Obsah
Školní řád SOŠ denní studium
Obsah
Hlava I Základní ustanovení školního řádu 2
Článek 2 Podrobnosti k výkonu práv žáků a jejich zákonných zástupců 2
Článek 3 Podrobnosti k výkonu povinností žáků a jejich zákonných zástupců 3
Článek 4 Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování 6
Hlava II Oblast prevence a výskytu rizikových projevů chování 7
Článek 1 Základní ustanovení 7
Článek 2 Alkohol a návykové látky 7
Článek 3 Vandalismus a krádeže 7
Hlava III Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 8
Článek 1 Zásady hodnocení výsledků vzdělávání 8
Článek 2 Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení 8
Článek 3 Kritéria stupňů prospěchu 9
Článek 4 Kritéria stupňů hodnocení chování 10
Článek 5 Zásady, pravidla a způsoby hodnocení 10
Článek 6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků s individuálním vzdělávacím plánem, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 12
Článek 7 Sebehodnocení žáka 14
Článek 8 Informace o výsledcích vzdělávání 14
Článek 9 Komisionální zkoušky 14
Článek 1 Pochvaly a jiná ocenění 15
Hlava V Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, ochrany před rizikovými projevy chování a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 16
Článek 2 Uvolňování z POK v průběhu školního roku 17
Článek 3 Pravidla zacházení s majetkem 18
Hlava VI Organizace školního roku, provoz a vnitřní režim školy 18
Článek 1 Organizace učebního dne a výuky 18
Článek 2 Přítomnost cizích osob 19
Článek 5 Organizace školního roku u posledního ročníku 19
Hlava I Základní ustanovení školního řádu
1. Vzdělávání na naší škole je založeno na zásadách rovného přístupu občanů ČR a států EU, zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa, zdokonalování procesu vzdělávání a uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod.
2. Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména rozvoj osobnosti člověka, jeho způsobilosti, mravních a duchovních hodnot pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti,
získávání informací a učení se v průběhu celého života, získání všeobecného a odborného vzdělání, pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost, pochopení a
uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti, utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě
každého jedince, poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku, získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.
3. Žák se vzdělává na škole dobrovolně, což stvrzuje akceptováním rozhodnutí o přijetí ke
vzdělávání. Tím zároveň získává práva žáka a zavazuje se dodržovat povinnosti dané školním řádem.
4. Základními právními předpisy, o které se opírá školní řád, jsou zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon v platném znění), vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v
konzervatoři (dále jen vyhláška o středním vzdělávání v platném znění). V případě mimořádných opatření se řídíme pokyny KHS, MŠMT a MZ ČR.
5. Školní řád platí na půdě školy i na akcích školou pořádaných. Vymezuje zejména práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců a pedagogů v celém průběhu výchovně vzdělávacího procesu.
6. Školní řád je zveřejněn na webových stránkách školy.
7. Žáci jsou seznámeni se školním řádem a s povinností dodržovat jej v třídnických hodinách zařazených do rozvrhu na počátku školního roku (doloženo zápisem v TK). Zákonní zástupci jsou upozorněni na povinnost seznámit se se školním řádem na třídních schůzkách pro budoucí 1. ročníky konaných před zahájením vzdělávání a prostřednictvím výzvy zaslané
třídním učitelem zákonným zástupcům s využitím webových aplikací programu Bakaláři.
8. Školní řád může být ovlivněn a automaticky upraven opatřeními vydanými KHS, MŠMT nebo MZ ČR.
Článek 2 Podrobnosti k výkonu práv žáků a jejich zákonných zástupců
1. Žák má právo na vzdělávání, a to v souladu s úvodním ustanovením.
2. Žák má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a aby bylo chráněno jeho jméno.
3. Žáci mají právo vyslovit svůj jakkoli odlišný názor, dodrží-li přitom zásady slušného jednání. Žáci se mohou rovněž vyjadřovat ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí
jejich vzdělávání, mají právo obracet se s připomínkami a návrhy na třídního učitele, školního výchovného poradce, případně ředitelku školy.
4. Žák má veškerá práva vycházející z Úmluvy o právech dítěte a z Ústavy ČR.
5. Žák má právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání a na spravedlivé ohodnocení výsledků svého vzdělávání podle pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou součástí školního řádu a tematických plánů jednotlivých předmětů.
6. Žák má právo na ochranu svých osobních údajů. Škola nesmí neoprávněné osobě sdělit údaje, které o žáku shromažďuje. Škola postupuje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a školským zákonem v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) označované též jako GDPR (General Data Protection Regulation).
7. Žák má právo využívat služeb školní knihovny.
8. Žák má právo na přizpůsobení způsobu vzdělávání podmínkám žáka pro toto vzdělávání. Toto právo se realizuje opatřeními, která odpovídají konkrétním vzdělávacím podmínkám daného žáka.
9. Žák má právo užívat zařízení školy, pomůcky, další výukový materiál. Je však povinen řídit se pokyny učitelů a jiných oprávněných osob.
10. Nezletilý žák má právo na stravování ve školní jídelně smluvně zajištěné školou vzhledem k tomu, že škola nedisponuje vlastní školní jídelnou.
11. Žák může v rámci pitného režimu pít nápoje i během teoretické výuky, není-li to v rozporu se stanoveným řádem učebny. Konzumovat stravu smí pouze o přestávkách či volných
hodinách.
12. Žák a zákonný zástupce nezletilého žáka má právo na informace o výchově a vzdělávání a na poradenskou pomoc školy prostřednictvím školního poradenského pracoviště (výchovný poradce – VPO). Tyto informace jsou vždy sdělovány výlučně jedním z těchto kanálů:
a. osobně,
b. přes Komens systému Bakaláři,
c. přes žákovský email,
d. přes email uvedený zákonným zástupcem v systému Bakaláři,
e. přes telefonní číslo uvedené zákonným zástupce nebo žákem v systému Bakaláři.
13. Žáci mají právo obracet se se svými problémy na VPO.
14. Žák má právo po dohodě s vyučujícím využít konzultací k upevnění a rozšíření vědomostí a dovedností.
15. Zletilý žák má právo volit a být volen do školské rady. Toto právo má také zákonný zástupce nezletilého žáka.
16. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami má právo na vytvoření nezbytných podmínek pro své vzdělávání.
17. Žák má právo se vzdělávat podle individuálního vzdělávacího plánu na základě povolení ředitelky školy, dle § 18 školského zákona.
18. Žák může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného ředitelce školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce.
19. Žáci i zákonní zástupci mají právo přístupu do webové aplikace Bakaláři pro kontrolu prospěchu, absence a dalších údajů evidovaných školou.
Článek 3 Podrobnosti k výkonu povinností žáků a jejich zákonných zástupců
1. Žák má povinnost řádně docházet do školy, tedy účastnit se vyučování (rozvrh hodin, školní akce). Po absenci je žák povinen neprodleně zjistit si u svých spolužáků či vyučujícího
zameškané učivo a úkoly vyplývající ze zameškaných hodin či jiné povinnosti (dále jen úkoly) splnit. V případě dlouhodobé absence je žák povinen dohodnout si termíny ke splnění úkolů s jednotlivými vyučujícími.
2. Žák má povinnost účastnit se distančního způsobu vzdělávání. Žák poskytne třídnímu učiteli informace důležité ke stanovení způsobu distanční výuky. Podmínky budou tomuto
přizpůsobeny.
3. Žák má povinnost řádně se vzdělávat. V průběhu vyučovací hodiny žák aktivně pracuje dle pokynů pedagogických pracovníků, plní studijní povinnosti vyplývající z vyučovacích hodin, zejména vyhotovuje domácí úkoly, protokoly, seminární práce, referáty, nosí vyžadované pomůcky, oblečení apod., nenarušuje podmínky a průběh vzdělávání. Porušuje-li žák výše zmíněné povinnosti, posoudí vyučující na základě individuálních přístupů jeho zařazení do speciálního režimu, tj. odeslání na výchovný pohovor u ředitele či VPO (u zletilého žáka
okamžitě) a plnění stanovených úkolů dle jejich pokynů.
4. Žák má povinnost účastnit se předem domluvených konzultací, doučování a zkoušení všech forem v náhradních termínech, které si s vyučujícím odsouhlasil.
5. Žák, kterému je stanoven individuální vzdělávací plán, postupuje důsledně podle plánu schváleného ředitelem školy, tj. účastní se vyučování, konzultací a přezkoušení ve stanoveném rozsahu a plní studijní povinnosti zadané jednotlivými pedagogickými
pracovníky.
6. Zletilý žák a zákonný zástupce nezletilého žáka má povinnost minimalizovat čas strávený žákem při návštěvách lékaře. Žák se snaží zameškat minimum vyučovacích hodin, a pokud to ordinační hodiny dovolí, předem plánovanou návštěvu lékaře vykoná mimo vyučování.
7. Žák má povinnost dodržovat školní řád, předpisy a ústní pokyny k ochraně zdraví a
bezpečnosti a další vnitřní předpisy školy (zejména řády odborných učeben, dílen, počítačové sítě, knihovní a výpůjční řád atd.), s nimiž byl prokazatelně seznámen (doloženo zápisem v TK). Odškodnění za úrazy a škody vzniklé porušením školního řádu mohou být školou vymáhány.
8. Zletilý žák a zákonný zástupce nezletilého žáka má povinnost v případě změny vždy
bezodkladně informovat školu o aktuálních telefonních a e-mailových kontaktech. Telefonní čísla se využívají při nouzových situacích u ochrany zdraví a bezpečnosti.
9. Žák má povinnost osvojovat si základní pravidla společenského chování a řídit se jimi. Má povinnost být ukázněný, musí plnit pokyny pedagogických pracovníků a jiných zaměstnanců školy.
10. Žák má povinnost, pokud při tvorbě samostatných prací využívá cizí zdroje, tyto zdroje vždy řádně uvést (řídí se normou ČSN ISO 690). Porušení této povinnosti je hrubým porušením školního řádu.
11. Žák se zdržuje hrubých, nevhodných a exhibicionistických projevů, v žádném případě
nepoužívá vulgárních výrazů. Musí se chovat tak, aby nedošlo k ohrožení lidské důstojnosti.
12. Žák má povinnost přiložit ISIC ke snímači při vstupu do budovy školy a při odchodu ze školy.
13. Žák má povinnost při zapomenutí nebo ztrátě ISIC karty nahlásit tuto skutečnost třídnímu učiteli a bezodkladně vyzvednout v sekretariátu školy dočasnou a zažádat o novou kartu.
14. Žák využívá pro odkládání svršků a obuvi šatní skříňky v suterénu školy. Přezouvání do čisté obuvi, která umožňuje stabilní chůzi je povinné od 1. 11. do 31.3. a ve dnech nepříznivého počasí, které by vedlo ke znečištění prostor školy. V ostatních měsících je doporučováno.
15. Žák udržuje pořádek ve třídě i v ostatních prostorách školy a chová se takovým způsobem, aby nedocházelo k poškození a ničení majetku. Zachází s ním šetrně a ohleduplně.
16. Žáci se v průběhu vyučování zdržují v areálu školy. Odchod před ukončením výuky je možný na základě oznámení potvrzené třídním učitelem, jeho zástupcem nebo vyučujícím pedagogem (odchod musí být vždy předem řádně zdůvodněn, a to dle pravidel pro
omlouvání absence, přičemž u nezletilých žáků může být uskutečněn pouze s vědomím zákonného zástupce).
17. Žáci nenechávají své věci bez dozoru, nenosí do školy vyšší částky finanční hotovosti, využívají svoji k odkládání věcí svoji uzamykatelnou skříňku.
18. Ve výuce žáci používají pouze učitelem povolená technická zařízení.
19. Žák nesmí zapojovat do školní elektrické sítě vlastní elektrické spotřebiče.
20. Žákům je zakázáno ve škole a na akcích pořádaných školou pořizovat záznam bez výslovného souhlasu nahrávaných. Pořizování zvukových a obrazových záznamů osob (pedagog, účastník) bez jejich svolení je v rozporu s občanským zákoníkem (§ 84 a § 85).
21. Služba určená třídním učitelem dbá na pořádek ve třídě, maže tabuli a na počátku každé vyučovací hodiny nahlásí nepřítomné žáky.
22. Služba v případě nepřítomnosti učitele ve třídě po deseti minutách od zahájení vyučovací hodiny hlásí tuto nepřítomnost zástupci ředitele nebo řediteli.
23. Žáci zdraví vyučující a ostatní zaměstnance školy při prvním setkání s nimi v daném dni.
24. Ve vnitřních i vnějších prostorách školy je žákům zakázáno kouření (včetně elektronických cigaret a podobných zařízení), požívání alkoholických nápojů a užívání, distribuce či jiná manipulace s látkami označenými zákonem a nařízením vlády jako látky návykové. Další podrobnosti z oblasti prevence rizikových projevů chování upravuje hlava II školního řádu.
25. Žákům je zakázáno do školy nosit zbraně, předměty a látky, které mohou ohrozit zdraví a život nebo poškodit majetek.
26. Mobilní zařízení smí žáci ve výuce používat pouze se souhlasem vyučujícího, a to na jeho přímý pokyn, jinak ho mají vypnuté. Na akcích školy (besedy, divadlo, exkurze, kino,
přednášky apod.) musí být zcela vypnuto a uschováno tak, aby nerozptylovalo žákovu pozornost. Mobilní zařízení má žák pod přímou kontrolou tak, aby nemohlo být odcizeno.
27. Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka má povinnost informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, údaje podle § 28 odst. 2 a 3 školského zákona a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
28. V případě mimořádných opatření se žák řídí pokyny KHS, MŠMT a MZ ČR.
29. Žák má povinnost při elektronické komunikaci se zaměstnanci školy používat svoji školní e- mailovou adresu. Školní e-mailovou schránku je povinen pravidelně denně kontrolovat.
30. Povinností žáků je denně navštěvovat webovou platformu Teams. Žáci i zákonní zástupci využívají platformu Bakaláři s vlastními přístupovými údaji.
31. Žák se nesmí účastnit školního vyučování či školních akcí, je-li zřejmé, že jeho stav může ohrozit zdraví ostatních žáků nebo že se jeho stav může zhoršit tak, že bude vyžadovat ošetření.
32. Povinností zákonného zástupce žáka je v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu žáka dostavit se na vyzvání osobně k převzetí žáka ze školy.
33. Zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen na vyzvání ředitele školy osobně se zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se chování a vzdělávání žáka.
34. Ve škole není povolena činnost a propagace politických stran a politických hnutí.
35. Stejné povinnosti jako zletilý žák má i plně svéprávný nezletilý žák.
36. Každou ztrátu, případně odcizení osobního majetku je žák povinen neprodleně nahlásit TU nebo v sekretariátu školy. Pokud bude nahlášení s prodlevou, nelze uplatnit pojistný nárok.
37. Každý úraz vzniklý v areálu školy nebo na akci konané v rámci vyučování je žák povinen neprodleně nahlásit zaměstnanci školy.
Článek 4 Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování
1. Neúčast ve vyučování omlouvá žákovi třídní učitel, který rozhodne na základě prokázaných důvodů a posouzení okolností daného případu (četnost nepřítomnosti žáka aj.), zda se jedná o omluvenou či neomluvenou neúčast žáka ve vyučování.
2. Prokázání důvodů absence musí být zaznamenáno v omluvném listě s podpisem zákonného zástupce žáka (popřípadě vychovatele, pokud jde o nezletilého žáka školy ubytovaného v domově mládeže). Dokladem prokazujícím důvody nepřítomnosti je například lékařské
potvrzení, úřední doklad. V odůvodněných případech lze akceptovat vyjádření zákonného zástupce žáka.
3. Omluvný list předkládá žák nebo zákonný zástupce žáka:
a. nejpozději 3. kalendářní den od počátku nepřítomnosti, nebo
b. v první den nástupu po absenci v případech, kdy 3. kalendářní den od počátku nepřítomnosti vypršel již v době nepřítomnosti.
c. pro období distanční výuky, předkládá žák omluvný list až první den přítomnosti ve škole. Pokud je žák nebo zákonný zástupce vyzván třídním učitelem, je jeho
povinností předložit omluvný list bezodkladně.
4. Předem známou neúčast ve vyučování musí oznámit žák třídnímu učiteli minimálně
s týdenním předstihem, pokud se nejedná o urgentní záležitost (tragická událost, nehoda, úraz apod.)
5. Absence, která není řádně a včas doložena, je pokládána za neomluvenou.
6. Podpis rodiče zletilého žáka u záznamu absence v omluvném listu je součástí informovanosti rodiče o průběhu vzdělávání jeho dítěte.
7. Forma záznamu absence v omluvném listě bude např.: Návštěva praktického lékaře (zubaře, očního apod.) /návštěva obecního úřadu od … do … hodin.
8. Nepřítomnost z rodinných a nepředvídaných důvodů musí být rovněž doložena. Mezi tyto důvody patří doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení při náhlém
onemocnění nebo úrazu, úmrtí rodinného příslušníka, svatba přímých příbuzných, stěhování, nepředvídatelné přerušení dopravy do školy nebo jiná nepředvídatelná havarijní situace.
9. Nepřítomnost před ukončením výuky je rovněž zaznamenána v omluvném listu (viz Hlava I, čl. 3, bod 16 školního řádu).
10. Neplnění řádné školní docházky má škola právo oznámit u příslušných státních úřadů. V
případě nezletilého žáka oznámí podezření z porušení rodičovské zodpovědnosti dle zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí a v případě zletilého žáka oznámí neplnění
řádné školní docházky podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře.
11. Dopady absence žáků řeší § 68 odst. 2 školského zákona. Jestliže se žák neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve písemně ředitel školy zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak žák bude posuzován, jako by
vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
12. Ředitelka školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě může rozhodnout, že tento žák nebude v
některých předmětech hodnocen. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě písemného doporučení registrujícího praktického nebo odborného lékaře. Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka podává žádost ihned po vzniku
důvodů pro uvolnění. Řídí se vyhláškou č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu.
Hlava II Oblast prevence a výskytu rizikových projevů chování
1. Ve škole působí školní výchovný poradce. Xxxxx rovněž spolupracuje s externím psychologem.
2. VPO je zodpovědný za oblast prevence výskytu rizikových projevů chování. V případě potřeby nabízí žákům možnost konzultace s případnými problémy, které spadají do jeho kompetence. Jedná se zejména o problémy ve vztahu k alkoholu, k návykovým látkám, k šikaně, vandalismu, poruchám příjmu potravy apod. Konzultace jsou možné po dohodě.
3. Žáci mají možnost vlastní či spolužákův problém oznámit jakémukoliv zaměstnanci školy, zejména třídnímu učiteli, VPO nebo vedení školy. Případně anonymně prostřednictvím
„školní schránky“. Škola vyvine maximální úsilí k vyřešení zjištěných problémů a využije všech nástrojů a prostředků, které má k dispozici.
Článek 2 Alkohol a návykové látky
1. V rámci tohoto školního řádu mezi návykové látky řadíme alkohol, přírodní či syntetické látky s omamným či psychotropním účinkem, např. nikotin, kanabinoidy, pervitin apod. Seznam návykových látek je uveden v nařízení vlády č. 463/2013Sb., o seznamech návykových látek, v platném znění. Návykovým látkám se také věnuje zákon č. 167/1998 Sb., v platném znění.
2. Požívání alkoholu a návykových látek osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí.
3. Distribuce návykových látek je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin.
4. V prostorách školy i na akcích pořádaných školou v rámci výuky je všem osobám zakázáno užívat alkohol a návykové látky. Dále je zakázáno s alkoholem či návykovými látkami
manipulovat nebo je do školy (nebo akce školy v rámci výuky) donášet, což neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením.
5. V prostorách školy i na akcích pořádaných školou v rámci výuky je všem žákům zakázáno
užívat tabák, ať už prostřednictvím běžné cigarety, doutníku, klasické nebo vodní dýmky, tak i elektronické cigarety.
6. V případě, že zaměstnanec zjistí, že se v objektu či na pozemcích školy či na akci školy
vyskytuje látka, u níž je podezření, že se jedná o alkohol či návykovou látku, nebo v případě přechovávání takových látek žákem, neprodleně informuje školního metodika prevence.
7. V případě, kdy se škola o rizikovém chování žáka ve spojení s alkoholem či návykovými látkami dozví, metodik prevence tuto skutečnost sdělí zákonnému zástupci žáka.
8. Škola oznámí orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že nezletilý žák požívá návykové látky.
9. V případě zjištění distribuce a šíření návykových látek je každý zaměstnanec povinen takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci Policii České republiky.
Článek 3 Vandalismus a krádeže
1. Vandalismus je jev, který je v rozporu se zásadami slušného chování a je společensky
nepřijatelný. Každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a nikdo nemá právo úmyslně poškozovat cizí majetek.
2. Pokud se žák dopustí poškození cizího majetku, vymáhání náhrady se řídí Hlavou V, článek 3.
3. Krádeže jsou protiprávním jednáním. Jakmile se zaměstnanec školy o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení nebo doporučí poškozenému či jeho zákonnému zástupci se na tyto orgány obrátit.
1. Šikana je jakékoli chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí.
2. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního
obtěžování, až zneužívání.
3. Může se realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, formou tzv. kyberšikany. Ta zahrnuje zejména útoky pomocí e-mailů, SMS zpráv, sociálních sítí, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako
demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků.
Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti.
4. Šikana do školy ani do života nepatří a jako taková nebude školou nijak tolerována.
Hlava III Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Článek 1 Zásady hodnocení výsledků vzdělávání
1. Hodnocení výsledků vzdělávání je součástí procesu vzdělávání. Hodnocení je prováděno
klasifikací. Jejím cílem je vyjádřit příslušným klasifikačním stupněm vědomosti, dovednosti a návyky, které si žáci osvojili, a motivovat žáky k jejich doplňování, upevňování a rozšiřování v rozsahu učiva daného předmětu. Hodnoceny známkou mohou být i domácí úkoly. Způsob jejich hodnocení je v kompetenci každého vyučujícího. Mezi domácí úkoly se počítá např. samostatná práce různého charakteru, protokoly apod.
2. Při hodnocení a klasifikaci výkonu žáka učitel uplatňuje vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt, výsledky práce hodnotí objektivně, nepodléhá subjektivním ani vnějším vlivům.
3. Hodnocení výsledku vzdělávání při distanční výuce jsou založeny především na slovním hodnocení s formativní zpětnou vazbou a sebehodnocení žáků.
4. Součástí hodnotícího procesu a vytváření vlastní zpětné vazby je sebehodnocení žáka.
5. Při hodnocení a klasifikaci chování učitel přihlíží k tomu, zda je chování v souladu se školním řádem.
6. U žáků s povoleným IVP z důvodu speciálních vzdělávacích potřeb, mimořádného nadání nebo z jiných závažných důvodů se uplatňují pravidla uvedená v článcích 1 až 5.
7. Xxxxxx, termíny zkoušek a konzultací jsou stanoveny přílohou k jejich individuálnímu vzdělávacímu plánu.
8. Pokud je požadována v daném předmětu též písemná nebo praktická zkouška, je žák povinen ji vykonat. Žák je povinen tyto termíny respektovat a být hodnocen v řádném termínu. Pokud nebude možné žáka za 1. pololetí hodnotit a žák si nebude plnit požadavky vyplývající z IVP, bude individuální vzdělávací plán změněn na denní formu vzdělávání.
9. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání jsou uvedena ve školním řádu a pro jednotlivé předměty jsou upřesněna v příloze tematického plánu.
Článek 2 Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení
1. Prospěch žáků v povinných a nepovinných předmětech je klasifikován těmito stupni:
a. 1 – výborný,
b. 2 – chvalitebný,
c. 3 – dobrý,
d. 4 – dostatečný,
e. 5 – nedostatečný.
2. Chování se hodnotí těmito stupni hodnocení:
a. 1 – velmi dobré,
b. 2 – uspokojivé,
c. 3 – neuspokojivé.
3. Předměty klasifikují vyučující předmětů, chování hodnotí třídní učitel.
4. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení má podle vyhlášky č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání stupně prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl a nehodnocen.
5. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín spadající zpravidla do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, nejpozději však do 30. 6. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. V tomto případě vyučující uplatňuje ve druhém pololetí takové požadavky, aby žák prokázal potřebné zvládnutí látky za obě pololetí.
6. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
7. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou těch, z nichž se žák nehodnotí.
8. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
Článek 3 Kritéria stupňů prospěchu
1. Výborný – bezpečné zvládnutí poznatků, pochopení vazeb, vztahů mezi nimi, pohotové a samostatné řešení navozených přiměřených problémů, tvořivé uplatnění získaných poznatků.
Správný, přesný a výstižný ústní a písemný projev. Písemný a grafický projev přesný a estetický. Schopnost samostatného studia. Chyb se žák dopouští zřídka. Příprava je
systematická. Na dílně je k práci připraven, ovládá principy a postupy práce, pracoviště má v pořádku, pracuje se zájmem, dodržuje bezpečnostní opatření, ve výsledcích se dopouští jen malých chyb. Žák přichází s mnoha kreativními řešeními zadaného úkolu. Jeho práce vykazuje známky estetického vnímání a přirozeného hlubšího zájmu o výtvarný obor. Tvoří až nad
rámec zadání se zápalem a radostí.
2. Chvalitebný – žák je méně samostatný v aplikaci poznatků než žák hodnocený stupněm výborný, potřebuje občasný podnět učitele. Menší nedostatky jsou v ústním a písemném projevu. Grafický projev je přesný, formulace bez větších nepřesností. Samostatně nebo s
menší pomocí studuje vhodné texty. V práci na dílně se dopouští drobných chyb a potřebuje občas pomoc učitele. Na práci je dobře připraven, pracoviště udržuje v pořádku. Ve
výsledcích mívá malé chyby. Žák ovládá estetická pravidla, snadno si poradí s výtvarným zadáním. Malá motivace učitele ho dokáže posunout k přesvědčivému tvůrčímu výstupu. Ovládá výtvarné techniky.
3. Dobrý – drobné mezery v uceleném osvojení problematiky předmětu. Požadované činnosti nevykonává vždy přesně a rychle. Podstatnější chyby dokáže s pomocí učitele korigovat. S pomocí učitele uplatňuje své poznatky při řešení úkolů. Myslí vcelku správně, není příliš
tvořivý. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je správný, ale méně estetický. Častější nedostatky jsou ve výsledcích činnosti žáka. Zvládne samostatně studovat středoškolské učební texty. V práci na dílně potřebuje občas pomoc učitele, je méně samostatný. Ve vztahu k práci má výkyvy. Svou práci si nedokáže účelně
zorganizovat. Pracoviště má v pořádku. S přispěním učitele pracuje na tvorbě modelu, cvičné
práci, šitém produktu. Ve tvorbě žáka jsou viditelné výkyvy, s obtížemi ovládá výtvarné prostředky potřebné k tvůrčí práci, potřebuje více podpory a motivace od učitele ke
kultivovanějšímu výtvarnému projevu.
4. Dostatečný – závažné mezery v ucelenosti vědomostí. V intelektuálních a motorických
činnostech je málo pohotový a má v nich nedostatky. V ústním projevu není samostatný. V ústním a písemném projevu se vyskytují závažné nedostatky. Grafický projev je málo přesný a není estetický. Chyby dokáže žák s větší pomocí učitele opravit. Má obtíže při samostatném studiu. Na dílně pracuje bez dostatečného zájmu, na práci se nepřipravuje pravidelně,
nedokáže si ji účelně zorganizovat a vyžaduje soustavný dohled učitele. Má problémy s pořádkem na pracovišti. Častěji dochází k chybným výsledkům práce, z nichž nedokáže vyvodit závěry. Bez pomoci nedodržuje správný postup. Žák prokazuje malou koncentraci
k tvůrčí práci, jeho estetický projev jeví známky nedostatečné technické výbavy důležité pro zvládání výtvarných úkolů. Potřebuje velkou podporu učitele.
5. Nedostatečný – značné mezery v ucelenosti poznatků, podstatné nedostatky v intelektuální a motorické činnosti. Velmi závažné chyby při řešení úkolů, které ani s vydatnou pomocí učitele nedokáže odstranit. Vážné nedostatky v logickém uvažování, ústním i písemném projevu.
Nedovede samostatně studovat. Nejeví zájem o studium. Na dílnu chodí nepřipraven. Přes vydatnou pomoc učitele nedodržuje stanovené pracovní postupy. Na pracovišti mívá
nepořádek. Výsledky práce jsou zatíženy hrubými chybami. Dopouští se prohřešků proti
bezpečnosti práce. Ve výtvarném procesu pracuje s nechutí a neohrabaně nebo rezignuje na jakoukoli tvůrčí činnost, nejeví zájem o výtvarný obor. Nereaguje na podporu a motivaci ze strany učitele.
6. Kritéria stupňů prospěchu jsou patřičně modifikována u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s doporučením školského poradenského zařízení.
Článek 4 Kritéria stupňů hodnocení chování
1. Velmi dobré – žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Ojediněle se může dopustit méně závažných
přestupků proti školnímu řádu.
2. Uspokojivé – žák se dopustil závažného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského chování ve škole i na veřejnosti. Mezi méně závažné přestupky patří i neplnění si základních školních povinností. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
3. Neuspokojivé – žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského chování a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.
Článek 5 Zásady, pravidla a způsoby hodnocení
1. Při hodnocení výsledků vzdělávání jsou využívány především dva základní způsoby hodnocení: formativní a sumativní hodnocení.
2. Cílem sumativního hodnocení je informovat o tom, co dotyčný žák zvládl na konci určitého období. Jeho účelem je získat konečný přehled o dosahovaných výkonech či roztřídit žáky dle výsledků.
3. Formativní hodnocení zajišťuje informaci o tom, jakou přidanou hodnotu žák v rámci vzdělávání v daném předmětu získal.
4. Při aplikaci formativního hodnocení se především uplatňuje:
• individuální práce s žákem s důrazem na vzájemnou komunikaci a poskytování zpětné vazby;
• znalost cílů učení v hodině a zpřístupnění výsledků žákovských prací ohodnocených různým stupněm (silné a slabé stránky práce);
• řízená diskuze, která je vedena tak, aby učitel měl přehled o stavu učení žáka (cílené vyvolávání, časový odstup pro odpověď od položené otázky, zařazování otevřených otázek apod.);
• permanentní poskytování zpětné vazby (podpora procesu učení, práce s chybou, vyloučení obecné chvály a kritiky, komentování hodnocení známkou);
• využívání žáků jako zdroje učení (práce ve skupinách, hodnocení se vzájemně, vytváření kontrolních otázek žáky).
5. Nároky kladené na žáka v průběhu klasifikačního období vycházejí ze schválených učebních dokumentů (osnovy nebo školního vzdělávacího programu).
6. Klasifikace v jednotlivých předmětech je výsledkem průběžného hodnocení žáka za celé klasifikační období (s výjimkou hodnocení, které je výsledkem komisionální zkoušky).
7. S podmínkami hodnocení předmětu jsou žáci seznámeni učitelem na začátku školního roku.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výsledků vzdělávání a chování žáka získává učitel zejména následujícími metodami, formami a prostředky:
a. soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
b. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
c. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické, výtvarné, pohybové),
d. kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,
e. klauzurní zkouškou u talentových oborů,
f. analýzou činnosti žáka,
g. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko- psychologických poraden a zdravotnických služeb,
x. xxxxxxxx se žákem a zákonnými zástupci žáka.
9. O klasifikaci si učitel vede soustavný a přehledný záznam.
10. Jednotlivé známky průběžného hodnocení mají různou, předem plánovanou váhu podle typu zkoušení nebo jiného hodnocení. Váhy mají hodnotu 1-10, X a C. V předmětech s převahou
teorie učitel hodnotí jak ústní, tak písemný projev a další výkony žáka. V předmětech s převahou praktických činností učitel rovnoměrně přihlédne k hodnocení kvality práce, výsledků praktických činností a teoretické přípravy.
11. Klasifikace z volitelných povinných předmětů může být alternativně založena na hodnocení dlouhodobé seminární práce. Seminární práce může být zadána nejdéle na dobu
klasifikačního období.
12. Žák je průběžně hodnocen pětistupňovou klasifikací. Vzniká-li známka na základě bodového systému, je nutno stanovit procentuální hranice nutné k dosažení určitého klasifikačního stupně za celkový dosažený počet bodů v klasifikačním období. Závazné limity:
a. výborný – 90 % až 100 %;
b. chvalitebný – 75 % až 89,99 %;
x. xxxxx – 60 % až 74,99 %;
d. dostatečný – 40 % až 59,99 %;
e. nedostatečný – do 39,99 % maxima dosažitelných bodů.
13. Náročné písemné zkoušení (zaměřené na procvičování delších pasáží učiva) koordinují vyučující tak, aby v daný den nenastal souběh více než dvou písemných prací. Termín
čtvrtletní písemné práce z matematiky je žákům oznámen nejméně týden předem. Termíny ostatních písemných prací se žákům nemusí sdělovat. Pokud tak učitel učiní, může provést předběžný záznam v třídní knize.
14. Jsou-li na začátku školního roku konány vstupní testy k získání informací o úrovni výchozích znalostí, do klasifikace se nezapočítávají.
15. Pokud vyučující nemá dostatečné podklady pro klasifikaci, vznikají důvody pro to, že žáka nelze z předmětu hodnotit. Vyučující v hodinách praktické a výtvarné výuky stanoví na
začátku klasifikačního období, co všechno musí žák zvládnout, aby byl žák z předmětu hodnocen.
16. Překročí-li absence limit 30 % při standardní výuce, může učitel po žáku vyžadovat písemné zpracování témat souvisejících s obsahem výuky v daném klasifikačním období formou
referátů, esejů, náhradních prací, řešení příkladů apod., na jejichž základě bude možno žáka z předmětu hodnotit. Pokud při této nadměrné absenci učitel nemohl žáka průběžně hodnotit, nebo má pochybnosti, že žák pro častou absenci neovládá učivo v požadovaném rozsahu, je žák za příslušné klasifikační období klasifikován na základě souhrnné zkoušky z učiva daného období. Obsah, rozsah a forma souhrnné zkoušky je v plné kompetenci vyučujícího daného předmětu.
17. Žák je za každé pololetí hodnocen samostatně.
18. Vzdělává-li se žák podle individuálního vzdělávacího plánu, v každém klasifikačním období koná z povinného předmětu nejméně dvě zkoušky. U předmětů praktické a výtvarné výuky
škola umožní žáku vykonat tyto práce i v termínech, kdy jsou tyto předměty součástí rozvrhu jiné třídy. Distanční způsob vzdělávání je vždy hodnocen nižší váhou.
19. Hodnocení chování žáka třídním učitelem je výsledkem průběžného sledování chování žáka za celé klasifikační období. Třídní učitel průběžně vede ve svých podkladech záznamy všech okolností, které se mohou promítnout do konečné klasifikace chování známkou.
1. U žáků s povoleným IVP z důvodu speciálních vzdělávacích potřeb, mimořádného nadání nebo z jiných závažných důvodů se uplatňují pravidla uvedená v článcích 1 až 5.
2. Rozsah, termíny zkoušek a konzultací jsou stanoveny přílohou k jejich individuálnímu vzdělávacímu plánu.
3. Pokud je požadována v daném předmětu též písemná nebo praktická zkouška, je žák povinen ji vykonat. Žák je povinen tyto termíny respektovat a být hodnocen v řádném termínu. Pokud nebude možné žáka za 1. pololetí hodnotit a žák si nebude plnit požadavky vyplývající z IVP, bude individuální vzdělávací plán změněn na denní formu vzdělávání.
4. Xxxxxxx, žákem, či studentem (dále jen „žák“) se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na
rovnoprávném základě s ostatními, potřebuje poskytnutí podpůrných opatření vyplývajících z jeho individuálních potřeb na základě jeho zdravotního stavu, odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek.
a. žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního stavu
b. žáci s vadami řeči
c. žáci se specifickými poruchami učení, pozornosti a chování
d. žáci z odlišných kulturních a životních podmínek
e. žáci, jejichž mateřským jazykem není čeština
f. žáci nadaní a mimořádně nadaní, pokud mají přidružené speciální vzdělávací potřeby
5. Podpůrná opatření prvního stupně představují minimální úpravu metod, organizace a hodnocení vzdělávání a jsou poskytována žákovi, u kterého se projevuje potřeba úprav ve vzdělávání nebo školských službách a zapojení v kolektivu.
6. Pokud by k naplnění vzdělávacích potřeb žáka nepostačovalo poskytování podpůrných opatření prvního stupně, doporučí škola nebo školské zařízení žákovi využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb.
7. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně se poskytují na základě doporučení školského poradenského zařízení a s informovaným souhlasem zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.
8. Podpůrná opatření se poskytují samostatně nebo v kombinacích různých druhů a stupňů v souladu se zjištěnými speciálními vzdělávacími potřebami žáka. Konkrétní druh podpůrného opatření lze poskytovat pouze v jednom stupni.
9. Vyžadují-li to speciální vzdělávací potřeby žáka, zpracovává škola individuální vzdělávací plán. Individuální vzdělávací plán se zpracovává na základě doporučení školského poradenského zařízení.
10. Individuální vzdělávací plán je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka, přičemž vychází ze školního vzdělávacího programu a je součástí dokumentace žáka ve školní matrice.
11. Individuální vzdělávací plán obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem, identifikační údaje žáka a údaje o pedagogických pracovnících podílejících se na vzdělávání žáka. V individuálním vzdělávacím plánu jsou dále uvedeny zejména informace o:
a. úpravách obsahu vzdělávání žáka,
b. časovém a obsahovém rozvržení vzdělávání,
c. úpravách metod a forem výuky a hodnocení žáka,
d. případné úpravě očekávaných výstupů vzdělávání žáka.
12. Zpracování a provádění individuálního vzdělávacího plánu zajišťuje škola. Individuální vzdělávací plán se zpracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením, žákem a zákonným zástupcem žáka, není-li žák zletilý.
13. Škola seznámí s individuálním vzdělávacím plánem všechny vyučující žáka a současně žáka a zákonného zástupce žáka, není-li žák zletilý, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Ze zákona lze vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu poskytnout pouze na základě písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.
14. Školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou sleduje a nejméně jednou ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu a poskytuje žákovi, zákonnému zástupci žáka a škole poradenskou podporu. V případě nedodržování opatření uvedených v individuálním vzdělávacím plánu informuje o této skutečnosti ředitele školy.
15. Jakékoli změny v individuálním vzdělávacím plánu musí být konzultovány obdobně jako jeho samotné vytvoření.
16. Veškerá podpůrná opatření, včetně individuálního vzdělávacího plánu, škola poskytuje
bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a poté, co zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka udělil ve škole nebo školském zařízení písemný informovaný souhlas s jejich poskytováním.
17. Pro žáky s podpůrnými opatřeními prvního stupně je využíváno různých forem hodnocení,
práce s kritérii hodnocení v závislosti na charakteru žákova problému, s důrazem na podporu rozvoje dovedností a vědomostí žáka, zohlednění akcelerovaného vývoje nadaných žáků v
práci s učivem. Vyučující podporují autonomní hodnocení (sebehodnocení). Hodnocení vždy musí zohledňovat sociální kontext, ve kterém probíhá, a směřovat nejen k vyhodnocení úspěšnosti žákova učení, ale také k posílení jeho motivace pro vzdělávání.
18. U žáků s podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně vychází hodnocení ze zjištěných specifik žáka. Nastavují se taková kritéria hodnocení, která žákovi umožní dosahovat
osobního pokroku. Užívá se různých forem hodnocení, jejichž kritéria respektují charakter obtíží nebo specifik žáka, včetně jeho nadání nebo mimořádného nadání. Z hodnocení jsou zřejmé konkrétní individuálně specifické podoby činnosti vyžadované po žákovi, jsou jasně a srozumitelně formulována hodnoticí kritéria, dále třída hodnocených vlastností i hodnoticí škála. Formativní hodnocení směřuje k zpětnovazební podpoře efektivního učení žáků a je pro ně informativní a korektivní; podporuje rozvoj autonomního hodnocení. Sumativní hodnocení žáků s potřebou podpůrných opatření (se speciálními vzdělávacími potřebami) zohledňuje jak omezení žáka, tak zejména jeho pokroky ve vzdělávání. Hodnocení žákovi
indikuje konkrétní postupy v učení. Je-li to potřebné, využívá se slovní hodnocení, důležitá je práce s motivací ke vzdělávání.
1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáka, posiluje jeho sebeúctu a sebevědomí. Je zařazováno přiměřeným způsobem do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími.
2. Chyba je důležitý prostředek učení. Pedagog o chybě s žáky hovoří, žáci mohou některé práce sami opravovat; hodnocení výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno
rozborem chyb žáka.
3. Při sebehodnocení se žák učí popsat, co zvládá, co mu ještě nejde, jaké má mezery a jak bude pokračovat dále.
4. Při školní práci pedagogové vedou žáka k tomu, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
5. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), má pouze rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka, neboť známky nejsou jediným zdrojem motivace.
Článek 8 Informace o výsledcích vzdělávání
1. Zákonní zástupci nezletilých žáků a v případě zletilých žáků jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost, mají právo na informace o výsledcích vzdělávání. Informace o průběžné klasifikaci v jednotlivých předmětech získávají v průběhu školního roku na internetových stránkách školy v Bakaláři. Informace jsou poskytovány i na třídních schůzkách, které se konají nejméně dvakrát ve školním roce, nebo na osobní vyžádání (popř. telefonicky nebo e-mailem na kontaktní údaje zapsané ve školní matrice), případně obrátí-li se na třídního učitele nebo na vyučujícího příslušného předmětu.
2. Za první pololetí škola žáku vydá výpis z vysvědčení, za druhé pololetí vysvědčení. Žák má právo si vyžádat vysvědčení místo výpisu.
3. Před koncem klasifikačního období a v jeho každém čtvrtletí je prováděno hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků v pedagogické radě.
4. Neprospívá-li žák z některého předmětu v 1. a 3. čtvrtletí, je zástupce nezletilého žáka
prokazatelně upozorněn třídním učitelem na špatný prospěch. U zletilého žáka jsou takto upozorněni jeho rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost.
5. Klasifikace ústního zkoušení je vyučujícím oznámena ihned po zkoušení, klasifikace
písemného zkoušení, protokolů a slohových prací zpravidla do jednoho týdne, nejpozději však do 14 dnů od okamžiku písemného zkoušení. Pouze u rozsáhlých prací, které mají
charakter seminární práce, závěrečné práce apod., je termín hodnocení prodloužen na jeden měsíc od jejich odevzdání.
6. Vyučující hodnotí průběh vzdělávání průběžně a seznamuje s ním žáka minimálně v každém čtvrtletí školního roku. Výsledný klasifikační stupeň z předmětu oznámí žákovi nejpozději v den konání klasifikační porady.
1. Komisionální zkoušku žák koná v případě opravné zkoušky nebo komisionálního přezkoušení.
2. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z
těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy.
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
4. Komisionální zkoušku z důvodu opravné zkoušky může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce
nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitelka školy žádosti o dřívější termín vždy.
5. Komisionální zkouška je buď jen ústní, nebo má i písemnou část. Doba trvání písemné části je 15–40 minut, doba trvání ústní části 15–20 minut. Žák má právo připravovat se na zadané
otázky ústní zkoušky 15 minut. Žáci se doloženými specifickými poruchami učení mají čas na písemnou část a přípravu k ústní části zkoušky adekvátně prodloužen.
6. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání
vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledku hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, žádá odbor školství MHMP.
7. Členy zkušební komise určuje ředitelka školy. Komise je minimálně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jím určený učitel, zkoušejícím je učitel vyučující žáka danému
předmětu a přísedícím učitel, který má odbornou klasifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu.
8. Výsledky komisionální zkoušky oznámí předseda zkoušenému žákovi v den konání zkoušky.
9. Komisionální zkoušku konanou z důvodu opravné zkoušky nebo komisionálního přezkoušení může žák konat v jednom dni nejvýše jednou.
Článek 1 Pochvaly a jiná ocenění
1. Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné
právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev
lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
3. Za výrazný projev školní iniciativy jsou považovány zejména aktivity překračující běžné
povinnosti vyplývající z požadavků vzdělávání, dále reprezentace školy, organizační aktivity, např. ve studentské organizaci a při organizaci akcí pro žáky, a hodnotné podněty k zlepšení práce a prostředí školy.
4. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění prokazatelným způsobem žákovi, eventuálně zákonnému zástupci nezletilého žáka.
1. Kázeňským opatřením s právními důsledky je podmíněné vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení či vyloučení žáka ze školy nebo školského zařízení. U podmíněného vyloučení stanoví ředitelka školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.
2. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího případu závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem, může ho ředitelka školy ze školy vyloučit.
3. Kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka, jsou podle rostoucí závažnosti porušení povinností daných školním řádem:
a. napomenutí třídního učitele,
x. xxxxx třídního učitele,
x. xxxxx ředitele školy.
4. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení kázeňského opatření prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.
5. Ke kázeňským opatřením je třeba přistupovat jako k okamžité reakci na porušení pravidel chování a školního řádu, jejichž uložení slouží k předcházení dalším přestupkům.
6. Všichni vyučující spolupracují s třídním učitelem, upozorňují na přestupky žáků, a to osobně, prostřednictvím třídní knihy nebo e-mailu. Třídní učitel spolupracuje při řešení kázeňských problémů s výchovným poradcem a ředitelkou školy.
7. K projednání závažných zaviněných porušení školního řádu může ředitelka školy svolat výchovnou komisi, které se zpravidla účastní třídní učitel nebo jeho zástupce, výchovný poradce, žák a zákonný zástupce.
8. Závažné zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem je:
a. zvláště hrubý slovní nebo úmyslný fyzický útok,
x. xxxxx násilí (psychické i fyzické),
c. projevy šikany a kyberšikany,
d. používání či jiná manipulace s nepovoleným technickým zařízením během výuky,
e. porušení článku 2 Xxxxx XX., tj. především konzumace, přechovávání, manipulace či distribuce návykových látek v areálu školy či na akci pořádané školou,
x. xxxxxx, podvod (např. v dokládání absence, zneužití ISIC),
g. neuvedení citací a použitých zdrojů u odevzdávaných prací,
h. nedodržení pokynů pro klidový režim při vícedenních školních akcích,
i. více než 10 pozdních příchodů (pokud není zaviněno a doloženo ztíženou dopravní situací)
j. více než 10 neomluvených hodin,
k. porušení zákazu nosit do školy zbraně, předměty a látky, které mohou ohrozit zdraví a život nebo poškodit majetek,
l. opakované nedodržování povinností žáků uvedených ve školním řádu.
9. Závažné zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem je řešeno podmíněným vyloučením nebo vyloučením ze školy.
10. V klasifikačním období je možné udělit žákovi jak pochvalu a jiné ocenění, tak uložit kázeňské opatření.
11. V souladu s myšlenkou individuálního přístupu ve výchovně-vzdělávacím procesu je možné ve výjimečných případech s přihlédnutím k charakteru a podstatě porušení školního řádu a na základě konsenzu VPO, třídního učitele a ředitelky školy udělit alternativní kázeňské opatření.
V případě jeho nesplnění či odmítnutí žákem je uloženo kázeňské opatření v souladu se školním řádem.
nepřátelství nebo násilí
1. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu žáků při vzdělávání a výchově a činnostech s ní přímo souvisejících a při poskytování školských služeb. K zabezpečení tohoto úkolu škola přijímá na základě vyhledávání, posuzování a zhodnocování rizik spojených s činnostmi a prostředím opatření k prevenci rizik. Při stanovení konkrétních opatření bere v úvahu zejména možné ohrožení žáků při vzdělávání v jednotlivých předmětech, při přesunech žáků v rámci školního vzdělávání a při účasti žáků školy na různých akcích pořádaných školou. Přihlíží k věku žáků, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti, zdravotnímu stavu a ukázněnosti žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikových projevů chování.
2. Podmínky zajištění ochrany před rizikovými projevy chování a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí se kromě vzdělávání během výuky řídí školním minimálním
preventivním programem a naplňují se výkonem funkce metodika prevence a výchovného poradce, kteří úzce spolupracují se všemi zaměstnanci školy.
3. Pedagogové zajišťují v rozsahu svých vzdělávacích a výchovných činností bezpečnost a
ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Poskytují žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a vykonávají dohled nad žáky.
4. Žákům je zakázáno jednat způsobem, který by ohrožoval jejich vlastní zdraví a bezpečnost, zdraví a bezpečnost jejich spolužáků a dalších osob, který by ponižoval lidskou důstojnost spolužáků nebo jiných osob nebo který by byl v rozporu s právními a ostatními předpisy a dobrými mravy.
5. Případné konflikty mezi sebou řeší žáci projednáním s pedagogickým zaměstnancem školy (třídním učitelem, vyučujícím, dozorem nebo výchovným poradcem).
6. Žák je povinen v teoretické i praktické výuce dodržovat všeobecné zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí. Zvláště pak
dodržovat všechny pokyny uvedené v evakuačním plánu, v požárně poplachových směrnicích, v řádech jednotlivých odborných učeben, dílen, tělocvičny.
7. Xxx je povinen dbát o své zdraví i o zdraví svých spolužáků a předcházet úrazům v areálu školy a na akcích konaných školou.
8. V souladu s vyhláškou č. 195 ze dne 18. 5. 2015 upravující podmínky vzniku a šíření infekčních onemocnění je škola oprávněna na podkladě klinických známek vyřadit žáka z výuky. Jedná se o tyto skupiny infekčních onemocnění, jejichž hromadný výskyt se hlásí orgánu ochrany
veřejného zdraví:
a. akutní respirační onemocnění ,
b. zánět spojivek,
c. kožní zánětlivá infekční a mykotická onemocnění,
x. xxxxxxxxx,
e. zarděnky, příušnice, spalničky, neštovice, spála.
9. Žáci jsou povinni neprodleně oznámit úraz, případně nevolnost libovolnému zaměstnanci školy.
10. Povinností žáka je mít při pobytu ve škole a na akcích školy při sobě kartu zdravotní pojišťovny, u které je přihlášen.
11. Ve všech prostorách školy, tělocvičny, dílen, s výjimkou vyučovacího procesu, je žákům zakázána manipulace s elektrickými a plynovými spotřebiči.
12. Žáci zásadně nenosí do školy drahé předměty a také větší obnosy peněz. Pokud je nezbytné mít cennost nebo větší obnos peněz u sebe, neodkládají cennosti bez dozoru nebo v šatní skříňce a zajišťují je tak, aby nemohly být odcizeny.
Článek 2 Uvolňování z POK v průběhu školního roku
1. Podání žádosti
a. O uvolnění z pohybové kultury v daném školním roce žádá ředitele zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák. Žádost dokládá lékařskou zprávou. Řídí se vyhláškou č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu.
b. Formulář žádosti i lékařského posudku je na webových stránkách školy.
2. Vyřízení žádosti
a. Žádost je předána vyučujícímu pohybové kultury (POK).
b. Obdrží ji ředitelka školy, která ji postoupí s vyjádřením souhlasu či nesouhlasu administrativní pracovnici. Ta vyhotoví rozhodnutí a nechá je podepsat ředitelce školy
3. Přítomnost uvolněného žáka ve výuce pohybové kultury
a. V případě celkového uvolnění žák není přítomen ve výuce POK.
b. V případě částečného uvolnění je žák přítomen ve výuce POK a po domluvě s vyučujícím nevykonává cviky a cvičení, které nedoporučil lékař.
Článek 3 Pravidla zacházení s majetkem
1. Žák zachází se školním majetkem šetrně. Případné škody na inventáři nebo zařízení školy způsobené úmyslně nebo z prokazatelné nedbalosti je žák povinen uhradit.
2. Škola nenese odpovědnost za škodu vzniklou případným odcizením větší částky peněz a cenných věcí, které nebyly uloženy v trezoru školy.
3. Xxxxxxx ztrátu ze šatní skříňky oznámí žák ve svém vlastním zájmu co nejdříve v sekretariátu, vyučujícímu pedagogovi nebo třídnímu učiteli. Žák má možnost požádat
třídního učitele o uschování peněz a cenných věcí, které budou uloženy do trezoru školy.
4. Každé poškození nebo závady v učebně hlásí žák vyučujícímu nebo třídnímu učiteli. Ten tyto závady nahlásí školníkovi. Škodu nahradí viník (případně jeho zákonný zástupce), který ji způsobil.
5. Při ztrátě zapůjčených knih zakoupí žák nové, při poškození zapůjčených knih uhradí žák částku předepsanou školou.
6. Nalezené věci se odevzdávají v sekretariátu školy.
Hlava VI Organizace školního roku, provoz a vnitřní režim školy
Článek 1 Organizace učebního dne a výuky
V průběhu školního roku mohou nastat tři formy organizace výuky:
1. Prezenční výuka (PV), která probíhá běžným způsobem, platí pro ni pravidlo, že
mimořádnými opatřeními či karanténou nepřekročí znemožnění osobního přístupu více, jak 50 % žáků, konkrétní třídy.
2. Smíšená – hybridní výuka (SV), uplatňuje se v případě, kdy má zákaz osobní přítomnosti ve škole (onemocnění či karanténa) více, než 50 % žáků konkrétní třídy. Žáci, kteří nemají zákaz přítomnosti se vzdělávají formou prezenční výuky a žáci, kteří mají zákaz přítomnosti ve vzdělávání formou distanční výuky.
3. Distanční výuka (DV). Distanční výuka se uplatňuje, pokud jsou splněny podmínky dle § 184 školského zákona a zákaz osobní přítomnosti platí pro min. jednu celou třídu, probíhá v této třídě distanční výuka. Pokud je zakázána přítomnost všech žáků školy, uplatňuje se distanční výuka pro celou školu.
4. Konkrétní podmínky jsou při zavedení DV nebo SV na dané časové období upraveny pokynem ředitelky školy.
5. Budova školy se otevírá v 6:00. Vyučování začíná podle rozvrhu hodin zpravidla první hodinou od 7:30.
6. Vyučování probíhá podle rozvrhu hodin schváleného ředitelkou školy. Žáci jsou seznamováni se změnami v rozvrhu hodin a s mimoškolními akcemi přes webové aplikace nebo vývěskami na informační tabuli v přízemí školy. Délka trvání vyučovací hodiny je 45 minut.
7. Údaje o zařazení přestávek a délce trvání jsou uvedeny v tabulce.
Hodina | Začátek hodiny | Konec hodiny | Délka přestávky po hodině |
1 | 7:30 | 8:15 | 10 minut |
2 | 8:25 | 9:05 | 15 minut |
3 | 9:25 | 10:10 | 10 minut |
4 | 10:20 | 11:05 | 10 minut |
5 | 11:15 | 12:00 | 15 minut |
6 | 12:15 | 13:00 | 10 minut |
7 | 13:10 | 13:55 | 10 minut |
8 | 14:05 | 14:50 | 10 minut |
9 | 15:00 | 15:45 | 10 minut |
10 | 15:50 | 16:35 | 5 minut |
11 | 16:40 | 17:25 | 5 minut |
12 | 17:30 | 18:15 | 5 minut |
13 | 18:25 | 19:10 | 10 minut |
14 | 19:15 | 20:00 | 5 minut |
15 | 20:05 | 20:50 | 5 minut |
8. Je-li kumulována výuka předmětu do dvou vyučovacích hodin, je možné připravit ji tak, aby tvořila jeden didaktický celek. O vynechanou přestávku se pak prodlužuje přestávka následující po dvouhodinovém celku.
9. V praktické nebo výtvarné výuce, která mají tři, čtyři, pět nebo šest vyučovacích hodin, musí být výuka organizována tak, aby žák měl v průběhu výuky možnost na určeném místě mimo dílnu, ateliér nebo učebnu posvačit nebo poobědvat. Žákům je poskytována individuální
přestávka na vykonání hygienických potřeb.
10. Žáci jsou připraveni na vyučování se zvoněním na hodinu. Probíhá-li následující výuka v jiné učebně, dostaví se žáci k učebně nebo do ní před zvoněním na hodinu.
11. Do dílen, ateliéru, tělocvičny a technických odborných učeben mají žáci přístup jen s dohledem vyučujícího.
12. Návštěvy žáků během vyučovacího dne nejsou povoleny, s výjimkou nutných návštěv rodinných příslušníků a návštěv, které jsou organizovány školou.
13. Záznam o průběhu vzdělávání a absenci žáků do elektronické třídní knihy provádí vyučující na začátku hodiny.
14. Během volné hodiny se žáci zdržují v místech k tomu určených (půdní vestavba, židle na
chodbách. V případě kumulace volných hodin smějí zletilí žáci odejít mimo pozemky a budovy školy se svolením TU/ZTU/pedagoga.
15. Žák bezprostředně po vyučování opouští školu.
Článek 2 Přítomnost cizích osob
1. Cizí osoby přichází do prostor školy přes podatelnu.
2. Cizí osoba je do budovy vpuštěna pouze po převzetí kontaktní osobou.
3. Cizí osoba se po škole pohybuje vždy s visačkou, kterou obdrží po zapsání potřebných údajů do knihy návštěv.
1. Škola zajišťuje pro nezletilé žáky smluvně v jiném zařízení vzhledem k absenci vlastní školní jídelny.
2. Teplé a studené nápoje, svačinkový sortiment je zajištěn formou automatů a bufetovým prodejem v dopoledních hodinách zajištěným SŠ gastronomie.
1. Škola nařizuje žákům používat školní ISIC, který si žáci hradí sami a používají ho k označení docházky do školy.
2. V případě zanechání nebo ukončení vzdělávání nebo ztráty ISIC bude v evidenci docházky zneplatněn.
Článek 5 Organizace školního roku u posledního ročníku
1. Ředitelka školy upravuje harmonogram období vzdělávání školního roku tak, že v době, kdy je ukončena výuka v posledním ročníku vzdělávání, již žák do školy nedochází, kromě účasti na
školou stanovených aktivitách. Tyto aktivity mohou být nepovinné (konzultace) nebo povinné (praktická maturitní zkouška). S výjimkou povinných aktivit nelze mluvit o absenci u žáka,
který se v uvedeném období dostavuje jenom na zkoušky maturitní zkoušky ve stanovených termínech.
1. Školní řád byl Školskou radou schválen dne 29. 6. 2022.
2. Školní řád nabývá platnosti dnem 31. 8. 2022 a účinnosti od 1. 9. 2022.