ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
🖉 PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY
Ve zdravotním pojištění je z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací po- vinnosti rozhodující, zda zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem „klasickou“ pracovní smlouvu, nebo zda bude zaměstnanec pracovat na základě dohody o pracovní činnos- ti nebo dohody o provedení práce. V následujícím textu si v právních podmínkách ro- ku 2019 i formou příkladů rozebereme postup zaměstnavatele v různých situacích.
PRACOVNÍ SMLOUVA
Podstatnou odlišností pracovní smlouvy od dohod je ve zdravotním pojištění sku- tečnost, že s ohledem na výši zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnavatel nepřihlíží u pracovní smlouvy k rozhodným částkám „započitatelného příjmu“ 3 000 Kč (u do- hody o pracovní činnosti), resp. 10 000 Kč, která naopak významně ovlivňuje placení pojistného u dohod o provedení práce. V případě pracovní smlouvy se pojistné odvá- dí z jakékoli výše zúčtovaného příjmu. Příjem na základě pracovní smlouvy, zdaňova- ný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se vždy považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnání, neboť zaměstnanci plynou příjmy ze závislé činnosti. Pojistné by se odvádělo ze skutečné výše zúčtovaného příjmu (tedy i nižšího než minimum 13 350 Kč) za předpokladu, že tento zaměstnanec:
• má současně příjmy z jiného zaměstnání, ve kterém je odváděno pojistné nej- méně z částky minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč, případně je v souč- tu příjmů této částky dosaženo nebo
• je současně OSVČ a platí od ledna 2019 měsíční zálohy nejméně v částce 2 208 Kč.
Jestliže by nebyla splněna žádná z těchto podmínek, prováděl by zaměstnavatel při příjmu nižším než 13 350 Kč dopočet do minimálního vyměřovacího základu.
Pokud se však na zaměstnance nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minima ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozděj- ších předpisů (například u osob, za které je plátcem pojistného stát), odvádí se po- jistné ze skutečné výše dosaženého příjmu za předpokladu, že příslušné skutečnosti tr- vají (ať už samostatně nebo bezprostředně na sebe navazující) po celý kalendářní mě- síc.
Z obecného pohledu lze konstatovat, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukon- čení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.
V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v přípa- dě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, kte- rý je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu za-
16
17
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
I když skončí pracovní poměr kdykoli v průběhu kalendářního měsíce (tedy nejen k poslednímu dni takového měsíce), má pojištěnec vyřešen svůj pojistný vztah po ce- lý kalendářní měsíc a za dny bez zaměstnání se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí.
DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI
Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti se považuje ve zdravotním po- jištění za zaměstnance tehdy, pokud dosáhne příjmu alespoň ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění, neboli dosáhne v ka- lendářním měsíci roku 2019 „započitatelného příjmu“ (vyměřovacího základu) nejmé- ně 3 000 Kč. Dalšími osobami, na které se tyto podmínky vztahují, jsou členové druž- stev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci (i funkci) a jsou jím za tuto práci odměňováni, a dobrovolní pracovníci pečovatelské služby.
PàÍKLAD 1
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na období od
8. do 23. ledna 2019 (ve kterém i pracoval) s hrubým příjmem za odpracované dny ve výši 8 800 Kč. Pro zaměstnavatele platí povinnost dodržet při odvodu pojistného zákon- né minimum.
Zúčtovaný příjem za rozhodné období kalendářního měsíce ledna zakládá svojí vý- ší účast zaměstnance na zdravotním pojištění, z tohoto důvodu se tato osoba pova- žuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Na základě této skutečnosti zaměstna- vatel přihlásí a odhlásí zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k uvedeným datům a odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu. Dopočet do poměrné částky minimálního vyměřovacího základu se neprovádí, jelikož příjem zaměstnance přesáhl za 16 kalendářních dnů trvání zaměstnání poměrnou část (PČ) minima, která se vypo- čte takto:
PČ = (16 : 31) x 13 350 = 6 890,32 Kč
Na základě takto sjednané dohody o pracovní činnosti má tato osoba v měsíci led- nu vyřešen svůj pojistný vztah, byť dohoda trvala pouze po část kalendářního měsíce. Kdyby však zúčtovaný příjem nedosáhl v tomto měsíci 6 890,32 Kč, musel by být pro- veden dopočet a doplatek pojistného do vypočtené částky poměrného minima.
PàÍKLAD 2
🖉
Pracovník, na kterého se stejně jako v předcházejícím příkladě vztahuje podmínka odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, uzavřel se zaměstna-
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
🖉 vatelem jako své jediné zaměstnání dohodu o pracovní činnosti na období od 2. ledna do 30. dubna 2019 s hrubým příjmem 7 000 Kč. V měsíci březnu však byl zaměstnanec nemocen a jeho příjem činil za tento měsíc pouze 2 900 Kč.
Zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřo- vacího základu (v únoru a v dubnu), resp. do jeho poměrné části (v lednu). Protože příjem zaměstnance nedosáhl v měsíci březnu alespoň 3 000 Kč, použije zaměstna- vatel ve vztahu ke zdravotní pojišťovně kód „O“ k datu 28. února, čímž jí oznámí, že tato osoba přestala být k tomuto datu pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnancem. V měsíci březnu si musí pojištěnec vyřešit svůj pojistný vztah (na což jej může zaměstnavatel upozornit), a to tím způsobem, že se napří- klad na tento měsíc přihlásí u své zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí pojistné v částce 1 803 Kč. Opětovně pak zaměstnavatel zaměst- nance přihlásí u zdravotní pojišťovny k datu 1. dubna. Bývá-li výše zúčtovaného pří- jmu zaměstnavateli známa s určitým časovým odstupem (což jsou typicky tyto pří- pady), plní oznamovací povinnost do osmi dnů ode dne skončení příslušného kalen- dářního měsíce – v tomto případě března, resp. dubna. Pokud by však byly zaměst- nanci v měsíci březnu, byť jen po část měsíce, vypláceny dávky nemocenského po- jištění, měl by v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen touto „státní“ kategorií (nutno dokladovat zdravotní pojišťovně) a nemusel by platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
SOUBĚŽNÉ PâÍJMY
Je-li při souběhu zaměstnání s podnikáním vyměřovací základ zaměstnance ales- poň na úrovni minimální mzdy 13 350 Kč a zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, při- čemž zaměstnání je v daném souběhu hlavním zdrojem příjmů, nemusí pojištěnec ja- ko OSVČ platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2019 doplatí jednorázovou úhra- dou v roce 2020 (do osmi dnů po podání Přehledu). Pojistné ze samostatné výděleč- né činnosti se odvádí sazbou 13,5 % z 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů, te- dy bez nutnosti dodržení minima platného pro OSVČ.
Pokud je zaměstnanci pravidelně zúčtován příjem nižší než minimální mzda a sa- mostatná činnost je hlavním zdrojem jeho příjmů, pak platí následující:
• tento zaměstnanec odvádí v roce 2019 ve své samostatné činnosti měsíční zá- lohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 208 Kč. Pokud by tyto zá- lohy neplatil, musel by být v zaměstnání proveden dopočet do minimálního vy- měřovacího základu a pojistné pak zaměstnavatelem odvedeno v částce 1 803 Kč.
• OSVČ zaměstnavateli formou čestného prohlášení dokládá, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. V zaměstnání nemusí být u pracovní smlouvy nebo u dohody dodržen minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.
Podotýkám, že pojištěnec musí být u zdravotní pojišťovny přihlášen jako OSVČ i v těch případech, kdy je jeho samostatná činnost vedlejším zdrojem jeho příjmů. Z ti- tulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.
18
19
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE
Podmínkou pro přihlášení osoby jako zaměstnance a následnou úhradu pojistného podle zákona je výše příjmu přesahujícího na dohodu o provedení práce 10 000 Kč. Po- kud tato podmínka splněna není, zaměstnavatel zdravotní pojištění takříkajíc „neřeší“. Specifikum představuje (obdobně jako u dohod o pracovní činnosti při příjmu pod 3 000 Kč) situace, kdy v případě trvající dohody o provedení práce musí být při po- klesu příjmu na částku 10 000 Kč a nižší zaměstnanec u zdravotní pojišťovny na pří- slušný kalendářní měsíc odhlášen. Rovněž tak musí zaměstnavatel vždy věnovat po- zornost příjmu případně zúčtovanému po skončení takové dohody, která výší zúčtova- ného příjmu založila (i nezaložila) účast na zdravotním pojištění
PàÍKLAD 3
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce od 2. ledna do
31. března 2019 s příjmem za měsíc leden 8 700 Kč, za měsíc únor 14 000 Kč a za mě- síc březen 9 400 Kč.
Pouze v měsíci únoru zakládá zúčtovaný příjem svojí výší účast zaměstnance na zdravotním pojištění, neboli v tomto měsíc vzniká ve zdravotním pojištění zaměstná- ní. Z této skutečnosti vyplývá pro zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 1. února, odhlásit k datu 28. února a za únor odvést po- jistné podle zákona, minimální vyměřovací základ je v únoru dodržen.
Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vy- měřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automa- ticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdra- votní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.
Zvýšením minimální mzdy k 1. lednu 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel v roce 2019 dopočet a doplatek pojistného do zákonného mi- nima 13 350 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle
§ 3 odst. 9 téže právní normy.
PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI U DOHOD
Jak u dohody o pracovní činnosti, tak u dohody o provedení práce přihlašuje za- městnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavře- ní dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
🖉
Upozorňuji, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní čin- nosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že po-
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
🖉 kud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny pří- jmy.
Pokud výše příjmu, zúčtovaná na základě dohody (resp. dohod) nezakládá účast na zdravotním pojištění, nepřihlašuje zaměstnavatel takového zaměstnance u jeho zdra- votní pojišťovny a rovněž není povinen činit žádné další úkony. Za této situace si svůj pojistný vztah pro daný kalendářní měsíc řeší pojištěnec sám. ■
Autor článku je expert v oblasti zdravotního pojištění.
CIZINECKÁ POLICIE LONI V ČR ODHALILA NELEGÁLNÍ POBYT 4 992 LIDÍ
Nejčastěji to byli Ukrajinci, Moldavané a Vietnamci, kteří překročili povolenou do- bu pobytu. Běženců, kteří využili Českou republiku jako tranzitní zemi, přibylo loni meziročně o 19 na 191. Mířili převážně ze Slovenska většinou do Německa.
„Situace nelegální migrace v České republice je stabilizovaná a naše země není hlav- ní tranzitní ani cílovou zemí pro migrující cizince,“ uvedla mluvčí cizinecké policie Ka- xxxxxx Xxxxxxxx. Počty migrantů se podle ní loni zásadně nelišily od předešlého roku.
Cizinců, kteří do Česka přijeli legálně, ale zůstali zde i po uplynutí povolené doby, loni cizinecká policie odhalila 4 653. Jde o velmi mírný meziroční nárůst o 165 lidí, podotkla Xxxxxxxx. Občanů Ukrajiny mezi nimi bylo 1 470, z Moldavska 567, z Viet- namu 312, lidí z Ruska 273 a z Uzbekistánu 157.
Čtyři z deseti nelegálně pobývajících cizinců policie našla v Praze a 18 procent na mezinárodních letištích. V počtu odhalených následoval Jihomoravský, Ústecký a Pl- zeňský kraj, jejich podíly už jsou pod deseti procenty. Zajištěných na letištích bylo 339, což byl proti roku 2017 nárůst o víc než třetinu.
Počet vydaných správních rozhodnutí kvůli nelegální práci se zvýšil o 384 na 3 495. Dohromady všech rozhodnutí bylo 5 713, z toho 3 889 vůči Ukrajincům a 900 vůči Moldavanům. „Moldavané nejvíce zneužívají bezvízového styku s Českou republi- kou a u občanů Ukrajiny stále převládá nelegální práce na polská pracovní víza,“ do- dala mluvčí.
Počet lidí s padělanými či pozměněnými doklady v loňském roce klesl o 193 na 1 122, někteří z nich měli dokumentů víc. Předložených neregulérních dokladů tak by- lo 1 383. Dlouhodobě jsou nejčastěji zneužívány doklady vydané Rumunskem, Českou republikou, Bulharskem, Litvou, Maďarskem, Itálií a Slovenskem. Prokázali se jimi hlavně lidé z Ukrajiny, Moldavska, České republiky, Albánie, Srbska, Vietnamu, Turecka a Sýrie.
Kvůli napomáhání k nelegální migraci loni česká policie vyšetřovala 36 lidí, nej- častěji občanů ČR. Ve 26 případech šlo o účelový sňatek, což bylo meziročně o devět víc. Byly zaznamenány dva případy účelového otcovství, pět případů se týkalo zpro- středkování nelegálního překročení hranice (převaděčství) a tři případy pořizování fa- lešných potvrzení potřebných k řízení o pobytu.
20