SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 97/24/ES

31997L0024

18.8.1997 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ L 226/1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 97/24/ES

ze dne 17. června 1997

o některých konstrukčních částech a vlastnostech dvoukolových a tříkolových motorových vozidel

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise (1),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s postupem podle článku 189b Smlouvy (3), s ohle- dem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne

4. února 1997,

(1) vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout opatření, která mají zajistit činnost vnitřního trhu;

(2) vzhledem k tomu, že v každém členském státě musí dvoukolová a tříkolová motorová vozidla z hlediska konstrukčních částí a vlastností, jichž se týká tato směrnice, vyhovovat určitým závazným technickým požadavkům, jež se v jednotlivých členských státech liší; že v důsledku odlišností představují tyto požadavky pře- kážky obchodu ve Společenství; že tyto překážky ve vytváření a funkci vnitřního trhu lze odstranit tím, že všechny členské státy přijmou místo svých vnitro- státních předpisů stejné požadavky;

(3) vzhledem k tomu, že je nutné vypracovat harmonizo- vané požadavky pro tyto konstrukční části a vlastnosti dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, aby se

(1) Úř. věst. C 177, 29.6.1994, s. 1 a

Úř. věst. C 21, 25.1.1996, s. 23.

(2) Úř. věst. C 195, 18.7.1994, s. 77.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 18. května 1995 (Úř. věst. C 151, 19.6.1995, s. 184), společné stanovisko Rady ze dne

23. listopadu 1995 (Úř. věst. C 190, 29.6.1996, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 19. června 1996 (Úř. věst. C 198, 9.7.1996, s. 23). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne

mohly na každý typ takových vozidel použít postupy schválení typu vozidla a dílčího schválení typu stano- vené ve směrnici Rady 92/61/EHS ze dne 30. června 1992 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (4);

(4) vzhledem k tomu, že se z důvodu usnadnění přístupu na trhy třetích zemí jeví nezbytné vytvořit rovnocennost požadavků kapitoly 1 (pneumatiky), kapitoly 2 (zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci), kapitoly 4 (zpětná zrcátka) a kapitoly 11 (bezpečnostní pásy) přílohy této směrnice s požadavky předpisů Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 30, 54, 64 a 75 pro pneumatiky, č. 3, 19, 20, 37, 38, 50, 56, 57, 72 a 82 pro zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci, č. 81 pro zpětná zrcátka a č. 16 pro bezpečnostní pásy;

(5) vzhledem k tomu, že z hlediska ochrany životního pro- středí, zejména z hlediska hluku a znečišťování ovzduší, je třeba sledovat cíl trvalého zlepšování životního pro- středí; že pro tento účel musí být stanoveny mezní hod- noty znečišťujících látek a hladin akustického tlaku a musí být co možno nejrychleji používány; že k násled- nému snižování mezních hodnot a změnám zkušebních postupů může dojít jen na základě studií a výzkumu dostupných nebo předpokládaných technických možností a analýzy poměru nákladů a přínosů tak, aby byla umožněna sériová výroba vozidel vyhovujících přísnějším mezním hodnotám; že rozhodnutí o tomto dalším snížení musí učinit Evropský parlament a Rada nejméně tři roky před použitelností těchto mezních hodnot, aby průmysl mohl provést u svých výrobků nezbytná opatření pro vyhovění novým požadavkům Společenství k dotyčnému dni; že rozhodnutí Evrop- ského parlamentu a Rady bude podloženo návrhem, který Komise včas podá;

(6) vzhledem k tomu, že podle směrnice 92/61/EHS nesmějí být v členských státech uváděny na trh prodávány kon- strukční části a vozidla, na které se uvedená směrnice vztahuje, pokud nevyhovují ustanovením této směrnice; že členské státy musí pro plnění povinností vyplývajících ze směrnice přijmout veškerá nezbytná opatření;

24. dubna 1997 a rozhodnutí Rady ze dne 12. května 1997. (4) Úř. věst. L 225, 10.8.1992, s. 72.

(7) vzhledem k tomu, že členským státům by mělo být umožněno udělování daňových pobídek k podpoře pro- deje vozidel, která v předstihu plní požadavky stanovené na úrovni Společenství v rámci opatření proti emisím znečišťujících látek a hluku;

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice a její přílohy se týkají

(8) vzhledem k tomu, že metody měření odolnosti vozidel a samostatných technických celků proti rušení elektro- magnetickým polem za účelem ověření, zda vyhovují předpisům o elektromagnetické kompatibilitě (kapitola 8), vyžadují složitá a nákladná zařízení; že by členským státům mělo být umožněno opatřit si taková zařízení a že by mělo být učiněno opatření k odložení užití těchto měřicích metod o tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost;

(9) vzhledem k tomu, že vezmou-li se v úvahu rozsah a důsledky navrhované akce v této oblasti, jsou opatření Společenství, která jsou předmětem této směrnice, nejen nutná, ale i nezbytná k tomu, aby se dosáhlo vytčeného cíle, jímž je zavedení schválení typu vozidla v rámci Společenství; že tohoto cíle nemohou členské státy dosáhnout jednotlivě;

(10) vzhledem k tomu, že technický pokrok vyžaduje rychlé přizpůsobování technických požadavků stanoveným v příloze této směrnice; že s výjimkou mezních hodnot hladiny akustického tlaku a znečišťujících látek by tento úkol měl být zadán Komisi, aby se postup zjednodušil a urychlil; že ve všech případech, kdy Evropský parla- ment a Rada přenesou na Komisi pravomoc provádět pravidla stanovená v oboru dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, by měly proběhnout nejprve kon- zultace členských států s Komisí ve výboru;

(11) vzhledem k tomu, že bezpečnostní požadavky nebo požadavky životního prostředí vyžadují zabránit možnosti neoprávněných úprav určitých typů dvouko- lových a tříkolových vozidel; že pokud nemají být taková omezení na překážku opravám a údržbě u maji- tele, musí se výlučně týkat jen úprav, kterými se výrazně mění výkonnost vozidla a jeho emise znečišťujících látek a hluku;

(12) vzhledem k tomu, že pokud vozidla plní požadavky této směrnice, nesmí žádný členský stát odmítnout jejich registraci nebo užívání; že požadavky této směrnice by neměly zavazovat členské státy, které nedovolují na svém území, aby dvoukolová a tříkolová vozidla vlekla přípojné vozidlo, ke změně jejich pravidel,

— pneumatik,

— zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci,

— vnějších výčnělků,

— zpětných zrcátek,

— opatření proti znečišťování ovzduší,

— palivových nádrží,

— opatření proti neoprávněným úpravám,

— elektromagnetické kompatibility,

— výfukového systému a přípustné hladiny akustického tlaku,

— spojovacích zařízení pro připojení přívěsů a jejich uchy- cení,

— kotevních úchytů bezpečnostních pásů a bezpečnostních pásů,

— zasklení, stíračů a ostřikovačů čelního skla a odmrazova- cího a odmlžovacího zařízení,

pro všechny druhy vozidel uvedené v článku 1 směrnice 92/ 61/EHS.

Článek 2

Do tří let ode dne uvedeného v čl. 8 odst. 1 třetím pododstavci zpracuje Komise podrobnou studii, v níž určí, zda lze opatření proti neoprávněným zásahům do vozidel, zvláště vozidel xxxx- xxxxx A a B podle kapitoly 7 přílohy této směrnice, považovat z hlediska uvažovaných cílů za přiměřená, nepřiměřená, nebo příliš extrémní. Na základě závěrů této studie navrhne Komise v případě potřeby nová legislativní opatření.

Článek 3

1. Postupy, kterými se řídí udělení dílčího schválení typu z hlediska pneumatik, zařízení pro osvětlení a světelnou signa- lizaci, zpětných zrcátek, palivových nádrží, výfukových systémů, bezpečnostních pásů a zasklení dvoukolových a tříko- lových motorových vozidel a schválení typu konstrukční části pro pneumatiky, zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci, zpětná zrcátka, palivové nádrže, výfukové systémy, bezpeč-

nostní pásy a zasklení, a podmínky, které se vztahují na volný pohyb těchto vozidel a na volné uvádění takových kon- strukčních částí na trh, jsou shodné s těmi, které jsou stano- veny v kapitolách II a III směrnice 92/61/EHS.

2. Postupy, kterými se u dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla řídí udělení dílčího schválení typu z hledi- ska vnějších výčnělků, opatření proti znečišťování ovzduší, opa- tření proti nežádoucím úpravám, elektromagnetické kompatibi- lity, přípustné hladiny akustického tlaku, spojovacích zařízení pro připojení přívěsů a postranních vozíků, kotevních úchytů bezpečnostních pásů, stíračů a ostřikovačů čelního skla a odmrazovacího a odmlžovacího zařízení, a podmínky vzta- hující se na volný pohyb takových vozidel, jsou shodné s těmi, které jsou stanoveny v kapitolách II a III směrnice 92/61/EHS.

Článek 4

1. V souladu s článkem 11 směrnice 92/61/EHS musí být uznávána rovnocennost požadavků kapitoly 1 (pneumatiky), kapitoly 2 (zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci), kapi- toly 4 (zpětná zrcátka) a kapitoly 11 (bezpečnostní pásy) přílohy této směrnice s požadavky předpisů Evropské hospo- dářské komise Organizace spojených národů č. 30 (1), 54 (2), 64 (3) a 75 (4) pro pneumatiky, č. 3 (5), 19 (6), 20 (7), 37 (8), 38 (9), 50 (10), 56 (11), 57 (12), 72 (13) a 82 (14) pro zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci, č. 81 (15) pro zpětná zrcátka a č. 16 (16) pro bezpečnostní pásy, ve zněních platném ke dni přijetí této směrnice.

Pro uplatnění rovnocennosti podle prvého pododstavce se montážní požadavky uvedené v kapitolách 1 a 11 vztahují také na zařízení schválená podle předpisů Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů.

2. Orgány členských států, které udělují dílčí schválení typu, musí uznat dílčí schválení typu a značku schválení typu kon- strukční části vydanou podle požadavků předpisů uvedených v odstavci 1 jako náhradu za odpovídající dílčí schválení typu a značku schválení typu konstrukční části udělovaných podle požadavků této směrnice.

(1) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 29.

(2) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 53.

(3) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 63.

(4) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 74.

(5) E/ECE/TRANS/324/Add. 2.

(6) E/ECE/TRANS/324/Rev. 1/Add. 18.

(7) E/ECE/TRANS/324/Rev. 1/Add. 19.

(8) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 36.

(9) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 37.

(10) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 49.

(11) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 55.

(12) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 56.

(13) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 71.

(14) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 81.

(15) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 80.

(16) E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Add. 15.

Článek 5

1. Do dvaceti čtyř měsíců ode dne přijetí této směrnice předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh vypra- covaný na základě výzkumu a vyhodnocení nákladů a přínosů vyplývajících z použití zpřísněných mezních hodnot, který sta- noví další stupeň, ve kterém budou přijata opatření k dalšímu zpřísnění mezních hodnot uvedených v tabulkách I a II přílohy II ke kapitole 5 pro znečišťující látky a v příloze I ke kapitole 9 pro hladinu akustického tlaku dotyčných vozidel. V tomto návrhu Komise uváží a vyhodnotí efektivnost nákladů různých opatření ke snížení emisí znečišťujících látek a hluku a předloží návrh racionálních opatření přiměřených stanoveným cílům.

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, které bude přijato na základě návrhu Komise podle odstavce 1 před 1. led- nem 2001, vezme v úvahu potřebu zahrnout i jiné skutečnosti než pouze zpřísněné mezní hodnoty. Náklady a přínosy vyplývající ze zavedení opatření podle zmíněného rozhodnutí budou zkoumány a hodnoceny společně se zúčastněnými oso- bami, jimiž jsou průmysl, uživatelé a skupiny zastupující spo- třebitele nebo veřejnost, a musí být přiměřené z hlediska sledo- vaných cílů.

Článek 6

1. Členské státy mohou přijmout opatření pro daňové pobídky pouze u motorových vozidel vyhovujících opatřením proti znečišťování ovzduší a proti hluku stanoveným v kapitole 5 v bodu 2.2.1.1.3 přílohy I a v tabulkách I a II přílohy II a v kapitole 9 v příloze I této směrnice.

2. Pobídky podle odstavce 1 musí být v souladu s ustano- vením Smlouvy a musí splňovat následující podmínky:

— vztahují se na všechna nová vozidla uvedená na trh člen- ského státu, která vyhovují v předstihu požadavkům této směrnice uvedených v odstavci 1,

— jejich platnost skončí při povinném zavedení opatření zmíněných v odstavci 1,

— pro každý typ motorového vozidla představují menší částku, než činí dodatečné náklady použité na technická řešení a jejich začlenění do motorového vozidla ke splnění stanovených hodnot.

3. O jakémkoliv záměru zavést nebo změnit kteroukoliv pobídku uvedenou v odstavci 1 musí být Komise informována včas, aby mohla vyjádřit své připomínky.

Nezbytné změny

Článek 7

s postranním vozíkem nebo bez něho a jejich upevňování na taková vozidla (2) se zrušuje ke dni použitelnosti této směrnice.

2. Konstrukční části, kterým byla udělena schválení typu podle přílohy I směrnice uvedené v odstavci 1, však mohou

— k zohlednění změn předpisů Evropské hospodářské komise

Organizace spojených národů uvedených v článku 4,

— k přizpůsobení přílohy technickému pokroku, s výjimkou mezních hodnot hluku a znečišťování ovzduší stanovených v bodu 2.2.1.1.3 přílohy I a v tabulkách I a II přílohy II ke kapitole 5 a v příloze I ke kapitole 9 této směrnice,

se přijímají postupem podle článku 13 směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních před- pisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (1).

Článek 8

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní před- pisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do

18. prosince 1998. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Ode dne uvedeného v prvém pododstavci již nesmějí členské státy zakázat prvé uvedení do provozu vozidel, která vyhovují ustanovením této směrnice nebo jejích určitých kapitol.

Použijí tyto předpisy od 17. června 1999.

Provádění některých ustanovení kapitol 5, 8 a 9 se však podle údajů v dotyčných kapitolách odkládá.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

být dále používány.

3. Směrnice Rady 78/1015/EHS ze dne 23. listopadu 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motocyklů (3) se zrušuje ke dni uvedenému v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci.

4. Až do dne uvedeného v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci mohou být udělována schválení typu podle směrnice 78/1015/EHS vozidlům uvedeným ve směrnici 92/61/EHS. Použijí se mezní hodnoty stanovené pro hladiny akustického tlaku v bodu 2.2.1 přílohy I směrnice 78/1015/EHS.

Při prvém uvedení těchto vozidel do provozu se použije čl. 15 odst. 4 písm. c) směrnice 92/61/EHS.

5. Směrnice Rady 89/336/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (4) se na vozidla, jichž se týká tato směrnice, nevztahuje ode dne vstupu této směrnice v plat- nost.

Článek 10

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 11

Tato směrnice je určena členským státům.

Článek 9

1. Směrnice Rady 80/780/EHS ze dne 22. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zpětných zrcátek dvoukolových motorových vozidel

V Bruselu dne 17. června 1997.

Za Evropský parlament předseda

J. M. XXX-XXXXXX

Za Xxxx předsedkyně

X. XXXXXXXXX-LEBBINK

(1) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 96/27/ES (Úř. věst. L 169, 8.7.1996, s. 1).

(2) Úř. věst. L 299, 30.8.1980, s. 49. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 80/1272/EHS (Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 73).

(3) Úř. věst. L 349, 13.12.1978, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 89/235/EHS (Úř. věst. L 98, 11.4.1989, s. 1).

(4) Úř. věst. L 139, 23.5.1989, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 93/97/EHS (Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 1).

KAPITOLA 1

PNEUMATIKY PRO DVOUKOLOVÁ A TŘÍKOLOVÁ MOTOROVÁ VOZIDLA A JEJICH MONTÁŽ

SEZNAM PŘÍLOH

strana

PŘÍLOHA I Správní ustanovení o schvalování typu konstrukční části pro typ pneumatiky 39

Dodatek 1 Informační dokument pro typ pneumatiky určený pro dvoukolová nebo tříkolová

motorová vozidla 41

Dodatek 2 Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ pneumatiky určený pro dvoukolová

nebo tříkolová motorová vozidla 42

PŘÍLOHA II Definice, označení a požadavky 43

Dodatek 1 Vysvětlující vyobrazeí 50

Dodatek 2 Uspořádání označení pneumatik 51

Dodatek 3 Seznam indexů únosnosti a odpovídajících přípustných maximálních hmotností 52

Dodatek 4 Označení a rozměry určitých typů pneumatik 53

Dodatek 5 Metoda měření rozměrů pneumatik 61

Dodatek 6 Postup výkonové zkoušky zatížením a rychlostí 62

Dodatek 7 Změna únosnosti jako funkce rychlosti 64

Dodatek 8 Postup zkoušení dynamického nárůstu pneumatik 65

XXXXXXX XXX Xxxxxxxxx na vozdila z hlediska montáže jejich pneumatik 67

Dodatek 1 Informační dokument pro typ dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla

z hlediska montáže pneumatik 69

Dodatek 2 Certifikát dílčího schválení typu dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla

z hlediska montáže pneumatik 70

PŘÍLOHA I

SPRÁVNÍ USTANOVENÍ O SCHVALOVÁNÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI PRO TYP PNEUMATIKY

1. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

1.1 Žádost o schválení typu konstrukční části pro typ pneumatiky musí uvádět přesně typ pneumatiky, který se má opatřit značkou dílčího schválení typu.

1.2 V žádosti musí být pro každý typ pneumatiky přesně uvedeny tyto údaje:

1.2.1 označení rozměru pneumatiky podle přílohy II bodu 1.16;

1.2.2 výrobní nebo obchodní značka;

1.2.3 druh užití: normální, speciální, pro jízdu na sněhu nebo pro moped;

1.2.4 konstrukce pneumatiky (diagonální, smíšená, radiální);

1.2.5 značka kategorie rychlosti;

1.2.6 index únosnosti;

1.2.7 užití pneumatiky pro montáž s duší nebo bez duše;

1.2.8 druh pneumatiky – „normální“ nebo „zesílená“;

1.2.9 počet vrstev u pneumatiky určené pro vozidla odvozená z motocyklů;

1.2.10 vnější rozměry: celková šířka pneumatiky a vnější průměr;

1.2.11 ráfky, na které lze pneumatiku montovat;

1.2.12 měřicí ráfek a zkušební ráfek;

1.2.13 zkušební tlak a tlak při měření;

1.2.14 součinitel x uvedený v bodě 1.19 přílohy II;

1.2.15 u pneumatik označených písmenem „V“ v označení rozměru a vhodných pro rychlosti vyšší než 240 km/h nebo u pneumatik ozna- čených písmenem „Z“ v označení rozměru a vhodných pro rychlosti vyšší než 270 km/h se uvede maximální rychlost přípustná podle výrobce pneumatiky a únosnost povolená pro tuto maximální rychlost. Maximální přípustná rychlost a odpovídající únosnost se uvedou v certifikátu schválení typu (dodatek 2 této přílohy).

1.3 K žádosti o schválení typu konstrukční části se musí také přiložit v trojím vyhotovení výkresy nebo fotografie, které ukazují vzorek běhounu a obrysovou plochu nahuštěné pneumatiky namontované na měřicí ráfek a udávají odpovídající rozměry (viz příloha II body

3.1.1 a 3.1.2) typu pneumatiky předaného ke schválení typu. Podle volby příslušného orgánu se také musí přiložit zkušební protokol vydaný schválenou zkušební laboratoří nebo dva vzorky typu pneumatiky.

1.4 Výrobce pneumatiky může požádat, aby schválení typu konstrukční části bylo rozšířeno také na jiné typy změněných pneumatik.

1.5 Tato směrnice se nevztahuje na nové pneumatiky určené jen pro terénní užití a označené „NHS“ (not for highway service) nebo určené pro soutěže.

2. OZNAČENÍ

Na vzorcích typu pneumatiky předaných ke schválení typu konstrukční části musí být zřetelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeny výrobní nebo obchodní značka žadatele a dále na nich musí být dostatečně velké místo pro značku dílčího schválení typu.

3. ZNAČKA SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

Na všech pneumatikách shodných s typem, pro který bylo uděleno schválení typu konstrukční části podle této směrnice, musí být značka schválení typu konstrukční části popsaná v příloze 5 směrnice 92/61/EHS ze dne 30. června 1992 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel.

Hodnota „a“ definující rozměry obdélníku, číslic a písmen, které tvoří značku schválení, nesmí být menší než 2 mm.

4. ZMĚNA TYPU PNEUMATIKY

4.1 Změna vzorku běhounu pneumatiky nevyžaduje opakování zkoušek předepsaných přílohou II.

Dodatek 1

Informační dokument pro typ pneumatiky určený pro dvoukolová nebo tříkolová motorová vozidla

(musí být přiložen k žádosti o schválení typu konstrukční části)

Pořadové číslo (přidělené žadatelem): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Žádost o schválení typu konstrukční části pro typ pneumatiky určený pro dvoukolová nebo tříkolová motorová vozidla musí obsahovat tyto údaje:

— značku výrobce pneumatiky,

— informace stanovené v bodech 1.2.1 až 1.2.15 této přílohy.

Dodatek 2

Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ pneumatiky určený pro dvoukolová nebo tříkolová motorová vozidla

VZOR

Název správního orgánu

Schválení typu konstrukční části č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozšíření č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1. Výrobní nebo obchodní značka pneumatiky: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Typ pneumatiky: (1)

3. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Jméno a adresa zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. Datum předání pneumatik ke zkouškám: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Protokol č. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . technické zkušebny: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ze dne: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. Schválení typu konstrukční části uděleno/rozšířeno/odmítnuto (2)

7. Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8. Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9. Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(1) Musí se specifikovat tyto údaje:

— označení rozměru pneumatiky,

— druh užití,

— index únosnosti,

— značka kategorie rychlosti,

— v případě potřeby maximální přípustná rychlost a příslušná únosnost.

(2) Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA II

DEFINICE, OZNAČENÍ A POŽADAVKY

1. DEFINICE

Pro účely této kapitoly:

1.1 „Typem pneumatiky“ se rozumějí pneumatiky, které se vzájemně neliší v těchto hlediscích:

1.1.1 výrobní nebo obchodní značka;

1.1.2 označení rozměru pneumatiky;

1.1.3 druh užití (normální: pneumatiky určené k obvyklému užití na silnici; speciální: například pneumatiky pro zvláštní užití jako silniční a terénní; pneumatiky k užití na sněhu nebo pneumatiky pro mopedy);

1.1.4 konstrukce (diagonální, smíšená, radiální);

1.1.5 značka kategorie rychlosti;

1.1.6 index únosnosti;

1.1.7 rozměr příčného průřezu, když je pneumatika namontována na určitý ráfek.

1.2 „Konstrukcí pneumatiky“ se rozumějí technické vlastnosti kostry pneumatiky. Rozlišují se zejména tyto druhy konstrukce pneumatiky:

1.2.1 „diagonální“ vyznačující se tím, že kordové vrstvy dosahují až k patkám a jsou pokládány střídavě v úhlech podstatně menších než 90° ke střednici běhounu;

1.2.2 „smíšená“ vyznačující se tím, že v diagonální konstrukci je kostra obepnuta pásem obsahujícím dvě nebo více vrstev v podstatě neroztaži- telného kordu uspořádaných střídavě v úhlech blízkých úhlům kostry;

1.2.3 „radiální“ vyznačující se tím, že vrstvy kordu sahají až k patkám a jsou kladeny v podstatě v úhlu 90° ke střednici běhounu, přičemž kostra je stabilizována v podstatě neroztažitelným obvodovým pásem;

1.2.4 „zesílená“ vyznačující se tím, že její kostra je odolnější než kostra odpovídajícího normálního typu pneumatiky.

1.3 „Patkou“ se rozumí ta část pneumatiky, jejíž tvar a konstrukce slouží k přizpůsobení se ráfku a k uchycení pneumatiky na něm (1).

1.4 „Kordem“ se rozumějí vlákna tvořící tkanivo vrstev v pneumatice (1).

1.5 „Vrstvou“ se rozumí vrstva tvořená rovnoběžnými pogumovanými kordy (1).

1.6 „Kostrou“ se rozumí ta část pneumatiky, která není ani běhounem, ani gumovými bočnicemi a která po nahuštění nese zátěž (1).

1.7 „Běhounem“ se rozumí ta část pneumatiky, která přichází do styku s vozovkou (1).

1.8 „Bočnicí“ se rozumí část pneumatiky mezi běhounem a povrchem určeným k překrytí okrajem ráfku (1).

1.9 „Drážkou běhounu“ se rozumí prostor mezi dvěma sousedními žebry nebo bloky vzorku běhounu (1).

1.10 „Hlavními drážkami“ se rozumějí široké drážky umístěné ve středovém pásmu běhounu.

1.11 „Šířkou průřezu (S)“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, bez výčnělků vytvořených ozna- čením, zdobením nebo ochrannými pásy nebo žebry (1).

1.12 „Celkovou šířkou“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, včetně označení, zdobení a ochranných pásů nebo žeber (1); u pneumatik, kde je běhoun širší než šířka průřezu, je celková šířka šířkou běhounu.

1.13 „Výškou průřezu (H)“ se rozumí vzdálenost rovnající se polovině rozdílu mezi vnějším průměrem pneumatiky a jmenovitým průměrem ráfku (1).

1.14 „Jmenovitým profilovým číslem (Ra)“ se rozumí stonásobek čísla získaného dělením jmenovité výšky průřezu jmenovitou šířkou průřezu (S1), přičemž oba rozměry jsou vyjádřeny ve stejných jednotkách.

(1) Viz obrázek v dodatku 1.

1.15 „Vnějším průměrem (D)“ se rozumí celkový průměr nahuštěné nové pneumatiky (1).

1.16 „Označením rozměru pneumatiky“ se rozumí označení, které obsahuje:

1.16.1 jmenovitou šířku průřezu (S1) (vyjádřenou v mm, s výjimkou určitých typů pneumatik, pro které je označení rozměru uvedeno v prvním sloupci tabulek v dodatku 4 k této příloze);

1.16.2 jmenovité profilové číslo (Ra), s výjimkou určitých typů pneumatik, pro které je označení rozměru uvedeno v prvním sloupci tabulek v dodatku 4 k této příloze;

1.16.3 smluvené číslo (d) udávající jmenovitý průměr ráfku a odpovídající tomuto průměru vyjádřenému buď kódem (číslo menší než 100), nebo v mm (číslo větší než 100),

1.16.3.1 přičemž hodnoty v milimetrech čísla (d) vyjádřeného v kódu jsou:

Kód „d“ vyjádřený jednou číslicí nebo dvěma číslicemi a označující jmenovitý průměr ráfku	Ekvivalentní hodnota v mm
4	102
5	127
6	152
7	178
8	203
9	229
10	254
11	279
12	305
13	330
14	356
15	381
16	406
17	432
18	457
19	483
20	508
21	533
22	559
23	584

1.17 „Jmenovitým průměrem ráfku (d)“ se rozumí průměr ráfku, na který je pneumatika určena k namontování (1).

1.18 „Ráfkem“ se rozumí nosný prvek pro soupravu pneumatiky s duší nebo pro bezdušovou pneumatiku, o nějž se opírají patky pneuma- tiky (1).

1.19 „Teoretickým ráfkem“ se rozumí fiktivní ráfek, jehož šířka by byla x-násobkem jmenovité šířky průřezu pneumatiky. Hodnotu x musí sta- novit výrobce pneumatiky.

1.20 „Měřicím ráfkem“ se rozumí ráfek, na který se pneumatika namontuje pro měření rozměrů.

1.21 „Zkušebním ráfkem“ se rozumí ráfek, na který se pneumatika namontuje pro zkoušení.

1.22 „Vytrháváním“ se rozumí oddělování částí pryže z běhounu.

1.23 „Oddělováním kordů“ se rozumí oddělování kordů od jejich pryžového povlaku.

1.24 „Oddělováním vrstev“ se rozumí oddělování sousedních vrstev.

1.25 „Oddělováním běhounu“ se rozumí oddělování běhounu od kostry.

(1) Viz obrázek v dodatku 1.

1.26 „Indexem únosnosti“ se rozumí číslo přiřazené maximálnímu přípustnému zatížení, které pneumatika unese při rychlosti odpovídající značce rychlosti za provozních podmínek stanovených výrobcem pneumatiky. Seznam těchto indexů a odpovídajících hodnot zatížení je uveden v dodatku 3 k příloze II.

1.27 „Tabulkou únosností pneumatik při různých rychlostech“ se rozumí tabulka v dodatku 7 k příloze II, která udává ve vztahu k indexům únosnosti a únosnosti při jmenovité rychlosti změny zatížení pneumatiky při jejím užití při rychlostech jiných než odpovídajících značce její jmenovité kategorie rychlosti.

1.28 „Kategorií rychlosti“ se rozumí:

1.28.1 rychlost označená značkou podle tabulky v bodě 1.28.2;

1.28.2 kategorie rychlosti jsou uvedeny v následující tabulce:

Značka kategorie rychlosti	Odpovídající rychlost (km/h)
B	50
F	80
G	90
J	100
K	110
L	120
M	130
N	140
P	150
Q	160
R	170
S	180
T	190
U	200
H	210
V	240
W	270

1.28.3 Pneumatiky vhodné pro maximální rychlosti vyšší než 240 km/h se označují písmenem „V“ nebo „Z“, které se včlení do označení roz- měru pneumatiky před údaje o konstrukci pneumatiky.

1.29 „Pneumatikou pro jízdu na sněhu“ se rozumí pneumatika, jejíž vzorek běhounu a jejíž konstrukce jsou vytvořeny především pro zajištění lepších vlastností na blátě a čerstvém nebo rozbředlém sněhu, než mají normální silniční pneumatiky. Vzorek běhounu pneumatiky pro jízdu na sněhu se zpravidla vyznačuje drážkami nebo bloky, které jsou vzdáleny od sebe více než u normálních silničních pneumatik.

1.30 „Pneumatikou MST“ (multiservice tyre) se rozumí víceúčelová pneumatika vhodná jak pro užití na silnici, tak v terénu.

1.31 „Maximálním zatížením“ se rozumí maximální hmotnost, kterou je pneumatika schopna nést:

1.31.1 Pro rychlosti rovné 130 km/h nebo menší nesmí maximální zatížení přesáhnout procentní část hodnoty přiřazené odpovídajícímu indexu únosnosti pneumatiky stanovenému v tabulce „Únosnost pneumatik při různých rychlostech“ (viz bod 1.27) ve vztahu ke značce katego- rie rychlosti pneumatiky a rychlosti, kterou je schopno dosáhnout vozidlo, na které je pneumatika namontována.

1.31.2 Pro rychlost vyšší než 130 km/h, avšak nepřekračující 210 km/h, nesmí maximální zatížení překročit hodnotu přiřazenou indexu únos- nosti pneumatiky.

1.31.3 U pneumatik konstruovaných pro rychlost vyšší než 210 km/h, ale nepřekračující 270 km/h, nesmí maximální zatížení překročit pro- centní hodnotu hmotnosti přiřazené indexu únosnosti pneumatiky podle následující tabulky ve vztahu ke značce kategorie rychlosti pneu- matiky a maximální konstrukční rychlosti vozidla, na něž se má pneumatika namontovat:

Maximální rychlost (km/h) (1)	Maximální zatížení (%)
	Kategorie rychlosti značka V	Kategorie rychlosti značka W (3)
210	100	100
220	95	100
230	90	100
240	85	100
250	(80) (2)	95
260	(75) (2)	85
270	(70) (2)	75

(1) Pro mezilehlé hodnoty rychlostí jsou přípustné lineární interpolace hodnot maximálního zatížení.

(2) Smí se užít jen pro pneumatiky označené písmenem „V“ v označení rozměru a až do maximální rychlosti uvedené výrobcem pneumatiky (viz bod

1.2.15 přílohy I).

(3) Lze užít také pro pneumatiky označené písmenem „Z“ v označení rozměru.

1.31.4 Pro rychlosti vyšší než 270 km/h nesmí zatížení překročit hodnotu hmotnosti uvedenou výrobcem pneumatiky ve vztahu k rychlosti, kte- rou je pneumatika schopna snést.

Pro rychlosti mezi 270 km/h a maximální rychlostí, kterou připouští výrobce pneumatiky, se provede lineární interpolace zatížení.

1.32 „Pneumatikou pro mopedy“ se rozumí pneumatika konstruovaná pro mopedy.

1.33 „Pneumatikou pro motocykly“ se rozumí pneumatika konstruovaná především pro motocykly.

1.34 „Obvodem valení (Cr)“ se rozumí teoretická vzdálenost, kterou urazí střed (osa) kola jedoucího vozidla za úplnou otáčku pneumatiky a která je určena následujícím vzorcem:

Cr =f × D, kde

D je vnější průměr pneumatiky určený z označení rozměru pneumatiky, jak je stanoveno v bodě 3.1.2 této přílohy, f = 3,02 pro pneumatiky, jejichž kód průměru ráfku je nejméně 13,

3,03 pro radiální pneumatiky, jejichž kód průměru ráfku je nejvýše 12,

2,99 pro pneumatiky diagonální nebo smíšené, jejichž kód průměru ráfku je nejvýše 12.

2. OZNAČENÍ

2.1 Na pneumatikách musí být alespoň na jedné bočnici následující označení:

2.1.1 Výrobní nebo obchodní značka.

2.1.2 Označení rozměru pneumatiky podle definice v bodě 1.16.

2.1.3 Údaje o konstrukci pneumatiky:

2.1.3.1 na diagonálních pneumatikách není žádné označení o konstrukci nebo je vyznačeno písmeno „D“ umístěné před kódem průměru ráfku;

2.1.3.2 na smíšených pneumatikách je písmeno „B“ umístěné před kódem průměru ráfku a může být vyznačeno slovo „BIAS-BELTED“;

2.1.3.3 na radiálních pneumatikách je písmeno „R“ umístěné před kódem průměru ráfku a je možno vyznačit slovo „RADIAL“.

2.1.4 Kategorie rychlosti pneumatiky vyjádřená značkou udanou v bodě 1.28.2.

2.1.5 Index únosnosti podle bodu 1.26.

2.1.6 Slovo „TUBELESS“, jde-li o pneumatiku pro montáž bez duše.

2.1.7 Slovo „REINFORCED“ nebo „REINF“, jde-li o zesílenou pneumatiku.

2.1.8 Datum výroby ve tvaru tří číslic; první dvě číslice udávají týden a poslední číslice rok výroby; toto značení postačuje pouze na jedné boč- nici.

2.1.9 Značka „M + S“ nebo „M.S“ nebo „M & S“, jde-li o pneumatiku pro jízdu na sněhu.

2.1.10 Značka „MST“ na víceúčelové pneumatice.

2.1.11 Slovo „MOPED“ nebo „CICLOMOTORE“ nebo „CYCLOMOTEUR“ na pneumatice určené pro mopedy.

2.1.12 Pneumatiky vhodné pro rychlosti vyšší než 240 km/h musí být označeny příslušným písmenem „V“ nebo „Z“ (viz bod 1.31.3) v označení rozměru pneumatiky a před označením konstrukce pneumatiky (viz bod 2.1.3).

2.1.13 Pneumatiky vhodné pro rychlosti vyšší než 240 km/h (nebo popřípadě 270 km/h) musí mít v závorkách vyznačen index únosnosti (viz bod 2.1.5), který platí pro rychlost 210 km/h (nebo popřípadě 240 km/h) a následující odpovídající značku kategorie rychlosti (viz bod 2.1.4) takto:

— „V“ u pneumatik označených písmenem „V“ v označení rozměru pneumatiky,

— „W“ u pneumatik označených písmenem „Z“ v označení rozměru pneumatiky.

2.2 Příklad uspořádání označení pneumatik je v dodatku 2.

2.3 Označení uvedená v bodě 2.1 a značka dílčího schválení typu předepsaná v bodě 3 přílohy I musí být na pneumatice vylisovány v reliéfu nebo zahloubením. Musí být zřetelně čitelná.

3. POŽADAVKY NA PNEUMATIKY

3.1 Rozměry pneumatik

3.1.1 Šířka průřezu

3.1.1.1 Šířka průřezu se stanoví podle následujícího vzorce:

S = S1 +K (A – A1),

kde:

S = je šířka průřezu vyjádřená v mm a změřená na měřicím ráfku,

S1 = je jmenovitá šířka průřezu (v mm) uvedená na bočnici pneumatiky v označení rozměru pneumatiky, A = je šířka měřicího ráfku vyjádřená v mm podle údaje výrobce v technickém popisu,

A1 = je šířka teoretického ráfku vyjádřená v mm.

Pro A1 se použije hodnota S1 násobená součinitelem x stanoveným výrobcem a pro K se použije hodnota 0,4.

3.1.1.2 Když je označení rozměru pneumatiky v prvním sloupci tabulek v dodatku 4 přílohy II, musí však mít šířka průřezu S1 a šířka teoretic- kého ráfku A1 hodnoty uvedené v těchto tabulkách proti označení rozměru pneumatiky.

3.1.2 Vnější průměr pneumatiky

3.1.2.1 Vnější průměr pneumatiky se vypočte podle následujícího vzorce:

D = d + 2H,

kde:

D = je vnější průměr vyjádřený v mm,

d = je jmenovitý průměr ráfku vyjádřený v mm, H = je jmenovitá výška průřezu pneumatiky

kde:

H = S1 × 0,01 Ra,

S1 = je jmenovitá šířka průřezu pneumatiky, Ra = je jmenovité profilové číslo,

jak je uvedeno v označení pneumatiky na její bočnici podle požadavků bodě 2.1.3.

3.1.2.2 U typů pneumatik, jejichž označení rozměru je uvedeno v prvním sloupci tabulek v dodatku 4 této přílohy, musí však mít vnější průměr hodnotu příslušnou danému označení pneumatiky v těchto tabulkách.

3.1.3 Metoda měření pneumatik

Rozměry pneumatik se měří podle dodatku 5 této přílohy.

3.1.4 Vlastnosti šířky průřezu pneumatiky

3.1.4.1 Celková šířka pneumatiky může být menší než šířka průřezu S stanovená podle bodě 3.1.1.

3.1.4.2 Může však tuto hodnotu překročit až do hodnoty uvedené v dodatku 4 této přílohy nebo pro rozměry neuvedené v tomto dodatku 4 o následující procenta:

3.1.4.2.1 u pneumatik pro mopedy, u pneumatik pro normální silniční provoz a u pneumatik pro jízdu na sněhu pro motocykly:

+ 10 % u ráfku s kódem průměru 13 a větším,

+ 8 % u ráfku s kódem průměru nejvýše 12;

3.1.4.2.2 u víceúčelových pneumatik vhodných k omezenému silničnímu užití a označených MST o + 25 %.

3.1.5 Vlastnosti vnějšího průměru pneumatik

3.1.5.1 Vnější průměr pneumatiky nesmí být mimo rozmezí minimálních a maximálních hodnot průměru stanovených v dodatku 4 k této příloze.

3.1.5.2 U pneumatik, jejichž označení rozměru není uvedeno v dodatku 4 k této příloze, nesmí vnější průměr pneumatiky překročit hodnoty minimálního a maximálního průměru, které se stanoví podle následujících vzorců:

Dmin =d+ (2H × a), Dmax =d+ (2H × b),

kde:

H a d jsou definovány v bodě 3.1.2.1 a a a b je definováno v bodě 3.1.5.2.1 popřípadě 3.1.5.2.2.

3.1.5.2.1 Pro pneumatiky pro mopedy, pneumatiky pro normální silniční provoz a pneumatiky k jízdě na sněhu platí:

a

průměr ráfku 13 a větší 0,97

průměr ráfku nejvýše 12 0,93

pro víceúčelové pneumatiky 1,00

3.1.5.2.2 Pro pneumatiky pro mopedy a dále pro pneumatiky k normálnímu silničnímu provozu pro motocykly platí:

b

průměr ráfku 13 a větší 1,07

průměr ráfku nejvýše 12 1,10

pro pneumatiky na sníh a pro víceúčelové pneumatiky 1,12

3.2 Výkonová zkouška zatížením a rychlostí

3.2.1 Výkonová zkouška zatížením a rychlostí se s pneumatikou provede podle metodiky stanovené v dodatku 6 k příloze II.

3.2.1.1 Když se použijí pneumatiky označené písmenem „V“ v označení rozměru a vhodné pro rychlosti vyšší než 240 km/h nebo pneumatiky označené písmenem „Z“ v označení rozměru a vhodné pro rychlosti vyšší než 270 km/h (viz bod 1.2.15 přílohy I), vykoná se výše uve- dená výkonová zkouška zatížením a rychlostí na jedné pneumatice s hodnotami zatížení a rychlosti, které jsou vyznačeny na pneumatice v závorkách (viz bod 2.1.13). Další výkonová zkouška zatížením a rychlostí se musí vykonat s druhou pneumatikou téhož typu s hodno- tami zatížení a rychlosti, které uvedl výrobce pneumatiky jako maximální.

3.2.2 Pneumatika, která po výkonové zkoušce zatížením a rychlostí nevykazuje žádné oddělování běhounu, oddělování vrstev, oddělování kordu, vytrhávání pryže běhounu nebo lomy kordu, při zkoušce vyhověla.

3.2.3 Vnější průměr pneumatiky měřený nejméně šest hodin po výkonové zkoušce zatížením a rychlostí se nesmí lišit od vnějšího průměru měřeného před zkouškou o více než ± 3,5 %.

3.2.4 Celková šířka pneumatiky měřená po výkonové zkoušce zatížením a rychlostí nesmí překročit hodnotu stanovenou v bodě 3.1.4.2.

3.3 Dynamický nárůst pneumatik

Pneumatiky uvedené v bodě 1.1 dodatku 8 k příloze II, které vyhověly při výkonové zkoušce zatížením a rychlostí podle bodě 3.2.1, se podrobí zkoušce dynamického nárůstu, která se provede postupem stanoveným v uvedeném dodatku.

3.4 Jestliže výrobce pneumatik vyrábí typovou řadu pneumatik, není nutné, aby výkonové zkoušky zatížením a rychlostí a zkoušky dynamic- kého nárůstu proběhly na každém typu pneumatiky z řady. Výběr nejméně příznivého případu se ponechává orgánu příslušnému pro schvalování typu.

3.5 Změna vzorku běhounu pneumatiky se nepokládá za důvod k opakování zkoušky uvedené v bodech 3.2 a 3.3 této přílohy.

3.6 Rozšíření schválení pro pneumatiky vhodné pro rychlosti vyšší než 240 km/h a označené písmenem „V“ v označení rozměru (nebo 270 km/h u pneumatik označené písmenem „Z“ v označení rozměru), jejichž účelem je schválení pro různé maximální rychlosti nebo pro různá zatížení, jsou přípustná s podmínkou, že technická zkušebna odpovědná za zkoušky pro schválení typu vydá nový zkušební proto- kol, jehož předmětem je nová maximální rychlost a zatížení. Tyto nové hodnoty zatížení a rychlosti se musí uvést v certifikátu podle dodatku 2 k příloze I.

Dodatek 1

Vysvětlující vyobrazení

(viz bod 1 této přílohy)

Dodatek 2

Uspořádání označení pneumatik

Příklad označení, jímž musí být opatřeny pneumatiky schváleného typu

b ¯ 4 mm

b 100/80 B 18 53 S TUBELESS M + S 013

Tato označení definují pneumatiku:

— se jmenovitou šířkou průřezu 100,

— se jmenovitým profilovým číslem 80,

— mající smíšenou konstrukci (B),

— s průměrem ráfku 457 mm, který má kód 18,

— s únosností 206 kg, což odpovídá indexu únosnosti 53 (viz tabulku v dodatku 3),

— s kategorií rychlosti S (maximální rychlost 180 km/h),

— pro montáž bez duše (tubeless),

— pro provoz na sněhu (M+S),

— vyrobenou v 1. týdnu (01) roku 1993 (3).

Umístění a pořadí označení tvořících označení pneumatiky musí být následující:

a) označení rozměru zahrnující jmenovitou šířku průřezu, jmenovité profilové číslo, popřípadě značku druhu konstrukce a jmenovitý průměr ráfku musí být sdruženy, jak je ukázáno ve výše znázorněném příkladu: 100/80 B 18;

b) index únosnosti a značka kategorie rychlostí musí být umístěny v blízkosti označení rozměru. Mohou být před ním nebo za ním nebo být umístěny nad ním nebo pod ním;

c) slova „TUBELESS“ a „REINFORCED“ nebo „REINF“ a značky „M+S“ nebo „M.S.“ nebo „M & S“ a „MST“ nebo slova „MOPED“, „CICLOMOTORE“

nebo „cyclomoteur“ mohou být od označení rozměru dále;

d) u pneumatik vhodných pro rychlosti vyšší než 240 km/h musí být odpovídající písmeno „V“ nebo „Z“ vyznačeno před označením konstrukce (např. 140/60ZR18). Odpovídající index únosnosti a značka kategorie rychlosti musí být vyznačeny v závorkách (viz bod 2.1.13 přílohy II).

Dodatek 3

Seznam indexů únosnosti a odpovídajících přípustných maximálních hmotností

A = je index únosnosti

B = je odpovídající maximální hmotnost (kg)

A	B	A	B	A	B	A	B
0	45	31	109	61	257	91	615
1	46,2	32	112	62	265	92	630
2	47,5	33	115	63	272	93	650
3	48,7	34	118	64	280	94	670
4	50	35	121	65	290	95	690
5	51,5	36	125	66	300	96	710
6	53	37	128	67	307	97	730
7	54,5	38	132	68	315	98	750
8	56	39	136	69	325	99	775
9	58	40	140	70	335	100	800
10	60	41	145	71	000	000	000
11	61,5	42	150	72	000	000	000
12	63	43	155	73	365	103	875
13	65	44	160	74	375	104	900
14	67	45	165	75	387	105	925
15	69	46	170	76	400	106	950
16	71	47	175	77	412	107	975
17	73	48	180	78	425	108	1 000
18	75	49	185	79	437	109	1 030
19	77,5	50	190	80	450	110	1 060
20	80	51	195	81	462	111	1 090
21	82,5	52	200	82	475	112	1 120
22	85	53	206	83	487	113	1 150
23	87,5	54	212	84	500	114	1 180
24	90	55	218	85	515	115	1 215
25	92,5	56	224	86	530	116	1 250
26	95	57	230	87	545	117	1 285
27	97,5	58	236	88	560	118	1 320
28	100	59	243	89	580	119	1 360
29	103	60	250	90	600	120	1 400
30	106

Dodatek 4

Označení a rozměry určitých typů pneumatik

(Viz tato příloha body 3.1.1.2, 3.1.2.2, 3.1.4.2 a 3.1.5.1)

TABULKA 1 A

Pneumatiky pro mopedy

Označení rozměru až do kódu průměru ráfku 12

Označení rozměru pneumatiky	Šířka teoretického ráfku (kód) (A1)	Celkový průměr (mm)			Jmenovitá šířka průřezu (S1) (mm)	Maximální celková šířka (mm)
		Dmin	D	Dmax
2 –12	1.35	413	417	426	55	59
2 ¼ –12	1.50	425	431	441	62	67
2 ½– 8	1.75	339	345	356	70	76
2 ½– 9	1.75	365	371	382	70	76
2 ¾– 9	1.75	375	381	393	73	79
3 –10	2.10	412	418	431	84	91
3 –12	2.10	463	469	482	84	91

TABULKA 1 B

Pneumatiky pro motocykly

Označení rozměru až do kódu průměru ráfku 12

Označení rozměru pneumatiky	Šířka teoretického ráfku (kód) (A1)	Celkový průměr (mm)			Jmenovitá šířka průřezu (S1) (mm)	Maximální celková šířka (mm)
		Dmin	D	Dmax
2.50– 8		328	338	352
2.50– 9	1.50	354	364	378	65	70
2.50–10		379	389	403
2.50–12		000	000	000
2.75– 8		338	348	363
2.75– 9	1.75	364	374	383	71	77
2.75–10		389	399	408
2.75–12		440	450	462
3.00– 4		241	251	264
3.00– 5		266	276	291
3.00– 6		291	301	314
3.00– 7	2.10	317	327	342	80	86
3.00– 8		352	362	378
3.00– 9		378	388	401
3.00–10		000	000	000
3.00–12		454	464	473
3.25– 8		362	372	386
3.25– 9	2.50	000	000	000	88	95
3.25–10		414	424	441
3.25–12		465	475	492
3.50– 4		264	274	291
3.50– 5		289	299	316
3.50– 6		314	324	341
3.50– 7	2.50	340	350	367	92	99
3.50– 8		376	386	397
3.50– 9		000	000	000
3.50–10		427	437	448
3.50–12		478	488	506
4.00– 5		314	326	346
4.00– 6		339	351	368
4.00– 7	2.50	365	377	394	105	113
4.00– 8		401	415	427
4.00–10		452	466	478
4.00–12		000	000	000
4.50– 6		364	376	398
4.50– 7		000	000	000
4.50– 8	3.00	000	000	000	120	130
4.50– 9		456	468	490
4.50–10		481	493	515
4.50–12		532	544	568
5.00– 8		453	465	481
5.00–10 5.00–12	3.50	504 555	516 567	532 583	134	145
6.00– 6		424	436	464
6.00– 7	4.00	450	462	490	154	166
6.00– 8		494	506	534
6.00– 9		520	532	562

TABULKA 2

Pneumatiky pro motocykly a mopedy

Normální průřez

Označení rozměru pneumatiky		Šířka teoretického ráfku (kód) (A1)	Celkový průměr (mm)				Jmenovitá šířka průřezu (S1) (mm)	Maximální celková šířka (mm)
			Dmin	D	Dmax (1)	Dmax (2)		(1)	(2)
1¾–19		1.20	582	589	597	605	50	54	58
2	–14		461	468	477	484
2	–15		486	493	501	509
2	–16		511	518	526	534
2	–17		000	000	000	560
2	–18	1.35	562	569	577	585	55	58	63
2	–19		588	595	603	611
2	–20		000	000	000	000
2	–21		638	645	653	661
2	–22		663	670	680	686
2¼–14			000	000	000	500
2¼–15			499	507	517	525
2¼–16			524	532	540	550
2¼–17			550	558	566	576
2¼–18		1.50	575	583	591	601	62	66	71
2¼–19			601	609	617	627
2¼–20			626	634	642	652
2¼–21			651	659	667	677
2¼–22			677	685	695	703
2½–14			489	498	508	520
2½–15			514	523	533	545
2½–16			539	548	558	570
2½–17			565	574	584	596
2½–18		1.60	000	000	000	621	68	72	78
2½–19			000	000	000	000
2½–20			641	650	660	672
2½–21			666	675	685	697
2½–22			692	701	711	723
2¾–14			499	508	518	530
2¾–15			524	533	545	555
2¾–16			549	558	568	580
2¾–17			575	584	594	606
2¾–18		1.85	600	609	621	631	75	80	86
2¾–19			626	635	645	657
2¾–20			651	660	670	682
2¾–21			000	000	000	707
2¾–22			702	711	721	733
3	–16		560	570	582	594
3 3	–17 –18	1.85	586 611	596 621	608 633	620 645	81	86	93
3	–19		637	647	659	671
3¼–16			575	586	598	614
3¼–17 3¼–18		2.15	601 626	612 637	624 651	640 665	89	94	102
3¼–19			652	663	675	691

(1) Pneumatiky pro normální užití.

(2) Víceúčelové pneumatiky a pneumatiky pro jízdu na sněhu.

TABULKA 3

Pneumatiky pro motocykly

Normální průřez

Označení rozměru pneumatiky	Šířka teoretického ráfku (kód) (A1)	Celkový průměr (mm)				Jmenovitá šířka průřezu (S1) (mm)	Maximální celková šířka (mm)
		Dmin	D	Dmax (1)	Dmax (2)		(3)	(4)	(5)
2.00–14		460	466	478
2.00–15		485	491	503
2.00–16 2.00–17	1.20	510 536	516 542	528 554		52	57	60	65
2.00–18		561	567	579
2.00–19		587	593	605
2.25–14		474	480	492	496
2.25–15		499	505	517	521
2.25–16 2.25–17	1.60	524 550	530 556	542 568	546 572	61	67	70	75
2.25–18		575	581	593	597
2.25–19		000	000	000	623
2.50–14		486	492	506	508
2.50–15		511	517	531	533
2.50–16		536	542	556	558
2.50–17	1.60	000	000	000	584	65	72	75	79
2.50–18		587	593	607	609
2.50–19		000	000	000	635
2.50–21		663	669	683	685
2.75–14		505	512	524	530
2.75–15		530	537	549	555
2.75–16		555	562	574	580
2.75–17	1.85	581	588	600	606	75	83	86	91
2.75–18		606	613	625	631
2.75–19		632	639	651	657
2.75–21		682	689	701	707
3.00–14		519	526	540	546
3.00–15		546	551	565	571
3.00–16		569	576	590	596
3.00–17 3.00–18	1.85	595 618	602 627	616 641	622 647	80	88	92	97
3.00–19		644	653	667	673
3.00–21		694	703	717	723
3.00–23		747	754	768	774
3.25–14		531	538	552	560
3.25–15		556	563	577	585
3.25–16		581	588	602	610
3.25–17	2.15	607	614	628	636	89	98	102	108
3.25–18		630	639	653	661
3.25–19		656	665	679	687
3.25–21		000	000	000	737

(1) Pneumatiky pro normální silniční provoz.

(2) Pneumatiky pro zvláštní užití a pneumatiky pro jízdu na sněhu.

(3) Pneumatiky pro normální silniční provoz až do kategorie rychlosti P včetně.

(4) Pneumatiky pro normální silniční provoz kategorie rychlosti vyšší než P a pneumatiky pro jízdu na sněhu.

(5) Pneumatiky pro zvláštní užití.

TABULKA 3

Pneumatiky pro motocykly

Normální průřez

Označení rozměru pneumatiky	Šířka teoretického ráfku (kód) (A1)	Celkový průměr (mm)				Jmenovitá šířka průřezu (S1) (mm)	Maximální celková šířka (mm)
		Dmin	D	Dmax (1)	Dmax (2)		(3)	(4)	(5)
3.50–14		539	548	564	572
3.50–15		564	573	589	597
3.50–16		591	598	614	622
3.50–17	2.15	000	000	000	648	93	102	107	113
3.50–18		640	649	665	673
3.50–19		666	675	691	699
3.50–21		716	725	741	749
3.75–16		601	610	626	634
3.75–17 3.75–18	2.15	627 652	636 661	652 677	660 685	99	109	114	121
3.75–19		678	687	703	711
4.00–16		611	620	638	646
4.00–17 4.00–18	2.50	637 662	646 671	664 689	672 697	108	119	124	130
4.00–19		688	697	715	723
4.25–16		623	632	650	660
4.25–17 4.25–18	2.50	000 000	000 683	676 701	686 711	112	123	129	137
4.25–19		700	709	727	737
4.50–16		631	640	658	665
4.50–17 4.50–18	2.75	657 684	666 691	684 709	694 719	123	135	141	142
4.50–19		707	717	734	745
5.00–16		657	666	686	698
5.00–17 5.00–18	3.00	000 000	000 717	710 735	724 749	129	142	148	157
5.00–19		734	743	761	775

(1) Pneumatiky pro normální silniční provoz.

(2) Pneumatiky pro zvláštní užití a pneumatiky pro jízdu na sněhu.

(3) Pneumatiky pro normální silniční provoz až do kategorie rychlosti P včetně.

(4) Pneumatiky pro normální silniční provoz kategorie rychlosti vyšší než P a pneumatiky pro jízdu na sněhu.

(5) Pneumatiky pro zvláštní užití.

TABULKA 4

Pneumatiky pro motocykly

Nízkoprofilové

Označení rozměru pneumatiky	Šířka teoretického ráfku (kód) (A1)	Celkový průměr (mm)				Jmenovitá šířka průřezu (S1) (mm)	Maximální celková šířka (mm)
		Dmin	D	Dmax (1)	Dmax (2)		(3)	(4)	(5)
3.60–18 3.60–19	2.15	605 631	615 641	628 653	633 658	93	102	108	113
4.10–18 4.10–19	2.50	629 655	641 667	654 679	663 688	108	119	124	130
5.10–16		615	625	643	651
5.10–17	3.00	641	651	670	677	129	142	150	157
5.10–18		000	000	000	702
4.25/85–18	2.50	649	659	673	683	112	123	129	137
4.60–16		594	604	619	628
4.60–17	2.75	619	630	642	654	117	129	136	142
4.60–18		644	654	670	678

(1) Pneumatiky pro normální silniční provoz.

(2) Pneumatiky pro zvláštní užití a pneumatiky pro jízdu na sněhu.

(3) Pneumatiky pro normální silniční provoz až do kategorie rychlosti P včetně.

(4) Pneumatiky pro normální silniční provoz kategorie rychlosti vyšší než P a pneumatiky pro jízdu na sněhu.

(5) Pneumatiky pro zvláštní užití.

TABULKA 5

Pneumatiky pro vozidla odvozená z motocyklů

Označení rozměru pneumatiky	Šířka teoretického ráfku (kód) (A1)	Celkový průměr (mm)			Jmenovitá šířka průřezu (S1) (mm)	Maximální celková šířka (mm)
		Dmin	D	Dmax
3.00– 8C		359	369	379
3.00–10C	2.10	410	420	430	80	86
3.00–12C		459	471	479
3.50– 8C		376	386	401
3.50–10C	2.50	427	437	452	92	99
3.50–12C		478	488	513
4.00– 8C		405	415	427
4.00–10C	3.00	456	466	478	108	117
4.00–12C		507	517	529
4.50– 8C		000	000	000
4.50–10C	3.50	480	490	504	125	135
4.50–12C		531	541	555
5.00– 8C		455	465	481
5.00–10C	3.50	506	516	532	134	145
5.00–12C		555	567	581

TABULKA 6

Nízkotlaké pneumatiky pro motocykly

Označení rozměru pneumatiky	Šířka teoretického ráfku (kód) (A1)	Celkový průměr (mm)			Jmenovitá šířka průřezu (S1) (mm)	Maximální celková šířka (mm)
		Dmin	D	Dmax
5.4– 6		373	379	395
5.4–10		474	481	497
5.4–12	4.00	525	532	547	135	146
5.4–14		576	582	598
5.4–16		000	000	000
6.7–10		532	541	561
6.7–12	5.00	583	592	612	170	184
6.7–14		633	642	662

TABULKA 7

Pneumatiky pro motocykly

Označení a rozměry amerických pneumatik

Označení rozměru pneumatiky	Šířka teoretického ráfku (kód) (A1)	Celkový průměr (mm)			Jmenovitá šířka průřezu (S1) (mm)	Maximální celková šířka (mm)
		Dmin	D	Dmax
MH90–21	1.85	682	686	700	80	89
MJ90–18 MJ90–19	2.15 2.15	000 000	000 650	640 665	89	99
ML90–18 ML90–19	2.15 2.15	629 654	634 659	650 675	93	103
MM90–19	2.15	000	000	000	95	106
MN90–18	2.15	656	662	681	104	116
MP90–18	2.15	667	673	692	108	120
MR90–18	2.15	680	687	708	114	127
MS90–17	2.50	660	667	688	121	134
MT90–16 MT90–17	3.00 3.00	642 668	650 675	672 697	130	144
MU90–15M/C MU90–16	3.50 3.50	634 659	642 667	665 690	142	158
MV90–15M/C	3.50	643	651	675	150	172
MP85–18	2.15	654	660	679	108	120
MR85–16	2.15	000	000	000	114	127
MS85–18	2.50	000	000	000	121	134
MT85–18	3.00	000	000	000	130	144
MV85–15M/C	3.50	627	635	658	150	172

Dodatek 5

Metoda měření rozměrů pneumatik

1. Pneumatika se namontuje na měřicí ráfek a nahustí se na tlak (1) stanovený jejím výrobcem.

2. Pneumatika namontovaná na ráfku se nechá nejméně 24 hodin při laboratorní teplotě.

3. Xxxx se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodě 1.

4. Celková šířka se změří obkročným měřidlem v šesti rovnoměrně rozmístěných bodech, tloušťka žeber nebo pásů se bere v úvahu.

Největší z takto naměřených hodnot se považuje za celkovou šířku.

5. Vnější průměr se stanoví takto: změří se největší obvod a získaná hodnota se dělí číslem π (3,1416).

(1) Tlaky v pneumatice se mohou specifikovat také takto:

Druh užití pneumatiky		Značka kategorie rychlosti	Tlak v pneumatice
			bar	kPa
MOPEDY normální		B	2,25	225
zesílené		B	2,80	280
MOTOCYKLY normální		F, G, J, K, L, M, N, P, Q, R, S	2,25	225
		T, U, H, V, W	2,80	280
zesílené		F až P
		Q, R, S, T, U, H	3,30	330
VOZIDLA ODVOZENÁ Z MOTOCYKLŮ	4PR	F ažM	3,50	350
	6PR		4,00	400
	8PR		4,50	450

Pneumatiky jiných druhů užití se musí nahustit na tlak stanovený jejich výrobcem.

Dodatek 6

Postup výkonové zkoušky zatížením a rychlostí

1. PŘÍPRAVA PNEUMATIKY

1.1 Nová pneumatika se namontuje na zkušební ráfek stanovený výrobcem.

1.2 Nahustí se na příslušný tlak podle následující tabulky:

TLAK V PNEUMATICE PŘI ZKOUŠCE

Druh užití pneumatiky		Kategorie rychlosti	Tlak v pneumatice
			bar	kPa
MOPEDY normální		B	2,25	225
zesílené		B	3,00	300
MOTOCYKLY normální		F, G, J, K	2,50	250
		L, M, N, P	2,50	250
		Q, R, S	3,00	300
		T, U, H, V (1)	3,50	350
zesílené		F, G, J, K, L, M, N, P	3,30	330
		Q, R, S, T, U, H	3,90	390
VOZIDLA ODVOZENÁ Z MOTOCYKLŮ	4PR	F, G, J, K, L, M	3,70	370
	6PR		4,50	450
	8PR		5,20	520

(1) Pro rychlosti vyšší než 240 km/h je tlak v pneumatice při zkoušce 3,20 bar (320 kPa).

Pneumatiky jiných druhů užití se musí nahustit na tlak stanovený výrobcem.

1.3 S udáním důvodů může výrobce požadovat tlak v pneumatice odlišný od tlaku udaného v bodě 1.2. V tom případě se musí pneumatika nahustit na požadovaný tlak (viz bod 1.2.13 v příloze I).

1.4 Celek kola s pneumatikou se nechá při teplotě zkušební místnosti nejméně tři hodiny.

1.5 Tlak v pneumatice se upraví na hodnotu stanovenou v bodech 1.2 nebo 1.3.

2. POSTUP ZKOUŠKY

2.1 Celek kola s pneumatikou se namontuje na zkušební hřídel a přitlačí se na vnější povrch hladkého zkušebního bubnu o průměru 1,70 m ± 1 % nebo 2,0 m ± 1 %.

2.2 Zkušební hřídel se zatíží zatížením, které činí 65 % následujících hodnot:

2.2.1 zatížení odpovídajícího indexu únosnosti u pneumatik se značkou kategorie rychlosti až do „H“ včetně;

2.2.2 zatížení přiřazeného maximální rychlosti 240 km/h u pneumatik se značkou kategorie rychlosti „V“ (viz bod 1.31.3 v této příloze);

2.2.3 zatížení přiřazeného maximální rychlosti 270 km/h u pneumatik se značkou kategorie rychlosti „W“ (viz bod 1.31.3 v této příloze);

2.2.4 zatížení přiřazeného maximální rychlosti uvedené výrobcem u pneumatik vhodných pro rychlosti vyšší než 240 km/h (nebo popřípadě 270 km/h) (viz bod 3.2.1.1);

2.2.5 u pneumatik pro mopedy (značka kategorie rychlosti B) musí zatížení při zkoušce na zkušební bubnu o průměru 1,7 m činit 65 % uve- dené hodnoty a na zkušebním bubnu o průměru 2,0 m 67 % uvedené hodnoty.

2.3 Tlak v pneumatice se nesmí v průběhu zkoušky korigovat a zkušební zatížení se musí udržovat konstantní.

2.4 Při zkoušce se musí teplota zkušební místnosti udržovat v rozsahu od 20 °C do 30 °C, nebo na teplotě vyšší, pokud s tím výrobce sou- hlasí.

2.5 Zkouška musí proběhnout bez přerušení takto:

2.5.1 čas pro náběh z nulové rychlosti do počáteční rychlosti zkoušky: 20 minut;

2.5.2 počáteční rychlost zkoušky: maximální rychlost určená pro daný typ pneumatiky, zmenšená o 30 km/h při zkoušce na bubnu o průměru 2 m, nebo o 40 km/h při zkoušce na bubnu o průměru 1,7 m;

2.5.2.1 pro druhou zkoušku u pneumatik vhodných pro rychlosti vyšší než 240 km/h a označených písmenem „V“ v označení rozměru (nebo 270 km/h u pneumatik označených písmenem „Z“ v označení rozměru) se použije maximální rychlost uvedená výrobcem pneumatiky (viz bod 1.2.15 přílohy I);

2.5.3 intervaly, kterými se odstupňuje rychlost: 10 m/h;

2.5.4 trvání zkoušky v každém intervalu rychlosti: 10 minut;

2.5.5 celková doba zkoušky: 1 hodina;

2.5.6 maximální zkušební rychlost: maximální rychlost určená pro daný typ pneumatiky při zkoušce na bubnu o průměru 2 m, a maximální rychlost určená pro daný typ pneumatiky snížená o 10 km/h při zkoušce na bubnu o průměru 1,7 m;

2.5.7 u pneumatik pro mopedy (značka kategorie rychlosti B) je zkušební rychlost 50 km/h, přičemž čas pro náběh rychlosti z 0 na 50 km/h je 10 minut, pak se udržuje ustálená rychlost po dobu 10 minut a celková doba trvání zkoušky je 40 minut.

2.6 Pokud se však druhá zkouška koná za účelem zhodnocení maximálních výkonností pneumatik vhodných pro rychlosti vyšší než 240 km/h, musí být postup následující:

2.6.1 dvacet minut pro náběh z nulové rychlosti do počáteční rychlosti zkoušky;

2.6.2 dvacet minut při počáteční rychlosti zkoušky;

2.6.3 deset minut k nárůstu na maximální rychlost zkoušky;

2.6.4 pět minut při maximální rychlosti zkoušky.

3. ROVNOCENNÉ ZKUŠEBNÍ METODY

Užije-li se jiná metoda zkoušky, než je uvedeno v oddílu 2, musí se prokázat její rovnocennost.

Dodatek 7

Změna únosnosti jako funkce rychlosti

Rychlost (km/h)	Změny zatížení (%)
	Moped	Kód průměru ráfku ˜ 12			Kód průměru ráfku ¯ 13
	Značka rychlosti				Značka rychlosti
	B	J	K	L	J	K	L	M	N	P a vyšší
30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30
50	0	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30	+ 30
60		+ 23	+ 23	+ 23	+ 23	+ 23	+ 23	+ 23	+ 23	+ 23
70		+ 16	+ 16	+ 16	+ 16	+ 16	+ 16	+ 16	+ 16	+ 16
80		+ 10	+ 10	+ 10	+ 10	+ 10	+ 10	+ 10	+ 10	+ 14
90		+ 5	+ 5	+ 7,5	+ 5	+ 5	+ 7,5	+ 7,5	+ 7,5	+ 12
100		0	0	+ 5	0	0	+ 5	+ 5	+ 5	+ 10
110		– 7	0	+ 2,5		0	+ 2,5	+ 2,5	+ 2,5	+ 8
120		– 15	– 6	0			0	0	0	+ 6
130		– 25	– 12	– 5				0	0	+ 4
140									0	0

Dodatek 8

Postup zkoušení dynamického nárůstu pneumatik

1. OBLAST PŮSOBNOSTI A ROZSAH

1.1 Tento zkušební postup platí pro pneumatiky pro motocykly typů uvedených v bodě 3.4.1 tohoto dodatku.

1.2 Je určen ke stanovení maximálního nárůstu pneumatiky vlivem odstředivých sil při maximální přípustné rychlosti.

2. POPIS POSTUPU ZKOUŠENÍ

2.1 Zkušební hřídel a ráfek se musí zkontrolovat, aby se zajistila radiální úchylka menší než ± 0,5 mm a příčná úchylka menší než ± 0,5 mm, měřeno na vnějším obvodu sedla pro patku pláště pneumatiky.

2.2 Zařízení znázorňující obrys

Jakékoliv zařízení (projekční souřadnicová síť, kamera, bodové světlo atd.), které umožňuje určit zřetelně vnější obrys průřezu pneumatiky nebo obalovou křivku v rovině kolmé na rovinu, ve které probíhá čára obvodu pneumatiky, v bodě maximální deformace běhounu.

Toto zařízení musí omezit na minimum jakákoliv zkreslení a musí zajišťovat konstantní (známý) poměr (K) mezi promítnutým obrysem a skutečnými rozměry pneumatiky.

Toto zařízení musí umožnit určit obrys pneumatiky vzhledem k ose kola.

3. PROVEDENÍ ZKOUŠKY

3.1 Teplota ve zkušební místnosti v průběhu zkoušky se musí udržovat v rozmezí 20 °C až 30 °C nebo na teplotě vyšší, pokud s tím výrobce souhlasí.

3.2 Zkoušené pneumatiky musí předtím projít výkonovou zkouškou zatížením a rychlostí podle dodatku 6, aniž by vykázaly jakoukoliv vadu.

3.3 Zkoušená pneumatika se musí namontovat na kolo s ráfkem vyhovujícím příslušné normě.

3.4 Tlak v pneumatice (tlak v pneumatice při zkoušce) musí mít hodnoty uvedené v bodě 3.4.1.

3.4.1 Pneumatiky diagonální a smíšené konstrukce.

Značka kategorie Rychlosti	Druh užití pneumatiky	Tlak v pneumatice při zkoušce
		bar	kPa
P/Q/R/S	normální	2,50	250
T a vyšší	normální	2,90	290

3.5 Celek kola s pneumatikou se nechá při teplotě zkušební místnosti nejméně tři hodiny.

3.6 Po této době uložení se musí huštění upravit na hodnotu udanou v bodě 3.4.1.

3.7 Celek kola s pneumatikou se namontuje na zkušební hřídel a zkontroluje se, zda se může volně otáčet. Pneumatikou se může otáčet buď motorem působícím na hřídel pneumatiky, nebo přitlačením na zkušební buben.

3.8 Celek se urychlí bez přerušení tak, aby pneumatika dosáhla během pěti minut své maximální přípustné rychlosti.

3.9 Nainstaluje se zařízení snímající obrys, přičemž je nutno dbát, aby snímalo kolmo na směr rotace běhounu zkoušené pneumatiky.

3.10 Ověří se, že obvodová rychlost povrchu běhounu se s dovolenou odchylkou ± 2 % rovná maximální rychlosti pro danou pneumatiku. Ale- spoň pět minut se udržuje konstantní rychlost zařízení, a potom se zobrazí příčný průřez pneumatiky v oblasti maximální deformace, nebo se ověří, zda pneumatika nepřesahuje přes obalovou křivku.

4. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

4.1 Obálka celku kola s pneumatikou musí být jako na následujícím příkladu.

Podle bodů 3.1.4 a 3.1.5 této přílohy byly pro obalovou křivku stanoveny následující mezní hodnoty:

Kategorie rychlosti pneumatiky	Hdyn (mm)
	Druh užití: normální	Druh užití: do sněhu a speciální
P/Q/R/S	H × 1,10	H × 1,15
T/U/H	H × 1,13	H × 1,18
přes 210 km/h	H × 1,16	—

4.1.1 Hlavní rozměry obalové křivky se musí popřípadě upravit užitím konstantního poměru K (viz výše uvedený bod 2.2).

4.2 Deformace obrysu pneumatiky při maximální rychlosti nesmějí překročit obalovou křivku, vztaženo k osám pneumatiky.

4.3 Pneumatika se neužije k žádné další zkoušce.

5. ROVNOCENNÉ POSTUPY ZKOUŠENÍ

Užije-li se jiného postupu, než je uveden v bodě 2, musí se prokázat jeho rovnocennost.

PŘÍLOHA III

POŽADAVKY NA VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE JEJICH PNEUMATIK

1. OBECNĚ

1.1 S výhradou bodu 2 musí všechny pneumatiky namontované na vozidlo, včetně náhradních, být schváleny jako typ podle této směrnice.

1.2 Montáž pneumatiky

1.2.1 Všechny pneumatiky namontované na vozidlo musí být identické z hledisek uvedených v bodě 1.1.5 přílohy II.

1.2.2 Všechny pneumatiky namontované na určitou nápravu musí být téhož typu (viz příloha II bod 1.1).

1.2.3 Výrobce vozidla určí označení pneumatik podle požadavků této kapitoly. Tato pneumatika nebo tyto pneumatiky vyrobené výrobcem pneumatik s dovolenými odchylkami stanovenými bodech 3.1.4, 3.1.5 a 3.3 přílohy II se musí pohybovat volně ve své určené poloze. Prostor, ve kterém se otáčí kolo, musí být takový, aby dovoloval volný pohyb vzhledem k mezím daným zavěšením náprav, řízením a kryty kol, jak je určil výrobce vozidla, když se použije největší přípustný rozměr pneumatik

1.3 Únosnost

1.3.1 Maximální zatížení každé pneumatiky, která je namontována na vozidle, jak je definováno v bodě 1.31 přílohy II a s užitím požadavků stanovených v dodatku 7 k příloze II, se musí rovnat nejméně následujícím hodnotám:

— maximální přípustná hmotnost na nápravu, jestliže je na nápravě jen jedna pneumatika,

— polovina maximální přípustné hmotnosti na nápravu, jestliže jsou na nápravě dvě pneumatiky v jednoduché montáži,

— 0,54násobek maximální přípustné hmotnosti na nápravu, jestliže jsou dvě pneumatiky v dvojité montáži,

— 0,27násobek maximální přípustné hmotnosti na nápravu, jestliže jsou na nápravě dva celky s pneumatikou v dvojité montáži, přičemž se použije maximální přípustná hmotnost na nápravu podle prohlášení výrobce vozidla.

1.4 Dosažitelná rychlost

1.4.1 Každá pneumatika, která je normálně na vozidle, musí mít značku kategorie rychlosti (viz příloha II bod 1.28) odpovídající maximální konstrukční rychlosti vozidla (podle prohlášení výrobce vozidla, včetně odchylek přípustných pro ověření shodnosti sériové výroby) nebo použitelné kombinaci zatížení a rychlosti (viz příloha II bod 1.27).

1.4.2 Tento požadavek se nevztahuje na vozidla obvykle vybavená normálními pneumatikami, s příležitostným užitím pneumatik do sněhu nebo víceúčelových pneumatik.

V tom případě však značka kategorie rychlosti pneumatik do sněhu nebo víceúčelových pneumatik musí odpovídat rychlosti buď větší, než je maximální konstrukční rychlost vozidla (podle prohlášení výrobce vozidla), nebo nesmí být menší než 130 km/h (nebo musí splňovat obě podmínky).

Je-li však maximální konstrukční rychlost vozidla (podle prohlášení výrobce vozidla) větší než rychlost odpovídající značce kategorie rychlosti pneumatik do sněhu nebo víceúčelových pneumatik, musí být uvnitř vozidla na nápadném místě běžně viditelném pro řidiče výstražný nápis udávající maximální rychlost pneumatik do sněhu.

2. ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY

2.1 Pneumatiky, pro které bylo uděleno dílčí schválení typu podle směrnice 92/23/EHS se mohou montovat také na motocykly s postranním vozíkem, tříkolové mopedy, tříkolky a čtyřkolky.

2.2 Pneumatiky pro motocykly se mohou montovat také na mopedy.

2.3 Na vozidla, která mají vzhledem ke zvláštním podmínkám užívání těchto vozidel pneumatiky, které nejsou pneumatikami pro motocy- kly, pneumatikami pro osobní automobily nebo pneumatikami pro nákladní automobily (např. pneumatiky pro zemědělská vozidla, pneumatiky pro vnitropodniková vozidla, terénní pneumatiky), se nevztahují požadavky přílohy II, pokud orgán příslušný pro schvalo- vání typu pokládá namontované pneumatiky za vhodné pro provozní podmínky vozidla.

2.4 Pneumatiky namontované na mopedy s malým výkonem definované v poznámce k příloze I směrnice 92/61/EHS o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel mohou být vzhledem ke zvláštním podmínkám užití jiného typu než pneumatiky, na které se vztahují požadavky této kapitoly za předpokladu, že se orgánu příslušnému pro schvalování typu dostane ujištění, že namonto- vané pneumatiky odpovídají podmínkám užívání vozidla.

Dodatek 1

Informační dokument pro typ dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla z hlediska montáže pneumatik

(musí být přiložen k žádosti o schválení typu vozidla)

Pořadové číslo (přidělené žadatelem): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Žádost o schválení typu z hlediska montáže pneumatik na typ dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla musí obsahovat informace stano- vené v příloze II směrnice Rady 92/61/EHS ze dne 30. června 1992, části A bodech:

0.1,

0.2,

0.4 až 0.6,

2.3 až 2.3.2,

4.6,

5.2 až 5.2.3.

Dále se požadují tyto údaje:

— značka minimální kategorie rychlosti odpovídající teoretické maximální konstrukční rychlosti vozidla,

— minimální index únosnosti odpovídající maximálnímu zatížení každé pneumatiky,

— odpovídající druhy užití vozidla.

Dodatek 2

Certifikát dílčího schválení typu dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla z hlediska montáže pneumatik

VZOR

Název správního orgánu

Schválení typu č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozšíření č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Část I

1. Výrobní nebo obchodní značka vozidla: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Typ vozidla (uvedou se všechny varianty a verze): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Kategorie vozidla: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. Jméno a adresa zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. Datum předání vozidla ke zkouškám: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Protokol č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . technické zkušebny: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ze dne: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7. Schválení typu uděleno/rozšířeno/odmítnuto (1) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8. Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9. Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10. Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Část II

Doplňkové údaje

1. Je připojen seznam předaný výrobcem vozidla obsahující případné verze a varianty typu vozidla a odpovídajících pneumatik, které se použijí na každé z nich. Popis pneumatik musí obsahovat jen následující údaje (zvlášť pro každou nápravu, když se na vozidlo montují pneumatiky více než jednoho označení rozměru):

— označení rozměru pneumatiky,

— druh užití,

— značka minimální kategorie rychlosti, která je slučitelná s maximální konstrukční rychlostí,

— index minimální únosnosti, která je slučitelná s maximálním zatížením nápravy,

— výrobní nebo obchodní značka (jen v případě uvedeném v bodě 1.2.4 této přílohy).

2. Případně důvody rozšíření schválení typu.

(1) Nehodící se škrtněte.

KAPITOLA 2

ZAŘÍZENÍ PRO OSVĚTLENÍ A SVĚTELNOU SIGNALIZACI DVOUKOLOVÝCH A TŘÍKO- LOVÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL

SEZNAM PŘÍLOH

strana

PŘÍLOHA I Obecné požadavky týkající se schvalování typu konstrukční části pro typ zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci dvoukolových nebo tříkolových motorových vozidel . 73

Dodatek 1 Barvy vyzařovaného světla — Tříbarevné souřadnice 79

Dodatek 2 Příklady uspořádání značek schválení typu 80

PŘÍLOHA II Požadavky týkající se schvalování typu konstrukční části pro přední obrysové svítilny, zadní svítilny, brzdové svítilny, směrové svítilny, zařízení pro osvětlení zadní registrační tabulky, přední mlhové světlomety, zadní mlhové svítilny, zpětné světlomety a odrazky

montované na dvoukolová nebo tříkolová motorová vozidla 88

Dodatek 1 Minimální vodorovné (H) a svislé (V) úhly prostorového rozložení světla 91

Dodatek 2 Fotometrická měření 92

Dodatek 3 Fotometrická měření zařízení pro osvětlení zadní registrační tabulky 93

Dodatek 4 Informační dokument pro typ 94

Dodatek 5 Certifikát schválení typu konstrukční části 95

PŘÍLOHA III Požadavky týkající se schvalování typu konstrukční části pro zařízení (světlomety) se žárovkami nebo halogenovými žárovkami, které vyzařují potkávací nebo dálkové světlo

a jsou určeny pro dvoukolová nebo tříkolová motorová vozidla 96

PŘÍLOHA III-A Světlomety pro mopedy 98

Dodatek 1 Fotometrické zkoušky světlometů se žárovkami kategorií S3 a S4 99

Dodatek 2 Fotometrické zkoušky světlometů s halogenovými žárovkami kategorie HS2 101

Dodatek 3 Informační dokument pro typ světlometu určený pro mopedy 103

Dodatek 4 Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ světlometu určený pro mopedy 104

PŘÍLOHA III-B Světlomety pro motocykly a tříkolky, které vyzařují symetrické potkávací světlo a dál-

kové světlo pomocí žárovek 105

Dodatek 1 Fotometrické zkoušky 107

Dodatek 2 Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů v provozu 109

Dodatek 3 Požadavky na světlomety s rozptylovými skly z plastů a zkoušení rozptylových skel,

vzorků materiálu a úplných světlometů 110

Dodatek 4 Informační dokument pro typ světlometu se žárovkami, který vyzařuje symetrické

strana

potkávací světlo a dálkové světlo a je určen pro motocykly a tříkolky 111

Dodatek 5 Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ světlometu se žárovkami, který vyzařuje symetrické potkávací světlo a dálkové světlo a je určen pro motocykly a tříkolky 112

PŘÍLOHA III-C Světlomety pro motocykly a tříkolky, které vyzařují asymetrické potkávací světlo a dál- kové světlo a jsou vybaveny halogenovými žárovkami (žárovkami HS1) nebo žárovkami

	kategorie R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	113
Dodatek 1	Měřicí stěna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	117
Dodatek 2	Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů za provozu . . . . . . . . . . . . . . .	118
Dodatek 3	Požadavky na světlomety s rozptylovými skly z plastů a zkoušení rozptylových skel, vzorků materiálů a úplných světlometů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	119
Dodatek 4	Informační dokument pro typ světlometu s halogenovými žárovkami (žárovkami HS1)

nebo se žárovkami kategorie R2, který vyzařuje asymetrické potkávací světlo a dálkové

světlo a je určen pro motocykly a tříkolky 120

Dodatek 5 Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ světlometu s halogenovými žárov- kami (žárovkami HS1) nebo se žárovkami kategorie R2, který vyzařuje asymetrické

	potkávací světlo a dálkové světlo a je určen pro motocykly a tříkolky . . . . . . . . . . . .	121
PŘÍLOHA III-D	Světlomety pro motocykly a tříkolky, které vyzařují asymetrické potkávací světlo a dál- kové světlo a jsou vybaveny halogenovými žárovkami jinými než HS1 . . . . . . . . . . . .	122
Dodatek 1	Měřicí stěna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	127
Dodatek 2	Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů za provozu . . . . . . . . . . . . . . .	130
Dodatek 3	Požadavky na světlomety s rozptylovými skly z plastů a zkoušení rozptylových skel, vzorků materiálů a úplných světlometů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	133
Dodatek 4	Informační dokument pro typ světlometu s halogenovými žárovkami, který vyzařuje asymetrické potkávací světlo a dálkové světlo a je určen pro motocykly a tříkolky . . .	142
Dodatek 5	Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ světlometu s halogenovými žárov- kami, který vyzařuje asymetrické potkávací světlo a dálkové světlo a je určen pro motocykly a tříkolky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	143
PŘÍLOHA IV	Žárovky pro užití ve svítilnách nebo světlometech schválených jako typ konstrukční části pro mopedy, motocykly a tříkolky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	144
Dodatek 1 až 22	(viz příloha IV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	146
Dodatek 23	Příklad uspořádání značky schválení typu žárovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	211
Dodatek 24	Světelný střed a tvary vláken žárovek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .	212

PŘÍLOHA I

OBECNÉ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE SCHVALOVÁNÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI PRO TYP ZAŘÍZENÍ PRO OSVĚTLENÍ A SVĚTELNOU SIGNALIZACI DVOUKOLOVÝCH NEBO TŘÍKOLOVÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL

1. Pro účely této kapitoly se

„typem zařízení“ rozumějí zařízení, která se mezi sebou neliší v těchto podstatných vlastnostech:

1.1 výrobní nebo obchodní značka;

1.2 vlastnosti optického systému;

1.3 přidání nebo odstranění částí, které mohou při své funkci měnit optické účinky odrazem, rozptylem, pohlcováním nebo deformací;

1.4 určení k provozu buď pravostrannému, nebo levostrannému, nebo k oběma druhům provozu;

1.5 materiály tvořící rozptylové sklo a popřípadě krycí vrstvy.

2. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI PRO TYP ZAŘÍZENÍ

2.1 Žádost o schválení typu konstrukční části pro typ zařízení podaná podle článku 3 směrnice 92/61/EHS ze dne 30. června 1992 o schválování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel musí obsahovat následující údaje:

2.1.1 zamýšlená (zamýšlené) funkce zařízení;

2.1.2 pro světlomet údaj o tom, zda je konstruován pro provoz na libovolné straně vozovky, nebo jen pro levostranný, nebo pravostranný provoz;

2.1.3 pro směrovou svítilnu: její kategorii.

2.2 Pro každý typ zařízení, pro který je požadováno schválení typu konstrukční části, musí být k žádosti připojeny:

2.2.1 v trojím vyhotovení výkresy natolik podrobné, aby dovolovaly identifikaci typu, které stanovují geometrické podmínky, za nichž je zařízení montováno na vozidlo, spolu s údaji o směru pozorování používaném při zkouškách jako vztažná osa (úhel ve vodorovné rovině H = 0, úhel ve svislé rovině V = 0) a stanovení bodu považovaného při zkouškách za vztažný střed; u světlometů musí výkresy zobrazovat svislý (osový) řez a nárys, popřípadě s detaily drážkování rozptylového skla; na výkresech musí být také vyznačeno místo určené pro povinnou značku schválení typu konstrukční části a popřípadě pro potřebné doplňkové symboly u obdélníku této značky;

2.2.2 stručný technický popis, s výjimkou svítilen nebo světlometů s nevýměnnými zdroji světla i s uvedením zamýšlené kategorie nebo kate- gorií žárovek.

2.3 Žadatel musí rovněž předložit dva vzorky zařízení, pro které je žádáno schválení typu konstrukční části.

2.4 Pro zkoušky plastu, ze kterého jsou vyrobena rozptylová skla světlometů (1) a předních mlhových světlometů, musí být dodáno násle- dující vybavení:

2.4.1 třináct rozptylových skel;

2.4.1.1 šest z těchto rozptylových skel může být nahrazeno vzorky materiálu o minimálním rozměru 60 mm × 80 mm, které mají plochý vnější povrch nebo povrch vypouklý, uprostřed s částí v podstatě plochou (poloměr zakřivení nesmí být menší než 300 mm), která měří nejméně 15 mm × 15 mm;

(1) Světlomety podle přílohy III-B, III-C a III-D.

2.4.1.2 každé z těchto rozptylových skel nebo vzorků materiálu musí být vyrobeno postupem, který se použije v sériové výrobě;

2.4.2 odrážeč, ke kterému lze připevnit rozptylové sklo podle pokynů výrobce.

2.5 Pokud již byly zkoušeny, přiloží se k materiálům tvořícím rozptylová skla nebo popřípadě krycí vrstvy zkušební protokoly o vlastno- stech těchto materiálů a vrstev.

2.6 Než udělí schválení typu, ověří příslušný správní orgán existenci uspokojivých opatření k zajištění účinného řízení shodnosti výroby.

3. DALŠÍ POŽADAVKY NA OZNAČENÍ A NA ZNAČKY NA ZAŘÍZENÍCH

3.1 Zařízení musí nést tyto dobře čitelné a nesmazatelné údaje:

3.1.1 výrobní nebo obchodní značka;

3.1.2 označení zamýšlené kategorie (kategorií) svítilen nebo světlometů; toto se nevztahuje na svítilny nebo světlomety s nevýměnnými zdroji světla;

3.1.3 jmenovité napětí a jmenovitý příkon u svítilen nebo světlometů s nevýměnnými zdroji světla;

3.1.4 značka schválení typu konstrukční části podle článku 8 směrnice 92/61/EHS; na světlometech musí být značka umístěna na rozptylo- vém skle nebo na tělese světlometu (odrážeč se považuje na těleso). Nemůže-li být rozptylové sklo odděleno od tělesa světlometu, postačí umístění na rozptylovém skle. Toto umístění musí být vyznačeno na výkresech zmíněných v bodě 2.2.1. Příklady udává dodatek 2 této přílohy.

4. SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI PRO URČITÉ ZAŘÍZENÍ

4.1 Pokud je zařízení tvořeno dvěma nebo více zařízeními, lze udělit schválení typu konstrukční části, pouze pokud každé z těchto zařízení splňuje požadavky této kapitoly.

5. MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA KONTROLU SHODNOSTI VÝROBY

5.1 Obecně

5.1.1 Jak z hlediska mechanického, tak geometrického je požadavek na shodnost výroby považován za uspokojující, pokud rozdíly nepřekra- čují nevyhnutelné výrobní odchylky v rámci požadavků této směrnice.

5.1.2 Z hlediska fotometrických vlastností se shodnost sériově vyrobených zařízení nezpochybní, pokud se při fotometrických zkouškách kte- réhokoli náhodně odebraného zařízení a v případě signalizačních svítilen, světlometů a předních mlhových světlometů vybavených zkušební žárovkou neodchyluje žádná z měřených hodnot o více než 20 % od minimální hodnoty stanovené touto směrnicí.

5.1.3 Pokud výsledky výše popisovaných zkoušek nesplňují požadavky, musí se zkouška signalizačních svítilen, světlometů nebo předních mlhových světlometů vybavovaných zkušebními žárovkami zopakovat s jinou zkušební žárovkou.

5.1.4 Zařízení se zřejmými vadami se neberou v úvahu.

5.1.5 Tříbarevné souřadnice musí být dodrženy, pokud jsou signalizační svítilny, světlomety nebo přední mlhové světlomety vybaveny žárov- kami nastavenými na barevnou teplotu Standardu A.

5.2 Minimální požadavky na kontrolu shodnosti výroby výrobcem

Držitel schválení typu konstrukční části musí ve vhodných intervalech provádět na každém typu zařízení dále uvedené zkoušky. Tyto zkoušky musí probíhat ve shodě s touto směrnicí.

Pokud jakýkoli odběr vzorků vykazuje u druhu dané zkoušky neshodnost, musí být odebrány a zkoušeny další vzorky. Výrobce musí učinit všechny kroky k zajištění odpovídající shodnosti výroby.

5.2.1 Podstata zkoušek

Zkoušky shodnosti podle této směrnice zahrnují kontrolu fotometrických a kolorimetrických vlastností světlometů motocyklů a tříkolek a ověření změny polohy světelného rozhraní vlivem tepla.

5.2.2 Zkušební postupy

5.2.2.1 Zkoušky se obvykle provádějí postupy stanovenými v této směrnici.

5.2.2.2 U kterékoli zkoušky shodnosti, kterou zajišťuje výrobce, lze se souhlasem příslušného správního orgánu, který zajišťuje zkoušky pro schválení typu konstrukční části, užít rovnocenné postupy. Výrobce musí prokázat, že užité postupy jsou rovnocenné postupům stano- veným touto směrnicí.

5.2.2.3 Použití bodů 5.2.2.1 a 5.2.2.2 mimo jiné vyžaduje pravidelné ověřování zkušebního zařízení a porovnání výsledků s měřeními přísluš- ného orgánu.

5.2.2.4 Ve všech případech jsou referenčními metodami ty metody, které uvádí tato směrnice, zvláště pokud se jedná o úřední kontrolu a odběr vzorků.

5.2.3 Podstata odběru vzorků

Vzorky zařízení se odebírají nahodile ze shodné série. Shodnou sérií se rozumí skupina zařízení téhož typu definovaná podle výrobních postupů výrobce.

Posuzování shody musí pokrýt výrobní série u jednotlivých závodů. Výrobce může spojit záznamy pro stejný typ z několika výrobních závodů za předpokladu, že tyto závody podléhají stejným systémům řízení jakosti.

5.2.4 Měřené a zaznamenávané fotometrické a kolorimetrické vlastnosti

Pokud není stanoveno jinak, měří se odebrané vzorky fotometricky v bodech stanovených v odpovídajících přílohách. Splněny musí být i tříbarevné souřadnice.

5.2.5 Kritéria přijatelnosti

Výrobce provede statistické zhodnocení výsledků zkoušek a po dohodě s příslušným orgánem definuje kritéria přijatelnosti vlastních výrobků k tomu, aby byla splněny požadavky pro kontrolu shodnosti výroby podle přílohy VI směrnice 92/61/EHS.

Kritéria přijatelnosti musí být taková, aby minimální pravděpodobnost vyhovění zkoušce podle bodu 6 (prvý odběr) byla 0,95 s hladi- nou významnosti 95 %.

6. MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR VZORKŮ INSPEKTOREM

6.1 Obecně

6.1.1 Požadavky na shodnost se z hlediska mechanického a geometrického považují za splněné, pokud rozdíly nepřesahují nevyhnutelné výrobní odchylky v rámci požadavků této směrnice.

6.1.2 Shodnost sériově vyráběných zařízení se z hlediska fotometrických vlastností nezpochybní, pokud se v případě signalizačních svítilen, světlometů nebo předních mlhových světlometů vybavených zkušebními žárovkami při zkoušce kteréhokoli náhodně odebraného zařízení neodchyluje žádná z měřených hodnot v nepříznivém směru o více než o 20 % od minimálních hodnot stanovených touto směrnicí.

6.1.3 Jestliže jsou signalizační svítilny, světlomety nebo přední mlhové světlomety vybaveny žárovkami nastavenými na barevnou teplotu Standardu A, musí být dodrženy tříbarevné souřadnice.

6.2 První odběr vzorků

Při prvním odběru se nahodile zvolí čtyři zařízení. První vzorek dvou zařízení se označí A, druhý vzorek dvou zařízení se označí B.

6.2.1 Shodnost se nezpochybní.

6.2.1.1 Shodnost sériově vyráběných zařízení se nezpochybní, jestliže se při postupu výběru podle obrázku 1 této přílohy měřené hodnoty na zařízeních odchylují v nepříznivém směru takto:

6.2.1.1.1 vzorek A

A1: jedno zařízení o 0 %, jedno zařízení ne více než o 20 %,

A2: obě zařízení o více než 0 %, ale ne více než o 20 %,

poté přejít ke vzorku B.

6.2.1.1.2 vzorek B

B1: obě zařízení o 0 %.

6.2.2 Shodnost se zpochybní.

6.2.2.1 Shodnost sériově vyráběných zařízení se zpochybní a výrobce je vyzván, aby uvedl výrobu do souladu s požadavky (opravné řízení), jestliže se při postupu výběru podle obrázku 1 této přílohy měřené hodnoty na zařízeních odchylují v nepříznivém směru takto:

6.2.2.1.1 vzorek A

A3: jedno zařízení ne více než o 20 %, jedno zařízení o více než 20 %,

ale ne více než o 30 %.

6.2.2.1.2 vzorek B

B2: v případě A2

jedno zařízení o více než 0 %,

ale ne více než o 20 %, jedno zařízení ne více než o 20 %,

B3: v případě A2

jedno zařízení o 0 %,

jedno zařízení o více než 20 %,

ale ne více než o 30 %.

6.2.3 Schválení se odebere

Shodnost se zpochybní a použije se článek 10 směrnice 92/61/EHS, jestliže se při postupu výběru podle obrázku 1 této přílohy měřené hodnoty na zařízeních odchylují takto:

6.2.3.1 vzorek A

A4: jedno zařízení ne více než o 20 %, jedno zařízení o více než 30 %,

A5: obě zařízení o více než o 20 %.

6.2.3.2. vzorek B

B4:	v případě A2 jedno zařízení o více než	0 %,
	ale ne více než o	20 %,
	jedno zařízení o více než	20 %,
B5:	v případě A2 obě zařízení o více než	20 %,
B6:	v případě A2 jedno zařízení o	0 %,
	jedno zařízení o více než	30 %.

6.3 Opakovaný odběr vzorků

V případech A3, B2 a B3 je nezbytné do dvou měsíců od oznámení odebrat ze skladu z částí vyrobených po opravném řízení třetí vzorek C dvou zařízení a čtvrtý vzorek D dvou zařízení.

6.3.1 Shodnost se nezpochybní.

6.3.1.1 Shodnost sériově vyráběných zařízení se nezpochybní, jestliže se při postupu výběru podle obrázku 1 této přílohy měřené hodnoty na sériově vyrobených zařízeních odchylují takto:

6.3.1.1.1 vzorek C

C1: jedno zařízení o 0 %, jedno zařízení ne více než o 20 %,

C2: obě zařízení o více než 0 %, ale ne více než o 20 %,

poté přejít ke vzorku D.

6.3.1.1.2. vzorek D

D1: v případě C2

obě zařízení o 0 %.

6.3.2 Shodnost se zpochybní.

6.3.2.1 Shodnost sériově vyráběných zařízení se zpochybní a výrobce je vyzván, aby uvedl výrobu do souladu s požadavky (opravné řízení), jestliže se při postupu výběru podle obrázku 1 této přílohy měřené hodnoty na zařízeních odchylují takto:

6.3.2.1.1 vzorek D

D2: v případě C2

jedno zařízení o více než 0 %,

ale ne více než o 20 %,

jedno zařízení ne více než o 20 %.

6.3.3 Schválení se odebere

Shodnost se zpochybní a použije se článek 10 směrnice 92/61/EHS, jestliže se při postupu výběru podle obrázku 1 této přílohy měřené hodnoty na zařízeních odchylují takto:

6.3.3.1 vzorek C

C3: jedno zařízení ne více než o 20 %, jedno zařízení o více než 20 %,

C4: obě zařízení o více než 20 %.

6.3.3.2 vzorek D

D3: v případě C2

jedno zařízení o více než 0 %,

jedno zařízení o více než 20 %.

Obrázek 1

Dodatek 1

Barvy vyzařovaného světla Tříbarevné souřadnice

ČERVENÁ:	mez ke žluté: mez k purpurové:	y ˜ 0,335 z ˜ 0,008
BÍLÁ:	mez k modré: mez ke žluté:	x ¯ 0,310 x ˜ 0,500
	mez k zelené:	y ˜ 0,150 + 0,640 ×
	mez k zelené:	y ˜ 0,440
	mez k purpurové:	y ¯ 0,050 + 0,750 ×
	mez k červené:	y ¯ 0,382
ORANŽOVÁ:	mez ke žluté: mez k červené:	y ˜ 0,429 y ¯ 0,398
	mez k bílé:	z ˜ 0,007

K ověření kolorimetrických vlastností se použije světelný zdroj s barevnou teplotou 2 856 K (zdroj A podle Meziná- rodní komise pro osvětlení (CIE)) s vhodnými filtry.

U odrazek se zařízení osvětluje standardním zdrojem A podle CIE s diferenčním úhlem 1/3° a s osvětlovacím úhlem V = H = 0°, nebo, pokud zařízení vytváří bezbarvý odraz povrchu, s úhlem V = ± 5°, H = 0; tříbarevné souřadnice odraženého světelného toku musí být ve shora uvedených mezích.

Dodatek 2

Příklady uspořádání značek schválení typu

Obrázek 1

Zařízení opatřené výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části je směrová svítilna kategorie 11 schválená v Nizozemsku (e4) pod číslem 00243. První dvě číslice čísla schválení typu udávají, že schválení bylo uděleno podle požadavků přílohy II této směrnice v jejím původním znění.

Šipka udává, že směrová svítilna má ve vodorovné rovině nesymetrické rozložení světla a že požadované fotometrické hodnoty jsou splněny při pohledu proti vyzařovanému světlu do úhlu 80° směrem vpravo. Příklad uvádí směrovou svítilnu montovanou na pravou stranu vozidla.

Zjednodušené označení skupinových, sdružených a sloučených svítilen nebo světlometů, pokud jsou dvě nebo více svítilen nebo světlometů součástí téže soustavy

Obrázek 1a

(Svislé a vodorovné úsečky označují tvar zařízení světelné signalizace. Nejsou součástí značky schválení typu)

Poznámka:

Tyto tři příklady značek schválení typu konstrukční části (vzory A, B, C) představují tři možné varianty označení světelného zařízení, pokud jsou dvě nebo více svítilen nebo světlometů součástí skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen nebo světlometů.

Značky udávají, že zařízení bylo schváleno v Nizozemsku (e4) pod číslem 3333 a že zahrnuje:

— odrazku třídy 1 schválenou podle směrnice 76/757/EHS v jejím původním znění;

— červenou zadní obrysovou svítilnu (R) schválenou podle xxxxxxx XX této směrnice v jejím původním znění;

— zadní mlhovou svítilnu (F) schválenou podle směrnice 77/538/EHS v jejím původním znění;

— zpětný světlomet (AR) schválený podle směrnice 77/539/EHS v jejím původním znění;

— brzdovou svítilnu (S) schválenou podle xxxxxxx XX této směrnice v jejím původním znění.

Vzor značky ES schválení typu konstrukční části

Figure 1b = Obrázek 1b

Figure 1c = Obrázek 1c Figure 1d = Obrázek 1d

Odrazka opatřená výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části je odrazka třídy 1 schválená v Nizozemsku (e4) pod číslem 216 podle směrnice 76/757/EHS; požadavky na odrazky podle bodu 9.1 přílohy II této směrnice se uplatňují s rozměrem a ¯ 4 mm.

Obrázek 2

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části byl schválen v Nizozemsku (e4) podle přílohy III-A této směrnice v jejím původním znění pod číslem 00243. První dvě číslice čísla schválení udávají, že schválení bylo uděleno podle požadavků této směrnice v jejím původním znění.

Obrázek 3

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části je světlomet, který splňuje požadavky přílohy III-B této směrnice v jejím původním znění a je určen pouze pro pravostranný provoz.

Obrázek 4 Obrázek 5

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části je světlomet splňující požadavky přílohy III-B této směrnice v jejím původním znění a je určen:

pouze pro levostranný provoz pro oba směry provozu po vhodném seřízení optické jednotky nebo světlometu na vozidle.

Obrázek 6

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části je světlomet s rozptylovým sklem z plastu splňující požadavky přílohy III-C této směrnice v jejím původním znění.

Je konstruován tak, že vlákno potkávacího světla může být rozsvíceno současně s vláknem dálkového světla nebo s jinou sloučenou světelnou funkcí.

Obrázek 7 Obrázek 8

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části je světlomet splňující požadavky přílohy III-D této směrnice v jejím původním znění a je určen:

pouze pro potkávací světlo a pouze pro levostranný provoz. pouze pro dálkové světlo.

Obrázek 9 Obrázek 10

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části je světlomet s rozptylovým sklem z plastu splňující požadavky přílohy III-D této směrnice v jejím původním znění pouze pro potkávací světlo, který je určen:

pro oba směry provozu pouze pro pravostranný provoz

Zjednodušené označení skupinových, sdružených a sloučených svítilen nebo světlometů.

Obrázek 11

(Svislé a vodorovné úsečky označují tvar zařízení světelné signalizace. Nejsou součástí značky schválení typu.)

Poznámka:

Výše uvedené čtyři příklady odpovídají světelnému zařízení opatřenému značkou schválení typu konstrukční části, která se vztahuje na:

— přední obrysovou svítilnu (A) schválenou podle xxxxxxx XX této směrnice v jejím původním znění;

— světlomet (HCR) s potkávacím světlem určený k pravostrannému i levostrannému provozu a s dálkovým světlem s maximální svítivostí od 86250 cd do 101250 cd (udáno číslem 30), který byl schválen podle přílohy III–D této směrnice v jejím původním znění; světlomet má rozptylové sklo z plastu;

— přední mlhový světlomet (B) schválený podle směrnice 76/762/EHS v jejím původním znění; světlomet má rozptylové sklo z plastu;

— přední směrovou svítilnu kategorie 11 schválenou podle xxxxxxx XX této směrnice v jejím původním znění.

Obrázek 12 Obrázek 13

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části je světlomet splňující požadavky směrnice 76/761/EHS: pouze pro potkávací světlo a pouze pro levostranný provoz. pouze pro dálkové světlo.

Obrázek 14 Obrázek 15

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení typu konstrukční části je světlomet s rozptylovým sklem z plastu splňující požadavky směrnice 76/761/EHS podle dodatku 3 přílohy III-D této směrnice:

pro potkávací i pro dálkové světlo a určený pouze pro pravostranný provoz.

pouze pro potkávací světlo a určený pouze pro levostranný provoz.

Vlákno potkávacího světla nesmí být rozsvíceno současně s vláknem dálkového světla ani s vláknem kteréhokoli jiného světlometu, se kterým je tento světlomet sloučen.

PŘÍLOHA II

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE SCHVALOVÁNÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI PRO PŘEDNÍ OBRYSOVÉ SVÍTILNY, ZADNÍ SVÍTILNY, BRZDOVÉ SVÍTILNY, SMĚROVÉ SVÍTILNY, ZAŘÍZENÍ PRO OSVĚTLENÍ ZADNÍ REGISTRAČNÍ TABULKY, PŘEDNÍ MLHOVÉ SVĚTLOMETY, ZADNÍ MLHOVÉ SVÍTILNY, ZPĚTNÉ SVĚTLOMETY A ODRAZKY MONTOVANÉ NA DVOUKOLOVÁ NEBO TŘÍKOLOVÁ MOTOROVÁ VOZIDLA

1. DEFINICE

Použijí se odpovídající definice uvedené v příloze I směrnice Rady 93/92/EHS ze dne 29. října 1993 o montáži zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci na dvoukolová a tříkolová motorová vozidla.

1.1 „Rozptylovým sklem“ se rozumí nejvzdálenější součást svítilny nebo světlometu (zařízení), která přenáší světlo svítící plochou.

1.2 „Krycí vrstvou“ se rozumí jakýkoli výrobek nebo výrobky nanesené v jedné vrstvě nebo ve více vrstvách na vnější plochu rozptylového skla.

1.3 „Zařízením různých typů“ se rozumí zařízení, která se liší v těchto hlavních vlastnostech:

1.3.1 výrobní nebo obchodní značka;

1.3.2 vlastnosti optického systému;

1.3.3 přidání nebo odstranění částí, které mohou při své funkci měnit optické účinky odrazem, rozptylem, pohlcováním nebo deformací;

1.3.4 typ žárovky;

1.3.5 materiály tvořící rozptylové sklo a popřípadě krycí vrstvy.

2. DOPLŇKOVÉ ÚDAJE KE ZNAČCE SCHVÁLENÍ TYPU PRO SMĚROVÉ SVÍTILNY

2.1 Obecně je u směrových svítilen třeba umístit v blízkosti obdélníku značky schválení typu konstrukční části a proti číslu značky schválení typu konstrukční části číslo, které udává, že se jedná o přední směrovou svítilnu (kategorie 11) nebo o zadní směrovou svítilnu (kategorie 12).

2.2 U směrových svítilen, které podle bodu 4.7.1 nedosahují na jedné straně minimální požadované svítivosti až do úhlu H = 80°, je třeba pod obdélníkem značky schválení typu konstrukční části umístit vodorovnou šipku, jejíž hrot směřuje na stranu, na které je minimální svítivost podle bodu 4.7.1 dodržena do úhlu nejméně H = 80°.

3. OBECNÉ POŽADAVKY

Zařízení musí být konstruována a vyrobena tak, aby běžném používání a bez ohledu na vibrace, kterým mohou být vystavena, zůstala jejich funkce nenarušena a aby si zachovala vlastnosti požadované touto přílohou.

4. SVÍTIVOST VYZAŘOVANÉHO SVĚTLA

Ve směru vztažné osy musí být svítivost vyzařovaného světla každého z obou zařízení rovna nejméně minimálním hodnotám a nejvýše rovna maximálním hodnotám podle níže uvedené tabulky. Maximální hodnoty nesmějí být překročeny v žádném směru.

	Minimální svítivost [cd]	Maximální svítivost [cd]
Zadní obrysové svítilny	4	12
Přední obrysové svítilny	4	60
Brzdové svítilny	40	100
Směrové svítilny
Přední (kategorie 11) (viz dodatek 1)	90	700 (1)
Zadní (kategorie 12) (viz dodatek 1)	50	200

4.1

4.2

4.3

4.4

4.4.1

4.4.2

(1) Platí pouze pro prostor mezi dvěma svislými přímkami procházejícími V = 0°/H = ± 5° a dvěma vodorovnými přímkami procházejícími V = ± 10°/H = 0°. Pro všechny ostatní směry platí maximum 400 cd

4.5 Mimo vztažnou osu musí být svítivost vyzařovaného světla v polích úhlů podle nákresu v dodatku 1 a v každém směru odpovídajícím bodům tabulky rozložení světla podle dodatku 2 rovna nejméně násobku minimální hodnoty podle bodů 4.1 až 4.4 a procentní hodnoty uvedené ve zmíněné tabulce pro dotyčný směr.

4.6 Odchylně od bodu 4.1 se pod rovinou svírající s vodorovnou rovinou úhel 5° povoluje maximální svítivost 60 cd pro zadní obrysovou svítilnu, která je sloučena s brzdovou svítilnou.

4.7 Dále platí:

4.7.1 uvnitř polí definovaných v dodatku 1 musí být svítivost vyzařovaného světla u obrysových svítilen nejméně 0,05 cd a u brzdových svítilen a směrových svítilen nejméně 0,3 cd;

4.7.2 je-li směrová svítilna ve skupině nebo sloučena s brzdovou svítilnou, musí být poměr skutečně měřených svítivostí obou současně roz- svícených svítilen ke svítivosti zadní obrysové svítilny svítící samostatně, roven nejméně 5:1 v 11 měřicích bodech stanovených v dodatku

2 a umístěných uvnitř pole ohraničeného svislými přímkami procházejícími 0° V/± 10° H a vodorovnými přímkami procházejícími

± 5° V/0° H podle tabulky rozložení světla;

4.7.3 musí být splněny požadavky stanovené pro místní odchylky svítivosti v bodě 2.2 dodatku 2.

4.8 Svítivosti musí být měřeny s ustáleně svítící svítilnou. Jestliže je funkce svítilny přerušovaná, musí se zajistit, aby se svítilna nepřehřívala.

4.9 Podrobnosti užitých metod měření uvádí dodatek 2 zmíněný v bodě 4.5.

4.10 Zařízení k osvětlení zadní registrační tabulky musí splňovat podmínky stanovené v dodatku 3.

4.11 Fotometrické vlastnosti svítilen nebo světlometů s několika zdroji světla se zkoušejí podle dodatku 2.

5. ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY

5.1 Měří se ve všech případech se zkušebními bezbarvými žárovkami kategorie určené pro zařízení a nastavenými tak, aby vyzařovaly refe- renční světelný tok požadovaný pro příslušnou žárovku. Svítilny nebo světlomety s nevýměnnými zdroji světla se však vždy měří při 6,75 V nebo 13,5 V.

5.2 Svislé a vodorovné okraje plochy výstupu světla zařízení se stanovují a kótují ve vztahu ke vztažnému středu zařízení.

6. BARVA VYZAŘOVANÉHO SVĚTLA

Brzdové svítilny a zadní obrysové svítilny vyzařují červené světlo, přední obrysové svítilny vyzařují světlo bílé, směrové svítilny vyzařují světlo oranžové.

Při měření s žárovkou kategorie stanovené výrobcem, a pokud je žárovka napájena svým zkušebním napětím podle přílohy IV, musí barva vyzařovaného světla ležet uvnitř tříbarevných souřadnic předepsaných v dodatku 1 přílohy I.

U svítilen nebo světlometů s nevýměnnými zdroji světla se však barevné vlastnosti ověřují se zdroji světla montovanými do svítilny nebo světlometu a při napětí 6,75 V, 13,5 V nebo 28,0 V.

7. PŘEDNÍ MLHOVÝ SVĚTLOMET A ZADNÍ MLHOVÁ SVÍTILNA

Pro přední mlhové světlomety se uplatňují požadavky směrnice 76/762/EHS, pro zadní mlhové svítilny se uplatňují požadavky směrnice 77/538/EHS.

8. ZPĚTNÉ SVĚTLOMETY

Pro zpětné světlomety se použijí požadavky směrnice 77/539/EHS.

9. ODRAZKY

9.1 Pedálové odrazky

9.1.1 Tvar odrazek musí být takový, aby je bylo možno montovat do obdélníka, jehož poměr stran není větší než osm.

9.1.2 Pedálové odrazky musí splňovat požadavky pro oranžovou barvu stanovené v příloze VIII směrnice 76/757/EHS

9.1.3 Činná plocha odrazky každé ze čtyř pedálových odrazek nesmí být menší než 8 cm2.

9.2 Xxxx xxxxxxx

Uplatňují se požadavky směrnice 76/757/EHS pro odrazky.

Dodatek 1

Minimální vodorovné (H) a svislé (V) úhly prostorového rozložení světla

Dodatek 2

Fotometrická měření

1. MĚŘICÍ METODY

1.1 Při fotometrických měřeních se musí vhodným maskováním předejít rozptýleným odrazům.

1.2 V případě, že by výsledky měření mohly být zpochybněny, musí se postupovat tak, aby:

1.2.1 měřicí vzdálenost byla taková, aby bylo možno užít zákon o nepřímé úměrnosti druhé mocniny vzdálenosti;

1.2.2 měřicí zařízení bylo takové, aby úhlová velikost otvoru měřiče pozorovaná ze vztažného středu světla byla mezi 10' a 1°;

1.2.3 požadavek na svítivost v příslušném směru pozorování se považuje za splněný, je-li tento požadavek dosažen ve směru, který se neod- chyluje o více než jednu čtvrtinu stupně od směru pozorování.

2. TABULKA STANDARDNÍHO ROZLOŽENÍ SVĚTLA

2.1 Směr H = 0° a V = 0° odpovídá vztažné ose (na vozidle je vodorovná, rovnoběžná se střední podélnou rovinou vozidla a orientovaná v požadovaném směru viditelnosti). Prochází vztažným středem. Hodnoty uvedené v tabulce udávají pro různé směry měření minimální svítivost jako procento minima požadovaného v ose každého světla (ve směru H = 0° aV= 0°).

2.2 Uvnitř pole rozložení světla podle bodu 2, které je schematicky znázorněno jako mřížka, má být světelný obrazec v podstatě spojitý, tj. svítivost v každém místě části pole ohraničeného čarami mřížky musí splňovat nejméně nejnižší z minimálních hodnot uvedených v procentech (nebo nejnižší možnou hodnotu) na čarách mřížky uzavírajících dané místo.

3. FOTOMETRICKÁ MĚŘENÍ NA SVÍTILNÁCH NEBO SVĚTLOMETECH VYBAVENÝCH NĚKOLIKA ZDROJI SVĚTLA Fotometrické vlastnosti se zkoušejí:

3.1 u nevýměnných (pevných) žárovek nebo jiných zdrojů světla:

při napětí předepsaném výrobcem; schvalovací zkušebna může od výrobce požadovat zvláštní napáječ, který je k takovým svítilnám nebo světlometům potřebný;

3.2 u výměnných žárovek:

pokud jsou svítilny nebo světlomety vybaveny žárovkami ze sériové výroby pro 6,75 V, 13,5 V nebo 28,0 V, musí hodnota svítivosti ležet mezi maximální a minimální mezní hodnotou udanou v této příloze a zvětšenou o přípustnou odchylku světelného toku stanove- nou pro zvolený typ žárovky podle údaje v příloze IV pro sériově vyráběné žárovky; alternativně lze v každé jednotlivé poloze střídavě užít zkušební žárovku, která pracuje při svém vlastním referenčním toku, přičemž jednotlivá měření z každé polohy se sčítají.

Dodatek 3

Fotometrická měření zařízení pro osvětlení zadní registrační tabulky

1. OSVĚTLENÁ PLOCHA

Zařízení může být kategorie 1 nebo 2. Zařízení kategorie 1 musí být konstruováno tak, aby osvětlovalo místo nejméně o rozměrech 130 × 240 mm, a zařízení kategorie 2 tak, aby osvětlovalo místo nejméně o rozměrech 200 × 280 mm.

2. BARVA VYZAŘOVANÉHO SVĚTLA

Barva světla vyzařovaného žárovkou, která je užita v zařízení, musí být bílá a dostatečně neutrální, aby nezpůsobovala patrnou změnu barvy registrační tabulky.

3. DOPAD SVĚTLA

Výrobce osvětlovacího zařízení musí stanovit podmínky montáže tohoto zařízení vzhledem k místu určenému pro registrační tabulku. Toto zařízení musí zaujímat takovou polohu, aby úhel dopadu na žádný z bodů osvětlovaného povrchu tabulky nepřesahoval 82°, přičemž tento úhel je měřen vzhledem k okraji plochy výstupu světla toho zařízení, které je nejvzdálenější od povrchu tabulky. Kde je více částí osvětlovacího zařízení než jedna, týká se tento požadavek toho dílu tabulky, který má být osvětlován odpovídajícím zařízením.

Zařízení musí být konstruováno tak, aby žádný paprsek světla nesvítil přímo vzad s výjimkou paprsků červeného světla tam, kde je zařízení sdružené nebo ve skupině se zadní obrysovou svítilnou.

4. METODA MĚŘENÍ

Jas se měří na archu čistého bílého savého papíru s minimálním činitelem rozptylového odrazu 70 %, který má stejné rozměry jako registrační tabulka, a který je umístěn v poloze, kterou tabulka obvykle zaujme, avšak 2 mm nad podložkou.

Jas se měří kolmo k povrchu papíru v místech uvedených níže v nákresu v bodě 5, každý bod představuje kruhovou plochu o průměru 25 mm.

5. FOTOMETRICKÉ VLASTNOSTI

V každé poloze měření musí být jas B nejméně 2 cd/m2.

Obrázek 1

Měřicí body pro kategorii 1

Obrázek 2

Měřicí body pro kategorii 2

Gradient jasu hodnot B1 a B2 naměřený mezi kterýmikoli dvěma body 1 a 2 vybranými z výše uvedených bodů nesmí překročit 2 x Bo/cm, kde Bo je minimální jas naměřený v různých měřicích bodech, jinak vyjádřeno

  B2 – B1 ≤ 2× Bo /cm vzdalenost 1 – 2(cm)

Dodatek 4

Informační dokument pro typ

— přední obrysové svítilny

— zadní obrysové svítilny

— brzdové svítilny

— směrové svítilny

— zařízení k osvětlení zadní registrační tabulky

— předního mlhového světlometu

— zadní mlhové svítilny

— zpětného světlometu

— odrazky (1)

Určeno pro dvoukolová nebo tříkolová motorová vozidla

(musí být přiložen k žádosti o schválení typu konstrukční části, pokud je podávána odděleně od žádosti o schválení typu vozidla)

Pořadové číslo (přidělené žadatelem): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Žádost o schválení typu konstrukční části pro přední obrysovou svítilnu, zadní obrysovou svítilnu, brzdovou svítilnu, směrovou svítilnu, zařízení pro osvětlení zadní registrační tabulky, přední mlhový světlomet, zadní mlhovou svítilnu, zpětný světlomet nebo odrazku (1), tj. pro zařízení určená pro dvoukolová nebo tříkolová motorová vozidla, musí obsahovat tyto údaje:

1. Výrobní nebo obchodní značka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Jméno a adresa případného zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Typ a vlastnosti zařízení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. Počet a kategorie žárovek: (2)

6. Počet a kategorie svítilen nebo světlometů montovaných v zařízení dodaném k schválení typu konstrukční části: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7. Přiložený výkres č. … znázorňuje geometrické podmínky montáže na vozidlo pro zařízení předané ke schválení typu konstrukční části. Dále musí být udána vztažná osa a poloha okrajů plochy výstupu světla zařízení předaného ke schválení typu konstrukční části. Nákres musí dále uvádět plochu určenou pro značku schválení.

(1) Nehodící se škrtněte.

(2) U svítilen nebo světlometů s nevýměnnými zdroji světla udejte počet a celkový příkon zdrojů ve W.

Dodatek 5

Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ

— přední obrysové svítilny

— zadní obrysové svítilny

— brzdové svítilny

— směrové svítilny

— zařízení pro osvětlení zadní registrační tabulky

— předního mlhového světlometu

— zadní mlhové svítilny

— zpětného světlometu

— odrazky (1)

Určeno pro dvoukolová nebo tříkolová motorová vozidla

Název správního orgánu

Protokol č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . technické zkušebny: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ze dne: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Schválení typu konstrukční části č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozšíření č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1. Značka zařízení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Typ zařízení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Svítivost směrové svítilny: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Počet a kategorie žárovek: (2).

5. Připojený nákres zařízení č. opatřený číslem schválení typu.

6. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7. Jméno a adresa případného zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8. Datum předání vozidla ke zkouškám: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9. Schválení typu konstrukční části uděleno/odmítnuto (1)

10. Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11. Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12. Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(1) Nehodící se škrtněte.

(2) U svítilen nebo světlometů s nevýměnnými zdroji udejte počet a celkový příkon.

PŘÍLOHA III

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE SCHVALOVÁNÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI PRO ZAŘÍZENÍ (SVĚTLOMETY) SE ŽÁROVKAMI NEBO S HALOGENOVÝMI ŽÁROVKAMI, KTERÉ VYZAŘUJÍ POTKÁVACÍ NEBO DÁLKOVÉ SVĚTLO A JSOU URČENY PRO DVOUKOLOVÁ NEBO TŘÍKOLOVÁ MOTOROVÁ VOZIDLA

1. DEFINICE

Použije se odpovídající definice podle přílohy I směrnice 93/92/EHS.

1.1 „Rozptylovým sklem“ se rozumí nejvzdálenější součást svítilny nebo světlometu (zařízení), která přenáší světlo svítící plochou.

1.2 „Krycí vrstvou“ se rozumí jakýkoli výrobek nebo výrobky nanesené v jedné vrstvě nebo ve více vrstvách na vnější plochu rozptylového skla.

1.3 „Světlomety různých typů“ se rozumí zařízení, která se liší v těchto hlavních náležitostech:

1.3.1 výrobní nebo obchodní značka;

1.3.2 vlastnosti optického systému;

1.3.3 přidání nebo odstranění částí, které mohou při své funkci měnit optické účinky odrazem, rozptylem, pohlcováním nebo deformací; montáž nebo demontáž filtrů určených ke změně barvy světla a nikoli ke změně rozložení světla však není příčinou změny typu;

1.3.4 vhodnost pro pravostranný, nebo pro levostranný provoz, nebo pro oba směry provozu;

1.3.5 druh vyzařovaného světla (potkávací světlo, dálkové světlo nebo obojí);

1.3.6 patice pro žárovku (nebo pro žárovky) jedné z odpovídajících kategorií;

1.3.7 materiály tvořící rozptylové sklo a popřípadě krycí vrstvy.

2. SVĚTLOMETY Rozlišují se:

2.1 Světlomety pro mopedy

(viz přílohu III-A)

2.1.1 S jednovláknovou žárovkou 15 W (kategorie S3)

2.1.2 S dvouvláknovou žárovkou 15/15 W (kategorie S4)

2.1.3 S jednovláknovou halogenovou žárovkou 15 W (kategorie HS2)

2.2 Světlomety pro motocykly a tříkolky

(viz přílohy III-B a III-C)

2.2.1 S dvouvláknovou žárovkou 25/25 W (kategorie S1)

2.2.2 S dvouvláknovou žárovkou 35/35 W (kategorie S2)

2.2.3 S dvouvláknovou halogenovou žárovkou 35/35 W (kategorie HS1)

2.2.4 S dvouvláknovou žárovkou 40/45 W (kategorie R2)

2.3 Světlomety pro motocykly a tříkolky

(viz přílohu III–D – světlomety s halogenovými žárovkami jinými než HS1)

2.3.1 S jednovláknovou žárovkou 55 W (kategorie H1)

2.3.2 S jednovláknovou žárovkou 55 W (kategorie H2)

2.3.3 S jednovláknovou žárovkou 55 W (kategorie H3)

2.3.4 S jednovláknovou žárovkou 60 W (kategorie HB3)

2.3.5 S jednovláknovou žárovkou 51 W (kategorie HB4)

2.3.6 S jednovláknovou žárovkou 55 W (kategorie H7)

2.3.7 S dvouvláknovou žárovkou 55/60 W (kategorie H4)

PŘÍLOHA III-A

SVĚTLOMETY PRO MOPEDY

1. OBECNÉ POŽADAVKY

1.1 Světlomety musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby při běžném používání a bez ohledu na vibrace, kterým mohou být vystaveny, byla zajištěna trvale jejich uspokojivá funkce a aby si zachovaly vlastnosti požadované touto přílohou.

1.2 Součásti určené k upevnění žárovek musí být konstruovány tak, aby i za tmy mohla být žárovka namontována ve správné poloze.

2. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

2.1 Musí být jednoznačně vyznačena správná poloha rozptylového skla vzhledem k optickému systému a v této poloze musí být zajištěna proti natočení za provozu.

2.2 K měření osvětlení světlometem se použije měřicí stěna popsaná v dodatku 1 nebo 2 a zkušební žárovka s hladkou bezbarvou baňkou jedné z kategorií podle bodu 2.1 a přílohy III.

Zkušební žárovky musí být seřízeny na příslušný referenční světelný tok odpovídající hodnotám předepsaným pro tyto žárovky v odpovídajícím technickém dokumentu (viz přílohu IV).

2.3 Potkávací světlo musí vytvářet dostatečně ostré rozhraní tak, aby s jeho pomocí bylo možno zajistit uspokojivé seřízení. Rozhraní musí být prakticky vodorovné a přímé v šířce nejméně ± 900 mm na pravé i levé straně, měřeno ve vzdálenosti 10 m (u halogenových žáro- vek: v šířce nejméně ± 2 250 mm na pravé i levé straně, měřeno ve vzdálenosti 25 m; viz dodatek 2). Po seřízení podle dodatku 1 musí světlomety vyhovovat požadavkům tam uvedeným.

2.4 Rozložení světla nesmí vykazovat žádné boční výchylky, které by byly na závadu dobré viditelnosti.

2.5 Osvětlení měřicí stěny zmiňované v bodě 2.2 se měří fotočlánkem s užitečnou plochou ležící uvnitř čtverce o délce strany 65 mm.

3. DALŠÍ POŽADAVKY NA INSPEKCI PŘI KONTROLE SHODNOSTI VÝROBY PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY V SOULADU S BODEM 5.2.4. PŘÍLOHY I

Veškeré záznamy fotometrických vlastností světlometů zjišťované podle obecných požadavků zkoušek shodnosti se musí omezit na body HV – LH – RH – L600 – R600 (viz obrázek v dodatku 1)

Dodatek 1

Fotometrické zkoušky světlometů se žárovkami kategorií S3 a S4

1. Pro měření musí být měřicí stěna umístěna ve vzdálenosti alespoň 10 m před světlometem a v pravém úhlu k přímce spojující vlákno dál- kového světlometu s bodem HV (viz obrázek níže); přímka H–H musí být vodorovná.

2. POŽADAVKY NA POTKÁVACÍ SVĚTLO

2.1 Bočně se světlomet seřídí tak, aby jeho světelný svazek byl co nejvíce symetrický podle přímky V-V.

2.2 Svisle se světlomet seřídí tak, aby rozhraní leželo 100 mm pod přímkou H-H.

2.3 Po seřízení světlometu podle bodů 2.1 a 2.2 musí být hodnoty osvětlení následující:

2.3.1 na přímce H-H a nad ní: nejvýše 2 lx;

2.3.2 na přímce ležící 300 mm pod přímkou H-H a v šířce 900 mm na obě strany od přímky V-V: nejméně 8 lx;

2.3.3 na přímce ležící 600 mm pod přímkou H-H a v šířce 900 mm na obě strany od přímky V-V: nejméně 4 lx.

3. POŽADAVKY NA DÁLKOVÉ SVĚTLO (pokud je montováno)

3.1 Po seřízení podle bodů 2.1 a 2.2 musí světlomety pro dálkové světlo splňovat následující požadavky:

3.1.1 průsečík HV přímek H-H a V-V musí ležet uvnitř izoluxy odpovídající 80 % maximálního osvětlení;

3.1.2 maximální osvětlení Emax dálkového světla nesmí být menší než 50 lx;

3.1.3 osvětlení dálkovým světlem napravo a nalevo od výchozího bodu HV musí být až do vzdálenosti 0,90 m nejméně Emax/4.

MĚŘICÍ STĚNA

(rozměry v mm, stěna ve vzdálenosti 10 m)

Obrázek

Dodatek 2

Fotometrické zkoušky světlometů s halogenovými žárovkami kategorie HS2

1. Pro měření musí být měřicí stěna umístěna ve vzdálenosti 25 m před světlometem kolmo k přímce spojující vlákno dálkového světlometu a bod HV (viz obrázek níže); přímka H-H musí být vodorovná.

2. Bočně se světlomet seřídí tak, aby rozložení světla bylo symetrické podle přímky V-V.

3. Xxxxxx se světlomet seřídí tak, aby rozhraní potkávacího světla leželo 250 mm pod přímkou H-H. Musí být také vodorovné.

4. Po seřízení světlometu podle bodů 2 a 3 výše musí být splněny následující podmínky:

Měřicí bod	Osvětlení E [lx]
Kterýkoli bod na přímce H-H a nad ní	˜ 0,7
Kterýkoli bod na přímce 35L-35R kromě 35V	¯ 1
Bod 35 V	¯ 2
Kterýkoli bod na přímce 25L-25R	¯ 2
Kterýkoli bod na přímce 15L-15R	¯ 0,5

5. Měřicí stěna

MĚŘICÍ STĚNA

(rozměry v mm, stěna ve vzdálenosti 25 m)

Obrázek

Dodatek 3

Informační dokument pro typ světlometu určený pro mopedy

(musí být přiložen k žádosti o schválení typu konstrukční části, pokud je podávána odděleně od žádosti o schválení typu vozidla)

Pořadové číslo (přidělené žadatelem): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Žádost o schválení typu konstrukční části pro typ světlometu pro mopedy musí obsahovat tyto údaje:

1. Výrobní nebo obchodní značka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Jméno a adresa případného zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Typ a vlastnosti světlometu dodaného ke schválení typu konstrukční části: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. Počet a kategorie žárovek: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. Xxxxxxxx je výkres světlometu č.: …

Dodatek 4

Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ světlometu určený pro mopedy

Název správního orgánu

Protokol č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . technické zkušebny: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ze dne: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Schválení typu konstrukční části č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozšíření č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1. Značka světlometu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Typ světlometu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Počet a kategorie žárovek: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. Jméno a adresa zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. Datum předání světlometu ke zkouškám: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7. Připojený nákres světlometu č. opatřený číslem schválení typu.

8. Schválení typu konstrukční části uděleno/odmítnuto (1)

9. Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10. Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11. Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(1) Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA III-B

SVĚTLOMETY PRO MOTOCYKLY A TŘÍKOLKY, KTERÉ VYZAŘUJÍ SYMETRICKÉ POTKÁVACÍ SVĚTLO A DÁLKOVÉ SVĚTLO POMOCÍ

ŽÁROVEK

1. DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA ZNAČKY A OZNAČENÍ URČITÝCH ZAŘÍZENÍ

1.1 Světlomety musí být zřetelně a nesmazatelně označeny písmeny „MB“ (značka pro světlomet dálkového světla) umístěnými proti číslu schválení typu konstrukční části.

1.2 Světlomety konstruované tak, že vylučují jakékoli současné rozsvícení vlákna potkávacího světla a vlákna jakéhokoli jiného zdroje světla, se kterým mohou být sloučeny, musí být ve značce schválení typu konstrukční části označeny lomítkem (/) za písmeny MB pro potkávací světlomet.

1.3 Na světlometech s rozptylovým sklem z plastu se poblíž značky podle bodu 1.1 umístí písmena „PL“.

2. OBECNÉ POŽADAVKY

2.1 Každý ze vzorků musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3.

2.2 Světlomety musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby při běžném používání a bez ohledu na vibrace, kterým mohou být vystaveny, byla zajištěna trvale jejich uspokojivá funkce a aby si zachovaly požadované vlastnosti.

2.2.1 Světlomety musí být vybaveny zařízením, které jim umožňuje, aby byly na vozidle seřízeny tak, že vyhovují pravidlům, která se na ně vztahují. Takové zařízení nemusí být montováno na konstrukční částech, z nichž nelze odstranit odrážeč nebo rozptylové sklo, za předpokladu, že použití těchto částí je omezeno pro vozidla, na kterých světlomety mohou být seřízeny jinými prostředky.

Jestliže je světlomet dálkového světla i světlomet potkávacího světla vybaven vlastní žárovkou a jsou ve skupině nebo sloučené, musí zařízení pro seřizování umožnit řádné seřízení každého z obou optických systémů.

2.2.2 Tato pravidla se však nevztahují na světlomety, jejichž odrážeče jsou neoddělitelné. Pro tento typ světlometu se použijí požadavky bodu 3.3. Použije-li se pro dálkové světlo více než jeden světelný zdroj, musí být pro stanovení nejvyšší hodnoty osvětlení Emax užito všech společných funkcí podílejících se na tvorbě dálkového světla.

2.3 Díly, kterými je žárovka upevněna v odrážeči, musí být vyrobeny tak, aby i ve tmě mohla být žárovka namontována bez nejistoty ve správné poloze.

2.4 Podle požadavků dodatku 2 musí být uskutečněny doplňující zkoušky, které potvrdí, že během provozu nedojde k přílišné změně foto- metrických vlastností.

2.5 Pokud je rozptylové sklo světlometu zhotoveno z plastu, provedou se dodatečné zkoušky podle dodatku 3.

3. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

3.1 Musí být jednoznačně vyznačena správná poloha rozptylového skla vůči optickému systému a musí být aretována proti natočení za provozu.

3.2 K měření osvětlení světlometem se použije měřicí stěna popsaná v dodatku 1 a zkušební žárovka (S1 nebo S2, viz přílohu IV) s hlad- kou bezbarvou baňkou.

Zkušební žárovky musí být seřízeny na odpovídající referenční světelný tok odpovídající hodnotám předepsaným pro tyto žárovky.

3.3 Potkávací světlo musí vytvářet dostatečně ostré rozhraní tak, aby s jeho pomocí bylo prakticky možné uspokojivé seřízení. Rozhraní musí být vodorovně v rozmezí nejméně ± 5° co možno přímé a vodorovné. Při seřízení podle dodatku 1 musí světlomety vyhovovat požadavkům tam uvedeným.

3.4 Rozložení světla nesmí vykazovat žádné boční výchylky, jež by znehodnocovaly dobrou viditelnost.

3.5 Osvětlení měřicí stěny podle bodu 3.2 se měří fotosnímačem s užitečnou plochou ležící uvnitř čtverce o straně 65 mm.

4. DALŠÍ POŽADAVKY NA INSPEKCI PŘÍSLUŠNÝCH SPRÁVNÍCH ORGÁNů PŘI KONTROLE SHODNOSTI VÝROBY PODLE BODU 5.1 PŘÍLOHY I

4.1 Pro hodnoty v pásmu III může být maximální nepříznivá odchylka:

— 0,3 lx, odpovídá 20 %,

— 0,45 lx, odpovídá 30 %.

4.2 Pokud pro dálkové světlo leží HV uvnitř izoluxy odpovídající 0,75 Emaxa u fotometrických hodnot je zjištěna v kterémkoli měřicím bodu podle bodu 4.3 a 4.4 dodatku 1 této směrnice hodnota s dovolenou odchylkou + 20 % pro hodnoty maximální a – 20 % pro hodnoty minimální.

4.3 Pro ověření změny svislé polohy rozhraní vlivem tepla se použije následující postup:

po podrobení světlometu třem cyklům popsaným v bodě 2.2.2 dodatku 2 se jeden ze vzorků zkouší postupem podle bodu 2.1 dodatku 2;

světlomet se považuje za vyhovující, pokud ∆r nepřekročí 1,5 mrad;

pokud tato hodnota překročí 1,5 mrad, ale nepřekročí 2,0 mrad, zkouší se druhý světlomet; po této zkoušce nesmí střední hodnota absolutních hodnot obou vzorků překročit 1,5 mrad.

Dodatek 1

Fotometrické zkoušky

1. Pro účely seřizování musí být dotyčná stěna umístěna ve vzdálenosti 10 m před světlometem, přímka h-h musí být vodorovná. Při měření musí být fotosnímač vzdálen 25 m před světlometem a musí být umístěn kolmo na přímku spojující vlákno žárovky s bodem HV.

2. Bočně se světlomet seřídí tak, aby dálkové světlo bylo symetrické podle v-v.

3. Xxxxxx se světlomet seřídí tak, aby rozhraní potkávacího světla leželo 250 mm pod přímkou h-h (ve vzdálenosti 25 m).

4. Po seřízení světlometu podle bodů 2 a 3, jejichž podmínky jsou obdobné podmínkám pro dálkové světlo, musí být splněny následující pod- mínky:

4.1 Střed osvětlení dálkovým světlem nesmí ležet více než 0,6° nad přímkou h-h nebo pod ní.

4.2 Osvětlení dálkovým světlem musí své maximální hodnoty Emax dosahovat ve středu celkového rozložení světla a musí se do stran zmenšovat.

4.3 Maximální hodnota osvětlení Emax dálkovým světlem musí činit nejméně 32 lx.

4.4 Osvětlení dálkovým světlem musí odpovídat následujícím hodnotám:

4.4.1 Průsečík HV přímek h-h a v-v musí ležet uvnitř izoluxy odpovídající 90 % maximálního osvětlení.

4.4.2 Vodorovně od bodu HV napravo a nalevo musí až do vzdálenosti 1,125 m osvětlení dálkovým světlem činit nejméně 12 lx a nesmí být menší než 3 lx až do vzdálenosti 2,25 m.

4.5 Osvětlení potkávacím světlem musí odpovídat následujícím hodnotám:

Kterýkoli bod na přímce h-h a nad ní	˜ 0,7 lx
Kterýkoli bod na přímce 50L-50R, vyjma 50V (1)	¯ 1,5 lx
Bod 50 V	¯ 3,0 lx
Kterýkoli bod na přímce 25L-25R	¯ 3,0 lx
Všechny body v pásmu IV	¯ 1,5 lx

(1) Svítivost 50R je nejméně 0,25

                                            50V                                     

5. MĚŘICÍ A SEŘIZOVACÍ STĚNA

(rozměry v mm, stěna ve vzdálenosti 25 m)

Dodatek 2

Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů v provozu

Vyhovění požadavkům tohoto dodatku není dostačujícím kritériem pro schválení typu konstrukční části pro světlomety s rozptylovými skly z plastů. Viz dodatek 2 k příloze III-D

Dodatek 3

Požadavky na světlomety s rozptylovými skly z plastů a zkoušení rozptylových skel, vzorků materiálu a úplných světlometů

Viz dodatek 3 k příloze III-D.

Dodatek 4

Informační dokument pro typ světlometu se žárovkami, který vyzařuje symetrické potkávací světlo a dálkové světlo a je určen pro motocykly a tříkolky

(musí být přiložen k žádosti o schválení typu konstrukční části, pokud je podávána odděleně od žádosti o schválení typu vozidla)

Pořadové číslo (přidělené žadatelem): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Žádost o schválení typu konstrukční části pro typ světlometu pro motocykly a tříkolky musí obsahovat tyto údaje:

1. Výrobní nebo obchodní značka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Jméno a adresa případného zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Typ a vlastnosti světlometu dodaného ke schválení typu konstrukční části: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. Počet a kategorie žárovek: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. Přikládá se výkres světlometu č.: …

Dodatek 5

Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ světlometu se žárovkami, který vyzařuje symetrické potkávací světlo a dálkové světlo a je určen pro motocykly a tříkolky

Název správního orgánu

Protokol č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . technické zkušebny: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ze dne: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Schválení typu konstrukční části č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozšíření č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1. Výrobní nebo obchodní značka světlometu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Typ světlometu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Počet a kategorie žárovek: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. Jméno a adresa zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. Datum dodání světlometu ke zkouškám: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7. Připojený nákres světlometu č. opatřený číslem schválení typu.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8. Schválení typu konstrukční části uděleno/odmítnuto (1)

9. Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10. Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11. Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(1) Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA III-C

SVĚTLOMETY PRO MOTOCYKLY A TŘÍKOLKY, KTERÉ VYZAŘUJÍ ASYMETRICKÉ POTKÁVACÍ SVĚTLO A DÁLKOVÉ SVĚTLO A JSOU VYBAVENY HALOGENOVÝMI ŽÁROVKAMI (ŽÁROVKAMI HS1) NEBO ŽÁROVKAMI KATEGORIE R2

1. DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA ZNAČKY A OZNAČENÍ URČITÝCH ZAŘÍZENÍ

1.1 Světlomety konstruované tak, aby splňovaly požadavky jediného směru provozu (pravostranného nebo levostranného), musí mít na roz- ptylovém skle označeny okraje plochy, která může být popřípadě zakryta, aby se předešlo rušení uživatelů silnice v zemi, kde je směr provozu opačný, než pro který byl světlomet konstruován. Pokud však je taková plocha přímo rozpoznatelná z konstrukce, není takové vyznačení nutné.

1.2 Světlomety konstruované jak pro pravostranný provoz tak pro levostranný provoz musí být označeny tak, aby se rozeznaly obě polohy montáže světelné jednotky do vozidla nebo žárovky do odrážeče; toto označení sestává z písmen „R/D“ v místě odpovídajícím pravostran- nému provozu a z písmen „L/G“ v místě odpovídajícím provozu levostrannému.

1.3 Světlomety konstruované tak, že vylučují jakékoli současné rozsvícení vlákna potkávacího světla a vlákna jakéhokoli jiného zdroje světla, se kterým mohou být sloučeny, musí být ve značce schválení typu konstrukční části označeny lomítkem (/) za značkou pro potkávací světlomet.

1.4 Pokud světlomet splňuje pouze požadavky pro levostranný provoz, umístí se pod značkou ES schválení typu konstrukční části vodorovná šipka směřující vpravo pro pozorovatele, který pozoruje světlomet zpředu, tj. k té straně silnice, na které se jezdí.

1.5 Pokud splňují světlomety požadavky obou směrů provozu pomocí úmyslné změny seřízení světelné jednotky nebo světlometu, umístí se pod značkou ES schválení typu konstrukční části vodorovná šipka se dvěma hroty směřujícími jeden vlevo a druhý vpravo.

1.6 U světlometů s žárovkami HS1 se proti značce schválení typu konstrukční části umístí písmena „MBH“.

1.7 Výše uvedené značky musí být zřetelně viditelné a nesmazatelné.

1.8 Na světlometech, které mají rozptylová skla z plastů, se umístí poblíže značek předepsaných v bodech 1.2 až 1.7 písmena „PL“.

2. OBECNÉ POŽADAVKY

2.1 Každý vzorek musí vyhovět požadavkům, které jsou uvedeny v bodech 3 až 5.

2.2 Světlomety musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby při běžném používání a bez ohledu na vibrace, kterým mohou být vystaveny, byla zajištěna trvale jejich uspokojivá funkce a aby si zachovaly vlastnosti požadované touto přílohou.

2.2.1 Světlomety musí být namontovány se zařízením, které jim umožňuje, aby byly na vozidle seřízeny tak, že vyhovují pravidlům, která se na ně vztahují. Takové zařízení nemusí být montováno na částech, u kterých nelze odrážeč a rozptylové sklo oddělit, za předpokladu, že užití těchto konstrukční částí je omezeno na vozidla, na kterých světlomety mohou být seřízeny jinými prostředky.

Je-li světlomet dálkového světla i světlomet potkávacího světla vybaven vlastní žárovkou a oba jsou ve skupině, která tvoří společnou jed- notku, musí zařízení pro seřizování umožnit řádné seřízení každého z obou optických systémů.

2.2.2 Tato pravidla se však nevztahují na soustavy světlometů, jejichž odrážeče jsou neoddělitelné. Pro tento případ se použijí požadavky bodu 2 této přílohy. Jestliže se pro dálkové světlo užívá více než jednoho světelného zdroje, musí být pro stanovení nejvyšší hodnoty osvětlení Emax užito společných funkcí.

2.3 Díly, kterými je žárovka upevněna v odrážeči, musí být vyrobeny tak, aby i ve tmě mohla být žárovka namontována bez nejistoty ve správné poloze.

2.4 Správná poloha rozptylového skla vůči optickému systému musí být jednoznačně označena a musí být proti natočení za provozu areto- vána.

2.5 Světlomety, které jsou určeny pro splnění požadavků jak pravostranného, tak levostranného provozu, mohou být upraveny k provozu na dané straně silnice buď vhodným počátečním seřízením při montáži na vozidlo, nebo volitelným seřízením uživatelem. Takové počáteční nebo volitelné seřízení může být např. tvořeno montáží buď optické jednotky na vozidlo pod daným úhlem, nebo žárovky ve vztahu k optické jednotce pod daným úhlem. Ve všech případech musí být možné pouze dvě různé a zřetelně odlišné polohy nastavení (pro pra- vostranný a pro levostranný provoz), konstrukce musí vyloučit jakékoli nezáměrné přesunutí do mezilehlé polohy. Jedná-li se o dvě odlišná nastavení žárovky, musí být části pro uchycení žárovky v odrážeči konstruovány a vyrobeny tak, aby v každém z obou nastavení byla žárovka upevněna ve své poloze s přesností požadovanou na světlometech konstruovaných pouze pro provoz na jedné straně. Vyhovění požadavkům se ověřuje vizuální kontrolou a v případě potřeby zkušební montáží.

2.6 Podle požadavků dodatku 2 se uskuteční doplňující zkoušky, kterými se stanoví, zda během provozu nedojde k přílišné změně fotome- trických vlastností.

2.7 Pokud je rozptylové sklo světlometu z plastu, doplní se zkoušky podle požadavků dodatku 3.

3. POŽADAVKY NA OSVĚTLENÍ

3.1 Obecné požadavky

3.1.1 Světlomety musí být konstruovány tak, aby s vhodnými žárovkami HS1 nebo R2 dávaly při potkávacím světle odpovídající osvětlení bez oslňování při svícení potkávacího světla a dobré osvětlení při svícení dálkového světla.

3.1.2 Ke kontrole osvětlení světlometem se použije měřicí stěna postavená 25 m před světlometem, jak je vyobrazeno v dodatku 1.

3.1.3 Světlomety se zkoušejí s bezbarvou zkušební žárovkou konstruovanou pro jmenovité napětí 12 V. Při ověřování světlometu se proud žárovkou nastaví tak, aby byly dosaženy následující hodnoty:

Kategorie HS1	Příkon ve W	Světelný tok v lm
Vlákno potkávacího světla	přibližně 35	450
Vlákno dálkového světla	přibližně 35	700

Kategorie R2	Příkon ve W	Světelný tok v lm
Vlákno potkávacího světla	přibližně 40	450
Vlákno dálkového světla	přibližně 45	700

Světlomet se považuje za vyhovující, splňuje-li požadavky bodu 3 nejméně s jednou zkušební žárovkou, která může být dodána se světlo- metem.

3.1.4 Rozměry, které stanovují polohu vláken uvnitř zkušební žárovky HS1 nebo R2, jsou udány v příloze IV.

3.1.5 Baňka zkušební žárovky musí mít takový tvar a optické vlastnosti, aby nebyla příčinou odrazů a rozptylu, které mohou nepříznivě ovliv- nit rozložení světla.

3.2 Požadavky na potkávací světlo

3.2.1 Potkávací světlo musí vytvářet dostatečně ostré světelné rozhraní, s jehož pomocí je možné uspokojivé seřízení světlometu. Rozhraní musí být vodorovnou polopřímkou na straně opačné směru dopravy, pro který je světlomet určen. Na druhé straně nesmí procházet buď přes lomenou čáru HV-H1 a H4 tvořenou přímkou HV-H1 svírající úhel 45° s vodorovnou rovinou a přímkou H1-H4 ležící 1° nad přímkou h-h, nebo přes přímku HV-H3 skloněnou o 15° k vodorovné rovině (viz dodatek 1). V žádném případě nesmí rozhraní překročit čáru HV-H2 a přímku H2-H4 a z nich vzniklé kombinace obou předchozích možností.

3.2.2 Světlomet musí být seřízen tak, aby:

3.2.2.1 v případě světlometů konstruovaných pro splnění požadavků pravostranného provozu bylo rozhraní v levé polovině stěny vodorovné a v případě světlometů konstruovaných pro splnění požadavků levostranného provozu bylo rozhraní vodorovné v pravé polovině stěny; seřizovací stěna musí být dostatečně široká, aby umožnila kontrolu rozhraní v rozsahu nejméně 5° na obě strany od přímky v-v;

3.2.2.2 tato vodorovná část rozhraní byla umístěna na stěně 25 cm pod vodorovnou rovinou procházející ohniskem světlometu (viz dodatek 1);

3.2.2.3 „vrchol“ rozhraní ležel na přímce v-v. Pokud světlo nemá rozhraní, musí se jednoznačné nastavení zlomu zajistit tak, aby se nejlépe splň- ovaly požadavky osvětlení v bodech 75R a 50R při pravostranném provozu a v bodech 75L a 50L při levostranném provozu.

3.2.3 Takto seřízený světlomet musí vyhovovat požadavkům uvedeným v bodech 3.2.5 až 3.2.7 a 3.3.

3.2.4 Pokud světlomet seřízený výše uvedeným způsobem nesplňuje požadavky uvedené v bodech 3.2.5 až 3.2.7 a 3.3, smí být jeho seřízení změněno za předpokladu, že osa světla nebude bočně přesunuta o více než o 1° (odpovídá 44 cm) vpravo nebo vlevo. Mez 1° pro odchylné seřízení vpravo nebo vlevo není slučitelná s odchylkami svislého seřízení nahoru a dolů, které je omezeno pouze požadavky, uvedenými v bodě 3.3. Vodorovná část rozhraní však nesmí přesahovat přes přímku h-h. Pro usnadnění seřízení pomocí rozhraní může být světlomet částečně zastíněn, aby bylo rozhraní výraznější.

3.2.5 Osvětlení stěny potkávacím světlem musí splňovat požadavky následující tabulky:

Bod na měřicí stěně								Požadované osvětlení v lx
Světlomety pro pravostranný provoz				Světlomety pro levostranný provoz
Bod	B	50	L	Bod	B	50	R	˜	0,3
Bod	B	75	R	Bod	B	75	L	¯	6,0
Bod	B	50	R	Bod	B	50	L	¯	6
Bod	B	25	L	Bod	B	25	R	¯	1,5
Bod	B	25	R	Bod	B	25	L	¯	1,5
Všechny body pásma III								˜	0,7
Všechny body pásma IV								¯	2,0
Všechny body pásma I								˜	20

3.2.6 V žádném z pásem I, II, III a IV se nesmějí vyskytnout boční odchylky škodlivé pro dobrou viditelnost.

3.2.7 Světlomety konstruované ke splnění požadavků jak pravostranného, tak levostranného provozu musí v každé z obou poloh nastavení optické jednotky nebo žárovky splňovat požadavky uvedené výše pro daný směr provozu.

3.3 Požadavky na dálkové světlo

3.3.1 Osvětlení stěny dálkovým světlem se měří při stejném seřízení světlometu jako při měření podle bodů 3.2.5 až 3.2.7 výše.

3.3.2 Osvětlení stěny dálkovým světlem musí splňovat následující požadavky:

3.3.2.1 Průsečík HV přímek h-h a v-v musí ležet uvnitř izoluxy odpovídající 90 % maximálního osvětlení. Nejvyšší hodnota osvětlení Em nesmí být menší než 32 lx. Maximální hodnota nesmí překročit 240 lx.

3.3.2.2 Vodorovně vlevo a vpravo od výchozího bodu HV nesmí být osvětlení menší než 16 lx až do vzdálenosti 1,125 m a nesmí být menší než 4 lx až do vzdálenosti 2,25 m.

3.4 Osvětlení stěny, které je uvedeno výše v bodech 3.2.5 až 3.2.7 a 3.3, se měří fotosnímačem, jehož účinná plocha musí ležet ve čtverci o straně 65 mm.

4. ZKUŠEBNÍ SVĚTLOMET

Za zkušební světlomet se považuje světlomet, který:

4.1 splňuje níže uvedené požadavky na schválení typu konstrukční části;

4.2 má účinný průměr nejméně 160 mm;

4.3 zajišťuje se zkušební žárovkou v jednotlivých bodech jednotlivých pásem podle bodu 3.2.5 osvětlení:

4.3.1 nejvýše 90 % maximální hodnoty a

4.3.2 nejméně 120 % minimálních hodnot podle požadavků tabulky v bodě 3.2.5.

5. DOPLŇKOVÉ POžADAVKY NA MOŽNOU INSPEKCI PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM PŘI KONTROLE SHODNOSTI VÝROBY PODLE BODU

5.1 PŘÍLOHY 1

5.1 Maximální odchylky hodnot B50L (nebo R) a pásma III mohou být:

— B50L (nebo R) 0,2 lx, odpovídá 20 %

0,3 lx, odpovídá 30 %

— pásmo III 0,3 lx, odpovídá 20 %

0,45 lx, odpovídá 30 %

5.2 U potkávacího světla musí být při tomto seřízení splněny hodnoty předepsané touto směrnicí (s dovolenou odchylkou 0,2 lx) nejméně pro jeden bod v každé oblasti, stanovené na měřicí stěně (ve vzdálenosti 25 m) kružnicí o poloměru 15 cm okolo bodů B50L (nebo R) (s dovolenou odchylkou 0,1 lx), 75R (nebo L), 50R (nebo L), 25R, 25L a v celé ploše pásma IV, které leží ne výše než 22,5 cm nad přímkou 25R a 25L.

5.2.1 Pokud je v případě, kdy je dálkové světlo nastaveno tak, že HV leží uvnitř izoluxy odpovídající 0,75 Emax, zjištěna pro fotometrické vlast- nosti v kterémkoli měřicím bodě podle bodu 3.2.5 této přílohy dovolené odchylky + 20 % pro maximální hodnoty a – 20 % pro hodnoty minimální; vztažná značka se nebere v úvahu.

5.3 Pokud výsledky výše popsaných zkoušek nevyhovují požadavkům, může být seřízení světlometu změněno za předpokladu, že osa světla se bočně neodchýlí o více než 1° vpravo nebo vlevo.

5.4 Světlomety se zřejmými vadami se vyřadí.

5.5 Vztažná značka se nebere v úvahu.

Dodatek 1

Měřicí stěna

JEDNOTNÉ EVROPSKÉ SVĚTLO

Světlomet pro pravostranný provoz (1)

(rozměry v mm)

(1) Měřící stěna pro levostranný provoz je symetrická k přímce v-v ve výkresu v této příloze.

Dodatek 2

Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů za provozu

Splnění požadavků této přílohy nepostačuje pro schválení světlometů s rozptylovým sklem z plastu. Viz dodatek 2 přílohy III-D.

Dodatek 3

Požadavky na světlomety s rozptylovými skly z plastů a zkoušení rozptylových skel, vzorků materiálů a úplných světlometů

Viz dodatek 3 přílohy III-D.

Dodatek 4

Informační dokument pro typ světlometu s halogenovými žárovkami (žárovkami HS1) nebo se žárovkami kategorie R2, který vyzařuje asymetrické potkávací světlo a dálkové světlo a je určen pro motocykly a tříkolky

(musí být přiložen k žádosti o schválení typu konstrukční části, pokud je podávána odděleně od žádosti o schválení typu vozidla)

Pořadové číslo (přidělené žadatelem): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Žádost o schválení typu konstrukční části pro typ světlometu pro dvoukolová nebo tříkolová motorová vozidla musí obsahovat tyto údaje:

– v části A body 8.1 až 8.4

1. Výrobní nebo obchodní značka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Jméno a adresa případného zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Typ a vlastnosti světlometů dodaných k schválení typu konstrukční části:

5. Počet a kategorie žárovek: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. Vlákno potkávacího světla může/nesmí (1) být rozsvíceno současně s vlákny dálkového světla nebo vlákny jiných sloučených světlometů nebo svítilen.

7. Maximální osvětlení (vyjádřené v lx) dálkovým světlem 25 m před světlometem (střední hodnota dvou světlometů): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8. Přiložen je výkres světlometu č.: …

(1) Nehodící se škrtněte.

Dodatek 5

Certifikát schválení typu konstrukční části pro typ světlometu s halogenovými žárovkami (žárovkami HS1) nebo se žárovkami kategorie R2, který vyzařuje asymetrické potkávací světlo a dálkové světlo a je určen pro motocykly a tříkolky

Název správního orgánu

Protokol č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . technické zkušebny: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ze dne: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Schválení typu konstrukční části č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozšíření č.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1. Výrobní nebo obchodní značka světlometu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Typ světlometu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Počet a kategorie žárovek: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Jméno a adresa výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. Jméno a adresa zástupce výrobce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. Datum předání světlometu ke zkouškám: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7. Připojený nákres světlometu č. … opatřený číslem schválení typu.

8. Schválení typu konstrukční části uděleno/odmítnuto (1)

9. Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10. Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11. Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(1) Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA III-D

SVĚTLOMETY PRO MOTOCYKLY A TŘÍKOLKY, KTERÉ VYZAŘUJÍ ASYMETRICKÉ POTKÁVACÍ SVĚTLO A DÁLKOVÉ SVĚTLO A JSOU VYBAVENY HALOGENOVÝMI ŽÁROVKAMI JINÝMI NEŽ HS1

1. DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA ZNAČKY A OZNAČENÍ URČITÝCH ZAŘÍZENÍ

1.1 Světlomety konstruované tak, aby splňovaly požadavky jediného směru provozu (pravostranného nebo levostranného), musí mít na rozptylovém skle označeny okraje plochy, která může být popřípadě zakryta, aby se předešlo rušení uživatelů silnice v zemi, kde je směr provozu opačný, než pro který byl světlomet konstruován. Pokud však je taková plocha přímo rozpoznatelná z konstrukce, není takové vyznačení nutné.

1.2 Světlomety konstruované jak pro pravostranný provoz tak pro levostranný provoz musí být označeny tak, aby se rozeznaly obě polohy montáže světelné jednotky do vozidla nebo žárovky do odrážeče; toto označení sestává z písmen „R/D“ v místě odpovídajícím pravo- strannému provozu a z písmen „L/G“ v místě odpovídajícím provozu levostrannému.

1.3 Světlomety konstruované tak, že vylučují jakékoli současné rozsvícení vlákna potkávacího světla a vlákna jakéhokoli jiného zdroje světla, se kterým mohou být sloučeny, mají být ve značce schválení typu konstrukční části značeny lomítkem (/) za značkou pro potká- vací světlomet.

1.4 Pokud světlomet splňuje pouze požadavky pro levostranný provoz, umístí se pod značku ES schválení typu konstrukční části vodo- rovná šipka směřující vpravo pro pozorovatele, který pozoruje světlomet zpředu, tj. k té straně silnice, na které se jezdí.

1.5 Pokud splňují světlomety požadavky obou směrů provozu pomocí úmyslné změny seřízení světelné jednotky nebo světlometu, umístí se pod značku ES schválení typu konstrukční části vodorovná šipka se dvěma hroty, z nichž jeden směřuje vlevo a druhý vpravo.

1.6 Doplňující značka nebo značky:

1.6.1 na světlometech splňujících pouze požadavky pro levostranný provoz vodorovná šipka, která směřuje pro pozorovatele zepředu světlo- metu vpravo, tj. ke straně silnice, po které se jezdí;

1.6.2 na světlometech, které jsou konstruovány pro plnění požadavků obou směrů provozu vhodným seřízením optické jednotky nebo žárovky, vodorovná šipka se dvěma hroty, z nichž jeden směřuje vlevo a druhý vpravo;

1.6.3 na světlometech, které splňují požadavky této směrnice jen pro potkávací světlo, písmena „HC“;

1.6.4 na světlometech, které splňují požadavky této směrnice jen pro dálkové světlo, písmena „HR“;

1.6.5 na světlometech, které splňují požadavky této směrnice jak pro potkávací, tak pro dálkové světlo, písmena „HCR“;

1.6.6 na světlometech, které mají rozptylová skla z plastů, se umístí poblíže symbolů předepsaných v bodech 1.6.3 až 1.6.5 písmena „PL“.

2. OBECNÉ POŽADAVKY

2.1 Každý vzorek musí vyhovět požadavkům, které jsou uvedeny v bodech 6 až 8.

2.2 Světlomety musí být vyrobeny tak, aby při běžném používání a bez ohledu na vibrace, kterým mohou být vystaveny, byla zajištěna trvale jejich uspokojivá funkce a aby si zachovaly požadované vlastnosti.

2.2.1 Světlomety musí být namontovány se zařízením, které jim umožňuje, aby byly na vozidle seřízeny tak, že vyhovují pravidlům, která se na ně vztahují. Takové zařízení nemusí být montováno na částech, u kterých nelze odrážeč a rozptylové sklo oddělit, za předpokladu, že užití těchto konstrukční částí je omezeno na vozidla, na kterých světlomety mohou být seřízeny jinými prostředky. Je-li světlomet dálkového světla i světlomet potkávacího světla vybaven vlastní žárovkou a oba jsou ve skupině, která tvoří společnou jednotku, musí zařízení pro seřizování umožnit řádné seřízení každého z obou optických systémů. Tato pravidla se však nevztahují na soustavy světlo- metů, jejichž odrážeče jsou neoddělitelné. Pro tento případ soustavy se použijí požadavky bodu 6.

2.3 Díly, kterými jsou žárovka nebo žárovky upevněny v odrážeči, musí být vyrobeny tak, aby i ve tmě mohly být žárovky namontovány bez nejistoty ve správné poloze (1) (2).

Patice žárovky musí odpovídat rozměrům stanoveným v následujících listech s údaji podle publikace CIE 61-2:

Žárovky	Patice	List s údaji
H1	P 14.5s	7005.46.3
H2	X 5111	7005.99.2
H3	PK 22s	7005.47.1
HB3	P 20d	7005.31.1
HB4	P 22d	7005.32.1
H7	PX 26d	7005.5.1
H4	P43t-38	7005.39.2

2.4 Světlomety, které jsou určeny pro volitelné užití pro pravostranný nebo levostranný provoz, mohou být k určitému druhu provozu upraveny vhodným počátečním seřízením při montáži na vozidlo nebo následným seřízením uživatelem. Takové počáteční nebo voli- telné seřízení může být např. tvořeno montáží optické jednotky na vozidlo pod daným úhlem nebo žárovky vůči optické jednotce pod daným úhlem. Ve všech případech musí být nastavení možné jen ve dvou různých a zřetelně odlišených polohách nastavení (pro pra- vostranný a pro levostranný provoz); musí být vyloučeno jakékoli nezáměrné přesunutí do mezilehlé polohy. Jedná-li se o dvě odlišná nastavení žárovky, musí být části pro upevnění žárovky v odrážeči zhotoveny tak, aby v každém z obou nastavení byla žárovka upevněna ve své poloze s požadovanou přesností pro světlomety určené k provozu jen na jedné straně. Vyhovění požadavkům se ověřuje vizuální kontrolou a v případě potřeby zkušební montáží.

2.5 Světlomety s halogenovou žárovkou s jediným vláknem: světlomety konstruované alternativně pro potkávací světlo a dálkové světlo a vybavené mechanickým, elektromechanickým nebo jiným zařízením včleněným do světlometu pro přepínání z jednoho světla na druhé (3) musí být konstruovány tak, aby:

2.5.1 zařízení bylo dostatečně odolné tak, aby pracovalo 50 000 krát, aniž by vykázalo závadu i přes vibrace, kterým může být v běžném provozu vystaveno;

2.5.2 v případě poruchy bylo možno automaticky užívat potkávací světlo;

2.5.3 bylo možno vždy nastavit buď potkávací světlo, nebo dálkové světlo bez jakékoli možnosti mechanického zastavení v mezipoloze;

2.5.4 uživatel nemohl bez speciálního nářadí měnit tvar nebo polohu pohyblivých částí.

2.6 Podle požadavků dodatku 2 se uskuteční doplňující zkoušky, kterými se stanoví, zda během provozu nedojde k přílišné změně fotome- trických vlastností.

2.7 Pokud je rozptylové sklo světlometu z plastu, doplní se zkoušky podle požadavků dodatku 3.

3. OSVĚTLENÍ

3.1 Obecné požadavky

3.1.1 Světlomety musí být vyrobeny tak, aby s vhodnými žárovkami H1, H2, H3, HB3, HB4, H7 a/nebo H4 dávaly odpovídající osvětlení bez oslňování při svícení potkávacího světla a dobré osvětlení při svícení dálkového světla.

3.1.2 Ke kontrole osvětlení světlometem se použije měřicí stěna postavená 25 m před světlometem, jak je vyobrazeno v dodatku 1.

(1) Technické požadavky na žárovky: viz příloha IV.

(2) Světlomet vyhovuje požadavkům tohoto bodu, pokud lze žárovku snadno uchytit a aretační kolíky správně vložit do protikusů i za tmy.

(3) Tato pravidla se nevztahují na přepínač.

3.1.3 Světlomety se zkoušejí s bezbarvými zkušebními žárovkami konstruovanými pro jmenovité napětí 12 V. Při ověřování světlometu se napětí na žárovce nastaví tak, aby byly dosaženy následující hodnoty světelného toku:

Žárovky	Přibližné napájecí napětí (V) při měření	Světelný tok v lm
H1	12	1 150
H2	12	1 300
H3	12	1 100
HB3	12	1 300
HB4	12	825
H7	12	1 100
H4 potkávací dálkové	12 12	750 1 250

Světlomet se považuje za vyhovující, pokud splňují fotometrické požadavky nejméně s jednou zkušební žárovkou, která může být dodána se světlometem.

3.1.4 Rozměry, které stanovují polohu vláken uvnitř zkušební 12-voltové žárovky, jsou udány v odpovídajícím listu s údaji v příloze IV.

3.1.5 Baňka zkušební žárovky musí mít takový optický tvar a vlastnosti, aby vyvolávala minimum odrazů a rozptylu, které by mohly nepříznivě ovlivnit rozložení světla. Vyhovění těmto požadavkům se ověří měřením rozložení světla, když je zkušební světlomet osa- zen zkušební žárovkou.

3.2 Požadavky na potkávací světlo

3.2.1 Potkávací světlo musí vytvářet dostatečně ostré světelné rozhraní, s jehož pomocí je možné uspokojivé seřízení světlometu. Rozhraní musí být vodorovnou polopřímkou na straně opačné směru dopravy, pro který je světlomet určen. Na druhé straně nesmí procházet buď přes lomenou čáru H-V, H1-H4 tvořenou přímkou HV-H1 svírající úhel 45° s vodorovnou rovinou a přímkou H1-H4 ležící 25 cm nad přímkou h-h, nebo přes přímku HV-H3 skloněnou o 15° k vodorovné rovině (viz dodatek 1). V žádném případě nesmí rozhraní překročit čáru HV-H2 a přímku H2-H4 a z nich vzniklé kombinace obou předchozích možností.

3.2.2 Světlomet musí být seřízen tak, aby:

3.2.2.1 v případě světlometů konstruovaných pro splnění požadavků pravostranného provozu bylo rozhraní vodorovné v levé polovině stěny a v případě světlometů konstruovaných pro splnění požadavků levostranného provozu bylo rozhraní vodorovné v pravé polovině měřicí stěny (1);

3.2.2.2 tato vodorovná část rozhraní byla umístěna na měřicí stěně 25 cm pod vodorovnou rovinou procházející ohniskem světlometu (viz dodatek 1);

3.2.2.3 „vrchol“ rozhraní ležel na přímce v-v (2).

3.2.3 Takto seřízený světlomet, pokud se požaduje schválení jen pro potkávací světlo (3), musí vyhovovat požadavkům uvedeným v bodech 3.2.5 až 3.2.7 a 3.3.

(1) Seřizovací stěna musí být dostatečně široká, aby umožnila kontrolu rozhraní v rozsahu nejméně 5° na obě strany od přímky v-v.

(2) Pokud se u světlometů konstruovaných pro splnění požadavků této směrnice jen z hlediska potkávacího světla optická osa výrazně odchyluje od všeobecného směru světla, nebo pokud u jakéhokoli typu světlometu (potkávací nebo kombinovaný potkávací s dálkovým) nemá světlo rozhraní se zřetelným vrcholem, musí se jedno- značné nastavení zlomu zajistit tak, aby se nejlépe plnily požadavky osvětlení v bodech 75R a 50R při pravostranném provozu a v bodech 75L a 50L při levostranném provozu.

(3) Světlomet konstruovaný k vyzařování potkávacího světla může být sloučen s dálkovým světlem, které nevyhovuje těmto požadavkům.

3.2.4 V případě, kdy světlomet seřízený podle výše uvedeného nevyhovuje požadavkům uvedeným v bodech 3.2.5 až 3.2.7 a 3.3, smí být jeho seřízení změněno za předpokladu, že osa světla nebude bočně přesunuta o více než o 1° (odpovídá 44 cm) vpravo nebo vlevo (1). Pro usnadnění seřízení pomocí rozhraní může být světlomet částečně zastíněn, aby bylo rozhraní výraznější.

3.2.5 Osvětlení měřicí stěny potkávacím světlem musí splňovat požadavky následující tabulky:

Bod na měřicí stěně								Požadované osvětlení v lx
Světlomety pro pravostranný provoz				Světlomety pro levostranný provoz
Bod	B	50	L	Bod	B	50	R	˜	0,4
Bod	B	75	R	Bod	B	75	L	¯	12
Bod	B	75	L	Bod	B	75	R	˜	12
Bod	B	50	L	Bod	B	50	R	˜	15
Bod	B	50	R	Bod	B	50	L	¯	12
Bod	B	50	V	Bod	B	50	V	¯	6
Bod	B	25	L	Bod	B	25	R	¯	2
Bod	B	25	R	Bod	B	25	L	¯	2
Každý bod pásma III								˜	0,7
Každý bod pásma IV								¯	3
Každý bod pásma I								˜	2 × (E50 R a E50 L) (1)

(1) E50R a E50L jsou skutečně naměřené hodnoty osvětlení

3.2.6 V žádném z pásem I, II, III a IV se nesmějí vyskytnout boční odchylky škodlivé pro dobrou viditelnost.

3.2.7 Hodnoty osvětlení v pásmech „A“ a „B“ podle vyobrazení C v příloze IV se kontrolují měřením fotometrických hodnot v bodech 1 až 8 tohoto vyobrazení; tyto hodnoty musí ležet v následujících mezích:

— 0,7 lx ¯ 1, 2, 3, 7 ¯ 0,1 lx,

— 0,7 lx ¯ 4, 5, 6, 8 ¯ 0,2 lx.

3.2.8 Světlomety konstruované ke splnění požadavků jak pravostranného, tak levostranného provozu musí v každém z obou poloh nastavení optické jednotky nebo žárovky vyhovovat požadavkům uvedeným pro příslušný směr provozu.

3.3 Požadavky na dálková světla

3.3.1 U světlometu konstruovaného k vyzařování jak potkávacího světla, tak světla dálkového se osvětlení měřicí stěny dálkovým světlem měří při stejném seřízení světlometu jako při měření podle bodů 3.2.5 až 3.2.7. U světlometu konstruovaného k vyzařování pouze dál- kového světla musí být světlomet nastaven tak, aby plocha maximálního osvětlení byla centrována na průsečíku přímek h-h a v-v. Tento světlomet musí splňovat pouze bod 3.3.

3.3.2 Osvětlení měřicí stěny dálkovým světlem musí splňovat následující požadavky:

3.3.2.1 průsečík HV přímek h-h a v-v musí ležet uvnitř izoluxy odpovídající 90 % maximálního osvětlení. Nejvyšší hodnota osvětlení Emax nesmí být menší než 48 lx. Maximální hodnota nesmí překročit 240 lx. Navíc u kombinovaného světlometu potkávacího a dálkového nesmí být toto maximum větší než šestnáctinásobek osvětlení naměřeného u potkávacího světla v bodě 75R (nebo 75L).

(1) 7 Mez 1° pro odchylné seřízení vpravo nebo vlevo není slučitelná s odchylkami svislého seřízení nahoru a dolů, které je omezeno pouze požadavky stanovenými v bodě 3.3. Vodorovná část rozhraní však nesmí přesahovat přes přímku h-h (bod 3.3. se nepoužije na světlomety určené k plnění požadavků této přílohy pouze pro potkávací světlo).

3.3.2.1.1 Maximální svítivost Imax dálkového světla vyjádřená v tisících kandel se vyčíslí vzorcem: Imax = 0,625 Emax

3.3.2.1.2 Ukazatel I'max, který udává tuto maximální svítivost a zmiňovaný v bodě 1.6 se stanoví vzorcem:

l'max = lmax = 0,208 Emax

3

a tato hodnota se zaokrouhlí na některé z následujících nejbližších čísel: 7,5; 10; 12,5; 17,5; 20; 25; 27,5; 30; 37,5; 40; 45; 50.

3.3.2.2 Vodorovně vlevo a vpravo od výchozího bodu HV nesmí být osvětlení menší než 24 lx až do vzdálenosti 1,125 m a nesmí být menší než 6 lx až do vzdálenosti 2,25 m.

3.4 Osvětlení měřicí stěny, uváděné výše v bodech 3.2.5 až 3.2.7 a 3.3, se měří fotosnímačem, jehož účinná plocha musí ležet ve čtverci o straně 65 mm.

4. HODNOCENÍ OSLNĚNÍ

Je třeba zhodnotit obtěžování oslněním potkávacím světlem.

5. ZKUŠEBNÍ SVĚTLOMET

5.1 Světlomet se považuje za zkušební světlomet, pokud:

5.1.1 splňuje výše uvedené požadavky na schválení;

5.1.2 má účinný průměr nejméně 160 mm;

5.1.3 se zkušební žárovkou, v jednotlivých bodech a v jednotlivých pásmech podle tabulky v bodě 3.2.5 vytváří osvětlení:

5.1.3.1 nejvýše 90 % maximální hodnoty a

5.1.3.2 nejméně 120 % minimálních hodnot podle požadavku tabulky v bodě 3.2.5.

6. PAPILDU PRASÎBAS JEBKURAI INSPEKCIJAI, KURU VAR VEIKT KOMPETENTÂS IESTÂDES, KONTOLÇJOT RAŽOŠANAS ATBILSTÎBU SASKAŇÂ AR I PIELIKUMA 5.1. IEDAĎUDALŠÍ POŽADAVKY NA INSPEKCI PŘÍSLUŠNÝCH SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ PŘI KONTROLE SHODNOSTI VÝROBY PODLE BODU 5.1 PŘÍLOHY I

6.1 Maximální odchylky hodnot B50L (nebo R) a pásma III mohou být:

— B 50 L (nebo R) 0,2 lx, odpovídá 20 %

0,3 lx, odpovídá 30 %

— pásmo III 0,3 lx, odpovídá 20 % 0,45 lx, odpovídá 30 %.

6.2 U potkávacího světla jsou splněny hodnoty předepsané touto směrnicí (s dovolenou odchylkou 0,2 lx) a ve vztahu k seřízení nejméně pro jeden bod v každé oblasti stanovené na měřicí stěně (ve vzdálenosti 25 m) kružnicí o poloměru 15 cm okolo bodů B50L (nebo R) (s dovolenou odchylkou 0,1 lx), 75R (nebo L), 50R (nebo L), 25R a 25L a v celé ploše pásma IV, které leží ne výše než 22,5 cm nad přímkou spojující bod 25R s bodem 25L.

6.2.1 Pokud je v případě, kdy je dálkové světlo nastaveno tak, že HV leží uvnitř izoluxy odpovídající 0,75 Emax, zjištěna pro fotometrické vlastnosti v kterémkoli měřicím bodě podle části 3.2.5 této přílohy dovolená odchylka + 20 % pro maximální hodnoty a –20 % pro hodnoty minimální; vztažná značka se nebere v úvahu.

6.3 Pokud výsledky výše popsaných zkoušek nevyhovují požadavkům, smí být seřízení světlometu změněno za předpokladu, že osa světla se bočně neodchýlí o více než 1° vpravo nebo vlevo.

6.4 Světlomety se zřejmými vadami se vyřadí.

6.5 Vztažná značka se nebere v úvahu.

07/sv. 3

Dodatek 1

CS

Měřicí stěna Jednotné evropské světlo

A. Světlomet pro pravostranný provoz

Úřední věstník Evropské unie

127

(rozměry v mm)

CS

Úřední věstník Evropské unie

128

07/sv. 3

B. Světlomet pro levostranný provoz (rozměry v mm)

C. Body měření hodnot osvětlení

Poznámka:

Obrázek C uvádí měřicí body pro pravostranný provoz. Body 7 a 8 se pro levostranný provoz přemístí do odpovídajících poloh na pravé straně obrázku.

Dodatek 2

Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů za provozu

ZKOUŠKY ÚPLNÝCH SVĚTLOMETŮ

Pro změření fotometrických hodnot podle požadavků této směrnice v bodě maximální svítivosti Emax u dálkového světla a v bodech HV, 50R, B50L při potkávacím světle (nebo HV, 50L, B50R u světlometů konstruovaných pro levostranný provoz) musí být vzorek úplného světlometu zkoušen na stálost fotometrických vlastností za provozu. Termínem „úplný světlomet“ se rozumí samotný úplný světlomet včetně těch obklopujících dílů karoserie a svítilen, které by mohly ovlivnit jeho tepelný rozptyl.

1. ZKOUŠKA STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ

Zkouší se v suchém a bezvětrném prostředí při teplotě okolí 23 ± 5 °C; úplný světlomet je montován na úchyt napodobující příslušnou montáž na vozidle.

1.1 Čistý světlomet

Světlomet musí být rozsvícen po dobu 12 hodin podle popisu v bodě 1.1.1 a musí být prověřen podle požadavku bodu 1.1.2.

1.1.1 Postup zkoušky

Světlomet musí být rozsvícen po dobu podle následujícího požadavku:

1.1.1.1 a) v případě, kdy je určen ke schválení typu konstrukční části s jedinou světelnou funkcí (dálkové nebo potkávací světlo), svítí odpoví- dající vlákno po stanovenou dobu (1);

b) v případě sloučeného potkávacího a dálkového světla (dvouvláknová žárovka nebo dvě žárovky):

— jestliže žadatel prohlásí, že světlomet je určen pro užití vždy s jediným rozsvíceným vláknem (2), musí být zkoušen přiměřeně této skutečnosti a každý ze stanovených zdrojů světla musí být rozsvícen (1) po polovinu doby uvedené v bodě 1.1;

— ve všech ostatních případech (1) (2) musí být světlomet až do dosažení požadované doby podroben opakovaně následujícímu cyklu:

— 15 minut svítí vlákno potkávacího světla,

— 5 minut svítí všechna vlákna;

c) v případě skupinových světelných funkcí musí všechny jednotlivé funkce pracovat současně po dobu požadovanou pro jednotlivou světelnou funkci a), přičemž se také bere v úvahu užití sloučených světelných funkcí b), a to podle specifikace výrobce.

1.1.1.2 Zkušební napětí

Napětí musí být nastaveno tak, aby zajistilo 90 % maximálního příkonu určeného přílohou IV. Příkon musí ve všech případech odpoví- dat odpovídajícím hodnotám pro žárovku jmenovitého napětí 12 V, pokud žadatel o schválení neuvede, že světlomet může být užíván při odlišném napětí. V takovém případě se zkouší se žárovkou, jejíž příkon je z možných užití nejvyšší.

(1) Je-li zkoušený světlomet ve skupině a/nebo sloučen se svítilnami světelné signalizace, musí tyto svítilny svítit po celou zkoušku. Jedná-li se o směrovou svítilnu, musí svítit přerušovaně s dobou rozsvícení a zhasnutí v poměru přibližně jedna k jedné.

(2) Pokud jsou dvě vlákna nebo více vláken rozsvíceny současně, když je užita světelná houkačka, nepovažuje se to za obvyklý způsob současného užití vláken.

1.1.2 Výsledky zkoušky

1.1.2.1 Vizuální kontrola

Poté, co se teplota světlometu ustálí na teplotě okolí, vyčistí se rozptylová skla světlometu a popřípadě vnější rozptylová skla čistou vlhkou bavlněnou látkou. Pak se světlomet vizuálně zkontroluje; nesmí být patrné žádné pozorovatelné zborcení, deformace, trhliny nebo změny v barvě ani rozptylových skel světlometu ani vnějších rozptylových skel.

1.1.2.2 Fotometrická zkouška

Aby se vyhovělo požadavkům této směrnice, ověří se fotometrické hodnoty v následujících bodech: Potkávací světlo:

— 50R – B50L – HV u světlometů pro pravostranný provoz,

— 50L – B50R – HV u světlometů pro levostranný provoz.

Dálkové světlo:

— Bod s hodnotou osvětlení Emax.

Aby byly vzaty v úvahu případné deformace uchycení světlometu způsobené teplem, je možno upravit seřízení (pro seřízení polohy rozhraní viz bod 2 tohoto dodatku).

Připouští se 10 % rozdíl mezi fotometrickými vlastnostmi a hodnotami naměřenými před zkouškou, včetně dovolených odchylek fotometrického měření.

1.2 Znečištěný světlomet

Po ukončení zkoušek podle požadavku bodu 1.1 musí být světlomet připraven podle popisu v bodě 1.1.1 a pak rozsvícen po dobu jedné hodiny, jak uvádí bod 1.1.2, a následně ověřen podle bodu 1.1.2.

1.2.1 Příprava světlometu

1.2.1.1 Zkušební směs

Směs vody a znečišťovacího prostředku k nanesení na světlomet je složena z devíti hmotnostních dílů křemenného písku s velikostí zrn od 0 µm do 100 µm, jednoho hmotnostního dílu rostlinného uhlíkového prachu o velikosti zrn od 0 µm do 100 µm, 0,2 hmotnostního dílu NaCMC (1) a přiměřeného množství destilované vody s vodivostí nižší než 1 mS/m.

Směs nesmí být starší než 14 dní.

1.2.1.2 Nanášení zkušební směsi na světlomet

Zkušební směs se rovnoměrně nanese na celou plochu vyzařující světlo a pak se nechá zaschnout. Tento postup se opakuje, dokud hod- nota svítivosti neklesne na hodnotu mezi 15 % a 20 % hodnot naměřených pro každý následující bod za podmínek, uvedených výše v bodě 1:

— bod s hodnotou osvětlení Emax pro dálkové světlo u dálkového nebo potkávacího světlometu,

— bod s hodnotou osvětlení Emax pro dálkové světlo u samotného dálkového světlometu,

— bod 50R a 50V (2) pro samotný potkávací světlomet konstruovaný pro pravostranný provoz,

— bod 50L a 50V pro samotný potkávací světlomet konstruovaný pro levostranný provoz.

1.2.1.3 Měřicí zařízení

Měřicí zařízení musí být zařízení rovnocenné tomu, které bylo užito při zkoušce pro schválení typu světlometu. Pro fotometrické ověření se použije zkušební žárovka.

(1) NaCMC značí sodnou sůl karbometylcelulozy obvykle označovanou jako CMC. NaCMC musí mít stupeň substituce (DS) 0,7 ža 0,7 a viskositu 200 až 300 cP u 2 % roztoku při 20 °C.

(2) Bod 50V je na měřící stěně vzdálené 25 m umístěn 375 mm pod bodem HV na svislici v-v.

2. ZKOUŠKA ZMĚNY SVISLÉ POLOHY ROZHRANÍ VLIVEM TEPLOTY

Tato zkouška zahrnuje ověření, zda svislý posun rozhraní vlivem tepla nepřekročí u rozsvíceného potkávacího světlometu určenou hod- notu.

Světlomet přezkoušený podle bodu 1 se podrobí zkoušce uvedené v bodě 2.1, aniž byl demontován nebo opětně seřízen na zkušebním úchytu.

2.1 Zkouška

Zkouší se v suchém a klidném prostředí při teplotě okolí 23 ± 5 °C.

Při užití sériově vyrobené žárovky, která byla zahořena alespoň po dobu jedné hodiny, svítí světlomet potkávacím světlem bez demon- táže nebo opětného seřízení na zkušebním úchytu (pro účely této zkoušky musí být napětí nastaveno tak, jak stanoví bod 1.1.1.2). Poloha rozhraní v jeho vodorovné části (mezi VV a svislicí procházející bodem B50L u světlometu konstruovaného pro pravostranný provoz nebo bodem B50R pro levostranný provoz) se ověří po 3 minutách (r3) a po 60 minutách (r60) od rozsvícení.

Výše uvedená změna polohy rozhraní se měří libovolnou metodou, která má dostačující přesnost a reprodukovatelnost výsledků.

2.2 Výsledky zkoušky

Výsledek vyjádřený v miliradiánech (mrad) se pro potkávací světlomety považuje za přijatelný, pokud absolutní hodnota

∆r1 = j r3 – r60 j změřená na světlometu není větší než 1,0 mrad (∆r1 ˜ 1,0 mrad).

2.2.1 Je-li však tato hodnota větší než 1,0 mrad, ale ne větší než 1,5 mrad (1,0 mrad < ∆r1 ˜ 1,5 mrad), musí se podle bodu 2.1 za účelem sta- bilizace polohy mechanických částí světlometu na držáku odpovídajícím správné montáži na vozidle zkoušet druhý světlomet po tom co byl třikrát po sobě podroben tomuto cyklu:

— potkávací světlomet rozsvícen po dobu 1 hodiny (napětí nastaveno podle bodu 1.1.1.2),

— potkávací světlomet zhasnut po dobu jedné hodiny.

Typ světlometu se považuje za přijatelný, pokud střední hodnota absolutních hodnot ∆r1 změřených na prvém vzorku a ∆r11 změřených na druhém vzorku není větší než 1,0 mrad.

∆r1 + ∆r11 ≤ 1,0 mrad

2