SOUBOR ZKOUŠKOVÝCH OTÁZEK podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění Platnost od 10.08.2023
***************************************************************************** SOUBOR ZKOUŠKOVÝCH OTÁZEK
podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění
Platnost od 10.08.2023
*****************************************************************************
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkouška IX: Kombinace Zkoušky I a V
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Číslo a verze | 28000.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění motorových vozidel | |
Odůvodnění | Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla. Řidič cizozemského vozidla pouze tehdy, pokud není držitelem platné zelené karty, vydané pojišťovnou v cizím státě nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je na území České republiky zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu. Jízdní kolo není podle zákona o pojištění z provozu vozidla považováno za vozidlo, a proto povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti k němu nevzniká. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2. | |
Text otázky | Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má: | |
Odpověď A | Vlastník tuzemského vozidla. | A |
Odpověď B | Řidič tuzemského vozidla. | N |
Odpověď C | Vlastník jízdního kola. | N |
Odpověď D | Nikdo. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není povinné. | N |
Číslo a verze | 28007.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky |
Odůvodnění | Úroková sazba, resp. úrokový výnos, který se připíše investorovi, je vždy hrubý nominální a podléhá dani z příjmu. Po očištění hrubého nominálního příjmu o daň z příjmu vznikne čistý nominální výnos. V závislosti na vývoji inflace může reálně investor dosáhnout ztráty, protože nominální výnos (ať čistý či hrubý) snižuje právě inflace. Po očištění hrubého nominálního výnosu, který zveřejňují banky, o inflaci vzniká výnos hrubý reálný. Po očištění o daň z příjmu získá investor výnos reálný čistý. Každý investor (klient) chce logicky dosáhnout kladného reálného (čistého) příjmu, který ale nenalezne v ceníku a podmínkách bank. |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 16. |
Text otázky | Úrokové sazby zhodnocení vkladů zveřejňované komerčními bankami jsou: | |
Odpověď A | Čisté nominální. | N |
Odpověď B | Čisté reálné. | N |
Odpověď C | Hrubé reálné. | N |
Odpověď D | Xxxxx nominální. | A |
Číslo a verze | 28393.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Zkratky uváděné za hodnotou úrokové sazby znamenají, za jaké období se daná úroková sazba připíše. Pokud se jedná o p.a., jde o roční úrokovou sazbu, kdy klient zhodnotí prostředky v dané výši za rok. Zkratka p.m. představuje měsíční sazbu, která je potom v ročním vyjádření 12násobně vyšší. Úroky za čtvrtletí jsou definovány zkratkou p.q. a za půl roku (za semestr) potom zkratkou p.s. Po přepočtu jiných než ročních sazeb právě do srovnatelné roční varianty znamenají 2 % p.m. 2 % * 12, tzn. 24 % p.a., v případě 2 % p.q. potom 2 % * 4, tzn. 8 % p.a. a u půlročních 2 % je roční výnos 2 % * 2 = 4 % p.a. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 13. | |
Text otázky | Rozhodněte, která z následujících nabídek je pro klienta, který hodlá uložit své prostředky, nejvýhodnější (za jinak neměnných, stejných podmínek): | |
Odpověď A | 2 % p.a. | N |
Odpověď B | 2 % p.m. | A |
Odpověď C | 2 % p.q. | N |
Odpověď D | 2 % p.s. | N |
Číslo a verze | 37998.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu |
Odůvodnění | Úrokové riziko představuje riziko změny úrokových sazeb v ekonomice, v důsledku čehož bude docházet ke změně ceny dluhopisu. V případě růstu úrokových sazeb klesá cena dluhopisu, čímž roste jeho výnos a naopak. Kreditní riziko je spojeno s neschopností emitenta dluhopisu splácet kuponové platby řádně a včas, resp. splatit nominální hodnotu dluhopisu ve splatnosti. V případě českých státních dluhopisů je toto riziko velmi nízké, resp. nulové, což dokládá i ratingové hodnocení ČR, které od agentury S&P v roce 2018 získalo rating AA. Kreditní riziko tedy definuje schopnost dlužníka (emitenta dluhopisu) dostát řádně a včas svým závazkům. Měnové riziko se týká zejména investicí v jiné měně, než je domácí měna investora, protože díky posilování či oslabování domácí měny vůči zahraniční může investorům výnos klesat, či růst. Měnové riziko se tedy netýká českých investorů, kteří chtějí investovat do tuzemských dluhopisů denominovaných v domácí měně. Právním rizikem je riziko nemožnosti právně se domoci splnění podmínek dohodnutých kontraktem. Právní riziko se týká zejména tzv. smluvních kontraktů, typicky např. forwardových kontraktů, které se realizují na OTC trhu. |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 203, 249. |
Text otázky | Významným rizikem spojeným s dluhopisovou investicí do českých státních fixně úročených dluhopisů je pro tuzemského investora zejména riziko: | |
Odpověď A | Úrokové. | A |
Odpověď B | Měnové. | N |
Odpověď C | Kreditní. | N |
Odpověď D | Právní. | N |
Číslo a verze | 37999.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu | |
Odůvodnění | S růstem tržní ceny dluhopisu klesá jeho výnos do splatnosti. Výnos do splatnosti totiž určuje investorům výnos v % p.a., kterého investor dosáhne, pokud drží dluhopis skutečně až do splatnosti. Výnos do splatnosti totiž obsahuje běžný výnos (např. inkasované kupony) a výnos kapitálový (rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou dluhopisu). Pokud tedy investor drží dluhopis až do splatnosti, odprodá jej emitentovi za jeho nominální hodnotu a pokud jeho tržní cena roste, tzn. byl nakoupen za cenu vyšší než nominální hodnota, snižuje se jeho výnos do splatnosti, protože utrží kapitálovou ztrátu. Cena dluhopisu nemá vliv na změnu délky splatnosti dluhopisu. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 412; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 223. | |
Text otázky | S rostoucí cenou dluhopisu: | |
Odpověď A | Roste výnos do splatnosti dluhopisu. | N |
Odpověď B | Klesá výnos do splatnosti dluhopisu. | A |
Odpověď C | Roste splatnost dluhopisu. | N |
Odpověď D | Klesá splatnost dluhopisu. | N |
Číslo a verze | 38000.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu |
Odůvodnění | Kuponový dluhopis je pravděpodobně nejrozšířenějším dluhopisem na trzích a poskytuje svým držitelům právo na proplacení běžných výnosů v podobě kuponových plateb, které mohou být fixní nebo variabilní (někdy označované také jako floatové), v závislosti na emisních podmínkách. U fixních kuponových dluhopisů je kuponová platba po celou dobu životnosti dluhopisu konstantní, protože vychází z neměnné kuponové sazby. Dluhopisy vyplácející variabilní kupon mají velikost výplaty kuponu navázánu zpravidla na variabilní referenční úrokovou sazbu, jejíž výši se vyplácené kupony přizpůsobují. Nejčastěji se jedná o některou mezibankovní úrokovou sazbu (např. PRIBOR, EURIBOR, LIBOR) zvýšenou o určitou prémii, která vychází z rizikovosti (bonity) emitenta. U kuponových dluhopisů není kuponová sazba nikdy nulová, potom by se totiž jednalo o tzv. bezkuponové dluhopisy, označované také jako diskontované dluhopisy či zero-coupon xxxxx. |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 399; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 207? 208. |
Text otázky | Xxxxxxxx sazba kuponových dluhopisů je: | |
Odpověď A | Vždy fixní. | N |
Odpověď B | Vždy variabilní. | N |
Odpověď C | Fixní nebo variabilní. | A |
Odpověď D | Vždy nulová. | N |
Číslo a verze | 38002.2 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu | |
Odůvodnění | Nejvýznamnějším rizikem spojeným s dluhopisovou investicí je riziko možného vzniku insolvence emitenta, kdy emitent nebude schopen splácet řádně a včas kuponové platby, případně nominální hodnotu dluhopisu ve splatnosti. Investoři tak při provádění investičních analýz hodnotí i bonitu emitenta pomocí ratingu, který udělují emitentům ratingové agentury (např. S&P, Moody´s či Fitch). Ratingové hodnocení emitenta obsahuje verbální popis jeho bonity a zařazení do standardizovaného systému, která definuje určité skupiny solventnosti (např. AAA, AA, A, BBB, BB, B). S dluhopisovou investicí je spojeno i úrokové riziko, kdy změna úrokových sazeb ovlivňuje cenu dluhopisu. Tento vztah popisuje durace. Indexace nesouvisí s dluhopisy, protože se jedná o automatické navyšování pojistné částky u pojištění, např. nemovitosti tak, aby nedocházelo k riziku podpojištění. Debonifikace nemá nic společného s hodnocením bonity emitenta, jedná se o výmysl. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 399; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 207? 208. | |
Text otázky | Kreditní riziko dluhopisové investice, resp. emitenta dluhopisu, lze posuzovat pomocí: | |
Odpověď A | Durace. | N |
Odpověď B | Ratingu. | A |
Odpověď C | Indexace. | N |
Odpověď D | Debonifikace. | N |
Číslo a verze | 38003.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu |
Odůvodnění | Státní pokladniční poukázka je krátkodobým dluhovým cenným papírem se splatností do jednoho roku, kterou emituje Ministerstvo financí prostřednictvím České národní banky, která je neveřejně nabízí pouze omezenému okruhu investorů, tzv. přímým účastníkům aukcí. Protože se jedná o krátkodobý cenný papír, obchoduje se na peněžním trhu. Právě pro peněžní trh je charakteristické obchodování krátkodobých cenných papírů (státní pokladniční poukázky, směnky) a krátkodobých úvěrů, na rozdíl od kapitálového, kde se obchodují dlouhodobé cenné papíry (akcie, dluhopisy) a dlouhodobé úvěry, tedy instrumenty se splatností delší jednoho roku. Rozdíl kapitálového trhu a peněžního je i v tom, že na kapitálovém se obchodují majetkové i dluhové cenné papíry, zatímco na peněžním pouze dluhové. Komoditní trh slouží k obchodování zejména futures kontraktů s podkladovým aktivem komodity (zemědělské komodity či suroviny). |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61, 397. | |
Text otázky | Státní pokladniční poukázky se obchodují na trhu: | |
Odpověď A | Peněžním. | A |
Odpověď B | Kapitálovém. | N |
Odpověď C | Komoditním. | N |
Odpověď D | Majetkovém. | N |
Číslo a verze | 38004.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu | |
Odůvodnění | Státní pokladniční poukázky jsou krátkodobé dluhopisy vydávané prostřednictvím ČNB. Jsou nabízeny pouze tzv. přímým účastníkům aukce. Výnos těchto krátkodobých dluhových cenných papírů je označován i jako tzv. bezrizikový výnos (risk-free-rate), který je dán subjektem emitenta Ministerstva financí a krátkou dobou do splatnosti. I díky tomuto faktu jsou státní pokladniční poukázky cenným papírem s velmi nízkou (až "žádnou") mírou rizika. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 199?200. | |
Text otázky | Charakteristické pro státní pokladniční poukázky je: | |
Odpověď A | Emise formou aukce. | A |
Odpověď B | Vyšší (až velmi vysoká) míra rizika. | N |
Odpověď C | Možnost dosažení vysokého výnosu. | N |
Odpověď D | Nízká (až nulová) míra rizika. | A |
Číslo a verze | 38006.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu | |
Odůvodnění | V případě kuponových dluhopisů je běžným výnosem inkasovaný kupon. Při investici do diskontovaných dluhopisů (zero-coupon bonds) je výnosem investora tzv. diskont, protože na primárním trhu jej nakupuje za emisní cenu, která je nižší než nominální hodnota dluhopisu. Pokud drží dluhopis do splatnosti, je mu vyplacena celá nominální hodnota. Jeho výnosem je tedy diskont (resp. "sleva" ), se kterou dluhopis na primárním trhu nakoupil. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 399, 401; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 220?228. | |
Text otázky | Výnosem z dluhopisové investice může být: | |
Odpověď A | Kuponová platba. | A |
Odpověď B | Diskont. | A |
Odpověď C | Dividenda. | N |
Odpověď D | Skonto. | N |
Číslo a verze | 38007.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu | |
Odůvodnění | V závislosti na tzv. výnosové křivce, která znázorňuje vztah mezi splatností dluhopisu (osa X) a výnosem do splatnosti dluhopisu (osa Y) má za normálních okolností rostoucí tvar. Dluhopisy s delší splatností mají tedy vyšší výnos do splatnosti (YTM). Díky dlouhé splatnosti je pro investora takováto investice více riziková, protože roste pravděpodobnost, že emitent nebude ve splatnosti, nebo během ní schopen hradit své závazky v podobě kuponových plateb či výplaty nominální hodnoty ve splatnosti. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 239; XXXXXX, X. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 415? 416. | |
Text otázky | Za neměnných tržních podmínek s rostoucí (prodlužující se) splatností dluhopisu: | |
Odpověď A | Roste výnos do splatnosti. | A |
Odpověď B | Roste rizikovost. | A |
Odpověď C | Klesá výnos do splatnosti. | N |
Odpověď D | Klesá rizikovost. | N |
Číslo a verze | 38008.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | Zákon definuje dluhopis jako dluhový zastupitelný cenný papír, se kterým je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jeho jmenovité hodnotě. Může se jednat o listinný nebo zaknihovaný cenný papír vydaný na řad. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 514, § 525; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. | |
Text otázky | Dluhopisy emitované v České republice mohou mít podobu: | |
Odpověď A | Zaknihovanou nebo listinnou. | A |
Odpověď B | Majetkovou. | N |
Odpověď C | Úpisnou. | N |
Odpověď D | Majetkovou, pokud emitent splnil zákonné požadavky na podobu dluhopisu. | N |
Číslo a verze | 38009.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) |
Odůvodnění | Hypoteční zástavní listy, stejně jako jiné dluhopisy, představují nárok investora na splacení dlužné částky. Závazky z hypotečních zástavních listů jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů. Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank se sídlem v České republice. |
Zdroj | Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 28 odst. 2.; XXXX, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 210. | |
Text otázky | Hypoteční zástavní list je dluhový cenný papír: | |
Odpověď A | Jehož nominální hodnota a běžné výnosy jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů. | A |
Odpověď B | Jehož emitentem je každá komerční banka na území České republiky. | N |
Odpověď C | Jehož emitentem je pouze Česká národní banka. | N |
Odpověď D | Xxxxxx jeho emitent kryje svůj závazek v podobě hypotečního úvěru komerční bance. Slouží tedy jako zástava. | N |
Číslo a verze | 38010.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | Hypoteční zástavní listy (HZL) jsou dlouhodobé zajištěné dluhopisy, které mohou emitovat hypoteční banky, čímž získávají prostředky na financování hypotečních úvěrů pro své klienty. Krytý dluhopis může být hypotečním zástavním listem, veřejnoprávním zástavním listem, nebo smíšeným zástavním listem. U bankovních dluhopisů emitovaných v podobě HZL jsou jak jistina, tak i úrokové platby zajištěny (kryty) pohledávkami z poskytnutých hypotečních úvěrů. | |
Zdroj | Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 28 odst. 2.; XXXXXX, X. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 417; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 210. | |
Text otázky | Cenný papír, který vydává hypoteční banka s cílem získat peněžní prostředky pro financování hypotečních úvěrů, se nazývá: | |
Odpověď A | Hypoteční zástavní list. | A |
Odpověď B | Úvěrový list. | N |
Odpověď C | Nemovitostní list. | N |
Odpověď D | Refinanční list. | N |
Číslo a verze | 38011.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční trh je nedílnou součástí jemu nadřazeného finančního systému a sestává se z peněžního trhu, kapitálového trhu, trhu s cizími měnami a trhu drahých kovů. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners ISBN 978-80-247-3671-6. str. 41-47, 60-61. | |
Text otázky | Finanční trh je nedílnou součástí: | |
Odpověď A | Kapitálového trhu. | N |
Odpověď B | Trhu pojistných nástrojů. | N |
Odpověď C | Peněžního trhu. | N |
Odpověď D | Finančního systému. | A |
Číslo a verze | 38012.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Na finančních trzích se střetávají zájemci o peníze s poskytovateli peněz (investory), kteří své peníze přeměňují na finanční investiční nástroje, jež jsou sice méně likvidní, ale umožňují získat výnos. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 46. | |
Text otázky | Finanční trh slouží k: | |
Odpověď A | Sjednávání pojistných smluv. | N |
Odpověď B | Nákupu a prodeji finančních investičních nástrojů. | A |
Odpověď C | Obchodování s nemovitostmi. | N |
Odpověď D | Nákupu a prodeji movitých věcí. | N |
Číslo a verze | 38013.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Předmětné limity (úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250) stanoví zákon o pojišťovnictví v ust. § 131 odst. 1 písm. c). Výše potenciální finanční ztráty mezi tato kritéria nepatří. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c). | |
Text otázky | V případě pojištění finančních ztrát se o velké pojistné riziko ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví jedná, pokud pojištěný překročí nejméně dva ze tří zákonem stanovených limitů. O které tři limity se jedná? | |
Odpověď A | Úhrn rozvahy 6 200 000 ?. | A |
Odpověď B | Čistý obrat 12 800 000 ?. | A |
Odpověď C | Průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | A |
Odpověď D | Potenciální finanční ztráta 10 000 000 ?. | N |
Číslo a verze | 38014.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Pojištění úvěru je dle ust. § 131 zákona o pojišťovnictví velkým pojistným rizikem, pokud se týká profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání. Ostatní uvedená kritéria nejsou rozhodná. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. b). | |
Text otázky | Pojištění úvěru je velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví, pokud: | |
Odpověď A | Se týká profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání. | A |
Odpověď B | Je pojištěným banka. | N |
Odpověď C | Je pojištěným úvěrové družstvo. | N |
Odpověď D | Souhrnná hodnota pojištěných úvěrů přesáhne 50 000 000 ?. | N |
Číslo a verze | 38015.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Definice velkých pojistných rizik v ust. § 131 zákona o pojišťovnictví nezahrnuje pojištění osob. Pojištění odpovědnosti naopak patří mezi pojistná odvětví, která mohou být za splnění zákonných podmínek velkým pojistným rizikem. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1. | |
Text otázky | Velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví může být za splnění zákonných podmínek také: | |
Odpověď A | Pojištění pro případ smrti. | N |
Odpověď B | Pojištění nemoci. | N |
Odpověď C | Úrazové pojištění. | N |
Odpověď D | Pojištění odpovědnosti. | A |
Číslo a verze | 38016.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví vymezuje v ust. § 131 velká pojistná rizika s odkazem na vyjmenovaná odvětví neživotních pojištění uvedených v části B Přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 a Příloha č. 1. | |
Text otázky | Zákon o pojišťovnictví vymezuje velká pojistná rizika s odkazem na: | |
Odpověď A | Vyjmenovaná odvětví životních pojištění uvedených v části A Přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. | N |
Odpověď B | Soukromoprávní vymezení pojištění v občanském zákoníku. | N |
Odpověď C | Vyjmenovaná odvětví neživotních pojištění uvedených v části B Přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. | A |
Odpověď D | Vymezení skupin odbornosti v zákoně o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Číslo a verze | 38017.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví v ust. § 131 odst. 2 stanoví, že v případě, že pojištěný patří do skupiny podniků, pro které se vede konsolidované účetnictví, posuzuje se překročení zákonem stanovených kritérií na základě konsolidovaných účtů. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 2. | |
Text otázky | Patří-li pojištěný ke konsolidačnímu celku, posuzují se u vyjmenovaných pojistných odvětví limity rozhodné pro určení, zda se jedná o velké pojistné riziko, na základě: | |
Odpověď A | Řádné účetní závěrky. | N |
Odpověď B | Mimořádné účetní závěrky. | N |
Odpověď C | Mezitímní účetní závěrky. | N |
Odpověď D | Konsolidované účetní závěrky. | A |
Číslo a verze | 38018.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění v ust. § 82 odst. 2 stanoví pro velká pojistná rizika rozsáhlou výjimku ze standardních informačních povinností vůči zákazníkovi. Zákon vychází z premisy, že v případě velkého pojistného rizika stojí na obou stranách pojistné smlouvy profesionálové a není třeba klást takový důraz na ochranu slabší strany a dorovnání informační asymetrie jako v případě běžného pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 82 odst. 2. | |
Text otázky | Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví pro velká pojistná rizika: | |
Odpověď A | Přísnější úpravu informačních povinností vůči zákazníkovi oproti běžným pojištěním. | N |
Odpověď B | Mírnější úpravu informačních povinností vůči zákazníkovi oproti běžným pojištěním. | A |
Odpověď C | Zákon o distribuci pojištění a zajištění žádné aspekty velkých pojistných rizik neupravuje. | N |
Odpověď D | Shodný režim informačních povinností vůči zákazníkovi jako v případě běžných pojištění. | N |
Číslo a verze | 38021.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Veřejnoprávní úprava pojištění velkých pojistných rizik je obsažena v zákoně o pojišťovnictví a zákoně o distribuci pojištění a zajištění. V rovině soukromého práva je pojištění velkých pojistných rizik upraveno občanským zákoníkem. Zákon o finančních konglomerátech velká pojistná rizika neupravuje. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | |
Text otázky | Právní úprava pojištění velkých pojistných rizik je soustředěna ve vybraných vnitrostátních legislativních normách. Ve kterých? | |
Odpověď A | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | A |
Odpověď B | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | A |
Odpověď C | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | A |
Odpověď D | Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). | N |
Číslo a verze | 38023.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Vyžaduje-li to účel a povaha pojištění, smluvní strany se v pojištění velkého pojistného rizika mohou bez dalších podmínek odchýlit od celé části čtvrté občanského zákoníku (Relativní majetková práva). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1. | |
Text otázky | Vyžaduje-li to účel a povaha pojištění, smluvní strany se v pojištění velkého pojistného rizika od jakéhokoliv ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (relativní majetková práva): | |
Odpověď A | Mohou odchýlit. | A |
Odpověď B | Nemohou nikdy odchýlit. | N |
Odpověď C | Mohou odchýlit pouze ujednáním ve formě notářského zápisu. | N |
Odpověď D | Xxxxx odchýlit pouze s předchozím souhlasem České národní banky. | N |
Číslo a verze | 38024.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Z uvedených právních předpisů neupravuje žádný z aspektů velkých pojistných rizik pouze zákon o finančních konglomerátech. | |
Zdroj | Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. | |
Text otázky | Který z uvedených právních předpisů neobsahuje právní úpravu velkých pojistných rizik? | |
Odpověď A | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď B | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | N |
Odpověď C | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Odpověď D | Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). | A |
Číslo a verze | 38025.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) |
Odůvodnění | V oblasti produktového řízení, u povinnosti vyhotovit záznam z jednání a u informačních povinností vůči zákazníkovi zákon o distribuci pojištění a zajištění u velkých pojistných rizik zmírňuje povinnosti oproti běžným pojištěním. V oblasti uchovávání dokumentů a záznamů zákon žádné úlevy nestanoví. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 53 odst. 5, § 79 odst. 3 písm. a), § 82 odst. 2 a § 80. | |
Text otázky | Zákon o distribuci pojištění a zajištění nestanoví mírnější režim pro velká pojistná rizika v oblasti: | |
Odpověď A | Produktového řízení. | N |
Odpověď B | Povinnosti vyhotovení záznamu z jednání. | N |
Odpověď C | Informačních povinností vůči zákazníkovi. | N |
Odpověď D | Uchovávání dokumentů a záznamů. | A |
Číslo a verze | 38026.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik je, stejně jako zprostředkování jiných pojištění, regulováno zákonem o distribuci pojištění a zajištění. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | |
Text otázky | Zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik je regulováno: | |
Odpověď A | Zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď B | Zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | N |
Odpověď C | Zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | A |
Odpověď D | Vyhláškou č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví. | N |
Číslo a verze | 38027.2 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční trh umožňuje, aby finanční systém začleňoval do peněžního okruhu ekonomického systému volné (nevyužívané) peněžní prostředky. Jeho prvotním posláním tudíž není vytváření jakýchkoliv dalších pilířů penzijního systému, vytváření právního řádu či sjednávání pojistných smluv. Samozřejmě, že díky finančnímu trhu, resp. měnovému trhu, který je součástí finančního trhu, lze obchodovat např. cizí měny, nejedná se ale o primární úlohu. Tou je, na základě nabídky a poptávky po penězích, kdy deficitní jednotky emitují investiční nástroje (akcie, dluhopisy), nabízené investorům (kreditním subjektům), efektivně alokovat a využívat volné peněžní prostředky k investicím a jejich navracení zpět do ekonomického systému. Toto navracení (investice) podporuje rovněž ekonomický růst. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 47. | |
Text otázky | Význam finančního trhu spočívá v tom, že umožňuje: | |
Odpověď A | Vytvářet další pilíře státního průběžného penzijního systému. | N |
Odpověď B | Sjednávat pojistné smlouvy. | N |
Odpověď C | Efektivně alokovat volné peněžní prostředky formou investic. | A |
Odpověď D | Vytvářet právní řád. | N |
Číslo a verze | 38028.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční systém, jehož nedílnou součástí jsou finanční trhy, je složitým mechanismem, který zajišťuje řadu vzájemně souvisejících funkcí. Zejména jeho prostřednictvím se dostávají peněžní prostředky k těm subjektům, které je potřebují a poptávají od těch, kteří je naopak nabízejí, resp. chtějí zhodnocovat. Díky tomu jsou tak peníze investorů směňovány za různé druhy nároků, představované různými investičními instrumenty. To tak umožňuje soustřeďovat volné peněžní prostředky a jejich následnou alokaci za účelem přeměny úspor v investice. Mimo to však finanční systém plní i řadu dalších funkcí, což se projevuje poskytováním různých tzv. neinvestičních služeb - typicky např. možnost provádění platebního styku. Obecně lze tedy tvrdit, že finanční systém zajišťuje v rámci ekonomického systému tyto funkce: funkce depozitní a kreditní (přeměna úspor v investice, resp. poptávka po kapitálu spojená s emisí cenných papírů), funkci uchování hodnoty (bohatství) právě prostřednictvím investic, funkci likvidity, funkci platební, funkci ochrany proti riziku a funkci politickou (regulační). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40-41. | |
Text otázky | Finanční systém zajišťuje v ekonomice tyto funkce: | |
Odpověď A | Získávání potřebného kapitálu formou emise cenných papírů. | A |
Odpověď B | Investování přebytečného kapitálu. | A |
Odpověď C | Vytváření právních norem. | N |
Odpověď D | Provádění platebního styku. | A |
Číslo a verze | 38029.2 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Peníze jsou prostředkem směny, mírou hodnoty (zúčtovací jednotkou, resp. měřítkem cen) a uchovatelem hodnoty. Jako základní finanční aktivum ale nejvíce podléhají inflaci. Proto je vhodné chránit je před inflací vhodnou alokací (investováním, spořením) tak, aby přinášely investorovi výnos, který bude přinejmenším ve výši inflace, aby investor dosáhl alespoň nulového reálného výnosu. Měřítkem volatility peníze ale nejsou. Základním měřítkem volatility je např. směrodatná odchylka. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55. | |
Text otázky | Ve smyslu ekonomické teorie plní peníze (v ideálním případě) následující funkce: | |
Odpověď A | Uchovatel hodnoty. | A |
Odpověď B | Prostředek směny. | A |
Odpověď C | Měřítko volatility. | N |
Odpověď D | Zúčtovací jednotka. | A |
Číslo a verze | 38032.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | Druh emitenta je jedním z nejvýznamnějších kritérií, které ovlivňují rizikovost dluhopisové investice, protože jeho bonita ovlivňuje velikost kreditního rizika. Schopnost, že stát bude schopen dostát svým závazkům (výplata kuponu, výplata jmenovité hodnoty) je vyšší než u soukromého subjektu, jehož schopnost splácení dluhopisu se odvíjí od jeho podnikatelské činnosti. Rizikovost bankovních dluhopisů bude z důvodu bankovní regulace u bankovních dluhopisů nižší. Nejméně rizikovým dluhopisem je tedy dluhopis vydaný státem, resp. Ministerstvem financí. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61, 416; XXXX, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 211 (obrázek 10.5, srovnej s obrázkem 10.1 na str. 208). | |
Text otázky | Mezi nejrizikovější dluhopisy emitované v České republice patří: | |
Odpověď A | Státní dluhopisy. | N |
Odpověď B | Korporátní dluhopisy. | A |
Odpověď C | Bankovní dluhopisy. | N |
Odpověď D | Komunální dluhopisy. | N |
Číslo a verze | 38033.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | Dluhopis je dluhový cenný papír, se kterým je spojeno právo na splacení dlužné částky (nominální hodnoty). Nejedná se tedy o majetkový cenný papír (akcie), se kterým je spojeno právo účastnit se valné hromady, či podílet se na zisku nebo likvidačním zůstatku společnosti. Dluhopisy mohou státní, komunální či korporátní, ale ani státní dluhopisy nejsou zajištěné. Znamená to tedy, že nepodléhají (právo na jejich splacení) žádné garanci či pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 2. | |
Text otázky | Vlastník dluhopisu má právo: | |
Odpověď A | Účastnit se valné hromady a hlasovat na ní. | N |
Odpověď B | Podílet se na zisku společnosti formou pravidelně vyplacené dividendy. | N |
Odpověď C | Být ve splatnosti dluhopisu uspokojen náhradou z Garančního systému finančního trhu, pokud emitent státních dluhopisů nebude schopen dostát svým závazkům. | N |
Odpověď D | Na splacení nominální (jmenovité) hodnoty ve splatnosti dluhopisu jeho emitentem. | A |
Číslo a verze | 38034.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) |
Odůvodnění | Podřízený dluhopis je dluhopis, kde v případě vstupu emitenta do likvidace nebo vydání rozhodnutí o úpadku bude pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti. | |
Zdroj | Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 34 odst. 1. | |
Text otázky | Podřízený dluhopis je dluhopis, který: | |
Odpověď A | Bude v případě úpadku či likvidace emitenta uspokojen až po vypořádání všech ostatních pohledávek. | A |
Odpověď B | Vyplácí variabilní kupony, které jsou podřízeny hospodářskému výsledku společnosti. | N |
Odpověď C | Je určen předchozím vlastníkům dluhopisů majícím na něj předkupní právo se slevou 15 %, uplatnitelné namísto vyplacení nominální hodnoty předchozích dluhopisů. | N |
Odpověď D | Umožňuje emitentovi možnost volby jak uspokojit investorovu pohledávku ve splatnosti. Investor je podřízen jeho rozhodnutí. | N |
Číslo a verze | 38037.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta, které jejich emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu. Vydání vyměnitelných dluhopisů může být vázáno na výměnu za již vydané akcie nebo na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Pokud se valná hromada usnese na vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, současně přijme rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná nebo přednostní práva z těchto dluhopisů. | |
Zdroj | Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 33 odst. 1; zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 286 odst. 1, § 505 odst. 1. | |
Text otázky | Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, se kterým je spojeno právo: | |
Odpověď A | Na jeho výměnu za jiný dluhopis či akcii téhož emitenta ve splatnosti. | A |
Odpověď B | Na jeho výměnu za jiný dluhopis či akcii téhož emitenta, kdykoliv po dobu životnosti dluhopisu. | N |
Odpověď C | Na proplacení nominální hodnoty před splatností dluhopisu. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx výplatu kuponu vydáním nového dluhopisu. | N |
Číslo a verze | 38039.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | Ke zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik není vyžadováno zvláštní oprávnění, může je tudíž zprostředkovat jakýkoliv pojišťovací zprostředkovatel dle zákona o distribuci pojištění a zajištění včetně pojišťovny (za podmínky, že odbornost zprostředkovatele odpovídá věcné náplni jeho činnosti, tedy že disponuje patřičnou odborností i ve vztahu ke zprostředkování velkých pojistných rizik). | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 5. | |
Text otázky | Zprostředkovávat pojištění velkých pojistných rizik může: | |
Odpověď A | Pojišťovací makléř. | A |
Odpověď B | Pojišťovací agent. | A |
Odpověď C | Pojišťovna. | A |
Odpověď D | Vázaný zástupce. | A |
Číslo a verze | 38042.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. zkoumání zdravotního stavu | |
Odůvodnění | Při sjednání životního pojištění, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci je pro pojistitele zásadní znát zdravotní stav pojištěného, a to pro ohodnocení přebíraného pojistného rizika, a tedy pro stanovení výše pojistného, neboť riziko přijímané do pojištění riziko je přímo závislé na zdravotním stavu pojištěného. Zjišťování zdravotních údajů při pojistné události je nutné pro posouzení, zda pojistná událost vůbec nastala a pro určení jejího rozsahu. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2828. | |
Text otázky | Je pojistitel oprávněn zjišťovat údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti pojištěného? | |
Odpověď A | Ano, ale pouze v případě smrti pojištěného. | N |
Odpověď B | Ano, ale jen tehdy, pokud to souvisí s určením výše pojistného rizika, výše pojistného nebo se šetřením pojistné události. | A |
Odpověď C | Ano, ale jen tehdy, pokud to souvisí se sjednáním nebo zánikem pojištění. | N |
Odpověď D | Ne, jedná se o zvláštní kategorii údajů, ke kterým nemá mít přístup. | N |
Číslo a verze | 38043.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 5. zkoumání zdravotního stavu |
Odůvodnění | Pojištěný je osoba, na jejíž život a zdraví se pojištění vztahuje. Při sjednání životního pojištění, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci je pro pojistitele zásadní znát zdravotní stav pojištěného, a to pro ohodnocení přebíraného pojistného rizika a stanovení výše pojistného, neboť riziko přijímané do pojištění je přímo závislé na zdravotním stavu pojištěného. Zjišťování zdravotních údajů při pojistné události je nutné pro posouzení, zda pojistná událost vůbec nastala a pro určení jejího rozsahu. Pokud je v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojistník bude v případě pojistné události zproštěn povinnosti platit pojistné, může pojistitel požadovat údaje i o jeho zdravotním stavu. Pojem poškozený označuje třetí osobu, které byla způsobena škoda. Třetí osoba je osoba odlišná od pojištěného. Životní pojištění může být sjednáno pouze jako obnosové. Nelze proto z tohoto důvodu ani teoreticky tento pojem v souvislosti s pojištěním osob používat. Obmyšlený je osoba, které vznikne právo na výplatu pojistného plnění v případě smrti pojištěného, není tedy pojištěnou osobou. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2828?2829, § 2833. | |
Text otázky | Koho údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti je pojistitel oprávněn v rámci pojištění osob pojištění zjišťovat? | |
Odpověď A | Jen pojistníka. U ostatních osob není právní důvod, který by pojistitele opravňoval k zjišťování citlivých údajů, kterými údaje o zdravotním stavu jsou. | N |
Odpověď B | Pojištěného a případně pojistníka, bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto zproštění od placení pojistného z důvodu zdravotního stavu. | A |
Odpověď C | Jen poškozeného. U ostatních osob není právní důvod, který by pojistitele opravňoval k zjišťování citlivých údajů, kterými údaje o zdravotním stavu jsou. | N |
Odpověď D | Xxx pojištěného a případně obmyšleného, bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto pojistné plnění v případě smrti formou důchodu. | N |
Číslo a verze | 28394.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky |
Odůvodnění | Jednoduché úročení je založeno na principu aritmetické posloupnosti a nedochází při něm k úročení již připsaných úroků. Pouze se úročí jistina či vklad klienta. Pokud je počet úrokových období menší 1, je při jednoduchém úročení dosaženo vyššího výnosu než v případě aplikace sploženého úročení. Např. při uvažovaném vkladu 100 Kč na 0,5 roku při ročním úrokovém období a úrokové sazbě 10 %, bude budoucí hodnota vkladu při jednoduchém úročení: FV = PV * (1 + r * t), tedy FV = 100 * (1 + 0,1 * 0,5) = 105 Kč, zatímco v případě složeného úročení je budoucí hdonota stanovena jako: FV = PV * (1 + r)^t, tedy FV = 100 * (1 + 0,1)^0,5 = 104,88 Kč. Je potřeba si dát pozor na to, že se musí skutečně jednat o úrokové období, nikoliv o jeden rok, protože pokud by např. po dobu úročení jednoho roku bylo aplikováno pololetní úrokové období, už by se jednalo celkem o dvě úroková období a bylo by použito složené úročení, díky kterému by se klientův vklad zúročil. Spojité úročení je užíváno pokud dochází k úročení "neustále". Jedná se tedy o specifický druh úročení, u kterého není možné určit formát připisování úroků. Kombinací jednoduchého a složeného úročení potom získáváme smíšené úročení. Primárně vychází ze složeného úročení a používá se v případě, kdy v rámci složeného úročení je úročen necelý počet úrokových období. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?33. | |
Text otázky | Pokud je počet úrokových období, po které se úročí klientův vklad, menší než jedna, je aplikováno úročení: | |
Odpověď A | Jednoduché. | A |
Odpověď B | Složené. | N |
Odpověď C | Spojité. | N |
Odpověď D | Smíšené. | N |
Číslo a verze | 28395.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Úrokové období představuje frekvenci úročení, resp. uvádí, kolikrát dojde k zúročení za jeden rok. V případě čtvrtletního úročení, kdy každý rok má 4 čtvrtletí a každé čtvrtletí 3 měsíce, tedy dojde celkem 4krát k úročení. Vzhledem k tomu, že počet úrokových období je větší než jedna, bude se aplikovat princip složeného úročení, kdy dochází k úročení jistiny i již naběhlých úroků, jedná se tedy o úročení i úroků z úroků. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?56. | |
Text otázky | V případě čtvrtletního úrokového období při ročním termínovém vkladu dojde k úročení: | |
Odpověď A | 4x za rok, úročit se bude pouze jistina. | N |
Odpověď B | 4x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. | A |
Odpověď C | 3x za rok, úročit se bude pouze jistina. | N |
Odpověď D | 3x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. | N |
Číslo a verze | 28396.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Banky při úročení zůstatku na běžném účtu využívají složené úročení, kdy dochází k úročení jistiny i úroků, tzn. klientovi se připisují úroky z úroků. V případě jednoduchého úročení by se úročila vždy pouze jistina. Úroky banka připisuje na konci úrokového období (připisování úroků na konci úrokového období = dekursivní úročení), tzn. úroky se klientovi připíší např. k 31. 12., tzn. polhůtně neboli dekursivně. Spojité úročení se užívá v okamžiku "neustálého" úročení, tzn. počet úrokových období se blíží nekonečnu, dochází tedy k úročení každou minutu, vteřinu atd. Ekvitní úročení neexistuje. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22. | |
Text otázky | V případě úročení běžných bankovních účtů se využívá úročení: | |
Odpověď A | Jednoduché. | N |
Odpověď B | Ekvitní. | N |
Odpověď C | Spojité. | N |
Odpověď D | Složené. | A |
Číslo a verze | 28398.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Při vyšší frekvenci úročení je výnos klienta, při jinak neměnných podmínkách, vyšší. V případě měsíčního úrokového období se úroky připíší celkem 12krát za rok a dále se úročí, zatímco u čtvrtletního, pololetního nebo ročního úrokového období se připisují pouze 4krát, 2krát či jednou do roka. Lze rovněž ověřit i matematicky při využití tzv. efektivní úrokové míry. Efektivní úroková míra obecně udává míru zhodnocení vložených peněžních prostředků, obvykle v ročním horizontu při aplikování složeného úročení. U jednoduchého úročení nemá efektivní úroková míra žádný význam. U složeného úročení má význam z toho důvodu, že zde dochází i k úročení úroků, které byly připsány za předchozí úrokové období. Efektivní úroková míra umožňuje porovnat různé úrokové sazby s odlišnou frekvencí připisování úroků za stejné období (obvykle rok). Popřípadě se používá i tehdy, když v rámci daného vkladu jsou aplikovány odlišné úrokové sazby pro jednotlivá pásma dle objemu vložených peněz. Roční efektivní úrokovou míru lze kvantifikovat dle vztahu: re = (1+r)^p - 1, kde re = efektivní úroková míra, r = úroková sazba za úrokové období, p = počet úrokových období za rok." | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?53, str. 56?57. | |
Text otázky | Nejvyššího zhodnocení dosáhne klient při neměnné úrokové sazbě při aplikaci úrokového období: | |
Odpověď A | Čtvrtletního. | N |
Odpověď B | Měsíčního. | A |
Odpověď C | Pololetního. | N |
Odpověď D | Ročního. | N |
Číslo a verze | 28400.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | S růstem frekvence pravidelného ukládání stejně vysoké částky (anuity) roste budoucí hodnota anuity (nominální naspořená částka) neboli lze danou hodnotu naspořit rychleji. Proto, budeme-lis pravidelně ukládat peněžní prostředky na začátku každého měsíce (tedy 12x do roka) dojde za jinak stejných podmínek (stejná úroková sazba, stejné úrokové období, stejná doba spoření) k naspoření vyšší nominální cílové částky. Stejně tak dojde k vyšší naspoření cílové částky při předlhůtních úložkách (na začátku období) než v případě polhůtních (na konci období). | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 70?72. | |
Text otázky | Za jinak stejných podmínek bude vyšší cílová částka naspořena, budeme-li pravidelně ukládat stejnou částku: | |
Odpověď A | Na konci čtvrtletí. | N |
Odpověď B | Na konci měsíce. | N |
Odpověď C | Na začátku čtvrtletí. | N |
Odpověď D | Na začátku měsíce. | A |
Číslo a verze | 28401.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Základními druhy úročení je úročení jednoduché a složené. Jednoduché úročení je aplikováno při počtu úrokových období menší rovno jednomu. Pokud je počet úrokových období vyšší než jedna, je aplikováno úročení složené. Dalšími typy mohou být např. spojité nebo složené úročení, nikoliv ale radiální či exponenciální. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?56. | |
Text otázky | Základními druhy úročení je úročení: | |
Odpověď A | Jednoduché. | A |
Odpověď B | Složené. | A |
Odpověď C | Exponenciální. | N |
Odpověď D | Radiální. | N |
Číslo a verze | 28402.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky |
Odůvodnění | Pro anuitní splácení úvěru, tzn. splácení stejnými splátkami, je charakteristické, že v každé splátce, která je po celou dobu neměnná, dochází k postupnému snižování úrokové části a zvyšování úmorové části jistiny. Znamená to tedy, že z počátku jsou v rámci splácení hrazeny především úroky a postupně se zvyšuje splácená jistina. V určitý okamžik je splátka jistiny vyšší než zaplacené úroky. |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 130. | |
Text otázky | Pro anuitní splácení úvěru je charakteristické: | |
Odpověď A | Klesající úmorová část splátky. | N |
Odpověď B | Rostoucí úmorová část splátky. | A |
Odpověď C | Klesající úroková část splátky. | A |
Odpověď D | Rostoucí úroková část každé splátky. | N |
Číslo a verze | 28406.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku výslovně umožňuje smluvním stranám pojistné smlouvy odchýlit se v případě pojištění velkého pojistného rizika od veškerých ustanovení části čtvrté občanského zákoníku, tedy ustanovení upravujících relativní majetková práva (závazky). To platí i pro ustanovení kogentní, tedy taková, která jinak nedovolují odchýlení se od svého znění. Smyslem vymezení velkých pojistných rizik není ochrana spotřebitele, jejich obsahové vymezení není nijak závislé na výši pojistné částky a nejsou u nich kladena žádná omezení co do délky sjednané pojistné doby. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1; Encyklopedický slovník pojmů ČAP: xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xx-xxxx- slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz "dispozitivní a kogentní ustanovení"). | |
Text otázky | Institut pojištění velkých pojistných rizik: | |
Odpověď A | Směřuje k posílení ochrany spotřebitele. | N |
Odpověď B | Umožňuje smluvním stranám pojistné smlouvy odchýlit se od kogentních (tj. absolutně závazných) norem závazkového práva. | A |
Odpověď C | Xxxxxxxx jakékoliv pojištění majetku s pojistnou částkou vyšší než 10 000 000 ?. | N |
Odpověď D | Brání smluvním stranám pojistné smlouvy uzavřít pojistnou smlouvu na pojistnou dobu delší než jeden rok. | N |
Číslo a verze | 30621.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Obsah pojmu "velké pojistné riziko v neživotním pojištění" je vymezen v ust. § 131 zákona o pojišťovnictví. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131. | |
Text otázky | Legální definici velkých pojistných rizik v neživotním pojištění obsahuje: | |
Odpověď A | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď B | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Odpověď C | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | A |
Odpověď D | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). | N |
Číslo a verze | 35404.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Nelze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, lze na návrh pojistníka určit horní hranici pojistného plnění limitem pojistného plnění. Tato situace je označována jako pojištění na první riziko. Pojistníkem navržený limit pojistného plnění by měl u škodového pojištění odpovídat pravděpodobné výši újmy, která může nastat na pojištěném majetku. V pojistné smlouvě je uvedeno, zda se horní hranice plnění vztahuje na jednu nebo všechny pojistné události vzniklé v pojistném roce nebo v pojistném období. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814 odst. 3. | |
Text otázky | Pokud není možné stanovit přesnou pojistnou hodnotu pojišťovaného souboru věcí, jaký bude nejvhodnější způsob pojištění? | |
Odpověď A | Pojištění na novou cenu. | N |
Odpověď B | Pojištění na plnou hodnotu. | N |
Odpověď C | Pojištění na časovou cenu. | N |
Odpověď D | Pojištění na první riziko. | A |
Číslo a verze | 35408.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Pojištění FLEXA zahrnuje krytí požáru, úderu blesku, výbuchu, nárazu nebo pádu letadla, stromů, stožárů nebo jiných předmětů. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 186. | |
Text otázky | Xxxx pojistné nebezpečí není kryto základním živelním pojištěním známým pod pojmem FLEXA? | |
Odpověď A | Výbuch. | N |
Odpověď B | Požár. | N |
Odpověď C | Náraz nebo zřícení letadla. | N |
Odpověď D | Působení ionizujícího záření. | A |
Číslo a verze | 35412.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Pojištění škod na drážních vozidlech, pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích a pojištění škod na plavidlech (říčních a průplavových, jezerních, námořních) jsou vždy bez dalšího velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví. Mezi velká pojistná rizika nespadají odvětví životních pojištění. |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. a). | |
Text otázky | Mezi velká pojistná rizika ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví se vždy bez dalšího řadí: | |
Odpověď A | Pojištění škod na drážních vozidlech. | A |
Odpověď B | Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. | A |
Odpověď C | Pojištění škod na plavidlech (říčních a průplavových, jezerních, námořních). | A |
Odpověď D | Xxxxxxxxx pojištění pro případ smrti s počtem pojištěných přesahujícím 250 osob. | N |
Číslo a verze | 35413.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | V ust. § 131 odst. 1 písm. b) zákon o pojišťovnictví vymezuje pojistná odvětví, která jsou velkým pojistným rizikem, pokud se týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání. Těmito odvětvími jsou pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce). | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. b). | |
Text otázky | Velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví je (za podmínky, že se toto riziko týká profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání) vždy: | |
Odpověď A | Pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce). | A |
Odpověď B | Pojištění právní ochrany. | N |
Odpověď C | Zemědělské pojištění plodin s pojištěnou osetou nebo osázenou výměrou vyšší než 150 hektarů. | N |
Odpověď D | Pojištění odpovědnosti insolvenčního správce. | N |
Číslo a verze | 35414.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Mezi velká pojistná rizika dle ust. § 131 zákona o pojišťovnictví nespadají odvětví životních pojištění, tedy ani pojištění pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného. Ostatní zmíněná pojištění jsou dle ust. § 131 odst. 1 písm. a) zákona o pojišťovnictví naopak vždy velkým pojistným rizikem. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. a). | |
Text otázky | Mezi velká pojistná rizika ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví nespadá odvětví: | |
Odpověď A | Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. | N |
Odpověď B | Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. | N |
Odpověď C | Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. | N |
Odpověď D | Pojištění pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného. | A |
Číslo a verze | 35415.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se pojistná smlouva s mezinárodním prvkem v případě velkých pojistných rizik řídí právem, které si zvolí strany v souladu s článkem 3 zmíněného nařízení. Mezinárodní prvek může být dán u subjektu právního poměru (např. účastníkem právního poměru je cizinec), objektu právního poměru (např. pojištěná nemovitost se nachází v zahraničí) nebo právní skutečnosti zakládající daný právní poměr (např. pojistná smlouva uzavřená v zahraničí). Ostatní zmíněná kritéria nejsou pro stanovení rozhodného práva u velkého pojistného rizika určující. | |
Zdroj | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), čl. 7 odst. 2. | |
Text otázky | Pojistná smlouva s mezinárodním prvkem kryjící velké pojistné riziko se řídí: | |
Odpověď A | Právem, které si smluvní strany pojistné smlouvy zvolí. | A |
Odpověď B | Vždy bez dalšího právem státu, ve kterém má pojistník obvyklé bydliště. | N |
Odpověď C | Vždy bez dalšího právem státu, ve kterém má pojištěný obvyklé bydliště. | N |
Odpověď D | Vždy bez dalšího právem státu, ve kterém byla uzavřena pojistná smlouva. | N |
Číslo a verze | 35416.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Dle ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní strany pojistné smlouvy mohou v případě pojištění velkého pojistného rizika odchýlit od části čtvrté občanského zákoníku, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění. Jiné podmínky v tomto směru zákon nestanoví. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1. | |
Text otázky | Od ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (tj. od ustanovení upravujících závazkové právní vztahy) se smluvní strany pojistné smlouvy kryjící tzv. velké pojistné riziko mohou odchýlit, pouze pokud: | |
Odpověď A | To vyžaduje účel a povaha pojištění. | A |
Odpověď B | K tomu udělí předchozí souhlas Česká národní banka. | N |
Odpověď C | Se jedná o pojištění úvěru. | N |
Odpověď D | Se jedná o pojištění škod na drážních vozidlech. | N |
Číslo a verze | 35417.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Dle ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní strany v případě pojištění velkého pojistného rizika mohou v pojistné smlouvě odchýlit ve prospěch kterékoli strany. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1. | |
Text otázky | V pojištění velkých pojistných rizik se smluvní strany pojistné smlouvy mohou odchýlit od ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (tj. od ustanovení upravujících závazkové právní vztahy): | |
Odpověď A | Ve prospěch pojistníka. | A |
Odpověď B | Ve prospěch pojistitele. | A |
Odpověď C | Výlučně jen ve prospěch slabší smluvní strany. | N |
Odpověď D | Výlučně jen ve prospěch spotřebitele. | N |
Číslo a verze | 37984.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Dle ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní strany pojistné smlouvy v případě pojištění velkého pojistného rizika mohou (vyžaduje-li to účel a povaha pojištění) odchýlit od jakéhokoliv ustanovení části čtvrté občanského zákoníku, tedy od ustanovení upravujících relativní majetková práva (závazky). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1. | |
Text otázky | V pojištění velkých pojistných rizik se smluvní strany pojistné smlouvy mohou odchýlit: | |
Odpověď A | Od jakéhokoliv právního předpisu. | N |
Odpověď B | Od jakéhokoliv ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (relativní majetková práva). | A |
Odpověď C | Od jakéhokoliv ustanovení zákona o pojišťovnictví. | N |
Odpověď D | Od jakéhokoliv ustanovení občanského zákoníku. | N |
Číslo a verze | 37985.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) |
Odůvodnění | Definice velkých pojistných rizik v zákoně o pojišťovnictví vychází z vymezení velkých rizik (large risks) ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). |
Zdroj | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), čl. 13 odst. 27. | |
Text otázky | Definice velkých pojistných rizik uvedená v zákonu o pojišťovnictví představuje transpozici příslušné definice ze: | |
Odpověď A | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů. | N |
Odpověď B | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění. | N |
Odpověď C | Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (IDD). | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). | A |
Číslo a verze | 37986.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích patří mezi odvětví, která jsou vždy bez dalšího velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. a). | |
Text otázky | Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích je velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví: | |
Odpověď A | Vždy. | A |
Odpověď B | Pouze, pokud se týká profesionální činnosti pojistníka. | N |
Odpověď C | Pouze, pokud úhrn rozvahy pojištěného překročí 6 200 000 ?. | N |
Odpověď D | Pouze, pokud průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců pojištěného překročí za zdaňovací období 250. | N |
Číslo a verze | 37994.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu |
Odůvodnění | Dluhopis je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku. Dluhopisy jsou dluhové cenné papíry, které mají do splatnosti déle jak 1 rok. Představují teď pouze závazek emitenta (dlužníka) dostát svým závazkům (výplata kuponů, nominální hodnoty ve splatnosti). Naopak majetkový cenný papír představuje podíl investora (vlastníka akcie) na majetku společnosti. Dluhopis nepředstavuje ani podíl na společnosti (pouze uvedený závazek) a není platebním cenným nástrojem. Těmi jsou např. šeky. |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 207; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. | |
Text otázky | Dluhopis je cenný papír: | |
Odpověď A | Dluhový. | A |
Odpověď B | Majetkový. | N |
Odpověď C | Podílový. | N |
Odpověď D | Platební. | N |
Číslo a verze | 37995.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu | |
Odůvodnění | V závislosti na emitentovi dluhopisů lze dluhopisy členit na státní dluhopisy (dlouhodobé či střednědobé dluhopisy, případně státní pokladniční poukázky), jejichž emitentem je Ministerstvo financí. Může se jednat o dluhopisy komunální, emitované územními samosprávnými celky nebo municipalitami (městy a obcemi). Podle § 27 odst. 1, zákona o dluhopisech, představuje komunální dluhopis takový dluhopis, který je vydaný (výhradně) územním samosprávným celkem (tj. obcí, krajem či hlavním městem Prahou). Jeho název obsahuje slovo "komunální" (jiný cenný papír nesmí ve svém názvu slovo "komunální" obsahovat). Další kategorií jsou dluhopisy podnikové (korporátní), kam patří i bankovní dluhopisy. | |
Zdroj | Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 25, § 26, § 27; XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 416?418. | |
Text otázky | Dluhopisy emitované např. hlavním městem Prahou lze zařadit mezi dluhopisy: | |
Odpověď A | Xxxxxxxxx. | N |
Odpověď B | Státní. | N |
Odpověď C | Komunální. | A |
Odpověď D | Korporátní. | N |
Číslo a verze | 37996.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu | |
Odůvodnění | Výnos dluhopisu, který je vyplácen v podobě kuponu (v podmínkách ČR zpravidla v ročních intervalech) je běžným výnosem. Kapitálovým výnosem (nejen u dluhopisů) je rozdíl prodejní a nákupní ceny. Běžný i kapitálový výnos je v případě dluhopisové investice součástí tzv. výnosu do splatnosti dluhopisu (yield to maturity). | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 207, 222. | |
Text otázky | Kuponové platby vyplácené u kuponových dluhopisů: | |
Odpověď A | Nepatří ani mezi běžné, ani mezi kapitálové a ani mezi efektivní výnosy. | N |
Odpověď B | Patří mezi běžné a současně kapitálové výnosy. | N |
Odpověď C | Patří mezi běžné, kapitálové a současně efektivní výnosy. | N |
Odpověď D | Patří pouze mezi běžné výnosy. | A |
Číslo a verze | 37997.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu | |
Odůvodnění | Diskontovaný dluhopis (zero-coupon bond) je dluhopis, který nepřináší žádný kupon, tudíž výše kuponové sazby je nulová stejně jako vyplácený kupon. Výnosem investora je tak pouze rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, resp. mezi nižší emisní cenou, než je nominální hodnota, a prodejní cenou (nominální hodnotou ve splatnosti). Během splatnosti neobdrží žádné běžné výnosy (kuponové platby). | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 209. | |
Text otázky | Kuponové sazby u diskontovaných dluhopisů jsou: | |
Odpověď A | Vždy nulové. | A |
Odpověď B | Zpravidla v řádu desítek procent. | N |
Odpověď C | Zpravidla v řádu procent. | N |
Odpověď D | Zpravidla v řádu promile. | N |
Číslo a verze | 38077.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papíru a rozdělení cenných papírů | |
Odůvodnění | Běžný účet je finančním nástrojem neinvestiční povahy, zatímco dluhopis (krátkodobý či dlouhodobý), akcie či podílový list ano. Běžný účet totiž slouží k provádění běžných plateb. Klient si jej nezakládá za účelem dosažení výnosu, ale alokování likvidní rezervy, kterou využívá k pravidelným platbám. Pokud hodlá klient přebytečnou likviditu zhodnocovat, může za tímto účelem využít např. spořicí účet, vklad s výpovědní lhůtou, termínovaný vklad či čistě investiční nástroje typu fondů kolektivního investování, přímou investici do akcií či dluhopisů. Tyto nástroje již slouží ke zhodnocování peněžních prostředků, nikoliv pro provádění "běžných" obratů, tak jako běžný účet. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 218?225; zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1. | |
Text otázky | Mezi investiční nástroje nepatří: | |
Odpověď A | Běžný účet. | A |
Odpověď B | Akcie. | N |
Odpověď C | Státní pokladniční poukázka. | N |
Odpověď D | Podílový list. | N |
Číslo a verze | 38078.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papíru a rozdělení cenných papírů |
Odůvodnění | Státní pokladniční poukázka je krátkodobý dluhový cenný papír emitovaný MF ČR prostřednictvím aukčního režimu ČNB. Vzhledem ke svojí krátké splatnosti, která je vždy do jednoho roku, se tento cenný papír obchoduje na peněžním trhu, zatímco cenné papíry s delší splatností se obchodují na kapitálovém trhu, příp. trhu komoditním. |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61, 62, 220. | |
Text otázky | Cenným papírem obchodovaným na peněžním trhu je: | |
Odpověď A | Státní pokladniční poukázka. | A |
Odpověď B | Akcie. | N |
Odpověď C | Dlouhodobý dluhopis. | N |
Odpověď D | Komodita. | N |
Číslo a verze | 38079.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papíru a rozdělení cenných papírů | |
Odůvodnění | Majetkové cenné papíry se společně s dluhovými cennými papíry obchodují pouze na kapitálovém trhu, zatímco na peněžním se obchodují pouze dluhové cenné papíry. Tento fakt je dán i splatností, kdy majetkové cenné papíry, typicky akcie, jsou cenné papíry bez splatnosti. Majetkové cenné papíry, které představují podíl investora na majetku emitenta se ale neobchodují ani na komoditním trhu, kde se obchodují komodity, jako např. drahé kovy, suroviny, zemědělské produkty. Přestože tyto komodity představují určitý "majetek" či "aktivum," nejsou spojeny s majetkovými cennými papíry. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 220, 229. | |
Text otázky | Majetkové cenné papíry se obchodují: | |
Odpověď A | Pouze na peněžním trhu. | N |
Odpověď B | Pouze na kapitálovém trhu. | A |
Odpověď C | Na peněžním i na kapitálovém trhu. | N |
Odpověď D | Pouze na komoditním trhu. | N |
Číslo a verze | 38080.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papíru a rozdělení cenných papírů | |
Odůvodnění | Investičním nástrojem není platební nástroj, protože neslouží primárně ke zhodnocování volných peněžních prostředků. Stejně tak se nejedná o investiční nástroj uvedený v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. | |
Zdroj | Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1; XXXXXX, X. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 218?225. | |
Text otázky | Mezi investiční nástroje lze zařadit: | |
Odpověď A | Nástroje peněžního trhu. | A |
Odpověď B | Cenné papíry kolektivního investování. | A |
Odpověď C | Investiční cenné papíry. | A |
Odpověď D | Platební nástroje. | N |
Číslo a verze | 38081.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papíru a rozdělení cenných papírů |
Odůvodnění | Investiční nástroje jsou doklady o tom, že jejich majitelé investovali své peněžní prostředky na finančním trhu, čímž je přeměnili ve finanční kapitál. Investičními cennými papíry jsou cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. navíc, na kapitálovém trhu se obchodují majetkové i dluhové cenné papíry, tedy investičními cennými papíry jsou zejména akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě či dluhopisy nebo obdobné cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky. Naopak na peněžním trhu jsou obchodovány pouze dluhové cenné papíry a vzhledem k jejich splatnsoti pouze krátkodobé dluhové cenné ppaíry, tedy ty se splatností do jednoho roku, typicky státní pokladniční poukázky. | |
Zdroj | Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2; XXXXXX, X. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 218?225. | |
Text otázky | Majetkové cenné papíry jsou: | |
Odpověď A | Cenné papíry obchodované na kapitálovém trhu. | A |
Odpověď B | Cenné papíry obchodované na peněžním trhu. | N |
Odpověď C | Cenné papíry obchodované na komoditním trhu. | N |
Odpověď D | Všechny cenné papíry obchodované na peněžním i kapitálovém trhu. | N |
Číslo a verze | 38082.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papíru a rozdělení cenných papírů | |
Odůvodnění | Investičními cennými papíry jsou cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Investičními cennými papíry jsou zejména akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě či dluhopisy nebo obdobné cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky. Nástroji peněžního trhu jsou nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu, zejména pokladniční poukázky, vkladní listy a komerční papíry. Proto nejsou tyoto považovány za investiční cenný papír. | |
Zdroj | Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 a 4; XXXXXX, X. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 219. | |
Text otázky | Investičním cenným papírem je: | |
Odpověď A | Akcie. | A |
Odpověď B | Dlouhodobý dluhopis. | A |
Odpověď C | Státní pokladniční poukázka. | N |
Odpověď D | Vkladní list. | N |
Číslo a verze | 38083.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) |
Odůvodnění | Pojištění osob zahrnuje: a) životní pojištění, kdy lze pojistit člověka pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění nebo jiné skutečnosti související se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěné osoby (mezi takové události patří např. svatba nebo narození dítěte), b) a dále pojištění pro případ nemoci nebo úrazu, které podle soukromoprávní regulace dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pod životní pojištění nespadá. Pojištění pro případ nemoci nebo úrazu lze sjednat k životnímu pojištění jako doplňkové pojištění. Pojištění finančních ztrát, jehož předmětem jsou mj. vzniklé finanční ztráty, spadá do pojištění majetku. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2824 odst. 1. | |
Text otázky | V pojištění osob lze pojistit člověka pro případ (vyberte všechny správné odpovědi): | |
Odpověď A | Smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění. | A |
Odpověď B | Nemoci nebo úrazu. | A |
Odpověď C | Vzniku finančních ztrát. | N |
Odpověď D | Xxxx skutečnosti souvisící se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěné osoby. | A |
Číslo a verze | 38084.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) | |
Odůvodnění | Životním pojištěním ve smyslu občanského zákoníku se rozumí pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění. Dále se pod pojem životní pojištění řadí i pojištění pro případ jiné skutečnosti související se změnou osobního postavení člověka. Pojištění pro případ nemoci nebo úrazu se řadí ? stejně jako životní pojištění ? do pojištění osob, nepatří ale pod pojem životní pojištění. Pojištění finančních ztrát pod životní pojištění nespadá. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833. | |
Text otázky | V životním pojištění ve smyslu občanského zákoníku lze pojistit fyzickou osobu pro případ (vyberte všechny správné odpovědi): | |
Odpověď A | Smrti nebo dožití se určitého věku. | A |
Odpověď B | Nemoci nebo úrazu. | N |
Odpověď C | Finančních ztrát vzniklých v souvislosti s úrazem. | N |
Odpověď D | Xxxxxx se dne stanového pojistnou smlouvou jako konec pojištění nebo jiné skutečnosti související se změnou osobního postavení pojištěné osoby (např. svatba). | A |
Číslo a verze | 38085.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) |
Odůvodnění | Pojistnou událostí v životním pojištění, kromě smrti pojištěného nebo dožití se určitého věku nebo dne určeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, může být i pojistnou smlouvou vymezená jiná skutečnost "týkající se změny osobního postavení (pojištěného) člověka." může se tedy jednat o sňatek pojištěného v případě svatebního pojištění nebo studium pojištěného v případě tzv. stipendijního pojištění, narození dítěte v případě pojištění pro případ narození dítěte, skončení důchodového spoření a převod finančních prostředků z něj coby jednorázového pojistného na pojištění důchodu apod. Pod skutečnost "týkající se změny osobního postavení (pojištěného) člověka" může spadat i vznik pojistnou smlouvou určené vážné nemoci pojištěného nebo vznik invalidity pojištěného v případě pojištění vážných nemocí nebo pojištění invalidity nespadajících svým konkrétně sjednaným rozsahem mezi pojištění pro případ nemoci (tedy s pojistným plněním nenahrazujícím v zásadě náklady na zdravotní péči). Rozhodující je definice příčin pojistného plnění a definice pojistné události v pojistných podmínkách. Úrazové pojištění je dle soukromoprávního vymezení (občanský zákoník) samostatným druhem pojištění, které nespadá pod životní pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833; XXXXXXX, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. Od str. 695. | |
Text otázky | V rámci životního pojištění dle soukromoprávního vymezení (občanský zákoník) lze pojistit fyzickou osobu pro případ jiné skutečnosti související se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěného. Vyberte všechny správné skutečnosti spadající pod uvedený pojem: | |
Odpověď A | Sňatek pojištěného v případě svatebního pojištění. | A |
Odpověď B | Studium pojištěného v případě tzv. stipendijního pojištění. | A |
Odpověď C | Vznik invalidity pojištěného při pojištění invalidity, u kterého pojistné plnění nenahrazuje náklady na zdravotní péči a sjednaným rozsahem nespadá mezi pojištění pro případ nemoci. | A |
Odpověď D | Úraz pojištěného v úrazovém pojištění. | N |
Číslo a verze | 38086.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) |
Odůvodnění | Existuje věcný rozdíl mezi soukromoprávním vymezením pojmu "životní pojištění" (v občanském zákoníku) a veřejnoprávním vymezením "odvětví životních pojištění" (v zákoně o pojišťovnictví). Uvedené lze nejlépe vysvětlit na konkrétním příkladu. Na pojistné smlouvě je sjednáno životní pojištění pro případ smrti nebo dožití a doplňkově k němu je toutéž pojistnou smlouvou sjednáno úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci. Z pohledu soukromoprávního (občanského zákoníku) budou takovou pojistnou smlouvou sjednány tři odlišné druhy pojištění (životní pojištění, úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci), ale z pohledu veřejnoprávního (zákona o pojišťovnictví) budou všechna tři pojištění spadat do odvětví životních pojištění. |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., zákon o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 1 Část A; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833, § 2844, § 2847; XXXXXXX, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 695?752. | |
Text otázky | V pojistné smlouvě je sjednáno životní pojištění pro případ smrti nebo dožití a dále doplňkové úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci. Spadají všechna uvedená pojištění pod životní pojištění? | |
Odpověď A | Ne, z pohledu soukromoprávního (dle občanského zákoníku) budou takovou pojistnou smlouvou sjednány tři odlišné druhy pojištění: životní pojištění, úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci. | A |
Odpověď B | Ne, ani jedno z uvedených pojištění nepatří mezi životní pojištění. | N |
Odpověď C | Ano, z pohledu veřejnoprávního (zákona o pojišťovnictví) budou všechny tři samostatné právní vztahy pojištění spadat do odvětví životních pojištění. | A |
Odpověď D | Ano, z pohledu soukromoprávního (dle občanského zákoníku) všechna uvedená pojištění patří pod životní pojištění. | N |
Číslo a verze | 38087.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) | |
Odůvodnění | Riziková životní pojištění: 1) kryjí základní riziko smrti a u většiny produktů lze pojistnou ochranu rozšířit o pojištění nemoci nebo úrazu, případně i o další typy neživotních pojištění, 2) neobsahují rezervotvornou složku a veškeré zaplacené pojistné jde na krytí rizik, 3) nesplňují podmínky soukromého životního pojištění z důvodu chybějícího pojištění pro případ dožití, a proto není možné pojistné placené na tento typ pojištění odečíst od základu daně, 4) nejsou spojeny s investováním pojistného do investičních podkladových aktiv podle investiční strategie zvolené pojistníkem. Tyto produkty jsou vhodné především pro klienty, kteří chtějí zabezpečit v případě smrti nebo jiné závažné události (např. invalidita nebo diagnóza závažného onemocnění) své blízké nebo sebe nebo zajistit splácení svých finančních závazků (např. úvěry). | |
Zdroj | Kol. autorů z ČAP. Životní pojištění. Praha: Grada, 2002. Finance pro každého. ISBN 80-247-0146-4. str. 41?43. | |
Text otázky | Vyberte správnou odpověď charakterizující rizikové životní pojištění: | |
Odpověď A | Poskytuje pojistnou ochranu pro případ smrti a případně pro případ úrazu nebo nemoci formou doplňkových pojištění. Veškeré zaplacené pojistné se použije na krytí rizik a nákladů pojistitele. Dožije-li se pojištěný sjednaného konce pojistné doby, zanikne pojištění bez vyplacení jakéhokoliv pojistného plnění. | A |
Odpověď B | Poskytuje pojistnou ochranu pro případ smrti a případně pro případ úrazu nebo nemoci formou doplňkových pojištění. Poskytuje také pojistnou ochranu pro případ dožití, a tedy obsahuje rezervotvornou složku, která bude na konci pojištění vyplacena oprávněné osobě. | N |
Odpověď C | Může být daňově uznatelné (pojistné zaplacené za toto pojištění je možné za určitých podmínek odečíst od základu daně). | N |
Odpověď D | Pojistníkem zaplacené pojistné je investováno do podkladových aktiv, nejčastěji podílových fondů, a to dle pojistníkem zvolené investiční strategie. Jen část pojistného se spotřebovává na krytí rizik a nákladů pojistitele. | N |
Číslo a verze | 38088.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) | |
Odůvodnění | Investiční životní pojištění může zahrnovat dvě složky ? xxxxxxxxx a investiční. Pojistná složka obsahuje pojištění pro případ smrti a dožití. U většiny produktů lze pojistnou ochranu rozšířit o pojištění nemoci nebo úrazu. Investiční složka pojištění je spojena s investováním pojistného do investičních nástrojů s různou investiční strategií lišící se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Pojistník volí, kam budou podílové jednotky nakoupené za zaplacené pojistné investovány, nese tak investiční riziko. Investiční životní pojištění může přinést vyšší zhodnocení finančních prostředků než například kapitálové životní pojištění, zhodnocení ale nemusí být garantováno. Investiční životní pojištění umožňuje pojistníkovi: 1) jednoduše měnit nastavení pojistné ochrany dle aktuálních potřeb, 2) zhodnotit finanční prostředky na individuálním účtu vedeném u pojistné smlouvy více, než je konzervativní zhodnocení, které je kalkulováno při výpočtu kapitálového hodnoty u kapitálového životního pojištění, 3) změnit, do jakých investičních nástrojů budou podílové jednotky získané za zaplacené pojistné investovány, 4) průběžně sledovat zhodnocení investiční složky pojištění, 5) vkládat a čerpat finanční prostředky i během trvání pojištění (čerpat finanční prostředky ale lze jen tehdy, pokud pojistník nevyužívá daňové uznatelnosti pojištění), 6) využít daňové uznatelnosti zaplaceného pojistného na pojištění pro případ smrti nebo na pojištění pro případ dožití. Nevýhody, které investiční životní pojištění přináší, jsou: A) zpravidla není garantována pojistná částka při dožití, B) vyjma garantovaných fondů není výše zhodnocení garantována. Ceny podílových jednotek, a tedy hodnota individuálního účtu vedeného u pojistné smlouvy, jsou stanoveny v závislosti na vývoji tržních cen podkladových aktiv. Hodnota individuálního účtu kolísá podle tržních rizik. V případě nepříznivého vývoje nemusí být dosaženo očekávaného výnosu, výnos může být i záporný, není proto zaručena ani návratnost původně investované částky. Investiční životní pojištění nemusí obsahovat vždy pojištění pro případ dožití. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 61, Příloha č. 1, část A, bod III.; Slovník pojmů ČAP: xxxx://xxx.xxx.xx/xxx-x-xxxxxxxxx/xxxxxxxxx-x- praxi/slovnik-pojmu (viz "investiční životní pojištění"). | |
Text otázky | Vyberte všechny správné odpovědi, které mohou platit ve vztahu k investičnímu životnímu pojištění: | |
Odpověď A | Pojištění sjednávané pro případ smrti pojištěného nebo jeho dožití se okamžiku stanoveného v pojistné smlouvě. Pojistnou ochranu lze formou doplňkových pojištění rozšířit o krytí úrazu nebo nemoci. | A |
Odpověď B | Pojistníkem zaplacené pojistné, po snížení o část na krytí pojistného rizika sjednaného pojištění a nákladů pojistitele, je investováno do podkladových aktiv, nejčastěji podílových fondů, dle pojistníkem zvolené investiční strategie. | A |
Odpověď C | Pojištění musí obsahovat vždy pojištění pro případ dožití se pojištěného okamžiku stanoveného v pojistné smlouvě. Výše pojistného plnění je garantována ve výši v pojistné smlouvě určené pojistné částky. | N |
Odpověď D | Vyjma garantovaných fondů není pojistitelem míra zhodnocení investované části pojistného nijak garantována, investiční riziko nese pojistník. Zpravidla není tedy garantována ani výše pojistného plnění v případě dožití. | A |
Číslo a verze | 38090.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) | |
Odůvodnění | Důchodové životní pojištění se od jiných životních pojištění liší tím, že v pojistné smlouvě je sjednána výplata pojistného plnění pro případ dožití formou opakovaných pravidelných plateb (např. doživotního důchodu nebo důchodu na stanovenou dobu). Pojištěný má v době vzniku nároku na pojistné plnění možnost změnit formu plnění na jednorázovou výplatu. U některých typů důchodového pojištění lze sjednat garantovanou výši důchodu. Důchodové pojištění může být spojeno s i investováním pojistného do investičních nástrojů dle pojistníkem zvolené investiční strategie, v takovém případě zpravidla není výše důchodu pojistitelem garantována. U důchodového pojištění lze využít možnosti rozšířit pojistnou ochranu formou dalších pojištění. Jedním z důležitých pojištění je zproštění od placení pojistného v případě přiznání invalidity, kdy placení pojistného přechází na pojistitele a tím je zajištěna kumulace finančních prostředků dle původních představ pojištěného (tuto možnost většinou alternativní produkt penzijního spoření nenabízí). Je možné též využít daňové uznatelnosti zaplaceného pojistného, pokud pojistná smlouva splňuje podmínky stanovené zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. | |
Zdroj | Kol. autorů z ČAP. Životní pojištění. Praha: Grada, 2002. Finance pro každého. ISBN 80-247-0146-4. str. 44; XXXXX, X. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 167?179.; zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9 písm. p), § 15 odst. 6. | |
Text otázky | Vyberte správnou odpověď charakterizující důchodové životní pojištění: | |
Odpověď A | Nemůže být daňově uznatelné. | N |
Odpověď B | Jedná se o pojištění pro případ dožití, u kterého byla dohodnuta výplata pojistného plnění formou opakovaných pravidelných plateb. | A |
Odpověď C | Výše pojistného plnění v případě dožití je vždy garantována. | N |
Odpověď D | Jedná se o pojištění pro případ dožití, u kterého je při sjednání dohodnuta výplata formou jednorázové pojistné částky. | N |
Číslo a verze | 38092.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) |
Odůvodnění | Oba typy pojištění zahrnují pojištění pro případ smrti a umožňují rozšířit pojistnou ochranu formou doplňkových pojištění zejména o krytí úrazu nebo nemoci. Liší se v následujících bodech: 1) Investiční životní pojištění umožňuje pojistníkem zaplacené pojistné, po snížení o část na krytí pojistného rizika sjednaného pojištění a nákladů pojistitele, investovat do podkladových aktiv, nejčastěji podílových fondů dle pojistníkem zvolené investiční strategie. 2) Rizikové životní pojištění neobsahuje rezervotvornou složku, a tedy se veškeré zaplacené pojistné použije na krytí rizik nebo nákladů pojistitele. Z důvodu chybějícího pojištění pro případ dožití není možné pojistné placené na tento typ pojištění odečíst od základu daně. Rizikové životní pojištění není spojeno s investováním pojistného do investičních podkladových aktiv podle investiční strategie zvolené pojistníkem. | |
Zdroj | xxxx://xxx.xxx.xx/xxx-x-xxxxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxx/xxxxxxxxxx-xx; xxxx://xxx.xxx. cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/rizikove-zp | |
Text otázky | Vyberte hlavní rozdíl mezi investičním životním pojištěním a rizikovým životním pojištěním: | |
Odpověď A | Rizikové životní pojištění, na rozdíl od investičního životního pojištění, obsahuje pojištění pro případ smrti. | N |
Odpověď B | Investiční životní pojištění je pojištění spojené s investičním fondem. Pojistné či jeho část je umístěno dle pojistníkem vybrané investiční strategie. | A |
Odpověď C | Rizikové životní pojištění, na rozdíl od investičního životního pojištění, kryje riziko dožití, a tedy obsahuje rezervotvornou složku a umožňuje daňovou uznatelnost zaplaceného pojistného. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx životní pojištění, na rozdíl od investičního životního pojištění, lze rozšířit formou doplňkových pojištění o krytí úrazu nebo nemoci. | N |
Číslo a verze | 38093.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Hotovostní peníze nelze považovat za kapitál. Je to tím, že nenesou výnos, a to ani běžný, ani kapitálový. Na kapitál je lze ovšem přeměnit jejich investováním. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55, 164. | |
Text otázky | Hotovostní peníze přinášejí: | |
Odpověď A | Běžný výnos. | N |
Odpověď B | Kapitálový výnos. | N |
Odpověď C | Nepřinášejí žádný výnos, tedy ani běžný, ani kapitálový výnos. | A |
Odpověď D | Běžný i kapitálový výnos. | N |
Číslo a verze | 38094.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Depozitní funkce finančního systému umožňuje soustřeďovat a zhodnocovat dočasné volné peněžní prostředky ekonomických subjektů formou ukládání úspor formou bankovních vkladů. Volné peněžní prostředky jsou využity jako vklady za účelem jejich zhodnocení, nikoliv za účelem pojištění se proti některým rizikům. Na rozdíl od funkce kreditní, která umožňuje deficitním subjektům získávat na finančním trhu potřebné finanční prostředky. Obecně je finanční trh stejný jako jakýkoliv jiný trh, kde se střetává nabídka a poptávka, a tím se formuje cena, v případě finančního trhu cena peněz (úrok). Provádění plateb je spojeno s platební funkcí finančního trhu, která umožňuje prostřednictvím platebních systémů obchodních bank provádění různých druhů plateb. Na finančním trhu se tedy střetává nabídka finančních prostředků, které nabízejí subjekty s jejich dostatkem (kreditní, přebytkové subjekty, investoři) s těmi, které peněžní prostředky poptávají (dlužníci, deficitní subjekty, emitenti cenných papírů). Díky tomu mohou přebytkové jednotky zhodnocovat dočasně volné peněžní prostředky. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40. | |
Text otázky | Depozitní funkce finančního trhu umožňuje ekonomickým subjektům: | |
Odpověď A | Získávat potřebné volné peněžní prostředky. | N |
Odpověď B | Pojišťovat se. | N |
Odpověď C | Zhodnocovat volné peněžní prostředky. | A |
Odpověď D | Provádění plateb. | N |
Číslo a verze | 38095.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Kreditní funkce finančního systému umožňuje ekonomickým subjektům získávat potřebné, v ekonomickém systému nevyužité (volné) peněžní prostředky. Na rozdíl od depozitní funkce finančního systému, která umožňuje ekonomickým subjektům provádět finanční investice neboli přeměňovat peníze potenciálních investorů na finanční kapitál. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40. | |
Text otázky | Kreditní funkce finančního trhu umožňuje: | |
Odpověď A | Provádět finanční investice neboli přeměnu peněz na finanční kapitál. | N |
Odpověď B | Uchovávat ekonomickým subjektům bohatství v likvidní formě. | N |
Odpověď C | Získávat ekonomickým subjektům volné peněžní prostředky. | A |
Odpověď D | Snižovat riziko podnikání. | N |
Číslo a verze | 38097.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Základní vlastností finančních investičních nástrojů obchodovaných na peněžním trhu je krátká doba jejich splatnosti, a to zpravidla pouze do jednoho roku. Vedle krátkodobých úvěrů se jedná především o krátkodobé dluhopisy, zejména státní pokladniční poukázky. Ty jsou emitované Ministerstvem financí prostřednictvím České národní banky. Naopak dlouhodobé investiční nástroje či úvěry, tedy nástroje se splatností delší jednoho roku se obchodují na kapitálovém trhu. Typickým dlouhodobým investičním nástrojem je např. akcie, dlouhodobý dluhopis či podílové listy ať už akciových či dluhopisových fondů. Cizí měny se obchodují na měnovém trhu (v hotovostní, valutové či bezhotovostní, devizové podobě). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61?62. | |
Text otázky | Na peněžním trhu se obchodují: | |
Odpověď A | Podílové listy akciových fondů kolektivního investování. | N |
Odpověď B | Státní pokladniční poukázky. | A |
Odpověď C | Cizí měny. | N |
Odpověď D | Dlouhodobé dluhopisy. | N |
Číslo a verze | 38098.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Obecně lze při investování dosáhnout běžného či kapitálového výnosu. Součtem běžného a kapitálového výnosu je potom výnos celkový. Běžný (nominální) výnos je výnos, který plyne investorovi z držby investičního nástroje. Jedná se např. o úrok, dividendu, kuponovou platbu či nájemné u investice do nemovitostí. Z toho vyplývá, že běžné výnosy nezávisí na obchodovatelnosti předmětných investičních instrumentů. Kapitálový výnos je naopak spojený s obchodováním, protože představuje rozdíl prodejní a nákupní ceny, kdy každý investor chce levně koupit a draho prodat. Může se stát, že investor prodá investiční nástroj levněji, než jej koupil, ale díky např. inkasování dividend dosáhnout celkového zisku, protože, jak bylo uvedeno, běžný + kapitálový výnos = výnos celkový. Při očištění nominálního výnosu (ať už běžného, kapitálového či celkového) o inflaci se jedná o reálný výnos. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160, 222, 280?281. | |
Text otázky | Běžný (nominální) výnos plynoucí z investičního nástroje je: | |
Odpověď A | Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní. | N |
Odpověď B | Cash flow plynoucí z jeho vlastnictví (držby) za určité období. | A |
Odpověď C | Výnos plynoucí z obchodování spočívající v rozdílu jeho kupní a prodejní ceny. | N |
Odpověď D | Celkový dosažený výnos po odpočtu inflace. | N |
Číslo a verze | 38099.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je spojený s jeho obchodováním. Je to rozdíl prodejní a nákupní ceny. Naopak výnos, který plyne investorovi díky držbě (vlastnictví investičního nástroje) je označován jako výnos běžný - typicky dividenda, kupon apod. Výše vyplacené kuponové platby se odvíjí od kuponové sazby (fixní, variabilní), kdy její výše je nominální, tzn. reálná kuponová sazba je po očištění o inflaci nižší, stejně jako reálná kupní síla nominálně inkasované kuponové platby. Součtem běžného výnosu (dividenda, kupon) a kapitálového výnosu (prodejní cena minus nákupní cena) získá investor výnos celkový. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160, 223, 280?283. | |
Text otázky | Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je: | |
Odpověď A | Inkasovaná dividenda. | N |
Odpověď B | Reálná kuponová platba. | N |
Odpověď C | Výnos z obchodování investičního nástroje plynoucí z rozdílu jeho prodejní a kupní ceny. | A |
Odpověď D | Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní. | N |
Číslo a verze | 38100.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Součtem běžného a kapitálového výnosu je výnos celkový. Jedná se tedy např. o inkasované dividendy, kuponové platby + rozdíl prodejní ceny (v ideálním případě vyšší) a nákupní ceny. Přestože by tedy investor např. odprodal investiční nástroj za nižší cenu, než jej nakoupil, může díky inkasovaní dividend dosáhnout celkového zisku. Celkový výnos ale není nikým garantován, protože investor se vystavuje kreditnímu riziku emitenta, tzn. že tento nebude schopen dostát svým závazkům, např. v podobě vyplácení pravidelných kuponových plateb či splacení nominální hodnoty dluhopisu ve splatnosti. Stejně tak valná hromada nemusí odhlasovat výplatu dividend či jednoduše investor realizuje kapitálovou ztrátu, kdy nakupoval draho a prodával levněji. Poměr výnosů vůči vynaloženým nákladům by potom byla rentabilita investice. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 171; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160. | |
Text otázky | Celkový výnos získaný z investičního nástroje je: | |
Odpověď A | Tzv. garantovaným výnosem. | N |
Odpověď B | Rozdílem prodejní a nákupní ceny. | N |
Odpověď C | Poměr součtu všech výnosů za určité období vůči vynaloženým nákladům. | N |
Odpověď D | Součet jednotlivých běžných a kapitálových výnosů za určité období. | A |
Číslo a verze | 38044.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. zkoumání zdravotního stavu | |
Odůvodnění | Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zdravotnické dokumentace, popřípadě prohlídkou nebo vyšetřením. Pojistitel nemůže tyto podklady žádat od ošetřujících lékařů přímo, ale výlučně prostřednictvím pověřeného zdravotního zařízení (§ 2828 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). K vyžadování informací pojistitelem je třeba souhlas osoby, které se údaje týkají, tedy v tomto případě pojištěného. Za získání souhlasu se zpravidla považuje podpis formuláře pojistné smlouvy, kde je souhlas formulován. Pokud by souhlas nebyl ze strany pojištěného udělen, pak by pojistitel nemohl prostřednictvím pověřeného zdravotnického zařízení vyžadovat zprávy a zdravotnickou dokumentaci (zdravotnická zařízení bez souhlasu informace neposkytnou). Lékařské zprávy a zdravotní dokumentaci by pojistiteli musel dodat přímo pojištěný. V případě neposkytnutí zdravotní dokumentace ze strany pojištěného by pojistitel nemohl ocenit přejímané riziko do pojištění a stanovit výši pojistného nebo by nemohl ukončit šetření pojistné události, a tedy vyplatit pojistné plnění. Pokud je v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojistník je zproštěn povinnosti platit pojistné, může pojistitel požadovat údaje i o jeho zdravotním stavu. K tomu je třeba souhlas pojistníka. Pojistník není oprávněn udělit souhlas s poskytnutím zdravotních zpráv a zdravotnické dokumentace jiné osoby (s výjimkou případů, kdy je pojistník zákonným zástupcem takové osoby). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2828; XXXXXXX, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 342?353. | |
Text otázky | Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného se provádí na základě: | |
Odpověď A | Vyžádané zdravotnické dokumentace, popř. prohlídky provedené zdravotnickým zařízením. Zprávy a zdravotnickou dokumentaci může pojistitel vyžádat jen prostřednictvím osoby provozující zdravotnické zařízení, kterou pověřil. | A |
Odpověď B | Informací od pojišťovacího zprostředkovatele. Zprávy o zdravotním stavu a zdravotnickou dokumentaci může pojistitel vyžadovat pouze prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele. | N |
Odpověď C | Informací poskytnutých od rodinných příslušníků, jejichž prostřednictvím může pojistitel vyžadovat i zprávy o zdravotním stavu a zdravotnickou dokumentaci. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx pojistníka s poskytnutím zdravotních zpráv a zdravotnické dokumentace pojištěného, kterou pojistník vyžádá od ošetřujících lékařů. | N |
Číslo a verze | 38045.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 5. zkoumání zdravotního stavu |
Odůvodnění | Před uzavřením pojistné smlouvy nebo při její změně se pojistitel v písemné formě dotazuje zájemce o pojištění pojištěného nebo pojistníka na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek. Dotazy musí zájemce, pojištěný nebo pojistník zodpovědět pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, pokud v odpovědi není zatajeno nic podstatného. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788; XXXXXXX, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014, ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 409?608. | |
Text otázky | Je nutné na dotazy pojistitele týkající se zdravotního stavu při sjednání pojištění nebo při jeho změně odpovídat pravdivě a úplně? Vyberte více odpovědí: | |
Odpověď A | Ano. Zájemce o pojištění, pojistník nebo pojištěný je povinen zodpovědět tyto dotazy pravdivě a úplně. | A |
Odpověď B | Ano. Pokud v odpovědích chybí nepodstatné informace, není to považováno za porušení povinnosti k pravdivým a úplným odpovědím. | A |
Odpověď C | Není to nutné, postačí uvést pouze základní informace o zdravotním stavu. Zbytek informací si dožádá pojistitel od ošetřujícího lékaře. | N |
Odpověď D | Na dotazy pojistitele je nutné odpovědět pravdivě a úplně. Musí být uvedeno vše do nejmenších podrobností. | N |
Číslo a verze | 38047.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 5. zkoumání zdravotního stavu |
Odůvodnění | V případě, že zájemce o pojištění zároveň vyplňuje zdravotní dotazník, činí prohlášení o svém zdravotním stavu či odpovídá na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, je vždy povinen poskytovat údaje pravdivé a úplné (§ 2788 občanského zákoníku). Poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací může být důvodem k odstoupení od pojistné smlouvy ze strany pojišťovny i důvodem k odmítnutí pojistného plnění. V souladu s § 2808 občanského zákoníku může pojistitel odstoupit od pojistné smlouvy (tímto se pojistná smlouva zruší od počátku), prokáže- li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. V souladu s § 2809 občanského zákoníku může pojistitel odmítnout pojistné plnění, pokud by příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednání pojištění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. Vyloučit nelze ani případné trestněprávní důsledky v případě poskytnutí nepravdivých informací při sjednání pojistné smlouvy. Poskytnutím nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů při sjednávání pojistné smlouvy může zájemce o pojištění naplnit skutkovou podstatu pojistného podvodu podle § 210 trestního zákoníku. K naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu, a tedy k jeho spáchání, přitom postačí, uvede-li zájemce o pojištění nepravdivé údaje o jeho zdravotním stavu, je-li na ně pojistitelem dotazován. Stejně tak k naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu postačí zamlčení podstatných údajů o zdravotním stavu. Pojistitel není oprávněn vypovědět životní pojištění kdykoliv během trvání pojištění. Pojistitel je oprávněn vypovědět životní pojištění pouze do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy (a to bez udání důvodu). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788, § 2805, § 2807?2808, § 2809; zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 210; xxxx://xxx.xxx. cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20141209_up ozorneni_zdravotni_stav.html | |
Text otázky | Vyberte všechny možné důsledky, které mohou nastat v případě poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací týkajících se zdravotního stavu při sjednání pojistné smlouvy: | |
Odpověď A | Odstoupení od pojistné smlouvy. | A |
Odpověď B | Odmítnutí plnění. | A |
Odpověď C | Trestněprávní důsledky. | A |
Odpověď D | Výpověď životního pojištění ze strany pojistitele kdykoliv během trvání pojištění. | N |
Číslo a verze | 38048.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 5. zkoumání zdravotního stavu |
Odůvodnění | Pojistitel má právo na náhradu jím vynaložených nákladů na šetření oznámené události v té části, kterou vynaložil na šetření sdělených vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo zamlčených údajů. Právo na tuto náhradu má pojistitel jak pojištěnému, tak vůči případným jiným osobám uplatňujícím právo na pojistné plnění. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2796, 2797 odst. 2?3. | |
Text otázky | Oznámení pojistné události obsahuje vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje k rozsahu pojistné události, např. k zdravotním stavu, anebo naopak jsou v něm některé údaje o pojistné události vědomě neuvedeny. V takovém případě: | |
Odpověď A | Má pojistitel právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na šetření skutečností, které byly zamlčeny nebo byly nepravdivé. | A |
Odpověď B | Nemá pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, které byly zamlčeny nebo byly nepravdivé. | N |
Odpověď C | Může pojistitel vypovědět pojištění po pojistné události, ale nemá právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečnosti. | N |
Odpověď D | Může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit. | N |
Číslo a verze | 38050.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. zkoumání zdravotního stavu | |
Odůvodnění | Údaje o zdravotním stavu patří do zvláštní kategorie osobních údajů. Souhlas, jako titul pro zpracování údajů o zdravotním stavu, je nutný, pokud dochází k posouzení zdravotního stavu pojištěného či zájemce o pojištění při vstupu do pojištění. Zpracování údajů o zdravotním stavu pro účely likvidace pojistné události, správy a ukončení pojistné smlouvy, ochrany právních nároků a prevence a odhalování pojistných podvodů a jiných protiprávních jednání nebo obhajobu právních nároků pojistitele je pojistitelem prováděno na základě jiných právních titulů než je souhlas zájemce o pojištění (např. zpracování je nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků). Souhlas musí být dán jednoznačným potvrzením, které je vyjádřením svobodného, konkrétního, informovaného a jednoznačného svolení pojištěného nebo zájemce o pojištění. | |
Zdroj | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů), článek 6 odst. 1 písm. b) a c) a článek 9 odst. 2 písm. f) | |
Text otázky | Údaje o zdravotním stavu jsou považovány za zvláštní kategorii osobních údajů. Pro jaké zpracování těchto osobních údajů musí dát zájemce o pojištění pojistiteli souhlas? | |
Odpověď A | Pro posouzení zdravotního stavu při vstupu do pojištění, aby pojišťovna mohla připravit návrh pojistné smlouvy a posoudit přijatelnost pojistného rizika přebíraného do pojištění. | A |
Odpověď B | Pro účely likvidace pojistné události. | N |
Odpověď C | Pro účely správy pojištění nebo jeho ukončení (s výjimkou změny pojistné smlouvy při požadavku na rozšíření rozsahu pojištění vyžadující posouzení přijatelnosti do pojištění). | N |
Odpověď D | Pro účely prevence a odhalování pojistných podvodů a jiných protiprávních jednání. | N |
Číslo a verze | 38053.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2.1 pojem dluhopisu |
Odůvodnění | Nejvýznamnějším rizikem spojeným s dluhopisovou investicí je riziko možného vzniku insolvence emitenta, kdy emitent nebude schopen splácet řádně a včas kuponové platby, případně nominální hodnotu dluhopisu ve splatnosti. Investoři tak při provádění investičních analýz hodnotí i bonitu emitenta pomocí ratingu, který udělují emitentům ratingové agentury (např. S&P, Moody´s či Fitch). Ratingové hodnocení emitenta obsahuje verbální popis jeho bonity a zařazení do standardizovaného systému, která definuje určité skupiny solventnosti (např. AAA, AA, A, BBB, BB, B). Ratingové hodnocení lze rozlišit na hodnocení, kdy se emitent nachází v tzv. investičním stupni ("bezpečnější dluhopisy") či v tzv. spekulativním stupni ("horší, více rizikové dluhopisy"). Se zhoršujícím se ratingem tak musí emitent zatraktivnit dluhopisy investorů tím, že zvýší jejich výnosnost, např. vyšším kuponem. Tím se zvyšuje výnos do splatnosti dluhopisu, resp. náklady emitenta na získání kapitálu a na obsluhu dluhu. Obdobně bude logicky postupovat i investor, který u více rizikové investice promítne toto vyšší riziko do vyššího požadovaného výnosu, který se může odrazit v nižší ceně, kterou je ochoten nabídnout za dluhopis, čímž roste výnos (YTM) dluhopisu. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 418; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 249? 251. | |
Text otázky | Se zhoršujícím se ratingovým hodnocením emitenta dluhopisu: | |
Odpověď A | Roste výnosnost požadovaná investorem. | A |
Odpověď B | Klesá výnosnost požadovaná investorem. | N |
Odpověď C | Zvyšují se náklady emitenta na získání externího kapitálu. | A |
Odpověď D | Klesají náklady emitenta na získání externího kapitálu. | N |
Číslo a verze | 38054.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | Dluhopis na jméno je cenný papír, na kterém je uvedeno jméno oprávněného. Převod se uskutečňuje cesí, přičemž je třeba o této skutečnosti uvědomit (popř. získat povolení) emitenta. Obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad. Neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 518 odst. 2.; Slovník ČNB: xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxx/ (viz "cenný papír na jméno"). | |
Text otázky | Dluhopis na jméno je druh dluhopisu: | |
Odpověď A | Na kterém je uvedeno jméno oprávněného držitele. | A |
Odpověď B | Který nikdy nelze převádět. | N |
Odpověď C | Který lze převádět cesí. | A |
Odpověď D | O jehož převodu není nutné uvědomit emitenta. | N |
Číslo a verze | 38055.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | Dluhopis na majitele (doručitele) je dluhopis, na němž jméno majitele není uvedeno. U těchto cenných papírů je změna majitele možná již pouhým předáním cenného papíru (převodem v Centrálním depozitáři cenných papírů). Obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad. Neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele. Dle zákona o dluhopisech je náležitostí dluhopisu označení emitenta. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 518 odst. 2; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 1.; Slovník ČNB: xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxx/ (viz "cenný papír na majitele"). | |
Text otázky | Dluhopis na majitele (na doručitele) je dluhopis: | |
Odpověď A | Na kterém je uvedeno jméno oprávněného (investora). | N |
Odpověď B | Na kterém je uvedeno jméno povinného (emitenta). | A |
Odpověď C | Na kterém není uvedeno jméno oprávněné osoby (investora). | A |
Odpověď D | Který je volně převoditelný pouhým předáním. | A |
Číslo a verze | 38056.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | Dluhopis je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír (státní, korporátní, bankovní, municipální) vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír. Zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 525 odst. 1; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. | |
Text otázky | Zaknihovaný dluhopis je: | |
Odpověď A | Dluhopis, který lze neomezeně (volně) převádět bez nutnosti registrace změny vlastníka. | N |
Odpověď B | Dluhopis, který je možné převádět pouze změnou zápisu v seznamu vlastníků. | A |
Odpověď C | Pouze státní dluhopis. | N |
Odpověď D | Pouze korporátní dluhopis. | N |
Číslo a verze | 38057.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) |
Odůvodnění | V podmínkách ČR vede evidenci zaknihovaných cenných papírů Centrální depozitář cenných papírů. Zaknihovaný cenný papír je cenný papír, který byl vydán v podobě elektronického záznamu v evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů. Evidence zaknihovaných cenných papírů se vede na majetkových účtech; jimi jsou účet vlastníka nebo účet zákazníků. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 526; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 4. | |
Text otázky | Evidence zaknihovaných dluhopisů (seznam vlastníků) je v České republice vedena: | |
Odpověď A | Střediskem cenných papírů Praha. | N |
Odpověď B | Centrálním depozitářem cenných papírů. | A |
Odpověď C | Emitentem dluhopisů. | N |
Odpověď D | Na majetkových účtech vlastníka nebo zákazníka. | A |
Číslo a verze | 38058.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. principy tvorby technických rezerv | |
Odůvodnění | Tuzemská pojišťovna je povinna vytvořit technické rezervy k plnění závazků z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 52 odst. 1. | |
Text otázky | Pro která odvětví své činnosti má tuzemská pojišťovna povinnost vytvářet technické rezervy? | |
Odpověď A | Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost. | A |
Odpověď B | Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost v odvětví neživotních pojištění. | N |
Odpověď C | Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost v odvětví životních pojištění. | N |
Odpověď D | Taxx xovinnost se vztahuje pouze na pojišťovny, které mají oprávnění provozovat pojišťovací činnost jak v odvětví životních, tak neživotních pojištění. | N |
Číslo a verze | 38059.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. principy tvorby technických rezerv | |
Odůvodnění | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se v hlavě IV. věnuje oceňování aktiv a závazků, technickým rezervám, investování a solventnosti pojišťoven a zajišťoven. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Hlxxx XX. | |
Text otázky | Která právní norma upravuje oblast technických rezerv pojišťoven a zajišťoven? | |
Odpověď A | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | A |
Odpověď B | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Odpověď C | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď D | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. | N |
Číslo a verze | 38060.2 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | České státní dluhopisy lze označit jako bezpečné, resp. s nízkým až nulovým kreditním rizikem, protože ratingová agentura S&P udělila České republice v roce 2018 rating AA. Znamená to tedy, že se Česká republika nachází v tzv. investičním pásmu ratingového hodnocení, což pro investora představuje nízkou míru rizika. Samozřejmě, že čím horší ratingové hodnocení, tím vyšší výnos bude investor požadovat. České státní dluhopisy jsou veřejně obchodované (viz kurzovní lístek Burzy cenných papírů Praha), rovněž je ve svých portfoliích drží fondy kolektivního investování, tudíž jsou vysoce likvidní. | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 250. | |
Text otázky | Pro české státní dluhopisy platí: | |
Odpověď A | Nacházejí se v investičním stupni ratingového hodnocení. | A |
Odpověď B | Nacházejí se ve spekulativním stupni ratingového hodnocení. | N |
Odpověď C | Mají vysokou likviditu. | A |
Odpověď D | Mají nízkou likviditu. | N |
Číslo a verze | 38061.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované) | |
Odůvodnění | Emitentem státního dluhopisu je Ministerstvo financí, které tímto způsobem získává finanční prostředky. Státní dluhopisy vyspělých zemí mají dobré ratingové hodnocení a zpravidla se nacházejí v investičním pásmu ratingového hodnocení. Díky tomu se vyznačují nízkým kreditním rizikem (že emitent nebude schopen dostát svým závazkům). Díky veřejnému obchodování na sekundárních trzích jsou tyto dluhopisy volně nabízeny investorům bez ohledu na jejich bydliště či domicil. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 417?419; ŠXXX, O., ŠXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Gradag, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 208. (obrázek 10.1) | |
Text otázky | České státní dluhopisy jsou dluhopisy: | |
Odpověď A | Jejichž emitentem je vláda ČR. | N |
Odpověď B | Xxxxxxx xmitentem je Ministerstvo financí. | A |
Odpověď C | Které se vyznačují nízkou mírou kreditního rizika. | A |
Odpověď D | Které mohou nakupovat pouze občané ČR či subjekty registrované k platbě daní v ČR. | N |
Číslo a verze | 38062.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Finanční trh sestává z peněžních trhů, kapitálových trhů, trhů s cizími měnami a trhů drahých kovů. Trh pojistných smluv není dílčím segmentem finančního trhu. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 60?61. | |
Text otázky | Mezi dílčí segmenty finančního trhu patří: | |
Odpověď A | Kapitálové trhy. | A |
Odpověď B | Peněžní trhy. | A |
Odpověď C | Trhy pojistných smluv. | N |
Odpověď D | Měnové trhy. | A |
Číslo a verze | 38063.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční aktiva slibují svým vlastníkům návratnost v budoucnu, přičemž též slouží jako uchovatel hodnoty (kupní síly). Neopotřebovávají se a jejich forma (listina, záznam v počítači) nijak nesouvisí s jejich cenou. Náklady na jejich transport a uskladnění jsou zanedbatelné, a proto jsou také lehce zaměnitelná. Ačkoliv na světě existuje prakticky neomezené množství různých druhů finančních aktiv, vždy patří do jedné z následujících tří kategorií: hotovostní peníze (bankovky a mince), majetkové finanční nástroje (např. akcie) a dluhové (dlužní) finanční nástroje (např. úvěry či dluhopisy). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 54?56. | |
Text otázky | Základními druhy finančních aktiv rozumíme: | |
Odpověď A | Oběživo (bankovky a mince). | A |
Odpověď B | Majetkové finanční nástroje. | A |
Odpověď C | Dluhové finanční nástroje. | A |
Odpověď D | Nemovitosti. | N |
Číslo a verze | 38066.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Peníze se na kapitál přeměňují jejich investováním, přičemž v případě finančních investic se jedná o jejich směnu za finanční investiční nástroje (obecně finanční kapitál). Ten má podobu různých druhů právních dokumentů, které jsou sice ve srovnání s penězi méně likvidní, ale na rozdíl od nich zaručují svým majitelům právo na předem sjednaný výnos. To znamená, že hotovostní peníze jsou pro investora platebním nástrojem, který může směnit za jím zvolený investiční nástroj, představující kapitál nesoucí výnos. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 45?47. | |
Text otázky | Peníze držené v hotovosti lze z hlediska jejich majitele považovat za: | |
Odpověď A | Investiční nástroj. | N |
Odpověď B | Komoditu. | N |
Odpověď C | Platební nástroj. | A |
Odpověď D | Pojistný produkt. | N |
Číslo a verze | 38070.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel | |
Odůvodnění | Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla lze přerušit pokud tak bylo dohodnuto v pojistné smlouvě. Pojistník je však povinen před přerušením pojištění pojistiteli prokázat, že jeho vozidlo podléhající registraci vozidel podle zákona o podmínkám provozu vozidel na pozemních komunikacích bylo vyřazeno z provozu. Zákon pojistiteli ukládá tzv. kontraktační povinnost, tedy povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, pokud její návrh neodporuje zákonu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, právní úpravě pojistné smlouvy v občanském zákoníku nebo pojistným podmínkám pojistitele. V tomto pojištění má poškozený na základě právní úpravy zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vůči pojistiteli přímý nárok na pojistné plnění. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neobsahuje přílohu se seznamem států, na jejichž území platí pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1, § 6 odst. 5, § 9 odst. 1; XXXXXXXXX, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 381. | |
Text otázky | Která z uvedených tvrzení o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou pravdivá? | |
Odpověď A | Toto pojištění nelze přerušit. | N |
Odpověď B | Pojistitel je povinen se zákazníkem pojistnou smlouvu uzavřít, pokud její návrh neodporuje právním předpisům nebo pojistným podmínkám pojistitele. | A |
Odpověď C | Platí na území států, které jsou uvedeny v příloze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | N |
Odpověď D | Poškozený je oprávněn uplatnit svůj nárok na plnění přímo vůči pojistiteli osoby odpovědné za náhradu újmy vzniklé provozem vozidla. | A |
Číslo a verze | 38074.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 8. principy tvorby technických rezerv |
Odůvodnění | Vyhláška č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, stanovuje frekvenci, se kterou provádí tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu (u posledních dvou jmenovaných myšleno ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky) vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu tak, že musí být nejméně čtvrtletní. |
Zdroj | Vyhláška č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, § 31 odst. 1 a § 32. |
Text otázky | Jak často provádí tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu, nebo zajišťovna z třetího státu vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu? |
Odpověď A | Alespoň ročně. | N |
Odpověď B | Alespoň pololetně. | N |
Odpověď C | Alespoň čtvrtletně. | A |
Odpověď D | Na vyžádání ze strany ČNB. | N |
Číslo a verze | 38075.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papíru a rozdělení cenných papírů | |
Odůvodnění | Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu na doručitele (na majitele), kdy takový cenný papír je volně převoditelný a jeho vlastníkem je osoba, která jej v daný okamžik vlastní. Cenný papír na jméno je cenný papír, na kterém je uvedeno jméno oprávněného. Převod se uskutečňuje cesí. Cenný papír na řad obsahuje rovněž jméno oprávněné osoby a převádí se rubopisem. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2018 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 518 odst. 1. | |
Text otázky | Cenný papír může mít formu: | |
Odpověď A | Na doručitele. | A |
Odpověď B | Na řad. | A |
Odpověď C | Na jméno. | A |
Odpověď D | Na splatnost. | N |
Číslo a verze | 38101.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3.1 pojem akcie | |
Odůvodnění | Fundamentální analýza je základní akciovou analýzou, jejímž výsledkem je vnitřní hodnota, která při srovnání s tržní cenou informuje investora o tom, zda je daný titul nadhodnocen, či podhodnocen a měl by jej tak investor do svého portfolia zařadit, či nikoliv. Fundamentální analýza analyzuje vliv makroekonomických, odvětvových a mikroekonomických (podnikových) faktorů na cenu akcie s tím, že se jedná o kvantitativní vyjádření (např. výpočet vnitřní hodnoty, analýzu zadluženosti, výpočet poměrových ukazatelů), ale i kvalitativní, popisnou analýzu např. odvětví nebo budoucího očekávaného vývoje společnosti. Fundamentální analýza je tedy spjata s investicí (dlouhodobou), nikoli s krátkodobou spekulací, která využívá zejména grafických formací a indikátorů s cílem provádět timing a odhadovat vhodný okamžik ke vstupu, či výstupu z akciové pozice. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 238?298. | |
Text otázky | Charakteristické pro fundamentální akciovou analýzu je: | |
Odpověď A | Kvantitativní i kvalitativní hodnocení akciové společnosti. | A |
Odpověď B | Identifikace nadhodnocených či podhodnocených akcií. | A |
Odpověď C | Využívání tržních indikátorů pro vhodné načasování. | N |
Odpověď D | Využívání zejména grafických analýz a formací. | N |
Číslo a verze | 38102.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 3.1 pojem akcie |
Odůvodnění | Technická analýza je krátkodobou spekulativní akciovou analýzou, která se díky analýze grafických formací snaží definovat vhodný okamžik nákupu či prodeje akcie. Jejím cílem je tedy odpovědět spekulantovi na otázku, kdy prodat, či koupit. K tomuto využívá různých grafických formací, např. hlava a ramena, dvojitý vrchol, dvojité dno. Obecně lze nástroje technické analýzy rozdělit do dvou kategorií: a) formace ? hladina podpory, hladina odporu, b) indikátory ? Boolingerovo pásmo, klouzavý průměr apod. Zatímco s fundamentální analýzou se pojí pojmy jako např. P/E, výpočet vnitřní hodnoty či provádění finanční analýzy za účelem odhadu zadluženosti společnosti, rentability apod. s cílem identifikace nadhodnocených, či podhodnocených titulů. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 300, 310?370. | |
Text otázky | Mezi nástroje technické analýzy patří: | |
Odpověď A | Grafická analýza. | A |
Odpověď B | Formace. | A |
Odpověď C | Indikátory. | A |
Odpověď D | Finanční analýza. | N |
Číslo a verze | 38103.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3.1 pojem akcie | |
Odůvodnění | Společnosti z cyklických odvětví dosahují dobrých hospodářských výsledků v období růstu a expanze ekonomiky, zatímco při jejím poklesu dosahují horších výsledků či ztrát. Typickými zástupci tohoto odvětví jsou např. stavebnictví, automobilový průmysl či strojírenství. Opakem jsou společnosti z anticyklického odvětví, které dosahují nejlepších hospodářských výsledků v době, kdy je ekonomika v recesi a obráceně. Existují samozřejmě i společnosti, které na vývoj hospodářského cyklu příliš nereagují a jsou neutrální. Jedná se o společnosti produkující nezbytné statky, jejichž koupi nelze příliš odkládat, např. společnosti z prostředí farmacie, potravinářství, telekomunikací. Analýza společností (odvětví) na cyklické, neutrální a anticyklické je součástí odvětvové analýzy, která je součástí fundamentální analýzy. Adaptivní odvětví neexistuje. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 245. | |
Text otázky | Z hlediska citlivosti odvětví, ve kterém akciová společnost působí, můžeme rozlišovat odvětví či společnosti: | |
Odpověď A | Cyklické. | A |
Odpověď B | Neutrální (necyklické). | A |
Odpověď C | Anticyklické. | A |
Odpověď D | Adaptivní. | N |
Číslo a verze | 38104.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3.1 pojem akcie |
Odůvodnění | Dividenda je zdaněna tzv. srážkovou daní 15 %, tzv. přímo u zdroje (daň tedy odvádí plátce dividendy, akciová společnost) a akcionář obdrží již zdaněnou (čistou) dividendu. | |
Zdroj | Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, § 36. | |
Text otázky | Dividenda vyplacená akciovou společností s domicilem v České republice je: | |
Odpověď A | Zdaněna tzv. srážkovou daní u zdroje ve výši 15 %. | A |
Odpověď B | Zdaněna daní z příjmu z kapitálového majetku ve výši 15 %, kterou odvádí příjemce dividendy. | N |
Odpověď C | Osvobozena od daně z příjmu, pokud investor drží akcii alespoň po dobu 3 let. | N |
Odpověď D | Osvobozena od daně z příjmu, pokud investor drží akcii alespoň 6 měsíců. | N |
Číslo a verze | 38105.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.1 pojem akcie | |
Odůvodnění | Držitel akcie může realizovat zisk z této investice či spekulace dvěma základními možnostmi. Buď drží akcii dlouhodobě (až po několik desítek let) a inkasuje dividendu, nebo se snaží spekulovat na změnu její ceny. Právě běžný, resp. dividendový výnos představuje výnosnost daného aktiva, která je dosažena inkasem běžných příjmů, v případě akcií tedy dividend. Vztah pro výpočet běžné výnosnosti můžeme vyjádřit jako poměr inkasované dividendy vůči ceně akcie, kterou zaplatíme. | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 280. | |
Text otázky | Dividendový výnos akcie získáme jako poměr: | |
Odpověď A | Ceny akcie vůči vyplacené dividendě (cena akcie : dividenda). | N |
Odpověď B | Vyplacené dividendy vůči hodnotě aktiv připadajících na jednu akcii (dividenda : aktiva na 1 akcii). | N |
Odpověď C | Vyplacené dividendy vůči ceně akcie (dividenda : cena akcie). | A |
Odpověď D | Vyplacené dividendy vůči zisku připadajícímu na jednu akcii (dividenda : zisk na 1 akcii). | N |
Číslo a verze | 38106.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.1 pojem akcie | |
Odůvodnění | Protože je akcie rizikovějším cenným papírem, doporučuje se dlouhodobý investiční horizont, kdy s rostoucí délkou investičního horizontu klesá pravděpodobnost ztráty investice. Vzhledem ke střídání hospodářského cyklu (expanze, recese) každých průměrně 5?8 let, je dlouhodobý horizont vhodný. Naopak krátkodobý investiční horizont v řádech týdnů či do jednoho, dvou let s sebou nese vyšší riziko ztráty díky vyšší volatilitě a kolísavosti akciových trhů, které nebudou mít na krátkém horizontu dostatek času na opětovný růst. | |
Zdroj | SYROVÝ, P., TYL, T. Osobní finance: řízení financí pro každého. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014. Finance. ISBN 978-80-247-4832-0. str. 104?105, 166?170. | |
Text otázky | Doporučený investiční horizont pro běžného akciového (portfoliového) investora je: | |
Odpověď A | Do jednoho roku. | N |
Odpověď B | Maximálně v řádu týdnů. | N |
Odpověď C | Maximálně 2 roky. | N |
Odpověď D | Dlouhodobý. | A |
Číslo a verze | 38108.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.1 pojem akcie | |
Odůvodnění | Nárok na výplatu dividendy má pouze takový akcionář, který akcii vlastní k datu tzv. rozhodného dne. Jedná se o tzv. "legálního" majitele akcie, jenž akcii nemá evidovánu pouze na svém účtu u obchodníka s cennými papíry, ale má ji už připsánu na svém účtu u subjektu, který vede příslušnou evidenci. Akcionář, který má v rozhodný den akcii evidovánu na svém majetkovém účtu, má nárok na výplatu dividendy. | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 275; zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 284. | |
Text otázky | Rozhodný den představuje pro akcionáře: | |
Odpověď A | Den, ke kterému vzniká právo na výplatu dividendy. | A |
Odpověď B | Den, ve kterém dochází k nákupu akcie. | N |
Odpověď C | Den, ve kterém dochází k prodeji akcie. | N |
Odpověď D | Okamžik realizace zisku nebo ztráty. | N |
Číslo a verze | 38109.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.1 pojem akcie | |
Odůvodnění | Na rozdíl od rozhodného dne existuje ještě tzv. ex-dividend day, který stanovuje první den, kdy se již obchoduje bez nároku na dividendu. Pro investora je toto datum ještě důležitější, protože mu říká, do kdy nejpozději musí akcii koupit, aby měl nárok na dividendu, resp. že musí vlastnit akcii alespoň jeden den před ex-dividend day. Ex- day, jak tento den bývá rovněž nazýván, je tedy prvním dnem, kdy se titul obchoduje bez nároku na nejbližší dividendu. | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 275. | |
Text otázky | Ex-dividend day představuje pro akcionáře: | |
Odpověď A | Den, který následuje po dni prodeje akcie. | N |
Odpověď B | Den, který následuje po dni nákupu akcie. | N |
Odpověď C | První den, kdy se obchoduje akcie s nárokem na dividendu. | N |
Odpověď D | První den, kdy se obchoduje akcie bez nároku na dividendu. | A |
Číslo a verze | 38149.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy |
Odůvodnění | Realizační cena, někdy označována také jako bazická cena, známá také jako uplatňovací cena (strike price), je cena, za kterou má vlastník opce právo koupit nebo prodat podkladové aktivum podle toho, zda se jedná o kupní nebo prodejní opci. |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 513?518. | |
Text otázky | Realizační cena (strike price) opce je: | |
Odpověď A | Cena, za kterou může být jejím vlastníkem uplatněna. | A |
Odpověď B | Cena, za kterou ji její vlastník koupil. | N |
Odpověď C | Smluvní pokuta, kterou musí kupující uhradit, pokud opci nevyužije. | N |
Odpověď D | Poplatek, který musí kupující uhradit obchodníkovi s cennými papíry za zprostředkování obchodu. | N |
Číslo a verze | 38150.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy | |
Odůvodnění | Evropská opce je druh opce, kterou může její majitel uplatnit pouze v den její splatnosti, zatímco americkou opci lze uplatnit kdykoliv po dobu její životnosti (splatnosti). Díky této výhodě bude ovšem dražší (vyšší opční prémie). Australská ani tichomořská opce neexistují. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 513. | |
Text otázky | Opce, kterou je možné uplatnit pouze k datu její expirace (splatnosti), je opce: | |
Odpověď A | Americká. | N |
Odpověď B | Evropská. | A |
Odpověď C | Australská. | N |
Odpověď D | Tichomořská. | N |
Číslo a verze | 38151.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy | |
Odůvodnění | Americká opce je druh opce, kterou může její majitel uplatnit kdykoliv po dobu (v průběhu) její životnosti. Naskýtá se mu tak více příležitostí pro její uplatnění a může dosáhnout i potenciálně vyššího výnosu než majitel evropské opce. Evropská opce je druh opce, kterou může její majitel uplatnit pouze v den její splatnosti, proto bude evropská opce levnější (nižší opční prémie). Australská a Arktická opce neexistují. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 513. | |
Text otázky | Opce, kterou je možné uplatnit kdykoliv po dobu její životnosti, je opce: | |
Odpověď A | Americká. | A |
Odpověď B | Evropská. | N |
Odpověď C | Australská. | N |
Odpověď D | Arktická. | N |
Číslo a verze | 38152.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 5. pojištění nemovité věci |
Odůvodnění | Veřejný soubor údajů o nemovitostech v České republice se nazývá katastr nemovitostí. Obsahuje popis nemovitostí, jejich soupis a geometrické a polohové určení. Zároveň je zdrojem informací, které slouží zejména k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území či k oceňování nemovitostí. | |
Zdroj | Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1. | |
Text otázky | Jak se nazývá veřejný seznam, do kterého se zapisují nemovitosti? | |
Odpověď A | Pozemkové knihy. | N |
Odpověď B | Katastr nemovitostí. | A |
Odpověď C | Katastrální mapy. | N |
Odpověď D | Evropská pozemková evidence. | N |
Číslo a verze | 38167.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Časová hodnota peněz je založena na myšlence, že peníze mají v různém okamžiku různou hodnotu neboli že hodnota peněz se v průběhu času mění. Kromě toho, že každý investor preferuje více peněz než méně a méně rizika než více, preferuje také stejné množství peněz dříve než později. Z toho důvodu, pokud se vzdá nejlikvidnějšího aktiva (peněz) v současnosti, bude za to požadovat nějakou odměnu v podobě úroku, resp. aby se mu peníze po dobu, kdy je nemá k dispozici, úročily. Princip, resp. metoda, časové hodnoty peněz je založena na převodu hodnoty peněz k určitému časovému okamžiku, a to prostřednictvím úročení stanovenou úrokovou sazbou. Finanční matematika tak převádí hodnotu peněz k určitému časovému okamžiku, a to buď k jejich budoucí hodnotě pomocí úročení, nebo současné hodnotě pomocí odúročení (diskontování). Amortizace představuje opotřebení majetku, vinkulace je služba, kterou využívá věřitel (obvykle banka) jako způsob ochrany věci, na kterou dlužníkovi půjčil. Vinkulace je tedy vázání výplaty pojistného plnění nejčastěji ve prospěch věřitele pojištěného. Často se využívá u hypotečního úvěru nebo jiného druhu půjček na nemovitost, kdy je vinkulováno případné budoucí pojistné plnění ve prospěch banky, která poskytuje úvěr. | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22?23, 29?38, 49?56. | |
Text otázky | Pro přepočet současné hodnoty (PV, present value) peněžních prostředků na jejich budoucí hodnotu (FV, future value) se využívá: | |
Odpověď A | Úročení. | A |
Odpověď B | Odúročení (diskontování). | N |
Odpověď C | Amortizace. | N |
Odpověď D | Vinkulace. | N |
Číslo a verze | 38168.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Při investování do finančních nástrojů, zejména pokud se jedná o veřejně obchodovatelné cenné papíry, je možno se nejčastěji setkat s těmito jednotlivými druhy investičního rizika: riziko změn tržní úrokové míry (resp. úrokových sazeb), riziko inflační, riziko událostí, riziko insolvence, resp. případného úpadku emitenta, riziko ztráty likvidity předmětného finančního nástroje, riziko měnové, riziko právní, riziko operační, riziko individuálních vlastností (resp. smluvních ustanovení) jednotlivých investičních nástrojů. Přitom je zřejmé, že v rámci těchto základních druhů rizik je možno vyspecifikovat ještě celou řadu dalších jejich dílčích typů. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 201. | |
Text otázky | Mezi jednotlivá rizika při investování do cenných papírů patří např.: | |
Odpověď A | Riziko změn tržní úrokové míry. | A |
Odpověď B | Riziko insolvence či úpadku emitenta. | A |
Odpověď C | Riziko inflační. | A |
Odpověď D | Riziko měnové. | A |
Číslo a verze | 38169.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Jaké jednotlivé druhy rizik do svého investičního očekávání (rozhodování) investoři zahrnou, resp. jakou váhu jim přisoudí, zůstává však vždy v kompetenci jednotlivých investorů (či finančních analytiků). V případě finančních investic se může jednat např. o: riziko změn úrokových sazeb; inflační riziko; riziko událostí; riziko insolvence či případného úpadku emitenta; riziko ztráty likvidity předmětného investičního nástroje; měnové riziko; riziko právní; riziko operační; riziko vlastností či smluvních ustanovení jednotlivých investičních nástrojů apod. Rizikovostí investice je tedy souhrn všech možných rizik spojených s investicí, nikoliv s investorem a jeho solventností. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 204; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 176? 186. | |
Text otázky | Rizikovostí finančních investic rozumíme: | |
Odpověď A | Riziko úpadku investora. | N |
Odpověď B | Solventnost investora. | N |
Odpověď C | Souhrn všech jednotlivých rizik uvažovaných investorem. | A |
Odpověď D | Schopnost přeměny na hotové peníze. | N |
Číslo a verze | 38171.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) |
Odůvodnění | Označení důchodové životní pojištění znamená, že bylo ujednáno poskytnutí pojistného plnění formou důchodu (tedy opakovaného plnění). Důchodovým pojištěním proto může být jak kapitálové životní pojištění, tak investiční životní pojištění. U kapitálového životního pojištění je základem pro určení pojistného plnění pojistná částka. U investičního životního pojištění pak hodnota podílových jednotek. U některých typů důchodového pojištění lze sjednat garantovanou výši důchodu. Důchodové pojištění tedy může být spojeno s i investováním pojistného do investičních nástrojů dle pojistníkem zvolené investiční strategie, v takovém případě není výše důchodu pojistitelem garantována. U důchodového pojištění, stejně tak, jako u kapitálového životního pojištění, lze využít možnosti rozšířit pojistnou ochranu formou dalších pojištění. U obou typů pojištění je možné využít daňové uznatelnosti zaplaceného pojistného, pokud pojistná smlouva splňuje podmínky stanovené zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. | |
Zdroj | Kol. autorů z ČAP. Životní pojištění. Praha: Grada, 2002. Finance pro každého. ISBN 80-247-0146-4. str. 44.; CIPRA, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 167?179; zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9 písm. p), § 15 odst. 6. | |
Text otázky | Vyberte správnou odpověď obsahující, v čem se odlišuje důchodové životní pojištění od kapitálového životního pojištění: | |
Odpověď A | U důchodového životního pojištění nelze zaplacené pojistné odečíst od základu daně. U kapitálového životního pojištění lze zaplacené pojistné odečíst od základu daně. | N |
Odpověď B | V rámci důchodového pojištění je dohodnuta výplata pojistného plnění formou opakovaných pravidelných plateb, výše důchodu může i nemusí být garantována. U kapitálového životního pojištění je základem pro určení pojistného plnění pojistná částka. | A |
Odpověď C | Důchodové životní pojištění neumožňuje rozšířit pojistnou ochranu formou dalších pojištění. Kapitálové životní pojištění umožňuje rozšířit pojistnou ochranu formou dalších pojištění. | N |
Odpověď D | Důchodové pojištění nemůže být spojeno s investováním pojistného do investičních nástrojů dle pojistníkem zvolené investiční strategie. Kapitálové životní pojištění je spojeno s investováním pojistného do investičních nástrojů dle pojistníkem zvolené investiční strategie. | N |
Číslo a verze | 38172.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) |
Odůvodnění | Pojem "rezervotvorné pojištění" byl zaveden pro účely zákona o distribuci o pojištění a zajištění pro ta životní pojištění, která umožňují tvorbu kapitálové rezervy pojištění a její výplatu ve formě odkupného při předčasném zániku pojištění nebo pojistného plnění při dožití se konce pojištění (typicky kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění nebo důchodové pojištění). |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. n). |
Text otázky | Rezervotvorným pojištěním ve smyslu zákona o distribuci pojištění a zajištění se rozumí: |
Odpověď A | Jakékoliv pojištění (životní i neživotní), které umožňuje vytvářet z předepsaného pojistného kapitálovou rezervu, která může být zcela nebo zčásti vyplacena oprávněné osobě. | N |
Odpověď B | Životní pojištění, které umožňuje vytvářet z předepsaného pojistného kapitálovou rezervu. | A |
Odpověď C | Životní pojištění, u kterého se z předepsaného pojistného nevytváří kapitálová rezerva. | N |
Odpověď D | Neživotní pojištění, které umožňuje vytvářet z předepsaného pojistného kapitálovou rezervu, která může být zcela nebo zčásti vyplacena oprávněné osobě. | N |
Číslo a verze | 38174.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) | |
Odůvodnění | Pojem "rezervotvorné pojištění" byl zaveden pro účely zákona o distribuci pojištění a zajištění pro ta životní pojištění, která umožňují tvorbu a výplatu kapitálové rezervy pojištění ve formě odkupného nebo pojistného plnění na konci pojištění (typicky kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění nebo důchodové). Rizikové životní pojištění nekryje riziko dožití, a tedy neobsahuje rezervotvornou složku, která by umožňovala tvorbu kapitálové rezervy pojištění a její výplatu ve formě odkupného při předčasném zániku pojištění nebo pojistného plnění při dožití se konce pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. n). | |
Text otázky | Který typ životního pojištění obvykle nespadá pod rezervotvorné pojištění ve smyslu zákona o distribuci pojištění a zajištění: | |
Odpověď A | Investiční. | N |
Odpověď B | Rizikové. | A |
Odpověď C | Kapitálové. | N |
Odpověď D | Důchodové. | N |
Číslo a verze | 38175.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 13. daňové aspekty životního pojištění |
Odůvodnění | Pojem "soukromé životní pojištění" je definován zákonem o daních z příjmů. Soukromým životním pojištěním se rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Toto však k získání daňové uznatelnosti nestačí. Je nutné splnit další podmínky, např. pojistník musí být zároveň pojištěným, minimální délka trvání pojistné smlouvy je stanovena na 60 měsíců, okamžik výplaty pojistného je dojednán nejdříve v 60 letech pojištěného atd.). Pokud nejsou dodrženy veškeré zákonem vyžadované parametry, pak pojistník nemůže daňové úlevy využít. Zákon připouští, že v pojištění pro případ dožití je možné sjednat dřívější plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění. Pod soukromé životní pojištění spadá např. kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění nebo důchodové pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9. písm. p) bod 3. | |
Text otázky | Vyberte všechny správné odpovědi charakterizující soukromé životní pojištění ve smyslu zákona o daních z příjmů: | |
Odpověď A | Jedná se o pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. | A |
Odpověď B | V rámci tohoto pojištění může být sjednána výplata dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti. | A |
Odpověď C | Je vždy daňově uznatelné (pojistné zaplacené za toto pojištění je možné odečíst od základu daně), aniž by bylo potřeba splnit další podmínky. | N |
Odpověď D | Jedná se o pojistné smlouvy životního pojištění, kdy pojistník je zároveň pojištěným. | A |
Číslo a verze | 38176.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) |
Odůvodnění | Pojem soukromé životní pojištění je definován zákonem o daních z příjmů. Soukromým životním pojištěním se rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Zákon připouští, že v pojištění pro případ dožití je možné sjednat dřívější plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění. Aby bylo soukromé životní pojištění daňově zvýhodněné, je nutné splnit další podmínky (např. pojistník musí být zároveň pojištěným, minimální délka trvání pojistné smlouvy je stanovena na 60 měsíců). Rizikové životní pojištění nesplňuje podmínky soukromého životního pojištění z důvodu chybějícího pojištění pro případ dožití, a proto není možné pojistné placené na tento typ pojištění odečíst od základu daně. |
Zdroj | Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9 písm. p) bod 3. | |
Text otázky | Které z uvedených pojištění nemůže být soukromým životním pojištěním ve smyslu zákona o daních z příjmů a neumožňuje pojistné placené na tento typ pojištění odečíst od základu daně: | |
Odpověď A | Investiční životní pojištění. | N |
Odpověď B | Rizikové životní pojištění. | A |
Odpověď C | Kapitálové životní pojištění. | N |
Odpověď D | Důchodové životní pojištění. | N |
Číslo a verze | 38177.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.) | |
Odůvodnění | Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Kolik osob je možné pojistit, záleží na charakteru produktu. Pojistník však nemůže pojistit kohokoliv. Může pojistit jen osoby, u kterých může osvědčit tzv. pojistný zájem. Pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Pojistník má pojistný zájem i na životě a zdraví jiné osoby, osvědčí-li zájem podmíněný vztahem k této osobě, ať již vyplývá z příbuzenství nebo je podmíněn prospěchem či výhodou z pokračování jejího života. Dal-li pojištěný k pojištění souhlas, má se za to, že pojistný zájem byl prokázán. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758, § 2761, § 2762. | |
Text otázky | Je-li splněna podmínka pojistného zájmu pojistníka, kdo může být pojištěn pojistnou smlouvou životního pojištění? | |
Odpověď A | Jen pojistník, který je zároveň pojištěným. | N |
Odpověď B | Jen jeden pojištěný. Více osob nelze pojistit. | N |
Odpověď C | Více osob, které však musí být v příbuzenském vztahu nebo žít ve společné domácnosti. | N |
Odpověď D | Více osob, které nemusí být ve vzájemném příbuzenském vztahu. | A |
Číslo a verze | 38180.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel |
Odůvodnění | Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá pojistiteli povinnost vydat pojistníkovi na základě jeho písemné žádosti ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o jeho škodném průběhu. Náležitosti tohoto potvrzení stanoví vyhláškou Ministerstvo financí (vyhláška č. 205/1999 Sb. kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Povinnost vydat toto potvrzení na žádost pojistníka platí jak po zániku pojištění, tak kdykoli v době trvání pojištění. |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, § 13 odst. 1. |
Text otázky | V jaké lhůtě je pojistitel povinen vydat pojistníkovi na jeho písemnou žádost potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o jeho škodném průběhu: | |
Odpověď A | Do 15 dnů ode dne jejího doručení. | A |
Odpověď B | Do 30 dnů ode dne jejího doručení. | N |
Odpověď C | Do 3 dnů ode dne jejího doručení. | N |
Odpověď D | Do 2 měsíců ode dne jejího doručení. | N |
Číslo a verze | 38184.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4.2 užití derivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky | |
Odůvodnění | Při pákových obchodech využívá spekulant externí kapitál, díky kterému vzniká finanční páka, která násobí jeho výnos či ztrátu. Jedná se o krátkodobé obchody nejčastěji v rámci jednoho obchodního dne, protože v takovém případě není nutné hradit úroky za poskytnutý kapitál. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 519. | |
Text otázky | Pákový efekt je založen na: | |
Odpověď A | Využití cizího kapitálu. | A |
Odpověď B | Cenové arbitráži. | N |
Odpověď C | Zajištění (zahedgování) otevírané pozice. | N |
Odpověď D | Dlouhodobém trvání kontraktu. | N |
Číslo a verze | 38185.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4.2 užití derivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky | |
Odůvodnění | Futures kontrakty jsou standardizované, burzovně obchodované derivátové nástroje, které jsou založeny na principu pákového obchodu a slouží zejména ke spekulaci. Při vstupu do pozice klient skládá tzv. počáteční zálohu (initial margin), kterou ukládá na svůj maržový účet u obchodníka s cennými papíry. Se snižující se zálohou (marginem) roste pákový efekt, ale i riziko. Obchodník může požadovat i určitý minimální zůstatek maržového účtu. Na rozdíl od forwardových nástrojů či swapů, které jsou smluvními nástroji a obchodují se na OTC trhu, a neexistuje u nich pákový efekt. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 496?497. | |
Text otázky | Pákový efekt se využívá u: | |
Odpověď A | Futures kontraktů. | A |
Odpověď B | Měnových forwardů. | N |
Odpověď C | Swapů. | N |
Odpověď D | Úrokových forwardů. | N |
Číslo a verze | 38186.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 4.2 užití derivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky |
Odůvodnění | Kapitál, který je klientovi poskytnut od obchodníka s cennými papíry, je zajištěný hodnotou nakupovaných cenných papírů. Pokud jde trh proti klientovi a hodnota cenných papírů již nestačí k pokrytí úvěru, tzn. situace, kdy klient dosahuje takřka 100% ztráty, následuje od obchodníka tzv. margin call, kterým upozorní klienta, že je nutné dofinancovat svoji pozici (aby nebyl ohrožen jeho kapitál, který zapůjčil) tzv. secondary marginem, nebo dojde k automatickému uzavření pozice, kdy obchodník pozici uzavře za cenu, která se rovná hodnotě jeho úvěru klientovi. Stop-loss pokyn je automaticky obchodní pokyn, jehož cílem je prodat cenné papíry na úrovni předem definované ztráty nebo realizovat nákup cenných papírů od předem definované ceny. Objednávka typu "Fill-Or-Kill" (FOK) je objednávka, která musí být uspokojena buď okamžitě a zcela nebo vůbec. Není-li okamžité plné uspokojení možné, FOK není vložena do knihy objednávek, nýbrž ji systém zamítne. Vypořádací výzva (redeption call) neexistuje. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 496?497. | |
Text otázky | V případě, že hodnota cenných papírů, které klient obchoduje na páku, nestačí k pokrytí jeho ztrát, následuje: | |
Odpověď A | Výzva obchodníka, aby investor dorovnal zajištění podle požadavku obchodníka (margin call). | A |
Odpověď B | Automatický pokyn, který využívají obchodníci pro snížení ztrát (stop-loss pokyn). | N |
Odpověď C | Automatický pokyn, který musí být uspokojen buď okamžitě a zcela, nebo vůbec (fill-or-kill). | N |
Odpověď D | Vypořádací výzva (redemption call). | N |
Číslo a verze | 38187.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 4.2 užití derivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky | |
Odůvodnění | Pro vypořádání futures kontraktů, které jsou drženy až do splatnosti, se nejčastěji používá fyzické vypořádání, kdy je vlastníkovi kontraktu, který je v dlouhé pozici, podkladové aktivum fyzicky dodáno. Pokud se jedná o finanční vypořádání, dochází mezi protistranami k finančnímu vypořádání, nikdy mezi nimi nedojde k fyzickému dodání/odběru podkladového aktiva. Vzhledem ke každodennímu účtování zisků a ztrát na maržovém účtu dojde k finančnímu vypořádání pouze poslední změny, tedy k vyrovnání finančních rozdílů vyplývajících z posledního dne. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 497. | |
Text otázky | Možným vypořádáním futures kontraktů, pokud je klient drží až do splatnosti a neuzavře pozici dříve, je: | |
Odpověď A | Fyzické vypořádání. | A |
Odpověď B | Finanční vypořádání. | A |
Odpověď C | Dlouhodobé a opakující se vypořádání. | N |
Odpověď D | Vypořádání ve jmenovité hodnotě kontraktu. | N |
Číslo a verze | 38188.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4.2 užití derivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky | |
Odůvodnění | Hedging neboli zajištění spočívá v přenesení rizika na jiný subjekt. Proto spekulanti či investoři využívají termínových derivátových kontraktů, aby byli ochráněni proti budoucímu cenovému vývoji a toto riziko přenášejí na protistranu uzavíraného kontraktu. Naopak u pojištění jde o princip rozložení rizika na více subjektů, kteří úhradou pojistného kryjí (spolufinancují) pojistné planění jiným klientům. Při využívání cenových rozdílů v čase nebo místě se jedná o arbitráž, která je díky tomu bezriziková. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 481. | |
Text otázky | Princip zajištění (hedgingu) vychází z: | |
Odpověď A | Rozložení rizika na více subjektů. | N |
Odpověď B | Přenesení rizika na jiný subjekt. | A |
Odpověď C | Využívání cenových rozdílů podkladového aktiva v čase (mezi spotovým a termínovým trhem). | N |
Odpověď D | Využívání cenových rozdílů podkladového aktiva v místě. | N |
Číslo a verze | 38189.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4.2 užití derivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky | |
Odůvodnění | Úrokový forward (FRA kontrakt) představuje úrokový forward, kterým se kupující (prodávající) chrání před růstem (poklesem) úrokových sazeb. Jedná se tedy o nástroj vhodný pro dlužníka (věřitele), pomocí kterého mohou hedgeovat úrokové riziko svého variabilně úročeného dluhu (pohledávky). V případě, že došlo k růstu (poklesu) úrokových sazeb, obdrží kupující (prodávající) od prodávajícího (kupujícího) FRA kontraktu protiplnění spočívající ve vyrovnávací platbě, která pokryje rozdíl mezi sjednanou referenční úrokovou sazbou a stanovenou fixní FRA sazbou, a to za celou dobu trvání FRA kontraktu, a to i přes to, pokud úroková sazba byla vyšší (nižší) než sjednaná FRA sazba, třeba jen po dobu prvního dne trvání FRA kontraktu. Úrokové riziko je možné zajistit i swapem, ale úrokovým (v podobě fix float, nebo float float). Devizový swap slouží k zajištění (zahedgeování) měnového rizika. Reeskont je spojen s reeskontem směnek, tzn. reeskont úvěru je neexistující věc. Obdobně úvěrový futures. Futures jsou burzovní kontrakty, kde podkladovým aktivem je komodita, měna apod. Podkladovým aktivem může být i úroková sazba, ale nikoliv úvěr. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 489. | |
Text otázky | Pro zajištění (zahedgování) úrokového rizika může klient využít: | |
Odpověď A | FRA kontrakt. | A |
Odpověď B | Úvěrový futures. | N |
Odpověď C | Reeskont úvěru. | N |
Odpověď D | Devizový swap. | N |
Číslo a verze | 38190.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel | |
Odůvodnění | Občanský zákoník stanoví, že pokud jiný zákon ukládá určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, pak se lze smluvně odchýlit od ustanovení občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu pouze připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Pojištění, u kterých zákon ukládá některým osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu označujeme jako povinná pojištění. Tzv. zákonná pojištění vznikají přímo na základě právní skutečnosti vymezené zákonem (bez uzavření pojistné smlouvy) ? např. zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla stanoví určitým osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je tedy pojištěním povinným. Pokud zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví jinak, může na pozemní komunikaci provozovat vozidlo jen ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má vlastník tuzemského vozidla a řidič cizozemského vozidla. Výjimka z povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí pro řidiče cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je na území České republiky zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu dále nemá složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání, Bezpečnostní informační služba pro jí provozovaná vozidla, Generální inspekce bezpečnostních sborů pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace. V neposlední řadě nemají povinnost uzavřít pojištění vozidla útvarů Policie ČR pověřenými vyšetřováním podle zvláštního právního předpisu, obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce a Ministerstvo financí pro vozidla provozovaná pověřenými celními orgány. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 5 odst. 1; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779?2881. | |
Text otázky | Je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinným pojištěním: | |
Odpověď A | Ne, pojištění vzniká automaticky dnem zápisu vozidla do registru silničních vozidel (je to zákonné pojištění). | N |
Odpověď B | Ne, je to dobrovolné pojištění. | N |
Odpověď C | Ano. | A |
Odpověď D | Pouze pro právnické osoby. | N |
Číslo a verze | 38192.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 4.2 užití derivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky |
Odůvodnění | Pro opce v penězích (in the money, ITM) je vnitřní hodnota kladná, pro opce na penězích (at the money, ATM) nebo mimo peníze (out of the money, OTM) je vnitřní hodnota nulová ? je tedy vždy nezáporná, ale nemusí být vždy kladná, zaleží na úrovni spotové ceny podkladového aktiva a realizační ceně (strike price) opce. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 489. | |
Text otázky | Vnitřní hodnota opce: | |
Odpověď A | Může být kladná. | A |
Odpověď B | Může být záporná. | N |
Odpověď C | Může být nulová. | A |
Odpověď D | Musí být vždy kladná. | N |
Číslo a verze | 38196.2 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel | |
Odůvodnění | Vozidlem se rozumí silniční vozidlo, zvláštní vozidlo, trolejbus. Silniční vozidla jsou vymezena zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem a o změně některých zákonů. Silničními vozidly jsou motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily, vozidla zvláštního určení a speciální vozidla, přípojná vozidla a ostatní silniční vozidla. Za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. písm. a). | |
Text otázky | Podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, se za vozidlo nepovažuje: | |
Odpověď A | Vozík pro invalidy. | A |
Odpověď B | Přípojné vozidlo. | N |
Odpověď C | Traktor. | N |
Odpověď D | Motocykl. | N |
Číslo a verze | 38200.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce životního pojištění (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou) |
Odůvodnění | Součástí jakékoli distribuce pojištění je povinnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo pracovníka pojistitele přímo se podílejícího na distribuci pojištění náležitě analyzovat zákazníkovy požadavky, jeho cíle a potřeby. Na základě těchto informací zákazníkovi doporučit, resp. mu sdělit, zdali je produkt upřednostněný zákazníkem pro něj vhodný (odpovídající jeho potřebám). Radu (širší poradenství, než je doporučení) je nutné poskytnout pouze u rezervotvorného pojištění (tedy u investičního, kapitálového nebo důchodového pojištění). U rizikového životního pojištění postačí sdělit zákazníkovi doporučení. Informace týkající se vzdělání pojistníka je není nutné zjišťovat při poskytování doporučení. Znalosti a zkušenosti pojistníka je nutné zjišťovat u rezervotvorného pojištění v souvislosti s poskytováním rady. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 77 odst. 1-2. | |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele přímo se podílející na distribuci pojištění poskytne zákazníkovi před sjednáním rizikového životního pojištění nebo před jeho podstatnou změnou doporučení (vyberte všechny správné odpovědi): | |
Odpověď A | Na základě informací, které se týkají požadavků zákazníka, jeho cílů a potřeb. | A |
Odpověď B | Obsahující takové informace, na základě kterých je zákazník schopen rozhodnout, zda pojištění sjedná, nebo jej změní. | A |
Odpověď C | Na základě informací od zákazníka týkajících se jeho vzdělání. | N |
Odpověď D | Zda nabízené pojištění odpovídá potřebám zákazníka, zda pro něj je, či není vhodné. | A |
Číslo a verze | 38201.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce životního pojištění (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou) |
Odůvodnění | Rada představuje zvláštní typ poradenství, povinně poskytovaný u rezervotvorných pojištění (tedy u investičního, kapitálového nebo důchodového pojištění). Rada zákazníkovi, ve srovnání s doporučením, je tak fakticky "velkým poradenstvím," se kterým je spojen širší okruh pravidel než při sjednávání a změně ostatních produktů. Jedná se zejména o povinnost posoudit finanční situaci zákazníka, jeho investiční profil (sklon k riziku, zkušenosti s investičními produkty a nástroji) a dále též vzít v úvahu již existující právní vztahy zákazníka týkající se alternativních finančních produktů s rezervotvornou podstatou. Zpřísnění je odůvodněno zejména snahou o vyšší ochranu spotřebitele tam, kde je pojištění nabízeno jako alternativa spořicích nebo investičních produktů. Distributor může radu poskytnout i u jiného než rezervotvorného pojištění, pokud informuje zákazníka, že i u takového pojištění bude poskytovat radu. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 78 odst. 1 a 3. |
Text otázky | Před sjednáním pojištění nebo jeho podstatnou změnou se zákazníkovi poskytuje rada: |
Odpověď A | U jakéhokoliv životního pojištění. | N |
Odpověď B | U rezervotvorného pojištění. | A |
Odpověď C | Jen u rizikového pojištění. | N |
Odpověď D | U jiného než rezervotvorného pojištění, pokud distributor informuje zákazníka, že i u takového pojištění poskytuje radu. | A |
Číslo a verze | 38110.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.1 pojem akcie | |
Odůvodnění | Akcie jsou na rozdíl od dluhopisů tzv. majetkové cenné papíry, kdy investor (akcionář) je spolumajitelem akciové společnosti a nese tak podnikatelská rizika, tedy např. to, že podnik nedosáhne plánovaného zisku, příp. se dostane do ztráty, nebude vyplácet dividendu, čímž poklesne tržní kurz akcií. Akciová společnost odpovídá za porušení svých závazků věřitelům celým svým majetkem. Společníci (akcionáři) akciové společnosti jsou po dobu jejího trvání zbaveni povinnosti ručit za závazky společnosti - za trvání akciové společnosti proto akcionáři za závazky společnosti neručí. | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265, 280. | |
Text otázky | Držitel akcie (akcionář) je: | |
Odpověď A | Dlužníkem akciové společnosti. | N |
Odpověď B | Spoluvlastníkem akciové společnosti. | A |
Odpověď C | Věřitelem akciové společnosti. | N |
Odpověď D | Ručitelem, tj. ručí za závazky akciové společnosti do výše nominální hodnoty svojí investice. | N |
Číslo a verze | 38111.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.1 pojem akcie | |
Odůvodnění | Dividendy jsou typickým běžným výnosem investora. Běžný výnos je výnos, který je spojený s držbou investičního nástroje, nikoliv jeho obchodováním (kapitálový výnos). | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265. | |
Text otázky | Dividendy vyplácené u akcií: | |
Odpověď A | Nepatří ani mezi běžné, ani mezi kapitálové a ani mezi efektivní výnosy. | N |
Odpověď B | Patří mezi běžné i kapitálové výnosy. | N |
Odpověď C | Patří mezi běžné, kapitálové i efektivní výnosy. | N |
Odpověď D | Patří pouze mezi běžné výnosy. | A |
Číslo a verze | 38112.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3.1 pojem akcie |
Odůvodnění | Emitentem akcie je akciová společnost, která z pohledu rizikovosti bude vždy rizikovější než stát. Stejně tak se cena akcie odvíjí od nabídky a poptávky na trhu, kterou ale ovlivňuje celá řada makroekonomických, odvětvových či mikroekonomických faktorů. Významným mikroekonomickým faktorem je např. i hospodářský výsledek a očekávání investorů, od čehož se odvíjí i očekávání dividendových výnosů, které navíc nejsou garantované. Distribuce zisku společnosti investorům v podobě dividendy se váže na rozhodnutí valné hromady, zatímco u kuponového dluhopisu investor již při nákupu dluhopisu ví, kdy a v jaké výši může očekávat kupony. | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265. | |
Text otázky | Akcie se na rozdíl od státních dluhopisů obecně vyznačují: | |
Odpověď A | Nižší rizikovostí a nižší výnosností. | N |
Odpověď B | Nižší výnosností a vyšší rizikovostí. | N |
Odpověď C | Vyšší rizikovostí a vyšší výnosností. | A |
Odpověď D | Vyšší výnosností a nižší rizikovostí. | N |
Číslo a verze | 38114.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3.1 pojem akcie | |
Odůvodnění | Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Akcionář má právo podílet se na řízení společnosti v podobě účasti na valné hromadě a hlasování na ní. Má rovněž právo podílet se na zisku společnosti v podobě inkasovaných dividend. Je to ale jeho právo, nikoliv povinnost akciové společnosti vyplatit dividendy. Vše záleží na rozhodnutí valné hromady. V případě, že společnost vstoupí do likvidace a existuje majetková podstata, ze které může být uspokojen, může se podílet i na likvidačním zůstatku. | |
Zdroj | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 256 odst. 1; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 231; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265?266. | |
Text otázky | Mezi základní akcionářské právo kmenových akcií patří právo: | |
Odpověď A | Podílet se na řízení společnosti. | A |
Odpověď B | Podílet se na zisku společnosti. | A |
Odpověď C | Podílet se na likvidačním zůstatku společnosti. | A |
Odpověď D | Ručit za závazky společnosti. | N |
Číslo a verze | 38115.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3.1 pojem akcie |
Odůvodnění | Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. |
Zdroj | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 256 odst. 1; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265. | |
Text otázky | Akcie je: | |
Odpověď A | Majetkový cenný papír, s nímž je spojeno právo podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku společnosti. | A |
Odpověď B | Dluhový cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem. | N |
Odpověď C | Dluhový cenný papír, s nímž je spojeno právo podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku společnosti. | N |
Odpověď D | Majetkový cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem. | N |
Číslo a verze | 38119.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Pokud potenciální investor disponuje dostatečným množstvím volných peněžních prostředků (tj. dostatečně velkým bohatstvím) a dospěje k názoru, že by je bylo vhodné investovat na finančním trhu, musí následně u každé uvažované investiční příležitosti zvažovat tři základní investiční faktory, a to: výnosnost, rizikovost a likviditu. Tyto faktory tvoří tzv. investiční trojúhelník. Finanční páka je spojena s využíváním cizího kapitálu, kdy investor napákuje svoji pozici tím, že využije poměrně malý poměr vlastních zdrojů a zbytek dofinancuje úvěrem, čímž se podílí na vývoji celé investice. S malým množstvím vlastních zdrojů tak může dosahovat výrazných zisků, ale i ztrát. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 166; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vydání. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 162?164. | |
Text otázky | Mezi investiční kritéria patří: | |
Odpověď A | Finanční páka investora. | N |
Odpověď B | Výnosnost. | A |
Odpověď C | Rizikovost. | A |
Odpověď D | Likvidita. | A |
Číslo a verze | 38120.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) |
Odůvodnění | Likviditou lze rozumět snadnost či rychlost, s jakou lze předmětný investiční nástroj bezeztrátově přeměnit zpět na peníze. To znamená, že čím je investiční nástroj likvidnější, tím je také žádanější, čímž s růstem poptávky po něm poroste i jeho cena (vnitřní hodnota). Investoři budou požadovat od investičního nástroje (jeho emitenta) naopak vyšší prémii (vyšší výnos) při jeho nízké likviditě, tak aby jim kompenzovala vyšší prémie i vyšší riziko, kterému jsou vystaveni při nízké likviditě investičního nástroje. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 209. | |
Text otázky | Při zvýšení likvidity investičního nástroje (např. jeho uvedením na burzu) lze očekávat, že: | |
Odpověď A | Jeho atraktivita, a tím i jeho současná (resp. vnitřní) hodnota vzroste. | A |
Odpověď B | Sníží se jeho atraktivita a v důsledku toho se následně sníží jeho tržní cena (kurz). | N |
Odpověď C | Jeho současná hodnota klesne. | N |
Odpověď D | Investoři budou požadovat vyšší prémii za likviditu. | N |
Číslo a verze | 38124.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) | |
Odůvodnění | Akcie, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo, jsou akcie kmenové. Platí, že existence základních práv podílet se na řízení společnosti, na zisku a na likvidačním zůstatku, stejně jako životnost akcií, s nimiž jsou spojena, jsou časově neohraničené. Kmenovými akciemi bývají nazývány akcie, jež svým majitelům zaručují právě uvedená standardní práva, která nejsou žádným způsobem rozšiřována ani zužována. | |
Zdroj | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 276; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 231. | |
Text otázky | Akcie, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva, příp. akcionářská práva nejsou omezena, se označují jako: | |
Odpověď A | Kmenové. | A |
Odpověď B | Prioritní. | N |
Odpověď C | Seniorní. | N |
Odpověď D | Juniorní. | N |
Číslo a verze | 38125.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) |
Odůvodnění | Akcie, se kterou jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti, je prioritní akcie. Není-li ve stanovách určeno jinak, jsou prioritní akcie vydány bez hlasovacího práva. Vyžaduje-li tento zákon hlasování na valné hromadě podle druhu akcií, je vlastník prioritní akcie bez hlasovacího práva oprávněn na valné hromadě hlasovat. Jsou-li akcie obchodovány na veřejném trhu, jejich likvidita je neměnná a poplatky třetím stranám spojené s jejich nákupem či prodejem budou totožné jako u kmenových akcií. | |
Zdroj | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, § 278; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 233. | |
Text otázky | Vlastností přednostních (prioritních) akcií je (nestanovují-li stanovy akciové společnosti jinak) je: | |
Odpověď A | Emitování pouze v cizí měně. | N |
Odpověď B | Jejich nízká likvidita. | N |
Odpověď C | Vyšší transakční poplatky. | N |
Odpověď D | Nejsou s nimi spojena hlasovací práva na valné hromadě. | A |
Číslo a verze | 38126.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) | |
Odůvodnění | Akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno. Přestože akcie představuje podíl akcionáře na majetku akciové společnosti, nejedná se o formu cenného papíru. Cenný papír na obhospodařovatele tedy neexistuje. | |
Zdroj | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 263. | |
Text otázky | Akcie může mít formu cenného papíru: | |
Odpověď A | Na řad. | A |
Odpověď B | Na jméno. | A |
Odpověď C | Na doručitele (na majitele). | A |
Odpověď D | Na obhospodařovatele. | N |
Číslo a verze | 38127.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) |
Odůvodnění | Akcie na doručitele (na majitele), někdy také označována jako anonymní akcie, je akcie, jejímž vlastníkem a akcionářem společnosti je osoba, která danou akcii v konkrétní okamžik vlastní. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. |
Zdroj | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, § 274 odst. 1. |
Text otázky | Dle zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), akcie na majitele (na doručitele): |
Odpověď A | Smí být převáděna pouze mezi minoritními akcionáři. | N |
Odpověď B | Smí být převáděna pouze mezi majoritními akcionáři. | N |
Odpověď C | Je nepřevoditelná. | N |
Odpověď D | Je neomezeně převoditelná. | A |
Číslo a verze | 38128.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) | |
Odůvodnění | U akcie na jméno akciová společnost (resp. emitent) vede seznam všech akcionářů u listinných akcií, u zaknihovaných akcií vede seznam akcionářů Centrální depozitář cenných papírů (dříve Středisko cenných papírů). Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. V případě listinné akcie na jméno, tzn. na této akcii je uvedeno jméno jejího majitele, je změna majitele provedena tzv. rubopisem. Rubopis neboli indosament představuje podpis na zadní straně akcie (či jiného cenného papíru), který stvrzuje převod vlastnického práva na jinou osobu. Tímto písemným projevem majitel akcie (rubopisec) převádí vlastnická práva na jinou, zde uvedenou osobu (rubopisníka). | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 269; zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 269 odst. 1. | |
Text otázky | Listinné akcie na jméno je možné převádět: | |
Odpověď A | Rubopisem. | A |
Odpověď B | Řadopisem. | N |
Odpověď C | Vistapisem. | N |
Odpověď D | Orderpisem. | N |
Číslo a verze | 38129.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) | |
Odůvodnění | Společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír (listinný cenný papír, který byl předán do hromadné úschovy). | |
Zdroj | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, § 263 odst. 2. | |
Text otázky | Akcie na majitele může mít podobu cenného papíru: | |
Odpověď A | Zaknihovaného. | A |
Odpověď B | Listinného. | A |
Odpověď C | Kreditního. | N |
Odpověď D | Depozitního. | N |
Číslo a verze | 38130.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) |
Odůvodnění | Běžný výnos představuje výnosnost daného aktiva, která je dosažena inkasem běžných příjmů, v případě akcií tedy dividend. Běžný výnos je tedy spojen s držbou investičního nástroje, např. akcie, ze které dividenda či, dluhopis, ze kterého plyne kupon. Kapitálový výnos je naopak spojený s obchodováním investičních nástrojů a představuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Akcie tak můžeme nakupovat a prodávat a realizovat tak kapitálový zisk (pokud cena mezi nákupem a prodejem vzroste) nebo ztrátu (pokud cena akcie poklesne). | |
Zdroj | ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 280?283. | |
Text otázky | Investor může realizovat výnos z akciové investice prostřednictvím: | |
Odpověď A | Běžného výnosu. | A |
Odpověď B | Kapitálového výnosu. | A |
Odpověď C | Diskontního výnosu. | N |
Odpověď D | Kreditního výnosu. | N |
Číslo a verze | 38131.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) | |
Odůvodnění | Akcie je možné obchodovat jak na organizovaném burzovním trhu, tak i na trhu neorganizovaném mimoburzovním, např. Nasdaq (dříve také RM-S v Praze). Je možné je obchodovat i smluvně na trhu přes přepážku (OTC trh, over the counter). Akcie se ale neobchodují na komoditních burzách (Chicago), kde se obchodují drahé kovy, zemědělské komodity, suroviny (ropa, plyn). Obdobně akcie nejsou obchodovány na opčních burzách, což je typ termínové burzy, kde se obchodují opční nástroje. Energetická burza např. pražská PXE obchoduje s elektrickou energií a plynem. | |
Zdroj | Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 37, § 55; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 67?68. | |
Text otázky | Akcie je možné obchodovat na: | |
Odpověď A | Energetické burze. | N |
Odpověď B | Burzovním i mimoburzovním trhu. | A |
Odpověď C | Komoditním trhu. | N |
Odpověď D | Opční burze. | N |
Číslo a verze | 38132.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) |
Odůvodnění | Primární trh slouží emitentům pro vydávání svých cenných papírů a získání potřebného kapitálu. Na primárním trhu tak cenný papír nalezne svého prvonabyvatele. Úkolem sekundárních trhů je naopak zajistit likviditu cenného papíru, obchodují se na nich tedy již dříve emitované cenné papíry. Prostřednictvím aukce jsou potom emitovány státní pokladniční poukázky, jakožto krátkodobý dluhový cenný papír. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 67. | |
Text otázky | Pro uvedení akcií na veřejný trh se využívá: | |
Odpověď A | Primární trh. | A |
Odpověď B | Sekundární trh. | N |
Odpověď C | Obligační trh. | N |
Odpověď D | Aukční trh ČNB. | N |
Číslo a verze | 38133.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) | |
Odůvodnění | Akcie obsahuje označení, že jde o akcii, jednoznačnou identifikaci společnosti, jmenovitou hodnotu a označení formy akcie, ledaže akcie byla vydána jako zaknihovaný cenný papír. U akcie na jméno obsahuje navíc i jednoznačnou identifikaci akcionáře a údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy. | |
Zdroj | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 259 odst. 1. | |
Text otázky | Akcie obsahuje: | |
Odpověď A | Označení, že jde o akcii a údaje o jejím druhu, identifikaci společnosti, jmenovitou hodnotu. | A |
Odpověď B | Identifikaci společnosti, identifikaci investora, emisní kurz. | N |
Odpověď C | Počet vydaných akcií, emisní kurz, identifikaci společnosti, účetní hodnotu akcie, VIN akcie. | N |
Odpověď D | Identifikaci společnosti, emisní kurz, splatnost akcie. | N |
Číslo a verze | 38134.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) | |
Odůvodnění | Tržní kapitalizace burzy je celková suma všech obchodovaných emisí společností násobená aktuálním tržním kurzem jejich akcií (na burze). | |
Zdroj | Slovník ČNB: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ (viz "tržní kapitalizace"). | |
Text otázky | Vynásobíme-li aktuální počet všech emisí akcií obchodovaných na veřejném trhu s jejich aktuálním tržním kurzem, dostaneme: | |
Odpověď A | Tržní kapitalizaci burzy. | A |
Odpověď B | Velikost emise IPO (prvotní veřejná nabídka, Initial Public Offering). | N |
Odpověď C | Účetní hodnotu burzy. | N |
Odpověď D | Velikost kapitálového výnosu investora. | N |
Číslo a verze | 38135.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) | |
Odůvodnění | IPO (Initial Public Offering) je vžitý termín pro primární veřejnou nabídku akcií spojenou se vstupem na burzovní trh. V případě sezónní emise (SEO) se jedná o navyšování základního kapitálu formou emise akcií, ale u společností, které již jsou veřejně obchodovány, resp. už v minulosti poprvé vstoupily na veřejný trh formou IPO. Objednávka akcií (ESB) neexistuje, stejně jako kapitálový úpis (CSR). V případě získávání kapitálu se užívá termín tzv. capital raising (získávání kapitálu), ať už formou IPO či např. akvizicí. | |
Zdroj | MELUZÍN, T., ZINECKER, M. IPO: prvotní veřejná nabídka akcií jako zdroj financování rozvoje podniku. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2620-2. str. 27?30. | |
Text otázky | Okamžik, kdy akciová společnost vstupuje poprvé na burzu a začíná nabízet své akcie veřejnosti se nazývá: | |
Odpověď A | Prvotní veřejná nabídka, IPO (Intial Public Offering). | A |
Odpověď B | Sezónní emise akcií, SEO (Season Equity Offering). | N |
Odpověď C | Objednávka akcií, ESB (Equity Stock Booking). | N |
Odpověď D | Kapitálový úpis, CSR (Capital Stock Raising). | N |
Číslo a verze | 38136.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované) | |
Odůvodnění | Je-li emisní kurz akcie vyšší než její jmenovitá nebo účetní hodnota, tvoří tento rozdíl emisní ážio. Je-li částka placená na splacení emisního kurzu nebo cena vneseného nepeněžitého vkladu určená stanovami nebo valnou hromadou nižší než emisní kurz akcie, započte se plnění nejprve na emisní ážio. V okamžiku emise společnost sice prodává své akcie, ale nenakoupila je, tzn. nemůže vznikat kapitálový výnos či ztráta. Emisní ážio tedy představuje kladný rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií. Emisním ážiem může být také kladný rozdíl mezi emisním kursem akcie a účetní hodnotou akcie. Nemůže se tedy jednat o kapitálový výnos emitenta, protože kapitálový výnos je dán rozdílem prodejní a nákupní ceny. Navíc emisní ážio není vkladem do základního kapitálu, zvyšuje hodnotu vlastního kapitálu. | |
Zdroj | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, § 248 odst. 1. | |
Text otázky | V případě, že emisní kurz akcie je vyšší než její nominální (jmenovitá) hodnota, vzniká: | |
Odpověď A | Emisní ážio. | A |
Odpověď B | Emisní disážio. | N |
Odpověď C | Kapitálový výnos. | N |
Odpověď D | Kapitálová ztráta. | N |
Číslo a verze | 38138.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy |
Odůvodnění | Vzhledem k základním vlastnostem užití se termínové kontrakty dělí na pevné (neodvolatelné), které není možné jednostranně vypovědět, a podmíněné, kde vlastník (držitel) tohoto nástroje derivát užít může či nemusí. Záleží, zda je to pro něj vzhledem k tržním cenám a situaci výhodné. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 481. | |
Text otázky | Termínové kontrakty lze podle jejich vlastností a obchodovatelnosti členit na: | |
Odpověď A | Pevné. | A |
Odpověď B | Podmíněné. | A |
Odpověď C | Tržní. | N |
Odpověď D | Netržní. | N |
Číslo a verze | 38139.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy | |
Odůvodnění | Opce je typickým podmíněným kontraktem, protože její vlastník (kupující) si kupuje pouze právo, které buď uplatní nebo ne, v závislosti na tom, zda to pro něj bude výhodné. Není zde ale povinnost. Na rozdíl od toho se kupující (prodávající) forward či futures zavazuje, že v budoucnosti odebere (dodá), tedy nakoupí (prodá) ve stanovený termín za stanovenou cenu a ve stanoveném množství podkladové aktivum, příp. si se swapovým partnerem podkladové aktivum vymění. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 482. | |
Text otázky | Mezi základní pevné termínové kontrakty patří: | |
Odpověď A | Forwardy. | A |
Odpověď B | Futures. | A |
Odpověď C | Opce. | N |
Odpověď D | Swapy. | A |
Číslo a verze | 38140.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy |
Odůvodnění | Pro termínové (derivátové) nástroje je typické, že mezi okamžikem uzavřením obchodu a jeho vypořádáním je určité časové období, tzn. k vypořádání obchodu dochází v budoucnosti, po uplynutí určitého termínu. Derivátové nástroje se využívají zejména při spekulaci nebo při zajišťování (hedgingu). Derivátové nástroje rozlišujeme na pevné (forwardy a futures kontrakty, swapy) a podmíněné (opce). Ať už se jedná o pevné či podmíněné derivátové kontrakty, tyto se obchodují na burze (futures kontrakty a burzovní opce) nebo na OTC trhu (trh přes přepážku, "over the counter"), kde se obchodují smluvní opce, swapy a forwardy. Díky tomu, že se deriváty obchodují i na burze, jsou zde obchodovány zejména za účelem spekulace, navíc při využívání cizího kapitálu (páky) a jedná se o velmi rizikovou spekulaci. Vývoj ceny derivátového nástroje závisí na několika faktorech, kdy jedním z hlavních je právě vývoj ceny podkladového aktiva. |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 480?481. | |
Text otázky | Pro derivátové (termínové) kontrakty je charakteristické: | |
Odpověď A | Bezprostřední vypořádání obchodu po jeho uzavření. | N |
Odpověď B | Nízká míra rizika. | N |
Odpověď C | Vypořádání kontraktů v budoucnosti. | A |
Odpověď D | Nezávislost na vývoji podkladového aktiva | N |
Číslo a verze | 38142.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy | |
Odůvodnění | Futures je pevným kontraktem, zatímco opce je kontraktem podmíněným. Oba kontrakty se obchodují na burzách. Forwardy a swapy patři rovněž mezi pevné kontrakty, ale jedná se již o kontrakty, které se obchodují na OTC trhu. Jedná se tedy o obchody smluvního typu, které nejsou burzovním obchodem. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 482. | |
Text otázky | Termínové kontrakty, které se obchodují na burze, jsou: | |
Odpověď A | Forwardy. | N |
Odpověď B | Futures. | A |
Odpověď C | Swapy. | N |
Odpověď D | Opce. | A |
Číslo a verze | 38143.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy | |
Odůvodnění | Kupující forwardového kontraktu se zavazuje v budoucnu odebrat (odkoupit) podkladové aktivum, za dnes stanovenou cenu v dnes definovaném množství. Díky tomu spekuluje na růst cen a koupí forwardu vstupuje do tzv. dlouhé (long) pozice, kdy se snaží dosáhnout zisku díky budoucímu růstu cen. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 485. | |
Text otázky | Spekulant kupující kontrakt forward zaujímá: | |
Odpověď A | Dlouhou pozici, spekuluje na růst. | A |
Odpověď B | Dlouhou pozici, spekuluje na pokles. | N |
Odpověď C | Krátkou pozici, spekuluje na růst. | N |
Odpověď D | Krátkou pozici, spekuluje na pokles. | N |
Číslo a verze | 38144.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy |
Odůvodnění | Vzhledem k tomu, že kontrakty forward jsou smluvními pevnými kontrakty, je možná určitá individualizace těchto kontraktů mezi prodávajícím a nabízeným. Nejsou zde kladeny unifikované podmínky týkající se např. typu podkladového aktiva, minimálního objemu obchodu, termínů vypořádání, jako je tomu u burzovně obchodovaných derivátových kontraktů, kde je naopak výhodou vysoká likvidita a možnost jednostranného uzavření pozice před splatností kontraktu, díky čemuž neexistuje riziko neplnění protistranou, kdy protistranou je burza, resp. clearing burzy, který kontrakt vždy vypořádá. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 485. | |
Text otázky | Vlastností kontraktu forward je: | |
Odpověď A | Burzovní obchodování, tzn. vysoká likvidita. | N |
Odpověď B | Možnost individualizace kontraktu. | A |
Odpověď C | Standardizace kontraktu. | N |
Odpověď D | Nízká míra rizika neplnění protistranou. | N |
Číslo a verze | 38146.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4.1 pojem derivátu, druhy | |
Odůvodnění | Swap je pevným termínovým kontraktem spočívajícím ve vzájemné výměně podkladových aktiv. Swapoví partneři si tedy vzájemně vyměňují platby (cash flow) odvozené z určité úrokové sazby nebo měny. Základními druhy swapů je měnový či úrokový swap, kdy měnového swapu využívají např. exportéři či importéři, kteří potřebují tuzemskou či zahraniční měnu. Stejně tak se vůči změně úrokové sazby může chránit věřitel či dlužník pomocí úrokového swapu. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 503. | |
Text otázky | Principem swapu je: | |
Odpověď A | Termínová výměna podkladového aktiva. | A |
Odpověď B | Nákup podkladového aktiva. | N |
Odpověď C | Prodej podkladového aktiva. | N |
Odpověď D | Zesplatnění podkladového aktiva. | N |
Číslo a verze | 38239.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Ač se jedná o pojištění velkého pojistného rizika (srov. ust. § 131 odst. 1 písm. a) zákona o pojišťovnictví), které je jinak spojeno se značnou smluvní volností, uplatní se i zde ust. dopadající na povinná pojištění, včetně ust. § 2781 občanského zákoníku, podle kterého má pojistitel právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění, jen pokud to jiný zákon připouští. Právní předpisy upravující povinné pojištění odpovědnosti z provozu letadel žádnou obdobnou možnost odstoupení pojistitele od pojistné smlouvy nepřipouští. |
Zdroj | JANDOVÁ, L. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756-2872]. Praha: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-530-5. str. 346; zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 2 písm. d). | |
Text otázky | Mohou smluvní strany pojistné smlouvy o povinném pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z provozu letadla ujednat v pojistné smlouvě možnost odstoupení pojistitele od pojistné smlouvy pro případ prodlení pojistníka s úhradou pojistného? | |
Odpověď A | Ano. | N |
Odpověď B | Ne. | A |
Odpověď C | Ano, ale jen pro případ prodlení delšího než 60 dnů. | N |
Odpověď D | Ano, ale jen se souhlasem Úřadu pro civilní letectví. | N |
Číslo a verze | 38240.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění jen tehdy, pokud dojde k úrazu, definovanému v pojistné smlouvě. Příčinou pojistné události tedy musí být úrazový děj. Z toho důvodu se úrazové pojištění nemůže vztahovat na pracovní neschopnost z důvodu nemoci. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844. | |
Text otázky | Z úrazového pojištění se neposkytuje pojistné plnění za: | |
Odpověď A | Smrt následkem úrazu. | N |
Odpověď B | Pracovní neschopnost z důvodu nemoci. | A |
Odpověď C | Hospitalizaci z důvodu úrazu. | N |
Odpověď D | Trvalé následky úrazu. | N |
Číslo a verze | 38241.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem. Právo odstoupit od pojistné smlouvy či pojistné plnění snížit se pak váže na splnění podmínek, které stanoví zákon. Mezi tyto podmínky nepatří uznání vinným úmyslným trestným činem. Pokud se jedná o rozpor s dobrými mravy, tak ten se v tomto případě v zásadě neuplatní, neboť zákon výslovně upravuje, jak danou situaci řešit. Neposkytnutí pojistného plnění pro rozpor s dobrými mravy musí být odůvodněno jinými a zcela mimořádnými okolnostmi. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2845. | |
Text otázky | Pokud došlo k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, pak má pojistitel právo: | |
Odpověď A | Poskytnutí pojistného plnění odmítnout. | A |
Odpověď B | Od pojistné smlouvy odstoupit. | N |
Odpověď C | Pojistné plnění snížit až o jednu polovinu. | N |
Odpověď D | Pojistné plnění z důvodu rozporu s dobrými mravy neposkytnout. | N |
Číslo a verze | 38242.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel má právo snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, pokud došlo k úrazu následkem toho, že pojištěný požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující. Zároveň musí být splněna podmínka, že takové snížení odůvodňují okolnosti, za nichž k úrazu došlo. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2846 odst. 1. | |
Text otázky | Pokud došlo k trvalým následkům úrazu následkem toho, že pojištěný požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující, může pojistitel snížit pojistné plnění až na jednu: | |
Odpověď A | Polovinu. | A |
Odpověď B | Třetinu. | N |
Odpověď C | Čtvrtinu. | N |
Odpověď D | Pětinu. | N |
Číslo a verze | 38243.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Občanský zákoník na rozdíl od předchozí právní úpravy, obsažené v zákonu o pojistné smlouvě, definici úrazu neobsahuje. Je tedy věcí smluvních stran pojistné smlouvy, jak pojistnou událost v úrazovém pojištění vymezí. Pojistná událost může být definována v pojistné smlouvě nebo v pojistných podmínkách. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844. | |
Text otázky | Definice úrazu je: | |
Odpověď A | Věcí smluvních stran. | A |
Odpověď B | Dána zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď C | Dána pojistnými podmínkami. | A |
Odpověď D | Dána zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Číslo a verze | 38244.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. úrazové pojištění |
Odůvodnění | Pojistitel není povinen pojistné plnění poskytnout, pokud k vzniku události došlo za situace, která je v pojistné smlouvě popsaná jako výluka. Dále pojistitel neposkytuje pojistné plnění za události, ke kterým došlo v čekací době. Čekací dobou se rozumí doba počítaná od počátku pojištění, jejíž délka se ujednává v pojistné smlouvě a po kterou nevzniká pojišťovně povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, jež by jinak byly pojistnými událostmi. Pojistitel je oprávněn odmítnout poskytnutí pojistné plnění, pokud si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví. Neplacení pojistného nemá za následek neposkytnutí pojistného plnění. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2845; https: //www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/upozorneni-pro- verejnost/Upozorneni-pro-verejnost-na-moznost-pojistoven-sjednat-cekaci-dobu/; https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/upozorneni-pro- verejnost/Upozorneni-pro-verejnost-neposkytnuti-pojistneho-plneni-z-duvodu-vyluk- tykajicich-se-zdravotniho-stavu-pojisteneho/ | |
Text otázky | V jaké situaci je pojistitel z úrazového pojištění povinen poskytnout pojistné plnění? | |
Odpověď A | Pokud se jedná o výluku z pojištění. | N |
Odpověď B | Pokud k události došlo v čekací době. | N |
Odpověď C | Pokud si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví. | N |
Odpověď D | Pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného. | A |
Číslo a verze | 38247.2 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | V rámci úrazového připojištění se objevuje klasifikace rizik, a to minimálně podle provozované profese a provozovaných sportů. V praxi pojistitelé toto rozřazení označují jako tzv. rizikovou skupinu. Pohlaví ani výše pojistných částek nemají na rizikovou skupinu vliv. | |
Zdroj | Encyklopedický slovník pojmů ČAP: https://www.cap.cz/slovnikenc/15368-item-668 (viz "riziková skupina"); CIPRA, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 214. | |
Text otázky | V případě úrazového pojištění ovlivňuje zařazení pojištěného dle míry podstupovaného rizika do rizikové skupiny: | |
Odpověď A | Pohlaví. | N |
Odpověď B | Výše pojistných částek. | N |
Odpověď C | Povolání. | A |
Odpověď D | Sportovní činnost. | A |
Číslo a verze | 38248.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Obecná délka promlčecí lhůty činí 3 roky. U práva na pojistné plnění začíná promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 626, § 629 odst. 1. | |
Text otázky | Délka promlčecí lhůty u práva na pojistné plnění v případě úrazového pojištění činí: | |
Odpověď A | Tři roky. Lhůta začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události. | A |
Odpověď B | Jeden rok. Lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku pojistné události. | N |
Odpověď C | Tři roky. Lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku pojistné události. | N |
Odpověď D | Deset let. Lhůta začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události. | N |
Číslo a verze | 38249.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. úrazové pojištění |
Odůvodnění | Úrazové pojištění je nejčastěji sjednáno jako obnosové pojištění. Postup pro stanovení výše pojistného plnění je vždy ujednán v pojistné smlouvě. Součástí pojistné smlouvy jsou tzv. oceňovací tabulky, které obsahují procentní ohodnocení pro jednotlivé trvalé následky. Sjednaná pojistná částka odpovídá stoprocentnímu poškození. U rizika trvalých následků úrazu v rámci úrazového pojištění se pojistné plnění zpravidla stanovuje dle míry poškození vyjádřené procenty, které stanovuje smluvní lékař pojistitele. Velikost pojistného plnění tedy vyplývá jednak z výše sjednané pojistné částky a jednak z procenta určeného podle míry trvalých následků úrazu. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 4. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 179. | |
Text otázky | Pojistné plnění u pojištění trvalých následků úrazu u úrazového pojištění sjednaného jako obnosové pojištění je pojistitelem určeno: | |
Odpověď A | Procenty z pojistné částky. | A |
Odpověď B | Ve výši pojistné částky. | N |
Odpověď C | V závislosti na procentu poškození stanoveném pojištěným. | N |
Odpověď D | Ve výši násobku částky sjednané na den. | N |
Číslo a verze | 38250.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Oceňovací tabulky pojistitele slouží k výpočtu výše pojistného plnění, když obsahují např. procentní ohodnocení tělesných poškození u pojištění trvalých následků úrazu nebo délku léčení jednotlivých úrazů v případě pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazu. Pro pojištění pro případ smrti ani pojištění pro případ hospitalizace se oceňovací tabulky nepoužívají, neboť pojistné plnění se stanovuje výlučně v závislosti na ujednané pojistné částce. | |
Zdroj | KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 337?338. | |
Text otázky | Kdy se obvykle používají oceňovací tabulky pro určení výše pojistného plnění? | |
Odpověď A | V pojištění trvalých následků úrazu. | A |
Odpověď B | V pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazu. | A |
Odpověď C | V pojištění smrti úrazem. | N |
Odpověď D | V pojištění pro případ hospitalizace z důvodu úrazu. | N |
Číslo a verze | 38252.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. úrazové pojištění |
Odůvodnění | Občanský zákoník, stejně jako předchozí právní úprava obsažená v zákonu o pojistné smlouvě, umožňuje sjednat úrazové pojištění jako pojištění obnosové (tj. účelem je získání dohodnuté částky), stejně tak jako pojištění škodové (tj. účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události). Kapitálové pojištění je jedním z druhů životního pojištění. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844. |
Text otázky | Pojištění úrazu lze sjednat jako pojištění: |
Odpověď A | Obnosové nebo škodové. | A |
Odpověď B | Obnosové. | N |
Odpověď C | Škodové. | N |
Odpověď D | Kapitálové. | N |
Číslo a verze | 38253.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel může úrazové pojištění, které je placené běžně, vypovědět bez udání důvodu ke konci pojistného období. Výpověď musí být doručena nejméně šest týdnů přede dnem konce tohoto pojistného období. Pojistitel může vypovědět úrazové pojištění také (nikoliv pouze) do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Platná právní úprava zákaz výpovědi úrazového pojištění neobsahuje. Výpověď s měsíční výpovědní dobou není možné použít kdykoliv, ale pouze do tří měsíců od oznámení pojistné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805, § 2807. | |
Text otázky | Běžně placené úrazové pojištění pojistitel: | |
Odpověď A | Může účinně vypovědět ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena nejpozději šest týdnů před koncem tohoto pojistného období. | A |
Odpověď B | Nemůže vypovědět. | N |
Odpověď C | Může účinně vypovědět ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena nejpozději týden před koncem tohoto pojistného období. | N |
Odpověď D | Může vypovědět pouze do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy. | N |
Číslo a verze | 38254.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Úrazové pojištění slouží ke krytí rizik, nevytváří se u něj na rozdíl od rezervotvorného životního pojištění žádná kapitálová hodnota a neřadí se proto mezi rezervotvorná pojištění. Veškeré pojistné je spotřebováno na pojistnou ochranu. Po uplynutí pojistné doby tedy nevzniká nárok na odkupné, pojistná smlouva zaniká bez nároku na plnění (na rozdíl od rezervotvorného pojištění, kterým je investiční nebo kapitálové pojištění). | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. n); http://www.cap. cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/pojisteni-urazu | |
Text otázky | Pojištění úrazu je pojištěním: | |
Odpověď A | Rizikovým. | A |
Odpověď B | Investičním. | N |
Odpověď C | Kapitálovým. | N |
Odpověď D | Rezervotvorným. | N |
Číslo a verze | 38255.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. úrazové pojištění |
Odůvodnění | Na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie z roku 2011 byla zrušena výjimka pro oblast pojištění, která umožňovala zohlednit pohlaví při stanovení výše pojistného. Výjimka vyplývala ze směrnice Evropské unie, kterou se zavedla zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Úprava se dotkla nových smluv sjednaných po 21. 12. 2012 a stávajících smluv, pokud na nich byly požadovány podstatné úpravy parametrů pojištění. Věk, pojistná částka nebo pojistná doba jsou typické parametry, které ovlivňují výši pojistného. | |
Zdroj | Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2011, SD EU C-236/09 (Test-Achats); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. | |
Text otázky | Výši pojistného za jednotlivá rizika nemůže ovlivnit: | |
Odpověď A | Pohlaví. | A |
Odpověď B | Věk. | N |
Odpověď C | Pojistná částka. | N |
Odpověď D | Pojistná doba. | N |
Číslo a verze | 38258.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Kapitálový trh je trhem pro obchodování těch finančních investičních nástrojů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic. Jeho prostřednictvím jsou poskytovány jak dlouhodobé úvěry, tak jsou na něm obchodovány dlouhodobé cenné papíry, především akcie a dlouhodobé dluhopisy. Pokud jde o cizí měny, drahé kovy či krátkodobé dluhopisy, tak ty spadají do jiných segmentů finančního trhu. | |
Zdroj | REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 62?63. | |
Text otázky | Na kapitálovém trhu se obchodují: | |
Odpověď A | Akcie a dlouhodobé dluhopisy. | A |
Odpověď B | Devizy a valuty. | N |
Odpověď C | Investiční zlato a stříbro. | N |
Odpověď D | Krátkodobé dluhopisy. | N |
Číslo a verze | 38260.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 5. pojištění nemovité věci |
Odůvodnění | Občanský zákoník rozumí nemovitými věcmi zejména pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. důl, sklípek) a dále věcná práva k nim. Dále se za nemovité věci považují i práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Pojistné podmínky mohou vymezit předmět pojištění odlišně. Za předmět pojištění nemovité věci není pro účely pojištění považován pozemek, ale stavby, které se na něm nacházejí. Předmětem pojištění v občanském pojištění nemovitosti může být tedy např. rodinný dům, bytový dům, rekreační chalupa či chata, byt v osobním vlastnictví sloužící k trvalému bydlení i rekreačním účelům, garáž a další stavby, jako jsou např. ploty, bazény, skleníky či zpevněné plochy. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 498 odst. 1. | |
Text otázky | Nemovitými věcmi jsou dle občanského zákoníku: | |
Odpověď A | Pouze pozemky se samostatným účelovým určením. | N |
Odpověď B | Pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim. | A |
Odpověď C | Věc, o které zákon stanoví, že není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty. | A |
Odpověď D | Pouze podzemní stavby s účelovým určením. | N |
Číslo a verze | 38202.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce životního pojištění (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou) | |
Odůvodnění | Atributy, na základě kterých pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele přímo se podílející na distribuci pojištění poskytuje radu, jsou dány taxativně zákonem o distribuci pojištění a zajištění, nikoliv ČNB. Jedná se o následující atributy: 1) analýza požadavků, cílů a potřeb zákazníka a jeho rizik, kterým může být po dobu pojištění vystaven, 2) analýza finanční situace zákazníka, jeho znalostí a zkušeností v oblasti investic, rizikové tolerance a schopnosti nést případné ztráty, 3) analýza zákazníkem uzavřených smluv produktů finančního trhu (např. jiné pojistné smlouvy, penzijní spoření, úvěry, leasingy), 4) výběr vhodného produktu z těch, které může distribuovat, a tedy zákazníkovi nabízet. Pokud pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele přímo se podílející na distribuci pojištění od zákazníka nezíská informace potřebné pro analýzu, nemá dostatek informací pro poskytnutí doporučení nebo rady. Na tuto skutečnost je povinen zákazníka upozornit. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 78 odst. 2. | |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele přímo se podílející na distribuci pojištění poskytuje při sjednání nebo podstatné změně rezervotvorného pojištění zákazníkovi radu na základě (vyberte všechny správné odpovědi): | |
Odpověď A | Analýzy požadavků zákazníka, jeho cílů, potřeb a rizik, kterým může být během pojištění vystaven. | A |
Odpověď B | Metodiky ČNB zveřejňované na webových stránkách ČNB. | N |
Odpověď C | Analýzy zákazníkovy finanční situace, jeho vědomostí týkajících se investic, tolerance vůči riziku, které je spojené s investicemi a se schopností nést případné ztráty. Součástí je i analýza zákazníkem uzavřených smluv produktů finančního trhu. | A |
Odpověď D | Výběru vhodného pojistného produktu z těch, které může distribuovat. | A |
Číslo a verze | 38203.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku |
Odůvodnění | Záznam z jednání se tvoří při jednání mezi zákazníkem a pojišťovacím zprostředkovatelem nebo pracovníkem pojistitele přímo se podílejícím na distribuci pojištění. Záznam z jednání může být v případě porušení povinnosti důležitým důkazem. Proto se ukládá povinnost pro jeho pořizování. Aby bylo možné v případě neodůvodněné stížnosti ze strany zákazníka záznam z jednání použít na obranu pojišťovacího zprostředkovatele nebo pojistitele, je nutné v něm dostatečně detailně průběh jednání, doporučení či analýzu vedoucí k poskytnutí rady zaznamenat, aby bylo možné jednání zpětně rekonstruovat. Povinnými obsahovými náležitostmi záznamu z jednání jsou vždy zaznamenané požadavky, cíle a potřeby zákazníka a důvody, na kterých distributor pojištění zakládá své doporučení. Dále záznam z jednání musí obsahovat vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně popisu souvisejících rizik. Před sjednáním či podstatnou změnou rezervotvorného pojištění poskytne distributor pojištění zákazníkovi radu, která vychází z analýzy v rozsahu stanoveném zákonem a tato analýza je rovněž součástí záznamu z jednání. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 78, § 79 odst. 1 a 2. | |
Text otázky | Z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele, přímo se podílející na distribuci pojištění, vyhotoví záznam z jednání, který obsahuje zejména: | |
Odpověď A | Požadavky, cíle a potřeby zákazníka související s daným pojištěním a dále důvody, na kterých zakládá své doporučení. | A |
Odpověď B | Informace o pojištění, zejména o charakteristice a územním rozsahu, výčtu pojistných událostí a pojistných nebezpečí, o výlukách, výši, způsobu a době placení pojistného, způsobech zániku pojištění, o možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, postupu při uplatnění práva na pojistné plnění. | N |
Odpověď C | Vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně souvisejících rizik. | A |
Odpověď D | Analýzu finanční situace zákazníka, jeho investiční profil, rizikovou toleranci, právních vztahů zákazníka týkajících se dalších produktů finančního trhu, pokud se jedná o rezervotvorné pojištění. | A |
Číslo a verze | 38206.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce životního pojištění (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou) |
Odůvodnění | Pojistitel při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění podléhá povinnostem, které stanoví zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen "zákon AML"). Cílem interně uplatňovaných postupů je zabránit zneužívání produktů a služeb finančního systému pojišťovny k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu. Pojistitel těmito postupy cílí na vytvoření podmínek pro odhalování takových jednání, která by byla v rozporu se zákonem AML. Legalizací výnosů z trestné činnosti se rozumí jednání směřující k zakrytí nezákonného původu finančních prostředků klientem vkládaných do životního pojištění nebo z životního pojištění vyplácených, nebo k zajištění ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem. Financováním terorismu se rozumí zejména shromažďování peněžních prostředků s vědomím, že budou použity k podpoře nebo přímo ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku, nebo k podpoře osob připravujících se ke spáchání takového činu. Financováním terorismu se rozumí i financování šíření zbraní hromadného ničení. | |
Zdroj | Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. | |
Text otázky | Povinnosti týkající se opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se vztahují: | |
Odpověď A | Na odvětví životního pojištění. | A |
Odpověď B | Na odvětví životního i neživotního pojištění. | N |
Odpověď C | Nevztahují na žádné činnosti pojišťovny. | N |
Odpověď D | Jen na investiční životní pojištění. | N |
Číslo a verze | 38207.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce životního pojištění (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou) |
Odůvodnění | V roce 2010, v rámci boje proti daňovým únikům a za účelem zjištění a zmapování příjmů amerických osob v zahraničí, přijaly Spojené státy americké zákon Foreign Account Tax Compliance Act. Tento zákon ukládá finančním institucím (tedy i pojišťovnám) oznamovat stanovené informace o pojistných smlouvách životního pojištění, kde majitel (pojistník) je americkou osobou ve smyslu tohoto zákona. Pojistitelé informace požadované zákonem FATCA oznamují prostřednictvím své státní správy. Na USA následně navázaly další státy tzv. Společným reportovacím standardem (CRS, Common Reporting Standard). Tato úmluva se neformálně označuje jako GATCA (globální verze americké dohody FATCA). Konvenci GATCA v České republice naplňuje zákon 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Proklamovaným cílem je zabránit daňovým únikům prováděným s pomocí sledování mezinárodních finančních transakcí. Pojistitelé i pojišťovací zprostředkovatelé jsou tedy povinni s náležitou péčí sbírat informace o svých klientech týkající se zejména jejich státního občanství, identifikačních údajů vč. místa narození, kontaktních údajů pro doručování v zúčastněném státě, daňové rezidentury apod. Tyto informace pravidelně zasílají příslušné Finanční správě ČR. Finanční správa ČR posílá informace smluvní zemi, v níž je občan daňovým rezidentem. K CRS se připojilo již 125 zemí (rok 2018). Automatická výměna finančních informací se tak postupně dostává na celosvětovou úroveň, kde bude zapojena většina zemí světa. Uvedené požadavky se vztahují jen na odvětví životních pojištění definované v Příloze 1, části A zákona o pojišťovnictví. Z upřesňujících podmínek plyne, že se požadavky týkají jen rezervotvorných životních pojištění (investiční, kapitálové nebo důchodové). K automatické výměně informací s USA dochází až u pojistných smluv s kapitálovou rezervou převyšující 250 000 USD. K automatické výměně informací s ostatními zeměmi dochází bez ohledu na výši kapitálové rezervy. | |
Zdroj | Zákon č. 164/2013 Sb., mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů; Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 72/2014 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act. | |
Text otázky | Na jaké pojistné smlouvy se vztahují povinnosti týkající se automatické výměny informací s cílem zabránit daňovým únikům prováděné pomocí sledování mezinárodních finančních transakcí v případě, že pojistník je daňovým rezidentem jiného státu než ČR? | |
Odpověď A | Na pojistné smlouvy životního pojištění, u kterých je tvořena kapitálová rezerva. | A |
Odpověď B | Na pojistné smlouvy odvětví životního i neživotního pojištění. | N |
Odpověď C | Povinnost automatické výměny informací s cílem zabránit daňovým únikům se nevztahuje na žádné činnosti pojišťovny. | N |
Odpověď D | Jen na pojistné smlouvy investičního životního pojištění. | N |
Číslo a verze | 38208.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. podmínky vzniku, trvání a zániku životního pojištění |
Odůvodnění | Pojistitel může vypovědět pojištění do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy, a to s osmidenní výpovědní dobou. Některé další typy výpovědí (výpověď do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události nebo ke konci pojistného období s šestitýdenní dobou) nemůže pojistitel využít. Pokud by přesto z těchto důvodů pojistitel pojištění vypověděl, tak se na výpověď pohlíží, jakoby nebyla učiněna. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805, § 2807. | |
Text otázky | Je pojistitel nějak omezen při výpovědi životního pojištění? | |
Odpověď A | Ne, pojistitel nemá žádné omezení a může životní pojištění vypovědět ze stejných důvodů jako pojistník. | N |
Odpověď B | Ano, pojistitel může životní pojištění vypovědět jen v prvních dvou letech trvání pojištění. | N |
Odpověď C | Ano, pojistitel nemůže životní pojištění vypovědět. | N |
Odpověď D | Ano, pojistitel může účinně vypovědět životní pojištění jen do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. | A |
Číslo a verze | 38210.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku, trvání a zániku životního pojištění | |
Odůvodnění | Právo na odkupné náleží dle § 2842 občanského zákoníku pojistníkovi. K vyplacení odkupného je však třeba souhlas pojištěného, pokud je odlišný od pojistníka. Souhlas pojištěného lze získat kdykoliv, nejen v průběhu trvání pojištění. Pojištěnému právo na výplatu odkupného nenáleží. Pojem poškozený označuje osobu, které byla způsobena škoda. Životní pojištění jako pojištění obnosové z podstaty věci nikterak nesouvisí se vznikem škody. Pojem poškozený proto nelze v souvislosti s životním pojištěním (a tedy ani s odkupným) použít. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2826 odst. 3, § 2842; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478- 630-3. str. 657?727. | |
Text otázky | Právo na výplatu odkupného vzniká: | |
Odpověď A | Pojištěnému. | N |
Odpověď B | Pojistníkovi, ale jen tehdy, získal-li v době do šesti měsíců od uzavření pojistné smlouvy souhlas pojištěného k vyplacení případného budoucího odkupného. | N |
Odpověď C | Pojistníkovi. K výplatě odkupného je však třeba souhlas pojištěného, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. | A |
Odpověď D | Poškozenému. | N |
Číslo a verze | 38211.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. podmínky vzniku, trvání a zániku životního pojištění |
Odůvodnění | Pojišťovací zprostředkovatel může vybírat pojistné pouze za předpokladu, že se jedná o jiné než rezervotvorné pojištění. Toto omezení směřuje k větší ochraně zákazníka, snižuje možnost uplatnění agresivních obchodních praktik, ale současně umožňuje vybírání pojistného při sjednávání jiných než rezervotvorných pojištění, kde je typicky hrazeno pojistné ihned po uzavření pojistné smlouvy (např. cestovní pojištění při koupi zájezdu nebo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při koupi automobilu). Dle § 54 odst. 1 zákona o distribuci pojištění a zajištění není pojišťovací zprostředkovatel oprávněn zprostředkovávat výplatu pojistného plnění u rezervotvorných pojištění. Investiční životní pojištění je pouze jedním z rezervotvorných pojištění, z toho důvodu není tato odpověď správná. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 54 odst. 1. | |
Text otázky | Je pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat pojistné a zprostředkovávat výplatu pojistného plnění u životního pojištění? | |
Odpověď A | Ano, pojišťovací zprostředkovatel je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv životního pojištění. | N |
Odpověď B | Pojišťovací zprostředkovatel není oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv pouze u investičního životního pojištění. | N |
Odpověď C | Ano, pojišťovací zprostředkovatel je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv, s výjimkou rezervotvorného pojištění. | A |
Odpověď D | Pojišťovací zprostředkovatel není oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv u jakéhokoliv typu pojištění. | N |
Číslo a verze | 38212.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. podmínky vzniku, trvání a zániku životního pojištění |
Odůvodnění | Pravidla pro rozložení odměny při předčasném ukončení životního pojištění jsou upraveny v § 50 zákona o distribuci pojištění a zajištění. Mechanismus vrácení odměny vyplacené pojišťovacímu zprostředkovateli pojišťovnou za sjednání životního pojištění má za cíl zainteresovat pojišťovací zprostředkovatele na dlouhodobém trvání zprostředkovaného pojištění. Jestliže k zániku pojištění dojde v prvních 5 letech jeho trvání jinak než v důsledku pojistné události, je pojišťovacímu zprostředkovateli kráceno právo na odměnu. Poměrné krácení odměny se provádí s přesností na měsíce tak, že za každý měsíc trvání pojištění náleží pojišťovacímu zprostředkovateli nejvýše jedna šedesátina sjednané odměny (případně odpovídající podíl, byla-li sjednána pojistná doba kratší než 5 let). Krácení práva na odměnu se neuplatní pro pojistné smlouvy, ve kterých je sjednáno jednorázové pojistné nebo je sjednána odměna v rovnoměrné výši po celou dobu trvání pojištění. Odměnou se rozumí nejen provize, může se ale jednat i o jinou platbu, která může mít formu hospodářské, finanční nebo nefinanční výhody anebo pobídky nabízené nebo poskytnuté pojišťovacímu zprostředkovateli ve vztahu k jím zprostředkovanému životnímu pojištění. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 50; důvodová zpráva k zákonu č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | |
Text otázky | Při zániku životního pojištění v prvních 5 letech jeho trvání, ke kterému dojde jinak než v důsledku pojistné události, je nárok na vyplacenou odměnu ze strany pojistitele pojišťovacímu zprostředkovateli: | |
Odpověď A | Krácen, s výjimkou pojištění s jednorázovým pojistným. Pojišťovací zprostředkovatel má nárok pouze na poměrnou část odměny ve vazbě na délku trvání pojištění za dobu prvních 5 let. | N |
Odpověď B | Zachován. | N |
Odpověď C | Anulován, pojišťovací zprostředkovatel je povinen pojistiteli vrátit celou vyplacenou provizi. | N |
Odpověď D | Krácen, s výjimkou pojištění s jednorázovým pojistným nebo odměny v rovnoměrné výši rozložené po dobu trvání pojištění. Výši nároku na poměrnou část odměny souvisí s délkou trvání pojištění za dobu prvních 5 let. | A |
Číslo a verze | 38214.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví v ust. § 79 odst. 3 písm. a) pro velká pojistná rizika výjimku z povinnosti vyhotovit záznam z jednání a povinnosti vysvětlit a zaznamenat v něm dopady sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka. Ostatní uvedené povinnosti (povinnost mlčenlivosti a transparentnost jednání) se uplatní i při distribuci pojištění velkých pojistných rizik. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 72 odst. 2, § 74, § 79 odst. 3 písm. a). | |
Text otázky | Při zprostředkování pojištění velkého pojistné rizika je pojišťovací zprostředkovatel povinen: | |
Odpověď A | Vyhotovit záznam z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění. | N |
Odpověď B | Vysvětlit a zaznamenat dopady sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně souvisejících rizik. | N |
Odpověď C | Zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění. | A |
Odpověď D | Jednat tak, aby bylo zákazníkovi zřejmé, v jaké pozici a jménem koho pojišťovací zprostředkovatel jedná. | A |
Číslo a verze | 38221.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | I na zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik se vztahuje zákaz pobídek, které by mohly vést k porušení povinnosti stanovené právními předpisy v oblasti distribuce pojištění (§ 75 zákona o distribuci pojištění a zajištění) i zákaz souběhu agentské a makléřské činnosti v rámci jednoho pojistného vztahu (§ 76 tamtéž). Naopak se neuplatní povinnost informovat zákazníka o způsobu vyřizování stížností ani další informační povinnosti uvedené v zákoně o distribuci pojištění zajištění (§ 82 odst. 2 tamtéž). Odpovědnost zprostředkovatele není zákonem nijak limitována. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 75, § 76, § 82 odst. 2. | |
Text otázky | Při zprostředkování pojištění velkého pojistného rizika: | |
Odpověď A | Je povinnost zprostředkovatele k náhradě újmy ze zákona limitována. | N |
Odpověď B | Nesmí zprostředkovatel přijmout, nabídnout nebo poskytnout peněžitou nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti stanovené právními předpisy v oblasti distribuce pojištění. | A |
Odpověď C | Nesmí samostatný zprostředkovatel zprostředkovávat jednotlivé pojištění zároveň jako pojišťovací agent a pojišťovací makléř. | A |
Odpověď D | Je zprostředkovatel povinen sdělit zákazníkovi informace o způsobech vyřizování stížností zákazníků, pojištěných nebo jiných oprávněných osob. | N |
Číslo a verze | 38224.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Překročení uvedených limitů je dle ust. § 131 odst. 1 písm. c) zákona o pojišťovnictví nutné zkoumat u pojištěného. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c). | |
Text otázky | Limity, s jejichž překročením zákon v určitých pojistných odvětvích spojuje zařazení pod definici velkého pojistného rizika (tj. určitý minimální úhrn rozvahy, obrat a průměrný počet zaměstnanců), se zjišťují: | |
Odpověď A | U pojistníka. | N |
Odpověď B | U pojištěného. | A |
Odpověď C | U oprávněné osoby. | N |
Odpověď D | U ovládající osoby. | N |
Číslo a verze | 38225.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví v určitých pojistných odvětvích (včetně pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z činnosti dopravce) stanoví konkrétní kritéria, při jejichž překročení se pojištění řadí mezi velká pojistná rizika. Tyto limity jsou vymezeny v ust. § 131 odst. 1 písm. c) zákona o pojišťovnictví a jedná se o úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c). | |
Text otázky | V pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z činnosti dopravce se o pojištění velkého pojistného rizika jedná v případě, že pojištěný překročí nejméně dva z následujících limitů: | |
Odpověď A | Úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | A |
Odpověď B | Úhrn rozvahy 1 000 000 ?, čistý obrat 2 500 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 100. | N |
Odpověď C | Úhrn rozvahy 500 000 ?, čistý obrat 1 000 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 50. | N |
Odpověď D | Úhrn rozvahy 5 000 000 ?, čistý obrat 25 000 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 200. | N |
Číslo a verze | 38226.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví v určitých pojistných odvětvích (včetně pojištění finančních ztrát) stanoví konkrétní kritéria, při jejichž překročení se pojištění řadí mezi velká pojistná rizika. Pojištění finančních ztrát je velkým pojistným rizikem, pokud pojištěný překročí nejméně dva ze zákonem stanovených limitů, kterými jsou úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. Vždy tudíž musí být překročeny libovolné dva, avšak současně nejméně dva z uvedených limitů. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c). | |
Text otázky | V pojištění finančních ztrát se o velké pojistné riziko jedná v případě, že pojištěný překročí: | |
Odpověď A | Úhrn rozvahy 6 200 000 ? a čistý obrat 12 800 000 ?. | A |
Odpověď B | Čistý obrat 12 800 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | A |
Odpověď C | Úhrn rozvahy 6 200 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | A |
Odpověď D | Úhrn rozvahy 6 200 000 ?. | N |
Číslo a verze | 38227.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 6. společné znaky pojištění osob | |
Odůvodnění | Uzavírá-li pojistník smlouvu životního, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci, ve které je pojistnou událostí smrt pojištěného, vyžaduje se k uzavření pojistné smlouvy souhlas pojištěného (případně jeho zákonného zástupce). Dále je souhlas pojištěného třeba při určení nebo změně obmyšleného nebo změně podílů na pojistném plnění při smrti pojištěného, pokud je určeno více obmyšlených. Totéž platí pro vyplacení odkupného (týká se jen rezervotvorného pojištění). Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě lékařských zpráv a zdravotnické dokumentace a je rovněž podmíněno získáním souhlasu od pojištěného. Uvedené souhlasy jsou zpravidla součástí závěrečných ujednání a prohlášení na formuláři pro sjednání pojistné smlouvy, když souhlas je udělen podpisem pojištěného na příslušném formuláři. Změna rozsahu pojištění není na souhlasu pojištěného závislá. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2826 a § 2828. | |
Text otázky | Uzavírá-li pojistník pojistnou smlouvu životního pojištění, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci, ve které je pojistnou událostí smrt pojištěného, v jakých případech se vyžaduje souhlas pojištěného (případně jeho zákonného zástupce)? | |
Odpověď A | K uvedení nebo změně obmyšleného, včetně změny podílů na pojistném plnění, pokud je určeno více obmyšlených. | A |
Odpověď B | K uzavření takové pojistné smlouvy a k vyplacení odkupného. | A |
Odpověď C | Pro změnu rozsahu pojištění ujednaného pojistnou smlouvou. | N |
Odpověď D | Ke zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného při sjednání pojištění nebo jeho změně. | A |
Číslo a verze | 38228.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. společné znaky pojištění osob | |
Odůvodnění | Pro rozsah pojistného krytí úrazu nebo nemoci není důležité, v rámci jakého produktu je pojištění sjednáno nebo zda je sjednáno jako samostatné pojištění, nebo jako doplňkové pojištění k životnímu pojištění. Rozsah pojistného krytí je vždy dán pojistnou smlouvou a k ní příslušejícími pojistnými podmínkami, které vymezují podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění a dále rozsah pojištění (tedy pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení pojistného plnění a jeho splatnost). Je tedy nutné, aby pojišťovací zprostředkovatel nebo zaměstnanec pojišťovny oprávněný sjednávat pojištění dostatečně rozuměl pojistnému produktu, aby mohl zákazníkovi nabídnout či doporučit vhodné řešení. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2757 a § 2774. | |
Text otázky | Je rozsah pojistného krytí z pojištění pro případ úrazu nebo nemoci pojištěného závislý na tom, zda je pojištění sjednáno jako samostatné pojištění nebo formou doplňkového pojištění k investičnímu nebo kapitálovému životnímu pojištění? | |
Odpověď A | Ano, samostatné pojištění poskytuje širší rozsah krytí než doplňkové pojištění. | N |
Odpověď B | Ano, doplňkové pojištění poskytuje širší rozsah krytí než samostatné pojištění. | N |
Odpověď C | Ano, nejširší krytí poskytuje úrazové pojištění nebo pojištění nemoci sjednané jako doplňkové pojištění k investičnímu životnímu pojištění. | N |
Odpověď D | Ne, rozsah pojistného krytí je vždy závislý na obsahu pojistné smlouvy. | A |
Číslo a verze | 38230.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 6. společné znaky pojištění osob |
Odůvodnění | V pojištění pro případ smrti pojištěného může pojistník určit osobu, které vznikne v případě pojistné události (tj. smrti pojištěného) právo na pojistné plnění. Tato osoba se označuje jako obmyšlený a určuje se jménem nebo vztahem k pojištěnému. Pojistník může určit jako obmyšlené více osob. Současně může určit jejich podíl na pojistném plnění. Pokud nejsou podíly určeny, jsou podíly stejné. Až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného kdykoliv změnit. Je-li však pojistník odlišný od pojištěného, může tak měnit osobu obmyšleného nebo podíly obmyšlených na pojistném plnění jen se souhlasem pojištěného. Pojmem oprávněný se označuje osoba, které vznikne v důsledku jakékoliv pojistné události (nikoliv jen při smrti pojištěného) nárok na pojistné plnění. Obmyšlený je tedy jen druhem oprávněné osoby. Jako poškozený se označuje třetí osoba, které vznikla újma. Tento pojem se v pojištění osob neužívá. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2826, § 2829. | |
Text otázky | V pojištění pro případ smrti pojištěného může pojistník určit osobu, které vznikne v případě pojistné události (tj. smrti pojištěného) právo na pojistné plnění. Tato osoba se označuje: | |
Odpověď A | Obmyšlený. | A |
Odpověď B | Oprávněný. | N |
Odpověď C | Pojištěný. | N |
Odpověď D | Poškozený. | N |
Číslo a verze | 38232.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 6. společné znaky pojištění osob | |
Odůvodnění | Pojistitel musí v průběhu trvání rezervotvorného pojištění informovat pojistníka v zákonem stanoveném rozsahu, bez ohledu, zda si pojistník o informace požádá či nikoliv. U rezervotvorného pojištění (investičního nebo kapitálového) musí pojistitel alespoň jednou za kalendářní rok informovat pojistníka zejména o stavu hodnoty podílů, na které je vázáno pojistné plnění, o struktuře podkladových aktiv, o výši odkupného a o výši nákladů, které byly z předepsaného pojistného pojišťovnou na zákazníkovi uplatněny za dané pojistné období. Informační povinnost o výši odkupného má pojistitel znovu v okamžiku, kdy pojistník vypoví pojištění, včetně poučení o možnosti zpětvzetí výpovědi. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 89 písm. f) j), § 92 odst. 5 a 6. | |
Text otázky | Jaké informační povinnosti ukládají právní předpisy pojistiteli v průběhu trvání rezervotvorného pojištění? | |
Odpověď A | Pojistitel musí během trvání pojištění poskytnout informace jen v případě, pokud si o ně pojistník požádá, a to ve lhůtě 30 dnů obdržení žádosti pojistníka. | N |
Odpověď B | Pojistitel musí poskytnout alespoň jednou za kalendářní rok informace týkající se stavu hodnoty podílů, na které je vázáno pojistné plnění, informace o struktuře podkladových aktiv a výši odkupného. | A |
Odpověď C | Pojistitel musí poskytnout bez zbytečného odkladu poté, co zákazník pojištění vypoví, informace o výši odkupného a možnosti zpětvzetí výpovědi. | A |
Odpověď D | Pojistitel musí poskytnout alespoň jednou za kalendářní rok informace o výši nákladů, které byly z předepsaného pojistného pojišťovnou na zákazníkovi uplatněny za dané pojistné období. | A |
Číslo a verze | 38238.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Pro případ souběhu pojištění velkého pojistného rizika, které by bylo současně povinným pojištěním, by měla mít přednost ustanovení o povinných pojištěních, jejichž účelem je zajistit ochranu třetích osob. Uplatnila by se tedy zejména ustanovení o povinných pojištěních, a to zejména § 2779?2781. Použije se proto i ust. § 2779 občanského zákoníku, podle kterého má pojistitel právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění, jen pokud to jiný zákon připouští. Žádný ze speciálních zákonů, upravujících povinná pojištění, nepřipouští, aby bylo možné pojištění vypovědět kdykoliv bez udání důvodu, což by ostatně bylo proti smyslu povinného pojištění, které směřuje primárně k ochraně třetích osob. | |
Zdroj | JANDOVÁ, L. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756-2872]. Praha: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-530-5. str. 346. | |
Text otázky | Dojde-li k souběhu pojištění velkého pojistného rizika a povinného pojištění, mohou si smluvní strany pojistné smlouvy ujednat, že takové pojištění lze vypovědět kteroukoliv ze smluvních stran kdykoliv bez uvedení důvodu s výpovědní dobou 1 měsíc? | |
Odpověď A | Ne. | A |
Odpověď B | Ano. | N |
Odpověď C | Ano, nejedná-li se o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jaderným zařízením. | N |
Odpověď D | Ano, nejedná-li se o pojištění škod na drážních vozidlech. | N |
Číslo a verze | 38274.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojistná smlouva vyžaduje písemnou formu. To neplatí pro krátkodobé pojištění (pojištění kratší než jeden rok), kde písemná forma nemusí být dodržena. Stejná právní forma jako pro uzavření pojistné smlouvy platí i pro změnu pojistné smlouvy. Pro jiná právní jednání týkající se pojištění, než je uzavření pojistné smlouvy, je třeba písemná forma, pokud si strany výslovně neujednají, že této formy není zapotřebí. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 2. | |
Text otázky | Jakou formu musí splňovat pojistná smlouva, kterou je sjednáno neživotní občanské pojištění? | |
Odpověď A | Pojistná smlouva uzavřená na pojistnou dobu jeden rok a delší musí mít písemnou formu. | A |
Odpověď B | Forma pojistné smlouvy je ponechána na dohodě smluvních stran. | N |
Odpověď C | Pojistná smlouva uzavřená na pojistnou dobu kratší než jeden rok (například pro cestovní pojištění) musí mít písemnou formu. | N |
Odpověď D | Pojistná smlouva musí mít vždy písemnou formu. | N |
Číslo a verze | 38298.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | I při zprostředkování pojištění velkého pojistného rizika je pojišťovací zprostředkovatel povinen jednat tak, aby bylo zákazníkovi zřejmé, v jaké pozici a jménem koho jedná (ust. § 72 zákona o distribuci pojištění a zajištění). Standardní předsmluvní informační povinnosti uvedené v ust. § 83 až 93 se naopak na distribuci pojištění velkých pojistných rizik nevztahují (ust. § 82 odst. 2 téhož zákona). | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 72, § 82 odst. 2. | |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel je při zprostředkování pojištění velkého pojistného rizika před uzavřením pojistné smlouvy vždy povinen: | |
Odpověď A | Sdělit zákazníkovi, zda je v daném pojištění odměňován zákazníkem, pojišťovnou, nebo zároveň zákazníkem a pojišťovnou. | N |
Odpověď B | Sdělit zákazníkovi jména pojišťoven, pro které je oprávněn zprostředkovávat pojištění. | N |
Odpověď C | Sdělit zákazníkovi informace o povaze své odměny poskytnuté mu v souvislosti se sjednávaným pojištěním nebo změnou pojištění. | N |
Odpověď D | Jednat tak, aby bylo zákazníkovi zřejmé, v jaké pozici a jménem koho jedná. | A |
Číslo a verze | 38299.2 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění v ust. § 13 odst. 1 vyžaduje, aby samostatný zprostředkovatel (včetně samostatného zprostředkovatele, který zprostředkovává pojištění pro pojišťovnu, tedy pojišťovacího agenta) byl pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění nebo zajištění, a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 250 000 ? na jednu pojistnou událost (a nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 850 000 ? pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce), nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak. Takovým přímo použitelným předpisem je Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 (směrnice IDD), pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění. Podle tohoto nařízení s účinností od 12.6.2020 musí samostatný zprostředkovatel udržovat toto pojištění odpovědnosti s limity pojistného plnění nejméně 1 300 380 EUR na jednu pojistnou událost a 1 924 560 EUR na všechny pojistné události dohromady za jeden rok. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13 odst. 1. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění, článek 1 |
Text otázky | Při zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik platí, že pojišťovací agent pro případ své povinnosti nahradit zákazníkovi škodu: |
Odpověď A | Nemusí být pojištěn, neboť za něj vždy odpovídá pojišťovna, pro kterou pojištění zprostředkovává. | N |
Odpověď B | Musí být pojištěn s minimálním limitem pojistného plnění stanoveným právním předpisem, platným a účinným v České republice. | A |
Odpověď C | Nemusí být pojištěn, pokud úspěšně vykonal zkoušku pro skupinu odbornosti distribuce velkých pojistných rizik. | N |
Odpověď D | Nemusí být pojištěn, pokud prokáže svou finanční způsobilost bankovní zárukou. | N |
Číslo a verze | 38300.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění v ust. § 13 odst. 1 vyžaduje, aby samostatný zprostředkovatel byl pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění nebo zajištění, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 250 000 ? na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 850 000 ? pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení pro vyloučení pochybností upřesňuje, že pojistné krytí škod způsobených jednáním nedbalostním musí zahrnovat i škody způsobené jednáním v hrubé nedbalosti (která jinak bývá v odpovědnostních pojištěních pravidelně vyloučena). Uvedená pravidla se vztahují i na distribuci velkých pojistných rizik. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13; důvodová zpráva k § 13 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | |
Text otázky | Povinné pojištění odpovědnosti samostatného zprostředkovatele při distribuci velkých pojistných rizik: | |
Odpověď A | Nemusí být sjednáno, pokud zprostředkovatel prokáže svou finanční způsobilost bankovní zárukou. | N |
Odpověď B | Musí zahrnovat i škody způsobené jednáním v hrubé nedbalosti. | A |
Odpověď C | Může být omezeno pouze na krytí úmyslně způsobených škod. | N |
Odpověď D | Nemusí být sjednáno, pokud odpovědnost smluvně převezme pojišťovna. | N |
Číslo a verze | 38301.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | Podle ust. § 82 odst. 2 zákona o distribuci pojištění a zajištění se informační povinnosti uvedené v ust. § 83 až 92 nepoužijí na pojištění velkých pojistných rizik. Pojišťovací zprostředkovatel se proto nedopustí přestupku podle ust. § 114 odst. 1 písm. p) zákona o distribuci pojištění a zajištění, neboť se na něj při distribuci velkých pojistných rizik předmětné povinnosti nevztahují. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 114 odst. 1 písm. p), § 82 odst. 2. |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel, který při distribuci pojištění velkých pojistných rizik nesplní některou z povinností týkajících se poskytnutí informací podle ust. § 83 až 92 zákona o distribuci pojištění a zajištění: | |
Odpověď A | Se dopustí přestupku, za nějž lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. | N |
Odpověď B | Se přestupku nedopustí, neboť se informační povinnosti uvedené v ust. § 83 až 92 zákona o distribuci pojištění a zajištění na distribuci velkých pojistných rizik nevztahují. | A |
Odpověď C | Se dopustí přestupku, za nějž lze uložit pokutu do 8 920 000 Kč v případě fyzické osoby nebo 135 125 000 Kč v případě právnické osoby. | N |
Odpověď D | Se přestupku nedopustí, neboť se porušení uvedených informačních povinností vždy přičítá pojišťovně. | N |
Číslo a verze | 38302.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Doporučení pojišťovacího zprostředkovatele není pro zákazníka nikdy závazné. Jak uvádí zákon, na základě získaných informací poskytne pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel zákazníkovi doporučení, aby se mohl zákazník rozhodnout, zda sjedná nebo podstatně změní pojištění. Důležité je tedy slovíčko MOHL, nikoliv MUSEL. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 77 odst. 2. | |
Text otázky | Doporučení pojišťovacího zprostředkovatele je v případě pojištění velkého pojistného rizika pro zákazníka: | |
Odpověď A | Závazné. | N |
Odpověď B | Nezávazné. | A |
Odpověď C | Závazné, jedná-li se o pojištění úvěru. | N |
Odpověď D | Závazné, jedná-li se o pojištění záruky. | N |
Číslo a verze | 38303.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Dle ust. § 53 odst. 5 zákona o distribuci pojištění a zajištění se povinnosti vztahující se k produktovému řízení na pojistné produkty určené ke krytí velkých pojistných rizik nepoužijí. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 53 odst. 5. | |
Text otázky | Samostatný zprostředkovatel, který vytváří pojistný produkt určený ke krytí velkých pojistných rizik, je ze zákona povinen: | |
Odpověď A | Zavést, udržovat a uplatňovat postupy pro jeho schvalování s dostatečným předstihem před tím, než je pojistný produkt zákazníkům distribuován. | N |
Odpověď B | Průběžně přezkoumávat a pravidelně hodnotit pojistný produkt, který distribuuje a zjednávat bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu zjištěných nedostatků. | N |
Odpověď C | Poskytnout jinému pojišťovacímu zprostředkovateli veškeré potřebné informace o pojistném produktu, postupech jeho schvalování a jeho cílovém trhu. | N |