platí pro legislativu roku 2013)
Kapitalizace půjčky (úvěru) – společnost s ručením omezeným
(platí pro legislativu roku 2013)
Úvod
V praxi dochází velmi často k situacím, kdy společník či společníci poskytli své
„Společnosti“ s ručením omezeným půjčku či úvěr a to na základě smlouvy o půjčce, resp. smlouvy o úvěru. Společník Společnosti s ručením omezeným může být jak fyzická, tak právnická osoba.
U předlužených Společností (vlastní kapitál je záporný) či u Společností, které potřebují posílit vlastní kapitál např. z důvodů nízké kapitalizace (hrozí daňová neuznatelnost některých nákladů, např. úroků z půjček či úvěrů přijatých od spojených osob, viz Zákon o dani z příjmu č. 586/1992 Sb., § 25, písmeno w) v platném znění) je jedna z velmi často používaných variant „vyřešení“ této nepříznivé situace kapitalizace pohledávek, v našem případě kapitalizace půjček či pohledávek z úvěru společníka.
Co to je kapitalizace půjčky (úvěru)?
Společník poskytl Společnosti půjčku (úvěr). Společnost potřebuje posílit vlastní kapitál. Nabízí se jak zvýšení základního kapitálu (zvýšení je administrativně náročný proces), tak poskytnutí společníkem dalšího vkladu mimo základní kapitál. Vklad mimo základní kapitál je v praxi využíván především z důvodu menší složitostí, než zvyšování základního kapitálu. Společnost na základě právních podkladů bude po rozhodnutí o přípatku mimo (nad) základní kapitál evidovat pohledávku za společníkem. Následně společník započte své pohledávky z titulu půjček (úvěru) vůči závazku vzniklého z titulu příplatku mimo základní kapitál - jedná se o tzv. „kapitalizaci půjčky (úvěru)“. Dojde k „přesunu“ závazku do vlastního kapitálu, snížení cizích zdrojů Společnosti a zvýšení vlastního kapitálu Společnosti.
Právní souvislosti
Právní úprava těchto operací je zakotvena především v ustanovení § 121 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny hodnoty základního kapitálu. Dále společníci můžou poskytnout zmíněný příplatek se souhlasem valné hromady i dobrovolně.
Ustanovení § 121 odst. 4 obchodního zákoníku umožňuje vrátit příplatek maximálně v rozsahu, v jakém převyšuje účetní ztráty Společnosti.
Účetní souvislosti
Výše uvedená transakce se na straně Společnosti zaúčtuje následujícím způsobem
1. Souhlas valné hromady s povinným příplatkem, závazek společníka 35x/41x
2. Zápočet pohledávky za společníkem se závazkem z titulu krátkodobé půjčky či krátkodobého úvěru
36x/35x
Na straně společníka záleží, zda-li je společník účetní jednotkou či nikoliv. Podle toho se následně použijí analogické postupy. Občas – fyzické osoba (nepodnikatel) nevede účetnictví, tudíž v tomto případě nevznikají žádné účetní zápisy.
Daňové souvislosti
Příplatek mimo základní kapitál zvyšuje u společníka podle zákona č. 586/1992 Sb., § 24, odst. 7 nabývací cenu podílu na Společnosti. Majetek nabytý příplatkem je podle zákona č. 586/1992 Sb. v platném znění majetkem nabytým vkladem a není podstatné, zda se jedná o vklad do základního kapitálu či mimo základní kapitál. Uvedený majetek tedy bude mít stejný daňový režim jako majetek nabytý vkladem do základního kapitálu.
Zvýšení vlastního kapitálu Společnosti příplatkem společníků nemá vliv na hospodářský výsledek Společnosti. Zvýšení nepodléhá dani z příjmů u Společnosti. Příplatek není daňově účinným výdajem pro Společníka (v souladu se zákonem 586/1992 Sb., § 25).
Příplatek zaúčtovaný na účtu skupiny 41 (např. 413) – Ostatní kapitálové fondy lze použít k celé řadě operací, např.:
a) zvýšení základního kapitálu
b) úhradu účetní ztráty z minulých let
c) příděl do rezervního fondu
d) k výplatě společníkům.
Vklad společníka do ostatních kapitálových fondů není podle nám dostupných výkladů státní správy předmětem daně darovací. Ministerstvo financí České republiky nepovažuje vklady či jiná plnění do kapitálových fondů za předmět daně darovací, což bylo potvrzeno i několika závěry z Koordinačních výborů Komory daňových poradců.
V případě vrácení příplatku společníkovi - fyzické osobě, která nevede účetnictví, se postupuje podle zákona č. 586/1992 Sb. § 23 odst. 4 písm. e), tj. poplatník částku vráceného příplatku nezdaňuje. V případě společníka – právnické osoby či fyzické osoby, která vede
účetnictví, by zdanění základu daně podléhala ta část vráceného příplatku, která by převyšovala účetní pořizovací cenu investice - až do výše nabývací ceny předmětného podílu.
Využijte odborníka - kapitalizace půjčky (úvěru) má svá pravidla
Kapitalizace půjčky (úvěru) je známá, přesto sebou přináší různé právní, účetní a daňové postupy, které společníkům nemusejí být zcela známy či jim nemusí vyhovovat. Vřele doporučujeme přizvat k připravovanému záměru kapitalizace kromě právníka rovněž daňového poradce či auditora, který vyhodnotí konkrétní situaci ve vazbě na účetní a daňové dopady pro společníka Společnosti a pro Společnost. Zvážení účetních, právních a daňových dopadů na všech stranách je standardní součástí obchodního rozhodování. Doporučujeme využít i naši společnost – SAUL AUDIT s.r.o., která má s těmito kapitalizacemi zkušenosti.
Praha 24. 4. 2013
Xxx. Xxxxxx Xxxxx, auditor XXXX AUDIT s.r.o.