obch. spol., r. 2023

Poznámka k ukázce ze „Směrnic účetní jednotky pro podnikatele“:

dále uvedený text představuje ukázku z několika směrnic, přičemž je vždy uvedena pouze část dané směrnice. Směrnice standardně obsahují vše, co je požadováno zákonnými předpisy a kontrolními orgány. Dále uvedená ukázka je ze směrnic pro podnikatele, platných pro r. 2023.

V případě Vaší objednávky samozřejmě obdržíte verzi aktualizovanou pro rok 2024,

se všemi změnami platnými pro toto nové účetní období.

Pro přísp. organizace, resp. obce jsou směrnice nabízeny ve stejné struktuře, ale s odpovídajícími účtovými předpisy a dalšími legislativou danými rozdíly – viz samostatná ukázka na úvodní internetové stránce v podmenu „Směrnice pro přísp. org.“, „Směrnice pro obce“.

V případě Vašeho zájmu použijte prosím objednávkový formulář na úvodní

internetové stránce: „FORMULÁŘ: OBJEDNÁVKA PRODUKTŮ PRO r. 2024“.

Po vyplnění Vašich fakturačních údajů a jejich kontrole v „kroku č. 2“ objednávkového formuláře Vám směrnice (úč. souvztažnosti) a faktura budou ihned zaslány na Vámi uvedenou emailovou adresu. Obdobně si můžete objednat i „Účetní souvztažnosti pro podnikatele pro r. 2024“.

Děkuji za Váš zájem.

Xxx. Xxxxxxxx Xxxx

účetní poradce

………………………………………………………..

(název a adresa společnosti)

E K O N O M I C K Ý Ú S E K

V N I T R O P O D N I K O V É S M Ě R N I C E

(platnost pro r. 2023)

OBSAH:

4/ S M Ě R N I C E P R O I N V E N T A R I Z A C I M A J E T K U, Z Á V A Z K Ů 3

5/ H A R M O N O G R A M Ú Č. Z Á V Ě R E K V P R Ů B Ě H U Ú Č E T N Í H O O B D O B Í, R O Č N Í Ú Č. U Z Á V Ě R K Y A Z Á V Ě R K Y 10

19/ P R A C O V N Í Ř Á D 19

21/ V N I T Ř N Í M Z D O V Ý P Ř E D P I S 35

29/ S M Ě R N I C E K O B S L U Z E M Z D O V É A G E N D Y 43

34/ S M Ě R N I C E K P O S K Y T O V Á N Í Z A M Ě S T N A N E C K Ý C H V Ý H O D (benefitů) 64

PŘÍLOHY: zakladatelské právní jednání (zřizovací listina, společenská smlouva, zakladatelská listina, Stanovy společnosti), Osvědčení o registraci plátce DPH

Kromě výše uvedených směrnic je společnost řízena "Nařízeními (příkazy) ředitele". Tato jsou předávána dle rozdělovníku zaměstnancům a v jednom výtisku jsou archivována na sekretariátu ředitele.

4/ S M Ě R N I C E P R O I N V E N T A R I Z A C I M A J E T K U, Z Á V A Z K Ů

Tato směrnice vymezuje základní zásady pro provádění inventarizací v naší úč. jednotce. Konkrétní pravidla - jednotlivé komise, termíny /reagující např. na mimořádné situace/ a zpřesnění zde uvedených postupů provede předseda HIK /hlavní invent. komise/ jmenovaný ředitelem společnosti ve svém "Opatření k inventarizaci" pro dané účetní období. Inventarizaci naše společnost provádí dle §§ 29 a 30 Zák. o účetnictví k okamžiku, ke kterému sestavuje účetní závěrku.

Ze zák. 563/91 Sb. vyplývají pro úč. jednotku ve vztahu k inventarizaci tyto povinnosti:

l/ prokázat fyzický stav majetku a závazků

2/ prokázat reálnost ocenění majetku /zohlednit rizika, znehodnocení/, a v návaznosti na princip opatrnosti a věrného a poctivého zachycení účetnictví navrhnout tvorbu opravných položek, rezerv nebo i odpis daného majetku. K tvorbě opravných položek blíže viz Směrnice č. 9, k tvorbě rezerv blíže viz Směrnice č. 7. Při definitivním snížení hodnoty zásob bude navržena jejich likvidace a bude postupováno podle Xxxxxxxx č. 3.

V případě inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů, se naše jednotka při organizačním zajištění a při volbě způsobu provedení inventarizace řídí vyhláškou č. 270/10 Sb., o inventarizaci majetku a závazků^¹.

Inventarizace je ve společnosti prováděna obecně v těchto krocích:

1) Zjišťuje se skutečný stav kontrolované položky, a to buď fyzickou, nebo dokladovou inventurou, a tento stav se zaznamenává v inventurních soupisech. Přitom:

fyzickou inventurou se stav zjišťuje u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, a
dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.

Inventarizace je prováděna tak, že podle příkazu k inventarizaci vydané ……. [doplňte odpovědnou osobu] naše účetní jednotka provede jednu nebo více inventur. Příkaz k inventarizaci zároveň určuje rozhodný den pro každou tuto dílčí inventuru^².

Skutečný stav majetku naše účetní jednotka zjišťuje při fyzické inventuře zejména počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně využívá i účetní záznamy, které prokazují existenci majetku.

2) Sestavení inventurních soupisů, které musí obsahovat:

popis inventarizovaného majetku či závazků, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit, vč. podpisového záznamu osoby odpovědné za zjištění těchto skutečností
podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,
způsob zjišťování skutečných stavů,
ocenění majetku a závazků^³
okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, příp. rozhodný den, pokud byl stanoven,
okamžik zahájení a ukončení inventury^⁴.

3) Porovnává se zjištěný stav dle b. 1 se stavem v účetnictví /b.2/, resp. v analytické evidenci k účetnictví a vyčíslují se inventarizační rozdíly.

4) Zjišťují se příčiny, vypořádávají a zúčtovávají se rozdíly do období, které bylo předmětem inventarizace.

Dokladem o provedené inventarizaci je souhrn inventurních soupisů, které jsou podepsány dílčími inv. komisemi /DIK/ a předsedou hlavní inv. komise /HIK/ a dále je to závěrečná invent. zpráva podepsaná předsedou HIK a hlavní účetní jakožto osobami odpovědnými za provedení inventarizace (vč. zaúčtování inv. rozdílů). Samotné inventury jsou prováděny DIK. Ve společnosti jsou v dále uvedených termínech prováděny inventarizace řádné. Inventarizace mimořádná by se prováděla v případě vloupání, požáru apod. Kontrolu prováděných inventarizací a jejich výsledků uskutečňuje ekonomický náměstek.

V souladu s ČÚS č. 007 rozlišuje společnost tyto druhy rozdílů zjištěných inventarizací:

xxxxx – zde se posuzuje případná povinnost nahradit škodu
pokladní schodek – účtuje se vždy jako pohledávka vůči osobě odpovídající za svěřené hodnoty
přebytek – posuzuje se případné bezdůvodné obohacení (bezdůvodný majetkový prospěch), dle § 2991 a násl. NOZ
ztráty v rámci norem přirozených úbytků –jde o technologické úbytky vzniklé u zásob např. vyschnutím, rozprachem, do výše ekonomicky zdůvodněné normy (viz Směrnice č. 3).

Inventarizace dle jednotlivých rozvahových položek se provádí následujícími metodami a v těchto termínech:

1/ Inventarizace majetku

a) Dlouhodobý majetek /DM/- inventarizace se provádí každoročně k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s ev. opravami inventurou zjištěného stavu o přírůstky a úbytky za předpokladu, že by předseda HIK vyhlásil z organizačních důvodů termín fyzické inventury dříve než k poslednímu dni daného účetního období – rozvahovému dni (obdobně platí toto ustanovení pro všechny další druhy dále uvedených inventur). Fyzickou inventuru hmotného majetku může naše společnost provádět v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, v inventurních soupisech se uvede rozhodný den provedení inventury^⁵.

DM (dlouhodobý majetek) ve vlastnictví společnosti je veden v datových souborech počítače. Zaměstnanec odpovědný za evidenci DM provede před zahájením fyzické inventury kontrolu, zda všechen DM vedený v počítači je veden i na místních seznamech jednotlivých "místností" /kanceláří, hal, šaten a jiných prostor - na tyto je zaveden vnitroorganizační číselník a tomu odpovídající seznam všech místností/. Dále si odsouhlasí stav DM v PC, O, ZC na stavy účtů účtové třídy 0. Dílčí inv. komise poté porovnávají místní seznamy se skutečným stavem DM v místnostech. Zároveň se zjišťuje přebytečný DM. Případné rozdíly jsou předmětem dohledání /např. nepodchycené přesuny mezi místnostmi/. DM, který není veden na místních seznamech /automobily, budovy, pozemky aj./, se inventuje oproti seznamu zvlášť k tomuto účelu vytištěnému.

XXXXXXXXXX

b) nedokončený dlouhodobý majetek

- dokladová inventura - provádí se na podkladě rozpisu všech faktur za nedokončený dlouhodobý majetek, jejichž součet se porovná se stavem účt. sk. 04.

- fyzická inventura - DIK ověřuje, zda rozsah nedokončeného DM přibližně odpovídá profinancovaným částkám.

c) OE - operativní evidence - v této evidenci vedený drobný majetek je stejně jako DM veden na místních seznamech, za jejichž úplnost odpovídá pověřený zaměstnanec ek. úseku. Fyzická inventura tohoto majetku se provádí stejně jako inventura DM - předměty OE jsou vedeny spolu s DM na místních seznamech a DIK tedy při fyzické inventuře majetku v dané "místnosti" inventuje DM i OE najednou. Obdobně jako u DM se zjišťují rozdíly a provádí se dohledání. Inventarizace se rovněž provádí 1x ročně. Přebytek DNHM odpisovaného se účtuje na vrub 01x, 02x a ve prospěch 07x, 08x. Přebytek neodpisovaného majetku se účtuje na vrub 03x a ve prospěch 41x, manko se zde zaúčtuje operací 54x/03x.

d) inventarizace vybraného majetku (rozveďte blíže, vlastníte-li takový majetek)

Kromě postupů zakotvených v předchozím účetní jednotka v rámci inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů postupuje podle vyhlášky č. 270/10 Sb., a to se zdůrazněním následujících postupů:

ověřuje, zda vznikly důvody pro účtování o snížení nebo zvýšení ocenění tohoto majetku,
využívá při inventurách kulturních památek a archeologických nálezů získané údaje při zjišťování skutečného stavu tohoto majetku a ověřování jeho souladu s evidencí vedenou podle jiného právního předpisu, pokud jsou potřebné nebo využitelné pro vyhotovení inventurních závěrů,
posuzuje (pro účely inventarizace) sbírku muzejní povahy jako samostatnou a nedělitelnou věc, přičemž se při zjišťování jejího skutečného stavu řídí zákonem č. 122/00 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy,
jako identifikátor tohoto majetku účetní jednotka používá ______________ (rozveďte blíže zejména jeho formu, způsob připojování k jednotlivým věcem nebo souborům majetku a způsob vedení seznamu, případně uveďte odvolávku na právní předpis, který toto stanoví^⁶)
v případě víceletého zjišťování skutečného stavu se účetní jednotka řídí postupem v § 14 vyhlášky č. 270/10 Sb. při provádění inventur a v inventurním závěru uvádí zejména skutečnosti podle § 15 vyhlášky č. 270/10 Sb.

2/ Inventarizace zásob

Dle § 29 odst. 2 Zákona o účetnictví lze inventarizace velkého skladu provádět jako průběžnou inventarizaci za předpokladu, že o těchto zásobách je účtováno podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo podle osob odpovědných za svěřené hodnoty. Tuto průběžnou inventarizaci společnost používá u skladu ……….. .

a) Materiál na cestě (119), zboží na cestě (139)

Dokladová inventura se u této položky zásob provádí k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Konečný zůstatek na tomto účtu se dokládá rozpisem faktur (číslo + částka) a potvrzením - podpisem příslušného skladníka, že předměty ještě skutečně nebyly ve skladě převzaty.

b) Zásoby na skladě

Řádná inventarizace zásob probíhá k okamžiku, ke kterému se sestavuje úč. závěrka. Dle vytištěných inventurních soupisů z evidence o zásobách (skladové evidence) bez uvedeného množství se provádí fyzická inventura ve skladech. Po ukončení fyzické inventury se zjištěné stavy porovnávají s nově vytištěnými soupisy, které tentokrát obsahují výši jednotlivých druhů zásob dle evidence o zásobách (skladové evidence). Zjištěné rozdíly se proúčtují těmito zápisy:

přirozené úbytky - ztráty do normy přirozených úbytků - účetním zápisem 501/112 pro materiál, 504/112 pro zboží, 583/123 pro výrobky
manka nad normu vč. požadovaných náhrad od osob povinných nahradit škodu účetními zápisy 211/335, 335/648, 549/112 a
ev. přebytky 112/648 pro materiál, 132/648 pro zboží (pokud by se oprávněně mělo za to, že k přebytku došlo chybným účtováním při vyskladnění, použily by se účetní zápisy 112/501 a 132/504) a 123/583 pro výrobky.

Manka nad normu jsou zaměstnanci skladu povinni nahradit na podkladě dohod o odpovědnosti za svěřené hodnoty dle následujícího klíče (v souladu s § 260 Zák. práce): za rozhodné období se zjistí zúčtovaný hrubý výdělek všech zaměstnanců skladu, přičemž mzda vedoucího a zástupce vedoucího se počítá 2x. Suma takto zjištěných výdělků představuje 100 %. Dle procentní části, kterou představuje plat každého jednotlivého zaměstnance na celkové výši manka, se tato část předepíše zaměstnanci k náhradě, přičemž podíl náhrady nesmí u jednotlivých řadových zaměstnanců přesáhnout částku ve výši jejich prům. měsíčního výdělku. Pokud zůstane ještě následně část manka neuhrazená, uhradí ji v poměru svých dosažených hrubých výdělků vedoucí a jeho zástupce.

Takto jsou rozpočítána manka při kolektivní odpovědnosti za svěřené hodnoty. Při individuální odpovědnosti za svěřené hodnoty nahradí celé manko zodpovědný skladník.

V případě manka nad normu u zásob, u nichž byl při pořízení zcela nebo zčásti uplatněn odpočet DPH, postupuje naše účetní jednotka dále podle bodu 8. této směrnice.

3/ Inventarizace finančního majetku

a) Pokladna - v průběhu úč. období je prováděna inventarizace pokladny na základě vnitřního rozhodnutí – Nařízení ředitele - 3x a to v termínech stanovených ředitelem. Inventurní soupisy jsou archivovány. Poslední inventarizace v úč. období je prováděna k okamžiku ke kterému se sestavuje úč. závěrka. Po uzavření pokladní knihy k okamžiku, ke kterému se sestavuje úč. závěrka, je vyhotoven inventurní soupis hotovosti podle jednotlivých druhů platidel a je provedeno porovnání fyzického a účetního stavu pokladny - účet 211 /vč. kontroly na stav pokladní knihy/. Škoda vzniklá schodkem se vždy předepisuje k náhradě.

b) bankovní účty - je prováděna dokladová inventarizace k okamžiku, ke kterému se sestavuje úč. závěrka, při které se sesouhlasuje KZ všech bankovních účtů společnosti s bankovními výpisy. Ev. vzniklé rozdíly jsou dohledány.

c) XXXXXXXXXX

d) ověří se stav dalších finančních účtů, např. stav účtu Peníze na cestě dokladovou inventurou, v návaznosti na příjmy nebo výdaje pokladny, převody z BÚ.

4/ Inventarizace pohledávek

V rámci inventarizace pohledávek k okamžiku ke kterému se sestavuje úč. závěrka jsou sesouhlasovány KZ účtů pohledávek s podrobným soupisem faktur a ev. jiných dokladů /saldo/, které tvoří tento zůstatek v syntetické účetní evidenci. Rovněž je posuzována věcná správnost těchto pohledávek a DIK navrhuje i pohledávky po splatnosti, na které je vhodné vytvořit/zrušit opravnou položku, případně řešit jejich odpis. V naší společnosti jde zejména o tyto účty:

311 - odběratelé,

314 - poskytnuté provozní zálohy a závdavky,

335 - nevrácené zálohy,

378 - jiné pohledávky.

Pohledávky, které jsou k okamžiku, ke kterému se sestavuje úč. závěrka, ještě 30 dnů po splatnosti, jsou zasílány odběratelům formou dopisu k odsouhlasení. U pohledávek po splatnosti řeší naše účetní jednotka tvorbu opravných položek a případný odpis pohledávek podle bodu 7. této směrnice a podle Xxxxxxxx č. 9 pro tvorbu a používání opravných položek.

5/ Inventarizace závazků a úvěrů

Rovněž jako u pohledávek se sesouhlasují KZ účtů závazků se soupisem faktur a jiných dokladů. Jde zejména o tyto účty:

321 - dodavatelé,

324 - přijaté zálohy a závdavky,

325 - Ostatní závazky - zápůjčky a spoření,

účt. skupina 34x

379 - jiné závazky.

Obdobně jako u bank. účtů /bod 3b/ se sesouhlasují bank. úvěry.

6/ Inventarizace přechodných účtů aktiv a pasiv

K okamžiku ke kterému se sestavuje úč. závěrka se provádí u těchto účtů inventarizace - soupis jednotlivých položek tvořících KZ těchto účtů. U účtů 38l+383+384+385 je kontrolována správnost časového rozlišení. U účtu 388 - pokud nastane daná situace /podklad pro úč. případ/ - je prověřována správnost ocenění daného aktiva. Obdobně je postupováno u účtu 389.

7/ Inventarizace rezerv a opravných položek

Provádí se dokladově k okamžiku, ke kterému se sestavuje úč. závěrka. DIK u rezerv ověřuje oprávněnost tvorby a výši tvorby dle jednotlivých rezerv a opravných položek, rozhoduje o jejich zrušení, úpravě výše či zrušení. Postupuje se přitom podle Xxxxxxxx č. 7 pro účtování, tvorbu a čerpání zákonných i ostatních rezerv a Směrnice č. 9 pro tvorbu a používání opravných položek. Stavy rezerv a opravných položek musí být doloženy příslušnými podklady - kalkulacemi, projektovou dokumentací, odborným odhadem.

8/ Postup u manka ve vztahu k DPH

8.a) Postup pro řádné doložení a potvrzení chybějícího majetku

V případě chybějícího majetku (DHNM, zásob), při jehož pořízení byl zcela nebo částečně uplatněn nárok na odpočet, musí být řešeno řádné doložení a potvrzení takového úbytku, ve smyslu zákona o DPH. Pokud by k tomu nedošlo, bude naše účetní jednotka řešit „vrácení DPH“ postupem v následujícím bodu 8.b) této směrnice.

Přestože nejde o zákonnou normu, bude se naše účetní jednotka při řádném doložení a potvrzení řídit zejména Informací GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e zákona o DPH z 15.6.2017.

Způsob doložení a potvrzení chybějícího majetku dle informace akceptovatelný správcem daně:

při živelné události při povodni potvrzením povodňové komise o zasažení povodní, při požáru zprávou vyšetřovatele požáru, při zničení vichřicí informace o vichřici např. od Českého hydrometeorologického ústavu apod.,
při odcizení (loupeží, krádeží, zpronevěrou) usnesením o odložení věci vydaným Policií ČR, usnesením o zahájení trestního stíhání nebo usnesením o zastavení trestního stíhání,
při zjištění manka v rámci inventarizace předepsáním škody odpovědnému zaměstnanci (v souladu se zákoníkem práce),
ztrátu obchodního majetku lze doložit i posudkem pojišťovny nebo soudního znalce.

Naopak podle správce daně nedojde k řádnému doložení ztráty obchodního majetku, pokud plátce nepředepíše k úhradě škodu na chybějícím majetku, neboť neuzavřel s odpovědnou osobou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, příp. pojišťovna neuhradí škodu způsobenou zaměstnanci plátce z pojištění odpovědnosti, nebo plátce neprokáže jiným věrohodným způsobem, že došlo ke ztrátě obchodního majetku. Pokud plátce i přes snahu vymoci náhradu škody po odpovědné osobě nebo pojišťovně nebude úspěšný, může správce daně s ohledem na zjištěné skutečnosti posuzovat jednání plátce jako účelové s tím, že by mělo dojít k vyrovnání nebo úpravě odpočtu.

8.b) Postup pro případy, kdy nedojde k řádnému doložení a potvrzení chybějícího majetku

V případech, kdy nedojde k řádnému doložení a potvrzení chybějícího majetku, bude naše účetní jednotka postupovat takto:

Jde-li o dlouhodobý majetek, u něhož ještě neskončila lhůta pro úpravu odpočtu, bude naše účetní jednotka postupovat podle § 78e ZDPH, tj. provede se úprava odpočtu daně jednorázově za zdaňovací období, kdy byl chybějící majetek zjištěn, přičemž částka jednorázové úpravy (za všechna zbývající období pro úpravu odpočtu) se stanoví za použití ukazatele nároku na odpočet ve výši 0 %.
XXXXXXXXXX

8.c) Ostatní ustanovení

Obdobně naše účetní jednotka postupuje i v případech zničení, ztráty nebo odcizení majetku, ke kterým došlo v průběhu účetního období, tj. i když to přímo nesouvisí s inventarizací majetku.

ZÁVĚREM: shrnutí hlavních úkolů pro HIK k prováděným inventarizacím

H I K - zajišťuje řádné proškolení DIK /předsedů DIK/ k prováděným inventarizacím a to vždy před samotným zahájením.

- vydává ve svém "Opatření" pro konkrétní úč. období termíny provádění jednotlivých dílčích inventarizací vč. najmenování členů

- vyhotovuje závěr. invent. zprávu o provedené inventarizaci, kontroluje kompletnost dílčích inv. soupisů /např. podpisy členů DIK/

- předává řediteli závěr. invent. zprávu pro sesouhlasení úč. a fyzického stavu /inventurní rozdíly/, vč. podkladů pro náhradu zaviněných mank v termínu, které umožní jejich zaúčtování do účetního období, kterého se inventarizace týkaly - dle harmonogramu roční závěrky – viz Směrnice č. 5.

Dne.............. ředitel

Komentář ke Směrnici č. 4 – Směrnice pro inventarizaci majetku, závazků

U vybraných zásob je umožněna „průběžná“ inventarizace.

R. 2022 - beze změn

R. 2023 - beze změn

5/ H A R M O N O G R A M Ú Č. Z Á V Ě R E K V P R Ů B Ě H U Ú Č E T N Í H O O B D O B Í, R O Č N Í Ú Č. U Z Á V Ě R K Y A Z Á V Ě R K Y

Úč. jednotka provádí uzávěrkové práce 12x ročně, což tedy znamená, že jednotlivé agendy /banky, pokladny, odběratelé, dodavatelé/ jsou uzavírány měsíčně. V rámci měsíční uzávěrky jsou zúčtovány veškeré operace, které hospodářsky patří do příslušného měsíce. Společnost tak má k dispozici i v průběhu úč období poměrně přesný obraz o svém hospodaření.

A. Termíny pro měsíční závěrkové práce

Měsíční uzávěrka je hotova vždy k 12. kalendářnímu dni následujícímu po měsíci, kterého se účetní uzávěrka týká a zahrnuje následující operace:

1. uzavření bank a pokladen - vždy k 3. kalendářnímu dni následujícímu po měsíci, kterého se účetní uzávěrka týká

2. uzavření agendy odběratelé - vždy k 6. kalendářnímu dni následujícímu po měsíci, kterého se účetní uzávěrka týká

3. uzavření agendy dodavatelé - vždy k 11. kalendářnímu dni následujícímu po měsíci, kterého se účetní uzávěrka týká.

B. Postup při provádění měsíční závěrky

Kromě pravidelného uzavírání těchto agend je každý měsíc provedeno:

1. zaúčtování mzdového dokladu na základě vyjetého podkladu z počítače

2. zaúčtování splátek úvěrů na základě výpisů z banky

3. přeúčtování zásob za jednotlivé sklady v pořizovacích cenách

4. provedení a zúčtování účetních odpisů majetku společnosti

5. přeúčtování leasingových splátek do nákladů

6. zúčtování poměrné příslušné části časového rozlišení a opravných položek v zájmu dosažení věrného zobrazení vývoje výsledku hospodaření naší úč. jednotky

7. k dvanáctému pracovnímu dni každého měsíce (případně k desátému pracovnímu dni, je-li odevzdáváno v listinné podobě, jen pro jednorázové výkazy) zpracovat a odevzdat (při překročení prahu pro vykazování odeslaného nebo přijatého plnění) celnímu úřadu Intrastat hlášení; dle § 58+59 Celního zákona č. 242/16 Sb.

8. po uzavření jednotlivých agend a vytvoření potřebných analyticky členěných přehledů daňových dokladů je do 25 dnů po skončení měsíce (čtvrtletí) sestaveno a podáno v elektronické podobě daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení k DPH.

V souladu s § 101a ZDPH je naše firma, plátce DPH^⁷, povinna činit veškerá podání k DPH pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně.

Daňová tvrzení je možné zaslat přes daňový portál finanční správy (aplikace EPO) s uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, příp. zaslat prostřednictvím datové xxxxxxxx. Jako další prostředek přístupu do datové schránky může být v souladu s novelou Zák. č. 300/08 Sb., ve znění č. 457/22 Sb. (část druhá) o el. úkonech,§ 9 odst. 3, s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku.

[var.: účetní software může obsahovat výstup pro aplikaci EPO či pro xml formát pro odeslání datovou schránkou; při elektronickém podání bez uznávaného elektronického podpisu je nutné doručit na FÚ potvrzení o odeslaném podání – osobně či klasickou poštou – pozor však na to, že zatímco obecně platí lhůta pro doručení potvrzení o odeslaném podání do 5 dnů od podání, tak při podání kontrolního hlášení musí být toto potvrzení doručeno správci daně do termínu pro podání kontrolního hlášení a při podání souhrnného hlášení do termínu pro podání souhrnného hlášení]

9. v případě dodání zboží do jiného členského státu, přemístění zboží do jiného členského státu, při účasti v třístranném obchodě, anebo při poskytnutí služby osobě registrované k dani z jiného členského státu, pokud se na příjemce přenáší povinnost přiznat daň podle § 9 odst. 1 ZDPH (základní pravidlo), je společnost jako plátce DPH povinna do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce^⁸ podat elektronicky souhrnné hlášení k DPH (způsob podání viz předchozí bod)

10. pokud je naše organizace registrovaná v režimu OSS, podá do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období^⁹ daňové přiznání a uhradí příslušnou daň [bližší postup viz Směrnice k DPH, část F.2].

C. Postupy při provádění roční účetní závěrky a přípravě podkladů pro daňové přiznání

Účetní období ve společnosti se shoduje s kalendářním rokem. Po provedení účetní uzávěrky za měsíc prosinec je nutné provést další operace, které již souvisí se závěrkovými účetními operacemi v souvislosti s uzavřením účtů a ověřením jejich zůstatků:

1. ověřit zůstatek účtů 041 a 042, zda zde nejsou náklady na dokončený dlouhodobý majetek

2. zaúčtovat kurzové rozdíly u závazků a pohledávek, které nebyly v daném roce zúčtovány do nákladů případně do výnosů, na účty 563, 663 /týká se uhrazených zahraničních pohledávek a závazků, pokud operace nebyly zúčtovány ihned po zaplacení/

3. zabezpečit řádné zúčtování účetních odpisů; ověřit, zda byly zachyceny odpisy u veškerého odpisovaného majetku za běžné účetní období; provést propočet daňových odpisů a srovnání pro daňové účely

4. inventarizovat majetek, vč. proúčtování inv. rozdílů v termínu do: ……….

5. provést odsouhlasení pohledávek a závazků - dokladové inventury (vč. jejich odsouhlasení u obchodních partnerů)

6. provést analýzu pohledávek s vazbou na stanovení a zúčtování opravných položek (příp. doúčtování zůstatku opravných položek k položkám tvořeným v průběhu úč. období), příp. rozhodnout o odpisu pohledávek

7. ověřit placené a přijaté zálohy a závdavky

8. XXXXXXXXXX

9. provést časové rozlišení na účet 381 a prověřit, zda je splněna podmínka, že je v okamžiku jejich účtování znám účel, přesná částka a období, jehož se případ týká, zejména je nutno prověřit tyto případy:

leasingové operace, předplatné na pojistné, náklady na dlouhodobou propagaci, předplatné na časopisy

10. provést ostatní časové rozlišení, dle směrnice č. 6. Vyúčtovat přijaté příspěvky a dotace, předpis vratek

11. zaúčtovat dohadné položky, které se u naší úč. jednotky týkají zejména dluhů (závazků) za služby provedené za dané úč. období, na které faktura přijde až v úč. období následujícím

12. tvorba a čerpání rezerv - vytvořené zákonné rezervy je třeba při inventarizaci k rozvahovému dni ověřit. Předmětem ověření výše a odůvodněnosti tvorby jsou v souladu s Prováděcí vyhláškou i další organizací tvořené rezervy. Uvedené činnosti jsou součástí inventarizace účtů při RÚZ. V případě tvorby rezervy na opravu majetku (s výjimkou rezervy, jejíž tvorba započala do konce roku 2008), je třeba se zabývat založením vázaného účtu pro složení finančních vázaných prostředků, u těchto rezerv je nutné se zabývat též otázkou poukázání finančních prostředků ve výši tvořené rezervy na tento účet do termínu pro podání daňového přiznání^¹⁰; dále prověřit tvorbu ostatních rezerv a provést další úkony podle Směrnice č. 7

13. účtování o odložené dani^¹¹ je prováděno v souladu s ČÚS č. 003; odloženou daň tvoří dílčí hodnoty vznikající z rozdílu mezi úč. a daňovým pohledem na položky zachycené v účetnictví. Jde zejména o rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou odpisovaného dlouhodobého majetku, o účetní opravné položky, účetní rezervy a ztrátu minulých let.

14. provést další operace potřebné ke zjištění daňové povinnosti za uzavírané období, mj. též:

14.a) v souladu s ustanovením ZDP - § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 společnost prověřuje svoji povinnost „dodaňovat“ své vybrané neuhrazené dluhy (zvýšit základ daně o tyto dluhy – zejména ty, jež předtím byly nákladem). Jde o dluhy, od jejichž lhůty splatnosti uběhlo více než 30 měsíců. Dále jde o dluhy, které se promlčely. Povinnost dodanit neuhrazené dluhy, které jsou 30 měsíců po splatnosti nebo promlčené, se netýká dluhů dlužníka, který je v úpadku, a u ostatních poplatníků dluhů:

z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,
plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti,
úvěrů, zápůjček, ručení,
záloh a závdavků,
smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále dluhů, z jejichž titulu vznikl náklad, který je daňovým, jen pokud byl závazek zaplacen,
dluhů, z jejichž titulu nebyl uplatněn daňově účinný výdaj (náklad),
dluhů, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení, soudní řízení anebo správní řízení, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí.

Za dluhy se pro účely tohoto zvýšení nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy.

V souladu s ustanovením ZDP - § 23 odst. 3 písm. c) bod 6 se prověřuje možnost snížit daňový základ o hodnotu dluhu, o kterou byl zvýšen základ daně v předchozím období, dle předchozího, a to v případě uhrazení takového dluhu (do výše uhrazené částky v daném období)

14.b) dojde k prověření, zda v daném účetním období naše firma neobdržela bezúplatný příjem (dar), který by byl předmětem daně a nebyl od daně z příjmů osvobozen; pokud by o takovém bezúplatném příjmu nebylo účtováno ve výnosech, je třeba o jeho hodnotu zvýšit základ daně [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 14]; toto se netýká bezúplatného příjmu ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho TZ;

účetní jednotka zároveň prověří, zda je takový bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení zdaňovaných příjmů - pokud by tomu tak bylo a nebylo o něm účtováno v nákladech, je možné využít snížení základu daně [podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8 a 9 ZDP]

14.c) XXXXXXXXXX

14.d) v případě účetního odpisování majetku komponentní metodou se vyčíslí rozdíl mezi účetními operacemi provedenými v souvislosti s touto metodou a operacemi, které by byly provedeny, kdyby účetní jednotka tuto metodu nepoužila; vše v důsledku úpravy § 23 odst. 2 ZDP, podle níž je třeba pro zjištění základu daně vycházet z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisování;

v rámci zjišťování rozdílu je třeba vzít v úvahu následující skutečnosti:

rozdělení majetku na komponenty a účetní odpisy po komponentách daňově účinné nejsou; daňovým nákladem je daňový odpis, který se provede na majetku jako celku
výměna komponenty, která není technickým zhodnocením, se v daních projeví tak, že náklady na novou komponentu budou chápány jako náklady na opravu (možnost tvorby rezerv na opravu viz směrnice č. 7)
výměna komponenty, půjde-li o technické zhodnocení, se v daních projeví jako „klasické“ technické zhodnocení, tj. prostřednictvím daňových odpisů, které budou prováděny ze zvýšené vstupní ceny (sazbou pro zvýšenou vstupní cenu)
výměna komponenty, která je charakteru „kontroly výskytu závad“, bude z pohledu daně z příjmů znamenat daňově účinný náklad, se zohledněním principu časového rozlišení (viz směrnice č. 6)

14.e) provede se „Test nízké kapitalizace“ podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. Při zjišťování případné daňové neuznatelnosti finančních nákladů, tj. úroků z úvěrových finančních nástrojů a dalších souvisejících nákladů (v případě, kdy je dlužník spojenou osobou ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP s věřitelem anebo je-li podmínkou pro poskytnutí úvěrového finančního nástroje dlužníkovi věřitelem poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, zápůjčky nebo vkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi) postupuje organizace v souladu se ZDP § 25 odst. 1 písm. w). Pro vymezení finančních nákladů, jejichž daňová uznatelnost se testuje, i pro vlastní testování využívá účetní jednotka pokyn GFŘ D-59 k aplikaci ustanovení § 25.

Takto posouzené finanční náklady nesplňující Test jsou vyloučeny z daňových nákladů odúčtováním na nedaňovou analytiku (resp. mimoúčetně až v podkladu pro daňové přiznání).

Účetní jednotka dále prověří, zda finanční náklady z úvěrového finančního nástroje není nutné označit za nedaňové podle § 25 odst. 1 písm. zl) ZDP, tj. v případech, kdy úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční náklady stanou splatnými, závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka. V těchto případech se test provede i v případě, že účetní jednotka není s věřitelem osobou spojenou.

14.f) Před uzavřením účtů je dále třeba vyřešit vazbu účetnictví a daně z příjmů. Účetnictví nákladů a výnosů musí v analytice splňovat podmínku, aby trvalé a přechodné rozdíly mezi účetnictvím a základem daně z příjmů byly trvale zjistitelné.

D. Uzavírání knih a zpracování výkazů účetní závěrky

Při uzavírání účetních knih je postupováno dle ČÚS č. 002 – při uzavření účtů dochází k vyčíslení konečných stavů na účtech nákladů a výnosů, k zjištění obratů a konečných zůstatků aktivních a pasivních účtů a k zjištění výsledku hospodaření před zdaněním. Účetní výsledek hospodaření se zjistí převodem nákladových účtů na vrub účtu 71x a převodem výnosových účtů ve prospěch 71x.

Po sestavení daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob je vyčíslena daň. Tato je zúčtována do účetnictví /v případě kladné daňové povinnosti/ a následně je uzavřeno účetnictví běžného úč. období převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku příslušného účtu účtové skupiny 71x na konečný účet rozvažný.

Dále je proveden prostřednictvím účtů 701, 702 převod zůstatků rozvahových účtů do následujícího účetního období.

Naše účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v plném / zkráceném rozsahu^¹². V rámci účetní závěrky jsou sestaveny závěrečné roční účetní výkazy [upravte podle kategorie účetních jednotky]:

- Rozvaha v plném / zkráceném rozsahu^¹³,

- Výkaz zisku a ztráty v plném / zkráceném rozsahu^¹⁴,

- Příloha k účetní závěrce v plném / zkráceném xxxxxxx^⁰⁰,

- Přehled o peněžních tocích (výkaz Cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu^¹⁶.

Pro sestavení výkazů účetní jednotka použije aktualizovaný software / aktualizované formuláře pro daný rok^¹⁷. V těchto výkazech uvádí i údaje minulého období^¹⁸.

Obsahová náplň sestav účetní závěrky se řídí příslušnými ustanoveními Prováděcí vyhlášky.

Pokud by účetní jednotka zjistila, že existuje významná nejistota nasvědčující tomu, že nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho v rámci své běžné podnikatelské činnosti například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto skutečností.

Účetní závěrka daného úč. období je sestavena připojením podpisového záznamu statutárního orgánu, a to do ………(uvést datum – jde o okamžik sestavení účetní závěrky).

XXXXXXXXXX

V termínech stanovených vyhl. č. 367/15 Sb. předloží společnost poskytovateli dotace podklady pro finanční vypořádání odvodů, příspěvků, dotací, návratných finančních výpomocí (v případě, že tyto prostředky společnost ze státního či místních rozpočtů přijala; o dotacích by pak účtovala takto: nárok na dotaci 37x/34x, použití dotace k úhradě 34x/64x,66x, 0xx). V případě, že organizace nedodrží účel, stanovený termín vrácení a specifické podmínky prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc od poskytovatele, pak dochází k porušení rozpočtové kázně (klasifikace: neoprávněné použití, či zadržení peněžních prostředků). Pak je organizace postižena dodatečným odvodem či penále. O jejich (částečné) prominutí lze žádat za podmínek a v souladu se Zák. č. 250/00 Sb., ve znění č. 484/20 Sb., § 22.

V případě poskytování dotací dle Zák. č. 218/00 Sb., § 14 odst. 5, je při nesplnění některých podmínek u přijaté dotace přihlíženo k závažnosti porušení rozpočtové kázně a tomu pak odpovídá nižší odvod za toto porušení.

Obdobně v případě poskytování dotací naší společnosti dle Zák. č. 250/00 Sb., § 10a, odst. 6, lze ve veřejnoprávní smlouvě vymezit podmínky, při jejichž porušení se uloží nižší odvod za porušení rozpočtové kázně.

Pokud v souladu s Rozpočtovými pravidly - Zák. č. 218/00 Sb., § 14a) až 14q) naše účetní jednotka přijala dotace nebo návratné finanční výpomoci a zároveň se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace (výpomoci), pak musí: nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění požádat poskytovatele o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace (výpomoci). V případě zamítnutí žádosti je příjemce povinen dotaci či výpomoc vrátit (dle § 14b). Právní nástupce příjemce dotace (výpomoci) pak vždy odpovídá za event. porušení rozpočtové kázně (§ 14d, odst. 2). V souladu s § 14 d), odst. 3 Zákona č. 218/00 Sb., se toto ustanovení vztahuje i na školské právnické osoby (a příspěvkové organizace). Obdobně je postupováno při koupi obchodního závodu dle Občanského zákoníku při převodu práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, dle § 14da, Zák. č. 218/00 Sb., ve znění č. 484/20 Sb. Příjemce dotace či návratné finanční výpomoci je povinen požádat jejího poskytovatele o souhlas s převodem. (zařazeno pro informaci pro jednotky zvažující změnu právní formy).

(Informace pro soukromé školy s právní formou a.s., s.r.o.:

Nový systém ve financování škol, zaváděný od 1.1.2020 v regionálním školství, se nedotýká soukromých škol. Poskytování dotací soukromým a církevním školám, předškolním a školským zařízením je upraveno Zák. č. 306/99 Sb. a Školským zákonem v § 160, § 162, § 163. Podmínkou pro poskytování financování ze státního rozpočtu je zápis těchto škol v „Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT ČR“ (tj. školy, které nejsou zapsány v tomto rejstříku, nemají nárok na financování ze SR)).

E. Další povinnosti spojené s účetní závěrkou

Naše účetní jednotka je zapsána ve veřejném rejstříku, a proto se na ni vztahuje povinnost zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu^¹⁹ uložením do Sbírky listin vedené příslušným rejstříkovým soudem, a to:

30 dnů po schválení a případném ověření auditorem^²⁰,
nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky^²¹.

V souladu s novelou Zák. o účetnictví č. 563/91 Sb., pod č. 609/20 Sb. je umožněno naší účetní jednotce (která je obchodní korporací) předávat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u našeho správce daně z příjmů. Toto podání je umožněno dle § 21b Zákona, a za zde stanovených podmínek. Předpokladem je, že do okamžiku pro podání daňového přiznání, jehož součástí účetní závěrka bude, neuplyne v předchozím uvedená lhůta 30 dní po schválení a případném ověření auditorem. Naše účetní jednotka mohla tuto možnost využít poprvé za účetní období roku 2021^²².

[dále vyberte z alternativ, které se Vaší účetní jednotky týkají:]

Stejný postup plat platí pro konsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu, zprávu o platbách a konsolidovanou zprávu o platbách a pro uvádění nefinančních informací [viz dále].

Jelikož jsme malou / mikro účetní jednotkou bez povinného auditu, nezveřejňujeme výkaz zisku a ztráty [to platí, pokud povinnost zveřejnit výkaz zisku a ztráty nestanoví zvláštní právní předpis].

V zákonem stanovených termínech ukládá společnost do Sbírky listin další vyjmenované dokumenty, dle § 66 Zák. č. 304/13 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (v případě, že se tato povinnost na firmu vztahuje). V souladu s novelou Zák. č. 304/13 Sb. pod č. 33/20 Sb. je dle § 66 písm. c), součástí výroční zprávy ukládané do Sbírky listin i návrh rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů. Dále dle § 66 písm. l), je ukládána zpráva o vztazích (pokud není součástí výroční zprávy) a dále dle § 67 je ukládána zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku. Dle § 105a tohoto zákona pak bude zahájeno rejstříkovým soudem řízení o zrušení obchodní korporace, pokud nepředloží účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin. Dokumenty musí být předávány výhradně v elektronické podobě [prostřednictvím datové schránky, přes ePodatelnu nebo přímým vyplněním elektronického formuláře nebo na elektronickou adresu (e-mailem)].

[povinnost pro velkou účetní jednotku, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky:

která je činná v těžebním průmyslu a vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením EU, nebo
která je činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení EU:]

Naše účetní jednotka je povinna podle § 32a ZoÚ (příp. podle § 32c ZoÚ) zpracovat zprávu o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí země, a to za podmínek v § 32a ZoÚ a s údaji podle § 32b ZoÚ. Zpráva bude zveřejněna uložením do Sbírky listin veřejného rejstříku způsobem podle § 21a ZoÚ.

V souladu s Vyhláškou o finančním vypořádání č. 367/15 Sb., ve znění č. 435/17 Sb., upravující zásady a lhůty pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem naše společnost (ve vyjmenovaných případech) jako příjemce dotací a návratných finančních výpomocí:

podává dle § 2 Vyhlášky přehledy o čerpání a použití peněžních prostředků
při vyplňování tabulek z příloh Xxxxxxxx se řídí zásadami dle § 3 a násl.
vrací nepoužité peněžní prostředky ve lhůtách dle § 8 až § 23 Vyhl.

[Povinnost pro velkou účetní jednotku (příp. konsolidující účetní jednotku velké skupiny účetních jednotek), která je obchodní společností a je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období:]

Naše účetní jednotka je povinna podle § 32f ZoÚ uvádět nefinanční informace, a to v rozsahu podle § 32g ZoÚ, které se týkají otázek:

životního prostředí,
sociálních a zaměstnaneckých,
respektování lidských práv a
boje proti korupci a úplatkařství.

Tyto nefinanční informace naše účetní jednotka zpracuje [zvolte alternativu v návaznosti na § 32g odst. 3 a § 32h ZoÚ)]:

XXXXXXXXXX
v samostatné zprávě zpřístupněné veřejnosti ve lhůtě ……. [zvolte přiměřenou lhůtu, která nesmí překročit 6 měsíců od rozvahového dne] na internetových stránkách účetní jednotky s tím, že ve výroční zprávě (konsolidované výroční zprávě) bude uveden odkaz na tyto internetové stránky.

Nefinanční informace zpracované naší účetní jednotkou budou ověřeny auditorem v rámci auditu naší společnosti.

F. Konsolidovaná účetní závěrka

Tato část směrnice specifikuje pravidla pro sestavení konsolidované účetní závěrky v návaznosti na úpravu v § 22, § 22a a § 22aa Zák. o účetnictví, podle postupů upravených v §§ 62 až 67 Prováděcí vyhlášky a ČÚS č. 020.

Naše účetní jednotka (upravte podle skutečnosti):

je konsolidující^²³ účetní jednotkou, jejíž konsolidovanými účetními jednotkami jsou ……………………………….. (doplňte podle skutečnosti)
je konsolidovanou účetní jednotkou^²⁴ podrobující se konsolidaci s konsolidující účetní jednotkou ……………………………….. (doplňte podle skutečnosti)
je účetní jednotkou pod společným vlivem^²⁵ podrobující se konsolidaci s konsolidující účetní jednotkou ……………………………….. (doplňte podle skutečnosti)
je účetní jednotkou přidruženou^²⁶ podrobující se konsolidaci s konsolidující účetní jednotkou ……………………………….. (doplňte podle skutečnosti)
neúčastní se žádné konsolidace ani jako konsolidující účetní jednotka ani jako konsolidovaná účetní jednotka^²⁷.

P ostup v případě konsolidující společnosti:

naše společnost ověří, zda je povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku (podle kritérií v § 22 odst. 1 ZoÚ), a to spolu s ostatními jednotkami účastnícími se konsolidace anebo zda postačí naše vlastní účetní závěrka (§ 22 odst. 3 ZoÚ)
konsolidace bude provedena (vyberte možnosti podle § 63 Prováděcí vyhlášky)
způsobem přímé konsolidace^²⁸
o jednotlivých úrovních dílčích celků^²⁹
v termínu do ……….. sdělí naše jednotka účetním jednotkám zahrnutým do konsolidace, že budou konsolidovány
v tomto termínu jim rovněž sdělí informaci o vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní jednotky poskytnout konsolidující účetní jednotce pro sestavení konsolidované účetní závěrky
naše účetní jednotka na základě konsolidace vyhotoví výroční zprávu
v rámci konsolidace naše účetní jednotka bude spolupracovat s auditorskou kanceláří, která se vysloví k vykázaným výsledkům v konsolidované účetní závěrce a výroční zprávě.

Postup v případě společnosti, která se účastní konsolidace:

postup naší společnosti při přípravě údajů pro sestavení konsolidační účetní závěrky bude konkretizován v závislosti na způsobu konsolidace zvolené konsolidující účetní jednotkou a na termínech a bližším vymezení, které nám tato konsolidující účetní jednotka poskytne.

V případě, že je naše organizace „ovládanou společností“, pak je povinna do tří měsíců od skončení účetního období vyhotovit „Zprávu o vztazích“ mezi propojenými osobami; v ní je popsána zejména struktura vztahů ve skupině, úloha ovládané osoby ve struktuře vztahů, smlouvy uzavřené mezi ovládanou osobou a s ní propojenými osobami, zhodnocení výhod a nevýhod plynoucích ze vztahů ve skupině; v souladu s § 82 Zákona o obchodních korporacích (ZOK), ve znění novely č. 33/20 Sb. a 163/20 Sb.

XXXXXXXXXX

Dne ............ ředitel

Komentář ke Směrnici č. 5 – Harmonogram úč. závěrek v průběhu úč. období, roční účetní uzávěrky a závěrky

Bude zde zřejmě nutno upravit jednotlivé termíny závěrek dílčích agend, dle konkrétní situace ve Vaší společnosti.

R. 2022 - Novelou Zák. č. 218/00 Sb. a č. 250/00 Sb., pod č. 484/20 Sb. došlo (s dělenou účinností, zde od 1.1.2022) k některým terminologickým změnám. Změny se dotýkají společností, které využívají dotace, návratné finanční výpomoci. Upravena povinnost podat daňové přiznání v rámci režimu OSS ve vazbě na Směrnici k DPH.

R. 2023 - Vyhl. č. 364/05 Sb., o vedení dokumentace škol, byla novelizována pod č. 388/22 Sb., bez dopadu do textu směrnice.

19/ P R A C O V N Í Ř Á D

1) Všeobecná ustanovení

Tento pracovní řád se ve společnosti vydává dle § 306 Zákoníku práce, s předchozím souhlasem odborového orgánu, s jeho souhlasem se vydávají i případné změny formou dodatku. Pracovní řád je vydán s cílem zajistit úspěšné plnění úkolů společnosti, cestou upevnění pracovní kázně (povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci) a vnitřního pořádku. Pracovní řád vychází z příslušných ustanovení Zákoníku práce č. 262/06 Sb. a dalších pracovněprávních předpisů, která dále rozvíjí a konkretizuje na podmínky naší společnosti a zde definuje práva a povinnosti společnosti a zaměstnanců. Tento pracovní řád je tedy závazný jak pro společnost – zaměstnavatele, tak pro všechny zaměstnance, kteří jsou vůči ní zejména v pracovním, příp. obdobném poměru („dohody“). V souladu s § 6 ZP je zaměstnancem fyzická osoba, která se vůči naší společnosti zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Pracovní řád, vč. jeho případných aktualizací je všem zaměstnancům přístupný na sekretariátu ředitele. Nově přijímaní zaměstnanci jsou s pracovním řádem seznámeni v den nástupu do zaměstnání útvarem personalistiky, což stvrzují svým podpisem na pracovní smlouvě (prac. smlouva obsahuje povinnost zaměstnance dodržovat pracovní řád společnosti). V případě aktualizace pracovního řádu, či vydání nového prac. řádu jsou povinni všichni vedoucí pracovníci I. stupně (náměstkové) zajistit seznámení svých podřízených s tímto řádem (podpis prac. řádu každým zaměstnancem).

Společnost si je vědoma své zpřísněné povinnosti ve vztahu k § 18 ZP. Zaměstnanec jakožto slabší strana v pracovněprávních vztazích je tímto novým ustanovením ZP chráněn proti nesrozumitelným, event. zvláště nevýhodným ustanovením, či nedostatečně vysvětlenému právnímu jednání ze strany společnosti. Tzn. společnost při tvorbě svých vnitřních předpisů a uzavírání smluvních vztahů se zaměstnanci (např. prac. smlouva, dohoda o srážkách, dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty aj.) používá jednoduché, jasné a srozumitelné formulace. V opačném případě bude použit v souladu s § 18 ZP výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

2) Pracovní poměr

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl v prac. smlouvě sjednán jako den nástupu do práce (ev. dnem, který byl uveden jako den jmenování u vedoucího zaměstnance). Pracovní smlouvy vypracovává útvar personalistiky, za společnost podepisuje se zaměstnancem prac. smlouvu statutární orgán – ředitel. V souladu s § 34 ZP musí být pracovní smlouva vždy uzavřena písemně, (rovněž tak odstoupení od ní musí být písemné) a každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení prac. smlouvy. Písemná forma případných změn pracovní smlouvy je stanovena jako povinná v § 564 NOZ č. 89/12 Sb. Pracovní poměr může být uzavřen i s nezletilým, v souladu s § 35 NOZ č. 89/12 Sb. A to pokud nezletilý dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku.

V souladu s § 77 ZP musí být písemně uzavřena i dohoda o provedení práce (uzavíraná na max. 300 hod. v kal. roce – dle § 75 ZP, v ní musí být uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá) a rovněž i dohoda o pracovní činnosti (uzavíraná případně i na méně než 300 hod. v kal. roce – dle § 76 ZP, maximálně však pro výkon práce v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby – dle § 76 odst. 2 a násl.). Útvar personalistiky před uzavřením prac. smlouvy (pro ověření předpokladů pro výkon příslušné práce) vyžaduje od budoucího zaměstnance povinně:

doklad o dosaženém stupni školního vzdělání
vyplnění osobního dotazníku, vč. výpisu z rejstříku trestů
potvrzení o získané kvalifikaci (školení, kurzy, zkoušky, certifikáty, pracovní posudek od předchozího zaměstnavatele…)
potvrzení o předchozím zaměstnání, vč. potvrzení o ukončení tohoto předchozího zaměstnání
Potvrzení o vstupní lékařské prohlídce, vč. potvrzení o příslušnosti ke konkrétní zdravotní pojišťovně, dále rodné listy svých dětí (v případě, že bude požadovat uplatnění daňových zvýhodnění, slev u daně z příjmu FO).

Útvar personalistiky dále před uzavřením prac. smlouvy seznamuje zaměstnance s jeho právy a povinnostmi plynoucími z pracovní smlouvy a dále s pracovními a mzdovými podmínkami. V den nástupu do práce je povinen nadřízený vedoucí zaměstnanec seznámit nového zaměstnance se všemi předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, které se vztahují k dohodnuté práci, s organizačním řádem, se zásadami protipožární ochrany, s vnitřním mzdovým předpisem, s popisem funkce tohoto nového zaměstnance a s dalšími vnitroorganizačními předpisy.

Pracovní poměr se sjednává s dvouměsíční () výpovědní lhůtou (po vzájemné dohodě i s delší lhůtou stejnou pro obě smluvní strany), na dobu neurčitou, pokud ve vybraných mimořádných případech není dohodnuto jinak. V případě uzavření pracovního poměru na dobu určitou (dle § 39 ZP) nesmí doba trvání tohoto pracovního poměru přesáhnout 3 roky a může být opakována nejvýše dvakrát (tj. max. doba tedy činí až 9 let). Výjimku z výše uvedeného pravidla představuje pro naši organizaci možnost řetězit pracovní úvazky na dobu určitou (opakovaně prodlužovat pracovní smlouvy na dobu určitou nad výše uvedený rámec). A to v případě vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce – v souladu s § 39 odst. 4) ZP. V souladu se Zák. o pedagogických pracovnících č. 563/04 Sb., ve znění č. 379/15 Sb., § 23a, se postupuje odchylně při sjednávání doby trvání pracovního poměru na dobu určitou u pedagogických zaměstnanců. Zde je zejména v § 23a odst. 2 stanoveno, že tento pracovní poměr činí mezi týmiž smluvními stranami nejméně 12 měsíců; může být opakován nejvýše dvakrát. Přičemž jeho celková doba nesmí přesáhnout 3 roky. (Text pro podnikatele -zřizovatele škol, soukromé školy – v případě, že se řídí tímto zákonem).

XXXXXXXXXX

Zkušební doba není (nesmí být) sjednávána na dobu delší než tři po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku prac. poměru (§ 35 ZP) a sjednává se nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce (u vedoucího zaměstnance je to 6 měsíců po sobě jdoucích, sjednání nejpozději v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo). Zkušební doba nesmí být sjednávána delší, než je polovina sjednané doby pracovního poměru, je vždy sjednána písemně a nesmí být dodatečně prodlužována. Funkce ředitele a vedoucích zaměstnanců I. stupně se obsazují jmenováním, jde o technického náměstka, ekonomického náměstka, obchodního náměstka, vedoucího útvaru personalistiky. Jmenování, odvolání nebo vzdání se místa je prováděno v souladu s § 33 a § 73 ZP. Odvolání či vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být dle § 73a ZP provedeno písemně. V souladu se Zákoníkem práce je možné odvolatelnost sjednat pouze u vedoucích pracovních míst dle § 73 odst. 3. V souladu s § 73a pak výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa (pokud nebyl sjednán den pozdější).

S vybranými vedoucími zaměstnanci uzavírá organizace dle § 310 ZP konkurenční doložku. Jde o tyto zaměstnance: (…….). Konkurenční doložka je součástí písemné pracovní smlouvy a je uzavírána i pro období zkušební doby, na dobu nejdéle jednoho roku po skončení pracovního poměru se zaměstnancem. Peněžitá kompenzace ve prospěch zaměstnance z plnění konkurenční doložky činí polovinu jeho průměrného výdělku za každý měsíc plnění závazku. Text konkurenční doložky obsahuje v souladu s § 2975 odst. 1) NOZ i přesnou definici okruhu činnosti, území, okruhu osob, kterých se omezení zaměstnance (zákaz) týkají.

Na pracoviště, kde by byl jeden z nich přímo podřízen druhému, nebo podléhal jeho kontrole, nemohou být zařazeni manželé, druh a družka, rodiče a děti, sourozenci. Pokud nejde o pokladní nebo účetní činnosti, může v odůvodněných případech povolit výjimku ředitel.

3) Změny pracovního poměru, pracovní cesty, skončení pracovního poměru

O případných změnách prac. poměru rozhoduje ředitel na základě návrhu příslušného vedoucího zaměstnance. Obsah pracovní smlouvy je možno změnit pouze písemnou dohodou mezi zaměstnancem a společností. Převedení, přeložení zaměstnance, dočasné přidělení dle § 43a ZP a výkon práce jiného druhu než je uveden v prac. smlouvě navrhuje ke schválení příslušný vedoucí zaměstnanec řediteli ve výjimečných případech, které se řídí § 41 a násl. Zákoníku práce.

Vyslání zaměstnance na prac. cestu schvaluje příslušný vedoucí zaměstnanec (prac. smlouva obsahuje i souhlas zaměstnanců s případnými prac. cestami) a to vystavením cestovního příkazu. Zaměstnanec se při pracovní cestě povinně řídí časovými a přepravními údaji uvedenými v cestovním příkaze a dalšími případnými písemnými pokyny nadřízeného. Po skončení prac. cesty předává do dvou pracovních dnů svému nadřízenému písemnou cestovní zprávu (příp. zápis z jednání). Další práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatele jsou podrobně specifikována ve Směrnici pro poskytování cest. náhrad.

Pracovní poměr lze ukončit způsoby uvedenými v § 48 a násl Zák. práce, tj. v zásadě dohodou mezi zaměstnancem a společností, výpovědí zaměstnance či zaměstnavatele – společnosti, okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele či zaměstnance, oboustranným zrušením prac. poměru ve zkušební době. V případě, že nenastoupí zaměstnanec ve sjednaný den do práce, pak společnost může rovněž za podmínek uvedených v § 34 ZP ukončit pracovní poměr formou písemného odstoupení od pracovní smlouvy dotčeného zaměstnance. Specifický režim při výpovědi ze strany zaměstnance dle § 51a Zákoníku práce je v případě podání výpovědi v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z dosavadního na nového - přejímajícího zaměstnavatele. Pracovní poměr pak končí v závislosti na tom, zda zaměstnanec byl, či nebyl informován o takovém přechodu (§ 51a odst. 1, 2) a k jakému datu pak byla dána výpověď (§ 51a odst. 2, písm. a) resp. b).

V souladu se ZP § 66 odst. 1, společnost nesmí zrušit ve zkušební době pracovní poměr v období prvních 14 kal. dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Ukončení prac. poměru dohodou (okamžitým zrušením - § 60 ZP) je vždy provedeno písemnou formou (ukončení prac. poměru ve zkuš. době je rovněž provedeno písemně, dle § 66 ZP), jinak se k němu nepřihlíží. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody, dle § 49 ZP. V případě výpovědi dané společností zaměstnanci je vždy podrobně uveden výpovědní důvod dle § 52. Výpověď musí být rovněž oboustranně dána písemně (jinak se k ní nepřihlíží) a právoplatně doručena.

Zákaz výpovědi dané organizací (zaměstnavatelem) svému zaměstnanci je upraven v ZP § 53. V novele ZP ve znění č. 358/22 Sb. je zákaz výpovědi rozšířen na dobu, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa, když zaměstnanec čerpá otcovskou dovolenou. Vyšší ochrana zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou je pak součástí ZP, § 54, který definuje výluky ze zákazu výpovědi dle § 53. Dle této novely pak nesmí organizace dle ZP, § 55 okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem na otcovské dovolené. Povinnost poskytnout otcovskou dovolenou vyplývá pro organizaci v důsledku výše uvedené novely a nového § 195a. Otcovská dovolená je čerpána po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče dle Zák. č. 187/06 Sb., ve znění č. 358/22 Sb., § 38b; tj. v rozsahu 2 týdnů.

Rozhodl-li se ukončit prac. poměr zaměstnanec (§ 337 ZP), doručuje žádost o ukončení prac. poměru proti podpisu (na vyžádání zaměstnance) útvaru personalistiky, při ústním informování svého přímého nadřízeného. Ve vybraných případech zasílá zaměstnanec žádost poštou. Pokud by organizace odmítla převzít písemnost, pak se tato považuje za doručenou dnem, kdy k takovéto skutečnosti došlo (viz § 337 odst. 3, ZP; tj. je uplatňována fikce doručení). Výpověď je rovněž možno doručit prostřednictvím sítě, či služby elektronických komunikací, pokud je zpráva podepsána uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance a pokud již dříve obě smluvní strany s touto formou komunikace vyslovily souhlas (tzn. výpověď doručená běžným mailem nesplňuje požadavky dle §§ 561, 562 NOZ a nepřihlíží se k ní). V souladu s § 337 odst. 6, ZP, může zaměstnanec – po souhlasu organizace – doručit písemnost organizaci i prostřednictvím datové schránky.

XXXXXXXXXX

K veškerým pracovněprávním jednáním vztahujícím se k ukončení prac. poměru má právo ředitel, při předchozím návrhu příslušného vedoucího zaměstnance a posouzení dané situace útvarem personalistiky. Veškeré dokumenty o ukončení prac. poměru jsou tedy podepsány ředitelem a doručeny zaměstnanci útvarem personalistiky postupem dle § 334 - § 336 ZP. Přičemž prioritně je výpověď doručována zaměstnanci osobně na pracovišti. Není-li to možné, jsou použity jiné způsoby uvedené v § 334 odst. 2, písm. a) až d), ZP. Výpověď poštou zasílá organizace zaměstnanci na poslední adresu, kterou zaměstnanec organizaci písemně sdělil (dle § 336 odst. 1, ZP). Zaměstnanec odpovídá za sdělení své správné a aktuální adresy. Pokud zaměstnanec není zastižen poštovním doručovatelem, je zásilka uložena dočasně k vyzvednutí na poště. Jestliže si zaměstnanec takto odeslanou a na poště uloženou výpověď do 15 dní nepřevezme, bude písemnost považována za doručenou, aniž by si ji skutečně vyzvedl (§ 336 odst. 4, ZP). Při skončení prac. poměru je povinen zaměstnanec zaměstnavateli:

odevzdat pracovní pomůcky, příp. poměrnou náhradu (dle Směrnice pro poskytování OOPP)
provést inventuru (povinnost zaměstnavatele), v případě uzavřené dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty (dle § 254)
nahradit případnou způsobenou škodu
odevzdat další věci poskytnuté pro výkon zaměstnání (kalkulačka, mobil, auto, notebook, knihy, adresáře…). O předání všech věcí a pomůcek je písemný zápis
předat nadřízenému, či jinému pověřenému zaměstnanci jím spravovanou agendu, rozpracované úkoly a další povinnosti, a to na základě zaměstnancem vypracovaného předávacího protokolu

Při skončení prac. poměru je povinen zaměstnavatel (útvar personalistiky) zaměstnanci:

vydat potvrzení o vyrovnání všech pohledávek společnosti vůči zaměstnanci
vydat potvrzení o zaměstnání v rozsahu dle § 313 ZP, v poslední den trvání pr. poměru, nebo právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o prac. činnosti. Dle § 313 odst. 1 ZP, byla zrušena povinnost naší organizace vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce s výjimkou těch, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo kteří byli účastni nemocenského pojištění podle § 7a zákona o nemocenském pojištění č. 187/06 Sb.
vyplatit zaměstnanci na základě jeho případné žádosti zálohu na mzdu, kde doplatek bude poskytnut v nejbližším výplatním termínu
vydat pracovní posudek, na základě žádosti zaměstnance, dle § 314 ZP

4) Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele plynoucí z pracovního procesu

Zaměstnanec je zejména povinen:

vykonávat činnosti dle pracovní náplně (popisu práce)
dodržovat pracovní řád, organizační řád, ostatní organizační normy upravující chod společnosti (nařízení ředitele, směrnice účetní jednotky)
upozornit včas nadřízeného na škodu nebo nemajetkovou újmu či nebezpečí vzniku škody na zdraví či majetku a zakročit k odvrácení škody, v případě vzniku škody zaviněné zaměstnancem tuto uhradit, dle zásad stanovených v § 248 a násl. ZP
nezneužívat nářadí, zařízení, stroje, materiál, přístroje, dopr. prostředky patřící společnosti pro osobní účely. Zaměstnanci jsou povinni používat počítače pouze pro firemní účely, neinstalovat na ně nepovolený SW, elektronickou poštu používat pouze služebně. Obdobně využívat firemní mobilní telefony a další kanc. techniku (faxy, kopírky, digit. fotoaparáty apod.)
nenastupovat do zaměstnání pod vlivem alkoholu a drog a tyto nepožívat na pracovišti, dodržovat zákaz kouření, dodržovat zásady BOZP při výkonu práce
ohlašovat útvaru personalistiky případné změny v osobních a dalších údajích (např. bydliště, zdrav. pojišťovna, údaje mající vliv na základ daně)
vyznačovat předepsaným způsobem příchod a odchod ze zaměstnání vč. případné osobní kontroly na vrátnici, na pracovišti se zdržovat pouze v souvislosti s plněním prac. úkolů, plně využívat prac. dobu
informovat útvar personalistiky o případném uzavření dalších prac. poměrů či dohod, o zahájení podnikání (pro posouzení případné kolize zájmů)
dbát dodržování firemního tajemství (výrobní, obchodní a jiné know-how, jiné dalšími subjekty zneužitelné informace), (dle § 504, 2985 NOZ)
dodržovat zásadu maximálně efektivního nakládání se svěřenými prostředky zaměstnavatele, nejednat v rozporu s jeho zájmy
pracovat řádně, svědomitě, iniciativně, dále si prohlubovat svoji kvalifikaci
podstoupit kontrolu svých zavazadel a osobní prohlídku při příchodu a odchodu z objektu společnosti. Předmětem kontroly jsou věci vnášené a vynášené do a z objektu zaměstnavatele. Kontrola je prováděna na vyzvání v prostoru vstupní haly a to (zaměstnancem ostrahy, přímým nadřízeným – uveďte konkrétně). Osobní prohlídku může za společnost provádět jen osoba stejného pohlaví. O případném vnášení nepovolených věcí (např. alkohol, drogy…) a vynášení věcí ve vlastnictví společnosti (zcizení), je sepsán protokol, tento je předán řediteli a vůči zaměstnanci jsou vyvozeny důsledky, vč. případného trestního oznámení.

Zaměstnavatel je zejména povinen:

přidělovat zaměstnanci práci dle uzavřené pracovní smlouvy
za tuto práci poskytovat zaměstnanci dohodnutou mzdu
vytvářet podmínky pro další prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnance a pro úspěšné plnění pracovních úkolů při dodržování právního řádu platného v ČR
zabezpečovat ve společnosti odpovídající pracovněprávní vztahy v souladu s příslušnými pracovněprávními předpisy a s pravidly slušnosti a občanského soužití. Pracovněprávní vztahy rozvíjet v souladu se Zák. práce a dobrými mravy

- nepostihovat či neznevýhodňovat zaměstnance za to, že se domáhá svých práv plynoucích ze Zák. práce. V souladu se zák. č. 198/09 Sb. (antidiskriminační zákon), jsou vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele povinni v pracovněprávních vztazích, při řízení organizace důsledně dbát na dodržování tohoto zákona. A to zejména: vyhnout se takovému jednání, které by mohlo být klasifikováno jako přímá (§ 2 zákona), či nepřímá (§ 3 zákona) diskriminace. Tj. zajistit všem zaměstnancům rovné zacházení ve srovnatelné situaci bez ohledu na jejich věk, pohlaví, etnický původ, sexuální orientaci, těhotenství, mateřství aj. Vyhnout se zejména obtěžování, sexuálnímu obtěžování, pronásledování, pokynu či navádění k diskriminaci, nerovnému odměňování za vykonanou práci.

dodržovat další zásady pracovněprávních vztahů definované v § 16 ZP.

V § 346d ZP, který byl přijat v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (NOZ č. 89/12 Sb.), jsou uloženy zaměstnancům i zaměstnavateli zejména tyto povinnosti (resp. zákazy):

společnost nesmí zástavním právem zajistit dluh ze základního pracovněprávního vztahu, který má zaměstnancům vůči organizaci vzniknout teprve v budoucnu. Obdobně takto není možné zřídit zástavní právo k věci, kterou zaměstnanec bude vlastnit teprve v budoucnu
k zajištění svého dluhu (vzniklého z výkonu závislé práce) vůči druhé straně si zaměstnanec ani organizace nesmějí zadržet movitou věc druhé strany. Zejména je nepřípustné zadržet mzdu, plat, odměnu z dohod
XXXXXXXXXX

5) Pracovní doba, práce přesčas, noční práce

Ve společnosti je zaveden jednosměnný pracovní režim (dvousměnný, vícesměnný, nepřetržitý provoz – příp. definovat, že jde jen o určitá pracoviště v rámci společnosti). Směnou je část prac. doby bez práce přesčas. Směnu je zaměstnanec na základě společností předem stanoveného rozvrhu prac. směn povinen odpracovat. Stanovená týdenní prac. doba činí pro zaměstnance v jednosměnném provozu 40 hodin týdně, pro zaměstnance s dvousměnným prac. režimem 38,75 hodiny týdně a pro zaměstnance s vícesměnným nebo nepřetržitým prac. režimem 37,5 hodiny týdně, dle § 79 ZP.

Příchod a odchod zaměstnance do (z) areálu organizace (dostavení se do zaměstnání a odchod z tohoto zaměstnání) začíná a končí pro zaměstnance okamžikem, kdy za pomoci své docházkové (čipové) karty označí svůj příchod a odchod z areálu organizace v elektronickém docházkovém systému („hodinách“). Takto organizace zabezpečuje „evidenci docházky“ (její vedení je pro zaměstnavatele dobrovolné), jíž se eviduje přítomnost zaměstnance. Samotný faktický výkon práce zaměstnance s vyznačením začátku a konce dle § 96 ZP (jeho zahájení a ukončení) potvrzuje příslušný vedoucí denně u každého svého zaměstnance a to přímo v elektronickém docházkovém systému. Pak tato evidence slouží nejen jako „evidence docházky“, ale zároveň jako evidence pracovní doby vedená s přesností na minuty (jejíž vedení je povinné pro zaměstnavatele), tj. odpracované směny, práce přesčas, pracovní pohotovosti (a v rámci ní skutečně odpracovaný čas), noční práce aj., v souladu s § 96 ZP. (Pokud je vzdálenost místa pracoviště v organizaci od místa samotné evidence docházky prostřednictvím čipové karty významná, pak je nezbytné zaměstnancům připočítat např. 10 minut navíc do evidence docházky jako čas na přemístění se na pracoviště od „elektronických hodin“ a zpět). Tzn., doba (délka, čas) uvedená v evidenci docházky je vždy větší (či stejná, pokud je docházkový systém umístěn přímo na pracovišti), než skutečně odpracovaný čas (evidovaný jako pracovní doba, tj. skutečný výkon práce na svém pracovišti) a to zejména o čas strávený přemístěním se zaměstnance z prvotního místa evidence docházky (elektronický vstupní terminál; „hodiny“ na vrátnici“ při vstupu do areálu organizace) na své pracoviště, dobu převlékání, dobu očisty zaměstnanců a ev. další činnosti prováděné po skončení směny. V zájmu prokazatelnosti je poskytování pracovních přestávek, bezpečnostních pauz zapisováno společně s pracovní dobou (var.: v samostatné knize, elektronicky v systému). Evidenci pracovní doby svých podřízených podepisuje příslušný vedoucí zaměstnanec a v zájmu správnosti pak podepisuje měsíčně svůj výkaz pracovní doby i zaměstnanec. Ve společnosti se uplatňují tyto pracovní režimy (variantně: buď některý z nich či jejich kombinace, např. dle profesí): rovnoměrné rozvržení prac. doby (dle § 78 odst.1, písm. l) ZP), nerovnoměrné rozvržení prac. doby (dle § 78 odst.1, písm. m) ZP), konto prac. doby (dle § 86 ZP). V rámci nich je/není uplatňováno pružné rozvržení prac. doby (dle § 85 ZP).

Společnost stanovuje dle § 84 ZP tento písemný týdenní rozvrh pracovní doby (event. kratší pracovní doby) pro jednotlivé úseky, pracoviště, v rámci nichž je (není) uplatňováno (ne)rovnoměrné rozvržení prac. doby: pracovní doba pro zaměstnance v úseku (na pracovišti) pracující v jednosměnném (dvousměnném, či vícesměnném pracovním režimu/provozu, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích dle ZP) provozu začíná v .... a končí v... hodin (uveďte konkrétně podrobný rozvrh prac. doby). Při rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v souladu se ZP § 83 délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

V naší společnosti se v souladu s § 85 ZP realizuje pružná pracovní doba. V souladu s § 85 odst. 4 ZP musí být při tomto pružném rozvržení pracovní doby (a to jak rovnoměrném tak nerovnoměrném) průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však za období 26 týdnů po sobě jdoucích (v kolektivní smlouvě možno sjednat nejvýše až na 52 týdnů po sobě jdoucích – dle § 78 odst. 1), písm. m) ZP). V organizaci je stanoveno toto vyrovnávací období: (uveďte). Společnost může se zaměstnancem sjednat rovněž kratší pracovní dobu, za níž náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době, dle § 80 ZP. Tato kratší doba se sjednává zejména ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance.

Pružná pracovní doba se skládá (vzor):

- ze základní pracovní doby, která je stanovena v rozmezí 9,00 – 14,30 hod. (zaměstnanec je povinen být na pracovišti)

- z volitelné pracovní doby, která je před a po základní pracovní době od 7,00 do 17,00 hod. (volitelná pracovní doba musí být ze zákona určena tak, že celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin).

V souladu s § 85 odst. 5 Zákoníku práce se v organizaci neuplatní pružné rozvržení pracovní doby zejména: v době čerpání dovolené, v době důležitých osobních překážek v práci podle § 191 a § 191a (např. čerpání otcovské či rodičovské dovolené, dle novely Zákoníku práce č. 262/06 Sb., pod č. 358/22 Sb., § 191, rovněž i doba ošetřování jiné fyzické osoby v případech dle § 39 Zákona o nemocenském pojištění č. 187/06 Sb.). V souladu s § 191a a za zde uvedených podmínek je pak organizace povinna omluvit nepřítomnost zaměstnance, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Při pružné pracovní době si zaměstnanec sám volí začátek i konec prac. směny. Jako výkon práce se posuzují překážky v práci na straně zaměstnance pouze v rozsahu, v jakém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby (§ 97 odst. 1, ZP). V rozsahu, v němž zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené, nikoliv však jako výkon práce s náhradou mzdy. Nepřítomnost na pracovišti v základní prac. době musí zaměstnanec řádně doložit svému nadřízenému. Přestávka na jídlo a oddech se poskytuje zaměstnanci nejpozději po odpracování 6 hod. v délce trvání 30 minut. V podmínkách společnosti je poskytována v době od .. do... dle § 88 ZP (případně je rozdělena do dvou patnáctiminutových přestávek – uveďte konkrétně). Při rozdělení přestávky na jídlo a oddech dle § 88 odst. 2 ZP, musí činit alespoň jedna její část nejméně 15 minut. Tzn., další přestávky jsou poskytovány v této délce: (např. 3 přestávky po 5 minutách).

Jako způsob rozvržení prac. doby dle § 86 ZP (nemusí jít tedy jen o jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby) uplatňuje – s přihlédnutím k sezónnosti své produkce – společnost „konto pracovní doby“ (může zavést dle § 86 ZP pouze kolektivní smlouva; při neexistenci odborů pak vnitřní předpis) pro zaměstnance na těchto úsecích (pracovištích): ... . To umožňuje přidělovat práci zaměstnancům v takovém rozsahu, aby to odpovídalo požadavkům odbytu (prodejů, trhu) produkce společnosti. Přičemž dotčeným zaměstnancům je vyplácena stálá mzda ve výši min. 80% jejich prům. výdělku, dle § 120, odst. 1) ZP. Společnost pro tyto zaměstnance vede účty prac. doby, účty mzdy dle § 87 ZP. Délka směny zde činí nejvýše 12 hodin, dle ZP § 83. Vyrovnávací období je stanoveno na 26 týdnů (kolektivní smlouvou možno zvýšit na 52 týdnů - viz § 86 odst.3) ZP). Stálá mzda ve výši min. 85% prům. výdělku, dle § 120, odst. 2) ZP, je zaměstnancům vyplácena, pokud se uplatní postup dle § 86 odst. 4) ZP (možno sjednat pouze v kolektivní smlouvě). Po skončení vyrovnávacího období jsou rozdíly vůči zaměstnanci vyrovnány. K zavedení konta se nevyžaduje předchozí souhlas zaměstnanců. Pokud je ve společnosti nezbytné změnit v rámci konta pracovní doby týdenní rozvrh prac. doby, pak jsou zaměstnanci se změnou seznámeni v termínech dle ZP § 84, tj. jeden týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Dle § 86 odst. 2) ZP nelze „konto“ použít u zaměstnavatelů uvedených v § 109, odst. 3 (zejména obce a přísp. org.).

Pro lepší sladění pracovního a rodinného života je v organizaci používán nový právní institut – „sdílené pracovní místo“, dle § 317a ZP. Sdílené pracovní místo je v organizaci možno využívat v těchto profesích: ……(uveďte), při dodržení zejména těchto podmínek:

je uzavřena dohoda nejméně se dvěma zaměstnanci s kratší pracovní dobou a stejným druhem práce (§ 317a odst. 1)
XXXXXXXXXX
společný rozvrh pracovní doby může být určen nejdéle na čtyřtýdenní vyrovnávací období, v kterém každý ze zaměstnanců naplní průměrnou týdenní pracovní dobu
jsou dodrženy další podmínky dle § 317a odst. 2-6, ZP.

Prací přesčas je práce konaná nad stanovenou týdenní prac. dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení prac. doby a konaná mimo rámec rozvrhu prac. směn.

Za práci přesčas jsou zaměstnanci v souladu s § 114 odst. 1) ZP poskytovány vedle dosažené mzdy i příplatky za práci přesčas ve výši 25% průměrného výdělku. Po dohodě se zaměstnancem může být místo příplatku poskytnuto náhradní volno v rozsahu jedné hodiny pracovního volna za každou odpracovanou hodinu práce přesčas. (Alternativa k výše uvedenému:) v souladu s § 114 odst. 3) ZP se u zaměstnanců sjednává mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas, a to v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kal. rok. Obdobně u vedoucích zaměstnanců společnosti (§ 11 ZP) je mzda takto sjednána v rozsahu 416 hodin (zaměstnanců se pak již netýkají příplatky, ani náhr. volno).

Za dodržování zákonem stanovených limitů práce přesčas dle kolektivní smlouvy a Zák. práce odpovídá útvar personalistiky, na základě statistiky odpracované prac. doby (práce přesčas), sledované dle jednotlivých zaměstnanců. Za práci v noci dle § 116 a v sobotu a neděli dle § 118 náleží všem zaměstnancům (tedy i vedoucím) vedle dosažené mzdy i příplatek (pokud nebyla se zaměstnancem sjednána jiná minimální výše a způsob určení příplatku).

Noční práce je dle § 94 ZP práce konaná v době mezi 22,00 a 6,00 hod. při dodržení podmínky uvedené v § 78, odst. 1, písm. k). V souladu se ZP je týdenní pracovní doba těchto zaměstnanců (pracovišť) ........rozvržena tak, že průměrná délka směny nepřekročí 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích.

6) Dovolená, mzda a náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou

Zaměstnanci vzniká právo na dovolenou za obecně platných podmínek dle § 211 a násl. ZP. Zaměstnanec má tedy nárok na:

dovolenou za kalendářní rok, či její poměrnou část
dodatkovou dovolenou (§ 215 ZP).

Dle § 213 ZP, má právo na dovolenou zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů (§ 350a ZP) v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (§ 79 ZP) nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby (§ 80 ZP). Podmínkou vzniku práva na jeho dovolenou tedy je, že během 52 týdnů v kalendářním roce zaměstnanec odpracuje stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu připadající v průměru na každý z těchto 52 týdnů.

V případě kratší týdenní pracovní doby pak tomu odpovídá právo na dovolenou odpovídající této kratší týdenní pracovní době (§ 213 odst. 2 ZP). Právo na dovolenou v rozsahu poměrné části vzniká zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru v naší organizaci pracoval v daném roce alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období (§ 213 odst. 3, ZP; jde např. o zaměstnance, kteří nastoupili do zaměstnání v průběhu roku, či v průběhu roku ukončili prac. poměr).

Doba čerpání dovolené zaměstnanců se organizuje sestavením plánu dovolených (písemný rozvrh čerpání dovolené dle § 217 odst. 1) ZP, s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců) do konce února příslušného kal. roku, přičemž každý zaměstnanec si plánuje čerpání své dovolené s přihlédnutím k celozávodní dovolené v rozsahu dvou týdnů (hromadné čerpání dovolené, dle § 220 ZP). Tato je nařízena všem zaměstnancům po dohodě s odborovou organizací a radou zaměstnanců na přelomu měsíce července a srpna. Celková doba a ostatní náležitosti dovolené vychází z platného znění Zák. práce. Kromě nařízené celozávodní dovolené žádá podřízený svého nadřízeného o čerpání dalších hodin zbývající dovolené za odpracovanou dobu prostřednictvím formuláře „žádost o dovolenou“. Zaměstnanec žádá svého nadřízeného o dovolenou na konkrétní den, případně na určité období „od - do“. V souladu s § 218 odst. 1 uvádí každý zaměstnanec – kromě dvou týdnů celozávodní dovolené - do plánu dovolených nejméně další dva týdny dovolené (při minimální nárokovosti 4 týdny); tj. zaměstnanec vyčerpá svou dovolenou v roce, v kterém mu na ni vznikl nárok (nebrání-li tomu vážné provozní důvody, či překážky v práci na straně zaměstnance). Tyto mu pak jsou v souladu s výše uvedeným paragrafem určeny společností k čerpání. Pokud zaměstnanec dovolenou v běžném kalendářním roce nevyčerpá, je postupováno dle § 218 odst. 2-6) ZP. Zde je v § 218 odst. 2 umožněno zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti převedení nevyčerpané části dovolené, která přesahuje minimální výměru 4 týdnů (u pedagogických pracovníků 6 týdnů v kalendářním roce), do následujícího kalendářního roku, s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům; viz výměra dovolené - § 212 ZP. Náhradu mzdy, platu za nevyčerpanou dovolenou poskytuje organizace pouze v případě skončení pracovního poměru, dle § 222 odst. 2) ZP. V souladu s § 223 ZP je zaměstnanci dovolená krácena jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin. Přičemž mu ale musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů, dle § 223 odst. 3 ZP.

Odměňování zaměstnanců společnosti se řídí příslušnými ustanoveními § 113 a násl. Zákoníku práce, vnitřním mzdovým předpisem a kolektivní smlouvou. V souladu s § 113 ZP se mzda sjednává ve smlouvě (var.: společnost ji stanoví vnitřním předpisem, či určuje mzdovým výměrem). Výplatní dny se stanoví po dohodě s odborovým orgánem formou výplatního kalendáře na jeden kal. rok dopředu, přičemž mzda a náhrada mzdy je splatná pozadu ve výplatním termínu v rozmezí 12. – 15. dne měsíce následujícího za měsíc předcházející. Mzda se vyplácí převodem na zaměstnancem určený účet. Případné nesrovnalosti konzultuje zaměstnanec se svým nadřízeným a následně se mzdovou účetní, která mu na požádání předloží doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena. Případnou reklamaci mzdy vyřizuje mzdová účetní do 4 prac. dnů od jejího podání.

7) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, odpovědnost za způsobenou škodu

Společnost je povinna vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci, v souladu s požadavky Zák. práce uvedenými v § 101 a násl. a dále se Zák. č. 309/06 Sb. „k BOZP“, ve znění č. 250/21 Sb. Vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí odpovídají za plnění úkolů v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jde zejména o pravidelné roční proškolení podřízených zaměstnanců z předpisů o bezpečnosti práce, dodržování zákazu kouření, požívání alkoholu a drog na pracovišti, dodržování zásad bezpečného chování na pracovišti a stanovených pracovních postupů, používání předepsaných osobních ochranných pomůcek, dodržování protipožárních předpisů, soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů, přizpůsobování přijatých opatření měnícím se podmínkám, přijímat opatření ke zdolávání mimořádných událostí.

V případě podezření na požití alkoholu a drog jsou konkrétnímu zaměstnanci oprávněni nařídit vyšetření (zkoušku na alkohol) jednotliví náměstci a ředitel. Kontrola je rovněž prováděna namátkově již při nástupu do práce. K detekci alkoholu u zaměstnance je používán komerčně běžně dostupný „alkoholtester“, který nevyžaduje odbornou způsobilost. Případným následným odběrem krve je pak pověřen poskytovatel pracovnělékařské péče. Ten pak zajišťuje i případnou zkoušku, zda zaměstnanec nepožil omamné látky. O zjištěných skutečnostech sepíše příslušný vedoucí „záznam“ a vyvodí závěry (porušení prac. kázně). Pokud se zaměstnanec odmítne podrobit „testu“, pak jde o porušení jeho povinností upravených v ZP, § 106, odst. 4 písm. i).

XXXXXXXXXX

Povinnost k náhradě škody

Tato odpovědnost připadá v rámci pracovněprávních vztahů v úvahu ve dvou rovinách (upravena v § 250 a násl. Zákoníku práce – viz body a, b):

a) povinnost zaměstnance nahradit škodu vůči společnosti

- obecná povinnost – plynoucí zejména z nedbalého plnění svěřených úkolů

- povinnost nahradit škodu za nesplnění povinnosti zaměstnance k odvrácení škody

- povinnost nahradit organizaci škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, vyplývající z uzavřené dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty

- povinnost nahradit škodu způsobenou ztrátou svěřených věcí

Povinnosti zaměstnanců v této oblasti jsou podrobně upraveny ve směrnici „Dohody o

Odpovědnosti za svěřené hodnoty.“

b) povinnost společnosti k náhradě škody vůči zaměstnanci (dle § 265 a násl.)

- obecná povinnost nahradit škodu zaměstnanci (§ 265)

- povinnost organizace nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou při prac. úrazech a nemocech z povolání (§ 269 a násl., § 365). (Odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání se řídí NV č. 276/15 Sb., ve znění č. 451/22 Sb.)

- povinnost nahradit škodu na odložených věcech (§ 267, 268). Jako škoda je posuzováno zcizení věci, dílčí poškození či úplné zničení. Společnost je povinna nahradit škodu zaměstnanci pouze za věci odložené na místě k tomu určeném či na místě obvykle sloužícím k odkládání (šatny s osobními skříňkami, kancelář „pod zámkem“). Přičemž toto místo s dostatečnou ochranou sama určuje (v podmínkách společnosti je to: …….). Zároveň je posuzováno, zda jde o věci, jež zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Mezi tyto věci patří zejména oděv, obuv, brýle, mobil, zavazadlo, hodinky. V případě, že došlo ke škodě na věcech, které se do zaměstnání obvykle nenosí, pak společnost je povinna škodu nahradit zaměstnanci pouze do částky Kč 10 tis. (avšak v případě, že tuto věc společnost přijala do „zvláštní úschovy“, pak vzniklou škodu nahradí zaměstnanci v plném rozsahu). Právo na náhradu škody na věcech dle § 268 odst. 2 ZP se zaměstnanci promlčí, jestliže její vznik neohlásí společnosti nejpozději do 15 dnů. Náhrada majetkové újmy - škody je primárně řešena zejména poskytnutím finanční částky, resp. pokud je možnost, tak i uvedením věci v předchozí stav (oprava aj.). Při plnění se vychází z ceny obvyklé na trhu při zohlednění nákladů, které musí poškozený vynaložit k obnovení či nahrazení funkce věci (§ 272 ZP), resp. dohodou se zaměstnancem (ve vztahu ke stáří věci, míře opotřebení). Ve výjimečných případech je možno využít znaleckého posudku. Dále se rovněž posuzuje případná míra zavinění zaměstnance na vzniku škody. V případě jejího zjištění je povinnost organizace nahradit škodu poměrně, procentuálně omezena (§ 275 ZP). Organizace se nemůže této své odpovědnosti zprostit jednostranným prohlášením. V případě pochybností o oprávněnosti požadavku zaměstnance však může odmítnout požadavek na náhradu; zaměstnanec pak má možnost obrátit se s žalobou na soud. Zápis o škodní události vč. popisu jejího průběhu a plnění je zakládán do osobního spisu zaměstnance.

Poté, co společnost nahradila škodu poškozenému zaměstnanci, uplatňuje své právo na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému zaměstnanci za tuto škodu primárně odpovídá, tj. kdo ji způsobil (pokud se tento viník zjistil). Zde společnost postupuje dle ustanovení NOZ pojednávající o náhradě újmy (§ 2894 – 2971).

- povinnost nahradit věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící organizaci (§ 266).

Vedle pracovněprávní odpovědnosti vzniká zejména zaměstnanci i trestněprávní odpovědnost, pokud je skutkovým dějem naplněna současně i skutková podstata trestného činu (např. podvodné zcizení pokladní hotovosti či fin. prostředků na účtech společnosti).

V souladu s § 636 NOZ se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí za deset let, ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (v případě úmyslně způsobené škody je to patnáct let).

c) další odpovědnost společnosti

Kromě povinnosti společnosti a zaměstnance nahradit si škodu vůči sobě navzájem, posuzované dle ZP, vzniká pak případná další odpovědnost společnosti definovaná v příslušných ustanoveních NOZ. Zde jde zejména o odpovědnost za škodu z provozní činnosti (§ 2924), škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným (§ 2925), škodu způsobenou vadou výrobku (§ 2939).

8) Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení, zřízených MŠMT, krajem, obcí, DSV (jako vzor pro školy s právní formou a.s., s.r.o.)

Vyhláškou č. 263/07 Sb. se stanovují odchylně a zároveň jako doplněk k výše uvedenému pracovnímu řádu tyto pracovní povinnosti pro pedagogické pracovníky:

a) Vedoucí zaměstnanec či ředitel školy předává dle § 2 vyhlášky před ukončením prac. poměru svoji agendu novému řediteli, či svému zástupci

b) Pracovní doba pedag. pracovníků je tvořena těmito nedílnými částmi:

- přímá pedagogická činnost

- práce související s přímou ped. činností (např. příprava, hodnocení, studium. Tyto práce může zaměstnanec vykonávat i na jiném s ním dohodnutém místě (dle prac. náplně)

- dohled nad žáky ve škole a mimo školu, vykonávaný podle rozvrhu stanoveného ředitelem

c) Čerpání dovolené se určuje zpravidla na dobu školních prázdnin, dle § 4 vyhlášky. Volno k samostudiu je určeno zpravidla na dobu ostatních prázdnin v průběhu roku a na dobu přerušení provozu školy.

d) Rozvržení prac. doby do směn, rozvrh čerpání dovolené, rozvrh čerpání volna d dalšímu vzdělávání dle § 5 vyhlášky a rozvrh dohledu pro daný konkrétní školní rok je uveden jako Příloha č. 1 této směrnice (uveďte konkrétně).

e) Pracovní doba pedagogických pracovníků, vč. výkonu jiné práce, je dále rovněž posuzována v souladu s § 22a, § 23 odst. 4, Zák. č. 563/04 Sb. o pedagogických pracovnících.

9) Výkon práce z domova (Home office)

Zaměstnanec primárně vykonává svou práci pro naši organizaci na pracovišti naší organizace – zaměstnavatele; viz Zákoník práce, § 2 odst. 2: „ Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě“. Z uvedeného ustanovení ZP pro organizaci tedy vyplývá povinnost dohodnout se zaměstnancem případné jiné místo výkonu práce, k čemuž slouží uzavření v Příloze č. 2 uvedené „Dohody“; jako dodatku k Pracovní smlouvě, upravující další místo výkonu práce.

Pro vybrané profese/činnosti organizace umožňuje trvalý výkon práce z domova. Dále pak v případě vyhlášeného stavu nouze a na základě doporučení/nařízení vlády přistupuje organizace k zavedení plošného výkonu práce z domova u všech profesí, kde je to z podstaty vykonávaných činností realizovatelné. Výkon práce z domova se uskutečňuje na základě vzájemné dohody organizace a zaměstnance. Veškeré podmínky pro tento výkon jsou tedy písemně upraveny v uvedené „Dohodě o výkonu práce z domova (dohodě o Home office)“.

Nezbytnou součástí této dohody je i smluvní ošetření protiplnění za opotřebení vlastního vybavení zaměstnance při práci z domova, ke kterému dochází ve prospěch organizace. Tato povinnost pro organizaci vyplývá ze Zákoníku práce, § 190 odst. 1: „Sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytuje mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek“.

Organizace je dále povinna zabezpečit na své náklady rovněž i pro své zaměstnance při výkonu práce z domova vhodné pracovní podmínky pro bezpečný výkon práce. Tato povinnost vyplývá z obecné úpravy Zákoníku práce, § 224 odst. 1: „Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce…“. Náklady související s BOZP i na tomto dalším pracovišti, je rovněž povinna hradit organizace; a to dle ZP, § 101 odst. 6: „Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.“ Výše uvedené povinnosti organizace vyplývající z citovaných ustanovení ZP, jsou součástí „Dohody“ uvedené v příloze č. 2 této Směrnice.

Pro případ, že organizace nemá pro své zaměstnance práci (zde myšleno zejména v čase vyhlášeného stavu nouze), jedná se pak o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku.

Přílohy:

Příloha č. 1 – k bodu 8) (uveďte konkrétně)

Příloha č. 2

Dohoda o výkonu práce z domova (dohoda o Home office)

Pořadové číslo dohody:

Smluvní strany:

Organizace:

se sídlem:

zastoupená:

email:

telefon:

IČO:

(dále jen „zaměstnavatel“)

Zaměstnanec:

trvalé bydliště:

email:

telefon:

přidělené osobní číslo v organizaci:

(dále jen „zaměstnanec“)

sjednávají tuto Dohodu o rozsahu a podmínkách výkonu práce z domova (dohoda o home office).

1) Pracovní smlouva č.: ze dne: , ve které bylo se zaměstnancem sjednáno místo výkonu práce na adrese zaměstnavatele, se (s ohledem na mimořádnou situaci) doplňuje touto dohodou a za zde stanovených podmínek o další místo výkonu práce. Tím je trvalé bydliště zaměstnance (variantně: jiné místo, kde zaměstnanec bydlí – např. ubytovna, pronájem, či zaměstnanec bude vykonávat práci zcela flexibilně bez vázání se na konkrétní místo) na této adrese: ( ). Výkon práce pro zaměstnavatele bude tedy zaměstnancem zajišťován v rozsahu jeho pracovní náplně a za dále uvedených podmínek jako výkon práce z domova. Zaměstnanec bude práci vykonávat pouze ze své pracovny/obýváku, která bude schválena a prověřena zaměstnavatelem jako pracoviště zaměstnance za účelem výkonu práce z domova (viz bod 8 této dohody – poskytnutí součinnosti oprávněnému zaměstnanci zaměstnavatele). Pro účely cestovních náhrad v případě potřeby vykonat služební cestu, která spadá do doby výkonu práce z domova, se jako pravidelné pracoviště určuje pracoviště definované v tomto bodu (viz výše – např. trvalé bydliště zaměstnance).

2) Zaměstnanec bude vykonávat práci z domova v souladu s potřebami zaměstnavatele. Zaměstnavatel bude cestou přímého nadřízeného (var.: vedoucího úseku/nařízením ředitele) zaměstnanci určovat toto místo výkonu práce v tomto období: (var.: možno určit pevně předem jako určité dny v pracovním týdnu, určité týdny v kal. měsíci, nepravidelně dle epidemiologické situace a potřeb zaměstnavatele, zaměstnanec si sám může rozvrhovat pracovní dobu, nebo může být tento režim dohodnut nastálo). U učitelů ve vztahu k jejich přímé pedagogické práci se vychází z rozvrhu hodin, resp. z pokynů ředitele školy. Časy individuálních konzultací se žáky si stanovuje učitel po vzájemné dohodě s těmito žáky.

3) Zaměstnanec je povinen při výkonu práce z domova vést evidenci své odpracované pracovní doby (začátek a konec směny) a tuto evidenci předkládat svému nadřízenému vždy nejpozději do 2. dne následujícího měsíce (var.: svou pracovní dobu vykazuje on-line na denní bázi v elektronickém docházkovém systému zaměstnavatele; či jinak, dle možností organizace). Pro případ dočasné pracovní neschopnosti, karantény zaměstnavatel předem stanovuje fiktivní rozvrh směn (např. od 9,00 do 17,30 hod., vč. zákonné 0,5 hodinové přestávky). A to v zájmu řádného stanovení případné náhrady mzdy/platu za tuto neodpracovanou dobu. Zaměstnanec se zavazuje v souladu se ZP dodržovat stanovené přestávky na jídlo a oddech, nejpozději po 6 hodinách nepřetržitého výkonu práce. Přestávky uvádí do své evidence odpracované pracovní doby a to včetně ostatních přestávek mezi dobou výkonu práce. Zaměstnanec se dále zavazuje dodržovat nepřetržitý alespoň 12hodinový odpočinek mezi dvěma směnami a 35hodinový nepřetržitý odpočinek v týdnu (vztahuje se zejména na zaměstnance, kteří si sami rozvrhují pracovní dobu). Zaměstnanec je obeznámen, že výkon jeho práce na počítači (v zájmu kontroly pracovní doby) je logován/je sledováno vytížení podnikových aplikací/je sledována aktivita uživatele (je kontrolován vzdáleným přístupem nadřízeného).

4) V rámci své pracovní doby při výkonu práce z domova, která je stanovena od: do: (určete konkrétně, či v rozmezí, vč. případných přerušení) je zaměstnanec povinen být dostupný na svém telefonním čísle, emailu, messengeru, Skype (či jiném podnikovém komunikačním systému – určete, jakým způsobem bude zaměstnanec závazně komunikovat). Zaměstnanec se v rámci takto určené (rozvržené) pracovní doby zavazuje poskytnout veškerou potřebnou součinnost svému nadřízenému zaměstnanci, ostatním zaměstnancům, externím obchodním partnerům organizace, zákazníkům, úřadům aj., která je nutná k řádnému plnění všech povinností spojených s výkonem práce z domova tohoto zaměstnance. A to v takovém rozsahu a kvalitě, která by odpovídala práci konané na pracovišti na adrese zaměstnavatele (ev. s těmito výlukami: ).

XXXXXXXXXX

5) Za práci vykonávanou z domova přísluší zaměstnanci mzda/plat, dále osobní příplatek dle měsíčního hodnocení přímého nadřízeného. Nepřísluší mu však mzda, příplatek ani náhradní volno za práci přesčas, v sobotu, neděli, ve svátek, či za práci v noci (na tuto dobu výkon práce není sjednán). Pouze v případě, že je nařízena nebo dohodnuta přesčasová práce, má zaměstnanec právo na dosaženou mzdu a příplatek, nebo náhradní volno. V případě jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy dle NV č. 590/06 Sb., tj. např. v případě svatby, stěhování, úmrtí člena rodiny.

Zadávání pracovních úkolů, kontrola jejich plnění a způsob předávání výsledků práce, vč. vyhodnocení kvality předávané práce je plně v pravomoci přímého nadřízeného. Kvalita předávané práce je posuzována dle následujících kritérií: (např.: na základě výkazu práce, dle (s)plnění seznamů termínovaných dílčích úkolů, na základě denních/týdenních/měsíčních kontrolních pohovorů s nadřízeným, aj.).

6) Zaměstnavatel se zavazuje v předstihu zajistit zaměstnanci prostřednictvím správce IT/externí firmy, potřebnou technickou podporu, softwarovou ochranu, a to jak pro počítač zaměstnance, tak i pro jeho mobilní zařízení (tj. prostředky sloužící pro výkon práce z domova – tj. např. šifrované VPN připojení, bezpečné heslo routeru zaměstnance, práce na dokumentech uložených na cloudovém úložišti zaměstnavatele s individuálním přístupovým heslem pro konkrétního zaměstnance). Zaměstnanec je povinen ohlásit správci IT případný bezpečnostní incident na svých elektronických zařízeních. Zaměstnavatel pak zaměstnanci případně přiděluje potřebné OOPP, dle Směrnice pro poskytování OOPP (zde např. hygienické potřeby v rozsahu poskytovaném na pracovišti zaměstnavatele).

7) Při své práci z domova s využitím elektronických prostředků a informačních technologií je zaměstnanec povinen se řídit Směrnicí k používání elektronické pošty, internetu. Zaměstnanec se dále zavazuje při nakládání s osobními údaji postupovat dle Xxxxxxxx k ochraně osobních údajů dle GDPR (pokud nakládá s osobními údaji v rámci práce z domova). Dále dodržuje Dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, Směrnici upravující povinnost zaměstnanců zachovávat mlčenlivost. Zaměstnanec má povinnost dodržovat výše uvedené vnitropodnikové předpisy, s kterými byl prokazatelně seznámen. A to v zájmu ochrany dat, citlivých údajů, obchodního tajemství a informací souvisejících s výkonem práce a plněním pracovních úkolů před jejich možným zneužitím třetí osobou, či před nepovoleným zveřejněním. A to s ohledem na nakládání s nimi v domácím prostředí při práci z domova (ve vztahu k rodinným příslušníkům, jiným osobám nacházejícím se v domácnosti, návštěvám, aj.). Zaměstnanec se zavazuje, že neumožní nepovolaným osobám přístup k dokumentům a zařízením sloužícím pro výkon práce z domova. Přiměřeně pak zabezpečí i prostory, v kterých vykonává práci z domova. Zaměstnanec se zavazuje při práci z domova používat v určené pracovní době obdobné vhodné oblečení, které užívá při práci na pracovišti na adrese zaměstnavatele (nezbytné zejména ve vztahu k videokonferenčním hovorům, jak se spolupracovníky, tak s externími partnery, zákazníky, žáky – v případě učitelů na home office).

8) Zaměstnanec se zavazuje dodržovat všechny předpisy BOZP a předpisy požární ochrany v rozsahu, v jakém byl proškolen pro výkon práce na pracovišti na adrese zaměstnavatele. Zároveň se zavazuje dodržovat další instrukce a doporučení zaměstnavatele pro uspořádání místa výkonu práce z domova (ergonomie domácí kanceláře, správné osvětlení, větrání, akustické podmínky apod.; zákonné přestávky na jídlo a oddech aj.). Zaměstnanec se v této oblasti zavazuje poskytnout součinnost oprávněnému zaměstnanci zaměstnavatele (technik BOZP, určená externí firma, aj.) k provedení kontroly místa výkonu práce z domova z hlediska naplnění podmínek bezpečnosti práce, vč. pravidelné revize elektrozařízení. A to po předchozím ohlášení této případné kontroly s min. denním předstihem. Obdobně se zavazuje postupovat pro případ pracovního úrazu, který by utrpěl ve stanovené pracovní době při výkonu práce z domova, nebo v souvislosti s výkonem této práce (postup při pracovním úrazu - viz Směrnice k BOZP).

9) Zaměstnanec je oprávněn si vyžádat od zaměstnavatele pro řádný výkon své práce z domova potřebné prostředky a pomůcky, které jsou mu obvykle k dispozici na pracovišti zaměstnavatele (např.: drobný kancelářský materiál, další počítač, kopírka, referentské vozidlo, aj. – dle pracovní náplně zaměstnance. Variantně si pak může některé z těchto potřeb zajišťovat zaměstnanec ze svých zdrojů a ze strany zaměstnavatele pak bude řešena náhrada nákladů paušálem). Takto proti podpisu přidělené prostředky používané mimo adresu zaměstnavatele, mající charakter majetku, pak podléhají inventarizaci, dle Směrnice pro inventarizaci majetku a závazků. Zaměstnavatel se zavazuje zaměstnanci hradit měsíčně paušálem dohodnuté stanovené náklady zaměstnance; zejména za spotřebovanou elektrickou energii, vodu, topení, opotřebení soukromého kancelářského vybavení, připojení k internetu. Náhrada činí měsíčně Kč ,- (stanovte odborným odhadem, např. Kč 1000,-), není součástí mzdy/platu zaměstnance a představuje úhradu za veškeré vícenáklady zaměstnance související s výkonem práce z domova. Pro organizaci je tento výdaj daňově uznatelným nákladem.

10) Zaměstnanec vykonávající práci z domova má nárok na stravování/příspěvek na stravování [vyberte vhodnou variantu]:

za obdobných podmínek, jako by vykonával práci na pracovišti na adrese zaměstnavatele, v souladu s pravidly danými Směrnicí ke stravování a stravovacím službám
formou možnosti odebírat oběd ve stravovacím zařízení zaměstnavatele za cenu Kč ____
odpracuje-li prokazatelně v daný den alespoň 3 hodiny, má nárok na nepeněžitý příspěvek/stravenku na stavování prostřednictvím jiných subjektů v hodnotě Kč ______ za cenu Kč_______
odpracuje-li prokazatelně v daný den alespoň 3 hodiny, má nárok na peněžitý příspěvek na stavování prostřednictvím jiných subjektů v hodnotě Kč ______ [max. 107,10 Kč].

Zaměstnanec je povinen vést evidenci odpracovaných hodin v rámci práce z domova za účelem ověření odpracovaných hodin v den, za který má obdržet peněžitý nebo nepeněžitý příspěvek na stravování. V předchozím uvedené stravování/příspěvek na stravování bude poskytnuto tak, aby se na straně zaměstnance jednalo o osvobozený příjem od daně z příjmů ze závislé činnosti.

11) XXXXXXXXXX

12) Xxxx dohoda nabývá účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a uzavírá se na dobu určitou/neurčitou za použití výpovědních lhůt dle Zákoníku práce, vč. případné vzájemné dohody o ukončení (jde o dohodu podřazenou pracovní smlouvě, resp. pracovnímu právu). Případné změny této dohody budou realizovány formou očíslovaného a oboustranně podepsaného dodatku.

13) Xxxxxx je vypracována ve 2 vyhotoveních; každá ze smluvních stran obdrží jeden výtisk.

Dne:

Zaměstnavatel: zaměstnanec:

………………………………….. ……………………………………

odborový orgán ředitel

Komentář ke Směrnici č. 19 – Pracovní řád

V pracovním řádu společnosti se konkretizují nejdůležitější ustanovení Zákoníku práce na podmínky společnosti. Směrnice představuje určitý koncentrát práv a povinností zaměstnance, s kterými je nezbytné zaměstnance seznámit při nástupu do zaměstnání, případně v určitém – např. dvouletém cyklu – doškolovat. Do směrnice je možno případně provést zásahy v oblasti, kde se vnitřní praxe odlišuje od zde uvedeného vzoru (avšak nesmí být v jednoznačném rozporu se Zákoníkem práce).

R. 2022 – do směrnice byla zapracována krátká noticka plynoucí z novely Zákoníku práce pod č. 330/21 Sb., kterou – ve vazbě na novelu Zák. č. 187/06 Sb. – dochází ke změně používané terminologie (~~jiný člen domácnosti~~-jiná fyzická osoba, ~~nemocný člen rodiny~~-péče o fyzickou osobu uvedenou v § 39 zák. o nem. pojištění).

R. 2023 – do směrnice byly zapracovány změny plynoucí z novely ZP, pod č. 358/22 Sb. Ty mají návaznost na novelu Zák. č. 187/06 Sb. o nemocenském pojištění a týkají se problematiky „uzákonění“ otcovské dovolené v § 195a (částečně i nařízené karantény). Sem patří zákaz výpovědi v době, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa, když zaměstnanec čerpá otcovskou dovolenou. Dále vyšší ochrana zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou v § 54, který definuje výluky ze zákazu výpovědi dle § 53. Dále dle § 55 zákaz okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem na otcovské dovolené.

NV č. 276/15 Sb. o odškodňování po prac. úrazu bylo novelizováno pod č. 451/22 Sb.; bez dopadu do textu směrnice.

Do bodu 10 vzoru dohody o práci z domova doplněna povinnost zaměstnance evidovat odpracované hodiny v jednotlivých dnech pro účely prokázání nároku na peněžitý nebo nepeněžitý příspěvek na stravování, tak jak to vyžaduje správce daně podle Informace GFŘ k peněžitému příspěvku na stravování zaměstnanců z 29.4.2021.

21/ V N I T Ř N Í M Z D O V Ý P Ř E D P I S

OBSAH:

1) Seznam zákonných předpisů a dalších dokumentů, dle kterých je ve společnosti realizován tento vnitřní mzdový předpis

2) Postup tvorby a schválení předpisu

3) Základní ustanovení

4) Pravidla pro určení platové třídy (základní mzdy) zaměstnanců ve společnosti

5) Pravidla pro přiznání osobního příplatku

6) Pravidla pro přiznání příplatku za vedení

7) Ostatní příplatky ve společnosti

8) Odměny

9) Mzda při výkonu jiné práce

10) Mzda a náhradní volno za práci přesčas

11) Mzda a náhradní volno za práci ve svátek

12) Odměna za pracovní pohotovost

13) Další mzda

14) Mzda při uplatnění konta pracovní doby

15) Závěrečná ustanovení

Příloha č. 1 – vnitropodnikový katalog funkcí a profesí

1) Seznam zákonných předpisů a dalších dokumentů, dle kterých je ve společnosti realizován tento vnitřní mzdový předpis

Tento vnitřní mzdový předpis je vydán podle Zákona č. 262/06 Sb. (Zákoník práce – ZP), NV č. 567/06 Sb. v platném znění č. 465/22 Sb., o min. mzdě a vymezení ztíženého prac. prostředí, dle NV č. 590/06 Sb. k osobním překážkám v práci, dle Zákona č. 2/91 Sb. o kolektivním vyjednávání. Nedílnou součástí podkladů jsou osobní dotazníky zaměstnanců s uvedením dosaženého vzdělání a praxe, dále kopie vysvědčení (diplomů) o dosaženém vzdělání jednotlivých zaměstnanců.

2) Postup tvorby a schválení předpisu

Pro řešení komplikovaných otázek v oblasti odměňování zaměstnanců, pro správné nastavení motivačního systému a v zájmu regulérní aplikace zákonných předpisů na podmínky naší společnosti jmenoval ředitel společnosti svým příkazem č. .. mzdovou komisi. Jejími členy jsou vedoucí jednotlivých úseků – náměstkové, ředitel, (zástupce odborů,) předsedou komise je ekonomický náměstek. Komise se schází dvakrát ročně a dále v případě naléhavé potřeby (schválení nových předpisů, vznik nových profesí a funkcí, významné odchylky v hospodaření společnosti oproti plánu s dopadem na mzdovou politiku …). Na svém jednání dne ( ) komise navrhla tento mzdový předpis. Ten byl následně v desetidenní lhůtě připomínkován jednotlivými úseky (a event. i se zástupci odborů). Po připomínkovém řízení byl tento vnitřní mzdový předpis dne ( ) schválen a dne ( ) vstoupil v platnost. Obdobným postupem jsou schvalovány změny a dodatky tohoto předpisu.

3) Základní ustanovení

Vnitřní mzdový předpis je podkladem pro poskytování mzdy – odměny za vykonanou práci jednotlivých zaměstnanců ve prospěch společnosti a dále za pracovní pohotovost a případné náhrady mzdy a další plnění ve prospěch zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen ve svém mzdovém předpisu správně aplikovat zákonná ustanovení o odměňování zaměstnanců v podnikatelské sféře na konkrétní podmínky společnosti.

V souladu s § 4a) ZP může organizace upravit v pracovněprávních vztazích odchylně práva a povinnosti, jestliže to není zákonem výslovně zakázáno, či z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Tato odchylná úprava je možná jen formou smlouvy či vnitřním předpisem, přičemž však od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance a povinnosti zaměstnance mohou být upraveny pouze individuální smlouvou mezi organizací-zaměstnavatelem a zaměstnancem.

V pracovněprávních vztazích nesmí být v souladu s § 4a, s § 307 ZP se zaměstnancem sjednána práva nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost stanovené Zákoníkem práce nebo kol. smlouvou, jako nejméně či nejvíce přípustné (pokud není v § 116 – mzda za noční práci, § 118 odst. 1 – mzda za práci v sobotu a v neděli, stanoveno jinak). Tak je zajištěn minimální sociální standard a ochrana zaměstnance jako slabší strany základního pracovněprávního vztahu (rovněž viz další odstavec nově zdůrazňující tuto ochranu a omezující zaměstnavatele).

V souladu s § 305 ZP je tento vnitřní předpis závazný pro zaměstnavatele i pro všechny jeho zaměstnance. Pokud není aplikace zákonných ustanovení v souladu s obecně platnými předpisy a zejména kolektivní smlouvou, je v těchto pasážích vnitřní mzdový předpis neplatný (nepřihlíží se k těmto pasážím). Obdobně – pokud by se zaměstnanec z jakýchkoli důvodů vzdával svého práva poskytnutého mu tímto předpisem, zákonem, či kolektivní smlouvou, pak se k tomu nebude přihlížet, dle § 4a ZP. V souladu s novými podmínkami pro tvorbu vnitřních předpisů uvedenými v § 305 ZP naše organizace pomocí vnitřních předpisů (a tak i tímto vnitřním mzdovým předpisem) může stanovovat práva v pracovněprávních vztazích jen výhodněji, než stanoví zákon. Dále může prostřednictvím vnitřního předpisu konkretizovat již existující – zákonem uložené povinnosti, není však možné zaměstnanci ukládat povinnosti nové, nad rámec zákona, či zkracovat práva zaměstnance stanovená ZP.

Zaměstnavatel se zavazuje vést a průběžně aktualizovat následující podklady nezbytné pro naplňování tohoto předpisu (za správnost zodpovídá předseda mzdové komise): organizační řád s grafickým schématem organizační struktury, popisy práce (pracovní náplně) jednotlivých funkcí technickohospodářských zaměstnanců (THP) a charakteristiky jednotlivých dělnických povolání u zaměstnavatele.

Společnost poskytuje svým zaměstnancům mzdu dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce, dle dosahovaných výsledků. V souladu s § 111 ZP není mzda poskytovaná společností nižší než minimální mzda, konkrétně stanovená v NV č. 567/06 Sb., v platném znění. V případě, že by zaměstnanec nedosáhl min. mzdy, poskytne mu společnost doplatek do výše této mzdy. Společnost uplatňuje při odměňování zaměstnanců systém diferencovaných zaručených mezd. Zaručená mzda je mzda dle § 112 ZP, na kterou vzniklo zaměstnanci právo dle tohoto vnitřního předpisu (mzdového výměru, prac. smlouvy, dle zákona) a dle NV č. 567/06 Sb. § 3, kde jsou stanoveny nejnižší úrovně této zaručené mzdy, které je společnost povinna dodržovat pro příslušnou zde uvedenou „skupinu prací“ (pokud se v kolekt. smlouvě či jinde nesjedná vyšší úroveň této zaručené mzdy). Uplatňuje se jako systém (posloupnost) sazeb – spodního rozpětí měs. tarifu či spodní úrovně hodinových sazeb tarifních tříd (nejnižší úrovně zaručené mzdy v rámci 8 skupin prací) uvedených v bodu 4c) tohoto předpisu. Přičemž zaručená mzda v první „skupině prací“ dle NV není nižší než je základní sazba minimální mzdy. V první až osmé „skupině prací“ jsou v NV dány nejnižší úrovně zaručené mzdy, pro skupiny prací a příklady prací v těchto skupinách stanovené v příloze tohoto NV č. 567/06 Sb., jež je společnost povinna dodržovat při odměňování svých zaměstnanců. Uvedené „nejnižší úrovně zaručené mzdy“ jsou použity i v Tarifních třídách používaných ve společnosti pro odměňování svých zaměstnanců - viz bod 4c). V případě, že by mzda zaměstnance nedosáhla (bez příplatků, práce přesčas) zaručené mzdy pro příslušnou „skupinu prací“, poskytne společnost zaměstnanci doplatek ve výši rozdílu mezi dosaženou mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy.

a) KATEGORIE ZAMĚSTNANCŮ

Zaměstnanci společnosti jsou pro mzdové a statistické účely rozděleni do těchto kategorií:

aa) technickohospodářští pracovníci - tj. řadoví zaměstnanci + střední management (základní

mzda je jim stanovena v rozpětí příslušné tarifní třídy)

- náměstkové a ředitel (základní smluvní mzda)

ab) dělníci – výrobně jednicoví dělníci (hodinová mzda ve vazbě na plnění norem – „úkolu“) + režijní dělníci (mzda v rozpětí tarifní třídy)

b) DRUHY MEZD

Ve společnosti jsou aplikovány tyto druhy mezd:

měsíční časová mzda – je uplatňována u řadových zaměstnanců, středního managementu a režijních dělníků
úkolová mzda – je uplatňována u výrobně jednicových dělníků
smluvní mzda – je uplatňována u náměstků a ředitele

c) SLOŽKY MZDY

Zaměstnancům přísluší v závislosti na výkonu požadované práce a dalších okolnostech tyto složky mzdy:

základní mzda (nároková)
osobní příplatek (nenárokový)
příplatek za vedení (nárokový)
ostatní příplatky (nárokové)
odměny (nenárokové)
odměna za prac. pohotovost (nároková)
další mzda (nenároková)

4) Pravidla pro určení platové třídy (základní mzdy) zaměstnanců ve společnosti

a) Zaměstnanec je zařazen podle druhového vymezení prací v prac. smlouvě a v jeho mezích do platové třídy, ve které je ve vnitropodnikovém katalogu funkcí a profesí zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon společnost na zaměstnanci požaduje. Vnitropodnikový katalog vychází z přílohy NV č. 567/06 Sb. Do této třídy může být zaměstnanec bez dalšího zařazen, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje kvalifikační předpoklady a případné další požadavky. Po dobu prvních tří měsíců od nástupu do zaměstnání je zaměstnanec zařazen v dolním rozpětí příslušné třídy. Po uplynutí tří měsíců může být zaměstnanec – v závislosti na kvalitě jím vykonávané práce – na návrh svého přímého nadřízeného (písemné hodnocení podřízeného zaměstnance) a se souhlasem příslušného náměstka zařazen výše v daném rozpětí platové třídy. V den nástupu do práce (v den provedené změny) obdrží zaměstnanec v souladu s § 113 ZP písemný mzdový výměr.

b) Náměstkové a ředitel mají základní plat (na rozdíl od bodu a)) stanoven smluvně. Poskytování dalších složek platu je pro tyto vedoucí zaměstnance ve stejném režimu jako pro ostatní zaměstnance (vyjma ročních odměn, které jsou rovněž řešeny smluvně).

c) S platností od 1.1. 20xx jsou ve společnosti používány tato rozpětí platových tříd (týdenní prac. doba je 40 hodin):

Tarifní třída / skupina prací dle NV č. 567/06 Sb.	Rozpětí platové třídy
	v Kč na hodinu	v Kč na měsíc
1. / 1	103,80-106,50	17 300-17 900
2. / 1	106,50-117,50	17 900-19 700
Atd., dle konkrétních podmínek ve společnosti, celkem (8) tarifních tříd

(údaje v tabulce doplňte dle skutečnosti, v rámci mezí stanovených zákonem)

5) Pravidla pro přiznání osobního příplatku

Osobní příplatek je nenárokovou složkou odměny za práci. Jeho výplata, kromě kvality plnění pracovních úkolů zaměstnancem, závisí i na vývoji hospodaření společnosti. Standardně má každý zaměstnanec nárok na osobní příplatek (pohyblivou složku mzdy) ve výši 40% ze své základní mzdy. Tato procentuální výše se měsíc od měsíce liší v závislosti na plnění plánu prodeje (tržeb). Tzn., pokud v daném konkrétním měsíci společnost splní plán prodeje na 100%, mají všichni zaměstnanci nárok na poskytnutí osobního příplatku ve výši 40% základní mzdy (tj. stoprocentní výše tohoto příplatku). V případě překročení, či nesplnění plánu prodeje je o stejnou procentuální část překročení, příp. nesplnění plánu zvýšen, příp. krácen osobní příplatek.

XXXXXXXXXX

Výše osobních příplatků je v rámci roku pravidelně projednávána na zasedání mzdové komise. Přehodnocení výše osobního příplatku konkrétního zaměstnance může provést příslušný náměstek mimořádně i během roku k začátku následujícího měsíce (podléhá schválení ředitele) a to v případě mimořádných stabilně podávaných pracovních výkonů, či naopak dlouhodobě slabších výkonů, či porušování prac. kázně. Výši přiděleného osobního příplatku obdrží každý zaměstnanec mimo mzdový výměr písemně, a to při každé změně. Osobní příplatek nebude přidělován tomuto okruhu zaměstnanců: (zde konkrétně uvést – např. důchodci, jednicoví dělníci…). Nově přijatému zaměstnanci je možno přiznat osobní příplatek až po uplynutí tříměsíční (6 měsíců u vedoucích zaměstnanců) zkušební doby.

6) Pravidla pro přiznání příplatku za vedení

Přiznání příplatku za vedení se týká vedoucích zaměstnanců společnosti. Rozhodujícím podkladem je organizační schéma naší společnosti. Pro vedoucí zaměstnance v naší společnosti je příplatek za vedení přidělován dle jednotlivých řídících úrovní v těchto rozpětích (nutno upravit na podmínky společnosti, po vzoru nezisk. org.-v § 124 ZP – je možno poskytovat příplatek za vedení i jako procentní sazbu z přidělené tarifní třídy):

Statutární orgán – ředitel smluvně

Zástupce stat. orgánu – určený náměstek 3000 - 8000

Ostatní náměstci 1500 - 6000

Ostatní vedoucí – dle počtu podřízených: 500 - 3000

30 a více 2500 - 3000

20 – 29 2100 - 2499

10 – 19 1600 - 2099

2 – 9 1000 - 1599

1 – 2 500 – 999

Pro stanovení počtu zaměstnanců k přiznání příplatku za vedení jsou u nejnižšího vedoucího rozhodující přímo podřízení, u vyšších vedoucích vždy celý útvar, úsek (vč. nižších vedoucích) za který nadřízený – vedoucí zaměstnanec zodpovídá.

7) Ostatní příplatky ve společnosti

a) příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí – dle § 117 ZP činí nejméně 10% ze základní sazby minimální mzdy, přičemž další podmínky jeho poskytování jsou upraveny v NV č. 567/06 Sb. § 6 a 7. Zde je stanoveno, že za každý ztěžující vliv dle § 6 NV přísluší zaměstnanci nejméně 10% zákl. sazby minimální mzdy. Přísluší zaměstnancům za práci, při níž je riziko ohrožení života či zdraví zaměstnance, event. mimořádná psychická zátěž. Společnost stanovuje pro zde uvedené skupiny svých zaměstnanců tyto výše příplatků: (uvést konkrétně). Dle NV č. 567/06 Sb., se poskytuje i příplatek za ztížené pracovní prostředí dle § 6, písm. l) (rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem; zejména při nedostupnosti obvyklého zázemí, či ochrany místa pro trávení této doby přerušení práce). Příplatek je poskytován v souladu s § 7, odst. 2, a to ve výši nejméně 10% základní hodinové sazby minimální mzdy.

b) příplatek za zastupování – přísluší na základě tohoto mzdového předpisu zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností. Poskytování tohoto příplatku posuzuje dle individuálních případů ředitel společnosti.

c) příplatek za noční práci – dle § 116 ZP přísluší zaměstnanci za dobu noční práce příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. V souladu s § 116 ZP je možno sjednat se zaměstnancem jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Příplatek je pak sjednán ve výši: (v %, nebo pevnou částkou – uveďte dle skutečnosti).

V naší společnosti je tento příplatek vyplácen zaměstnancům kotelny při noční směně od 22,00 hod. do 6,00 hod.

d) příplatek za práci v sobotu a v neděli – přísluší dle § 118 ZP zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. V naší společnosti je tento příplatek vyplácen zaměstnancům kotelny, zaměstnancům ostrahy a ve vybraných obdobích i údržbářům.

V souladu s § 118 ZP je možno sjednat se zaměstnancem jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Příplatek je pak sjednán ve výši: (v %, nebo pevnou částkou – uveďte dle skutečnosti).

e) XXXXXXXXXX

f) Odměna za „dobu čekání mezi spoji“ – je poskytována v souladu s NV č. 589/06 Sb., § 9a.

8) Odměny

V souladu s § 224 ZP a tímto předpisem může společnost poskytnout vybraným zaměstnancům odměnu zejména v těchto případech:

za úspěšné splnění důležitého pracovního úkolu
při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení prac. poměru při přiznání důchodu
za poskytnutí pomoci v mimořádných situacích (požáry, živelní události)
při dosažení významně vyššího než plánovaného zisku

Odměny jsou poskytovány v případě dostatku finančních zdrojů při splnění výše uvedených podmínek, na základě návrhu přímého nadřízeného zaměstnance a po schválení mzdovou komisí.

9) Mzda při výkonu jiné práce

Dle § 139 ZP přísluší zaměstnanci společnosti - je-li převeden na práci, za niž přísluší nižší mzda z důvodu: ohrožení nemocí z povolání, karanténního opatření, odvrácení mimořádné, resp. živelní události, pro prostoj či přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy - po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku. „Jinou prací“ však není jakákoliv jiná práce přidělená zaměstnanci, která odpovídá sjednanému druhu práce (sjednané funkci) vymezenému (popsanému) v prac. náplni.

10) Mzda a náhradní volno za práci přesčas

Dle § 114 ZP přísluší zaměstnanci společnosti za hodinu práce přesčas dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku. Na základě dohody se zaměstnancem může být poskytnuto zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

V souladu s tímto mzdovým předpisem přísluší zaměstnanci, pokud je práce přesčas konána ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50% průměrného výdělku

pokud se společnost se zaměstnancem nedohodne na poskytnutí náhradního volna místo příplatku za práci přesčas. Výše uvedené platí, pokud není ve společnosti uplatněn alternativní postup dle § 114 odst. 3) ZP (blíže viz Pracovní řád).

11) Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za práci ve svátek

Dle § 115 ZP zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. V případě, že zaměstnanec v tento den pracoval, poskytne společnost zaměstnanci dosaženou mzdu a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Po dohodě může být zaměstnanci poskytnut příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Pracovní volno, resp. pracovní volno s náhradou mzdy je zaměstnanci při důležitých osob. překážkách v práci poskytováno dle NV č. 590/06 Sb.

12) Odměna za pracovní pohotovost

Dle § 78, 95, 140 ZP přísluší zaměstnanci za dobu pracovní pohotovosti na dohodnutém místě mimo pracoviště odměna nejméně ve výši 10% z průměrného výdělku, pokud v kolektivní smlouvě není dohodnuta vyšší odměna (nižší hodnota nemůže být sjednána ani v kol. smlouvě). Přičemž za výkon práce v době prac. pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda; v případě výkonu práce nad stanovenou týdenní prac. dobu jde o práci přesčas.

13) Další mzda

V případě velmi pozitivního vývoje hospodaření společnosti je možno na základě rozhodnutí ředitele společnosti přiznat zaměstnancům ve výplatním termínu za měsíc listopad tzv. „třináctý plat“ ve výši jedné průměrné mzdy zaměstnance.

XXXXXXXXXX

14) Mzda při uplatnění konta pracovní doby

V rámci nerovnoměrně rozvržené prac. doby uplatňuje – s přihlédnutím k sezónnosti své produkce – společnost „konto pracovní doby“ pro zaměstnance na těchto úsecích (pracovištích)... . To umožňuje přidělovat práci zaměstnancům v takovém rozsahu, aby to odpovídalo požadavkům odbytu (prodejů, trhu) produkce společnosti. Přičemž dotčeným zaměstnancům je vyplácena stálá mzda ve (stálé) výši min. 80% jejich prům. výdělku, dle § 120 odst. 1) ZP (resp. 85% dle § 120 odst. 2) ZP). Společnost pro tyto zaměstnance vede účty prac. doby, účty mzdy. Délka směny zde činí nejvýše 12 hodin. Vyrovnávací období je stanoveno dle kolektivní smlouvy na 26 (52) týdnů. Po jeho skončení jsou rozdíly vůči zaměstnanci vyrovnány.

15) Odměňování pedagogických pracovníků

(text pro podnikatelské subjekty-školy, postupující dle předpisů pro „státní“ sféru)

V souladu s NV č. 341/17 Sb., § 5 odst. 5, postupuje organizace při určení platového tarifu svých pedagogických pracovníků takto: zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem dle Zák. o pedagogických pracovnících č. 563/04 Sb. § 2, přísluší platový tarif stanovený dle stupnice platových tarifů z přílohy č. 5 NV č. 341/17 Sb.

V případě posuzování kvalifikace pedagogických pracovníků je postupováno dle Zák. č. 563/04 Sb. Organizaci je tímto zákonem v § 22 odst. 6 umožněno po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu zajišťovat výchovu a vzdělávání i pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace (§ 32).

Při posuzování rozsahu přímé pedagogické činnosti pro pracovněprávní účely postupuje organizace dle §§ 22a-23 Zák. č. 563/04 Sb. o pedagogických pracovnících.

16) Závěrečná ustanovení

Změny tohoto předpisu jsou prováděny zásadně písemnou formou. Jednotlivé složky mzdy ani celková mzda jednotlivce se nezveřejňují (až na v tomto předpise uvedené neadresné údaje). O výši své mzdy je zaměstnanec informován písemně mzdovým výměrem při nástupu do zaměstnání a dále při každé změně. O výši pohyblivé složky mzdy (v procentech) a dalších nenárokových složkách je zaměstnanec informován měsíčně v Nařízení ředitele. Zaměstnanci přicházející při plnění svých povinností do styku s údaji o mzdách jednotlivých zaměstnanců jsou povinni tyto údaje tajit a nezveřejňovat. Jiný postup bude charakterizován jako hrubé porušení „pracovní kázně“. Zúčtovacím obdobím pro výpočet mzdy je kalendářní měsíc, mzda je splatná v měsíci následujícím za měsíc předcházející a to ve sjednaném, stanoveném či určeném termínu (§ 141 ZP), event. dle kolektivní smlouvy. Mzda je vyplácena v hotovosti, na základě dohody se zaměstnancem bezhotovostním způsobem na jeden jím určený účet. Zaměstnanec odpovídá za změnu směrování platby, podklady předává vždy písemně. Pokud se v tomto předpisu používá termín plat, je tím myšlena mzda. Dnem platnosti tohoto předpisu pozbývají platnost všechna doposud platná opatření upravující oblast odměňování zaměstnanců této společnosti.

Dne…..

…………………………………. ředitel

Příloha č. 1 – Vnitropodnikový katalog funkcí a profesí ve společnosti s jejich zařazením do příslušné tarifní (platové) třídy

V dále uvedeném seznamu je uveden kompletní výčet funkcí a profesí nalézajících se v naší společnosti, které jsou obsazeny konkrétními zaměstnanci.

TŘÍDA NÁZEV FUNKCE KATALOGOVÉ ČÍSLO

1. platová třída uklízečka, myčka nádobí 1.1., 1.2 …

2. platová třída zahradnice, pokojská 2.1, 2.2 …

až (8.) platová třída

(seznam je nutno konkretizovat na podmínky společnosti, tj. na skutečně ve společnosti existující funkce a profese).

Komentář ke Směrnici č. 21 – Vnitřní mzdový předpis

Na rozdíl od státní sféry je v Zák. práce dán organizacím (a.s., s.r.o., k.s., v.o.s., …) značný prostor pro vyjednávání a smlouvání o podmínkách odměňování. Vnitřní mzdový předpis slouží pro konkretizaci zákona na podmínky organizace a dále jako materiál pro seznámení se zaměstnanců se systémem, dle kterého jsou odměňováni. Rovněž tak je podkladem vyžadovaným při kontrolách FÚ.

R. 2022 - Ve směrnici zmíněna novela NV č. 341/17 Sb., pod č. 322/21 Sb., kterou byl zvlášť jako samostatný bod zaveden příplatek pedagogického pracovníka/třídního učitele. A dále byla upravena nárokovost zvláštních příplatků v § 8 tohoto NV. Následně tomu pak byla upravena příloha č. 6 NV (týká se pouze „státních“, zde zejména pedagogických zaměstnanců). Na výše uvedenou novelu navázala novela č. 420/21 Sb., která vedla k přečíslování některých dříve ve směrnici uvedených odstavců a navýšila tarify ped. pracovníků v příloze (rovněž přečíslováno). Výše tarifů v konečné verzi pro r. 2022 byla pak novou vládou dílče redukována v samém závěru minulého roku v novele pod č. 531/21 Sb.

Od 1.1.2022 dochází k novele NV č. 567/06 Sb. pod č. 405/21 Sb. a tím ke zvýšení min./zaručené mzdy.

R. 2023 - od 1.1.2023 dochází k novele NV č. 567/06 Sb. pod č. 465/22 Sb. a tím ke zvýšení min./zaručené mzdy.

29/ S M Ě R N I C E K O B S L U Z E M Z D O V É A G E N D Y

Povinnosti naší organizace v oblasti mzdové, pracovněprávní a personální agendy jsou stanoveny zejména těmito zákonnými předpisy: Zák. č. 586/92 Sb. o daních z příjmů (ZDP), Zák. č. 280/09 Sb., daňový řád (DŘ), Zák. 262/06 Sb. – Zákoník práce (ZP), Zák. č. 435/04 Sb. o zaměstnanosti, Zák. č. 592/92 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, Zák. č. 48/97 o veř. zdrav. pojištění, Zák. č. 589/92 Sb. o pojistném na soc. zabezpečení a přísp. na st. politiku zaměstnanosti, Zák. č. 155/95 Sb. o důchodovém pojištění, Zák. č. 117/95 Sb. o státní soc. podpoře, Zák. č. 110/19 Sb. o zpracování os. údajů, resp. Nařízení EU – GDPR platné od 25.5.18, Vyhl. MFČR č. 125/93 Sb. o zák. pojištění odpovědnosti za škodu při prac. úrazu nebo nemoci z povolání, vyhl. č. 518/04 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, vše v platném znění.

Dle výše uvedených zákonných předpisů postupuje organizace z titulu svého postavení v roli zaměstnavatele, kdy pro zajištění svých úkolů stanovených ve stanovách, zřizovací (zakladatelské) listině, společenské smlouvě musí disponovat zaměstnanci, se kterými navazuje pracovněprávní vztah formou pracovní smlouvy, resp. dohody. Z uvedeného aktu plynou organizaci dále uvedené povinnosti. Pro přehlednost jsou úkoly mzdové účetní (která pro naši organizaci zabezpečuje mzdovou a personální agendu) rozčleněny do jednotlivých fází dle vzniku, trvání a zániku pracovněprávního poměru zaměstnanců organizace.

Mzdová agenda je předmětem rozsáhlých kontrol různých orgánů; v případě nemocenského pojištění jde zejména o kontroly dle § 90+§ 91 Zák. č. 187/06 Sb. Kontrolní orgán je povinen se prokázat při kontrole příslušným průkazem dle Vyhl. č. 78/14 Sb. Takto se prokazuje i při kontrole sociálního zabezpečení dle Zák. č. 582/91 Sb. (§ 15) a 589/92 Sb.

V souladu s Nařízením EU – GDPR platným od 25.5.2018 a rovněž dle Sdělení Generálního finančního ředitelství ČR z 29.6.2018 je zpracování osobních údajů zaměstnanců pro potřeby vedení mzdové agendy naší organizace (tj. plátce daně) tzv. zákonným zpracováním („zpracování ze zákona“). Neboť je nezbytné pro splnění našich právních povinností a zpracování osobních údajů zaměstnanců pak probíhá bez souhlasu subjektu údajů (tj. poplatníka – zaměstnance).

Jde zejména o prokazování nároku na nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění (§ 38l ZDP). Organizace si pak z tohoto titulu pořizuje fotokopie z originálů předložených poplatníkem – zaměstnancem (tj. pořizuje si důkazní prostředek), aby obhájila své důkazní břemeno vůči správci daně.

Zpracování těchto osobních údajů se pak dále řídí dle Xxxxxxxx k ochraně osobních údajů dle GDPR.

1) Úkoly organizace při vzniku pracovního poměru

a) nábor nových zaměstnanců na jednotlivé uvolněné či nově potřebné pozice v organizaci na základě požadavků vedoucích zaměstnanců (náměstků a ředitele) se děje prostřednictvím úřadu práce, personálních agentur, agentur práce (§ 307a a násl. ZP) či zveřejněním inzerátu v tisku. Podklady doručené organizaci za potenciálního nového zaměstnance (životopis, osobní dotazník) jsou sumarizovány u mzdové účetní, která je po uzavření termínu náboru předá příslušným vedoucím zaměstnancům k posouzení a případnému provedení osobních pohovorů s přihlášenými zájemci o zaměstnání. Souhlas s přijetím nového zaměstnance si nechá příslušný vedoucí zaměstnanec písemně schválit ředitelem organizace.

b) poté co ředitel schválí přijetí nového zaměstnance, obdrží mzdová účetní zpět od vedoucího zaměstnance životopis a osobní dotazník za nově přijímaného zaměstnance. Rovněž obdrží zpět výše uvedené podklady za zaměstnance z náborového řízení, kteří nebyli přijati. Těmto jsou jimi původně poskytnuté podklady vráceny zpět doporučeně poštou.

c) ke každému nově přijatému zaměstnanci zakládá mzdová účetní „osobní spis zaměstnance“ dle § 312 ZP, který obsahuje tyto podklady: osobní dotazník (obsahuje jméno, současné i dřívější příjmení, datum narození, r.č., státní občanství, pohlaví, rodinný stav, adresu trvalého pobytu, předchozí praxe - zaměstnání), životopis, zápočtový list od dřívějšího zaměstnavatele, pracovní smlouvu (příp. dohodu o prov. práce či o prac. činnosti, u obou těchto dohod platí od 1.1.2011 povinnost uzavřít je písemně a jedno vyhotovení dohody vydat zaměstnanci, v souladu s § 77 ZP), platový výměr, mzdový list, evid. list důchod. pojištění (ELDP), prac. posudek, vznik (příp. zánik) účasti na nemoc. a důchod. pojištění (v případě, že je zaměstnanec nemocensky pojištěný v zahraničí, tak i údaj o názvu a adrese zahr. instituce a č. cizozemského pojištění). Počínaje r. 2009 se vede ELDP i pro výdělečně činného poživatele starobního důchodu, pokud byl či nyní je účasten důchodového pojištění v cizině.

V souladu se Zák. o zaměstnanosti č. 435/04 Sb., § 102 odst. 4, je společnost rovněž povinna uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR, a to po dobu trvání jeho zaměstnání v organizaci a dobu 3 let od skončení zaměstnávání nebo výkonu práce tohoto cizince na území ČR. Obdobně vede i další evidenci o občanech EU, jejich rodinných příslušnících, cizincích, které zaměstnává; evidenci je povinen mít v místě pracoviště, dle § 102 odst. 3, zák. č. 435/04 Sb. Evidence povinně obsahuje údaje uvedené v § 102 odst. 2 Zákona a dále vybrané údaje dle § 91 odst. 1.

V místě pracoviště musí být pro orgán kontroly k dispozici v souladu s § 136 odst. 1, Zák. č. 435/04 Sb., kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Pokud tyto doklady nejsou pro kontrolní orgán k dispozici přímo na pracovišti, a to ani v místě řídícího pracoviště zaměstnavatele pro daného zaměstnance, pak si kontrolní orgán ověřuje existenci pracovněprávního vztahu dotčených osob a další potřebné skutečnosti postupem dle § 136 odst. 3+4 Zákona. Ze strany naší organizace je tedy nezbytné splnit si svoji povinnost a oznámit řádně OSSZ den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu zakládá účast na nemocenském pojištění (§ 136, odst. 1 Zákona); v tomto případě pak nemusí mít v místě pracoviště kopie dokladů.

XXXXXXXXXX

Součástí osobního spisu je i zaměstnancem učiněné „prohlášení k dani z příjmů fyz. osob“. Zaměstnanec může učinit toto prohlášení písemně na formuláři MF^³⁰ nebo ……………….. [upravte podle Xxxxxx konkrétních podmínek^³¹]. Toto prohlášení by měl zaměstnanec učinit do třiceti dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15.2. na příslušné zdaňovací období. Neučiní-li zaměstnanec prohlášení, účetní jednotka není oprávněna zaměstnanci v rámci měsíčních mezd aplikovat slevu na dani ani daňové zvýhodnění na dítě. Pokud změní zaměstnanec v průběhu kalendářního měsíce hlavního zaměstnavatele, pak postupuje mzdová účetní dle pokynu GFŘ D-59 (k § 38k odst. 6).

Pouze za vybrané profese obsahuje osobní spis dále ještě: v případě pracujícího důchodce potvrzení o druhu důchodu, výpis z rejstříku trestů (pokladní, ...), dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty (pokladní, skladníci...), potvrzení o vstupní lékařské prohlídce dle § 103 ZP (řidič, topič, svářeč, ...), konkurenční doložka dle § 310 (vybraní vedoucí zaměstnanci), dohoda o zachování mlčenlivosti (mzdová účetní, vedoucí zaměstnanci, vedoucí výroby…).

d) po přijetí zaměstnance provádí mzdová účetní dále za organizaci tyto úkony:

- do 8 dnů přihlašuje zaměstnance formou přihlášky k soc. pojištění na OSSZ, zde uvádí jméno, x.č., státní občanství. Pro každého zaměstnance zakládá formulář ELDP (vyjma starobních důchodců, kromě – viz bod c)). Rovněž pokud zaměstnanec vykonává pro organizaci souběžně několik prací, vede se pro každou výdělečnou činnost samostatný ELDP

- do 8 dnů registruje naši organizaci u zdrav. pojišťovny daného zaměstnance jako plátce pojistného (pokud tam již není registrována ve vztahu k jinému zaměstnanci)

- do 8 dnů přihlašuje zaměstnance k pojištění u zdr. pojišťovny, zde uvádí jméno, příjmení, r.č., trvalý pobyt zaměstnance. Údaje je možno předávat elektronicky.

- v případě, že naše organizace teprve vznikla a přijala svého prvního zaměstnance, registruje se organizace u místně příslušného FÚ jako plátce daně ze závislé činnosti a plátce daně vybírané srážkou sazbou daně. Registrační povinnost vůči správci daně je do 8 dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat. Dále do 8 dnů se naše organizace registruje u místně příslušné OSSZ jako plátce pojistného. Dále se registruje k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při prac. úrazu nebo nemoci z povolání^³²

- pokud je zaměstnán starobní důchodce nesplňující podmínky pro výplatu tohoto důchodu, tj. zejména při sjednání pracovněprávního vztahu na dobu delší než jeden rok, je rovněž o této skutečnosti podáno hlášení OSSZ

- v případě uzavření prac. poměru s invalidním důchodcem odesílá mzdová účetní hlášení o jeho zaměstnání úřadu práce a OSSZ (či jinému plátci tohoto důchodce) a to do 8 dnů od vstupu do zaměstnání

- při vystavování platových výměrů zaměstnancům je dodržováno ustanovení, že hrubá mzda nesmí být v kal. měsíci nižší než minimální mzda a rovněž tak nesmí být nižší než nejnižší úroveň diferencované zaručené mzdy

e) v případě zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí - občanů EU, ev. cizinců=osob, které nejsou občany EU (přijetí do prac. poměru) se postupuje dle Zák. o zaměstnanosti č. 435/04 Sb., § 85 a násl. V souladu s § 5a se pak za zaměstnání považuje i vnitropodnikové převedení. V souladu se Zák. č. 435/04 Sb., § 89 odst. 1, 2 může být cizinec přijat do zaměstnání pouze tehdy, pokud je držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, modré karty či platného povolení k zaměstnání a platného oprávnění k pobytu. A to s přihlédnutím k výjimkám uvedeným v § 98 a § 98a zákona, které jsou zde výčtem uvedeny a předchozí náležitosti pro zaměstnávání cizinců pak nejsou tímto zákonem ve zde uvedených případech vyžadovány; v souladu s novelou Zák. č. 435/04 Sb. sem patří i vyslání cizince na území České republiky v rámci nadnárodního poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie (§ 98 písm. k). Dále je ověřováno, jaký je daňový domicil cizince (tj. v které zemi je rezidentem). Z domicilu se vyvodí následující postup vůči zdanění zaměstnance. Zda dle Zák. o dani z příjmů (zejména dle ZDP § 6 odst. 14) či dle případné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která je nadřazena Zák. o dani z příjmů (pokud je s dotyčným státem uzavřena). Veškeré povinnosti za zaměstnaného cizince vůči úřadům ČR (FÚ, OSSZ, ZP...) plní (zajišťuje) naše organizace.

f) v případě, že organizace v souladu s novelou Zák. č. 589/92 Sb., ve znění č. 216/22 Sb., uplatňuje za svého zaměstnance slevu na pojistném dle § 7a tohoto Zákona, pak musí před uplatněním této slevy oznámit ČSSZ záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. Toto oznámení provádí mzdová účetní dle § 7a odst. 5, tohoto Zákona:

- nejdříve jeden měsíc přede dnem, od kterého bude uplatňovat slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání;

- záměr uplatňovat tuto slevu však oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu za kal. měsíc, za který tuto slevu na pojistném uplatňuje.

Záměr uplatňovat tuto slevu organizace oznamuje na ČSSZ v souladu s § 23e tohoto Zákona, a to:

buď datovou zprávou prostřednictvím elektronické aplikace ČSSZ, dle Zák. č.582/91 Sb., § 123e odst. 1, písm. b)
nebo v elektronické podobě na elektronickou adresu, nebo do datové schránky dle Zák. č.582/91 Sb., § 123e odst. 2, písm. a).

Další úkony prováděné mzdovou účetní týkající se slevy na pojistném jsou definovány dále v bodu 2) A), písm. x), této směrnice.

2) Úkoly organizace při trvání prac. poměru

A) Úkoly organizace v průběhu kalendářního roku

V organizaci je prováděno měsíční zpracování mezd, výplatní termíny jsou stanoveny pro celý rok po dohodě s odbory formou „Nařízení ředitele“. Mzdová účetní obdrží nejdéle do tří dnů po skončení měsíce od jednotlivých vedoucích úseků (odborů) a od ředitele organizace (za vedoucí zaměstnance) „přehled“ o odpracované době zaměstnanců jednotlivých úseků („docházka“), vč. přehledu přidělených příplatků u jednotlivých zaměstnanců – tj. po jejich případném krácení (zejména u osobního příplatku). Jde dále zejména o tyto příplatky: za vedení, za práci v noci, za práci přesčas (pokud práce přesčas již není součástí sjednané mzdy, dle § 114 odst. 3) ZP), ve zdraví ztíženém prostředí, za práci o víkendech a svátcích...). Rovněž jsou uváděny případné mimořádné odměny. Současně s tím jsou mzdové účetní předány další podklady za jednotlivé zaměstnance (přehled poskytnutého volna – náhradní, placené, neplacené, dovolená, jiné překážky v práci (s konkrétním uvedením), neoml. absence, návštěva u lékaře).

Dle § 97 odst. 1, Zák. č. 187/06 Sb. přebírá žádost o dávku (s výjimkou nemocenského; tedy např. otcovská, ošetřovné…) od svých zaměstnanců. Žádost a podklady jsou pak v elektronické podobě (po jejich ev. převedení z tištěné podoby) alespoň ve formě prosté kopie datovou zprávou (ve formátu .doc, .rtf, .xls, .pdf, .jpg, .txt) neprodleně zasílány OSSZ. Dokumenty jsou zaslány buď s elektronickým podpisem na adresu elektronické podatelny OSSZ, nebo do datové schránky OSSZ.

Ve vztahu k Zákoníku práce posuzuje mzdová účetní zameškanou dobu zaměstnance za výkon práce pro účely dovolené v souladu s § 216 odst. 2, ZP, kdy se zaměstnanci zde uvedené překážky v práci za výkon práce uznávají, avšak pouze do zde uvedeného limitu a dále za podmínky odpracování stanovené týdenní pracovní doby dle § 216 odst. 3, ZP.

XXXXXXXXXX

Po prověření, zda jsou zaměstnanci účastni nemocenského a důchodového pojištění, určí mzdová účetní jejich vyměřovací základ na S+Z („S+Z“ je zkratka pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění). Postupuje podle vymezení v § 5 zákona č. 589/92 Sb., v případě pojistného na sociální zabezpečení (při zohlednění samostatného, zvlášť zjišťovaného vyměřovacího základu u zaměstnanců – zdravotnických záchranářů a členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku pak podle § 5a, odst. 1, písm. b, +odst. 2, Zák. č. 589/92 Sb., ve znění novely č. 455/22 Sb.) a podle § 3 zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Přitom rozlišuje vyměřovací základ pro zaměstnance zaměstnané podle tuzemských předpisů a ostatní případy. Obdobně pak rozlišuje vyměřovací základ a jeho narůstající procentní sazbu v letech 2023-2026 u zaměstnanců – zdravotnických záchranářů a členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku dle § 7 odst. 1, písm. b, Zák. č. 589/92 Sb., ve znění novely č. 455/22 Sb.

Obdobně se postupuje i v případě, že zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce byl zúčtován v daném měsíci započitatelný příjem v částce vyšší než Kč 10 000,-. Pak jsou tito zaměstnanci dle § 7a Zák. č. 187/06 Sb., o nemocenském pojištění, účastni rovněž nemocenského a důchodového pojištění, a podle § 5 zák. č. 48/97 Sb. i zdravotního pojištění.

V případě, kdy má zaměstnanec zúčtován nebo vyplacen v daném měsíci příjem:

na základě dohody o provedení práce v částce nepřesahující Kč 10 000,-, nebo
v úhrnné výši nepřesahující částku Kč 4 000,-^³³,

kontroluje mzdová účetní, zda tento zaměstnanec učinil či neučinil pro zaměstnavatele prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP. V případě, že prohlášení neučinil, aplikuje pro takový příjem srážkovou daň podle § 6 odst. 4 ZDP.

Vyměřovacím základem zaměstnance zaměstnaného podle tuzemských právních předpisů pro S+Z je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu společnost zúčtovala v souvislosti se zaměstnáním (u pojistného na sociální pojištění pouze takového zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění). Zúčtovaným příjmem je takové plnění, které je poskytnuto zaměstnanci v peněžní či nepeněžní formě nebo formou výhody, či je předáno v jeho prospěch, připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné společností za zaměstnance. Výjimky jsou uvedeny v odst. 2 uvedených paragrafů zákonů viz výše.

Ve vztahu k této formulaci posuzuje mzdová účetní zaměstnancům poskytované různé „zaměstnanecké výhody“, tj. otázku, zda podléhají dani z příjmů a následně S+Z. Nadále zde jsou však určité výjimky; blíže je problematika upravena ve Směrnici k poskytování zaměstnaneckých výhod. Vedoucí kuchyně předává „přehled“ počtu obědů odebraných zaměstnanci v měsíci, pro provedení srážky hodnoty stravy hrazené zaměstnancem. Na základě takto předaných podkladů provádí mzdová účetní měsíční zpracování mezd za použití softwarového modulu „MZDY“ zanesením těchto podkladů do počítače v souladu se všemi zákonnými předpisy.

Naše organizace rovněž sleduje, zda měsíční příjem zaměstnance nepřekročil částku čtyřnásobku průměrné mzdy podle zákona o důchodovém zabezpečení^³⁴. V rámci progresivního zdanění se zdaňuje část základu daně do výše čtyřnásobku průměrné mzdy daní ve výši 15 %, část základu daně, která je vyšší, se zdaňuje daní ve výši 23 %. Výsledná záloha na daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

V případě, že je v naší organizaci dočasně přidělen k výkonu práce zaměstnanec agentury práce a naše organizace vyšle tohoto zaměstnance v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu EU, pak je povinna mzdová účetní (personalistka) informovat v dostatečném předstihu agenturu práce o údajích k tomuto zaměstnanci dle § 309a ZP.

V případě zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, který je vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky (tj. do naší organizace), se na něj vztahuje úprava České republiky – zejména pokud jde o složky mzdy, podmínky při agenturním zaměstnávání, podmínky ubytování a náhrad cestovních výdajů (§ 319 odst. 1, ZP). Za výplatu mzdy tomuto zaměstnanci zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslanému k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky ručí naše organizace; a to za podmínek dle § 319 odst. 3, ZP. V závislosti na délce vyslání je pak posuzován okruh práv zaměstnance dlouhodobě vyslaného na území ČR (§ 319a ZP).

Při zpracování mezd řeší a zohledňuje mzdová účetní zejména tyto problémy:

a) při výpočtu (použití) prům. výdělku v situaci, kdy zaměstnanec neodpracuje v rozhodném období alespoň 21 dnů (dle § 355 ZP), vychází mzdová účetní z „pravděpodobného“ výdělku. Při výpočtech forem průměrného výdělku se řídí § 351 a násl. ZP (zjišťování prům. výdělku jako prům. hodinového výdělku...). Přičemž s přihlédnutím k novému znění § 357 odst. 1, ZP, zohledňuje mzdová účetní zvýšení ochrany zaměstnance proti nepřiměřeně nízkým příjmům i prostřednictvím nejnižších úrovní zaručené mzdy (při uplatnění průměrného výdělku, který je nižší, než minimální mzda)

b) při vyplácení mimořádných mzdových plnění za období delší než je kal. čtvrtletí (13. platy, roční odměny, mimoř. odměny...), je do výpočtu prům. výdělku mzdovou účetní zahrnována pouze poměrná část připadající na kal. čtvrtletí

c) v případě dodanění zaměstnanci 1% z ceny motor. vozidla podle § 6 odst. 6 ZDP při použití pro soukromé i služební účely je z tohoto příjmu odváděno mzdovou účetní rovněž S+Z

d) ze mzdy jednotlivých zaměstnanců provádí mzdová účetní případné srážky ve prospěch subjektů uvedených v zápočtovém listu zaměstnance (např. výživné, náhrady škod...), dle § 145 a násl. ZP. Mzdová účetní může provádět jen takové srážky, které jsou stanoveny:

zákonem (zejména výkon rozhodnutí – exekuce srážkami ze mzdy dle §§ 276-302 Zák. č. 99/63 Sb., ve znění č. 192/21 Sb., Občanský soudní řád, NV č. 595/06 Sb., o nezabavitelných částkách). Tyto zákonné srážky mají vždy přednost před smluvním ujednáním – dohodou o srážkách ze mzdy uzavřenou mezi věřitelem a dlužníkem (viz dále). V důsledku novely NV č. 595/06 Sb. pod č. 289/22 Sb. ve vazbě na zvýšení částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení (Zák. č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, § 26a) je organizace povinna spočítat a použít vyšší nezabavitelnou částku při exekučních a insolvenčních srážkách (výkonu rozhodnutí) svých dotčených zaměstnanců ze mzdy (poprvé za 10/2022). V důsledku další novely NV č. 595/06 Sb. pod č. 466/22 Sb. počínaje 1.1.2023 (účinnost této novely) provádí mzdová účetní úpravu výpočtu nezabavitelné částky, která zohledňuje upravenou metodiku výpočtu o změnu výše podílu nezabavitelné částky (~~třetina~~-čtvrtina) a o částku, která je srážena bez omezení nad (~~dvojnásobek~~-jedenapůlnásobek) součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo „dvě osoby“ (~~jedna osoba~~-dvě osoby)
a dále srážky, které jsou podloženy písemnou dohodou o srážkách ze mzdy dle §§ 2045-2047 NOZ č. 89/12 Sb. (rovněž viz § 146 písm. b) ZP). V případě dohod o srážkách ze mzdy jde o tyto druhy dohod:

společnost je v pozici věřitele a sráží se v její prospěch, zaměstnanec je dlužníkem
společnost je v pozici plátce mzdy, věřitelem je třetí strana (cizí subjekt, např. pojišťovna, banka), zaměstnanec je dlužníkem. V tomto případě společnost v souladu s § 2046 NOZ zúčtuje náklady vzniklé s placením druhé a další srážky k tíži zaměstnance. K uzavření takovéto dohody je dle § 2045 NOZ nezbytný souhlas naší společnosti

příp. srážky k úhradě odborových příspěvků.
XXXXXXXXXX

V rámci svých pracovních povinností (event. ve spolupráci s personálním oddělením) odpovídá mzdová účetní za dodržování ustanovení § 144a ZP. Zde je pro společnost definován zákaz postoupit právo zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohod či jejich náhradu jinému. Obdobně toto právo zaměstnance nemůže být postoupeno k zajištění dluhu, vyjma výše uvedené dohody o srážkách ze mzdy. V souladu s § 144a odst. 4 ZP může být toto započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody, náhradu provedeno pouze za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v Občanském soudním řádu.

e) organizace plní povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení, zejména zasláním přehledu na předepsaném tiskopisu^³⁵:

o výši vyměřovacích základů a o výši pojistného, které je povinna odvádět (s rozdělením na zaměstnavatele a zaměstnance), s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena
přehled je organizace povinna zaslat spolu s případným odvodem pojistného od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, za který se mzdy zpracovávají.

Tento „přehled o výši pojistného“ dle § 9 odst. 2, Zák. č. 589/92 Sb., organizace předává v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny. Přehled je tedy zasílán v určeném formátu, struktuře a tvaru jako datová věta ve formátu XML (služba e-Podání, buď pro podání s uznávaným elektronickým podpisem, či pro podání s datovou schránkou). V případě prokazatelných objektivních technických důvodů, kdy nelze Přehled předložit v elektronické podobě, je na OSSZ zaslán v písemné podobě s uvedením důvodu tohoto postupu; dle § 9 odst. 3, Zákona.

f) přihlášky, změny uváděných údajů a odhlášky zaměstnanců k pojištění jsou sdělovány mzdovou účetní zdravotním pojišťovnám a OSSZ do 8 dnů. V případě změn údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání pro potřeby OSSZ, nahlašuje tyto změny do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděla, v souladu se Zák. č. 187/06 Sb., § 94 odst. 2. „Oznámení o nástupu do zaměstnání/skončení zaměstnání“ je dle § 94 odst. 1, Zákona, oznamováno OSSZ na předepsaném tiskopisu, v elektronické podobě na určenou elektronickou adresu. Odeslání tohoto tiskopisu e-Podání organizace potvrzuje svým uznávaným elektronickým podpisem (ev. přihlášením ke své datové schránce). V souladu s novelou Zák. č. 187/06 Sb., pod č. 248/21 Sb., § 94 odst. 5, je mzdová účetní povinna spolu s údaji dle § 94 odst. 1 oznámit OSSZ i údaje dle § 42 odst. 3, Zákona o zaměstnanosti (viz § 147ba, jež jsou potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti (účinnost od 1.4.2022).

g) na základě měs. zpracování mezd vypočítá a odvádí za zaměstnance sraženou zálohu na daň z příjmů fyz. osob, dle pravidel uvedených v § 38h ZDP, zdr. a soc. pojištění (v tom: nemocenské, důch. pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

U zaměstnanců se sleduje nepřekročení maximálního vyměřovacího základu sociálního pojištění (Zák. č. 589/92 Sb., § 15a); maximální vyměřovací základ pro rok 2023 je ve výši Kč 1 935 552,-.

V případě překročení limitu se již příslušné pojistné v daném roce nehradí.

h) vypočítává a odvádí za organizaci její podíl soc. a zdr. pojištění ve výši

24,8 % z úhrnu vyměřovacích základů pojistného zaměstnanců, kteří jsou v daném měsíci poplatníky nemocenského pojištění; v případě zaměstnanců vykonávajících práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku je výše 26,8 % v roce 2023^³⁶,
9 % z úhrnu vyměřovacích základů pojistného zaměstnanců na zdravotní pojištění těch zaměstnanců, kteří jsou poplatníky veřejného zdravotního pojištění.

i) s předstihem 2 prac. dní před zákonem určeným termínem platby v daném měsíci předává ekon. náměstkovi k provedení úhrady částky soc. pojištění, zdr. pojištění a zálohy na daň z příjmů FO, daně vybírané srážkou sazbou daně dle ZDP § 36.

Zdravotní pojištění se odvádí příslušným zdravotním pojišťovnám od 1. do 20. dne měsíce následujícího, a to bez ohledu na výplatní termín. Současně s tím mzdová účetní předává zdr. pojišťovnám „přehled o platbě pojistného“ za daný měsíc.

Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí příslušné správě sociálního zabezpečení od 1. do 20. dne měsíce následujícího, a to bez ohledu na výplatní termín. V tomto termínu se podává také přehled příslušné správě sociálního zabezpečení.

Sražená záloha na daň (vč. případného zvýšení o solidárního zvýšení daně u zálohy) se odvádí na účet fin. úřadu bez ohledu na výplatní termín nejpozději do 20. dne následujícího měsíce po měsíci zakládajícím nárok na výplatu.

Sražená daň podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP) se odvádí na účet příslušného finančního úřadu nejpozději do konce měsíce následujícího^³⁷.

Osoba odpovědná za podání příkazů k úhradě na pojistné odvody a platby daní tyto příkazy předává bance (resp. zaúčtuje do účetního systému jako závazek a s potřebným předstihem zadá elektronický příkaz k úhradě) v dostatečném předstihu před splatností podle předchozího, neboť za den úhrady pojistného a daní se považuje den připsání částky na příslušný účet příjemce (zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení, resp. správce daně).

j) mzdy jsou zaměstnancům vypláceny v den výplatního termínu v hotovosti, v případě žádosti zaměstnance bezhotovostním převodem na jeho písemně udaný účet v bance

k) v případě čerpání dovolené zaměstnance(ců) před výplatním termínem, je těmto zaměstnancům mzda vyplacena zálohově. Záloha je pak následně započtena oproti mzdě v řádném výpl. termínu

l) poté, co mzdová účetní provede veškeré úkony v rámci měsíčního zpracování mezd, vytiskne z počítače doklad „rekapitulace mezd za měsíc xx“. Ten slouží jako podklad pro zaúčtování veškerých mzdových operací formou vnitřního účetního dokladu do účetnictví organizace. Při přípravě účtového rozvrhu v oblasti rozúčtování mezd jsou pro podchycení všech operací v dostatečném množství vytvářeny analytické účty, a to zejména k účtu 336, k účtu 342, k účtu 521 a 524 – zde se zohledňují i jednotlivá střediska (úseky), aby mohlo být provedeno vyhodnocení střediskového hospodaření (plnění rozpočtu středisek).

Na účtu 521 jsou podchycovány příjmy zaměstnanců dle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP, tj. zejména mzdové nároky z prac. poměru a z dohod konaných mimo prac. poměr.

Mzdy jsou v organizaci zúčtovány těmito operacemi:

č.	popis operace	MD	D
1.	Hrubé mzdy – předpis	521	331
2.	Předpis odvodu zdr. a soc. pojištění, které hradí zaměstnavatel	524	336
3.	Předpis srážek soc. a zdr. pojištění, které hradí ze své mzdy zaměstnanec	331	336
4.	Předpis srážky zálohy na daň z př., kterou hradí ze své mzdy zaměstnanec	331	342
5.	Předpis ostatních srážek z mezd – např. spoření, obstávky)	331	379
6.	Výběr peněz z BÚ do pokladny (výpis z BÚ)	261	221
7.	Výběr peněz na mzdy z BÚ do pokladny (příjmový PD)	211	261
8.	Výplata mzdy z pokladny (záloha, doplatek)	331	211
9.	Výplata mezd zasílaných bezhotovostně na účty zaměstnanců	331	221
10.	Odvod zdr. a soc. poj. za zaměstnance a zdr. a soc. poj. zaměstnavatele (rozčleněno podle anal. účtů 336)	336	221
11.	Odvod srážek a zálohy na daň z příjmů	342	221
12.	Odvod ostatních srážek zaměstnanců	379	221
13.	Účtování o náhradě mzdy za nemoc, prvních 14 dní-zaměstnavatel	521	331

m) Mzdová účetní uplatňuje na základě údajů v podepsaných prohlášeních (a v závislosti na případných změnách hlášených zaměstnanci v průběhu roku) v měsíčních mzdách jejich nároky na slevu na dani a na uplatnění daňového zvýhodnění (v případě, že nemůže zaměstnanec nárokovat slevu v průběhu roku, může si nárok doložit a uplatnit v rámci ročního zúčtování – např. na manžela nebo za umístění dítěte (v předškolním zařízení)).

Měsíční výše těchto slev je v roce 2023 následující:

2 570 Kč na poplatníka^³⁸,
1 267 Kč na první nezaopatřené dítě, 1 860 Kč na druhé nezaopatřené dítě a 2 320 Kč na každé další nezaopatřené dítě^³⁹, příp. dvojnásobek částky u dítěte, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P (lze vyplatit i formou daňového bonusu, pokud je daň či záloha nižší, a pokud měl v daném měsíci zaměstnanec příjem alespoň ve výši 1/2 minimální mzdy); při určování výše se naše účetní jednotka řídí údaji v Prohlášení zaměstnance a Sdělením GFŘ z 9.1.2015,
335 Kč na poplatníka, jenž se věnuje studiu (a to až do 26 let věku; v případě studia doktorského programu až do 28 let věku),
210 Kč na poplatníka, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního či druhého stupně,
420 Kč na poplatníka, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a
1 345 Kč, je-li zaměstnanci přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Slevu na manžela/manželku^⁴⁰ ve výši 2 070 Kč/měsíčně, resp. ve dvojnásobné výši, má-li přiznán nárok na průkaz ZTP/P, lze vyplatit, žije-li manžel/manželka se zaměstnancem ve společně hospodařící domácnosti^⁴¹ a je-li bez zdanit. příjmů, resp. s ročními příjmy, jejichž výše nepřekročila zákonnou mez 68 000 Kč. Tuto slevu lze uplatnit až v rámci ročního zúčtování nebo v přiznání individuálně podaném zaměstnancem.

Obdobně až případně v rámci ročního zúčtování je možné zohlednit slevu za umístění dítěte, a to ve výši prokázané zaměstnancem, maximálně však do výše minimální mzdy platné k 1.1. daného roku^⁴². Odpovědný pracovník prověří, zdali předškolní zařízení, které dítě v předchozím roce navštěvovalo, plní podmínky definice předškolního zařízení dle § 35bb ZDP.

XXXXXXXXXX

Počínaje ročním zúčtováním za rok 2022 zohlední naše organizace v ročním zúčtování také slevu za zastavenou exekuci podle § 35 odst. 4 ZDP^⁴³, pokud zaměstnanec k žádosti o provedení ročního zúčtování doloží nárok usnesením o zastavení exekuce podle § 38l odst. 2 písm. g) ZDP, ve kterém byla náhrada rozhodnutím exekutora zaměstnanci přiznána.

V rámci ročního zúčtování je možné zohlednit jako položky snižující základ daně zaměstnance (podle § 15 ZDP) např. zaplacené příspěvky na penzijní připojištění, penzijní pojištění, doplňkové penzijní spoření, zaplacené pojistné na životní pojištění, poskytnutá bezúplatná plnění (dary) v zákonem vymezené výši^⁴⁴ a na v zákoně vymezené účely (v případě darování subjektu z JČS EU nebo ze státu EHP si ale musí tyto dary nárokovat zaměstnanec sám v přiznání individuálně podaném zaměstnancem, nelze tak činit v rámci ročního zúčtování daně zaměstnavatelem), zaplacené členské odborové příspěvky, úroky z úvěrů a zápůjček na bytové potřeby, částky uhrazené za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání – vše dle pravidel stanovených zákonem pro dané zdaňovací období.

Měsíční daňové zvýhodnění na děti poskytne mzdová účetní zaměstnanci formou měsíční slevy na dani dle § 35c, měsíčního daňového bonusu nebo kombinací měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu.

XXXXXXXXXX

Mzdová účetní požaduje po zaměstnancích veškeré potřebné doklady pro uplatnění jejich zákonných nároků, dle výčtu uvedeného v § 38l ZDP v návaznosti na učiněné prohlášení poplatníka podle § 38k odst. 4 (pro výpočet zálohy odváděné z měsíční mzdy) resp. podle § 38k odst. 5 (pro roční zúčtování)

n) měsíčně vede každému zaměstnanci dle požadavku z § 38j ZDP mzdový list. V něm je zejména uveden úhrn měsíčně zúčtovaných mezd zaměstnanci, částky od daně osvobozené, základ pro výpočet zálohy na daň, příp. základ pro daň podle zvláštní sazby, vypočtená záloha nebo sražená daň podle zvláštní sazby daně. Dále výše měs. daňového zvýhodnění, měsíční slevy na dani, měs. daňového bonusu a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani, skutečně sraženou zálohu, úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů. V případě člena statutárního orgánu naší firmy, který je daňovým nerezidentem, se odděleně vedou údaje o jeho odměně coby člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny. V případě, že daňové zvýhodnění uplatňované zaměstnancem za jeho děti je vyšší než daň, je rozdíl zaměstnanci vyplácen formou daňového bonusu, dle § 35d ZDP

o) dle sazby stanovené pro organizaci ve Vyhl. č. 125/93 Sb. vypočítává a odvádí mzdová účetní výši zákonného pojistného za odpovědnost organizace za škodu při prac. úrazu nebo nemoci z povolání. Pojistné se platí čtvrtletně předem, a to v těchto termínech: do 31.1., 30.4., 31.7., 31.10. daného roku. Základ pojistného se určí shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení, a to ve výši za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Sazba se bere z přílohy vyhlášky podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele

p) Občan má právo jednou za rok požádat ČSSZ o zaslání „informativního osobního listu důch. pojištění“

q) v souladu se Zák. č. 187/06 Sb. o nemoc. pojištění sepisuje žádosti o přiznání důchodu OSSZ

r) v případě, že zaměstnanec ukončil prac. poměr před 31.12., musí vyplnit mzdová účetní ELDP do jednoho měsíce po konečném vyúčtování příjmů, resp. nejdéle do 31.1. následujícího roku a následně do 30 dnů předat OSSZ. V souladu se Zák. č. 582/91 Sb., § 39 odst. 1, předává organizace předepsaný tiskopis ELDP v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny. ELDP jsou tedy zasílány v určeném formátu, struktuře a tvaru jako datová věta ve formátu XML (služba e-Podání, buď pro podání s uznávaným elektronickým podpisem, či pro podání s datovou schránkou). V případě prokazatelných objektivních technických důvodů, kdy nelze ELDP předložit v elektronické podobě, je na OSSZ zaslán v písemné podobě s uvedením důvodu tohoto postupu; dle § 39 odst. 7, Zákona.

s) měsíčně poskytuje mzdová účetní vedoucím úseků a řediteli „přehled nevyčerpané dovolené“ za zaměstnance jednotlivých úseků, s rozlišením na dny „nové“ a „staré“ dovolené (z předchozího roku). Uvedené opatření umožňuje operativně vedoucím zaměstnancům nařizovat čerpání zejména „staré“ dovolené podřízeným v době jejich nižšího prac. vytížení, dle § 218 Zák. práce (nezbytnost vyčerpání dovolené běžného roku nejpozději do konce následujícího kalendářního roku dle § 218 odst. 3 ZP).

Pro stanovení nárokovosti - práva na dovolenou každého jednotlivého zaměstnance organizace je počínaje 1.1. 2021 postupováno dle novelizovaných ustanovení v § 211 - § 223 ZP. Nově se počet hodin dovolené počítá podle týdenní pracovní doby (§ 213 ZP). Dovolená se tedy místo dnů počítá na hodiny. Způsob výpočtu dovolené je založen na týdenní pracovní době zaměstnance (buď stanovené podle § 79 ZP, nebo sjednané kratší podle § 80 ZP). Z ní je pak odvozeno jeho právo na dovolenou a k níž se poměřuje i čerpání této dovolené. Přitom je respektována výměra dovolené stanovená v týdnech dovolené za kalendářní rok podle § 212 odst. 1 až 3.

t) Povinnosti organizace a mzdové účetní ve vztahu k Zákonu o zaměstnanosti a osobám se zdravotním postižením (OZP)

ta) Společensky účelná pracovní místa (§ 113 Zákona)

Ve spolupráci s pers. odd. (ředitelem) vede agendu „společensky účelných pracovních míst“ (§ 113 Zák. č. 435/04 Sb.) pro konkrétního uchazeče o zaměstnání v organizaci. Komunikuje s úřadem práce o příspěvku na tato místa, přičemž v souladu s § 118 odst. 3 musí organizace pro poskytnutí příspěvku splnit podmínku „bezdlužnosti“.

tb) Chráněný trh práce (§ 78, § 78a)

V souladu se Zák. o zaměstnanosti č. 435/04 Sb., § 78, platí, že pokud organizace zaměstnává více než 50% osob se zdrav. postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a má s Úřadem práce uzavřenou „dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce“, pak je součástí tohoto „chráněného trhu práce“ (§ 78 odst. 1). Dohodu lze uzavřít a udržet v platnosti při splnění požadavků Zákona dle § 78 odst. 2-11. Pak v souladu s § 78a Zákona dostává příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdr. postižením (OZP) na chráněném trhu práce ve výši 75 % měsíčně skutečně vynaložených mzdových nákladů. Maximální částka příspěvku je zveřejněna s účinností od 1.10.2022 v NV č. 276/22 Sb. a činí Kč 14 200,- u OZP invalidních (§ 78a, odst. 17 Zákona) a nejvýše pak Kč 5 tis. u osob zdravotně znevýhodněných-OZZ (dle § 78a odst. 2). Přičemž pro účely stanovení výše příspěvku se tyto náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy (a event. další položky uvedené v § 78a, odst. 2). K předchozímu příspěvku náleží organizaci měsíční paušální částka Kč 1 000,- na OZP, dle § 78a, odst. 3. Při dodržení podmínek je pak možné uplatnit nárok na zvýšení příspěvku (na zaměstnance - osoby se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a), b)), dle § 78a odst. 3 Zákona.

Zákonem č. 161/20 Sb., ve znění č. 586/20 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii byl nepřímo novelizován Zákon o zaměstnanosti. Pokud organizace žádá o příspěvek podle § 78a, § 120, ZoZ na období, které spadá do doby platnosti mimořádného opatření (nouzového stavu – viz § 1), pak je dle Zák. č. 161/20 Sb. přistoupeno ke zmírnění podmínek pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání OZP.

V případě § 78a odst. 4, věta druhá, ZoZ a v případě § 120 ZoZ (cílené programy k řešení zaměstnanosti) ve vztahu k § 118 odst. 3, není od naší organizace – zaměstnavatele požadováno ze strany ÚP doložení/prokazování „bezdlužnosti“ (viz § 3, § 4 Zák. č. 161/20 Sb.). Své dotčené závazky však organizace musí i nadále hradit.

V případě § 78a odst. 2, písm. c, XxX se pro účely stanovení výše příspěvku v době nouzového stavu skutečně vynaložené prostředky na mzdu OZP nesnižují o náhrady mzdy poskytnuté zaměstnanci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele (viz § 2, Zák. č. 161/20 Sb.).

tc) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro OZP (§ 75) a příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP (§ 76)

Na základě uzavřené písemné dohody s Úřadem práce může organizace obdržet příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením (§ 75, odst. 1), dále na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP (§ 76). Přičemž v souladu s § 76 odst. 3 platí, že tento příspěvek na úhradu provozních nákladů nelze naší organizaci poskytnout (zejména) na:

XXXXXXXXXX

td) Příspěvek v době částečné práce (kurzarbeit)

Ve spolupráci s ekonomem pak mzdová účetní (pokud na straně zaměstnavatele dojde k uvedené situaci a při splnění podmínek Zákona) v souladu se Zák. o zaměstnanosti, § 120a – 120f, ve znění č. 248/21 Sb., žádá Úřad práce o „příspěvek v době částečné práce“. Samotná žádost je realizována v souladu s § 120e Zákona, a to na základě elektronicky podaného písemného oznámení organizace k příslušnému Úřadu práce.

Před jeho podáním musí organizace v souladu s § 120a odst. 4, Xxxxxx, písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele. Případná aktivace poskytování příspěvku v době částečné práce je v souladu s § 120b Zákona realizována formou vydání Nařízení vlády.

V případě čerpání příspěvku pak mzdová účetní předkládá elektronicky za příslušný kalendářní měsíc „měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců“; dle § 120e odst. 5, Zákona. Přehled je povinna předložit nejpozději do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce – dle § 120e odst. 7, Zákona.

u) mzdová účetní zajišťuje vyplácení náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény^⁴⁵ podle zásad zakotvených v bodě 17 směrnice č. 35; v případě nařízené karantény zaměstnanci zohledňuje mimořádný příspěvek podle u4).

V souladu se Zák. č. 187/06 Sb., mzdová účetní:

u1) podala dle § 116a, odst. 1+2, za organizaci v elektronické podobě žádost na ePortálu ČSSZ o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců. Notifikace o vzniku, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců jsou pak ze strany ČSSZ zasílány automaticky do datové schránky organizace/na tuto elektronickou adresu organizace xx@xx.xx (uveďte variantu, kterou si Vaše organizace zvolila v žádosti; v případě zasílání na email jde pouze o obecné upozornění na nově dostupné informace, k jejichž získání je nutné se přihlásit na ePortálu). Takto je mzdová účetní promptně informována o DPN. Obdobně – v souladu se Zák. č. 187/06 Sb., ve znění novely č. 358/22 Sb., § 116a odst. 1, 2 – organizace obdrží informaci o nařízení karantény zaměstnancům. Notifikace jsou zasílány dvakrát: poprvé okamžitě jakmile lékař odešle eNeschopenku do systému ČSSZ a podruhé po zpracování této eNeschopenky na straně ČSSZ.

Povinností zaměstnance nadále zůstává informovat svého nadřízeného telefonicky/e-mailem/dopisem o své DPN (mzdová účetní/personalistka zajistí předání této informace zaměstnancům organizace, že tato povinnost zaměstnancům nadále zůstává; s tím, že II. díl nové eNeschopenky, který obdržel od lékaře, zůstává zaměstnanci a slouží mu jako „Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce“ pro potřeby kontrol v místě jeho bydliště a při opětovné kontrole (ukončení neschopnosti) u lékaře).

u2) dle § 116, odst. 7-9 (Zák. č. 187/06 Sb., ve znění novely č. 358/22 Sb.), se dle potřeby přihlašuje na ePortálu ČSSZ, kde získává formou náhledu detailní informace i souhrnný přehled o dočasných pracovních neschopnostech všech zaměstnanců organizace (zejména datum vzniku, potvrzení o trvání pracovní neschopnosti; datum, ke kterému bylo trvání pracovní neschopnosti potvrzeno a dále ukončení pracovní neschopnosti, číslo rozhodnutí, podezření lékaře na důvod pro případné krácení dávky, místo pobytu, xxxxxx vycházek v období prvních 14 kal. dnů). Obdobně je organizace informována o zaměstnancích, kterým byla nařízena karanténa, datum nařízení karantény, potvrzení o trvání karantény, datum, ke kterému bylo trvání potvrzeno, potvrzení o ukončení karantény a datum ukončení karantény. K portálu se připojuje prostřednictvím datové schránky/eObčankou/uživatelským účtem NIA (variantně).

u3) využívá nové služby (nového typu e-Podání) „Data zaměstnavatelům o DPN“, která funguje prostřednictvím APEP (VREP) (případně prostřednictvím ISDS) a umožňuje organizaci si průběžně automatizovaně stahovat do mzdového a personálního programu naší organizace informace o vzniku, trvání, ukončení DPN zaměstnanců (pouze za předpokladu, že SW Vaší organizace je na tuto funkcionalitu přizpůsoben).

Výše uvedené způsoby získávání informací k DPN organizace může využívat současně, či je libovolně kombinovat dle své momentální potřeby.

v) v souladu se Zák. č. 187/06 Sb., ve znění novely č. 358/22 Sb., § 97 odst. 2, mzdová účetní elektronicky (papírově pouze v případě technického výpadku) zasílá OSSZ po 14 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo trvání nařízené karantény zaměstnance formulář „Příloha k žádosti o dávku“ obsahující i informaci o tom, kam je zaměstnanci vyplácena mzda. V případě, že je vyplácena v hotovosti, pak je postupováno dle § 110 odst. 5, tj. nemocenské se zaměstnanci vyplácí způsobem, který si určí a sám o něm informuje XXXX.

w) XXXXXXXXXX

x) organizace v souladu s novelou Zák. č. 589/92 Sb., ve znění č. 216/22 Sb., uplatňuje za své zaměstnance slevu na pojistném dle § 7a, tohoto Zákona. Mzdová účetní pak průběžně provádí testování, zda jsou splněny požadavky Zákona na uplatnění této slevy ve výši 5% z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována.

Aby mohla být sleva na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance uplatněna, musí zaměstnanec splňovat podmínky dle § 7a, odst. 1, Zákona; tj.:

- být starší 55 let, či pečovat o dítě mladší 10 let, či pečovat o osobu blízkou mladší 10 let. Nebo se připravuje zároveň na budoucí povolání studiem, nastoupil na rekvalifikaci, či je OZP dle definice uvedené v Zák. o zaměstnanosti v § 67 odst. 2.

Dalšími podmínkami, které organizace musí splnit pro nárok na slevu, jsou:

- v souladu s § 7a odst. 2, Zákona je se zaměstnancem sjednána kratší týdenní pracovní doba v rozsahu nejméně 8 a nejvíce 30 hodin týdně (tato podmínka se netýká zaměstnanců mladších 21 roků)

- jsou splněny další podmínky uvedené v § 7a odst. 3, Zákona (úhrn vyměřovacích základů je nižší, než 1,5 násobek průměrné mzdy a zároveň nižší než 1,15% průměrné mzdy-vztaženo na 1 hodinu z úhrnu. Odpracovaná doba v kal. měsíci nepřekročí 138 hodin; sleva se netýká zaměstnavatele na chráněném trhu práce a v době kurzarbeitu)

- v souladu s § 7b odst. 3, Xxxxxx se sleva uplatňuje jen jednou, i když zaměstnanec splní více důvodů pro uplatnění slevy

- podmínky pro uplatnění slevy musí být dle § 7b odst. 4, Zákona, splněny po celou dobu trvání prac. poměru v kal. měsíci.

Sleva je mzdovou účetní uplatňována na tiskopisu uvedeném v § 7c, Zákona, při uvedení údajů za zaměstnance dle § 9 odst. 4, Zákona. Pro zdokladování nároku na tuto slevu na pojistném je zaměstnanec povinen mzdové účetní doložit dokumenty (potvrzení) a sdělit potřebné informace uvedené jmenovitě v § 23c, Zákona. Mzdová účetní pak za organizaci disponuje o zaměstnancích ohledně slev na pojistném potřebnou evidencí (údajů a dokladů) v rozsahu dle § 23d, Zákona.

Mzdová účetní je povinna ve lhůtě 8 dnů po skončení kal. měsíce, ve kterém uplatnila slevu na pojistném za daného zaměstnance naposledy, oznámit ČSSZ skončení uplatňování této slevy. Forma pro oznámení je určena v § 23e, odst. 2, Zákona.

y) v souladu s novelou Zák. č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění č. 456/22 Sb., § 63 odst. 2, mzdová účetní na vyzvání k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu zaměstnance doručuje toto potvrzení orgánu státní sociální podpory do 8 dnů ode dne doručení výzvy. A to formou datové zprávy, či využitím informačního systému dle specifikace MPSV.

B) Úkoly organizace po skončení kalendářního roku

a) výpočet a odvod zák. pojištění odpovědnosti je prováděn v termínech podle části A písm. o) této směrnice, organizace žádné další kroky po skončení kalendářního roku neprovádí

b) v termínu do 15.2. žádají zaměstnanci mzdovou účetní o roční zúčtování sražených záloh na daň, a to učiněním prohlášení poplatníka podle § 38k odst. 5 ZDP^⁴⁶, a sdělené údaje dokládají rovněž do 15.2. způsobem uvedeným v § 38l ZDP. Mzdová účetní kontroluje (informuje) zaměstnance, že toto roční zúčtování je možno provést pouze zaměstnancům majícím příjmy pouze ze zaměstnání, kteří učinili zmíněné prohlášení poplatníka a nejsou povinni podávat daňové přiznání individuálně za podmínek v § 38g ZDP. Mezi tyto podmínky, které musí zaměstnanec plnit, aby bylo možné provést roční zúčtování, patří zejména:

příjmy ze závislé činnosti zaměstnanec pobíral pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (podle § 38ch odst. 4 ZDP),
zaměstnanec učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k,
zaměstnanec neměl vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, jiné příjmy podle §§ 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč^⁴⁷
nejedná se o zaměstnance – nerezidenta, který by nárokoval slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo g) nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně na úroky z úvěrů a zápůjček na bytové potřeby,
zaměstnanci nebyly vyplaceny příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
zaměstnanec nenárokuje snížení základu daně o hodnotu bezúplatných plnění (darů) poskytnutých do zahraničí
nejedná se o zaměstnance, který by měl povinnost podat daňové přiznání v případě, že mu jeho vinou zaměstnavatel srazil méně na dani nebo vyplatil vyšší daňové zvýhodnění, anebo proto, že u něho došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění.

Součástí ročního zúčtování záloh je i zúčt. daňového zvýhodnění na děti. Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění mzdová účetní nejdříve u zaměstnance vypočtenou daň sníží o slevu na dani a vypočte částku slevy na dani a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP pak sníží o slevu na dani dle § 35c (daňové zvýhodnění). Až takto vyčíslenou daň po slevě porovná s úhrnem zálohově sražené daně.

Tzv. „dlužné příjmy“ zaměstnanců, které nejsou vyplaceny ani do 31.1. následujícího roku jsou pro daň. účely započítány do období, ve kterém budou zam. vyplaceny. Rovněž tak je naloženo i se sraženou zálohou z těchto příjmů. V případě, že jsou tyto příjmy zaměstnanci zúčtovány, ale nebyly vyplaceny a ani jinak je zaměstnanec neobdržel do 31.1. následujícího roku, nepovažují se tedy za příjmy toho roku, ve kterém byly zúčtovány. Pokud však zaměstnanec obdržel část čistého příjmu, považuje se za jeho příjem (v hrubém) v daném kalendářním roce pouze poměrná část z dříve celkem zúčtovaného příjmu odpovídajícího poměru vyplaceného a nevyplaceného čistého příjmu. Toto procento zjistí mzdová účetní dle Pokynu GFŘ D-59 (k § 5 odst. 4). Obdobně se postupuje při určení poměrné části sražené zálohy a odpovídající části pojistného. Evidence o dlužných příjmech je poznamenána do mzdového listu zaměstnance.

Podle § 38g odst. 2 ZDP je zaměstnanec povinen podat sám daňové přiznání v případě, že mu byly doplaceny dlužné příjmy za uplynulá zdaňovací období, které nebyly považovány za příjem ve zdaňovacím období, kdy byly společností zúčtovány ve prospěch zaměstnance. O tomto je zaměstnanec mzdovou účetní poučen. Na mzdovém listu se dále poznačí údaje o vyplacených či jinak obdržených příjmech za uplynulá zdaňovací období. Tyto údaje se rovněž poznačí na „potvrzení o zdanitelných příjmech“ - tiskopisu MF 25 5460, kde se uvedou i částky pojistného a zálohy na daň sražené zaměstnanci, ale nepovažované za příjem tohoto období z důvodu nevyplacení zaměstnanci. V případě, kdy si zaměstnanec chce zohlednit ve svém daňovém přiznání částky zdaněné zvláštní sazbou daně (z dohod o provedení práce do 10 000 Kč anebo při celkových měsíčních příjmech ze závislé činnosti do 4 000 Kč^⁴⁸, pokud neučinil prohlášení), poskytne se potvrzení na formuláři 25 5460/A.

c) pro zaměstnance, kteří si sami podávají přiznání k dani z příjmů, vyhotovuje mzdová účetní „potvrzení o zdanitelných příjmech“, do 10 dnů od podání žádosti zaměstnance. Zaměstnanci si prostřednictvím tohoto přiznání k dani rovněž vypořádávají svoji daňovou povinnost i tehdy, pokud jim není možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (viz bod b). Na žádost zaměstnanců, kteří zároveň podnikají, potvrzuje do 8 dnů společnost tomuto zaměstnanci „úhrn vyměřovacích základů“ na soc. a zdr. pojištění za kal. rok, dle Zák. č. 589/92 Sb. § 15a, a to z důvodů možného dosažení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění.

d) odevzdává finančnímu úřadu do 3 měsíců od konce kalendářního roku vyúčtování daně vybírané srážkou na tiskopisu MF. Dále, je-li zpravodajskou jednotkou, v termínech určených Zák. č. 89/95 Sb. předkládá ČSÚ roční statistické výkazy

e) XXXXXXXXXX

f) výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede mzdová účtárna

nejpozději do 31. března, případné přeplatky z ročního zúčtování jsou zaměstnancům poukázány v březnové výplatě. Zaměstnancům, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění, vrací mzdová účetní jako přeplatek rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní vypočtenou, a to nejpozději při zúčtování mzdy za březen a dále pokud rozdíl činí více než Kč 50,-

g) (zrušeno)

h) dále vyplňuje v termínu nejpozději do 30.4. následujícího roku evidenční listy důchodového pojištění (v případě, že výdělečná činnost zaměstnance trvala k 31.12.) a odevzdává je do 30 dnů ode dne zápisu OSSZ. ELDP ve všech případech vyhotovuje trojmo: 1x si ho ponechává ve své evidenci po dobu 3 let po roce, kterého se týkají. Druhý stejnopis je určen zaměstnanci a poslední výtisk je pro OSSZ. V souladu se Zák. č. 582/91 Sb., § 39 odst. 1, předává organizace předepsaný „tiskopis ELDP“ v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny. ELDP jsou tedy zasílány v určeném formátu, struktuře a tvaru jako datová věta ve formátu XML (služba e-Podání, buď pro podání s uznávaným elektronickým podpisem, či pro podání s datovou schránkou). V případě prokazatelných objektivních technických důvodů, kdy nelze ELDP předložit v elektronické podobě, je na OSSZ zaslán v písemné podobě s uvedením důvodu tohoto postupu; dle § 39 odst. 7, Zákona.

POSTUP ORGANIZACE V PŘÍPADĚ ŽÁDOSTÍ O DÁVKY A PŘÍLOH/PODKLADŮ K ŽÁDOSTI O DÁVKU

Dle § 97 odst. 1, Zák. č. 187/06 Sb., ve znění č. 358/22 Sb., přebírá mzdová účetní „žádost o dávku“ od svých zaměstnanců. Žádost zaměstnanci doručí do organizace buď elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou, nebo běžným e-mailem jako oskenovaný tiskopis s vlastnoručním podpisem, nebo v tištěné podobě (poštou). Organizace pak na žádost o dávku doplní své záznamy, nebo je uvede na samostatném tiskopisu (tj. příloha k žádosti o dávku), ke kterému žádost přiloží. Žádost a podklady jsou pak v elektronické podobě (po jejich ev. převedení z tištěné podoby) alespoň ve formě prosté kopie datovou zprávou (ve formátu .doc, .rtf, .xls, .pdf, .jpg, .txt) neprodleně (u otcovské po uplynutí podpůrčí doby, u „běžného“ krátkodobého ošetřovného po uplynutí podpůrčí doby nebo po vydání potvrzení o trvání potřeby ošetřování) zasílány OSSZ. Obdobně je dle § 97 odst. 2, Zákona, postupováno při předávání podkladů pro stanovení nároku na nemocenské nebo trvání nařízené karantény. Dokumenty jsou zaslány buď s elektronickým podpisem na adresu elektronické podatelny OSSZ, nebo do datové schránky OSSZ. V případě otcovské je postupováno počínaje 1.12. 2022 v souladu se Zák. č. 187/06 Sb., ve znění č. 358/22 Sb.

V případě ošetřovného poskytovaného zaměstnanci dle Zák. č. 187/06 Sb., § 39 odst. 1, má tento zaměstnanec nárok na ošetřovné v případě ošetřování jiné fyzické osoby, nebo ženy, která porodila. Za podmínek stanovených v § 39 odst. 2, nemusí jít o osobu žijící se zaměstnancem v domácnosti. V případě ostatních podání vůči ČSSZ (pokud není zákonem stanoveno jinak) pak v

souladu s § 162 Zák. č. 187/06 Sb., dále rovněž dle § 123e Zák. č. 582/91 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezp. platí pro všechny zaměstnavatele i nadále možnost písemných podání, nemusí tedy komunikovat jen elektronicky

Tyto své povinnosti si společnost plní prostřednictvím [doplňte dle Vaší konkrétní situace]:

prostřednictvím datové schránky, z níž jsou dokumenty prostřednictvím ISDS zasílány do speciální datové schránky ČSSZ (ID 5ffu6xk), nebo
doručováním dokumentů prostřednictvím VREP s připojením našeho uznávaného elektronického podpisu, či s využitím přístupu se zaručenou identitou ověřenou občanským průkazem nebo jiným prostředkem pro elektronickou identifikaci (eObčankou/uživatelským účtem NIA). Či zasláním v elektronické podobě na jinou elektronickou adresu, určenou orgánem nemocenského pojištění; tj. na elektronickou adresu či do datové schránky jiného než příslušného orgánu nemocenského pojištění (viz Zák. č. 187/06 Sb., § 162 odst. 2, písm. a)) nebo
prostřednictvím mzdového software, jehož výstup musí být shodný s předepsaným tiskopisem (pokud je tato možnost dodavatelem/výrobcem programu dána), nebo
písemným podáním na předepsaném tiskopisu (naše organizace sama zváží, zda není výhodnější využít některou z možností elektronické komunikace).

i) organizace jako zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci má dle § 81 Zák. č. 435/04 Sb. povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nejméně ve výši povinného podílu 4% z celkového počtu zaměstnanců. Dle aktuální situace v oblasti zaměstnanosti plní tuto povinnost formou: (var.: odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel „dohodu o uznání zaměstnavatele“ (§ 78), samotným zaměstnáváním těchto osob (OZP), stanoveným finančním odvodem do státního rozpočtu, příp. kombinací zde uvedených možností). Způsob plnění této povinnosti dle § 83 oznamuje mzdová účetní úřadu práce do 15. února násl. roku za rok předcházející (ev. v souladu s § 82, odst. 2, Zák. č. 435/04 Sb. odvod do státního rozpočtu do tohoto data poukazuje prostřednictvím ÚP).

XXXXXXXXXX

j) v případě, že organizace není schopna zajistit plnění povinného podílu zaměstnáváním zdravotně postižených, či „odběrem výrobků nebo služeb“, je povinna mzdová účetní spočítat a finančně odvést povinný odvod, který takto organizaci vznikl (odvod do 15.2. následujícího roku); z pohledu účetnictví a daňových nákladů^⁴⁹ by mělo jít o náklad roku, za který nebyl povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením splněn, účetní jednotka tuto skutečnost zjeví ve svém účetnictví prostřednictvím časového rozlišení (případně dohadných účtů) v souladu se směrnicí č. 6.

k) mzdová účetní připraví podklady pro výpočet slevy na dani z příjmů organizace za zaměstnance se zdravotním postižením (18 tis.-ZP, resp. 60 tis.-TZP), a to nejpozději do …….^⁵⁰; při přípravě podkladů postupuje mzdová účetní dle § 35 ZDP a dle pokynů k daňovému přiznání^⁵¹.

3) Úkoly organizace při zániku prac. poměru

Při ukončení prac. poměru je mzdová účetní povinna:

a) do 7 dnů – v případě, že měl zaměstnanec exekuci ze mzdy – oznámit dotčenému soudu, že zaměstnanec přestal v naší organizaci pracovat. Soudu je zaslán i přehled provedených srážek

b) do 8 dnů odhlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny a na OSSZ

c) do 30 dnů zaslat za zaměstnance na OSSZ jeho ELDP

d) informovat úřad práce o uvolněném místu a to do 10 kal. dnů (v souladu se Zák. č. 435/04 Sb., § 35 odst. 1, je toto oznámení dobrovolné)

e) na žádost zaměstnance vystavit do 10 dnů potvrzení o zdanit. příjmech ze závislé činnosti (o souhrnných údajích uvedených ve mzd. listě) a o sražených zálohách na daň ve zdaňovacím období

f) XXXXXXXXXX

g) pokud o to zaměstnanec požádá, vyhotovit mu prac. xxxxxxx a to do 15 dnů od jeho žádosti, ne však dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání

h) vystavit zápočtový list a další oddělená potvrzení. V nich mzdová účetní uvádí zejména tyto údaje:

údaje o průměrném výdělku zaměstnance (oddělené potvrzení)
údaje pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění
údaje o případných srážkách prováděných ze zaměstnancovy mzdy, údaje o subjektu, v jehož prospěch jsou srážky prováděny a výše těchto srážek, který orgán tyto srážky nařídil (§ 313 odst. 1, písm. e, ZP), celková výše pohledávky a neuhrazený zůstatek pohledávky vůči zaměstnanci. V případě více srážkových titulů se uvádí pořadí (priorita) těchto srážek

údaje o druhu prac. poměru (doba neurčitá, určitá, způsob ukončení prac. poměru) a druhu vykonávané práce, údaj o dosažené kvalifikaci

potvrzení o zaměstnání dle § 313 odst. 1 ZP, mzdová účetní nemá povinnost vydat zaměstnanci v případě ukončení dohody zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce s výjimkou těch, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo kteří byli účastni nemocenského pojištění podle § 7a zákona o nemocenském pojištění č. 187/06 Sb.
v souladu s § 313 odst. 2, ZP je do odděleného potvrzení uváděn případně údaj o tom, že pracovní poměr byl ze strany společnosti ukončen z důvodu porušení povinnosti zaměstnance k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, další skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

i) při zaměstnávání občanů EU, „cizinců“, zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu EU (§ 87 odst. 2, zák. č. 435/04 Sb.; § 319a ZP), si společnost plní svoji informační povinnost dle Zák. o zaměstnanosti č. 435/04 Sb., a to zejména dle § 87, § 88; jde-li o daňového nerezidenta, zaznamená se do mzdového listu též den ukončení zaměstnání v ČR. Dle § 87 této novely si organizace jako zaměstnavatel plní za u ní zaměstnané občany EU, jejich rodinné příslušníky, rodinné příslušníky občanů ČR uvedené v § 3 odst. 3 zákona, cizince uvedené v § 98 písm. a) až e), j) a l) až s) a v § 98a, u kterých se nevyžaduje/vyžaduje povolení k zaměstnání, následující povinnosti:

ia) o nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce výše uvedených osob v naší organizaci mzdová účetní informuje písemně Úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce

ib) nejpozději do 10 kal. dnů informuje Úřad práce o vzniku skutečnosti, že v době trvání zaměstnání nebo výkonu práce u cizince zanikla potřeba mít povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance

ic) nejpozději do 10 kal. dnů informuje Úřad práce o ukončení zaměstnání nebo výkonu práce na území ČR za výše uvedené osoby (§ 87, odst.1+2). Tato povinnost organizace odpadá, pokud skončilo zaměstnání nebo výkon práce těchto osob na území ČR dnem původně zaměstnavatelem oznámeným (§ 87 odst. 4, Zák. č. 435/04 Sb.)

j) V souladu se Zák. č. 435/04 Sb., § 44b vzniká mzdové účetní povinnost za organizaci uhradit Úřadu práce do 10 prac. dnů od doručení této informace „kompenzaci“ za zaměstnance, kterému po skončení prac. poměru nebylo vyplaceno odstupné, odbytné či odchodné.

Dokumenty vznikající při obsluze mzdové agendy jsou archivovány dle Směrnice k vedení spisové služby (archivaci). Rovněž tak nakládání s osobními údaji zaměstnanců podléhá režimu ochrany osobních dat dle Xxxxxxxx k ochraně osobních údajů, z tohoto důvodu má mzdová účetní podepsanou „Dohodu o zachování mlčenlivosti“. Povinnost mzdové účetní nahradit škody způsobené organizaci se řídí obecnými ustanoveními Zák. práce o náhradě škody - § 250 (pokud nenakládá s hotovostí, nemá mzdová účetní podepsánu „dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty“). Při výkonu své funkce si je vědoma mzdová účetní rizik plynoucích z porušení stanovených povinností při vzniku, změnách, skončení prac. poměru a dohod, kde tato oblast je sankcionována v § 25 Zák. o inspekci práce č. 251/05 Sb., ve znění novely č. 250/21 Sb.

Dne ......... ředitel

Komentář ke Směrnici č. 29 – Směrnice k obsluze mzdové agendy

Tato směrnice stanovuje (sumarizuje) povinnosti mzdové účetní, a to nejen v oblasti mzdové, ale i personální, neboť – kromě toho, že se tato agenda vzájemně prolíná – ve většině organizací zabezpečuje obě agendy právě mzdová účetní. Směrnice není zaměřena na samotnou metodiku výpočtu mezd (byla by nesmírně obsáhlá, a navíc řadu propočtů po správném zadání od mzdové účetní provádí software), ale na interní a externí evidenční a organizační povinnosti organizace plynoucí organizaci z jejího postavení coby zaměstnavatele.

Do směrnice je nutno dopsat aktuální termíny, kdy jsou v organizaci jednotlivé agendy prováděny. Dále je nutno vyloučit pasáže – varianty, které se organizace netýkají.

R. 2022 - Zákon č. 438/20 Sb. „o krizovém ošetřovném“ byl průběhu prvního pololetí 2021 dvakrát novelizován. A to pod č. 173/21 Sb. a č. 183/21 Sb. Nároky podle tohoto zákona vznikaly a trvaly nejdéle do 30.6.2021 (viz § 1, odst. 2). Z tohoto důvodu již tedy tyto drobné změny plynoucí z těchto dvou novel, jež měly omezenou platnost do 30.6.2021, nebyly promítnuty do verze směrnic pro r. 2022 (neumožňuje to rovněž po technické stránce funkce „revize textu“, která je při tvorbě těchto směrnic používána).

V textu směrnice uveden odkaz na novelizaci Zák. č. 99/63 Sb., občanský soudní řád, pod č. 192/21 Sb. Zde byl vložen nový § 262c týkající se výkonu rozhodnutí u majetku nezletilých (problematika se okrajově se dotýká srážek ze mzdy prováděných mzdovou účetní). Pod tímto číslem č. 192/21 Sb. byl novelizován v dotčené problematice i NOZ č. 89/12 Sb. (plnění peněžitého dluhu u nezletilého).

Novelou Zákona o zaměstnanosti č. 435/04 Sb., pod č. 248/21 Sb., došlo k zabudování „kurzarbeitu“ pod označením „příspěvek v době částečné práce“ přímo do tohoto zákona. Jeho případná aktivace (v případě nepříznivých podmínek v ekonomice) bude realizována vydáním příslušného NV.

V souladu s výše uvedeným je doplněn do směrnice i text v důsledku novely Zák. č. 187/06 Sb., pod č. 248/21 Sb., § 94 odst. 5.

Zák. o nemocenském pojištění č. 187/06 Sb. byl novelizován pod č. 330/21 Sb. Zde došlo zejména v § 39 k úpravám okruhu osob a podmínek, za kterých může být zaměstnanci poskytováno „běžné“ ošetřovné. V návaznosti na tuto změnu okruhu osob byl pod tímto číslem (330/21 Sb.) novelizován i Zákoník práce (zejména §§ 53, 191, 219 odkazující na § 39 Zákona o nemocenském pojištění).

Zák. o nemocenském pojištění č. 187/06 Sb. byl novelizován pod č. 270/21 Sb. Zde došlo v § 162 k úpravě ve vztahu ke schválení (a funkci) nových občanských průkazů.

Do Pracovního řádu a do Komentáře platného pro r. 2021 (viz výše) byla zapracována krátká noticka plynoucí z novely Zákoníku práce pod č. 330/21 Sb., kterou – ve vazbě na novelu Zák. č. 187/06 Sb. – dochází ke změně používané terminologie (~~jiný člen domácnosti~~-jiná fyzická osoba, ~~nemocný člen rodiny~~-péče o fyzickou osobu uvedenou v § 39 zák. o nem. pojištění).

V části pojednávající o ročním zúčtování daně doplněna zmínka o nutnosti hlídat výši příjmů zaměstnance v situaci, kdy mu má být poskytnuto daňové zvýhodnění formou daňového bonusu, a dále nová sleva za zastavení exekuce.

Do části 2.A.u) k vyplácení náhrady mzdy při dočasné neschopnosti nebo karanténě byl doplněn postup podle zákona č. 518/21 Sb. o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, a to jako bod u4). Příspěvek byl schválen (zatím) na přechodnou dobu maximálně do 28.2.2022.

R. 2023 - v zájmu zvýšení podpory zaměstnávání OZP byla v NV č. 276/22 Sb. zvýšena částka příspěvku poskytovaná zaměstnavatelům na chráněném trhu práce (původní NV č. 388/20 Sb. bylo zrušeno).

Vydáním NV č. 289/22 Sb. (novelizujícím NV č. 595/06 Sb. o nezabavitelných částkách) vláda reagovala na inflační nárůst nákladů a došlo tak k navýšení nezabavitelné částky u insolvenčních a exekučních srážek ze mzdy. Mechanismus se použije poprvé za říjnovou výplatu roku 2022. Částka, o kterou se zvyšuje částka stanovená v Zák. o státní sociální podpoře v § 26a odst. 2, písm. a je Kč 4500,- a polovina z této částky tedy je 2250,-. Tento způsob výpočtu bude pak používán i v dalším období, dokud nedojde k jeho předpokládané aktualizaci (další zvýšení částek).

V důsledku další novely NV č. 595/06 Sb. pod č. 466/22 Sb. počínaje 1.1.2023 (účinnost této novely) provádí mzdová účetní další úpravu výpočtu nezabavitelné částky, která opět mírně zvyšuje nezabavitelnou částku a mírně zvýhodňuje rodiny, kde jsou zadlužení oba rodiče. Tato novela pak představuje určitý kompromis mezi dlužníky a věřiteli v situaci permanentního inflačního nárůstu životních nákladů.

Zákon č. 589/92 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení byl novelizován pod č. 216/22 Sb., s účinností od 1.2. 2023 . Cílem této novely je motivovat zaměstnavatele, aby vytvářeli pro zaměstnance více možností pracovat na zkrácené pracovní úvazky. Po splnění řady omezujících podmínek pak organizace „získá“ slevu 5% na pojistném z obvyklého pojistného ve výši 24,8% na sociální zabezpečení. Nové povinnosti mzdové účetní v rámci této agendy jsou podrobně popsány ve směrnici.

Zák. č. 187/06 Sb., o nemocenském pojištění byl novelizován s účinností od 1.12. 2022 pod č. 358/22 Sb. Zde došlo k zpřesnění/rozšíření poskytovaných informací ohledně dočasné pracovní neschopnosti. Do Zákona (a následně do této Směrnice) byla dále zapracována problematika karantén nařízených zaměstnancům, vč. způsobu poskytování informací týkajících se karantény. Dále upravil (rozšířil) podmínky pro poskytování otcovské.

Novelou Zák. č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, pod č. 456/22 Sb., narostla v § 63 odst. 2, mzdové účetní další povinnost ohledně doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu zaměstnance orgánu státní sociální podpory, a to s účinností od 1.7.2023.

Do směrnice byla zapracována novela Zák. č. 589/92 Sb., pod č. 455/22 Sb., která reaguje na snižování důchodového věku u zaměstnanců – zdravotnických záchranářů a členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Za tyto skupiny pak bude organizace hradit vyšší pojistné v letech 2023-2026, s čímž souvisí další povinnosti organizace (samostatné sledování vyměřovacího základu, uplatnění vyšší sazby pojistného, potřeba vést další evidenci dle Zák. č. 582/91 Sb., ve znění č. 455/22 Sb. – zejména § 37, § 37a.

Do směrnice bylo promítnuto zvýšení částky rozhodných příjmů zaměstnance, kdy se aplikuje srážková daň (v § 6 odst. 4 písm. b) ZDP), a to z Kč 3 500,- na Kč 4 000,- v důsledku zvýšení průměrné mzdy. V návaznosti na novelu § 38g odst. 2 ZDP zákonem č. 366/22 Sb., byla od 1.1.2023 zvýšena hranice příjmů zaměstnance mimo závislou činnost, kdy ještě není zaměstnanec povinen podat daňové přiznání, a to z hodnoty nad Kč 6 000,- na hodnotu nad Kč 20 000,-.

34/ S M Ě R N I C E K P O S K Y T O V Á N Í Z A M Ě S T N A N E C K Ý C H V Ý H O D (benefitů)

Tato směrnice stanovuje pro zaměstnance režim pro poskytování dalších zaměstnaneckých výhod, které jim naše společnost poskytuje (kromě penzijního připojištění, penzijního a životního pojištění, které jsou upraveny v samostatné směrnici). Základními právními předpisy upravujícími tuto oblast je Zák. č. 586/92 Sb., o daních z příjmů – ZDP, Zák. o pojistném na veřejné zdr. poj. č. 592/92 Sb. a Zák. o pojistném na soc. zabezpečení č. 589/92 Sb., (Vyhl. č. 114/02 Sb. k FKSP^⁵². Dále zakladatelské právní jednání-stanovy, společenská smlouva, zřizovací, zakladatelská listina (§ 122 a násl. NOZ) či jiný dokument řešící tvorbu a čerpání Sociálního fondu^⁵³). Dále je to Zák. práce, č. 262/06 Sb.

Účelem poskytování dále uvedených zaměstnaneckých výhod je zajištění stabilizace prac. kolektivu, motivace zaměstnanců k zvýšení výkonnosti a loajalitě ke společnosti.

Jednotlivé výhody jsou na základě rozhodnutí vedení společnosti poskytovány všem zaměstnancům, selektivně jednotlivým skupinám či konkrétním zaměstnancům. Finančním zdrojem pro poskytování uvedených výhod jsou daňově uznatelné výdaje (náklady) společnosti. V případech, kdy nelze výhodu poskytnout jako daňově uznatelný náklad, anebo podle rozhodnutí účetní jednotky, může být zdrojem Fond kulturních a sociálních potřeb [týká se subjektů, které tento fond ze zákona zřizují], případně sociální fond, zisk po zdanění anebo daňově neuznatelné náklady.

Při poskytování zaměstnaneckých výhod bere účetní jednotka v úvahu zejména daňovost či nedaňovost nákladu pro společnost a dále zdanění / (osvobození) nezdanění tohoto příjmu u zaměstnance. Významným kritériem pro poskytování zaměstnaneckých výhod může být také posouzení příjmu zaměstnance z hlediska povinnosti odvést z daného příjmu sociální + zdravotní pojištění (dále jen S+Z) [„S+Z“ je zkratka pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění].

Pro posuzování dopadu na daňovou (ne)uznatelnost pro společnost, režim zdanění těchto příjmů pro zaměstnance a toho, zda plnění podléhá soc. + zdr. pojištění (S+Z), bere účetní jednotka v potaz zejména:

a) Ustanovení zákona č. 262/06 Sb., zákoníku práce (ZP). Zákoníkem práce je povoleno ve vyjmenovaných případech sjednávat ve prospěch zaměstnanců vyšší plnění než plnění zde stanovená jako minimální, či sjednávat další zde neuvedená plnění (pokud to zde není výslovně zakázáno, či omezeno jiným zákonem – např. ZDP)

b) Ustanovení ZDP, zejména § 6 odst. 9 ZDP (osvobozené příjmy u zaměstnance) a §§ 24 a 25 ZDP (daňový režim zaměstnavatele). V § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 je stanoveno, že pro společnost jsou daňově uznatelnými i výdaje (náklady) vyplývající pro zaměstnance z kol. smlouvy, vnitřního předpisu společnosti, z pracovní či jiné smlouvy (pokud není v ZDP nebo jiným zákonem stanoveno jinak). Kde v dalším není řečeno jinak, považuje se postup podle této směrnice za úpravu ve vnitřním předpise společnosti podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Jde zde ale o pracovněprávní nároky definované ke sjednání v Zák. práce

c) Ustanovení § 5 zákona č. 589/92 Sb., pro určení, co je součástí vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění, ustanovení § 3 zákona č. 592/92 Sb., pro určení, co je součástí vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Platí, že vyměřovacím základem zaměstnance pro je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů FO a nejsou od této daně osvobozeny a které zaměstnanci společnost zúčtovala v souvislosti se zaměstnáním (v případě sociálního pojištění u takového zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění). Zúčtovaným příjmem je takové plnění, které je poskytnuto zaměstnanci v peněžní či nepeněžní formě nebo formou výhody, či je předáno v jeho prospěch, připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné společností za zaměstnance.

d) Ustanovení § 108 zákona č. 435/04 Sb., o zaměstnanosti (ZoZ), upravující pojem rekvalifikace. Společnost využívá přednostně pro vzdělávání zaměstnanců taková vzdělávání, která splňují podmínky rekvalifikace podle ZoZ.Dále jsou uvedeny benefity poskytované společností zaměstnancům (vč. jejich daňového, S+Z režimu, který u dané konkrétní zaměstnanecké výhody společnost uplatňuje, v podmínkách roku 2023):

1) Vzdělávací kurzy (prohlubování, zvyšování kvalifikace)

Společnost pečuje o odborný rozvoj zaměstnanců, a to zejména s využitím [§ 227 ZP]:

zaškolení a zaučení,
odborné praxe absolventů škol,
prohlubování kvalifikace,
zvyšování kvalifikace.

Společnost využívá vzdělávacích kurzů externích organizací, v případech rekvalifikace ověřuje plnění podmínek podle § 108 ZoZ. Vzdělávání musí souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele^⁵⁴.

a) společnost poskytuje (hradí) svým zaměstnancům jazykové, počítačové kurzy a další případná školení, rekvalifikace (ev. selektivně určitým profesím). Cílem je prohlubování kvalifikace zaměstnanců a následné využití těchto znalostí, dovedností zaměstnanců ve prospěch společnosti (zvýšení tržního podílu, zvýšení kvality poskytovaných služeb...).

b) společnost hradí vybraným zaměstnancům zvýšení kvalifikace, dle § 230 ZP, kdy zaměstnanci dosahují vyššího stupně vzdělání.

Daňový režim, S+Z v roce 2023 pro případy a) a b):

jestliže je vzdělávání poskytováno formou nepeněžního plnění a

jestliže je vzdělávání rekvalifikací podle zákona o zaměstnanosti anebo
jestliže jde o odborný rozvoj^⁵⁵ zaměstnance podle zákoníku práce,

pak pro společnost jde o daňově uznatelný výdaj dle ZDP § 24 odst. 2 písm. j) bod 3, a u zaměstnanců jde o příjem osvobozený od daně i od S+Z, dle ZDP § 6 odst. 9 písm. a); toto osvobození příjmů zaměstnance se ale nevztahuje na příjmy mu plynoucí v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům.

Jestliže je vzdělávání poskytováno ve vlastních vzdělávacích zařízeních (prostorách) zaměstnavatele, jsou za předchozích podmínek daňově účinné i náklady na provoz takového vzdělávacího zařízení (i v případě dosažení ztráty).

Peněžní příspěvek na vzdělávání je třeba zaměstnanci zdanit daní z příjmů ze závislé činnosti a odvést S+Z. Poskytnutí vzdělávání nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele řeší bod 5 této směrnice.

c) XXXXXXXXXX

Náklady na takové vzdělání uhradí společnost z Fondu kulturních a sociálních potřeb [týká se subjektů, které tento fond ze zákona zřizují], případně sociálního fondu, zisku po zdanění, nebo coby daňově neuznatelný náklad. Za splnění těchto podmínek bude příjem zaměstnance osvobozen od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a nebude ani vstupovat do S+Z.

2) Dary k životním a pracovním výročím

2.a) Společnost poskytuje zaměstnancům nepeněžní dary k výročí 20 let a každých dalších 5 let trvání prac. poměru. Dále při životních výročích 50 let a při prvním přiznání důchodu. Tyto dary jsou společností poskytovány do úhrnné hodnoty Kč 2 tis. ročně, dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.

Daňový režim, S+Z: do zde uvedené výše jsou dary osvobozeny od daně z příjmu, nepodléhají S+Z, jsou společností hrazeny jinak než na vrub daňových nákladů.

2.b) Společnost poskytuje zaměstnancům kromě nepeněžních i peněžní dary k dosažení 50. xxxxxxxxx a při prvním přiznání důchodu.

Daňový režim, S+Z: tato plnění se zdaní zaměstnanci daní z příjmu a odvádí se S+Z. Pro zaměstnavatele jde o daňový náklad.

3) Hodnota přechodného ubytování

Společnost poskytuje přechodné ubytování těm svým zaměstnancům, jejichž trvalé bydliště je natolik vzdálené, že nemohou dojíždět do zaměstnání každý den. Přechodné ubytování je zajištěno tak, aby obec přechodného ubytování nebyla shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště^⁵⁶. Ubytování je poskytováno zdarma, přičemž:

a) měsíční výdaj společnosti za ubytování pro jednoho zaměstnance nepřekračuje Kč 3,5 tis., dle podmínek uvedených ZDP § 6 odst. 9 písm. i).

Daňový režim, S+Z: tento nepeněžní příjem zaměstnance je dle § 6, odst. 9, písm. i) ZDP osvobozen od daně z příjmu, nepodléhá S+Z. Pro společnost jde o daňově uznatelný náklad, dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5) ZDP.

b) měsíční výdaj společnosti za ubytování pro jednoho zaměstnance překračuje Kč 3,5 tis.

Daňový režim, S+Z: tento nepeněžní příjem zaměstnance nad finanční limit Kč 3,5 tis. je předmětem daně z příjmu, podléhá S+Z. Pro společnost jde o daňově uznatelný náklad, dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5) ZDP.

c) společnost provozuje vlastní zařízení pro přechodné ubytování zaměstnanců. Pak i náklady převyšující výnosy v daném konkrétním zařízení jsou pro společnost daňově uznatelné podle § 25 odst. 1 písm. k) ZDP.

d) společnost poskytuje přechodné ubytování ve vlastních bytech či domcích. Náklady na takovéto přechodné ubytování zaměstnanců jsou pak pro společnost daňově uznatelné, dle ZDP § 25 odst. 1 písm. k).

4) Poskytování zápůjček

Na základě žádosti společnost poskytuje zaměstnancům vratnou zápůjčku na bytové účely, zápůjčku k překlenutí tíživé finanční situace, případně na jiný účel.

Daňový režim, S+Z - v roce 2023 je aplikován takto:

4.a) je-li zápůjčka sjednána jako bezúročná, je majetkový prospěch zaměstnance z toho plynoucí osvobozen od daně z příjmů [§ 6 odst. 9 písm. v) ZDP] v případě, kdy úhrnná výše jistin nepřesáhne Kč 300 000^⁵⁷; v takovémto případě příjem zaměstnance nepodléhá ani S+Z

4.b) je-li zápůjčka sjednána jako úročená, avšak úrokem nižším než obvyklým, je předmětem daně ze závislé činnosti rozdíl mezi úrokem obvyklým (posuzuje se podle výše úročení zápůjček poskytovaných bankovním sektorem při zohlednění shodného účelu a výše) a nižším úrokem použitým u zápůjčky; tento příjem zaměstnance podléhá S+Z

4.c) XXXXXXXXXX

Výši úroků obvyklých pro případy ad 4.b) a 4.c) a pro případ, kdy by xxxxxxx u bezúročné zápůjčky ad 4.a) převýšila 300 000 Kč, zjišťuje odpovědný zaměstnanec měsíčně. Dodanění zaměstnance se provede minimálně 1x ročně, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.

Zápůjčky jsou poskytovány společností z fondu tvořeného ze zisku po zdanění.

5) Příspěvky na kulturu, sport a rekreaci, vstupenky na různé akce, úhrada očkování

Zaměstnanci (či jejich rodinní příslušníci) mají možnost obdržet od společnosti jedenkrát ročně nepeněžní plnění ve formě úhrady jejich rekreace (zájezdu) v úhrnné výši až do Kč 20 tis. Zaměstnancům (rod. přísl.) jsou dále poskytovány v průběhu roku zdarma vstupenky (poukázky) na kulturní a sportovní akce (dle firemního plánu péče o zaměstnance), je jim umožněno využívat bezplatně rekreační a sportovní zařízení (chatu, tělocvičnu) společnosti, či tato zařízení zaměstnavatelem pronajatá. Společnost hradí v nepeněžní formě zaměstnancům příspěvky na dětské tábory. Dále hradí zaměstnancům – v zájmu snížení nemocnosti – pravidelně každý rok očkování proti chřipce a obdobná plnění – viz Směrnice k používání sociálního fondu, bod h).

Uvedené náklady společnost poskytne ze zisku po zdanění, anebo coby daňově neuznatelný náklad.

Daňový režim, S+Z: uvedená hodnota rekreace v součtu s příspěvky na dětské tábory je pro zaměstnance osvobozena od daně z příjmů do výše 20 000 Kč ročně dle § 6 odst. 9 písm. d), a do této výše nepodléhá ani S+Z.

Bez ohledu na výši limitu bude u zaměstnance osvobozen nepeněžní příjem v podobě

pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení (např. očkování proti chřipce či proti klíštěti, služby rehabilitačního zařízení apod.), pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; pracovník zajišťující tento benefit prověří, že dodavatelem je zdravotnické zařízení, a to vyhledáním v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (xxxxx://xxxxx.xxxx.xx/xxxxx.xxx?xxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx),
příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
možnosti používat vzdělávací zařízení, zařízení péče o děti předškolního věku^⁵⁸ (vč. mateřských škol podle Školského zákona č. 561/04 Sb.), knihovna organizace, tělovýchovná a sportovní zařízení, nebo
ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce (kromě případných zájezdů).

Ani v tomto případě příjem nebude podléhat S+Z.

Tato plnění jsou ve většině případů vyloučena z daňově uznatelných výdajů organizace: § 25 odst. 1 písm. h) body 1 a 2 (nepeněžní příspěvky na kulturní pořady a sportovní akce, na tištěné knihy s reklamou zabírající do 50 % plochy, použití rekreačních a dalších zařízení, poskytnutí rekreace vč. zájezdů), nelze je tedy u zaměstnavatele podřídit režimu § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

Výjimkou je hrazení nákladů na předškolní zařízení podle § 35bb ZDP, ať již provozované cizím subjektem nebo naší organizací. Pokud budou takovéto výdaje posouzeny jako daňově účinné [ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zw) ZDP], bude nutné buď vyžadovat od zaměstnance úplatu za používání (v ceně obvyklé), anebo bude nutné řešit u zaměstnance neosvobozený příjem (vč. povinností k S+Z).

Jelikož je osvobození těchto benefitů podmíněno poskytnutím v nepeněžní formě, zajistí pracovník odpovědný za pořízení benefitu, že benefit bude pořízen jménem a na účet zaměstnavatele. Tj. faktura /daňový doklad bude vystavena na zaměstnavatele, zaměstnavatel celou částku hradí ze svých prostředků, a o pořízení je odpovídajícím způsobem účtováno, např. 528/321, event. 528/211 při hotovostním nákupu, jde-li o benefit hrazený jako nedaňový náklad.

Bude-li se jednat o hmotnou věc (kniha, zdravotnické zboží apod.), pak je třeba do okamžiku převzetí zaměstnancem o ní účtovat jako o zásobě. Obdobně v případě poukazů na služby, které by měly povahu cenin, je nutné evidovat na účtu cenin.

Je-li rozhodnuto o spoluúčasti zaměstnance (např. si uhradí třetinu poskytnuté knihy), pak se příslušná část spoluúčasti uvede na účtu pohledávek za zaměstnancem (účet 335).

6) Firemní mobil (případně pevná linka), notebook používaný i pro soukromé účely

V případě využití mobilu či pevné linky na pracovišti zaměstnancem pro soukromé účely

(variantně):

a) jsou měsíčně vyhotoveny přehledy o všech realizovaných voláních (vč. jejich ceny) z konkrétního čísla. Zaměstnancem jsou označeny soukromé hovory, tyto soukromé hovory buď uhradí (např. formou srážky ze mzdy) anebo jejich úhrada není vyžadována, ale v takovém případě se bude jednat o nepeněžní příjem (jejich cena) podléhající dani z příjmů a odvodu S+Z;

je-li zaměstnavatel plátcem DPH, aplikuje vůči zaměstnancům cenu hovorů navýšenou o příslušnou DPH; DPH je třeba odvést i v situaci, kdy zaměstnavatel úhradu po zaměstnancích nepožaduje^⁵⁹

b) je na základě odborného odhadu stanoven procentuální poměr mezi firemními a soukromými hovory, dále je postupováno – viz výše; i přesto, že příjem zaměstnance bude dodaněn; tuto variantu nedoporučujeme realizovat, pro paušalizaci není opora v zákonu, mohla by být zpochybněna jak zaměstnancem (s poukázáním na nižší počet soukromých hovorů, než je mu zdaňován) tak případnou kontrolou správce daně (s poukázáním na účelově nižší zdanění, než může být ve skutečnosti)

c) XXXXXXXXXX

V případě využití notebooku i pro soukromé účely je postupováno obdobně dle 6 b), přičemž je zohledněna pořizovací cena notebooku a jeho předpokládaná životnost. Používání notebooku pro soukromé účely nedoporučujeme. Pro účely zdanění zaměstnance by bylo nutné aplikovat cenu obvyklou, což by mohla být i cena / den podle ceníku půjčoven apod., což by nemuselo být pro zaměstnance výhodné. V případě, kdy byl při pořízení notebooku uplatněn odpočet DPH na vstupu, je nutné řešit otázku odvodu DPH při jeho částečném soukromém používání zaměstnancem^⁶⁰.

7) Doprava (cesta) do a ze zaměstnání

Společnost poskytuje v rámci zlepšení prac. podmínek svým dojíždějícím zaměstnancům příspěvek na dopravu/dopravu do a ze zaměstnání.

Daňový režim, S+Z: náklad je pro společnost daňově uznatelný, pro zaměstnance jde o zdanitelný příjem, podléhající S+Z. V případě, že se zaměstnanci částečně podílí na úhradě nákladů, podléhá dani (a S+Z) pouze zbývající část nákladů zaměstnanci neuhrazená (oproti ceně „obvyklé“, poměrná část rozpočítaná na každého zaměstnance).

Obdobný daňový režim má ale také situace, kdy je svoz do práce prostřednictvím taxi či soukromého osobního vozidla dojednán se zaměstnancem v prac. smlouvě (jako součást odměny za práci). Přičemž tento příjem podléhá S+Z.

Dodaňování se netýká případů, kdy se jedná o cestovní náhrady při přijetí zaměstnance do zaměstnání nebo přeložení do jiného místa (vč. dočasného přidělení), ve smyslu § 165 a § 177 Zákoníku práce.

8) Naturální mzda, poskytování slev zaměstnancům

Naturální mzda je poskytována zaměstnanci pouze s jeho souhlasem jako výrobky, práce či služby produkované společností - zaměstnavatelem (přičemž ale zákonem stanovená min. mzda je mu vždy vyplacena v penězích). Takto vyplácená mzda je používána v určitých obdobích zvýšených prac. nároků na zaměstnance jako určitá forma odměny. Společnost si zároveň takto optimalizuje své skladové zásoby (snížení zásob po sezóně) či řeší nadprodukci (zemědělské přebytky, volné pracovní kapacity nerealizovatelné v určitém časovém úseku na trhu).

Daňový režim, S+Z: naturální mzda oceněná cenou obvyklou je součástí hrubé mzdy, tj. podléhá dani z příjmu, podléhá S+Z. Pro společnost jde o daňově uznatelný výdaj.

Slevy představují další formu nepeněžního plnění, které společnost poskytuje svým zaměstnancům v podobě rozdílu mezi cenou svých výrobků (zboží, služeb) pro běžné zákazníky (cenou tržní) a cenou pro zaměstnance sníženou o (20%). Uvedené slevy představují zvláštní formu benefitu pro zaměstnance, bez vazby na výkon práce. Každý zaměstnanec má nárok odebrat ročně výrobky společnosti v max. hodnotě Kč (......).

Daňový režim, S+Z: částka rozdílu mezi cenou tržní a cenou sníženou podléhá u zaměstnance dani z příjmu a S+Z. Jde o daňový náklad společnosti. Problematika DPH musí být řešena (podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH) v případech, kdy zaměstnanec obdrží výrobek bezúplatně.

9) Vklady v zaměstnanecké vnitropodnikové bance

Zaměstnanci mají možnost spořit ze své mzdy formou pravidelných či nepravidelných úložek ve vnitropodnikové bance (formou úročené zápůjčky pro společnost, která za to zaměstnanci vyplatí úrok).

Daňový režim, S+Z: úroky podléhají zdanění dle ZDP, podléhají S+Z.

Možnost činnosti vnitropodnikové banky je omezena úpravou zákona č. 370/17 Sb., o platebním styku, a není možná bez příslušného povolení vydaného ČNB (viz problematika platební instituce v §§ 7 a 8 zák. o platebním styku).

10) Prodloužení dovolené (placená, neplacená), zdravotní volno (sick days)

a) V souladu s § 211 ZP a násl., organizace – podnikatel (tj. např. i škola s právní formou a.s., s.r.o.) xxxxxxxxx pro dále uvedené skupiny (profese) svých zaměstnanců (var. – dle věku, dle délky zaměstnání) dovolenou delší o .. dní (týdnů) oproti základní výměře.

Daňový režim, S+Z: náhrada za dovolenou podléhá u zaměstnance dani z příjmu a dále S+Z, pro společnost představuje daňově uznatelný výdaj.

b) Naše společnost poskytne každému zaměstnanci v pracovním poměru (tj. ne „na dohodu“) zdravotní volno (sick days), a to v rozsahu …………………… [doplňte - např. 4 dny za kalendářní rok apod.] k překonání krátkodobé méně závažné zdravotní indispozice zaměstnance z důvodů, pro které návštěva lékaře obvykle není nutná. Zaměstnanec informuje o čerpání zdravotního volna dopředu a bez zbytečného odkladu svého přímého nadřízeného^⁶¹. Pokud pracovní poměr zaměstnance netrvá po celý kalendářní rok, pak se mu poskytne jen poměrná část sick days (je na rozhodnutí organizace, zda bude i tomuto zaměstnanci poskytovat celoroční nárokovost). Nevyčerpaná část nárokovosti sick days v jednom roce se (ne)převádí do dalšího období.

Zaměstnanci se zakazuje čerpat zdravotní volno v následujících situacích …………………. [možné omezení čerpání např. bezprostředně před a po dovolené nebo v případě pracovních dnů mezi státními svátky a víkendem].

XXXXXXXXXX

Daňový režim, S+Z: náhrada poskytnutá za zdravotní volno podléhá u zaměstnance dani z příjmu a dále S+Z, pro společnost představuje daňově uznatelný výdaj.

11) Příspěvky na stravování a stravovací služby, firemní automobil využívaný i pro soukromé účely

– tyto zaměstnanecké výhody jsou podrobně upraveny v jiných směrnicích v rámci tohoto „Souboru směrnic úč. jednotky“ (peněžitý příspěvek na stravování – Směrnice ke stravování, k sociálnímu fondu, Kolektivní smlouva; firemní automobil – Směrnice k cest. náhradám, Směrnice k provozu mot. vozidel).

12) Nealkoholické nápoje poskytované ke spotřebě na pracovišti

Zaměstnancům jsou poskytovány nealkoholické nápoje jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti, a to v těchto režimech:

a) poskytování „ochranných“ nápojů zaměstnancům vystaveným zátěži teplem a zátěži chladem, dle § 8 NV č. 361/07 Sb. a dle § 24 odst. 2, písm. j) ZDP. Dále zásobování pracovišť pitnou vodou.

Daňový režim, S+Z: náklad je pro společnost daňově uznatelný, u zaměstnance nepodléhá dani, ani S+Z

b) poskytování nealko nápojů na ostatních pracovištích – jde o poskytování nápojů mimo režim uvedený v bodu a), případně sjednaný pro zaměstnance v kol. smlouvě.

Daňový režim, S+Z: společnost hradí uvedené výdaje jako nedaňové (příp. ze soc. fondu, ze zisku po zdanění), dle ZDP § 25 odst. 1 písm. zm), u zaměstnance nepodléhá plnění dani, ani S+Z, dle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP

13) Poskytnutí jednorázové sociální výpomoci

Na žádost zaměstnance poskytuje společnost jednorázovou fin. sociální výpomoc k překlenutí mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, a to až do výše Kč 500 tis.

Daňový režim, S+Z: společnost hradí uvedené výdaje jako nedaňové (ze soc. fondu), u zaměstnance nepodléhá plnění dani dle § 6 odst. 9 písm. o) ZDP ani S+Z.

Výpomoc vyplácená nad tuto výši podléhá u zaměstnance pouze dani z příjmů.

14) Poskytování vyššího odstupného

Společnost poskytuje svým zaměstnancům na základě ujednání v kolektivní smlouvě (prac. smlouvě, vnitřním předpisu) vyšší než zákonem stanovené minimální odstupné, a to ve výši „...“ násobku.

Daňový režim, S+Z: společnost hradí uvedené výdaje jako daňové, u zaměstnance podléhá plnění dani z příjmů, do výše umožněné zákoníkem práce nepodléhá S+Z.

15) Poskytování cestovních náhrad nad základní limit určený pro „státní“ zaměstnance

Společnost poskytuje na základě ujednání v kolektivní smlouvě dle § 152 ZP tyto cestovní náhrady nad limit určený pro „státní“ zaměstnance (těmto není možné tyto nadlimitní náhrady poskytovat): ...............(uvést konkrétně)

Daňový režim, S+Z: společnost hradí uvedené výdaje jako daňové dle § 24 odst. 2, písm. zh) ZDP, u zaměstnance podléhá plnění nad limit určený pro „státní“ zaměstnance dani z příjmů, podléhá i S+Z.

16) Manažerské životní pojištění

Soukromé životní pojištění je poskytováno zaměstnancům za podmínek v 2. části směrnice č. 33. V následující části je řešeno manažerské životní pojištění, které nemusí plnit podmínky pro soukromé životní pojištění dle směrnice 33, a také jeho daňový režim bude odlišný.

Společnost poskytuje jako stabilizační prvek svým vrcholovým manažerům toto pojištění, které je formou kapitálového životního pojištění. Smlouva kryje riziko zranění s trvalými následky, riziko ztráty života, při současném spoření a zhodnocení úložek. Pojištění je pro konkrétního manažera sjednáno na dobu 5 let na individuální pojistnou částku, hrazenou plně společností (pojistníkem, tj. majitelem pojištění). Pojištěný vedoucí zaměstnanec obdrží po ukončení pojištění celou pojistnou částku zvýšenou o realizované zhodnocení docílené komerční pojišťovnou. V případě, že vedoucí zaměstnanec odejde ze společnosti dříve (před ukončením pojistné doby), je pojistka posléze vyplacena společnosti, ev. převedena na odcházejícího zaměstnance jako „odbytné“. Takto sjednané pojištění je součástí pracovněprávních nároků uvedených v prac. smlouvě zaměstnance, tj. odměny za práci. Variantně je – po dohodě s konkrétním zaměstnancem poskytováno investiční kapitálové životní pojištění. Zde není garantován výnos při ukončení smlouvy a zaměstnanec si sám rozhoduje o tom, do jakých fondů či investičních programů budou spořené peníze alokovány.

Daňový režim, S+Z: pojistné částky jsou hrazeny společností jako nedaňový výdaj (ze zisku po zdanění, ze soc. fondu), a to podle § 25 odst. 1 písm. zo) ZDP^⁶². Daň z příjmů, S+Z je zaměstnancem hrazena až poté, co obdrží pojistné plnění. (V závislosti na konkrétních parametrech individuálně sestavené pojistné smlouvy může v některých případech dojít ke vzniku daňové povinnosti již v jejím průběhu. Jde o velmi variabilní produkt, situaci je pak nutno případ od případu konzultovat s daňovým poradcem).

XXXXXXXXXX

17) Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o prac. činnosti při dočasné prac. neschopnosti nebo karanténě

a) Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy (platu) za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v souladu s ustanovením § 192 ZP v povinné minimální výši, tj.

za 1. až 14. den dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény: 60 % průměrného redukovaného výdělku^⁶³.

Daňový režim, S+Z: společnost hradí uvedené výdaje jako daňové dle § 24 odst. 2, písm. p) ZDP (resp. písm. j) bod 5 ZDP).

U zaměstnance půjde o osvobozený příjem podle ZDP § 6 odst. 9 písm. t), tato částka nepodléhá i S+Z.

V případě mimořádného příspěvku při nařízené karanténě na základě zákona č. 518/21 Sb. (viz Směrnice k obsluze mzdové agendy, část 2.A.u4) jde u zaměstnance o osvobozený příjem. U zaměstnavatele se o náklad nejedná, protože částku započte proti odvodům na sociální zabezpečení.

b) Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci na základě dohody nebo vnitřního předpisu náhradu mzdy (platu) v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény vyšší než je povinné minimum dle předchozího.

(je-li aktuální, doplňte zásady pro vyplácení, např.: „Společnost v tomto roce poskytuje v souladu s Kolektivní smlouvou (vnitřním předpisem) náhradu mzdy (za první tři dny) při prac. neschopnosti ve výši 80 % průměrného výdělku“ apod.)

Daňový režim, S+Z: jestliže nadlimitní náhrada nepřevýší povolené maximum v § 192 odst. 3, ZP (tj. průměrný výdělek podle § 356 odst. 1, ZP), jedná se podle § 24 odst. 2, písm. j) bod 5, ZDP pro společnost o výdaj (náklad) daňový, při vyšší částce je částka nad povolené maximum pro zaměstnavatele nedaňovým nákladem.

Pro zaměstnance představuje obdržená náhrada mzdy nad povinné minimum (viz ad a) zdanitelný příjem, z něhož se odvádí také S+Z.

18) Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

a) OOPP, které jsou zaměstnancům poskytovány v nepeněžní formě, do zákonného limitu (viz Směrnice k OOPP) jsou pro organizaci daňově uznatelným výdajem a zároveň u zaměstnanců nejsou předmětem daně z příjmů FO, nepodléhají S+Z.

b) Náhrada za OOPP, která je zaměstnancům poskytována v peněžní formě (tj. v rozporu s předpisy), resp. nad zákonný limit (viz Směrnice k OOPP) je pro organizaci daňově neuznatelným výdajem a zároveň u zaměstnanců je předmětem daně z příjmů FO, podléhá S+Z.

19) Evidence zaměstnaneckých výhod

Evidenci a dozor nad poskytovanými zaměst. výhodami vede vrcholově personální útvar (ev. mzdová účetní) ve spolupráci s vedoucími jednotlivých úseků. Ten zodpovídá za dodržení limitů pro jednotlivé zaměstnance vyplývajících z této směrnice (kol. smlouvy, směrnice k soc. fondu) za jednotlivé druhy plnění. Pro jednotlivé zaměstnance jsou vedena na počítači elektronická „konta zaměstnaneckých výhod“, do nichž se jednotliví zaměstnanci prostřednictvím svého indiv. hesla mohou podívat na stav čerpání svých výhod v daném roce.

Dne: ředitel

Komentář ke Směrnici č. 34 – Směrnice k poskytování zaměstnaneckých výhod

Tato směrnice popisuje rozhodující část různých zaměstnaneckých výhod, které jsou u podnikatelů poskytovány. Je nutno vymazat ty „výhody“, které společnost neposkytuje či ani z důvodu své organizační formy nemůže poskytovat. V řadě případů jde o výhody, které nemají tak jednoznačný daňový a S+Z režim. Některé výhody jsou ve společnostech uplatňovány v různých „mutacích“ – tomu pak odpovídá odchylný režim zdanění a pojištění a je tedy nezbytné nechat posoudit konkrétní produkt firemnímu daňovému poradci.

R. 2022 - ve vazbě na doplnění Směrnice k obsluze mzdové agendy, část 2.A.u4, doplněn daňový pohled zaměstnance a zaměstnavatele na mimořádný příspěvek při nařízené karanténě podle zákona č. 518/21 Sb.

R. 2023 - zpřesnění podmínek osvobození jednorázové finanční výpomoci.

1Vyhláška č. 270/10 Sb. se vztahuje na podnikatelské subjekty při inventarizaci kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů.

2 Podle § 30 odst. 4 ZoÚ je možné rozhodný den, ke kterému se skutečný stav zjišťuje, určit pouze jako den, který předchází rozvahovému dni. V takovém případě je nutné zjišťování skutečného stavu dokončit podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto rozhodným dnem a rozvahovým dnem.

3 Při periodické inventarizaci ocenění majetku a závazků k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud byl stanoven, při průběžné inventarizaci jde o ocenění majetku a závazků ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud byl účetní jednotkou stanoven.

4 Podle § 30 ZoÚ je třeba při periodické inventarizaci inventuru:

zahájit ne dříve než čtyři měsíce před rozvahovým dnem a
ukončit ji nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.

5 Podle § 30 ZoÚ mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni. Tento den zákon označuje jako rozhodný den. Účetní jednotky mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.

6 Jako inventarizační identifikátor sbírky muzejní povahy se zpravidla používá evidenční číslo osvědčení o provedeném zápisu do centrální evidence sbírek muzejní povahy.

7 Od 1.1.2021 platí povinnost elektronických podání tvrzení k DPH také pro všechny identifikované osoby.

8 Souhrnné hlášení může zpracovat čtvrtletně pouze ve výjimečných případech daných v § 102 odst. 5 ZDPH čtvrtletní plátce, pokud podává hlášení pouze z důvodů poskytnutí služby s přenosem daňové povinnosti na příjemce v jiném členském státě).

9 Zdaňovacím obdobím je v případě režimu EU kalendářní čtvrtletí, v případě dovozního režimu kalendářní měsíc (§ 110zb ZDPH).

10 Podle § 7 odst. 4 zákona o rezervách, musí být částka ve výši tvořené rezervy složena na daný účet do termínu pro podání daňového přiznání. Nestane-li se tak, není možné vytvořenou rezervu považovat za daňově účinný náklad.

11 O odložené dani musí povinně účtovat jednotka v případě, kdy vykazuje účetní závěrku v plném rozsahu, a dále v případě, že je součástí konsolidačního celku. Ostatní účetní jednotky si samy rozhodnou, zda budou o odložené dani účtovat.

12 Vyberte jednu z možností. Zkrácený rozsah účetní závěrky je možný v případě, kdy nemá účetní jednotka povinný audit (viz § 18 odst. 6 PV).

13 Rozvahu ve zkráceném rozsahu může sestavit malá nebo mikro účetní jednotka, nemají-li povinný audit. Rozsah údajů podle přílohy č. 1 PV je při zkráceném rozsahu upraven v § 3a odst. 2 PV.

14 Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu může sestavit malá nebo mikro účetní jednotka, nemají-li povinný audit a nejsou-li obchodní společností, viz § 3a odst. 3 a 4 PV.

15 Přílohu k účetní závěrce ve zkráceném rozsahu může sestavit malá nebo mikro účetní jednotka, nemají-li povinný audit. Náplň přílohy vymezují § 39, § 39a, § 39b, § 39c, přičemž při aplikaci je nutné se řídit ustanoveními § 3a odst. 5 a 6 PV, které blíže specifikují, která ustanovení se použijí v návaznosti na kategorii účetní jednotky.

16 Podle § 18 odst. 2 ZoÚ platí, že

účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) ZoÚ (banky, pojišťovny, zajišťovny, spořitelní a úvěrní družstva, penzijní společnosti) přehled o peněžních tocích nesestavují
malé a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu
vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní kritéria: aktiva celkem nad 40 mil. korun a roční čistý obrat nad 80 mil. korun.

17 Pro rok 2023 - změny viz směrnice č. 1.

18 Podle § 5 odst. 4 PV od roku 2018 nově i v přehledu o peněžních tocích.

19 Výroční zprávu zveřejňují povinně auditované účetní jednotky.

20 Účetní závěrku schvaluje příslušný orgán právnické osoby podle ZOK (č. 90/12 Sb.) nebo jiného zvláštního předpisu. Podmínka ověření auditorem se týká jen auditovaných společností, termín 30 dnů se pak váže na splnění obou podmínek.

21 Tato druhá lhůta platí bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Nedošlo-li však do tohoto termínu ke schválení, zveřejní se i informace, že nedošlo ke schválení příslušným způsobem.

22 Viz přechodná ustanovení - čl. VI zákona č. 609/20 Sb.

23 Konsolidující účetní jednotka, tj. jednotka, která má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, je taková účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv podle § 22 odst. 4 ZoÚ.

24 Konsolidovaná účetní jednotka = jednotka, která je ovládanou osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv podle § 22 odst. 4 ZoÚ.

25 Účetní jednotka pod společným vlivem = osoba, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv.

26 Účetní jednotka přidružená = osoba, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv.

27 Upraveno v 22a a § 22aa ZoÚ.

28 Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.

29 Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

30 Jde o tiskopis 25 5457 MFin 5457, aktuálním vzorem je pro rok 2023 vzor č. 26. Vzhledem k tomu, že písemná forma není od roku 2018 povinná, je daný formulář pouze doporučený, nikoliv povinný.

31 ZDP od roku 2018 umožňuje učinit prohlášení i v jiné než písemné formě, např. i elektronicky. Není sice požadován striktně zaručený elektronický podpis, ale učinění prohlášení musí být průkazné. Podle pokynu GFŘ D-59, bod k § 38k odst. 6, musí být učiněno takovým způsobem, aby byla zajištěna jednoznačná identifikace konkrétního zaměstnance. Je proto vhodné směrnicí upřesnit další možnosti, např. elektronické učinění emailem nebo v návaznosti na možnosti dané mzdovým programem nebo docházkovým systémem zaměstnavatele.

32 Podle § 12 odst. 1 vyhlášky č. 125/93 Sb., spočívá registrace v písemném oznámení organizační jednotce pojišťovny v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště), provedeném bez zbytečného odkladu, uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje.

33 Změna v důsledku zvýšení průměrné mzdy platí od 1.1.2023 (od 01/2021 do 12/2022 to bylo 3 500 Kč).

34 V roce 2023 jde o částku Kč 161 296,-.

35 Podle § 9 zákona č. 589/92 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.

36 Pro zaměstnance vykonávající práce zdravotnického záchranáře nebo člena hasičského sboru podniku bude sazba růst i v následujících letech: 27,8 % v roce 2024, 28,8% v roce 2025 a 29,8 %v roce 2026, viz novela zákona č. 589/92 Sb., zákonem č. 455/22 Sb.

37 § 38d ZDP.

38 Základní slevu na dani mohou bez omezení využívat i poživatelé starobního důchodu nebo obdobného důchodu ze zahraničního pojištění.

39 Podmínkou je, že nezaopatřené dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a že tato domácnost je na území členského státu EU nebo státu EHP. Nezaopatřené dítě viz §§ 11 až 16 zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře.

40 Pod pojmem manžel/manželka se pro účely ZDP rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství, a to podle § 21e odst. 3 ZDP.

41 Pojem společně hospodařící domácnost je definován v § 21e odst. 4 ZDP.

42 Minimální mzda k 1.1.2023 je Kč 17 300,-, dle NV č. 567/06 Sb.

43 Sleva za zastavenou exekuci odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném roce přizná exekutor při zastavení exekuce. Předpokladem je, že předmětem exekuce byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a že exekuce probíhala po dobu alespoň tří let před 1.1.2022 a byla zastavena z důvodu, že v těchto třech letech nebyla daná pohledávka vymožena ani z části. Výše náhrady je 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství (bylo-li na jistinu pohledávky v řízení před zastavením exekuce něčeho vymoženo, náhrada se sníží o výši uhrazené částky).

44 Maximální limit pro odečet poskytnutých bezúplatných plnění (darů) fyzickými osobami je 15 % základu daně, přitom hodnota jednoho odběru krve je oceněna částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce a jednoho odběru krvetvorných buněk (s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem) částkou 20 000 Kč.

45 Podle § 192 ZP.

46 Od roku 2018 již není písemná forma žádosti o roční zúčtování jedinou možnou, zaměstnanec může požádat např. i elektronicky, avšak musí to být učiněno prokazatelně. Pro případnou písemnou žádost byl správcem daně zveřejněný nepovinný formulář 25 5457/B MFin 5457/B – vzor č. 2.

47 Částka byla od 1.1.2023 valorizována novelou č. 366/22 Sb., předtím byla hranicí částka 6 000 Kč.

48 Změna v důsledku zvýšení průměrné mzdy platí od 1.1.2023 (od 01/2021 do 12/2022 to bylo jen 3 500 Kč).

49 Daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. zm) ZDP.

50 Jde o interní termín účetní jednotky (není stanoven zákonem). Nutno volit tak, aby se sleva „stihla“ zohlednit v podávaném daňovém přiznání.

51 U právnických osob je metodika výpočtu vč. příkladů součástí Pokynů k vyplnění přiznání - tiskopis MF 25 5404/1

52 V případě společností, které ze zákona tvoří fond kulturních a sociálních potřeb.

53 V případě společností, které nevytváří fond kulturních a sociálních potřeb, ale rozhodnutím vlastníků tvoří ze zisku Sociální fond - odvolávka je na příslušný dokument k tvorbě tohoto fondu.

54 Podmínka pro případné osvobození u zaměstnance.

55 Viz § 227 zákona č. 262/06 Sb., zákoníku práce.

56 Nutná podmínka pro aplikaci výhodného režimu podle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP.

57 Z částky nad tento limit úhrnu jistin (počítáno samostatně pro každého zaměstnavatele) by již majetkový prospěch osvobozen nebyl, a tudíž by se hradilo i S+Z.

58 Zařízení péče o děti předškolního věku nemusí plnit podmínky předškolního zařízení, které je vymezeno v § 35bb ZDP pro účely slevy na dani za umístění dítěte.

59 Neboť se takový postup považuje za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH.

60 Půjde o zdanitelné plnění podle § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH, pro stanovení základu daně se použije § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH.

61 Zaměstnanec není povinen zaměstnavateli v souvislosti se zdravotním volnem nic prokazovat.

62 Aplikuje se na pojistné smlouvy uzavřené od 2.1.2009, viz přechodné ustanovení čl. II bod 13 zákona č. 2/09 Sb.

63 Redukce průměrného výdělku za použití § 192 odst. 2 ZP. Novela č. 32/19 Sb. zavedla od 1.7.2019 placení náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti i v prvních třech dnech.

Document Metadata

Table of Contents

obch. spol., r. 2023

Document Metadata