Část A – Základní ustanovení
Všeobecné podmínky
Část A – Základní ustanovení
Článek 1 Obecná ustanovení
1) Všeobecné podmínky jsou závazné a vymahatelné vůči smluvním stranám Smlouvy o poskytnutí podpory
na řešení programového projektu (dále jen „Smlouva“).
2) Všeobecné podmínky jsou rovněž závazné a vymahatelné v případě Rozhodnutí o poskytnutí podpory,
pokud ve prospěch příjemce bylo vydáno, přičemž v tomto případě se použijí přiměřeně.
3) Ustanovení specifických podmínek Smlouvy a Rozhodnutí o poskytnutí podpory může stanovit v souladu s podmínkami veřejné soutěže nebo podmínkami projektu veřejné zakázky ustanovení odchylná od Všeobecných podmínek.
4) Smlouva a Všeobecné podmínky obsahují veškerá práva a povinnosti příjemce. Metodické a procesní aspekty jejich provedení jsou uvedeny ve vnitřních předpisech poskytovatele, které jsou dostupné na jeho webových stránkách.
1) Pro účely Smlouvy se rozumí:
Článek 2 Vymezení pojmů
a) „Dalším účastníkem” právnická osoba nebo fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž hlavní příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu, přičemž se jedná o toho uchazeče či příjemce, který obvykle není ve smluvním vztahu k poskytovateli,
b) „Dobou řešení” doba ode dne zahájení řešení projektu příjemcem do dne ukončení řešení projektu příjemcem, přičemž řešení projektu se považuje za ukončené rovněž v případě předčasného zastavení řešení projektu v souvislosti s ukončením platnosti Smlouvy či Rozhodnutí o poskytnutí podpory,
c) „Důvěrnou informací” informace, kterou lze považovat ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za obchodní tajemství či kterou jedna ze smluvních stran označí jako důvěrnou informaci, nebo jakákoliv informace, jejíž prozrazení jednou smluvní stranou může být pro druhou smluvní stranu nevýhodné, není-li všeobecně veřejně známa nebo nebyla smluvní stranou označena za nedůvěrnou,
d) „Hlavním příjemcem” ten příjemce, který vstupuje s poskytovatelem do smluvního vztahu a odpovídá za plnění veškerých povinností během řešení projektu vůči poskytovateli na základě Smlouvy nebo Rozhodnutí o poskytnutí podpory, a to jak povinností hlavního příjemce, tak dalšího účastníka,
e) „Implementačním plánem” hlavním příjemcem předkládaný plán implementace dosažených výsledků, jehož naplňování je následně kontrolováno například Zprávami o implementaci.
f) „IS VaVaI” Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací neboli informační systém veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků, jehož obsah, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven ZPVV, nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zvláštními právními předpisy a provozním řádem IS VaVaI,
g) „Kontrolním procesem” proces stanovený v čl. 20 Všeobecných podmínek, prováděný zejména za účelem hodnocení plnění cílů projektu, kontroly financování projektu, zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany,
h) „Nařízením” Nařízení Komise (ES) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie za slučitelné s vnitřním trhem,
i) „Podnikem” každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu ve smyslu přílohy č. 1 Nařízení, přičemž tato příloha a článek II odst. 2 a 24 Nařízení vymezují jednotlivé velikosti podniku jako velký, střední, malý podnik a mikropodnik,
j) „Podporou” účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem formou dotace v návaznosti na výsledky veřejné soutěže nebo veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích a na základě Smlouvy či Rozhodnutí o poskytnutí podpory,
k) „Poskytovatelem” Technologická agentura České republiky (TA ČR),
l) „Pravidly poskytnutí podpory” souhrn práv a povinností stanovených Smlouvou či Rozhodnutím o poskytnutí podpory, Všeobecnými podmínkami, příslušným programem a zadávací dokumentací a obecně závaznými právními předpisy (národními i evropskými), zejména ZPVV, rozpočtovými pravidly a pravidly veřejné podpory,
m) „Pravidly veřejné podpory” souhrn práv a povinností stanovených článkem 107 až 109 Smlouvy
o fungování Evropské unie, a pro účely výzkumu, vývoje a inovací zejména Rámcem a Nařízením,
n) „Programem” program ve smyslu § 2 odst. 2 písm. g) ZPVV,
o) „Projektem” projekt ve smyslu § 2 odst. 2 písm. h) ZPVV,
p) „Předmětem duševního vlastnictví” majetek nehmotné povahy, kterým jsou díla chráněná podle práva autorského a práv souvisejících s právem autorským a předměty průmyslově právní ochrany, tj. technická řešení (patenty, užitné vzory, případně topografie polovodičových výrobků), předměty průmyslového výtvarnictví a designu (průmyslové vzory), označení výrobků a služeb (ochranné známky, označení původu, zeměpisná označení, obchodní firma) a dále především obchodní tajemství a know-how (psané i nepsané výrobní, obchodní a jiné zkušenosti),
q) „Příjemcem” uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto ve smyslu § 21 odst. 7 ZPVV, přičemž rozhodným dnem je den doručení tohoto rozhodnutí, a kterému pokud se stanoví práva a povinnosti, stanoví se tak společně hlavnímu příjemci a dalším účastníkům,
r) „Rámcem” Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),
s) „Rozpočtovými pravidly” zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),
t) „Řešitelem” fyzická osoba odpovědná příjemci za odbornou úroveň projektu,
u) „Smlouvou o účasti na řešení projektu” smlouva uzavřená mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky v souladu s § 2 odst. 2 písm. j) ZPVV,
v) „Uznanými náklady” náklady ve smyslu § 2 odst. 2 písm. n) ZPVV,
w) „Veřejnosprávní kontrolou“ kontrola prováděná u příjemců veřejné finanční podpory
nebo u uchazečů o veřejnou finanční podporu poskytovatelem jako kontrolním orgánem ve smyslu
§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), (dále jen „zákon o finanční kontrole”),
x) „Veřejnou podporou” podpora ve smyslu článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,
y) „Veřejnou soutěží” veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle Hlavy V ZPVV,
z) „Veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích“ zakázka na služby v aplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacích podle § 2 odst. 2 písm. f) ZPVV,
aa) „Výsledkem projektu” výsledek ve smyslu § 2 odst. 2 písm. k) ZPVV,
bb) „Výzkumnou organizací” organizace pro výzkum a šíření znalostí ve smyslu čl. 2 odst. 83 Nařízení,
cc) „Závaznými parametry řešení projektu” xxxxxxx Xxxxxxx, která je schváleným návrhem projektu ve smyslu § 9 odst. 2 ZPVV, a která obsahuje označení hlavního příjemce a dalších účastníků, jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele, časový plán řešení projektu včetně termínu zahájení a ukončení řešení projektu, cíle projektu, deklarované výsledky projektu, a jejichž součástí je tabulka uznaných nákladů projektu,
dd) „ZPVV” zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
ee) „ZZVZ” zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
ff) „Způsobilými náklady” náklady ve smyslu § 2 odst. 2 písm. m) ZPVV.
Část B – Práva a povinnosti smluvních stran, důsledky jejich porušení a ukončení
Smlouvy
Článek 3 Poskytnutí podpory
1) Poskytovatel poskytuje hlavnímu příjemci podporu na základě Smlouvy a za podmínek v ní uvedených včetně podpory určené dalším účastníkům.
2) Poskytovatel se zavazuje po provedení veřejné soutěže či veřejné zakázky poskytnout podporu na řešení ve výši uvedené v Závazných parametrech řešení projektu způsobem uvedeným ve specifických podmínkách Smlouvy.
3) Předpokladem pro poskytnutí podpory je, že
a) nedojde v důsledku rozpočtového provizoria nebo krácení prostředků ze státního rozpočtu k regulaci
čerpání státního rozpočtu a
b) nebylo rozhodnuto o pozastavení poskytování podpory.
4) Dojde-li k regulaci čerpání státního rozpočtu, poskytovatel v závislosti na povaze a rozsahu takového opatření
a) oznámí písemně hlavnímu příjemci, že příslušnou část podpory neposkytne ve stanovené lhůtě a je-
li tak možné, uvede jinou lhůtu, kdy bude hlavnímu příjemci tato část podpory poskytnuta,
b) navrhne hlavnímu příjemci změnu Závazných parametrů řešení projektu, nebo
c) Xxxxxxx vypoví.
5) Poskytovatel si vyhrazuje právo neposkytnout podporu ve lhůtě dle specifických podmínek Smlouvy, pokud má pochybnosti o splnění veškerých povinností hlavního příjemce, přičemž k ověření je zapotřebí využít kontrolní proces. Lhůta se prodlouží o tu dobu, co byl prováděn kontrolní proces.
6) Povinnosti hlavního příjemce se považují pro účely poskytnutí podpory za splněné, pokud na základě ukončených nebo probíhajících kontrolních procesů poskytovatel ve lhůtě pro poskytnutí podpory
a) písemně hlavnímu příjemci neoznámí zahájení kontrolního procesu,
b) písemně hlavního příjemce nevyzve k dodatečnému splnění všech jeho závazků,
c) neodešle hlavnímu příjemci výpověď nebo odstoupení od Xxxxxxx nebo
d) nepodá podnět k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně k místně příslušnému finančnímu úřadu nebo nepodá v souvislosti s domnělým trestným činem spáchaným v souvislosti s řešením projektu trestní oznámení na věcně a místně příslušný orgán činný v trestním řízení.
7) Poskytovatel poskytuje podporu
a) veřejné vysoké škole, veřejné výzkumné instituci a dalším subjektům, kterým stanoví rozpočtová pravidla povinnost disponovat bankovním účtem u České národní banky (dále jen „ČNB”), převodem z bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet u ČNB uvedený ve Smlouvě,
b) ostatním fyzickým a právnickým osobám převodem z bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet uvedený ve Smlouvě a
c) organizačním složkám státu nebo organizačním jednotkám ministerstva převodem prostředků státního rozpočtu pomocí rozpočtového opatření.
8) Příslušná část podpory se považuje za poskytnutou dnem, kdy jsou finanční prostředky takto určené uvolněny z bankovního účtu poskytovatele ve prospěch hlavního příjemce, nebo schválením rozpočtového opatření Ministerstvem financí České republiky.
9) Veškeré činnosti, na které je podpora poskytována, musí směřovat k dosažení cílů projektu, neboli k naplnění účelu podpory, tj. příjemce svou činností vytvoří předpoklady k tomu, aby těchto cílů bylo dosaženo.
10) Pokud nedojde k čerpání celé poskytnuté podpory v průběhu řešení projektu, hlavní příjemce je povinen vrátit nevyčerpanou část podpory na účet poskytovatele. Příjemce je povinen převést nevyčerpanou část podpory na výdajový účet poskytovatele nejpozději do 14 kalendářních dnů poté, co se dozví, že tuto část z jakéhokoliv důvodu nevyužije v průběhu řešení projektu, nebo poté, co byl poskytovatelem k jejímu vrácení vyzván. Nevyčerpanou část podpory je příjemce povinen vrátit nejpozději do 31. prosince kalendářního roku, v němž bylo ukončeno řešení projektu na výdajový účet poskytovatele č. 3125001/0710. Nejvýše 5 % nevyčerpané části podpory z podpory poskytnuté v posledním kalendářním roce je příjemce povinen vrátit nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku po ukončení řešení projektu, a to na účet cizích prostředků č. 6015-3125001/0710. Do 15. února roku následujícího po ukončení řešení projektu je příjemce povinen rovněž provést finanční vypořádání se státním rozpočtem.
1) Hlavní příjemce je povinen
Článek 4 Povinnosti hlavního příjemce
a) čerpat a využívat podporu v souladu s pravidly poskytnutí podpory a Závaznými parametry řešení projektu, zejména využívat podporu na uznané náklady v souladu s částí E a postupovat v souladu s § 8 odst. 4 ZPVV podle ZZVZ,
b) uhradit část podpory využité dalším účastníkem v rozporu s pravidly poskytnutí podpory a Závaznými parametry řešení projektu, spočívající zejména v nevyužití podpory dalším účastníkem na uznané náklady v souladu s částí E a nepostupování v souladu s § 8 odst. 4 ZPVV podle ZZVZ,
c) převést ze svého bankovního účtu na bankovní účty dalších účastníků příslušnou část podpory podle Závazných parametrů řešení projektu ve lhůtách stanovených ve smlouvě o účasti na řešení projektu,
d) vrátit poskytovateli na jeho běžný výdajový účet část podpory, kterou nevyužije, a to v souladu s čl. 3 odst. 10,
e) vést v účetnictví oddělenou účetní evidenci uznaných nákladů a poskytnuté podpory projektu, financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý jednotlivý projekt, a v případě daňové evidence oddělenou evidenci příjmů a výdajů projektu,
f) poskytovat výsledky podle pravidel stanovených v čl. 16,
g) bez zbytečného odkladu po výzvě poskytovatele protokolárně předat poskytovateli výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích,
h) dosáhnout do ukončení řešení projektu všech výsledků deklarovaných v Závazných parametrech řešení projektu.
2) Hlavní příjemce je dále povinen
a) zahájit řešení projektu v termínu stanoveném v Závazných parametrech řešení projektu nebo do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy, nejpozději však v termínu stanoveném zadávací dokumentací,
b) písemně žádat či informovat poskytovatele o veškerých změnách, týkajících se jeho osoby nebo dalšího účastníka, o změnách veškerých skutečností uvedených v Závazných parametrech řešení projektu, a dále o jakýchkoliv dalších změnách a skutečnostech, které by mohly mít vliv na řešení a cíle projektu nebo změnu údajů zveřejňovaných v IS VaVaI, a o tom, že jeho osoba či další účastník přestal splňovat podmínky způsobilosti, které nastaly v době ode dne nabytí účinnosti Smlouvy, přičemž informování je možné provést rovnou žádostí o změnu dle čl. 22,
c) při prezentaci informací o řešeném projektu s podporou TA ČR či o jeho výsledcích v hromadných sdělovacích prostředcích či jiným způsobem, informovat přiměřeným způsobem o tom, že projekt byl realizován za finanční podpory TA ČR, a to na všech propagačních materiálech i ve všech typech médií, které se k projektu či jeho výsledkům a výstupům vztahují,
d) předkládat úplné zprávy a další relevantní informace v souladu se Smlouvou a příslušnými kontrolními procesy, které se týkají jak řešení projektu tak plnění implementačního plánu,
e) uvádět informace, které nejsou zmatečné a zajistit, že veškeré informace uváděné ve zprávách či jiných zasílaných dokumentech nejsou v rozporu se skutečným stavem, zejména finanční vypořádání uváděné v závěrečné zprávě odpovídají skutečné výši vrácené nevyčerpané části podpory,
f) poskytovat veškerou součinnost, jinou než uvedenou v písm. e), v souvislosti s průběhem kontrolních procesů dle čl. 20, poskytovat na žádost poskytovatele jakékoliv informace týkající se průběhu řešení projektu, jeho výsledků, a průběhu realizace implementačního plánu a poskytovat poskytovateli veškeré potřebné informace za účelem zveřejňování v IS VaVaI, a to vše ve lhůtách stanovených jednotlivými kontrolními procesy, zákonných lhůtách, nebo lhůtách uvedených v žádostech poskytovatele,
g) zajistit součinnost v souvislosti s kontrolními procesy u dalšího účastníka,
h) prokázat na výzvu poskytovatele, že splňuje povinnosti stanovené pravidly poskytnutí podpory,
a to ve lhůtě uvedené v této výzvě,
i) poskytovat veškerou součinnost a předkládat požadované informace a dokumenty ve stanovených lhůtách,
j) v souladu s čl. 9 vyčíslit a odvést poskytovateli veškeré příjmy z projektů a nezamezovat
jejich získávání,
k) mít před podpisem Xxxxxxx uzavřenou písemnou smlouvu o účasti na řešení projektu se všemi jejími povinnými náležitostmi podle čl. 6, pokud se na řešení projektu podílí více příjemců. Smlouva o účasti na řešení projektu nabyde účinnosti nejpozději okamžikem počátku účinnosti Smlouvy (zejména publikací v registru smluv u povinných subjektů),
l) s výjimkou veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích předložit společně se závěrečnou zprávou doklad o využití výsledků. Tímto dokladem je zejména smlouva uzavřená s uživatelem výsledků (např. mezi partnery projektu) anebo čestné prohlášení o využití výsledků, pokud příjemce bude jediným uživatelem výsledku projektu.
3) Hlavní příjemce je zároveň povinen zajistit, aby další účastník rovněž dodržoval výše uvedené povinnosti, popř. aby poskytl veškerou potřebnou součinnost za účelem dodržení těchto povinností hlavním příjemcem.
4) Hlavní příjemce je povinen zveřejňovat dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví účetní závěrku v příslušném rejstříku ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a to po celou dobu řešení projektu, pokud má tuto povinnost uvedenými zákony stanovenou. Plnění této povinnosti je povinen zajistit i u dalšího účastníka řešení projektu.
5) Pokud je hlavnímu příjemci stanovena povinnost písemného doručování poskytovateli v dané lhůtě, a v případě, že nevyužije elektronické podání (informační systém datových schránek nebo e-mailová zpráva se zaručeným elektronickým podpisem na adresu xxxxx@xxxx.xx), je povinen doručit příslušný dokument nejpozději do konce úředních hodin podatelny TA ČR v poslední den lhůty. Úřední hodiny podatelny TA ČR jsou uvedeny na webových stránkách poskytovatele.
6) Příjemce je povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrolních procesech bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem, a o příjemcem přijatých opatřeních informovat poskytovatele, přičemž si poskytovatel vyhrazuje právo prověřit u příjemce plnění uložených opatření k nápravě.
Článek 5
Důsledky porušení podmínek poskytnutí podpory
1) V případě jakéhokoliv porušení povinností hlavním příjemcem je poskytovatel oprávněn pozastavit poskytování podpory a neposkytnout příslušnou část podpory ve stanovených lhůtách.
2) Porušení povinností hlavním příjemcem stanovených v čl. 4 odst. 1 se považuje za porušení rozpočtové kázně a má za následek podání podnětu k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně s tím, že
a) podle písm. a) se odvádí 100 % takto neoprávněně použité podpory,
b) podle písm. b) se odvádí 100 % takto nevrácené podpory,
c) podle písm. c) se odvádí 5 % příslušné části podpory nepřevedené dalšímu účastníku,
d) podle písm. d) se odvádí 100 % takto nevrácené příslušné části podpory a její části vrácené v dalším kalendářním roce po ukončení řešení projektu nad rámec povolených procentuálních limitů dle čl. 3 odst. 10,
e) podle písm. e) se odvádí 100 % veškeré dosud poskytnuté podpory,
f) podle písm. f) se odvádí 100 % veškeré dosud poskytnuté podpory,
g) podle písm. g) se odvádí 100 % celkové podpory,
h) podle písm. h) pokud mělo vliv na nedosažení cíle projektu, odvádí se až 100 % poskytnuté podpory, přičemž konkrétní výše bude určena dle metodiky pro výpočet sankce za nedosažení výsledku.
3) Porušení povinností hlavním příjemcem stanovených v čl. 4 odst. 2 má za následek
a) podle písm. a) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý byť započatý měsíc prodlení, maximálně však 50 000 Kč,
b) podle písm. b) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé takové jednotlivé porušení,
c) podle písm. c) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé takové jednotlivé porušení,
d) podle písm. d) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý byť započatý den prodlení, maximálně však 50 000 Kč,
e) podle písm. e) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé takové jednotlivé porušení,
f) podle písm. f) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každé takové jednotlivé porušení,
g) podle písm. g) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každé takové jednotlivé porušení,
h) podle písm. h) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každé takové jednotlivé porušení,
i) podle písm. i) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé takové jednotlivé porušení,
j) podle písm. j) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé takové jednotlivé porušení,
k) podle písm. k) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý započatý měsíc, kdy není povinnost splněna, maximálně však 50 000 Kč,
l) podle písmene l) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý započatý měsíc,
kdy není povinnost splněna, maximálně však 50 000 Kč.
4) Porušení některé z povinností dalším účastníkem má za následek uplatnění příslušných ustanovení
podle tohoto článku vůči hlavnímu příjemci, včetně ustanovení o porušení rozpočtové kázně.
5) Odstoupení od Xxxxxxx nemá vliv na uplatnění ostatních příslušných ustanovení podle tohoto článku.
6) Hlavní příjemce bere na vědomí, že pokud soustavně porušuje své povinnosti, a to i povinnosti stanovené příjemci po ukončení řešení projektu, zejména podávání zpráv o implementaci, nebo porušení vyhodnotí poskytovatel jako závažné, je poskytovatel oprávněn vyloučit návrhy projektů podané hlavním příjemcem (ať již se bude hlásit do veřejné soutěže v roli uchazeče či dalšího účastníka) do veřejných soutěží nebo nabídky podané do veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo hlavnímu příjemci toto porušení prokázáno, nebo kdy ho písemně uznal. Pokud takto poruší povinnost další účastník, vyloučení projektů se bude uplatňovat v budoucnu vůči tomuto subjektu a odst. 4 se nepoužije.
7) Tímto článkem není dotčen nárok poskytovatele na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku porušení některé z povinností. Stanovené smluvní pokuty nezahrnují náhradu škody a aplikují se nad rámec dalších sankcí vyplývajících z právních předpisů nebo z pravidel poskytnutí podpory.
8) Jednotlivé smluvní pokuty stanovené podle tohoto článku se sčítají, maximálně však do výše odpovídající maximální výši podpory pro projekt na celou dobu řešení stanoveného ve Smlouvě.
9) Pokud hlavní příjemce předpokládá, že nebude schopen splnit některou z výše uvedených povinností, je oprávněn nejpozději do lhůty jejího splnění podat žádost o změnu projektu v souladu s čl. 22, anebo doručit poskytovateli písemné vyjádření o nemožnosti jejího splnění v důsledku vyšší moci nebo domnělého porušení povinností poskytovatelem. Poskytovatel si vyhrazuje právo trvat na dodržení této povinnosti ve stanovené lhůtě anebo stanovit dodatečnou lhůtu pro její splnění na základě vyhodnocení žádosti nebo vyjádření podle předchozí věty. Poskytovatel je oprávněn v případě souhlasu se změnou stanovit hlavnímu příjemci povinnost vrátit příslušnou část podpory (např. na základě žádosti o redukci předpokládaných výsledků).
10) Žádost nebo vyjádření podle předchozího odstavce podané později staví lhůtu pro počítání smluvních pokut
podle dnů, týdnů či měsíců, nebo stanovenou lhůtu k nápravě.
11) Smluvní strany si budou počínat tak, aby v zájmu zachování řešení projektu předešly předčasnému ukončení Smlouvy výpovědí nebo odstoupením, pokud tak bude možné a s ohledem na povahu projektu a jeho řešení účelné, zejména vyvinou snahu o ukončení účasti dalšího účastníka na řešení projektu, který porušuje své povinnosti, nebo je pravděpodobně poruší, nebo přestal splňovat podmínky způsobilosti podle § 18 odst. 2 ZPVV. Poskytovatel si zároveň vyhrazuje právo k jednání s dalšími účastníky o pokračování v řešení projektu, pokud své povinnosti porušuje nebo pravděpodobně poruší hlavní příjemce, nebo přestal splňovat podmínky způsobilosti podle § 18 odst. 2 ZPVV. Tímto odstavcem nejsou dotčeny povinnosti hlavního příjemce nést následky porušení povinností podle tohoto článku.
12) Pokud hlavní příjemce porušil některou z výše uvedených povinností, vyzve jej písemně poskytovatel k nápravě, pokud je tak s ohledem na pochybení možné, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Poskytovatel může rovněž písemně příjemci oznámit zahájení některého kontrolního procesu za účelem prokázání skutečného stavu věci, přičemž v případě domnělého porušení rozpočtové kázně zpravidla provede veřejnosprávní kontrolu. V případě zahájení veřejnosprávní kontroly výzvu k nápravě nahrazuje příslušné opatření k nápravě. Tímto odstavcem nejsou dotčeny povinnosti na úhradu odvodů za porušení rozpočtové kázně, smluvních pokut a náhrady škody.
Článek 6
Smlouva o účasti na řešení projektu
1) Smlouva o účasti na řešení projektu slouží jako nástroj hlavního příjemce k zajištění dodržování výše uvedených povinností i dalšími účastníky.
2) Smlouva o účasti na řešení projektu musí být písemná a jejím obsahem je zejména:
a) návrh či způsob rozdělení práv k výsledkům, který respektuje zákaz nepřímé veřejné podpory dle Xxxxx, tj. při stanovení spoluvlastnického poměru se úměrně přihlíží k poměru nákladů jednotlivých příjemců tak, aby nedocházelo k zakázané nepřímé veřejné podpoře,
b) úprava, řízení a kontrola vnesených a během řešení projektu pořízených či vytvořených práv, která jsou nezbytná pro řešení projektu,
c) závazek k dodržování povinností podle článku 4 i dalšími účastníky popř. k provádění veškeré potřebné součinnosti za účelem dodržení těchto povinností hlavním příjemcem, včetně odpovědnosti hlavního příjemce za porušení rozpočtové kázně dalším účastníkem,
d) závazek hlavního příjemce k převodu příslušné části podpory ze svého bankovního účtu na bankovní účty dalších účastníků, pokud tito nejsou organizační složkou státu, včetně stanovení lhůty k tomuto převodu,
e) závazek smluvních stran k mlčenlivosti ohledně veškerých informací vztahujících se k řešení projektu
včetně jeho návrhu tak, aby nebyly ohroženy výsledky a cíle jeho řešení a
f) závazek spolupráce na implementačním plánu k výsledkům řešení a předkládání zpráv
o implementaci.
3) Smlouva o účasti na řešení projektu může být předmětem posouzení v rámci některého kontrolního procesu. Poskytovatel stanoví v příslušném opatření k nápravě, aby hlavní příjemce zajistil změnu Smlouvy o účasti na řešení projektu, pokud ta bude v rozporu s pravidly poskytnutí podpory anebo se schváleným návrhem projektu.
Článek 7 Výpověď
1) Poskytovatel je oprávněn vypovědět Xxxxxxx v případě, že
a) hlavní příjemce či další účastník přestal splňovat podmínky způsobilosti podle § 18 odst. 2 ZPVV, s výjimkou pravomocného odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory,
b) další pokračování na řešení projektu pozbyde účelnosti, zejména z důvodu paralelního řešení stejného nebo obdobného projektu jiným příjemcem s lepšími výsledky, a to i v jiném programu nebo u jiného poskytovatele, anebo z důvodu zastarání očekávaných výsledků projektů v důsledku existence jiných lépe využitelných metod a postupů, a pokud hlavní příjemce o těchto skutečnostech nevěděl a vědět nemohl,
c) je zřejmé, že postup při řešení projektu nevede k očekávaným výsledkům v důsledku skutečností hlavním příjemcem nezaviněných,
d) dojde v důsledku rozpočtového provizoria nebo krácení prostředků ze státního rozpočtu k regulaci čerpání státního rozpočtu nebo
e) se plnění povinností hlavního příjemce vyplývajících ze Smlouvy stane jinak nemožným a povinnost plnit zanikne, a tato nemožnost nebyla způsobena porušením jeho povinností, přičemž toto plnění povinností není nemožným, lze-li je uskutečnit za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.
2) Smluvní strany jsou si povinny vzájemně řádně vypořádat svá práva a povinnosti, zejména provést veškeré nezbytné činnosti spojené s předčasným ukončením řešení projektu (např., pokud je tak účelné, předložení závěrečné zprávy, provedení závěrečného hodnocení, předkládání zpráv o implementaci apod.).
3) Výpověď nabývá účinnosti dnem doručení písemné a odůvodněné výpovědi hlavnímu příjemci.
Článek 8 Odstoupení
1) Poskytovatel od Xxxxxxx odstoupí v případě, že
a) hlavní příjemce anebo další účastník se dopustil jednání (včetně nečinnosti v případech, kdy měl povinnost jednat), kterým sám porušil pravidla veřejné podpory, nebo v důsledku něhož dojde k porušení pravidel veřejné podpory na straně poskytovatele,
b) hlavní příjemce uvedl neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje nebo jiné skutečnosti ve veřejné soutěži nebo ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích, při uzavření Smlouvy nebo na základě informačních povinností během řešení projektu a po jeho ukončení s úmyslem získat podporu nebo jinou výhodu,
c) hlavní příjemce porušil některou z povinností podle článku 4, přičemž pokud poskytovatel hlavního příjemce vyzval k nápravě, odstoupí od Xxxxxxx až po marném uplynutí stanovené lhůty k nápravě,
d) hlavní příjemce porušil opakovaně 3x některou z povinností, u kterých nejsou dány lhůty pro jejich plnění, ale jejich plnění je podmíněno jinými skutečnostmi,
e) hlavní příjemce anebo další účastník byl pravomocně odsouzen pro trestný čin týkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory,
f) další pokračování na řešení projektu pozbude účelnosti, zejména z důvodu paralelního řešení stejného nebo obdobného projektu jiným příjemcem s lepšími výsledky, a to i v jiném programu nebo u jiného poskytovatele, anebo z důvodu zastarání očekávaných výsledků projektů v důsledku existence jiných lépe využitelných metod a postupů, a pokud příjemce o těchto skutečnostech věděl nebo vědět měl (v pochybnostech se použije obdobné ustanovení o výpovědi),
g) je zřejmé, že postup při řešení projektu nevede k očekávaným výsledkům a naplnění cílů projektu v důsledku skutečností hlavním příjemcem zaviněných (zejména v případě, kdy průběh řešení projektu hrubě nekoresponduje s návrhem projektu, v pochybnostech se použije obdobné ustanovení o výpovědi) nebo
h) u příjemce byly na základě provedení některého z kontrolních procesů prokázány závažné finanční
nesrovnalosti nebo podvod.
2) Poskytovatel není oprávněn odstoupit od Smlouvy v případě, kdy porušení povinností hlavním příjemcem
bylo způsobeno výlučně nedodržením povinností poskytovatele.
3) Odstoupení nabývá účinnosti dnem doručení písemného a odůvodněného oznámení o odstoupení hlavnímu příjemci.
4) Odstoupením od Xxxxxxx nastávají jeho účinky uvedené v § 2004 a 2005 zákona č. 89/2012 Sb.
Článek 9 Příjmy z projektů
1) Příjmy z projektů jsou jakékoliv příjmy příjemce v souvislosti s řešením projektu s výjimkou veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, které by za jiných okolností neměl, a s kterými se v průběhu řešení projektu nebo po jeho ukončení primárně nepočítá. Mezi příjmy z projektů se tudíž nezahrnují příjmy z deklarovaných výsledků. Jedná se tak o výhodu, které by se měl příjemce zbavit tak, že příslušnou částku odpovídající takovému příjmu z projektu odvede poskytovateli.
2) Mezi příjmy z projektů lze zahrnout zejména
a) úroky z příslušné části finančních prostředků z poskytnuté podpory po tu dobu, co je uložena na účtu příjemce,
b) jakékoliv komerční využití či jiné zpeněžení majetku pořízeného z podpory, který již nelze využít
k samotnému řešení projektu a
c) sankce dodavatelům, včetně těch neuplatněných, při pořizování zboží či služeb za účelem řešení projektu popř. jiná náhradní plnění (např. slevy za pozdní dodání).
3) Příjemce je povinen si zároveň počínat jako řádný hospodář při generování příjmů, tj. nezamezovat jejich získávání, pokud by tak nečinil ani v případě, že by se jednalo o příjmy, které s projektem nesouvisí. Opačný postup bude posuzován jako porušení pravidel veřejné podpory. Pokud příslušná banka příjemce úroky neposkytuje, musí příjemce prokázat, že je tato skutečnost součásti běžně nabízeného produktu i ostatním klientům a nejedná se o ad hoc účelovou dohodu mezi příjemcem a bankou.
4) Přehled příjmů z projektů popř. uvedení důvodů jejich neexistence za dobu řešení projektu uvede hlavní příjemce do průběžné a závěrečné zprávy a odvede je poskytovateli nejpozději do 15. února roku následujícího po skončení projektu na příjmový účet 19-3125001/0710. Kalkulace nemusí přesně odpovídat realitě, pokud by příjemce musel vynaložit takové úsilí, které by bylo nepřiměřeně časově a administrativně nákladné v poměru ke zjištěnému výsledku. Příjemce nicméně v takových případech podle předchozí věty zvolí alespoň takovou jednoduchou metodu výpočtu, která se realitě blíží s tím, že hlavním smyslem takové úpravy je povinnost příjemce zbavit se této výhody, jak je uvedena v odst. 1.
5) Za období pro odvod těchto příjmů z projektů se považuje doba řešení projektu a doba 3 let po ukončení řešení.
6) Pokud dojde k příjmům, které byly generovány z majetku pořízeného z podpory v té části, ve které mají být využity k řešení projektu, považují se tyto příjmy za nepovolené s důsledkem porušení rozpočtové kázně příjemce.
7) Povinnost odvodu se nevztahuje na příjmy, které nedosáhnou za příslušný kalendářní rok 200 Kč v jednom projektu u jednoho příjemce.
Část C – Poskytování informací, mlčenlivost a předkládání zpráv
Článek 10
Poskytování informací a mlčenlivost
1) Poskytovatel zajistí předávání relevantních informací do IS VaVaI v souladu s hlavou VII ZPVV a nařízením vlády č. 397/2009 Sb. Za tímto účelem si od příjemce dle potřeby takové informace vyžádá, pokud je již neobdržel na základě jiných skutečností.
2) Všechny informace vztahující se k řešení projektu a k výsledkům projektu jsou považovány za důvěrné s výjimkou informací poskytovaných do IS VaVaI nebo informací, které je poskytovatel povinen poskytnout jiným orgánům státní správy, soudním orgánům nebo orgánům činným v trestním řízení. Poskytovatel si zároveň vyhrazuje právo poskytnout relevantní informace jiným poskytovatelům nebo jiným orgánům státní správy za účelem efektivního výkonu činností v souvislosti s poskytováním podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích.
3) Smluvní strany zajistí mlčenlivost o všech důvěrných informacích, a pokud byly na základě Smlouvy postoupeny třetí straně, zajistí, aby tyto třetí strany zachovávaly mlčenlivost o těchto informacích, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, a používaly je jen k účelům, k nimž jim byly předány.
4) Předchozí odstavec se nevztahuje na informování veřejnosti o tom, že projekt resp. jeho výstupy a výsledky byl nebo je spolufinancován z prostředků poskytovatele.
5) Poskytovatel má právo na bezplatné, nevýlučné a neodvolatelné právo předkládat, rozmnožovat a rozšiřovat vědecké, technické a jiné články z časopisů, konferencí a informace z ostatních dokumentů týkajících se projektu, uveřejněných příjemcem nebo s jeho souhlasem.
6) Pokud je předmět řešení projektu předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, smluvní strany poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví příslušný zákon.
7) Smluvní strany jsou povinnosti zachovávat mlčenlivost zproštěny, pokud
a) se obsah informací, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, stane veřejně přístupným, a to na základě jiných činností prováděných mimo rámec Smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisí s řešením projektu, nebo
b) byl požadavek zachovávat mlčenlivost odvolán těmi, v jejichž prospěch byla tato povinnost
stanovena.
Článek 11 Předkládání zpráv
1) Hlavní příjemce předkládá v průběhu řešení projektu a po jeho skončení v uvedených termínech tyto zprávy:
a) průběžnou zprávu o postupu řešení projektu za každý rok řešení, a to do 30. 1. následujícího roku,
b) závěrečnou zprávu o řešení projektu spolu s implementačním plánem, a to do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení řešení projektu, přičemž závěrečná zpráva nahrazuje průběžnou zprávu za poslední rok či poslední etapu řešení projektu,
c) zprávu o implementaci výsledků, a to vždy do 31. července roku následujícího po roce, v němž je implementace sledována. Implementace je sledována po dobu tří let, počínaje rokem následujícím po roce, v němž byl projekt ukončen.
2) Pokud ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích vychází termín ukončení etapy ve lhůtě kratší než 3 měsíce po začátku řešení projektu anebo 3 měsíce před termínem ukončení řešení projektu, povinnost předložit tuto zprávu je splněna až předložením následující průběžné nebo závěrečné zprávy. U veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích s dobou řešení kratší 13 měsíců (včetně) hlavní příjemce předkládá pouze závěrečnou zprávu. Tímto odstavcem není dotčena povinnost předložit v termínu dle odstavce 1 finanční část zprávy.
3) Zpráva se považuje za předloženou, pokud byla řádně podána prostřednictvím informačního systému poskytovatele a bylo doručeno potvrzení elektronického podání zprávy vygenerované z Informačního systému a obsahuje veškeré povinné náležitosti a jsou k ní přiloženy další nezbytné dokumenty, zejména je k průběžné (pokud býti má) nebo závěrečné zprávě přiložen implementační plán.
4) Metodický postup vypracování a předkládání zpráv a dalších podkladů příjemcem je stanoven v příslušném vnitřním předpisu poskytovatele.
Část D – Vlastnictví majetku, práva k výsledkům a využití výsledků
Článek 12 Vlastnictví majetku
1) Vlastníky majetku potřebného k řešení projektu jsou ve smyslu § 15 ZPVV hlavní příjemce a další účastníci, kteří si uvedený majetek pořídili nebo ho při řešení projektu vytvořili.
2) Je-li příjemcem organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, je vlastníkem takového majetku Česká republika.
3) Je-li příjemcem organizační složka územního samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.
Článek 13
Implementační plán výsledků projektu
1) Implementační plán výsledků projektu s výjimkou plnění veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích předkládá hlavní příjemce v rámci závěrečné zprávy, popř. v rámci průběžné zprávy, pokud bylo výsledku dosaženo již během řešení projektu. Implementační plán výsledků projektu je podáván za jednotlivé výsledky nebo pro určité skupiny výsledků, které spolu logicky souvisí a jejichž implementace bude probíhat společně. Pokud tuto podmínku splňují všechny výsledky projektu, je možné podat jeden plán za všechny výsledky projektu. Do implementačního plánu musí být zahrnuty i ty výsledky, kterými se příjemce nehodlá dále komerčně ani výzkumně zabývat a další povinné náležitosti uvedené ve formuláři poskytovatele pro předkládání zpráv.
2) Poskytovatel si vyhrazuje právo sledovat plnění implementace dosažených výsledků (tedy i plnění implementačního plánu) po celou dobu platnosti implementačního plánu, min. však po dobu 3 let od dosažení výsledku, bylo-li výsledku dosaženo v průběhu řešení projektu, nejdéle pak po dobu tří let, počínaje rokem následujícím po roce, v němž byl projekt ukončen a to prostřednictvím k tomu poskytovatelem určených formulářů.
Článek 14 Smlouva o využití výsledků
1) Smlouva o využití výsledků může být uzavřena buď mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky, pokud není další uživatel, nebo, pokud existuje další uživatel, je součástí této smlouvy rovněž uživatel, případně pokud jsou již jiným způsobem vyřešena práva k výsledkům, je možné uzavřít smlouvu pouze mezi vlastníkem výsledku a jeho uživatelem. Pokud vlastník výsledku bude výsledek užívat sám, nahrazuje Smlouvu o využití výsledků čestným prohlášením o využití výsledků. Pokud je více vlastníků výsledků, postačí čestné prohlášení o způsobu využití výsledku jednoho z vlastníků.
2) Smlouva o využití výsledků obsahuje zejména
a) název a identifikační údaje projektu,
b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,
c) úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16 ZPVV,
d) způsob využití výsledků a doba, ve které budou výsledky využity, nejdéle však do 5 let od ukončení řešení projektu,
e) rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů,
f) sankce za porušení smlouvy a
g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.
3) Smlouva o využití výsledků musí být uzavřena v souladu s podmínkami Smlouvy.
4) Poskytovatel si vyhrazuje právo kontroly obsahu Smlouvy o využití výsledků a kontrolu její úplnosti.
Článek 15
Práva k výsledkům projektu a jejich ochrana
1) Všechna práva k výsledkům projektu, který není veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích, patří hlavnímu příjemci a dalším účastníkům. Každému z těchto subjektů patří příslušná část výsledku podle Smlouvy o účasti na řešení projektu za předpokladu, že toto rozdělení respektuje zákaz nepřímé státní podpory dle Rámce (srov. např. kapitola 2.2 Rámce).
2) Jde-li o výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití výsledků je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele.
3) Jde-li o výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, který lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, potom hlavní příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení vlastnické právo převést na poskytovatele. Hlavní příjemce má nárok na úhradu prokazatelných nákladů s tím spojených, pokud nebyly součástí uznaných nákladů projektu. Ke zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovatele.
4) Hlavní příjemce ručí za právní nezávadnost projektu, tj. ručí za to, že výsledky projektu nezasahují do práv k předmětům duševního vlastnictví nebo jiných práv třetích osob, a to pro jakékoliv využití výsledků projektu v České republice i v zahraničí. Záruky působí i ve vztahu k dalším účastníkům.
5) Hlavní příjemce může zveřejnit informace o výsledcích projektu, ke kterým má majetková práva, pokud jejich zveřejněním není dotčena jejich ochrana, pokud o svém záměru zveřejnění v dostatečném předstihu informoval další účastníky, a zároveň dodržel povinná pravidla publicity stanovená v čl. 4 odst. 2 písm. c).
Článek 16
Využití a poskytování výsledků
1) Podrobnosti využití výsledků projektu budou stanoveny v implementačním plánu výsledků projektu
a ve smlouvě o využití výsledků.
2) Při poskytování výsledků projektu je příjemce povinen dodržet ustanovení § 16 ZPVV.
3) Příjemce je oprávněn poskytnout výsledky, které nejsou výsledkem veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji
a inovacích, třetím osobám tak, aby nedošlo k porušení pravidel veřejné podpory a k nepřímé podpoře.
Část E – Náklady, hodnocení a kontroly
Článek 17
Uznané náklady projektu
1) Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelově určených finančních prostředků.
2) Uznané náklady musí být
a) vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostředně souviset s řešením projektu,
b) způsobilými náklady,
c) prokazatelně zaplaceny příjemcem (prosincové náklady musí být uhrazeny do dne podání průběžné zprávy, nejpozději však v lednu následujícího roku),
d) doloženy průkaznými doklady (z dokladů musí být zřejmé, že byly splněny všechny podmínky uznatelnosti dle čl. 17 a 18),
e) přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým) a
f) vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace nákladů/výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro řešení projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu), přičemž splnění těchto podmínek se prokazuje v rámci hodnotících a kontrolních procesů popř. na žádost poskytovatele.
3) Za uznaný náklad se nepovažuje poskytnuté plnění mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky či dalšími účastníky navzájem.
4) Za uznaný náklad se nepovažují rovněž náklady se zdanitelným plněním mezi dnem, ve kterém nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, a mezi dnem, ve kterém dojde ke schválení takové změny, ledaže příjemce požádal včas o souhlas s přechodem práv a povinností při přeměně podle § 14a rozpočtových pravidel, a pozdní schválení bylo zapříčiněno výhradně z důvodů na straně poskytovatele.
5) Pokud dojde k nabytí účinnosti Smlouvy ke dni pozdějšímu, než je den uvedený jako začátek řešení projektu v Závazných parametrech řešení projektu, bude na náklady na řešení projektu vzniklé mezi těmito dny pohlíženo, jako by se jednalo o náklady vzniklé po nabytí účinnosti Smlouvy.
6) Na každý náklad poskytovatel pohlíží tak, jako by byl financován z poskytnuté podpory a vlastního zdroje účastníka v poměru podle intenzity poskytnuté podpory pro daného účastníka za celou dobu řešení projektu. Skutečnost, zda konkrétní náklad byl financován z poskytnuté podpory, vlastního zdroje účastníka nebo poměrově, není podstatná.
7) O všech nákladech projektu je příjemce povinen vést oddělenou účetní evidenci nákladů projektu v souladu
se zákonem č. 563/1991 Sb. a v případě daňové evidence vede oddělenou evidenci výdajů projektu.
8) V případě, že příjemce je plátcem daně z přidané hodnoty a má nárok na odpočet daně dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, nelze tuto daň z přidané hodnoty považovat za uznaný náklad.
9) Sníží-li se výše uznaných nákladů, sníží se úměrně i maximální výše podpory při zachování stanovené
intenzity podpory.
10) V případě, že příjemce pořizuje pro účely řešení projektu hmotný či nehmotný majetek nebo služby a zároveň nelze aplikovat výjimku podle § 8 odst. 4 ZPVV (specifikace v návrhu projektu), je povinen postupovat podle příslušných ustanovení ZZVZ.
Článek 18
Kategorie uznaných nákladů a podmínky jejich uznatelnosti
1) Veškeré jednotlivé typové náklady neuvedené v tomto článku se považují za nezpůsobilé a nemohou být tudíž ani uznané.
2) Kategoriemi uznaných nákladů jsou:
a) osobní náklady,
b) náklady na subdodávky,
c) ostatní přímé náklady a
d) nepřímé náklady.
3) Osobní náklady zahrnují mzdové náklady, zvýšené o další náklady, které za zaměstnance hradí povinně zaměstnavatel, tj. zejména povinné pojištění, část nákladů na sociální pojištění a část nákladů na všeobecné zdravotní pojištění. Dále sem patří náklady na povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných vnitřních předpisů (FKSP, příspěvek na penzijní, životní pojištění, sociální fond apod.). Odměny dle § 134 a 134a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „Zákoník práce”) nebo obdobných předpisů mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci podle Zákoníku práce a podílí se na řešení předmětného projektu (tj. prokazatelně pracují na projektu částí svého úvazku). Náklady na tyto odměny jsou uznatelné jen pokud jsou řádně zdůvodněné, a to do výše maximálně dvou měsíčních mezd či platů za práci na projektu dle platného mzdového/platového výměru nebo smlouvy o mzdě při zohlednění výše úvazku na projektu a počtu měsíců odpracovaných na projektu v daném kalendářním roce.
Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému výměru, dohodě o pracovní činnosti/provedení práce a případně internímu předpisu příjemce.
V případě náhrad jsou uznanými náklady veškeré náhrady dle zákoníku práce (a to u pracovníka s pevně stanoveným pracovním úvazkem v projektu).
Osobě samostatně výdělečně činné jakožto samostatnému příjemci náleží odměna za činnost při řešení návrhu projektu, pokud odpovídá hodinové sazbě zaměstnanců s obdobnou kvalifikací či zkušeností (je v místě a čase obvyklá).
Mezi osobní náklady dále spadají stipendia uvedená v § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), resp. jeho poměrnou část, pokud je z rozhodnutí o udělení stipendia zřejmé, že je uděleno na výzkumnou činnost v rámci projektu.
4) Náklady na subdodávky představují náklady na služby výzkumné povahy. Dodavatelem subdodávek nesmí být člen řešitelského týmu nebo osoba spojená (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - dále jako „zákon o daních z příjmů”) s příjemcem. Náklady na subdodávky jsou omezeny 20 % z celkových uznaných nákladů všech účastníků projektu za celou dobu řešení; to neplatí ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde tyto náklady může poskytovatel v souladu se ZZVZ omezit věcně v zadávacích podmínkách.
5) Ostatní přímé náklady zahrnují
a) náklady na ochranu práv duševního vlastnictví, která jsou deklarovaným výsledkem projektu (zejména související poplatky, rešerše, náklady na patentového zástupce) a náklady na ochranu již vznesených práv k duševnímu vlastnictví potřebného k řešení projektu,
b) další provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, kterými jsou materiál, služby
a drobný hmotný a nehmotný majetek,
c) náklady na opravy a údržbu hmotného a nehmotného majetku využívaného při řešení projektu, a to ve výši odpovídající délce období a podílu užití majetku pro projekt, pokud je prokazatelná míra využití majetku v projektu a náklady na opravy nejsou dle interních předpisů příjemce řazeny mezi nepřímé náklady,
d) část ročních odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši odpovídající délce období a podílu skutečného užití tohoto majetku pro řešení projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků, pokud nejsou odpisy hmotného majetku součástí nepřímých nákladů. Podíl odpisů na projekt je možné počítat jak z účetních odpisů, tak z odpisů dle zákona o daních z příjmů, přičemž účetní odpisy nesmí být vyšší, než odpisy dle zákona o daních z příjmů,
e) cestovní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, pokud se služební cesty účastní zaměstnanec s úvazkem na projektu (náklady na pracovní pobyty, konferenční poplatky, a cestovní náhrady podle Zákoníku práce), přičemž musí být prokazatelný přínos cesty pro řešení projektu.
Náklady doložené pouze interními účetními doklady (vnitrofakturami) nejsou uznanými náklady projektu. Náklady na materiál účtované na projekt na základě interního dokladu (výdejky ze skladu) lze považovat za uznané náklady pouze při doložení interní směrnice na oceňování zásob a faktur za nákup daného materiálu z předchozího období.
6) Nepřímé náklady jsou náklady vzniklé v souvislosti s řešením projektu, resp. jejich část určená podle některé z níže uvedených metod. Mezi nepřímé náklady se řadí nejčastěji náklady na nájemné, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby, odpisy, opravy majetku pokud již nejsou uvedené v jiných kategoriích. Nepřímé náklady lze vykazovat
a) metodou „full cost“, kdy příjemce má již existující systém rozdělování nepřímých nákladů na jednotlivá střediska, útvary, projekty apod., a tento systém je popsán ve vnitřním předpisu, takto vykázané nepřímé náklady musí být podloženy vnitřním předpisem, kalkulací, výstupy z účetnictví, patřičnými účetními doklady a výše nepřímých nákladů není limitována, nebo
b) metodou vykazování nepřímých nákladů na základě pevné sazby, tzv. metodou „flat rate“, do výše 25 % ze součtu skutečně vykázaných osobních nákladů a ostatních přímých nákladů projektu daného příjemce v příslušném roce. Nepřímé náklady projektu se tedy nepočítají z nákladů na subdodávky, kdy takto vykázané nepřímé náklady se nemusí dokládat patřičnými účetními doklady, dokládá se však celková výše nepřímých nákladů příjemce (musí být vyšší než částka nepřímých nákladů vykázaných v projektu).
Článek 19
Přesun a změna uznaných nákladů projektu a podpory
1) Celkové uznané náklady a s tím související výše podpory poskytnuté na celou dobu řešení projektu mohou být změněny v průběhu řešení maximálně do výše 50 % celkových uznaných nákladů nebo do výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve Smlouvě, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
2) Směrnice SME-07 Změnová řízení projektů stanoví postup smluvních stran v případě žádosti hlavního příjemce o změnu ohledně přesunu nebo změny uznaných nákladů projektu a výše podpory.
Článek 20 Kontroly
1) Poskytovatel v rámci kontroly řešení projektu ve smyslu § 13 ZPVV provádí tyto druhy kontrol:
a) veřejnosprávní kontrolu na místě,
b) kontrolu plnění cílů projektu,
c) průběžnou kontrolu řešení projektu formou předkládání zpráv,
d) závěrečnou kontrolu formou závěrečného oponentního řízení.
2) Poskytovatel je oprávněn provádět kdykoliv veřejnosprávní kontrolu v souladu se zákonem o finanční kontrole, pak postupuje podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a v minimálním rozsahu stanoveném § 13 ZPVV. Poskytovatel postupuje podle těchto předpisů a podle směrnice SME-22 Veřejnosprávní kontrola.
3) Poskytovatel provádí kontrolu plnění cílů projektu pravidelně formou kontroly průběžné a závěrečné zprávy nebo formou monitorovací kontroly nejméně jednou během řešení dvou a víceletých projektů. Monitorovací kontrola je zahájena Oznámením o konání monitorovací kontroly, ve kterém je stanovena i forma jejího provedení. Monitorovací kontrola může být provedena na místě (tedy v prostorách příjemce, ve kterých jsou prováděny výzkumné a vývojové činnosti), nebo v sídle poskytovatele.
4) Průběžnou kontrolu řešení projektu formou předkládání zpráv upravuje čl. 11.
5) Poskytovatel provádí závěrečnou kontrolu projektu za účelem zhodnocení dosažení cílů projektu, dosažených výsledků, a jejich vztahu k cílům projektu, formou závěrečného oponentního řízení po ukončení řešení projektu. Závěrečné oponentní řízení je zahájeno Oznámením o konání závěrečného oponentního řízení, ve kterém je stanovena i forma jeho provedení. Závěrečné oponentní řízení může být provedeno na místě (tedy v prostorách příjemce, ve kterých jsou prováděny výzkumné a vývojové činnosti), nebo v sídle poskytovatele za účasti zástupců příjemce nebo hromadně pro více projektů.
6) Podrobnosti o průběhu kontrolních procesů jsou upraveny vnitřními předpisy poskytovatele.
7) Hlavní příjemce je povinen umožnit poskytovateli či jím pověřeným osobám provádět komplexní kontrolu podle tohoto článku a zpřístupnit svou účetní evidenci související přímo či nepřímo s projektem podle ustanovení § 8 odst. 1 ZPVV, a to kdykoli v průběhu řešení projektu nebo do dvou let od ukončení účinnosti Smlouvy, a poskytnout mu při ní potřebnou součinnost. Tímto ujednáním nejsou dotčena ani omezena práva kontrolních a finančních orgánů státní správy České republiky.
8) Pokud si tak poskytovatel vyžádá, předloží hlavní příjemce při kontrole výše uvedené doklady i za dalšího účastníka, které si od něj v dostatečném předstihu obstará.
9) V souladu s tímto článkem je poskytovatel či jím pověřené osoby při provádění kontroly oprávněn požadovat po příjemci a dalším účastníkovi poskytnutí údajů a dokumentů, vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti hlavního příjemce či dalšího účastníka, a v odůvodněných případech může poskytovatel či jím pověřená osoba požadovat také zajištění originálních podkladů, přičemž dle uvedené legislativy může vyžadovat další součinnost potřebnou k výkonu kontroly, např. též doložení dokladů obsahujících i osobní údaje. Předání osobních údajů pro účel provedení kontroly je tedy možné bez souhlasu subjektu údajů, a to v souladu s legislativou uvedenou v čl. 20 odst. 2 Všeobecných podmínek v souvislosti s čl. 6 odst. 1 písm. e) Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (GDPR) a ust. § 5 zák. č. 110/2019 Sb.,
o zpracování osobních údajů.
ČÁST F – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 21 Spory smluvních stran
1) Spory smluvních stran, vznikající ze Smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány příslušným orgánem,
resp. soudem.
Článek 22 Změny Smlouvy
1) Smlouva, včetně jejích příloh, může být na základě žádosti hlavního příjemce doplňována, upravována a měněna pouze písemnými, po sobě číslovanými dodatky ke Smlouvě, podepsanými smluvními stranami, jedná-li se o skutečnosti, které jsou uvedeny přímo ve Smlouvě.
2) Závazné parametry mohou být měněny na základě žádosti hlavního příjemce a oznámení o souhlasu poskytovatele. Oznámení o souhlasu poskytovatele má za následek vygenerování nové verze závazných parametrů v informačním systému.
3) Žádost o změnu se podává prostřednictvím změnového formuláře v informačním systému poskytovatele a zasláním potvrzení podání prostřednictvím datové schránky. Pokud dochází k jakýmkoliv změnám v návrhu projektu, které nejsou zároveň Závaznými parametry řešení projektu, příjemce o nich informuje poskytovatele až v následující průběžné či závěrečné zprávě a nepodává o nich oznámení či žádost o změnu. Součástí informace o takové změně je i doba, kdy nastala, a odůvodnění.
4) Předchozí odstavec dopadá i na případy, kdy dojde ke vzniku výsledků, které nejsou uvedeny jako deklarované v Závazných parametrech řešení projektu, nicméně vznikají během řešení projektu za účelem dosažení těchto deklarovaných výsledků.
5) Podrobný proces schvalování žádosti upravuje vnitřní předpis poskytovatele.
Článek 23
Ukončení platnosti Xxxxxxx
1) Platnost Smlouvy je ukončena po 3 letech ode dne ukončení řešení projektu, pokud se smluvní strany nedohodnou na jejím prodloužení.
2) Platnost Smlouvy je ukončena rovněž výpovědí nebo odstoupením.
3) Doba platnosti Smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel. Doba platnosti Xxxxxxx však nezahrnuje dobu řešení projektu, která předchází podpisu obou smluvních stran. Článek 17 odst. 5 není zněním tohoto odstavce dotčen.
4) Povinnost dle čl. 4 odst. 2 písm. e) platí po dobu 3 let od dosažení výsledků i po ukončení trvání Smlouvy.
5) Povinnost dle čl. 4 odst. 2 písm. g) platí po dobu 2 let od konce účinnosti Smlouvy.