PŘÍLOHA
EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,
a
NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ, dále jen „Norsko“,
společně dále jen „strany“,
S OHLEDEM na Dohodu mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis1 (dále jen „dohoda o přidružení Islandu a Norska“),
VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:
(1) Unie zřídila Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky („BMVI“) nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/11482 („nařízení o BMVI“) jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic.
(2) Nařízení o BMVI rozvíjí schengenské acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska.
(3) Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, představuje zvláštní nástroj v kontextu schengenského acquis určený k zajištění silné a účinné evropské integrované správy vnějších hranic při současném zajištění volného pohybu osob v plném souladu se závazky členských států a přidružených zemí v oblasti základních práv, jakož i k podpoře jednotného provádění a modernizace společné vízové politiky, čímž přispívá k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v členských státech a přidružených zemích.
(4) Ustanovení čl. 9 odst. 2 nařízení o BMVI stanoví, že částka uvedená v čl. 7 odst. 3 písm. a) a dodatečné zdroje poskytnuté podle uvedeného nařízení se provádějí v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 63 nařízení (EU, Euratom) 2018/10463 („finanční nařízení“) a nařízením (EU) 2021/10604 („nařízení o společných ustanoveních“).
(5) Podle čl. 7 odst. 6 nařízení o BMVI mají být vypracována ujednání, která určí povahu a způsoby účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis na BMVI.
(6) BMVI nabízí příležitost k provádění opatření ve sdíleném, přímém a nepřímém řízení a tato dohoda by měla umožnit, jejich provádění kteroukoli z těchto metod v Norsku v souladu se zásadami a pravidly EU v oblasti finančního řízení a kontroly.
(7) S ohledem na zvláštní povahu schengenského acquis a na význam jeho jednotného uplatňování pro integritu schengenského prostoru by všechna pravidla řízení národních programů měla pro Norsko platit stejně jako pro členské státy.
(8) Pro usnadnění výpočtu a použití ročních příspěvků Norska do BMVI by jeho příspěvky za období 2021–2027 měly být uhrazeny v pěti ročních splátkách od roku 2023 do roku 2027. Od roku 2023 do roku 2025 jsou roční příspěvky stanoveny jako paušální částky, zatímco příspěvky splatné v letech 2026 a 2027 by měly být stanoveny v roce 2026 na základě nominálního hrubého domácího produktu všech států účastnících se BMVI s ohledem na již uskutečněné platby.
(9) V souladu se zásadou rovného zacházení by Norsko mělo získat veškeré zbývající příjmy ve smyslu článku 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 (dále jen „nařízení o ETIAS“)5. V rámci BMVI jsou finanční příspěvky Norska do BMVI úměrně sníženy.
(10) Dohoda o EHP zahrnuje právní předpisy Unie o ochraně údajů, včetně nařízení (EU) 2016/679, které jsou začleněny do přílohy XI uvedené dohody. Norsko proto uvedené nařízení uplatňuje.
(11) Norsko není vázáno Listinou základních práv Evropské unie, je však smluvní stranou Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a tudíž dodržuje práva a zásady přiznané úmluvou a jejími protokoly, jakož i ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Odkazy na Listinu základních práv EU obsažené v nařízení o BMVI a nařízení o společných ustanoveních a v této dohodě by proto měly být chápány jako odkazy na Evropskou úmluvu o lidských právech a na protokoly ratifikované Norskem a článek 14 Všeobecné deklarace lidských práv.
(12) Norsko, které není vázáno odkazy na acquis Unie v oblasti životního prostředí, by mělo provádět BMVI a tuto dohodu v souladu s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje OSN,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
Oblast působnosti
Tato dohoda stanoví doplňková pravidla nezbytná pro účast Norska na Nástroji pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „BMVI“) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic na programové období 2021–2027 v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1148 (dále jen „nařízení o BMVI“).
Článek 2
Finanční řízení a kontrola
Při provádění nařízení o BMVI přijme Norsko nezbytná opatření k zajištění souladu s ustanoveními vztahujícími se na finanční řízení a kontrolu, jež jsou obsažena ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v právu Unie, které svůj právní základ odvozuje ze Smlouvy o fungování EU.
Ustanoveními zmíněnými v prvním pododstavci jsou:
a) články 33, 36, 61, 63, 97–105, 106, 115, 116, 125–129, 135–144 a 154, čl. 155 odst. 1, 2, 4, 6 a 7 a články 180 a 254–257 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 („finanční nařízení“);
b) nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/966;
c) nařízení (ES, Euratom) č. 2988/957 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/20138;
x) Xxxxxx 1–4, 7–9, 15–17, 21–24, 35–42, 44–107, 113–115 a 119 a přílohy nařízení (EU) 2021/1060 („nařízení o společných ustanoveních“) relevantní pro BMVI.
V případě jakékoli změny, zrušení, nahrazení nebo přepracování finančního nařízení relevantní pro BMVI:
a) Evropská komise o tom co nejdříve informuje Norsko a na jeho žádost poskytne vysvětlení k dané změně, zrušení, nahrazení nebo přepracování;
b) bez ohledu na čl. 13 odst. 4 mohou Evropská komise (jménem Unie) a Norsko společnou dohodou rozhodnout o jakékoli změně odst. 1 druhého pododstavce písm. a) tohoto článku nezbytné pro zohlednění dané změny, zrušení, nahrazení nebo přepracování finančního nařízení.
Norsko uplatňuje a v případě potřeby provede:
a) jakýkoli právní akt Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení o společných ustanoveních, pokud jde o ustanovení týkající se uplatňování nařízení o BMVI;
b) jakýkoli prováděcí akt nebo akt v přenesené pravomoci přijatý Evropskou komisí na základě nařízení o společných ustanoveních, pokud jde o ustanovení týkající se uplatňování nařízení o BMVI.
Aby tak Norsko mohlo učinit, Evropská komise:
a) při nejbližší příležitosti informuje Norsko o všech návrzích týkajících se aktů zmíněných v prvním pododstavci písm. a) a b) a na jeho žádost poskytne k těmto návrhům vysvětlení;
b) co nejdříve vyrozumí Norsko o všech aktech zmíněných v prvním pododstavci písm. a) nebo b).
Norsko může EU co nejdříve informovat o svém postoji k návrhům, který Unie náležitě uváží.
Norsko oznámí EU své rozhodnutí přijmout akty podle prvního pododstavce písm. a) nebo b), o nichž ho EU vyrozuměla, co nejdříve a v každém případě do 90 dnů po tomto vyrozumění.
Právní subjekty usazené v Norsku se mohou účastnit činností financovaných z nástroje za podmínek rovnocenných podmínkám platným pro právní subjekty usazené v Unii.
Článek 3
Zvláštní uplatňování ustanovení nařízení o společných ustanoveních uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. d)
Při zajišťování dodržování ustanovení uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. d) ze strany Norska:
a) odkazy na Listinu základních práv EU se chápou jako odkazy na Evropskou úmluvu o lidských právech a na protokoly ratifikované Norskem a článek 14 Všeobecné deklarace lidských práv;
b) Norsko, které není vázáno odkazy na acquis Unie v oblasti životního prostředí, potvrzuje, že bude provádět BMVI v souladu s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje OSN.
Článek 4
Zvláštní uplatňování ustanovení nařízení o BMVI
Komise přidělí Norsku dodatečnou částku podle čl. 10 odst. 1 písm. b) nařízení o BMVI za předpokladu, že podmínky čl. 14 odst. 2 nařízení o BMVI budou splněny dva roky po zahájení účasti Norska na nástroji.
Lhůtami odkazujícími na vstup nařízení o BMVI v platnost se rozumí datum, od kterého vstoupí v platnost tato dohoda.
Článek 5
Vykonatelnost rozhodnutí
Rozhodnutí přijatá Komisí, která ukládají peněžité závazky jiným osobám než státům, jsou vykonatelná na území Norska.
Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva platnými v Norsku. Doložku vykonatelnosti připojí k rozhodnutí vnitrostátní orgán po přezkoumání omezeném jen na ověření jeho pravosti.
Norská vláda určí pro tento účel vnitrostátní orgán a uvědomí o tomto určení Komisi, která o něm informuje Soudní dvůr Evropské unie.
Jakmile jsou na žádost Komise tyto formální náležitosti splněny, může Komise požádat o výkon rozhodnutí v souladu s norským právem přímo příslušný orgán.
Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Kontrola řádného provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci soudních orgánů Norska.
Rozsudky Soudního dvora Evropské unie vydané na základě rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě nebo grantové dohodě v oblasti působnosti této dohody jsou v Norsku vykonatelné stejným způsobem jako rozhodnutí Evropské komise uvedená v odstavci 1.
Článek 6
Ochrana finančních zájmů Unie
Norsko:
a) bojuje proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie opatřeními, která mají odstrašující účinek a poskytují účinnou ochranu v Norsku;
b) přijímá k boji proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímá na ochranu svých vlastních finančních zájmů, a
c) koordinuje svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Unie s členskými státy a Evropskou komisí.
Příslušné norské orgány neprodleně informují Evropskou komisi nebo Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) o všech skutečnostech nebo podezřeních, které v souvislosti s podvody nebo jinou protiprávní činností poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie zaznamenají. Rovněž informují Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), pokud se tyto skutečnosti nebo podezření týkají případu, který může spadat do pravomoci EPPO.
Norsko a Unie zajistí účinnou vzájemnou pomoc v případech, kdy příslušné orgány Unie nebo Norska vedou v souladu s platným právním rámcem vyšetřování nebo soudní řízení týkající se vzájemné ochrany finančních zájmů v oblasti působnosti této dohody.
Norsko přijme opatření rovnocenná opatřením přijatým Unií podle čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, která jsou platná v den podpisu této dohody.
Výměna informací mezi Evropskou komisí, úřadem XXXX, EPPO, Účetním dvorem a příslušnými norskými orgány probíhá s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti. Osobní údaje zahrnuté do výměny informací jsou chráněny v souladu s platnými pravidly.
Článek 7
Přezkumy a audity prováděné Unií
Unie má právo provádět technické, finanční nebo jiné druhy přezkumů a auditů v prostorách jakékoli fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby usazené v Norsku, která je příjemcem finančních prostředků Unie z BMVI, jakož i v prostorách jakékoli třetí strany podílející se na čerpání finančních prostředků Unie z BMVI, která má bydliště nebo je usazena v Norsku, a to stejným způsobem, který je možný v členských státech Evropské unie. Tyto přezkumy a audity mohou provádět Evropská komise, XXXX a Účetní dvůr.
Orgány Norska jsou při těchto přezkumech a auditech nápomocny, a pokud si to přejí, mohou se jejich provádění účastnit.
Přezkumy a audity mohou být provedeny rovněž po pozastavení práv právních subjektů usazených v Norsku vyplývajících z uplatňování této dohody nebo po ukončení platnosti této dohody u jakéhokoli právního závazku spojeného s plněním rozpočtu Unie přijatého přede dnem, kdy takové pozastavení nebo ukončení nabývá účinku.
Článek 8
Kontroly a inspekce na místě
Úřad XXXX je oprávněn provádět kontroly a inspekce na místě na území Norska, pokud jde o BMVI, v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 doplněném nařízením (EU) č. 883/2013.
Orgány Norska jsou při kontrolách a inspekcích na místě nápomocny, a pokud si to přejí, mohou se jejich provádění účastnit.
Článek 9
Účetní dvůr
Pravomoci Účetního dvora stanovené v čl. 287 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování EU se vztahují i na příjmy a výdaje související s prováděním nařízení o BMVI Norskem, a to i na jeho území.
V souladu s požadavky stanovenými v čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a v části první hlavě XIV kapitole 1 finančního nařízení má Účetní dvůr možnost provádět audity v prostorách jakéhokoli subjektu spravujícího příjmy nebo výdaje jménem Unie na území Norska, pokud jde o BMVI, včetně prostor jakékoli fyzické nebo právnické osoby, která přijímá platby z rozpočtu.
V Norsku se audity prováděné Účetním dvorem uskutečňují v součinnosti s vnitrostátními kontrolními orgány, nebo nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními úřady. Účetní dvůr a vnitrostátní kontrolní orgány Norska spolupracují ve vzájemné důvěře při současném zachování své nezávislosti. Uvedené orgány nebo úřady sdělí Účetnímu dvoru, zda se na auditu zamýšlejí podílet.
Článek 10
Finanční příspěvky
Norsko provádí roční platby do rozpočtu BMVI v souladu se vzorcem popsaným v příloze I.
Komise může až 0,75 % z plateb provedených Norskem každoročně použít za účelem financování správních výdajů na zaměstnance nebo externí pracovníky, jejichž činnost je nezbytná pro podporu provádění nařízení o BMVI a této dohody Norskem.
Po odečtení správních výdajů zmíněných v odstavci 2 se zbývající částka ročních plateb přidělí takto:
a) 70 % na provádění národních programů členských států a přidružených států;
b) 30 % na tematický nástroj popsaný v článku 8 nařízení o BMVI.
Částka odpovídající norským ročním platbám se použije jako příspěvek k silné a účinné evropské integrované správě vnějších hranic.
Unie poskytne Norsku informace týkající se jeho finanční účasti, které jsou součástí informací týkajících se rozpočtu, účetnictví, výkonnosti a hodnocení poskytovaných v souvislosti s nástrojem unijnímu rozpočtovému orgánu a orgánu příslušnému k udělení absolutoria.
Článek 11
ETIAS
Podíl příjmů ETIAS případně zbylých po uhrazení nákladů na provoz a údržbu ETIAS, jak je uvedeno v článku 86 nařízení o ETIAS (dále jen „přebytek“), se odečte od konečného finančního příspěvku Norska do BMVI v souladu s vzorcem popsaným v příloze II.
Článek 12
Důvěrnost
Na informace sdělené nebo získané v jakékoli formě podle této dohody se vztahuje služební tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jakým jsou podobné informace chráněny předpisy použitelnými na orgány Unie a právními předpisy Norska. Tyto informace nelze sdělovat jiným osobám kromě osob v orgánech Unie, členských státech nebo v Norsku, pro něž je jejich znalost vzhledem k jejich funkci nezbytná, a nelze je využívat k jiným účelům než k zajištění účinné ochrany finančních zájmů smluvních stran.
Článek 13
Vstup v platnost a doba trvání
Strany schválí tuto dohodu v souladu s vlastními postupy. Dokončení těchto postupů si navzájem oznámí.
Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce po dni posledního oznámení uvedeného v odstavci 1.
S cílem zajistit kontinuitu při poskytování podpory v příslušné oblasti politiky a umožnit, aby provádění začalo od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mohou opatření, na něž se vztahuje nařízení o BMVI, začít před vstupem dohody v platnost a nejdříve 1. ledna 2021.
Tuto dohodu lze změnit pouze písemně společnou dohodou stran. Vstup změn v platnost se řídí stejným postupem, jaký platí pro vstup této dohody v platnost.
Bez ohledu na odstavec 4 tohoto článku je smíšený výbor zřízený podle článku 3 dohody o přidružení Islandu a Norska zmocněn sjednat a přijmout nezbytné změny čl. 2 odst. 1 písm. a) v případě oznámení podle čl. 15 odst. 2, protože nebylo dosaženo dohody podle čl. 2 odst. 2.
Článek 14
Řešení sporů
Vznikne-li spor ohledně uplatňování této dohody, použije se postup stanovený v článku 11 dohody o přidružení Islandu a Norska.
Článek 15
Pozastavení
Práva právních subjektů usazených v Norsku vyplývající z uplatňování této dohody může Unie v souladu s odstavci 5 až 7 tohoto článku pozastavit v případě a) úplného nebo částečného nezaplacení finančního příspěvku, který má Norsko zaplatit; b) nedodržení čl. 2 odst. 3, včetně rozhodnutí nepřijmout akt oznámený podle uvedeného ustanovení, nebo c) pokud je finanční nařízení předmětem změny, zrušení, nahrazení nebo přepracování relevantního pro BMVI a do 30 dnů od vstupu příslušné změny, zrušení, nahrazení nebo přepracování finančního nařízení v platnost nebylo dosaženo dohody podle čl. 2 odst. 2.
Unie oznámí Norsku svůj záměr pozastavit práva právních subjektů usazených v Norsku vyplývající z uplatňování této dohody a v takovém případě se záležitost oficiálně zařadí na pořad jednání smíšeného výboru zřízeného podle článku 3 dohody o přidružení Islandu a Norska.
Smíšený výbor se svolá a zasedání se uskuteční do 30 dnů od oznámení uvedeného v odstavci 2. Smíšený výbor má na vyřešení záležitosti 90 dnů ode dne přijetí pořadu jednání, na který byla záležitost zařazena podle odstavce 2. Pokud smíšený výbor nemůže záležitost vyřešit ve zmíněné lhůtě 90 dnů, prodlouží se tato lhůta o 30 dnů s cílem dosáhnout konečného urovnání.
Pokud smíšený výbor nemůže záležitost vyřešit ve lhůtě stanovené v odstavci 3, může Unie pozastavit práva právních subjektů usazených v Norsku vyplývající z uplatňování této dohody, jak je uvedeno v odstavcích 5–7.
V případě pozastavení nejsou právní subjekty usazené v Norsku způsobilé účastnit se udělovacích řízení, která v okamžiku, kdy pozastavení nabude účinku, nejsou ukončena. Udělovací řízení se považuje za ukončené, jakmile jsou v jeho důsledku přijaty právní závazky.
Pozastavení nemá vliv na právní závazky přijaté právními subjekty usazenými v Norsku před tím, než pozastavení nabylo účinnosti. Tato dohoda se na tyto právní závazky nadále vztahuje.
Veškeré operace nezbytné k ochraně finančních zájmů Unie a k zajištění splnění finančních závazků vyplývajících ze závazků přijatých podle této dohody před pozastavením mohou být prováděny i po pozastavení.
Jakmile Unie obdrží splatnou částku finančního nebo provozního příspěvku, jakmile ustane nedodržování čl. 2 odst. 3, nebo jakmile je vyřešena příslušná záležitost týkající se finančního nařízení, oznámí to Unie neprodleně Norsku. Na základě tohoto oznámení se s okamžitou účinností pozastavení zruší.
Od data zrušení pozastavení jsou právní subjekty v Norsku opět způsobilé účastnit se udělovacích řízení zahájených po tomto datu, jakož i udělovacích řízení zahájených před tímto datem, u nichž dosud neuplynuly lhůty pro podání žádostí.
Článek 16
Ukončení
Unie nebo Norsko mohou tuto dohodu ukončit oznámením svého rozhodnutí druhé straně. Platnost dohody končí tři měsíce po tomto oznámení.
Tato dohoda se automaticky ukončí, je-li ukončena dohoda o přidružení Islandu a Norska v souladu s čl. 8 odst. 4, čl. 11 odst. 3 nebo článkem 16 dohody o přidružení Islandu a Norska.
Je-li tato dohoda ukončena v souladu s odstavcem 1 nebo odstavcem 2, strany souhlasí, že operace, u nichž byly právní závazky přijaty po jejím vstupu v platnost a před ukončením její platnosti, budou pokračovat, dokud nebudou dokončeny, za podmínek stanovených v této dohodě.
Veškeré operace nezbytné k ochraně finančních zájmů Unie a k zajištění splnění finančních závazků vyplývajících ze závazků přijatých podle této dohody před jejím ukončením mohou být prováděny i po jejím ukončení.
Smluvní strany společnou dohodou stanoví jakékoli jiné důsledky ukončení této dohody.
Článek 17
Jazyky
Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
PŘÍLOHA I
Vzorec pro výpočet finančních příspěvků za roky 2021 až 2027 a podrobné údaje o úhradě
Výpočet finančního příspěvku bere v potaz částku uvedenou v čl. 7 odst. 2 nařízení o BMVI.
Za roky 2023 až 2025 provede Norsko roční platby do rozpočtu BMVI podle této tabulky:
(všechny částky v EUR)
-
0000
0000
0000
Norsko
30 380 762
30 380 762
30 380 762
Finanční příspěvky uvedené v tomto článku jsou Norskem splatné bez ohledu na datum schválení jeho národního programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních.
Finanční příspěvek Norska do BMVI za roky 2026 a 2027 se vypočte takto:
Pro každý jednotlivý rok od roku 2020 do roku 2024 se údaje Eurostatu o výši nominálního hrubého domácího produktu (HDP) Norska, které budou k dispozici k 31. březnu 2026 (HDP v běžných cenách), vydělí součtem údajů o výši nominálního HDP všech států účastnících se BMVI za každý příslušný rok. Průměr takto získaných pěti procentních údajů za roky 2020 až 2024 se použije:
na součet prostředků na závazky ze schváleného rozpočtu a následné změny nebo převody přidělené na BMVI na konci každého roku v letech 2021 až 2025,
na roční prostředky na závazky ze schváleného rozpočtu BMVI na rok 2026 přijaté na začátku roku 2026 a
na roční prostředky na závazky v souladu s rozpočtem BMVI na rok 2027 uvedené v návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2027 přijatém Komisí,
a tak se vypočte celková částka, kterou má Norsko zaplatit za celé období provádění BMVI.
Od této částky se odečtou roční platby skutečně provedené Norskem v souladu s bodem 2 této přílohy, a tak se vypočte celková výše jeho příspěvků za roky 2026 a 2027. Polovina této částky se uhradí v roce 2026 a druhá polovina v roce 2027.
Finanční příspěvek se hradí v eurech a výpočet částek, které jsou splatné nebo mají být obdrženy, se vyjádří v eurech.
Norsko svůj příslušný finanční příspěvek uhradí nejpozději 45 dnů po doručení výzvy k úhradě. V případě prodlení s úhradou příspěvku se účtují úroky z prodlení z částky dlužné ke dni splatnosti. Jako úroková sazba se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíců splatnosti, zvýšená o 3,5 procentního bodu.
PŘÍLOHA II
Vzorec pro výpočet norského podílu případně zbylých příjmů ve smyslu článku 86 nařízení o ETIAS
Pro každý rozpočtový rok, kdy vznikne přebytek ve smyslu článku 86 nařízení o ETIAS, konče rozpočtovým rokem 2026, se údaje Eurostatu o výši nominálního hrubého domácího produktu (HDP) Norska, které budou k dispozici k 31. březnu (HDP v běžných cenách), vydělí součtem údajů o výši nominálního HDP všech států účastnících se ETIAS za příslušný rok.
Průměr takto získaných procentních údajů se použije na celkové vzniklé přebytky. Norský finanční příspěvek na rok 2027 vyčleněný na tematický nástroj se sníží o výslednou částku.
1Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
2Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 48).
3Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
4Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).
5Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).
6Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
7Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
8Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
CS CS