Vodárenská akciová společnost, a. s., její současné postavení a kondice

Xxxxxxxx Xxxx, Xxxxxxxx Xxxxxx

Vodárenská akciová společnost, a. s., (dále jen VAS) je pátou největší vodohospodářskou provozovatelskou firmou v České republice mě- řeno počtem zásobovaných obyvatel. Tento ukazatel je ve filozofii firmy považován za prio- ritní, firma považuje za hlavní poslání zajištění přístupu ke kvalitní pitné vodě a umožnění od- vádění a čištění odpadních vod co nejširšímu okruhu zákazníků. Po celou dobu existence společnosti, která je hlavní nástupnickou orga- nizací státního podniku Jihomoravské vodovody a kanalizace je dodržován princip oddělené for- my vlastnictví majetku, takže do VAS přešel pouze provozní majetek, zatímco infrastruktura byla z majetku státu převedena do majetku ob- cí a jejich dobrovolných svazků. Města, obce a jejich svazky však cílevědomě udržují a posi- lují svůj vliv i v oblasti provozní.

Výsledkem tohoto procesu a dalšího vývoje vlastnické struktury firmy k datu 31. 12. 2010 je, že majoritním vlastníkem firmy je Svaz VKMO,

s. r. o., (Svaz vodovodů a kanalizací měst a ob- cí), který drží 50,44 % akcií. Spolu s dalšími svazky obcí má komunální sektor celkem 59,37 % akcií. Druhým největším akcionářem je Suez Environment, který má 33,35 % akcií. Ostatní akcie jsou v držení různých právnických a fyzických osob. Vodárenská akciová společ- nost, a. s., je tedy největší provozní vodohospo- dářskou firmou v České republice s převahou vlivu komunálních subjektů – měst, obcí, jejich svazků a firem ovládaných těmito svazky. To má vliv jak na personální obsazení orgánů spo- lečnosti, tak i na její strategii. Více informací je možno získat z výročních zpráv, které jsou umístěny též na webových stránkách firmy xxx.xxxxxxxxxx.xx.

Území působnosti VAS je tvořeno šesti okresy jihozápadní Moravy. Jsou to: Blansko, Brno-venkov, Jihlava, Třebíč, Znojmo a Žáár nad Sázavou. To znamená, že areál v němž fir- ma pracuje zasahuje do dvou krajů – Jihomo-

ravského a Vysočina. Je to region převážně venkovského charakteru, je v něm pouze něko- lik větších měst, konkrétně 8 měst s počtem obyvatel nad 10 000. Z toho vyplývají určitá specifika, zejména rozlehlost působnosti jedno- tlivých provozních středisek, značné délky vodovodní i kanalizační sítě připadající na připojeného obyvatele i na zaměstnance firmy. Zaměstnanci pracují často v extravilánu, ve vol- ném terénu za všech povětrnostních podmínek a musejí jednat velmi samostatně. Na druhé straně je to krajina velmi hodnotná po stránce estetické a kulturní a má ve své historii vý- znamné tradice. Je rodištěm a působištěm vý- znamných osobností vědy, umění i politiky, možná i proto, že jako krajina nikoliv bohatá vy- žaduje tradičně od svých obyvatel houževna- tost a pracovitost.

Obor vodovodů a kanalizací má v regionu jihozápadní Moravy tradice podstatně přesahu- jící 100 let. V době svého vzniku a v převážné části své existence byly vodovody a kanalizace věcí i chloubou měst a obcí. Proto se vytvořila v případě VAS idea dominantního vlivu komu- nálních subjektů, aby zájmy měst a obcí byly přiměřeně zabezpečeny.

O celkové charakteristice VAS jakožto firmy byli čtenáři časopisu SOVAK zevrubněji infor- mováni v č. 1 v roce 2009, str. 3–4, takže v této stručné informaci se omezíme na některé zají- mavé údaje ze života firmy v současnosti.

Především je vhodné uvést, že VAS prošla obdobím ekonomické krize, aniž by utrpěla vý- znamnější újmu. Má trvale kladný hospodářský výsledek a přes určitý pokles odbytu z důvodu problémů na straně zákazníků, si zachovala zdravé hospodaření, nemá finanční problémy a svou efektivnost dále zvyšuje. Firma dlouho- době a záměrně tvoří zisk pouze v minimálním potřebném rozsahu, aby vytvořila optimální předpoklady pro obnovu a rozvoj infrastruktury

Úpravna vody Štítary po rekonstrukci

SOVAK

ROČNÍK 20 • ČÍSLO 5 • 2011

OBSAH:

Xxxxxxxx Xxxx, Xxxxxxxx Xxxxxx Vodárenská akciová společnost, a. s.,

její současné postavení a kondice 1

Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxx

Možná úskalí implementace rizikové

analýzy ve vodárenství 3

Xxx Xxxxxxxx

Setkání vodohospodářů při příležitosti

Světového dne vody 2011 5

Xxxxxx Xxxxxx

Pojem „vodní dílo“ a náklady zkušebního provozu vodního díla jako ekonomicky

oprávněné náklady 11

Xxxxxx Xxxxx

Jednání představenstva a valné hromady EUREAU 18. 3. 2011, Modra, Slovensko 12

Xxxxx Xxxxxxxx

Nové vydání normy EN 545:2010 Trubky, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny

a jejich spojování pro vodovodní potrubí – požadavky a zkušební metody 14

Xxxxxxxx Xxxx

Proběhla konference Financování

vodárenské infrastruktury 2011 17

STOPAQ® – Samozaceliteľná

viskózno-elastická protikorózna izolácia 18

Nový systém v oddělení odbytu

akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín 19

Xxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxx Hodnocení provozu vodárenských filtrů

a výběr vhodných filtračních materiálů 20

Xxxxx Xxxxxxx

Ochrana vodních poměrů

a vodárenství v ČR 23

Odstraňování uranu při úpravě pitné vody 25

Xxxxxxxx Xxxx

Ochrana zdrojů pitné vody 29

Vybrané semináře… školení… kurzy…

výstavy… 31

Titulní strana: Vodojem Baliny (Třebíč) včetně rozhledny a antény pro přenos dat. Provozovatel: Vodárenská akcio- vá společnost, a. s.

Úpravna vody Štítary po rekonstrukci Čerpací stanice Hora (Moravské Budějovice)

a pro efektivní firemní investice. To se daří i za shora uvedených méně výhodných podmínek venkovského charakteru infrastruktury, ceny firem- ních produktů nevybočují z úrovně cen obvyklé v oboru. Oproti roku 2009 se v roce 2010 podařilo docílit úspory 27 pracovníků (při celkovém sta- vu 1 102 pracovníků ke konci roku 2010). To bylo umožněno prostřed- nictvím racionalizačních, inovačních a organizačních opatření přestože objem provozované infrastruktury dále narostl.

Dalším významným úspěchem bylo získání certifikace ISO 9001:2001 na veškeré hlavní procesy a činnosti zajišťované firmou. To je základním předpokladem nejen pro další zlepšování řízení kvality pra- covních procesů uvnitř společnosti, ale i nezbytnou podmínkou pro úspěšnou účast v koncesních řízeních na provozování vodohospodářské infrastruktury. V současné době je ve firmě před dokončením proces cer- tifikace podle ISO 14 000, o tuto certifikaci již bylo požádáno a je reálný předpoklad jejího získání do poloviny letošního roku.

Vodárenská akciová společnost, a. s., i z titulu své velikosti a efek- tivnosti systematicky pečuje o tomu odpovídající odborný potenciál. Trvale soustřeáuje ve svých řadách renomované odborníky většiny pro- fesí potřebných pro provozování i přípravu rozvoje vodohospodářské

630

649

691

707

732

752

761

756

760

770

796

811

836

842

851

1 000

900

800

700

počet obyvatel

600

500

400

300

200

100

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf: Počet obyvatel připojených na vodovody a kanalizace připadající na 1 zaměstnance

infrastruktury. Pracovníci VAS jsou členy prakticky ve všech odborných komisích SOVAK ČR, společnost pokračuje ve spolupráci s několika vy- sokými školami při výuce i výzkumu i s výzkumnými institucemi, je spo- luřešitelským pracovištěm výzkumných úloh a grantů. Významným poči- nem bylo úspěšné zakončení grantového projektu Water Risk, jehož byla VAS spoluřešitelským pracovištěm a o němž byli čtenáři časopisu SOVAK informováni. Analýze rizik se ve VAS věnuje velká pozornost, kromě obecné metodiky se používá i podrobnější metodika interní. Ana- lýza rizik je aplikována na řešení jak technických, tak i ekonomických a organizačních problémů.

Orientace VAS na své zákazníky je vyjádřena ve filozofii a strategii firmy. Prioritními zákazníky jsou města, obce a jejich svazky, které firmě pronajímají infrastrukturu. VAS odborně podporuje obnovu a rozvoj in- frastruktury, poskytuje těmto zákazníkům odborné poradenství a služby i určitou kapacitu stavebně-montážních prací, dále pak vedení agend spojených se správou infrastrukturního majetku a další konkrétní práce. Důraz je kladen též na to, aby přímí odběratelé hlavních firemních pro- duktů (pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod) měli potřebný zá- kaznický komfort, zejména aby mohli pro přímé kontakty s firmou využí- vat zákaznických středisek umístěných v dostupných vzdálenostech od spotřebišť, nabízí se jim též moderní komunikace prostřednictvím inter- netového zákaznického portálu a komunikace s dispečerskými pracoviš- ti s nepřetržitým provozem.

V souvislosti s prací se zákazníky nelze pominout ani významný me- diální prostředek určený pro zmíněné prioritní zákazníky, pro spolupra- cující subjekty a pro zaměstnance. Je to firemní časopis Vodárenské kapky, který vychází již patnáctým rokem. Frekvence jeho vydávání jsou 4 pravidelná čísla ročně, občasně vychází i mimořádné číslo. V součas- né době je časopis zpravidla dvoubarevný s celobarevnou obálkou a ně- kdy i s celobarevným dvojlistem uvnitř. Obsahově časopis přináší infor- mace jednak aktuální, jednak i trvale platné. Má zpravidla v úvodu jeden či více článků koncepčního charakteru, následují odborné články, dále aktuality ze života firmy a společenské zajímavosti. Rozsah bývá zpra- vidla 32 až 48 stran a čísla jsou distribuována na jednotlivá pracoviště fir- my a na několik desítek adres prioritních zákazníků a spolupracujících subjektů. Několik posledních čísel časopisu je dostupných na webové adrese xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/000/. Za 15 let existence časo- pisu byly zaznamenány pouze ojedinělé kritické připomínky, zato však velmi četné kladné ohlasy.

Současný pohled na perspektivu Vodárenské akciové společnosti,

a. s., klade další cíle ve zvyšování výkonnosti a efektivnosti, a to při dal- ším rozvoji odborné úrovně a firemních znalostí. Růst efektivnosti bude zaměřen jak do oblasti provozu a údržby, tak i na podpůrné a obslužné procesy. Perspektivní oblastí působení firmy je podpora vlastníků infra-

struktury při rozvojových projektech. Největší prioritou však zůstává zá- kaznická orientace, zachování komunálního charakteru, vstřícnost k ži- votnímu prostředí, to vše v souladu s firemním sloganem „Voda a lidé – partneři pro život“. Vedení firmy si je jisto, že firemní rozvojový potenciál je značný a její stabilita a odolnost vůči rizikům je nadprůměrná.

Literatura

Xxxx M, Xxxxxx X. Xxxxxxxxxx akciová společnost, a. s., po patnácti letech exis- tence, SOVAK č. 1/2009, s. 3–4.

Xxx. Xxxxxxxx Xxxx, generální ředitel e-mail: xxxx@xxxxx.xx

Xxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, XXx., člen představenstva e-mail: xxxxxx@xxxxx.xx

Vodárenská akciová společnost, a. s. 638 01 Brno, Soběšická 820/156 xxx.xxxxxxxxxx.xx

Možná úskalí implementace rizikové analýzy ve vodárenství

Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxx

Tento příspěvek byl přednesen na konferenci Voda Zlín 2011 a čtenářům časopisu SOVAK je předkládán s minimální autorskou a redakční úpravou. Tematicky navazuje na články zveřejněné mj. v číslech 3 a 11 v roce 2009.

Úvod

Riziková analýza ve vodárenství se v současné době považuje za progresivní, avšak již dosti standardizovanou metodu, přesto existuje ně- kolik eventuálních úskalí, která mohou při její implementaci vzniknout. Jsou to zejména: ekonomický tlak, profesně-etické hledisko, snaha po zjednodušení problému, subjektivní aspekt a výskyt bezprecedentních situací. Kromě toho odborná literatura uvádí ještě další vlivy, cílem člán- ku je upozornit odbornou veřejnost na tyto metodické problémy. Principy analýzy rizik jsou odborné veřejnosti dostatečně známy, proto tento člá- nek nemá v úmyslu je vysvětlovat. Jsou již popsány v řadě jiných publi- kací (viz seznam literatury). V současné době je již úspěšně uzavřen pě- tiletý grant Water Risk (hlavním řešitelem bylo VUT Brno a spoluřešiteli Státní zdravotní ústav Praha a Vodárenská akciová společnost Brno). Ta- to problematika se dále dynamicky rozvíjí, lze proto předpokládat další nárůst poznatků a zkušeností obdobného druhu.

Charakteristika metodických úskalí

Smyslem analýzy rizik obecně je vytvoření předpokladů k tomu, aby bylo možno lépe čelit stále častějším nestandardním situacím. I ve vodá- renství proto proběhlo několik projektů na praktické zvládnutí této me- tody a jsou vytvořeny její konkrétní aplikace. Formalizovaná stránka ana- lýzy rizik je již natolik propracovaná, že její zvládnutí zpravidla nečiní potíže, poněkud složitější je fáze hodnocení rizik a zejména pak jejich ří- zení. Tehdy se mohou vyskytnout metodické problémy, z nichž zejména dále uvedené byly již v praxi řešeny.

1. Ekonomický aspekt, resp. jeho přeceňování, které může vy- ústit až v tlak

Ani vodárenství není, bohužel, ušetřeno situací, kdy manažerské struktury nemají odbornou vodárenskou kvalifikaci. Ty pak inklinují k to- mu poměřovat rizika výhradně ekonomickými, nebo i přímo finančními hledisky. To je sice obecně možné, ale je třeba vidět i to, že vodárenství není jen běžné podnikání, ale i služba ve veřejném zájmu. Tento pohled na zásobování vodou je promítnut i do poslední novely českého vodního zákona, platné od 1. 8. 2010. Zajistit funkčnost vodárenského systému je tedy v řadě situací nutné i přesto, že to není ekonomicky příliš atraktivní. V těchto případech se otevírá prostor pro uplatnění intervence nebo ko- rekce ze strany veřejné správy. Je vhodné, aby veřejná správa se při tom opírala o expertní podklady renomovaných kapacit.

2. Etický aspekt, resp. profesní odpovědnost

V současné době se v souvislosti s globální ekonomickou krizí vra- címe k tezi, že ekonomie byla původně chápána jako určitá forma etiky a bez etického hlediska se každé podnikání stává nemravným a lze ho i postihovat. Etická vyspělost by měla být součástí kvalifikace, a to nejen vodárenské, ale dokonce i ekonomické. Dobře víme, že ne vždy tomu tak je. Proto může být např. vyžadováno zkreslení při hodnocení nebezpečí, aby bylo dosaženo „žádané“ úrovně rizika. To pak umožní, aby se v pra- xi nemusela realizovat potřebná opatření, nebo naopak, aby se nějaké opatření stalo prioritou. Je třeba mít na zřeteli, že vodárenství vytváří zá- kladní podmínky pro fungování zdravého životního prostředí. To je třeba

opakovaně připomínat, aby i dlouholetí profesionálové neupadali v po- kušení brát tento obor pouze jako technokraticky nebo podnikatelsky determinovanou činnost. Doporučuje se motivace pro lidi ztotožněné s oborem nebo regionem a využívání tradic stability oboru jako součástí průběžné péče o profesní etiku.

3. Subjektivní aspekt,

který vyplývá z toho, že rizika vždy zjišťuje a hlavně posuzuje kon- krétní člověk nebo skupina lidí. Tento problém nelze z analýzy a řízení ri- zik vyloučit, není známa úplně objektivní a exaktní metoda měření a hod- nocení rizik. Vždy používáme určité standardizované a formalizované postupy založené na zkušenostech, případně expertních odhadech. Po- někud potlačit subjektivitu může na jedné straně týmová práce fungující autokorektivně, na druhé straně nezávislá oponentura eliminující subjek- tivní zaujatost problémem, neboli tzv. provozní slepotu. Oponující subjekt však musí splňovat stejné nebo i vyšší kvalifikační předpoklady jako sa- motný řešitel analýzy rizik a musí mít nezpochybnitelnou autoritu v rám- ci oboru.

4. Míra potřebného zjednodušení

Jistá míra zjednodušení je nezbytná, jinak hrozí nebezpečí zabřed- nutí do málo významných detailů a ztráty přehlednosti nebo i funkčnosti analýzy (viz bod 5). Na druhé straně přílišným zjednodušením problému může dojít k jeho zkreslení či podcenění. To, že se určité riziko dosud v daném systému prakticky nevyskytlo, neznamená, že se na jeho vý- skyt není nutno připravit. Příkladem může být např. riziko teroristického útoku, které sice dosud nenastalo, je v současné době málo pravděpo- dobné, jeho případné důsledky však mohou být vážné. Řešení směřuje k odpovědnosti a motivaci, podobně jako v předchozím bodě.

5. Obava z přílišného zjednodušení

Ta vede k velmi detailnímu pojetí, zvažujícímu mnoho jen čistě te- oretických rizik malé významnosti. Důsledkem je velký rozsah prací, pří- padně až nezvládnutí problému a vynaložení úsilí, které není adekvátní dosaženému užitku. Nezkušený řešitel má tendenci analyzovat stále dal- ší detaily, na které naráží v průběhu analýzy, pak obtížně hledá opatře- ní, která by takový rozsah problémů byla schopna vyřešit. Výsledkem může být rozsáhlý elaborát popisující různé okrajové možnosti, který je již z titulu své obsáhlosti nepřesvědčivý a může vést až k rezignaci na přiměřené řešení. Jde o opak bodu 4 (zjednodušení). Řešení spočívá ve vyvážení odpovědnosti a kvalifikace, a to jak profesní, tak i manažerské. Dobrým řešením může být týmová práce, přičemž v týmu nesmí chybět zkušený odborník, pozitivní roli opět může sehrát i kvalifikovaný oponent.

6. Důraz na formální pojetí procesu

Je nutné, aby řešitel analýzy rizik se s problematikou dostatečně identifikoval, aby byl přesvědčen o její užitečnosti. V případě, že by do- stal rizikovou analýzu za úkol a nepřijal ji za svou, práce pravděpodob- ně skončí formálním výstupem, který se založí, nepovede k potřebnému praktickému opatření, i když by to analýza vyžadovala. Formální pojetí může spočívat i v tom, že zpracovatel rizikové analýzy (např. konzultač-

ní firma) použije nějaký komerčně nabízený software, aniž bude mít o hodnocených objektech a procesech potřebnou hlubší znalost a rele- vantní informace. To se nemusí týkat jen softwaru, ale i šablonovitého uchopení jakékoli metodiky. V těchto případech je nezastupitelná úloha kvalifikovaného a odpovědného managementu, který musí věc nejen zajistit, ale řešitele pro kvalifikované řešení tohoto úkolu získat, resp. pře- svědčit. Nezanedbatelnou roli pak sehrává korektní a kvalifikovaná kon- trola, případně i oponentura výsledků práce. Určitou variací na tento aspekt je nadhodnocení formalizované stránky procesu jako takové. V tomto případě nejde o formální (tedy nemotivované) přístupy, ale o kla- dení nadměrného důrazu na postupy na úkor podstaty věci. Postupná formalizace má smysl, aby potlačila improvizaci a výsledky byly navzá- jem na různých systémech srovnatelné. Může však hrozit nebezpečí, že zbytnělou formalizací (především nadměrným důrazem na dokumentaci) celý proces skončí bez potřebných zlepšení a má charakter převážně deklarativní. I v tomto případě je nezastupitelná role kvalifikovaného ma- nagementu.

7. Provádění analýzy rizik z neúplných dat

Výstup pak může být zatížen značnou nejistotou, aniž by to bylo do- statečně deklarováno. Tak může být hodnotící management uveden v omyl a rozhodnutí o vyhodnocení a řízení rizik pak mohou být chybná. V praxi je samozřejmě docela časté, že jsou podklady neúplné a je za- potřebí pracovat též s odbornými odhady a zkušenostmi. To je regulérní, avšak spolehlivost a úplnost podkladů je třeba vždy uvést, aby rozhodu- jící subjekt mohl potřebná opatření přijmout i s vědomím jisté neurčitos- ti. Rozhodování za neurčitosti je součástí moderního managementu, ne- lze se mu vyhnout, ale je třeba z toho vyvodit závěry, obvykle ve smyslu pozornějšího sledování vývoje hodnoceného procesu.

8. Úzké zaměření analýzy a řízení rizik

Ačkoli se to všeobecně obvykle nedeklaruje, ve vodárenském kon- textu se analýzou rizik rozumí zpravidla analýza rizik zhoršení jakosti vo- dy, v menší míře pak analýza ekonomických rizik, která má za účel ra- cionalizovat pojištění. Analýza rizik je však metodou obecnější, může být vztažena i na některé zásadní problémy jiného druhu, např. manažersko- organizační záležitosti. Dokonce zkušenost ukazuje, že komplexnější po- hled na analýzu rizik je prospěšný i v těch případech, kde se na prvý po- hled zdá, že analyzovaný proces je relativně autonomní. Vodárenská akciová společnost, a. s., má zkušenost s analýzou rizik, kterou si inter- ně provedla před rozhodnutím o určitém organizačním opatření raciona- lizačního a centralizačního charakteru. Odborný tým, který již měl zku- šenosti s přípravou jak strategie rizikové analýzy, tak i se spoluprací na projektu Water Risk, jakož i na konkrétních dílčích analýzách některých výrobních problémů, v relativně krátké době identifikoval 9 potenciálních rizik spojených s předmětným centralizačním záměrem. V dalším kroku formalizovaným způsobem zpracoval podrobný popis jednotlivých rizik, pravděpodobnost vzniku rizika, kvantifikaci (dopad) jednotlivých rizik a opatření k minimalizaci rizik. Rizika pak byla z hlediska možného do- padu hierarchizována a doplněna odborným komentářem a předložena kompetentnímu orgánu firmy jako podklad pro rozhodování. Riziko, kte- ré bylo hierarchizováno jako nejvyšší, a které spočívalo v časové kolizi

centralizačního záměru s jiným závažným jednorázovým procesem ve firmě později rozhodovací orgán zohlednil tak, že tyto procesy nebyly realizovány současně. Ostatní rizika byla akceptována na úrovni organi- začních a manažerských rozhodnutí směřujících k jejich minimalizaci. Centralizační krok pak byl realizován a eventuální hrozba vzniku identifi- kovaných rizik bude nadále sledována.

9. Bezprecedentní situace

Jak vyplývá z jejich podstaty, zpravidla se nepředpokládají a tedy ani předem nekvantifikují, i když na úrovni expertních odhadů tato možnost existuje. Tyto případy v historii analyzovaného systému dosud nikdy ne- nastaly, případně se nevyskytly ani ve známých a informačně dostup- ných analogických systémech. Mohlo by se zdát, že vodárenství jako obor ve své podstatě konzervativní, s dlouhou historií, dlouhodobým cy- klem reprodukce a veřejným zájmem na vysoké zabezpečenosti funkce, není vystaveno nějakému nadměrnému výskytu situací, které by již v mi- nulosti neměly svou obdobu. Tento předpoklad je do značné míry logic- ký, přesto však díky složitosti systému, jeho vazbám jak na přírodní, tak na technicko-ekonomické procesy, tyto situace vznikají. Jsou o to ne- bezpečnější, že na ně systém není předem připraven a je tedy nutno problém řešit i s jistou mírou operativnosti a na základě zkušenosti a kvalifikace. Neprecedentními stavy se do značné míry zabýval náš pří- spěvek na loňské konferenci [5], není tedy zapotřebí tuto problematiku podrobněji rozebírat. Připomeňme pouze, že i v těchto případech je zku- šenost a kvalifikace vedle dobře zajištěných provozních a finančních ka- pacitních rezerv jediný známý prostředek, jak těmto situacím čelit.

Závěr

Analýza rizik ve vodárenství je v současné době vnímána jako věc sice prozatím nepovinná, ale velmi užitečná. Rizika jsou jevem, kterému se nelze vyhnout a nevyplatí se ho ignorovat. Může se nám jevit na růz- ných stupních důležitosti podle souvislostí a nastalé situace. Naučili jsme se již do značné míry pracovat s obecně uznávanými standardizovanými postupy, ale je vhodné zohlednit i různá možná úskalí, na která tento člá- nek upozorňuje. Počítat jak s riziky, tak i jejich analýzou a řízením, záro- veň však i s možnými nestandardizovanými vlivy, která pro účely tohoto článku označujeme jako úskalí, se jeví rozumné, neboť řečeno s klasi- kem – kdo je připraven, je méně ohrožen.

Literatura

1. Xxxxxxxx L, Xxxxxxx F, Xxxxxx J, Xxxxx X. Projekt Water Risk připravované vý- stupy řešení, SOVAK č. 3/2009, s. 14.

2. Xxxxx M, Xxxxxxxxxxxx J, Xxxxxx X. Xxxxxxx rizik jako podklad pro obnovu a rozvoj vodohospodářské infrastruktury, SOVAK, č. 11/2009, s. 23.

3. Sborník konference Pitná voda 2008, Tábor 2.–5. 6. 2008, W&ET Team, České Budějovice 2008, s. 247–283.

4. Stulz RM. Jak chybně řídit rizika. In: Moderní řízení, č. 12/2009, s. 10–12.

5. Xxxxxx J, Xxxxx J. Objektivní a subjektivní aspekty analýzy a řízení technicko- provozních rizik ve vodárenství. Sborník Voda Zlín 2010, Moravská vodárenská, a. s., ISBN 978-80-254-6368-0, s. 17–20.

6. Xxxxxxx F, Xxxxx X. Xxxxxx analýzy rizik, elektronické sdělení ze dne 2. 7. 2010 (xxxxx@xxx.xx).

7. Ručka X. Xxxxxxxx analýza vodárenských distribučních systémů. Disertační prá- ce, fakulta stavební VUT Brno, 2009. 150 s.

8. Xxxxxxxx L, Xxxxx J, Xxxxxxx F, Puman P, Xxxxxx J, Xxxxxxx M. Water Risk Analýza rizik veřejných vodovodů, CERM Brno, 2010, 254 s.

Xxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, XXx., xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxx, XXx. Vodárenská akciová společnost, a. s.

Soběšická 156, 638 01 Brno

e-mail: xxxxxx@xxxxx.xx, xxxxx@xxxxx.xx

Setkání vodohospodářů při příležitosti Světového dne vody 2011

Xxx Xxxxxxxx

Svaz vodního hospodářství ČR spolu s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí uspořádal dne 22. března 2011, tra- dičně v Národním domě KDŽ na Vinohradech, slavnostní setkání vodohospodářů při příležitosti Světového dne vody 2011.

Slavnostního setkání vodohospodářů se v letošním roce zúčastnilo téměř 200 pozvaných zástupců státní správy, vodohospodářských pod- niků a společností z oborů vodovodů a kanalizací a vodních toků, a dále inženýrských a projektových firem.

V čestném předsednictvu přivítal předsedající konference Xxx. Xx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, MBA, ministra zemědělství Xxx. Xxxxx Xxxxx, mi- nistra životního prostředí Mgr. Xxxxxx Xxxxxxx, náměstka ministra ze- mědělství Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, náměstka ministra životního prostředí PhDr. Xxx Xxxxxxx, předsedu Svazu vodního hospodářství ČR Ing. Miro- slava Nováčka a předsedu SOVAK ČR Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx.

Úvodem slavnostního setkání postupně vystoupili oba přítomní mini-

stři.

Ministr Xxx. Xxxx Xxxxx připomněl důležitost vody a vodních zdrojů pro život i hlavní cíl Světového dne vody – podnítit zájem veřejnosti a od- povědných institucí o ochranu a udržitelné využívání vodních zdrojů. Dá- le se stručně zmínil o hlavních prioritách rezortu a to v oblastech ochra- ny před povodněmi, zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod i transformaci správy vodních toků.

Poděkoval správcům vodních toků za odstranění povodňových škod na státním majetku i za jejich činnost při přípravě a realizaci protipovod- ňových opatření. V roce 2010 se podařilo realizovat 1,5 mld. Kč na stav- bách na ochranu před povodněmi a přibližně stejná částka se očekává prostavět i v roce 2011 s tím, že není ohroženo věcné dokončení pláno- vaných staveb v rámci programu Prevence před povodněmi II do konce roku 2013. Připomněl i úsilí rezortu připravit k realizaci po roce 2013

III. etapu programu Prevence před povodněmi, ve kterém by cca polovi- na finančního objemu byla orientována na technická opatření a polovina na opatření tzv. přírodě blízká.

Ohledně oboru vodovodů a kanalizací konstatoval, že současnou úrovní sledovaných statistických parametrů v zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod se řadí Česká republika mezi nejvyspělejší státy v Evropě. Velmi dobrá je situace ve větších aglome- racích, naproti tomu horší vybavenost vodohospodářskou infrastrukturou je stále ještě ve většině malých obcí. Z toho důvodu ministerstvo připra- vuje program finančních podpor pro malé obce, zejména pro možnost je- jich připojení na spolehlivé vodárenské systémy.

Závěrem poděkoval státním podnikům povodí za dosud hladký prů- běh transformace správy vodních toků v souvislosti s převodem správy drobných vodních toků ze ZVHS. Uvedl důvody pro tuto transformaci sle- dující jednak zlepšení úrovně správy vodních toků i finanční úsporu cca 360 mil. Kč.

Ministr Xxx. Xxxxx Xxxxxxx uvedl, že pro letošní oslavy Světové- ho dne vody bylo vyhlášeno ústřední heslo – „Voda pro města“. Z pohle- du ministerstva životního prostředí je prioritní, s ohledem na toto tema- tické zaměření, problematika odvádění a čištění odpadních vod a dále ochrana před povodněmi.

Na úseku odvádění a čištění odpadních vod bylo v posledních letech vykonáno mnoho jak v oblasti legislativy, tak při výstavbě kanalizací a čistíren odpadních vod. Potvrdil, že na tomto úseku ochrany vod patří- me ve srovnání s jinými státy v Evropě na přední místo. Přislíbil rovněž řešit co nejdříve dosud otevřené problémy a neblokovat procesy při fi- nancování projektů z Operačního programu Životní prostředí.

Na úseku ochrany před povodněmi uvedl především pokrok v orga- nizačním zvládání operativních opatření prováděných pro ochranu před povodněmi v jednotlivých stupních povodňové aktivity. Jmenoval např. nezastupitelnou roli ČHMÚ při předpovědní povodňové službě i činnost správců vodních toků. Dále zdůraznil význam podpor OPŽP při financo- vání prací k implementaci směrnice o vyhodnocování a zvládání povod- ňových rizik. Podpořil dále účinnost projektů, které přírodě blízkým a sou- časně efektivním způsobem zvyšují retenční schopnost krajiny i ochranu půdy.

Oba ministři ve svých vystoupeních prezentovali vůli nadále spolu spolupracovat a hledat racionální a efektivní řešení všech otevřených problémů na úseku vodního hospodářství.

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx, předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR uvedl problémy vodního hospodářství z pohledu SVH ČR. V zastoupení vodohospodářů přivítal, že MZe připravuje pro jedná- ní vlády novou Koncepci vodohospodářské politiky pro období let 2011 až 2015. Vyjádřil podporu SVH ČR ministerstvu dořešit všechny otevře- né body Koncepce a dokončit tento materiál, i kdyby to mělo znamenat prodloužení termínu předložení vládě.

Dále se Xxx. Xxxxxxx zabýval těmi částmi Koncepce vodohospodář- ské politiky, které jsou z hlediska zájmu vodohospodářských podniků a společností prioritní, a to v oblastech:

• plánování v oblasti vod,

• oboru vodovodů a kanalizací,

• oboru vodních toků.

Na úseku plánování v oblasti vod považuje SVH ČR v současné do- bě za nejdůležitější:

• již v letošním roce zahájit práce na zjišťování stavu přípravy a realiza- ce opatření schválených v Programech opatření,

• zahájit co nejdříve práce na podrobných metodikách a postupech pro zpracování plánů s využitím analýzy ze zkušeností z prvního plánova- cího cyklu,

• zajistit financování prací na 2. fázi plánovacího procesu založením do- tačního titulu.

Konstatoval, že v oboru VaK se vodohospodáři musí připravovat na zásadní omezení dotací z veřejných zdrojů po roce 2012–2013. Do bu- doucna se bude třeba soustředit na zvyšování efektivnosti provozu a za- jišťování obnovy vodohospodářské infrastruktury podle priorit vyplýva- jících z průběžného hodnocení jejího stavu. Podpora státu bude do budoucna nezbytná především ve směru k menším obcím do 2 000 oby- vatel. Dále SVH ČR považuje za důležité přistoupit k analýze využití a zaměření tzv. Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a přistoupit k jejich aktualizaci.

V oboru vodních toků považuje SVH ČR za prioritní:

• řešit nové finanční zdroje pro financování potřeb správy vodních toků a správy povodí i protipovodňovou prevenci,

• k financování potřeb správy vodních toků uplatňovat ve zvýšené míře i využití příjmů z provozu malých vodních elektráren,

• založit dotační tituly pro pokračování projektů prevence před povodně- mi,

• řešit financování údržby a obnovy vodních cest.

Předseda SOVAK ČR Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxx nejprve konstatoval velmi dobrou úroveň českého vodárenství v evropském měřítku a uvedl zásadní úkol koncepce oboru – zabezpečení dostatečných a udržitel- ných vodních zdrojů pro vodárenství i v případě nepříznivých vlivů kli- matu. Přivítal, že novelou vodního zákona se zásobování pitnou vodou stalo veřejným zájmem.

V další části své prezentace analyzoval cenu vody a v té souvislosti i reálné finanční zatížení odběratelů – občanů. Při průměrné denní spo- třebě vody okolo 100 l/os/den stojí voda každého občana cca 7,– Kč/den. S ohledem na daně a zákonné poplatky však cca 22 % ze zaplacené ce- ny vody náleží státu.

Společnosti vodovodů a kanalizací zajišťují ročně výrobu cca 1,5 mld. litrů pitné vody, provozují více než 37 000 km kanalizací a 70 000 km vo- dovodů, a to v hodnotě více než 1 bilionu Kč. S ohledem na stáří infra- struktury a průměrnou životnost majetku infrastruktury 40–50 let by bylo potřeba na řádnou obnovu cca 20–25 mld. Kč ročně, což je částka, kte- rou s ohledem na současnou sociálně únosnou cenu vody dnes nelze realizovat. Přitom dobrá péče a trvalá obnova je podmínkou pro dobrý stav vodohospodářské infrastruktury v budoucnu. Porovnával uvedenou potřebu roční obnovy s alokovanými zdroji z fondů EU v období let 2007–2013 a konstatoval, že tyto zdroje EU jen mírně převyšují roční po- třebu finančních prostředků na obnovu.

Další část prezentace zaměřil na srovnání „velkých“ a „malých“ vlast- nických provozních společností. Ze zkušeností SOVAK ČR vyplývá, že majetek infrastruktury velkých společností je průměrně v lepším stavu

a u velkých provozních společností je obvykle vykazována lepší kvalita služeb.

Závěrem konstatoval, že pro zajištění kvalitních služeb a zabezpe- čení dlouhodobé udržitelnosti infrastruktury bude nutné, s ohledem na omezení dotací v budoucnu, generovat finanční zdroje výlučně z cen pro vodné a stočné.

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx, v zastoupení ředitelky odboru fondů EU MŽP, přednesl aktuální informaci k financování vodohospodářských pro- jektů z Operačního programu Životní prostředí. Úvodem zrekapituloval stav 26 projektů schválených v rámci Fondu soudržnosti pro období 2004–2006 o celkovém objemu 525,5 mil. Euro takto:

• 3 projekty byly dokončeny,

• 20 projektů je ve fázi schvalování závěrečného hodnocení,

• 2 projekty ve fázi realizace,

• 1 projekt dosud nezahájen (Jihlava).

Dále se soustředil zejména na programové období 2007 až 2013, ve kterém na problematiku vodohospodářských projektů je vyčleněno té- měř 50 % celkové alokace pro Operační program Životní prostředí. Pre- zentoval stav schválených žádostí a disponibilních prostředků v oblas- tech podpory:

1.1 Snížení znečištění vod,

1.2 Zlepšení jakosti pitné vody,

1.3 Omezování rizika povodní. a to ke dni 15. 3. 2011 takto:

Prioritní osa 1 – viz tabulka 1

MŽP stále předpokládá, že bude finančně podpořen i projekt rozší- ření ÚČOV Praha ve výši cca 6,5 mld. Kč. Žádost na dotaci tohoto pro- jektu byla Řídícím výborem podmíněně doporučena ke schválení s tím, že v současné době probíhá úprava žádosti před předložením Evropské komisi. Pokud nebude žádost o podporu tohoto projektu schválena EK do konce tohoto roku, přistoupí MŽP k realokaci prostředků na jiné pro- jekty.

Xxx. Xxxxxxxx dále informoval o aktuálním problému, který vznikl v návaznosti na pravidelný monitoring projektů Evropskou komisí, a to v záležitosti „oddělitelnosti“ vodohospodářské infrastruktury. Dle stano- viska EK ze dne 1. 3. t. r. je možné oddělit pouze kompletní systém čiš- tění odpadních vod (tj. ČOV a kanalizaci) nebo kompletní systém dodáv- ky pitné vody (tj. úpravnu vody a vodovodní řady). MŽP se bude tímto problémem v průběhu dubna intenzivně zabývat.

Závěrem své prezentace Xxx. Xxxxxxxx rekapituloval stav čerpání ob- lasti podpory 6.4 – Zlepšení vodního režimu krajiny – viz tabulka 2.

Nejvíce projektů bylo zatím realizováno v obnově rybníků a vodních nádrží.

Xxx. Xxxx Xxxxxx, náměstek ministra pro vodní hospodářství MZe, podal přítomným aktuální informace z úseku vodního hospodářství v působnosti rezortu. Z hlavních událostí posledního roku připomněl:

• přijetí Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi vládou ČR,

• realizaci transformace ZVHS do státních podniků povodí a Lesy ČR,

• projednávání Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod s dotče- nými obcemi,

• průběh mezirezortního připomínkového řízení novely vyhlášky č. 428/ 2001 Sb.,

• k zákonu o vodovodech a kanalizacích,

• projednávání „Koncepce vodohospodářské politiky pro období 2011 až 2015“ v mezirezortním připomínkovém řízení.

Z návrhu „Koncepce“ zmínil:

• probíhající diskusi o variantách přístupu k financování vodního hospo- dářství, zejména oboru vodních toků po roce 2013,

• přípravu programu na podporu investic do infrastruktury VaK pro aglo- merace pod 1 000 obyvatel,

• zabezpečení III. etapy programu „Prevence před povodněmi“,

• přípravu II. etapy „plánování v oblasti vod“, kde podle novely vodního zákona dochází ke změně struktury v tom, že plány „dílčích“ povodí se stanou podkladem pro národní plány povodí Labe, Odry a Dunaje.

Jako jednu z priorit rezortu označil do budoucna zajištěnost obnovy infrastruktury VaK. Obnovu vodohospodářské infrastruktury chápe jako komplexní problém, velmi specifický v jednotlivých situacích, který vždy vyžaduje konkrétní analýzu stavu a následnou aplikaci racionálního po- stupu ve finančních plánech obnovy; není jen teorií účetních odpisů a ta- bulkových dob životnosti. Řešení tohoto problému bude vždy vyžadovat úzkou spolupráci vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací.

Z dalších aktivit úseku vodního hospodářství MZe zmínil:

• současný stav implementace programu „Prevence před povodněmi II“, který bude ukončen v roce 2013 (dosud bylo zahájeno 180 akcí a čer- páno 5,5 mld. Kč),

• podporu výstavby infrastruktury VaK z programu „Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací“, který rovněž bude ukončen v roce 2013 (v ro- ce 2010 bylo dotováno 360 akcí v objemu 2,204 mld. Kč).

PhDr. Xxx Xxxxxx, náměstek ministra životního prostředí, s ohle- dem na ústřední téma letošního Světového dne vody – „Voda pro města“, zmínil implementaci těch směrnic EU, které svým dopadem významně ovlivňují zájmy měst a obcí. Jmenoval směrnici o čištění měst- ských odpadních vod, směrnici stanovující rámec pro vodní politiku a směrnici o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.

Ohledně plnění závazků ČR vztahujících se ke směrnici o čištění městských odpadních vod, resp. realizaci kanalizací a ČOV v rámci pře- chodného období do konce roku 2010 konstatoval, že zatím cca 170 aglomerací není plně dořešeno. Lze očekávat zahájení infringementu na tuto směrnici s rizikem sankcí od EK.

Tabulka 1: Stav schválených žádostí a disponibilních prostředků v prioritní ose 1 ke dni 15. 3. 2011
				Schválené žádosti
	Prioritní osa/oblast podpory	Počet žádostí	Celkové náklady (mil. Kč)	Uznatelné náklady (mil. Kč)	Dotace EU (mil. Kč)	Disponibilní prostředky (mil. Kč)
	1.1	453	66 564	49 214	41 573	–5 054
	1.2	56	6 377	4 609	3 793	2 343
	1.3	156	1 469	1 378	1 171	4 958
	CZK/EUR: 24,479

Tabulka 2: Stav čerpání oblasti podpory 6.4 – Zlepšení vodního režimu krajiny
				Schválené žádosti
	Prioritní osa/oblast podpory	Počet žádostí	Celkové náklady (mil. Kč)	Uznatelné náklady (mil. Kč)	Dotace EU (mil. Kč)	Disponibilní prostředky (mil. Kč)
	6.4	761	46 057	4 403	3 569	1 995

K implementaci „povodňové směrnice“ zdůraznil možnost uplatnění oblasti podpory 1.3 OPŽP, zvláště podoblasti 1.3.1 – povodňová služba, lokální výstražné systémy, mapování povodňových rizik i podoblasti

1.3.2 – realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření. Důraz kladl zejména na komplexní účinky uplatňování projektů k eliminaci povodňo- vých průtoků přírodě blízkým způsobem, kde se může s protipovodňo- vým účinkem spojit i zlepšení ekologické, estetické a rekreační funkce vodního toku, zcela v souladu se směrnicí stanovující rámec pro vodní politiku. Zdůraznil, že pro oblast podpory 1.3 zbývá k 15. 3. 2011 více než 4,9 mld. Kč.

RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxx XXx., vrchní ředitel sekce vodního hos- podářství MZe, vystoupil s přednáškou, kterou připravil společně s Ing. Xxxxxxxxxx Xxxxxx, CSc., ředitelem odboru vodohospodářské po- litiky, a to s názvem „Problematika financování vodního hospodářství v ČR“. Nejprve takto rekapituloval současné průměrné roční příjmy v od- větví vodního hospodářství:

Poplatky za odběry podzemní vody 774 mil. Kč

Platby za odběr povrchové vody 2 730 mil. Kč

Poplatky za vypouštění odpadních vod 214 mil. Kč Platby za vodohospodářské služby v oboru VaK 26 128 mil. Kč Příjmy za služby s. p. povodí 908 mil. Kč Celkem 30 754 mil. Kč

Tyto finanční zdroje dlouhodobě nestačí na financování všech objek- tivních potřeb vodního hospodářství. Záměry na rozšíření finančních zdrojů navrhuje MZe v projednávaném materiálu Koncepce vodohospo- dářské politiky pro období let 2011 až 2015. Ministerstvo přitom sleduje princip „uživatel/znečišťovatel platí“ i dosažení „návratnosti“ vodohospo- dářských služeb v souladu s „Rámcovou směrnicí“. Bohužel, návrhy MZe na rozšíření finančních zdrojů dosud nebyly v rámci mezirezortního pro- jednávání „Koncepce“ akceptovány. Podobně vede MZe v rámci „Kon- cepce“ diskusi ohledně krytí nákladů správců povodí na údržbu vodních cest. Bylo konstatováno, že státní podniky povodí nebudou dlouhodobě

schopny krýt veškeré náklady správy vodních toků a správy povodí, kte- ré vyplývají z jejich zákonné povinnosti, aniž by byly v budoucnu upra- veny finanční nástroje v oblasti příjmů těchto státních podniků.

Další část prezentace se podrobněji zabývala možným krytím potřeb finančních zdrojů na prevenci před povodněmi po roce 2013 s tím, že by- la kvantifikována potřeba cca 25 mld. Kč na technická opatření a stejná výše na „přírodě blízká“ opatření.

Při konferenci byla již tradičně uspořádána vernisáž obrázků žáků prvního stupně základních škol, kteří se zúčastnili výtvarné soutěže Vo- da pro města, vyhlášené ministerstvem zemědělství.

V rámci letošních oslav Světového dne vody v Praze zazněl dne

18. března slavnostní koncert komorní hudby v Betlémské kapli. O den později se na Žofíně konal 17. reprezentační ples vodohospodářů.

Letošní setkání vodohospodářů splnilo své odborné i společenské poslání a zájem účastníků potvrdil jeho opodstatněnost.

Xxx. Xxx Xxxxxxxx

Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a. s. e-mail: xxxxxxxx@xxx.xx

Jezové pole Jemčina

Setkání vodohospodářů v Národním domě – KDŽ na náměstí Míru v Praze 2 dne 22. března 2011

17. Rerezentační ples vodohospodářů

v Praze na Žofíně dne 19. března 2011

Slavnostní koncert v Betlémské kapli v Praze dne 18. března 2011

SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací, číslo 5/2011 strana 11/175

Z PRÁVNÍ KOMISE

Pojem „vodní dílo“ a náklady zkušebního provozu vodního díla jako ekonomicky oprávněné náklady

Xxxxxx Xxxxxx

X. Xxxxxx povaha vodního díla

Při posouzení otázky obsahu pojmu „vodní dílo“ je rozhodující úpra- va obsažená v Občanském zákoníku, Zákoně o vodách a Zákoně o vo- dovodech a kanalizacích. Je přitom zjevné, že vodní dílo naplňuje legál- ní definici věci jako hmotného předmětu, který je ovladatelný a užitečný, přičemž podle dalších konkrétních znaků může jít o věc movitou nebo věc nemovitou. Nemovitostmi se přitom rozumí ve smyslu ustanovení

§ 119 odst. 2 Občanského zákoníku pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

Klíčová definice vymezující pojem vodního díla je přitom obsažena v ustanovení § 55 Zákona o vodách. Vodní dílo je zde vymezeno jednak pozitivně a jednak negativně, to znamená, že zákon určuje, co je nutné za vodní dílo považovat, přičemž udává demonstrativní výčet takových vodních děl, a současně určuje, jaké stavby a zařízení naopak vodním dí- lem nejsou. Podle tohoto ustanovení:

„Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:

a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vo- dy, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do ka- nalizací,

d) stavby na ochranu před povodněmi,

e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,

f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

h) stavby odkališť,

i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

j) studny,

k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8. Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zaří-

zení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škod- livým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy ne- stanoví jinak. 33) Za vodní díla se také nepovažují průzkumné hydro- geologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací.“

Z výše uvedeného je patrné, že vodním dílem mohou být pouze stavby určené k zákonem stanovenému účelu. Podle povahy takové věci, jak uvedeno výše, tzn. podle toho, zda jsou příslušné stavby spoje- ny se zemí pevným základem, naplňují pojem věci movité nebo věci ne- movité.

Vedle výše uvedené definice obsahuje další odkaz na pojem vodní dílo také Zákon o vodovodech a kanalizacích, který v ustanovení § 2 sta- noví, že i vodovod a kanalizace jsou vodním dílem.

B. Povolení ke stavbě vodního díla

Vzhledem k výše uvedenému závěru, že vodním dílem mohou být pouze stavby, je zjevné, že ke vzniku (stavbě) takového vodního díla je nutné dodržet určitý povolovací režim. Lze tedy snadno dovodit, že na stavbu vodního díla bude nutné aplikovat Stavební zákon, případně dal- ší zvláštní zákony.

Stavební zákon výslovně stanoví v ustanovení § 15, že působnost stavebního úřadu vykonávají u vodních děl orgány vykonávající státní

správu na uvedených úsecích podle zvláštních právních předpisů. Tako- vými speciálními stavebními úřady jsou ve smyslu ustanovení § 15 od- st. 1 Zákona o vodách vodoprávní úřady. Podle tohoto ustanovení platí, že k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění, je třeba povolení vodoprávního úřadu.

V souladu s ustanovením odst. 3 téhož paragrafu Zákona o vodách pak vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, po- případě podmínky, za kterých takové povolení vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit. Takové stavební povolení má pochopitelně formu správního rozhodnutí.

Lze tedy uzavřít, že nabytím právní moci stavebního povolení ke stavbě vodního díla vydaného příslušným vodoprávním úřadem, je po- staveno na jisto, že:

1. Stavebník (investor) staví a smí stavět pouze vodní dílo.

2. Vodní dílo smí sloužit pouze k účelu specifikovanému ve stavebním povolení.

3. Stavebník musí splnit konkrétní povinnosti, případně podmínky, za kterých byla stavba vodního díla povolena.

K tomu, aby však jakákoliv konkrétní movitá či nemovitá věc vznikla, nepostačí stavební povolení. Zjednodušeně řečeno k tomu, aby se vod- ní dílo stalo vodním dílem, musí nejdříve vzniknout, to znamená musí do- jít ke vzniku stavby. Bez významu v tomto smyslu není ani ustanovení

§ odst. 3 a odst. 4 Stavebního zákona, podle kterého:

„Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické pro- vedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využi- tí a dobu trvání. …

Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím po- dle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.“

Na základě toho lze uzavřít, že pokud byla stavba povolena jako vodní dílo a současně pokud byla dokončena část takové stavby, je tře- ba ji považovat za část vodního díla a pokud byla dokončena celá stav- ba, je třeba ji považovat za dokončené vodní dílo.

Kolaudační souhlas na tomto závěru nemůže nic změnit. Podle ustanovení § 115 odst. 1 Zákona o vodách totiž mimo jiné platí, že vo- doprávní úřady postupují při řízení podle stavebního zákona, jde-li o roz- hodování týkající se vodních děl. V souladu s ustanovením § 119 Sta- vebního zákona přitom lze dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení (v našem případě povolení vodoprávního úřadu) užívat pouze na zákla- dě oznámení stavebnímu úřadu nebo na základě kolaudačního souhla- su. Kolaudační souhlas tak představuje výhradně souhlas s užíváním již dokončené stavby, tedy již dokončeného vodního díla. Přitom platí podle ustanovení § 122 Stavebního zákona, že stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, může být užívána pouze na základě ko- laudačního souhlasu.

Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že:

1. Vodní dílo je nutné považovat za vodní dílo okamžikem jeho vzniku (tj. okamžikem dokončení jeho stavby).

2. Částečně dokončené vodní dílo je nutné považovat za část vodního díla s tím, že není vyloučeno ani užívání takové části díla, jestliže je ta- ková část schopna samostatného užívání.

3. Beze zbytku tyto závěry platí i pro vodovody a kanalizace pro veřej- nou potřebu, jež představují vodní dílo.

C. Náklady zkušebního provozu vodního díla nebo jeho části

Je všeobecně známo, že cena vodného a stočného je cenou věcně usměrňovanou, tzn. při kalkulacích vodného a stočného je nutné postu- povat v souladu se Zákonem o cenách a Výměrem MF 01/2010, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Položkou č. 2 v tomto výměru je „pitná voda dodávaná odběratelům“ a „odvádění a čištění od- padních vod.“ Stejně jako na všechny ostatní položky z tohoto seznamu se na tuto položku vztahuje obecné ustanovení, podle kterého:

„Do ceny zboží v položkách uvedených v této části lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk, daň a případně uplatněné clo podle jiných právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak. Za eko- nomicky oprávněné náklady nelze uznat zejména …“

Ekonomicky oprávněné náklady jsou dále ve výměru vymezeny ne- gativně, tedy způsobem určujícím, co nelze za ekonomicky oprávněné náklady považovat a současně u jednotlivých položek jsou obsažena další pravidla, která poskytují osobě určující věcně usměrňovanou cenu návod, jak má při kalkulaci ekonomicky oprávněných nákladů postupo- vat.

Žádné z těchto pravidel nestanoví, že by náklady zkušebního provozu nového vodního díla nebo jeho části představovaly ekonomicky neopráv- něné náklady. Naopak ze skutečnosti, že podle Výměru MF č. 01/2010 nelze náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby a na zastavený

výzkum a vývoj považovat za ekonomicky oprávněné náklady lze přímo dovodit, že pokud takový „záběh výroby“ není zastavený neboli násled- ně dojde k uvedení příslušného zařízení na výrobu zboží do provozu, je nutné náklady spojené s takovým záběhem neboli zkušebním provozem považovat za ekonomicky oprávněné.

Závěr

Náklady spojené se zkušebním provozem vodovodů a kanalizací ne- bo jejich samostatně funkčních částí jako vodních děl je nutné považovat za ekonomicky oprávněné a je možné je zahrnout do kalkulace ceny vodného a stočného.

Xxx. Xxx. Xxxxxx Xxxxxx

člen právní komise SOVAK ČR e-mail: xxxxxx.xxxxxx@xxxxx.xx

EUREAU

Jednání představenstva a valné hromady EUREAU 18. 3. 2011, Modra, Slovensko

Xxxxxx Xxxxx

Prezidentka EUREAU Xxxxx Xxxx- kiewitz přivítala přítomné členy představenstva a představila nové

zástupce členských asociací EUREAU – Xxxxxx Xxxxxxx, který zastupu- je asociaci Water UK, Xxxxx Xxxxxx, který zastupuje maáarskou asociaci a Xxxxx Xxxxxxx, který zastupuje nově bulharskou asociaci. Xxxxx Xxxx- xxxxxxx také informovala o žádosti srbské obchodní komory o přidružené členství v EUREAU s tím, že zástupce bude přizván na další předsta- venstvo. Dále byla podána informace o elektronickém schválení změny stanov EUREAU, kterou vzala valná hromada na vědomí. Následně val- ná hromada vyslechla volební proslov jediného kandidáta na prezidenta EUREAU – Xxxx-Xxxx Xxxxxxx, zastupujícího dánskou asociaci DANVA. Xxxx-Xxxx Xxxxxx je od roku 2005 členem představenstva EUREAU. Val- ná hromada jednomyslně schválila tohoto kandidáta jako nastávajícího prezidenta XXXXXX s tím, že se ujme funkce na následujícím zasedání představenstva v červnu. Designovaný prezident poděkoval zástupcům členských asociací i Klaře Xxxxxxxxxxx za důvěru a práci v předcházejí- cím období.

Po schválení zápisu z poslední valné hromady a zápisu z předsta- venstva bylo projednáno stanovisko EUREAU k znovuvyužívání vody v domácnostech, které upozorňuje na rizika s tímto spojená. Předsta- venstvo schválilo poziční materiál s doporučením, aby jakékoliv další legislativní aktivity Evropské komise braly v potaz veškerá související ri- xxxx a byly využity existující materiály z jednotlivých členských zemí k da- né tématice, např. Španělska (nařízení č. 1620/2007), Velké Británie (BSI 8515:2009) nebo Francie (nařízení č. 8/2008).

Xxxx Xxxxxx v dalším prezentoval návrh stanoviska EUREAU k po- suzování celkové toxicity odtoků z ČOV vzhledem k požadavku na de- finici standardů posuzování celkové toxicity pro všechny ČOV, které vypouští odpadní vody do toků zaústěných do Baltského moře. Předsta- venstvo schválilo pozici, která požaduje pouze aplikaci imisního principu při stanovení emisních standardů pro dosažení cílů určených aplikací Rámcové vodní směrnice a odmítá zavádění dalšího nadbytečného a často neovlivnitelného parametru pro vypouštěné odpadní vody.

Zásadní diskusí prošel poziční materiál k návrhu materiálu Evropské komise „Financial Perspectives 2014–2019/2021“, kde představenstvo na závěr jednomyslně podpořilo požadavek na doplnění plné akceptace principů „znečišťovatel platí“, „plná návratnost nákladů služby“ a doplnilo

princip „uživatel platí“ (upozorňuji na rozdíl s principem „polluter pays“, neboť ne vždy dochází ke změně vlastností užité vody), zvláště se zře- telem na užívání vody v zemědělství, kde řada členských států uplatňu- je finanční politiku zvýhodňující užití vody v zemědělství oproti ostatním uživatelům vodních zdrojů.

Dále byla projednána vnitřní analýza EUREAU k aplikaci koncesních principů při provozu vodohospodářské analýzy ve členských zemích. Vel- ká variabilita aplikace principů, zaváděných obecně Směrnicí 2004/17/EC, v jednotlivých členských zemích EUREAU znamená, že EUREAU zatím nebude zaujímat k návrhům Evropské komise jednotné stanovisko.

Představenstvo se usneslo na příštím zasedání v Aarhusu, kam bu- de zároveň pozván ředitel jednotky Water v DG Envi – Xxxxx Xxxxxxxxxx k projednání materiálu 2012 Blueprint to safeguard EU waters (jednotná politika obsahující cíle navazující na posouzení implementace plánů po- vodí, posouzení dopadů změn klimatu na vodohospodářský obor a ko- nečně strategie řešení následků období sucha pro vodohospodářský obor).

Při projednání předběžného stanoviska k návrhu Evropské komise pro novelizaci legislativy v oblasti veřejného zadávání z 27. 1. 2011 (směrnice 2004/17/EC a 2004/18/EC) byl diskutován fakt, že tímto pro- cesem prochází cca 17 % z objemu hrubého domácího produktu všech členských zemí. Přesto představenstvo konstatovalo, že nevnímá zásad- ní potřebu zasahovat do současného legislativního rámce, který je do- statečně podpořen řadou judikátů na úrovni EU i jednotlivých členských států.

Při zprávách z jednání komisí 1–3 EUREAU byla diskutována zejmé- na příprava novelizace Směrnice o podzemních vodách 2006/118/ES, která vychází z požadavků Rámcové vodní směrnice. Návrhy DG Envi pro aktualizaci jsou diskutovány s EUREAU a reagují na nejnovější vý- zkum v oblasti přítomnosti znečišťujících látek ve vodách (DG Health) a zejména v pitné vodě vyráběné z povrchových zdrojů.

Závěrem generální sekretář informoval o výsledku stěhování sídla EUREAU blíže k budově Evropského parlamentu s náklady shodnými s náklady ve stávající lokalitě.

Xxx. Xxxxxx Xxxxx, Ph. D., MBA, LLM. e-mail: xxxxxx.xxxxx@xxxxxxxxxx.xx

Nové vydání normy EN 545:2010 Trubky, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny a jejich spojování pro vodovodní potrubí – požadavky a zkušební metody

Xxxxx Xxxxxxxx

Technické normy jsou založeny na společných výsledcích vědy. Revize EN 545 proběhla v předchozích dvou letech na základě inovace tech- niky odlévání a praxí potvrzených zkušeností zaměřených na dosažení optimálního společenského prospěchu. Cílem je řízení variant, po- užitelnost, bezpečnost, ochrana životního prostředí, srozumitelná specifikace výrobku, výkonnost a ekonomická efektivnost investic po- trubních systémů. Přínosem technické normy je zlepšení vhodnosti trubního systému, procesu výroby pro zamýšlené účely obnovy a pokládky tlakových sítí.

Proces revize evropské normy EN 545:2006 (ČSN EN 545:2007) byl ukončen v průběhu roku 2010. Nová evropská norma EN 545 byla schválena Evropským výborem pro normalizaci CEN v září 2010.

Národní normalizační orgán České republiky je členem CEN. Členo- vé CEN jsou povinni do šesti měsíců, bez jakýchkoliv modifikací, udělit evropské normě status národní normy a zajistit její vydání. Písemné označení ČSN (Česká technická norma) obdrží evropská norma EN 545:2010 vydáním schválení oznámeného ve Věstníku Úřadu pro tech- nickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) 1. května 2011.

Nová norma EN 545:2010 (ČSN EN 545:2011) nahrazuje a ruší EN 545:2006 (ČSN EN 545:2007).

Základní změny Oblast použití

Norma EN 545:2006 byla označována zejména jako norma pro po- trubí dopravující vodu pro lidskou potřebu. Nová norma EN 545:2010 rozšiřuje oblast působnosti pro různé druhy vod (např. surová voda, upravená voda apod.) a pro všechny typy aplikací (např. rozvody vody pro lidskou potřebu, pro systémy požární ochrany, pro zavlažovací sy- stémy, pro vysokotlaké zasněžovací systémy, pro přivaděče hydroelekt- ráren, cirkulační systémy, atd.) s vnitřním tlakem nebo bez tlaku (k in- stalaci pod nebo nad zemí).

Mění se přístup k jednotlivým komponentům vodovodního potrubí. Nejsou posuzovány jednotlivě, nýbrž norma nahlíží na trubky, tvarovky a příslušenství jako na ucelený potrubní systém. Uvádí funkční požadav- ky pro všechny komponenty vodovodního potrubí včetně spojů. Zahrnu- je i požadované parametry spojek, přírubových adaptérů a navrtávacích pasů pro použití s trubkami a tvarovkami z tvárné litiny.

Příslušenství:

• těsnění a šrouby pro pružné mechanické spoje,

• těsnění, šrouby, kroužky a segmenty pro jištění zámkového spoje,

• navrtávací pasy,

• točivé a pevné příruby, je rozšířeno o:

• přírubové adaptéry,

• spojky

pro použití na trubky a tvarovky z tvárné litiny.

Trubní systém: definice tlakové třídy a specifikace potrubí

Tabulka 16 EN 545:2010: Normou stanovené preferované tlakové tří- dy pro jednotlivé jmenovité průměry trubek DN. Tabulka uvádí vnější průměr trub s dovolenou tolerancí, preferovanou (základní) tlakovou třídu Class (PFA) pro všechny běžné aplikace a minimální (výpočto- vou) tloušťku stěny e

Poznámka: Preferované základní tlakové třídy potrubí pro všechny běžné aplikace.

Výrobní tloušťky jednotlivých výrobců budou nad minimální (výpočto- vou) tloušťku stěny e.

DN	Vnější průměr DE mm		Tlakové třídy Class	Minimální tloušťka stěny e mm
DN	Jmenovitý	Mezní odchylky	Tlakové třídy Class	Minimální tloušťka stěny e mm
40	56 +1/–1,2		40	3,0
50	66	+1/–1,2	40	3,0
60	77	+1/–1,2	40	3,0
65	82	+1/–1,2	40	3,0
80	98	+1/–2,7	40	3,0
100	118	+1/–2,8	40	3,0
125	144	+1/–2,8	40	3,0
150	170	+1/–2,9	40	3,0
200	222	+1/–3,0	40	3,1
250	274	+1/–3,1	40	3,9
300	326	+1/–3,3	40	4,6
350	378	+1/–3,4	30	4,7
400	429	+1/–3,5	30	4,8
450	480	+1/–3,6	30	5,1
500	532	+1/–3,8	30	5,6
600	635	+1/–4,0	30	6,7
700	738	+1/–4,3	25	6,8
800	842	+1/–4,5	25	7,5
900	945	+1/–4,8	25	8,4
1000	1048	+1/–5,0	25	9,3
1100	1152	+1/–6,0	25	10,2
1200	1255	+1/–5,8	25	11,1
1400	1462	+1/–6,6	25	12,9
1500	1565	+1/–7,0	25	13,9
1600	1668	+1/–7,4	25	14,8
1800	1875	+1/–8,2	25	16,6
2000	2082	+1/–9,0	25	18,4

Nová norma definuje trubní systém z tvárné litiny jako celek, a to do- voleným provozním tlakem PFA (PFA podle EN 805:2000). K jednotlivým dovoleným provozním tlakům PFA jsou přiřazeny tlakové třídy Class (Class 20, Class 25, Class 30, Class 40, Class 50, Class 64, Class 100). Číslo tlakové třídy odpovídá dovolenému provoznímu tlaku PFA v barech, kterému skupina trubního systému a příslušenství s pružným násuvným hrdlovým spojem odolává po celou dobu životnosti. Pro výpočet a sta- novení dovoleného provozního tlaku PFA pro jednotlivé tlakové třídy Class jsou v normě stanoveny minimální (výpočtové) tloušťky stěny trub- ky.

Norma preferuje pro všechny běžné aplikace tlakových vodovodních rozvodů následující tlakové třídy Class (krátké oznacení „C“) pro trubky určitého jmenovitého průměru:

DN 40 až DN 300 Class 40 (C40) PFA 40 bar,

DN 350 až DN 600 Class 30 (C30) PFA 30 bar,

DN 700 až DN 2000 Class 25 (C25) PFA 25 bar.

Tyto tlakové třídy C40 až C25 jsou základní výrobní tlakové třídy. Tlaková třída Class 40 (C40) pro trubky DN 40 až 400 byla již defi-

novaná v EN 545:2006 (ČSN EN 545:2007) s příslušnou jmenovitou tloušťkou stěny.

Nová norma EN 545:2010 již neobsahuje stanovení jmenovité tloušť- ky stěny výpočtem (třídu tloušťky stěny „K“).

Norma EN 545:2010 definuje specifikaci trubního materiálu podle dovoleného provozního tlaku PFA. Trubní materiál s pružným násuvným hrdlovým spojem je jednoznačně specifikován tlakovou třídou Class. Pro všechny běžné aplikace tlakových vodovodních rozvodů norma doporu- čuje definovat tlakové vodovodní trubky, tvarovky a příslušenství jako ce- lý systém z tvárné litiny a to preferovanou tlakovou třídou Class 40 až 25.

Hodnoty trubního systému Class 40 až 25 s pružným násuvným hrdlovým spojem se kom- binují s výkonovými parametry pružných zám- kových (jištěných) hrdlových a přírubových spo- jů, popř. dalších komponentů na potrubní síti.

Těsnost spojů

Zkoušky těsnosti platné pro pružné násuv- né hrdlové spoje jsou platné i pro pružné zám- kové hrdlové spoje. Norma zdůrazňuje, že těs- nicí kroužek a hrdlo trubky/tvarovky (spoj) v celém rozsahu kombinací všech možných to- lerancí musí po nasunutí hladkého konce zajis- tit těsnost při minimálním stlačení (kompresi) kroužku a to i v případě úhlového vychýlení a/nebo tangenciálního zatížení. V případě zám- kových spojů musí navíc zachytit axiální síly (zajistit dostatečné uzamčení).

Vnější a vnitřní ochrana trub

V oblasti venkovní protikorozní ochrany trub byla jako základ nově definovaná minimální hodnota pozinkování vnějšího povrchu o hmot- ností 200 g/m2.

Jako základní, standardní vnitřní povrchová ochrana je normou stanoveno anorganické vy- ložení cementovou maltou.

K dispozici jsou i speciální vnitřní a vnější povrchové ochrany.

Odolnosti trub proti korozi je dosaženo vol- bou vhodného systému vnitřní a vnější protiko- rozní ochrany.

Přílohy normy

Norma obsahuje normativní přílohu A a pří- lohy B, C, D, E a F.

Příloha A stanovuje dovolené tlaky PFA, PMA a PEA (v barech) pružných násuvných hrdlových spojů pro daný průměr a tlakovou tří- du.

PFA = dovolený provozní tlak, PMA = maxi- mální dovolený provozní tlak, PEA = dovolený zkušební tlak, a platí:

PMA = 1,2 PFA, PEA = PMA + 5 bar.

Přílohy B a C udávají podélnou tuhost tru- bek v ohybu a kruhovou tuhost trubek.

Přílohy D, E a F jsou přílohy pro praktickou aplikaci. Přílohy D a E specifikují jednotlivé al- ternativní a speciální vnitřní a vnější povrchové ochrany a stanovuji rozsah použití protiko- rozních ochran ve vztahu k půdnímu prostředí a k charakteristice dopravované vody. Příloha F definuje výpočtovou metodu potrubí uložených v zemi a tabelárně uvádí dovolené minimální a maximální výšky krytí pro jednotlivé prefero- vané (základní) tlakové třídy Class.

Přílohy stanovují podmínky použití potrubí z tvárné litiny pro zachování dlouhodobé pro- vozní funkčnosti, bezpečnosti, ekonomické vý- hodnosti a díky konstantním vlastnostem trubní- ho materiálu vedou ke statické a protikorozní stabilitě průřezu s vysokými bezpečnostními faktory.

Značka CE

Norma EN 545:2010 obsahuje novou kapi- tolu týkající se značky CE, její definici a vztahu k normám. Podle EN 545 odpovídá výhradně výrobce produktů z tvárné litiny za to, že pro- dukt je správně vyroben a jeho vstupní suroviny a části mají potřebné množství zkoušek.

Tabulka 17 EN 545:2010: Vztah jmenovitých světlostí DN k tlakovým třídám Class a minimál- ním (výpočtovým) tloušťkám stěny trubky e. Silně tištěná čísla jsou standardní produkty a zna- menají preferovanou (základní) výrobní tlakovou třídu Class 40 DN 40–300, Class 30 DN 350–600 a Class 25 DN 700–2000 pro všechny běžné aplikace tlakových vodovodních rozvo- dů. Tlakové třídy Class 50 až 100 jsou pro velmi vysokotlaké rozvody popřípadě speciální apli- kace

Vnější průměr DE mm

Minimální tloušťka stěny e

Jmeno- vitý

Mezní odchylky

Class 20

Class 25

Class 30

Class 40

Class 50

Class 64

Class 100

+1/–1,2

3,0

3,5

4,0

4,7

50 66 +1/–1,2 3,0 3,5 4,0 4,7

60 77 +1/–1,2 3,0 3,5 4,0 4,7

65 82 +1/–1,2 3,0 3,5 4,0 4,7

80 98 +1/ 2,7 3,0 3,5 4,0 4,7

100 118 +1/–2,8 3,0 3,5 4,0 4,7

125 144 +1/–2,8 3,0 3,5 4,0 5,0

150 170 +1/–2,9 3,0 3,5 4,0 5,9

200 222 +1/–3,0 3,1 3,9 5,0 7,7

250 274 +1/–3,1 3,9 4,8 6,1 9,5

300 326 +1/–3,3 4,6 5,7 7,3 11,2

350 378 +1/–3,4 4,7 5,3 6,6 8,5 13,0

400 429 +1/–3,5 4,8 6,0 7,5 9,6 14,8

450 480 +1/–3,6 5,1 6,8 8,4 10,7 16,6

500 532 +1/–3,8 5.6 7,5 9,3 11,9 18,3

600 635 +1/–4,0 6.7 8,9 11,1 14,2 21,9

700 738 +1/–4,3 6,8 7,8 10,4 13,0 16,5

800 842 +1/–4,5 7,5 8,9 11,9 14,8 18,8

900 945 +1/–4,8 8,4 10,0 13,3 16,6

1 000 1 048 +1/–5,0 9,3 11,1 14,8 18,4

1 100 1 152 +1/–6,0 8,2 10,2 12.2 16,2 20,2

1 200 1 255 +1/–5,8 8,9 11,1 13,3 17,7 22,0

1 400 1 462 +1/–6,6 10,4 12,9 15,5

1 500 1 565 +1/–7,0 11,1 13,9 16,6

1 600 1 668 +1/–7,4 11,9 14,8 17,7

1 800 1 875 +1/–8,2 13,3 16,6 19,9

2 000 2 082 +1/–9,0 14,8 18,4 22,1

Poznámka 1: Tučná čísla ukazují standardní produkty, které jsou vhodné pro většinu aplikací. Šedá políčka představují výrobky, které se nacházejí mimo rozsah této normy.

Poznámka 2: Pro menší DN je minimální tloušťka stěny trubky kombinací výrobních a kon- strukčních omezení a požadavků na instalaci a manipulaci.

Poznámka 3: Minimální tloušťka je dána pro pružný násuvný hrdlový spoj (viz 4.2).

Poznámka 4: Tlakové třídy mezi 50 a 100 mohou být na vyžádání dodávány i na základě inter- polace.

Výrobní tloušťky jednotlivých výrobců budou nad minimální (výpočtovou) tloušťku stěny e.

Tlaková třída Class C

PFA

bar

PMA

bar

PEA

bar

Tabulka A.1 EN 545:2010: Nová základní tlaková třída Class pro tvarovky s pružným násuvným hrdlovým spojem pro jednotlivé jmenovité průměry tvarovek DN. Tabulka uvádí příslušný dovo- lený provozní tlak PFA, maximální dovolený provozní tlak PMA a dovolený zkušební tlak PEA

40 až 100

125 až 200

250 až 350

400 až 600

700 až 1 400

1 500 až 2 000

100

120

125

Tabulka A.2 EN 545:2010: Maximální hodnoty PFA, PMA a PEA pro trubky a tvarovky s přírubovým spojem pro dané označení jmenovitého tlaku PN. Číselné označení PN odpovídá hodnotě PFA
	DN		PN 10			PN 16			PN 25			PN 40
		PFA	PMA	PEA	PFA	PMA	PEA	PFA	PMA	PEA	PFA	PMA	PEA
	40 až 50		viz PN 40			viz PN 40			viz PN 40		40	48	53
	60 až 80		viz PN 16		16	20	25		viz PN 40		40	48	53
	100 až 150		viz PN 16		16	20	25	25	30	35	40	48	53
	200 až 600	10	12	17	16	20	25	25	30	35	40	48	53
	700 až 1 200	10	12	17	16	20	25	25	30	35	–	–	–
	1 400 až 2 000	10	12	17	16	20	25	25	30	35	–	–	–

Závěr

V českých stavebně právních předpisech je vazba na normy pro na- vrhování staveb zakotvena v příslušných vyhláškách a v projektové tech- nické dokumentaci s přímým odkazem na konkrétní technickou normu anebo normovou hodnotu. Jedná se o tzv. nedatovaný a indikativní od- kaz, což znamená, že platí vždy poslední aktuální stav technické normy a shoda s technickou normou je způsob jak požadavky splnit.

Pro odbornou veřejnost je EN 545 (ČSN EN 545) jedním z podstat- ných technických pracovních nástrojů. Poskytuje ucelený pohled na tla- kové potrubní systémy z tvárné litiny, zejména pro vodovodní systémy.

Xxxxx se všemi svými atributy potvrzuje, že bude vynikajícím ná- strojem pro odběratele, uživatele a výrobce trub, tvarovek a příslušenství

z tvárné litiny. Norma EN 545:2010 definuje novou sjednocenou specifi- kaci trub a tvarovek z tvárné litiny pro vodovodní systémy z hlediska technických parametrů a zvýšení kvality.

Norma přináší soulad mezi zainteresovanými zájmy států EU a zá- jmy výrobců litinových produktů. Norma podporuje konkurenceschop- nost a inovace. Její požadavky byly stanoveny s ohledem na ochranu ži- votního prostředí, šetření zdrojů a úspory energií.

Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx

SAINT-GOBAIN PAM CZ, s. r. o.

e-mail: xxxxx.xxxxxxxx@xxxxx-xxxxxx.xxx

ČIŠTĚNÍ A MONITOROVÁNÍ KANALIZACE MOBILNÍ ODLUČOVAČ ROPNÝCH LÁTEK PRÁCE SACÍMI BAGRY V ADR PROVEDENÍ MOBILNÍ ODLUČOVAČ KALŮ A TUKŮ

PROSTĚJOV • PRAHA • Č. BUDĚJOVICE • TŘINEC • TRNAVA

SEZAKO Prostějov s. r. o. SEZAKO Trnava s. r. o.

Fanderlíkova 36, 796 01 Prostějov, CZ Orešianská 11, 917 01 Trnava 1, SK

tel. / fax: 000 000 000, tel.: 000 000 000 tel. / fax: 033/00 000 00 xxxxxx@xxxxxx.xx, xxx.xxxxxx.xx xxxxxx@xxxxxx.xx, xxx.xxxxxx.xx

POHOTOVOST: x000 000 000 000 POHOTOVOST: x000 000 000 000

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR

najdete na stánku 129 v pavilonu P

KONFERENCE

Proběhla konference Financování vodárenské infrastruktury 2011

Xxxxxxxx Xxxx

23. února 2011 se v Praze konala v pořadí již 7. odborná konference o současných problémech a fi- nancování oboru vodovodů a kanalizací v České republice. Úkolem je zabezpečit rozvoj při zásobování obyvatel pitnou vodou a odkanalizování městských odpadních vod ve vazbě na udržitelnost záměrů a současně řešit dostatek vodních zdrojů pro vodárenství při nepříznivých změnách klimatu.

Úvodního referátu se ujal vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxx, XXx. Vysvětlil nejprve zásady Koncepce vodohospodářské politiky MZe pro roky 2011–2015, které se v našem oboru týkají především záměrů dokončit investice pro splnění Směrnice 91/271/EHS, zajistit dotace pro infrastrukturu v obcích pod 2 000 EO, aktualizovat PRVKÚK a připravit rámcové normativy při- měřeného zisku dle velikostních kategorií provozovaných VaK. Za vhod- ná organizační opatření považuje organizační, ekonomické a legislativní nástroje pro zajištění udržitelného rozvoje v oboru, např. novelu zákona o VaK (srážkové vody), průběžně omezování administrativní zátěže, mo- del financování obnovy infrastruktury, podporu využívání kalů (jako ener- getického substrátu). Závěrem shrnul hlavně nutnost pokrýt náklady na provozování, připravit reálné scénáře obnovy infrastruktury, zpracovat fi- nanční model v čase vzhledem k sociálně únosné ceně a vytvářet pod- mínky pro akumulaci zdrojů pro obnovu.

Přednášku o způsobu obnovy vodárenské infrastruktury v ČR při- pravil Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxx, předseda představenstva SOVAK ČR. V úvodní části připomněl základní čísla o majetku oboru VaK (hodnota cca 1 bilion Kč, na jednoho průměrného obyvatele pak 100 000 Kč, kte- rý ročně zaplatí za vodné a stočné 2 500 Kč, roční příjem za tyto služby 22,5 miliardy Kč). Základní úkol vlastníků kromě řádného provozování (včetně oprav) je tento majetek obnovovat. Na to je potřeba ročně 20–25 miliard Kč (nyní jen 5,5 miliardy Kč). Jako hlavní příčiny současného sta- vu se nejčastěji uvádějí zastaralý majetek a nedostatečné roční investi- ce. Zdroje na financování obnovy jsou: ceny vodného a stočného, muni- cipální rozpočty, státní a evropské dotace, investice provozovatelů i dary. Evropské dotace jsou z dlouhodobého hlediska málo významné (cca 25–30 miliard Kč) a stav jejich čerpání a administrace není dobrý. Navíc jsou atomizovány v ráji konzultantů. Klade si otázku: Je dnešní cena vod- ného a stočného sociálně únosná? Roli státu vidí v důrazu na normy včetně hygienických, environmentálních, dále na kontrolní mechanismy, cenovou tvorbu a regulační vztahy mezi vlastníky a provozovateli. Vstup dalšího státního regulátora považuje za nadbytečný.

Příspěvek „Aktuální čerpání prostředků z Operačního programu Ži- votní prostředí na financování vodárenské infrastruktury“ přednesla RNDr. Xxxxxx Xxxxxxx ze SFŽP. Po stručném informativním vstupu se zabývala aktuálním stavem čerpání, očekávanými změnami v závazcích (jako je směnný kurz, výběrové řízení, provozní smlouvy a ÚČOV Praha), současnými problémy (např. dlouhá doba od schválení projektu k ukon- čení realizace, plnění směrnice Rady č. 91/271/EHS u nevyřešených aglomerací) a plánem výzev pro individuální projekty roce 2011. Při- pomněla národní cíl, jímž má být vypracování Akčního plánu do 30. 6. 2011, který má souhrnně uvést a aktualizovat harmonogram aktivit k na- plňování národních cílů Strategie. Strategií Evropy 2020 je inteligentní a udržitelný růst, podporující ekonomiku vysoké zaměstnanosti se so- ciální a územní soudržností.

Xxx Xxxxxxxx Xxxxxx z University of Greenwich z Velké Británie předložil výsledky projektu „Mezinárodní zkušenosti s výběrem provozo- vatelů vodohospodářské infrastruktury“. V úvodu komentoval některé zkušenosti s uplatňováním zákona EU o veřejných zakázkách, kde vý- běrové řízení, jako základní nástroj pro výběr provozovatele s větším počtem uchazečů a návrhu smlouvy jako regulačního prvku, má garan- tovat zvýšení kvality při výběru. V některých zemích se prokázala přítom- nost antikonkurenčních praktik a oportunistického chování. Výsledkem je neoblíbenost soukromých provozovatelů, které dokladoval konkrétními příklady problémů před a po uzavření smlouvy. Připomněl některé výho- dy, které poskytují veřejní provozovatelé infrastruktury jako možnost efektivního, flexibilního a udržitelného rozhodování.

Problematiku „Uzavírání provozní smlouvy bez výběrového řízení na základě in-house výjimky a koncernové výjimky“ přiblížil Xxx. Xxxxx Xxx- řák, MT Legal, s. r. o., advokátní kancelář. V úvodu vysvětlil návrh nove- ly zákona o veřejných zakázkách (ZVZ), vysvětlil působnost ZVZ a kon-

cesního zákona (KZ) k provozním smlouvám a související možnosti vy- užití výjimek. Výjimky označené in-house se týkají možnosti výběru vod- ného a stočného, výlučných majetkových práv, výkonu podstatné části činnosti a oblasti výjimek dle podstatných rozsudků Evropského soudní- ho dvora. Jako koncernové výjimky jmenoval také možnost výběru vod- ného a stočného, dále pak zadání přidružené osobě a splnění obratového ukazatele. Uvedl podmínky pro možnost využití zákazu plnění smlouvy (dle novely platné od 1. 1. 2010) a shrnul důvody, proč je nezbytná pro- vozní smlouva.

RNDr. Xxxxxxxx Xxxxxxx, Mott MacDonald Praha, s. r. o., seznámil přítomné s „Praktickými zkušenostmi při výběru provozovatele infra- struktury VaK“. Mezi hlavní nedostatky při přípravě podkladů pro výbě- rové řízení zahrnul nepřesnosti při používání základních pojmů (např. vodovod, kanalizace), při definování základních povinností vlastníka dle zákona o VaK (např. obsah pojmu provozování, provozní evidence, pro- vozní dokumentace), základních povinností provozovatele dle zákona o VaK (např. povinnost neprodleně odstranit příčinu přerušení, odpověd- nost za škody a ušlý zisk, co je vyšší moc). Náleží sem dále závazný ob- sah pojmu obnova, kde postrádá spoluúčast státu a krajů, je na místě vy- mezení obsahu údržby (konkrétní činnosti, evidence provedení údržby), rozdíly mezi pojmy odstranění poruchy a havárie (kdy zasahuje provo- zovatel). Je vhodné se zabývat také možnou vzájemnou informační ne- rovnováhou mezi zúčastněnými partnery.

Svým příspěvkem „Zkušenosti menší obce s výběrem provozovatele VaK“ velmi zaujal přítomné místostarosta obce Velké Přílepy Xxx. Xxxx Xxxxxxx. Přednášku rozdělil na šest částí: historii (8), problémy a nejis- toty (8), rozhodování a příprava řešení (12), výběr nového provozovate- le (10), předávání infrastruktury a výhled (7) a dotazy jsme nepočítali. Čísla za jednotlivými částmi znamenají počet vyjmenovaných problémů a řešení. Byl to vlastně praktický itinerář pro menší obec, jak postupovat. Na závěr a v dotazech připomněl, že je nutné pracovat s existujícími nor- mami, rozumně hospodařit, udržovat korektní vztahy mezi obcí a provo- zovatelem a vyžadovat vždy vysokou odbornost.

Zástupce holandské obdoby našeho SOVAKu (Association of Dutch Water Companies Vewin) Xxxxx Xxxx připravil přednášku „Evropské vo- dárenské společnosti využívají benchmarking“. Mezinárodní asociace IWA definovala benchmarking jako nástroj postupného zlepšování sy- stematickým průzkumem a přizpůsobování se v řídících činnostech ve dvou následných krocích, a to na úrovni výkonnosti a zlepšování. Nejed- ná se o jediný krok, ale o kontinuální zlepšování v ročních obchodních plánovacích obdobích. Základní informací a klíčem ke zvyšování výkon- nosti jsou jakost vody, spolehlivost, úroveň vodárenských služeb, udrži- telnost, hospodárnost a účinnost. K předpokladům zlepšování je nutná určitá úroveň spoluúčasti (používají se tři – základní, standardní a vysoce pokročilá), volba ukazatelů a důvěra ve výsledky (jasné definice, ověřená data). Pro vlastníky je velmi důležitá prezentace výsledků dle úrovně jed- notlivých skupin a zajištění důvěryhodnosti o individuálních výsledcích. Pak lze přistoupit k diskusi o jednotlivých nejlepších technologiích a pří- pravě podnikových plánů opatření. Benchmarking není snadná práce, ale vyžaduje sladění strategických cílů subjektů, angažovanost zkuše- ných odborníků, klidné prostředí a poměry, dostatečné zdroje, vysokou kvalitu dat, ale také zájem celých pracovních kolektivů a čas.

Xxx. Xxx Xxxxxx, ředitel sekce projektového financování ČSOB, a. s,

zahájil příspěvek „Spolufinancování vodárenských projektů“ obecným přehledem finančních zdrojů a uvedl dvě možnosti financování od ČSOB, a to jak vyrovnáním cashflow během výstavby, tak financováním vlastní- ho podílu žadatele části uznatelných i neuznatelných investičních nákla- dů. Již při zadávacím řízení je třeba respektovat jednoznačné vymezení struktury požadovaných nabídek, dále přesně definovat požadované fi- nancování a další potřebnou dokumentaci. Upozornil také na četné a často se opakující nedostatky a slabiny zadání. Připomenul nutnost za- jištění úrokových a kursových rizik. Shrnul stručně zájem a ochotu fi-

nančních institucí poskytnout jak krátkodobé, tak i dlouhodobé financo- vání i s velmi dlouhou splatností za zajímavou cenu. Pro výběr finanční- ho ústavu je nezbytná kvalitní příprava zadávací dokumentace.

V úvodu svého příspěvku „Smluvní investice provozovatelů VaK“ Xxx. Xxx Xxxxx, ředitel pro řízení Facility, s. r. o., konstatoval, že vodoho- spodářská infrastruktura je podfinancovaná (výnosy z nájemného slouží pro opravy a investice, dotace z Operačního programu ŽP dnes potlaču- jí ostatní formy financování a při současné ceně vodného a stočného ne- ní většinou infrastruktura schopna se plně financovat). V oddílném mo- delu přicházejí v úvahu dvě možnosti: předplacený nájem (provozovatel předplatí vlastníkovi nájemné na dohodnutou dobu části provozní smlou- vy) a závazek provozovatele vybudovat či rekonstruovat část infrastruk- tury (vztah na konkrétní projekt musí projít soutěžním řízením, znamená to úpravu délky smlouvy a komplikuje to možnost využít dotační tituly). Pokud jde o porovnání výhod jedné či druhé varianty, záleží dle autora vždy na konkrétní situaci.

„Dálkové odečty měřidel, snižování nákladů, rozvoj služeb odběrate- lům“ je název příspěvku Ing. X. Xxxxx, obchodního manažera Itron Czech Republic, s. r. o. Pokročilý systém Itron pro měření a monitorování spo- třeby vody umožňuje provozovatelům sledovat a řídit dodávku efektivně- ji než dříve a s nižší spotřebou energií. Systém zajišťuje zvýšení efektiv- nosti distribuce vody a zákaznických služeb a jeho základními součástmi je vodoměr vybavený radiovým modulem, vybavení pro pochůzkovou činnost a pevná rádiová síť. Záznamy v systému umožňují především op- timalizaci vodoměrů, odhalování černých odběrů a odečet a fakturaci v požadovaný den, dále zpětný tok, sledování úniků, podklady pro va- rovná hlášení, signalizaci neoprávněných zásahů včetně zabezpečení přístupu (kód) a automatickou synchronizaci dat a času.

Svůj příspěvek „Zvýšení efektivity provozování ČOV pomocí monito-

rování uhlíkové stopy“ uvedl Xxx. Xxxxxxxx Xxx, XXx., MBA, předseda představenstva a generální ředitel Hydroprojektu CZ, a. s., tezí: Xxxxxx je udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnost naplnit i potřeby generací příštích. Udržitelnost vyžaduje eko- nomicky financovatelná, sociálně akceptovatelná a životnímu prostředí příznivá řešení. Uhlíková stopa je dána množstvím oxidu uhličitého a dal- ších skleníkových plynů, které vytváříme svou každodenní činností. V oboru VaK převažuje vliv plynů CO2, CH4 a N2O, přičemž platí, že stej- ný účinek má: 1 t N2O = 200 t CO2 = 10 t CH4.

Studie prokazují, že biologické odstraňování živin může být význam- ný zdroj N2O a NO2, proto je vhodné využít jiné typy reaktorů a snížit spo- třebu elektrické energie. Uhlíkovou stopu na ČOV tvoří spotřeba energie (CO2 z fosilních paliv) – 70 %, emise přímé procesní (CH4 a N2O) – 24 % a nepřímé emise – 6 %. Mezi možnosti snížit uhlíkovou stopu řadíme inovace ke snížení požadavků na výrobu, zdokonalení projektů, akcep- tování nových a zlepšení stávajících technologií, využívání obnovitelných zdrojů energie – tedy cesta udržitelného projektování výstavby. Místo BAT (nejlepších přístupných) využívat BET (nejlepší akceptovatelné). Předpokladem je pro ČOV rozvoj nových provozních technologií – např. generovat energie z obnovitelných zdrojů přímo na místě, považovat kal za nízkonákladový obnovitelný zdroj (při přehodnocení technologie zpra- cování kalů), stejně jako využívání tepla z vody.

Konferenci uspořádala firma B. I. D. services, s. r. o., v příjemných prostorách Domu armády v Praze-Dejvicích a zúčastnilo se jí celkem 108 posluchačů.

Xxx. Xxxxxxxx Xxxx

e-mail: xxxxxx@xxxxxxx.xx

STOPAQ® – Samozaceliteľná viskózno-elastická protikorózna izolácia

Kompletný izolačný systém pozostáva z protikoróznej vrstvy STOPAQ a vonkajšej vrstvy mechanickej ochrany. Je vhodný na použi- tie v širokom rozsahu prevádzkovej teploty od –45 ˚C až do +70 ˚C. Na vynikajúcu adhéziu postačuje mechanické očistenie. Pri aplikácii nie sú potrebné žiadne stroje, nástroje ani ohrievanie. Je kompatibilný so všet- kými druhmi továrenskej izolácie.

Materiál dokonale priľnie na každý tvar povrchu, akokoľvek je členi- tý. Úplná nepriepustnosť STOPAQ-u pre kvapaliny a väčšinu plynov za- braňuje prenikaniu vody a atómov kyslíka, solí a iných reaktantov koró- znych procesov zvonka, nehovoriac o úplnej nepriepustnosti pre baktérie, ktoré spôsobujú tzv. mikrobiologickú koróziu.

Ľahká a rýchla aplikácia

Pri aplikácii postačuje me- chanické očistenie povrchu. STO- PAQ sa dá aplikovať aj na mokrý povrch alebo priamo pod vodou.

Príklady aplikácií

Najbežnejšia aplikácia sú protikorózne izolácie potrubí ale- bo zváraných spojov predizolova-

ných rúr. Veľmi výhodná je najmä izolácia armatúr zložitých tvarov, pre- tože materiál STOPAQ je mäkký a presne kopíruje povrch na ktorý sa nanáša. Navyše je v prípade nutnosti rozobrať prírubový spoj ľahko od- strániteľný a dá sa znova použiť!

Utesňovanie

Mimoriadna lepivosť na väčšinu povrchov prináša áalší aspekt po- užitia tohto materiálu vo vodárenstve – utesňovanie proti priesakom vo- dy. Možno ním utesniť prasknuté potrubia, aj tie ktorých povrch sa nedá vysušiť. Úspešne sa používa na utesňovanie káblových a rúrových pre- chodov cez steny aj v extrémnom prípade stĺpca podzemnej vody na druhej strane steny.

Stopaq je inertný a amorfný materiál. Neobsahuje žiadne reaktívne skupiny preto je mimoriadne trvanlivý. Je tiež úplne enviromentálne ne- škodný. Môže prísť do kontaktu s pitnou vodou a potravinami, je úplne neškodný pre človeka. (placená inzerce)

Nový systém v oddělení odbytu akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín

Před více než rokem začali uživatelé oddělení odbytu společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s., pracovat v nově implementovaném systému. Pro každého z nich i pro celou organizaci se jednalo o velký, zásadní a náročný krok, který ale dnes všichni hodnotí velmi pozi- tivně.

U vodárenské společnosti je oddělení odbytu jednou z nejdůležitěj- ších částí podniku. Navenek komunikuje s jednotlivými odběrateli a vel- kou měrou tak utváří image celé společnosti. Uvnitř poskytuje cenné a nezbytné informace oddělení ekonomickému i technickému. Provoz s tak vysokými nároky na zpracování informací si dnes už nedokážeme ani představit bez moderních informačních technologií. Toho si vedení spo- lečnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s., bylo vědomo, když zva- žovalo výběr nového informačního systému a partnera, který poskytne dostatečnou podporu při jeho implementaci i provozu.

Již nyní je patrné, že modul FAVOS postavený na platformě Micro- soft Dynamics NAV a spolupráce se společností Infinity, a. s., byly správ- nou volbou. Podnikové řešení navržené podle potřeb vodárenských spo- lečností bylo implementováno v rekordně krátkém čase s minimálními nároky na jednotlivé uživatele. Prvotní pracovní nápor, kdy se po spuš- tění systému museli uživatelé přeorientovat na nové technologie a s ni- mi spojené optimalizované podnikové procesy, pomohl zvládnout tým zkušených aplikačních konzultantů, kteří byli uživatelům k dispozici pří- mo na pracovištích a svým profesionálním přístupem pomáhali zvládat nejednu těžkou situaci. Po krátké době provozu, kdy si uživatelé ovládá- ní ergonomicky navrženého systému osvojili, se zvýšila efektivita jejich práce, zpřesnily předávané informace a zrychlil celý proces.

Jak jsou přínosy implementace vnímány ze strany těch, kteří systém denně používají pro svoji práci, jsme se zeptali vedoucí odbytu společ- nosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s., Xxxxx Xxxxxxxx.

Vedoucí oddělení odbytu xxxx Xxxxx Xxxxxxxx

Referentka oddělení odbytu xxxx Xxxxxx Xxxxxxx

Když se ohlédnete zpět na období, kdy jste musela vy i vaši ko- legové vynaložit nemalé úsilí vedoucí ke zprovoznění systému, jak hodnotíte myšlenku zavedení nového informačního systému?

Od začátku jsem vnímala potřebu zavedení nových technologií spojených s propojením dílčích částí systému jako věc, která nám může pomoci. Jsem proto velmi ráda, že tým tvořený našimi zaměstnanci a za- městnanci implementační společnosti Infinity, a. s., efektivně a bez zby- tečného prodlení postupoval k vytyčenému cíli. Za to jim všem patří vel- ký dík.

V čem vidíte přínos vy osobně?

Informace, které se dříve musely zdlouhavě vyhledávat a zpracová- vat v pomocných evidencích, mám dnes k dispozici díky několika kliknu- tím myši počítače na mém pracovním stole, nebo mi je kolegyně doká- žou během okamžiku vyhledat a připravit. Zároveň vidím velké zvýšení efektivity naší práce, protože již nemusíme sestavovat měsíční výkazy pro oddělení účetní evidence, ale účetní si mohou potřebné informace vyhledat přímo v systému. Toto je významné zejména v oblasti pohledá- vek, kdy jsou všechny evidovány na jednom místě a takto společně mo- hou být i vymáhány.

Zaznamenala jste během uvádění systému do provozu i nějaké ohlasy vašich zákazníků?

Vzhledem k tomu, že jsme v rámci zavádění nového systému opti- malizovali i vzhled a obsah dokladů zasílaných zákazníkům, zazname- nali jsme vlnu dotazů právě na toto téma. Nyní naopak zákazníci vítají, když v rámci jednoho telefonátu bez nutnosti přepojování je referentka schopna sdělit nejen stav úhrad vodného a stočného, ale i stav všech ostatních pohledávek, závazků, nezúčtovaných záloh nebo přeplatků evidovaných v systému.

Infinity, a. s.

Staročernská ul. 1799

Pardubice 530 03 xxx.xxxxxxxx.xx

pobočky:

Praha – Brno – Olomouc

Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s.

Purkyňova 2, č. p. 2933

695 11 Hodonín xxx.xxx-xxx.xx

Řešení, vyvinutá společností Infinity, odborníci společnosti před- staví ve svém firemním stánku na veletrhu WATENVI.

Ve čtvrtek 26. května bude společnost Infinity pořádat, v rámci doprovodných odborných programů, dopolední seminář na téma Ekonomické informační systémy ve vodárenství. Program semináře bude zahrnovat krátkou prezentaci výhod zavedení integrovaného řešení a konkrétní ukázky funkčnosti řešení Microsoft Dynamics na vzorových datech. Za stranu zákazníka vystoupí ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a .s., který vás seznámí s praktic- kými zkušenostmi uvedeného řešení.

Tímto Vás společnost Infinity srdečně zve k návštěvě stán- ku na veletrhu WATENVI.

(placená inzerce)

Hodnocení provozu vodárenských filtrů a výběr vhodných filtračních materiálů

Xxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxx

Příspěvek podává přehled o požadavcích na sledování vodárenských filtrů a prezentuje filtrační materiály, které jsou dostupné pro zkvalit- nění provozu filtrů.

Úvod

V našem příspěvku se věnujeme dvěma oblastem, které spolu úzce souvisí. Jednou je hodnocení již existujících vodárenských filtrů, druhou jsou možnosti volby vhodné filtrační náplně při úvahách buá o rekon- strukcích filtrů nebo při zjištění, kdy z hodnocení vyplyne, že v součas- nosti používaná filtrační náplň nevyhovuje a její změnou by bylo možné dosáhnout pozitivního ovlivnění funkce filtrů.

V části věnované hodnocení existujících filtrů se soustřeáujeme je- nom na oblast vlastní funkce filtrů a nevěnujeme se tedy ani přípravě suspenze, ani vlastnímu návrhu filtrů (filtračním rychlostem, regulaci prů- toku filtry, praní filtrů atp.). Je to proto, že pak by rozsah příspěvku od- povídal spíše kapitole v knize.

V části věnované filtračním médiím uvádíme přehled vhodných ma- teriálů a jejich charakteristiky, které ovlivňují koncipování celého filtru.

Hodnocení provozu filtrů

Filtrace vrstvou zrnitého materiálu je dynamický proces. Od začátku filtračního cyklu až do jeho ukončení se podmínky ve filtru neustále mě- ní. Monitorování a hodnocení toho, co se ve filtru děje, je klíčem k po- znání filtračního procesu a k jeho optimalizaci, a to jak ve vztahu ke kva- litě upravené vody, tak ekonomice provozu. Bez získávání a záznamu odpovídajícího rozsahu a četnosti dat o provozu filtrů nemá provozovatel prakticky žádné „inteligentní“ podklady pro rozhodování o provozu filtrů. Každý automobil, který je v provozu na našich silnicích má nepřeberně více kontrolek a měřicích přístrojů než běžný vodárenský filtr, a pokud by je neměl, nebyl by do provozu na silnicích připuštěn. Pokud si v našem životě ceníme kvalitní pitné vody alespoň tak, jako automobilů, měli by- chom vybavení pro sledování a hodnocení provozu filtrů na úpravnách vody výrazně zlepšit.

Když se podíváme na praxi v našich úpravnách vody, je v oblasti hodnocení provozu filtrů situace velmi rozdílná. U starších úpraven vody je často hlavním hodnotícím kritériem jen kvalita směsného filtrátu hod- nocená ex-post kontrolní laboratoří provozovatele. K němu se někdy při- dává ještě „pozorování“, jestli filtry nepřetékají do odpadu. Je-li voda

Materiál

Hustota [kg/m3]

Koeficient stejnozrnnosti podle různých výrobců

Tabulka 1: Hustoty a koeficienty stejnozrnnosti dostupných filtračních materiálů

„v normě“, není prakticky žádná motivace k jakémukoli zlepšení řízení provozu filtrů. Je to sice v rozporu s tím, jak by měly být filtry (resp. všechny procesy úpravy) provozovány podle principů rizikové analýzy a systému kritických kontrolních bodů (HACCP – Hazard Analysis and Critical Control Points) při výrobě pitné vody [1], ale zatím jsou tyto prin- cipy ve vodárenské filtraci uplatňovány jen tu a tam. Aplikaci tohoto prin- cipu do vodního hospodářství jako vhodného nástroje pro řízení jakosti při výrobě a distribuci vody známe pod názvem Water Safety Plans (WSP). Tento příspěvek by měl napomoci zavádění nástrojů z oblasti WSP, protože to považujeme za nezbytnou součást moderního vodáren- ství.

písek	2 630	1,4–1,7
antracit	1 400–1 700	1,3–1,7
	(podle naleziště)
aktivní uhlí	1 300–1 700	1,3–2,4
	(podle typu a výrobce)
Filtralite NC	1 100	< 1,5
Filtralite MC	1 200–1 400	< 1,5
	(podle typu)
Filtralite HC	1 500–1 650	< 1,5
	(podle typu)

Snad není třeba dlouze vysvětlovat, že z výsledků analýz směsného filtrátu poznáme provoz jednotlivých filtrů skoro stejně, jako bychom řídi- li hospodaření každé domácnosti podle údajů statistik o průměrných mzdách. Ukazuje se, že problémem může být znalost i tak banální pro- měnné, jakou je velikost průtoku vody jednotlivým filtrem a to i u filtrů, které by měly pracovat při tzv. konstantní filtrační rychlosti (resp. kon- stantní hladině vody nad filtrační náplní).

Význam některých měření je možné najít v našich předchozích pub- likacích [2,3]. Většina moderních či rekonstruovaných úpraven vody již má k dispozici podklady, které umožní dobrý provoz filtrů v případě, že tato měření většinu času pracují bez poruch a jsou využívána kvalifiko- vanou a dobře pracující obsluhou. Dále uvedeme přehled těch nejvý- znamnějších.

Prvním požadavkem, který by měl být při řízení provozu filtrů splněn, je měření a záznam průtoku vody filtrem. Platí to jak u režimu filtrace s konstantní filtrační rychlostí (konstantnost není systémem regulace od- toku nijak apriorně zaručena – uvidíme to dále v textu při popisu obr. 1), tak u režimu s klesající filtrační rychlostí, kde měření průtoku dává velmi užitečnou informaci pro řízení jejich postupného praní. U filtrace s klesa- jící filtrační rychlostí dochází v tomto ohledu k velmi výhodnému jevu, že je prán vždy filtr, který má ze všech filtrů nejnižší filtrační rychlost (zhru- ba jen na úrovni 10–20 % počáteční filtrační rychlosti po vyprání filtru). Proto při jeho praní nedochází k tak výraznému dočasnému přetížení všech zbývajících filtrů a tím i k případnému zhoršování kvality filtrátu.

Hydraulicky přetížený filtr může být (při režimu s konstantní filtrační rychlostí) prán pozdě ve srovnání s „průměrným“ filtrem konkrétní úprav- ny vody. Může tak docházet k průniku znečištění tímto separačním stup- něm (který je u jednostupňových úpraven tím jediným a vždy je také tím posledním, jehož selhávání už nemůže nic napravit). Pokud je ve stej- ném intervalu (jako průměrný filtr) naopak prán filtr hydraulicky nevytíže- ný, dochází tak ke zbytečnému vynakládání energie a vody na jeho před- časné praní.

Vhodným doplňkovým fyzikálním měřením k průtoku vody filtrem je měření celkové tlakové ztráty ve filtrační náplni. Jsou i úpravny vody, které mají instalováno dokonce sledování průběhu tlakových poměrů ve filtrační náplni na jednom či několika filtrech. To jim umožňuje například optimalizovat způsob přípravy suspenze, aby byla co nejvhodnější pro konkrétní provozní podmínky daných filtrů. Pokud se suspenze silně za- chycuje v nejsvrchnější části filtrační náplně, znamená to, že agregáty jsou příliš velké. A platí to i naopak. Pokud suspenze výrazně proniká až do hlubokých vrstev náplně (jednovrstvého filtru), není pravděpodobně dobře připravena a agregace dobíhá až v loži filtru, což může mít pak za následek jeho nižší separační účinnost a snadnější únik znečištění do fil- trátu.

Na obr. 1 uvádíme pro ilustraci záznam z měření, který jsme již pu- blikovali [2]. Ukazuje, jak vypadá část průběžné informace ze záznamu měření průběhu tlakové ztráty v různých hloubkách filtrační náplně na monitoru notebooku. Na tomto obrázku je zachycen konec filtračního cy- klu, který je velice zajímavý a nepříliš typický. Přibližně v 15.55 hod. za- čalo praní filtru. Do té doby probíhala filtrace. V obr. 1 jsou uvedena data všech sedmi tlakových sond v loži filtru. Vidíme zcela zřetelné periodic- ké změny tlakových poměrů ve filtru. Vidíme, že celý filtr „kmitá“. Regu- látory periodicky zvyšují a snižují průtok filtrem. To má za následek, že v takové situaci se separační účinnost filtrace zhoršuje. Při rychlejším zvyšování průtoku filtrem může docházet k utrhávání separovaných ne- čistot z lože filtru a buá k jejich přesouvání do nižších pater filtrační nápl- ně, nebo později k jejich strhávání do upravené vody. Toto měření tedy samo o sobě ukazuje, že filtrace na proměřované úpravně vody zaslu- huje rekonstrukci.

Při alespoň trochu profesionálním sledování provozu filtrů by také ni- kdy nemohlo docházet k takovému technologickému barbarství, jakým je přerušování provozu filtrů bez jejich vyprání před novým spuštěním. No- vé najetí filtrů, ve kterých je již zachycená suspenze, způsobuje její str-

hávání do filtrátu a prudké zhoršování kvality upravené vody.

Podobně by také neměl být měněn výkon úpravny (zejména zvyšování výroby) ve vel- kých skocích, které také způsobují strhávání části zachycené suspenze do filtrátu. Obě tyto skutečnosti jsou dlouhá léta známé z odborné literatury a také jsme si je dobře ověřili jak na našich modelových filtrech, tak přímo měřením na několika úpravnách. Přesto se s nimi v pra- xi na úpravnách můžeme setkat i dnes. Pro každou úpravnu by mělo být v provozním řádu stanoveno, v jak velkých krocích a v jakém ča- sovém odstupu je možné zvyšovat výrobu úpravny. Obsluha by tak měla vědět, že má-li zvýšit výrobu ze 100 na 120 l/s, musí tak učinit například po krocích 5 l/s rozložených do čtyř

Obr. 1: Záznam z měření průběhu tlakové ztráty v loži filtru – ukázka kmitání průtokové regulace filtrů na konci filtračního cyklu

intervalů po 10 minutách. A pokud by tak neučinila, kontinuální analýza filtrátu by měla ukázat, že nastala provozní chyba. I toto by měly řešit po- stupy zahrnuté do WSP.

Moderní filtrace vedle měření průtoku filtrem také vyžaduje kontinu- ální sledování a záznam alespoň jednoho ukazatele kvality filtrátu z každého filtru.

Historicky se využívalo nejvíce měření zákalu, protože hodně sepa- račního úsilí bylo v dobách začátku rozvoje vodárenských technologií vě- nováno odstranění zákalu (jako hlavnímu senzorickému problému, který je spotřebiteli dobře patrný). Také výzkum byl proto zaměřen na zákal jako hlavní modelové znečištění. Dobře se s ním pracovalo a měl kon- stantní vlastnosti, které se dobře daly popsat.

Teprve objev vzniku THM a pokroky v teorii koagulace a tvorby su- spenze obrátily pozornost k přirozeným organickým látkám (huminovým látkám) ve vodách. Zejména u vod s obsahem huminových látek je pro- to vhodnější zařadit měření absorbance při 254 nm. Je tak navíc mož- né vyhodnocovat i separační účinnost a také se tímto způsobem dá vy- užívat relativně vyšší citlivost tohoto měření pro účel sledování filtrace. Hodnocení separační účinnosti u zákalu není korektně možné provést, protože po přidání koagulantu do surové vody zákal tímto technologic- kým zásahem výrazně vzroste následkem tvorby vloček. U vod téměř bez zákalu v surové vodě by dokonce mohla být účinnost separace zá- porná, pokud by byl po filtraci zákal vyšší než v surové vodě.

Pravděpodobně nejvhodnější metodou hodnocení filtrace je v dneš- ní době sledování počítačem částic. Statistika ze zahraničí uvádí [4], že již v roce 2002 jimi byly vybaveny filtry zhruba ve 40 % úpraven v USA a Velké Británii ve srovnání s těmi, které měřily zákal (čili na 10 úpraven měřících zákal na každém filtru připadaly již tehdy 4 úpravny měřící poč- ty částic).

Počítač částic umožňuje zároveň vyhodnocení velikostní distribuce částic. To přináší do řízení a navrhování technologických procesů úpravy vody nové a velmi výhodné instrumentální možnosti. Jak naše, tak za- hraniční výsledky přesvědčivě ukazují, že pouhé měření zákalu zdaleka nestačí pro dobré zmapování průběhu filtrace. Zjistili jsme, že měření počtů částic je přibližně 20–25krát citlivější než měření zbytkového zá- kalu upravené vody. Zatímco zákal upravené vody se zvýšil jen 4krát, počty částic stouply 80–100násobně. To jasně ukazuje, že spoléhání na měření zákalu může vést k výraznému podcenění zhoršení kvality filtrá- tu v průběhu filtračního cyklu.

Nasazení počítače částic pro sledování filtrace přináší téměř novou éru do této oblasti, protože i velmi častým či zcela kontinuálním sledo- váním jiných konzervativních parametrů (např. zákalu, absorbance, CHSK(Mn) či zbytkového koagulantu) není možné získat takové infor- mace o kvalitě vody jako z počítače částic, nemluvě o biologických a mi- krobiologických analýzách, které mají zpoždění v hodinách až dnech a prakticky informují o kvalitě vody až ex-post, což je pro řízení provozu již velmi pozdě [3].

Výběr vhodných filtračních materiálů

Vždy je třeba stanovit kvalitativní parametry filtrátu, do kterých jsou sledované veličiny akceptovatelné. To souvisí s předchozí kapitolou o hodnocení provozu filtrů. Jakmile kvalita filtrátu překročí jeden ze sta- novených kvalitativních parametrů, filtrační cyklus by měl být ukončen. Hlavním kritériem pro provoz filtrů (resp. pro jejich kvalitní návrh) je do- sažení co nejvyšší čisté jednotkové výroby filtru. Údaj o čisté jednotkové výrobě filtru by měl sloužit jako základní parametr pro srovnávání růz-

ných variant filtrů a filtrace. Je zřejmé, že vhodné bude takové uspořá-

dání, které poskytne jeho nejvyšší hodnotu. Čistá jednotková výroba filtru (net water production) za jeden filtrační cyklus je definována jako

L = Lf – Lp,

kde:

• Lf (m3/m2) představuje objem vody proteklé jednotkovou plochou filtru od začátku filtračního cyklu, tedy výrobu filtru na jednotkovou plochu.

• Lp je objem spotřebované prací vody na jedno praní dělené plochou fil- tru (m3/m2).

Dosažení vysokých hodnot parametru L je ovlivněno mnoha faktory. Jedním z nich je také použitá filtrační náplň. Při optimalizaci volby filtrač- ní náplně se můžeme zaměřit:

• na dosažení vysoké kalové kapacity (abychom dosáhli vysoké hodno- ty Lf),

• jednak na to, abychom snížili požadavky na množství prací vody a tím snížili hodnotu Lp.

Pro dosažení vysoké kalové kapacity je třeba navrhnout takové složení velikostí zrn filtrační náplně, které bude vyhovovat vlastnostem suspenze, která přichází z agregačních reaktorů (flokulace). S velkou pravděpodobností půjde o návrh dvouvrstvé náplně. Bude záviset také na koeficientu stejnozrnnosti použitých náplní, jejich povrchových vlast- nostech a tvaru zrn. Samozřejmostí je požadavek na dobrou pevnost filt- račního materiálu a nízký otěr.

Koeficient stejnozrnnosti, který je definovaný poměrem KH = d60/d10, kde d60 a d10 jsou zrna o velikosti ok síta, kterými projde 60 % a 10 % hmotnosti písku, je významný proto, že v podstatě určuje, jak se použitá náplň bude vzdalovat od požadavku „coarse to fine“ (čili „od hrubého k jemnému“), o kterém bylo více uvedeno v předchozí publikaci [2]. Po praní vodou se totiž (v případě že je filtr prán prací rychlostí překračující prahovou rychlost, nad kterou nastává expanze vrstvy zrnitého mate- riálu) setřídí podle sedimentačních rychlostí částic a to je přesně obrá- ceně než by bylo potřeba – velké částice jsou místo nahoře dole a na- opak, horní část filtrační náplně obsahuje převahu nejjemnější části této filtrační náplně. Hodnoty koeficientu stejnozrnnosti se pohybují většinou mezi 1,4–1,6. Materiály s nižšími koeficienty stejnozrnnosti by sice byly výhodnější, ale představovaly by požadavek na to, aby výrobce proséval větší objemy materiálu a byly by tedy dražší.

Povrchové vlastnosti filtračního materiálu a tvarový koeficient jsou také významné, i když nebyly zatím podrobeny rozsáhlejšímu a dlouhodobějšímu studiu. U povrchových vlastností se ukazuje, že lep- ší separační účinnosti je možné dosáhnout u částic s hrubším povrchem. Takže pemza má v tomto ohledu lepší vlastnosti než písek a ten je zase lepší než sklo či skleněné kuličky [5,6]. Tvarový koeficient má vliv na po- rositu. Ta ovlivňuje velikost tlakové ztráty čisté filtrační náplně a společ- ně s tvarem zrn také charakter proudění kolem zrn náplně a tím účinnost záchytu suspenze.

Pro snížení požadavků na množství prací vody je možné postu- povat zejména tak, že volíme takovou náplň, která má nižší sedimentač- ní rychlosti částic jednotlivých složek filtračního lože. Protože velikost zrn filtrační náplně musí především respektovat požadavky na kalovou ka- pacitu a tlakové ztráty, jedinou účinnou možností je hledat takové mate- riály, které mají vhodnou (resp. vhodně nízkou) hustotu. Z přírodních ma- teriálů jsme odkázáni zejména na písek a antracit. Z materiálů uměle vyrobených je doplňuje ještě granulované aktivní uhlí (pokud požaduje-

me v technologické lince také sorpci) a v posledním desetiletí nově apli- kovaný materiál Filtralite. Ten jsme již také testovali v poloprovozních fil- trech [7]. Filtralite je vyráběn spékáním jílu za teploty 1 200 °C speciálně vyvinutým postupem, který umožňuje vyrobit materiál s rozdílnou husto- tou. Porovnání vybraných vlastností vybraných filtračních materiálů je v tabulce 1. Vidíme, že mezi různými typy materiálu Filtralite je i typ, kte- rý má nejnižší hustotu ze všech uvedených. Dostupný rozsah hustot Fil- tralite byl výrobcem zvolen právě tak, aby bylo možné z tohoto materiálu vytvořit i kompletní náplň pro dvouvrstvé filtry, jejíž požadavky na prací rychlosti budou relativně nízké. Takže namísto složení klasického dvou- vrstvého filtru s materiály písek/antracit, kdy jsou hustoty materiálů filtru v poměru například 2630/1600 má složení dvouvrstvé náplně z materi- álů Filtralite HC/NC hustoty 1600/1100. Tato náplň je nazývaná Filtralite Mono Multi a vyžaduje zhruba o desítky procent nižší prací rychlosti než náplň se stejnou zrnitostí písku a antracitu. Je to dáno především nízkou hustotou obou složek náplně. Zatímco sedimentační rychlost 1 mm zrna písku je 485 m/h, tak stejně velké zrno Filtralite HC má sedimentační rychlost 270 m/h a nejlehčí Filtralite NC jen 144 m/h.

Závěry

Vodárenské filtry je potřeba provozovat se znalostí základních pro- vozních údajů, kterými jsou průtok filtrem (doplněný případně celkovou

tlakovou ztrátou) a alespoň jedním kontinuálním analyzátorem kvality filtrátu (zákaloměrem, UV absorbancí nebo nejlépe počítačem částic) s ukládáním naměřených dat pro zpětnou kontrolu provozu.

Zkvalitnění provozních parametrů filtrace je také možné dosáhnout vhodnou volbou filtračních materiálů. Již mnohokrát jsme se přesvědčili, o kolik lepší výsledky poskytují dvouvrstvé filtry ve srovnání s jedno- vrstvými. Vhodná volba filtrační náplně je pak další možností využití je- jich potenciálu. V posledním roce jsme měli možnost vyzkoušet nový filt- rační materiál Filtralite, který poskytuje řadu provozních i ekonomických výhod oproti tradičním materiálům, kterými jsou písek a antracit.

Literatura

1. Xxxxxxx R, Xxxxxxx X. Aplikace principu HACCP (analýzy a určení kritických kontrolních bodů) při výrobě a distribuci pitné vody. Sborník konference Pitná voda 2004, s. 191–196, W&ET Team, České Budějovice 2004.

2. Xxxxxx X. Provozní optimalizace a vývojové trendy vodárenské filtrace. Sborník konference s mezinárodní účastí Pitná voda, s. 75–82. Hydrotechnológia Brati- slava, s. r. o., Bratislava 2008.

3. Xxxxxx P, Xxxxxxxxx K. Sledování vodárenské filtrace počítačem částic. SOVAK, 2010;19(4):116–119.

4. Xxxxxxx GA a kol. Filter Maintenance and Operations Guidance Manual. AWWARF a AWWA, Denver, 2002.

5. Xxxxxx X. Xxxxxxxxxxx Approach to Deep Bed Filtration. In: Water, Wastewater and Sludge Filtration. X. Xxxxxxxxxxx and X. Xxx Xxx Eds. CRC Press, Boca Raton, Flotida 1989.

6. Xxx XX. Xxxxxx DF. Dynamics of Deep-Bed Filtration: Velocity, Depth and Me- dia. Jour of Envir Engrg. 1995;121(12)850–859.

7. Xxxxxx P, Xxxxxxxxx K, Dobiáš P. Modelové ověření nového filtračního materiálu Filtralite ve dvouvrstvých filtrech. Sborník konference „Pitná voda 2010“,

s. 83–88. W&ET Team, České Budějovice 2010.

Xxx. Xxx. Xxxx Xxxxxx, XXx. W&ET Team a FCh VUT Brno e-mail: xxxx.xxxxxx@xxx-xxxx.xx

Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Ph. D.

W&ET Team

e-mail: xxxxx.xxxxxxxxx@xxx-xxxx.xx

KONFERENCE

Ochrana vodních poměrů a vodárenství v ČR

X. ročník mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – DEKONTAM 2011

Xxxxx Xxxxxxx

V aule Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava proběhl ve dnech 2.–3. února 2011

X. ročník mezinárodní konference „Ochrana obyvatelstva – DEKONTAM 2011“, která řadou odbor-

ných příspěvků navazovala na problematiku ochrany vodních zdrojů před znečištěním nebezpečnými látkami, rizika provozování vodovodů pro veřejnou potřebu, možnostmi ochrany před terorismem, riziky negativního dopadu způsobeného klimatickými změnami na celkové bi- lance zásob vody a řadu dalších zajímavých témat.

Vzhledem k tomu, že tato témata mají v řadě případů mimořádný význam i v oblasti provozování vodárenských systémů a přípravy na ře- šení různých mimořádných událostí, v následujícím článku se o některých problémech a jejich navrhovaném řešení krátce zmíním.

Úvod

Vodohospodáři i další specialisté, zabývající se ochranou přírodních poměrů a vodních ekosystémů před dopadem nebezpečných látek vzniklých civilizací na faunu a flóru, již řadu let

na různých úrovních řeší, jak co nejlépe k dané problematice přispět. Jedním z důležitých a ak-

Klimatické změny a jejich vliv na vodní hospodářství v ČR

Této problematice se širším i užším pojetí věnovala řada specialistů. Kladem je, že nezaujímali obecné názory na klimatické změny a jejich působení, ale uváděli konkrétní fakta, jak se již v současné době v Čes- ké republice projevují. RNDr. Xxx Xxxxxx, XXx., dokumentuje na grafu vý- voj teplotních změn od konce 19. století do současnosti, viz obr. 1.

Z grafu je zcela zřejmé, jaká rizika vodnímu hospodářství při pokra- čujícím trendu v 21. století hrozí, pokud nebude včas a v nejširším kon- textu řešen. Při vysokém stupni zásobování obyvatelstva a veřejné infra- struktury z vodovodů pro veřejnou potřebu může dojít v řadě systémů k nedostatku surové, především podzemní vody, určené k úpravě na vo- du pitnou. Že již nyní k problémům v některých regionech dochází, upo- zorňuje Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx zabývající se touto problematiků ve středních Čechách. Mimo jiné upozorňuje na nedostatečnou legislativu v této ob- lasti a nutnost podstatných změn, především v oblasti krizového pláno- vání. Že potenciální nedostatek pitné vody v polovině 21. století může způsobit nejen nedostatek surové vody, ale i plýtvání upravenou pitnou vodou, dokladuje v dalším příspěvku xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Ph. D. Česká republika má ve srovnání s dalšími vyspělými státy EU 27 dosud neúměrně vysoké ztráty vody ve vodárenských systémech vzhledem k vyspělosti státu a jeho technickým možnostem. V příspěvku jsou defi- nována základní rizika, která ohrožují vodovody pro veřejnou potřebu při nedostatku vody v systému a možnosti, jak zvýšit hydraulickou účinnost vodovodních sítí. Jedním ze základních předpokladů jak daného stavu docílit je systémové řízení výroby a distribuce vody, viz obr. 2.

Znalost rizik, která čekají vodní hospodářství v důsledku probíhají- cích klimatických změn, včasné krizové plánování v této oblasti a schop- nost systémového řízení výrobně-distribučních procesů, může být jedním z nejdůležitějších úkolů k jejich přiměřenému a technicko-ekonomickému zvládnutí.

Krizové plánování a řešení mimořádných situací

Vodní hospodářství neohrožují pouze klimatické změny. Na ty máme relativně ještě čas se připravit. Vážným rizikem pro podzemní i povrcho- vé vody jsou různé nebezpečné látky, které při proniknutí do zvodnělých vrstev, nebo povrchových vod, mohou tyto vody krátkodobě i dlouhodo-

Globální teplotní index – odchylka 1951–1980 GISS

tuálních příspěvků k řešení bylo i konání X. roč- níku mezinárodní konference, „Ochrana obyva- telstva – DEKONTAM 2011“, pořádané VŠB – TU Ostrava a Sdružením požárního a bezpeč- nostního inženýrství v únoru 2011 v Ostravě. Témata konference se dotýkala nejen ochrany obyvatelstva před nebezpečnými látkami pro- dukovanými průmyslem, ale současně i ochra- nou vod před jejich působením a riziky, která mohou narušit současný dlouhodobý stav vli- vem klimatických změn v globálním a lokálním měřítku.

Vodní hospodářství a především vodní zdroje jsou velmi citlivé na jakékoliv změny, zvláště však na ty, které mohou narušit kvalitu

0,8

teplotní anomálie [°C]

0,6

0,4

0,2

0,0

–0,2

–0,4

–0,6

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

povrchových a podzemních vod.

Obr. 1: Průběh globálního teplotního indexu od konce 19. století do současnosti [1]

Ukazatel jakosti surové vody

Postup úpravy a ditribuce vody

Rozbory – typ (rozsah)

monitorovací

provozní

surová voda

mezistupeň

vyrobená pitná voda

PŘIVADĚČE VDJ DISTRIBUČNÍ

SÍŤ

III. úplný

II. základní

I. krácený

úplný

monitorovací

provozní

ODBĚRNÁ MÍSTA

(na kohoutku)

Vyhláška č. 252/2004 Sb. v platném znění

Spotřebitel

Vyhláška č. 428/2008 Sb. v platném znění

Distribuce pitné vody

úplný rozbor

ÚPRAVNA VODY

SUROVÁ VODA

odběr

ÚV dle zatřídění surové vody

Kategorie vody A1, A2, A3

Výroba pitné vody

Obr. 2: Alternativní schéma systémového řízení procesů výroby a distribuce vody [2]

bě poškodit a reálně vyřadit z upravitelnosti na vody pitné a povodňové situace.

Tyto antropogenní a přírodní jevy bývají jednou z nejčastějších příčin omezování dodávek pitné vody spotřebitelům. Na konferenci byly rozebí- rány základní faktory, které je způsobují a jak jim v negaci efektivně brá- nit. Aby obrana byla celoplošná a pokud možno jednotná, musí být upra- vena legislativní formou.

Vzhledem k tomu, že vědecké poznání a technické možnosti jsou neustále inovovány, musí s touto skutečností držet krok i zákonná opa- tření. Klíčovým zákonem pro zvládání mimořádných událostí je v České republice krizový zákon č. 240/2000 Sb., který je nyní rozsáhle novelizo-

ván zákonem č. 430/2010 Sb. O rozsahu novelizace a jejím dopadu na státní správu, samosprávu a další především právnické osoby, ke kterým ve velké míře patří vodárenské společnosti, informoval příspěvek autorů Xxx. Xxxxxxxx, Xxx. Xxxxxxx a Mgr. Rosinové. Novela zákona odstranila některé nedostatky, na které upozorňovala odborná veřejnost, ale taktéž nedostatky v provázanosti na závazné Směrnice EHS v oblasti krizové- ho řízení.

Z vodohospodářského hlediska k dalším zajímavým poučným i varu- jícím přednáškám patřily i příspěvky xxx. Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, Ph. D., Ing. Hrdiny, Ph. D., a Ing. Folwarczneho, Ph. D., o působení povodní na přírodní prostředí, dopravní a technickou infrastrukturu a jak je vhodné tyto situace vyhodnocovat pro přípravu na další události.

Na tuto problematiku navázal i příspěvek prof. Xxx. Xxxxxxxx, DrSc., zabývajícího se perspektivami využití nulmocného nanoželeza pro de- kontaminaci trvalých organických znečištěnin ve vodním prostředí. Tuto metodu lze využít například i pro snížení negativních vlivů v důsledku rozsáhlých povodní a uvolňování polutantů ze sedimentů vodotečí, které následně znečišťují i dříve čisté oblasti látkami jako jsou pesticidy, látky PCB, PCDD a další.

Daná skutečnost je zvláště nebezpečná pro recipienty s následným vodárenským využitím především k úpravě na vody pitné, ale nebezpeč- ná i pro využití v zemědělství.

Závěr

Z dané konference je zřetelná potřeba úzkého propojování velmi ši- rokého spektra vědeckých oborů a výsledků jejich poznatků v praxi. Jed- notlivá zkoumání sice přináší danému oboru nové poznatky, ale většinou je vhodné tyto informace promítnout ve výrazně širší oblasti vědního oboru i mimo něj. Tato mezinárodní konference na různá témata, která mohou vážně ohrozit život lidí a činnost veřejné infrastruktury naznaču- je, že je možné v jednom odborném bloku obsáhnout řadu aktuálních problémů a zabývat se způsoby jejich eliminace na přijatelnou míru.

Literatura

1. Xxxxxx J. Rizika klimatické změny v ČR a možné adaptační strategie. Ochrana obyvatelstva 2011;X(1):89–92. ISSN: 1803-7372.

2. Kročová Š. Klimatické změny a jejich působení na vodárenství v ČR. Ochrana obyvatelstva. 2011;X,(1):54–56. ISSN: 1803-7372.

Xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Ph. D. Fakulta bezpečnostního inženýrství

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava e-mail: xxxxx.xxxxxxx@xxx.xx

ZE ZAHRANIČÍ

Odstraňování uranu při úpravě pitné vody

Německý Úřad pro životní prostředí navrhl v r. 2005 zdravotní směrnou hodnotu pro obsah uranu ve vo- dě ve výši 10 μg/l. Tato hodnota byla předběžně převzata jako mezní hodnota do nového znění xxxxx- kého Nařízení o pitné vodě (Trinkwasserverordnung – TrinkwV.). Protože však do té doby nebyla k dis- pozici účinná technologie pro odstraňování uranu při úpravě pitné vody, byl do výzkumného programu zařazen úkol „Odstraňování uranu při úpravě pitné vody“.

Úkol byl rozdělen do těchto tří dílčích projektů:

1. Oxidické sorbenty (řešitel: Technická universita Berlin – TU Berlin).

2. Technologie s iontoměniči (řešitel: Institut pro technologie v Karlsru- he – KIT).

3. Poloprovozní filtrační zařízení (řešitel: DVGW – Technologické cen- trum voda Karlsruhe – TZV).

Na výzkumných pracích se dále podílely i vodárenské podniky, které zajišťovaly zejména provoz poloprovozních zařízení.

Uran se v životním prostředí vyskytuje přirozeně všude, tedy i v hydrosféře. V přírodních podzemních vodách byly zjištěny koncentra- ce uranu od < 0,01 μg/l do > 100 μg/l, hodnoty přes 10 μg/l se však vy- skytují jen zřídka. Nejznámější vlastností uranu je radioaktivita, avšak uran jako těžký kov je také toxický. Právě proto byla v Německu stano- vena jeho budoucí mezní hodnota pro pitnou vodu ve výši 10 μg/l. Opro- ti jiným těžkým kovům se uran v přírodních vodách nevyskytuje jako vol- ný kation, ale většinou jako komplexně vázaná součást nějakého anionu. Chemická specifikace je přitom závislá na chemickém složení vody a hodnotě pH (obr. 1). V oblasti pH mezi 7 až 8 se uran vyskytuje jako dvoj- resp. čtyřmocný negativně nabitý komplex. Proto je principiálně možné použít pro jeho odstranění z přírodních vod iontoměniče na bázi měničových pryskyřic.

Výsledky dílčího projektu č. 1: Oxidické sorbenty

Hydratované oxidy kovů mají v úpravnách pitné vody mnohostranné využití. Používají se nepřímo jako flokulant, např. pro odstranění zákalu (amorfní hydroxid železa nebo hliníku) nebo přímo jako adsorpční pro- středek – adsorbent pro odstraňování látek rozpuštěných ve vodě. V po- sledním případě se hydratované oxidy kovů používají obyčejně v hru- bozrnné formě v pevných filtračních ložích. V souladu se seznamem chemikálií povolených pro úpravu a dezinfekci pitné vody podle § 11 ně- meckého Nařízení o pitné vodě (TrinkwV), lze používat např. hydroxid že- lezitý (k odstranění arzenu), oxid manganičitý (k odstranění manganu) a aktivovaný oxid hlinitý (k odstranění fluoridů).

Tabulka 1: Jakost – složení permeátu a koncentrátu při použití různých typů membrán

V přípravné fázi výzkumu byla ověřena adsorpce uranu na několika vybraných sorbentech. Použilo se přitom jak komerčních adsorpčních prostředků na bázi hydroxidů kovů, tak také čistých substancí oxidů ko- vů (např. oxid titanu, oxid manganu). Šetření byla doplněna o hydroxyla-

patit a aktivní uhlí. Porovnání jednotlivých sorbentů bylo provedeno po- mocí adsorpčních izoterm. Při tom byly uvedeny do kontaktu rozemleté substance v různých dávkách s modelovou vodou (2x destilovaná voda, obohacená 1 000 μg/l uranu a 200 mg/l NaHCO3, s pH 8) na dobu 7 dní. Získané izotermy adsorpce pak bylo možno uspokojivě popsat Freundli- chovou rovnicí (q = KF · cn) (obr. 2). Zkoumané materiály vykázaly výraz- né rozdíly v adsorpční kapacitě: křemitý písek a klinoptilolit nevykázaly žádnou adsorpci uranu, oxid manganičitý, oxid titanu a aktivní uhlí jen velmi malou. V porovnání s nimi hydroxylapatit, aktivní hlinitá zemina a oba sorbenty na bázi hydroxidu železitého vykázaly výrazně vyšší ad- sorpci, přičemž granulovaný hydroxid železa (β-FeOOH) dosáhl za zvo- lených podmínek pokusu nejvyšší adsorpční kapacity – asi 18 mg uranu na gram sušiny, a proto byl vybrán pro další laboratorní a poloprovozní výzkum.

Adsorpční kapacita oxidů kovů silně závisí na složení upravované vody. Podle průběhu adsorpčních izoterm pro granulovaný hydroxid že- lezitý se adsorpční kapacita na uran snižuje, pokud se při pokusech místo popsané modelové vody použije reálná podzemní voda. Jestliže u podzemní vody z Eisenbergu se dosáhlo ještě relativně vysokého za- chycení uranu, měly izotermy podzemní vody z Frei Laubersheimu a Wöllsteinu stejně jako berlínské pitné vody výrazně plošší průběh (obr. 3). Systematický výzkum ukazatelů vlivu na adsorpci uranu na gra- nulovaném hydroxidu železitém ukázal, že adsorpci uranu zhoršuje jak vyšší koncentrace uhličitanů, tak také vyšší koncentrace kovů alkalických zemin. Tento efekt se vysvětluje tvorbou stabilních a hůře adsorbova- telných uranylových uhličitanových komplexů kovů alkalických zemin (obr. 3). Výzkum také ukázal negativní vliv fosfátů a organických látek obsažených ve vodě (huminové kyseliny), který je možno zdůvodnit vy- sokou konkurenční adsorpcí.

Adsorpční dynamika uranu na filtrech s pevným filtračním ložem z granulovaného hydroxidu železitého byla zkoumána laboratorně a ná- sledně porovnána s výsledky poloprovozních zkoušek na vodárnách (Dílčí projekt č. 3.). Za tím účelem provozovali v laboratoři zmenšený mo- del filtru naplněný adsorbentem, zkoumaný pak poloprovozně s pod- zemní vodou z Eisenbergu (obr. 4). Podchyceny byly křivky průniku pro uran při průměrné koncentraci uranu na přítoku 65 μg/l. Vztaženo na směrnou zdravotní hodnotu pro pitnou vodu pro uran ve výši 10 μg/l, byl průnik uranu zjištěn po průtoku asi 6 000 objemů filtračního lože. Křivky

	Reverzní osmóza	Nanofiltrace
		typ membrány A typ membrány B
surová	permeát koncentrát	permeát koncentrát permeát koncentrát
voda

pH		7,4	5,8	7,8	7,1	7,8	7,0	8,0
KNK 4,3	mmol/l	3,65	0,15	14,2	1,82	9,41	1,41	15,6
ZNK 8,2	mmol/l	0,4	0,4	0,4	0,4	0,4	0,4	0,4
tvrdost	dH	12,2	0,1	48,2	5,0	33,5	3,5	58,4
potenciál k rozpouštění calcitu	mg/l	11,1	47		33		36
potenciál vylučování vápníku	mg/l			207		89		227
vápník	mg/l	45–49	0,6	188	23	118	20	187
hořčík	mg/l	24	0	95	8	74	3	140
sodík	mg/l	7–10	1,7	33	7	8	8	9
draslík	mg/l	4	0,7	14	4	4	4	4
chloridy	mg/l	15–20	1,2	83	11	28	12	44
dusičnany	mg/l	3	0,8	10	2	4	2	6
sírany	mg/l	30–38	0	151	5	127	0	220
uran	μg/l	55–65	0,2	249	9,5	255

průniku se vyznačují plochým průběhem a úplný průnik uranu lze zjistit asi po průtoku 25 000 objemů filtračního lože. Porovnání průniku na la- boratorním filtru s výsledky na poloprovozním filtru ukazují dobrý soulad použitých metod a potvrzují jejich použitelnost pro předpověá chování při průniku u provozního adsorpčního filtru. Experimentálně zjištěné údaje o průniku bylo možno úspěšně popsat při použití osvědčeného modelu.

UO2CO3

UO2(CO3) 4-

UO2(CO3) 2-

uran 100 μg/l

TIC 56 mg/l

UO2SO4

Cl- 34 mg/l

NO3 3 mg/l

SO 2- 81 mg/l

UO 2+

(UO2)2(OH)3CO3

UO2OH+

100

Podíl na celkovém uranu [%]

Výsledky dílčího projektu č. 2: Iontoměniče

Iontoměniče mají na svém povrchu kladně nabité skupiny, na kte- rých se elektrostaticky zachycují anionty. Pro dosažení efektivních pro- vozních časů při jejich použití ve vodárnách, musí probíhat adsorpce iontů uranu mnohem selektivněji nežli zachycování aniontů neutrálních solí – síranů, chloridů a dusičnanů, které se v upravované vodě vyskytu-

jí ve značně vyšších koncentracích. Použití vyso- ce bazických iontoměničů pro odstraňování ura- nu z podzemních vod se úspěšně zkoušelo již v minulosti. Detailní poznatky o použití slabě ba- zických iontoměničů však dosud nebyly k dispo- zici. Jejich předností je, že u nich zachycování směsí kovů může probíhat selektivněji a že ne- dochází k dodatečnému zvyšování obsahu solí, jak je tomu při použití silně bazických iontoměni- čů. Proto se výzkum odstraňování uranu prová- děl na komerčně dosažitelných iontoměničích, aby bylo možno na jeho základě vypracovat pro- vozně-technické podklady pro rovnovážný stav, kinetiku a filtrační dynamiku) výměny iontů a z toho posoudit a předem vypočítat jejich vý- kon při použití ve vodárnách.

Pro možnost porovnání zkoumaných slabě bazických iontoměničů pokud jde o jejich ad- sorpční kapacitu na uran, byly zjišťovány jejich adsorpční izotermy. Počáteční koncentrace ura- nu přitom byla nastavena na 1 000 μg/l, aby by- la pokud jde o analytiku uranu v dobře měřitelné oblasti koncentrace. V zájmu simulace reálných

4 5 6 7 8 9 10

Obr. 1: Vypočítaná speciace uranu – složení vody z vodovodu KIT

granulovaný hydroxid železitý (β-FeOOH)

granulovaný hydroxid železitý (α-FeOOH)

aktivovaná hlinitá zemina

hydroxylapatit

oxid manganičitý

oxid titaničitý (titanoxid) aktivní uhlí

Nasycení uranem [mg/g sušiny]

0 000 000 000 800 1 000

koncentrace uranu [μg/l]

Tabulka 2: Maximální nasycení slabě bazického iontoměniče č. 3 uranem při různém složení vod

koncentrace uranu

nasycení iontoměniče uranem pH při teplotě v době odběru vápník

sírany TOC

SAK při 254 nm

μg/l g/kg

–

mg/l mg/l mg/l 1/m

15–20

7,44

ca. 60

5,8

60–70

4,2

6,94

ca. 20

2,8

Jednotka Villingen–Schwenningen Xxxxxxxxx Wöllstein Freilaubersheim

Obr. 2: Izotermy sorpce uranu pro různé druhy vod

podmínek sorpce byla použita vodovodní voda

z KIT.

Iontoměnič postavený na bázi akrylamidu Nr. 1 vykazuje daleko nejlepší adsorpční vlastnosti a může tedy uran vyskytující se ve stopových koncentracích vázat velmi selektivně. Akrylami- dový polymer Nr. 2 a kopolymer styren-DVB Nr. 3 mají oproti němu nižší kapacitu pro vázání uranu. Další výzkum ukázal, že sorpci mohou v zásadě ovlivnit:

1. Vyšší koncentrace síranů a některých orga- nických látek (TOC) zhoršuje adsorpci uranu na iontoměniči.

2. Vyšší obsah vápníku, hořčíku a nižší kon- centrace uhličitanů také snižují sorpci uranu na iontoměniči.

3. Zvýšení pH nad neutrální hodnotu snižuje adsorpci uranu na iontoměničích.

Výzkum dynamiky filtrace probíhal na labora- torních filtrech při průtoku 20 objemů filtračního lože/h. Jako surová voda se používala voda z vo- dovodu v KIT, do které byl dávkován CO2 pro do- sažení přibližně konstantního pH. Chování při průniku bylo vypočítáno pomocí modelu difuze filmem a povrchovou vrstvou. Vstupními veličina- mi pro výpočet jsou rovnovážné a kinetické parametry zjištěné v rámci tohoto projektu. Tes- továno bylo chování iontoměniče Nr. 1 na akryla- midové bázi při průniku ve formě experimentálně

7,3

49,2

10,6

< pod mezí stanovitelnosti

7,4

37,6

0,57

0,7

78,5

91,6

1,8

7,65

90,8

60,7

0,92

1,3

zjištěných a vypočítaných koncentrací uranu na výtoku z filtru a hodnoty pH v závislosti na množ- ství proteklé – filtrované vody. Změřené hodnoty potvrzují, že uran se prakticky úplně odstraňuje až do průtoku 30 000 objemů filtračního lože. Po- tom se koncentrace uranu zvyšují a od průtoku 43 000 objemů filtračního lože silně kolísají. Mo- delování koncentrace poskytuje až do průtoku 40 000 objemů filtračního lože shodné hodnoty s experimentálně zjištěnými hodnotami. Kolísání hodnot na odtoku z filtru vyvolané změnami pH nelze modelově znázornit.

Použitá metoda výpočtu se hodí také pro předpovídání průniku na reálných filtrech při vý- razně nižších počátečních koncentracích uranu. Přitom je možno použít kinetické parametry zjiš- těné při vysokých koncentracích uranu. Pouze je nutno rovnovážné parametry experimentálně zjistit pro příslušnou surovou vodu se skutečně se vyskytujícími koncentracemi uranu. Výsledky takových výpočtů jsou popsány v dílčím projektu č. 3.

Zatím byly iontoměničové pryskyřice na bázi akrylamidu resp. styrenu zahrnuty do seznamu látek, které je možno používat pro úpravu a de- zinfekci pitné vody podle § 11 německého Naří- zení o pitné vodě pro odstraňování uranu z pitné vody, čímž bylo jejich používání ve vodárnách le- galizováno.

Výsledky dílčího projektu č. 3: Polopro- vozní zařízení

Ve 3. dílčím projektu bylo zkoumáno odstra- ňování uranu pomocí oxidického sorbentu granu- lovaného hydroxidu železitého a tří různých typů iontoměničů v podmínkách úpravny vody na čty- řech různých lokalitách. Jako doplněk byla na dvou lokalitách občas provozována membránová zařízení, která bylo možno vybavit různými typy membrán. Pro srovnání bylo výzkumně sledová- no také odstraňování uranu při použití konvenční flokulace s následnou filtrací.

Poloprovozní výzkum potvrdil výsledky labo- ratorních měření z dílčího projektu č. 1 a ukázal, že sorpční kapacita oxidického sorbentu granu- lovaného hydroxidu železitého na uran je poměr- ně nízká. Při přímém srovnání se zkoumanými iontoměniči se ukázalo, že jeho použití pro od- straňování uranu z pitné vody je neekonomické. Podobné platí také pro koagulaci s následnou filtrací. Koagulanty na bázi polyaluminiumchlori- dů jsou, pokud jde o odstraňování uranu, účin-

vody byly obohaceny 1 000 μg/l uranu

modelová voda s 200 mg/l HCO -

podzemní voda Xxxxxxxxx

podzemní voda Frei Laubersheim

podzem. voda Wöllstein

podzemní voda Berlín

Nasycení uranem [mg/g sušiny]

0 000 000 000 800 1 000

koncentrace uranu [μg/l]

Obr. 3: Porovnání křivek průniku pro podzemní vodu z Eisenbergu

poloprovozní filtr

na vodárně Xxxxxxxxx

pokusný laboratorní filtr (s modelováním)

mezní hodnota 10 μg/l uranu

Koncentrace uranu [μg/l]

0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000

počet prosazených objemů filtračního lože

Obr. 4: Izotermy adsorpce uranu (modelová voda) pro různé sorbenty

nější nežli koagulanty na bázi solí železa. Pro účinné odstraňování ura-

nu jsou však nutné vysoké koncentrace koagulantů (7–12 mg Al/l), které vedou k velmi krátkým dobám filtračních cyklů, což je jak z provozního tak ekonomického hlediska nevýhodné.

Zařízení membránové filtrace byla provozována na dvou lokalitách po dobu 6 resp. 9 měsíců. Přitom byly použity tři typy membrán: mem- brána pro reverzní osmózu a dva typy nanofiltračních membrán. Výsled- ky výzkumu na lokalitě Xxxxxxxxx ukazují, že koncentraci uranu v suro- vé vodě (cca 60 μg/l) lze podle použitého typu membrány snížit až pod 1 μg/l v permeátu (tabulka 1). Použití reverzní osmózy vede k úplnému odsolení surové vody. Nežli je možné permeát dodávat jako pitnou vodu, musí se do procesu zařadit další technologické stupně – stabilizace a odkyselení, což významně zvyšuje náklady. Při použití NF- membrán (nanofiltračních) je rovněž dosaženo účinného odstranění uranu, ale současně zůstává ve vodě zbytková tvrdost a neutralizační kapacita. Vý- běrem vhodného typu membrány je možno v určitém rozmezí nastavit složení permeátu a snížit tak celkové náklady na stabilizaci upravované vody. Pokud je vedle odstraňování uranu cílem úpravy také změkčení – snížení tvrdosti vody, vede použití technologie s membránovými filtry v mnoha případech ke zdárnému cíli a je konkurenceschopné jiným al- ternativním vícestupňovým technologiím.

Selektivní odstraňování uranu bez významnější změny obsahu látek

obsažených ve vodě je možné pomocí vhodných typů iontoměničů. V po- loprovozních filtrech byly použity dva slabě bazické anexy, které již byly zkoumány v dílčím projektu č. 2 a navíc jeden silně bazický anex. Hod- noceny byly křivky průniku na lokalitě Wöllstein pro tři použité iontomě- niče. Jako doplněk experimentálních výsledků byly vzaty v úvahu také výsledky modelování, provedeného v dílčím projektu č. 2. Výška náplně filtru byla při všech pokusech cca 1 m. Ukazuje se, že tři druhy materi- álu iontoměničů, použité na podzemní vodu Wöllstein, vykazují různé sorpční kapacity na uran. Iontoměnič Nr. 3 na bázi styrolu zadržuje uran až do průtoku cca 30 000 objemů filtru, zatímco u akrylamidového ion- toměniče Nr. 1 je uran plně zachycován až do zatížení 70 000 objemy fil- tru a navíc průnik probíhá pomaleji. Největší sorpční kapacitu při daných okrajových podmínkách vykazuje silně bazický iontoměnič na bázi sty- renu, na kterém se uran plně zachycuje až do protečení cca 100 000 ob- jemů filtru.

Modelování průniku uranu pro iontoměnič Nr. 3 bylo velmi úspěšné. Jak začátek průniku, tak také průběh měřené křivky průniku je možno použitým modelem popsat. Pro iontoměnič Nr. 1 naproti tomu použitý model nemůže přesně reprodukovat plošší průběh křivky průniku. Pouze začátek průniku dobře souhlasí s experimentálními údaji.

V dílčích projektech č. 1 a č. 2 popsaná závislost sorpční kapacity na složení látek obsažených ve vodě byla poloprovozními pokusy potvrze- na. V tabulce 2 jsou znázorněna maximální zatížení iontoměniče Nr. 3 uranem při plném průniku uranu filtry pro všechny čtyři sledované loka- lity. Nejvyššího zatížení bylo dosaženo na lokalitě Villingen–Schwennin- gen, ačkoliv zde je koncentrace uranu v surové vodě nejnižší. Nízký ob- sah uhlíkatých sloučenin (pod mezí stanovení TOC – < 0,3 mg/l) se projevuje příznivě na sorpci uranu stejně jako nízká koncentrace síranů. Nejnižší adsorpce bylo dosaženo na lokalitě Frei Laubersheim, pravdě- podobně vzhledem k vysoké hodnotě pH. Obě lokality Xxxxxxxxx a Wöll- xxxxx je možno porovnat přímo navzájem při stejné koncentraci uranu v surové vodě, přičemž surová voda v Eisenbergu vykazuje příznivější vlastnosti pro sorpci.

Jak u slabě bazického iontoměniče Nr. 1, tak také u silně bazického iontoměniče je možno dosahovat nasycení uranem ve výši 30 g/kg, což

odpovídá nasycení třemi hmotnostními procenty iontoměniče. Přes tyto vysoké obsahy uranu v iontoměničích nedochází k významnějšímu zatí- žení obsluhy úpravny vody zářením. I při konzervativních předpokladech činilo ozáření obsluhy méně nežli 10 % průměrného zatížení obyvatel- stva zářením z přírodních zdrojů (cca 2,4 mSv/r). Pro zneškodnění na- sycených iontoměničů se v současné době uvažují dvě cesty, které však autoři nespecifikují. Jednotná celoněmecká úprava neexistuje, protože pro povolování jsou oprávněné převážně zemské úřady.

(Podle článku autorů prof. Dr.-Ing. Xxxxxxx Xxxxxx, Dipl.-Ing. Carrste- na Bahra a Xx. Xxxxxxx Xxxxxx uveřejněného v časopisu Energie/Was- ser-Praxis 6/2010, zpracoval Xxx. X. Xxxxx s přispěním Xxx. X. Xxxxxxx. Grafy a tabulky zpracovány s použitím překládaného originálu. Zdroj ob- rázků a tabulek: KIT, TU Berlin, TZW.)

Česká voda – Czech Waler, a.s.

Ke Kablu 1/971, 102 00 Praha 10

tel.: 000 000 000, e-mail: xxxx@xXxx.xx

xxxx://xxx.xXxx.xx

Váš partner v oblasti oprav, údržby a dodávek investičních celků pro vodní hospodášství

- Zajišťování činností údržby včetně provádění oprav

(elektroúdržba a telemetrie, stavební údržba, strojní údržba)

- Technická diagnostika

(měšení tlaků, průtoků, bezdemontážní diagnostika točivých strojů)

- Komplexní dodávky technologických celkm

(včetně projekční, konzultační a poradenské činnosti)

- Montáže vodoměrm

- Doprava a mechanizace

(cisternové vozy, sklápěcí a valníkové vozy, ješáby, zemní práce)

Ceník předplatného a inzerce v časopisu SOVAK najdete na XXX.XXXXX.XX

SEMINÁŘ

Ochrana zdrojů pitné vody

Xxxxxxxx Xxxx

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) a Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost (ČVTVHS) uspořádaly po dvojím termínovém odložení 9. února 2011 v Praze seminář s te- matikou ochrany zdrojů podzemních vod určených pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Ochrana těchto zdrojů a opatření pro její plnění se netýká jen vlastníků a provozovatelů vodovodů a správců vodních toků, ale významnou úlohu zde mají také jednání a konkrétní opatření zemědělské, hygienické a rostlinolékařské sféry.

Na úvod vystoupila ředitelka SOVAK ČR Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx s přednáškou „Problematika zdrojů podzemních vod a jejich ochrana při zásobování pitnou vodou“. Upozornila na právní rámec tématu, na pů- vodní koncepci v legislativě z roku 1973 a na povinnosti, které ukládá současný zákon o vodách v ochraně vodních zdrojů. Jako aktuální a hod- ně diskutovaný problém označila vyznačování ochranných pásem v ka- tastru nemovitostí a upozornila na aktivitu obou příslušných ministerstev na aktualizaci potřebných předpisů i v souvislosti na transpozici směrni- ce Rady ES o používání pesticidů.

„Obecný pohled na klimatickou změnu a její možné vlivy na režimy podzemních vod“ přednesl Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx z VÚV T. G. M., v. v. i., jako výsledek studií dopadu klimatické změny na průtoky ve VÚV

T. G. M. založené na hydrologickém modelování vodní bilance. Vstupem jsou časové řady srážkového úhrnu, teploty a relativní vlhkosti vzduchu spolu s měřenými průtoky a výpočtem se modeluje potencionální eva- potranspirace, územní výpar, infiltrace a průsak v zóně aerace, zásoby vody ve sněhu a v půdě a konečně zásoby podzemní vody. Hlavní příči- nou změn klimatu jsou emise skleníkových plynů. V závěru mohl kon- statovat, že pokles základního odtoku či dynamické složky zásob pod- zemní vody zejména v letním a podzimním období je indikován většinou výzkumů.

RNDr. Xxxxxx Xxxxxxxxx a Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx (Česká geologická služba) zahájili příspěvek „Metody stanovení množství přírodních zdrojů podzemních vod v ČR“ reminiscencí na výsledky hydrogeologického průzkumu v letech 1966–1990. Současná tendence směřuje k úrovni měsíčních kroků, s vyjádřením pravděpodobnosti či zabezpečenosti ve zvolených mezních hodnotách dle území hydrogeologických rajonů. Roz- lišují se rajony s výskytem souvislého zvodnění (pánevní struktury), s ne- souvislým zvodněním (cca 2/3 území) a fluviálních sedimentů. Hydrolo- gické metody přímé využívají sledování průtokových dat na měrných objektech a další využívají posouzení vlastností přírodního zvodnělého prostředí. Hydrologické modely popisují základní procesy na povrchu po- vodí, v zóně aerace, dále odtok vody ze zásob podzemní vody. Dále se rozvíjí používání hydraulických přímých a nepřímých modelů a také me- tod numerických. Závěrečnou část příspěvků je posouzení výhod a ne- výhod modelových přístupů a využívání matematických modelů.

Příspěvek „Výsledky dlouhodobého vyhodnocování množství pod- zemních vod ze státní pozorovací sítě“ zaměřili autoři Mgr. Xxxxxx Xx- xxxxxxx a Xxx. Xxxxx Xxxxx z ČHMÚ na přehled používaných metod pro vyhodnocování v ČHMÚ. Jsou to např. Killeho metoda (lze získat pouze dlouhodobé charakteristiky), metoda separace hydrogramu, metoda Kli- ner – Kněžek (využívající pozorování podzemních vod – přispěla k do- končení tvorby mapy základního odtoku ČR 1990), metoda stanovení základního odtoku automatickou separací hydrografu podle Eckhardta, bilančními jednotkami podzemních vod jsou hydrogeologické rajony, kte- ré se dělí do 10 tříd dle litologie.

Xxx. Xxx Xxxxx ve svém příspěvku „Výsledky dlouhodobého vyhod- nocování jakosti podzemních vod ze státní pozorovací sítě ČHMÚ“ doku- mentoval padesátileté sledování počtu sledovaných objektů, vzorků a ukazatelů. Objekty pro sledování jakosti tvoří podmnožinu objektů po- zorovací sítě. Nejdříve se sledovaly prameny, pak mělké vrty a v roce 1990 počet vzorkovaných objektů (včetně křídových a terciérních pánví) dosáhl počtu 460. V roce 2010 se sledovalo již 650 objektů (včetně vý- znamných zdrojů větších než 50 l/s). Mezi nejvýznačnější polutanty patří dusičnany a amonné ionty, ty jsou sledovány od roku 1990. Nyní se k nim řadí pesticidy, do vybraných objektů se proto instalují pasivní vzorkova- če. V 653 vzorkovaných objektech se prokázala ve 261 objektech pří- tomnost pesticidů, ve 40 vodních zdrojích se pesticidy vyskytly v 15 ob- jektech bez nadlimitní koncentrace.

V úvodu příspěvku „Směrnice EU č. 2006/118/ES o ochraně pod- zemních vod, požadavky na podzemní vody z hlediska ochrany povr- chových vod a směrnice č. 2009/128/ES o používání pesticidů“ naznači-

ly RNDr. Xxxx Xxxxxxxxx a Xxx. Xxxxx Xxxxxxx (VÚV T. G. M., v. v. i.) úkol vysvětlovat a zdůvodňovat požadavky Evropské unie a jejich transpozici do naší legislativy. Pokud jde o Rámcovou směrnici o vodě, je požado- váno k dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu podzem- ních vod např. sledování podzemních vod, inventarizace antropogenních vlivů a také provést opatření k dosažení všech environmentálních cílů, některé z nich autorky uvádějí. Směrnice o ochraně podzemních vod zdůrazňuje kromě jiného hodnocení trendů znečišťujících látek a omeze- ní vstupů nebezpečných látek do podzemních vod (chybí například po- souzení bodových zdrojů znečištění). Důvodem ochrany podzemních vod je také ochrana souvisejících útvarů stojatých i tekoucích povrchových vod, což vyžaduje velmi dobrou znalost oběhu podzemní vody a její vaz- by na vodu povrchovou.

Za omluvenou Xxxxxx Xxxxxxxxxx z MŽP ČR představila příspěvek

„Novela zákona o vodách č. 150/2010 Sb. a její prováděcí předpisy v ob- lasti ochrany podzemních vod“ Xxxx Xxxxxxxxx. Dle vyhlášky č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů, útvarů podzemních vod, způ- sobu hodnocení stavu útvarů podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod se při hodnocení stavu podzemních vod, který je součástí plánů povodí používají prahové hod- noty koncentrace znečišťujících látek, při hodnocení jakosti podzemních vod pak referenční hodnoty stanovené přílohou vyhlášky.

Vyhláška stanoví také zásady monitorování podzemních vod v ČR. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpad- ních vod do vod podzemních rozšiřuje možnost vypouštět odpadní vody do vod podzemních také ze staveb poskytujících služby, má však být záležitostí výjimečnou. Vyhláška obsahuje dvě tabulky s emisními stan- dardy pro odpadní vody vypouštěné jednak z jednotlivých staveb pro bydlení a rekreaci jednak z jednotlivých staveb poskytujících služby. Ne- zbytným podkladem pro rozhodnutí vodoprávního úřadu je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Novela zákona o vodách zavádí dále možnost zneškodnění odpadních vod ohlášeným vodním dílem, jehož součástí je výrobek – čistírna odpadních vod dle ČSN EN 12566-3 +A1 (75 6404) Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel – Část 3: Balené a/nebo na místě montované domovní čistírny odpadních vod. Novela zákona o vodách přináší také zásadní změnu, pokud jde o stanovení ochranného pásma z právního pohledu, ta se nyní stanovu- jí opatřením obecné povahy.

Zajímavý příspěvek „Zkušenosti ze spolupráce dotčených subjektů při zpracování a vyhodnocování podkladů pro bilanci podzemních vod v jihočeských pánvích“ připravili RNDr. Xxxxxx Xxxxxxxx (Povodí Vltavy,

s. p.) a RNDr. Xxxxxx Xxxxxxx (Progeo, s. r. o.). Mezi významné činnosti na úseku podzemních vod podniků povodí patří každoroční zpracování vo- dohospodářské bilance množství a jakosti, vyjadřovací činnost při povo- lování nakládání s podzemními vodami a sestavování plánů dílčích po- vodí, což předpokládá podrobné znalost prostředí a širokou spolupráci dotčených subjektů. Proto vzniklo v devadesátých letech „Sdružení při okresním a následně krajském úřadě Jihočeského kraje“, v němž jsou zastoupeni dle místní příslušnosti významní odběratelé podzemních vod, správce povodí a krajský úřad, kteří spolupracují s Českým hydrome- teorologickým ústavem a společnostmi Aquaserv a Progeo. Jako příklad uvedli autoři výsledky monitorování a bilance na příkladu hydrogeologic- kého rajonu 2151 Třeboňská pánev – severní část (s částí rajonu Tře- boňská pánev – střední část). Je uveden popis modelového řešení, cha- rakteristika území, sestavení modelu, jeho simulace a kalibrace, dále přehled vstupních dat a výstupy modelových simulací včetně grafických příloh. Spolupráce přinesla hospodárné využívání podzemních vod dle potřeb odběratelů při respektování environmentálních požadavků.

Posledním a neméně zajímavým příspěvkem RNDr. Xxxxxx Xxxxxxx (Geotest, a. d.) o dlouholetých zkušenostech z využívání podzemních vod pro zásobení města Brna a skupinových vodovodů Svitavy a Bře-

Nanoﬂoc

revoluční koagulační a flokulační přípravek

na bázi nanotechnologie

Neuvěřitelně v˘konn˘.

Pro stabilizaci provozu ČOV v rekordním čase.

Také při náhlém extrémním zatížení.

VTA Engineering und Umwelttechnik s.r.o.

Větrná 72, České Budějovice tel: 000 000 000, 000 000 000

xxx@xxx-xx.xx – xxx.xxx.xx

zovsko je „Hydrogeologický rajón 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy a jeho vodárenský význam“. V roce 1913 se zásobovalo město Brno 300 l/s, toto množství se zvýšilo po uvedení do provozu II. Březov- ského vodovodu až na 1 300 l/s. Směr soustředěného proudu podzem- ní vody zhruba od severu k jihu je přibližně shodný se směrem povr- chového odvodnění řekou Svitavou s přítoky. Při doplňování zásob podzemní vody v této oblasti na jaře mají velký význam pevné srážky (sněhové). Další kapitolou je popis vývoje jímacího zařízení obou bře- zovských vodovodů (jímání podzemní vody prvé a druhé zvodně). Plán oblasti povodí Dyje hodnotí tento rajon jako rizikový, což se týká přede- vším zvýšeného množství dusičnanů v první zvodni způsobeného ze- mědělskou činností. Toto hodnocení neznamená přistoupit k omezení vodárenských odběrů, ale je vhodné či nutné aktualizovat velikost pří- rodních zdrojů, zhodnotit režim podzemní vody a případně zpracovat model a také uplatnit řešení kvalitativní ochrany tohoto vodního útvaru. Příspěvek provází řada dokumentačních materiálů (schematické hydro- geologické situace, hydrografy Svitavy, obsah dusičnanů ve zvodních, graf realizovaných vodárenských odběrů a využitelné množství pod- zemní vody dle výměrů bývalé Komise pro klasifikaci zásob).

Xxx. Xxx Xxxx, XXx., zahájil svou přednášku „Možnosti snížení zne-

čištění podzemních vod vhodným hospodařením na zemědělské půdě“ komentářem ke statistickým údajům, např. spotřeba minerálních hnojiv v letech 1999–2000 a 2007–2008, průměrný přívodu živin (N, P2O5, K2O) do půdy v minerálních a statkových hnojivech, povrchová bilance dusíku na zemědělské půdě v ČR. Připomněl základní právní předpisy na používání hnojiv a nitrátovou směrnici (Rada 91/676/EHS) a její uplatnění v naší legislativě (zákon o vodách č. 254/2001 Sb., v platném znění, nařízení vlády č. 103/2003 o stanovení zranitelných oblastí, v plat- ném znění, a zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech). Na závěr uvedl pře- hled opatření akčního programu dle nitrátové směrnice (např. období zá- kazu hnojení, omezení hnojení, skladování statkových hnojiv, hospodaření na svažitých pozemcích a hnojení okolo vod).

Xxx. Xxxxxxxx Xxxx

e-mail: xxxxxx@xxxxxxx.xx

NEPŘEHLÉDNĚTE

Vybrané semináře… školení… kurzy… výstavy

24. 5.

Balená voda

14. 6.

Vypouštění odpadních vod

Informace: ČVTVHS, Ing. B. Müller Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0

tel.: 000 000 000

e-mail: xxxxxx@xxxxx.xx xxx.xxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx.xxx

Informace: ČVTVHS, Ing. B. Müller Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0

tel.: 000 000 000, e-mail: xxxxxx@xxxxx.xx xxx.xxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx.xxx

23. 6.

Smluvní vztahy s odběrateli

4.–6. 10.

Aktuální otázky BOZ a PO

Informace: Veletrhy Brno, a. s Výstaviště 1, 647 00 Brno

tel.: 000 000 000, 000 000 000

fax: 000 000 000

e-mail: xxxxx@xxx.xx xxx.xxx.xx/xxxxx

SOVAK ČR: Xxx. X. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0

tel.: 000 000 000, fax 000 000 000

e-mail: xxxxx@xxxxx.xx xxx.xxxxx.xx

Podrobné informace o odborném doprovodném programu najdete v mimořádném výstavním čísle časopisu SOVAK.

24.–26. 5. WATENVI

VODOVODY–KANALIZACE 2011

17. mezinárodní vodohospodářská výstava Brno – Výstaviště

Informace a přihlášky:

SOVAK ČR, X. Xxxxxx

Novotného lávka 5, 000 00 Xxxxx 0

tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000

e-mail: xxxxxx@xxxxx.xx, xxx.xxxxx.xx

Informace a přihlášky:

SOVAK ČR, X. Xxxxxx

Novotného lávka 5, 000 00 Xxxxx 0

tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000

e-mail: xxxxxx@xxxxx.xx, xxx.xxxxx.xx

13.–14. 9.

Konference HYDROANALYTIKA 2011, Hradec Králové

Výskumný ústav vodného hospodárstva Bratislava

Vás pozýva na

7. bienálnu konferenciu

s medzinárodnou účasťou

REKONŠTRUKCIE STOKOVÝCH SIETÍ A ČISTIARNÍ ODPADOVÝCH VÔD

25.–27. 10. 2011

Podbanské (Vysoké Tatry).

Témy konferencie, termín zaslania abstraktov prednášok

a možnosti prezentácie,

ako aj áalšie podrobnosti sú uverejnené na

xxx.xxxx.xx

Informace a přihlášky:

CSlab spol. s r. o., X. Xxxxxxxxx Xxxxxxxx 856, 155 00 Praha 5

tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000

e-mail: xxxxx@xxxxx.xx, xxx.xxxxx.xx

22. 9.

Ochrana vodních zdrojů

Informace a přihlášky:

SOVAK ČR, X. Xxxxxx

Novotného lávka 5, 000 00 Xxxxx 0

tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000

NĎKTERÉ VĎCI SE MĎNÍ, JINÉ ZŮSTÁVAJÍ NAŠTĎSTÍ STEJNÉ

Masivní odlitek těla, víka a přírub z GGG 50

V případČ poškození GSK povrchové ochrany prodlužuje životnost armatury

Kompletně vně i uvnitř vulkanizovaný klín bez volných částí

100% vulkanizace klínu zabraňuje vzniku plíživé koroze, při pohybu nedochází ke kontaktu kovových částí a odČru GSK povrchové ochrany

Kluzné vedení klínu v celé délce

Vedení klínu funguje jako podpora, která brání přenášení tlaku vřetene na ucpávku šoupČte

AVK ŠOUP Ď - VAŠE JISTOTA

e-mail: xxxxxx@xxxxx.xx, xxx.xxxxx.xx

Redakce (Editorial Office):

Xxxxxxxxxxx (Editor in Chief): Xxx. Xxxx Xxxxxx, tel.: 000 000 000; fax: 000 000 000

e-mail: xxxxxxx@xxxxx.xx

Adresa (Address): Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0

Redakční rada (Editorial Board):

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, Ph. D., Xxx. Xxxxx Xxxxx, xxxx. Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx, XXx., Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxx, doc. Xxx Xxxxxxxx Xxxxxx, XXx., Xxx. Xxxx Xxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxxxxx Xxx, XXx., MBA (předseda – Chairman), Xxx. Xxxxx Xxxxx, Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx (místopředseda – Vicechairman), XXXx. Xxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxx Xxxxxxxx, RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxx, XXx., Xxx. Xxxxxxxx Xxxx, Xxx. Xxx Xxxxxxxx, Xxx. Xxxx Xxxx, MSc., Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxx.

SOVAK vydává Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0 (IČO: 6045 6116; DIČ: 001-6045 6116), v nakladatelství a vydavatel-

ství Xxx. Xxxxx Xxxxx, Čs. armády 488, 254 01 Jílové u Prahy, tel./fax: 000 000 000, resp. 241 951 253, e-mail: xxxx@xxxxx-xxx.xx. Sazba a grafická úprava SILVA, s. r. o., tel./fax: 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxx-xxx.xx. Tisk Studiopress, s. r. o. Časopis je registrován Ministerstvem kultury ČR (MK ČR E 6000, MIČ 47 520). Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Časopis SOVAK je zařazen v seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik. Číslo 5/2011 bylo dáno do tisku 9. 5. 2011.

SOVAK is issued by the Water Supply and Sewerage Association of the Czech Republic (SOVAK CR), Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0 (IČO: 6045 6116; DIČ: CZ60456116). Publisher Xxx. Xxxxx Xxxxx, Čs. armády 488, 254 01 Jílové u Prahy, tel./fax: 000 000 000 or 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxx-xxx.xx. Design: SILVA Ltd, tel. and fax: 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxx-xxx.xx. Printed by Studiopress, s. r. o. Magazin is registered by the Ministry of Culture under MK ČR E 6000, MIČ 47 520. All not ordered materials will not be returned. This journal is included in the list of peer reviewed periodicals without an impact factor published in the Czech Republic. Number 5/2011 was ordered to print 9. 5. 2011.

ISSN 1210–3039

SOVAK • VOLUME 20 • NUMBER 5 • 2011

CONTENTS

Xxxxxxxx Xxxx, Xxxxxxxx Xxxxxx

The “Vodárenská akciová společnost” Company

(Regional Water Company); its current status and condition 1

Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxx

Possible difficulties of implementation of risk analysis in water industry 3

Xxx Xxxxxxxx

The meeting of water Professionals on the occasion

of the World Water Day 2011 5

Xxxxxx Xxxxxx

The term "water works" definition and the cost of the trial operation

as economically justifiable cost 11

Xxxxxx Xxxxx

Meeting of the Board and General Meeting of the EUREAU, 18. 3. 2011, Modra, Slovakia 12

Xxxxx Xxxxxxxx

New edition of the EM 545 Standard 14

Xxxxxxxx Xxxx

The Conference on Financing Urban Water Infrastructure 2011

has taken place 17

STOPAQ – self-healing viscous-elastic anticorrosion insulation 18

New system in the sales department of „Vodovody a kanalizace

Hodonín“ Company (Regional Water Company) 19

Xxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxx

Assessment of water treatment filters operation and selection

of appropriate filtration media 20

Xxxxx Xxxxxxx

Protection of water conditions and water supply industry in the CR 23

Uranium removal in water treatment 25

Xxxxxxxx Xxxx

Protection of drinking water resources 29

Seminars… Training… Workshops… Exhibitions… 31

Cover page: The Baliny water-tower (Třebíč) including watchtower and antenna for data transmission. Operator: Vodárenská akciová společnost, a. s.

Document Metadata

Table of Contents

Vodárenská akciová společnost, a. s., její současné postavení a kondice

Document Metadata