Pachtovní smlouva č. 33/22

Pachtovní smlouva č. 33/22

podle § 2332 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů a podle § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Smluvní strany:

Správa Národního parku Šumava

se sídlem: 1. máje 260, 385 01 Vimperk zastoupená: Mgr. Xxxxxx Xxxxxxx, ředitelem IČO: 00583171

bankovní spojení: ČNB České Budějovice číslo účtu: 2234281/0710

kontaktní osoba: Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx

telefon: 000000000

e-mail: xxxxxxxx.xxxxxxxxxx@xxxxxxxx.xx

(dále jen „propachtovatel“)

a

…………………………………………..

sídlo/bydliště: zastoupen: IČO:	……………………. ……………………. …………………….
DIČ:	…………………….
Zápis v OR:	…………………….
bankovní spojení:	…………………….
číslo účtu:	…………………….
telefon:	…………………….
e-mail:	…………………….

(dále jen „pachtýř“)

(dále též jako „smluvní strany“)

I.

Předmět pachtu

1) Pronajímatel je, ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále „zák. č. 219/2000 Sb.“), příslušný hospodařit s nemovitostmi uvedenými v příloze č. 1, jejichž vlastníkem je Česká republika. Tyto nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště v Klatovech na LV č. 8 v k.ú. Prášily.

2) Smluvní strany prohlašují, že tuto pachtovní smlouvu uzavírají k naplnění základní povinnosti státu stanovené při hospodaření s majetkem státu vyplývající z ust. § 14 odst. 1 zák. č., 219/2000 Sb., podle které je třeba využívat majetek státu účelně a hospodárně k

plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností, protože v daném případě přenechání pozemků pachtýři podle této smlouvy představuje ten nejúčelnější možný způsob jejich využití ve smyslu naplnění jedné z funkcí státu právní úpravy, kterou je přispívat k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji.

II.

Účel pachtu

1) Propachtovatel touto smlouvou přenechává pachtýři pozemky uvedené v příloze č. 1 (dále jen „předmět pachtu“), aby je užíval způsobem stanoveným touto smlouvou. Propachtovatel prohlašuje, že na předmětu pachtu neváznou žádná práva nebo povinnosti, které by bránily řádnému užívání dle této smlouvy.

2) Pachtýř bude předmět pachtu užívat za účelem zemědělského využití a k zabezpečení ochrany přírody a krajiny v souladu se zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, v souladu se Zásadami péče Národního parku Šumava ode dne jejich platnosti a účinnosti a v souladu se stanoveným zemědělským managementem vypracovaným odborem ochrany přírody a krajiny, který je nedílnou součástí této smlouvy.

3) Pachtýř současně prohlašuje, že je mu stav předmětu pachtu dobře znám a že je způsobilý k

užívání ke smluvenému účelu v souladu se zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění.

III.

Doba trvání pachtu a ukončení pachtu

1) Tato pachtovní smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2022.

2) Pachtovní vztah založený touto smlouvou zaniká uplynutím sjednané doby pachtu a před jejím uplynutím je možno jej ukončit písemnou dohodou smluvních stran, písemným odstoupením od smlouvy nebo písemnou výpovědí ze zákonných důvodů nebo z důvodů, které byly mezi smluvními stranami ujednány.

3) Propachtovatel je oprávněn před skončením dohodnuté doby pachtu ukončit pachtovní smlouvu výpovědí podle ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako ZMS), jestliže pachtýř nebude řádně a včas plnit své povinnosti vyplývající z této smlouvy a jejich příloh. Výpovědní doba v tomto případě trvá jeden měsíc a počíná běžet dnem doručení výpovědi pachtýři.

4) Propachtovatel je dále oprávněn před skončením dohodnuté doby pachtu jednostranně ukončit pachtovní smlouvu výpovědí dle ustanovení § 27 odst. 2 ZMS, jestliže předmět pachtu nebo jeho část bude propachtovatel potřebovat k plnění funkcí státu nebo jiným úkolům v rámci své působnosti nebo stanoveném předmětu činnosti. Výpovědní lhůta činí v tomto případě jeden měsíc a počíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi pachtýři.

5) Propachtuje-li pachtýř předmět pachtu nebo jeho část jinému, přenechá-li jej či jeho část jinému k užívání, změní-li hospodářské určení předmětu pachu, anebo způsob jeho užívání nebo požívání bez propachtovatelova předchozího písemného souhlasu, může

propachtovatel vypovědět pacht bez výpovědní doby. V tomto případě končí smlouva dnem doručení výpovědi pachtýři.

6) Výpověď smlouvy musí být v písemné formě, za doručenou se považuje dnem, kdy ji pachtýř převezme. Pokud si pachtýř výpověď nepřevezme, považuje se tato za doručenou patnáctým dnem po té, co se dostala do dispoziční sféry pachtýře na shora uvedené adrese nebo na jiné adrese, kterou pachtýř uvedl jako adresu kontaktní.

7) Propachtovatel je oprávněn před skončením dohodnuté doby pachtu jednostranně ukončit pachtovní smlouvu odstoupením od smlouvy, jestliže bude pachtýř v prodlení s úhradou pachtovného po dobu delší jak 30 dnů.

8) Odstoupení od smlouvy musí mít písemnou formu a považuje se za doručené dnem, kdy je pachtýř převezme. Pokud si pachtýř odstoupení od smlouvy nepřevezme, považuje se toto za doručené patnáctým dnem po té, co se dostalo do dispoziční sféry pachtýře na shora uvedené adrese nebo na jiné adrese, kterou pachtýř uvedl jako adresu kontaktní. Odstoupením od smlouvy se smlouva ruší s účinky ode dne doručení.

9) V den skončení pachtu předá pachtýř propachtovateli předmět pachtu řádně vyklizený. Pachtýř je povinen předat předmět pachtu ve stavu v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

10) Pokud nebude propachtovatel potřebovat předmět pachtu ani po uplynutí sjednané doby pachtu, lze pacht prodloužit anebo sjednat znovu, avšak pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let (podle § 27 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jednání o prodloužení pachtu iniciuje kterákoli smluvní strana nejpozději 1 měsíc před ukončením platnosti stávající smlouvy.

11) Smluvní strany vylučují aplikaci ustanovení § 2230 občanského zákoníku a možnost znovuuzavření pachtovní smlouvy tím, že pachtýř bude předmět pachtu užívat i po uplynutí pachtovní doby a propachtovatel ho do jednoho měsíce nevyzve k odevzdání předmětu pachtu, tj. pacht skončí sjednaným dnem bez ohledu na další užívání předmětu pachtu pachtýřem a nezaslání výzvy propachtovatele k odevzdání předmětu pachtu.

IV.

Pachtovné

1) Roční pachtovné za pozemky propachtované k zemědělskému využití a údržbě přírody a krajiny (podle zák. č. 229/91 Sb., v platném znění) se sjednává ve výši ,-

Kč/m2/rok.

Poplatníkem daně z nemovitých věcí je propachtovatel - dle zák. č. 338/1992 Sb., v platném znění. Pro rok 2022 pachtýř daň z nemovitých věcí neplatí.

Za období 1. 4. 2022 – 31. 12. 2022 bude výše pachtovného určena jako poměrná část z ročního pachtovného + DPH.

2) Pachtovné bude pachtýřem hrazeno na účet propachtovatele vedený ČNB České Budějovice č. 2234281/0710 na základě propachtovatelem vystavené faktury. Pachtýř se zavazuje zaplatit pachtovné v plné výši vždy do data splatnosti uvedeného na faktuře, přičemž fakturu je propachtovatel oprávněn vystavit kdykoli v průběhu kalendářního roku (zpravidla v období duben/květen), za který se pachtovné hradí, se splatností alespoň 21

dnů od vystavení. Za den úhrady pachtovného se považuje připsání platby na účet

propachtovatele.

3) Nezaplatí-li pachtýř pachtovné v uvedeném termínu splatnosti na faktuře, je propachtovatel oprávněn účtovat pachtýři za každý započatý den prodlení smluvní úrok ve výši 0,05% z fakturované částky.

4) Výši pachtovného lze dodatkem k pachtovní smlouvě upravit, vyjdou-li najevo skutečnosti ovlivňující výši pachtovného nebo v důsledku změn právních norem upravujících výši pachtovného apod.

5) V případě prodlení s placením pachtovného delší než 30 dnů má propachtovatel právo od této pachtovní smlouvy odstoupit.

6) Propachtovatel se může rozhodnout, že se u pachtu nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností uplatňuje daň z přidané hodnoty podle

§ 56a, odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

V.

Práva a povinnosti smluvních stran

1) Pachtýř se zavazuje užívat předmět pachtu pouze ke stanovenému účelu tak, jak je uvedeno v čl. II této smlouvy a za podmínek stanovených speciálním managementem v příloze č. 2. Pro jakoukoliv změnu ve způsobu užívání předmětu pachtu je nezbytně nutný písemný souhlas propachtovatele. Pachtýř se dále zavazuje, že předmět pachtu nepropachtuje třetí osobě, nebude na předmětu pachtu provádět žádné úpravy ani budovat stavby dočasného či trvalého charakteru bez předchozího písemného souhlasu propachtovatele.

2) Při užívání předmětu pachtu se pachtýř bude chovat tak, aby propachtovateli nevznikla žádná škoda. Pokud pachtýř svým jednáním škodu způsobí, zavazuje se vzniklou škodu uhradit jak propachtovateli, tak i uhradit poškození případné třetí strany, a to v plném rozsahu vzniklé škody.

3) Pachtýř není oprávněn na předmětu pachtu, bez předchozího písemného souhlasu propachtovatele, vysazovat žádné rostliny ani dřeviny.

4) Pachtýř bude trpět služebnosti spojené s nemovitostmi, jež jsou předmětem pachtu.

5) Propachtovatel je oprávněn kontrolovat dodržování účelu využití.

6) Pachtýř je povinen pečovat o skruže (zejména o jejich poklopy), jsou-li na propachtovaných pozemcích umístěny. Dále je povinen propachtovatele neprodleně upozornit na chybějící nebo poškozené poklopy na skružích.

VI.

Závěrečná ustanovení

1) Vztahy smluvních stran se řídí českým právem, zejména pak příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, příp. dalšími souvisejícími předpisy.

2) Nedílnou součástí této smlouvy jsou: příloha č. 1 - předmět pachtu

příloha č. 2 - zemědělský management

příloha č. 3 - ortofotomapa s vyznačením zemědělského managementu

3) Smlouvu lze měnit pouze formou písemných, oboustranně podepsaných a vzestupně očíslovaných dodatků. Bez dodržení těchto podmínek není změna smlouvy platná.

4) Pachtýř bere na vědomí, že propachtovatel je dle § 2 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), v platném znění, povinným subjektem, na jehož smlouvy se vztahuje povinnost uveřejnění v registru smluv. Smluvní strany si tímto ujednávají, že uveřejnění dle tohoto zákona zajistí propachtovatel způsobem, v rozsahu a ve lhůtách z něho vyplývajících. Pro účely uveřejňování smluvní strany současně shodně prohlašují, že žádnou část této smlouvy nepovažují za své obchodní tajemství bránící jejímu uveřejnění. Ujednání dle tohoto odstavce se vztahují i na všechny případné dodatky k této smlouvě, jejichž prostřednictvím je tato smlouva měněna či ukončována

5) Oprávnění a závazky vyplývající z této smlouvy přecházejí v plném rozsahu i na právní nástupce obou smluvních stran.

6) Tato smlouva je vypracována ve třech stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Pachtýř obdrží jedno a propachtovatel dvě vyhotovení.

7) Případná neplatnost některého ujednání smlouvy nemá vliv na platnost ostatních ustanovení. Strany smlouvy se v tomto případě zavazují poskytnout si vzájemnou součinnost k uzavření dodatku ke smlouvě, kde bude neplatná část smlouvy nahrazena novým ujednáním, a to ve lhůtě do 14 dnů poté, co tato potřeba vyvstane.

8) Smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podepsáním přečetly a s jejím obsahem souhlasí v plném rozsahu. Dále prohlašují, že tato smlouva byla uzavřena svobodně, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, a na důkaz toho připojují své podpisy.

9) Smlouva nabývá platnosti a účinnosti v případě uveřejnění v registru smluv dle zákona o registru smluv, v ostatních případech dnem podpisu oprávněnými osobami smluvních stran.

Ve Vimperku dne …………………….

……………………………………….. …………………………………….……

propachtovatel pachtýř

Příloha č. 1

Katastrální území	parcela KN	druh pozemku	výměra KN (m2)	výměra pachtu (m2)
Prášily	4501	ostatní plocha	72 817	39 488
Prášily	4509	ostatní plocha	20 832	316
celkem				39 804

Příloha č. 2

Zemědělský management na pozemcích nebo jejich částech v k.ú. Prášily

Správa Národního parku Šumava (dále jen „Správa“) vyžaduje jakožto propachtovatel předmětných pozemků jejich pravidelnou údržbu kosením a pastvou na částech vyznačených v mapové příloze této smlouvy. Zemědělský management je zde vyznačen na všech pozemcích na území Národního parku Šumava využívaných k zemědělské činnosti pachtýřem této pachtovní smlouvy bez ohledu na vlastnické vztahy. U pozemků, které nejsou předmětem pachtovní smlouvy, má navržený management doporučující charakter.

Celkově má předmětná plocha necelé 4 ha a představuje živinami bohatší travní porosty v prostoru bývalé osady Šerlův dvůr. Na pozemcích se vyskytuje invazní druh lupina mnoholistá, proto je nutné požadovaný management provádět včas a opakovaně dle pokynů oprávněného pracovníka Správy.

Zemědělské dotace: Pro případnou registraci udržované plochy do LPIS jako nového dílu půdního bloku je možné na celou tuto plochu následně žádat o zemědělské dotace:

• Přímé platby (SAPS, ANC – horská oblast H1, Natura 2000)

• Ekologické zemědělství – pokud pachtýř je ekologickým zemědělcem

• AEKO (Agroenvironmentálně-klimatická opatření) – z důvodu dřívějšího užívání těchto pozemků registrovaných do roku 2021 v LPISu, bude možné celou tuto plochu přiřadit i do nového AEKO závazku a to předběžně s vymezeným titulem v ENVIRO vrstvě jako DBP (druhově bohatá pastvina).

Celkově lze předmětné pozemky nejvhodněji využít k pastvě hospodářských zvířat

s možností dosečení nedopasků zejména invazní lupiny.

Pastvu je nutné realizovat již od počátku vegetační sezony a opakovaně (minimálně 2x za vegetační období) z důvodu výskytu invazní lupiny mnoholisté tak, aby nedocházelo k jejímu odkvetení, vysemenění a tím šíření po ploše nebo okolí.

Pruh mezi silnicí Prášily – Skelná a cyklostezkou č. 33 je nutné opakovaně sekat a hmotu odklidit, aby nedocházelo k odkvetení invazní lupiny, jejímu vysemenění a tím šíření po ploše nebo okolí.

Napájení zvířat: nejlépe zajistit dovozem napaječek. Zvířatům bude zamezen přístup k řece Křemelná.

Důležité upozornění:

V případě škod způsobených pachtýři chráněným druhem vlkem obecným, o náhrady škody žádat lze kontaktováním odpovědných pracovníků Správy Národního parku Šumava.

Managementy – obecná pravidla:

U všech pozemků s výskytem invazních druhů rostlin, jedná se zejména o lupinu mnoholistou, je třeba dbát na redukci populace a zabránit rozšiřování tohoto druhu. Rostliny tohoto druhu je nutno vytrhávat či kosit s následným odstraněním biomasy před odkvětem a vysemeněním rostlin. Tento zásah je třeba dělat během vegetační sezóny opakovaně!

Na pozemcích je nutné udržovat pořádek, dbát na zachování dobrého stavu cest, přístřešky a přívěsy je možné umisťovat jen se souhlasem Správy. Bez předchozího souhlasu Správy nelze ani měnit vodní režim pronajímaných ploch za účelem odvodnění a vysušení ploch pro snazší obhospodařování.

Na vybraných lokalitách budou v příštích letech probíhat revitalizace vodního režimu. Zemědělci, kteří na dotčených pozemcích hospodaří, budou včas (min. jeden rok před zahájením) informováni.

Management luk:

Louky budou posečeny ručně či vhodně zvolenou mechanizací dle stanoviště ve stanoveném termínu.

V případě výskytu expanzních druhů rostlin na loukách je nutné provádět seč včas v období před vysemeněním expanzních druhů. Jedná se především o tyto druhy rostlin: kopřiva dvoudomá, pcháč oset, pelyněk černobýl, šťovík tupolistý, šťovík kadeřavý, kerblík lesní. Louky s výskytem těchto druhů je třeba sekat několikrát za sezónu.

Pozemky nesmí být mulčovány s výjímkou ploch zatížených výskytem šťovíku tupolistého, kde je nutné provádět opakovaně seč, aby nedošlo k vysemenění rostlin, a kde 2. a 3. seč může být nahrazena mulčováním. Mulčování lze provádět pouze se souhlasem pracovníků Správy.

U větších souvislých sečených ploch (cca nad 5 ha) je vhodné ponechávat neposečené biopásy o výměře přibližně 3-10% z celkové plochy.

Seč je možné realizovat vždy s ohledem na možný výskyt ukrývajících se zvířat v travním porostu, proto vždy od středu louky k jejím krajům.

Po seči je nutné vždy odklidit posečenou biomasu z pozemku včetně balíků sena či senáže, které musí být odklizeny z plochy v téže vegetační sezóně.

U ručně kosených podmáčených luk je vhodné ponechat „nedosečky“ (malé plošky uvnitř sečené louky o velikosti cca 10 m², které zůstanou neposečené), přičemž každý rok se lokalizují na jiném místě sečené podmáčené louky. Je to z důvodu ochrany entomofauny.

Management pastvin:

Pastevní areály budou oploceny ohradníkem, který bude vždy po ukončení pastvy odstraněn (oplocení po ukončení pastvy lze na pastvině ponechat pouze s písemným souhlasem Správy).

Napájení hospodářských zvířat bude zajištěno z nádob či cisterny umístěných na suchém místě v přiměřené vzdálenosti od podmáčených míst. Přírodní vodní zdroje nelze přímo využívat k napájení zvířat, ale lze je využít ke svedení vody do nádob určených pro napájení, umístěných vždy v dostatečné vzdálenosti od samotného vodního zdroje, aby nedošlo k rozšlapání podmáčených míst. Samotné vodní toky nebo mocná prameniště uvnitř pastevních areálů musí být vyploceny.

Mokřadní plochy nalézající se uvnitř pastevního areálu, případně na něj přímo navazujícího, je nutné zachovat v dobrém stavu, zejména je nutné bránit jejich rozšlapání a eutrofizaci.

Nedopasky je možné na pozemcích ponechávat se souhlasem orgánu ochrany přírody, přičemž porosty expanzních a invazních druhů (zejména lupina mnoholistá, kopřiva dvoudomá, pcháč oset, pelyněk černobýl, šťovík tupolistý, šťovík kadeřavý) je zapotřebí odstranit vždy, a to před odkvětem a vysemeněním.

Jednotlivá pasoucí se stáda budou mít přiměřenou velikost, aby nedocházelo k nadměrné koncentraci dobytka v pastevním areálu. V případě skotu je to stádo o velikosti do 40 ks dobytka (počet se navyšuje o počet neodstavených telat). Pokud stádo pasoucího se skotu převyšuje stanovený limit, je třeba mít písemný souhlas pracovníků Správy.

Pastviny o větší rozloze budou rozděleny do více pastevních areálů tak, aby docházelo

k postupnému spásání dané lokality.

U speciálního managementu: „zvláště extenzivní pastva“ je třeba snížit intenzitu výpasu

– pastviny se zpravidla vypásají jednou za vegetační sezónu (je možné i některou sezónu pastvu vynechat), volí se menší počet dobytka, zpravidla ovcí, na kratší dobu.

Pastvu je možné realizovat v termínu od 1. 3. do 15. 11., přičemž pastvou se rozumí spásání travního porostu. Ostatní případy (dobytek pobývá na pastvině a je krmen senem či senáží) jsou považovány za zimování. Zimování a přikrmování hospodářských zvířat na pastvinách je možné pouze se souhlasem Správy. Na AEKO titulu „druhově bohaté pastviny“ je zákaz přikrmování.

Management pro louky i pastviny:

V případě výskytu vzácných druhů rostlin (např. hořce panonského, Gentiana panonica; běloprstky bělavé, Pseudoorchis albida; kosatce sibiřského, Iris sibirica apod) na obhospodařovaném pozemku, je potřeba postupovat tak, aby nedošlo k poškození vzácných druhů rostlin a aby bylo umožněno jejich vysemenění. Obdobně je vhodné postupovat v případě výskytu vzácných druhů živočichů (např. tetřívek obecný, Tetrao tetrix; chřástal polní, Crex crex apod.). Je vhodné kontaktovat pracovníky Správy a konzultovat s nimi postup.

Zimování, přikrmování hospodářských zvířat a skladování hnoje na pozemcích je možné pouze se souhlasem Správy.

Kácení dřevin na předmětných pozemcích je možné pouze se souhlasem Správy. Ke kácení dřevin o obvodu kmene nad 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo zapojených porostů dřevin o ploše nad 40 m2 je nutné i povolení orgánu ochrany přírody, tj. Státní správy Národního parku Šumava.

Nálet juvenilních dřevin odstranitelný žacími stroji nebo křovinořezem je považován za součást bylinného patra. Hustší nálet juvenilních dřevin je vhodné odstranit.

V případě, že se na pozemcích nalézají betonové odvodňovací skruže, je žádoucí tyto skruže dostatečně zakrýt (betonovými deskami) tak, aby nemohlo dojít k uvíznutí a následnému úhynu zvířat.

V případě výskytu invazního druhu, či podezření výskytu invazního druhu na propachtovaných pozemcích má pachtýř povinnost toto nahlásit pracovníkům Správy (je žádoucí tak učinit i při podezření výskytu invazního druhu na ostatních využívaných pozemcích na území Národního parku Šumava).

V případě mimořádných událostí a potřeby operativně změnit stanovené podmínky je nutné informovat Správu.