BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická
Katedra veřejné správy
Veřejnoprávní smlouvy
Zpracovala: Xxxx Xxxxxxxx
Vedoucí bakalářské práce: XXXx. Xxxxx Xxxxx, XXx.
Plzeň 2016
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Veřejnoprávní smlouvy“ zpracovala samostatně a že jsem vyznačila prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpala způsobem ve vědecké práci obvyklým.
V Plzni dne 31. března 2016 ………...……………………
Xxxx Xxxxxxxx
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx, XXx. za cenné rady, připomínky, jakož i určitou volnost při zpracovávání této práce a dále pak všem ostatním, kteří mě při jejím vzniku podporovali.
Obsah
1 Charakteristika veřejnoprávních smluv 3
2 Druhy veřejnoprávních smluv 7
2.1 Koordinační veřejnoprávní smlouvy 7
2.2 Subordinační veřejnoprávní smlouvy 10
2.4 Zvláštní typy veřejnoprávních smluv 16
3 Uzavírání veřejnoprávní smlouvy 17
3.1 Návrh veřejnoprávní smlouvy 17
3.2 Uzavření veřejnoprávní smlouvy 18
4 Přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy 20
5 Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy 23
5.1 Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy 23
5.3 Zrušení veřejnoprávní smlouvy 24
7 Xxxxxxx z veřejnoprávních smluv 28
7.1 Příslušnost při řešení sporů 28
8 Použití jiných částí správního řádu nebo občanského zákoníku 31
9 Příklady veřejnoprávních smluv 33
9.1 Příklady koordinačních veřejnoprávních smluv 33
9.1.1 Veřejnoprávní smlouva týkající se výkonu přenesené působnosti obcí 33
9.1.2 Veřejnoprávní smlouva týkající se výkonu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností 34
9.1.3 Veřejnoprávní smlouva týkající se plnění úkolů obecní policie 35
9.1.4 Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí strážníků obecní policie 36
9.1.5 Dohoda o sloučení obcí 37
9.2 Příklady subordinačních veřejnoprávních smluv 38
9.2.1 Veřejnoprávní smlouva nahrazující některá územní rozhodnutí 38
9.2.2 Veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení 40
9.3 Příklad smluv mezi účastníky 42
9.3.1 Smlouva o převedení práv a povinností z regulačního plánu vydaného na žádost 42
9.4 Příklad zvláštních veřejnoprávních smluv 42
9.4.1 Zvláštní smluvní ochrana přírody 42
10 Veřejnoprávní smlouvy v praxi (mezi obcemi) 45
10.1 Vyjádření starostů obcí, popřípadě dalších osob ve vybraných obcích v okrese Domažlice v Plzeňském kraji 46
Seznam použitých pramenů a literatury 53
Úvod
Téma pro svou bakalářskou práci jsem zvolila „Veřejnoprávní smlouvy”. Jedná se o velmi zajímavý institut, jehož obecná úprava se nachází v procesněprávním předpisu. Tento námět jsem si vybrala, neboť mne zaujala přednáška k tomuto tématu a jelikož jsme se o nich zmínili jen velmi okrajově, rozhodla jsem se do této problematiky ponořit hlouběji.
Veřejnoprávní smlouvy jsou určitou výjimkou pro správní právo, ale není to typický příklad činnosti veřejné správy. Zpravidla jedním z účastníků bývá správní orgán. A jsou určitým moderním fenoménem, hodně diskutovaným.
Obecnou právní úpravu veřejnoprávních smluv nalezneme v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, která vstoupila v účinnost 1. 1. 2006. Před nynějším správním řádem jsme neměli obecnou úpravu tohoto institutu. Správní řád stanovuje pravidlo souladu veřejnoprávních smluv se zákonem a ostatními předpisy a též s veřejným zájmem. Pokud by byl stranou subjekt veřejné správy, nesmí uzavření veřejnoprávních smluv snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a musí sledovat plnění úkolů veřejné správy. Obecná úprava obsahuje i zásadu, že tyto smlouvy se vždy posuzují podle skutečného obsahu. Dále je upraven požadavek písemné formy a požadavek na to, aby podpisy byly na téže listině. Správní řád také stanovuje pravidla pro uzavírání veřejnoprávní smluv. V neposlední řadě upravuje přezkum zákonnosti. Nezákonná veřejnoprávní smlouva musí být zrušena, popřípadě jednotlivá ustanovení. Obsahuje též pravidla pro změnu obsahu smlouvy, pro výpověď a její zrušení. Ve správním řádu se také nachází dělení veřejnoprávních smluv a řešení sporů z nich.
Za cíl mé práce jsem si zvolila vypracovat přehled obecné úpravy, která se nachází ve správním řádu, jak už jsem zmínila výše. Dále je mým záměrem rozebrat některé jednotlivé typy veřejnoprávních smluv, a poté se zaměřit, jaká veřejnoprávní smlouva je nejčastěji uzavírána mezi obcemi.
Mému cíli bude také odpovídat členění této práce a celkem ji bude tvořit deset kapitol, kde první vymezí charakteristiku veřejnoprávních smluv a její legální vymezení. Druhá kapitola se bude týkat jednotlivých druhů těchto smluv. Rozebereme si koordinační veřejnoprávní smlouvy, subordinační, smlouvy mezi účastníky i tzv. zvláštní typy veřejnoprávních smluv. Třetí část se bude věnovat uzavírání veřejnoprávních smluv. Čtvrtá kapitola bude pojednávat o přezkumu souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy. Další část se zaměří na změnu obsahu veřejnoprávní smlouvy, její výpověď a zrušení. Šestá kapitola bude obsahovat souhlas třetích osob. Sedmá kapitola rozebere závazky z veřejnoprávních smluv, neboli spory
z nich a sporné řízení. Vymezím jednak příslušnost orgánů pro řešení daných sporů a poté se budu soustředit na samotné sporné řízení. Osmá kapitola bude zmiňovat použití jiných částí správního řádu a také občanského zákoníku. Poslední dvě kapitoly budou spíše praktičtější. Devátá kapitola bude pojednávat o příkladech některých veřejnoprávních smluv a desátá, poslední, kapitola bude zaměřena na obce v okresu Domažlice v Plzeňském kraji. A též tato kapitola zmíní komentáře zejména starostů obcí k veřejnoprávním smlouvám.
Hned v úvodu bych ráda podotkla, že jistě nezmíním všechny veřejnoprávní smlouvy, které lze v České republice uzavřít podle naší právní úpravy, proto se v této práci objeví jen jejich část.
1 Charakteristika veřejnoprávních smluv
Podle ustanovení § 159 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu si můžeme veřejnoprávní smlouvy vymezit jako „dvoustranné či vícestranné úkony, kterými se zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.“1 Od 1. 1. 2014 se nejedná o právní úkony, ale jen o úkony.
„Tuto legální definici lze vyjádřit také slovy, že jde o právní skutečnost, která zakládá, mění nebo ruší veřejnoprávní (správněprávní) vztah, jehož obsahem jsou vzájemná veřejná subjektivní práva a veřejné subjektivní povinnosti2 dvou nebo více stran tohoto vztahu.“3
Veřejnoprávní smlouvy nemusí však vždy bezprostředně směřovat na subjektivní veřejná práva nebo povinnosti, ale mohou se týkat výkonu veřejné správy.4
Vhodnějším označením pro veřejnoprávní smlouvy by bylo označení správněprávní smlouva či smlouva se správněprávním prvkem.5 Veřejnoprávní smlouvy nemohou upravit veškeré veřejnoprávní otázky. Zákonodárce měl spíše na mysli širší správní právo, které zahrnuje i právo životního prostředí, právo finanční a určitou část práva sociálního zabezpečení.6
Jedná se o akty či úkony konstitutivní povahy s přímými právními účinky, nikoliv o pouhé deklaratorní osvědčení existence práva a povinností.7 O deklaratorní osvědčení existence práv a povinností by se mohlo jednat jen v případě, pokud by tak stanovil zvláštní zákon.8
Na veřejnoprávní smlouvy se hledí v pojetí materiálním, nikoliv formálním. Rozhodující pro určení zda se jedná o veřejnoprávní smlouvu, není to, jaké smluvní strany smlouvu uzavírají, ale jde o obsah této smlouvy, kterým musí dojít k založení, změně či zrušení práv a povinností v oblasti veřejného práva.9 A také nezáleží na tom, jak je v právním
1 Ustanovení § 159 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)
2 Xxxx. Xxxxxxxx definuje veřejná subjektivní práva jako: „práva, která mají fyzické a právnické osoby vůči státu, příp. vůči jiným subjektům veřejné správy (zpravidla za splnění zákonem stanovených podmínek).“ A dále veřejné subjektivní povinnosti charakterizuje jako: „povinnosti osob vůči státu, resp. vůči jiným subjektům
veřejné správy.“ in SLÁDEČEK, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013. s. 44
3 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 330
4 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 411
5 XXXXXX, Xxx. K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Správní právo. 2009, č. 6. s. 342
6 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 9
7 XXXXXXX, Luboš. Veřejnoprávní smlouvy. CI Consult & Research. [online]. 2011-2016 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
8 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 578
9 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. listopadu 2013, čj. 7 Afs 98/2013 – 22
předpisu označena.10 Nerozhoduje tedy formální označení, ale vždy záleží na materiálním neboli skutečném obsahu dané smlouvy.11
Veřejnoprávní smlouvy někdy označujeme jako dohody správně právního charakteru nebo správní dohody.12 Například v zákoně o obcích nalezneme, že veřejnoprávní smlouvy se mohou označovat také jako dohody nebo jen jako smlouvy.13
§ 159 odst. 2 správního řádu dále stanoví, že veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy(contra legem), nesmí je obcházet (in fraudem legis) a musí být v souladu s veřejným zájmem.14 Tudíž nesmí být v rozporu s právními předpisy, jak primární tak i odvozené povahy a dále ani s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí našeho právního řádu. Pokud je smluvní stranou správní orgán, tak také nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a cílem musí být plnění úkolů veřejné správy.15 Veřejný zájem můžeme chápat tak, že veřejnoprávní smlouva nesmí být uzavřena v neprospěch obecných zájmů.16
Veřejnoprávní smlouva se primárně zakládá na smluvním konsenzu. Obecná zásada pacta sunt servanda17 se vztahuje i na veřejnoprávní smlouvy.18 Cílem veřejnoprávních smluv je zejména plnění veřejných úkolů, tedy v zásadě úkolů veřejné správy.19 Slouží zejména k přesunům působnosti, pravomoci subjektů veřejné správy, případně k jejich úpravě výkonu a také k zapojování dalších subjektů do plnění úkolů veřejné správy.20 Mohou také nahrazovat správní akty. Mají jistě svoji budoucnost, dodnes ale byly jevem spíše výjimečným a zatím nebyly moc nevyužívány. Pokud srovnáme četnost mezi veřejnoprávními smlouvami a správními akty, jedná se o jev méně četný.21 Adresáti veřejné správy v tomto případě nemusí být jen pouhými objekty správy, ale mohou se na výkonu sami podílet, proto by měly představovat efektivnější formu činnosti veřejné správy.22
Veřejnoprávní smlouvy představují jednu z forem činnosti veřejné správy. Zpravidla jsou uzavírány mezi subjekty veřejné správy a obvykle ve prospěch jedné ze smluvních stran,
10 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2014, čj. 2 Afs 74/2013 – 64
11 XXXXXXX, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 330
12 XXXXXX, Xxxx. Správní právo. Obecná část. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 308
13 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 7
14 Ustanovení § 159 odst. 2 správního řádu
15 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 11
16 XXXXXX, Xxxx. Problematika přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy z pohledu nového správního řádu. Právní fórum. 2005, č. 3.
17 = smlouvy mají být dodržovány
18 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2014, čj. 2 Afs 74/2013 – 64
19 XXXXXXX, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 330
20 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 238
21 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 6
22 XXXXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy. Juristic. [online]. 19.3.2007 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0.xxxx
u koordinačních veřejnoprávních smluv může jít o prospěch společný.23 Jsou konkrétní, závazné a také formální.
Obecná úprava veřejnoprávních smluv byla vytvořena až v zákoně č. 500/2004, správní řád s účinností od 1. 1. 2006. Dříve existovalo jen několik zvláštních právních předpisů, které uzavření veřejnoprávní smlouvy umožňovaly a znaly, avšak jako veřejnoprávní smlouvy nemusely být označovány.24 „O podrobnější úpravu koordinačních veřejnoprávních smluv se pokusil zákonodárce až novelou zákona č. 128/2000 Sb., jež provedl zákonem č. 313/2002 Sb. Tato novela se však týkala pouze úpravy tzv. koordinačních veřejnoprávních smluv, a to pouze mezi obcemi, netýkala se uzavírání veřejnoprávních smluv mezi veřejnoprávními subjekty na straně jedné a soukromoprávními na straně druhé.“25
Správní řád je procesněprávním předpisem a oblast veřejnoprávních smluv je oblastí hmotněprávní.26 Úpravu veřejnoprávních smluv nacházíme v části páté, v ustanoveních § 159-170, která dopadají na veškeré veřejnoprávní smlouvy a dále jsou upraveny v jednotlivých speciálních zákonech, které umožňují v konkrétních oblastech uzavírat veřejnoprávní smlouvy, jakými jsou např. zákon o obcích či stavební zákon. Mohou stanovit i určité odlišnosti od obecné úpravy a potom bude platit lex specialis derogat legi generali.27
Veřejnoprávní smlouvy se na našem území objevovaly již za Rakousko-Uherska,28 nebyly však mnoho užívány a též nemusely být přímo za veřejnoprávní smlouvy označeny.29 Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 1924 definovalo veřejnoprávní smlouvu takto: „Za smlouvu veřejnoprávní lze podle názoru nejvyššího správního soudu považovati jen takovou smlouvu, při které dohodou stran má býti na místě dispositivního právního předpisu určitý poměr upravujícího a majícího povahu veřejnoprávní, nastoupiti přístupná úprava jiná.“30 Dnes jsou tyto smlouvy nejčastěji uzavírané podle zákona o obcích.31
Veřejnoprávní smlouva sama o sobě není exekučním titulem.32
23 XXXXXX, Xxxx. Správní právo. Obecná část. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 308-310
24 XXXXXX, Xxx. K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Správní právo. 2009, č. 6. s. 342
25 XXXXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy. Juristic. [online]. 19.3.2007 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0.xxxx
26 Taktéž
27 XXXXXXXXX, Xxxxxx a Xxxxx Xxxxxxxxxx. 94176. VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA OPTIKOU OPOMENUTÉHO ÚČASTNÍKA. XXXXXX.XX. [online]. 16.5.2014 [cit. 2015-11-09].
Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxx- opomenuteho-ucastnika-94176.html
28 Taktéž
29 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 6 30 Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. května 1924, sp. zn. 8055/24 31 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 7
32 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 239
Veřejnoprávní smlouvy se od smluv soukromoprávních liší v tom, že mají veřejnoprávní povahu a také je zde omezena míra dispoziční autonomie účastníků.33 Veřejnoprávní smlouvy spadají do režimu správního práva, je zde rozdílný režim řešení sporů
- řeší je buď správní orgány nebo správní soudnictví a také jsou rozdílné důsledky v případě rozporu se zákonem - na nezákonné ustanovení veřejnoprávní smlouvy se hledí jako na nezákonný správní akt.34 Dodnes existují spory o tom, zda jsou některé smlouvy veřejnoprávní či soukromoprávní.35 Neexistuje žádná ostrá hranice mezi smlouvami veřejnoprávními a soukromoprávními.36
33 XXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy podle obecního zřízení. Právní fórum. 2006, č. 7. s. 257-262
34 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 238 35 XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013. s. 177 36 XXXXXXX, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 331
2 Druhy veřejnoprávních smluv
Správní řád člení veřejnoprávní smlouvy do několika základních skupin, z hlediska toho, jaké subjekty vystupují ve smluvních stranách.37 Členění je následující:38
• koordinační (§ 160 správního řádu) - uzavírané mezi subjekty veřejné správy;
• subordinační (§ 161 správního řádu) - uzavírané na jedné straně mezi subjektem veřejné správy a na druhé straně adresátem veřejné správy, tedy fyzickou či právnickou osobou;
• smlouvy mezi účastníky (§ 162 správního řádu) - uzavírané subjekty soukromého práva, tedy subjekty neveřejné správy.39 Tento druh není právní teorií zcela akceptován, proto se v teorii někdy setkáme jen s předchozími dvěma typy.40 Tradičně se veřejnoprávní smlouvy dělí jen na smlouvy koordinační a subordinační.41
Veřejnoprávní smlouvy můžeme rozlišovat v širším a užším smyslu. V užším smyslu jimi rozumíme veřejnoprávní smlouvy, kde alespoň jednou smluvní stranou je subjekt veřejné správy. Veřejnoprávní prvek se nachází jak v předmětu, tak i subjektech (subjektu). V širším smyslu se k předešlým smlouvám řadí dále veřejnoprávní smlouvy, které uzavírají soukromoprávní osoby mezi sebou. Zde je veřejnoprávní prvek zastoupen jen v předmětu.42
Druhy veřejnoprávních smluv správním řádem předpokládaných (tedy výše zmíněné 3 typy) nemůžeme považovat za konečné, neboť zvláštní právní předpisy mohou upravit i tzv. zvláštní typy veřejnoprávních smluv, se kterými správní řád nepočítá. Na tyto zvláštní typy se pak budou aplikovat obecná ustanovení správního řádu o veřejnoprávních smlouvách.43
2.1 Koordinační veřejnoprávní smlouvy
Prvním druhem veřejnoprávních smluv, který správní řád výslovně předpokládá, jsou tzv. koordinační smlouvy. Smluvními stranami jsou jen subjekty veřejné správy, jejichž úkonem dochází k zakládání, změně či zrušení vztahů v oblasti veřejného práva. Uzavírají je za účelem plnění svých úkolů. Těmito subjekty jsou: stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají svěřenou
37 = ale dále zmíněnou terminologii výslovně nezavádí, ačkoli je uznávaná teorií správního práva
38 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 577
39 XXXXXX, Xxx. K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Správní právo. 2009, č. 6. s. 341
40 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 8
41 XXXXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy. Juristic. [online]. 19.3.2007 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0.xxxx
42 XXXXXX, Xxx. K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Správní právo. 2009, č. 6. s. 341
43 Závěr č. 107 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 2.12.2011
působnost v oblasti veřejné správy.44 Jinými právnickými osobami zřízenými zákonem se rozumí například zdravotní pojišťovny a státní fondy. Právnickými a fyzickými osobami, které vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy rozumíme lesní, rybářskou a mysliveckou stráž, stráž přírody, stanice technické kontroly a jiné.45 „Smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy tak musí být vždy takový subjekt veřejné správy, který má právní subjektivitu, a nemůže jím být toliko např. příslušný výkonný správní orgán, který danou smluvní stranu reprezentuje a jejím jménem jedná. Tzn., že v případech veřejnoprávních smluv uzavíraných státem nebo veřejnoprávními korporacemi je smluvní stranou vždy sám stát, nebo příslušný kraj či obec, i když jejich jménem v daných smluvních vztazích vystupuje a jedná příslušný správní orgán.“46
Ne všechny smlouvy uzavírané mezi subjekty veřejné správy, jsou smlouvy veřejnoprávní, tyto subjekty mohou uzavírat i ryze soukromoprávní smlouvy.47
Smlouvy koordinační nebo-li smlouvy normativní představují svého druhu normu, určité závazné pravidlo chování pro adresáta. Formálně je nelze vnímat jako prameny práva, ale chovají se tak.
Koordinační veřejnoprávní smlouvy lze uzavírat pro výkon státní správy jen pokud tak stanoví zvláštní zákon, například zákon o obcích. S touto smlouvou musí souhlasit nadřízený orgán, který posuzuje veřejnoprávní smlouvu z hlediska jejího souladu s právními předpisy a též veřejným zájmem.48
Nadřízeným správním orgánem fyzické nebo právnické osoby, která vykonává státní správu, je orgán, který je stanoven zvláštním zákonem a pokud tento orgán není stanoven, je jím ten orgán, který tuto osobu pověřil výkonem státní správy.49 Souhlas musí nabýt právní moci a je poskytován formou rozhodnutí.50 V samostatné působnosti souhlas nadřízeného orgánu není potřeba, nestanoví-li však zvláštní zákon jinak.51 A též veřejnoprávní smlouvy v samostatné působnosti lze uzavřít jen tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákon.52
Od koordinačních veřejnoprávních smluv odlišujeme tzv. kvazikoordinační veřejnoprávní smlouvy, ale zde se o veřejnoprávní smlouvy vůbec nejedná. Jsou to smlouvy
44 XXXXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy. Juristic. [online]. 19.3.2007 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0.xxxx
45 XXXXXXX, Luboš a kol. Správní řád – zákon č. 500/2004 Sb. (příručka). Praha: Institut pro místní správu, 2005. s. 92
46 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s 412-413
47 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 240
48 MOCEK, Xxxxxxxx. K veřejnoprávním smlouvám a státní správě zejména z pohledu Krajského úřadu Pardubického kraje. Správní právo. 2012, č. 3. s. 159
49 XXXXXXX, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 333
50 Taktéž
51 MOCEK, Xxxxxxxx. K veřejnoprávním smlouvám a státní správě zejména z pohledu Krajského úřadu Pardubického kraje. Správní právo. 2012, č. 3. s. 159
52 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 334
svým charakterem obdobné veřejnoprávním.53 Mohou je využít správní orgány, které jsou organizačními složkami státu ve vzájemných vztazích nebo ve vztazích s jinými orgány veřejné moci, popřípadě s jinými organizačními složkami státu. Tyto orgány pak mohou použít ustanovení o veřejnoprávních smlouvách obdobně.54 Uzavírají je orgány bez vlastní právní subjektivity a mají možnost je uzavírat bez zákonného zmocnění.55 V případě vzniklého sporu z těchto tzv. kvazikoordinačních veřejnoprávních smluv, jej řeší správní orgán nejblíže nadřízený smluvním stranám, pokud by takový orgán nebyl, řešily by jej ve vzájemné dohodě ústřední správní úřady nadřízené těmto správním orgánům.56
Koordinační veřejnoprávní smlouvy se vyskytují zejména v rámci územní správy, a to jak v rámci samostatné, tak i přenesené působnosti. Umožňují obcím přenášet část své přenesené působnosti na jiné obce. V tomto případě jde fakticky o změnu působnosti, jak věcnou, tak i místní, po dobu trvání veřejnoprávní smlouvy.57 Kraje mají menší možnost uzavírat tyto smlouvy než obce. Přichází v úvahu jen: smlouva o spolupráci mezi kraji uzavřená ke splnění konkrétního účelu a smlouva o spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států.58
„Koordinační veřejnoprávní smlouvy zajišťují efektivitu výkonu veřejné správy na bázi smluvní spolupráce správních orgánů.“59 Mohou se týkat jen těch úkolů, které jim byly svěřeny zákonem, nebo na jeho základě a k zajištění těchto úkolů na úseku veřejné správy.60
Jak jsme již zmínili výše, veřejnoprávní smlouvy nemusí být vždy označeny jako veřejnoprávní smlouvy, ale můžeme je nalézt i například jako dohody.
„Následující smlouvy v rozdílné míře naplňují institut veřejnoprávní smlouvy; některé jsou takto výslovně označeny, u jiných lze jejich veřejnoprávní povahu dovodit:”61
• veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu přenesené působnosti obcí, např. přenos výkonu přestupkové agendy;
• veřejnoprávní smlouvy o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup;
53 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 585
54 Ustanovení § 160 odst. 3 správního řádu
55 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 585
56 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 586
57 MOCEK, Xxxxxxxx. K veřejnoprávním smlouvám a státní správě zejména z pohledu Krajského úřadu Pardubického kraje. Správní právo. 2012, č. 3. s. 155-156
58 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 583
59 XXXXXX, Xxxxxxxxx. Využití veřejnoprávních smluv při výkonu veřejné správy. Právník. 2012, č. 3. s. 255- 293
60 XXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy podle obecního zřízení. Právní fórum. 2006, č. 7. s. 257-262
61 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 241
• veřejnoprávní smlouvy o provozování elektronické podatelny;
• veřejnoprávní smlouvy o výkonu působnosti stavebního úřadu;
• veřejnoprávní smlouvy o výkonu části působnosti úřadu územního plánování;
• veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností;
• veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů obecní policie;
• veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí strážníků obecní policie;
• dohody o sloučení obcí;
• dohody o připojení obce k jiné obci;
• dohody o změně hranic obcí;
• smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí;
• dohody o zpracování společného plánu odpadového hospodářství původce odpadů;
• smlouvy o spolupráci mezi obcemi ke splnění konkrétního úkolu v samostatné působnosti;
• dohody o vytvoření společného školského obvodu spádové školy;
• smlouvy o spolupráci mezi kraji ke splnění konkrétního úkolu v samostatné působnosti. Smlouva o přenesení regionálních funkcí na vybrané základní knihovny se také řadí mezi koordinační veřejnoprávní smlouvy, ovšem za předpokladu, že by ji zavřel kraj či obec, případně jimi zřízená právnická osoba. Dalším druhem koordinační veřejnoprávní smlouvy je dohoda o zřízení tzv. pověřeného kontaktního místa mezi Úřadem práce a kontaktním místem veřejné správy, jehož prostřednictvím lze činit vůči Úřadu práce různé úkony. Dohoda o stanovení společného postupu při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku (Policie ČR a obec) má také rysy koordinační veřejnoprávní smlouvy.62 „Hraniční charakter má dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací anebo jejich části sloužících veřejné potřebě, pokud by byla uzavřena mezi obcemi.“63
2.2 Subordinační veřejnoprávní smlouvy
Druhým typem veřejnoprávních smluv jsou takzvané subordinační smlouvy. Jsou to veřejnoprávní smlouvy uzavírané mezi subjektem veřejné správy a odlišným neveřejnoprávním subjektem (adresátem veřejnosprávního působení - právnickými a
62 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 241-246
63 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 246
fyzickými osobami). Cílem smlouvy je plnění veřejnosprávních úkolů ve veřejném zájmu.64 Přinášejí také větší podíl adresátů na výkonu xxxxxxx xxxxxx.00
Správní orgány je uzavírají s osobami, které by byly hlavními účastníky podle § 27 odst. 1 správního řádu, kdyby probíhalo řízení podle části druhé správního řádu (obecná ustanovení o správním řízení).66 Jsou uzavírány namísto vydání vrchnostenského aktu.67
„Dohodou se tak upravují věci, které by jinak musely být řešeny vrchnostensky.“68 Možnost uzavřít tyto smlouvy musí být stanovena zvláštním zákonem.69 Další podmínkou je souhlas ostatních osob, jenž by byly účastníky podle § 27 odst. 2 nebo 3 správního řádu. Zde se jedná o tzv. dotčené účastníky, kteří mohou být dotčeni na svých právech nebo povinnostech a také to mohou být účastníci, o nichž to stanoví zvláštní zákon. Postupuje se přitom podle institutu souhlasu třetích osob70 (blížeji viz. kapitola 6). Smlouvy nabývají účinnosti tímto souhlasem.
Uzavřít subordinační veřejnoprávní smlouvy lze i po zahájení správního řízení, a to na návrh účastníka či správního orgánu. Po uzavření této smlouvy, správní orgán zastaví řízení usnesením.71
„Smluvními stranami i této veřejnoprávní smlouvy musí být vždy jen takové subjekty, které mají právní subjektivitu. Tzn., že i když právní úprava tady hovoří o správním orgánu, smluvní stranou takovéto veřejnoprávní smlouvy musí být vždy osoba uvedená v § 160 odst. 1, jejíž součástí je daný správní orgán, a tento orgán bude potom bude jménem takové smluvní strany vystupovat a jednat.“72
Pokud srovnáme obecnou úpravu subordinační veřejnoprávní smlouvy s úpravou koordinační, můžeme konstatovat, že zde správní orgán nepotřebuje pro uzavření subordinační smlouvy souhlas nadřízeného orgánu.73
Subordinace znamená, že místo individuálního správního aktu, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu, nahrazující právě tento akt. V případě nedodržení povinností v rámci smlouvy, ji může správní orgán nahradit klasickým správním aktem.74 Subordinace
64 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 8
65 XXXXXX, Xxxxxxxxx. Využití veřejnoprávních smluv při výkonu veřejné správy. Právník. 2012, č. 3. s. 255- 293
66 Ustanovení § 161 odst. 1 správního řádu
67 XXXXXX, Xxx, Xxxxx Xxxxxxx. Nový správní řád a zákon související s odkazy a výkladovými poznámkami. Praha: ASPI, 2005. s. 267
68 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 247
69 XXXXXX, Xxx, Xxxxx Xxxxxxx. Nový správní řád a zákon související s odkazy a výkladovými poznámkami. Praha: ASPI, 2005. s. 267
70 Ustanovení § 161 odst. 1 správního řádu
71 XXXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy. CI Consult & Research. [online]. 2011-2016 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
72 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 414
73 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 415
74 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 588
tedy neznamená to, že by správní orgán něco autoritativně nařizoval ostatním smluvním stranám.75
Xxx Xxxxxxxxx mezi subordinační veřejnoprávní smlouvy můžeme řadit jakési 3 skupiny těchto smluv.76
1. První skupinu subordinačních smluv tvoří takové smlouvy, které jsou za subordinační veřejnoprávní smlouvy přímo označené. Jsou uzavírané místo individuálních správních aktů. „Je věcí volby, zda přistoupit k vydání správního aktu, nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy.”77 Do této skupiny spadají:
• veřejnoprávní smlouvy nahrazující některá územní rozhodnutí;
• veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení;
• autorizační veřejnoprávní smlouvy, kdy se soukromoprávní osoby podílejí na plnění úkolů státní správy;
o veřejnoprávní smlouvy o pověření uznané klasifikační společnosti výkonem státní správy na úseku námořní plavby;
o veřejnoprávní smlouvy k zajištění výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení;
o veřejnoprávní smlouvy o posuzování shody pyrotechnických výrobků;
o veřejnoprávní smlouvy o oprávnění vydávat osvědčení o původu bioproduktů, biopotravin nebo tzv. ostatních bioproduktů a provádět kontroly a některé další odborné úkony;
o veřejnoprávní smlouvy o provádění kontroly přesnosti, úplnosti a pravdivosti údajů týkajících se splnění kritérií udržitelnosti biomasy určené k výrobě biopaliv;
o veřejnoprávní smlouvy o provádění dílčích zkušebních úkonů v řízení o uznání osiva nebo sadby.78
2. Do druhé skupiny řadíme takové veřejnoprávní smlouvy, které jsou, či byly výslovně považovány za veřejnoprávní smlouvy soudní nebo správní praxí:
• dohody na podporu zaměstnanosti, které dále dělíme na:
o dohody o zabezpečení pracovní rehabilitace a dohody o zabezpečení poradenství;
o dohody o přípravě k práci;
o dohody o vytvoření chráněného pracovního místa a dohody o vytvoření chráněné pracovní dílny;
75 XXXXXX, Xxx, Xxxxx Xxxxxxx. Nový správní řád a zákon související s odkazy a výkladovými poznámkami. Praha: ASPI, 2005. s. 267
76 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 247
77 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 248
78 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 247-251
o dohody o rekvalifikaci;
o dohody o vytváření veřejně prospěšných prací a dohody o vytváření společensky účelných pracovních míst;
o dohody o poskytnutí příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti;
o dohody o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a dohody
o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců;
o dohody o sdíleném zprostředkování zaměstnání;
• zvláštní smluvní ochrana přírody - smlouva o prohlášení památného stromu (ostatní smlouvy týkající se ochrany přírody jsou zvláštním smluvním typem veřejnoprávních smluv, protože nenahrazují správní akt, ale nařízení);
• smlouvy o pověření právnické osoby stanovenými činnostmi souvisejícími se specializačním vzděláváním lékařů nebo některých nelékařských zdravotnických pracovníků;
• smluvní závazky veřejné služby v dopravě (zde se jednalo o veřejnoprávní smlouvy podle právní úpravy s účinností do 30.6.2010)79
3. Do třetí skupiny zařazujeme veřejnoprávní smlouvy, jejichž veřejnoprávní povahu lze dokládat doktrinálně: „U dalších úkonů je třeba podotknout, že jejich chápání je ještě méně vyhraněné. Veřejnoprávní prvek, který je v nich obsažen, je evidentní, je ovšem otázkou, nakolik profiluje samotnou povahu smlouvy:“80
• dohody o realizaci programů snižování emisí látek znečišťujících ovzduší (od 1.9.2012 nabývá účinnosti zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jenž nahrazuje dřívější zákon, podle kterého docházelo k těmto dohodám);
• dohoda o zařazení do aktivní zálohy.81
Určité rysy subordinačních veřejnoprávních smluv mají i smlouvy a dohody s obcí v oblasti nakládání s odpady, nebo dohody mezi zřizovatelem zařízení pro výkon pěstounské péče (obec) a pěstounem. Dále jimi mohou být smlouvy o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z veřejných prostředků právnickým nebo fyzickým osobám.82 Na podporu těchto tvrzení rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 Afs 116/2013 - 52 uvádí, že dohoda o poskytnutí dotace je veřejnoprávní smlouvu uzavřenou podle § 11 odst. 4 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.83
79 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 251-256
80 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 256
81 Tamtéž
82 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 257
83 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. února 2014, čj. 1 Afs 116/2013 – 52
„Uvést lze rovněž smlouvy "koncesního" typu, blízké autorizačním veřejnoprávním smlouvám, jejichž prostřednictvím se propůjčuje určité výhradní postavení, které má jinak pouze osoba veřejného práva. Příkladem z pozitivního práva je koncesionářská smlouva o převedení výkonu některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnice na vybranou právnickou osobu.“84
Ne však každá smlouva, kterou uzavře správní orgán s adresáty, musí být subordinační veřejnoprávní smlouvou. Například smlouva o poskytnutí sociální služby je soukromoprávní smlouvou.85
2.3 Smlouvy mezi účastníky
Třetím druhem veřejnoprávních smluv jsou smlouvy mezi účastníky. Můžeme je také nazývat jako veřejnoprávní smlouvy o převodu nebo způsobu výkonu veřejných subjektivních práv či veřejných subjektivních povinností mezi účastníky.86 Jsou uzavírány mezi soukromoprávními subjekty, tedy mezi fyzickými a právnickými osobami. Výjimku tvoří situace, kde byl účastníkem řízení byl správní orgán. Jedná se o veřejnoprávní smlouvy v takzvaném širším pojetí - veřejnoprávní obsah z nich dělá veřejnoprávní smlouvy.87
Uzavřít tuto veřejnoprávní smlouvu o převodu nebo způsobu výkonu veřejných subjektivních práv nebo povinností mohou ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1 správního řádu (účastníci hlavní), kdyby probíhalo řízení podle části druhé správního řádu nebo již probíhá.88 „Smluvní strany by totiž vskutku mohly být hypotetickými účastníky nějakého správního řízení, podle našeho názoru však málokdy půjde o účastníky téhož řízení, kteří by své účastenství jako by nahradili veřejnoprávní smlouvou. Takže ve většině případů nepůjde o „smlouvy mezi účastníky“, ale o smlouvy uzavírané v zákonem předvídaných situacích mezi soukromými osobami za účelem plnění veřejných úkolů, především plnění povinností v oblasti veřejné správy (tj. jedna osoba bude plnit veřejnoprávní povinnosti namísto druhé).“89
Předmětem tohoto druhu veřejnoprávní smlouvy jsou veřejná subjektivní práva a veřejné subjektivní povinnosti.90
84 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 257
85 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 588-589
86 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 335
87 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 592
88 Ustanovení § 162 odst. 1 správního řádu
89 XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013. s. 180
90 XXXXXX, Xxx. K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Správní právo. 2009, č. 6. s. 343
K uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky je třeba souhlasu správního orgánu, který posuzuje soulad veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy a veřejným zájmem.91 Správním orgánem, který by udělovat souhlas bude ten, který by byl příslušný ke správnímu řízení v dané věci, pokud by se řízení vedlo. Veřejnoprávní smlouva je uzavřena tehdy, až dojde k nabytí právní moci souhlasu. Tento souhlas je udělován formou rozhodnutí, proti kterému se lze odvolat. Tzv. zvláštní souhlas je dán tehdy, pokud k veřejnoprávní smlouvě daný správní orgán přistoupí.92 „Tady je však třeba poznamenat, že „správní orgán“ by se tak měl stát smluvní stranou dané veřejnoprávní smlouvy, což však vzhledem k tomu, že nedisponuje právní subjektivitou, nemůže učinit svým jménem, ale toliko jménem osoby podle
§ 160 odst. 1, jejíž součástí tento orgán je. Tzn., že smluvní stranou, kterou by správní orgán takovým přistoupením v daném vícestranném smluvním vztahu reprezentoval, byl buď stát, nebo příslušná veřejnoprávní korporace (zpravidla obec či kraj).“93
Uzavření tohoto druhu veřejnoprávních smluv je vyloučeno, nedovoluje-li to zvláštní zákon či to vylučuje povaha věci,94 například pokud je právo nebo povinnost pevně spojeno s určitou věcí nebo osobou.95
Byť se tato úprava jeví jako vskutku jasná, vyskytují se otázky, zda je k uzavření tohoto druhu veřejnoprávních smluv potřeba zákonného zmocnění, obsaženého ve zvláštních zákonech, jako je tomu třeba u předchozích dvou typů.
Tento typ není právní teorií zcela akceptován. Někdy bývá teorií řazen mezi subordinační veřejnoprávní smlouvy. Cíl v uzavření takové veřejnoprávní smlouvy můžeme spatřovat v jakési „výměně“ složitého správního řízení za dohodu stran se souhlasem správního orgánu.96
V pozitivním právu veřejnoprávní smlouvou mezi soukromoprávními osobami je označena jen smlouva o převedení práv a povinností z regulačního plánu vydaného na žádost. Úpravu nalezneme v ustanovení § 69 stavebního zákona.97
Dále to mohou být například veřejnoprávní smlouvy k zajištění plnění povinností vyplývajících z požárně právních předpisů jinou než implicitně povinnou osobu, například provozovatelem prostoru užívaného k podnikatelské činnosti. Za tento druh veřejnoprávní smlouvy můžeme považovat i smlouvu mezi držitelem práva k dobývacímu prostrou a další
91 Ustanovení § 162 odst. 1 správního řádu
92 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 417
93 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 417-418
94 Ustanovení § 162 odst. 1 správního řádu
95 XXXXXX, Xxx, Xxxxx Xxxxxxx. Nový správní řád a zákon související s odkazy a výkladovými poznámkami. Praha: ASPI, 2005. s. 268
96 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 593
97 XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. s. 260
osobou o převedení tohoto oprávnění a také možnost oprávněného umožnit jinému výkon svého povolení k nakládání s vodami.98
2.4 Zvláštní typy veřejnoprávních smluv
Jak jsme si již řekli výše, existují zvláštní typy veřejnoprávních smluv upravené zvláštními zákony, jenž nelze bez výhrad přiřadit k žádnému typu veřejnoprávních smluv předpokládaných správním řádem. Teorie však některé tyto zvláštní typy řadí mezi subordinační veřejnoprávní smlouvy.99
Na tyto zvláštní typy aplikujeme obecná ustanovení správního řádu o veřejnoprávních smlouvách, ale vždy bude mít před těmito ustanoveními přednost úprava zvláštní a ve zbytku se pak použije správní řád. Proto se rozhodování o sporech z veřejnoprávních smluv správním řádem neupravených bude řídit ustanovením § 141 správního řádu.100
Zvláštním smluvním typem veřejnoprávní smlouvy, je smlouva uzavíraná podle § 2 písm. g) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Tudíž se na ni aplikují obecná ustanovení správního řádu o veřejnoprávních smlouvách. Na základě takové smlouvy jde o výkon působnosti v oblasti výkonu veřejné správy. Nejedná se však o smlouvu mezi účastníky. A nejde ani o veřejnoprávní smlouvu podle § 161. Pokud by se mělo jednat o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 (koordinační veřejnoprávní smlouva), tak musí jít o plnění úkolů, které existují na základě svěřené působnosti, nikoliv však o nově zakládající působnosti. V případě, že by jedním ze subjektů byla veřejná vysoká škola, nejednalo by se o koordinační veřejnoprávní smlouvu.101
Dále bychom do této skupiny mohli zařadit smlouvy uzavírané podle § 39 zákona o ochraně přírody a krajiny, kromě smlouvy o ochraně památného stromu, která se řadí mezi veřejnoprávní smlouvy subordinační. Jedná se o tzv. zvláštní smluvní ochranu přírody (vyjma výše zmíněného smluvního prohlášení památného stromu), protože v případě neuzavření těchto veřejnoprávních smluv, mohou být nahrazeny vydáním právních předpisů, nikoliv správních rozhodnutí.102
98 XXXXXX, Xxx. K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Správní právo. 2009, č. 6. s. 343
99 XXXXXXX, Luboš. Veřejnoprávní smlouvy. CI Consult & Research. [online]. 2011-2016 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
100 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. listopadu 2013, čj. 7 Afs 98/2013 – 22
101 Závěr č. 107 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 2.12.2011
102 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 578
3 Uzavírání veřejnoprávní smlouvy
Obecnou úpravu uzavírání veřejnoprávních smluv nalezneme § 163 a 164 správního řádu. Zvláštní zákony mohou při uzavírání veřejnoprávních smluv stanovit různé odchylky, viz. kapitola devátá, která pojednává o některých veřejnoprávních smlouvách.
3.1 Návrh veřejnoprávní smlouvy
Uzavírání veřejnoprávních smluv je obdobou právní úpravy uzavírání soukromoprávních smluv v občanském zákoníku, avšak s větší mírou kogentnosti.103 104
„O uzavření smlouvy se nevede správní řízení, což však neznamená, že již zahájené správní řízení by nemohlo být ukončeno uzavřením veřejnoprávní smlouvy, srov. § 161 odst. 2, ale jedná se o specifický druh kontraktace modifikovaný povahou veřejnoprávní smlouvy.“105
Návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy se rozumí jednostranný projev vůle, učiněn v písemné podobě, který směřuje k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Další podmínkou je, že musí být určen jedné nebo více určitým subjektům.106 Návrh na uzavření musí být dostatečně určitý. Dostatečně určitý můžeme chápat tak, že obsahuje podstatné náležitosti navrhované veřejnoprávní smlouvy stanovené právním předpisem a také z něj musí vyplývat vůle toho, kdo návrh činí.107 Platí tzv. vázanost návrhem. 108
Návrh smlouvy působí od doby, kdy je reálně doručen subjektu, kterému je určen.109 Návrh veřejnoprávní smlouvy může být navrhovatelem zrušen jen tehdy, pokud svůj návrh na zrušení doručí adresátovi dříve, nebo nejpozději současně s návrhem veřejnoprávní smlouvy. Toto platí i v případě, že návrh byl neodvolatelný.110 Návrh může být stáhnut i tehdy, pokud se na tom strany dohodnou.111
Na příjemci návrhu je, zda návrh od navrhovatele přijme či nikoliv.112 Navrhovatel přestává být vázán svým návrhem:
103 = nemožnosti smluvních stran se od právní úpravy odchýlit
104 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 336-337
105 XXXXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy. Juristic. [online]. 19.3.2007 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0.xxxx
106 Ustanovení § 163 odst. 1 správního řádu
107 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 337
108 XXXXXX, Xxxx. Správní právo. Obecná část. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 312
109 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 337
110 XXXXXX, Xxx, Xxxxx Xxxxxxx. Nový správní řád a zákon související s odkazy a výkladovými poznámkami. Praha: ASPI, 2005. s. 269
111 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 418
112 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 419
• uplynutím lhůty, určené pro přijetí, pokud v ní návrh smlouvy nebyl přijat (tzv. marné uplynutí akceptační lhůty);
• pokud nebyla určena lhůta pro přijetí, uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované veřejnoprávní smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel smlouvy použil pro zaslání návrhu smlouvy;
• okamžikem, kdy projev o odmítnutí návrhu smlouvy dojde navrhovateli smlouvy.113 Návrh veřejnoprávní smlouvy může učinit správní orgán i vůči neurčitému okruhu
subjektů tzv. institutem řízení o výběru žádosti, podle ustanovení § 146 správního řádu a toto obecné ustanovení se pro případ veřejnoprávních smluv použije obdobně. Nebo může být neurčitý okruh subjektů vyzván k předložení návrhů veřejnoprávních smluv. Řízení se zahajuje oznámením veřejnou vyhláškou a podmínkou je vyvěšení na úřední desce a zároveň se oznámení vyhlásí nejméně ve dvou hromadných sdělovacích prostředcích běžně dostupných na území republiky.114 Součástí uveřejnění je i stanovená lhůta pro podávání žádostí, nejméně však třicet dnů, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.115
Obecná úprava ve správním řádu neobsahuje povinné obsahové náležitosti smlouvy.
Předpokládá, že tyto náležitosti stanoví zvláštní právní úprava.116
3.2 Uzavření veřejnoprávní smlouvy
„Veřejnoprávní smlouva musí být tedy uzavřena písemně (v žádném případě tedy orálně) a projevy vůle všech (tedy dvou a více) smluvních stran musí být na téže listině.“117 Jednou listinou rozumíme i pokud listů bude více, a ty budou pevně svázány jako jeden celek.118 Kdyby nebyla uzavřena písemně, nejednalo by se o neplatnost, ale bylo by třeba postupovat podle § 165, který se týká přezkoumávání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy. Toto je však obecná úprava a speciální právní předpis může stanovit některé věci odlišně.119
Rozlišujeme dvě situace, kdy je veřejnoprávní smlouva uzavřena. Pokud jsou přítomny všechny smluvní stranou, tak je veřejnoprávní smlouva uzavřena tehdy, když dojde k připojení podpisu poslední smluvní strany. Pokud všechny smluvní strany nejsou přítomni
113 Ustanovení § 163 odst. 3 správního řádu
114 XXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy podle obecního zřízení. Právní fórum. 2006, č. 7. s. 257-262
115 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 596
116 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 332
117 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 11
118 XXXXXXX, Luboš a kol. Správní řád – zákon č. 500/2004 Sb. (příručka). Praha: Institut pro místní správu, 2005. s. 93
119 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 597
současně, veřejnoprávní smlouva je uzavřena, když je doručen navrhovateli návrh, který je opatřen podpisy všech smluvních stran.120 To, co by bylo za podpisy, by nebylo součástí smlouvy.121 Veřejnoprávní smlouvu není možné uzavřít elektronicky, i kdyby jsme použili zaručený elektronický podpis.122 Není možné uplatnit fikci doručení v oblasti uzavírání veřejnoprávních smluv.123
Je-li potřeba souhlasu správního orgánu, je veřejnoprávní smlouva uzavřena až tehdy, kdy tento souhlas nabude právní moci. Souhlas se vydává ve správním řízení a je samostatně přezkoumatelný.124 Souhlas poté správní orgán zveřejnění na své úřední desce.125 Sporné je, zda tento souhlas má být získán před podpisem smlouvy, a nebo až po jejím podpisu, kde by se jednalo o jakési dodatečné schválení. Vychází se však z toho, že souhlas je udělován až po podpisech účastníků veřejnoprávní smlouvy.126
„Vyžaduje-li správní orgán překlad veřejnoprávní smlouvy týkající se záležitosti národnostních menšin a vyhotovené v jazyce příslušníků národnostní menšiny, náklady na překlad uhradí při splnění podmínek § 16 odst. 4 správní orgán.“127
120 Ustanovení § 164 odst. 2 správního řádu
121 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 419
122 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 11
123 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 12
124 XXXXXX, Xxxx. Správní právo. Obecná část. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 312
125 XXXXXXX, Luboš a kol. Správní řád – zákon č. 500/2004 Sb. (příručka). Praha: Institut pro místní správu, 2005. s. 93
126 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 597-598
127 Ustanovení § 164 odst. 4 správního řádu
4 Přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy
Pokud je soukromoprávní smlouva v rozporu se zákonem, uvažujeme o neplatnosti, ale zde neplatnost nepřipadá v úvahu.128 Byla by veřejnoprávní smlouva v rozporu s právními předpisy, směřovalo by to k přezkumu zákonnosti. Veřejnoprávní smlouvy požívají presumpci správnosti, stejně jako správní akty.
Přezkoumání souladu veřejnoprávních smluv s právními předpisy je upravena v ustanovení § 165 správního řádu.
Jak jsme si již řekli, veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem. Tudíž nesmí být v rozporu s právními předpisy, jak primární tak i odvozené povahy a dále ani s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí našeho právního řádu.
Pokud by některé ustanovení veřejnoprávní smlouvy bylo v rozporu se zákonem a v souladu s mezinárodní smlouvu, tak by zrušena nebyla, neboť úprava v mezinárodní smlouvě má přednost před zákonem.129
Není-li uvedeno jinak, platí pro přezkumné řízení veřejnoprávních smluv obdobně ustanovení o obecném přezkumném řízení v části druhé správního řádu. Správní orgán zde není vázán lhůtami v části druhé uvedené pro zahájení a dokončení přezkumu, přesněji lhůtami uvedenými v § 96 odst. 1 a § 97 odst. 2. Dále také platí přiměřené použití přezkumného řízení při určení účinků rozhodnutí.130
Přezkumné řízení lze provést jen z moci úřední. Strana, která není správním orgánem může dát podnět pro přezkumání, avšak nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy se o důvodu k přezkumu dozvěděla.131 Správní orgán by se však měl zabývat i podnětem po uplynutí těchto třiceti dnů.132 Správní orgán je pak povinen tuto osobu informovat do třiceti dnů, pokud o to požádá, zda existují důvody pro zahájení řízení, či nikoliv a sdělit mu případné důvody. V případě, že by tato osoba byla účastníkem veřejnoprávní smlouvy, správní orgán má povinnost tuto osobu informovat, aniž by o to požádala.133
128 XXXXXX, Xxx, Xxxxx Xxxxxxx. Nový správní řád a zákon související s odkazy a výkladovými poznámkami. Praha: ASPI, 2005. s. 272
129 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 14
130 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 340
131 XXXXXX, Xxxx. Správní právo. Obecná část. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 313
132 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 338
133 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 600-601
Účastníci přezkumného řízení jsou smluvní strany a u smluv mezi účastníky také správní orgán, který uděloval souhlas k uzavření takovéto veřejnoprávní smlouvy.134
K přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy je příslušné:
• u koordinačních veřejnoprávních smluv Ministerstvo vnitra, krajský úřad, správní orgán společně nadřazen smluvním stranám veřejnoprávní smlouvy, případně ústřední správní úřady nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám (blížeji viz. kapitola 7.1);
• u subordinačních veřejnoprávních smluv nadřízený správní orgán správnímu orgánu, který je stranou dané veřejnoprávní smlouvy;
• u smluv mezi účastníky nadřízený správní orgán správnímu orgánu, který udělovat souhlas s uzavřením dané smlouvy.135
Pokud v rámci přezkumného řízení správní orgán zjistí rozpor s právními předpisy, tak správním rozhodnutím zruší takovou veřejnoprávní smlouvu, obvykle jako celek. Byla by v rozporu jen některá ustanovení a z povahy veřejnoprávní smlouvy, z jejího obsahu či okolností, za nichž byla uzavřena, lze tato ustanovení oddělit, zruší jen některá ustanovení. Tedy ta, která jsou v rozporu s právními předpisy.136
V rámci přezkumného řízení veřejnoprávní smlouvu nelze měnit.137
Pokud je veřejnoprávní smlouva zrušena, působnost přechází zpět na správní orgán, který byl příslušný tyto úkony činit před uzavřením veřejnoprávní smlouvy, popřípadě na ten, na který příslušnost přešla v důsledku změn okolností.138
Proti rozhodnutí v přezkumném řízení nelze podat odvolání ani rozklad, avšak lze použít mimořádné opravné prostředky a také je možnost přezkoumání soudem.139
Zjistí-li správní orgán v průběhu přezkumného řízení, že veřejnoprávní smlouva není v rozporu s právními předpisy, řízení by zastavil usnesením, které by se jen poznamenalo do spisu.140
Obecně platí, že jednou zrušenou veřejnoprávní smlouvu již nelze znovu obnovit.141 Zákonnost výpovědi z veřejnoprávních smluv nelze přezkoumat v přezkumném řízení.
V této věci by se měl podat návrh na zahájení sporného řízení, kde se rozhodne, zda byla výpověď z veřejnoprávní smlouvy podána v souladu se zákonem.142
134 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 16
135 Ustanovení § 165 odst. 5 správního řádu
136 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 000-000 000 XXXXXX, Xxxx. Správní právo. Obecná část. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 313 138 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 14
139 XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2. s. 16
140 Ustanovení § 97 odst. 1 správního řádu
141 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 602
V případě, že by veřejnoprávní smlouva byla v rozporu s právními předpisy po uzavření veřejnoprávní smlouvy v důsledku změny právní úpravy a smluvní strana nepodala návrh na zrušení dané smlouvy, nelze ji zrušit v přezkumném řízení.143
„Ustanovení § 165 odst. 4 SŘ představuje ochranu třetích osob, jež by mohly být ovlivněny zrušením veřejnoprávní smlouvy, tím, že stanoví, že zrušení veřejnoprávních smluv uzavřených podle § 160 nebo § 161 anebo zrušení jejich jednotlivých ustanovení se nedotýká úkonů učiněných vůči třetím osobám smluvní stranou při výkonu působnosti převzaté od jiné smluvní strany na základě této veřejnoprávní smlouvy.“144
142 Závěr č. 76 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 2.3.2009
143 Závěr č. 82 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 22.6.2009
144 XXXXXXX, Luboš. Veřejnoprávní smlouvy. CI Consult & Research. [online]. 2011-2016 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
5 Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy
5.1 Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy
Ke změně obsahu může dojít jen v případě dohody smluvních stran, a to zpravidla formou dodatků. Dohoda musí být písemná, dále je zapotřebí k této dohodě souhlasu správního orgánu, popřípadě třetí strany, bylo-li jej k uzavření dané veřejnoprávní smlouvy zapotřebí.145 Ke změně obsahu veřejnoprávní smlouvy jsou vyžadovány v zásadě stejné podmínky, jako pro její uzavírání.146
Totéž platí i o účinnosti změny obsahu veřejnoprávní smlouvy, pokud byl třeba souhlas správního orgánu, změna je účinná, když souhlas správního orgánu nabude právní moci. Správní orgán pak tento souhlas musí zveřejnit na úřední desce.147
5.2 Výpověď
Správní řád rozlišuje výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy.
Veřejnoprávní smlouvu je možno vypovědět písemnou formou a jen pokud to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta.148 Tyto podmínky jsou stanoveny kumulativně. K výpovědi není třeba souhlasu správního orgánu ani tehdy, kde byl k uzavření veřejnoprávní smlouvy potřebný.149 Není potřeba ani souhlasu třetích osob, který byl nutný k uzavření veřejnoprávní smlouvy.150 Veřejnoprávní smlouva pak pozbude platnosti uplynutím výpovědní lhůty, která začíná běžet od doručení druhé smluvní straně.151
Jestliže si smluvní strany možnost výpovědi v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy nestanovily, mohlo by být vypovězení smlouvy připuštěno, pokud by v tomto směru změnily obsah smlouvy, např. dodatkem veřejnoprávní smlouvy.152
145 Ustanovení § 166 odst. 1 správního řádu
146 XXXXXXX, Luboš. Veřejnoprávní smlouvy. CI Consult & Research. [online]. 2011-2016 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
147 XXXXXX, Xxx, Xxxxx Xxxxxxx. Nový správní řád a zákon související s odkazy a výkladovými poznámkami. Praha: ASPI, 2005. s. 273
148 Ustanovení § 166 odst. 2 správního řádu
149 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 424
150 XXXXXXX, Luboš. Veřejnoprávní smlouvy. CI Consult & Research. [online]. 2011-2016 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
151 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 423
152 Taktéž
Správní orgán nepoužije při doručování výpovědi ze subordinační veřejnoprávní smlouvy ustanovení § 24, tedy části druhé správního řádu (obecná ustanovení o správním řízení). Důvodem je, že postup uzavírání veřejnoprávní smlouvy je hmotněprávní úprava, jakož i celá úprava obecná o veřejnoprávních smlouvách, a tudíž je proti aplikaci procesněprávního ustanovení správního řádu o doručování a též že veřejnoprávní subjekt a adresát vystupují v rovném postavení jako smluvní strany. Naproti tomu, v části druhé správního řádu se jedná typicky o autoritativní rozhodování veřejnoprávního subjektu. Z toho plyne, že v případě použití § 24 by došlo k narušení rovného postavení smluvních stran. Je zde však možnost použití § 19 správního řádu při uzavírání či výpovědi veřejnoprávních smluv, kde se nachází úprava doručování. Pokud by se jednalo o veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky, tak se § 24 nepřipouští vůbec.153
5.3 Zrušení veřejnoprávní smlouvy
Jednou z možností jak dojde k zániku veřejnoprávní smlouvy je její zrušení. Dále to může být dohoda o ukončení veřejnoprávní smlouvy, uplynutí doby, na kterou byla sjednána, zrušení v přezkumném řízení a také výpověď.154 Institut zrušení veřejnoprávní smlouvy se netýká zrušení z důvodu nezákonnosti.
Návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy může podat smluvní strana ze zákonem taxativně stanovených důvodů a tento návrh musí být písemný. Těmito důvody jsou:
• bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto;
• změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat;
• jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy (zejména v případech, kdy dojde ke změně právní úpravy);
• z důvodu ochrany veřejného zájmu;
• jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, podmínkou však je, že tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.155
Rozlišujeme situaci, kdy se zrušením veřejnoprávní smlouvy souhlasí účastníci a situaci, kdy se zrušením dané smlouvy smluvní strany nesouhlasí.
153 Závěr č. 119 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 5.10.2012
154 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 608
155 Ustanovení § 167 odst. 1 správního řádu
Pokud s návrhem na zrušení veřejnoprávní smlouvy vysloví souhlas ostatní smluvní strany, veřejnoprávní smlouva zanikne dnem, kdy dojde písemný souhlas straně, která takovýto návrh na zrušení podala. Pokud je smluvních stran více, zanikne tehdy, když dojde od poslední smluvní strany.156
V případě, že bylo třeba k uzavření veřejnoprávní smlouvy souhlasu správního orgánu, tak tento souhlas se vyžaduje i ke zrušení takovéto veřejnoprávní smlouvy, na rozdíl od výpovědi z veřejnoprávní smlouvy, kde souhlasu potřeba není.157 Pokud by nebyl souhlas ke zrušení udělen, a je ho potřeba, tak bez tohoto souhlasu nedochází ke zrušení dané veřejnoprávní smlouvy.158
Pokud by některá ze stran nesouhlasila se zrušením veřejnoprávní smlouvy, může strana, která podala návrh, žádat správní orgán, jež je příslušný rozhodovat spory z veřejnoprávních smluv, o jejím zrušení.159
Je-li naplněn důvod ke zrušení, správní orgán může veřejnoprávní smlouvu zrušit, když by takový zákonem stanovený důvod naplněn nebyl, správní orgán návrh na zrušení odmítne. Zruší-li správní orgán danou veřejnoprávní smlouvu, tak zanikne dnem právní mocí rozhodnutí správního orgánu o zrušení.160 Na zrušení veřejnoprávní smlouvy není právní nárok.161
„Proti takto vydanému rozhodnutí, tj. rozhodnutí, kterým se k návrhu některé smluvní strany autoritativně rozhoduje o jejím zrušení, přichází v úvahu odvolání, nebo rozklad, a návazně může být příp. potvrzující odvolací rozhodnutí přezkoumáno i ve správním soudnictví“162
„V případě zrušení rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy podle ustanovení správního řádu či soudního řádu správního by se tato veřejnoprávní smlouva nemohla znovu obnovit, a to s ohledem na zásadu právní jistoty.“163
156 Ustanovení § 167 odst. 2 správního řádu
157 Taktéž
158 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 342
159 Ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu
160 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 342
161 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 610
162 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 425
163 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 609
6 Souhlas třetích osob
S případnou veřejnoprávní smlouvou musí souhlasit třetí osoby, resp. dotčené osoby, kterých se veřejnoprávní smlouva přímo dotýká na jejich právech či povinnostech. Povinnost souhlasu třetí osoby (resp. třetích osob) se vztahuje se na všechny typy veřejnoprávních smluv, vyjma koordinačních veřejnoprávních smluv. Veřejnoprávní smlouvy nabývají účinnosti výslovným písemným souhlasem této osoby, pokud je dotčených osob více, tak je rozhodující souhlas poslední dotčené osoby. Nelze ho nijak nahradit. Pokud souhlas není získán, veřejnoprávní smlouvu uzavřít nelze. Správní orgán však může (nikoliv, že by musel) namísto veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, kde využije získaných podkladů při přípravě veřejnoprávní smlouvy. Ve správním řízení je tam tato osoba účastníkem řízení, kde může uplatňovat svá práva na ochranu svých zájmů. Proto není možné uzavírání veřejnoprávních smluv obcházet správním řízením.164
Institut souhlasu třetích osob znamená jakousi podmínku nabytí účinku uzavření veřejnoprávních smluv a také k zabránění zneužívání veřejnoprávních smluv k obcházení zájmů dotčených osob.165
Konstatujme, že není předepsáno, kdy má být tento souhlas získán, tedy není stanoveno, že musí být obstarán ve fázi před podpisem, či po podpisu dané veřejnoprávní smlouvy, tudíž tato záležitost je plně na účastnících veřejnoprávní smlouvy.166 „Tam, kde by k uzavření smlouvy bylo třeba také souhlasu správního orgánu, může být souhlas třetí osoby příp. udělen až v návaznosti na právní moc rozhodnutí, jímž správní orgán svůj souhlas udělí.“167
„Zdá se, že „souhlas třetích osob“ představuje jiný typ souhlasu než výše zmiňovaný
„souhlas (resp. souhlasy) správního orgánu“. Na prvně jmenovaný souhlas totiž správní řád primárně váže účinnost veřejnoprávní smlouvy, kdežto na souhlas posléze uvedený její uzavření („vznik“).“168
V případě, že není souhlas od dotčené osoby získán, ačkoliv získán měl být, tak taková veřejnoprávní smlouva nemůže nabýt účinnosti.169
164 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 610-611
165 XXXXXX, Xxx, Xxxxx Xxxxxxx. Nový správní řád a zákon související s odkazy a výkladovými poznámkami. Praha: ASPI, 2005. s. 275
166 XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. s. 426
167 Taktéž
168 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 342
„Xxxxx, která tvrdí, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy dle § 161 správního řádu z roku 2004 nebyl vyžadován její souhlas, ačkoliv vyžadován měl být, může využít jako prostředek ochrany svých práv žádost podle § 142 odst. 1 citovaného zákona.“170
7 Xxxxxxx z veřejnoprávních smluv
Při řešení sporů z veřejnoprávních smluv se použije § 169 správního řádu ve spojení s ustanovením § 141. Ustanovení § 169 upravuje, kdo je příslušný řešit spory a § 141 upravuje obecně sporné řízení. Jedná se o obecnou úpravu řešení sporů z veřejnoprávních smluv, zvláštní zákony týkající se jednotlivých druhů pak mohou stanovit určité odchylky.
7.1 Příslušnost při řešení sporů
Případné spory z veřejnoprávních smluv, které smluvní strany nevyřeší dohodou, rozhodují171 autoritativně, vydáním vrchnostenského správního aktu, který přiznává právo nebo ukládá povinnost případně osvědčující skutečný stav:172
• Ministerstvo vnitra;
• krajský úřad;
• správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám;
• správní orgán nadřízený správnímu orgánu;
• správní orgán, který udělil souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy.173
Spory z koordinačních veřejnoprávních smluv
Ministerstvo vnitra rozhoduje spor, pokud se jedná o smlouvu koordinační, ve které je alespoň jednou ze smluvních stran kraj nebo zda-li jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností,174 tedy veřejnoprávní smlouvy uzavřené v jejich přenesené působnosti.175 Povinností Ministerstva vnitra je, že musí daný spor projednat s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem,176 který by vystupoval jako dotčený orgán.177 Pro Ministerstvo vnitra však názor dotčeného orgánu není závazný.178
171 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 343
172 XXXXXXX, Luboš. Veřejnoprávní smlouvy. CI Consult & Research. [online]. 2011-2016 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
173 Ustanovení § 169 odst. 1 správního řádu
174 Tamtéž
175 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 613
176 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 343
177 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 613
178 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 614
Spory týkajících se koordinačních veřejnoprávních smluv, kde smluvními stranami jsou obce, pokud nejsou obcemi s rozšířenou působností, řeší příslušný krajský úřad.179 Tyto spory může převzít Ministerstvo vnitra usnesením.180
Jedná-li se o jakékoliv jiné koordinační smlouvy, spory řeší správní orgán, který je společně nadřazen smluvním stranám veřejnoprávní smlouvy. Pokud není takový správní orgán, řeší spory v dohodě ústřední správní úřady nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám.181
Spory ze subordinačních veřejnoprávních smluv
Spory ze subordinačních smluv rozhoduje nadřízený správní orgán správnímu orgánu, jenž je stranou dané veřejnoprávní smlouvy.182
Spory z veřejnoprávních smluv mezi účastníky
Pokud se jedná o smlouvu mezi účastníky, tak zde spory rozhoduje správní orgán, který udělil souhlas k jejímu uzavření.183
Zvláštní druhy veřejnoprávních smluv
Zde by spory řešil jiný správní orgán stanovený zvláštním zákonem či určený podle § 133 odst. 1 správního řádu.184
7.2 Sporné řízení
Při řešení sporů se postupuje podle ustanovení § 141 správního řádu. Toto ustanovení má obecnou platnost pro sporná řízení. Jedinou výjimkou pro spory z veřejnoprávních smluv je oproti obecné úpravě, že proti rozhodnutí vydaného při řešení sporů nelze podat řádný opravný prostředek (odvolání ani rozklad).185 „Jde tedy o rozhodnutí konečné, které je pravomocné a vykonatelné dnem oznámení účastníkům řízení (smluvním stranám a popř. též správnímu orgánu, jehož souhlas se vyžaduje k platnému uzavření smlouvy).“186 Rozhodnutí lze však napadnout mimořádným opravným prostředkem za podmínek stanovených správním
179 Ustanovení § 169 odst. 1 správního řádu
180 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 343
181 Ustanovení § 169 odst. 1 správního řádu
182 Taktéž
183 Taktéž
184 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 344
185 Ustanovení § 169 odst. 2 správního řádu
186 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 344
řádem187 (např. obnova řízení, přezkumné řízení) a také je možné podat žalobu v rámci správního soudnictví podle soudního řádu správního.188
Podle tohoto ustanovení se postupuje nejen v případě sporů z veřejnoprávních smluv upravených správním řádem v § 160-162 ale také na spory z veřejnoprávních smluv, se kterými správní řád explicitně nepočítá.189
Spor se může týkat námitky porušení některého ustanovení veřejnoprávní smlouvy jedné ze smluvních stran, nesouhlasu s výkladem či samotné neplnění veřejnoprávní smlouvy. Spor iniciuje strana, která nesouhlasí s některým postupem druhé strany.190 Sporná řízení jsou tedy zahajována na návrh.191
Účastníky sporného řízení jsou navrhovatel a odpůrce, kteří mají postavení účastníků podle § 27 odst. 1. Dále mohou být účastníky osoby, které budou mít postavení účastníků řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu a budou mít zájem na výsledku řízení,192 resp. ostatní dotčené osoby. Mají však velmi omezená práva.193
Sporné řízení může být přerušeno, ale jen tehdy, pokud o to shodně požádá navrhovatel a odpůrce.194 Účastníci veřejnoprávní smlouvy mohou také uzavřít smír. Tento smír však musí být schválen správním orgánem, který posuzuje, zda by smír neodporoval právním předpisům nebo veřejnému zájmu. Pokud smír splní tyto podmínky, správní orgán jej schválí. 195Vykonatelný smír je exekučním titulem.196
187 XXXXXXX, Luboš. Veřejnoprávní smlouvy. CI Consult & Research. [online]. 2011-2016 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
188 SKULOVÁ, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. s. 344
189 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. února 2014, čj. 2 Afs 75/2013 – 55
190 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. února 2014, čj. 1 Afs 116/2013 – 52
191 Ustanovení § 141 odst. 2 správního řádu
192 Ustanovení § 141 odst. 3 správního řádu
193 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 612
194 Ustanovení § 141 odst. 5 a § 64 odst. 2 správního řádu
195 Ustanovení § 141 odst. 8 správního řádu
196 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 612
8 Použití jiných částí správního řádu nebo občanského zákoníku
Při postupu podle části páté, týkající se veřejnoprávních smluv, se použijí dále obdobně197 ustanovení první části (úvodní ustanovení - základní zásady činnosti správních orgánů) a přiměřeně198 ustanovení druhé části (obecná ustanovení o správním řízení) správního řádu. Na režim veřejnoprávních smluv se vztahují i ustanovení občanského zákoníku a tyto ustanovení se pak použijí přiměřeně, nevylučuje-li to povaha věci a účel veřejnoprávních smluv. Správní řád však výslovně vylučuje ustanovení o neplatnosti právních jednání a relativní neúčinnosti, ustanovení o odstoupení od smlouvy a odstupném, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, ustanovení o postoupení smlouvy a o poukázce a ustanovení o započtení.199
Oblasti veřejnoprávních smluv se týká i přechodné ustanovení § 182 odst. 2 správního řádu, kde je stanoveno, že veřejnoprávní smlouvy vzniklé před dnem nabytí účinnosti správního řádu č. 500/2004 Sb. se řídí ustanoveními tohoto zákona. Avšak vznik veřejnoprávních smluv a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jsou posuzovány podle předchozích právních předpisů.200
Režimu veřejnoprávních smluv se dotýká i ustanovení § 141 správního řádu, které upravuje sporné řízení (blížeji bylo o sporném řízení pojednáno v kapitole sedmé).
Musíme však respektovat zásadu lex specialis derogat generali, neboli že zvláštní úprava má přednost před normou obecnou. Právní norma obecná se tedy uplatní jen tam, kde zvláštní právní předpis věc sám neupravuje.
„K výše uvedenému zbývá poznamenat, že přiměřeně se budou ustanovení části druhé správního řádu aplikovat zejména při rozhodování o změně, zrušení, ve věcech sporů vyplývajících z veřejnoprávních smluv (viz § 141 odst. 1) a dále ve věcech procesní povahy, tj. zejména při získávání souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy, je-li ho třeba (srov. § 164 odst. 3 ve spojení s § 67 odst. 1). V případě přezkoumávání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy je výslovně stanoveno, že se obdobně užijí ustanovení o přezkumném řízení (srov. § 165 odst. 7). Obdobně se také užijí ustanovení o řízení formou výběru, vyzve-li
197 = jiná ustanovení mají být použita obdobně a budou se na vymezené právní vztahy vztahovat v plném rozsahu
198 = jiná ustanovení mají být použita přiměřeně, nebudou použita v plném rozsahu ale volnější vazbou
199 Ustanovení § 170 správního řádu
200 Ustanovení § 182 odst. 2 správního řádu
„budoucí oblát“ zájemce k předložení návrhu smlouvy nebo učiní-li oferent návrh neurčitému okruhu osob (§ 163 odst. 4).“201
„Zvolené aplikační kriterium v § 170 SŘ nepřispívá k právní jistotě.“202
201 XXXXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy. Juristic. [online]. 19.3.2007 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0.xxxx
202 Taktéž
9 Příklady veřejnoprávních smluv
9.1 Příklady koordinačních veřejnoprávních smluv
9.1.1 Veřejnoprávní smlouva týkající se výkonu přenesené působnosti obcí
Podle § 63 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích mohou obce mezi sebou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se výkonu přenesené působnosti. Podmínkou je, že jejich orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Smyslem této veřejnoprávní smlouvy je tedy to, že orgány jedné obce budou vykonávat celou nebo část přenesené působnosti orgánů jiné obce.203
Předmětem nemůže ale být ta přenesená působnost, jenž byla na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. S touto veřejnoprávní smlouvou musí souhlasit krajský úřad v rámci výkonu přenesené působnosti.204
Ve veřejnoprávní smlouvě musí být uvedeno:
• označení smluvních stran;
• doba trvání veřejnoprávní smlouvy;
• rozsah delegované působnosti;
• způsob úhrady nákladů na její výkon.205
Nejčastěji se jedná o výkon přestupkové agendy či agendy na úseku ochrany přírody a krajiny.206 „V případě přestupkové agendy bývá pro malou obec, která by měla projednávat jen několik málo přestupků za rok, nadbytečné, aby např. sama zřizovala přestupkovou komisi, v jejímž čele musí být podle § 53 odst. 3 PřesZ osoba s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků. Je proto pro ni většinou výhodnější uzavřít pro vyřizování této agendy veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí a platit za to buď určitý roční paušál, nebo (což bývá častější) určitou sumu za každý projednávaný přestupek.“207
Veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu přenesené působností obcí mohou uzavřít jak základní obce, tak i obce s pověřeným obecním úřadem. Takovouto smlouvu však nemohou uzavřít dvě obce s rozšířenou působností. I když se veřejnoprávní smlouva týká
203 Ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších znění (dále jen
„zákon o obcích“)
204 Ustanovení § 63 odst. 1 zákona o obcích
205 Ustanovení § 63 odst. 2 zákona o obcích
206 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 581
207 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2009. s. 542
přenesené působnosti, tak samotné uzavření smlouvy řadíme do samostatné působnosti zúčastněných obcí.208
Ustanovení § 66c zákona o obcích odkazuje na obecnou úpravu veřejnoprávních smluv ve správním řádu, která se použije nestanoví-li tento zákon jinak.209
Uzavře-li obec takovou veřejnoprávní smlouvou, musí ji bezodkladně zveřejnit na úřední desce nejméně na patnáct dní a též se zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje. Totéž platí i pro změny a rušení veřejnoprávní smlouvy.210 A dále takto uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupna na obecním úřadu obce, jenž je smluvní stranou.211
9.1.2 Veřejnoprávní smlouva týkající se výkonu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
Obce s rozšířenou působností mohou mezi sebou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se výkonu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
Tyto smlouvy mohou uzavřít jen v případě, že obce s rozšířenou působností vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu jednoho krajského úřadu.212
Stejně | jako | u | předchozí | koordinační | veřejnoprávní | smlouvy, | smyslem | i | této |
veřejnoprávní smlouvy je to, že obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností bude | |||||||||
vykonávat celou nebo část přenesené působnosti obecního úřadu jiné obce s rozšířenou | |||||||||
působností.213
K uzavření je potřeba souhlasu Ministerstva vnitra. Ministerstva vnitra má za povinnost tuto smlouvu nejdříve projednat s věcně příslušným ministerstvem, nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem a poté může souhlas udělit.214
Obsahem veřejnoprávní smlouvy musí být:
• označení smluvních stran;
• doba trvání smlouvy;
• určení rozsahu delegované přenesené působnosti;
• způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti.215
208 XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. s. 582
209 Ustanovení § 66c odst. 1 zákona o obcích 210 Ustanovení § 66c odst. 2 zákona o obcích 211 Ustanovení § 66c odst. 3 zákona o obcích 212 Ustanovení § 66a odst. 1 zákona o obcích 213 Taktéž
214 Taktéž
215 Ustanovení § 66a odst. 2 zákona o obcích
Ustanovení § 66c zákona o obcích odkazuje na obecnou úpravu veřejnoprávních smluv ve správním řádu, která se použije nestanoví-li tento zákon jinak.216
Uzavře-li obec takovou veřejnoprávní smlouvou, musí ji bezodkladně zveřejnit na úřední desce nejméně na patnáct dní a též se zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje. Totéž platí i pro změny a rušení veřejnoprávní smlouvy.217 A dále taková to uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupna na obecním úřadu obce, jenž je smluvní stranou.218
9.1.3 Veřejnoprávní smlouva týkající se plnění úkolů obecní policie
Nezřídila-li si sama obec obecní policii, může s jinou obcí, která je ve stejném kraji, uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se plnění úkolů obecní policie. Na základě této veřejnoprávní smlouvy se pak poskytující obec zaváže plnit výkon obecní policie pro druhou smluvní stranu.219 Právní úpravu nalezneme v § 3a zákona o obecní policii.
S touto veřejnoprávní smlouvou uzavřenou mezi obcemi je potřeba souhlasu krajského úřadu, toto platí jednak k uzavření ale také ke změně jejího obsahu. Rozhodování krajského úřadu o souhlasu je výkonem přenesené působnosti.220
Náležitostmi dané smlouvy jsou:
• označení smluvních stran;
• určení rozsahu úkolů vykonávání obecní policie;
• stanovení data, od kdy bude obecní policie vykonávána;
• způsob úhrady nákladů spojených s výkonem úkolů obecní policie.221
Obec, pro kterou je obecní policie vykonávána vydá strážníkům písemné zmocnění, jímž mohou prokázat oprávněnost výkonu pravomocí na tomto území.222
Jedná se o poměrně často využívanou veřejnoprávní smlouvu.223
„V daném případě se nejedná o smluvní převod výkonu působnosti na orgán jiné obce, ale o rozšíření územní působnosti obecní policie jako orgánu jedné obce na území jiné obce.“224
216 Ustanovení § 66c odst. 1 zákona o obcích 217 Ustanovení § 66c odst. 2 zákona o obcích 218 Ustanovení § 66c odst. 3 zákona o obcích
219 Ustanovení § 3a odst. 1 zákona o obecní policii, ve znění pozdějších znění (dále jen „zákon o obecní policii“)
220 Ustanovení § 3a odst. 2 zákona o obecní policii 221 Ustanovení § 3a odst. 3 zákona o obecní policii 222 Ustanovení § 3a odst. 4 zákona o obecní policii
223 XXXXXX, Xxxxxxxxx. Využití veřejnoprávních smluv při výkonu veřejné správy. Právník. 2012, č. 3. s. 255- 293
224 XXXXXX, Xxxxxxxxx. Využití veřejnoprávních smluv při výkonu veřejné správy. Právník. 2012, č. 3. s. 255- 293
Pro zajímavost si ještě uveďme, co je úkolem obecní policie. Úkolem je tedy zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a též plnění úkolů podle zákona o obecní policii nebo zvláštního zákona.225
Podle § 2 zákona o obecní policii těmito úkoly rozumíme:
• přispívání k ochraně a bezpečnosti osob a majetku;
• dohlížení na dodržování pravidel občanského soužití;
• dohlížení na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce;
• podílení se na dohledu na bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích;
• podílení se na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení;
• podílení se na prevenci kriminality v obci;
• dozorování nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci;
• odhalování přestupků a jiných správních deliktů, jejichž projednávání je v působnosti obce;
• poskytování údajů o obecní policii za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra na požádání.226
9.1.4 Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí strážníků obecní policie
Dalším příkladem koordinační veřejnoprávní smlouvy je veřejnoprávní smlouva o poskytnutí strážníků obecní policie upravená v § 3b zákona o obecní policii.
V případě, že je vyhlášen krizový stav227 na území obce, může starosta dané obce uzavřít tuto veřejnoprávní smlouvu se starostou jiné obce k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a též plnění úkolů podle zákona o obecní policii nebo zvláštního zákona, viz. předchozí kapitola.228
Náležitostmi této veřejnoprávní smlouvy jsou zejména:
• označení smluvních stran;
• právní titul pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (stav nebezpečí, nouzový stav, nebo stav ohrožení státu);
• počet strážníků, které budou poskytnuty;
• časový úsek - doba, kdy jsou strážníci poskytnuti;
225 Ustanovení § 2 zákona o obecní policii
226 Ustanovení § 2 zákona o obecní policii
227 = stav nebezpečí, nouzový stav či stav hrožení státu
228 Ustanovení § 3b odst. 1 zákona o obecní policii
• vymezení konkrétních úkolů plněných poskytnutými strážníky.229
Poskytnuté strážníky řídí starosta, kterému byli tyto strážníci poskytnuti. Toto pravidlo platí jen v případě, že se nedohodnou jinak. A také musí informovat hejtmana daného kraje před použitím poskytnutých strážníků.230 Starosta dále vydá písemná potvrzení poskytnutým strážníkům, kterými se pak prokazují.231 Tato potvrzení obsahují identifikační číslo strážníka, název obce, kde je strážník v pracovním poměru a také obsahuje informaci o dohodě o poskytnutí strážníků obecní policie.232
U této veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu krajského úřadu.233
9.1.5 Dohoda o sloučení obcí
Dohoda o sloučení obcí je jednou z koordinačních veřejnoprávních smluv. Mohou ji uzavřít dvě či více obcí, které spolu sousedí podle ustanovení v § 19 zákona o obcích.234
Tato dohoda se uzavírá na základě rozhodnutí zastupitelstev obcí, které se chtějí slučovat, není-li do třiceti dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí podán návrh na konání místního referenda o sloučení obcí. Byl-li podán návrh na konání místního referenda, tak v referendu musí dojít k souhlasnému rozhodnutí o sloučení. Tato rozhodnutí se vždy oznamují příslušnému krajskému úřadu.235
Náležitostmi dohody o sloučení obcí musí být:
• den, měsíc a rok, k němuž se obce slučují;
• ujednání o názvu obce a sídlu orgánů;
• určení právních předpisů, které zůstanou v platnosti po sloučení obcí;
• výčet katastrálních území sloučené obce;
• určení majetku slučovaných obcí, který připadne na sloučenou obec.236
Nedohodnou-li se obce o názvu, tak o něm rozhodne Ministerstvo vnitra.237 Sloučení obcí lze provést jen k počátku kalendářního roku.238
Obec vzniklá sloučením je pak právním nástupcem slučovaných obcí.239
229 Ustanovení § 3b odst. 2 zákona o obecní policii 230 Ustanovení § 3c odst. 1 zákona o obecní policii 231 Ustanovení § 3c odst. 2 zákona o obecní policii 232 Ustanovení § 3c odst. 3 zákona o obecní policii
233 XXXXXX, Xxxxxxxxx. Využití veřejnoprávních smluv při výkonu veřejné správy. Právník. 2012, č. 3. s. 255- 293
234 Ustanovení § 19 odst. 1 zákona o obcích
235 Ustanovení § 19 odst. 4 zákona o obcích
236 Ustanovení § 19 odst. 5 zákona o obcích
237 Ustanovení § 19 odst. 2 zákona o obcích
238 Ustanovení § 24 zákona o obcích
239 Ustanovení § 19 odst. 6 zákona o obcích
Povinností sloučené obce je zaslat opis dohody o sloučení Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a také příslušnému finančnímu úřadu.240
9.2 Příklady subordinačních veřejnoprávních smluv
9.2.1 Veřejnoprávní smlouva nahrazující některá územní rozhodnutí
Prvním z příkladů subordinačních veřejnoprávních smluv je veřejnoprávní smlouva nahrazující některá územní rozhodnutí. Právní úpravu hledejme v § 78a stavebního zákona.
Jedná se o veřejnoprávní smlouvu nahrazující územní rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území či o změně vlivu užívání stavby na území.241
Smluvní strany veřejnoprávní smlouvy tvoří žadatel a stavební úřad. Uzavírání probíhá tak, že žadatel předloží návrh veřejnoprávní smlouvy stavebnímu úřadu. Návrh smlouvy musí obsahovat: označení smluvních stran, náležitosti výroku územního rozhodnutí, údaje a podmínky, které vyplývají ze závazných stanovisek dotčených orgánů, též odůvodnění souladu zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování, soulad s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Ve smlouvě musí žadatel rovněž uvést osoby, které by jinak byly účastníky územního řízení. Žadatel přikládá i dokumentaci, ve stejném rozsahu, jako v případě žádosti o vydání územního rozhodnutí a též doklad prokazující vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, kde se má záměr uskutečnit, či jinou smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu. K návrhu připojí i závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů.242
Po podání návrhu veřejnoprávní smlouvy má stavební úřad třicet dní ode dne předložení smlouvy na to, aby ji posoudil, tudíž aby ji přijal, či odmítl a popřípadě sdělil důvody odmítnutí a také informaci o podaném návrhu vyvěsí po dobu osmi dní na úřední desce.243
Náležitosti této veřejnoprávní smlouvy stanoví prováděcí právní předpis č. 503/2006 Sb.244 Jsou jimi:
• označení smluvních stran a osob, které by byly jinak účastníky územního řízení;
• grafická příloha;
240 Ustanovení § 19 odst. 6 zákona o obcích
241 Ustanovení § 78a odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších znění (dále jen „stavební zákon“)
242 Ustanovení § 78a odst. 2 stavebního zákona 243 Ustanovení § 78a odst. 3 stavebního zákona 244 Ustanovení § 78a odst. 10 stavebního zákona
• ostatní náležitosti se odlišují podle toho, zda-li jde o nahrazení územního rozhodnutí o umístění stavby, o změnu vlivu využití území či o změnu vlivu užívání stavby na území, na které se použijí obdobně obsahové náležitosti těchto rozhodnutí. Blížeji viz. § 16 tohoto provádějící předpisu, který následně odkazuje na další ustanovení.245
§ 78a odst. 6 stavebního zákona stanoví, že účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím dvou let ode dne její účinnosti, pokud není dohodnuta doba delší, avšak nejdéle na dobu pěti let. Následně nám pak tento odstavec stanoví, kdy účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají, jedná se o:
• bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle stavebního zákona nebo zvláštních právních předpisů, či nabyl-li v době její účinnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru;
• bylo-li v době účinnosti veřejnoprávní smlouvy započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává;
• vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat;
• byla-li na základě návrhu dané veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato nabyla účinnosti.246
Povinností žadatele je obstarat s veřejnoprávní smlouvou souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení.247
Je-li veřejnoprávní smlouva uzavřena, stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy na úřední desce po dobu patnácti dnů.248
Pokud by nebyla realizace záměru zahájena, pro něž byla veřejnoprávní smlouva uzavřena, může žadatel upustit od tohoto záměru. Veřejnoprávní smlouva pak pozbude účinnosti dnem obdržení tohoto sdělení stavebním úřadem.249
Dohodnou-li se smluvní strany, tedy žadatel a stavební úřad, mohou veřejnoprávní smlouvu změnit.250 „Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo zrušit
245 Ustanovení § 16 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
246 Ustanovení § 78a odst. 6 stavebního zákona 247 Ustanovení § 78a odst. 4 stavebního zákona 248 Ustanovení § 78a odst. 5 stavebního zákona 249 Ustanovení § 78a odst. 8 stavebního zákona 250 Taktéž
samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.“251
Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy.252
Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední přezkoumat v přezkumném řízení podle správního řádu, zahájit ho však lze nejpozději do jednoho roku od účinnosti smlouvy a následně rozhodnutí v tomto řízení vydat nejpozději do patnácti měsíců (v prvním stupni).253
9.2.2 Veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení
Veřejnoprávní smlouvou nahrazující stavební povolení je další subordinační veřejnoprávní smlouvou. Úpravu nalezneme v ustanovení § 116 stavebního zákona.
Smluvními stranami je stavebník a stavební úřad. 254
Návrh veřejnoprávní smlouvy předkládá stavebník. V tomto návrhu musí být označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném záměru, stanovení rozsahu a účelu požadovaného záměru, způsob a doba provedení, označení pozemků, na kterých se stavba povoluje, podmínky pro provádění stavby, popřípadě pro její užívání a též podmínky za závazných stanovisek dotčených orgánů, které se zavazuje stavebník splnit. Pokud by se jednalo o dočasnou stavbu, musí obsahovat i dobu trvání stavby a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. Návrh dále obsahuje výčet osob, které by byly účastníky klasického stavebního řízení, projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem a další podklady ve stejném rozsahu, jaké je potřeba k žádosti o stavební povolení.255
Po předložení návrhu má stavební úřad třicet dnů na to, zda návrh přijme či nikoliv. Samozřejmostí je, že posoudí, jestli návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje povinné náležitosti. Pokud by stavební úřad návrh nepřijal, musí sdělit stavebníkovi důvody odmítnutí.256
Další povinností stavebníka je zajištění souhlasu s veřejnoprávní smlouvou osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení.257
Prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu č. 526/2006 Sb. stanoví náležitosti dané veřejnoprávní smlouvy. Kterými jsou:
• označení smluvních stran a osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení;
251 Taktéž
252 Ustanovení § 78a odst. 7 stavebního zákona 253 Ustanovení § 78a odst. 9 stavebního zákona 254 Ustanovení § 116 odst. 1 stavebního zákona
255 Ustanovení § 116 odst. 2 stavebního zákona
256 Ustanovení § 116 odst. 3 stavebního zákona
257 Ustanovení § 116 odst. 4 stavebního zákona
• přílohou je projektová dokumentace (v rozsahu předkládané ke stavebnímu řízení);
• pro další náležitosti se použije § 5 a 6 obdobně,258 kde se stanoví, že těmito náležitostmi jsou zejména:
o druh a účel povolované stavby a u dočasné stavby dobu jejího trvání;
o parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba povoluje;
o podmínky pro provedení stavby, popřípadě také podmínky pro užívání stavby či odstranění stavby;
o zabezpečení plnění požadavků uplatněných dotčenými orgány;
o ujednání o povinnosti stanovení či oznámení termínu zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který stavbu provede;
o stanovení termínu dokončení stavby;
o možnosti ujednání o tom, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.259
Stavební úřad má povinnost na projektovou dokumentaci uvést číslo jednací a datum uzavření veřejnoprávní smlouvy.260
Nebude-li stavba zahájena do dvou let od účinnosti veřejnoprávní smlouvy, účinky zaniknou. Tyto účinky však lze prodloužit a to před zánikem smlouvy.261
Veřejnoprávní smlouvu lze měnit podle výše zmíněných pravidel. Stavebník také může od smlouvy odstoupit, oznámí-li to stavebnímu úřadu, avšak jen nebyla-li stavba zahájena.262
Co se týče přezkumného řízení, tak stavební zákon odkazuje na obecnou úpravu nacházející se ve správním řádu, s výjimkou toho, že ho lze zahájit nejpozději do jednoho roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy a vydání rozhodnutí do patnácti měsíců od účinnosti.263
258 Ustanovení § 8 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu (dále jen „vyhlášky ke stavebnímu zákonu“)
259 Ustanovení § 5 a 6 vyhlášky ke stavebnímu zákonu
260 Ustanovení § 8 vyhlášky ke stavebnímu zákonu
261 Ustanovení § 116 odst. 5 stavebního zákona
262 Ustanovení § 116 odst. 6 stavebního zákona
263 Ustanovení § 116 odst. 7 stavebního zákona
9.3 Příklad smluv mezi účastníky
9.3.1 Smlouva o převedení práv a povinností z regulačního plánu vydaného na žádost
Stavební zákon umožňuje veřejnoprávní smlouvou převedení práv a povinností z regulačního plánu vydaného na žádost. Právní úpravu nalezneme v § 69 zmíněného zákona.
Tento zákon vznikl až po správním řádu a proto již s obecnou úpravu veřejnoprávních smluv počítá a také na tuto část ve správním řádu obsaženou odkazuje. Přílohou veřejnoprávní smlouvy je regulační plán.264
Pořízení regulačního plánu na žádost upravuje § 66 stavebního zákona. Cílem této bakalářské práce není vymezit, jak dojde k tomuto pořízení regulačního plánu, proto se touto smlouvou dále zabývat nebudeme.
9.4 Příklad zvláštních veřejnoprávních smluv
9.4.1 Zvláštní smluvní ochrana přírody
Jak jsme si již řekli výše, smluvní ochrana přírody na základě § 39 zákona č. 114/1992 Sb.,o ochraně přírody a krajiny se řadí mezi tzv. zvláštní typy veřejnoprávních smluv, vyjma smlouvy o ochraně památného stromu. Ta se řadí mezi veřejnoprávní smlouvy subordinační.
Jedná se o ochranu evropsky významných lokalit, přesněji řečeno může jít o národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku, přírodní rezervaci, přírodní památku, včetně jejich ochranných pásem, dále lze chránit i jiná území se soustředěnými přírodními hodnotami, kde jsou zastoupeny významné či jedinečné ekosystémy v rámci příslušné biogeografické oblasti nebo stanoviště vzácných či ohrožených druhů živočichů a rostlin. Smluvní ochranu přírody lze provést jen v případě, pokud již nejsou zvláštně chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny.265
Smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy bude jednak odpovědný orgán ochrany přírody a krajiny a také vlastník daného pozemku, kde se významná lokalita nachází.266
Ze zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že uvedená smlouva musí zejména obsahovat:
• vymezení ochranných podmínek chráněného území;
• způsob péče o chráněné území.
264 Ustanovení § 69 odst. 5 stavebního zákona
265 Ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších znění (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“)
266 Smluvní ochrana. Ministerstvo životního prostředí. [online]. 2008-2015 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxx_xxxxxxx
Další náležitosti stanovuje metodický pokyn Ministerstva životního prostředí. 267
Těmito náležitosti jsou:
• vymezení vlastníka dotčeného pozemku a orgánu ochrany přírody a krajiny;
• vymezení názvu chráněného území, pokud by se jednalo o evropsky významné lokality uvede se i kód této lokality;
• výčet pozemků nebo jejich částí, na kterých se chráněné území nachází;
• vymezení předmětu ochrany;
• vymezení ochranných podmínek chráněného území, přesněji řečeno je stanoveno, buď zdržení se určitých činností, a nebo tyto činnosti vykonávat jen za podmínek vymezeným smlouvou;
• způsob, charakter a rozsah péče o chráněné území;
• ujednání o tom, kdo chráněné území označí a kdo ponese náklady vzniklé s tímto označením - obecně platí, že náklady hradí příslušný orgán ochrany a krajiny;
• ujednání o možnosti písemné výpovědi, stanovení důvodů pro podání výpovědi;
• ujednání o výpovědní lhůtě, týká-li se to evropsky významné lokality, tak konec výpovědní lhůty musí být k účinnosti vyhlášení zvláště chráněného území, kterým bude zajištěna ochrana toto místa, nejpozději však tři roky po vypovězení smlouvy;
• ujednání o platnosti - obecně platí, že nedohodnou-li se jinak, smlouva je uzavřena na dobu neurčitou;
• ujednání o zveřejnění příslušných náležitostí obsahu smlouvy, ze kterých vyplývají omezení.
Smlouva dále může obsahovat:
• ujednání o finanční náhradě vzniklé v souvislosti s vymezením ochranných podmínek chráněného území;
• ujednání o finančním příspěvku k provádění dohodnutého způsobu péče o chráněné území;
• ujednání o smluvní pokutě;
• a další.268
267 Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny
268 METODICKÝ POKYN ZE DNE 1.4.2008 ODBORU MEZINÁRODNÍ OCHRANY BIODIVERZITY A ODBORU LEGISLATIVNÍHO PRO UZAVÍRÁNÍ SMLUV O CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ NEBO PAMÁTNÉM STROMU PODLE § 39 ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 218/2004 SB. XXXXXX.XX. [online]. 1.4.2008 [cit. 2016-03-11]. Dostupné
z: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxx/?Xxx00000&Xxxxxxxx0&XxXxxxx0&XxxxXx0
Součástí smlouvy je i kopie katastrální mapy se zákresem hranice chráněného území. Je také stanoveno, že pokud má území více vlastníků a jeden z nich smlouvu vypoví, smlouva zaniká.269
Označení chráněného území se musí provést do šedesáti dnů od účinnosti smlouvy. Pokud by panovaly nepříznivé klimatické podmínky a označení tak brání, tak se označení provede bezprostředně poté, co tyto podmínky pominou.270
Po zřízení této smluvní ochrany, bude zapsáno k pozemku, na němž se významná lokalita nachází, forma věcného břemene do katastru nemovitostí.271
Příslušný orgán ochrany přírody a krajiny po uzavření smluvní ochrany zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o uzavření a podstatné náležitosti smlouvy nejméně po dobu třiceti dnů. Také zašle oznámení obecním úřadům, v jejichž správním obvodu se smluvně chráněné území nachází, spolu se žádostí o zveřejnění oznámení na jejich úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto obecní úřady pak umožňující nahlédnutí do smluvní ochrany po dobu trvání smlouvy272
V případě neuzavření smlouvy o ochraně přírody a krajiny, zřídí ochranu přírody příslušný orgán formou právního předpisu.273
269 Taktéž
270 Taktéž
271 Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny
272 Taktéž
273 Taktéž
10 Veřejnoprávní smlouvy v praxi (mezi obcemi)
Následující dvě tabulky ukazují, jaké veřejnoprávní smlouvy jsou nejčastěji uzavírány mezi vybranými obcemi v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Na ukázku jsme si vybrali dvě města zhruba stejné velikosti, kolem 5000 obyvatel - Horšovský Týn a Kdyně. Mimo to, Horšovský Týn vykonává přenesenou působnost jako obec s rozšířenou působností a Kdyně je obcí s pověřeným obecním úřadem. Tabulky ukazují, jaké agendy vykonává Horšovský Týn a Kdyně namísto jiných. Pro zajímavost jsme si také uvedli, kolik obyvatel mají obce, jako druhé smluvní strany. Údaje o počtu obyvatel jsou k 1. 1. 2015 a přehled uzavřených veřejnoprávních smluv je ke dni 1. 2. 2016. Po shlédnutí následujících dvou tabulek můžeme konstatovat, že tou nejčastější agendou je projednávání přestupků.
Smluvní strana | Počet obyvatel | Smluvní strana | Počet obyvatel | Oblast agendy veřejnoprávní smlouvy |
Horšovský Týn | 4970 | Velký Malahov | 253 | Projednávání přestupků, základní registry (RUIAN) |
Vidice | 159 | Projednávání přestupků, základní registry (RUIAN), evidence obyvatel | ||
Blížejov | 1451 | Základní registry (RUIAN), projednávání přestupků, zajištění výkonu úkolů obecní policie | ||
Čermná | 235 | Evidence obyvatel | ||
Křenovy | 131 | Evidence obyvatel, základní registry (RUIAN), projednávání přestupků | ||
Meclov | 1117 | Základní registry (RUIAN), projednávání přestupků | ||
Mezholezy | 91 | Základní registry (RUIAN), projednávání přestupků | ||
Mířkov | 293 | Evidence obyvatel, základní registry (RUIAN), projednávání přestupků | ||
Poděvousy | 250 | Evidence obyvatel | ||
Puclice | 346 | Evidence obyvatel, projednávání přestupků | ||
Semněvice | 203 | Evidence obyvatel, základní registry (RUIAN), projednávání přestupků | ||
Srby | 429 | Evidence obyvatel, základní registry (RUIAN), projednávání přestupků | ||
Staňkov | 3276 | Zajištění výkonu úkolů obecní policie |
Tabulka č. 1: Veřejnoprávní smlouvy uzavírané s Horšovským Týnem274
274 Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015. Český statistický úřad. [online]. 30.4.2015 [cit. 2016-
03-10]. Dostupné z:xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/00000/00000000/0000000000.xxx/00x0x00x-x00x-0000- 930c-63406c9068d0?version=1.1 a Přehled (tabulka) uzavřených veřejnoprávních smluv ke dni 1. 2.
2016. Plzeňský kraj. [online]. 1.2.2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z:xxxx://xxx.xxxxxxxx- xxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx-xx-xxx-0-0-0000
Smluvní strana | Počet obyvatel | Smluvní strana | Počet obyvatel | Oblast agendy veřejnoprávní smlouvy |
Kdyně | 5283 | Chocomyšl | 116 | Projednávání přestupků |
Chodská Xxxxx | 425 | Projednávání přestupků | ||
Kaničky | 27 | Projednávání přestupků | ||
Kout na Šumavě | 1147 | Projednávání přestupků | ||
Libkov | 113 | Projednávání přestupků | ||
Loučim | 124 | Základní registry (RUIAN), projednávání přestupků | ||
Mrákov | 1142 | Projednávání přestupků | ||
Němčice | 125 | Projednávání přestupků | ||
Nová Ves | 139 | Projednávání přestupků | ||
Pocinovice | 559 | Projednávání přestupků | ||
Spáňov | 184 | Projednávání přestupků | ||
Úsilov | 134 | Projednávání přestupků | ||
Všepadly | 43 | Projednávání přestupků | ||
Všeruby | 791 | Projednávání přestupků | ||
Brnířov | 385 | Projednávání přestupků |
Tabulka č. 2: Veřejnoprávní smlouvy uzavírané s Kdyní275
10.1 Vyjádření starostů obcí, popřípadě dalších osob ve vybraných obcích v okrese Domažlice v Plzeňském kraji
První obcí, která se vyjadřovala k veřejnoprávním smlouvám, je Kout na Šumavě, kde žije 1147 obyvatel. Starosta obce, pan Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, byl stručný a uvedl, že mají minimální zkušenosti s veřejnoprávními smlouvami a že ji využili pouze jedenkrát.
Druhou dotázanou obcí byl městys Klenčí pod Čerchovem, kde mi na otázky odpovídal též starosta obce, pan Ing. et Xxx. Xxx Xxxxxxx, Ph.D. Zde žije 1298 obyvatel. Otázkám veřejnoprávních smluv se v obci zabývá smluvní právník, protože je všeobecně problematika smluv velmi složitá, počínaje občanským zákoníkem a konče dalšími zákony. V uzavírání veřejnoprávních smluv vidí určitou výhodu, obzvláště pokud se jedná o smlouvy na spolupráci v oblastech, kdy jedna obec nabízí jiné služby, které by jinak daná obec nedokázala zajistit. Na poslední otázku, zda eviduje městys nějaké druhy veřejnoprávních
275 Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015. Český statistický úřad. [online]. 30.4.2015 [cit. 2016-
03-10]. Dostupné z:xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/00000/00000000/0000000000.xxx/00x0x00x-x00x-0000- 930c-63406c9068d0?version=1.1 a Přehled (tabulka) uzavřených veřejnoprávních smluv ke dni 1. 2.
2016. Plzeňský kraj. [online]. 1.2.2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z:xxxx://xxx.xxxxxxxx- xxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx-xx-xxx-0-0-0000
smluv, starosta městyse odpověděl, že určitě ano. Jedná se o klasické veřejnoprávní smlouvy mezi dvěma účastníky. Máme je uzavřeny např. na podporu sběrného dvora, kdy jsme umožnili službu svozu odpadů i okolním obcím. Určitě také evidujeme smlouvu na podporu dopravy v Plzeňském kraji.
Další dotázanou obcí bylo město Kdyně, kde odpovídala tajemnice Městského úřadu Kdyně, Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx. Město uzavírá veřejnoprávní smlouvy koordinační, a to ve smyslu výkonu přenesené působnosti na úseku přestupků a dále zápisu do RÚIAN s obcemi, které o to požádají a se souhlasem Krajského úřadu Plzeňského kraje, dále pak veřejnoprávní smlouvy subordinační podle stavebního zákona a veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu města Kdyně. Kromě toho, že nutnost veřejnoprávní smlouvy v posledním případě považujeme za zbytečné narůstání administrativy, nemáme s nimi žádné výrazné problémy. Město Domažlice se v praxi setkává nejvíce s veřejnoprávními smlouvami koordinačního typu. Smlouvy subordinačního typu jsme použili v těchto dvou případech - dohoda o zřízení společensky účelného místa a veřejnoprávní smlouva o umístění a provedení stavby, které nahrazují územní rozhodnutí podle § 79 a 92 a stavební povolení podle §115 stavebního zákona.Veřejnoprávní smlouvy jsou srozumitelné, obě strany se dohodnou, znají svá práva a povinnosti, nevidíme v nich nedostatky. Toto sdělila tajemnice Městského úřadu Domažlice, Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx.
Závěr
Tato bakalářská práce pojednávala o veřejnoprávních smlouvách.
Cílem mé práce bylo vypracování přehledu obecné úpravy veřejnoprávních smluv, kde stěžejním zákonem je zákon č. 500/2004., správní řád, který obecnou úpravu veřejnorpávních smluv obsahuje. Před přijetím nynějšího správního řádu jsme obecnou úpravu v našem právním řádu nenalezly, proto vítám zavedení této obecné úpravy, která vede k posílení právní jistoty. Druhou částí cíle bylo rozebrání některých veřejnoprávních smluv a zaměření se na to, jaká veřejnoprávní smlouva je nejčastěji uzavírána mezi obcemi. Tuto část jsem dále doplnila o vyjádření starostů či tajemníků některých obcí k problematice veřejnoprávních smluv. Můžu konstatovat, že svému cíli jsem dostála.
O problematice veřejnoprávních smluv jsem nalezla mnoho odborných článků ale i knih, tedy alespoň kapitol nacházejících se v nich, které se veřejnoprávních smlouvám věnují. Zpracováním bakalářské práce jsem získala mnoho nových a cenných informací.
Ráda bych také podotkla, že i když se mi z počátku úprava veřejnoprávních smluv jevila jako skutku jasné téma, tak i v této oblasti existuje řada sporných momentů a nejasností. Dodnes neexistují jednotné právní názory na jednotlivé druhy veřejnoprávních smluv, zejména na veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky. Někteří je řadí mezi subordinační veřejnoprávní smlouvy, jiné z nich dělají samostatný druh veřejnoprávních smluv.
Také bych ráda zmínila, ochotu některých zástupců obcí, zejména starostů a tajemníků, kteří mi poskytli řadu potřebných informací a ochotně se mnou spolupracovali.
Samotnou práci jsem rozčlenila do deseti kapitol.
V první kapitole jsem se zaměřila na charakteristiku veřejnoprávních smluv. Zprvu jsem vymezila legální definici a poté jsem se věnovala další charakteristice těchto smluv. Podstatné je, že na veřejnoprávní smlouvy se hledí v pojetí materiálním. Výhodnější by ale bylo formální pojetí, neboť by nevznikaly pochybnosti, zda některé smlouvy řadíme k veřejnoprávním smlouvám či nikoliv. Zmínila jsem i velmi stručnou historii a rozdíl od smluv soukromoprávních.
Druhá kapitola definovala jednotlivé druhy veřejnoprávních smluv. Správní řád upravuje koordinační veřejnoprávní smlouvy, subordinační veřejnoprávní smlouvy a smlouvy mezi účastníky. Dále však nalezneme i zvláštní typy veřejnoprávních smluv, které bez výhrad nelze přiřadit ani k jednomu ze základních druhů, které upravuje obecná úprava nacházející se ve správním řádu.
Ve třetí části jsem se zabývala uzavíráním veřejnoprávních smluv. Vysvětlila jsem, co se rozumí návrhem veřejnoprávní smlouvy, co musí obsahovat, od kdy působí, kdy tento návrh zaniká a v neposlední řadě i kdy dojde k uzavření takovéto smlouvy.
Dalším tématem, nacházející se v mé bakalářské práci, byla otázka přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy. U veřejnoprávních smluv se neuplatňuje neplatnost. Ale v případě rozporu s právními předpisy musí dojít k přezkumu, kdy ji v rámci tohoto řízení správní orgán zruší, popřípadě zruší jen její část, pokud je to možné.
Následující téma jsem věnovala změně obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpovědi a jejím možným zrušením.
Šestá kapitola se zabývala souhlasem třetích osob s případnou veřejnoprávní smlouvou, která by se přímo dotýkala na jejich právech či povinnostech.
Sedmou kapitolu jsem zaměřila na závazky z veřejnoprávních smluv, tedy na spory z nich a sporné řízení. Vysvětlila jsem, kdo je příslušný řešit tyto případné spory a jak probíhá samotné sporné řízení.
Osmá část se týkala obecného ustanovení § 170 správního řádu, který zmiňuje použijí jiných částí správního řádu a občanského zákoníku.
V předposlední kapitole jsem se zabývala příklady veřejnoprávních smluv. Jak jsem zmínila hned v úvodu své práce, cílem nebylo charakterizování všech jednotlivých typů veřejnoprávních smluv. Z koordinačních veřejnoprávních smluv jsem charakterizovala veřejnoprávní smlouvu týkající se výkonu přenesené působnosti obcí, veřejnoprávní smlouvu týkající se výkonu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, veřejnoprávní smlouvu týkající se plnění úkolů obecní policie, veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků obecní policie a dohodu o sloučení obcí. Dalšími příklady už byly subordinační veřejnoprávní smlouvy, kde jsem se zaměřila na veřejnoprávní smlouvu nahrazující některá územní rozhodnutí a veřejnoprávní smlouvu nahrazující stavební povolení. Ze smluv mezi účastníky jsem vybrala smlouvu o převedení práv a povinností z regulačního plánu vydaného na žádost a ze zvláštních typů veřejnoprávních smluv jsem se charakterizovala zvláštní smluvní ochranu přírody.
Závěr mojí bakalářské práce byl spíše praktičtější. Tuto část, jsem věnovala veřejnoprávním smlouvám v praxi. Nalezneme zde dvě tabulky, které reflektují, jaká veřejnoprávní smlouva je mezi obcemi v okrese Domažlice nejčastěji uzavíraná. Pro zajímavost jsem u každé obce doplnila počet obyvatel. Následně jsem vyzpovídala některé starosty a tajemníky obcí k této problematice.
V části přílohové pak nalezneme tři přílohy - vzor veřejnoprávní smlouvy na úseku přestupků, veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace a poslední z nich je dodatek k veřejnoprávní smlouvě na výkon přenesené působnosti na úseku přestupků.
Veřejnoprávní smlouvy umožňují transfer určitých kompetencí v rámci veřejné správy, tudíž tyto smlouvy mohou sloužit k jistému zefektivnění výkonu veřejné správy. A též slouží i k zapojování adresátů veřejné správy na jejím podílení.
Bakalářskou práci zakončím prohlášením, že veřejnoprávní smlouvy jsou určitým moderním fenoménem a jistě mají svoji budoucnost, ale dodnes byly jevem spíše výjimečným, zejména tehdy, nepočítáme-li koordinační veřejnoprávní smlouvy.
Resume
My bachelor thesis deals with public-law contracts.
The aim of my thesis was to develop a general overview of the public-law contracts covered by Act No. 500/2004, Administrative Code. Another aim of the thesis was to analyse some public-law contracts and to focus on the most concluded public-law contract between the municipalities. This part is also complemented by the comments of the mayors or secretaries of some municipalities on the issue off the public-law contracts.
The thesis is composed of ten chapters.
Chapter One concetrates on the characteristic of the public-law contracts. At first I specified the legal definition and I pursued then another characteristic of these contracts. Chapter Two defines various types of public-law contracts. Part Three focuses on closing the public-law contracts. Another topic described in my bachelor thesis is the issue of the compliance of the public-law contracts with the legal regulations. The folowing topic is dedicated to the changes to content of public-law contracts, to the notice and its possible cancellation. Chapter Six focuses on the consent of a third party to a possible public-law contract which would directly affect their rights and obligations. Chapter seven concentrate on the commitments resulting from the public-law contracts, which means the disputes and the adversary procedure. Part Eight is related to the general provision § 170 of the Administrative Code which also mentions the use of other parts of law and the civil code. The penultimate chapter provides examples of the public-law contracts. The conclusion of my bachelor thesis appears to be rather practical. This part describes the public-law contracts in practice. There are two tables reflecting which is the most concluded public-law contract between the municipalities in the Region of Domažlice. I subsequently asked some of the mayors and secretaries of the municipalities about these issues.
The public-law contracts allow to transfer certain competences under the terms of the public administration, which means that these contracts may serve as a certain improvement of public administration. The contracts are also used to engage the recipients of public administration into participating in it.
In this field there is a large number of problematic moments and unclarities although the form of the public-law cotracts seemed to be clear to me at first. Until now, there are no legal opinions on single types of public-law contracts, especially on the public-law contracts between participants. On the one hand, they rank among subordination public-law contracts, but on the other hand they are described as a separate type of.
I conclude my bachelor thesis with a statement that the public-law contracts appear to be a modern phenomenon and they might have a future, although until now they seemed to be rather rare, especially, when there are not included the coordination public-law contracts.
Seznam použitých pramenů a literatury
Literatura:
• XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Xxxx, 2012. ISBN 978-80-7179-254-3.
• XXXXXX, Xxx, Xxxxx Xxxxxxx. Nový správní řád a zákon související s odkazy a výkladovými poznámkami. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-104-8.
• XXXXXXX, Luboš a kol. Správní řád – zákon č. 500/2004 Sb. (příručka). Praha: Institut pro místní správu, 2005. ISBN 80-86976-05-X.
• XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2009. ISBN 978-80-7400-157-4.
• XXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx. Správní řád. Komentář. Praha: C. H. Xxxx, 2011. ISBN 978-80-7400-401-8.
• XXXXXXXX, Xxxxxx. Samospráva. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-665-5.
• XXXXXX, Xxxx. Správní právo. Obecná část. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4276-6.
• XXXXXX, Xxxx. Správní řád s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2012. ISBN 978-80-87576-35-9.
• XXXXXXX, Xxxx a kol. Správní právo procesní. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2012. ISBN 978-80- 0000-000-0.
• XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7478-002-8.
Odborné periodikum:
• XXXXXX, Xxxxxxxxx. Využití veřejnoprávních smluv při výkonu veřejné správy.
Právník. 2012, č. 3.
• XXXXXX, Xxxx. Problematika přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy z pohledu nového správního řádu. Právní fórum. 2005, č. 3.
• XXXXXX, Xxxx. Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo. 2009, č. 2.
• XXXXXX, Xxx. K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Správní právo. 2009, č. 6.
• XXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy podle obecního zřízení. Právní fórum. 2006, č. 7.
• MOCEK, Xxxxxxxx. K veřejnoprávním smlouvám a státní správě zejména z pohledu Krajského úřadu Pardubického kraje. Správní právo. 2012, č. 3.
• XXXXXXXXX, Xxxxxx. Veřejnoprávní smlouva a obec. Právní fórum. 2007, č. 3.
• XXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy o výkonu státní správy podle zákona o obcích.
Správní právo. 2003, č. 2-3.
Judikatura:
• Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. května 1924, sp. zn. 8055/24
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. září 2007, čj. 2 Afs 173/2006 – 77
• Unesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. května 2008, čj. Konf 31/2007 – 82
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. září 2011, čj. Komp 5/2011 - 88
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. října 2011, čj. 7 Afs 99/2011 – 73
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. listopadu 2013, čj. 9 Afs 38/2013 – 53
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. listopadu 2013, čj. 7 Afs 98/2013 – 22
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. prosince 2013, čj. 1 Afs 66/2013 – 54
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. února 2014, čj. 1 Afs 116/2013 – 52
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. února 2014, čj. 2 Afs 75/2013 – 55
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. února 2014, čj. 9 Afs 37/2013 – 54
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. srpna 2014, čj. 7 As 100/2014 – 52
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2014, čj. 2 Afs 74/2013 – 64
Právní předpisy:
• Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
• Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu
• Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
• Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
• Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
• Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby)
• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
• Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu)
• Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
• Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
• Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
• Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii
• Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
Internetové zdroje:
• Dodatek č. 1 k VPS Staňkov x Hlohová. Plzeňský kraj. [online]. 23.12.2014 [cit. 2016- 03-12]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxx-x-0-x-xxx-xxxxxxx-x- hlohova
• XXXXXXXXX, Xxxxxx a Xxxxx Xxxxxxxxxx. 94176. VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA OPTIKOU OPOMENUTÉHO ÚČASTNÍKA. XXXXXX.XX. [online]. 16.5.2014 [cit. 2015-11-09]. Dostupné
z: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxx- optikou-opomenuteho-ucastnika-94176.html
• XXXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy. CI Consult & Research. [online]. 2011-2016 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx- smlouvy
• XXXXXXXXXX, Xxxxxx. Vzor veřejnoprávní smlouvy na úseku přestupků. Plzeňský kraj. [online]. 11.2.2012 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z:xxxx://xxx.xxxxxxxx- xxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxx-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xx-xxxxx-xxxxxxxxx
• METODICKÝ POKYN ZE DNE 1.4.2008 ODBORU MEZINÁRODNÍ OCHRANY BIODIVERZITY A ODBORU LEGISLATIVNÍHO PRO UZAVÍRÁNÍ SMLUV O CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ NEBO PAMÁTNÉM STROMU PODLE § 39 ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 218/2004 SB. XXXXXX.XX. [online]. 1.4.2008 [cit. 2016-03-11]. Dostupné
z: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxx/?Xxx00000&Xxxxxxxx0&XxXxxxx0&XxxxXx0
• Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015. Český statistický úřad. [online]. 30.4.2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné
z:xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/00000/00000000/0000000000.xxx/00x0x00x-x00x-0000- 930c-63406c9068d0?version=1.1
• XXXXXXXX, Xxxxx. Veřejnoprávní smlouvy. Juristic. [online]. 19.3.2007 [cit. 2015-11- 24]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0.xxxx
• Přehled (tabulka) uzavřených veřejnoprávních smluv ke dni 1. 2. 2016. Plzeňský kraj. [online]. 1.2.2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z:xxxx://xxx.xxxxxxxx-
xxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx-xx-xxx-0-0-0000
• Smluvní ochrana. Ministerstvo životního prostředí. [online]. 2008-2015 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxx_xxxxxxx
• Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace. Město Kravaře. [online]. 4.1.2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx//xxxxxx-xxxxx/0000_0000- 01-04%2001:10:45.pdf
• Veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo vnitra České republiky. [online]. 2015 [cit. 2015- 11-09]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-000000.xxxx
Závěry poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu:
• Závěr č. 76 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 2.3.2009
• Závěr č. 82 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 22.6.2009
• Závěr č. 107 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 2.12.2011
• Závěr č. 119 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 5.10.2012
Přílohy
Příloha č. 1 Vzor veřejnoprávní smlouvy na úseku přestupků Příloha č. 2 Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace
Příloha č. 3 Dodatek k veřejnoprávní smlouvě na výkon přenesené působnosti na úseku přestupků
Příloha 1: Vzor veřejnoprávní smlouvy na úseku přestupků276
Veřejnoprávní smlouva na úseku přestupků
Na základě usnesení Zastupitelstva (nebo Rady – dle toho, který orgán v určité obci je příslušný ke schválení) obce X ze dne .......... , č. .......... , a usnesení
Zastupitelstva (Rady) obce Y ze dne .......... , č. .......... , uzavírají níže uvedené smluvní strany tuto veřejnoprávní smlouvu.
Článek I.
Smluvní strany
1. Obec X
zastoupená starostou obce: .....................................................
se sídlem: ................................................................
IČO: ......................................
kraj Plzeňský
ve správním obvodu obce s rozšířenou působností ...........................................
(dále jen „obec X“)
a
2. Obec Y ...............................
zastoupená starostou obce: .....................................................
se sídlem: ................................................................
IČO: ......................................
kraj Plzeňský
ve správním obvodu obce s rozšířenou působností ...........................................
(dále jen „obec Y“)
276 XXXXXXXXXX, Xxxxxx. Vzor veřejnoprávní smlouvy na úseku přestupků. Plzeňský kraj. [online]. 11.2.2012 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z:xxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxx-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xx-xxxxx- prestupku
Článek II.
Předmět smlouvy
V souladu s § 63 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, budou orgány obce X namísto orgánů obce Y vykonávat přenesenou působnost svěřenou zvláštními právními předpisy orgánům obce ve správním obvodu obce Y v rozsahu vymezeném touto smlouvou. Na základě této smlouvy budou orgány obce X věcně a místně příslušnými správními orgány v řízení ve správním obvodu obce Y.
Článek III.
Smluvní rozsah výkonu přenesené působnosti
Orgány obce X budou vykonávat ve správním obvodu obce Y přenesenou působnost na úseku přestupků svěřenou orgánům obce Y účinnými právními předpisy.
Článek IV.
Úhrada nákladů
1. Za výkon předmětu smlouvy v určeném rozsahu poskytne obec Y ze svého rozpočtu obci X na její účet číslo .......... příspěvek ve výši .......... Kč (slovy: korun
českých) za jeden vyřízený přestupek. Příspěvek se uhradí za každé pololetí dle vyřízených přestupků na základě faktury se splatností 10 dnů ode dne doručení.
2. Smluvní strany si výslovně dohodly, že za vyřízený přestupek bude smluvními stranami považován každý přestupek ukončený:
a) rozhodnutím o uložení sankce dle ustanovení § 11 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„přestupkový zákon“)
b) projednáním přestupku bez uložení sankce dle ustanovení § 11 odst. 3 přestupkového zákona
c) odložením věci z důvodů uvedených v ustanovení § 66 přestupkového zákona
d) zastavením řízení z důvodů uvedených v ustanovení § 76
přestupkového zákona
e) uložením pokuty v blokovém řízení dle ustanovení § 84 přestupkového zákona
f) vydáním příkazu o uložení napomenutí nebo pokuty v příkazním řízení dle ustanovení § 87 přestupkového zákona.
NEBO
Za každý i započatý kalendářní rok výkonu předmětu této smlouvy poskytne obec Y ze svého rozpočtu obci X na její účet č. .......... příspěvek ve výši .......... Kč (slovy:
.......... korun českých), a to do daného kalendářního roku.
Článek V.
Doba trvání smlouvy
Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou od jejího uzavření do .......... Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje o udělení souhlasu s jejím uzavřením nabude právní moci.
NEBO
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje o udělení souhlasu s jejím uzavřením nabude právní moci.
Článek VI.
Společná ustanovení
1. Smluvní strany zveřejní veřejnoprávní smlouvu bezodkladně po jejím uzavření na úředních deskách svých obecních úřadů po dobu nejméně 15 dnů a zašlou ji Krajskému úřadu Plzeňského kraje ke zveřejnění ve Věstníku právních předpisů Plzeňského kraje.
2. Po dobu platnosti této smlouvy vyvěsí smluvní strany na úředních deskách svých obecních úřadů informaci o uzavření této smlouvy a jejím předmětu.
3. Tato smlouva se vyhotovuje ve třech stejnopisech, přičemž jeden stejnopis obdrží obec X, jeden obec Y a jeden stejnopis, včetně příslušných příloh obdrží Krajský úřad Plzeňského kraje spolu se žádostí o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy.
4. Smlouva nabývá účinnosti poté, co nabude právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje o udělení souhlasu s uzavřením této veřejnoprávní smlouvy.
5. Nedílnou přílohu této smlouvy tvoří usnesení Zastupitelstva (Rady) obce X
a usnesení Zastupitelstva (Rady) obce Y a pravomocné rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje o udělení souhlasu k uzavření smlouvy.
6. Tato smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky, které podléhají schválení smluvních stran a souhlasu Krajského úřadu Plzeňského kraje.
7. Obec X i obec Y jsou oprávněny vypovědět tuto smlouvu kdykoliv bez udání důvodu. Výpovědní lhůta činí .......... (např. 3 měsíce) a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď
doručena druhé straně. Výpověď musí být oběma stranami oznámena Krajskému úřadu Plzeňského kraje.
8. Smlouvu je možné ukončit též vzájemnou dohodou smluvních stran, která vyžaduje souhlas Krajského úřadu Plzeňského kraje.
V .......... dne .......... V .......... dne ..........
……………………… ……………………... (jméno) (jméno)
starosta obce X starosta obce Y
Příloha 2: Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace277
277 Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace. Město Kravaře. [online]. 4.1.2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx//xxxxxx-xxxxx/0000_0000-00-00%0000:00:00.xxx
Příloha 3: Dodatek k veřejnoprávní smlouvě na výkon přenesené působnosti na úseku přestupků278
278 Dodatek č. 1 k VPS Staňkov x Hlohová. Plzeňský kraj. [online]. 23.12.2014 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxx-x-0-x-xxx-xxxxxxx-x-xxxxxxx