Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze pro rok 2023

Příloha č. 1 k Příkazu ministra č. 15/2022

Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze pro rok 2023

Část I. Úvodní ustanovení

1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen “MPSV”) v návaznosti na § 101a zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„zákon o sociálních službách“) a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„zákon o rozpočtových pravidlech“) stanovuje pro účely dotačního řízení a pro účely posouzení žádostí o dotaci ze státního rozpočtu podávaných kraji a hlavním městem Praha (dále jen „kraj“) Metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům (dále jen “Metodika”). Tato Xxxxxxxx je přílohou rozhodnutí o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na rok 2023 (dále jen „rozhodnutí“) a je závazná pro příjemce dotace.

2. Pravidla a podmínky pro čerpání a kontrolu se řídí nařízením vlády č. 98/2015 Sb., o provedení § 101a zákona o sociálních službách (dále jen „nařízení vlády“). Metodika dále obsahuje pokyn pro stanovení optimální výše finanční podpory1 vůči poskytovatelům sociálních služeb a stanovuje kompetence a role MPSV a příjemce dotace. Metodika také upravuje finanční vypořádání dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 367/2015 Sb.

3. Celkový objem finančních prostředků určených příjemci dotace na plnění povinností stanovených v rámci rozhodnutí je dán objemem prostředků, který bude na tyto účely pro příslušný rok vyčleněn ve státním rozpočtu v kapitole MPSV.

4. Výše dotace bude příjemci vypočtena podle § 101a odst. 4 zákona o sociálních službách. V případě, kdy krajem požadovaná výše finanční podpory na příslušný rok, která vychází ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje, bude nižší než výpočet dotace podle věty první, bude výše dotace příjemci dotace stanovena ve výši požadované dotace dle žádosti o poskytnutí dotace.

1 V rámci řízení o poskytnutí finanční podpory žádají o finanční podporu na sociální služby i krajské příspěvkové organizace, kterým vypočtená finanční podpora bude do jejich rozpočtů poskytována prostřednictvím rozpočtu zřizovatele formou tzv. „příspěvku zřizovatele“ v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dotace z MPSV bude poskytnuta kraji, kraj poskytne příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci podle

§ 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), v případě ostatních poskytovatelů služeb bude finanční podpora na sociální službu poskytnuta formou „dotace“ na základě Smlouvy uzavřené s krajem/rozhodnutí. Výjimkou jsou příspěvkové organizace zřízené obcemi, které jsou rovněž financovány prostřednictvím zřizovatele formou příspěvků na provoz, tj. MPSV poskytne dotaci kraji, který poskytne dotaci příslušné obci a ta poskytne příspěvek svojí příspěvkové organizaci.

5. Cílem MPSV je v rámci dotačního řízení vyloučení střetu zájmů, vytvoření rovného a jednotného přístupu ke všem poskytovatelům sociálních služeb a transparentního dotačního systému, který primárně podporuje ty sociální služby, jež umožňují co nejdelší možné setrvání jejich uživatelů v domácím prostředí či místní komunitě.

Základní principy dotačního řízení, které vycházejí z dlouhodobých priorit resortu pro oblast sociálních služeb, jsou následující:

• Vyloučení střetu zájmů.

• Rovný přístup ke všem poskytovatelům sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu.

• Výpočet finanční podpory stanovený jednotným nediskriminujícím způsobem (objektivizovaným výpočtem) pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu. Výše finanční podpory příspěvkovým organizacím

zřizovaným krajem je stanovena stejným jednotným výpočtem jako v případě ostatních poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují sociální služby na území či pro občany příslušného kraje.

6. Finanční podpora na sociální služby z dotace poskytnuté kraji musí být poskytnuta v souladu s rozhodnutím Evropské komise ze dne 20. prosince 2011, č. 2012/21/EU, o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu.

7. Priority dotačního řízení vyhlašuje pro příslušný dotační rok MPSV v rámci „Výzvy pro podávání žádostí o dotaci ze státního rozpočtu podávaných kraji a hlavním městem Prahou“. Priority dotačního řízení mohou stanovit podporu těm sociálním službám, které např. zajišťují péči o specifické cílové skupiny (např. osoby s poruchou autistického spektra) či je třeba zvláštního zacházení, například v kontextu jiných zdrojů financování, které nejsou zajištěny kontinuálně (např. služby sociální prevence, které jsou částečně financovány ze zdrojů strukturálních fondů Evropské unie, především z Evropského sociálního fondu).

8. V rámci „Výzvy pro podávání žádostí o dotaci ze státního rozpočtu podávaných kraji a hlavním městem Prahou“ pro příslušný dotační rok mohou být specifikovány závazné termíny, ve kterých proběhne ze strany krajů otevření a uzavření dotačního řízení pro poskytovatele sociálních služeb v rámci aplikace OK služby-poskytovatel.

Část II.

Zaměření podpory, účel dotace

1. Dotace je určena na plnění povinností příjemce dotace uvedených v § 95 písm. g) a h) zákona o sociálních službách na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb. Jejich výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části třetí, hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách.

2. Mezi stěžejní činnosti poskytovatele sociálních služeb u některých druhů sociálních služeb dle § 36 zákona o sociálních službách patří i poskytování ošetřovatelské

a rehabilitační péče. Financování těchto úkonů je však zajištěno ze zdrojů fondů zdravotních pojišťoven a nelze na ně využít prostředky dotace.

3. Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) se poskytuje k financování běžných výdajů, které souvisejí s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje, tj. bude podporováno poskytování sociálních služeb, které jsou součástí sítě sociálních služeb uvedené ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb kraje.

Část III.

Vymezení některých pojmů

1. Dotací se v souladu s § 3 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu poskytnuté příjemci dotace na stanovený účel.

2. Poskytovatelem sociální služby se rozumí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnická a fyzická osoba uvedená v § 84 odst. 5 zákona o sociálních službách (poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče) jakožto konečný příjemce dotace.

3. Žadatelem se rozumí kraj, který splňuje podmínky pro podání žádosti a podáním žádosti se uchází o dotaci ze státního rozpočtu.

4. Poskytovatelem dotace ze státního rozpočtu (dále jen “poskytovatel dotace”) se rozumí MPSV, které poskytuje finanční prostředky ze státního rozpočtu, vyhlašuje a určuje podmínky pro jejich poskytování a rozhoduje o účelu jejich vynakládání. V jeho rámci plní úkoly a funkce příslušný odbor MPSV.

5. Příjemcem dotace se rozumí kraj, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu poskytovatelem dotace rozhodnuto.

6. Žádostí kraje o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu se rozumí žádost kraje o dotaci ze státního rozpočtu na stanovený účel podaná prostřednictvím k tomu určené webové aplikace, přičemž k tomu, aby byla žádost způsobilá k posouzení, musí být vyplněny všechny k tomu určené části žádosti (dále jen „žádost“).

7. Hodnotitelem MPSV se rozumí zaměstnanec MPSV, který se podle jeho vymezené pracovní náplně věnuje agendě (financování) sociálních služeb.

8. Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb se rozumí dokument samosprávy daného regionu, kterým jsou deklarovány priority v rozvoji sociálních služeb na území regionu, a to v souladu s ustanoveními § 3 písm. h) a § 95 zákona

o sociálních službách.

9. Rozhodnutím o poskytnutí dotace se rozumí rozhodnutí o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na rok 2023, které je vydáno v souladu s § 14m zákona o rozpočtových pravidlech.

10. Neoprávněným použitím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky

poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.

11. Zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve stanoveném termínu.

12. Finančním vypořádáním se rozumí přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků do státního rozpočtu. Finanční vypořádaní dotace příjemce dotace provádí v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 367/2015 Sb.

13. Optimální výše finanční podpory sociální služby (výpočet optimální podpory poskytovatele sociální služby) je stanovena na základě analýzy nákladů a výnosů jednotlivých druhů sociálních služeb. Analýza je prováděna na základě dostupných dat za předchozí rok/roky. Optimální výše finanční podpory sociální služby (při využití postupu dle části VII bodu 1 b) Metodiky) je obecně stanovena:

a. v případě ambulantních a terénních sociálních služeb jako obvyklá/průměrná hodnota celkových nákladů na úvazek pracovníka/měsíc, přičemž se zohledňují obvyklé příjmy u jednotlivých služeb,

b. v případě pobytových sociálních služeb jako obvyklá/průměrná hodnota celkových nákladů na lůžko/den, přičemž se zohledňují obvyklé příjmy u jednotlivých služeb.

14. Reálná výše finanční podpory sociální služby je stanovena na základě celkového objemu prostředků, který je přidělen MPSV na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace danému kraji na podporu sociálních služeb v příslušném roce a v kontextu celkové alokace státního rozpočtu na dotace na sociální služby pro daný dotační rok.

Reálná výše finanční podpory sociální služby se uplatňuje v případě, že krajem požadovaná dotace je vyšší než MPSV vypočtená a přidělená dotace kraji na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace a v kontextu celkové alokace státního rozpočtu na dotace na sociální služby pro daný dotační rok.

15. Redukční koeficienty slouží pro stanovení reálné výše finanční podpory služby vzhledem k její optimální výši a jsou stanoveny příslušným krajem každoročně s ohledem na celkovou výši dotace, kterou MPSV přidělilo kraji pro příslušný rok (v kontextu celkové alokace státního rozpočtu na dotace na sociální služby pro daný dotační rok). Redukční koeficienty a způsob jejich uplatnění je kraj povinen stanovit předem nediskriminujícím způsobem a v souladu se svým střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Popis redukčních koeficientů kraj uvede v rámci jeho žádosti, v části zaměřené na popis způsobu rozdělení a čerpání dotace (viz část V, bod 5, písm. g).

16. Vymoženými finančními prostředky se rozumí stanovení odvodu či penále příjemcem dotace poskytovateli sociální služby jakožto konečnému příjemci dotace.

17. Nespotřebovanými prostředky daného dotačního roku se rozumí veškeré vratky související s daným dotačním rokem, tj. prostředky, které nebyly poskytnuty příjemcem dotace poskytovatelům sociálních služeb, popř. byly poskytnuty a vráceny na účet kraje.

Část IV.

Obecné podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Na dotaci ze státního rozpočtu není právní nárok. Dotace jsou poskytovány na základě § 14m zákona o rozpočtových pravidlech.

2. Dotaci lze poskytnout pouze kraji na základě jeho žádosti podané prostřednictvím k tomu určené internetové aplikace.

3. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet žadatele zřízený u peněžního ústavu podle § 3 písm. h) bodu 11 zákona o rozpočtových pravidlech.

4. Dotace ze státního rozpočtu se kraji poskytuje jen na plnění povinností uvedených v § 95 písm. g) a h) zákona o sociálních službách na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb. Jejich výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části III. hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách.

5. Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách).

Náklady, které lze hradit z dotace, upravuje nařízení vlády. V případě nejasnosti, zda se jedná o náklad neuznatelný, dává závazné stanovisko poskytovatel finanční podpory, tj. příslušný odbor MPSV.

Část V.

Žádost kraje o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Dotace ze státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok se poskytuje na základě žádosti kraje o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu (dále jen „žádost“).

2. Před podáním žádosti dle části V. bodu 3 Metodiky je příslušný kraj povinen příslušným odborem MPSV (kraj zašle před podáním žádosti e-mailem ke schválení řediteli příslušného odboru MPSV) projednat návrh popisu způsobu rozdělení a čerpání dotace dle části V. bodu 5 písm. g) Metodiky. Bez tohoto projednání bude využit pro výpočet optimální výše finanční podpory sociálních služeb výpočet dle části VII. bodu 2 Metodiky. Shodný postup se použije v případě, že návrh popisu rozdělení a čerpání dotace bude v rozporu s částí I. bodem 5 a 6 Metodiky.

3. Žádost se vyplňuje a podává prostřednictvím internetové aplikace v elektronické podobě.

4. Termín pro podání žádosti je stanoven ve výzvě MPSV a dále je upraven nařízením vlády.

5. Žádost v souladu s §101a odst. 3 zákona o sociálních službách a s §14 odst. 3 rozpočtových pravidel obsahuje především tyto údaje:

a) název dotačního řízení,

b) identifikační údaje kraje (název kraje, adresu sídla kraje, IČ, číslo účtu a označení banky, u které je účet veden, statutární zástupce kraje, kontaktní osoba),

c) identifikační údaje poskytovatele dotace (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, 128 00, Praha 2),

d) požadovanou výši dotace na příslušný rozpočtový rok a předpokládaný požadavek na výši dotace na následující 2 rozpočtové roky, který vyplývá ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje,

e) účel dotace, na který chce kraj dotaci použít,

f) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,

g) popis způsobu rozdělení a čerpání dotace,

- popis způsobu výpočtu optimální výše finanční podpory sociálních služeb (viz část VII. Metodiky),

- popis způsobu stanovení redukčních mechanismů a reálné výše finanční podpory sociálních služeb,

- popis mechanismu přidělení finanční podpory na jednotlivé sociální služby včetně popisu způsobu financování sociálních služeb, u kterých dochází k částečnému financování z jiných zdrojů2,

- popis mechanismu čerpání dotace – platby poskytovatelům služeb, monitoring finanční podpory apod.,

h) popis nastavení systému provádění veřejnosprávní kontroly u poskytovatelů sociálních služeb dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, v minimálním objemu 5 % podpořených sociálních služeb za období příslušného dotačního roku,

i) informace podle § 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel.

6. Povinnou přílohou žádosti je kompletní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje.

7. Žadatel je povinen v žádosti řádně vyplnit všechny povinné údaje.

8. Informace k vyplňování žádosti jsou uvedeny v příslušném návodu internetové aplikace.

9. Žádost vyplněná a podaná jiným způsobem, než je uveden v části V. bodě 3 nebude zařazena do dotačního řízení MPSV pro příslušný rok. Trpí-li žádost o poskytnutí dotace vadami, vyzve MPSV k odstranění vad žádosti ve lhůtě 14 dnů. Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve stanovené lhůtě, MPSV řízení zastaví. MPSV může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotaci k doložení dalších

2 Jinými zdroji se pro účely tohoto ustanovení myslí především prostředky poskytnuté z Evropského sociálního fondu (ESF)

podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace ve lhůtě 14 dnů.

Část VI.

Posouzení žádosti kraje o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Posouzení formálních náležitostí žádosti provádí hodnotitel MPSV; zejména posuzuje zda:

a) Žádost byla podána v elektronické podobě v příslušné internetové aplikaci.

b) Žádost byla podaná v internetové aplikaci v termínu stanoveném v nařízení vlády.

c) Žádost obsahuje všechny požadované údaje včetně všech požadovaných příloh, zejména pak střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje.

2. V případě nesplnění formálních náležitostí žádosti je žadatel vyzván, aby svou žádost doplnil či opravil v termínu stanoveném příslušným odborem MPSV, a to dopisem ředitele tohoto odboru.

3. MPSV může projednat přijatou Žádost kraje o dotaci s příslušným krajem před jednáním Dotační komise MPSV pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb (dále jen „dotační komise“)3 podle části VI. bodu 4. Z tohoto jednání MPSV vyhotoví zápis.

4. Posouzení věcného obsahu žádosti provádí k tomuto účelu ustanovená dotační komise, která zejména posuzuje zda:

a) žádost obsahuje popis způsobu rozdělení a čerpání dotace, jehož obsah upravuje nařízení vlády.

b) výše uvedený popis odpovídá předloženému střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb a akčnímu plánu a zda obsahuje vysvětlení tvorby a aplikace redukčních koeficientů při stanovení výše finanční podpory jednotlivým poskytovatelům.

c) výše uvedený popis odpovídá zveřejněným Principům a prioritám MPSV pro daný dotační rok zveřejněným v rámci výzvy MPSV pro kraje.

5. Členy dotační komise jsou zástupci MPSV, Ministerstva zdravotnictví, Úřadu vlády, zástupce Asociace krajů ČR, zástupce Svazu měst a obcí ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.

6. Na základě návrhu dotační komise rozhoduje o poskytnutí dotace příslušnému kraji náměstkyně pro řízení sekce rodinné politiky a sociálních služeb a toto rozhodnutí stvrzuje svým podpisem na návrhu dotační komise. Proti závěrům dotačního řízení MPSV a rozhodnutí o poskytnutí dotace nelze podat opravný prostředek.

3 Dotační komise MPSV pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb byla zřízena příslušným příkazem ministra „Statut a Jednací řád Dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb“. Tento příkaz ministra stanovuje i zastoupení jednotlivých institucí a organizací v této komisi.

Část VII.

Postup příjemce dotace při stanovení návrhu výše finanční podpory poskytovatelům sociálních služeb

1. Příjemce dotace je při přidělování prostředků určených na dotace na podporu poskytování sociálních služeb povinen uplatnit k poskytovatelům rovný přístup, bez ohledu na právní formu poskytovatele sociálních služeb. Nerespektování tohoto pravidla je posuzováno jako závažné porušení rozpočtové kázně. Za porušení pravidla rovného přístupu může být uložena sankce do výše 10 % přidělené dotace.

2. Pro účely stanovení optimálního návrhu finanční podpory poskytovatelům sociálních služeb dále platí následující:

a) Žadatel, který v rámci své žádosti předloží transparentní a ověřitelný způsob výpočtu optimálního návrhu finanční podpory poskytovatelům sociálních služeb (výpočet finanční podpory stanovený jednotným nediskriminujícím způsobem, objektivizovaným výpočtem pro všechny poskytovatele služeb bez ohledu na jejich právní formu), tento využije.

b) Žadatel, který v rámci své žádosti nepředloží transparentní a ověřitelný způsob výpočtu optimálního návrhu finanční podpory poskytovatelům sociálních služeb, či jím předložený postup nebude splňovat podmínky stanovené v písmenu a), využije při výpočtu optimálního návrhu finanční podpory služeb následující postup:

3. Pro účely stanovení výpočtu finanční podpory služeb jsou sociální služby rozděleny do 4 skupin, na které je aplikován stejný mechanismus výpočtu.

1. služby sociální prevence a odborného sociálního poradenství – ambulantní a terénní forma služby (nezahrnují se úhrady od uživatelů),

2. služby sociální péče – ambulantní a terénní forma služby (v rámci této skupiny je samostatně řešena obdobným mechanismem výpočtu služba tísňové péče),

3. služby sociální prevence – pobytová a ambulantní forma služby s lůžkovou kapacitou,

4. služby sociální péče – pobytová forma služby.

⇒

Vzhledem k tomu, že je nadále zachován systém vícezdrojového

financování služeb a dosud existuje různá míra podpory služeb z dalších zdrojů, je vždy nutné respektovat následující:

✓ vypočtená hodnota finanční podpory je stanovena jako maximální – optimální hodnota podpory služby bez ohledu na výši disponibilních zdrojů státního rozpočtu,

✓ reálná výše finanční podpory služby je stanovena s ohledem na výši disponibilních zdrojů státního rozpočtu,

✓ reálná výše finanční podpory služby nesmí překročit výši požadavku uvedeného v žádosti poskytovatele služby o finanční podporu.

Základní vymezení pro skupinu 1 a 2:

Při výpočtu se do úvazků pracovníků zahrnují pracovníci pracující u poskytovatele ve službě na pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. V případě dohody o provedení práce se přepočítá prováděná práce v hodinách na její odpovídající hodnotu v úvazcích4. Je-li pracovník zajišťován mimo pracovní poměr na základě obchodní smlouvy (nákupem služby, dodavatelsky), je taktéž nezbytné přepočítat počet hodin zajištěných služeb na odpovídající hodnotu úvazku5.

Při výpočtu se zahrnují úvazky všech pracovníků, na které se o finanční podporu žádá.

Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.

Mezi pracovníky v přímé péči jsou zahrnuti odborní pracovníci uvedení v § 115 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálních službách 6.

Mezi ostatní pracovníky jsou zahrnuti – vedoucí pracovníci (vedoucí organizace, vedoucí služby, ostatní vedoucí pracovníci), administrativní pracovníci (sekretářské a asistenční pozice, účetní, ostatní administrativní pracovníci), obslužný personál (údržba, úklid apod.). Činnost ostatních pracovníků musí souviset s poskytováním základních činností sociální služby7.

4 V případě dohod o provedení práce (DPP) – počet hodin práce na DPP v roce, na který je žádána podpora, se přepočítá na odpovídající hodnotu úvazku (např. rodinný poradce má vykonat práci na DPP v rozsahu 250 hodin v průběhu r. 2023, odpovídající výše úvazku je 0,120, tj. 250 hodin/2080 hodin (fond pracovní doby pro rok 2023 v případě 8hodinové pracovní doby vč. placených svátků).

5 Tento přepočet musí být organizace – poskytovatel sociální služby schopen jednoznačně doložit.

6 V sociálních službách vykonávají odbornou činnost – a) sociální pracovníci, b) pracovníci v sociálních službách, c) zdravotničtí pracovníci, d) pedagogičtí pracovníci, e) manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.

Mezi pracovníky v přímé péči jsou zahrnuti i zdravotničtí pracovníci, neboť hrazení nákladů na tyto pracovníky nespadá pod § 36 zákona o sociálních službách. Zároveň podíl úvazků zdravotnických pracovníků v případě této skupiny služeb je zanedbatelný, např. pro rok 2023 je v žádostech poskytovatelů sociálních služeb o finanční podporu ze státního rozpočtu plánováno pouze 1,28 úvazků zdravotnických pracovníků, a to na dohody o pracovní činnosti, což představuje pouze cca 0,7 % podíl na celkovém počtu úvazků pro rok 2023 v případě této skupiny služeb.

7 Viz např. číselník pracovních pozic pro účely vykazování dat o poskytovaných sociálních službách – Metodický pokyn MPSV č. 2/2011 a výkazy sociálních služeb.

Personální zajištění služby, přiměřenost a adekvátnost úvazků pracovníků v přímé péči a ostatních pracovníků je předmětem věcného hodnocení žádosti.

Předpokládaný podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů je stanoven v rámci výzvy kraje pro poskytovatele sociálních služeb s ohledem na možnosti financování jednotlivých druhů služeb z jiných veřejných zdrojů (státních a samosprávných).

Spolufinancováním nákladů služby se rozumí financování z ostatních veřejných zdrojů (např. příspěvky od ÚP, dotace od obcí, dotace z krajských rozpočtů, příspěvek od zřizovatele, strukturální fondy a další zdroje) bez úhrad od uživatelů a úhrad z veřejného zdravotního pojištění (za zdravotní péči poskytovanou v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem

a týdenních stacionářích)8.

Stanovený podíl spolufinancování služby z ostatních veřejných zdrojů se uplatní již v rámci výpočtu výše finanční podpory (viz koeficient) a nelze jej tedy aplikovat opakovaně.

Výpočet finanční podpory (FP) na služby sociální prevence a odborné sociální poradenství – ambulantní a terénní forma služby (nezahrnují se úhrady od uživatelů)

⇒ Druhy služeb:

✓ odborné sociální poradenství,

✓ raná péče,

✓ telefonická krizová pomoc,

✓ tlumočnické služby,

✓ krizová pomoc,

✓ sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,

✓ sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením,

✓ terénní programy,

✓ kontaktní centra,

✓ nízkoprahová denní centra

✓ nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,

8 Významnou roli ve spolufinancování služeb hrají zejména prostředky z obecních samospráv, které jsou součástí stanoveného podílu spolufinancování služeb z jiných zdrojů. V rámci povinného podílu spolufinancování služeb je tedy nezbytné zohlednit i výši podílu obecních samospráv na financování služeb. S ohledem na skutečnost, že mezi obcemi existuje velmi různorodá míra podílu na úhradě nákladů služeb, doporučuje MPSV v rámci procesu plánování sociálních služeb na krajské úrovni ve spolupráci s místní samosprávou sjednotit tento podíl, resp. účelně nastavit financování tak, aby určité druhy služeb (s ohledem i na jejich cílové skupiny) byly financovány pouze ze státního/krajského rozpočtu a obce se tak mohly zaměřit na (spolu)financování stanoveného okruhu služeb s lokální/místní působností, a to jednotným způsobem v rámci kraje.

✓ intervenční centra,

✓ služby následné péče – pouze v případě ambulantní formy služby,

✓ sociálně terapeutické dílny,

✓ sociální rehabilitace – pouze v případě terénní a ambulantní formy služby.

⇒ Výpočet finanční podpory u této skupiny služeb se použije i v případě, kdy je součástí krizové pomoci a intervenčního centra pobytová forma služby.

⇒ V případě nízkoprahových denních center a sociálně terapeutických dílen není předmětem finanční podpory poskytnutí stravy (úhrada za poskytnutí stravy není zohledňována do předpokládaných výnosů služby a na uhrazení nákladů služby

související s poskytnutím stravy nelze dotaci použít).

Výpočet finanční podpory:

FP je stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na úvazek pracovníka a povinného podílu spolufinancování služby (zejména z rozpočtů samospráv a dalších veřejných zdrojů).

Výpočet finanční podpory na uvedené druhy služeb sociální prevence a odborné sociální poradenství (kdy se ve výpočtu nezahrnují úhrady od uživatelů služby):

FPS = (FP * U * M) – (a * FP * U * M)

FPS = finanční podpora na 1 úvazek pracovníka – povinný podíl spolufinancování služby

FPS – finanční podpora na příslušný druh sociální služby,

U – celkové plánované úvazky pracovníků uvedené v žádosti o finanční podporu na příslušný rok (zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy, dohody

o pracovní činnosti, dohody o provedení práce a osoby vykonávající činnost na základě obchodní smlouvy),

FP – stanovená hodnota platby na 1 úvazek pracovníka měsíčně pro jednotlivé druhy služeb, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) měsíčním nákladům na jednotlivé druhy služeb (hodnota bude pro příslušný rok upravována – upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb),

M – počet měsíců poskytování sociální služby v roce, je-li služba v příslušném kalendářním roce poskytována od ledna do prosince, pak hodnota je 12,

a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).

Kraj stanoví výši FP, případně její rozpětí (s ohledem na objektivní rozdíly v nákladech sociálních služeb) na základě vlastních analýz z dostupných datových zdrojů, přičemž

takto stanovené rozpětí podpory musí být využito pro výpočet finanční podpory jednotně a nediskriminačně bez ohledu na právní formu organizace.

Kraj může poskytnout vyšší FP pro služby (či kapacity služeb), poskytující podporu cílovým skupinám zveřejněným v dokumentu „Principy a priority dotačního řízení pro kraje a hlavní město Prahu na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2023“. Tato podpora může být až ve výši 140 % krajem stanovené FP. Objem takto využitých prostředků dotace MPSV však nesmí přesáhnout 10 % z celkové dotace MPSV přidělené kraji.

Výpočet finanční podpory (FP) - služby sociální péče – ambulantní a terénní forma služby

Druhy služeb:

✓ osobní asistence,

✓ pečovatelská služba,

✓ průvodcovské a předčitatelské služby,

✓ podpora samostatného bydlení,

✓ odlehčovací služby – pouze ambulantní a terénní forma,

✓ centra denních služeb,

✓ denní stacionáře.

Výpočet finanční podpory:

FP je stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na úvazek pracovníka a těchto příjmů (zdrojů):

- úhrady od uživatelů služby a

- povinný podíl spolufinancování služby (zejména z rozpočtů samospráv).

Ambulantní a terénní služby sociální péče jsou poskytovány za částečnou úhradu od uživatelů služby, proto v případě výše uvedených druhů služeb je nutné ve výpočtu zohlednit obvyklé (průměrné) úhrady od uživatelů služby.

Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.

Obvyklá (průměrná) úhrada od uživatelů služby se vypočte podle následujícího vzorce – celkové úvazky pracovníků v přímé péči9 * (maximální) hodinová sazba

9 V případě služeb – pečovatelská služba, osobní asistence – se při výpočtu úhrady zahrnují pouze pracovníci v sociálních službách.

za základní činnosti služby stanovená prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách10 * počet hodin výkonu služby na 1 úvazek pracovníka v přímé péči.

Počet hodin výkonu služby na 1 úvazek pracovníka v přímé péči:

⮚ je stanoven paušální částkou pro jednotlivé druhy služeb11.

V rámci výše FP se zohledňuje nízký výběr úhrady od uživatelů služby v konkrétních případech.

Výpočet finanční podpory na uvedené druhy služeb sociální péče – ambulantní a terénní forma:

FPS = (FP * U * M) – (UPPP * S * H) – (a * FP * U * M)

FPS = finanční podpora na 1 úvazek pracovníka – úhrada od uživatelů služby – povinný podíl spolufinancování služby

FPS – finanční podpora na příslušný druh sociální služby,

U – celkové plánované úvazky pracovníků uvedené v žádosti o finanční podporu na příslušný rok (zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy, dohody

o pracovní činnosti, dohody o provedení práce a osoby vykonávající činnost na základě obchodní smlouvy),

UPPP – plánované úvazky pracovníků v přímé péči ze žádosti o finanční podporu pro příslušný rok (v případě pečovatelské služby a osobní asistence pouze pracovníci v sociálních službách),

FP – stanovená hodnota finanční podpory na 1 úvazek pracovníka měsíčně pro jednotlivé druhy služeb, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) měsíčním nákladům na jednotlivé druhy služeb (hodnota bude pro příslušný rok upravována – upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb),

M – počet měsíců poskytování sociální služby v roce, je-li služba v příslušném kalendářním roce poskytována od ledna do prosince, pak hodnota je 12,

S – maximální hodinová sazba v Kč za zajištění základních činnosti služby stanovená prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách pro jednotlivé druhy služeb – dle aktuální platné vyhlášky je 130,-Kč/hodina (v případě služeb odlehčovací služby, denní

10 Zde doporučujeme na přechodnou dobu, tj. pro první 3 roky zvolit u některých druhů služeb variantu stanovení nižší hodinové sazby úhrady od uživatelů služeb v Kč, a to do výše maximální sazby, která je stanovena prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách, a to z důvodu nízkého výběru úhrady od uživatelů služeb v rámci kraje.

11 Rok 2023 má 2080 pracovních hodin (s placenými svátky) – za předpokladu, že 60 % fondu pracovní doby věnuje pracovník pracující na celý úvazek přímo klientovi, pak tento údaj představuje 1248 hodin.

stacionáře, centra denních služeb, pečovatelská služba – není předmětem finanční podpory poskytnutí stravy),

H – celkový stanovený/plánovaný počet hodin výkonu služby na 1 úvazek pracovníka v přímé péči za dané období (rok, na který je FP poskytována, stanoveno vzhledem k provozní době služby a fondu pracovní doby),

a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).

Kraj stanoví výši FP, případně její rozpětí (s ohledem na objektivní rozdíly v nákladech sociálních služeb) na základě vlastních analýz z dostupných datových zdrojů, přičemž takto stanovené rozpětí podpory musí být využito pro výpočet finanční podpory jednotně a nediskriminačně bez ohledu na právní formu organizace.

Kraj může poskytnout vyšší FP pro služby (či kapacity služeb), poskytující podporu cílových skupin zveřejněným v dokumentu „Principy a priority dotačního řízení pro kraje na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2023“. Tato podpora může být až ve výši 140 % krajem stanovené FP. Objem takto využitých prostředků dotace MPSV však nesmí přesáhnout 10 % z celkové dotace MPSV přidělené kraji.

Výpočet finanční podpory (FP) – tísňová péče

V případě služby tísňová péče je finanční podpora stanovena individuálně, a to s ohledem na skutečnost, že na rozdíl od služeb uvedených výše je podle prováděcí vyhlášky MPSV k zákonu o sociálních službách č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, maximální sazba úhrady od uživatelů za službu stanovena ve výši skutečných nákladů na provoz technických komunikačních prostředků.

V případě tohoto druhu služby je zároveň specificky stanoveno, že finanční podpora je určena zejména na úhradu osobních nákladů pracovníků poskytujících základní činnosti služby tísňové péče a popř. část provozních nákladů služby, která však nesouvisí s pořízením, popř. pronájmem zařízení pro tísňovou péči, včetně montáže, aktivace, servisu, údržby, oprav a deaktivace zařízení.

Výpočet finanční podpory:

FP je stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na úvazek pracovníka a těchto příjmů (zdrojů):

- úhrady od uživatelů služby a

- povinný podíl spolufinancování služby (zejména z rozpočtů samospráv).

Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.

Ve výpočtu finanční podpora je nezbytné zohlednit obvyklou (průměrnou) úhradu od uživatelů služby.

Obvyklá (průměrná) úhrada od uživatelů služby se vypočte na základě plánovaného počtu uživatelů služby uvedeného v žádosti o poskytnutí finanční podpory na příslušný rok a obvyklé (průměrné) sazby úhrady stanovené na 1 uživatele služby tísňové péče.

Plánovaný počet uživatelů služby a jeho meziroční změny jsou předmětem věcného hodnocení žádosti.

V rámci výše FP se nezohledňuje nízký výběr úhrady od uživatelů služby v konkrétních případech.

Výpočet finanční podpory u tísňové péče:

FPS = (FP * U * M) – (S * K * M) – (a * FP * U * M)

FPS = finanční podpora na 1 úvazek pracovníka – úhrada od uživatelů služby – povinný podíl spolufinancování služby

FPS – finanční podpora pro službu tísňové péče,

U – celkové plánované úvazky pracovníků uvedené v žádosti o finanční podporu na příslušný rok (zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy, dohody

o pracovní činnosti, dohody o provedení práce a osoby vykonávající činnost na základě obchodní smlouvy),

FP – stanovená hodnota finanční podpory na 1 úvazek pracovníka měsíčně, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) měsíčním nákladům na tísňovou péči (hodnota bude pro příslušný rok upravována – upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti služeb),

M – počet měsíců poskytování sociální služby v roce, je-li služba v příslušném kalendářním roce poskytována od ledna do prosince, pak hodnota je 12,

S – je stanovená měsíční sazba úhrady v Kč na 1 klienta (uživatele) za základní činnosti služby,

K – celkový počet klientů (uživatelů) služby, plánovaný pro příslušný rok poskytovatelem služby v rámci žádosti o finanční podporu,

a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).

Kraj stanoví výši FP, případně její rozpětí (s ohledem na objektivní rozdíly v nákladech sociálních služeb) na základě vlastních analýz z dostupných datových zdrojů, přičemž takto stanovené rozpětí podpory musí být využito pro výpočet finanční podpory jednotně a nediskriminačně bez ohledu na právní formu organizace.

Kraj může poskytnout vyšší FP pro služby (či kapacity služeb), poskytující podporu cílovým skupinám zveřejněným v dokumentu „Principy a priority dotačního řízení pro kraje na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2023“. Tato podpora může být až ve výši 140 % krajem stanovené FP. Objem takto využitých prostředků dotace MPSV však nesmí přesáhnout 10 % z celkové dotace MPSV přidělené kraji.

Výpočet finanční podpory (FP) - služby sociální prevence – pobytová a ambulantní12 forma služby s lůžkovou kapacitou

Druhy služeb:

Pobytové formy služby:

✓ azylové domy,

✓ domy na půl cesty,

✓ služby následné péče (pouze pobytová forma),

✓ terapeutické komunity,

✓ sociální rehabilitace (pouze pobytová forma), Ambulantní služby:

✓ noclehárny.

Výpočet finanční podpory:

FP je stanovena na lůžko se zohledněním těchto příjmů (zdrojů):

- úhrady od uživatelů služby,

- povinné spolufinancování služby z jiných zdrojů (zejména z rozpočtů samospráv).

Pobytové služby sociální prevence jsou poskytovány za částečnou úhradu od uživatelů služby, proto v případě výše uvedených druhů služeb je FP stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na lůžko a obvyklé (průměrné) úhrady od uživatelů služby.

Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.

Obvyklá (průměrná) úhrada od uživatelů služby je určena na základě maximálních hodnot stanovených prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách za pobyt a případně stravu u jednotlivých druhů služeb. V případě nocleháren je obvyklá

12 Ambulantní forma služby – týká se pouze nocleháren.

(průměrná) výše úhrady od uživatelů služby stanovena na základě hodnot obvykle stanovených poskytovateli služeb a zahrnuje úhradu za pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu a poskytnutí přenocování.

Úhrada je stanovena jako průměrná hodnota na 1 lůžko/den (v případě nocleháren fakticky za 1 lůžko/noc).

V rámci výše FP se nezohledňuje nízký výběr úhrady od uživatelů služby v konkrétních případech.

Výpočet finanční podpory na uvedené druhy služeb sociální prevence – služby s lůžkovou kapacitou:

FPS = (FP * L) – (SU* L) – a * (FP * L)

FPS = finanční podpora na lůžko – úhrada od uživatelů služby na lůžko – povinný podíl spolufinancování služby

FPS – finanční podpora na příslušný druh sociální služby

FP – stanovená hodnota finanční podpory na 1 lůžko/den pro jednotlivé druhy služeb, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) nákladům na 1 lůžko/den (hodnota bude pro příslušný rok upravována – upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb)

SU – stanovená obvyklá sazba úhrady od uživatelů služby na 1 lůžko/den pro jednotlivé druhy služeb - obvyklá sazba úhrady je stanovena s ohledem na maximální sazby stanovené prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách a na základě obvyklé obsazenosti lůžek uživateli (odpovídá minimální stanovené úhradě), v případě nocleháren je obvyklá sazba úhrady stanovena s ohledem na sazby úhrady stanovené poskytovateli služeb v kraji, přičemž hodnota bude pro příslušný rok upravována - upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb

L – celkový plánovaný počet lůžkodnů (údaj uvedený v žádosti o finanční podporu služby, stanoven na základě počtu registrovaných lůžek a plánované doby poskytování služby v příslušném roce)

a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).

Kraj stanoví výši FP, případně její rozpětí (s ohledem na objektivní rozdíly v nákladech sociálních služeb) na základě vlastních analýz z dostupných datových zdrojů, přičemž takto stanovené rozpětí podpory musí být využito pro výpočet finanční podpory jednotně a nediskriminačně bez ohledu na právní formu organizace.

Kraj může poskytnout vyšší FP pro služby (či kapacity služeb), poskytující podporu cílovým skupinám zveřejněným v dokumentu „Principy a priority dotačního řízení

pro kraje na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2023“. Tato podpora může být až ve výši 140 % krajem stanovené FP. Objem takto využitých prostředků dotace MPSV však nesmí přesáhnout 10 % z celkové dotace MPSV přidělené kraji.

Výpočet finanční podpory (FP) - služby sociální péče – pobytová forma služby

Druhy služeb:

✓ odlehčovací služby,

✓ týdenní stacionáře,

✓ domovy pro osoby se zdravotním postižením,

✓ domovy pro seniory,

✓ domovy se zvláštním režimem,

✓ chráněné bydlení,

✓ sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče.

Výpočet finanční podpory:

FP je stanovena na lůžko se zohledněním těchto příjmů (zdrojů):

- úhrady od uživatelů služby,

- úhrady za poskytovanou zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění,

- povinné spolufinancování služby z jiných zdrojů (zejména z rozpočtů samospráv).

Pobytové služby sociální péče jsou poskytovány za částečnou úhradu od uživatelů služby, proto v případě výše uvedených druhů služeb je FP stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na lůžko, obvyklé (průměrné) úhrady od uživatelů služby a povinného podílu spolufinancování služby z jiných zdrojů. Pokud je uživatelům služby poskytována zdravotní péče (ošetřovatelská a rehabilitační péče) podle § 36 zákona o sociálních službách, a to prostřednictvím vlastních zaměstnanců zařízení, zohledňují se i obvyklé (průměrné) úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Předpokládané složení uživatelů podle stupňů závislosti příspěvku na péči, které je uvedeno poskytovatelem služby v žádosti o finanční podporu, je předmětem věcného hodnocení žádosti, a to zejména s ohledem na jeho složení za předchozí roky.

Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci daného kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.

Obvyklá (průměrná) úhrada od uživatelů služby je určena v rámci maximálních hodnot stanovených prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách za péči,

pobyt a stravu u jednotlivých druhů služeb. Je stanovena jako průměrná hodnota na 1 lůžko/den.

Obvyklé příjmy od zdravotních pojišťoven se odečítají v případě služeb – domovy pro osoby se zdravotním postižením, týdenní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, je-li zdravotní péče zajišťována vlastními zaměstnanci poskytovatele služby (je-li zdravotní péče poskytovatelem sociálních služeb zajišťována např. zabezpečením externího dodavatele apod., příjmy od zdravotních pojišťoven se nezohledňují).

Obvyklé příjmy od zdravotních pojišťoven jsou určeny jako průměrná hodnota v návaznosti na počet lůžek a strukturu uživatelů služby podle stupňů závislosti pro účely příspěvku na péči (zohledňují se pouze v případě uživatelů ve stupni III. nebo IV. příspěvku na péči.

V rámci výše FP se nezohledňuje nízký výběr úhrady od uživatelů služby a plateb z veřejného zdravotního pojištění v konkrétních případech.

Povinný podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů13 je navrhován stanovit jednotným procentem pro všechny služby. Do jiných zdrojů se započítávají veškeré ostatní zdroje nad rámec úhrad od uživatelů služby, plateb z veřejného zdravotního pojištění (pouze u výše uvedených 4 druhů služeb). Tj. zejména se jedná o prostředky z rozpočtů samospráv.

Výpočet finanční podpory na uvedené druhy služeb sociální péče – pobytová forma:

Pro domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, pro domovy se zvláštním režimem a týdenní stacionáře:

FPS = (FP * L) – (SU* L) – (SZ* LU) – a * (FP * L)

FPS = finanční podpora na lůžko se zohledněním struktury uživatelů služby – úhrada od uživatelů služby na lůžko – úhrada ze zdravotního pojištění na lůžko

– povinný podíl spolufinancování služby

Pro odlehčovací služby, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče:

FPS = (FP * L) – (SU* L) – a * (FP * L)

13 Významnou roli ve spolufinancování služeb hrají zejména prostředky z obecních samospráv, které jsou součástí stanoveného podílu spolufinancování služeb z jiných zdrojů. V rámci povinného podílu spolufinancování služeb je tedy nezbytné zohlednit i výši podílu obecních samospráv na financování služeb. S ohledem na skutečnost, že mezi obcemi existuje velmi různorodá míra podílu na úhradě nákladů služeb, doporučujeme v rámci procesu plánování sociálních služeb na krajské úrovni ve spolupráci s místní samosprávou sjednotit tento podíl, resp. účelně nastavit financování tak, aby určité druhy služeb (s ohledem i na jejich cílové skupiny) byly financovány pouze ze státního/krajského rozpočtu a obce se tak mohly zaměřit na (spolu)financování stanoveného okruhu služeb s lokální/místní působností, a to jednotným způsobem v rámci kraje.

DS = finanční podpora na lůžko se zohledněním struktury uživatelů služby – úhrada od uživatelů služby na lůžko – povinný podíl spolufinancování služby

FPS – finanční podpora na příslušný druh sociální služby

FP – stanovená hodnota finanční podpory na 1 lůžko/den pro jednotlivé druhy služeb, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) nákladům na 1 lůžko/den (hodnota bude pro příslušný rok upravována – upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb)

SU – stanovená sazba úhrady od uživatelů služby na 1 lůžko/den pro jednotlivé druhy služeb (hodnota bude pro příslušný rok upravována – upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb)

SZ – stanovená sazba úhrady z veřejného zdravotního pojištění na 1 lůžko/den se zohledněním stupně závislosti uživatelů služby (pouze u 4 druhů služeb) - (hodnota bude pro příslušný rok upravována – upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb)

L – celkový plánovaný počet lůžkodnů (údaj uvedený v žádosti o finanční podporu, stanoven na základě počtu registrovaných lůžek a plánované doby poskytování služby v příslušném roce, je-li služba v roce poskytována od 1. ledna do 31. prosince, pak plánovaný počet lůžkodnů se rovná počet lůžek krát 365 kalendářních dnů)

LU – celkový plánovaný počet lůžkodnů obsazených uživateli ve III. a IV. stupni závislosti příspěvku na péči

a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).

Kraj stanoví výši FP, případně její rozpětí (s ohledem na objektivní rozdíly v nákladech sociálních služeb) na základě vlastních analýz z dostupných datových zdrojů, přičemž takto stanovené rozpětí podpory musí být využito pro výpočet finanční podpory jednotně a nediskriminačně bez ohledu na právní formu organizace.

Kraj může poskytnout vyšší FP pro služby (či kapacity služeb), poskytující podporu cílových skupin zveřejněným v dokumentu „Principy a priority dotačního řízení pro kraje na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2023“. Tato podpora může být až ve výši 140 % krajem stanovené FP. Objem takto využitých prostředků dotace MPSV však nesmí přesáhnout 10 % z celkové dotace MPSV přidělené kraji.

Část VIII.

Vydání rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory

1. Příjemce dotace je povinen písemně informovat příslušný odbor MPSV o všech změnách uváděných v žádosti, které mají vliv na vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke kterým dojde, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a požádat o schválení těchto změn.14

2. Po schválení státního rozpočtu pro daný rok a vyčlenění objemu účelových finančních prostředků pro oblast poskytování sociálních služeb vydá MPSV na základě hodnoticího procesu a schválení výše dotace, písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace.

3. Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydává příslušný odbor MPSV, svým podpisem ho stvrzuje příslušný náměstek pro řízení sekce nebo příslušný ředitel.

4. Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahuje údaje podle § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech. Vzor rozhodnutí o poskytnutí dotace je zveřejněn v rámci výzvy MPSV pro daný dotační rok. Součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace je „prohlášení příjemce dotace“, které podepisuje statutární zástupce příjemce dotace (nebo jím pověřená osoba).

5. Proti rozhodnutí o poskytnutí dotace není přípustné odvolání ani rozklad (§ 14q odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech). Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.

6. Dotace ze státního rozpočtu je poskytována na stanovený účel vymezený v rozhodnutí o poskytnutí dotace.

7. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje převodem z účtu poskytovatele dotace (MPSV) na běžný účet příjemce dotace zřízený podle § 3 písm. h) bodu 11 zákona o rozpočtových pravidlech.

8. Přidělená dotace je MPSV vyplácena ve splátkách na běžný účet příjemce dotace platebním poukazem, a to v souladu s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu.

9. Výše a termíny splátek upravuje nařízení vlády.

10. Vznikne-li v průběhu kalendářního roku podezření na porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech je poskytovatel dotace oprávněn příjemci dotace pozastavit poskytnutí další splátky dotace. Tato skutečnost bude příjemci dotace oznámena dopisem ředitele příslušného odboru MPSV, a to neprodleně po vzniku podezření na porušení rozpočtové kázně.

14 Uvedenými změnami nejsou uvažovány návrhy v rámci jednání zastupitelstva kraje, které jsou tímto orgánem schváleny (např. nevýznamné změny sítě). Jde o změny plánované a připravované (vyplývající např. ze strategických dokumentů kraje), které mají vliv na podanou žádost, a tím i rozhodnutí o poskytnutí dotace. Záměrem je ošetřit výše popsané tzv. změnovým rozhodnutím.

11. Příjemce dotace souhlasí se zveřejněním žádosti o dotaci, svého názvu, jména, adresy a výše požadavku na dotaci, a přehledů stanovených v zákoně o sociálních službách a upraveným rozhodnutím.

Část IX.

Sledování, kontrola a finanční vypořádání dotace

1. Příjemce dotace odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.

2. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen postupovat v souladu s údaji v žádosti, která je na příslušný rok podpořena, případně v souladu s upravenou žádostí, jejíž změna je schválena dodatkem k rozhodnutí.

3. Příjemce dotace je povinen vést přidělenou dotaci v účetnictví odděleně a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příjemce dotace vypořádá dotaci s přiděleným účelovým znakem 13305.

4. Příjemce dotace je povinen písemně informovat příslušný odbor MPSV

o následujících změnách údajů uváděných v žádosti, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala:

a) změny v kontaktních údajích,

b) změna bankovního účtu příjemce dotace,

O změny dalších skutečností uváděných v žádosti a jejich přílohách je příjemce dotace povinen zažádat příslušný odbor MPSV o schválení do 20 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.15

Vzor formuláře Žádost o změnu příjemcem dotace je uveden v příloze č. 2 k této metodice.

5. Příjemce dotace je povinen na žádost MPSV písemně poskytnout požadované doplňující informace související s plněním účelu poskytnuté dotace.

6. Při kontrole dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 255/2012 Sb.,

o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a § 44a zákona

o rozpočtových pravidlech.

7. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly k poskytnuté dotaci ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům.

15 Uvedenými změnami nejsou uvažovány návrhy v rámci jednání zastupitelstva kraje, které jsou tímto orgánem schváleny (např. nevýznamné změny sítě). Jde o změny plánované a připravované (vyplývající např. ze strategických dokumentů kraje), které mají vliv na podanou žádost, a tím i rozhodnutí o poskytnutí dotace. Záměrem je ošetřit výše popsané tzv. změnovým rozhodnutím.

8. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.

9. Poskytovatel dotace v rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezí, které podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace se v souladu s § 14 odst. 5 zákona

o rozpočtových pravidlech považují za podmínky méně závažné nebo která nesplnění podmínek jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt.

Porušení ostatních pravidel a podmínek uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace je posuzováno podle § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech Podle § 15 zákona o rozpočtových pravidlech může být zahájeno řízení

o odnětí dotace, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace:

a) k vázání prostředků státního rozpočtu,

b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,

c) ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské Unie, nebo

d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně, nebo

e) k vydání rozhodnutí Evropské Komise o navrácení nebo o prozatímním navrácení veřejné podpory.

Na řízení z výše uvedených důvodů se vztahují obecné předpisy o správním řízení.

Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace z důvodů uvedených pod písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.

10. Rozhodnutí o odnětí dotace ze státního rozpočtu vydává příslušný odbor MPSV, svým podpisem ho stvrzuje příslušný náměstek pro řízení sekce nebo jeho zástupce, případně pověřený ředitel odboru. Proti rozhodnutí o odnětí dotace ze státního rozpočtu lze podat rozklad.

11. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace a předložit v souladu s § 9 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) odboru sociálních služeb a inspekce sociálních služeb MPSV v termínu do 15. února 202416.

a) Příjemce dotace předloží v souladu s § 9 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) příslušnému odboru MPSV podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 (část A tiskopisu; Finanční vypořádání dotací a návratných finančních

16 Rok, následující po roku, na který je dotace poskytnuta.

výpomocí poskytnutých obcím, dobrovolným svazkům obcí, krajům nebo hlavnímu městu Praze ze státního rozpočtu s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů) této vyhlášky,

b) k podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně převede na účet cizích prostředků poskytovatele dotace (MPSV) případnou vratku dotace (číslo tohoto účtu je 6015-2229001/0710). Jedná se o nespotřebované prostředky daného dotačního roku. Komentář obsahuje prohlášení o dodržení podmínek stanovených rozhodnutím o poskytnutí dotace a dále je zaměřen zejména na zdůvodnění výše případné vratky dotace,

c) finanční vypořádání dotace neobsahuje vypořádání jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, pouze jejich souhrn a bude řešit případné nevyčerpané finanční prostředky, včetně vratek poskytovatelů sociálních služeb po 31. 12. 2023.

Zpracovaný podklad pro finanční vypořádání dotace bude podepsán statutárním zástupcem příjemce dotace nebo jím pověřenou osobou.

Při nedodržení uvedené povinnosti se postupuje podle § 44 a § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.

12. Příjemce dotace je povinen dodat elektronicky na adresu odboru sociálních služeb a inspekce sociálních služeb MPSV výsledky přidělení dotace (včetně dofinancování) konečným příjemcům dotace dle jednotlivých identifikátorů vždy do 30 dnů ode dne jejich veřejného vyhlášení.

Část X.

Přílohy k metodice

Příloha č. 1 – Vzor rozhodnutí o poskytnutí dotace Příloha č. 2 – Žádost o změnu dle části IX

Část XI.

Závěrečné ustanovení

Tato Xxxxxxxx nabývá účinnosti dnem podpisu ministra práce a sociálních věcí.

Příloha č. 1 k Metodice

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ

Odbor sociálních služeb a inspekce sociálních služeb Na Poříčním právu 1

128 00 Praha 2

vydává podle § 14m zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 98/2015 Sb., o provedení § 101a zákona

o sociálních službách

ROZHODNUTÍ č. XY

o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na rok 2023

Na základě žádosti kraje / hlavního města Prahy (dále jen „kraj“) o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu na rok 2023 (dále jen „žádost“) rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „poskytovatel dotace“ nebo „MPSV“) o poskytnutí dotace na plnění povinností kraje (dále jen „příjemce dotace“) uvedených v § 95 písm. g) a h) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb. Jejich výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části třetí, hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách. Příjemce dotace při plnění výše uvedené povinnosti postupuje v souladu se žádostí evidenční číslo KXX/2023:

ČÁST I

OBECNÉ VYMEZENÍ DOTACE

1. Specifikace příjemce dotace

V souladu s podmínkami pro poskytování dotací stanovenými v Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze v oblasti podpory poskytování sociálních služeb, se poskytuje dotace příjemci:

Kraj: XY

Adresa kraje:XY

Statutární orgán: XY IČ: XXXXX

Bankovní účet: XXXXX

2. Výše dotace

Dotace se poskytuje v celkové maximální výši XY,- Kč (slovy: XY korun českých). Z této částky je minimálně XY,- Kč (slovy: XY korun českých) určeno na platy, mzdy a jejich navýšení.

3. Účel dotace

Dotace je určena na plnění povinností příjemce dotace uvedených v § 95 písm. g) a h) zákona o sociálních službách, na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb. Jejich výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části třetí, hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách.

4. Lhůta, v níž má být dosaženo účelu

Účelu dotace musí být dosaženo ve lhůtě: 1. 1. 2023 – 31. 12. 2023.

ČÁST II

PRÁVNÍ RÁMEC PRO POSKYTNUTÍ DOTACE Z KAPITOLY MPSV STÁTNÍHO ROZPOČTU

Na poskytnutí dotace ze státního rozpočtu není právní nárok. Dotace je poskytována na základě § 14m zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) a v souladu se zákonem o sociálních službách.

Právní vztahy související s poskytnutím dotace se dále řídí zejména zákonem

o rozpočtových pravidlech, zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška

o finančním vypořádání), a rovněž dalšími souvisejícími právními předpisy České republiky

Pravidla a podmínky pro poskytnutí, čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace jsou stanovena v nařízení vlády č. 98/2015 Sb., o provedení § 101a zákona

o sociálních službách (dále jen „nařízení vlády“) a dále v Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze v oblasti podpory poskytování sociálních služeb (dále jen „Metodika“) a ve Vyhlášení dotačního řízení MPSV pro kraje a hlavní město Prahu pro rok 2023 v oblasti poskytování sociálních služeb (Výzva). Metodika je pro příjemce dotace závazná a je přílohou č. 1 tohoto rozhodnutí.

ČÁST III

POVINNOSTI PŘÍJEMCE DOTACE

1. Příjemce dotace je povinen využívat dotaci v souladu s tímto rozhodnutím a jeho přílohami, tedy Přílohou č. 1: Metodikou MPSV pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze v oblasti podpory poskytování sociálních služeb a Přílohou č. 2: Žádostí XY kraje o dotaci na plnění povinností příjemce dotace uvedených v § 95 písm. g) a h) zákona o sociálních službách, na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb. Jejich výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části třetí, hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách.

2. Příjemce dotace je povinen splnit účel dotace uvedený v části I, bodě 3 tohoto rozhodnutí.

3. Příjemce dotace odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.

4. Příjemce dotace je při přidělování prostředků určených na dotace na podporu poskytování sociálních služeb povinen uplatnit k poskytovatelům rovný přístup, bez ohledu na právní formu poskytovatele sociálních služeb. Nerespektování tohoto pravidla je posuzováno jako závažné porušení rozpočtové kázně. Za porušení pravidla rovného přístupu může být uložena sankce do výše 10 % přidělené dotace.

5. Příjemce dotace je povinen dotaci poskytnout poskytovatelům sociálních služeb pouze na úhradu jejich uznatelných nákladů/výdajů v souladu s Metodikou.

6. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen postupovat v souladu se žádostí.

7. Příjemce dotace je povinen vést přidělenou dotaci v účetnictví odděleně a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příjemce dotace vypořádá dotaci s přiděleným účelovým znakem 13305.

8. Příjemce dotace je povinen na žádost poskytovatele dotace písemně poskytnout požadované doplňující informace související s plněním účelu tohoto rozhodnutí.

9. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), ve znění pozdějších předpisů. Finanční vypořádání dotace zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého roku 2023 nejpozději k 15. únoru 2024 takto:

a) Příjemce dotace předloží v souladu s § 9 vyhlášky č. 367/2015 Sb. příslušnému odboru MPSV podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 (část A tiskopisu; Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu

Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů) vyhlášky č. 367/2015 Sb., nejpozději do 15. února 2024;

b) K podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně převede na účet cizích prostředků poskytovatele dotace (MPSV) případnou vratku dotace (číslo tohoto účtu je 6015-2229001/0710). Jedná se o nespotřebované prostředky daného dotačního roku, včetně vratek poskytovatelů sociálních služeb po 31. 12. 2023.

c) finanční vypořádání dotace neobsahuje vypořádání jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, pouze jejich souhrn a bude řešit případné nevyčerpané finanční prostředky, včetně vratek poskytovatelů sociálních služeb po 31. 12. 2023.

Komentář dle písm. b) obsahuje prohlášení o dodržení podmínek stanovených rozhodnutím o poskytnutí dotace a dále je zaměřen zejména na zdůvodnění výše případné vratky dotace.

Zpracovaný podklad pro finanční vypořádání dotace bude podepsán statutárním zástupcem příjemce dotace nebo jím pověřenou osobou.

Při nedodržení uvedené povinnosti se postupuje podle § 44 a § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.

10. Při kontrole dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.

11. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly k čerpání poskytnuté dotace ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům.

12. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.

13. Příjemce dotace je povinen dodržet dodání přehledů dle § 101a odst. 6 zákona

o sociálních službách a dle § 4 nařízení vlády č. 98/2015 Sb. Kraj podává na příslušný odbor MPSV přehledy o čerpání dotace, a to ve dvou termínech,

31. 5. 2023 a 31. 3. 2024. Přehledy jsou podávány prostřednictvím aplikace, kterou poskytuje kraji MPSV.

Přehled podávaný v termínu do 31. 5. 2023 obsahuje následující údaje:

a) název a identifikační číslo jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb,

b) druh, formu a číselné označení sociální služby (identifikátor), kterou jednotliví poskytovatelé sociálních služeb poskytují,

c) okruh osob, pro které je sociální služba určena,

d) výši přidělených finančních prostředků z dotace jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb, kteří podali kraji žádost o dotaci, na jednotlivé sociální služby definované číselným označením (identifikátorem),

e) celkovou výši skutečně vyplacených finančních prostředků z první splátky dotace a

f) popis naplnění způsobu rozdělení a čerpání dotace uvedeného v žádosti kraje o dotaci.

Na podání přehledu je vázána 2. splátka dotace kraji.

Přehled podávaný v termínu do 31. 3. 2024 obsahuje následující údaje:

a) název a identifikační číslo jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb,

b) druh, formu a číselné označení sociální služby (identifikátor), kterou jednotliví poskytovatelé sociálních služeb poskytují,

c) okruh osob, pro které je sociální služba určena,

d) celkové náklady sociální služby,

e) celkové výnosy sociální služby,

f) výši přidělených finančních prostředků z dotace jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb, kteří podali kraji žádost o dotaci, na jednotlivé sociální služby definované číselným označením (identifikátorem),

g) konečné zdůvodnění způsobu rozdělení a čerpání dotace,

h) celkovou výši skutečně vyplacených finančních prostředků z dotace a případnou vratku přidělené dotace.

ČÁST IV

PLATEBNÍ PODMÍNKY

1. Přidělená dotace je poskytovatelem dotace vyplácena platebním poukazem ve 2 splátkách na běžný účet příjemce dotace zřízeným podle § 3 písm. h) bodu 11 zákona o rozpočtových pravidlech, a to v souladu s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu. Výše a termíny splátek dané § 3 nařízení vlády jsou následující:

• splátka je vyplácena ve výši 60 % poskytnuté dotace po vydání tohoto rozhodnutí a podpisu „prohlášení příjemce dotace“, nejpozději však do 15. března roku, na který je dotace poskytnuta,

• splátka je vyplácena ve výši 40 % poskytnuté dotace po podání přehledu o čerpání dotace definovaného tímto rozhodnutím, nejpozději však do 30. června roku, na který je dotace poskytnuta.

2. MPSV si vyhrazuje právo změnit výši a termíny výplaty jednotlivých splátek dotace dodatkem k tomuto rozhodnutí.

ČÁST V SANKCE

1. Vznikne-li v průběhu kalendářního roku podezření na porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech, je poskytovatel dotace oprávněn příjemci dotace pozastavit poskytnutí další splátky dotace nebo její části. Tato skutečnost bude příjemci dotace oznámena dopisem ředitele příslušného odboru MPSV, a to neprodleně po vzniku podezření na porušení rozpočtové kázně. Současně bude informován příslušný finanční úřad.

2. V souladu s § 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech se za méně závažné podmínky považují povinnosti stanovené v části III, bodech 5, 10, 11 tohoto rozhodnutí a za méně závažné nesplnění podmínek se považuje nedodržení lhůt stanovených v části III, bodech 8 a) a 12 tohoto rozhodnutí.

3. V těchto případech odvod za porušení rozpočtové kázně činí 0,3 % z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc maximálně však do 3 % z celkové částky dotace (§ 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech).

4. Porušení ostatních povinností stanovených v části III tohoto rozhodnutí (mimo bodu 9) je posuzováno podle § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech (odvod ve výši porušení a penále od jednoho promile až do výše poskytnuté dotace).

5. V případě, že dojde k porušení povinnosti stanovené v části III, bodu 7 (povinnost stanovená podle § 14k odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech), nejedná se

o porušení rozpočtové kázně ve smyslu rozpočtových pravidel.

ČÁST VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Příjemce dotace souhlasí se zveřejněním žádosti o dotaci, svého názvu, jména, adresy a výše požadavku na dotaci a přehledů stanovených v zákoně o sociálních službách a upravených tímto rozhodnutím v části III, bodu 12, způsobem stanoveným poskytovatelem dotace. Proces poskytování dotace se řídí i § 18 a 18 a zákona o rozpočtových pravidlech.

2. Rozhodnutí se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každá ze stran tohoto vztahu obdrží po jednom vyhotovení.

3. Toto rozhodnutí může být měněno vydáním dodatku k tomuto rozhodnutí.

4. Nedílnou součástí rozhodnutí jsou tyto přílohy:

• Příloha č. 1: Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze v oblasti podpory poskytování sociálních služeb pro rok 2023.

• Příloha č. 2: Žádost XY kraje / hlavního města Prahy o dotaci na plnění povinností příjemce dotace uvedených v § 95 písm. g) a h) zákona o sociálních službách, na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním

základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb. Jejich výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části třetí, hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách.

• Příloha č. 3: Prohlášení příjemce dotace.

ČÁST VII POUČENÍ

1. Proti rozhodnutí o poskytnutí dotace není přípustné odvolání ani rozklad (§ 14q odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech). Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.

2. Za podmínek stanovených v § 15 rozpočtových pravidel může být zahájeno řízení

o odnětí dotace. Na řízení o odnětí dotace se vztahují obecné předpisy o správním řízení.

Bankovní spojení: 2229001/0710

Odbor sociálních služeb a inspekce sociálních služeb MPSV Oddělení koncepce financování sociálních služeb

Za organizační složku státu:

Xxx. Xx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx

náměstkyně pro řízení sekce rodinné politiky a sociálních služeb V Praze dne DD. MM. 2023

Podpis, razítko: ……………………………………………..

Příloha č. 2 k Metodice

Žádost o změnu dle části IX Metodiky

Evidenční číslo

žádosti:

Název

příjemce dotace:

IČ

příjemce dotace:

Popis změny:

Seznam příloh, jsou-li potřebné k doložení provedené změny:

Datum, podpis a razítko statutárního orgánu organizace:

Příloha č. 2 k Příkazu ministra č. 15/2022

Principy a priority dotačního řízení pro kraje a hlavní město Prahu na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2023

I. Základní principy dotačního řízení

Principy dotačního řízení vycházejí z dlouhodobých priorit resortu v systému sociálních služeb a dále dokumentací pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze, především pak z výzvy k dotačnímu řízení a Metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze (dále jen „Metodika“). Stanovené prioritní okruhy tím nepopírají základní podmínky pro poskytnutí a stanovení optimálního návrhu dotace podle Xxxxxxxx.

Cílem Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) je v rámci dotačního řízení vyloučení střetu zájmů, zajištění rovného přístupu ke všem poskytovatelům sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu a výpočet finanční podpory stanovený jednotným nediskriminujícím způsobem (objektivizovaným výpočtem) pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu (viz část I Metodiky). Tedy zavedení transparentního dotačního systému, který primárně podporuje ty sociální služby, jež umožňují co nejdelší možné setrvání jejich uživatelů v domácím prostředí či místní komunitě.

II. Základní priority dotačního řízení

Podpora terénních a ambulantních služeb sociální péče, které umožňují život uživatelů služeb v jejich přirozeném prostředí.

Podpora pobytových služeb sociální péče realizující kroky vedoucí k deinstitucionalizaci a humanizaci a podpora sociálních služeb vzniklých či vznikajících v souvislosti s procesem transformace pobytových zařízení.

Podpora sociálních služeb určených osob s duševním onemocněním.

Podpora služeb pro osoby s poruchami autistického spektra, s neurodegenerativními poruchami (zejm. s Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou), s kombinovanými vadami a s onemocněními s nízkou prevalencí, případně podpora služeb pro další specifické cílové skupiny osob.

Podpora zajištění kontinuálního financování služeb sociální prevence, financovaných z individuálních projektů krajů.

Podpora zásad a principů paliativní péče v sociálních službách.

Podpora adekvátního personálního zajištění v sociálních službách, zejména pracovníků v přímé péči: sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách.

III. Závěrečná ustanovení

Tyto principy a priority musí být kraji a hlavním městem Prahou v rámci dotačního řízení dodrženy. Kraje a hlavní město Praha si mohou v rámci Výzvy pro poskytovatele sociálních služeb nastavit další specifické priority podpory, které nebudou v rozporu s Metodikou a budou obsaženy ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb, resp. v případném akčním plánu (viz § 95, písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů).

V Praze dne 30. 6. 2022