AKTUALIZACE KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Moravskoslezský kraj leží v severovýchodní části České republiky, na severu a severovýchodě sousedí s Polskem (Slezské a Opolské vojvodství), na východě se Slovenskem (Žilinský kraj), na jihu se dotýká Zlínského kraje a na východě má hranici s Olomouckým krajem. Řadí se mezi nejodlehlejší regiony ČR.

Rozloha: 5 427 km2 – 6. místo mezi kraji

Tab I. 1 Postavení kraje v ČR

	Měřicí jednotka	Moravsko- slezský kraj	Podíl na ČR (%)
ÚZEMÍ (k 1. 1. 2007)
Rozloha	km2	5 427	6,9
Počet obcí		299	4,8
Hustota obyvatelstva	osoby/km2	230,3	1)130
Podíl městského obyvatelstva	%	76,6	1)70,1
OBYVATELSTVO
Počet obyvatel celkem (k 31. 12.2007)	osoby	1 249 981	12,1
PRÁCE A MZDY
Průměrný evidenční počet zaměstnanců	fyzické osoby	319 542	9,9

Zdroj: ČSÚ

Graf č. I.1: Porovnání krajů ČR (rozloha, počet obyvatel, hustota obyvatelstva) stav k 1.

1. 2005

I.2PŘÍRODNĚ KLIMATICKÉ PODMÍNKY ‌

Region představuje území sevřené na západě masívem hornatiny Hrubého Jeseníku, jenž postupně přechází ve výškově nižší Nízký Jeseník a Oderské vrchy (náhorní plošiny). Na jihovýchodě ohraničují toto území Moravskoslezské Beskydy a Slezské Beskydy. Střední část daného teritoria je sníženina mezi Karpatskou soustavou a Českou vysočinou otevřená na sever do Polské nížiny – Opavská nížina a Ostravská pánev - spojená s jihem úzkým koridorem, Moravskou bránou. Tato část je také hustě osídlena.

Reliéf je poměrně členitý, neboť nejvyšším místem je Praděd s 1492 m n.m., nejnižší bod je ve výšce 195 m n.m.

Půdní kryt tvoří převážně půdy hlinité a hlinitopísčité, z půdních typů převažují hnědé půdy, podél toku řeky Odry a jejích přítoků se nacházejí illimerizované a oglejené půdy. Podhorské a horské oblasti jsou zalesněné převážně smrkovým porostem, který je doplňován listnatými druhy, především bukem. Podél toku řeky Odry jsou jedinečné porosty lužních lesů. Půdy vhodné pro zemědělství jsou hlavně na severu. V Ostravské pánvi jsou však znehodnocené průmyslovou činností.

V kraji jsou bohaté zásoby nerostných surovin: černé uhlí, zemní plyn, vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly.

Více než polovinu území tvoří zemědělská půda a dalších 35 % lesní pozemky.

Většina území patří do úmoří Baltského moře, Rýmařovsko a drobné části okresu Nový Jičín, odvodňované Moravou náleží pak do úmoří Černého moře. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Odra a její přítoky: Opava, Ostravice, Olše.

Hlavní zdroje pitné vody jsou vodárenské nádrže Šance a Morávka (Moravskoslezské Beskydy) Kružberk (Nízký Jeseník) a Slezská Harta.

Tab I. 2 Nadmořská výška regionu:

Nadmořská výška	m n. m.	místo
Střední	450
Nejvyšší	1 492	vrchol Pradědu
Nejnižší	195	Soutok Odry a Olše

Zdroj: ČSÚ

Geomorfologické jednotky

Území kraje je součástí 3 geomorfologických celků - provincií (celé území ČR je rozděleno do 4 provincií): České vysočiny, Středoevropské nížiny a Západních Karpat.

Provincie Česká vysočina:

Krkonošsko-jesenická subprovincie: oblast Jesenická

celky: Zlatohorská vrchovina Hrubý Jeseník (Praděd 1492 m) Nízký Jeseník

Provincie Středoevropská nížina:

Středopolské nížiny:

oblast Slezská nížina

celek: Opavská pahorkatina

Provincie Západní Karpaty:

Vněkarpatské sníženiny:

oblast Západní Vněkarpatské sníženiny celek: Moravská brána

oblast Severní Vněkarpatské sníženiny celek: Ostravská pánev

Vnější Západní Karpaty:

oblast Západobeskydské podhůří celek: Podbeskydská pahorkatina

Západní Beskydy:

celky: Rožnovská brázda

Moravskoslezské Beskydy (Xxxx xxxx 1323 m) Jablunkovská brázda

Slezské Beskydy Jablunkovské mezihoří

I.2.1KLIMATICKÉ PODMÍNKY ‌

Hlavním činitelem podnebí v Moravskoslezském kraji je jako v celé ČR výšková členitost (s nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšují se srážky). Hornatiny mají podstatně nižší průměrné teploty a vyšší srážky, zejména Beskydy vykazují vysoké roční úhrny (patří k oblastem s nejvyššími ročními úhrny srážek v ČR: 800-1500 mm). Severní nížinné oblasti mají podnebí mírnější.

mírně teplá podnebná oblast:

- Ostravská pánev a Moravská brána –s počtem 40-50 letních dnů (kdy max. teplota je vyšší nebo rovna 25oC), 30-40 ledových dnů (kdy min. teplota je rovna nebo je nižší než –0,1oC), s 90-120 dny se srážkami 1 mm a více, srážkový úhrn ve vegetačním období zde dosahuje v průměru 350-450 mm, v zimním období 200-300 mm.

- Podhůří Jeseníků a Beskyd – s počtem 30-40 letních dnů, 30-50 ledových dnů, 350-500 mm srážek ve vegetačním období

chladná podnebná oblast:

- Jeseníky, Beskydy – 10-30 letních dnů, 40-70 ledových dnů, 120-140 dnů se srážkami 1 mm a více, 500-700 mm srážek ve vegetačním období, v zimním období 300-500 mm

Moravskoslezské Beskydy.

Tab I. 3 Klimatické hodnoty v kraji v roce 2003

Meteorologická stanice

Měsíc

Rok celkem

10.

11.

12.

Průměrná teplota vzduchu (°C)

Xxxx xxxx Mošnov

-7,4

-2,6

-8,0

-4,2

-1,8

3,3

1,1

8,0

10,5

16,2

13,6

20,7

12,8

19,8

14,8

20,4

8,9

14,4

-0,6

6,4

1,5

6,1

-3,6

0,9

3,5

9,1

Úhrn srážek (mm)

76,3

15,4

37,0

4,2

82,0

14,6

86,8

25,0

99,6

54,5

33,1

30,5

215,

109,

38,0

19,8

87,1

40,8

154,

87,9

27,2

35,8

82,8

32,1

019,3

469,6

Trvání slunečního svitu (h)

61,6

39,3

145,

104,

168,

148,

182,

180,

231,

188,

269,

303,

152,

205,

297,

313,

199,

198,

66,8

92,4

96,7

60,5

84,7

69,3

958,0

903,6

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Praha

Obr. 1Klimatické regiony v Moravskoslezském kraji

Tab I. 4 Klimatické hodnoty v kraji v roce 2003

Meteorologická stanice

Měsíc

Rok celkem

10.

11.

12.

Průměrná teplota vzduchu (°C)

Xxxx xxxx

Mošnov

Xxxx xxxx Mošnov

-7,4

-2,6

-8,0

-4,2

-1,8

3,3

1,1

8,0

10,5

16,2

13,6

20,7

12,8

19,8

14,8

20,4

8,9

14,4

-0,6

6,4

1,5

6,1

-3,6

0,9

3,5

9,1

Úhrn srážek (mm)

76,3

15,4

37,0

4,2

82,0

14,6

86,8

25,0

99,6

54,5

33,1

30,5

215,0

109,0

38,0

19,8

87,1

40,8

154,4

87,9

27,2

35,8

82,8

32,1

1 019,3

469,6

Trvání slunečního svitu (h)

61,6

39,3

145,7

104,2

168,4

148,4

182,8

180,1

231,5

188,3

269,8

303,6

152,9

205,4

297,4

313,9

199,7

198,2

66,8

92,4

96,7

60,5

84,7

69,3

1 958,0

1 903,6

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Praha

Tab I. 5 Extrémní hodnoty meteorologických prvků v roce 2003

Meteorologická stanice	Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu		Nejnižší denní minimální teplota vzduchu		Nejvyšší denní úhrn srážek		Nejvyšší denní výška sněhové pokrývky
	°C	datum měření	°C	datum měření	mm	datum měření	cm	datum měření
Xxxx xxxx	28,3	1.7.	-21,4	8.1.	44,7	29.7.	109	12.4.
Mošnov	35,0	13.8.	-22,7	12.1.	37,2	5.10.	12	11.1.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Praha

Tab I. 6 Průměrné srážky v roce 2003 ve srovnání s dlouhodobým srážkovým úhrnem za roky 1961-1990

Území	Ukazate l	Měsíc												Rok celkem
Území	Ukazate l	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	8.	9.	10.	11.	12.	Rok celkem
ČR	Sr	55	13	15	29	77	40	82	31	31	65	22	55	516
	N	42	38	40	47	74	84	79	78	52	42	49	48	674
	%	132	34	36	61	104	48	104	40	60	153	45	115	77

MSK	Sr	49	17	29	42	87	35	120	41	43	93	35	59	652
	N	42	44	43	59	94	108	105	98	63	50	58	52	816
	%	117	38	67	71	93	33	114	42	68	187	59	114	80

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Praha

Vysvětlivky:

Sr - průměrný úhrn srážek v mm

N - dlouhodobý srážkový úhrn za období 1961 až 1990 v mm

% - průměrný úhrn srážek v roce 2003 v procentech dlouhodobého srážkového úhrnu (Sr/N*100)

Tab I. 7 Průměrné srážky v roce 2003 ve srovnání s dlouhodobým teplotním průměrem za roky 1961-1990

Území	Ukazate l	Měsíc												Rok celkem
Území	Ukazate l	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	8.	9.	10.	11.	12.	Rok celkem
ČR	T	-2,4	-4,3	3,6	7,2	15,2	19,6	18,5	20,2	13,3	5,0	4,7	-0,5	8,4
	N	-2,8	-1,1	2,5	7,3	12,3	15,5	16,9	16,4	12,8	8,0	2,7	-1,0	7,5
	O	0,4	-3,2	1,0	-0,1	2,9	4,1	1,6	3,8	0,4	-3,0	2,0	0,5	0,9
MS K	T	-3,3	-4,8	2,2	6,5	15,0	18,7	18,2	19,1	13,1	4,9	5,3	-0,1	7,9
	N	-3,2	-1,7	1,9	6,7	11,9	15,0	16,3	15,9	12,5	8,0	2,7	-1,4	7,0
	O	-0,1	-3,2	0,3	-0,2	3,1	3,7	1,9	3,2	0,7	-3,1	2,6	1,3	0,9

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Praha

Vysvětlivky:

T - průměrná měsíční teplota vzduchu (°C)

N - dlouhodobý teplotní průměr za období 1961 až 1990 (°C) O - odchylka od dlouhodobého teplotního průměru (°C)

Na základě přibližně shodných klimatických podmínek pro růst a vývoj zemědělských plodin bylo území republiky rozděleno do tzv. klimatických regionů. Mezi rozhodující použitá kriteria pro vymezení byly zařazeny:

- roční sumy průměrných denních teplot vzduchu

- průměrné roční teploty a průměrné teploty ve vegetačním období (IV.-IX.)

- průměrný úhrn ročních srážek ve vegetačním období (IV.-IX.)

- pravděpodobný výskyt suchých vegetačních období v % (IV.-IX.)

- vláhová jistota ve vegetačním období

- výpočty hranic sucha ve vegetačním období a další faktory, nadm. výška, údaje o známých klimatických zvláštnostech, faktor mezoreliéfu

V Moravskoslezském kraji jsou klimatické regiony zastoupeny:

9 – CH (chladný, vlhký) – nejvyšší oblasti Jeseníků a Beskyd

8 – MCH (mírně chladný, vlhký) – převážná část okresu Bruntál – Nízký Jeseník, severovýchod Moravskoslezských Beskyd

7 – MT 4 (mírně teplý, vlhký) – podhůří Beskyd a Nízkého Jeseníku

6 – MT 3 (mírně teplý až teplý, vlhký) – oblast Moravské brány a Ostravské pánve

5 – MT 2 (mírně teplý, mírně vlhký) – sever okresu Opava a nejsevernější část okresu Bruntál- Opavská pahorkatina

Klimatický region charakterizuje první číslice kódu BPEJ.

Tab I. 8 Charakteristiky zastoupených klimatických regionů

znak	suma teplot nad 10o	průměrná roční teplota (oC)	průměrný roční úhrn srážek (mm)	pravděpodobnost suchých vegetačních období (%)	vláhová jistota
MT2	2200-2 500	7,8	550-650 (700)	15-30	4.10
MT3	2500-2 700	7,5-8,5	700-900	0-10	>10
MT4	2200-2 400	6,7	650-750	5-15	>10
MCH	2000-2 200	5,6	700-800	0-5	>10
CH	<2000	<5	>800	0	>10

Zdroj:VÚMOP Praha

I.2.2PŮDA ‌

Půdní podmínky

Půda je významnou složkou životního prostředí rostlin. Je to nejsvrchnější porézní vrstva pevné zemské kůry, která je složena s minerálních částic různé velikosti, živých organismů, odumřelých zbytků a organických látek v různém stupni rozkladu a syntézy a je prostoupena vodou a vzduchem. Půdy se mohou třídit podle různých kritérií (matečná hornina, klima, vegetace, …) Nejvhodnějším principem pro třídění půd je půdní geneze, tzn. kritériem pro třídění je způsob jakým půda vzniká. Takovéto genetické klasifikace používají ke třídění vnitřní znaky půd – půdní horizonty. Jednotky které se takovouto genetickou klasifikací vymezují se nazývají – půdní typy.

Půdní typ je souhrn půd stejného vývojového stupně, jejichž půdotvorné procesy byly vyvolány a řízeny obdobnými půdotvornými faktory, a které tudíž mají souhlasné znaky a tím i horizonty.

Území ČR se vyznačuje relativně velkou rozmanitostí stanovištních podmínek. Díky tomu se vytvořilo velké množství půdních typů a přechodů mezi nimi. Dle komplexního průzkumu půd se na území ČR vyskytuje 12 hlavních půdních typů, z nichž 9 je nejvíce zastoupeno.

V Moravskoslezském kraji mají největší zastoupení:

kambizemě – KM (hnědá půda) – patří do skupiny půd hnědých, nejrozšířenější půdní typ v ČR, kvalita půd a základní fyzikální, chemické a biologické vlastnosti jsou velmi rozdílné, v závislosti na substrátu

pseudogleje – PG – patří do skupiny půd hydromorfních, vyskytují se na rovinách, plošinách, mírně skloněných úpatích svahů, převažují sušší půdní stavy, proschnutí půdy bývá spojeno s jejím zatvrdnutím

luvizemě – LM – patří do skupiny půd illimerických, jsou to půdy kyselé až mírně kyselé, dobře zásobené živinami, hůře vodou, mají méně příznivé fyzikální vlastnosti (jsou uléhavé)

fluvizemě – FM (nivní půda) – patří do skupiny půd nivních, jsou v blízkosti vodních toků, mají velmi příznivý vodní režim, dobře obdělávatelné, ale při glejových procesech výrazně zhoršená obdělávatelnost

hnědozemě – HM – patří do skupiny půd illimerických, obvykle jde o hluboké půdy, mírně až středně humózní, jde o nejlepší obilnářskou půdu s vysokou agronomickou hodnotou

podzoly – PZ – patří do skupiny půd podzolových, vyvinuly se v nejvyšších horských polohách ve vlhkém a chladném klimatu

Úrodnost půdy je její schopnost poskytovat rostlinám takové životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a půdní vzduch po celé vegetační období a tak zabezpečit jejich úrodu. Je to souhrnná vlastnost, která je dána celým souborem fyzikálních, biologických a chemických charakteristik celého půdního profilu. Úrodnost půdy není absolutní veličinou, ale je relativní hodnotou vzhledem k daným podmínkám, pěstovaným plodinám a vkladům do půdy při procesu jejího obhospodařování.

Potenciální úrodnost je dána přírodními podmínkami, ve kterých půda vznikla a vyvíjela se. Potenciálně úrodná je i půda více méně bez vegetace, či půda ponechána ladem.

Efektivní úrodnost hospodářsky využívaných půd je skutečná úrodnost, která je odrazem přímých a nepřímých zásahů člověka (pozitivních i negativních) a vyjadřuje se konkrétními výnosy.

Z hlediska úrodnosti jsou v kraji zastoupeny půdy:

- velmi úrodné: hnědozemě

- středně úrodné: illimerické půdy

- méně úrodné: hnědé půdy a podzoly (většina území).

Obr. 2Půdní typy v Moravskoslezském kraji

I.2.3ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ‌

Legislativa ČR

zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Významnou plochu – 16 % rozlohy – 889,8 km2 zaujímají chráněné krajinné oblasti. Jde o rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, s výrazným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě dochovanými historickými památkami. Na území Moravskoslezského kraje se nenachází žádný národní park, jsou zde ale 3 chráněné krajinné oblasti (CHKO):

CHKO Poodří – 81,5 km2 , vyhlášena v roce 1991

CHKO Jeseníky – celkem rozloha 743,91 km2 , v MSK jen část- zhruba 1/3 – 247,9 km2, vyhlášena v roce 1969

CHKO Beskydy – celkem rozloha 1 200 km2 (největší CHKO v ČR) – v MSK 46,7 % - 560,4 km2, vyhlášena v roce 1973

Maloplošné ZCHÚ: celkem 136 o rozloze 5 752 ha – 1 % rozlohy, z toho

Omezení zemědělské činnosti na území chráněných krajinných oblastí:

- na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy

- na území první zóny chráněné krajinné oblasti je zakázáno hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a tekuté odpady

Na území národních přírodních rezervací a přírodních rezervací je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy.

Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo. V tomto ochranném pásmu je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a způsobu hospodaření v lesích nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

I.2.4NATURA 2000 ‌

Jde o soustavu evropsky významných chráněných území a to lokality chránící nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichy a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.).

V ČR odpovídá za přípravu MŽP, které pověřilo přípravou Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Legislativa ES:

Směrnice Rady 79/409/EHS z roku 1979 o ochraně volně žijících ptáků

Ptačí druhy se dle této směrnice dělí do 4 kategorií:

- druhy ohrožené vyhubením

- druhy zranitelné v důsledku specifických změn v jiných obývaných stanovištích

- druhy považované za vzácné, protože jejich populace dosahuje nízké početnosti nebo protože mají omezený areál rozšíření

- ostatní druhy vyžadující zvláštní pozornost protože mají zvláštní nároky na prostředí a obývají specifická stanoviště

V přílohách směrnice jsou seznamy 181 chráněných druhů a podruhů ptáků, které jsou předmětem zvláštních ochranných opatření, seznamy druhů ptáků které mohou být za určitých podmínek loveny, seznam zařízení a mechanismů, které lze k lovu použít.

Směrnice Rady 92/43/EHS z roku 1992 o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Směrnice ukládá povinnost zabezpečit ochranu druhům ohroženým, zranitelným, vzácným a endemickým.

V přílohách směrnice jsou uvedeny: typy přírodních stanovišť (253 typů), druhy rostlin a živočichů jejichž ochrana vyžaduje zvláštní ochranu (200 druhů živočichů kromě ptáků a 434 druhů rostlin), druhy vyžadující přísnou ochranu, kritéria pro výběr významných lokalit.

Evropa je rozdělena do 9 biogeografických oblastí, ČR zasahují 2 tyto oblasti: kontinentální (většina území ČR – i Moravskoslezský kraj) a panonská (jižní Morava)

Soustavu NATURY tvoří v ČR:

- ptačí oblasti

- evropsky významné lokality

V současné době bylo vládou ČR schváleno:

38 ptačích oblastí – 8,9 % území (v celé EU 3200) – v Moravskoslezském kraji 5 864 evropsky významných lokalit – 9,6 % území (v EU 15577) –

v Moravskoslezském kraji 27

Nařízení vlády s národním seznamem vyšlo dnes ve Sbírce zákonů pod číslem 132/2005 Sb. a dnem vydání nabývá účinnosti.

Zástupci ČR národní seznam předali Evropské komisi počátkem února do Bruselu.

Ptačí lokality se mnohdy překrývají s evropsky významnými lokalitami a se zvlášť chráněnými územími.. Obě soustavy (Natura i ZCHÚ) vznikají na základě odlišných právních předpisů, mají odlišné předměty ochrany a jsou na sobě nezávislé i když se budou značně překrývat.

Hlavní cíle Natury v ČR:

▪ ochrana biologické rozmanitosti prostřednictvím nejhodnotnějších přírodních lokalit na území EU

▪ ochrana nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť v rámci EU

▪ zachování popřípadě zlepšení celkového stavu přírodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů na území ČR

▪ sladění zájmů ochrany přírody šetrným hospodařením v příslušných lokalitách

▪ začlenění cenných přírodních lokalit v ČR do celoevropského přírodního dědictví

Tab I. 9 Navržené ptačí lokality v Moravskoslezském kraji

název lokality	rozloha v ha	druhy jež jsou hlavním předmětem ochrany
Jeseníky *	52 228,12	Chřástal polní, Jeřábek lesní
Libavá *	32 727,52	Chřástal polní
Poodří	8 063,04	Xxxxx velký, Kopřivka obecná, Ledňáček říční, Moták pochop
Xxxxxxxxx stav – Odra - Poolší	5 041,39	Bukáček modráček	malý,	Xxxxxxxx	říční,	Moták	pochop,	Slavík
Beskydy *	41 906,91	Čáp černý, Xxxxx xxxxx, Datlík tříprstý, Jeřábek lesní, Kulíšek nejmenší, Lejsek malý, Puštík bělavý, Strakapoud bělohřbetý, Tetřev hlušec, Žluva šedá

* oblast Jeseníky a Libavá zasahuje i do Olomouckého kraje, Beskydy do Zlínského kraje

Obr. 3Ptačí lokality v ČR

zdroj: internet: NATURA 2000

Ochranný režim v ptačích oblastech bude méně přísný než v současných chráněných území, budou zde podporovány takové způsoby hospodaření, které přispějí k zachování stávajících přírodních podmínek, možnosti extenzivního hospodaření.

Stanoviště:

3- Sladkovodní stanoviště

4- Vřesoviště a křoviny mírného pásu

6- Přirozené a polopřirozené travinné formace 7- Vrchoviště, rašeliniště, slatiniště

8- Skalní stanoviště a jeskyň 9- Lesy

Tab I. 10 Navržené Evropsky významné lokality v Moravskoslezském kraji

název lokality	rozloha v ha	hlavní předmět ochrany
název lokality	rozloha v ha	stanoviště	živočichové	rostliny
Praděd*	6 070 ,77	4, 6, 7, 8, 9	střevlík	lipnice, šikoušek, zvonek
Beskydy*	120 307,00	6, 7, 8, 9	čolek, kuňka, lesák, medvěd hn., netopýr, rys, vlk, střevlík, vydra, velevrup	oměj, šikoušek
Niva Morávky	367,36	3, 9
Sovinec*	2 561,33	6, 9
Xxxxxxx Xxxxx	26,88		čolek
Xxxxxxxxxx xxxxx - Xxxxxx	80,17		kuňka, piskoř
Dolní Marklovice	41,22		kuňka
Heřmanický rybník	478,96		čolek
Heřmanovice	18,69		čolek
Hukvaldy	200,28		páchník
Jakartovice	13,75		modrásek
Jilešovice-Děhylov	20,77		modrásek
Karlova Studánka	24,69		čolek
Karviná –rybníky	14,60		páchník
Lom u Marburku	1,57		čolek
Mokřad u Rondelu	14,80		čolek
Moravice	273,67		vydra
Niva Olše-Věřnovice	554,00		kuňka, páchník
Osoblažský výběžek	96,12		kuňka
Ostrava-Šilheřovice	101,47		páchník
Xxxx Xxxxxxxxx	00,00		xxxxxx
Paskov	16,86		páchník
Pilíky	11,93		hořavka
Sokolí potok	49,96		střevlík
Staré Hniliště	4,68		čolek
Štěrbův rybník Malý Bystrý potok	11,96		kuňka
Stonávka-nádrž Halama	4,59		hořavka
Suchá Rudná-Zlatý lom	3,33		čolek
Údolí Moravice	129,63		přástevník, střevlík, vranka
Václavovice-pískovna	6,86		čolek
Žernovický lom	6,10		čolek
Olše	47,68		mihule, vydra
Černý Důl	0,04		netopýr
Důl Ruda I	0,04		netopýr
Javorový vrch	83,06		netopýr, vrápenec
Staré Oldřůvky	0,04		netopýr
Xxxxx Xxxxx-Xxxxx	0,04		netopýr, vrápenec
Štola Jakartovice	0,04		netopýr
Zálužná	0,20		netopýr
Čermná-důl Potlachový	0,02		netopýr
Xxxxx Xxxx	0,00		xxxxxx
Poodří	5 235,03	3, 6, 7, 9	čolek, kuňka, modrásek,

			ohniváček, páchník, piskoř, svinutec, velevrup
Meandry Dolní Odry	115,61	9	kuňka, lesák, páchník
Skalské rašeliniště	45,53		srpnatka

Vysvětlivky:

* včetně výměry v jiném kraji (Praděd a Sovinec – zasahují do Olomouckého kraje, Beskydy do Zlínského kraje)

Podrobné informace o národním seznamu Natura 2000 jsou na internetové adrese:

xxxx://xxx.xxxxxx0000.xx

I.2.5CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (=CHOPAV)‌

Jde o chráněné vodohospodářské oblasti, většinou jde o pramenné oblasti, popřípadě jejich části, nebo celá povodí vodárenských či vodohospodářsky významných vodních toků, z nichž se odebírá nebo bude odebírána voda pro hromadné zásobování obyvatelstva. V těchto oblastech jsou zakázány: zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní pozemky, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu, těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemní vody, těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, ukládat radioaktivní odpady. MŽP může povolit výjimku z uvedených zákazů. V rámci ČR bylo stanoveno 19 CHOPAV.

Na území kraje zasahují 3 CHOPAV:

- Beskydy – 557 km2 (10,1 % rozlohy kraje)

- Jeseníky – 278 km2 (5 % rozlohy kraje)

- Jablunkovsko – 146 km2 (2,6 % rozlohy kraje).

Hranice prvních dvou je totožná s CHKO, Jablunkovsko navazuje na Beskydy

Obr. 4CHOPAV v Moravskoslezském kraji

I.2.6KATEGORIZACE ZEMĚDĚLSKÉHO ÚZEMÍ ‌

V současnosti jsou uplatňovány tři typy kategorizace zemědělského území:

1. zemědělské výrobní oblasti

2. méně příznivé oblasti - LFA (= less favoured areas)

3. zranitelné oblasti

I.2.6.1Zemědělské výrobní oblasti ‌

Jde o nejstarší kategorizaci, kdy byly zařazeny jednotlivá katastrální území do 4 výrobních typů a 11 podtypů a původně toto členění sloužilo pro účely stanovení zemědělské daně, později posloužila pro rajonizaci zemědělské výroby. V současnosti je tato kategorizace používána jako třídící základna pro účely zemědělské statistiky pro hodnocení podnikatelských subjektů a analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků.

Z hlediska zemědělské výroby je v Moravskoslezském kraji zastoupena řepařská, bramborářská a horská výrobní oblast. Rozmanitost oblastí je dána rozdílným reliéfem kraje.

Tab I. 11 Rozdělení zemědělské půdy do výrobních oblastí (k 31.12.2002)

	řepařská			bramborářská			horská
	Ř1	Ř2	Ř3	B1	B2	B3	H1	H2
Bruntál	6 242	1331	1 254	10 421	6 922	23 745	14 397	13 937
Frýdek-Místek	0	0	1 771	10 510	6 835	7 402	4 016	19 648
Karviná	0	0	1 068	3 796	8 595	4 201	0	0
Nový Jičín	0	0	25 573	9 345	11 184	10 062	881	3 055
Opava	18 777	10 711	8 648	17 432	6 374	6 431	0	1 747
Ostrava-město	0	0	7 868	0	743	0	0	0
Moravskoslezský kraj	25 019	12 042	46 182	51 504	40 653	51 841	19 294	38 387
% podíl v kraji	8,8	4,2	16,2	18,1	14,3	18,2	6,8	13,5
% podíl v ČR	14,6	10,9	8,8	24,3	11,7	15,9	3,7	4,6

Zdroj: ČUZK, 2003, dopočet EKOTOXA s.r.o.

Kukuřičná výrobní oblast není v kraji zastoupena. Polovina zemědělské půdy - 50,5 % zemědělské půdy v kraji se nachází v bramborářské oblasti, 29 % je v řepařské oblasti, většina v podoblasti Ř3, a 20 % v horské výrobní oblasti.

I.2.6.2Oblasti s příznivými podmínkami pro zemědělství ‌

Tyto oblasti jsou na základě produktivnosti zemědělské půdy vyjádřeny výnosovostí a je možné je dále rozdělit na oblasti:

- s nejvyšší produktivností (nejsou zastoupeny v Moravskoslezském kraji) – 33,6 % území ČR.

- s vysokou produktivností – 17 % území ČR.

Oblasti s vysokou produktivností zahrnují intenzivní zemědělské území ČR (s dřívější klasifikace jde o oblasti řepařské a nejintenzivnější oblasti obilnářské). Nadmořská výška těchto oblastí je v průměru do 300 m n.m (v rozmezí 250-350 m n.m.). Reliéf terénu je převážně rovinný s mírně zvlněnými plochami. Zemědělské území jednotlivých obcí a okresů ve svažitosti nad 7o je do 20 %. Klimaticky je oblast charakterizována sumou teplot nad 10o C Průměrné roční srážky jsou od 550-650 mm (v okrese Opava až 700 mm). Převažují půdy hlinité a hlinito-písčité. Normativní výnosovost zemědělských půd podle BPEJ je v rozmezí 35,1 bodů do 49,9 bodů, tj. výnosovost rostlinné produkce je v rozmezí 1 450-3 500 Kč/ha. Tyto oblasti tvoří z celkové výměry ČR zhruba 17 %. Z Moravskoslezského kraje se tyto oblasti nachází v okresech: Nový Jičín a Opava

I.2.6.3Oblasti s méně příznivými podmínkami pro zemědělství ‌

Hospodaření v méně příznivých podmínkách bylo v ČR dlouhodobě podporováno diferencovanými příplatky, daňovými úlevami i jiným zvýhodněním. Od roku 2000 byl systém pomoci zakotven v Nařízení vlády 505/2000 Sb. a byl přizpůsoben kritériím EU (s výjimkou demografických kritérií). Po vstupu ČR do EU byl tento systém plně podřízen kriteriím NR 1257/99. Pro rok 2004-2006 jsou méně příznivé oblasti v ČR vymezeny nařízením vlády 241/2004 Sb. Od roku 2007 jsou méně příznivé oblasti vymezeny dle Nařízení vlády č. 75/2007 Sb.

Méně příznivé oblasti se člení dle Nařízení vlády 241/2004 Sb na :

• horské oblasti - H – vymezeny nadmořskou výškou obce (nad 600 m n m. nebo 500- 600 m n m. a zároveň sklonitost 50 % výměry zem. půdy je nad 7o

• ostatní méně příznivé oblasti – O – vymezeny výnosností zemědělské půdy (<34 bodů), hustotou obyvatelstva (< nebo = 75 obyvatel /km2) a podílem pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (> nebo = 8 %)

• oblasti se specifickými omezeními – S vymezeny výnosovostí (< 34 bodů nebo 34-37 a zároveň sklonitost 50 % výměry zem. půdy má sklonitost vyšší než 7o)

Na hospodaření v LFA (méně příznivých podmínkách) je poskytován tzv. vyrovnávací příspěvek na ha travního porostu nacházející se v oblasti LFA.

Sazby vyrovnávacího příspěvku:

oblast typu HA – 4 680 Kč / ha travních porostů oblast typu HB – 4 014 Kč / ha travních porostů oblast typu OA – 3 490 Kč / ha travních porostů oblast typu OB – 2 820 Kč / ha travních porostů oblast typu S - 3 420 Kč / ha travních porostů

Od roku 2007 jsou jednotlivé méně příznivé oblasti stanoveny Nařízením vlády č. 75/2007 Sb na základě kritérií daných Nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 následujícím způsobem:

Horské oblasti (značení H)

• průměrná nadmořská výška území obce nebo katastrálního území (k.ú.) větší nebo rovna 600 m n.m.

• nebo průměrná nadmořská výška území obce nebo k.ú. větší nebo rovna 500 a menší než 600 m n.m. a zároveň svažitost nad 15 % na ploše větší než 50 % výměry celkové půdy v obci nebo k.ú.

Ostatní méně příznivé oblasti (značení O)

• v rámci okresu (NUTS IV) průměrná výnosnost zemědělské půdy nižší než 34 bodů (80 % průměru ČR)

• v rámci kraje (NUTS III): hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2 , podíl pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu větší než 8 %

Oblasti se specifickými omezeními (značení S)

• Území obcí nebo katastrálních území v podhorských oblastech na severozápadě a východě ČR, s průměrnou výnosností půdy nižší než 34 bodů. Zemědělství v těchto příhraničních oblastech má dlouhodobě specifické postavení v rámci ČR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako rekreační zázemí měst a pro rozvoj turistiky.

• Jednotlivá území obcí a katastrálních území s výnosností půdy nižší než 34 bodů nebo katastrální území s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitostí nad 7o na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy území obcí a katastrálního území, která se nacházejí uvnitř příznivých (nezařazených) oblastí. Na těchto územích je třeba zachovat zemědělskou výrobu za účelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostředí.

• Území obcí, která byla zařazena v LFA v období 2004 - 2006 a vlivem aktualizace vstupních dat již nesplňují kritéria pro vymezení LFA, zůstávají v LFA do roku 2010, z důvodu zachování možnosti splnit závazek provozování zemědělské činnosti po dobu minimálně 5 let od první platby vyrovnávacího příspěvku, žadatelům hospodařícím v LFA oblastech vymezených pro období 2004 - 2006, kteří by byli v rámci aktualizace vstupních dat vyřazení. O vyrovnávací příspěvek v těchto oblastech může požádat pouze ten žadatel, který již žádal o vyrovnávací příspěvek na půdní bloky/díly v předchozím kalendářním roce.

Od roku 2007 jsou stanoveny platby ve výši:

a) v oblasti typu HA 157 EUR na 1 ha travních porostů,

b) v oblasti typu HB 134 EUR na 1 ha travních porostů,

c) v oblasti typu OA 117 EUR na 1 ha travních porostů,

d) v oblasti typu OB 94 EUR na 1 ha travních porostů,

e) v oblasti typu S 114 EUR na 1 ha travních porostů,

f) v oblasti typu SX 91 EUR na 1 ha travních porostů.

V případě Moravskoslezského kraje jsou zastoupeny všechny 3 typy:

Obr. 5LFA oblasti v ČR 2004-2006

Zdroj: HRDP, 2004

Tab I. 12 Pozemky v katastrech se zvláštním režimem hospodaření v roce 2003 v ha

ČR, kraje	Ochrana přírody		Ochrana vod		Méně příznivá oblast - LFA
ČR, kraje	obhospodařovan á zem. půda	z toho orná	obhospodařovan á zem. půda	z toho orná	Méně příznivá oblast - LFA
Česká republika	118 457	41 931	82 195	53 000	000 000
Hl. město Praha	497	347	1 450	1 433	6 291
Středočeský	6 754	4 835	8 333	6 228	49 626
Jihočeský	18 800	6 438	5 905	4 398	123 705
Plzeňský	3 435	589	6 605	4 426	70 035
Karlovarský	6 778	1 460	2 637	1 868	23 820
Ústecký	14 849	4 701	592	107	17 824
Liberecký	3 926	496	759	343	19 098
Královéhradecký	11 768	3 916	5 143	2 874	17 832
Pardubický	3 109	1 195	9 202	6 891	32 111
Vysočina	19 860	10 748	21 664	12 868	71 810
Jihomoravský	8 535	4 443	7 075	5 093	20 626
Olomoucký	2 442	1 111	4 273	2 984	16 673
Zlínský	11 028	933	4 921	2 680	16 056
Moravskoslezský	6 676	721	3 637	1 172	38 270
% podíl MSK z ČR	5,6	1,7	4,4	2,2	7,3

Zdroj: ČSÚ

I.2.6.4Nitrátově zranitelné oblasti ‌

V souladu s právem ES (směrnice Rady 91/676 EHS) bylo vydáno Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Cílem je ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, tj. z hnojení průmyslovými či přírodními hnojivy, a to jednak pro zajištění dodávek kvalitní pitné vody, jednak k ochraně povrchové vody před eutrofizací.

V roce 2007 došlo k novelizaci nařízení novým Nařízením vlády č 219/2007 Sb., kde jsou nově vymezeny zranitelné oblasti dusičnany s platností od 1.9.2007. Nový akční plán bude schválen v roce 2008.

Výsledné stanovení zranitelných oblastí v ČR, charakterizované přírodními hranicemi povodí 4. řádu tj. povodí s plochou cca 20-25 km2 představuje 36 % rozlohy České republiky a 42,5 % výměry zemědělské půdy. Klimatické regiony 0 - 5 jsou převážně suššího a teplejšího charakteru (kratší období zákazu hnojení), klimatické regiony 6 - 9 jsou spíše vlhčí a chladnější (delší období zákazu hnojení).

Zranitelné oblasti byly územně vymezeny katastrálními územími ČR. Byly vymezeny VÚV Praha na základě monitoringu znečištění drobných vodních toků a jakosti podzemních vod přičemž byla zohledněna eutrofizace vod a provedena homogenizace oblastí a jejich převedení na hranice katastrálních území

První vymezení ZOD bylo schváleno 3.3.2003, s účinností od 11.4.2003 a podléhá přezkoumání a úpravám každé čtyři roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.

Obr. 6Mapa nitrátově zranitelných oblasti ČR

Obr. 7NZO a klimatické regiony v Moravskoslezském kraji 2004-2007

Zastoupení zranitelných oblastí na zemědělské půdě jednotlivých okresů se v rámci celé ČR různí v závislosti na rozdílných půdních a klimatických podmínkách. Tyto rozdíly jsou patrné i v rámci území Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj má ve zranitelných oblastech 29 % zemědělské půdy (celá ČR 44 %) a 36 % orné půdy (v ČR 49 %). V rámci okresů je nejvíce postižen okres Nový Jičín – 70 % zemědělské půdy a 75 % orné půdy se nachází v NZO a naopak nejlépe je na tom okres Frýdek –Místek: 9 % ZP v NZO a 13 % OP. Pouze 4 okresy v rámci celé ČR mají nulové zastoupení nitrátově zranitelných oblastí.

Tab I. 13 Podíl ZP a OP ve zranitelných oblastech v kraji

	počet k.ú.		výměra ve zranitelných oblastech
	celkem	zranitelné oblasti	ZP		OP
	celkem	zranitelné oblasti	ha	%	ha	%
Bruntál	165	12	8 581	10,97	5 733	16,74
Frýdek-Místek	113	5	4 700	9,37	3 201	13,00
Karviná	50	6	2 640	14,95	1 602	13,10
Opava	142	43	21 512	30,68	18 400	31,89
Ostrava	39	7	3 966	46,06	2 734	50,61
Nový Jičín	117	75	42 068	70,00	33 630	74,81
Moravskoslezský kraj	626	148	83 467	29,29	65 300	36,45
ČR	13051	5104	1 873 363	43,8	1 501 668	48,9

Zdroj: Nařízení vlády 103/2003 Sb., propočty VÚZE, Ekotoxa Opava s.r.o

Hlavní nástroje pro uplatnění nitrátové směrnice v ČR jsou:

- akční program (opatření vyžadovaná od podniků hospodařících ve zranitelných oblastí

- zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (na bázi dobrovolnosti, na celém území ČR)

Všechny fyzické i právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech jsou povinny dodržovat opatření akčního programu, který byl vyhlášen k 1.1.2004 podle nařízení vlády 103/2003 Sb. Nejpozději do 4 let by měly být zranitelné oblasti přezkoumány a účinnost akčního programu je průběžně hodnocena.

Přehled hlavních opatření akčního programu nitrátové směrnice dle nařízení vlády 103/03 Sb.:

- zákaz hnojení v mimovegetační období (podle zařazení do klimatických regionů)

- omezení hnojení v letním a podzimním období (podle aplikačních pásem pro dusík)

- omezení organického dusíku do půdy (při započtení půdy vhodné k aplikaci je v průměru podniku omezen přívod dusíku organického (živočišného) původu na 170 kg/ha za rok

- stanovení pravidel aplikace hnojiv na půdu na velmi strmých, zmrzlých nebo sněhem pokrytých pozemcích a v blízkosti vodních toků

- skladování hnojiv a statkových hnojiv

- střídání plodin

- protierozní opatření (omezení doby bez porostu)

- omezení hospodaření v okolí povrchových vod

Část požadavků nitrátové směrnice EU řeší i zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech a vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

Hnojiva a statková hnojiva, pomocné látky a upravené kaly nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud:

- způsob jejich použití neumožňuje rovnoměrné pokrytí pozemku

- jejich použití může vést ke vzniku škody na zemědělské půdě, lesním pozemku nebo na pozemku sousedícím s tímto pozemkem, popřípadě i v jeho širším okolí

- půda, na kterou mají být aplikovány, je přesycena vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlá do hloubky větší než 8 cm

Požadavky na skladování a používání hnojiv:

- kapacita skladovacích prostor musí odpovídat skutečné produkci hnoje za 6 měsíců (nevztahuje se na hnůj uložený na zemědělské půdě)

- kapacita jímky musí odpovídat minimálně 4 měsíční produkci u kejdy, 3 měsíční u močůvky a hnojůvky

- uložení hnoje na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech pouze v případě, že nedojde ke znečištění nebo ohrožení jakosti vod a to nejdéle po dobu 9 měsíců, umístění hnoje na stejném místě lze nejdříve po 4 letech kultivace půdy

- při používání hnojiv nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek

- při aplikaci na orné půdě je třeba kejdu a močůvku zapravit do 24 hodin , hnůj do 48 hodin povinnost vést evidenci hnojení (o množství, druhu, době použití dle jednotlivých pozemků, plodin a let) – uchovávat nejméně 7 let

Nejnáročnější část zavádění nitrátové směrnice představuje požadavek na dostatečné skladovací kapacity, tzn. nejen dobudovat potřebné skladovací kapacity, ale i rekonstruovat část stávajících skladů včetně nutných úprav stájí (podlahy, hnojné koncovky, kanalizace apod.). Obecně platí, že s množstvím statkových hnojiv přesahujícím kapacitu skladovacích prostor musí být nakládáno způsobem, který neohrozí životní prostředí.

Od roku 2004 existuje možnost využít dotací z Operačního programu Zemědělství, kde je možné získat dotaci na úpravy stájí a vybudování skladů statkových hnojiv, tzn. na výstavbu a rekonstrukci jímek a pevných hnojišť.

V rámci HRDP je od roku 2004 možné získat podporu na tzv. agroenvironmentální opatření, rovněž omezující znečištění vod (zatravňování, ošetřování travních porostů, travnaté pásy, pěstování meziplodin).

I.2.7ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ‌

Zemědělský půdní fond okresů kraje v ha, v letech 2001-2006

	2001	2002	2003	2004	2005	2006
Celková výměra	555 441	553 535	553 520	553 505	542705	542698
Zemědělská půda	285 348	284 923	284 714	284442	277658	277183
v tom:
orná půda	179 923	179 143	178 728	178386	175376	174326
zahrady	17 614	17 596	17 599	17608	17581	17581
ovocné sady	728	727	714	711	706	705
trvalé travní porosty	87 083	87 457	87 673	87737	83995	84571
chmelnice	-	-	-
vinice	-	-	-
Nezemědělská půda	270 093	268 612	268 807	269 063	265 047	265 515
v tom:
lesní pozemky	196 602	196 038	196 139	196257	192678	192725
vodní plochy	11 341	11 346	11 349	11343	11318	11410
zastavěné plochy a nádvoří	12 539	12 503	12 445	12392	12111	12071
ostatní plochy	49 611	48 725	48 874	49071	48940	49309

Zemědělská půda

trvalé travní porosty

orná půda

lesní pozemky

300 000

250 000

200 000

150 000

100 000

50 000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Výměra v ha

Graf č. I.2: Vývoj půdního fondu v kraji

Plocha zemědělské půdy se v letech 2001 až 2006 snížila o 8165 ha, výměra orné půdy ve stejném období klesla o 5597 ha. Jediný druh pozemků ze zemědělské půdy, který zaznamenává nárůst jsou trvalé travní porosty. Vliv na to má rozhodně i dotační politika – dotace na zatravnění a příplatky na údržbu trvalých travních porostů v méně příznivých oblastech.

Graf č. I.3: Bilance půdy v MSK

9,1%		orná půda
2,2%		zahrady
2,1%	32,1%	ovocné sady
		trvalé travní porosty
35,5%	3,2%	lesní pozem ky
	0,1%	vodní plochy
	15,6%	zastavěné plochy a
		nádvoří

Graf č. I.4: Zemědělský půdní fond ČR v %

ČR

12%

39%

34%

12%

orná TTP

zahrady

ostatní zemědělská lesní

ostatní nezem.

Graf č. I.5: Zemědělský půdní fond Moravskoslezského kraje v %

MSK

34%

37%

17%

Tab I. 14 Výměry na obyvatele

	výměra ZP na obyvatele v ha	výměra OP na obyvatele v ha	výměra ZP v ha na pracovníka v zemědělství	výměra OP v ha na pracovníka v zemědělství	% zornění	% zatravnění	% zalesnění
Bruntál	0,74	0,33	22,27	9,75	43,78	53,59	44,70
Frýdek-Místek	0,22	0,11	14,11	6,92	49,05	41,21	49,36
Karviná	0,06	0,04	17,98	12,45	69,25	13,58	14,05
Nový Jičín	0,38	0,28	15,78	11,8	74,79	18,86	22,64
Opava	0,39	0,32	14,43	11,88	82,28	13,86	27,64
Ostrava-město	0,03	0,02	9,04	5,67	62,73	16,12	10,88
Moravskoslezský kraj	0,22	0,14	16,12	10,14	62,87	30,69	35,42
ČR	0,42	0,30	18,54	13,31	71,81	22,66	33,51

Zdroj: ČUZK 2003, demografické údaje z ČSÚ – SLDB 2001

Výměrou 0,22 ha zemědělské půdy na obyvatele se kraj pohybuje hluboko pod úrovní ČR (0,42 ha/obyv.). Způsobují to jednak nízké výměry zemědělské půdy v okresech Ostrava a Karviná a jednak vysoká lidnatost v těchto okresech. Ještě větší rozdíl oproti republikovému průměru je v podílu orné půdy na obyvatele, který v kraji činí 0,14 ha /obyvatele. Zde kromě výše uvedených důvodů je to způsobeno i vyšším % zatravnění horských okresů Bruntál a Frýdek –Místek. Pro porovnání tento podíl v EU činil v roce 2000 (původních 15 zemí) 0,37 ha zemědělské a 0,20 ha orné půdy na obyvatele.

V přepočtu zemědělské půdy (orné půdy) na pracovníka v zemědělství vykazuje kraj zhruba o 2 ha menší výměru než-li je v průměru celé ČR.

Tab I. 15 Struktura pozemků v rámci obvodů obcí s rozšířenou působností

ORP	Výměra půdy celkem (ha)	v tom (%)
		zemědělsk á půda	z toho			lesní půda	vodní plochy	zastavěn é plochy	ostatní plochy
		zemědělsk á půda	orná půda	zahrady, sady	trvalé travní porosty	lesní půda	vodní plochy	zastavěn é plochy	ostatní plochy
Bílovec	17 154	72,1	78,2	4,7	17,1	14,5	4,2	2,0	7,1
Bohumín	4 809	55,6	74,2	16,1	9,8	4,9	11,0	8,2	20,2
Bruntál	70 312	45,8	44,9	1,8	53,2	45,0	1,9	1,0	6,3
Český Těšín	5 452	65,6	64,0	12,9	23,1	15,3	2,0	3,9	13,3
Frenštát pod Radhoště m	11 885	46,8	47,3	12,7	40,0	42,2	1,1	1,9	8,0
Frýdek- Místek	48 033	47,7	58,7	9,2	32,1	38,6	2,7	2,3	8,8
Frýdlant nad Ostravicí	29 716	21,9	27,0	9,9	63,1	70,9	2,0	1,0	4,3
Xxxxxxx	8 820	52,3	67,2	15,7	17,2	17,1	5,9	5,0	19,7
Hlučín	16 534	60,7	81,9	6,0	12,2	25,0	2,7	2,8	8,7
Xxxxxxxx v	17 615	32,8	26,9	7,2	65,8	59,0	1,0	1,4	5,8
Karviná	10 559	42,2	72,1	15,2	12,7	14,0	7,6	4,8	31,5
Kopřivnic e	12 127	66,4	72,9	9,5	17,6	14,2	1,8	3,1	14,5
Kravaře	10 057	79,1	88,7	3,4	7,9	10,4	1,1	3,0	6,5
Krnov	57 429	50,2	57,8	3,8	38,4	41,5	1,0	1,2	6,1
Nový Jičín	32 546	68,5	75,1	5,5	19,4	20,8	1,5	1,9	7,3
Odry	17 392	61,6	79,0	4,3	16,7	30,4	1,5	1,2	5,3
Opava	55 792	64,3	84,5	4,2	11,2	25,6	1,4	2,3	6,4
Orlová	6 996	54,3	69,3	21,7	9,0	14,9	3,5	5,6	21,8
Ostrava	33 153	48,1	67,1	16,1	16,8	15,8	3,6	7,3	25,3
Rýmařov	36 665	44,7	15,2	1,5	83,3	49,4	0,5	0,8	4,6
Třinec	22 458	40,4	46,8	11,9	41,3	47,1	1,4	2,9	8,1
Vítkov	28 016	54,0	74,2	2,1	23,8	38,6	1,4	1,1	4,9
Kraj celkem	553 521	51,4	62,8	6,4	30,8	35,4	2,1	2,2	8,8

Zdroj: ČSÚ

Velký rozdíl v zastoupení jednotlivých druhů pozemků je v jednotlivých obvodech obcí s rozšířenou působností. Největší % zastoupení zemědělské půdy mají ORP: Kravaře (79,1%), Bílovec (72,1 %) a Nový Jičín (68,5 %). Polovina území kraje má v rámci ORP zastoupení zemědělské půdy pod 50 %. V absolutním vyjádření mají nejvíce ha zemědělské půdy velké obvody ORP: Krnov, Bruntál a Frýdek-Místek.

Nejvyšší % zornění – nad 80 % mají obvody: Kravaře, Opava, Hlučín

nad 70 %: Odry, Bílovec, Nový Jičín, Bohumín, Vítkov, Kopřivnice a Karviná

Naopak nejvyšší podíl TTP – nad 60 % rozlohy: Rýmařov (83,3 %), Jablunkov a Frýdlant.

Nevyšší % zastoupení lesů mají Frýdlant (70,9 %), Jablunkov (59 %) a Rýmařov (49,4 %). V absolutním vyjádření mají největší výměru lesů obvody: Bruntál, Krnov a Frýdlant.

I.2.7.1Kvalita zemědělského půdního fondu ‌

Ekonomické hodnocení půd

Kvalita zemědělského půdního fondu v ČR je měřena na základě bonitace. Bonitační kvalifikace byla zpracována pro veškerou zemědělskou půdu bez rozlišení druhů pozemků. Výchozím podkladem byl komplexní průzkum půd zpracovaný v 70. letech minulého století a i v současnosti probíhá aktualizace a další upřesňování (rebonitace) a dobonitace dosud neohodnocených pozemků, kterou mají na starosti pozemkové úřady. Základní jednotkou bonitační soustavy je bonitovaná půdně-ekologická jednotka (=BPEJ), která je přiřazena územnímu celku, který má shodnou hodnotu produkčního potenciálu vzhledem ke svému stanovišti. Konkrétní vlastnosti určitého areálu BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem, který charakterizuje:

- klimatický region (1. číslice) – přibližně shodné klimatické podmínky pro růst a vývoj zemědělských plodin

- hlavní půdní jednotku (2.a 3.číslice) – půdní formy příbuzných vlastností (genetický půdní typ, subtyp, půdotvorný substrát, zrnitost, hloubka půdy, hydromorfismus, výrazná sklonitost nebo morfologie terénu a zúrodňovací opatření)

- sklonitost a expozici ke světovým stranám (4.)

- skeletovitost (podíl obsahu štěrku a kamene) a hloubku půdy (5. číslice).

Systém BPEJ velmi dobře vyjadřuje stanovištní podmínky ČR v celé variabilitě a tím je zárukou zohlednění rozdílných půdně-klimatických podmínek jednotlivých oblastí. Způsob vedení a aktualizace BPEJ je stanovena ve vyhlášce 327/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. Správcem systému BPEJ je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha-Zbraslav. Systém je platný pro celou ČR, je digitalizován a zaveden do katastru nemovitostí. V současné době tato soustava obsahuje 2 199 BPEJ

V Moravskoslezském kraji je 167 433 ha v 1. a 2. třídě ochrany. Tyto půdy by měly být především chráněny před zábory. Nevhodné aktivity jsou výstavba (marketů), zalesňování.

1. třída na ZPF 77182,37 ha

2. třída na ZPF 90250,40 ha

celkem 167432,77 ha

Obr. 8Třídy ochrany ZPF

Výnosová metoda

Přiřazením parametrizovaných údajů o produkčním ekonomickém potenciálu je určena výnosová metoda BPEJ, která byla i využita pro zařazení území do méně příznivých oblastí v rámci HRDP.

Byly užity dlouhodobé údaje o výnosech hlavních plodin (obiloviny, kukuřice, cukrovka, brambory, řepka, krmné plodiny, travní porosty) pro dané půdně- klimatické podmínky – skupiny BPEJ. Produkce připadající na ha určité BPEJ byla vyjádřena v cenách hlavních zemědělských plodin (stanoveno VÚZE na základě dlouhodobých relací). Na druhé straně byly vyjádřeny náklady na ha těchto plodin potřebné pro dosažení daného výnosu. Rozdíl mezi hodnotou produkce z 1 ha v Kč při dané struktuře plodin a daných ha výnosech a souhrnem vstupů pro jejich výrobu byl nazván hrubý roční rentní efekt. Jeho rozpětí(-2 500 Kč až +10 750 Kč) se stalo základem pro stanovení bodové (indexní) hodnoty zemědělské půdy, která má stupnici od 6-100 bodů. Nejnižší hodnotě 6 bodů odpovídá půda na příkrých svazích (nad 30 %) ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách, pokrytý travním porostem. Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu, na úplné rovině. Národní průměr bodové hodnoty výnosnosti veškeré půdy ČR je 42,2 bodu.

Bodová hodnota jednotlivých BPEJ je uvedena v Příloze č. 1 nařízení vlády 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními.

Obr. 9Výnosnost zemědělské půdy v bodech v Moravskoslezském kraji

Zdroj: VÚZE Praha, 2004

I.2.7.2Agrochemické vlastnosti zemědělských půd ‌

Nedílnou součástí ukazatelů kvality zemědělské půdy jsou její agrochemické vlastnosti. Agrochemické zkoušení zemědělských půd (=AZZP) metodicky a organizačně zabezpečuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (=ÚKZUZ).Jde o pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek s cílem usměrňovat jejich používání. Provádí se v šestiletých intervalech a zahrnuje odběr vzorků půd, jejich chemický rozbor (případně i mikrobiologický a fyzikální) a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Základní soubor zjišťovaných půdních vlastností zahrnuje stanovení hodnoty půdní reakce (pH výměnné) a obsahu přístupných živin – fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku. V tabulce Výsledky AZZP jsou shrnuty výsledky zkoušení od roku 1990 do roku 2004.

Tab I. 16 Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd

orná půda
	cyklus zkoušení	přezkoušená výměra v ha	pH	P	K	Mg	Ca	Poměr K:Mg
	cyklus zkoušení	přezkoušená výměra v ha	pH	mg/kg půdy				Poměr K:Mg
Moravskoslezský kraj	A: 1990-1992	162 318	6,4	105	286	144	2349	1,99
	B: 1993-1998	106 907	6,2	111	255	131	2342	1,95
	C: 1999-2002	128443	6,1	88	200	149	2178	1,34
	rozdíl C-A		-0,3	-17	-86	5	-171	-0,65
Česká republika	A: 1990-1992	2 727 315	6,4	108	279	178	3216	1,57
	B: 1993-1998	2 240 430	6,4	101	253	186	3235	1,36
	C: 1999-2004	2535519	6,3	95	225	184	3031	1,22
	rozdíl C-A		-0,1	-13	-54	6	-185	-0,35
ovocné sady
	cyklus zkoušení	přezkoušená výměra v ha	pH	P	K	Mg	Ca	Poměr K:Mg
	cyklus zkoušení	přezkoušená výměra v ha	pH	mg/kg půdy				Poměr K:Mg
Moravskoslezský kraj	A: 1990-1992	131	5,9	000	000	000	1733	5,43
	B: 1993-1998	37	5,7	176	368	188	2091	1,96
	C: 1999-2004	316	6,2	97	295	239	2166	1,23
	rozdíl C-A		0,3	-99	-346	121	433	-4,20
Česká republika	A: 1990-1992	21 417	6,7	143	428	266	4621	1,61
	B: 1993-1998	14 021	6,8	126	390	287	4803	1,36
	C: 1999-2004	14 506	6,7	124	353	274	4528	1,29
	rozdíl C-A		0	-19	-75	8	-93	-0,32
TTP
	cyklus zkoušení	přezkoušená výměra v ha	pH	P	K	Mg	Ca	Poměr K:Mg
	cyklus zkoušení	přezkoušená výměra v ha	pH	mg/kg půdy				Poměr K:Mg
Moravskoslezský kraj	A: 1990-1992	20 037	6,1	81	230	197	3000	1,17
	B: 1993-1998	5 413	6,2	73	201	199	3138	1,01
	C: 1999-2004	46017	5,7	72	214	155	2079	1,38
	rozdíl C-A		-0,4	9	-16	-42	-921	0,21
Česká republika	A: 1990-1992	348 529	6,0	77	213	213	2874	1,00
	B: 1993-1998	163 559	5,9	76	190	223	2812	0,85
	C: 1999-2004	490808	5,7	77	209	212	2311	1,18
	rozdíl C-A		-0,3	0	-4	-1	-563	0,18

Zdroj: ÚKZÚZ Brno

Trend okyselování půd v kraji i v celé ČR je způsoben zejména vlivem snížením používání vápenatých hnojiv (pokles zhruba na 1/10 stavu používaného před rokem 1990). U orné půdy pokleslo pH o 0,3stupně (výraznější okyselení než je republikový průměr). Ještě výraznější je tento trend poklesu půdní reakce u TTP. V Moravskoslezském kraji je posun ploch jak orné půdy tak u TTP do kyselejších kategorií nad republikovým průměrem (zhruba 16 % výměry s neutrální reakcí bylo přešlo do kategorie slabě kyselých-kyselých půd) Celkově lze půdní reakci v kraji charakterizovat: ornou půdu -slabě kyselou, TTP – slabě kyselé - kyselé.

Obsah přístupného fosforu se u orných půd v kraji snížil od roku 1990 o 13 mg.kg-1 půdy (v průměru ČR o 11) – tzn. mírně se zhoršující tendence.

Obsah přístupného draslíku zaznamenal v kraji od roku 1990 pokles na orné půdě o 86 mg. kg-1 - největší pokles v rámci všech krajů ČR. U TTP je zásobenost draslíkem příznivější.

Také obsah vápníku má trend mírného snižování a souvisí s tendencí okyselování půd a značnou absencí vápnění.

Celkově se ukazuje násobenost půd živinami v Moravskoslezském kraji na horší úrovni, než jak činí průměr celé ČR.

I.2.7.3Vodohospodářská zařízení ‌

Kvalita ZPF byla v minulosti značně ovlivňována a mnohdy zhodnocována výstavbou investičních vodohospodářských zařízení (odvodňovací a závlahové systémy). V Moravskoslezském kraji bylo provedeno odvodnění a následné rekultivace na 83 tis. ha , tj. téměř na 30 % zemědělské půdy. Rozsah vybudovaných závlah činil pouze 680 ha, tj. 0,2 % zemědělské půdy. Rozsah odvodnění a závlah se od roku 1990 nezměnil, neboť všechny projekty a stavby po roce 1990 byly zastaveny. Značná část odvodněných a rekultivovaných ploch se vlivem špatné nebo žádné údržby drenážních systémů v současnosti pozvolna vrací ke svému původnímu stavu. Přirozenou cestou se tak zvyšují plochy mokřadů.

Tab I. 17 Stav odvodnění a závlah v okresech k 31.12.2000

	odvodněno ha	% ze zemědělské půdy	zavlaženo ha	% ze zemědělské půdy
Bruntál	18 524,34	23,58	45,00	0,06
Frýdek-Místek	17 485,16	34,74	80,90	0,16
Karviná	4 555,24	25,63	0,00	0
Nový Jičín	23 410,17	38,91	0,00	0
Opava	18 261,32	26,00	438,76	0,62
Ostrava-město	1 142,61	13,14	120,00	1,38
Moravskoslezský kraj	83 378,84	29,18	684,66	0,24
ČR	1 084 421,89	25,31	155 437,61	3,63

Zdroj: SMS Praha, 2001

I.3ROSTLINNÁ VÝROBA ‌

I.3.1OBILOVINY, LUSKOVINY, OKOPANINY, TECHNICKÉ PLODINY A PÍCNINY ‌

Obiloviny v kraji se pěstují zhruba na 45 % orné půdy. Jejich struktura odpovídá struktuře v ČR. Téměř na polovině (v roce 2004 - 48 %) se pěstuje pšenice. Vyšší podílem oproti ČR je zastoupeno tritikale – pěstuje se hlavně v rámci ekologického zemědělství, které je v kraji nadprůměrně zastoupeno. Na celkové produkci obilovin se kraj podílí 4,9 % a je mezi kraji na 10. místě. Vyšší zastoupení má zmiňované tritikale (8,4 %) a oves (5,8 %). V mezikrajovém srovnání je v produkci těchto plodin kraj na 6 místě. Z ostatních plodin je třeba zmínit cukrovku, která v roce 2004 tvořila 8,4 % z celkové produkce v ČR – 5. místo mezi kraji a řepku: 6,4 % - 9. místo.

Vzhledem k vyššímu zatravnění v kraji představují trvalé travní porosty významný podíl v ploše i sklizni. V produkci v sena je to 9,3 %, tj. 4 místo mezi kraji.

Tab I. 18 Osevní plochy a sklizeň zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji

Plodina

osevní plochy v ha

sklizeň v t

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Obiloviny celkem

152

513

631

145

274

708

333

487

351

300

291

900

428

112

382

430

304

265

Pšenice

43 179

43 611

32 635

40 876

40 656

36 663

190

764

196

892

129

898

234 324

203 558

162 221

Žito

1 405

815

1 190

1 450

1 565

391

4 230

2 827

4 605

7 460

6 444

1 230

Ječmen

26 996

25 854

26 932

24 308

25 312

26 035

97 875

92 766

100

974

118 740

105 132

91 680

Oves

3 758

4 110

5 425

3 465

2 882

3 713

9 499

11 268

16 524

13 063

8 341

9 931

Triticale

3 406

3 583

3 137

5 382

5 671

2 247

11 857

13 027

10 787

25 504

21 783

7 028

Kukuřice na zrno

2 269

4 600

4 413

4 312

3 951

4 323

18 268

32 988

27 102

26 357

35 414

30 364

Ostatní obiloviny

1 140

940

899

1 352

1 237

1 336

994

1 532

2 010

2 664

1 758

1 811

Luskoviny celkem

533

507

586

504

933

614

809

857

1 052

1 518

1 951

1 285

Hrách setý

438

314

429

303

463

332

679

579

889

1 032

1 235

873

Fazol jedlý

Ostatní luskoviny

193

156

201

470

282

126

278

163

486

716

412

Okopaniny celkem

8 752

8 161

7 835

7 067

7 082

7 521

324 781

343 364

353 822

Brambory rané

225

238

247

220

3 774

4 530

3 998

4 565

674

480

Brambory pozdní konzumní

1 573

837

763

741

1087

851

27 632

20 288

15 069

17530

29781

18612

Cukrovka technická

6 071

6 976

6 756

6 056

5 894

6 575

254

901

339

999

304

734

301 010

310 875

332 598

Krmná řepa

815

26 183

2 356

1 435

Ostatní okopaniny

1 665

104

Technické plodiny celkem

016

580

500

343

766

976

69 588

58 240

64 146

Řepka

18 177

16 703

13 633

16 394

15 802

18 066

46 433

37 911

20 946

59 439

45 448

54 369

Slunečnice na semeno

130

210

183

357

482

163

113

500

406

846

1050

Sója

107

164

1 074

1 692

2 066

2 037

170

312

1 493

2 335

4 035

3 655

Mák

4 704

3 088

4 060

3 153

5 127

6 335

2 099

1 674

2 017

2 893

5 059

3 384

Hořčice na semeno

1 209

1 672

3 595

2 003

1 102

998

867

1 352

2 785

1 823

888

683

Len setý olejný

123

184

144

164

Xxx setý přadný

1 097

845

554

458

401

3 123

2 179

1 247

1535

1151

Xxxxxxxxxx rostliny

320

186

229

240

127

128

144

Léčivé rostliny

213

587

854

1016

280

501

102

417

470

919

255

499

Ostatní technické plodiny

191

173

423

307

116

113

373

247

Pícniny na orné půdě celkem

344

496

776

179

998

909

Kukuřice na zeleno a na siláž

10 324

9 485

9 275

8 409

8 685

8 170

340

867

331

635

252

379

252 275

279 469

262 036

Ostatní jednoleté pícniny

6 377

2 059

2 604

2 698

2 127

1 612

88 767

31 744

31 314

44 249

30 934

23 046

Jetel červený

4 224

1 678

1 504

1 562

1 311

1 188

24 202

13 876

9 432

12 184

10 217

8 603

Vojtěška

3 242

2 884

3 087

3 283

3 125

3 586

22 346

22 871

18 962

26 207

25 442

29 482

Ostatní víceleté pícniny

25 178

10 390

10 306

7 227

7 750

7 353

96 759

47 716

36 645

31 096

32 129

29 679

Zdroj: ČSÚ, 1) včetně drobných pěstitelů

Tab I. 19 Sklizeň v MSK kraji v roce 2006 v porovnání s ČR

plodina	sklizňová plocha v ha			sklizeň v t
plodina	MSK	ČR	% kraje z ČR	MSK	ČR	% kraje z ČR
pšenice oz.	33 984	719 528	4,7	153 559	3 297 658	4,7
pšenice jar	2 679	61 991	4,3	8 662	208 594	4,2
ječmen oz.	4 912	102 510	4,8	17 000	000 000	4,6
ječmen jar.	21 000	000 000	5,0	74 060	1 512 851	4,9
žito	391	22 481	1,7	1 230	74 811	1,6

oves	3 713	57 697	6,4	9 931	154 906	6,4
triticale	2 247	41 023	5,5	7 028	131 353	5,4
kukuřice na zrno	4 323	84 900	5,1	30 364	606 366	5,0
ostatní	1 337	11 339	11,8	1811	14687	12,3
obiloviny celkem	74 708	1 527 104	4,9	304 265	6 386 078	4,8
luskoviny	614	39 023	1,6	1 285	87 510	1,5
brambory pozdní konzumní	730	24 416	3,0	16 328	583 586	2,8
cukrovka	6 575	60 959	10,8	332 598	3 138 326	10,6
řepka	18 066	292 246	6,2	54 369	880 172	6,2
kukuřice na zel. a siláž	8170	190 600	4,3	262 036	6 065 651	4,3
pícniny na o.p. - v seně	21 909	459 344	4,8	124 780	2 791 913	4,5
TTP - v seně	80 948	889 389	9,1	251 368	2 793 477	9,0

Zdroj: ČSÚ, dopočet EKOTOXA s.r.o

Celková produkce jednotlivých plodin vychází z osevních ploch zjišťovaných v květnu 2006 a z vývoje vegetačních podmínek. Extrémní výkyvy letošního počasí (horký a suchý červenec, studený srpen) způsobily, že nejen u obilovin, ale i u většiny dalších plodin nedosáhl hektarový výnos úrovně roku 2005.

Sklizňová plocha obilovin činila v kraji 74 708 ha.

Graf č. I.6: Struktura osevu obilovin v Moravskoslezském kraji v roce 2004

45%

29%

7% 4%

pšenice oz pšenice jar ječmen oz. ječmen jar. žito

oves triticale

kukuřice na zrno

Výnosem obilovin 4,06 t/ha v roce 2006 je kraj těsně pod průměrem republiky (4,14 t /ha) – na 6. místě mezi kraji.). Výnosy jsou nižší v průměru o 0,1 t /ha a je způsobeno vyšším podílem méně příznivých oblastí a extenzivním zemědělstvím v horských oblastech. Rovněž ostatní plodiny – luskoviny, okopaniny a technické plodiny mají nižší výnosy než je republikový průměr. Pouze výnosy řepky dosahují úrovně průměru ČR a to v průměru 2,5 t/ha v období let 2001-2004 a výnosy kukuřice na zeleno a na siláž jsou dokonce vyšší - 32,24 t/ha v letech 2001-2004 než v ČR, kde dosahovaly ve stejném období 30,75 t /ha.

Tab I. 20 Výnosy vybraných plodin v kraji a ČR

plodina	2001		2002		2003		2004		průměr 2001-04
plodina	MSK	ČR	MSK	ČR	MSK	ČR	MSK	ČR	MSK	ČR
obiloviny	4,05	3,91	4,24	4,33	3,88	3,95	5,27	5,46	4,35	4,41
luskoviny	1,53	2,13	1,70	1,91	1,80	1,98	3,02	3,11	2,01	2,28
brambory	17,56	22,96	24,24	24,34	19,75	20,08	23,54	24,43	21,27	22,95

cukrovka

42,12

45,83

48,75

49,45

45,11

45,20

49,70

50,34

46,42

47,71

řepka

2,56

2,84

2,27

1,54

1,55

3,63

3,60

2,50

2,57

kukuřice na zel. a siláž

34,23

32,81

34,96

32,39

29,29

27,55

30,48

30,26

32,2

30,75

Zdroj: ČSÚ, dopočet EKOTOXA s.r.o

Graf č. I.7: Vývoj ploch obilovin v MSK

50 000

45 000

40 000

35 000

30 000

25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

2001

2002

2003

2004

2005

Pšenice Žito Ječmen Oves Triticale

Kukuřice na zrno

Zdroj: ČSÚ, dopočet EKOTOXA s.r.o

I.3.2OVOCE A ZELENINA ‌

Pěstování zeleniny má v ČR trvale sestupnou tendenci, snižují se pěstební plochy, objemy produkce jednotlivých druhů a klesá i celkový počet pěstitelů a narůstá dovoz zeleniny. Tento sektor je velmi ovlivňován klimatickými podmínkami v průběhu let. Rok 2004 byl pro produkci zeleniny velmi příznivý nejen v ČR, ale i celé Evropě.

V Moravskoslezském kraji se v roce 2003 vyprodukovalo 10 371 t zeleniny, což představuje 4,1 % celkové produkce v ČR. Z jednotlivých druhů zeleniny mají největší osevní plochy zelí, mrkev

a kapusta. Zelí s kapustou se také výrazněji podílí na celkové produkci ČR (zelí – 11 %, kapusta – 5 %).

V celkové produkci ovoce je Moravskoslezský kraj na 11 místě mezi kraji. Produkce v roce 2006 činila v kraji 2 054 t, z toho 88 % tvořila produkce jablek.

Tab I. 21 Osevní plochy a sklizeň zeleniny v Moravskoslezském kraji

	osevní plochy v ha						sklizeň v t
Plodina	20011)	2002	2003	2004	0000	0000	0000 1)	2002	2003	2004	2005	2006
Zelenina konzumní celkem	1 519	332	383	375	301	357	27 091	9 017	10 371	11233	11491	10097
Celer	74	13	10	14	12	17	1 207	183	213	-	-	-
Mrkev	205	43	48	47	46	47	3 846	1 201	1 205	-	-	-
Petržel	107	12	8	12	7	10	1 440	122	61	-	-	-
Kedlubny	90	4	2	2	1	2	1 471	49	29	-	-	-
Kapusta	24	8	12	10	10	10	404	132	203	-	-	-
Květák	51	4	2	4	4	3	434	50	33	-	-	-

Zelí	335	194	228	223	169	203	13 691	6 568	7 864	8128	8506	7736
Okurky nakladačky	53	4	4	2	5	3	281	119	130	-	-	-
Okurky salátové	36	4	1	1	1	0	294	67	24	-	-	-
Rajčata	54	1	-	1	0	0	355	14	5	-	-	-
Cibule	231	18	10	29	24	38	1 799	318	80	693	619	634
Česnek	126	1	1	1	2	1	737	4	3	-	-	-
Hrách dřeňový	23	5	4	0	0	0	58	9	1	1	1	0
Ostatní zelenina	110	22	52	29	21	23	1 075	181	520	-	-	-
Květiny a okrasné rostliny	180	74	99	102	90	149	x	x	x	-	-	-
Jahody	270	5	11	7	9	8	1 578	22	23	30	22	28

zdroj: ČSÚ, 1) včetně drobných pěstitelů

Tab I. 22 Počty ovocných stromů a keřů v ks v roce 2006 – mezikrajské srovnání

Kraje, ČR	Jabloně	Hrušně	Broskvoně	Meruňky	Švestky pravé	Třešně	Rybíz
Hl. m. Praha	88 746	593	189	46	70	1 670	188
Středočeský	2 573 386	128 280	87 242	16 043	31 771	111 789	727 346
Jihočeský	475 829	17 631	435	277	34 457	39 000	000 000
Plzeňský	225 250	3 196	298	109	13 273	3 502	27 798
Karlovarský	32 475	625	-	-	7 633	4 605	15
Ústecký	1 161 330	103 137	17 205	27 879	17 763	24 130	107 605
Liberecký	393 112	17 175	194	93	4 592	20 795	376 945
Královéhradecký	1 434 564	59 298	14 216	4 975	20 280	55 251	670 463
Pardubický	213 457	4 964	851	453	8 248	7 041	427 288
Vysočina	24 072	4 311	596	1 510	8 760	4 224	8 095
Jihomoravský	1 635 702	69 552	351 378	394 923	90 302	45 481	220 177
Olomoucký	1 353 200	40 474	6 205	9 787	41 464	25 491	793 181
Zlínský	501 497	9 996	16 434	27 970	103 388	12 698	37 935
Moravskoslezský	257 038	5 024	576	197	13 175	3 560	210 999
Česká republika	10 369 658	464 256	495 820	484 262	395 176	359 353	4 236 661
% podíl MSK z ČR	2,5	1,1	0,1	0,0	3,3	1,0	5,0

Tab I. 23 Produkce ovoce v t v roce 2006 – mezikrajské srovnání

Kraje, ČR	Jabloně	Hrušně	Broskvoně	Meruňky	Švestky pravé	Třešně	Rybíz
Hl. m. Praha	1 100	4	1	0	1	12	0
Středočeský	35 565	817	446	78	000	000	000
Jihočeský	8 092	119	4	0	269	224	443
Plzeňský	3 831	22	2	0	105	19	20
Karlovarský	570	4	-	-	16	8	0
Ústecký	13 086	711	95	102	144	144	71
Liberecký	6 304	114	1	0	31	123	315
Královéhradecký	20 121	387	84	21	186	473	478
Pardubický	2 816	30	6	1	69	39	275
Vysočina	287	24	5	5	39	13	6

Jihomoravský	18 585	302	2 747	2 677	815	206	175
Olomoucký	19 056	259	28	38	396	187	477
Zlínský	5 167	45	118	97	196	44	31
Moravskoslezský	1 805	29	4	1	56	11	148
Česká republika	136 385	2 867	3 541	3 020	2 612	2 271	2 846
% podíl MSK z ČR	1,3	1,0	0,1	0,0	2,1	0,5	5,2

zdroj: ČSÚ, dopočet EKOTOXA s.r.o

I.3.3INTENZITA ROSTLINNÉ PRODUKCE ‌

Tab I. 24 Produkce některých plodin v kg v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy v roce 2004

	ČR	Moravskoslezský kraj
obiloviny	2057	1504
z toho pšenice	1181	823
z toho ječmen	546	417
cukrovka	838	1057
řepka	219	209
brambory	129	59

zdroj: ČSÚ, dopočet EKOTOXA s.r.o

I.4ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA I.4.1STAVY ZVÍŘAT ‌‌‌

V období let 2000-2005 klesaly v kraji v průměru stavy skotu o 2,4 % ročně. Stejný trend, ale je v rámci celé ČR. K 1.1.2005 bylo v kraji 80 661 ks skotu (5,8 % z celkového počtu v ČR) a představuje to 8. místo mezi kraji. Vyšší zastoupení má v kraji kategorie krav – 35 960 ks (6,3 % z počtu v ČR). Počty krav jsou ve stejném období vyrovnanější, ve stejném období jejich stavy klesaly v průměru o 1 % ročně. Kategorie, která zaznamenává vzrůst jsou krávy bez tržní produkce mléka (=KBTPM). Opět jde o celorepublikový trend a realizuje se tím záměr využít specializovaných masných plemen k údržbě znevýhodněných oblastí ČR a produkovat kvalitní hovězí maso. Skot se zásadním podílem podílel na údržbě krajiny a to především v podhorských a horských oblastech.

Stavy prasat byly nejvyšší v roce 2003 a od té doby klesají meziročně o 14 %, tj. zhruba o

25 000 ks. Tento trend je celorepublikový, projevil se zde pokles rentability tohoto odvětví, kdy se snižovala cena jatečných prasat, stagnovala spotřeba vepřového masa v ČR a snížil se vývoz, naopak došlo ke zvýšení dovozu vepřového masa. V roce 2005 bylo v kraji 149 142 ks prasat - 5,2 % z celkového počtu v ČR a představuje to 10. místo mezi kraji.

Chov ovcí prošel v průběhu posledních čtrnácti let výrazným útlumem. V roce 1990 se na území ČR chovalo 429 tis. kusů ovcí, v roce 2000 již jen 84 tis. kusů, tj. jen 19,6 % původních stavů. Po roce 1989 došlo k rozpadu trhu s produkty a drastickému snížení stavů. Obrat nastal v roce 2001, kdy poprvé od roku 1990 stavy ovcí stoupají. Také v Moravskoslezském kraji prudce stouply stavy ovcí v posledních dvou letech. V roce 2005 je v kraji evidováno 11 837 ks ovcí, což je 8,4 % z ČR a znamená to 6. místo mezi kraji. Početní nárůst je koncepčním záměrem zvyšovat stavy ovcí zejména v horských a podhorských oblastech. Chov ovcí je zaměřen na plemena s masnou a kombinovanou užitkovostí a na plodná plemena.

Tab I. 25 Stavy hospodářských zvířat v ks dle jednotlivých krajů– stavy k 1. 4. 2007

ČR, kraje	Koně *	Skot celkem	z toho krávy	Prasata celkem	z toho prasnice	Ovce celkem	Drůbež celkem	z toho slepice
Hl. m. Praha a Středočeský	2 797	154 934	60 072	415 646	33 301	12 247	4 907 240	1 154 603
Jihočeský	2 886	211 413	88 415	348 209	28 678	21 244	4 647 242	793 592
Plzeňský	1 249	155 285	62 905	212 974	17 434	14 547	1 869 222	281 654
Karlovarský	1 236	34 689	15 285	42 349	3 384	13 276	249 401	121 988
Ústecký	1 033	39 652	16 436	116 604	9 434	10 379	1 530 870	635 894
Liberecký	1 292	38 051	17 831	43 166	3 033	7 529	112 016	29 392
Královéhradecký	1 458	109 527	44 947	209 737	16 608	8 863	1 519 845	659 505
Pardubický	1 731	121 379	49 365	193 783	15 152	8 678	1 559 590	607 381
Vysočina	728	218 625	86 364	391 482	30 245	7 655	1 231 383	137 720
Jihomoravský	1 257	75 511	29 715	433 761	37 176	4 104	4 303 093	589 801
Olomoucký	1 208	96 851	39 679	215 185	17 030	5 517	613 279	212 780
Zlínský	1 615	60 730	26 750	104 796	8 970	14 321	1 184 033	173 011
Moravskoslezský	1 881	80 661	35 960	149 142	12 054	11 837	1 645 119	543 650
Česká republika	20 371	1 397 308	573 724	2 876 834	232 499	140 197	25 372 333	5 940 971
% MSK z ČR	9,2	5,8	6,3	5,2	5,2	8,4	6,5	9,2

Zdroj: ČSÚ, * koně – stav k 1.4.2007

Stavy drůbeže mají v kraji v letech 2000-2005 mírně klesající trend. Opět to odpovídá celorepublikovému vývoji, ale dlouhodobější pokles je v kraji mírnější. V roce 2005 má kraj 1 645 119 ks drůbeže, z toho 543 650 slepic (33 %). Počet drůbeže v kraji představuje 6,5 % z ČR a 5 místo mezi kraji.

250000

200000

150000

100000

50000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

80 1

80 661

85 686 82 946

88 115

91 596

91148

Praha + Středočeský Jihočeský

Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

Moravskoslezský

300000

počty skotu v kusech

Graf č. I.8: Vývoj stavů skotu dle jednotlivých krajů ČR

600000

500000

400000

300000

200000

100000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Praha + Středočeský Jihočeský

Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

Moravskoslezský

700000

počty prasat v ks

Graf č. I.9: Vývoj stavů prasat dle jednotlivých krajů ČR

25000

20000

15000

12 576

11 837

10000

9 826

7820

7 852

8 293

7 470

5000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Praha + Středočeský Jihočeský

Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

Moravskoslezský

počty ovcí v ks

Graf č. I.10: Vývoj stavů ovcí dle jednotlivých krajů ČR

6000000

5000000

4000000

3000000

2000000

1 645 119

1000000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Praha + Středočeský Jihočeský

Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

Moravskoslezský

počty drůbeže

Graf č. I.11: Vývoj stavů drůbeže dle jednotlivých krajů ČR

Tab I. 26 Intenzita chovu hospodářských zvířat podle krajů v roce 2006

ČR, kraje	na 100 ha zemědělské půdy připadá				na 100 ha orné půdy připadá
ČR, kraje	koní	skotu	z toho krav	ovcí a beranů	prasat	z toho prasnic	drůbeže	z toho slepic
Česká republika	0,7	39,0	15,8	4,7	107,7	8,6	935,5	239,2
Hl. m. Praha a Středočeský	0,7	26,5	10,0	2,9	85,4	6,8	1 146,1	290,7
Jihočeský	0,8	48,9	20,1	5,6	123,1	10,1	1 275,3	263,4
Plzeňský	0,5	48,4	19,8	6,3	94,4	7,5	831,8	123,9
Karlovarský	1,4	35,4	16,3	11,5	63,4	4,8	620,1	304,6
Ústecký	0,6	18,4	7,4	4,8	63,9	4,8	708,0	206,1
Liberecký	1,7	42,4	19,4	11,0	96,7	7,4	203,7	48,4
Královéhradecký	0,8	46,3	18,4	4,6	127,8	10,1	664,0	289,0
Pardubický	0,8	51,9	20,6	4,5	94,2	7,3	1 210,5	663,7
Vysočina	0,3	58,7	22,6	2,2	146,7	11,4	377,0	43,2
Xxxxxxxxxxxx	0,4	20,4	7,8	2,0	132,4	10,7	1 293,7	178,6
Olomoucký	0,5	39,1	16,3	2,4	117,8	9,2	304,0	112,5
Zlínský	1,0	38,8	17,2	11,9	122,9	10,8	1 186,9	191,1
Moravskoslezsk ý	0,9	36,0	16,2	6,4	75,4	5,5	1 165,7	385,2

Zdroj: ČSÚ

Moravskoslezský kraj je v intenzitě chovu koní nadprůměrným krajem – 4 nejvyšší zatížení mezi kraji, intenzitou chovu skotu se přibližuje republikovému průměru, stejně jako počtem krav. Intenzita chovu ovcí a drůbeže je nadprůměrná. Intenzita chovu prasat klesla oproti roku 2004 o 37,5 %.

Tab I. 27 Užitkovost hospodářských zvířat podle krajů v roce 2006

ČR, kraje	průměrná roční dojivost 1 krávy (l)	na 100 krav připadá telat (kusy)		úhyn telat (%)	na 1 prasnici připadá selat (kusy)		úhyn selat (%)	průměrná roční snáška 1 slepice (kusy)
ČR, kraje	průměrná roční dojivost 1 krávy (l)	Naro- zených	odchova- ných	úhyn telat (%)	naro- zených	odcho- vaných	úhyn selat (%)	průměrná roční snáška 1 slepice (kusy)
Česká republika	6 370	95,1	86,1	9,5	21,9	19,5	11,0	277,9
Hl. m. Praha a Středočeský	6 610	94,9	85,5	9,9	21,9	19,4	11,4	276,3
Jihočeský	5 769	93,0	83,6	10,1	21,8	19,1	12,3	286,4
Plzeňský	6 037	94,9	85,8	9,7	22,2	19,5	12,2	239,5
Karlovarský	4 940	91,8	82,3	10,3	21,2	18,9	10,6	289,1
Ústecký	6 205	92,6	84,1	9,2	24,4	21,2	13,3	308,9
Liberecký	5 752	92,3	84,3	8,6	21,6	19,1	11,7	209,5
Královéhradecký	6 441	97,8	89,5	8,5	22,1	19,5	11,5	292,5
Pardubický	6 439	99,1	90,3	9,0	21,1	18,9	10,3	251,0
Vysočina	6 548	94,6	85,0	10,1	21,1	19,3	8,9	231,9
Xxxxxxxxxxxx	6 686	98,4	88,2	10,4	22,3	19,7	11,5	297,6
Olomoucký	6 633	95,9	87,6	8,6	21,3	19,4	8,8	287,4
Zlínský	6 893	95,9	88,7	7,6	21,0	19,1	9,2	302,2
Moravskoslezsk ý	6 913	92,9	85,0	8,4	21,8	19,5	10,7	255,7

Zdroj: ČSÚ

V kraji je velmi dobrá užitkovost, zejména průměrná roční dojivost, která v roce 2006 dosáhla 6 913 l/ krávu - nejvyšší mezi kraji. Rovněž s počtem 21,8 narozených a 19,5 odchovaných selat připadajících na 1 prasnici je kraj na předních místech mezi kraji.

250 000

25,00

200 000

19,81

20,00

150 000

15,00

100 000

85 489

10,00

50 000

5,00

0,00

výroba mléka v l

denní dojivost

výroba mléka v l

průměrná denní dojivost

Graf č. I.12: Výroba mléka a průměrná denní dojivost za 1. pololetí 2007

Tab I. 28 Výroba masa v jatečné hmotnosti dle krajů v roce 2006 v t

ČR, kraje	Maso celkem	v tom
ČR, kraje	Maso celkem	hovězí	telecí	vepřové	skopové	jehněčí	kozí	koňské
Česká republika	414 684	79 233	479	334 695	49	146	4	77
Hl. m. Praha a Středočeský	57 837	9 381	78	48 331	15	18	1	12
Jihočeský	57 983	11 425	54	46 465	6	33	0	1
Plzeňský	31 507	8 592	27	22 871	5	3	-	9
Karlovarský	4 078	763	5	3 308	0	1	-	1
Ústecký	16 426	2 595	9	13 794	6	20	1	1
Liberecký	4 247	1 794	4	2 443	3	2	0	2
Královéhradecký	26 947	5 592	45	21 290	2	8	0	10
Pardubický	30 459	11 264	125	19 029	7	23	0	11
Vysočina	48 102	10 283	47	37 759	1	3	0	9
Jihomoravský	54 220	5 289	21	48 889	3	14	1	3
Olomoucký	33 580	3 585	15	29 968	1	9	-	3
Zlínský	19 152	5 747	37	13 349	1	5	0	13
Moravskoslezský	30 146	2 924	11	27 200	1	8	-	3

Zdroj: ČSÚ

V kraji bylo v roce 2006 vyrobeno 30 146 t masa (7,3 % z ČR), z toho 90 % bylo maso vepřové – 27 200 t (8,1 % z ČR – 6. místo) , 9,7 % maso hovězí – 2 924 t (3,7 % z ČR 10. místo).

I.4.2VČELAŘSTVÍ ‌

Chov včel patří k velmi významnému odvětví zemědělství. Podle uváděného hrubého odhadu je pro dobré opylení entomofilních (hmyzosnubných) rostlin je v ČR potřeba do 700 tisíc včelstev. Stavy včelstev se v roce 2006 stabilizovaly. Současný stav 525 560 včelstev je oproti optimu tedy 700 tis. včelstev na území celé České republiky o 25% nižší. Od roku 1990, kdy bylo v ČR chováno nejvíce včelstev, a to 808 000, poklesl do konce roku 2006 stav včelstev o 35 %.

Počty včelařů se v roce 2006 pohybovaly okolo 47 468 což představuje pokles zájmových včelařů v tomto oboru. Základní příčinou poklesu počtu včelstev a počtu včelařů v České republice je nízká rentabilita této činnosti. Postupně dochází k postupné koncentraci chovu včel u větších chovatelů, nichž již v roce 2006 bylo 81 možno označit za profesionální chovatele podle pravidel Evropského společenství.

V Moravskoslezském kraji bylo chováno v roce 2006 celkem 44 tis. včelstev.

Tab I. 29 Počty včelstev, průměrný výnos medu a vosku v roce 2006

Okres	Počet včelstev	Průměrný výnos medu	Průměrný výnos vosku
Bruntál	8264	16,75	0,551
Frýdek-Místek	12045	12,99	0,441
Karviná	3244	10,99	0,480
Nový Jičín	9178	18,46	0,476
Opava	9409	18,80	0,511
Ostrava	2308	11,65	0,584
MSK celkem	44448	14,94	0,507167

Zdroj: Český svaz včelařů

I.4.2.1Podpůrná opatření z prostředků ČR ‌

Českému svazu včelařů je poskytována jako občanskému sdružení neinvestiční dotace podle

§ 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. Tato dotace se poskytuje podle „Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy“, které jsou přílohou k usnesení vlády ze dne 7. února 2001 č. 114. Především se financují aktivity spojené s prací s mládeží a činnosti, které nejsou podporovány z prostředků ES. Dotace ze státního rozpočtu v roce 2006 činila 25 mil. Kč.

Včelařství v rámci podpůrných programů je dotováno z národních zdrojů podle „Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2006 na základě § 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů“. V roce 2006 je poskytována podpora do 180 Kč na zazimované včelstvo a celková výše podpory dosahuje částky 80 mil. Kč.

Dotace na udržování a využívání genetických zdrojů podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a prováděcích zásad ministerstva zemědělství ve výši cca 400 tisíc Kč je určena chovatelům včelích matek, udržujících a zlepšujících genetické zdroje včely medonosné kraňské.

I.5EKONOMICKÉ PODMÍNKY HOSPODAŘENÍ I.5.1EKONOMICKÁ ZÁKLADNA ‌‌‌

Ekonomické aktivity v Moravskoslezském kraji prošly v devadesátých letech značnými změnami, přičemž proces transformace a restrukturalizace původní odvětvové a strukturální orientace není dovršen. Teprve v posledních letech, kdy do kraje vstupují zahraniční investoři významněji, je místní produkční prostředí konfrontováno s prvky mezinárodní dělby práce a globalizace. Protože přirozené dispozice jednotlivých částí kraje jsou dosti odlišné, je zapotřebí veřejné působení přiměřeně k tomu modifikovat.

Moravskoslezský kraj je svou povahou přírodní, ekonomickou i sociální značně nehomogenní. Jeho centrum – ostravsko-karvinská aglomerace je silně průmyslová, okrajové části tvořené horskými masívy Jeseníků a Beskyd představují ideální oblasti pro turistiku a jsou typicky venkovskými oblastmi. Moravskoslezský kraj zůstává i přes nepříznivý ekonomický vývoj v řadě ukazatelů v posledních letech a probíhající restrukturalizací klíčových průmyslových podniků jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v České republice. Ve struktuře ekonomiky kraje dominuje průmysl, ve kterém jsou zastoupena téměř všechna odvětví, ale převládá zejména pokud jde o zaměstnanost průmysl těžby uhlí, hutnický, energetický, z nichž první dva procházejí významnou restrukturalizací a útlumem. Proti jiným krajům ČR je v kraji poddimenzován sektor služeb.

Mnoho podniků produkujících v regionu je založeno na technologiích, které vyžadují modernizaci. V průmyslu existují velké podniky, jejichž privatizace zatím není zcela ukončena. Řada podniků je v obtížné finanční situaci vlivem vysoké zadluženosti a neproduktivního majetku. Obtížně hledají strategického partnera s kapitálem nutným pro restrukturalizaci a modernizaci výroby.

Většinu zaměstnavatelů v kraji tvoří malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, jejich podíl na tvorbě HDP je však pod průměrem v ČR. Na druhé straně je v kraji (proti jiným krajům ČR) stále velký počet velkých firem s významným podílem na tvorbě HDP a zaměstnanosti.

V kraji je nejnižší podíl soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v ČR. Málo je zastoupen zahraniční kapitál, i když v kraji existují rozsáhlé možnosti investic jak na zelené louce (tzv. green-fields) tak s využitím existujících průmyslových území (tzv. brown-fields).

Značně rozdílná je ekonomická struktura území – okresy Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek tvoří průmyslové jádro kraje, s větší koncentrací negativních dopadů restrukturalizace tradičních průmyslových podniků, především na zaměstnanost, zatímco v okresech Bruntál, Opava a Nový Jičín je výraznější zastoupení zemědělství a podstatně menší podíl velkých firem v restrukturalizaci.

To má také za následek rozdílný exportní potenciál – okresy Bruntál a Opava se podílejí výrazně méně na celkovém exportu kraje než ostatní okresy s dopadem na další rozvoj. Připravenost průmyslových zón pro investory podle jednotlivých okresů se značně liší. Nejhorší situace je v okrese Opava.

Hospodářsky slabé mikroregiony – jedná se především o oblast Vítkovska v okrese Opava a oblast Osoblažska v okrese Bruntál - jsou charakterizovány:

• dlouhodobě nízkým počtem pracovních příležitostí, který má i historickou povahu související s poválečným vysídlováním a přesídlováním obyvatelstva (v oblasti není sídlo žádné významnější firmy, malá kupní síla obyvatel, vysoký podíl romského obyvatelstva a nízká vzdělanostní úroveň v oblasti),

• špatnou úrovní infrastruktury a dopravních služeb (vzdálenost do většího města, izolovanost)

• nízkou konkurenceschopností průmyslu a zemědělství (horší klimatické podmínky, slabá úrodnost).

Tyto rozdíly jsou vyjádřeny řadou ukazatelů jako je například daňová výtěžnost obcí v jednotlivých okresech (Bruntál 4816 Kč na obyvatele a Ostrava 9697 Kč na obyvatele), podílu okresu na tvorbě HDP či na exportu kraje případně i počtem soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel, kdy je tento nejmenší v okrese Karviná (112) proti nejvyššímu v Ostravě (152).

Moravskoslezský kraj se vyznačuje polycentričností a ve srovnání např. s krajinně a urbanisticky homogenní střední Moravou také výskytem významně rozdílných krajinných typů. Ty jsou zastoupeny v bohaté škále, od dramatických terénních reliéfů velmi řídce obydlených pohoří Jeseníků a Beskyd,

přes podhorské a rozptýleně osídlené oblasti Slezska až k silně urbanizovaným a industrializovaným částem městských a průmyslových aglomerací v ostravsko-karvinské části kraje.

Pro část Moravskoslezského kraje je typická tzv. slezská zástavba, vyznačující se rozptýlenou urbanizací venkova s poměrně rozsáhlými intravilány obcí a s jednotlivými sídly značně mezi sebou vzdálenými. To zvyšuje investiční náročnost výstavby technické infrastruktury a vedení inženýrských sítí.

Moravskoslezský kraj má společnou hranici s Polskem a Slovenskem, přičemž zejména hraniční přechody na severovýchodě jsou zatíženy intenzivními obousměrnými dopravními pohyby přes státní hranice. Dopravní zátěž v oblasti hraničních přechodů je značná a způsobuje dopravní a bezpečnostní komplikace. Rušení autobusových linek a útlum provozu na železnici se projevil zhoršením dopravní obslužnosti v okrajových a méně lidnatých podhorských a venkovských oblastech kraje.

Intenzivní důlní činnost v průmyslové části Moravskoslezského kraje se projevuje zvýšením nároků na rekultivaci území a také ztíženými podmínkami pro zakládání staveb. Značná energetická potřeba ostravské průmyslové aglomerace se negativně projevuje ve zvýšené imisní zátěží.

Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji patří k nejvyšším mezi regiony ČR a je vysoká ve všech okresech kraje (vyjma okresu Opava). V kraji se nachází 20 % všech nezaměstnaných České republiky. Vysoká nezaměstnanost je i v Ostravě, která není s to čelit jejímu růstu ani jako významné regionální centrum s rozvinutými službami regionálního i nadregionálního významu.

V důsledku restrukturalizace řady výrobních podniků dochází k redukci tradičních pracovních míst a stagnuje tvorba nových pracovních míst. Projevuje se výrazný nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů.

Rozdíly v oblasti lidských zdrojů vyplývají jak ze stupně osídlení jednotlivých oblastí kraje, tak i z úrovně zprůmyslnění dané lokality. Nadprůměrná koncentrace městského obyvatelstva a jeho hustota se projevuje v okresech Ostrava a Karviná. Nejvyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je naopak v okresech Bruntál a Nový Jičín, kde nepřevažuje průmyslová činnost. Kraj vykazuje rovněž velké rozdíly v hustotě obyvatel od 1493 obyvatel na km2 v Ostravě po 63 obyvatel na km2 v okrese Bruntál. Charakter území z hlediska možností výdělků se projevuje i v úrovni příjmů ve formě průměrné mzdy, které je od 10 953 Kč v okrese Bruntál po 13 912 v Ostravě.

Moravskoslezský kraj není z hlediska stavu životního prostředí a vlivu negativních činitelů na jeho kvalitu homogenním útvarem. Tato skutečnost je podmíněna především rozdílnými přírodními podmínkami a odlišným ekonomickým vývojem (zejména rozvojem průmyslu) v jednotlivých částech kraje.

Moravskoslezský kraj patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější regiony v ČR. V minulosti byly poškozeny všechny složky životního prostředí. V současné době patří mezi nejzávažnější problémy staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových podniků, kontaminace půdy, následky těžby uhlí a jejího útlumu (devastace území, výstup důlních plynů) a znečištění ovzduší v důsledku koncentrace zdrojů a zvyšující se intenzity dopravy.

Zemědělská výroba má celoplošný charakter. Hospodaření v horských oblastech (cca 20 %) je závislé na státní zakázce, neboť bez podpory státu hrozí pokles zájmu o hospodaření a údržbu krajiny. Prosperita a rozvoj zemědělství jsou významně limitovány neúměrným poměrem mezi růstem cen vstupů a farmářskými odbytovými cenami. V souvislosti s existencí CHKO a oblastí PHO má své opodstatnění ekologický způsob hospodaření a alternativní zemědělství.

Venkovské oblasti Moravskoslezského kraje jsou charakterizovány rozmanitostí podmínek. Venkovská sídla lze členit podle následujících charakteristik. Při popisu jednotlivého sídel může být použito i více znaků.

• Venkovské oblasti, ve kterých dochází k vylidňování, charakterizované prohlubujícím se úbytkem obyvatelstva, nevyvážeností věkového složení obyvatelstva, zhoršující se kvalitou služeb a infrastruktury a odumíráním výrobního potenciálu.

• Venkovské oblasti, prodělávající rychlé změny v zemědělském sektoru, charakterizované problémy v nezaměstnanosti a hospodářským úpadkem. Dochází k ústupu od intenzivního zemědělství k neprodukčním a krajinotvorným programům.

• Venkovské oblasti čelící tlakům městských center – jsou vystaveny vážným tlakům plynoucím z rozvoje městských aglomerací. Na jedné straně města poskytují cenné pracovní příležitosti pro ty, kteří mají odpovídající kvalifikaci a prostředky na dojíždění, na druhé straně skrývají často větší problémy nezaměstnanosti a sociální situace. Výsledkem může být, že lidé, kteří by jinak mohli zůstat ve venkovských oblastech, založit tam rodinu a tím zachovat poptávku a nabídku služeb na venkově – školy, zdravotní střediska, doprava, obchod a služby – mají tendenci stěhovat se natrvalo do města.

• Venkovské oblasti, které jsou z hlediska sociálně-ekonomického profilu převážně zemědělské – některé části kraje jsou z hlediska sociálně-ekonomického profilu převážně zemědělské a je pravděpodobné, že se budou muset vyrovnávat s dalšími změnami v důsledku procesu integrace do vnitřního trhu EU a se zásadami reformované Společné zemědělské politiky. Tato hospodářství se budou rozvíjet podle podmínek na vnitřním a vnějším trhu; s rostoucí efektivností a ohledem na životní prostředí budou potřebovat čím dál méně zemědělských dělníků a mají potenciál stát se významným hnacím prvkem regenerace venkova tím, že rozšíří základnu místních příjmů a budou potřebovat širší rozsah místních služeb.

• Venkovské oblasti čelící problémům v životním prostředí – některá místa v kraji se vyznačují vážným poškozením životního prostředí, způsobeným v důsledku dřívějších praktik, používaných v zemědělství i v celé ekonomice. Tyto oblasti se staly nezajímavými pro investice do zemědělství a v některých z nich je vyšší nezaměstnanost.

• Venkovské oblasti s rekreačním potenciálem v přírodě nebo s bohatou a dynamickou kulturou a tradicí – kladnou stránkou mnoha venkovských oblastí kraje je fakt, že se zde zachovala krásná krajina nebo že je zde bohatá a dynamická kultura a tradice – obojí jako součást národního bohatství a atraktivní skutečnost využitelná prostřednictvím turistiky pro širší světovou veřejnost, představuje významný základ budoucího rozvoje.

Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou v kraji zastoupeny v obou hraničních polohách, od intenzivního až po extenzivní hospodaření a mají svůj význam pro krajinotvorbu a údržbu krajiny. Nízká konkurenceschopnost zemědělských podniků, které jsou v mnoha případech zatíženy staršími dluhy, představuje největší problém v ekonomice zemědělství. Zemědělskou prvovýrobu jen ve velmi omezeném množství doplňují přidružené výroby ať už agrárního či neagrárního charakteru, které by dokázaly stabilizovat zemědělské podniky. Mezi negativní jevy se dále řadí nízký cash-flow, hospodaření na dluh, zastaralé technické vybavení a menší ochota sdružovat se do větších celků, které by byly lépe schopné obstát v konkurenci.

Výraznou plochu zabírají v Moravskoslezském kraji velkoplošné chráněné krajinné oblasti – CHKO Beskydy, Jeseníky a Poodří – rozkládající se především na území okresů Frýdek-Místek (jižní část), Nový Jičín a Bruntál, které podléhají zvláštnímu režimu hospodaření na nich, což představuje limitující faktory pro zemědělskou, ale i ostatní produkci. Na druhou stranu si tyto oblasti v menší či větší míře dokázaly podržet svůj přirozený charakter. Potenciál těchto oblastí je dále možné využít zejména v oblasti cestovního ruchu a v rámci takových ekonomických aktivit, které jsou obzvláště šetrné k životnímu prostředí.

Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů při hledání rozdílů mezi regiony je hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele. Jeho hodnocení jsme zaměřili na podrobnější (krajskou) úroveň NUTS 3, přestože pro mezinárodní srovnání je vyžadována pouze agregace do tzv. „oblastí“ (NUTS 2), jež byly vytvořeny seskupením vybraných krajů, které samostatně nesplňovaly stanovené velikostní kriterium stanovené EU.

Vzhledem k tomu, že Český statistický úřad ani jiná instituce v současné době nemá ze statistických ani jiných dostupných zdrojů k dispozici některé potřebné krajsky členěné informace o tvorbě hrubé přidané hodnoty, řeší tuto problematiku cestou klíčování údajů z národní úrovně do nižších regionálních celků s využitím regionálně statisticky zjišťovaných údajů o pracovnících a mzdách. Tento přístup byl akceptován Statistickým úřadem Evropské unie (Eurostat). Pro účely mezinárodního srovnání jsou přitom využívány mezinárodní klasifikace, metodika a doporučení používané v členských zemích EU.

Na základě vypočtených údajů o regionálně členěném hrubém domácím produktu na 1 obyvatele je zřejmé, že rozdíly mezi čtrnácti kraji (NUTS 3) z roku na rok vzrůstají. Je však třeba říci, že tento jev prohlubující se diferenciace regionů zcela zásadním způsobem ovlivňuje odlišný vývoj za hlavní město Prahu. V případě, že provedeme statistické porovnání krajů bez Prahy, tj. pouze za zbývajících 13 krajů, nejenže variabilita mezi kraji výrazně poklesne, ale dokonce se ve sledovaném období změní i trendy, jak je patrné i z následující tabulky.

Tab I. 30 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (v Kč)

Území Region	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006
Česká republika celkem	213 110	230 064	241 593	252 617	275 770	291 938	314 765
Česká republika bez Prahy	185 467	198 478	207 693	216 923	238 102	250 536	269 412
Regions - NUTS2
Praha	425 316	475 750	506 109	530 334	567 946	610 799	662 815
Střední Čechy	200 538	213 711	230 393	238 328	262 192	268 915	284 594
Xxxxxxxxx	197 820	211 898	219 549	230 436	255 481	266 674	288 754
Severozápad	175 024	182 700	192 974	206 543	223 541	232 280	250 197
Severovýchod	191 784	202 999	211 205	216 150	234 492	247 385	265 908
Jihovýchod	191 165	209 999	218 416	229 105	246 683	259 572	279 624
Střední Morava	173 681	184 614	192 651	200 069	217 705	227 924	243 667
Moravskoslezsko	166 891	179 745	186 132	195 867	226 089	249 017	270 360
Regions - NUTS3

Hl. m. Praha	425 316	475 750	506 109	530 334	567 946	610 799	662 815
Středočeský kraj	200 538	213 711	230 393	238 328	262 192	268 915	284 594
Jihočeský kraj	195 948	207 727	217 511	225 621	246 523	261 068	283 701
Plzeňský kraj	199 944	216 637	221 866	235 913	265 681	273 058	294 501
Karlovarský kraj	178 465	183 083	196 232	202 270	214 218	220 265	240 082
Ústecký kraj	173 756	182 559	191 766	208 128	226 991	236 728	253 939
Liberecký kraj	190 641	201 861	211 426	204 456	221 558	245 506	266 553
Královéhradecký kraj	201 667	212 580	219 043	226 640	247 572	255 610	273 541
Pardubický kraj	182 033	193 575	202 533	214 667	231 273	240 064	257 090
Vysočina kraj	178 550	203 264	209 301	217 107	235 264	246 426	265 339
Jihomoravský kraj	000 000	000 039	222 538	234 532	251 841	265 504	286 079
Olomoucký kraj	169 573	179 067	186 312	193 844	216 033	220 896	233 705
Zlínský kraj	178 119	190 616	199 507	206 803	219 514	235 529	254 466

Zdroj:ČSÚ

Z tabulky je patrný vývoj HDP v kupních cenách v přepočtu na jednoho obyvatele v jednotlivých krajích za roky 2002 až 2006. Nejvyšší dynamika (v běžných cenách) byla zaznamenána v Praze, k druhému nejvyššímu nárůstu došlo v Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Naopak nejnižší přírůstky byly ve Zlínském a v Ústeckém kraji. Tyto údaje potvrzují dominantní postavení Prahy nejen mezi regiony v rámci České republiky na úrovni krajů, nýbrž i mezi regiony všech kandidátských zemí.

Tab I. 31 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v PPS

Území Region	2002	2003	2004	2005	2006
ČESKÁ REPUBLIKA	7 841	7 933	8 644	9 802	11 106
Praha	16 426	16 654	17 802	20 508	23 385
Středočeský kraj	7 477	7 484	8 218	9 029	10 041
Jihozápad	7 125	7 236	8 008	8 954	10 188
Jihočeský kraj	7 059	7 085	7 727	8 765	10 010
Plzeňský kraj	7 201	7 408	8 328	9 168	10 391
Severozápad	6 263	6 486	7 007	7 799	8 827
Karlovarský kraj	6 369	6 352	6 714	7 395	8 471
Ústecký kraj	6 224	6 536	7 115	7 948	8 959
Severovýchod	6 855	6 788	7 350	8 306	9 382
Liberecký kraj	6 862	6 421	6 945	8 243	9 405
Královéhradecký kraj	7 109	7 117	7 760	8 582	9 651
Pardubický kraj	6 573	6 741	7 249	8 060	9 071
Jihovýchod	7 089	7 195	7 732	8 715	9 866
Vysočina	6 793	6 818	7 374	8 274	9 362
Jihomoravský kraj	7 222	7 365	7 894	8 914	10 093
Střední Morava	6 252	6 283	6 824	7 653	8 597
Olomoucký kraj	6 047	6 087	6 771	7 417	8 246
Zlínský kraj	6 475	6 494	6 880	7 908	8 978
Xxxxxxxxxxxxxxx	0 000	6 151	7 087	8 361	9 539

Zdroj: ČSÚ

Rozdílnost Prahy a ostatních krajů jak co do úrovně HDP a jeho struktury, tak i přírůstků ve sledovaných letech, je dána řadou vlivů; např.odlišnou odvětvovou strukturou ve srovnání s ostatními kraji. Zatímco mimo Prahu je rozhodujícím odvětvím průmysl, kde se vytváří někde i více než 40 procent hrubé přidané hodnoty, v Praze se jeho podíl pohybuje pouze okolo deseti procent. Pro Prahu jsou nejvýznamnější odvětví komerční služby, obchod včetně oprav spotřebního zboží a také peněžnictví a pojišťovnictví. Tato tři odvětví se zde podílejí na tvorbě přidané hodnoty z více než poloviny.

V zájmu mezinárodního srovnání úrovně HDP na 1 obyvatele se výsledky získané v jednotlivých zemích přepočítávají z národních měn do jediné měny, obvykle do tzv. „mezinárodních EUR“. Pro toto srovnání má rozhodující význam propočet HDP na 1 obyvatele nikoli podle nominálního kurzu, nýbrž v paritě kupní síly (PPS – Purchasing Parity Standard), tj. po očištění o odchylky směnného kurzu od reálné kupní síly dané měny, což v mnoha zemích hraje značnou roli. Tento přepočet se prováděl vždy jednou za tři roky v rámci rozsáhlého a náročného mezinárodního srovnávacího programu, do něhož

je prostřednictvím ČSÚ zapojena i Česká republika. Po reformě tohoto programu se nyní přechází ke každoročním výpočtům, jejichž definitivní výsledky se publikují zhruba až 2 roky po sledovaném období. Vývoj relace HDP na 1 obyvatele přepočítaného do jednotek PPS uvádí tabulka.

Vlivem snížení reálného HDP v ČR koncem devadesátých let a naopak růstu tohoto ukazatele v členských státech EU poklesl podíl HDP na 1 obyvatele (měřeno k průměru EU) i ve všech našich krajích (s výjimkou Prahy a Středočeského kraje) a dosáhl v úhrnu za celou republiku 60 % průměrné úrovně EU. Následující tabulka umožňují vzájemné porovnání našich 14 krajů s průměrem Evropské unie.

HDP na jednoho obyvatele je v ČR na úrovni 60 % průměru EU.

Tab I. 32 Regionální HDP na 1 obyvatele v PPS, EU 27 = 100 (v %)

Území	2002	2003	2004	2005	2006
ČESKÁ REPUBLIKA	70,7	73,9	75,9	77,2	79,2
Praha	148,1	155,1	156,4	161,5	166,8
Středočeský kraj	67,4	69,7	72,2	71,1	71,6
Jihozápad	64,2	67,4	70,4	70,5	72,7
Jihočeský kraj	63,6	66,0	67,9	69,0	71,4
Plzeňský kraj	64,9	69,0	73,2	72,2	74,1
Severozápad	56,5	60,4	61,6	61,4	63,0
Karlovarský kraj	57,4	59,1	59,0	58,2	60,4
Ústecký kraj	56,1	60,9	62,5	62,6	63,9
Severovýchod	61,8	63,2	64,6	65,4	66,9
Liberecký kraj	61,9	59,8	61,0	64,9	67,1
Královéhradecký kraj	64,1	66,3	68,2	67,6	68,9
Pardubický kraj	59,3	62,8	63,7	63,5	64,7
Jihovýchod	63,9	67,0	67,9	68,6	70,4
Vysočina	61,2	63,5	64,8	65,1	66,8
Jihomoravský kraj	65,1	68,6	69,4	70,2	72,0
Střední Morava	56,4	58,5	60,0	60,3	61,3
Olomoucký kraj	54,5	56,7	59,5	58,4	58,8
Zlínský kraj	58,4	60,5	60,4	62,3	64,1
Moravskoslezsko	54,5	57,3	62,3	65,8	68,1

Zdroj: ČSÚ

Tab I. 33 Regionální HDP na 1 obyvatele, ČR = 100 (v %)

Území Region	2002	2003	2004	2005	2006
ČESKÁ REPUBLIKA	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0
Praha	209,5	209,9	205,9	209,2	210,6
Středočeský kraj	95,4	94,3	95,1	92,1	90,4
Jihozápad	90,9	91,2	92,6	91,3	91,7
Jihočeský kraj	90,0	89,3	89,4	89,4	90,1
Plzeňský kraj	91,8	93,4	96,3	93,5	93,6
Severozápad	79,9	81,8	81,1	79,6	79,5
Karlovarský kraj	81,2	80,1	77,7	75,4	76,3
Ústecký kraj	79,4	82,4	82,3	81,1	80,7
Severovýchod	87,4	85,6	85,0	84,7	84,5
Liberecký kraj	87,5	80,9	80,3	84,1	84,7
Královéhradecký kraj	90,7	89,7	89,8	87,6	86,9
Pardubický kraj	83,8	85,0	83,9	82,2	81,7
Jihovýchod	90,4	90,7	89,5	88,9	88,8
Vysočina	86,6	85,9	85,3	84,4	84,3
Jihomoravský kraj	92,1	92,8	91,3	90,9	90,9
Střední Morava	79,7	79,2	78,9	78,1	77,4
Olomoucký kraj	77,1	76,7	78,3	75,7	74,2
Zlínský kraj	82,6	81,9	79,6	80,7	80,8
Moravskoslezsko	77,0	77,5	82,0	85,3	85,9

Zdroj: ČSÚ

Tab I. 34 Regionální HDP v běžných cenách v Kč

Území Region	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006
Česká republika celkem	2 189 169	2 352 214	2 464 432	2 577 110	2 814 762	2 987 722	3 231 576
Česká republika bez Prahy	1 685 637	1 798 117	1 877 953	1 960 941	2 152 754	2 269 352	2 447 084
Regions - NUTS2
Praha	000 000	000 000	586 479	616 169	662 008	718 370	784 492
Střední Čechy	223 229	240 276	259 362	269 645	298 308	309 287	331 990
Xxxxxxxxx	232 961	249 167	257 783	270 592	300 097	313 912	341 229
Severozápad	198 055	205 379	216 748	232 140	251 336	261 911	282 163
Severovýchod	285 557	301 786	313 209	320 163	346 951	366 543	395 068
Jihovýchod	000 000	000 641	358 360	375 559	404 479	425 771	459 171
Xxxxxxx Xxxxxx	000 000	000 000	000 000	000 000	000 000	000 000	000 000
Moravskoslezsko	212 862	227 223	234 510	246 170	283 574	311 712	337 926
Regions - NUTS3
Hl. m. Praha	000 000	000 000	586 479	616 169	662 008	718 370	784 492
Středočeský kraj	223 229	240 276	259 362	269 645	298 308	309 287	331 990
Jihočeský kraj	122 662	129 912	135 896	141 004	154 181	163 629	178 400
Plzeňský kraj	110 299	119 255	121 886	129 589	145 916	150 283	162 829
Karlovarský kraj	54 360	55 637	59 608	61 506	65 063	67 090	73 122
Ústecký kraj	143 695	149 742	157 141	170 634	186 273	194 821	209 041
Liberecký kraj	81 807	86 416	90 367	87 322	94 693	105 142	114 565
Královéhradecký kraj	111 179	117 037	120 189	124 135	135 420	140 036	150 207
Pardubický kraj	92 571	98 333	102 654	108 705	116 838	121 365	130 295
Vysočina kraj	91 765	104 045	106 930	110 837	120 038	125 677	135 618
Jihomoravský kraj	225 131	241 596	251 430	264 721	284 441	300 094	323 553
Olomoucký kraj	109 552	115 254	119 582	124 182	138 214	141 149	149 436
Zlínský kraj	106 525	113 391	118 399	122 489	129 796	139 067	150 102
Moravskoslezský kraj	212 862	227 223	234 510	246 170	283 574	311 712	337 926

Zdroj: ČSÚ

Výše hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele v paritě kupní síly má zásadní význam v rámci pravidel uplatňovaných pro regionální politiku v zemích Evropské unie. Ukazuje se, že u tohoto ukazatele nejsou v České republice (s výjimkou Prahy) zásadní regionální rozdíly. Pozice Prahy je přitom dána řadou objektivních, ale i subjektivních specifik.

I.5.2ODVĚTVOVÁ STRUKTURA ‌

Mezi nejvýznamnější lokální zaměstnavatele na venkově patří zemědělské podniky a malé a střední průmyslové podniky, kterých je ovšem velmi málo. V důsledku toho jsou lidé nuceni dojíždět za prací do větších sídel a měst, kde je soustředěna většina výrobních a zpracovatelských podniků. Následkem politických a ekonomických změn na přelomu osmdesátých a devadesátých let došlo k zániku mnoha malých a středně velkých podniků, které existovaly ve formě přidružených výrob a které poskytovaly lidem práci v místě jejich bydliště. Ztrátu těchto pracovních míst se přitom nepodařilo uspokojivě nahradit. Venkovské oblasti jsou ve větší míře než oblasti městské znevýhodněné při získávání informací, jejich zpracování a využití. Drobní živnostníci a malé podniky mají omezený přístup

k marketingovým informacím a vlastní propagaci, což se následně projevuje v jejich nižší konkurenceschopnosti a úspěšnosti na trhu.

Tab I. 35 Zaměstnaní v NH podle skupin odvětví v Moravskoslezském kraji (struktura v %)

Skupiny odvětví	1998 kraj	ČR	2001 kraj	ČR	kraj	2004 ČR
Zemědělství a lesnictví	3,2	5,5	2,6	4,8	3,0	4,3
Průmysl	37,6	31,2	36,0	30,1	35,9	29,9
Stavebnictví	8,5	9,7	7,5	9,0	8,3	9,2
Doprava a telekomunikace	7,6	7,8	8,1	7,7	6,8	7,7
Peněžnictví, pojišť. a nemovitosti	5,2	7,1	5,8	7,6	5,5	8,0
Veř. správa,školství a zdravotnictví	18,0	18,1	20,9	20,0	19,9	19,6
Ostatní	19,9	20,6	19,1	20,8	20,6	21,3

Zdroj: ČSÚ

Dominantní postavení zpracovatelského průmyslu se projevuje samozřejmě i v zaměstnanosti. Nejvíce zaměstnanců je v odvětvích všeobecného strojírenství, kovodělného průmyslu a v odvětvích elektrických a optických přístrojů. Neustále se snižuje zaměstnanost v sektoru zemědělství. Negativním jevem je nízká úroveň průměrné mzdy. Její výše představuje zhruba dvě třetiny výdělku v Praze. Nízká úroveň příjmů omezuje růst spotřeby, jenž by mohl být impulsem pro zvýšení výroby.

Porovnáváme-li zatížení půdy počtem pracovníků v zemědělství, je ČR se svými 20,3 ha/1 prac., na 113% průměru EU (více vykazuje z kandidátských zemí Maďarsko a průměr kandidátských zemí je 5,9 ha/prac.), což neodpovídá postavení ČR v Evropě z hlediska celkového ekonomického a společenského rozvoje ani z hlediska přírodních podmínek (SRN má 13 ha/prac. a Rakousko dokonce jen 6,3 ha/prac.). EU rozlišuje dva základní typy zemědělství (jižní a severský). Protože pro ČR je odpovídajícím typem severské zemědělství (střední farmy), odpovídajícím postavením by bylo umístění mezi SRN a Rakouskem - tedy cca 400 - 450 tis. pracovníků v zemědělství.

primární sektor:zemědělství, lesnictví, rybářství

sekundární sektor: dobývání a úprava nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví

tercierní sektor:tržní i netržní služby

Tab I. 36 Základní ukazatele struktury zaměstnanosti v krajích za rok 2003

kraj	podíl zaměstnaných v sektoru (%)
kraj	primárním	sekundárním	terciárním
Hl.m. Praha	0,2	20,1	79,6
Středočeský kraj	6,5	47,4	46,1
Jihočeský kraj	9,6	46,6	43,8
Plzeňský kraj	8,1	46,6	45,3
Karlovarský kraj	3,2	49,2	47,6
Ústecký kraj	3,0	47,2	49,8
Liberecký kraj	2,8	54,7	42,5
Královéhradecký kraj	6,3	49,5	44,2
Pardubický kraj	7,6	48,6	43,8
Vysočina	12,8	50,4	36,8
Jihomoravský kraj	5,7	40,8	53,5
Olomoucký kraj	7,5	44,9	47,6
Zlínský kraj	4,4	53,7	41,9
Moravskoslezský kraj	3,1	49,5	47,4
Česká republika	5,1	43,6	51,2

Zdroj dat: Evidenční počty zaměstnanců a jejich mzdy za rok 2000 (bez dopočtů)

Graf č. I.13: Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v krajích ČR v roce 2003

100 %

Zemědělství P růmysl Stavebnictví Služby

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

P HA ST C JHC P LK KVK ULK LBK HKK P AK VYS JHM OLK ZLK MSK

Zdroj: ČSÚ

Ve svém úhrnu je Moravskoslezský kraj na základě údajů z roku 2003 charakterizován jako průmyslový s relativně nižším zastoupením primárního výrobního sektoru než je tomu v celorepublikovém kontextu.

Tab I. 37 Průměrný evidenční počet zaměstnanců v Moravskoslezském kraji podle odvětví OKEČ

	Celkem	Zeměděl.	Průmysl	Staveb.	Služby	Zeměděl.	Průmysl	Staveb.	Služby
	absolutní hodnoty					relativní hodnoty v %
2002	536 500	14 900	192 200	41 100	288 000	2,8	35,8	7,7	53,7
2003	524 300	16 000	191 300	44 700	272 100	3,1	36,5	8,5	51,9
2004	522 711	15 900	190 200	44 000	000 000	3,0	36,4	8,4	52,0

Zdroj: ČSÚ

I.5.3VELIKOSTNÍ STRUKTURA PODNIKŮ ‌

Velikostní struktura podniků, stanovená na základě výměry zemědělské půdy na kterou podnik obdržel přímé platby (SAPS), se v rámci kraje místně značně liší. Zatímco v okrese Frýdek-Místek je značné množství menších zemědělců do 10 ha a v rozmezí 10 až 50 ha a průměrná velikost podniku je 54 ha, v okrese Bruntál převažují velké podniky s průměrnou rozlohou 274 ha. V okrese Bruntál je pouze 111 zemědělců do 50 ha, zatímco v okrese Frýdek-Místek jich hospodaří 548. Velikostní struktura zemědělských podniků v okresech Opava a Nový Jičín se nachází mezi těmito hodnotami. V okrese Nový Jičín je průměrná.velikost podniku 138 ha a v okrese Opava 173 ha.

1600

1400

1200

1000

800

600

400

200

Bruntál

Frýdek- Nový Jičín Opava

Místek

Kraj

celkem

do 10 ha 10-50 ha 50-500 ha nad 500 ha

Počet podni

Graf č. I.14: Velikostní struktura zemědělských podniků dle okresů v roce 2006

Zdroj: SZIF

I.5.4PRÁVNÍ FORMA PODNIKÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ ‌

Z následujících tabulek a grafů vyplývá, že poměrné zastoupení právních forem podnikání v zemědělství se v krajích v posledních letech výrazně nemění. 70 – 80 % zemědělské půdy obhospodařují různé formy právnických osob, z nichž převažují obchodní společnosti a družstva. Pouze v Praze, Karlovarském a Ústeckém kraji hospodaří fyzické osoby na více než 40 % zemědělské půdy.

V Moravskoslezském kraji co do počtu subjektů výrazně převažuje počet fyzických osob, které z 30 % hospodaří na vlastní půdě, ale převážně obhospodařují pouze nízké výměry do 50 ha a v mnoha případech ani nejsou zapojeni do dotačních programů. V rámci bývalých okresů je nejvíce fyzických osob registrováno v okrese Bruntál a nejméně v okresech Ostrava a Karviná což je logicky dáno přírodními a klimatickými podmínkami v těchto regionech.

Právnické osoby v Moravskoslezském kraji obhospodařují cca 65 % zemědělské půdy a z toho jenom 5 % vlastní. Procenticky nejvyšší plochu zemědělské půdy obhospodařují právnické osoby v okrese Bruntál ( cca 85 % ).

Graf č. I.15: Organizační struktura zemědělských podniků dle krajů v roce

Organizační struktura zem ědělských podniků dle krajů v roce 2003

100%

80%

60%

40%

20%

fyzická osoba

obchodní společnosti

družstva

Tab I. 38 Počty subjektů aktivně hospodařících na více než 50 ha v roce 2003

	a.s.	s.r.o.	v.o.s.	družstva	SHR	celkem činných subjektů
Ostrava	4	3	0	2	11	20
Karviná	0	4	0	2	13	18
Frýdek Místek	4	9	0	5	40	58
Nový Jičín	9	4	0	5	53	71
Opava	8 5	20 23	0 0	13 0	55 75	96 103
Bruntál	8 5	20 23	0 0	13 0	55 75	96 103
celkem- kraj	30	63	0	27	247	366

Zdroj: RPB, EKOTOXA

Graf č. I.16: Zastoupení hlavních právních forem v krajích ČR k 30.9.2002

Zdroj: ČSÚ

Zastoupení hlavních právních forem na vým ěře zem ědělské půdy podle krajů ČR k 31.12.2003 v %

120,0

100,0

80,0

60,0

40,0

20,0

0,0

právnické osoby fyzické osoby

procentické zastoupení

Graf č. I.17: Zastoupení hlavních právních forem v krajích ČR k 31. 12. 2003

Praha hl.m.

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

Zdroj: ČSÚ

I.5.5CENY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ‌

V ČR se uplatňují dva druhy cen zemědělské půdy:

1) ceny úřední

Používají se pro daňové účely (daň z pozemků), pro prodej a koupi pozemků ve vlastnictví státu a pro provádění pozemkových úprav. Mohou také sloužit i ke stanovení výše sazby nájmů ze zemědělské půdy. Tyto průměrné ceny zemědělských pozemků jsou vypočteny jako vážený aritmetický průměr z cen BPEJ a jsou přiřazeny jednotlivým katastrálním územím. Poslední cenovou úpravu zahrnuje vyhláška MZe č. 463/2002 Sb.

Tab I. 39 Průměrné ceny zemědělských pozemků v okresech Moravskoslezského kraje

	cenová vyhláška (průměrné ceny zemědělských pozemků v k.ú. v Kč/m2)
	č.279/97 Sb.	č.298/99 Sb.	č.380/01Sb.
Bruntál	2,65	2,54	2,41
Frýdek Místek	3,14	3,26	3,26
Karviná	5,48	5,49	5,28
Nový Jičín	4,51	4,11	4,15
Opava	5,01	4,84	5,48
Ostrava	5,7	5,42	5,41
Moravskoslezský	4,42	4,28	4,33

Zdroj: cenové vyhlášky, dopočet EKOTOXA s.r.o

Nejnižší průměrná cena v kraji je v katastrálním území Ludvíkov pod Pradědem (obec Ludvíkov, okres Bruntál) – 0,72 Kč /m2. Nejvyšší průměrná cena je 9,86 Kč /m2 v k.x. Xxxxxxxxx (obec Opava, okres Opava).

Průměrná cena zemědělských pozemků v Moravskoslezském kraji dle vyhlášky č. 287/2007 Sb. činí 4,04 Kč/m2 , což je 9 místo mezi kraji ČR. Při porovnání z hlediska časového, došlo jak v rámci Moravskoslezského kraje, tak v rámci celé ČR ke snížení průměrné ceny půdy.

Tab I. 40 Srovnání průměrné ceny půdy jednotlivých krajů

kraj	průměrná cena půdy v k.ú. [Kč/m2]
	Dle vyhlášky č. 463/2002 Sb	vyhlášce č. 287/2007 Sb
Hl. m. Praha	8,07	7,12
Xxxxxxxxxxxx	8,05	6,88
Olomoucký	7,19	6,52
Středočeský	6,62	6,24
Královéhradecký	6,16	5,96
Zlínský	8,87	5,69
Pardubický	5,46	5,41
Ústecký	5,46	4,73
Karlovarský	2,75	2,71
Moravskoslezský	4,58	4,04
Liberecký	3,68	3,41
Vysočina	3,55	3,34
Jihočeský	3,35	3,17
Plzeňský	3,38	3,09
ČR	5,24	4,73

Zdroj: příloha k vyhlášce č. 463/2002 Sb. Dopočet: EKOTOXA

2) ceny tržní

Používají se pro účely trhu se zemědělskými pozemky, tj. koupě a prodeje, jakož i pro stanovení daně z příjmu z prodeje pozemků. Na výši tržní ceny má prvořadý vliv poloha pozemku, velikost pozemku a účel využití kupovaného pozemku. V roce 2002 byla v ČR průměrná tržní cena 34,56 Kč/m2, tj. 6,9x větší než úřední cena. Na tržní ceně má vliv velikost prodávaného pozemku (nejvyšší ceny jsou u pozemků do 0,10 ha), kategorizace dle kultury (nejvyšší ceny u zahrad a ovocných sadů, nejnižší u TTP) a jsou také značné regionální rozdíly.

Tab I. 41 Tržní ceny zemědělské půdy podle velikosti pozemku v roce 2000 - 2002 (Kč/m2 )

Okres	Období	Velikost pozemku v ha								Průměrná TC
Okres	Období	do 0,10	0,10 - 0,25	0,25 - 0,5	0,5 – 1,0	1,0 – 2,0	2,0 – 5,0	5,0 – 10,	nad 10,0	Kč / m2
Nový Jičín	2000	47,10	48,86	29,37	19,08	11,64	21,67	16,37	5,39	16,55
	2001	68,08	50,60	26,83	16,19	19,82	9,92	2,74	4,81	16,14
	2002	81,54	61,44	38,37	8,59	26,13	15,85	3,37	2,33	17,68
Opava	2000	124,92	77,50	33,64	22,80	35,36	13,72	2,52	2,26	17,31
	2001	143,92	123,05	43,12	24,91	26,91	18,69	4,18	7,82	25,74
	2002	144,23	115,22	43,64	43,01	15,40	6,63	3,02	3,30	11,52

Zdroj:MZe - Situační a výhledová zpráva 2003.

Tab I. 42 Tržní ceny půdy ve vybraných okresech 2000-2005

Okres	Tržní cena Kč/m2			Úřední cena Kč/m2 dle vyhlášky 456/2005 Sb.
Okres	průměrná	Maximální	minimální	průměrná
Nový Jičín	14,49	1166	0,03	4,16
Opava	13,34	4422	0,01	5,23

Zdroj: Mze: Situační a výhledová zpráva půda 2006

I.5.6VÝSLEDKY ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ‌

Vybrané položky výsledku hospodaření fyzických a právnických osob v Moravskoslezském kraji v Kč na 1 ha zemědělské půdy za roky 1999 až 2003 zpracoval VÚZE v rámci programu FADN CZ.

Tab I. 43 Vybrané položky výsledku hospodaření právnických osob v Moravskoslezském kraji v Kč na 1 ha zemědělské půdy

	Zemědělská družstva		Obchodní společnosti		Právnické osoby celkem
	2004	2005	2004	2005	2004	2005
A. Náklady vynaložené na prodané zboží	141	369	1417	446	1056	374
B. Výkonová spotřeba	20924	24213	25906	19659	24221	20518
C. Osobní náklady	8373	9546	9729	7388	9067	7723
D. Daně a poplatky	526	581	543	349	518	400
E. Odpisy dlouhodobého hmot. a nehmot. majetku	0000	0000	0000	0000	3190	3276
H . Ostatní provozní náklady	527	898	740	444	673	584
I.Tržby za prodej zboží	173	410	1447	463	1088	408
II. Výkony	32931	33318	37375	25373	35218	26637
II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb	29902	31647	34102	23942	32075	25111
III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu	1717	2258	2234	2238	2043	2107
IV. Ostatní provozní výnosy	5953	6233	5603	6377	5727	6580
Provozní výsledek hospodaření	4201	311	3167	1715	3380	1348
Finanční výsledek hospodaření	60	49	-481	-418	-335	-231
Výsledek hospodaření za běžnou činnost	4261	235	2545	1162	2946	985
Mimořádný výsledek hospodaření	57	304	198	80	146	138
Náklady celkem	36989	42723	44495	33481	41537	35151
Výnosy celkem	41307	43262	47238	34723	44629	36273
Výsledek hospodaření za účetní období	4318	539	2743	1242	3092	1123
Přidaná hodnota	12040	9146	11500	5731	11029	6153

Pramen:VÚZE, Síť testovacích podniků FADN – CZ

Tab I. 44 Výsledky hospodaření fyzických osob v Moravskoslezském kraji v Kč na 1 ha zemědělské půdy

	2004	2005
Výdaje celkem	15273	16403
Nákup materiálu	6655	8168
Mzdy	1945	1399
Platby do fondů	906	887
Provozní režie	1724	1871
Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku	2280	2309
Příjmy celkem	17455	18523
Prodej výrobků a služeb celkem	13579	13167
z toho: rostlinné výroby	7779	7835
živočišné výroby	5301	5135
zpracovatelských činností	-	-
nezemědělských činností	-	-

prodej služeb	485	196
Ostatní příjmy	3876	5356
Rozdíl příjmů a výdajů	2182	2119

Pramen:VÚZE, Síť testovacích podniků FADN – CZ

Výsledky hospodaření fyzických osob v roce 2003 jsou podle krajů velice rozdílné, ale žádný z krajů nevykazuje, jak tomu bylo v dřívějších letech, na 1 ha ztrátu.

Při dlouhodobějším pohledu na výsledky hospodaření podle jednotlivých krajů jsou hodnoty opět velice rozdílné. Pouze u některých krajů je možno vysledovat dlouhodobější pozitivní či negativní vývoj. Moravskoslezský kraj lze z tohoto dlouhodobějšího porovnání hodnotit jako průměrný.

Tab I. 45 Výsledky hospodaření fyzických osob podle krajů ČR v Kč na 1 ha v letech 2000 - 2003

Kraje	Rozdíl příjmů a výdajů
Kraje	2000	2001	2002	2003
Středočeský kraj	1872	2626	- 308	678
Jihočeský kraj	000	0000	0000	000
Plzeňský kraj	1377	1574	538	528
Karlovarský kraj	1009	685	- 1171	688
Ústecký kraj	626	902	- 1379	1278
Liberecký kraj	1415	1102	1378	884
Královéhradecký kraj	1507	2033	226	3162
Pardubický kraj	2586	2933	1450	3843
Kraj Vysočina	1154	3555	1246	2897
Jihomoravský kraj	846	3578	327	1987
Olomoucký kraj	3779	5967	2434	3140
Zlínský kraj	491	- 000	00	0000
Moravskoslezský kraj	3420	1823	338	1241

Pramen: VÚZE, Síť testovacích podniků FADN – CZ

Hospodářské výsledky právnických osob Moravskoslezského kraje v letech 2000 – 2003 jsou vyjádřeny v následujících tabulkách. V roce 2002 se nepříznivý rok více negativně odrazil u zemědělských družstev. Roky 2000 a 2001 byly pro hospodářský výsledek příznivější, zde je však je vidět výrazně lepší výsledek zemědělských družstev.

Celkově je možno vyhodnotit hospodářský výsledek zemědělských družstev v průběhu sledovaných let jako výrazně pozitivnější. Srovnáním hospodářských výsledků fyzických a právnických osob Moravskoslezského kraje v čtyřletém cyklu docházíme k závěru, že lepších výsledků na 1 ha dosahovaly po celé toto období fyzické osoby.

Tab I. 46 Hospodářský výsledek právnických osob v Moravskoslezském kraji v Kč na

1 ha zemědělské půdy v letech 2000 - 2003

Právnické osoby	Hospodářský výsledek za účetní období
Právnické osoby	2000	2001	2002	2003
Zemědělská družstva	2594	1395	-1991	-996
Obchodní společnosti	1275	678	-471	565
Celkem	1651	1183	-749	203

Pramen: VÚZE, Síť testovacích podniků FADN – CZ

Tab I. 47 Vybrané položky výsledku hospodaření právnických osob v Moravskoslezském kraji v Kč na 1 ha zemědělské půdy v letech 2000 - 2001

	Zemědělská družstva		Obchodní společnosti		Právnické osoby celkem
	2000	2001	2000	2001	2000	2001
A. Náklady vynaložené na prodané zboží	374	1575	1994	899	1457	1301
B. Výkonová spotřeba	23226	27157	27937	17607	26073	23254
C. Osobní náklady	9661	10865	9660	6944	9539	9285
D. Daně a poplatky	581	781	546	547	545	684
E. Odpisy dlouhodobého hmot. a nehmot. majetku	4185	4421	3664	3184	3762	3906
I . Ostatní provozní náklady	983	882	850	497	869	732
I. Tržby za prodej zboží	419	2135	2217	1027	1621	1695
II. Výkony	37953	43300	41133	26730	39458	36519
II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb	34264	38742	38004	24747	36173	32952
III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu	2855	1895	3940	1519	3540	1730
VI. Ostatní provozní výnosy	3330	2259	3114	2237	3230	2347
Provozní výsledek hospodaření	2982	1656	1620	493	2019	1288
Finanční výsledek hospodaření	-552	-761	-746	-266	-684	-568
Výsledek hospodaření za běžnou činnost	2358	794	874	234	1313	652
Mimořádný výsledek hospodaření	236	601	401	444	339	531
Náklady celkem	43464	50195	51619	32053	48347	42838
Výnosy celkem	46058	51590	52894	32731	49998	44021
Výsledek hospodaření za účetní období	2594	1395	1275	678	1651	1183
Přidaná hodnota	14773	16703	13419	9250	13549	13659

Pramen: VÚZE, Síť testovacích podniků FADN – CZ

Tab I. 48 Vybrané položky výsledku hospodaření právnických osob v Moravskoslezském kraji v Kč na 1 ha zemědělské půdy v letech 2002 - 2003

	Zemědělská družstva		Obchodní společnosti		Právnické osoby celkem
	2002	2003	2002	2003	2002	2003
A. Náklady vynaložené na prodané zboží	427	595	1447	1372	1159	1116
B. Výkonová spotřeba	22731	19288	27251	23591	25877	22218
C. Osobní náklady	0000	0000	0000	9162	9150	8682
D. Daně a poplatky	560	549	491	592	495	558
E. Odpisy dlouhodobého hmot. a nehmot. majetku	4180	3963	3462	3170	3553	3244
I . Ostatní provozní náklady	332	1399	652	616	568	804
I.Tržby za prodej zboží	524	663	1473	1411	1202	1160
II. Výkony	31740	28730	38622	33092	36423	31248
II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb	30240	27442	35211	29926	33426	28522
III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu	1683	1941	2152	3455	1982	2963
VI. Ostatní provozní výnosy	2285	3295	2065	3901	2243	3854
Provozní výsledek hospodaření	-1737	-844	-405	655	-488	301
Finanční výsledek hospodaření	-570	-272	-511	-657	-513	-537
Výsledek hospodaření za běžnou činnost	-2308	-1087	-621	5	-941	-224
Mimořádný výsledek hospodaření	316	91	150	560	191	427
Náklady celkem	39560	36352	46180	42328	43955	39960
Výnosy celkem	37569	35357	45709	42893	43206	40163
Výsledek hospodaření za účetní období	-1991	-996	-471	565	-749	203
Přidaná hodnota	9106	9510	11397	9540	10588	9075

Pramen: VÚZE, Síť testovacích podniků FADN – CZ

I.5.7VÝVOJ CEN ‌

V grafech jsou znázorněny vývoje cen vybraných zemědělských komodit. Ceny jatečných prasat a býků v dlouhodobém porovnání stagnují, nebo v případě prasat mírně klesají. Schématický přehled však neznázorňuje silné výkyvy cen v průběhu roku. Toto kolísání se týká zejména prasat.

Ceny vybraných obilovin (sladovnického ječmene a potravinářské pšenice) v průběhu let kolísají. K značnému poklesu došlo po sklizni v roce 2004. tento pokles trval až do roku 2006. Naopak v roce 2007 došlo u obilovin a řepky k značnému zvýšení ceny.

2002

2003

2004

2005

2006

2007 2008

ceny

býci prasata

Kč / kg v ma

leden

červenec

leden

červenec

leden

červenec

leden

červenec

leden

červenec

leden

červenec

leden

Graf č. I.18: Vývoj cen jatečných prasat a býků

7000

6000

5000

4000

3000

2000

1000

2002

2003

2004

2005

2006

2007 2008

ceny

pšenice potravinářská ječmen sladovnický

Kč /

Graf č. I.19: Vývoj cen potravinářské pšenice a sladovnického ječmene

leden

červenec

leden

červenec

leden

červenec

leden

červenec

leden

červenec

leden

červenec

leden

Dominantní úlohu příjmu zemědělců Moravskoslezského kraje podle jednotlivých komodit má mléko a výroba obilovin, což odpovídá situaci v celé ČR. Oproti ostatním krajům představuje výrazně nižší podíl výroba jatečných prasat. V přehledu, který zpracoval VÚZE chybí příjmy z ovoce a zeleniny, které budou v Moravskoslezském kraji představovat rovněž dosti ne nevýznamný podíl.

Graf č. I.20: Podíl hlavních komodit na příjmech dle krajů v roce 2001

Zdroj: VUZE

Pozn.: Graf též v sekci XLS na CD

I.5.8DOTAČNÍ PROGRAMY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ ‌

Zemědělství ve všech vyspělých zemích je dotováno z veřejných prostředků a to nejen z důvodu produkce potravin, ale stále více převládají dotační tituly na mimoprodukční funkci zemědělství a podpory půdy do klidu.

Vstupem ČR do EU v roce 2004 došlo k zásadním změnám v systému dotací do zemědělství a pro analýzu dotačních programů Moravskoslezského kraje jsou k dispozici pouze výsledky do roku 2003, které zde můžeme podrobně vyhodnotit. V další části pak bude pouze obecně popsána základní struktura dotačních programů používaná od roku 2004.

I.5.8.1Hlavní institucionální nástroje ‌

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF)

Jeho hlavní náplní je regulace trhu s hlavními komoditami. Byl založen na základě zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a nahradil tak Státní fond tržní regulace. Nástroje regulace trhu se postupně sbližují s tržními opatřeními používanými v rámci Společné zemědělské politiky EU. Jde o kvotaci výroby mléka a cukru, intervenční nákupy obilovin a subvencování exportu mléčných výrobků, sladu, jatečného skotu a škrobu. Kromě toho za účelem posílení příjmů zemědělců a sblížení mechanismu dotační politiky se systémem EU byly zavedeny přímé platby na mléko a přímé platby na plodiny na orné půdě ve vazbě na uvádění 5-10 % orné půdy do klidu podle Nařízení vlády ČR č.86/2001 Sb. Splní-li subjekt podmínku uvedení požadované orné půdy do klidu, má nárok na dotaci na veškerou ostatní výměru orné půdy do klidu neuvedené.

Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (PGRLF)

Náplní PGRLF je usnadňovat tok investičních prostředků do zemědělství a potravinářství s cílem zvýšit jeho konkurenceschopnost. Hlavními nástroji jsou dotace úroků a garance jistiny úvěrů. Kromě toho PGRLF zlevňuje provozní úvěry na překlenutí dočasného nedostatku finančních zdrojů. PGRLF bude transformován do podoby bankovní instituce podporující dlouhodobými levnými úvěry nákup půdy tuzemskými zemědělci. Předpokládá se, že podpora modernizace zemědělství a potravinářství prostřednictvím PGRLF bude pokračovat v upravené podobě, ale hlavním nástrojem se stane OP Zemědělství.

Nesplacené úvěry za TOZ činily v ČR k listopadu roku 2002 celkem 1,7 miliardy Kč. V současné době řeší nesplacené TOZ částečně Usnesení vlády ze dne 13. ledna 2003.

Pozemkový fond České republiky (PF ČR)

Působnost PF ČR jako právnické osoby zřízené zákonem č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, je dána především zákonem o půdě č. 229/1991 Sb. a spočívá ve správě zemědělského majetku ve vlastnictví státu. Z tohoto titulu PF ČR poskytuje restituční náhrady vzniklé vůči státu podle zákona o půdě, privatizuje spravovaný majetek ve smyslu zákona č. 92/1991 Sb., převádí majetek státu na obce, kraje a veřejné vysoké školy a na základě zákona č. 95/1999 Sb., v platném znění, prodává státní zemědělské pozemky fyzickým osobám.

Program SAPARD

V rámci programu SAPARD byl do agrární politiky ČR poprvé zapojen nástroj používaný v EU. Cílem je připravit zemědělce a potravináře na způsob čerpání prostředků na strukturální opatření v sektoru zemědělství a venkova. Kromě toho je cílem programu zvýšit úroveň welfare zvířat v zemědělské výrobě ČR, zlepšit úroveň zpracování zemědělských komodit, urychlit realizaci pozemkových úprav a zavést pilotní agroenvironmentální opatření v ČR.

I.5.8.2Prováděcí předpisy ‌

Základní předpisy pro jednotlivé podpory:

a) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů

b) Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování

c) Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle § 32 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2003

d) Zásady Ministerstva zemědělství, kterými se stanovují podmínky pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro zemědělství v roce 2003

e) Zásady, kterými se stanovují podmínky poskytování dotace – vydáno na základě usnesení vlády ze dne 2. prosince 2002 č. 1220, o použití prostředků na zmírnění škod způsobených povodněmi v roce 2002

f) Pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků podle § 15 odst. na zmírnění škod vzniklých v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek – zaorávky ozimů, škody na školkách, škody na chmelnicích

g) Nařízení vlády č. 420/2000 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytnutí státní finanční podpory ke zmírnění následků škod na porostech způsobených suchem v roce 2000.

I.5.9PODPŮRNÉ PROGRAMY V ZEMĚDĚLSTVÍ V PŘEDVSTUPNÍM OBDOBÍ ‌

V souladu se záměry koncepce agrární politiky Ministerstva zemědělství ČR na období před vstupem ČR do Evropské unie byl rok 2003 pro české zemědělství již třetím rokem fáze „Adaptace“ na Společnou zemědělskou politiku Evropské unie. Od roku 2001 se ve struktuře podpor v souladu s koncepcí agrární politiky Mze prosazuje zesílená orientace zemědělské politiky na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství a cílevědomá podpora znevýhodněných oblastí venkova.

V souvislosti s hodnocením účinnosti podpor poskytovaných na základě nařízení vlády je nutné zdůraznit některé aspekty, které jsou výsledkem těchto podpor, nebo zavádění těchto podpor provázejí. Je to především:

• podpora ekonomické stability zemědělských podniků v méně příznivých oblastech a tím i udržení osídlení venkova v těchto oblastech,

• žádoucí rozšiřování výměr ploch travních porostů a tím i snižování zornění zemědělských půd,

• zalesňování méně hodnotných zemědělských půd,

• rozšiřování pastevních technologií,

• rozšiřování rozsahu ekologického zemědělství, diversifikace činnosti

• upevňování dodržování zásad správné zemědělské praxe,

• rozšíření nepotravinářského využití zemědělské produkce,

• přispění k zavádění evidence hospodářských zvířat.

Tab I. 49 Finanční zabezpečení

Ukazatel	2001		2003
Ukazatel	v tis. Kč	%	v tis. Kč	%
Celkový objem prostředků	11 453 919	100	8 595 861	100,00
z toho: PGRLF	1 355 103	11,83	730 000	8,49
Přímé podpory APK	9 541 560	83,30	7 182 384	83,56
z toho: nařízení vlády č. 505/2000 Sb.	2 868 841	25,04	2 808 000	39,10
nařízení vlády č.420/2000 Sb.	4 139 183	36,14	-	-
podpory podle „Zásad“	2 533 536	36,14	3 874 384	53,94
SAPARD	-	22,12	500 000	5,82
Podpory v LH	469 120	4,10	598 030	6,96
Odbahnění rybníků	88 136	0,77	25 447	0,29
Vinařský fond	4 139 183	-	60 000	0,70

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila finanční prostředky na poskytování podpor poskytovaných podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství při schvalování zákona o státním rozpočtu na rok 2001 a 2003.

Další finanční prostředky schválila PS podle zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 282/2003 Sb., k částečné kompenzaci dopadů nepříznivých povětrnostních podmínek v zemědělství (zaorávky).

Přehled finančních prostředků na rok 2003 – upravený rozpočet Zdroj:Analýza dotační politiky MZe v roce 2001 a 2003 I.5.9.1Podpůrné programy podle „Nařízení vlády 505/2000 Sb.,“‌

Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanovují podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržení krajiny a program pomoci k podpoře méně příznivých oblastí, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb.

Toto nařízení vlády upravuje podpory mimoprodukčních funkcí (agroenvironmentální programy včetně zalesnění) a pomoc méně příznivým oblastem. Prostřednictvím nařízení vlády č. 505/2000 Sb. jsou MZe ročně poskytovány podpory ve výši cca 3 mld. Kč do méně příznivých oblastí, čímž je v těchto oblastech zajišťována údržba krajiny v kulturním stavu a existence zemědělského podnikání šetrného k životnímu prostředí, a tím (synergický efekt) je udržováno i osídlení těchto venkovských oblastí. Proto je nařízení vlády považováno za klíčový nástroj udržení stability podhorských a horských oblastí a programy uplatňované v rámci tohoto nařízení se stanou základem pro horizontální opatření rozvoje venkova v rámci HRDP.

V roce 2002 bylo na podpory v zemědělství vyplaceno 2 717 mil. Kč, což je přibližně stejný objem finančních prostředků jako v roce 2001. Včetně včelařství a zalesnění celkové podpory v roce 2002 činily 2 883 mil. Kč, což bylo o 0,5 % méně než v roce 2001. Největší část finančních prostředků byla vynaložena na podpory méně příznivých oblastí (zhruba dvě třetiny) a na údržbu TTP pastvou. Na podporu ekologického zemědělství je vynakládáno zhruba 7 % z celkových podpor.

V roce 2002 došlo ke změně struktury těchto podpor, kdy došlo k částečnému snížení podpor pro méně příznivé oblasti a na druhé straně se zvýšily podpory pro agroenvironmentální programy a z toho zejména na údržbu TTP pastvou a na ekologické zemědělství. Z ostatních podpor je větší částka vynakládána na ochranu životního prostředí (0,6 % z celkových podpor).

Tab I. 50 Čerpání finančních prostředků podle nařízení vlády za rok 2001 a 2002

Dotační titul		2001		2002		Index 2002/2001
		tis.Kč	%	tis..Kč	%	Index 2002/2001
1.	Méně příznivé oblasti	1 736 888		1 642 287		0,95
2.	Chráněné krajinné oblasti	10 119		8 701		0,86
3.	Celkem méně příznivé oblasti (1+2)	1 747 007	64	1 650 989	60,8	0,95
4.	Zatravnění	23 225	0,8	9 682	0,3	0,42
5.	Údržba TTP - pasení	762 496	28,1	827 592	30,5	1,09
6.	Ekologické zemědělství	167 966	6,2	210 861	7,8	1,26
7.	Agroenvironmentální programy (4 až 6)	953 687	35,1	1 048 135	38,6	1,10
8.	Ochrana životního prostředí	16 435	0,6	17 338	0,6	1,05
9.	Reprodukční porosty RRD	196	0,0	106	0,0	0,54
10.	Produkční porosty RRD
	- první výsadba	343	0,0	338	0,0	0,99
	- opakovaná výsadba	0	0,0	8	0,0	-
11.	Ochrana produkčních porostů	27	0,0	22	0,0	0,81
12.	Celkem podpora změn struktury (9 až 11)	566	0,0	474	0,0	0,84
13.	Celkem podpora mimoprod. funkcí (7+8+12)	970 688	35,7	1 065 947	39,2	1,10
14.	Celkem zemědělství (3+13)	2 000 000	000,0	2 716 936	100,0	1,00
15.	Podpora včel	80 175		77 218		0,96
16.	Zalesnění	99 800		89 008		0,89
17.	Celkem NV 505 (14+15+16)	2 897 670		2 883 162		0,99

zdroj: MZe ČR

I.5.9.2Hodnocení podpor z regionálního hlediska ‌

Z hlediska jednotlivých krajů nejvíce podpor podle NV č. 505/2000 Sb. bylo čerpáno v Jihočeském kraji (16,9 %), a to jak podpor pro méně příznivé oblasti, tak i podpor mimoprodukčních funkcí zemědělství. Naopak nejméně podpor z tohoto hlediska čerpal Jihomoravský kraj. Druhým největším příjemcem podpor byl kraj Plzeňský a byl následován krajem Moravskoslezským.

Tab I. 51 Přehled čerpání podpor podle nařízení vlády v krajích v letech 2001-2002 (tis Kč)

Kraj (NUTS 3)	méně příznivé oblasti - § 8			mimoprod. fce zem. - § 12			celkem § 8 + §12
Kraj (NUTS 3)	2001 tis Kč	2002 tis Kč	index 02/01	2001 tis Kč	2002 tis Kč	index 02/01	2001 tis Kč	2002 tis Kč	index 02/01
Praha	22 218	21 985	0,99	19 860	23 858	1,20	42 079	45 843	1,09
Středočeský	66 870	63 030	0,94	30 282	30 178	1,00	97 152	93 208	0,96
Jihočeský	333 239	301 701	0,91	000 000	000 004	1,11	475 014	459 706	0,97
Plzeňský	207 691	200 800	0,97	000 000	000 548	1,06	340 670	341 347	1,00
Karlovarský	142 791	136 221	0,95	104 763	121 981	1,16	247 555	258 201	1,04
Ústecký	100 629	96 647	0,96	63 952	81 413	1,27	164 581	178 060	1,08
Liberecký	87 447	76 883	0,88	57 579	59 969	1,04	145 026	136 852	0,94
Královéhradecký	101 560	97 799	0,96	53 486	55 915	1,05	155 045	153 714	0,99
Pardubický	88 097	83 000	0,94	47 205	50 993	1,08	135 302	133 992	0,99
Vysočina	178 973	171 333	0,96	48 388	48 547	1,00	000 000	000 880	0,97
Xxxxxxxxxxxx	26 983	24 129	0,89	16 056	20 090	1,25	43 039	44 219	1,03
Olomoucký	96 867	104 564	1,08	69 248	72 233	1,04	166 115	176 797	1,06
Zlínský	108 145	97 723	0,90	68 582	73 087	1,07	000 000	000 810	0,97
Moravskoslezský	185 496	175 176	0,94	116 533	129 130	1,11	302 029	304 306	1,01
ČR - 505Z.	1 747 007	1 650 989	0,95	970 688	1 065 947	1,10	2 717 695	2 716 936	1,00

I.5.9.3Hodnocení podpor z hlediska podnikatelských forem ‌

Podklady pro toto hodnocení bylo možno získat jen za rok 2002. Z celkové plochy 4 184 667 ha ZP v ČR je obhospodařováno 3 152 041 ha právnickými osobami a 1 032 626 ha fyzickými osobami.

Podnikatelské subjekty právnických osob se na čerpání prostředků pro méně příznivé oblasti a na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství podílejí 60,4 %, což je relativně málo vzhledem k podílu jimi obhospodařované půdy, tj. 75,3 %.

Tab I. 52 Čerpání podpor podle forem vlastnictví v r.2002 v tis. Kč a v přepočtu na 1 ha ZP

dotační titul		fyzické osoby		právnické osoby		celkem
dotační titul		Kč/ha	tis Kč	Kč/ha	tis Kč	Kč/ha	celkem tis Kč
8.1.a.	Horské oblasti 1.typu	289	298 549	130	409 431	169	707 980
8.1.b.	Horské oblasti 2.typu	45	46 505	25	78 282	30	124 787
celkem horské oblasti		334	345 054	155	487 713	199	832 767
8.1.c.	Ostatní méně příznivé oblasti 1.typu	41	42 648	24	77 029	29	119 677
8.1.d.	Ostatní méně příznivé oblasti 2.typu	142	146 912	80	253 712	96	400 624
8.1.e.	Ostatní méně příznivé oblasti 3.typu	69	71 048	53	165 979	57	237 027
8.1.f.	Ostatní méně příznivé oblasti 4.typu	13	13 639	11	34 620	12	48 258
celkem ostatní méně příznivé		000	000 000	169	531 339	193	805 586
8.1.g.	Oblasti se specifickými omezeními 1.typu	0	60	0	8	0	68
8.1.h.	Oblasti se specifickými omezeními 2.typu	1	1 023	1	2 843	1	3 866
celkem specifické		1	1 083	1	2 851	1	3 934
8.2.a.	V 1. zóně NP a CHKO	0	284	1	1 972	1	2 256
8.2.b.	V 2. zóně NP a CHKO	1	1 342	1	3 529	1	4 871
8.2.c.	V 3. zóně NP a CHKO	0	483	0	1 091	0	1 574
celkem CHKO		2 2 109		2	6 592	2	8 701
celkem §8 - méně příznivé oblasti		603	622 494	326	1 028 495	395	1 650 989
12.a.1.1.	změna struktury - zatravnění bez zaměření	3	2 728	1	1 606	1	4 333
12.a.1.2.	změna struktury - zatravnění se zaměřením	4	4 061	0	1 288	1	5 348
celkem zatravnění		7	6 789	1	2 893	2	9 682
12.a.2.1a.	údržba TTP - (0,400-0,800 VDJ/ha)	85	87 726	42	133 845	53	221 570
12.a.2.1b.	údržba TTP – eko. zemědělství (0,250-0,450 V	DJ/ha) 30	31 126	13	41 890	17	73 016
12.a.2.2a.	údržba TTP - (0,801-1,500 VDJ/ha)	000	000 000	45	141 097	60	251 022
12.a.2.2b.	údržba TTP- eko. zemědělství (0,451-1,000 V	DJ/ha) 64	66 092	26	83 299	36	149 391
12.a.2.3.	technické nebo organizační zajištění pastvy	61	62 497	22	70 095	32	132 592
celkem travní porosty - údržba		346	357 366	149	470 226	198	827 592
12.a.3.1.	sady, vinice, chmelnice	1	861	0	795	0	1 656
12.a.3.2.	orná půda	9	9 576	6	19 378	7	28 954
12.a.3.3.	pěstování zeleniny na orné půdě	0	129	0	103	0	232
12.a.3.4.	obhospodařování TTP	77	79 263	32	100 757	43	180 020
celkem ekologické hospodářství		87	89 829	38	121 033	50	210 861
CELKEM §12.a) AGROENVIRON. PROGRAMY		000	000 000	188	594 152	250	1 048 135
12.b.1.	vápnění - s půdní reakcí do 5,5 pH	1	538	4	13 132	3	13 670
12.b.2.	územní systémy ekol. stability krajiny	0	0	1	3 668	1	3 668
CELKEM §12.b) OCHRANA ŽP		1	538	5	16 800	4	17 338
12.c.1.1.	RRD - založení reprodukčních porostů	0	18	0	6	0	24
12.c.1.2.	RRD - ochrana (oplocenky)	0	30	0	42	0	72
12.c.2.	založení porostů RRD - ochrana proti zaplevel	ení 0	5	0	5	0	10
12.c.3.1.	první výsadba RP - topol, vrba	0	148	0	190	0	338
12.c.3.2.	první výsadba RP - jiné dřeviny	0	0	0	0	0	0
12.c.4.1.	opakovaná výsadba PP - topol, vrba	0	8	0	0	0	8
12.c.5.	ochrana produkčních porostů	0	23	0	0	0	23
CELKEM §12.c) ZMĚNA STRUKTURY VÝROBY		0	232	0	243	0	475
celkem mimoprodukční fce zemědělství		440	454 753	194	611 195	255	1 065 947
Celkem 505Z.		1 043	1 077 246	520	1 639 690	649	2 716 936

zdroj: MZe ČR

V přepočtu na 1 ha z. p. čerpaly podnikatelské subjekty fyzických osob podstatně více finančních prostředků pro méně příznivé oblasti i pro mimoprodukční funkce zemědělství, kde šlo zejména o údržbu TTP pasením, ekologické zemědělství a zatravnění. V těchto dotačních titulech vykazují fyzické osoby zhruba o 100 % vyšší čerpání finančních prostředků v přepočtu na 1 ha z. p. než je tomu u právnických osob. Ochraně životního prostředí vápněním a zakládáním územních systémů ekologické stability krajiny věnují fyzické osoby minimální pozornost. Změny struktury výroby realizované zakládáním a údržbou rychle rostoucích dřevin byly téměř z 50 % realizovány fyzickými osobami.

Struktura dotačních programů od roku 2004 navazující na vstup ČR do EU

V okamžiku vstupu ČR do EU bylo nutné se zapojit a integrovat do celé řady společných programů, kterými vytváří Evropská komise stabilnější ekonomické podmínky svým členům při těžké konkurenci v rámci světového globálního trhu.

Zemědělské podpory v EU jsou nenárokové a nezbytnou podmínkou jejich vyplácení v dané členské zemi je dnes funkční IACS a platební agentura. V souvislosti s požadavkem na účelnou administraci žádostí o podporu a zvýšení účinnosti kontrolních struktur pro vyplácení podpor z EAGGF bylo uloženo Radou EU v roce 1992 vytvoření IACS.

IACS je systém vícenásobné a křížové kontroly celkových podpor, ale současně je to velmi detailní systém kontroly soustavy zemědělských dotací – zajišťuje identifikaci a registraci až na úroveň jednotlivého osevu, plodiny, zvířete. Jako obecný kontrolní mechanismus EAGGF pro přímé platby je IACS postupně rozšiřován o další podpůrné programy (to platí zejména o jeho místě v kontrole opatření k rozvoji venkova obecně, a v kontrole agroenvironmentálních opatření).

IACS výrazně zefektivňuje výkon kontroly, administraci žádostí, vyplácení podpor, udělování sankcí atd. Lze jej současně využít i jako silný informační zdroj příp. jako podklad pro realizaci dalších činností v sektoru zemědělství např. nastavení rozsahu podpor, výrobní kvóty, odhady úrody nebo z hlediska potřeb krizového řízení.

IACS je tvořen soustavou sedmi základních registrů a dalších subregistrů a vícestupňovým systémem kontroly. Součástí IACS je také kategorizace přírodních a znevýhodňujících faktorů hospodaření pro diferencované přiznávání podpor farmářům v rámci jednotlivých podpůrných nebo kompenzačních programů ES. Svou povahou je IACS nástroj horizontální povahy a zasahuje do mnoha oblastí realizovaných programů podpor a kompenzací v EU.Největším úkolem při zavádění IACS bylo vytvoření zcela nového systému registrace a identifikace půdy založeného na skutečném užívání pozemků. Užívání půdy bylo zajišťováno na základě leteckého měřického snímkování území celé ČR (1999 – 2001) s komplexním využitím technologií digitální kartografie.

Zavedení funkčního IACS v ČR společně s akreditovanou národní platební agenturou vytvořilo základní předpoklady pro čerpání a řízení systému podpor z ES popřípadě i další úlohy řešené v sektoru zemědělství.

I.5.10 SYSTÉM PODPOR V ZEMĚDĚLSTVÍ 2004-2006 I.5.10.1SAPS - jednotná platba na plochu ‌‌‌

V rámci platby na plochu lze žádat na ornou půdu, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad či jinou kulturu, která je vedená v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (zákon 252/97). Nejmenší výměrou pro zemědělskou půdu, která je obhospodařovaná od 1.5. do 31.8., je 1 ha. Žadatel musí hospodařit v souladu s dobrými zemědělskými a environmentálními podmínkami.

Časový plán podávání žádostí

• Podání žádosti do 15. 5. 2004

• Provedení platby 1.12. 2004 - 30.4.2005

I.5.10.2TOP UP - doplňkové přímé platby ‌

příjímání žádostí bylo zahájeno 19. 1. 2004, a příjem žádostí bylo ukončeno 27. 2. 2004 včetně,

1.A. ORNÁ PŮDA Předmět dotace:

hektar orné půdy, která je vedena v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

Výše dotace:

do 2 500,-- Kč/ha orné půdy vedené v evidenci k 31.12.2003.

Specifický obsah žádosti:

seznam půdních bloků a dílů - orná půda, zařazených do evidence k 31.12.2003, podepsaný žadatelem.

Specifické podmínky pro obdržení dotace:

minimální plocha pro obdržení dotace je v součtu deklarovaných půdních bloků/dílů 1 ha orné půdy.

1.B. CHMELNICE Předmět dotace:

hektar užívané chmelnice. Dotace bude poskytnuta na chmelnici, která je vedena v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

Výše dotace:

4 320 Kč/ha chmelnice vedené v evidenci k 31.12.2003.

Obsah žádosti:

seznam půdních bloků a dílů - chmelnice, zařazených do evidence k 31.12.2003, podepsaný žadatelem.

Specifické podmínky pro obdržení dotace:

minimální plocha pro obdržení dotace v součtu deklarovaných půdních bloků/dílů je 0,5 ha

chmelnic.

1.C. BAHNICE A KOZY Předmět dotace:

bahnice, koza chovaná k 31.12.2003 chovatelem, který je držitelem individuálních limitů práv na prémie pro chovatele bahnic, koz dle §2 písm. e) Nařízení vlády č. 241/2003 Sb.

Výše dotace:

700 Kč na 1 bahnici, kozu chovanou ve stavu k 31.12.2003.

1.D. KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA Předmět dotace:

kráva chovaná v systému chovu KBTPM k 31.12.2003 chovatelem, který je držitelem individuálních limitů práv na prémie pro chovatele KBTPM dle §2 písm. d) Nařízení vlády č. 242/2003 Sb.

Výše dotace:

4 225 Kč na 1 krávu chovanou v systému chovu KBTPM k 31.12.2003.

1. E. SKOT Předmět dotace:

Kategorie skotu	přepočítávací koeficienty
tele do 3 měs. včetně	0,15
skot nad 3 měs. do 1 roku včetně	0,35
skot nad 1 rok do 2 let včetně	0,8
skot nad 2 roky	1,0

velká dobytčí jednotka vypočtená ze stavu skotu chovaného žadatelem k 31.12.2003 (dále jen VDJ). Pro výpočet VDJ je použito následujících přepočítávacích koeficientů:

Výše dotace: 850 Kč/VDJ.

1.F. OSIVO PÍCNIN A LNU Předmět podpory:

tuna certifikovaného osiva vybraných druhů pícnin a lnu vypěstovaná a uznaná na území České republiky.

Výše podpory:

1 600 Kč na jednu tunu vypěstovaného a uznaného osiva druhů zařazených v I. skupině,

7 000 Kč na jednu tunu vypěstovaného a uznaného osiva druhů zařazených ve II. skupině, 10 000 Kč na jednu tunu vypěstovaného a uznaného osiva druhů zařazených ve III. skupině, 15 000 Kč na jednu tunu vypěstovaného a uznaného osiva druhů zařazených ve IV. skupině.

I.5.10.3Národní podpory ‌

I.5.10.3.1State aid ‌

1.D. Podpora včelařství

1.F. Podpora nepotravinářského využití půdního fondu

- pěstování přadného lnu pro vlákno

1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích.

1.R. Restrukturalizace vinic a ovocných sadů, obnova chmelnic, ovocných sadů a jejich prostorových izolátů

1.S. Podpora komplexní sklizně máku setého

1.T. Podpora integrovaných systémů pěstování ovoce, zeleniny a hroznů révy vinné.

2.A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat

3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin

8. Nákazový fond

9. Poradenství a vzdělávání

10. Podpora evropské integrace nevládních organizací

15. Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků

I.5.10.4HRDP ‌

Priority Horizontálního plánu rozvoje venkova „Trvale udržitelný rozvoj zemědělství, venkova a jeho přírodních zdrojů” bude dosaženo následujícími opatřeními, která jsou zpracována s odvoláním na příslušné kapitoly a články Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999: Předčasné ukončení zemědělské činnosti, Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními, Agro-environmentální opatření, Lesnictví, Zakládání skupin výrobců a Technická pomoc.

a) Předčasné ukončení zemědělské činnosti

Fond poskytuje podporu, která umožňuje starším zemědělcům po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a zabezpečuje jim důstojné životní podmínky. Žádosti pro toto opatření budou přijímány celoročně, v roce 2004 od data, kdy nabude účinnosti příslušné nařízení vlády, na Regionálních pracovištích Fondu ( SZIF ). Žadatel musí podat tuto žádost osobně.

b) Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními

Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami s cílem přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů.

Podpora má formu vyrovnávacího příspěvku na hektar travního porostu kompenzujícího ze 100% újmu v hospodaření v daném typu méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními. Je stanovena základní průměrná výše vyrovnávacího příspěvku poskytovaného na hektar travního porostu pro každou méně příznivou oblast. V rámci těchto oblastí je vyrovnávací příspěvek dále diferencován.

c) Agro-environmentální opatření

Agro-environmentální opatření jsou součástí programového dokumentu HRDP. Jejich úkolem je podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny.

Jednotlivá opatření:

1/ Ekologické zemědělství

Základním posláním ekologického zemědělství je ochrana základních složek životního prostředí (půda, voda, ovzduší, organismy a agroekosystémy), včetně uchování a zvýšení biodiverzity. Dalším úkolem EZ je zajištění bioprodukce a nového biotrhu pro certifikované bioprodukty a biopotraviny, které budou uplatněny především na domácím trhu. Cílené podpory by měly pomoci tvorbě vyvážené

struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství a k dosažení podílu ekologického zemědělství na celkové výměře ZPF ve výši min. 8 % (v roce 2002 - 5,3 % ZPF).

2/ Ošetřování travních porostů

Cílem je podpořit a zachovat příznivou extenzifikaci na travních porostech využívaných pro zemědělskou produkci v rámci celého zemědělského podniku, které jsou ohroženy jak růstem intenzity hospodaření tak degradací v důsledku opouštění hospodaření. Současně je cílem zajistit údržbu kulturní krajiny zejména pastevním chovem zvířat a také podporu biologické různorodosti na cenných stanovištích.

3/ Zatravňování orné půdy

Tento titul má především zpomalit odtok vody z krajiny, který může vyvolávat sezónní nedostatek vody a krátkodobé zvětšené průtoky v tocích. Vzhledem k charakteru české krajiny (naprostá většina toků nacházejících se na území ČR zde také pramení) patří snížení povrchového odtoku k prioritním opatřením. Dalším efektem tohoto titulu bude také snížení rizika eroze půdy. Zvyšování podílu travních porostů v krajině chudé na trvalé kultury přispěje k zvyšování biologické různorodosti a ekologické stability krajiny.

4/ Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách

Tento titul je navržen, aby se zpomalil povrchový odtok na mírných svazích orné půdy a napomohl k protierozní ochraně a k tvorbě nových stanovišť pro rozvoj biologické různorodosti v oblastech s větším zorněním. Rozdělením svahů na kratší úseky se zvýší podíl vody, která se vsákne do půdy, a tím bude posílena i retenční schopnost krajiny. Tento titul navíc podpoří zvýšení ekologické rovnováhy a zlepší vzhled krajiny.

5/ Pěstování meziplodin

Hlavním cílem pěstování meziplodin je zpomalení povrchového odtoku vod na půdě a snížení odpovídajících environmentálních rizik na orné půdě bez vegetačního pokryvu.

6/ Trvale podmáčené louky a rašelinné louky

Titul se týká ploch na travních porostech, které jsou trvale podmáčené nebo rašelinné. Tato místa je obtížné obhospodařovat běžnou mechanizací, a proto patří mezi nejvíce ohrožená stanoviště ve smyslu zanechávání jejich obhospodařování (neslouží obvykle k produkci krmiv). Vlhké louky bývají v našich podmínkách zpravidla druhově bohaté a značná část rostlin a společenstev vlhkých luk je vzácných a ohrožených. Pravidelná péče o vlhké louky je významná zejména pro populace ptáků (např. bahňáků) a rovněž pro hmyz a obojživelníky. Používání hnojiv na vlhkých loukách prudce snižuje druhovou bohatost. Naopak při zanechání obhospodařování vede ke snížení jejich ekologické hodnoty.

7/ Ptačí lokality na travních porostech

Titul se týká pouze travních porostů identifikovaných jako hnízdní lokality chřástala polního (titul C5 A) a populací bahňáků (titul C5 B). Cílem je udržet a zvýšit populaci těchto ptačích druhů vytvořením vhodných hnízdních podmínek a dalších podmínek nezbytných pro existenci těchto cenných druhů na příslušných lokalitách.

8/ Biopásy

Jedním z negativních důsledků intenzivního hospodaření v krajině je pokles početnosti populací celé řady živočišných druhů. Hlavními příčinami poklesu je zejména nedostatek potravních zdrojů v období od sklizně plodin do jarních měsíců. Hlavním cílem tohoto titulu je zvýšení potravní nabídky a tím podpora rozvoje především ptačích společenstev, ale i ostatních živočišných druhů vázaných na polní stanoviště a ekosystémy spojené s polními lokalitami.

9/ Osevní postup v ochranných zónách jeskyní

Titul obsažený v tomto podopatření je zacílen pouze na konkrétní území ve vybrané chráněné krajinné oblasti a má za úkol řešit specifické požadavky dané lokality na její obhospodařování.

d) Lesnictví

1/ Zalesňování zemědělské půdy

Zalesňování zemědělských půd je podopatření, které umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, respektive vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na zalesnění těchto pozemků.

2/ Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití

Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití je podopatření, které umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, respektive vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na těchto pozemcích.

I.5.10.5Operační program multifunkční zemědělství a rozvoj venkova ‌

Navazuje na předvstupní program SAPARD a jeho cílem je, obdobně jako u programu SAPARD, zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova, podpora zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů. Navíc je zde zahrnuta i podpora lesního a vodního hospodářství.

Posilování konkurenceschopnosti resortu zemědělství se zaměřuje na zavádění nových úsporných technologií šetrných k životnímu prostředí, na zlepšování kvality produktů, na vyšší úroveň welfare, zlepšení situace v lesním a vodním hospodářství včetně ochrany před povodněmi a odstraňování následků přírodních katastrof. Rovněž tak je podporován rozvoj českého rybářství, důraz je kladen na rozvoj venkova a diverzifikaci jako zdroj dalších příjmů obyvatel venkova. Při realizaci všech opatření je kladen důraz na ochranu a zlepšení životního prostředí.

V rámci OP Zemědělství se budou financovat 3 priority, 7 opatření s celkem 14-ti podopatřeními.

Priorita 1. Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství

Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků

Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům

Prohlubování diverzifikace zemědělských činností

Zlepšení zpracování zemědělských produktů a jejich marketing

Lesní hospodářství

Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření

Investice do lesů Sdružování majitelů lesa

Zalesňování zem.nevyužívaných půd

Priorita 2. Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí

Pozemkové úpravy

Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny

Řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů Rozvoj venkova LEADER+

Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství

Odborné vzdělávání

Rybářství

Zpracování ryb a marketing výrobků z ryb Chov vodních živočichů – akvakultura

Činnosti prováděné odborníky v rybářství a propagační opatření

Technická pomoc

Opatření Technická pomoc

I.5.11SYSTÉM PODPOR V ZEMĚDĚLSTVÍ OD ROKU 2007 ‌

I.5.11.1SAPS - jednotná platba na plochu ‌

Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba, obhospodařující zemědělskou půdu, která je na žadatele vedena v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (tzv. LPIS) podle §3a a 3b zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (dále jen „Evidence“).

Žádost o poskytnutí podpory v rámci jednotné platby na plochu (SAPS) je možné podat na následující kultury (dle §3i zákona o zemědělství), přičemž na druhu kultury nezávisí výše podpory:

• orná půda

• travní porost

• vinice

• chmelnice

• ovocný sad

• školka

• zelinářská zahrada

• jiná kultura

Jednou z podmínek pro poskytnutí podpory je dodržení minimální výměry, na kterou může být poskytnuta podpora, která činí v součtu všech půdních bloků/dílů půdních bloků v Žádosti nejméně 1 ha zemědělské půdy (včetně). Dotčené půdní bloky/díly půdních bloků musí být uvedeny v Evidenci. Zemědělská půda, na kterou je požadováno poskytnutí finanční podpory, musí být na žadatele vedena v Evidenci nejméně od data podání žádosti do 31. 8. kalendářního roku, ve kterém žádá o podporu. Po celé období, po které je na žadatele vedena v Evidenci, musí být zemědělsky obhospodařována a udržována po celý kalendářní rok v souladu s podmínkami dobrého zemědělského

a environmentálního stavu, kterými jsou:

• nerušení krajinných prvků, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice

• vyloučení pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji a slunečnice na půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků s průměrnou sklonitostí převyšující 12 stupňů

• zapravování kejdy nebo močůvky do půdy nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory na půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků, s evidovaným druhem zemědělské kultury orná půda a s průměrnou sklonitostí převyšující 3 stupně, pokud tuto aplikaci nevylučuje zvláštní právní předpis

• vyloučení změny zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda

• nepálení bylinných zbytků na půdních blocích popřípadě dílech půdních bloků

Podpora se poskytne na zemědělskou půdu, která je v Evidenci vedena jako způsobilá k poskytnutí platby podle čl. 143b, odst. 4 Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, tj. k 30.6.2003 byla uchována v dobrém zemědělském stavu.

Pro poskytnutí podpory v rámci jednotné platby na plochu (SAPS), se změna druhu zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda posuzuje jako porušení dobrého zemědělského a environmentálního stavu a celková podpora se sníží podle rozsahu daného porušení (viz kapitola č.14 „Platba a její výpočet“).

Žádost o poskytnutí podpory v rámci jednotné platby na plochu (SAPS) je nutno podat nejpozději do

15. května 2007.

I.5.11.2TOP UP - doplňkové přímé platby ‌

Národní doplňkové platby (Top-Up) jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS) Režim národních doplňkových plateb podléhá pravidlům nastavených evropskou legislativou a národní doplňkové platby jsou každoročně předkládány Evropské komisi ke schválení. Česká republika musela reagovat na dokument Evropské komise s výkladem evropské legislativy, podle něhož jsou nové členské státy aplikující SAPS povinny zajistit oddělení platby od produkce (tzv. decoupling) u těch plateb Top-Up, které jsou v režimu SPS (platba na farmu) rovněž odděleny od produkce, tj. decouplovány.

Top-Up bude i nadále poskytován Státním zemědělským intervenčním fondem formou finančních podpor v následujících oblastech:

a) lnu na vlákno na zemědělské půdě,

b) chmele na zemědělské půdě,

c) chovu skotu, ovcí, popřípadě koz (dále jen „chov přežvýkavců“)

d) plodin (včetně množitelských porostů) na zemědělské půdě,

e) brambor pro výrobu bramborového škrobu na zemědělské půdě

Systém vyplácení TOP-Up doplňkových přímých plateb dozná dalších změn v roce 2008.

I.5.11.3Program rozvoje venkova ‌

OSA I.

Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Finanční alokace na osu I činí 22,39 % celkových prostředků EZFRV.

Podpory v rámci Osy I nepovedou ke zvýšení zemědělské prvovýroby. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům, proto je na tyto účely soustředěno největší množství finančních prostředků.

Modernizace zemědělských podniků

Finanční alokace na opatření 38,72 % z osy

Charakteristika podopatření

Podpora je zaměřena na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Podpora se vztahuje na činnosti související s produkcí, zpracováním nebo uváděním na trh produktů uvedených v příloze I. Smlouvy o založení ES.

Za účelem zajištění konkurenceschopného a perspektivního zemědělství jako celku a vytvoření potenciálu pro diverzifikaci zemědělských podniků, resp. řešení otázek rozvoje venkova, nebude Česká republika omezovat zaměření opatření na vybrané sektory. Nicméně prioritní oblastí je podpora welfare zvířat a biobezpečnost.

Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let.

Cíle podopatření

Zlepšení ekonomické výkonnosti podniků prostřednictvím lepšího využití produkčních faktorů. Zvýšení konkurenceschopnosti.

Vymezení podporovaných oblastí

Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl. města Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory

• Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou,

• pro financování projektu lze využít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, zejména jsou vyloučeny akce, které lze podpořit dle Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a dle přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1974/2006.

Kategorie příjemců podpory

• Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

• Podnikatelský subjekt, který je z převážné většiny vlastněn zemědělskými prvovýrobci, a předmětem jeho činnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské výrobě.

• mladým zemědělcem se pro účely zvýhodněné výše podpory rozumí: zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, která nedosáhla věku 40 let a dosáhla minimální zemědělské kvalifikace.

V případě, že mladý zemědělec v rámci právnické osoby, musí tento podnik řídit a zároveň se podílet na základním jmění z více než 50 %.

Způsobilé výdaje

Podporu lze poskytnout na:

• investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb – využití brownfield upřednostňováno), včetně nezbytných manipulačních ploch, pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže:

i. výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení,

ii výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby,

iii. výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro objemná krmiva,

• investice do techniky a technologií pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže,

• investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, včetně:

iv. výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby,

v. výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur,

vi. nezbytných manipulačních ploch.

• investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu, včetně pořízení a obnovy závlahových zařízení,

• stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch,

• investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny,

Forma a výše podpory

Dotace bude poskytnuta formou příspěvku na vynaložené způsobilé výdaje, a to maximálně do výše: 60 % způsobilých výdajů na investice pořízené mladými zemědělci ve znevýhodněných oblastech

50 % způsobilých výdajů na investice pořízené ostatními zemědělci ve znevýhodněných oblastech

50 % způsobilých výdajů na investice pořízené mladými zemědělci v jiných oblastech, než znevýhodněných oblastech

40 % způsobilých výdajů pořízené ostatními zemědělci v jiných oblastech, než znevýhodněných oblastech

Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

Částka způsobilých výdajů na jeden projekt činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory činí 90 mil. Kč za období 2007-2013.

Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství

Cíle podopatření

Využívání tržních příležitostí díky inovacím.

Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů. Zvýšení konkurenceschopnosti.

Vymezení podporovaných oblastí

Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl. města Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory

• Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou,

Kategorie příjemců podpory

Zemědělský podnikatel, který spolupracuje s výrobci potravin nebo surovin, nebo s výzkumnými institucemi a aplikuje výsledky spolupráce při výzkumu a vývoji.

• Mladým zemědělcem se pro účely zvýhodněné výše podpory rozumí: zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, která nedosáhla věku 40 let a dosáhla minimální zemědělské kvalifikace.

V případě, že mladý zemědělec v rámci právnické osoby, musí tento podnik řídit a zároveň se podílet na základním jmění z více než 50 %.

Způsobilé výdaje

Podporu lze poskytnout na:

• investice spojené s vývojem a aplikací nových zemědělských produktů postupů a technologií v rostlinné nebo živočišné výrobě (způsobilé výdaje jsou hrazeny zemědělskému podnikateli, který aplikuje výsledky výzkumu a vývoje ve spolupráci s dalšími subjekty podílejícími se na tomto vývoji nebo výzkumu).

Forma a výše podpory

50 % způsobilých výdajů na investice pořízené ostatními zemědělci ve znevýhodněných oblastech

50 % způsobilých výdajů na investice pořízené mladými zemědělci v jiných oblastech, než znevýhodněných oblastech

40 % způsobilých výdajů pořízené ostatními zemědělci v jiných oblastech, než znevýhodněných oblastech

Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

Částka způsobilých výdajů na jeden projekt činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč.

Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory činí 90 mil. Kč za období 2007 - 2013.

Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití Charakteristika podopatření

Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití je podopatření, které umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na těchto pozemcích. Tímto podopatřením se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Snižuje podíl zornění půdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy. Zároveň snížení produkce skleníkových plynů zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na celkových zdrojích energie, které přispěje k řešení problémům s globálními změnami klimatu.

Cíle podopatření

Zajištění stabilnější finanční situace zemědělských farem změnou struktury příjmů formou diverzifikace podnikatelských aktivit, tím zároveň zajištění vyšší konkurenceschopnosti zemědělského podniku.

Vymezení podporovaných oblastí

Opatření lze realizovat na celém území České republiky s výjimkou hl.m. Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory

• Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou.

• Pro financování projektu lze využít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU.

• Vhodnost opatření, která jsou obsažena v projektu, např. fakt, že jsou přizpůsobena místním podmínkám a slučitelná s požadavky životního prostředí je doloženo souhlasným stanoviskem MŽP, které je součástí předložené žádosti o podporu.

• Z hlediska druhu se jedná o porost RRD, který je vymezen prováděcím předpisem.

• V případě, že je předmětem projektu produkce energie, tato musí být spotřebována zemědělským podnikatelem (příjemcem podpory) pro vlastní účely.

• Projekt není realizován v oblasti Natura 2000.

• Žadatel musí po přechodu ČR na plný systém přímých plateb dodržovat podmínky nařízení Rady (ES) č. 1782/2003), článků 4 a 5 a příloh III a IV

Kategorie příjemců podpory

za účelem dosažení zisku, která nedosáhla věku 40 let a dosáhla minimální zemědělské kvalifikace.

Forma a výše podpory

50 % způsobilých výdajů na investice pořízené ostatními zemědělci ve znevýhodněných oblastech

50 % způsobilých výdajů na investice pořízené mladými zemědělci v jiných oblastech, než znevýhodněných oblastech

40 % způsobilých výdajů pořízené ostatními zemědělci v jiných oblastech, než znevýhodněných oblastech

Příspěvek z EU činí 75 % veřejných výdajů.

Příspěvek ze státního rozpočtu činí 25 % veřejných výdajů.

Investice do lesů

Finanční alokace na opatření 11,94 % z osy

Opatření sleduje strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, zejména se zaměřuje na podporu rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnosti lesnických podniků, na restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostředí v lesnictví.

Podporované akce by měly řešit problematické oblasti, jako nízkou úroveň investic v lesnickém sektoru a zastaralé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podniků. Dále podpora napomáhá řešit problémy spojené s nedostatečnou infrastrukturou v lesnictví. Na základě zkušeností z implementace opatření 1.3. Lesní hospodářství v OP Zemědělství v programovacím období 2004 - 2006 se v rámci Osy I Programu rozvoje venkova i nadále podpoří opatření zaměřená na investice do lesnických strojů a stavební investice do lesní infrastruktury. Navíc se podpora doplní o technické vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu v lesním hospodářství.

Opatření přispěje k plnění strategie Národního lesnického programu z roku 2001.

Charakteristika opatření

Podpora bude směřovat ke zlepšení lesnické techniky, která v současné době nesplňuje požadavky moderních technologií a nejsou tak splněny předpoklady pro konkurenceschopné hospodaření. Konkrétně se jedná o pořízení strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních 65 cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, zařízení pro turistiku a strojů a zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi. Také přispěje k vytváření a udržení stávajících malých provozů, které s sebou přinesou vytvoření pracovních míst pro nekvalifikované i kvalifikované pracovníky ve venkovských oblastech a zvýšení podílu lokálního zpracování dřevní suroviny (dojde ke zkvalitnění technického vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu v lesním hospodářství).

Zkvalitnění lesnické infrastruktury podpoří racionalizaci a ekologizaci v lesním hospodářství. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let.

Cíle opatření

Zvýšení diverzifikace a rozšíření tržních příležitostí. Zlepšení zpracování a marketingu surovin.

Zlepšení infrastruktury.

Využívání tržních příležitostí díky inovacím.

Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů. Zvýšení konkurenceschopnosti.

Vymezení podporovaných oblastí

Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl.města Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory

• Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou,

• pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU,

• projekt obsahuje souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí, a to v případě podpory:

- výstavby lesních cest,

- výstavby, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zařízení upravujících vodní režim v lesích.

• v případě technického vybavení provozoven se podpora neposkytuje podnikům v nesnázích

Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům

Opatření navazuje na strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti zemědělskopotravinářského odvětví, zejména se zaměřuje na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků, dále na rozvoj nových odbytišť pro zemědělské produkty, podporu marketingu zemědělských výrobků, rozvoje inovací v rámci zemědělsko–potravinářské výroby, a to spoluprací se subjekty podílejícími se na výzkumu a vývoji. Podporované akce by měly řešit problematické oblasti jako jsou nízká produktivita práce, nízký stupeň inovací, nízký podíl produkce s vyšší přidanou hodnotou a nedostatečná úroveň finalizace produktů včetně marketingového zaměření.

V programovacím období 2004 - 2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Operačního programu Zemědělství, opatření 1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing. Podpora byla zaměřena na stavební a technologické investice do potravinářství. Finanční prostředky

tohoto opatření se čerpaly v plné výši finančního plánu programu a poptávka byla větší než disponibilní zdroje. Vzhledem ke zkušenostem z implementace Operačního programu bylo toto opatření přejato v rámci Osy I do Programu rozvoje venkova. Opatření navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013).

Charakteristika opatření

Podpora je zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, a/nebo uvádění na trh, a/nebo vývoje nových produktů, procesů a technologií vztažených k produktům uvedeným v Příloze I Smlouvy o založení ES (s výjimkou produktů rybolovu) a dodržují standardy ES vztahující se k dotyčné investici. Investice zlepšují celkovou výkonnost podniku a přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělskopotravinářského odvětví. Za účelem zajištění konkurenceschopného a perspektvivního zemědělsko-potravinářského odvětví jako celku, resp. řešení otázek rozvoje venkova, nebude Česká republika omezovat zaměření opatření na vybrané sektory.

Pokud jde o investici prováděnou za účelem splnění standardů ES, může být podpora poskytnuta pouze na investice, které provádějí drobné podniky za účelem splnění nově zavedených standardů ES. V takovém případě lze pro splnění uvedených standardů poskytnout odklad v délce nejvýše 36 měsíců ode dne, kdy se standard stane pro podnik závazným.

Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let.

Cíle opatření

Zlepšení zpracování a marketingu surovin a výrobků (popř. produktů). Využívání tržních příležitostí díky inovacím.

Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů. Zvýšení konkurenceschopnosti.

Vymezení podporovaných oblastí

Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl.města Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory

• Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou,

• pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, zejména jsou vyloučeny akce, které lze podpořit dle Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a dle přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1974/2006,

• soulad s normami Společenství použitelnými pro dotyčné investice,

• provádět investice za účelem dodržování nově zavedených norem Společenství mohou pouze mikropodniky a odklad k této normě lze poskytnout v délce nejvýše 36 měsíců ode dne, kdy se norma stane pro podnik závaznou.

Pozemkové úpravy

Pozemkové úpravy jsou jedním z klíčových faktorů pro rozvoj venkova. Prostřednictvím tohoto opatření je řešena problematika vlastnických vztahů pozemkové držby, nedostatečná zemědělská infrastruktura či absence prvků ekologické stability krajiny. Opatření také nepřímo napomáhá rozvoji podnikání a má nesporný efekt v oblasti udržitelného rozvoje krajiny.

V programovacím období 2004 - 2006 byla tato podpora poskytována v rámci Operačního programu Zemědělství, podopatření 2.1.1. Pozemkové úpravy. Pozemkové úpravy byly řešeny také prostřednictvím předvstupního programu SAPARD. Vzhledem k dobrým zkušenostem z předešlé implementace a velké absorpční kapacitě této oblasti byla podpora přejata v rámci Osy I do Programu rozvoje venkova. Opatření navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013).

Charakteristika opatření

Při provádění pozemkových úprav dochází k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území a podle potřeby také k reálnému vytyčení těchto pozemků v terénu. Nedílnou součástí pozemkových úprav je i realizace tzv. „plánu společných zařízení“.

Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let (netýká se geodetických projektů).

Cíle opatření

Zlepšení infrastruktury včetně zajištění přístupnosti pozemků. Restrukturalizace pozemků a rozvoj půdního potenciálu.

Vývoj rozsahu realizovaných KPÚ. Zvýšení konkurenceschopnosti.

Zlepšení životního prostředí a krajiny

Vymezení podporovaných oblastí

Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl.města Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory

• Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou,

• pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU,

• rozsah geodetických prací musí být v souladu s potřebami vytvoření návrhu pozemkových úprav,

• vytyčování nově navržených pozemků musí být provedeno na základě schváleného návrhu pozemkových úprav,

• realizace společných zařízení musí být v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav, společná zařízení zahrnují územní systém ekologické stability (ÚSES), opatření zajišťující zpřístupnění pozemků, protierozní opatření pro ochranu půdního fondu, opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a prevenci před povodněmi

• vyměřování pozemků na základě § 21 a) zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů musí být provedeno na základě požadavků vlastníků.

Kategorie příjemců podpory

Pozemkové úřady

Způsobilé výdaje

Podporu lze poskytnout na následující typy projektů:

Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav

• Realizace opatření ke zpřístupnění pozemků,

• realizace protierozních opatření pro ochranu půdního fondu,

• realizace vodohospodářských opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami,

• realizace opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny. Geodetické projekty

• Zaměření území a všech polohopisných prvků a další geodetické práce prováděné za účelem zpracování návrhu pozemkových úprav,

• vytyčení nově navržených pozemků na základě schváleného návrhu pozemkových úprav,

• vyměřování pozemků na základě § 21a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Forma a výše podpory

Druh podpory: přímá nenávratná dotace Způsob financování: plné financování Výše podpory: 100 % způsobilých výdajů Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

Seskupení producentů

Opatření řeší zejména problém slabého postavení zemědělců na trhu, slabou vyjednávací pozici vůči zpracovatelům a odběratelům.

V programovacím období 2004 - 2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova, opatření Zakládání skupin výrobců. Podpora z Horizontálního plánu rozvoje venkova byla zaměřena na zakládání a zlepšení činnosti skupin výrobců. Vzhledem k přetrvávajícímu zájmu na straně potenciálních žadatelů bude opatření pokračovat v rámci Osy I Programu rozvoje venkova.

Charakteristika opatření

Podpora se poskytuje na zakládání a činnost organizací výrobců, zejména na následující činnosti:

• Přizpůsobení produkce členů seskupení požadavkům trhu,

• společné uvádění zboží na trh, včetně jeho přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávky odběratelům,

• stanovení společných pravidel pro informace o produkci.

Cíle opatření

Zajištění žádané úrovně odbytových uskupení v nových členských státech. Podpora nových členských států v oblasti přizpůsobení se evropskému trhu.

Zvýšení konkurenceschopnosti.

Vymezení podporovaných oblastí

Opatření se realizuje na území České republiky.

Podmínky poskytnutí podpory

• Podporovaná činnost je v souladu s příslušnou právní úpravou,

• pro financování může být použit pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, zejména jsou vyloučeny akce, které lze podpořit dle Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a dle přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 založení seskupení producentů v období 2007 - 2013, seskupení producentů zajišťuje odbyt nezpracovaných zemědělských komodit, všichni členové seskupení producentů jsou fyzickými nebo právnickými osobami, které produkují výrobky spadající do nezpracovaných zemědělských komodit.

Kategorie příjemců podpory

Právnická osoba splňující podmínky pro získání podpory. Příjemcem podpory nemůže být seskupení producentů, kteří mají společný odbyt vybraných výrobků upraven speciálními nařízeními Rady ES nebo podléhají regulaci, jako je např. nařízení Rady č. 2200/1996 pro společnou organizaci trhu s čerstvým ovocem a zeleninou, nařízení Rady č. 104/2000 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a aquakultury.

Schválení seskupení producentů provádí akreditovaná platební agentura – SZIF na základě posouzení žádosti, která se vyhodnocuje dle výše uvedených podmínek.

Forma a výše podpory

Podpora bude mít formu přímé nenávratné dotace na založení organizací výrobců nebo založení seskupení organizací výrobců a na zajištění jejich fungování v průběhu pěti let počínaje datem uznání seskupení producentů

Další odborné vzdělávání a informační činnost

Specifické charakteristiky zemědělské pracovní síly - špatná rekvalifikovatelnost a nízká mobilita, geriatrizace odvětví, podmíněná prvořadě nízkou úrovní mezd a přetrvávající disparitou mezd v zemědělství vůči jiným odvětvím, spolu s nízkou nabídkou zemědělských pracovních míst, nepříznivě podmiňují konkurenceschopnost zemědělské pracovní síly na agrárním i venkovském trhu práce

i konkurenceschopnost odvětví jako takového. Proto bude podpora zaměřena na připravenost a informovanost v oblasti inovací vedoucích jak ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví tak k potřebné a různorodé diverzifikaci zemědělské činnosti. Opatření bude sledovat jeden ze strategických cílů Společenství, kterým jsou investice do lidského kapitálu.

V programovacím období 2004-2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Operačního programu Zemědělství, opatření 2.2. Odborné vzdělávání.

Charakteristika opatření

Opatření má průřezový charakter a kromě osy I bude využíváno také v rámci témat osy II. Podpora je cílena na vzdělávací projekty zaměřené na získávání, prohlubování a inovaci znalostí a dovedností a šíření informací k jednotlivým opatřením EAFRD a k cílům Společné zemědělské politiky a to především v oblasti:

• zákonných požadavků na hospodaření vztahujících se k nárokům na přímé platby (cross-compliance),

• osvětové činnosti k zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou slučitelné s trvale udržitelným rozvojem,

• zvyšování efektivnosti hospodaření subjektů působících v resortu,

• možností diverzifikace činnosti zemědělských podniků v rámci priorit osy I a II,

• zachování a údržby krajiny a ochrany životního prostředí, řešení problémů souvisejících s erozí půdy, znečišťováním vod, snižování energetické zátěže, zvyšování biodiverzity a rozmanitosti krajiny, oblastmi NATURA 2000, nitrátově a jinak zranitelnými oblastmi

• potravinářství,

• lesnického a lesnicko-environmentální hospodaření.

Cíle opatření

Zajištění vzdělávání a znalostí v technické i ekonomické oblasti. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu.

Zvýšení konkurenceschopnosti.

Vymezení podporovaných oblastí

Podporovány jsou vzdělávací akce, které jsou realizovány na území České republiky.

Podmínky poskytnutí podpory

• Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou,

• pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU,

• podporovaný projekt nezahrnuje výuku organizovanou v rámci školské vzdělávací soustavy.

Kategorie příjemců podpory

Fyzická nebo právnická osoba, která má vzdělávání v předmětu činnosti.

Konečnými příjemci (uživateli) dotace na Další odborné vzdělávání a informační činnost jsou zemědělci, potravináři a osoby hospodařící v lesích.

Způsobilé výdaje

Podporu lze poskytnout na zabezpečení a provádění vzdělávacích a informačních aktivit včetně konzultací a praxe, které odpovídají účelu podpory, tj na:

• zabezpečení výukových prostor a zařízení,

• technické zabezpečení včetně nákladů na pronájem techniky a dodávku technických služeb,

• přípravu a poskytnutí výukových a informačních materiálů,

• nákup kancelářských potřeb maximálně do výše 1 % způsobilých výdajů,

• vlastní organizaci vzdělávacích a informačních akcí – mzdové a režijní náklady organizátorů,

• výdaje na činnost odborných lektorů (přednášejících),

• náklady spojené se zajištěním překladů a tlumočení,

• náklady na propagaci vzdělávacích a informačních aktivit.

Forma a výše podpory

Druh podpory: přímá nenávratná dotace Způsob financování: podílové financování Výše podpory: 100 % způsobilých výdajů Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 200 tis. Kč do 1mil. Kč na jeden projekt vzdělávacích a informačních činností.

Maximální výše podpory na jednoho předkladatele projektů je 50 mil. Kč pro období 2007 - 2013.

Zahájení činnosti mladých zemědělců

Zaměřuje se na podporu rozvoje dynamického podnikání u zemědělců v nižší věkové kategorii a tím bude příznivě ovlivňovat věkovou strukturu zemědělců. Bude tak působit proti odchodu mladých pracovníků ze zemědělství a zlepšovat procento zaměstnanosti ve venkovských oblastech.

V programovacím období 2004 - 2006 nebyl tento typ podpory poskytován, jedná se o nové opatření. Opatření navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013), respektuje cíle Lisabonské strategie a Národního lisabonského programu 2005 - 2008 (Národní program reforem ČR).

Charakteristika opatření

Podpora je zaměřena na stimulaci zahájení podnikání mladých zemědělců. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let.

Podpora se poskytuje na základě podnikatelského záměru, jehož posouzení provádí akreditovaná platební agentura - SZIF.

Podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců je možné doplňovat podporou z

Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Cíle opatření

Podpora mladých zemědělců a strukturálních změn. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu.

Zvýšení konkurenceschopnosti.

Vymezení podporovaných oblastí

Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl. města Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory

Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou,

• pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU,

• žadatel předloží podnikatelský záměr na rozvoj své zemědělské činnosti, ve kterém bude uvedeno minimálně:

1. Popis plánovaného rozvoje zemědělské činnosti

- zaměření činnosti (předmět podnikání, hlavní podnikatelské aktivity a jejich struktura)

- současná ekonomicko-finanční situace žadatele

- místo podnikání

- popis produktů a zajištění marketingu

2. Rozpočet podnikatelského záměru, včetně finančního plánu

3. Plán investic (zaměření a rozsah investic, harmonogram pořízení, případně uvažovaný leasing a doba splatnosti)

4. Časový harmonogram podnikatelského záměru

5. Personální zajištění (počet vytvářených pracovních míst, způsob řízení firmy apod.) a odborná způsobilost žadatele

6. Informace, zda podnikatelský záměr navazuje na podporu z opatření I.3.3.

• žadatel splňuje odbornou způsobilost. V případě potřeby může být poskytnuta lhůta maximálně 36 měsíců od schválení podpory ke splnění podmínky odborné způsobilosti, pokud je toto uvedeno v podnikatelském záměru.

Kategorie příjemců podpory

Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, který nedosáhl věku 40 let a zahajuje zemědělskou činnost poprvé.

V případě, že mladý zemědělec zahajuje činnost v rámci právnické osoby, musí tento podnik řídit a zároveň se podílet na základním jmění z více než 50 %.

Způsobilé výdaje

Podporu lze poskytnout na:

• investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb), včetně nezbytných manipulačních ploch, pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drůbeže a včelařství,

i. výstavbu nebo rekonstrukci ustájovacích prostor a chovatelských zařízení,

ii. výstavbu nebo rekonstrukci skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby,

iii. výstavbu nebo rekonstrukci skladovacích prostor pro objemná krmiva,

investice do techniky a technologií pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže,

• investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, včetně:

iv. výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby,

v. výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur,

vi. nezbytných manipulačních ploch,

• investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu,

• nákup půdy,

• investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny.

Forma a výše podpory

Podpora bude poskytnuta ve dvou splátkách, a to po schválení žádosti a po posouzení realizace podnikatelského záměru.

Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

Podpora bude poskytnuta do maximální výše 40 000 € za období 2007 - 2013

Předčasné ukončení zemědělské činnosti

Podporou je zejména řešen problém nepříznivé věkové struktury zemědělců a nízký příliv mladých pracovníků do zemědělství. Obdobně jako u opatření I.3.2. Programu rozvoje venkova má opatření za cíl zlepšení věkové struktury zemědělců a přispěje k vyšší výkonnosti zemědělských podniků a intenzivnějšímu zavádění inovací.

V programovacím období 2004 - 2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Horizontálního programu rozvoje venkova, opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Opatření navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013).

Charakteristika opatření

Opatření motivuje starší zemědělce po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a vytvořit tak prostor pro nástup mladších zemědělců, což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova.

Cíle opatření

Dosažení podstatných strukturálních změn v rámci sektoru zemědělství. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu.

Zvýšení konkurenceschopnosti.

Vymezení podporovaných oblastí

Opatření je realizováno na území České republiky, mimo území hl. města Prahy.

Podmínky poskytnutí podpory:

postupitel (žadatel) - osoba předávající zemědělský podnik, nabyvatel - osoba přebírající zemědělský podnik.

A. Postupitel (žadatel) zemědělského podniku (může být pouze fyzická osoba):

• musí být zemědělským podnikatelem (tzn. fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku) a ukončí veškerou podnikatelskou činnost v zemědělství,

• ke dni podání žádosti dosahuje věku alespoň 55 let a v den podání žádosti nedosahuje věku potřebného pro nárok na starobní důchod, anebo nesmí být o více než deset let mladší, než je běžný věk odchodu do důchodu,

• po dobu alespoň 10 kalendářních let před podáním žádosti provozoval jako podnikatel zemědělskou výrobu, z toho nejméně poslední 3 kalendářní roky vlastním jménem a na vlastní odpovědnost v převáděném zemědělském podniku.

B. Nabyvatel zemědělského podniku může být fyzická nebo právnická osoba, která je

a) příjemcem dotace z opatření I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců nebo

b) zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku a převezme zemědělské hospodářství od převodce za účelem jeho zvětšení. V případě fyzické osoby se jedná o osobu, která nedosáhla věku 50 let.

Nabyvatel se musí zavázat, že bude nejméně po dobu 5 let podnikat v zemědělství (včetně obhospodařování zemědělských pozemků) na zemědělském podniku převedeném od postupitele (žadatele) a že nepřevede tento zemědělský podnik (včetně zemědělských pozemků) po dobu minimálně pěti let, s výjimkou případů vyšší moci.

Využívání poradenských služeb

Opatření je určeno ke zlepšení informovanosti podnikatelů v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství, vlastníků lesa, sdružení vlastníků, nájemců lesa, odborných lesních hospodářů a dalších osob podílejících se na resortních a dalších činnostech ve venkovské krajině. Cílem je usnadnit orientaci a podpořit zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou zároveň slučitelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí.

Opatření nenavazuje na žádnou z podpor Operačního programu či HRDP, tzn. jedná se o nové opatření.

Opatření umožní naplnění cílu vycházející z Koncepce zemědělského poradenství na roky 2004-2010.

Charakteristika opatření

Opatření má průřezový charakter a kromě osy I bude využíváno také v rámci témat osy II. Předmětem podpory je:

• finanční podpora pro zemědělce ke krytí nákladů při využívání služeb zemědělského poradenského systému, který bude zemědělcům poskytovat poradenské služby ke zvyšování manažerských schopností pro zvyšování výkonnosti jejich hospodaření a dodržování zásad společné zemědělské politiky, zejména cross-compliance a správné zemědělské praxe, nejméně v rozsahu povinných norem Společenství v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a údržby krajiny, zdraví lidí, zvířat a rostlin a potravinové bezpečnosti a norem bezpečnosti práce. Finanční podpora bude dále sloužit k podpoře šetrného způsobu hospodaření v souvislosti např. s agro-environmentálními opatřeními,

• finanční podpora vlastníkům lesa, nájemcům lesa a podnikatelským subjektům v lesním hospodářství pro poradenství v okruzích platné legislativy včetně příslušnosti orgánů státní správy a procesních lhůt (ochrana životního prostředí, pracovně právní vztahy, bezpečnost práce aj.), norem příslušného certifikačního systému, managementu a marketingu, logistiky, nových technologií. Finanční podpora bude dále sloužit k podpoře šetrného způsobu hospodaření v lesích v souvislosti např. s lesnicko-environmentálními opatřeními

Cíle opatření

Zlepšení trvale udržitelného managementu podniku.

Zlepšení a usnadnění managementu a zlepšení výkonu díky dalšímu rozvoji lidského potenciálu. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu.

Zvýšení konkurenceschopnosti.

Vymezení podporovaných oblastí

Poradenská služba je realizována na území České republiky (mimo území hl. města Prahy).

Podmínky poskytnutí podpory

Poradenská služba je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro každou schválenou žádost se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, poradenské služby se týkají zákonných požadavků uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a odpovídají vodítkům VI/185/250/04 v platném znění. Kategorie příjemců podpory

Fyzická nebo právnická osoba hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení.

Způsobilé výdaje

Podporu lze poskytnout jako příspěvek na nákup poradenských a konzultačních služeb, které odpovídají účelu podpory.

Forma a výše podpory

Druh podpory: přímá nenávratná dotace Způsob financování: podílové financování

Výše podpory: Podpora za poskytnuté poradenské služby bude poskytována max. do výše 80 % způsobilých výdajů.

Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora jsou stanoveny do 1500 €. Maximální výše podpory na jednoho příjemce je 315 tis. Kč pro období 2007 – 2013.

Document Metadata

Table of Contents

AKTUALIZACE KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Document Metadata