ZÁKLADNÍ INFORMACE PRO POJISTNÍKA NABÍZEJÍCÍHO MOŽNOST STÁT SE POJIŠTĚNÝM V RÁMCI POJISTNÉ SMLOUVY, KTEROU POJISTNÍK UZAVŘEL

ZÁKLADNÍ INFORMACE PRO POJISTNÍKA NABÍZEJÍCÍHO MOŽNOST STÁT SE POJIŠTĚNÝM V RÁMCI POJISTNÉ SMLOUVY, KTEROU POJISTNÍK UZAVŘEL

S KOOPERATIVOU POJIŠŤOVNOU, A. S., VIENNA INSURANCE GROUP

ČÁST A – OBECNÉ INFORMACE K FINANČNÍMU TRHU A POSTAVENÍ POJISTNÍKA

Tento materiál je určen pojistníkům, kteří nabízejí zájemcům o pojištění možnost stát se pojištěnými v rámci pojistné smlouvy, kterou pojistník uzavřel s Kooperativou pojišťovnou, a.s., Vienna Insurance Group (dále též „Kooperativa“), a obsahuje základní informace o finančním trhu, struktuře, subjektech a fungování pojišťovnictví a též základní produk- tové informace1.

1 Jde o informace týkající se pojištění sjednaného pojistnou smlouvu, ke které pojistník nabízí možnost přistoupení (možnost stát se pojištěným v rámci takové pojistné smlouvy).

1 Odborné minimum o finančním trhu

Finanční trh je označení pro tu část trhu, kde se odehrává pohyb finančních zdrojů (peněz, cenných papírů, směnek atd.).

Rozlišujeme 3 základní sektory finančního trhu, a to:

▪ sektor bankovnictví, v rámci kterého dochází k přijímání vkladů od veřejnosti (zejména prostřednictvím běžných a spořicích účtů) a následnému poskytování bankovních úvěrů; úvěrové služby však (na rozdíl od přijímání vkladů) mohou poskytovat i subjekty, které nejsou bankami či družstevními záložnami,

▪ sektor pojišťovnictví umožňuje lidem, kteří utrpí újmu na majetku, životu či zdraví (resp. kteří tyto možné újmy pociťují jako riziko), aby jim tato ztráta byla finančně kompenzována. Přenesením rizika finanční škody (ztráty pří- jmu, škody na majetku apod.) na pojišťovnu dochází k rozdělení rizika mezi více zúčastněných, a finanční náhrada tak ve srovnání se spořením či investováním není omezena naspořenými prostředky jednotlivce.

▪ kapitálový trh (sektor investičních služeb), který umožňuje směnu kapitálu prostřednictvím cenných papírů a finančních nástrojů od nich odvozených (finančních derivátů). Na straně investora je oproti klasickým spořicím pro- duktům pro kapitálový trh charakteristické také riziko (ne)zhodnocení prostředků.

Jako samostatný sektor finančního trhu se také uvádí platební styk a tzv. tržní infrastruktura. Mají specifické posta- vení v tom, že zde probíhají jak činnosti, které představují samostatné finanční služby (např. převod peněžních pro- středků mezi dvěma fyzickými osobami platebním příkazem prostřednictvím platebního účtu), tak i ty, které umožnují fungování finančních služeb ostatních a v rámci kterých zákazník přímo ani nevystupuje (např. vypořádání a zúčtová- ní obchodu uskutečněného na burze cenných papírů, výplatu pojistného plnění apod.).

Na finančním trhu působí různé subjekty – z hlediska jejich role v distribučním řetězci můžeme rozlišovat:

- poskytovatelé finančních služeb – jsou to subjekty, které finanční produkty vytvářejí (např. banka, pojišťov- na)

- zprostředkovatelé finančních služeb – produkty zpravidla nevytvářejí, pouze umožní propojení poptávky (zájemce o produkt) s nabídkou (tvůrcem produktu), jinak řečeno, finanční produkty prodávají. Jde např. o po- jišťovací zprostředkovatele.

Z důvodu stability finančního trhu na národní i mezinárodní úrovni je nutná jeho regulace, která má sloužit nejen ke stabilitě finančních trhů, ale i k ochraně všech subjektů vstupujících na tyto trhy. Nad subjekty působící na finančním trhu je též vykonáván dohled – v České republice je orgánem dohledu nad finančním trhem Česká národní banka (dále jen „ČNB“).

2 Pojišťovnictví – obecně

Pojišťovnictví lze vymezit jako specifické odvětví ekonomiky, které zabezpečuje finanční eliminaci rizik ovlivňujících činnost lidí. Základním úkolem pojišťovnictví je vytváření a rozdělování speciálních peněžních rezerv a jejich používá- ní k uhrazování pojistných potřeb vznikajících z nahodilých událostí v závislosti na působení pojištěného rizika.

Provozovat pojišťovací činnost na území České republiky mohou pouze pojišťovny, a to buď na základě příslušného povolení uděleného Českou národní bankou (dále jen „ČNB“) nebo, v případě pojišťoven z jiných členských států, na základě práva zřizovat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby.

Pojišťovny distribuují pojištění zejm. prostřednictvím pojišťovacích zprostředkovatelů – v tom případě se jedná o zprostředkování pojištění nebo prostřednictvím svých zaměstnanců – v takovém případě se jedná o poskytování pojištění.

Kromě těchto dvou základních distribučních kanálů existují i další, např. případy, kdy pojistník nabízí zájemcům mož- nost stát se pojištěnými v rámci pojistné smlouvy, kterou uzavřel s pojišťovnou. V takovém případě se nejedná o zpro- středkování pojištění a takový pojistník není pojišťovacím zprostředkovatelem. Přesto však – z důvodu ochrany zá- jemců o pojištění – podléhá i tato činnost zákonné regulaci.

2.1 Typy prodejců pojištění

Prodej pojištění uskutečňují pojišťovny především prostřednictvím:

- svých zaměstnanců,

- spolupracujících pojišťovacích zprostředkovatelů,

- pojistníků, kteří nabízejí možnost stát se pojištěným v rámci pojistné smlouvy, kterou pojistník uzavřel s pojiš- ťovnou (viz § 4 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění – dále jen „ZDPZ“); nejedná se zde o pojišťovacího zprostředkovatele ve smyslu ZDPZ,

- zprostředkovatelů doplňkového pojištění ve smyslu § 3 odst. 2 ZDPZ; nejedná se zde o pojišťovacího zpro- středkovatele ve smyslu ZDPZ.

2.1.1 Zaměstnanci

Jde o osoby, které mají s pojišťovnou uzavřen pracovní poměr nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pra- covní poměr (jde o dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce), a které využívá k prodeji řada pojišťo- ven. Ovšem jsou i takové pojišťovny, které nemají vlastní zaměstnance a používají k prodeji pojištění jen pojišťovací zprostředkovatele. Záleží na každé pojišťovně, jaký model prodeje pojištění zvolí. Vyskytují se názory, že používání zaměstnanců pro prodej pojištění je finančně náročnější než jeho prodej prostřednictvím pojišťovacích zprostředkova- telů. Ve srovnání s pojišťovacími zprostředkovateli je v případě prodeje pojištění skrze vlastní zaměstnance pojišťov- ny, snazší zabezpečení jejich řízení a kontroly.

2.1.2 Pojišťovací zprostředkovatelé

Pojišťovací zprostředkovatele používá k prodeji pojištění každá pojišťovna na pojistném trhu v České republice. Výkon zprostředkovatelské činnosti je upraven zákonem, je to zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.

Pojišťovacím zprostředkovatelem může být jak fyzická osoba, tak i právnická osoba. Pojišťovací zprostředkova- telé, kteří jsou fyzickými osobami, se liší od zaměstnanců pojišťovny tím, že jsou tzv. osobami samostatně výdělečně činnými, tj. „samostatnými podnikateli“. Vztahy mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem se proto neřídí zákoníkem práce, ale občanským zákoníkem. Pro úpravu vztahu pojišťovny a pojišťovacího zprostředkova- tele, který jedná s klienty jménem pojišťovny, se používá smlouva o obchodním zastoupení. Pokud pojišťovací zpro- středkovatel spolupracuje s několika pojišťovnami, musí mít uzavřenu písemnou smlouvu s každou z nich.

Česká právní úprava (ZDPZ) rozlišuje:

- tři typy tuzemských pojišťovacích zprostředkovatelů, a to:

– samostatný zprostředkovatel,

– vázaný zástupce,

– doplňkový pojišťovací zprostředkovatel

- pojišťovacího zprostředkovatele zahraničního – slovy zákona „pojišťovacího zprostředkovatele s do- movským členským státem jiným, než je Česká republika“, tj. pojišťovacího zprostředkovatele, který má sídlo nebo bydliště mimo území ČR, ale na území Evropského hospodářského prostoru.

Pojišťovací zprostředkovatel je oprávněn zprostředkovávat pojištění vždy pouze v takovém postavení, ve kterém je zapsán v registru ČNB. Jeden subjekt (pojišťovací zprostředkovatel) může být registrován pouze jako jeden typ pojišťovacího zprostředkovatele (např. pokud je někdo samostatným zprostředkovatelem, pak už nemůže být sou- časně i vázaným zástupcem).

2.1.3

-

Samostatný zprostředkovatel

- Zprostředkovávat pojištění je oprávněn až po udělení takového oprávnění ČNB.

- Může zastupovat klienta (v takovém případě vystupuje jako pojišťovací makléř) nebo pro jednu či více pojiš- ťovnu (v takovém případě vystupuje jako pojišťovací agent). Nesmí však v rámci zprostředkování 1 pojistné smlouvy vystupovat v obou těchto postaveních současně – tzn. nesmí v rámci 1 pojistné smlouvy zastupovat jak pojišťovnu, tak i klienta.

- Může na sebe smluvně vázat vázané zástupce i doplňkové pojišťovací zprostředkovatele, tzn. zprostředkova- telskou činnost v pojišťovnictví může provádět také prostřednictvím těchto zprostředkovatelů. Samozřejmě, že zprostředkovatelskou činnost může provádět i prostřednictvím svých zaměstnanců.

- Musí být důvěryhodný a odborně způsobilý ve smyslu ZDPZ..

- Je povinen pojistit se pro případ povinnosti nahradit škodu způsobenou při provozování činnosti.

- Za škodu případně jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá sám (proto povinné po- jištění viz předchozí bod).

2.1.4 Vázaný zástupce

- Zprostředkovatelskou činnost vykonává pouze pro samostatného zprostředkovatele, nebo pouze pro po- jišťovnu – a to vždy jen pro jednoho z nich, tzn. není možné, aby jeden subjekt zastupoval v pozici vázaného zástupce současně pojišťovnu a samostatného zprostředkovatele.

- Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele, tzn., že nemůže vytvářet tzv. síť. Zprostřed- kovatelskou činnost v pojišťovnictví proto musí provádět sám, resp. prostřednictvím svých zaměstnanců.

- Zprostředkovávat pojištění je oprávnění až po zápisu do registru ČNB.

- Musí být důvěryhodný a odborně způsobilý ve smyslu ZDPZ.

- Škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti je povinen nahradit „jeho“ zastoupený, tzn. po- jišťovna nebo samostatný zprostředkovatel, se kterým spolupracuje. Proto nemá ve smyslu ZDPZ povinnost pojistit se pro případ náhrady škody způsobené při provozování činnosti.

2.1.5 Doplňkový pojišťovací zprostředkovatel

- Zprostředkovatelskou činnost vykonává pro samostatného zprostředkovatele nebo pro pojišťovnu, a – na roz- díl od vázaného zástupce – může spolupracovat i s více zastoupenými (tzn. s více pojišťovnami nebo s více samostatnými zprostředkovateli).

- Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele, tzn., že nemůže vytvářet tzv. síť. Zprostřed- kovatelskou činnost v pojišťovnictví proto musí provádět sám, resp. prostřednictvím svých zaměstnanců.

- Může zprostředkovávat pouze pojištění, které je doplňkovou službou k dodávanému zboží nebo poskytované službě, a to pouze jako svoji doplňkovou činnost.

- Musí být důvěryhodný a odborně způsobilý ve smyslu ZDPZ.

- Škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti je povinen nahradit „jeho“ zastoupený, tzn. po- jišťovna nebo samostatný zprostředkovatel, se kterým spolupracuje. Proto nemá ve smyslu ZDPZ povinnost pojistit se pro případ náhrady škody způsobené při provozování činnosti.

2.1.6 Pojišťovací zprostředkovatel ze zahraniční

2.1.6.1 Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika

Jde o pojišťovacího zprostředkovatele, který má sídlo nebo bydliště mimo území ČR, ale na území Evropského hospodářského prostoru, a zároveň je v takovém státě registrován, přičemž hodlá zahájit zprostředkovatelskou činnost na území České republiky. ZDPZ stanovuje proces, který musí tento typ pojišťovacího zprostředkovatele do- držet před zahájením zprostředkovatelské činnosti v ČR.

2.1.6.2 Pojišťovací zprostředkovatel, který má sídlo nebo bydliště mimo území Evropského hospodářského prostoru

Pokud chce takový pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovávat pojištění v České republice, zde musí mít trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Jde-li o právnickou osobu, pak si musí v České republice zřídit organizační složku a její ve- doucí zde musí mít trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Dále pak takový pojišťovací zprostředkovatel musí být registrován v registru vedeném Českou národní bankou. Aby jej tato banka zaregistrovala, musí splnit tytéž podmínky, jako jsou stanoveny pro žadatele, kteří mají bydliště nebo sídlo v České republice.

2.1.7 Výkon činnosti „českého“ pojišťovacího zprostředkovatele na území EHS

Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky může podnikat – tj. zprostředkovávat pojištění – i na území jiného členského státu Evropského hospodářského prostoru. I pro něj samozřejmě platí zása- da tzv. jednotného evropského pasu. ZDPZ stanovuje proces, který musí český pojišťovací zprostředkovatel dodr- žet před zahájením zprostředkovatelské činnosti mimo ČR.

2.2 Pojistník nabízející možnost stát se pojištěným (dle § 4 ZDPZ)

Činnost pojistníka spočívající v nabízení možnosti stát se pojištěným není zprostředkováním pojištění a pojistník není považován za pojišťovacího zprostředkovatele ve smyslu ZDPZ, avšak pro výkon této činnosti platí při- měřeně některá pravidla a povinnosti stanovená v ZDPZ a také podléhá dohledu ČNB – blíže viz následující kapitoly.

Pojišťovna je povinna vést evidenci o osobách, které tuto činnost pro ni vykonávají, resp. vykonávaly v předchozích 10 letech.

Pojistník může – dle § 4 odst. 7 ZDPZ – nabízet možnost stát se pojištěným pouze tehdy, jestliže

a) má pojistný zájem vyplývající z

1. prodeje zboží nebo poskytování služby v rámci svého podnikání nebo podnikání jiné s ním propojené osoby,

2. členství pojištěného v zájmovém nebo profesním sdružení,

3. pracovněprávního, služebního nebo jiného obdobného vztahu pojištěného k pojistníkovi, nebo

4. kulturních, sportovních či jiných obdobných činností pojistníka,

b) mají věci, jichž se pojištění týká, téhož vlastníka, nebo

c) jsou pojištěný a pojistník součástí stejného koncernu.

Pojistník nesmí nabízet možnost stát se pojištěným v případě rezervotvorného pojištění.

2.2.1 Informační povinnosti pojistníka vůči zájemcům o pojištění

Pojistník musí zájemci o pojištění, resp. pojištěnému poskytovat zákonem stanovené informace. Správné plnění těch- to informačních povinností je důležité proto, že postavení pojištěného je jiné než postavení pojistníka - pojištěný neu- zavírá pojistnou smlouvu s pojišťovnou (tu uzavírá pojistník), tudíž ji nemůže ani změnit či ukončit, po dobu trvání pojistné smlouvy komunikuje pojišťovna primárně s pojistníkem (=stranou pojistné smlouvy) atd. Zájemce o pojištění (tzn. potenciální pojištěný) by tedy měl získat informace o pojištění, které mu umožní rozhodnout se, zda se stane pojištěným, nebo zda uzavře individuální pojistnou smlouvu s pojišťovnou, ve které bude pojistníkem. Rovněž v prů- běhu existence pojistné smlouvy musí být zajištěno, že pojištěný dostane relevantní informace o pojištění přesto, že není pojistníkem.

S ohledem na výše uvedené musí Pojistník zájemci o pojištění, resp. pojištěnému sdělit:

I. Informace o sobě, tzn.:

a) své jméno, a nevyplývá-li to z jeho jména, právní formu a skutečnost, že je pojistníkem, a jména pracovníků, kteří se zákazníkem přímo jednají;

b) adresu svého sídla a tam, kde to přichází v úvahu, adresu zastoupení nebo pobočky, prostřednictvím kterých sjed- nává pojištění,

c) informace o způsobech vyřizování stížností zákazníků, pojištěných nebo jiných oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se na Českou národní banku, a o mimosoudním řešení sporů prostřednictvím České obchodní inspekce.

II. Informace o pojištění, tzn.:

a) charakteristice a územním rozsahu pojištění,

b) výčtu pojistných událostí a pojistných nebezpečí, které jsou pojištěním kryty, limitech tohoto krytí a informace o výlukách z pojištění,

c) výši, způsobu a době placení pojistného za každé sjednané pojištění,

d) době trvání pojištění, včetně dne začátku a konce pojištění,

e) způsobech zániku pojištění, včetně informace o možnosti odstoupení od smlouvy a postupu při uplatnění práva na pojistné plnění,

f) způsobu určení výše pojistného plnění nebo jiného plnění z pojištění,

g) důsledcích, které zákazník ponese v případě porušení povinností vyplývajících z pojištění,

h) právu rozhodném pro pojistnou smlouvu a

i) veškerých platbách vyplývajících z pojistné smlouvy a hrazených zákazníkem nad rámec pojistného a jejich výši, není-li to možné, způsob jejich určení včetně metody výpočtu.

Informace dle výše uvedených písm. a) až e) se zájemci o pojištění poskytují na samostatném krátkém dokumentu vypracovaném pojišťovnou (tzv. IPID2).

III. Upozornění na to, že pojištěný se nestává pojistníkem

Pojistník, který nabízí možnost stát se pojištěným, je povinen zájemce o pojištění upozornit též na důsledky spojené s tím, že se zájemce nestane pojistníkem. Toto upozornění musí obsahovat minimálně tento text:

„Sjednání pojištění ve Xxxxx případě neznamená uzavření pojistné smlouvy, ale tzv. přistoupení do již existujícího pojistného vztahu (k pojistné smlouvě). Přistoupením do pojištění se nestáváte smluvní stranou pojistné smlouvy (po- jistníkem), proto nemáte práva a povinnosti, které se vztahují pouze k pojistníkovi, zejména nemůžete pojistnou smlouvu a sjednané pojištění měnit či ukončit.“

Pokud pojistník nabízí možnost stát se pojištěným společně s koupí zboží nebo služby, která není pojištěním, je povinen zákazníkovi sdělit také:

a) zda je možné pojištění a koupi zboží nebo služby sjednat odděleně,

b) popis pojištění a zboží nebo služby,

c) náklady a úplatu samostatně za pojištění a zboží nebo službu a

d) popis rozdílu v pojistném krytí a rizicích mezi sjednáním pojištění a koupí zboží nebo služby společně a odděleně. Informace podle písm. b) až d) je pojistník povinen sdělit pouze v případě, že je možné pojištění a koupi zboží nebo služby sjednat odděleně.

Některé informace je pojistník povinen sdělovat pojištěným i během trvání pojištění. Jedná se konkrétně o infor- mace o:

2 Insurance Product Information Document dle prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1469 ze dne 11. srpna 2017, kterým se stanoví stan- dardizovaný formát pro informační dokument o pojistném produktu.

a) změně svého jména a právní formy,

b) změně adresy svého sídla a tam, kde to přichází v úvahu, změně adresy zastoupení nebo pobočky, prostřednictvím kterých sjednala pojištění,

c) změně výše, způsobu a době placení pojistného za každé sjednané pojištění, v případě změny v pojistných pod- mínkách nebo změny právních předpisů, kterými se řídí pojištění,

d) změně pojistných podmínek,

e) stavu bonusů.

Pojistník je dále – v souladu s § 93 písm. b) ZDPZ – povinen oznámit pojištěnému jakoukoli skutečnost, která se týká změny nebo zániku pojištění.

Výše uvedené informace musí být zájemci o pojištění, resp. pojištěnému poskytnuty:

- v listinné podobě nebo na trvalém nosiči dat, který musí splňovat podmínky stanovené v § 90 odst. 2 ZDPZ,

- v úředním jazyce členského státu, ve kterém se nachází pojistné nebezpečí nebo bydliště nebo sídlo zákaz- níka, nebo v jiném dohodnutém jazyce,

- v přehledné a snadno čitelné formě,

- s dostatečným předstihem před tím, než se zájemce o pojištění stane pojištěným, resp. v případě informací o změnách pojistných podmínek nebo o výši, způsobu a době placení pojistného s dostatečným předstihem před tím, než nastanou.

2.2.2 Další povinnosti pojistníka dle zákona o distribuci pojištění a zajištění

2.2.2.1 Vázané produkty

Pojistník může prodávat zboží nebo poskytovat služby společně s nabízením možnosti stát se pojištěným jen tehdy, lze-li se pojištěným stát nebo zboží koupit nebo službu čerpat také odděleně.

Toto omezení neplatí v případě, že nabídka stát se pojištěným je doplňkovou službou k

a) investiční službě,

b) spotřebitelskému úvěru, nebo

c) platebnímu účtu, na který se vztahují ustanovení zákona upravujícího platební styk týkající se porovnatelnosti slu- žeb spojených s platebním účtem.

2.2.2.2 Cílový trh

Pojistník musí při nabízení možnosti stát se pojištěným respektovat cílový trh nabízeného pojištění, který určí xxxxx- xxxxx. Pojišťovna sdělí pojistníkovi informace o cílových trzích produktů, které jsou pro konkrétního pojistníka rele- vantní (kde může nabízet možnost stát se pojištěným).

2.2.2.3 Odborná způsobilost a důvěryhodnost pojistníka

Pojistník sice není pojišťovacím zprostředkovatelem, přesto by však on sám i jeho pracovníci, kteří se podílejí na na- bízení možnosti stát se pojištěným, či tuto činnost řídí nebo jsou za ni odpovědni, měli mít odborné znalosti a do- vednosti přiměřené obsahu činnosti, kterou skutečně vykonávají. Pojistník a jeho pracovníci by tedy měli mít alespoň základní znalosti o finančním trhu, struktuře, subjektech a fungování pojišťovnictví a především schopnost řádně zájemcům vysvětlit produkty, u kterých nabízejí možnost stát se pojištěným.

ZDPZ obecně rozlišuje 6 skupin odbornosti:

1. Distribuce životního pojištění – POZOR: pojistník nemůže nabízet možnost stát se pojištěným v případě re- zervotvorného pojištění!

2. Distribuce pojištění vozidel (jak majetkové, tak pojištění odpovědnosti),

3. distribuci retailového neživotního pojištění,

4. distribuci neživotního pojištění podnikatelů,

5. distribuci pojištění velkých pojistných rizik.

Pokud je pojištění distribuováno pojišťovacím zprostředkovatelem nebo pojišťovnou, musí tito složit příslušnou odbor- nou zkoušku u akreditované osoby. Pojistníka ani jeho pracovníků se povinnost skládat odbornou zkoušku netýká, jsou však povinni mít odborné znalosti a dovednost přiměřené činnosti, kterou reálně vykonávají, tzn. musí mít přimě- xxxx znalosti a dovednosti o pojištění, u něhož nabízejí možnost stát se pojištěným.

Pojistník i jeho pracovníci musí též trvale splňovat podmínky důvěryhodnosti. To znamená, že musí být svéprávní a že dávají předpoklad řádného výkonu činnosti spočívající v nabízení možnosti stát se pojištěným. V praxi to znamená, že za důvěryhodnou nelze považovat zejména osobu:

- která byla v minulosti pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čin proti majetku či trestný čin hospodářský spáchaný z nedbalosti (nehledí-li se na ni, jako by nebyla od- souzena),

- které byla v posledních 10 letech pravomocně uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce či podnikatelské činnosti převyšující 20 000 Kč nebo obdobnou částku v jiné měně nebo zákaz činnosti nebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné (úmyslné či nedbalostní) závažné nebo opakované porušení právní povinnosti,

- která v posledních 10 letech úmyslně podala nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvedla nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu nebo jinak narušovala výkon dohledu nebo dozoru v oblasti finančního trhu a tato porušení byla zjištěna pravomocným rozhodnutím,

- která v posledních 10 letech závažným způsobem porušila zásady poctivého obchodního styku nebo na- rušila hospodářskou soutěž, zneužila důvěrné informace včetně osobních údajů jiných osob, porušila obchod- ní nebo bankovní tajemství, či jinou povinnost mlčenlivosti a tato porušení byla zjištěna pravomocným rozhodnutím,

- vůči které bylo v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí o úpadku, soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, bylo vydáno rozhodnutí o prohlášení konkurzu nebo rozhodnutí o zrušení konkurzu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující k úhradě ná- kladů konkurzu.

Pokud pojistník ví nebo zjistí, že nesplňuje podmínky důvěryhodnosti, musí o tom informovat pojišťovnu, se kterou spolupracuje – ta následně rozhodne o dalším postupu. Pokud pojistník ví nebo zjistí, že některý jeho pracovník ne- splňuje podmínky důvěryhodnosti, nesmí nadále takovému pracovníkovi umožnit, aby vykonával činnost spočívající v nabízení možnosti stát se pojištěným.

2.2.2.4 Pravidla jednání se zájemcem o pojištění, resp. pojištěným

Pojistník musí při nabízení možnosti stát se pojištěným postupovat s odbornou péčí, musí jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zájemce o pojištění, resp. pojištěného. Dále musí jednat tak, aby bylo vždy zřejmé, v jaké pozici a jménem koho jedná; při komunikaci nesmí používat nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace a musí zajistit, aby obsah komunikace byl podán jasným, výstižným a srozumitelným způsobem. Každé obchodní sdělení musí označit slovy „obchodní sdělení“ – obchodní sdělení však může jménem pojišťovny rozesílat pouze v případě, že k tomu má předchozí souhlas pojišťovny.

Pojistník je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl od zájemců o pojištění, resp. od pojištěných v souvislosti s nabízením možnosti stát se pojištěným.

Pojistník nesmí v souvislosti se svou činností přijmout, nabídnout nebo poskytnout peněžitou nebo nepeněži- tou výhodu, která může vést k porušení povinností pojistníka při nabízení možnosti stát se pojištěným, včetně neobvyklé úplaty za poskytovanou službu nebo jakékoli jiné neopodstatněné výhody finanční, materiální nebo nema- teriální.

Před tím, než se zájemce o pojištění stane pojištěným, musí pojistník od zájemce o pojištění získat informace týkající se jeho požadavků, cílů a potřeb – a na základě těchto informací musí poskytnout zájemci o pojištění doporučení, aby se tento mohl rozhodnout, zda se stane pojištěným v rámci pojistné smlouvy, kterou pojistník uza- vřel s pojišťovnou.

Všechna pravidla zde uvedená platí obdobně i pro pracovníky pojistníka.

2.2.3 Přestupky, kterých se může pojistník dopustit a sankce, které může ČNB uložit

Pojistník podle § 4 ZDPZ se dopustí přestupku tím, že

a) poruší některou z povinností podle § 4 odst. 2 (tzn. neplní informační povinnosti), § 4 odst. 3 (tzn. nesplňu- je podmínky pro výkon činnosti (důvěryhodnost, odb. způsobilost) nebo vykonává svoji činnost v rozporu s dalšími požadavky zákona – odborná péče atd. - viz kapitola 5.5.2) nebo § 4 odst. 7 (povinnost nabízet možnost stát se pojištěným jen v případě existence pojistného zájmu – blíže viz úvodní část kapitoly 5.5),

b) v rozporu s § 4 odst. 4 ZDPZ nabízí možnost stát se pojištěným v rezervotvorném pojištění,

c) v rozporu s § 93 písm. a) ZDPZ neupozorní zájemce o pojištění na důsledky spojené s tím, že se nestá- vá pojistníkem, nebo

d) v rozporu s § 93 písm. b) neoznámí pojištěnému podle § 4 skutečnost, která se týká změny nebo zániku pojištění.

Za přestupek může ČNB uložit pokutu do:

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písm. a), c) nebo d), nebo

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písm. b).