Pojištění podnikatele a právnických osob
Pojištění podnikatele a právnických osob
Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti VPPMO-P-01/2014
Obsah SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 1 Úvodní ustanovení
Článek 2 Vznik, trvání a zánik pojištění Článek 3 Obecné výluky z pojištění Článek 4 Pojistné
Článek 5 Povinnosti z pojištění
Článek 6 Formy právních jednání a oznámení Článek 7 Doručování písemností
Článek 8 Řízení expertů
Článek 9 Zpracování osobních údajů, zproštění mlčenlivosti, zmocnění
Článek 10 Výklad společných pojmů
POJIŠTĚNÍ MAJETKU
Článek 11 Předmět pojištění Článek 12 Místo pojištění Článek 13 Pojistná událost Článek 14 Výluky z pojištění
Článek 15 Hranice pojistného plnění, pojistné hodnoty, pojistné částky a limity pojistného plnění
Článek 16 Oprávněná osoba Článek 17 Pojistné plnění Článek 18 Zachraňovací náklady Článek 19 Spoluúčast
Článek 20 Budoucí pojistný zájem Článek 21 Výklad pojmů
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI
Článek 22 Základní rozsah pojištění Článek 23 Pojistná událost
Článek 24 Výluky z pojištění Článek 25 Oprávněná osoba Článek 26 Pojistné plnění
Článek 27 Hranice pojistného plnění, limity a sublimity pojistného plnění
Článek 28 Zachraňovací náklady Článek 29 Spoluúčast
Článek 30 Výklad pojmů
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 1 Úvodní ustanovení
1. Česká pojišťovna a.s., se sídlem Spálená 75/16,
113 04 Praha 1, Česká republika, IČ 45272956, DIČ CZ 699001273, zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1464 (dále jen „pojišťovna“), poskytuje pojištění v souladu se zá- konem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v platném znění. Tyto Všeobecné pojistné podmínky pro pojiště- ní majetku a odpovědnosti VPPMO-P-01/2014 (dále jen „VPPMO-P“) upravují podmínky pojištění majetku a odpovědnosti a jsou účinné od 1. 1. 2014.
2. Práva a povinnosti z pojištění se řídí právním řádem České republiky, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „záko- ník“), především ustanoveními §§ 2758 – 2872, těmito VPPMO-P, příslušnými doplňkovými pojistnými podmín- kami (dále jen „DPP“), sazebníkem poplatků a pojist- nou smlouvou.
3. Ujednání v pojistné smlouvě odchylující se od zákoníku, těchto VPPMO-P nebo DPP mají přednost. Ustanovení DPP mají přednost před ustanoveními VPPMO-P.
4. Pojištění majetku a pojištění odpovědnosti (dále jen
„pojištění“) je pojištění soukromé a sjednává se jako pojištění škodové.
Článek 2
Vznik, trvání a zánik pojištění
1. Pojištění se sjednává na dobu určitou jednoho pojistné- ho roku. Pojistný rok začíná dnem ujednaným v pojistné smlouvě jako den počátku pojištění. Pojistný rok končí dnem, který předchází dni v následujícím kalendářním roce, který se dnem a měsícem shoduje s prvním dnem pojistného roku.
2. Vedle důvodů uvedených v zákoníku pojištění zaniká z důvodů uvedených ve VPPMO-P, DPP nebo ujedna- ných v pojistné smlouvě.
3. Pojištění dále zaniká:
a) dnem, v němž pojištěný pozbyl oprávnění k podni- katelské činnosti, na kterou se pojištění vztahuje;
b) dnem, kdy rozhodnutí o úpadku pojistníka nabylo právní moci.
4. Smrtí pojištěného, který je zároveň pojistníkem, pojiště- ní zaniká až uplynutím doby, za kterou bylo ke dni úmrtí uhrazeno pojistné. V případě, že pojistník ke dni úmrtí dluží pojistné, pojištění zaniká dnem smrti.
5. Pojištění majetku nezaniká:
a) změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví předmětu pojištění, je-li pojistníkem osoba odlišná od vlastní- ka či spoluvlastníka předmětu pojištění;
b) změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví předmětu pojištění, je-li pojistník po této změně nadále vlast- níkem nebo spoluvlastníkem předmětu pojištění (pouhá změna velikosti spoluvlastnického podílu zánik pojištění nezpůsobuje).
6. Pojištění odpovědnosti související s vlastnickým právem nezaniká:
a) v případě změny vlastnictví nebo spoluvlastnictví, pokud je pojistníkem osoba odlišná od vlastníka či spoluvlastníka;
b) v případě změny vlastnictví nebo spoluvlastnictví, je-li pojistník i po této změně nadále vlastníkem nebo spoluvlastníkem dotčeného majetku (pouhá změna velikosti spoluvlastnického podílu zánik po- jištění nezpůsobuje).
7. Jde-li o pojištění cizího pojistného nebezpečí ve pro- spěch pojistníka nebo ve prospěch třetí osoby, ujedná- vá se, že neprokáže-li pojistník nebo oprávněná osoba souhlas pojištěného s tím, aby pojistník nebo oprávně- ná osoba přijala pojistné plnění, nejpozději do dne, kdy pojišťovna ukončí šetření pojistné události, pojištění předmětu pojištění tímto dnem zanikne. Právo na po- jistné plnění nabývá pojištěný.
8. Pojištění se nepřerušuje.
Článek 3
Obecné výluky z pojištění
1. Z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění ze škod- ných událostí:
a) pokud by se tak pojišťovna dostala do rozporu se zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárod- ních sankcí, v platném znění, resp. s obecně závaz- ným právním předpisem jej nahrazujícím;
b) vzniklých v příčinné souvislosti s válečnými událost- mi, vzpourou, povstáním nebo jinými hromadnými násilnými nepokoji, stávkou, výlukou, teroristickými akty (tj. násilnými jednáními motivovanými zejména politicky, sociálně, ideologicky, rasově, národnost- ně nebo nábožensky) nebo se zásahem státní nebo úřední moci;
c) způsobených jadernou energií, jaderným zářením, radioaktivní kontaminací, azbestem nebo formalde- hydem.
2. Ve VPPMO-P, DPP mohou být uvedeny nebo v pojistné smlouvě ujednány další výluky z pojištění.
Článek 4 Pojistné
1. Pojistné je jednorázovým pojistným.
2. V pojistné smlouvě je možno ujednat, že pojistné bude hrazeno ve splátkách.
3. Pojišťovna má právo upravit nově výši pojistného na další pojistný rok:
a) dojde-li ke změně obecně závazných právních před- pisů nebo rozhodovací praxe soudů, která má roz- hodující vliv na stanovení výše pojistného plnění;
b) dojde-li ke změně indexu spotřebitelských cen, inde- xu průmyslových výrobců nebo indexu stavebních děl;
c) není-li pojistné dostatečné podle zákona o pojiš- ťovnictví, zejména pokud skutečný škodný průběh pro daný typ pojištění převýší kalkulovaný škodný průběh.
Je-li pojištění sjednáno na jeden pojistný rok s automa- tickou prolongací, je pojišťovna oprávněna výši pojistné- ho upravit na další pojistný rok. Novou výši pojistného pojišťovna sdělí pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistný rok, ve kterém se má výše pojistného změnit. Nesouhlasí-li pojistník se změnou, může nesouhlas projevit písemně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl; v tom případě pojištění zanikne uplynutím pojistné doby.
4. Pojišťovně náleží celé pojistné za pojistný rok nebo za dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno v případě:
a) zániku pojištění z důvodů uvedených v zákoníku, případně VPPMO-P nebo DPP, pokud v době trvání pojištění, ve kterém pojištění zaniklo, nastala pojist- ná událost;
b) zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného.
V ostatních případech zániku pojištění náleží pojišťovně jen poměrná část pojistného.
5. Má-li pojistník plnit na pojistné, poplatky a příslušenství pohledávky dlužného pojistného, započte se plnění po- jistníka nejprve na dlužné pojistné, a to vždy nejprve na
nejdříve splatné pojistné, resp. splátku pojistného, poté na poplatky v pořadí podle jejich splatnosti, pak na ná- klady spojené s vymáháním dlužného pojistného a na- konec na úrok z prodlení. Poplatky, náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného ani úrok z prodlení se neúročí.
6. Xxxxxxxx se považuje za uhrazené okamžikem připsání pojistného na účet pojišťovny.
Článek 5 Povinnosti z pojištění
1. Pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba:
a) má povinnost oznámit a doložit pojišťovně bez zby- tečného odkladu veškeré změny, které během trvá- ní pojištění nastanou, ve skutečnostech, které uvedl při sjednání pojištění;
b) má povinnost umožnit pojišťovně provést kontrolu podkladů potřebných pro výpočet pojistného a pro- hlídku věcí, s nimiž pojištění souvisí, pokud si tuto kontrolu nebo prohlídku pojišťovna vyžádá;
c) má povinnost dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k od- vrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu ulo- ženy právními předpisy nebo na jejich základě, nebo které na sebe vzal pojistnou smlouvou, ani nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob (za třetí osoby se považují také všechny fyzické a právnické osoby pro pojištěného činné);
d) má povinnost neprodleně odstranit každou závadu nebo nebezpečí, o kterém se dozví a které by mohlo mít vliv na vznik pojistné události nebo přijmout ta- ková preventivní opatření, jaká je možno rozumně požadovat;
po škodné události
e) má povinnost, pokud již škodná událost nastala, učinit nutná opatření ke zmírnění jejích následků a podle možnosti si k tomu vyžádat pokyny pojiš- ťovny a postupovat v souladu s nimi;
f) má povinnost bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 30 dnů od okamžiku zjištění škodné udá- losti oznámit pojišťovně, že škodná událost nastala;
g) má povinnost v případě žádosti pojišťovny zajistit na vlastní náklady úřední překlad dokladů nezbytných k šetření škodné události;
h) má povinnost bez zbytečného odkladu poskytnout pravdivá vysvětlení o příčinách a rozsahu ško- dy nebo újmy, vyčíslit nároky na plnění, předložit doklady, které jsou potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na plnění a jeho výše, předložit pojišťovně seznam všech poškoze- ných, zničených, odcizených nebo ztracených věcí s uvedením roku pořízení a ceny, za kterou byla věc pořízena, a umožnit pojišťovně pořídit si kopie těchto dokladů a dále umožnit pojišťovně provést šetření, kterých je k tomu třeba;
i) má povinnost zdržet se oprav poškozených věcí nebo odstraňování zbytků zničených věcí, dokud s tím pojišťovna neprojeví souhlas. Není-li souhlas pojišťovny nejdéle do 30 dnů od oznámení škodné události projeven, může zahájit opravy nebo od- straňování zbytků, avšak pro prokázání výše škody musí být pořízena a předložena dokumentace (foto, video záznam, popis průběhu škody, soupis poško- zených nebo zničených věcí apod.);
j) má povinnost sdělit pojišťovně bez zbytečného odkladu, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno trestní nebo správní řízení proti pojištěné- mu nebo jeho zaměstnanci, sdělit jméno a adresu svého obhájce a pojišťovnu informovat o průběhu a výsledcích tohoto řízení;
k) má povinnost zabezpečit vůči jinému práva, která přecházejí na pojišťovnu, zejména právo na náhradu škody či újmy, jakož i právo na postih a vypořádání;
l) má povinnost, vzniklo-li v souvislosti se škodnou udá- lostí podezření z trestného činu nebo pokusu o něj, učinit bez zbytečného odkladu oznámení policii;
m) má povinnost bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně, že se našla věc odcizená nebo ztracená v souvislosti s pojistnou událostí, a v případě, že již obdržel pojistné plnění za tuto věc, vrátit pojišťov- ně plnění snížené o přiměřené náklady potřebné na opravu této věci, pokud byla poškozena v době od pojistné události do doby, kdy byla nalezena, případně je povinen vrátit hodnotu zbytků, pokud v uvedené době byla věc zničena;
n) nesmí bez souhlasu pojišťovny postoupit pohledáv- ku na plnění z pojištění.
T. č. 6154 01/2014 MHA Česká pojišťovna a.s., Spálená 75/16, 113 04 Praha 1, Česká republika, IČ 45272956, zapsaná v Obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze oddíl B, vložka 1464 1
2. Dále v případě pojištění odpovědnosti pojistník, po- jištěný nebo oprávněná osoba:
a) má povinnost pojišťovně sdělit, že poškozený uplat- nil proti pojištěnému (přímo nebo u příslušného or- gánu) právo na náhradu škody či újmy, vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, postupovat podle pokynů pojišťovny a na výzvu pověřit pojišťovnu, aby za něj škodnou událost projednala;
b) nesmí v případě mimosoudního jednání o náhradě škody či újmy z pojistné události bez souhlasu po- jišťovny uzavřít dohodu o narovnání nebo umožnit uznání dluhu v jakékoliv formě;
c) nesmí v řízení o náhradě škody či újmy ze škodné události bez souhlasu pojišťovny uzavřít dohodu o narovnání, nesmí se zavázat k náhradě promlčené pohledávky nebo ji uhradit, nesmí uzavřít soudní smír, ani zapříčinit vydání rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání; proti rozhodnutí příslušných orgánů, které se týká náhrady škody či újmy, má povinnost se včas odvolat nebo podat odpor, pokud v odvolací lhůtě neobdrží jiný pokyn od pojišťovny;
d) nesmí bez souhlasu pojišťovny svým jednáním vyvo- lat prodloužení nebo stavení promlčecí lhůty práva na náhradu škody či újmy;
e) má povinnost oznámit pojišťovně nejpozději 2 mě- síce před koncem pojistného roku aktuální údaje rozhodné pro stanovení výše pojistného.
3. Porušil-li pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba po- vinnosti uvedené v bodu 1 nebo 2 tohoto článku nebo další povinnosti uvedené v DPP nebo ujednané v po- jistné smlouvě, má pojišťovna podle závažnosti tohoto porušení právo:
a) pojistné plnění přiměřeně snížit;
b) na náhradu až do výše již poskytnutého pojistného plnění proti osobě, která povinnost porušila. Spo- lečně a nerozdílně s ní je k náhradě povinen po- jistník, neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.
4. Porušil-li pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba povinnosti uvedené v bodu 1 písm. f) nebo h) nebo v bodu 2 písm. b), c) nebo d) tohoto článku, má xxxxx- xxxxx právo odmítnout pojistné plnění. Tímto odmít- nutím pojištění nezaniká.
5. Pojišťovna má povinnost:
a) po skončení šetření nutného ke zjištění existence a rozsahu povinnosti plnit, sdělit výsledky osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění. Na žádost této osoby pojišťovna v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho od- mítnutí;
b) do 15 dnů ode dne skončení šetření poskytnout po- jistné plnění, není-li v DPP uvedeno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak;
c) na žádost vrátit pojistníkovi, pojištěnému doklady, které pojišťovně zaslali nebo předložili.
Článek 6
Formy právních jednání a oznámení
1. Veškerá právní jednání, jakož i oznámení týkající se pojiš- tění vyžadují písemnou formu, není-li dále uvedeno jinak.
2. Písemnou formu nevyžaduje:
a) oznámení pojistné události;
b) oznámení změny jména nebo příjmení pojistníka, resp. pojištěného, změny poštovní adresy, elektro- nické adresy, telefonu.
3. Pojistník je dále oprávněn činit nad rámec právních jed- nání uvedených v bodu 2 tohoto článku nepísemnou for- mou jakékoliv další právní jednání vůči pojišťovně, které je návrhem změny pojistné smlouvy, návrhem dohody o zániku pojištění nebo návrhem jiného dvoustranného právního jednání týkajícího se pojištění. Takový nepísem- ný návrh pojistníka je přijat v okamžiku, kdy je pojistníkovi doručeno souhlasné právní jednání pojišťovny v písemné formě nebo potvrzení pojišťovny o přijetí návrhu pojistní- ka v písemné formě.
4. Pojistník, pojištěný a oprávněná osoba jsou dále opráv- něni činit nad rámec oznámení uvedených v bodu
2 tohoto článku nepísemnou formou jakékoliv další oznámení týkající se pojištění. Takové nepísemné ozná- mení se považuje za platně učiněné, pokud pojišťovna v písemné formě potvrdí, že oznámení obdržela, nebo se začne chovat ve shodě s ním.
5. Za nepísemnou formu se považuje podání učiněné te- lefonicky na telefonním čísle pojišťovny k tomuto účelu zřízeném, pomocí elektronického formuláře uvedené- ho na oficiálních webových stránkách pojišťovny nebo elektronicky na elektronickou adresu pojišťovny k to- muto účelu zřízenou.
6. Právní jednání nebo oznámení obsažené v příloze elektro- nické zprávy ve formátu pdf nebo jiném obdobném formá- tu, který dostatečně zabezpečuje jeho obsah proti změně, se považuje za písemnost, mající písemnou formu.
7. Právní jednání týkající se pojištění nevyvolává právní ná- sledky plynoucí ze zvyklostí v oblasti pojišťovnictví.
Článek 7 Doručování písemností
1. Písemností se rozumí právní jednání nebo oznámení, tý- kající se pojištění, které je napsáno a podepsáno. Může mít listinnou nebo elektronickou podobu.
2. Písemnosti si smluvní strany doručují:
a) při osobním styku jejich předáním a převzetím;
b) prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky;
c) prostřednictvím akreditovaného poskytovatele cer- tifikačních služeb na elektronickou adresu se zaru- čeným elektronickým podpisem;
d) s využitím provozovatele poštovních služeb na poš- tovní adresu, na níž se smluvní strana zdržuje, uve- denou v pojistné smlouvě, prokazatelně sdělenou druhou smluvní stranou po uzavření pojistné smlou- vy nebo zjištěnou v souladu s právními předpisy;
e) prostřednictvím elektronické pošty na elektronickou adresu.
3. Písemnost dodaná do datové schránky je doručena okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k písemnosti.
4. Písemnost doručovaná na elektronickou adresu je do- ručena dnem, kdy byla doručena do mailové schránky adresáta; v pochybnostech se má za to, že je doručena dnem jejího odeslání odesílatelem.
5. Písemnost odeslaná na poštovní adresu s využitím pro- vozovatele poštovních služeb je doručena dnem dojití; v pochybnostech se má za to, že došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Není-li ujednáno jinak, určuje druh takové písemnosti (např. obyčejná zásilka, doporučená zásilka apod.) odesílatel.
6. Smluvní strany jsou povinny si bez zbytečného odkla- du sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování a oznámit si navzájem svou novou poštovní nebo elektronickou adresu. Tyto změny jsou vůči druhé smluvní straně účinné, jakmile jí byly sděleny. Pokud má odesílatel důvodnou pochybnost o správnosti poštovní adresy, má se za to, že poštovní adresou je adresa, která je odesílateli známa na základě jeho vlastního zjištění provedeného v souladu s právními předpisy.
7. Poruší-li některá smluvní strana bez omluvitelného dů- vodu povinnost sdělit změny a oznámit novou poštovní nebo elektronickou adresu, považuje se toto jednání za zmaření dojití a písemnost doručovaná na poštov- ní adresu se považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání, a písem- nost odesílatele doručovaná na elektronickou adresu se považuje za doručenou dnem jejího odeslání ode- sílatelem, i když adresát neměl možnost se s obsahem písemnosti seznámit.
8. Odmítne-li adresát písemnost doručovanou na poštovní adresu přijmout, hledí se na písemnost jako na doruče- nou dnem, ve kterém bylo její přijetí odepřeno, neboť adresát měl možnost se s jejím obsahem seznámit.
Článek 8 Řízení expertů
1. Oprávněná osoba a pojišťovna se v případě neshody o příčině nebo rozsahu vzniklé škody nebo o výši pojist- ného plnění mohou dohodnout, že tyto budou stanove- ny řízením expertů. Řízení expertů může být rozšířeno i na ostatní předpoklady vzniku práva na pojistné plnění.
2. Zásady řízení expertů:
a) každá strana písemně určí jednoho experta, kte- rý vůči ní nesmí mít žádné závazky a neprodleně o něm informuje druhou stranu. Námitku proti oso- bě experta lze vznést před zahájením jeho činnosti;
b) určení experti se dohodnou na osobě třetího exper- ta, který má rozhodný hlas v případě neshody;
c) experti určení oprávněnou osobou a pojišťovnou zpracují znalecký posudek o sporných otázkách od- děleně;
d) experti posudek odevzdají zároveň pojišťovně i oprávněné osobě. Jestliže se závěry expertů od sebe liší, předá pojišťovna oba posudky expertovi s rozhodným hlasem. Ten rozhodne o sporných otázkách a odevzdá své rozhodnutí pojišťovně i oprávněné osobě;
e) každá strana hradí náklady svého experta, náklady na činnost experta s rozhodným hlasem hradí rov- ným dílem.
3. Odchylně od bodu 2 tohoto článku se mohou oprávně- ná osoba a pojišťovna na osobě experta s rozhodným hlasem dohodnout přímo s tím, že náklady na činnost tohoto experta s rozhodným hlasem hradí rovněž rov- ným dílem.
4. Řízením expertů nejsou dotčena práva a povinnosti po- jišťovny a oprávněné osoby stanovené právními předpi- sy, VPPMO-P, DPP a ujednané pojistnou smlouvou.
Článek 9 Zpracování osobních údajů,
zproštění mlčenlivosti, zmocnění
1. Zpracování osobních údajů pro účely pojišťovací činnosti a činností souvisejících
Uzavřením pojistné smlouvy pojistník:
a) uděluje souhlas, aby jeho osobní údaje, včetně rod- ného čísla, a další sdělené údaje, byly zpracovávány pojišťovnou a jejími smluvními zpracovateli splňují- cími podmínky zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v plat- ném znění, pro účely pojišťovací činnosti a dalších činností vymezených zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v platném znění, a to po dobu ne- zbytně nutnou k zajištění práv a povinností plynou- cích ze závazkového vztahu a dále po dobu vyplýva- jící z obecně závazných právních předpisů;
b) stvrzuje, že je poučen o tom, že poskytnutí osobních údajů pojišťovně je dobrovolné, avšak v rozsahu, ve kterém je pojišťovna povinna tyto údaje zpra- covávat na základě zákoníku, a na základě zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti lega- lizaci výnosů z trestné činnosti a financování teroris- mu, v platném znění, příp. dalších zákonů, je poskyt- nutí některých, zejména adresních a identifikačních, údajů nezbytné pro uzavření pojistné smlouvy a pro plnění práv a povinností z ní vyplývajících;
c) bere na vědomí, že poskytnutí ostatních dobrovolně sdělených osobních údajů bude považováno za vý- slovné udělení souhlasu se správou a zpracováním takových osobních údajů;
d) stvrzuje, že byl ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, infor- mován o svých právech a o povinnostech správce, zejména o právu přístupu k osobním údajům dle
§ 12, o právu na opravu osobních údajů a dalších právech dle § 21 tohoto zákona;
e) pro případ sdělení elektronického kontaktu uděluje souhlas, aby byl kontaktován elektronickou for- mou i v záležitostech týkajících se dříve sjednaných pojištění;
f) zavazuje se bez zbytečného odkladu nahlásit jakou- koliv změnu zpracovávaných osobních údajů.
2. Zproštění mlčenlivosti, zmocnění
Uzavřením pojistné smlouvy pojistník:
a) pro případ vzniku škodné události zprošťuje státní zastupitelství, policii a další orgány činné v trest- ním nebo správním řízení, hasičský záchranný sbor, lékaře, zdravotnická zařízení, záchrannou službu a zdravotní pojišťovny povinnosti mlčenlivosti;
b) zmocňuje pojišťovnu, resp. jí pověřenou osobu, aby ve všech řízeních probíhajících v souvislosti se škod- nou událostí mohly nahlížet do soudních, policej- ních, případně jiných úředních spisů a zhotovovat z nich kopie či výpisy;
c) zmocňuje pojišťovnu, resp. jí pověřenou osobu k nahlédnutí do podkladů jiných pojišťoven v sou- vislosti se šetřením škodných událostí a s jejich po- vinností poskytnout pojistné plnění.
3. Výše uvedené souhlasy a zmocnění se vztahují i na dobu po smrti nebo zániku pojistníka.
Článek 10
Výklad společných pojmů
Tato výkladová ustanovení se vztahují k pojmům použitým v těchto VPPMO-P, v navazujících DPP a v pojistné smlouvě.
1. Automatickou prolongací se rozumí, že pojištění ne- zaniká uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, a pro- dlužuje se o další pojistný rok.
2. Indexem spotřebitelských cen se rozumí úhrnný in- dex spotřebitelských cen zboží a služeb, který je zveřej- ňován Českým statistickým úřadem.
3. Indexem cen průmyslových výrobců se rozumí in- dex cen průmyslových výrobců, který je zveřejňován Českým statistickým úřadem.
4. Indexem cen stavebních děl se rozumí index cen sta- vebních děl pro stavební díla celkem, který je zveřejňo- ván Českým statistickým úřadem.
5. Nahodilou událostí se rozumí událost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec na- stane, nebo není známa doba jejího vzniku, tj. nastane zcela nečekaně a náhle. Nahodilou událostí není udá- lost způsobená pojistným nebezpečím, které nastalo v důsledku úmyslného konání nebo úmyslného opo- menutí pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby, případně jiné osoby z jejich podnětu, nebo jednáním, o kterém tyto osoby věděly.
6. Sazebníkem poplatků se rozumí seznam úhrad za vybrané služby poskytované pojišťovnou. Rozhodnou je výše podle sazebníku platného v den provedení zpo- platňované služby.
7. Škodnou událostí se rozumí událost, ze které vznikla škoda či újma a která by mohla být důvodem vzniku prá- va na pojistné plnění. Škodná událost je blíže specifiko- vána v těchto VPPMO-P, v DPP nebo v pojistné smlouvě.
2
POJIŠTĚNÍ MAJETKU
Článek 11 Předmět pojištění
1. Není-li v DPP uvedeno nebo v pojistné smlouvě ujedná- no jinak, vztahuje se pojištění na věci hmotné movité nebo stavby, které jsou uvedeny v pojistné smlouvě jed- notlivě nebo jako součásti vymezeného souboru (dále též „předmět pojištění“).
2. Pojištění se vztahuje na předmět pojištění:
a) ve vlastnictví pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě (vlastní předmět pojištění);
b) který pojištěný uvedený v pojistné smlouvě po právu užívá nebo jej převzal na základě písemné smlouvy (cizí předmět pojištění), a který je současně v pojistné smlouvě označen jako „cizí“.
Článek 12 Místo pojištění
Pojištění se vztahuje na pojistné události, k nimž došlo na místě uvedeném v pojistné smlouvě jako místo pojištění. Toto omezení neplatí pro předmět pojištění, který byl pře- místěn z místa pojištění na dobu nezbytně nutnou v důsled- ku vzniklé nebo bezprostředně hrozící pojistné události.
Článek 13 Pojistná událost
1. Pojistnou událostí je nahodilá událost vyvolaná sjedna- ným pojistným nebezpečím, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění, po- kud nastala v době trvání pojištění.
2. Za jednu pojistnou událost se považuje pojistná událost, která vznikla z příčiny jednoho pojistného nebezpečí, v jednom místě pojištění a v jednom souvislém čase.
Článek 14 Výluky z pojištění
1. Z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění za škody vzniklé v příčinné souvislosti s nastalou pojistnou udá- lostí, není-li ve VPPMO-P, DPP uvedeno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak.
2. Z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění za nepří- mé škody všeho druhu (např. ušlý výdělek, ušlý zisk, pokuty, manka, nemožnost používat předmět pojiště- ní) a za vedlejší výlohy (expresní příplatky jakéhokoliv druhu, náklady právního zastoupení apod.). Tam, kde oprávněné osobě vzniká právo na náhradu přiměřených nákladů na opravu nebo na znovupořízení předmětu pojištění nebo na výrobu nového předmětu pojištění se do přiměřených nákladů na opravu, znovupořízení nebo na výrobu nového předmětu pojištění nezahrnují příplatky vyplácené za práci přesčas, v noci, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, expresní příplat- ky, letecké dodávky náhradních dílů a cestovní náhrady a náklady techniků a expertů ze zahraničí.
3. Bez ohledu na spolupůsobící příčiny se pojištění nevzta- huje na nahodilou skutečnost způsobenou následkem vady, kterou měl předmět pojištění již v době uzavření pojištění, a která měla či mohla být známa pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě bez ohledu na to, zda byla známa pojišťovně.
4. V případě sjednaného pojistného nebezpečí povodeň nebo záplava nevzniká právo na pojistné plnění za škod- né události, které nastaly v průběhu 10 dnů od:
– sjednání pojištění tohoto pojistného nebezpečí pro pojištěný předmět pojištění;
– navýšení limitu pojistného plnění pro toto pojistné nebezpečí. V případě navýšení limitu pojistného plně- ní je pojistné plnění za škody vzniklé v uvedené lhůtě omezeno částkou limitu plnění platného před počát- kem uvedené lhůty 10 dnů.
5. Pokud je pojištění sjednáno pro vymezený soubor, lze v DPP uvést nebo v pojistné smlouvě ujednat, že se po- jištění nevztahuje na některé předměty pojištění, které by jinak svým charakterem do pojištěného souboru náležely.
Článek 15
Hranice pojistného plnění, pojistné hodnoty, pojistné částky a limity pojistného plnění
1. Pojistné plnění je omezeno horní hranicí. Horní hranice je stanovena pojistnou částkou nebo limitem pojistné- ho plnění. Pojišťovna poskytne pojistné plnění maxi- málně do výše:
a) pojistné částky ujednané v pojistné smlouvě pro předmět pojištění určený jednotlivě nebo v souboru;
b) limitu pojistného plnění ujednaného v pojistné smlouvě.
Rozhodující je vždy nižší částka.
2. Za stanovenou výši pojistné částky, jakož i limitu pojist- ného plnění je odpovědný pojistník.
3. Výše ujednané pojistné částky má pro každý předmět pojištění nebo soubor odpovídat jeho pojistné hodnotě.
4. Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Pojist- nou hodnotu lze vyjádřit způsobem dále stanoveným:
a) novou cenou;
b) časovou cenou;
c) obvyklou cenou;
d) jiným způsobem, který podle pojistného nebezpečí a druhu předmětu pojištění nebo souboru stanoví DPP nebo způsobem ujednaným v pojistné smlouvě.
5. V pojistné smlouvě lze pro předmět pojištění nebo sou- bor ujednat limit pojistného plnění jako pojištění první- ho rizika. Pojišťovna v případě pojištění prvního rizika neuplatňuje podpojištění.
6. V pojistné smlouvě lze pro pojistná nebezpečí sjednat limit pojistného plnění jako maximální roční plnění (dále jen „limit MRP“).
Článek 16 Oprávněná osoba
Oprávněnou osobou je vlastník předmětu pojištění, nesta- noví-li právní předpisy jinak, nebo není-li v DPP uvedeno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak.
Článek 17 Pojistné plnění
1. Právo na pojistné plnění vzniká oprávněné osobě, a to v rozsahu a za podmínek uvedených ve VPPMO-P a DPP nebo ujednaných v pojistné smlouvě.
2. Pojistné plnění poskytne pojišťovna v penězích v tu- zemské měně. Měnový přepočet se provádí kurzem devizového trhu vyhlašovaným Českou národní bankou platným ke dni vzniku pojistné události.
3. Pokud byl pojistnou událostí předmět pojištění poško- zen, vzniká oprávněné osobě právo, není-li v DPP uve- deno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby jí pojišťovna vyplatila:
a) při pojištění na novou cenu, částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného předmětu pojištění, sníženou o časovou cenu použi- telných zbytků jeho nahrazovaných částí. Pojišťovna poskytne náklady na opravu nejvýše do jeho nové ceny v době bezprostředně před pojistnou událostí snížené o novou cenu jeho zbylé části;
b) při pojištění na časovou cenu, částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného předmětu pojištění, sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení a jiného znehodnocení v době bezprostředně před pojistnou událostí, a dále sníže- nou o časovou cenu použitelných zbytků jeho na- hrazovaných částí. Pojišťovna poskytne náklady na opravu nejvýše do jeho časové ceny v době bezpro- středně před pojistnou událostí snížené o časovou cenu jeho zbylé části;
c) při pojištění na obvyklou cenu, způsobem, který pod- le pojistného nebezpečí a druhu předmětu pojištění je uveden v DPP nebo ujednán v pojistné smlouvě.
4. Pokud byl pojistnou událostí předmět pojištění zničen, odcizen nebo ztracen, vzniká oprávněné osobě právo, není-li v DPP uvedeno nebo v pojistné smlouvě ujedná- no jinak, aby jí pojišťovna vyplatila:
a) při pojištění na novou cenu, částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení nového (neopotřebovaného) předmětu pojištění, nebo nákladům vynaložených pojištěným na výrobu (zhotovení) nového předmětu pojištění stejného druhu, kvality a technických parametrů v době bez- prostředně před pojistnou událostí, sníženou o ča- sovou cenu jeho použitelných zbytků a o časovou cenu jeho zbylé části. Pojišťovna vyplatí nižší z uve- dených částek;
b) při pojištění na časovou cenu, částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení nového (neopotřebovaného) předmětu pojištění, nebo ná- kladům vynaložených pojištěným na výrobu (zho- tovení) nového předmětu pojištění stejného druhu, kvality a technických parametrů v době bezpro- středně před pojistnou událostí, sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení a jinému znehodno- cení v době bezprostředně před pojistnou událostí a dále sníženou o časovou cenu jeho použitelných zbytků a o časovou cenu jeho zbylé části. Pojišťovna vyplatí nižší z uvedených částek;
c) při pojištění na obvyklou cenu, způsobem, který pod-
le pojistného nebezpečí a druhu předmětu pojištění je uveden v DPP nebo ujednán v pojistné smlouvě.
5. Je-li oprávněná osoba v době pojistné události plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), potom se uvedená daň nezahrnuje do pojistného plnění.
Článek 18 Zachraňovací náklady
1. Pojišťovna nad ujednanou horní hranici pojistného pl- nění nahradí:
a) náklady, které pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba účelně a přiměřeně vynaložili při odvracení bezprostředně hrozící pojistné události, na zmírnění následků již nastalé pojistné události nebo proto,
že plnili povinnost (uloženou jim zákonem nebo or- xxxxx státní správy) odklidit poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky z hygienických, ekologic- kých či bezpečnostních důvodů;
b) škodu, kterou pojistník v souvislosti s touto činností utrpěl.
2. Pojišťovna poskytne náhradu nákladů nejvýše do 10 % z částky poskytnutého pojistného plnění pro předmět pojištění a pojistné nebezpečí z něhož nastala pojistná událost, nebo do výše 10 % z horní hranice pojistného pl- nění pro předmět pojištění a pojistné nebezpečí z něhož pojistná událost bezprostředně hrozila, úhrnem nejvýše 1 000 000 Kč, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.
Pro výpočet náhrady nákladů se použije nejnižší z uve- dených částek.
Je-li pojištěn soubor, týká se uvedený výpočet pouze poškozených nebo ohrožených součástí souboru.
3. V případě, že pojistník utrpěl v souvislosti s vynakládá- ním zachraňovacích nákladů škodu, pojišťovna poskytne náhradu za tuto škodu nejvýše v částce 100 000 Kč.
4. Pojišťovna má povinnost nahradit v plné výši náklady vynaložené s jejím souhlasem.
Článek 19 Spoluúčast
Oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění z každé po- jistné události částkou ujednanou v pojistné smlouvě jako spoluúčast.
Článek 20 Budoucí pojistný zájem
Byla-li pojistná smlouva uzavřena se zřetelem k budoucímu podnikání nebo jinému budoucímu zájmu, který nevznikne, není pojistník povinen platit pojistné; pojišťovna má však právo na přiměřenou odměnu. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, výše odměny činí 5 % z pojistného.
Článek 21 Výklad pojmů
Tato výkladová ustanovení se vztahují k pojmům použi- tým v těchto VPPMO-P, v navazujících DPP nebo v pojistné smlouvě.
V jednotlivých DPP mohou být dále uvedena doplnění nebo výluky týkající se těchto pojmů a uvedeny pojmy další.
1. Časovou cenou se rozumí cena, kterou měl předmět pojištění bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny předmětu pojištění, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jinému znehodnocení a nebo ke zhodnocení předmětu pojištění, k němuž došlo jeho opravou, modernizací nebo jiným způsobem.
2. Krupobitím se rozumí jev, při kterém kousky ledu růz- ného tvaru, velikosti, hmotnosti a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na předmět pojištění.
Za poškození nebo zničení předmětu pojištění krupo- bitím se považuje takové poškození nebo zničení před- mětu pojištění, k němuž došlo:
a) přímým působením krupobití;
b) v příčinné souvislosti s tím, že krupobití poškodilo dosud bezvadné a funkční části stavby.
3. Maximálním ročním plněním (MRP) se rozumí horní hranice úhrnu vyplacených pojistných plnění ze všech pojistných událostí nastalých v průběhu jednoho pojist- ného roku.
4. Novou cenou se rozumí cena, za kterou lze v daném místě a čase stejný nebo srovnatelný předmět pojiště- ní znovu pořídit jako nový neopotřebovaný, stejného druhu, účelu, kvality a technických parametrů. Je-li předmětem pojištění stavba, rozumí se její novou ce- nou cena nové stavby, kterou je třeba obvykle vynaložit k vybudování novostavby téhož druhu, rozsahu a kvali- ty v daném místě, včetně nákladů na zpracování projek- tové dokumentace.
5. Obvyklou cenou (obecnou, tržní) se rozumí cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase stejný nebo srovnatelný předmět pojištění reálně prodat nebo koupit. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo ku- pujícího ani vliv zvláštní obliby.
6. Odcizením se rozumí přivlastnění si předmětu pojiště- ní, jeho části nebo jeho příslušenství krádeží vloupáním nebo loupeží (loupežným přepadením).
7. Odcizením krádeží vloupáním se rozumí přivlastnění si předmětu pojištění, jeho části nebo jeho příslušenství tak, že se ho pachatel zmocnil jedním z dále uvedených způsobů:
a) do uzamčeného místa pojištění se dostal tak, že jej otevřel nástroji, které nejsou určeny k jeho řádné- mu otevírání;
b) do uzamčeného místa pojištění se dostal jinak než dveřmi;
c) uzamčené místo pojištění otevřel originálním klí- čem nebo legálně zhotoveným duplikátem, jehož se zmocnil krádeží vloupáním nebo loupeží;
3
d) do úschovného objektu (trezoru), jehož obsah je pojištěn, se dostal nebo jej otevřel nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání, a zároveň se do uzamčeného místa pojištění, kde je úschovný objekt (trezor) umístěn, dostal způsobem uvede- ným pod písm. a), b) nebo c) tohoto bodu.
Je-li předmětem pojištění stavba, rozumí se odcize- ním krádeží vloupáním přivlastnění si součásti stavby způsobem, při kterém pachatel prokázaně překonal překážky nebo se jí zmocnil její demontáží použitím nástroje nebo nářadí, jako jsou šroubovák, kleště, ma- ticový klíč apod.
9. Odcizením loupeží (loupežným přepadením) se rozu- mí přivlastnění si předmětu pojištění, jeho části nebo jeho příslušenství tak, že pachatel použil proti pojiště- nému nebo jiné osobě pověřené pojištěným násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se daného předmětu pojištění.
10. Opotřebením se rozumí přirozený úbytek hodnoty předmětu pojištění způsobený stárnutím, popř. užívá- ním. Výši opotřebení ovlivňuje také ošetřování nebo udržování předmětu pojištění.
11. Pádem letadla se rozumí náraz nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo jeho nákladu. Nárazem nebo zřícením letadla s posádkou se rozumí i případy, kdy letadlo odstartovalo s posádkou, ale v důsledku události, která předcházela nárazu nebo zřícení, posád- ka letadlo opustila.
12. Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se ro- zumí takový těchto těles, který má znaky volného pádu.
Za poškození nebo zničení předmětu pojištění pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se považuje takové poškození nebo zničení předmětu pojištění, k němuž došlo:
a) přímo pádem stromu, stožáru nebo jiného předmětu;
b) v příčinné souvislosti s tím, že tento strom, stožár nebo jiný předmět poškodil dosud bezvadné části budovy.
13. Pojištěním prvního rizika se rozumí případ, kdy je ujednaný limit pojistného plnění zároveň horní hranicí úhrnu pojistných plnění ze všech pojistných událos- tí nastalých v průběhu jednoho pojistného roku nebo v době určité, na kterou bylo pojištění sjednáno.
14. Poškozením se rozumí změna stavu předmětu pojiště- ní, kterou je objektivně možno odstranit opravou nebo taková změna stavu předmětu pojištění, kterou ob- jektivně není možno odstranit opravou, přesto však je předmět pojištění použitelný k původnímu účelu (např. estetické znehodnocení).
15. Povodní se rozumí zaplavení větších či menších územ- ních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrží nebo tyto břehy a hráze protrhla nebo byla způsobena náhlým a neočekávaným zmen- šením průtočného profilu toku. Povodní se rozumí také vystoupnutí vody do budovy z kanalizační sítě v důsledku vzniklé povodně v blízkosti místa pojištění a to na princi- pu spojených nádob s korytem řeky či vodní nádrže.
Za poškození nebo zničení předmětu pojištění povodní se považuje takové poškození nebo zničení předmětu pojištění, které bylo způsobeno:
a) přímým působením vody z povodně;
b) předměty unášenými vodou z povodně.
16. Pozemkem se rozumí část zemského povrchu.
17. Požárem se rozumí oheň v podobě plamene, který pro- vází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šíří se vlastní silou. Za působení požáru se rovněž považují účinky zplodin požáru, hašení nebo stržení stavebních součástí při zdolávání požáru.
18. Přiměřeným nákladem na opravu nebo znovupoříze- ní předmětu pojištění jsou náklady, které jsou bezpro- středně před pojistnou událostí v místě obvyklé.
19. Přímým úderem blesku se rozumí přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do předmětu pojištění nebo do budovy, v níž se předmět pojištění nacházel. Aby vznik- lo právo na pojistné plnění, musí být místo přímého úderu blesku do předmětu pojištění nebo do budovy spolehlivě zjištěno podle tepelně mechanických stop.
20. Sesouváním nebo zřícením sněhových lavin se ro- zumí jev, kdy masa sněhu nebo ledu se náhle po svazích uvede do pohybu a řítí se do údolí.
21. Sesouváním půdy se rozumí náhlý sesuv hornin nebo zemin vzniklý působením gravitace a vyvolaný náhlým porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zem- ského povrchu dospěly vývojem, pokud k nim došlo v důsledku přímého působení přírodních a klimatických vlivů s výskytem odlučných ploch.
22. Soubor tvoří předměty pojištění, které mají podobný nebo stejný charakter a jsou určeny ke stejnému účelu. Je-li pojištěn soubor, pojištění se vztahuje na všechny předměty pojištění, které k souboru náležely v okamži- ku vzniku pojistné události. Pojistnou částku souboru tvoří součet pojistných hodnot jednotlivých předmětů tvořících soubor.
4
23. Starožitnostmi se rozumí předměty včetně nábytku zpravidla starší 100 let, které mají značnou uměleckou hodnotu, případně charakter unikátu vzhledem ke své- mu původu, stáří a zájmu sběratelů.
24. Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení tíhy vrstvy sněhu nebo námrazy z příčiny je- jich nadměrné hmotnosti na střešní krytiny, nosné nebo ostatní konstrukce střechy.
Za poškození nebo zničení předmětu pojištění tíhou sně- hu nebo námrazy se považuje takové destruktivní poško- zení nebo zničení předmětu pojištění, k němuž došlo:
a) přímým působením tíhy sněhu nebo námrazy na střešní krytinu nebo ostatní konstrukce střechy bu- dovy, nebo
b) v příčinné souvislosti s tím, že tíha sněhu nebo námrazy poškodila dosud bezvadné a funkční sta- vební součásti zastřešení budovy.
25. Uměleckými předměty se rozumí obrazy a jiná výtvar- ná díla, dekorační a užitkové předměty ze značkového skla, porcelánu nebo z keramiky, dřeva, kovu a jiných materiálů, ručně vázané koberce, gobelíny, tapiserie a jiné umělecké předměty, jejichž cena je dána nejen výrobními náklady, ale též uměleckou kvalitou nebo au- torem díla, případně mají charakter unikátu.
26. Úmyslným poškozením nebo úmyslným zničením (vandalismus) se rozumí poškození nebo zničení, při němž byl předmět pojištění úmyslně poškozen nebo zničen jinou než oprávněnou osobou, pojistníkem nebo pojištěným, osobami jim blízkými nebo jinou osobou jednající z jejich podnětu. Právo na pojistné plnění vznikne jen tehdy, pokud bylo úmyslné poškození nebo úmyslné zničení předmětu pojištění bezprostředně po jeho zjištění ohlášeno Policii ČR.
27. Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzdu- chu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s (75 km/hod) a vyšší. Není-li rychlost pohybu vzduchu v místě pojištění zjistitelná, poskytne pojišťovna pojistné plnění, pokud oprávněná osoba prokáže, že pohyb vzduchu v okolí místa pojištění způsobil obdobné škody na řádně udr- žovaných stavbách nebo shodně odolných jiných vě- xxxx nebo že škoda při bezvadném stavu stavby nebo jiné věci mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice.
Za poškození nebo zničení předmětu pojištění vichřicí se považuje takové poškození nebo zničení předmětu pojištění, k němuž došlo:
a) přímým působením vichřice;
b) tím, že vichřice strhla části stavby, stromy nebo jiné předměty na předměty pojištění;
c) v příčinné souvislosti s tím, že vichřice poškodila do- sud bezvadné a funkční části staveb.
28. Vodou vytékající z vodovodních zařízení se rozu- mí voda unikající mimo místo určení z pevně a řádně instalovaných vodovodních zařízení.
Pojistnou událostí z příčiny pojistného nebezpečí voda vytékající z vodovodních zařízení je takové poškození nebo zničení předmětu pojištění, které bylo způsobeno:
a) přímým působením vody vytékající z vodovodních zařízení na předmět pojištění;
b) v případě, že předmětem pojištění je stavba, také tím, že voda vytékající z vodovodních zařízení po- demlela její základy.
Vodou vytékající z vodovodního zařízení se rozumí pit- ná, užitková nebo odpadní voda v jakémkoliv skupen- ství, topná nebo hasicí kapalina.
29. Vodovodním zařízením se rozumí:
a) vnitřní přiváděcí a odváděcí potrubí pitné, užitkové a odpadní vody nebo hasicí kapaliny, včetně arma- tur a zařízení připojených na tato potrubí, pokud slouží výlučně k zajištění provozuschopnosti bu- dovy (např. zdravotně-technické vybavení, ohříva- če vody, klimatizační zařízení), a dále automatické pračky, myčky nádobí a sušičky prádla;
b) vnitřní potrubí topného systému zabudované do stavby vč. armatur a otopných těles;
c) trubní přípojky a vedení pitné, užitkové, odpadní nebo topné vody včetně armatur.
Vodovodním zařízením nejsou střešní žlaby a dešťové svody jakéhokoliv druhu.
30. Volným pádem se rozumí pohyb tělesa, při kterém po- čáteční rychlost tělesa je nulová a kromě gravitační síly na těleso nepůsobí žádná další síla.
31. Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy). Za výbuch tlakové nádoby se považuje roztržení jejích stěn v takovém roz- sahu, že došlo k náhlému vyrovnání tlaku mezi vnějškem a vnitřkem nádoby.
Tlakovou nádobou se pro účely pojištění rozumí ucele- ná funkční jednotka se stlačeným plynem nebo párou (kotel, potrubí apod.) s uzavřeným prostorem o nejvyš- ším dovoleném tlaku větším než 0,5 bar.
32. Záplavou se rozumí zaplavení pozemku, na kterém se nachází předmět pojištění, proudící vodou z přívalové- ho deště nebo vodou stojící v souvislé vodní ploše v dů- sledku nedostatečného odtoku atmosférických srážek.
Za poškození nebo zničení předmětu pojištění záplavou se považuje takové poškození nebo zničení, k němuž došlo:
a) přímým působením vody ze záplavy;
b) předměty unášenými vodou ze záplavy.
33. Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vy- volané pohybem v zemské kůře, které dosahují alespoň
6. stupně evropské makroseismické stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení EMS 98.
34. Zničením se rozumí změna stavu předmětu pojištění, kterou objektivně není možno odstranit opravou a pro- to předmět pojištění již nelze dále používat k původní- mu účelu.
Je-li předmětem pojištění budova, má se za to, že oka- mžikem jejího zničení je okamžik, kdy došlo k jejímu zániku tak, že již není patrno dispoziční řešení první- ho nadzemního podlaží původní budovy, tj. zpravidla tehdy, kdy došlo k destrukci jejího obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím; objem zbylých podzemních konstrukcí a základů je v této souvislosti nerozhodný.
35. Zřícením skal nebo zemin se rozumí náhlé zřícení skal nebo zemin vzniklé náhlým uvolněním skalních bloků, skalní suti nebo zeminy působením gravitace a vyvola- né náhlým porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které dospěly vývojem, pokud k nim došlo v důsledku přímé- ho působení přírodních a klimatických vlivů.
36. Ztrátou předmětu pojištění nebo jeho části se rozumí stav, k němuž došlo bez prokazatelného násilného pře- konání ochranného zabezpečení zabraňující odcizení nebo bez jiného násilného jednání, kdy pojištěný nezá- visle na své vůli pozbyl možnost s předmětem pojištění nakládat.
37. Zvláštní kulturní a historickou hodnotou se rozumí vztah ke kulturním a historickým událostem nebo osob- nostem.
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI
Článek 22 Základní rozsah pojištění
1. Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem sta- novené povinnosti pojištěného nahradit:
a) újmu vzniklou jiné osobě při ublížení na zdraví nebo usmrcení;
b) škodu vzniklou jiné osobě poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením hmotné věci (včetně zvíře- te), kterou má tato osoba ve vlastnictví, v užívání, nebo ji má oprávněně u sebe z jakéhokoliv jiného právního titulu.
2. Předpokladem vzniku práva na pojistné plnění je, že k ublížení na zdraví nebo usmrcení, poškození, zničení, ztrátě nebo odcizení hmotné věci došlo v době trvání pojištění, v souvislosti s oprávněně prováděnou činnos- tí uvedenou v pojistné smlouvě nebo se vztahy z této činnosti vyplývajícími a na území ujednaném v pojistné smlouvě.
3. Odchylně od bodu 2 tohoto článku lze v pojistné smlouvě ujednat, že předpokladem vzniku práva na po- jistné plnění je:
a) že v době trvání pojištění a v souvislosti s oprávněně prováděnou činností uvedenou v pojistné smlouvě nebo se vztahy z této činnosti vyplývajícími a na úze- mí ujednaném v pojistné smlouvě bylo proti pojiště- nému poprvé písemně uplatněno právo poškoze- ného na náhradu škody či újmy vzniklou jiné osobě ublížením na zdraví nebo usmrcením,
b) a zároveň pojištěný právo na pojistné plnění uplatnil u pojišťovny v době trvání pojištění nebo v průběhu 5 pracovních dnů po jeho skončení,
c) a zároveň příčina vzniku škody či újmy nastala nej- dříve dnem, který je jako den příčiny vzniku škody či újmy ujednán v pojistné smlouvě.
4. Došlo-li k ublížení na zdraví úrazem, pak za vznik úrazu se považuje okamžik, kdy došlo ke krátkodobému, náhlému a násilnému působení zevních sil nebo vlivů, které způso- bily poškození zdraví. Za vznik jiného ublížení na zdraví, se považuje okamžik, který je jako vznik jiného poškození zdraví lékařsky doložen. Dojde-li k úmrtí jiné osoby ná- sledkem úrazu nebo jiného poškození zdraví, je pro vznik práva na pojistné plnění rozhodující okamžik, kdy došlo k úrazu nebo jinému poškození zdraví, v jejichž důsledku úmrtí nastalo.
5. Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno nebo v těchto VPPMO-P uvedeno jinak, pojištění se vztahuje zejména na povinnost pojištěného nahradit škodu či újmu při ublí- žení na zdraví nebo usmrcení:
– způsobenou vadným výrobkem uvedeným na trh po vzniku pojištění, včetně škod či újem způsobe- ných rozšířením nakažlivé choroby lidí a zvířat;
– kterou utrpí učeň, žák, student, který vykonává praktické vyučování u pojištěného;
– vzniklou v souvislosti s vlastnictvím nebo nájmem nemovité hmotné věci;
– způsobenou v souvislosti s pronájmem nemovité hmotné věci v rozsahu, který nevyžaduje živnosten- ské oprávnění.
6. Pojištění se vztahuje i na náhradu nákladů léčení vynalo- žených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči ve pro- spěch třetích osob v důsledku zaviněného protiprávního jednání pojištěného, jestliže z povinnosti nahradit újmu vzniklou jiné osobě při ublížení na zdraví nebo usmrcení, ke které se tyto náklady vážou, vzniklo právo na pojistné plnění ze sjednaného pojištění.
7. Pojištění se vztahuje i na regresní náhradu dávek ne- mocenského pojištění vyplacených orgánem nemocen- ského pojištění v důsledku zaviněného protiprávního jednání pojištěného zjištěného soudem nebo správním orgánem, jestliže z povinnosti nahradit újmu vzniklou jiné osobě při ublížení na zdraví nebo usmrcení, ke které se tyto náklady vážou, vzniklo právo na pojistné plnění ze sjednaného pojištění.
Článek 23 Pojistná událost
1. Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného na- hradit vzniklou škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení, se kterou je spojena povinnost pojišťov- ny poskytnou pojistné plnění.
2. Pokud o náhradě této škody či újmy při ublížení na zdraví nebo usmrcení rozhoduje příslušný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí tohoto orgánu nabylo právní moci. Po- jišťovna v takovém případě poskytne pojistné plnění v rozsahu ujednaném ke dni, kdy škodná událost na- stala.
Článek 24 Výluky z pojištění
1. Základní výluky
Pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení:
a) způsobenou úmyslně nebo převzatou nad rámec stanovený právními předpisy nebo převzatou ve smlouvě;
b) v rozsahu mimořádné ceny nebo ceny zvláštní obliby;
c) vzniklou porušením práv duševního vlastnictví;
d) způsobenou veřejně poskytnutou informací nebo radou, která byla dána za odměnu;
e) v rozsahu v jakém vzniklo právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;
f) způsobenou pojištěným při plnění jeho pracovních úkolů v pracovněprávních vztazích nebo v přímé souvislosti s nimi;
g) vzniklou v souvislosti s činností, u které české právní předpisy ukládají povinnost sjednat pojištění odpo- vědnosti;
h) v rozsahu, v jakém vzniklo právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla;
i) způsobenou činností zasílatele;
j) vzniklou na věcech, na kterých pojištěný prováděl objednanou činnost, pokud pojištěný nedodržel předepsaný nebo běžně používaný postup, resp. návod k používání zařízení, stroje nebo jiné věci;
k) způsobenou provozem letadla nebo plavidla, spor- tovního létajícího zařízení, včetně jejich modelů;
l) způsobenou přenosem viru HIV;
m) která se projevuje genetickými změnami organizmu;
n) způsobenou geneticky modifikovanými organizmy nebo toxickými plísněmi;
o) způsobenou při profesionální sportovní činnosti nebo způsobenou aktivním účastníkům organizo- vané sportovní soutěže;
p) způsobenou volně žijící zvěří;
q) v případě náhrady škody či újmy přisouzené sou- dem Spojených států amerických nebo Kanady.
2. Škoda na věcech převzatých nebo užívaných, stře- žených
Pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit škodu:
a) vzniklou na hmotných movitých věcech převzatých pojištěným, jež mají být předmětem jeho závazku, včetně věcí převzatých na základě přepravních smluv;
b) vzniklou na hmotných movitých věcech, které pojiš- těný užívá;
c) vzniklou ztrátou nebo odcizením hmotné věci která byla předmětem ostrahy prováděné pojištěným.
3. Životní prostředí, ekologická újma, eroze
Pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit škodu či újmu:
a) způsobenou vibracemi, sesedáním, sesouváním půdy, zřícením skal nebo zeminy, erozí a v důsledku poddolování;
b) vzniklou na životním prostředí;
c) spočívající v ekologické újmě.
4. Škoda či újma způsobená vadou výrobku
Pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení:
a) vzniklou na vadném výrobku dodaném pojištěným;
b) způsobenou výrobkem, který byl uveden do oběhu před vznikem pojištění;
c) způsobenou výrobkem, který pojištěný získal způso- xxx, který mu brání v souladu s právními předpisy s úspěchem uplatňovat právo na postih vůči jinému subjektu, který je povinen k náhradě;
d) způsobenou výrobkem, který je z technického hle-
diska bezvadný, ale nedosahuje avizovaných funkč- ních parametrů;
e) vzniklou proto, že parametry, kvalita, provedení nebo funkce výrobku byly pojištěným na žádost poškozeného změněny, nebo vzniklou proto, že vý- robek byl na žádost poškozeného pojištěným insta- lován do jiných podmínek, než pro které je určen;
f) způsobenou výrobkem, který nebyl posuzován způ- sobem prokazujícím jeho bezpečnost nezbytnou pro uvedení tohoto výrobku na trh;
g) způsobenou závadou výrobku, event. jiným nedo- statkem, na který pojištěný předem upozornil;
h) způsobenou při projekci, konstrukci a stavbě leta- dla nebo dodávkou součástek nebo jiných výrobků, které jsou s vědomím pojištěného instalovány v le- tadlech.
5. Montáž a demontáž vadného výrobku, stažení výrobku
Z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění:
a) za náklady spojené s demolicí, odklizením či demon- táží poškozeného či zničeného vadného výrobku, kte- rým byla škoda způsobena, jakož i za náklady spojené s obstaráním a instalací výrobku nahrazujícího poško- zený či zničený vadný výrobek;
b) za ztráty, náklady nebo jiná vydání a platby vzniklé jiným osobám v souvislosti se stažením výrobku.
6. Sankce, vadné plnění
Z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění:
a) za pojištěnému uložené pokuty nebo proti němu uplatňované pokuty, penále či jiné platby, které mají represivní, exemplární nebo preventivní charakter;
b) za platby náležející v rámci práv z vadného plnění a odpovědnosti za prodlení.
7. Xxxxxxxxxxx újma
Pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit:
a) nemajetkovou újmu způsobenou z hrubé nedba- losti porušením důležité právní povinnosti nebo z pohnutky zvlášť zavrženíhodné osobě, která tuto újmu pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze ji- nak odčinit. Tato výluka z pojištění se nevztahuje na náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdra- ví nebo usmrcení, jedná-li se o náhradu za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, případně o náhradu poskytnutou osobám blízkým poškoze- nému, který byl usmrcen nebo utrpěl zvlášť závažné ublížení na zdraví;
b) nemajetkovou újmu, která byla ujednána nebo která vznikla jinak, než při ublížení na zdraví nebo usmrcení.
8. Významný vztah, škody či újmy mezi pojištěnými Pojištění se dále nevztahuje na povinnost nahradit ško- du či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení:
a) mezi pojištěnými jedním pojištěním;
b) vzniklou osobě, která je ve významném vztahu k pojištěnému.
Článek 25 Oprávněná osoba
Oprávněnou osobou je pojištěný.
Článek 26 Pojistné plnění
1. Pojistné plnění se stanoví jako náhrada škody či újmy při ublížení na zdraví nebo usmrcení, kterou je pojiště- ný povinen nahradit podle obecně závazných právních předpisů. Pojistné plnění se poskytne v rozsahu práv- ních předpisů upravujících povinnosti nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení a za podmí- nek stanovených těmito VPPMO-P, DPP nebo ujedna- ných v pojistné smlouvě.
2. Pojistné plnění poskytne pojišťovna v penězích. Měno- vý přepočet u náhrady škody či újmy nebo spoluúčasti se provádí kurzem devizového trhu vyhlašovaným Čes- kou národní bankou platným ke dni splnění povinnosti nahradit škodu či újmu.
3. Pojišťovna dále v rámci ujednaného limitu, sublimitu pojistného plnění nahradí náklady:
a) které odpovídají nejvýše mimosmluvní odměně ad- vokáta za obhajobu v přípravném řízení a v řízení před soudem prvního stupně v rámci trestního říze- ní, které je vedeno proti pojištěnému nebo jeho za- městnanci v souvislosti se škodnou událostí, pokud pojištěný splnil povinnosti mu uložené v článku 5 bodu 1 písm. j) těchto VPPMO-P; obdobné nákla- dy před odvolacím soudem nahradí pojišťovna jen tehdy, jestliže se k jejich úhradě písemně zavázala;
b) řízení o náhradě škody či újmy při ublížení na zdraví nebo usmrcení před příslušným orgánem, pokud pojištěný splnil povinnosti uložené mu v článku 5 bodu 2 těchto VPPMO-P a pokud je pojištěný povi- nen tyto náklady uhradit; náklady právního zastou- pení pojištěného uhradí však pojišťovna jen tehdy, pokud se k tomu písemně zavázala;
c) které vynaložil poškozený v souvislosti s mimosoud- ním projednáváním práva na náhradu škody či újmy při ublížení na zdraví nebo usmrcení, pokud je po- jištěný povinen je uhradit a pokud splnil povinnosti uložené mu v článku 5 bodu 1 písm. f) a článku 5 bodu 2 písm. a) těchto VPPMO-P.
4. Jestliže pojištěný uhradil poškozenému škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení sám, pojišťovna přezkoumá a zhodnotí všechny skutečnosti týkající se vzniku práva na pojistné plnění, rozsahu a výše škody nebo újmy, jakoby k náhradě pojištěným nedošlo.
5. Má-li pojištěný vůči poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené částky nebo snížení důchodu nebo jiného opakovaného plnění či na zastavení jeho výplaty, přechází toto právo na pojišťovnu, pokud za pojištěného tuto částku zaplatila. Na pojišťovnu přechází též právo pojištěného na úhradu nákladů uvedených v bodu 3 to- hoto článku, které pojištěnému byly přiznány proti odpůr- ci, pokud je pojišťovna za pojištěného zaplatila.
6. Pojištěný má rovněž právo, aby za něj pojišťovna zapla- tila částku, kterou je pojištěný povinen uhradit:
a) pojistiteli v případě přechodu práva poškozeného z důvodu pojistitelem poskytnutého pojistného pl- nění nebo vynaložených zachraňovacích nákladů,
b) v důsledku vypořádání škůdců podle jejich účasti na způsobení vzniklé škody;
c) v případě postihu, tj. uplatnění práva na úhradu toho, co byl povinen plnit ten, kdo byl poškoze- nému povinen k náhradě škody či újmy způsobené pojištěným;
to vše za předpokladu, že z povinnosti pojištěného na- hradit škodu či újmu, ke které se tyto částky vážou, by vzniklo právo na plnění ze sjednaného pojištění.
7. Pojištěný má rovněž právo, aby za něj pojišťovna za- platila částku, kterou je pojištěný povinen uhradit z dů- vodu ručení za splnění povinnosti k náhradě škody za osobu, kterou pojištěný nepečlivě vybral nebo na ni ne- dostatečně dohlížel při své činnosti. Tato úhrada bude poskytnuta pouze v rozsahu, v jakém by vzniklo právo na pojistné plnění v případě, že by pojištěný nepoužil při své činnosti poddodavatele a předmětnou škodu či újmu by způsobil sám.
8. Jestliže pojištěný, jeho zmocněnec, zaměstnanec nebo pomocník způsobil škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení po požití alkoholu nebo po požití či apli- kaci jiných omamných, psychotropních či návykových látek, má pojišťovna proti pojištěnému právo na přimě- řenou náhradu toho, co za něj plnila, a to až do výše poskytnutého pojistného plnění.
Článek 27
Hranice pojistného plnění, limity a sublimity pojistného plnění
1. Horní hranicí pojistného plnění je limit pojistného plně- ní. Limit pojistného plnění se ujednává v pojistné smlou- vě na návrh pojistníka.
2. Celkové pojistné plnění z jedné škodné události nesmí přesáhnout limit pojistného plnění ujednaný v pojistné smlouvě. To platí i pro součet všech pojistných plnění z více časově spolu souvisejících událostí, které vyplývají přímo nebo nepřímo ze stejného zdroje, příčiny, událos- ti, okolnosti, závady či jiného nebezpečí (dále jen „séri- ová škodná událost“). Pro vznik sériové škodné události je rozhodný vznik první škodné události v sérii.
3. V pojistné smlouvě mohou být na návrh pojistníka v rámci limitu pojistného plnění ujednány sublimity po- jistného plnění pro jednotlivá pojistná nebezpečí.
4. Pokud jsou v pojistné smlouvě v souladu s článkem 22 bodu 3 ve VPPMO-P ujednány jiné předpoklady vzniku práva na pojistné plnění, nesmí celkové pojistné plnění z jedné škodné události přesáhnout limit pojistného pl- nění, který byl v pojistné smlouvě ujednán pro pojistný rok, ve kterém bylo pojištěnému poprvé doručeno pí- semné uplatnění práva poškozeného na náhradu škody nebo újmy při ublížení na zdraví nebo usmrcení. Pro sériovou škodnou událost platí, že pojistné plnění ze všech událostí v sérii nesmí přesáhnout limit, sublimit pojistného plnění, který byl v pojistné smlouvě stano- ven pro pojistný rok, ve kterém bylo pojištěnému popr- vé doručeno písemné uplatnění práva poškozeného na náhradu škody nebo újmy při ublížení na zdraví nebo usmrcení vyplývajícího z první události v sérii.
5. Celkové pojistné plnění z jedné škodné události, které je poskytováno z důvodu pojistného nebezpečí omeze- ného sublimitem pojistného plnění, nesmí přesáhnout tento ujednaný sublimit pojistného plnění. To platí i pro pojistné plnění ze sériové škodné události.
6. Pojistná plnění vyplacená ze škodných událostí nastalých v průběhu jednoho pojistného roku nesmí přesáhnout dvojnásobek limitu, sublimitu pojistného plnění ujedna- ného v pojistné smlouvě pro sjednaná pojistná nebezpečí.
7. V těchto VPPMO-P může být stanoven nebo v pojistné smlouvě může být ujednán roční limit, popř. sublimit pojistného plnění jako horní hranice pojistného plně- ní, kterou nesmí přesáhnout pojistná plnění ze všech škodných, resp. sériových škodných událostí nastalých v jednom pojistném roce.
Článek 28 Zachraňovací náklady
1. Pojišťovna nad ujednaný limit nebo sublimit pojistného plnění nahradí účelně vynaložené zachraňovací nákla-
5
dy, specifikované v zákoníku, které pojistník, pojištěný nebo jiná osoba vynaložil/a při odvracení bezprostředně hrozící pojistné události nebo na zmírnění následků již nastalé pojistné události, nejvýše však 2 % limitu nebo sublimitu ujednaného v pojistné smlouvě pro pojistné nebezpečí, kterého se zachraňovací náklady týkají.
Zachraňovací náklady na záchranu života nebo zdraví osob nahradí pojišťovna nejvýše do 30 % limitu nebo sublimitu pojistného plnění.
2. V případě, že pojistník, pojištěný nebo jiná osoba utr- pěl/a v souvislosti s vynakládáním zachraňovacích ná- kladů škodu, pojišťovna poskytne náhradu za tuto ško- du nejvýše v částce 100 000 Kč.
3. Pojišťovna je povinna nahradit v plné výši náklady vyna- ložené s jejím souhlasem.
Článek 29 Spoluúčast
Pojištěný se podílí na pojistném plnění z každé škodné udá- losti částkou ujednanou v pojistné smlouvě jako spoluúčast. Na pojistném plnění ze sériové škodné události se pojištěný podílí spoluúčastí jen jednou, bez ohledu na počet škodných událostí v sérii. Je-li v rámci jedné škodné události plněno z více pojistných nebezpečí, podílí se pojištěný na pojistném plnění ze škodné události nejvyšší ujednanou spoluúčastí.
Článek 30 Výklad pojmů
1. Odcizením se rozumí přivlastnění si cizí věci, její části nebo jejího příslušenství krádeží nebo loupeží (loupež- ným přepadením).
2. Opotřebením věci se rozumí přirozený úbytek hodnoty věci způsobený stárnutím, užíváním, zanedbáním údržby apod.
3. Poddolováním se rozumí lidská činnost spočívající v hloubení podzemních štol, šachet, tunelů a obdob- ných podzemních staveb.
4. Poškozením se rozumí změna stavu věci, kterou je ob- jektivně možno odstranit opravou nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opra- vou, přesto však je věc použitelná k původnímu účelu.
5. Sesedáním půdy se rozumí klesání zemského povr- chu směrem do centra Země v důsledku působení pří- rodních sil nebo lidské činnosti.
6. Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se ro- zumí klesání zemského povrchu v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.
7. Škoda či újma je způsobena úmyslně, jestliže byla způ- sobena úmyslným konáním nebo úmyslným opomenu- tím, ze svévole, lstí nebo škodolibosti, které lze přičíst po- jištěnému, jeho zaměstnanci, jeho statutárnímu zástupci nebo kompetentnímu řídícímu pracovníkovi, nebo jedná- ním, o kterém tyto osoby věděly. Při dodávkách věcí nebo při dodávkách prací je škoda či újma způsobena úmyslně také tehdy, když pojištěný, jeho statutární zástupce nebo kompetentní řídící pracovník věděl o závadách věcí nebo služeb. Škoda či újma je způsobena úmyslně také tehdy, jestliže původ škody či újmy spočívá v tom, že pojištěný, jeho statutární zástupce nebo kompetentní řídící pra- covník nebo fyzická nebo právnická osoba pro pojiště- ného činná, zmocněnec, zaměstnanec nebo pomocník úmyslně nedodržela právní předpisy a závazné normy pro výrobu, prodej a distribuci výrobků, nebo že fyzická nebo právnická osoba pro pojištěného činná úmyslně ne- dodržela instrukce a pokyny pojištěného, jeho statutár- ního zástupce nebo kompetentního řídícího pracovníka.
8. Užíváním věci se rozumí stav, kdy pojištěný má hmot- nou movitou věc ve své moci a má možnost užívat její užitné vlastnosti.
9. Za osobu, která je ve významném vztahu k pojištěné- mu se považuje:
a) manžel, registrovaný partner, sourozenec, příbuzný v řadě přímé, osoba žijící s pojištěným ve společné domácnosti, člen rodiny zúčastněný na provozu ro- dinného závodu;
b) společník pojištěného nebo osoba, která vykonává činnost společně s pojištěným na základě smlouvy o sdružení, její manžel, registrovaný partner, souro- zenec či příbuzný v řadě přímé nebo osoba, která žije se společníkem ve společné domácnosti;
c) podnikatelský subjekt, ve kterém má pojištěný nebo osoba uvedená v písm. a) a b) tohoto bodu, větši- novou majetkovou účast, a to v případě, že v do- tčeném podnikatelském subjektu má majetkovou účast více těchto osob současně, je rozhodující součet jejich majetkových účastí;
d) podnikatelský subjekt, který má většinovou majet- kovou účast v podnikatelském subjektu, který je pojištěným z tohoto pojištění.
10. Zničením věci se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, a proto věc již nelze dále používat k původnímu účelu.
11. Ztrátou věci se rozumí stav, k němuž došlo bez pro- kazatelného násilného překonání ochranného zabez- pečení, zabraňující odcizení nebo bez jiného násilné- ho jednání, kdy pojištěný nebo poškozený nezávisle na své vůli pozbyl možnost s hmotnou movitou věcí nakládat.
12. Životním prostředím se rozumí vše, co vytváří přiro- zené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organizmy, ekosystémy a energie.
Pojištění podnikatele a právnických osob
Doplňkové pojistné podmínky stavebně montážního pojištění DPPSM-P-01/2014
Obsah
Článek 1 Úvodní ustanovení
ČÁST I POJIŠTĚNÍ VĚCÍ
Článek 2 Pojistná nebezpečí, rozsah pojištění Článek 3 Předmět pojištění, pojistná hodnota Článek 4 Další výluky z pojištění
Článek 5 Oprávněná osoba Článek 6 Pojistné plnění
Článek 7 Limity pojistného plnění
ČÁST II POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI
Článek 8 Rozsah pojištění Článek 9 Spolupojištěné osoby
Článek 10 Hranice pojistného plnění, limity a sublimity pojistného plnění
ČÁST III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 11 Další povinnosti z pojištění
Článek 12 Počátek, změny a doba trvání pojištění Článek 13 Výklad pojmů
Článek 1 Úvodní ustanovení
1. Tyto Doplňkové pojistné podmínky stavebně montáž- ního pojištění DPPSM-P-01/2014 (dále jen „DPPSM-P“) doplňují ustanovení Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti VPPMO-P-01/2014 (dále jen „VPPMO-P“) a jsou účinné od 1. 1. 2014.
2. Podle těchto DPPSM-P lze sjednat pojištění věcí a pojiš- tění odpovědnosti. Pojištění odpovědnosti nelze sjed- nat, pokud není sjednáno pojištění věcí.
ČÁST I POJIŠTĚNÍ VĚCÍ
Článek 2
Pojistná nebezpečí, rozsah pojištění
Pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení před- mětu pojištění, které omezuje nebo vylučuje jeho funkčnost, jakoukoliv nahodilou událostí, která není ve VPPMO-P, těchto DPPSM-P nebo v pojistné smlouvě vyloučena (dále jen „po- jištění věcí“).
Článek 3
Předmět pojištění, pojistná hodnota
1. Pojištění se vztahuje pouze na tyto předměty pojištění, pokud jsou v pojistné smlouvě výslovně uvedeny:
a) stavební dílo nebo montážní dílo;
b) zařízení a vybavení staveniště nebo místa montáže;
c) stavební stroje a montážní stroje.
2. Při pojištění podle bodu 1 písm. a) tohoto článku se po- jištění věcí vztahuje i na veškerý materiál skladovaný na místě pojištění, který bude použit pro budované dílo.
3. Pojištění v bodu 1 písm. b) nebo c) tohoto článku ne- lze sjednat, pokud není sjednáno pojištění některého z předmětů pojištění uvedených v bodu 1 písm. a) to- hoto článku.
4. Pro pojištění sjednané podle těchto DPPSM-P se dále ujednává, že článek 11 bod 2 VPPMO-P neplatí.
5. Pojistnou hodnotou ve smyslu těchto DPPSM-P je:
a) pro stavební nebo montážní dílo jeho hodnota po dokončení, včetně hodnoty materiálů, nákladů na dopravu, cla, montážních výloh, mzdy;
b) pro zařízení a vybavení staveniště nebo místa mon- táže a stavební nebo montážní stroje nová cena předmětů pojištění.
Článek 4
Další výluky z pojištění
1. Pojištění se nevztahuje na:
a) drahé kovy a předměty z nich vyrobené, nezasazené perly a drahokamy;
b) vkladní a šekové knížky, platební nebo kreditní kar- ty, jiné obdobné dokumenty, cenné papíry a ceniny;
c) věci zvláštní kulturní a historické hodnoty, umělecké předměty a sbírky;
d) silniční vozidla se státní poznávací značkou nebo registrační značkou;
e) letadla a zařízení pro létání všeho druhu;
f) lodě a jiná plavidla všeho druhu;
g) pozemky, porosty a rostliny;
h) modely, vzorky a prototypy.
2. Z pojištění věcí sjednaného pro montážní dílo dále ne- vzniká nárok na pojistné plnění za škodu způsobenou chybným návrhem, projekcí, konstrukcí, vadou materi- álu či vadou odlitku, chybně provedenou prací (chyb- ným provedením). Pojištění se však vztahuje na škody vzniklé při nehodě způsobené na montážním díle chyb- ně provedenou montážní činností na místě pojištění.
3. Z pojištění věcí sjednaného pro stavební dílo, zařízení a vybavení staveniště nebo místa montáže, stavební stroje nebo montážní stroje dále nevzniká nárok na po- jistné plnění za:
a) jakékoliv škody způsobené chybným návrhem, pro- jekcí, konstrukcí;
b) náklady na výměnu, opravu či uvedení do původní- ho stavu vynaložené v důsledku chybně provedené práce (chybného provedení) nebo vady materiálu na části předmětu pojištění přímo postiženého chyb- ně provedenou prací (chybným provedením) nebo vadou materiálu. Na správně zhotovené části, po- škozené při nehodě v důsledku chybně provedené práce (chybného provedení) nebo vady materiálu, se tato výluka nevztahuje;
c) vnitřně vzniklé mechanické nebo elektrické poruchy;
d) poškození nebo zničení předmětu pojištění přímým účinkem zamrznutí chladicí kapaliny, vody nebo po- dobného média, chybného nebo nedostatečného mazání, nedostatku chladicí kapaliny;
e) škody na dílech a nástrojích, které se pravidelně, často či opakovaně vyměňují v důsledku své speci- fické funkce, při změně pracovního úkonu nebo pro opotřebení;
f) škody všeho druhu na akumulátorových bateriích, elektrochemických článcích apod.;
g) škody všeho druhu vzniklé na činných médiích, jako jsou maziva, paliva, chladiva, filtry nebo katalyzátory.
Výluky uvedené v tomto bodě pod písm. e) a f) se uplatní pouze v případě poškození nebo zničení předmětu pojištění, které nenastalo v důsledku živelní události.
4. Z pojištění věcí dále nevzniká právo na pojistné plnění za:
a) škody způsobené bezprostředním následkem koro- ze, eroze, abraze, kavitace, oxidace;
b) poškození nebo zničení předmětu pojištění přímým dlouhodobým vlivem biologických, chemických nebo tepelných procesů, znečištěním nebo po- škrábáním;
c) poškození nebo zničení předmětu pojištění normál- ními atmosférickými podmínkami, s nimiž je třeba podle ročního období a místních poměrů počítat;
d) jakékoliv škody způsobené následkem opotřebení, trvalého vlivu provozu, postupného stárnutí, únavy materiálu, nedostatečného používání, dlouhodobé- ho uskladnění, usazování kotelního kamene nebo jiných usazenin;
e) jakékoliv škody přímo či nepřímo vzniklé následkem zastavení nebo přerušení činnosti, ať už částečného nebo úplného;
f) škody způsobené porušením technických norem, příslušných obecně závazných předpisů nebo sta- novených technologických postupů;
g) škody způsobené vlivem nestandardních výrobních postupů při zkušebním provozu;
h) škody zjištěné až při inventuře;
i) škody všeho druhu na souborech informací, výkre- sech, plánech, projektech, obchodních knihách, účtech, fakturách, razítkách, kolcích, kartotékách, dokumentech, dlužních úpisech, jakýchkoliv nosi- čích dat a záznamech na nich;
j) poškození nebo zničení předmětu pojištění působe- ním hmyzu, hlodavců nebo jiných živočichů;
k) škody vzniklé odcizením nebo ztrátou s výjimkou případu, kdy byl předmět pojištění nebo jeho část ztracen v příčinné souvislosti s tím, že v místě pojiš- tění nastalo a na předmět pojištění bezprostředně působilo některé z živelních pojistných nebezpečí nevyloučených v pojistné smlouvě;
l) škody vzniklé chybou softwaru nebo projevem počí- tačového viru nebo obdobného programu.
Výluky uvedené v tomto bodě pod písm. a) a b) se uplatní pouze v případě poškození nebo zničení předmětů pojištění, které nenastalo v důsledku živelních pojistných nebezpečí.
Článek 5 Oprávněná osoba
Oprávněnou osobou je ten, kdo vynaložil náklady (nebo je po dohodě s pojišťovnou bude vynakládat) na uvedení poškozených nebo zničených předmětů pojištění do stavu, ve kterém se nacházely v době bezprostředně před pojist- nou událostí nebo ten, kdo vynaložil náklady na pořízení pohřešovaných předmětů pojištění. V ostatních případech se oprávněnou osobou rozumí vlastník předmětu pojištění.
Článek 6 Pojistné plnění
1. Bylo-li budované dílo poškozeno nebo zničeno, vzni- ká oprávněné osobě nárok, aby jí pojišťovna vyplatila částku, odpovídající přiměřeným nákladům, které jsou potřebné pro uvedení budovaného díla do stavu, v ja-
kém se budované dílo nacházelo v době bezprostředně před vznikem pojistné události, sníženou o cenu použi- telných zbytků.
Pojišťovna poskytne pojistné plnění až po předložení účtů a dokladů prokazujících opravu nebo výměnu po- škozených nebo zničených částí budovaného díla.
2. Byl-li předmět pojištění s výjimkou budovaného díla po- škozen, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojišťovna vyplatila částku, odpovídající přiměřeným nákladům na opravu, které jsou potřebné pro uvedení poškozeného předmětu pojištění do stavu provozuschopnosti před pojistnou událostí, včetně nákladů na rozebrání a se- stavení, nákladů na dopravu do opravny a z opravny a celních poplatků. Od takto stanovených nákladů ode- čte pojišťovna hodnotu zbytků nahrazovaných částí.
3. Pokud náklady na opravu specifikované v bodu 2 tohoto článku jsou rovny nebo převyšují časovou cenu předmě- tu pojištění v době bezprostředně před vznikem pojistné události, bude poskytnuto pojistné plnění jako za před- mět pojištění zničený podle bodu 4 tohoto článku.
4. Byl-li předmět pojištění s výjimkou budovaného díla pojistnou událostí zničen, odcizen nebo ztracen, vzni- ká oprávněné osobě právo, aby jí pojišťovna vyplatila částku odpovídající časové ceně předmětu pojištění v době bezprostředně před vznikem pojistné události. Takto stanovenou částku sníží pojišťovna o cenu zbytků zničeného předmětu pojištění.
5. Je-li to v pojistné smlouvě ujednáno, poskytne pojišťov- na pojistné plnění za odměny vyplacené za práci pře- sčas, v noci, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, expresní příplatky, letecké dodávky náhradních dílů a cestovní náklady techniků a expertů ze zahraničí.
Článek 7
Limity pojistného plnění
Pojistná plnění, snížená o částky dohodnutých spoluúčastí, vyplacená ze všech pojistných událostí nastalých v průběhu pojistného roku nebo v době určité, na kterou bylo pojištění sjednáno, jsou pro jednotlivé předměty pojištění omezena jejich pojistnými hodnotami.
ČÁST II POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI
Článek 8 Rozsah pojištění
1. V pojistné smlouvě lze sjednat pojištění odpovědnosti v rozsahu VPPMO-P. Předpokladem vzniku nároku na pojistné plnění je, že k úrazu, jinému poškození zdraví nebo usmrcení, poškození nebo zničení hmotné věci došlo v době trvání pojištění, v souvislosti se stavebně montážními pracemi prováděnými na staveništi nebo místu montáže specifikovaném v pojistné smlouvě jako místo pojištění.
2. Odchylně od VPPMO-P se pojištění vztahuje na povin- nost nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví či usmrcení způsobenou vibracemi, sesedáním, sesouvá- ním půdy, zřícením skal nebo zeminy, erozí a v důsledku poddolování, které vedlo ke zřícení předmětu pojištění. Pojistné plnění je omezeno částkou ve výši 10 % z limi- tu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti.
Článek 9 Spolupojištěné osoby
V rozsahu těchto DPPSM-P se sjednává též pojištění odpo- vědnosti osob, které se na základě písemné smlouvy podílejí na stavebně montážních pracech prováděných na staveništi nebo místu montáže specifikovaném v pojistné smlouvě.
Článek 10
Hranice pojistného plnění, limity a sublimity pojistného plnění
Odchylně od VPPMO-P se sjednává, že pojistná plnění vypla- cená ze škodných událostí nastalých za dobu trvání pojištění nesmí přesáhnout limit, sublimit pojistného plnění ujednaný v pojistné smlouvě pro sjednaná pojistná nebezpečí.
ČÁST III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 11
Další povinnosti z pojištění
1. Pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba má povin- nost:
a) umožnit pojišťovně nebo jí pověřeným osobám vstup do prostor, kde se nacházejí předměty pojiš- tění, a umožnit jim posoudit rozsah pojistného ne- bezpečí a podat informace se všemi podrobnostmi
T. č. 7145 01/2014 MHA Česká pojišťovna a.s., Spálená 75/16, 113 04 Praha 1, Česká republika, IČ 45272956, zapsaná v Obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze oddíl B, vložka 1464 1
potřebnými pro jeho ocenění. Dále má povinnost pojišťovně nebo jí pověřeným osobám předložit k nahlédnutí projektovou, požárně technickou, účetní a jakoukoliv jinou obdobnou dokumentaci a umožnit přezkoumání činnosti zařízení sloužících k ochraně pojištěného majetku;
b) používat předmět pojištění pouze k účelu stano- venému výrobcem podle návodu k obsluze nebo technických podmínek, dodržovat technické a další normy vztahující se na provoz předmětu pojištění a zajistit jeho údržbu;
c) v místnostech a prostorech umístěných v podzem- ních podlažích budov nebo jiných staveb ukládat předměty nejméně 12 cm nad nejnižší úrovní pod- lahy podzemního podlaží;
d) na základě písemného upozornění pojišťovny od- stranit ve stanovené přiměřené lhůtě zvlášť rizikové okolnosti spojené s jeho činností;
e) zabezpečit obsluhu nebo řízení předmětu pojištění osobou, která má předepsanou kvalifikaci či opráv- nění, nebo pokud není kvalifikace či oprávnění předepsáno, osobou, která byla prokazatelně pro obsluhu nebo řízení zaškolena;
f) v případě vzniku škodné události uschovat veškeré poškozené díly, dokud pojišťovna nevydá prokaza- telný souhlas s jejich likvidací.
Článek 12
Počátek, změny a doba trvání pojištění
Ustanovení o počátku, změnách a době trvání pojištění uve- dená v článku 2 VPPMO-P se doplňují takto:
1. Pojištění věcí a odpovědnosti se sjednává na dobu urči- tou. Pojištění věcí a odpovědnosti vzniká dnem uvede- ným v pojistné smlouvě. Pokud však v tento den neby- ly ještě na místě pojištění zahájeny práce ani nedošlo k tomuto datu k vyložení předmětů pojištění na místě pojištění, nárok na pojistné plnění z pojištění věcí a od- povědnosti vzniká až dnem zahájení prací nebo dnem vyložení předmětů pojištění. Pojištění věcí, pro které je pojištění sjednáno, začíná vždy až po vyložení předmě- tů pojištění na místě pojištění.
2. Vedle důvodů stanovených zákonem a VPPMO-P, po- jištění věcí a odpovědnosti zaniká, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak:
a) pro pojištěná stavební díla dnem, kdy bylo dokon- čené stavební dílo předáno nebo uvedeno do pro- vozu nebo dnem, ke kterému bylo vydáno povolení k předčasnému užívání stavby, rozhodující je, co nastalo dříve;
b) pro pojištěná montážní díla dnem, kdy bylo do- končené montážní dílo předáno nebo uvedeno do provozu nebo dnem, ke kterému bylo vydáno povolení k předčasnému užívání, nebo dnem ukon- čení zkušebního provozu, rozhodující je, co nastalo dříve, nejpozději však uplynutím čtyř týdnů ode dne zahájení zkušebního provozu.
3. Byla-li předána nebo uvedena do provozu jen někte- rá část budovaného díla, nebo bylo-li vydáno povolení k předčasnému užívání jen pro některou část budo- vaného díla, nebo byl-li zkušební provoz ukončen jen u některé části budovaného díla, zaniká pojištění věcí a odpovědnosti podle bodu 2 tohoto článku pouze pro tuto část budovaného díla, pojištění zbývajících částí pokračuje.
4. Pojištění strojů a zařízení, které jsou trvalou součástí pojištěného stavebního díla, zaniká vedle důvodů uve- dených v bodu 2 tohoto článku také dnem ukončení zkušebního provozu těchto strojů a zařízení, rozhodující je, co nastalo dříve, nejpozději však uplynutím čtyř týd- nů od dne zahájení zkušebního provozu těchto strojů a zařízení. Pokud tyto stroje a zařízení již byly v provozu (byly již použity), pojištění těchto strojů a zařízení zani- ká okamžikem zahájení jejich zkušebního provozu.
5. Bylo-li montážní dílo nebo jeho část složena ze strojů a zařízení, které již byly v provozu (byly již použity), po- jištění těchto strojů a zařízení zaniká okamžikem zahá- jení jejich zkušebního provozu.
Článek 13 Výklad pojmů
Výklad pojmů uvedený ve VPPMO-P, příp. navazující na ujed- nání pojistné smlouvy, se doplňuje takto:
1. Bezpečnostní cylindrickou vložkou se rozumí cylin- drická vložka, která je instalovaná do bezpečnostního zadlabacího zámku a která splňuje požadavky příslušné normy minimálně v bezpečnostní třídě RC 3, resp. 3, včetně odolnosti proti nedestruktivní metodě bumping
– BumpKeys (dále jen „odolnost proti metodě BK“).
2. Bezpečnostními dveřmi se rozumí dveře, které kom- pletně splňují požadavky příslušné normy minimálně v bezpečnostní třídě RC 3, resp. 3, včetně odpovídající- ho systému uzamčení.
3. Bezpečnostní dveřní dvoustrannou závorou se ro- zumí dveřní závora, která splňuje požadavky příslušné normy minimálně v bezpečnostní třídě RC 3, resp. 3 a má odolnost proti metodě BK.
4. Bezpečnostním kováním se rozumí kování, které spl- ňuje požadavky příslušné normy minimálně v bezpeč-
nostní třídě RC 3, resp. 3. Chrání především cylindrickou vložku před rozlomením a nesmí být demontovatelné z vnější strany dveří.
5. Bezpečnostním uzamykacím systémem se rozumí komplet tvořený bezpečnostním zadlabacím stavebním zámkem, bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpeč- nostním kováním. Tyto komponenty musí splňovat, požadavky příslušné normy minimálně v bezpečnostní třídě RC 3, resp. 3. Cylindrická vložka má odolnost proti metodě BK.
6. Bezpečnostním visacím zámkem se rozumí visací zámek, který splňuje požadavky příslušné normy mini- málně v bezpečnostní třídě RC 3, resp. 3 a má odol- nost proti metodě BK, nebo takový bezpečnostní visací zámek, který je především odolný proti vyhmatání a je opatřen třmenem HARDENED o průměru min. 12 mm a má odolnost proti metodě BK.
Petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku, musí mít mechanickou odolnost minimálně stejnou jako třmen bezpečnostního visacího zámku a nesmí být z venkovní strany demontovatelná.
7. Bezpečnostním zasklením se rozumí zasklení (např. vrstveným sklem nebo sklem s bezpečnostní fólií), které splňuje požadavky příslušné normy minimálně ve třídě odolnosti P1A.
8. Budovaným dílem se rozumí materiální výsledek všech činností, prováděných podle projektu, aby dílo mohlo sloužit požadovanému účelu. Budované dílo musí být realizováno na základě smlouvy o dílo, písemně uzavře- né mezi objednatelem a zhotovitelem.
9. Dílem a nástrojem, který se pravidelně, často či opakovaně vyměňuje v důsledku své specifické funkce, při změně pracovního úkonu nebo pro opotřebení se rozumí zejména veškeré formy, kokily, matrice, razidla, raznice, zápustky, šablony, vrtáky a vr- tací hlavy, nože, břity, listy pil, řezné a lisovací nástroje, žací prsty, pracovní části drtiče, pásy, řemeny, hadice, těsnění, gufera, lamely spojky, řetězy, řetězky, zdroje světla (žárovky, zářivky apod.), tonery, pojistky, elek- tronky, rentgenky, laserové trubice, selenové válce, brz- dová obložení, lana, dráty, pneumatiky, pojezdové pásy, žáruvzdorné vyzdívky apod.
10. Elektronickým prvkem nebo elektronickou sou- částkou se rozumí zejména veškeré řídící jednotky, moduly, snímače, integrované obvody, mikroprocesory, tranzistory, relé, stykače apod.
11. Jinými prosklenými částmi se rozumí prosklené vstupní dveře, prosklené balkónové dveře, větrací a sklepní okénka, střešní okna a vikýře, prosklené stěny s výjimkou skleněných cihel apod.
V případě prosklených dveří nesmí být z jejich vnitřní strany zasunut v zámku klíč a dále nesmí být možnost z vnitřní strany ovládat instalované zámky bezklíčovým způsobem.
12. Kamerovým systémem se rozumí systém CCTV, který nepřetržitě 24 hodin denně monitoruje zabezpečený prostor (v případě nedostatečného osvětlení je vybaven tzv. nočním viděním) a obrazový záznam je archivován po dobu minimálně 10 dní.
13. Krátkou palnou zbraní se rozumí pistole nebo revolver.
14. Kvalifikovanou ostrahou se rozumí ostraha, která musí:
– být fyzicky zdatná - zdravotně způsobilá a k tomuto výkonu řádně proškolená a poučená;
– být starší 18 let a mladší 60 let;
– být prováděna tak, aby v případě vícečlenné ostrahy byl jeden člen trvale na stálém místě ostrahy (vrátni- ce, hlavní stanoviště ostrahy);
– být vybavena spojovací technikou tak, aby při pro- vádění pochůzek byli jednotliví členové ostrahy ve spojení. Dále musí být ostraha vybavena takovou spojovací technikou, aby mohla bezodkladně přivo- lat policii či jinou obdobnou pomoc v případě zjiště- ní krádeže vloupáním nebo v případě loupeže;
– provádět kontrolu oplocení, uzavření a uzamčení budov;
– provádět pochůzky podle knihy pochůzek (záleží na velikosti, členitosti, rizikovosti atd. střeženého ob- jektu) nejméně však 1× za 60 minut;
– každou pochůzku zapsat do knihy pochůzek s uve- dením času pochůzky nebo jiným prokazatelným způsobem vést evidenci a případné zjištěné závady zapsat do knihy závad apod.;
– být kontrolována jmenovitě určeným zaměstnan- cem klienta, který bude kontrolovat výkon a kvalitu prováděné ostrahy, včetně kontroly všech záznamů.
15. Materiálem skladovaným na místě pojištění se ro- zumí stavební a montážní materiál, který bude použit pro budované dílo; dále se tímto rozumí strojní zařízení, stroje, montážní skupiny a podskupiny, které budou za- budovány do pojištěného stavebního díla.
16. Montážním dílem se rozumí budované dílo, na kte- rém se před předáním a uvedením do provozu prová- dějí mechanické nebo provozní zkoušky nebo na něm probíhá zkušební provoz. Při těchto zkouškách dochází ke zpracování materiálů, přeměně energií nebo k me- chanickým pohybům jednotlivých součástí.
17. Mříží se rozumí mříž, která splňuje požadavky příslušné normy minimálně v bezpečnostní třídě RC 2, resp. 2, nebo taková mříž, jejíž ocelové prvky (pruty) jsou z plného materiálu o průřezu minimálně 1 cm2. Velikost ok musí být maximálně 25 × 15 cm (nebo obdobná s plochou oka max. 400 cm2). Mříž musí být dostatečně tuhá (např. svařenec) a musí být z vnější strany pevně, nerozebíratelným způsobem, ukotvena (zazděna, zabe- tonována, připevněna apod.) nebo uzamčena bezpeč- nostními visacími zámky v závislosti na velikosti mříže, minimálně však ve čtyřech bodech (kotveních). Za mříž se též považuje mříž vyrobená z jiného materiálu a ji- nou technologií, která však vykazuje minimálně stejnou mechanickou odolnost proti krádeži vloupáním jako mříž výše definovaná v tomto bodě. Mříž lze z venkovní (vnější) strany demontovat pouze hrubým násilím (kla- divem, sekáčem, pilkou na železo apod.).
18. Nosičem dat se rozumí veškerá paměťová media urče- ná pro uchování, případně přenos elektronicky zpraco- vaných dat a informací.
19. Obranným prostředkem se rozumí zařízení, které slouží k osobní ochraně neozbrojeným způsobem a má pachatele odradit od loupeže nebo ho paralyzovat (el. paralyzér nebo pepřový spray apod.)
20. Okenicí se rozumí okenice, která splňuje požadavky příslušné normy minimálně v bezpečnostní třídě RC 2, resp. 2, nebo taková okenice, kterou lze z venkovní (vnější) strany demontovat pouze hrubým násilím (kla- divem, sekáčem, pilkou na železo apod.).
21. Oplocením se rozumí oplocení, které má ve všech místech požadovanou min. výšku (tzn. i v místech, kde oplocením prochází po povrchu vedené potrubí apod.). Oplocení musí zabraňovat volnému vstupu, snadnému prolomení nebo podlezení.
22. Plnými dveřmi se rozumí dveře, které mají pevnou konstrukci (dřevo, plast, kov apod.) a které vykazují minimální odolnost proti vniknutí pachatele jako dveře vnitřní, hladké otočné s polodrážkou, plné jednokřídlé o tloušťce min. 40 mm (rám – jehličnaté řezivo; výplň – papírová voština neztužená; plášť dřevovláknitá deska tvrdá, lisovaná, tloušťky 3,3 mm).
23. Přídavným bezpečnostním zámkem se rozumí dal- ší zámek, kterým jsou dveře uzamčeny a který splňuje požadavky příslušné normy minimálně v bezpečnostní třídě RC 3, resp. 3 a má odolnost proti metodě BK.
24. Roletou se rozumí roleta, která splňuje požadavky příslušné normy minimálně v bezpečnostní třídě RC 2, resp. 2, nebo taková roleta, kterou lze z venkovní (vněj- ší) strany demontovat pouze hrubým násilím (kladivem, sekáčem, pilkou na železo apod.).
25. Služebním psem se rozumí pes určený a vycvičený ke strážní službě, který musí absolvovat příslušné zkoušky, o jejichž vykonání musí být vedena písemná evidence.
26. Stavebním dílem se rozumí budované dílo, na kterém se před předáním a uvedením do provozu neprovádějí provozní zkoušky s výjimkou statických zkoušek.
27. Stavebními a montážními stroji se rozumí stroje po- užité k výstavbě budovaného díla, které jsou schopny přesunu vlastní silou a mohou být provozovány jen teh- dy, jsou-li řízeny obsluhou. Jedná se zejména o stroje na zemní práce, jeřáby a zvedací zařízení, stroje na stavbu silnic a železnic a další zvláštní vozidla.
28. Subdodavatelem se rozumí osoba, jejíž dodávka je součástí budovaného díla a je obsažena v jeho ceně.
29. Systémem elektrické zabezpečovací signalizace se rozumí systém EZS, který splňuje následující podmínky:
– ústředna a jednotlivé komponenty systému EZS musí splňovat kritéria minimálně 2. stupně zabez- pečení podle ČSN EN 50131-1 - Poplachové systé- my - Elektrické zabezpečovací systémy.
Navrhování, montáž, provoz, údržba a revize systé- mu EZS musí být provedené v souladu s ČSN a práv- ních předpisů souvisejících s citovanou ČSN. Systém EZS musí dále splňovat tyto podmínky:
– poplachový signál systému EZS ovládá sirénu s ma- jákem (blikačem) umístěnou vně střeženého pro- storu (objektu) nebo je signál EZS sveden na pult centralizované ochrany (dále jen PCO) policie nebo bezpečnostní agentury (civilní bezpečnostní služby) s dobou dojezdu max. do 15 min;
– rozmístění a kombinace čidel musí být provedeny tak, aby spolehlivě registrovaly pachatele, který ja- kýmkoliv způsobem vnikl do zabezpečeného prosto- ru nebo ho narušil;
– v případě napadení zabezpečeného prostoru nebo samotného systému EZS musí být prokazatelným způsobem vyvolán poplach.
30. Trezorem se rozumí úschovný objekt, který splňuje po- žadavky příslušné normy, jehož odolnost proti vloupání je dána výrobcem a který nemá mimo dveří jiné otvory než otvory pro zámky, kabely nebo ukotvení - připev- nění. Trezor s hmotností do 150 kg musí být v uzamče- ném stavu nerozebíratelným způsobem ukotven - při- pevněn k podlaze, stěně nebo k velkému kusu nábytku nebo musí být zabudován do zdi nebo do podlahy. Za trezor se nepovažuje příruční pokladna nebo sejf.
2
31. Tříbodovým rozvorovým zámkem se rozumí zámek, který splňuje požadavky příslušné normy minimálně v bezpečnostní třídě RC 3, resp. 3 a má odolnost proti metodě BK; tento zámek musí zajistit dveřní křídlo roz- vorami minimálně do tří stran, tj. do podlahy, stropu a do strany).
32. Uzamčeným místem pojištění se rozumí stavebně ohraničený prostor místa pojištění, který pojištěný po právu užívá, a který má řádně uzavřeny a uzamčeny všechny vstupní dveře a který má řádně zevnitř uzavře- na všechna okna a řádně zevnitř zabezpečeny všechny ostatní zvenku přístupné otvory. Okno v poloze ventila- ce, mikroventilace apod. se nepovažuje za řádně uza- vřené okno.
Jednotlivé části a díly dveří, oken, okenních nebo bal- kónových dveří a ostatních stavebních prvků, jejichž demontáží ztrácí uzamčený prostor odolnost proti vnik- nutí pachatele, musí být ze strany venkovního prostoru zabezpečeny proti demontáži běžnými nástroji, jako jsou šroubovák, kleště, maticový klíč apod.
33. Údržbou se rozumí souhrn činností zajišťujících tech- nickou způsobilost, provozuschopnost, hospodárnost a bezpečnost provozu předmětu pojištění. Tyto činnosti spočívají zejména v pravidelných prohlídkách, ošetřová- ní, seřizování, plnění termínů mazacích plánů a včasné výměně opotřebených dílů, a to v souladu s platnými předpisy, ustanoveními nebo pokyny danými výrobcem.
34. Vniknutím cizího předmětu do stroje se rozumí, že jakýkoliv cizí předmět nepatřící do zpracovávané hmoty společně s touto hmotou vnikne do předmětu pojištění. Za cizí předmět není považována jakákoliv část pojiště- ného předmětu pojištění.
35. Vnitřně vzniklou elektrickou poruchou se rozumí po- škození nebo zničení předmětu pojištění zkratem či jiným působením elektrického proudu (např. přepětím, vadou izolace, koronou, výbojem, obloukem, přeskokem).
Za uvedenou poruchu se také považuje ztráta funkce nebo funkčních parametrů elektronických prvků nebo elektronických součástek.
36. Vnitřně vzniklou mechanickou poruchou se rozumí poškození nebo zničení stroje, strojního zařízení, funkční skupiny, součásti nebo dílu (např. motoru, převodovky,
čerpadla, kompresoru) lomem, trhlinou, deformací, za- dřením, uvolněním, netěsností, ucpáním, vytavením, ztrátou funkčních parametrů, nastalé uvnitř těchto strojů, strojních zařízení, funkčních skupin, součástí nebo dílů.
Uvedenou vnitřně vzniklou mechanickou poruchou předmětu pojištění se rozumí škodní událost způsobená zejména následkem:
a) vady materiálu;
b) chybné konstrukce nebo výroby;
c) vniknutí cizího předmětu do stroje;
d) přetlaku či podtlaku plynů, par nebo kapalin;
e) zvýšeného funkčního namáhání, a to i vzniklého v důsledku nárazu nebo pádu předmětu pojištění nebo nárazu do něj;
f) nedostatku maziva způsobeného nárazem nebo pá- dem předmětu pojištění nebo nárazu do něj.
Za vnitřně vzniklou mechanickou poruchu se však ne- považuje poškození nebo zničení funkčních skupin, součásti nebo dílů předmětu pojištění přímým půso- bením zevních sil při nárazu nebo pádu tohoto před- mětu pojištění nebo při nárazu do něj. Toto působení zevních sil musí být na funkční skupině, součásti nebo dílu předmětu pojištění vizuálně patrné a jednoznačně prokazatelné.
37. Zabezpečením proti vyháčkování se rozumí zařízení zabraňující odjištění zástrčí pevné poloviny dvoukříd- lých dveří, např. jejich uzamčením, přišroubováním nebo překrytím. Zástrče je možné odjistit pouze po ote- vření pohyblivého dveřního křídla.
38. Zabezpečením zárubní proti roztažení se rozumí opatření znemožňující násilné zvětšení vzdálenosti mezi závěsovou a zámkovou stojkou (stranou) zárubně.
39. Zábranou proti vysazení a vyražení se rozumí za- řízení, které zabraňuje nadzvednutí dveřního křídla a jeho vysazení ze závěsů a dále vyražení dveřního kříd- la na straně závěsů.
40. Zahájením zkušebního provozu se rozumí počátek zkoušky části nebo celého budovaného díla se zavedením suroviny, materiálu nebo zásob potřebných pro provoz.
41. Zařízením a vybavením staveniště nebo místa montáže se rozumí zařízení a vybavení použitá k vý- stavbě budovaného díla, která nejsou schopná přesunu
vlastní silou a která se po dokončení díla nestanou jeho integrální součástí. Jedná se o skladovací přístřešky, pří- pravná a mísící zařízení, lešení, bednění, oplocení, žeb- říky, vrátky, výtahy, zdvihací plošiny, čerpadla, generá- tory, přípojky elektřiny a vody, stavební buňky, mobilní ubytovny zaměstnanců a nářadí.
42. Znečištěním se rozumí nanesení cizí látky (např. barvy) na předmět pojištění.
43. Živelní událostí se rozumí událost způsobená živelním pojistným nebezpečím.
44. Živelním pojistným nebezpečím se rozumí požár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, povodeň nebo záplava, vichřice nebo krupobití, sesouvání půdy, zříce- ní skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení sněhových lavin, pád stromů, stožárů nebo jiných předmětů, ze- mětřesení nebo tíha sněhu nebo námrazy.
45. Tam, kde je v textu uvedeno „příslušné normy“, rozumí se tím platné technické normy, tj. pro:
– body 1, 2, 3, 4, 5, 6, 17, 20, 23, 24 a 31 tohoto
článku norma ČSN EN 1627:2012 Dveře, okna, lehké obvodové pláště, mříže a okenice – Odolnost proti vloupání – Požadavky a klasifikace;
– bod 7 tohoto článku norma ČSN EN 356 Sklo ve stavebnictví – bezpečnostní zasklení – Zkoušení a klasifikace odolnosti proti ručně vedenému útoku;
– bod 30 tohoto článku norma ČSN EN 1143-1 Bez- pečnostní úschovné objekty – Požadavky, klasifika- ce a metody zkoušení odolnosti proti vloupání.
46. Bezpečnostní třída výrobků zabezpečujících před- měty pojištění podle výše citovaných norem se proka- zuje u bezpečnostních dveří, zámku s bezpečnostní cy- lindrickou vložkou, přídavného bezpečnostního zámku, bezpečnostního uzamykacího systému, bezpečnostní dveřní dvoustranné závory, tříbodového rozvorového zámku, okenice, rolety, mříže, bezpečnostního visacího zámku, trezoru a bezpečnostního zasklení především certifikátem shody vydaným akreditovaným certifikač- ním orgánem k certifikaci výrobků.
Všechny konstrukční prvky, systémy nebo zařízení zabezpečení musí být v době pojistné události funkč- ní a jejich montáž musí být provedena podle návodu k montáži, příslušných norem nebo v souladu s pokyny výrobce.
11
Pojistné podmínky pro pojištění podnikatelských rizik – TREND 7
Všeobecné pojistné podmínky P-100/09
pro pojištění majetku a odpovědnosti
ČÁST 1.
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Soukromé pojištění (dále jen „pojištění“) majetku a odpovědnosti se sjednává jako pojištění škodové.
Článek I.
Vznik a trvání pojištění
Není-li ujednáno jinak, platí:
1) Pojištění se sjednává na dobu neurčitou.
2) Pojistným obdobím je doba 12 měsíců.
3) Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy.
4) Pojištění se pro nezaplacení pojistného nepřerušuje.
Článek II. Zánik pojištění
Pojištění zaniká:
1) Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení dlužného pojistného nebo jeho části.
2) Výpovědí pojistitele nebo pojistníka:
a) doručenou nejméně šest týdnů před uplynutím pojistného období. Pojištění zanikne uplynutím tohoto pojistného období,
b) doručenou do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události pojistiteli. Výpovědní lhůta je jeden měsíc, jejím uplynutím pojištění zanikne,
c) doručenou do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.
3) Dnem prohlášení konkursu na majetek pojistníka nebo zamítnutím návrhu
na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku; to neplatí pro povinné pojištění.
4) Z dalších důvodů uvedených v zákoně.
Článek III.
Změny účastníků pojištění
1) Pokud se pojistník stane vlastníkem nebo spoluvlastníkem věci, ke které se vztahuje sjednané pojištění, pojištění nezaniká. Práva a povinnosti ze sjednaného pojištění přecházejí z vlastníka, který přestal být pojištěným, na pojistníka.
2) Změní-li se vlastník nebo spoluvlastník věci, k níž se vztahuje sjednané pojištění, a tento vlastník nebo spoluvlastník nebyl pojistníkem, pak pojištění touto změnou nezaniká. Práva a povinnosti ze sjednaného pojištění přecházejí
z vlastníka, který přestal být pojištěným, na nového nabyvatele věci. Uvedené platí pouze v případě, že pojištěná věc či soubor věcí se nachází stále v místě, ke kterému se sjednané pojištění vztahuje. V pojištění odpovědnosti za škodu toto platí pouze pro činnosti a vztahy uvedené v pojistné smlouvě.
Článek IV.
Forma právních úkonů
1) Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, nestanoví-li zákon jinak. Ostatní právní úkony týkající se pojištění musí mít písemnou formu, pokud tak stanoví zákon, a dále jedná-li se o právní úkony týkající se:
a) trvání a zániku pojištění,
b) změny pojistného na další pojistné období,
c) oznámení pojistitele o výsledku šetření pojistné události.
2) Právní úkony, které nevyžadují písemnou formu, mohou být učiněny telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím internetové aplikace pojistitele. Právní úkony učiněné jinak než v písemné formě musí být, vyžádá-li si to pojistitel, dodatečně doplněny písemnou formou.
3) Písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila, a podepsán nebo označen způsobem stanoveným právními předpisy (elektronická zpráva opatřená zaručeným elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou odesílatele).
4) V záležitostech pojistného vztahu, zejména v souvislosti se správou pojištění a řešením škodných událostí, je pojistitel oprávněn kontaktovat ostatní účastníky pojištění prostředky elektronické komunikace (např. telefon, SMS,
e-mail, fax, datová schránka), pokud není dohodnuto jinak. Pojistitel při volbě formy komunikace přihlíží k povinnostem stanoveným příslušnými právními předpisy a charakteru sdělovaných informací.
Článek V. Doručování
1) Písemnosti pojistitele určené jinému účastníkovi pojištění (dále jen „adresát“) se doručují prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „pošta“) obyčejnou nebo doporučenou zásilkou na korespondenční adresu uvedenou v pojistné smlouvě nebo na korespondenční adresu oznámenou pojistiteli adresátem,
pokud se korespondenční adresa změnila. Písemnosti může doručovat rovněž zaměstnanec pojistitele nebo jiná pojistitelem pověřená osoba;
v takovém případě se písemnost považuje za doručenou dnem jejího převzetí.
2) Písemnost odeslaná doporučenou zásilkou adresátovi se považuje
za doručenou, nejde-li o doručení podle dalších odstavců, desátý den po odeslání zásilky. Písemnost pojistitele odeslaná adresátovi doporučenou zásilkou
s dodejkou se považuje za doručenou, nejde-li o doručení podle dalších odstavců, dnem převzetí uvedeným na dodejce. Za doručenou adresátovi se považuje i zásilka doručená příjemci rozdílnému od adresáta (např. rodinnému
příslušníkovi), jemuž pošta doručila zásilku v souladu s právními předpisy o poštovních službách.
3) Odepře-li adresát doručovanou písemnost převzít, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ji adresát převzít odepřel.
4) Nebyl-li adresát zastižen a písemnost odeslaná doporučenou zásilkou nebo doporučenou zásilkou s dodejkou byla uložena na poště a adresát si písemnost v úložní lhůtě (určené právním předpisem o poštovních službách) nevyzvedl, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem úložní lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl nebo se v místě doručení nezdržoval.
5) Pokud se písemnost vrátí jako nedoručená z jiných důvodů, než je uvedeno v předchozím odstavci, považuje se tato písemnost za doručenou dnem jejího vrácení pojistiteli.
6) Pokud není dohodnuto jinak, lze písemnosti doručovat i elektronicky (např. prostřednictvím datové schránky, elektronickou zprávou, elektronickou
zprávou opatřenou zaručeným elektronickým podpisem odesílatele). Elektronicky se písemnosti doručují na kontaktní údaje poskytnuté adresátem za účelem vzájemné komunikace. Písemnost odeslaná adresátovi elektronicky na poslední oznámený kontaktní údaj se považuje za doručenou desátý den po odeslání, nestanoví-li právní předpis jinak. Písemnost pojistitele zaslaná elektronicky
na adresátem uvedené kontaktní údaje se považuje za doručenou, i když se adresát o jejím obsahu nedozvěděl, pokud to právní předpis nevylučuje.
7) Účastníci pojištění jsou povinni si neprodleně oznámit každou změnu kontaktních údajů poskytnutých za účelem vzájemné komunikace.
Článek XX. Xxxxxxxx
1) Pojistník je povinen platit pojistné.
2) Pojistné je běžným pojistným, není-li ujednáno, že se jedná o pojistné jednorázové.
3) Zaplaceným pojistným uhrazuje pojistitel své pohledávky na pojistné v pořadí, v jakém po sobě vznikly.
4) Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo požadovat úrok z prodlení za každý den prodlení.
5) Pojistitel má právo upravit výši běžného pojistného na další pojistné období, změní-li se obecně závazné právní předpisy, které mají vliv na stanovení výše pojistného plnění, nebo není-li pojistné dostatečné podle zákona
o pojišťovnictví. Pokud pojistník se změnou výše pojistného nesouhlasí a svůj nesouhlas uplatní do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně dozvěděl, pojištění zanikne uplynutím pojistného období, které předchází pojistnému období, pro něž je pojistné stanoveno v nové výši.
Článek VII. Výluky z pojištění
1) Z pojištění nevzniká právo na plnění za škody vzniklé následkem:
a) válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných hromadných násilných nepokojů, stávky, výluky, teroristických aktů (tj. násilných jednání motivovaných politicky, sociálně, ideologicky nebo nábožensky) včetně chemické nebo biologické kontaminace,
b) zásahu státní moci nebo veřejné správy,
c) působení jaderné energie.
2) Z pojištění dále nevzniká právo na plnění za škodu způsobenou úmyslně pojištěným, pojistníkem nebo jinou osobou z podnětu některého z nich.
Článek VIII.
Územní platnost pojištění
Pojištění se vztahuje na pojistné události, při nichž nastane škoda na území České republiky, není-li ujednáno jinak.
Článek IX.
Povinnosti pojistníka a pojištěného
1) Kromě dalších povinností stanovených právními předpisy jsou pojistník a pojištěný povinni:
a) umožnit pojistiteli nebo osobám jím pověřeným posoudit pojistné riziko a přezkoumat činnosti zařízení sloužících k ochraně majetku, předložit
k nahlédnutí projektovou, požárně-technickou, protipovodňovou, účetní
i jinou obdobnou dokumentaci a umožnit pořídit jejich kopie. Dále jsou povinni umožnit pojistiteli ověřit správnost podkladů pro výpočet pojistného,
b) odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se pojištění,
c) oznámit bez zbytečného odkladu pojistiteli všechny změny týkající se skutečností, na které se ho pojistitel tázal nebo které jsou uvedeny v pojistné smlouvě, zejména změnu činnosti pojištěného, změnu vlastnictví věcí,
ke kterým se vztahuje sjednané pojištění, a změnu korespondenční adresy,
d) oznámit pojistiteli změnu pojistné hodnoty pojištěné věci nebo souboru věcí, zvýšila-li se v době trvání pojištění alespoň o 10 %, není-li ujednáno jinak; při nesplnění této povinnosti má pojistitel právo uplatnit podpojištění,
e) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změnu nebo zánik pojistného rizika,
f) oznámit pojistiteli, že je jím pojištěný majetek nebo odpovědnost za škodu pojištěn u jiného pojistitele proti témuž pojistnému nebezpečí; zároveň jsou povinni sdělit tohoto pojistitele a výši pojistné částky nebo limitu plnění,
g) dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo na jejich základě nebo které na sebe vzal pojistnou smlouvou. Nesmí rovněž strpět, aby tyto povinnosti porušovaly třetí osoby,
h) řádně se starat o údržbu pojištěné věci.
2) Nastane-li škodná událost, je oprávněná osoba kromě dalších povinností stanovených právními předpisy povinna:
a) učinit veškerá opatření směřující k tomu, aby se vzniklá škoda již nezvětšovala,
b) bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že taková událost nastala, a podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události,
c) neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve. V těchto případech je povinna zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem,
d) umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu doklady, které si pojistitel vyžádá, a umožnit pořídit jejich kopie; oprávněná osoba je zejména povinna umožnit pojistiteli prohlédnout poškozenou věc a zajistit důkazy o vzniku škody a jejím rozsahu,
e) postupovat v souladu se všemi pokyny pojistitele,
f) oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním nebo přestupkovém řízení vznik události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu nebo přestupku,
g) plnit oznamovací povinnost uloženou obecně závaznými právními předpisy.
3) Nastane-li pojistná událost, je oprávněná osoba také povinna:
a) postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí,
b) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli nalezení věci, za kterou pojistitel poskytl pojistné plnění. Pokud se pojistitel a oprávněná osoba nedohodnou jinak, je oprávněná osoba povinna vrátit pojistné plnění po odečtení přiměřených nákladů na opravu této věci, jsou-li nutné k odstranění závad, které vznikly v době, kdy byla zbavena možnosti s věcí nakládat.
Článek X.
Povinnosti pojistitele
Kromě dalších povinností stanovených právními předpisy je pojistitel povinen:
1) Po oznámení škodné události bez zbytečného odkladu zahájit šetření ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit.
2) Ukončit šetření do tří měsíců po oznámení škodné události. Nemůže-li šetření ukončit v této lhůtě, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její písemnou žádost přiměřenou zálohu. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného nebo je-li v důsledku vzniku škodné události vedeno vyšetřování orgány policie nebo trestní stíhání oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného, a to až do okamžiku skončení takového vyšetřování nebo trestního stíhání.
3) Vrátit doklady, které si oprávněná osoba vyžádá.
4) Sdělit oprávněné osobě výsledky šetření nutného ke zjištění výše pojistného plnění.
5) Xxxxxxxxxx mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví při sjednávání pojištění, jeho správě a při šetření pojistných událostí. Poskytnout tyto informace může jen se souhlasem osoby, které se skutečnosti týkají, nebo pokud tak stanoví právní předpis.
Článek XI.
Důsledky porušení povinností
1) Porušil-li pojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v článku IX. odst. 1) písm. a) až e) a bylo-li v důsledku toho stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřeně snížit.
2) Porušil-li pojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v článku IX. odst. 1) písm. g) a h) a v odst. 2) písm. a) a e) a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.
3) Pokud ztížil pojistník nebo pojištěný šetření pojistitele porušením některé z povinností uvedených v článku IX. odst. 2) písm. b), e), f) a g), je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení
na rozsah jeho povinnosti plnit.
4) Pojistitel není povinen plnit, jestliže pojištěný porušil některou z povinností uvedených v článku IX. odst. 2) písm. c) a d).
5) Pokud v důsledku porušení některé z povinností uvedených v článku IX. pojistiteli vznikne škoda nebo pojistitel vynaloží zbytečné náklady (např.
náklady na soudní spor), má právo na jejich náhradu proti osobě, která porušením povinnosti způsobila vznik takové škody nebo zbytečných nákladů.
6) Uvede-li oprávněná osoba při uplatňování práva na plnění z pojištění nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se pojistné události nebo údaje týkající se této události zamlčí, je pojistitel oprávněn pojistné plnění odmítnout.
7) Pojistitel může z důvodů zákonem stanovených od pojistné smlouvy odstoupit nebo plnění z pojistné smlouvy odmítnout. Od pojistné smlouvy lze odstoupit i po vzniku pojistné události.
Článek XII. Pojistné plnění
1) Pojistné plnění je omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.
2) Oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění dohodnutou spoluúčastí. Spoluúčast pojistitel odečte od celkové výše pojistného plnění. V pojištění odpovědnosti za škodu se náhrada škody vyplácí poškozenému po odečtení spoluúčasti od celkové výše pojistného plnění. Celkovou výší pojistného plnění se rozumí plnění, na které vznikl nárok podle všech podmínek pojistné smlouvy, před odečtením spoluúčasti. Pokud celková výše pojistného plnění nepřesahuje sjednanou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne.
3) Pojistitel poskytuje pojistné plnění v tuzemské měně, není-li ujednáno jinak. Pro přepočet cizí měny se použije kurzu oficiálně vyhlášeného Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události.
4) Pojistitel může v odůvodněných případech rozhodnout o poskytnutí naturálního plnění opravou nebo výměnou věci. Pokud pojistitel rozhodl
o tom, že poskytne naturální plnění, a oprávněná osoba přesto věc opravila nebo vyměnila jiným způsobem, je pojistitel povinen plnit jen ve výši, kterou by plnil, kdyby oprávněná osoba postupovala podle jeho pokynů.
5) Má-li oprávněná osoba, resp. poškozený subjekt při opravě nebo náhradě související s pojistnou událostí nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené bez DPH. V případech, kdy oprávněná osoba, resp. poškozený tento nárok nemá, poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené včetně DPH.
6) Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě nebo je s ní projedná.
Článek XIII. Zachraňovací náklady
1) Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady na:
a) odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
b) zmírnění následků již nastalé pojistné události,
c) odklizení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků, pokud je povinnost toto učinit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.
2) Není-li ujednáno jinak, pojistitel nahradí zachraňovací náklady a škodu utrpěnou v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1) tohoto článku maximálně do výše 10% z horní hranice plnění sjednané pro pojištění, ze kterého hrozil vznik pojistné události nebo ze kterého nastala pojistná událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody. Toto omezení neplatí pro zachraňovací náklady, které byly vynaloženy na záchranu života nebo zdraví osob, a pro zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil s písemným souhlasem pojistitele a jež by jinak nebyl povinen vynaložit.
3) O vyplacenou náhradu zachraňovacích nákladů a náhradu škody podle odst. 2) tohoto článku se horní hranice plnění nesnižuje.
4) Pojistitel nehradí náklady vynaložené na obvyklou údržbu, na ošetřování věci nebo na plnění zákonné povinnosti předcházet škodám, kromě nákladů podle odst. 1) písm. a) tohoto článku.
5) Pojistitel není povinen hradit zachraňovací náklady podle odst. 1) písm. a) a b) tohoto článku z pojištění odpovědnosti za škody.
Článek XIV.
Cizí pojistné riziko
1) Pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu na pojistné riziko pojištěného, který je osobou odlišnou od pojistníka (dále jen „pojištění cizího pojistného rizika“).
2) Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění jeho pojistného rizika.
3) Právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze tehdy, jestliže prokáže splnění povinnosti podle odst. 2) tohoto článku a jestliže prokáže, že mu byl k přijetí pojistného plnění dán souhlas pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám.
4) V pojištění odpovědnosti za škody může právo na pojistné plnění uplatnit pouze pojištěný.
Článek XV. Rozhodné právo
1) Pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky.
2) Pro spory z pojistné smlouvy jsou příslušné soudy České republiky.
ČÁST 2.
POJIŠTĚNÍ VĚCI NEBO JINÉHO MAJETKU
Článek XVI.
Pojistná hodnota, pojistná částka
1) Pojistná hodnota je hodnota věci rozhodná pro stanovení pojistné částky.
2) Pojistná hodnota věci může být vyjádřena jako:
a) nová cena, tj. cena, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc, sloužící ke stejnému účelu, znovu pořídit v daném čase a na daném místě jako věc novou (pojištění na novou cenu),
b) časová cena, tj. cena, která se stanoví z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo ke zhodnocení věci opravou, modernizací nebo jiným způsobem (pojištění na časovou cenu),
c) obvyklá cena, tj. cena, která by byla dosažena při prodeji stejné, popř. obdobné věci v obvyklém obchodním styku v daném čase a na daném místě (pojištění na obvyklou cenu).
3) Pojistnou částku stanoví pojistník tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy, není-li ujednáno jinak.
Článek XVII. Podpojištění
1) Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka stanovená pojistníkem nižší než pojistná hodnota pojištěné věci, má pojistitel právo snížit své plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěné věci.
2) Ustanovení odst. 1) tohoto článku neplatí, odpovídala-li v době sjednání pojištění pojistná částka pojistné hodnotě věci a pojistník neporušil povinnost uloženou v článku
IX. odst. 1) písm. d) nebo jí odpovídající povinnost uloženou mu v pojistné smlouvě.
Článek XVIII.
Limit pojistného plnění
1) Limit pojistného plnění se stanoví jako horní hranice plnění v případě, kdy:
a) nelze v době sjednání pojištění určit pojistnou hodnotu (dále jen „pojištění na první riziko“),
b) se pojištění vědomě sjednává pouze na část známé pojistné hodnoty věci (dále jen „zlomkové pojištění“).
2) Jde-li o pojištění na první riziko nebo o zlomkové pojištění:
a) musí být tato skutečnost výslovně uvedena v pojistné smlouvě,
b) limit pojistného plnění stanoví na svou odpovědnost pojistník,
c) sjednaný limit pojistného plnění je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých v jednom pojistném roce,
d) a snížila-li se v průběhu pojistného roku v důsledku vzniku pojistné události horní hranice plnění pojistitele, může si pojistník na základě dohody
s pojistitelem pro zbytek pojistného roku obnovit limit pojistného plnění doplacením pojistného.
3) Limit pojistného plnění jako horní hranici plnění lze sjednat i v případech, kdy je stanovena pojistná částka podle článku XVI. odst. 3). Sjednaný limit pojistného plnění je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých v jednom pojistném roce.
Článek XIX. Přechod vlastnictví
Na pojistitele nepřechází vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, za který pojistitel poskytl pojistné plnění v důsledku pojistné události na takovém majetku.
ČÁST 3.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek XX. Výklad pojmů
Pro účely sjednávaného pojištění platí tento výklad pojmů:
1) Běžným pojistným je pojistné stanovené za pojistné období.
2) Jednorázovým pojistným je pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno.
3) Lhůta určená podle měsíců končí dnem, který předchází dnu, jenž
se svým číselným označením shoduje se dnem, od kterého lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. To neplatí pro počítání lhůty pro potřeby ustanovení článku II. odst. 1).
4) Oprávněnou osobou je osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Oprávněnou osobou je pojištěný a v případě podle článku XIV. odst. 3) pojistník.
5) Pojistníkem je osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu.
6) Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pro bližší vymezení pojistné události a pro bližší vymezení skutečností, za kterých nevzniká povinnost pojistitele vyplatit pojistné plnění, platí zvláštní popř. dodatkové pojistné podmínky.
7) Pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události, která je upravena ve zvláštních popř. dodatkových pojistných podmínkách.
8) Pojistným obdobím je časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné.
9) Pojistný rok je doba 12 měsíců; první pojistný rok začíná dnem určeným v pojistné smlouvě jako počátek pojištění.
10) Pojistným rizikem je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.
11) Pojištěním škodovým se rozumí pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události.
12) Pojištěným je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje.
13) Spoluúčast je částka dohodnutá v pojistné smlouvě, kterou se oprávněná osoba podílí na pojistném plnění. Spoluúčast může být vyjádřena pevnou částkou, procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací.
14) Škodnou událostí je skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.
15) Škodami vzniklými následkem působení jaderné energie se rozumí škody vzniklé:
a) z ionizujícího záření nebo kontaminacemi radioaktivitou z jaderného paliva nebo jaderného odpadu anebo ze spalování jaderného paliva,
b) z radioaktivních, toxických nebo jinak riskantních anebo kontaminujících vlastností nukleárního zařízení, reaktoru nebo nukleární montáže nebo nukleárního komponentu,
c) z působení zbraně využívající atomové nebo nukleární štěpení, syntézu nebo jinou podobnou reakci, radioaktivní síly nebo materiály.
16) Škoda způsobená úmyslně je škoda, která byla způsobena úmyslným jednáním nebo úmyslným opomenutím, pokud škůdce věděl, že může způsobit škodlivý následek, a chtěl jej způsobit anebo věděl, že škodlivý následek může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn. Při dodávkách věcí (výrobků) nebo při dodávkách prací je škoda způsobena úmyslně také tehdy, jestliže pojištěný věděl nebo mohl vědět o vadách věci (výrobku) nebo práce.
17) Zákonem se rozumí zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v platném znění.
Článek XXI.
Zpracování osobních údajů
1) Účastníci pojištění tímto ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, dávají souhlas pojistiteli, aby jejich osobní údaje a citlivé osobní údaje vypovídající o zdravotním stavu (dále jen „osobní údaje“), uvedené v pojistné smlouvě nebo získané v souvislosti se správou pojištění a řešením škodných událostí, jako správce údajů zpracovával pro účely pojišťovací činnosti
a dalších činností dle zákona o pojišťovnictví, a to v rozsahu nezbytném pro naplnění tohoto účelu, a uchovával je po dobu nezbytně nutnou k zajištění výkonu práv
a plnění povinností plynoucích z pojistné smlouvy, a dále po dobu vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Účastníci pojištění dále souhlasí s tím, aby pojistitel předával osobní údaje do jiných států, pokud to bude potřebné k zajištění výkonu práv a plnění povinností plynoucích z pojistné smlouvy.
2) Účastníci pojištění berou na vědomí, že jejich osobní údaje mohou být zpřístupněny třetím osobám v souladu s výše citovaným zákonem. Účastníci pojištění prohlašují, že byli v souladu s ustanovením § 12 a § 21 citovaného zákona informováni o právech souvisejících se zpracováním jejich osobních údajů, zejména pak o právu přístupu k jejich osobním údajům a právu
na poskytnutí informace o zpracování jejich osobních údajů.
3) Účastníci pojištění souhlasí se zpracováním všech poskytnutých osobních údajů pro zasílání obchodních a reklamních sdělení pojistitele a nabídky služeb členů pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group a Finanční skupiny České spořitelny, a.s., na uvedené kontaktní údaje, vč. prostředků elektronické komunikace.
4) Účastníci pojištění souhlasí s nahráváním příchozích i odchozích telefonních hovorů u pojistitele či u poskytovatele služeb na zvukový záznam a s použitím takového záznamu v souvislosti se smluvním nebo jiným právním vztahem pro účely pojišťovací činnosti a dalších činností vymezených zákonem o pojišťovnictví.
Účastníci pojištění souhlasí s tím, že jejich osobní údaje, které sdělili pojistiteli či poskytovateli služeb, a které jsou obsaženy ve zvukovém záznamu hovoru, budou tyto subjekty uchovávat po dobu platnosti pojistné smlouvy, a dále po dobu nezbytně nutnou k zajištění výkonu práv a plnění povinností plynoucích z pojistné
smlouvy. Pojistitel či poskytovatel služeb může zvukový záznam hovoru, po uplynutí platnosti pojistné smlouvy, využít pouze za účelem ochrany svých práv vyplývajících z pojistného vztahu pojistitele s pojistníkem, a to zejména jako důkazní prostředek v soudním, správním či jiném řízení, jehož účastníky jsou pojistitel, poskytovatel služeb, pojistník nebo některý z pojištěných.
Článek XXII.
Tyto všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2009.
Zvláštní pojistné podmínky P-150/05
pro živelní pojištění
Článek I.
Předmět pojištění
1) Předmětem pojištění jsou jednotlivé věci movité a nemovité nebo jejich soubory uvedené v pojistné smlouvě (dále jen „pojištěná věc“).
2) Je-li tak ujednáno, jsou předmětem pojištění také:
a) cennosti,
b) cenné věci,
c) věci zvláštní hodnoty,
d) písemnosti.
3) Předmětem pojištění jsou věci ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojistníka nebo pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě (věci vlastní).
4) Je-li tak ujednáno, jsou předmětem pojištění i cizí věci:
a) nemovité,
b) movité, které pojistník nebo pojištěný uvedený v pojistné smlouvě užívají podle dohody (dále jen „cizí věci užívané“),
c) movité, které pojistník nebo pojištěný uvedený v pojistné smlouvě převzali při poskytování služby na základě smlouvy, objednávky nebo zakázkového listu (dále jen „cizí věci převzaté“).
U věcí uvedených v 4) tohoto článku se jedná o pojištění cizího pojistného rizika.
5) Bylo-li sjednáno pojištění souboru věcí, vztahuje se pojištění i na věci, které se staly součástí pojištěného souboru po uzavření pojistné smlouvy. Věci, které přestaly být součástí souboru, pojištěny nejsou.
6) Předmětem pojištění nejsou:
a) motorová a přípojná vozidla s přidělenou SPZ nebo registrační značkou,
s výjimkou pracovních strojů samojízdných a pracovních strojů přípojných,
b) lodě a letadla,
c) kolejová vozidla,
d) vzorky, názorné modely, prototypy,
e) živá zvířata,
f) pozemky a porosty,
g) stavby na vodních tocích,
a to ani v případě, jsou-li součástí souboru věcí uvedených v odst. 1), 2), 3) a 4) tohoto článku.
Článek II. Pojistná nebezpečí
1) Základní živelní pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci:
a) požárem a jeho průvodními jevy,
b) výbuchem,
c) úderem blesku,
d) nárazem nebo zřícením letadla, jeho částí nebo jeho nákladu, (dále jen „požár“).
2) Doplňkové živelní pojištění lze sjednat pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci:
a) povodní nebo záplavou (dále jen „povodeň“),
b) vichřicí nebo krupobitím (dále jen „vichřice“),
c) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením lavin, zemětřesením, a je-li pojištěnou věcí budova, též tíhou sněhu nebo námrazy (dále jen „sesuv“),
d) nárazem dopravního prostředku nebo jeho nákladu, pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené věci nebo nejsou-li součástí téhož souboru jako poškozená věc (dále jen „náraz“),
e) kapalinou unikající z vodovodních zařízení a médiem vytékajícím v důsledku poruchy ze stabilních hasicích zařízení (dále jen „vodovod“).
Je-li proti tomuto nebezpečí pojištěna budova, vzniká právo na plnění také za poškození nebo zničení:
i) potrubí nebo topných těles vodovodních zařízení včetně armatur, došlo-li k němu přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich,
ii) kotlů, nádrží a výměníkových stanic vytápěcích systémů, došlo-li k němu zamrznutím kapaliny v nich.
3) Je-li sjednáno sdružené živelní pojištění (dále jen „sdružený živel“), vztahuje se toto pojištění na všechna pojistná nebezpečí uvedená v odst. 1) a 2) tohoto článku.
Článek III. Místo pojištění
Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě. Za místo pojištění se považuje dále i místo, na které byla pojištěná věc na dobu nezbytně nutnou přemístěna v důsledku vzniklé nebo bezprostředně hrozící pojistné události.
Článek IV. Pojistná událost
1) Pojistnou událostí je poškození nebo zničení pojištěné věci zapříčiněné některým z pojistných nebezpečí uvedených v pojistné smlouvě, které působilo na pojištěnou věc v době trvání pojištění a v místě pojištění.
2) Pojistnou událostí je i poškození, zničení nebo ztráta pojištěné věci v přímé souvislosti s událostí uvedenou v článku II., byla-li pojištěná věc pro případ této události pojištěna. Podmínkou vzniku práva na plnění pojistitele je skutečnost, že pojistné nebezpečí působilo v době trvání pojištění.
Článek V.
Výluky z pojištění
1) Z doplňkového pojištění „vodovod“ nevzniká právo na plnění pojistitele za škody způsobené:
a) zpětným vystoupnutím kapaliny z odpadního potrubí, které bylo způsobeno zahlcením venkovní kanalizace v důsledku atmosférických srážek, povodně nebo záplavy,
b) při provádění tlakových zkoušek hasicího zařízení.
2) Z doplňkového pojištění „náraz“ nevzniká právo na plnění pojistitele za škody způsobené nárazem dopravního prostředku, který byl v době nárazu řízen nebo provozován pojistníkem nebo pojištěným.
3) Vznikne-li škodná událost následkem povodně nebo v přímé souvislosti
s povodní do 10 dnů po sjednání pojištění, není pojistitel z této škodné události povinen poskytnout pojistné plnění, není-li ujednáno jinak.
Článek VI.
Povinnosti pojistníka a pojištěného
1) Pojistník a pojištěný jsou zejména povinni:
a) u budov pojištěných doplňkovým pojištěním „vodovod“ zajistit pravidelnou kontrolu hasicích zařízení a zabezpečit vodovodní a hasicí zařízení proti jejich zamrznutí,
b) zásoby a cizí věci převzaté pojištěné doplňkovým pojištěním „povodeň“ nebo
„vodovod“ a umístěné v podlažích, kde je podlaha pod úrovní okolního terénu, uložit na pevný podklad o výšce min. 15 cm nad úrovní podlahy.
2) Mělo-li porušení povinností uvedených v odst. 1) tohoto článku podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.
Článek VII. Pojistná hodnota
1) Pojistnou hodnotou pojištěné věci je její nová cena (pojištění na novou cenu), není-li ujednáno jinak.
2) Pojistnou hodnotou cizích věcí převzatých je jejich časová cena (pojištění na časovou cenu).
3) Pojistnou hodnotou zásob a cenných věcí je částka, která odpovídá nákladům na nové vyrobení nebo pořízení stejných nebo srovnatelných zásob nebo cenných věcí v daném čase a na daném místě.
4) Pojistnou hodnotou věcí zvláštní hodnoty je jejich obvyklá cena (pojištění na obvyklou cenu).
Článek VIII. Pojistné plnění
1) Byla-li pojištěná věc zničena nebo ztracena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li ujednáno jinak, aby jí pojistitel vyplatil:
a) z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci sníženou o cenu využitelných zbytků,
b) z pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci sníženou o částku
odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků,
c) z pojištění na obvyklou cenu částku, která by byla dosažena při prodeji stejné nebo srovnatelné věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události a v obvyklém obchodním styku.
2) Byla-li pojištěná věc poškozena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li ujednáno jinak, aby jí pojistitel vyplatil:
a) z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,
b) z pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům
na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události
a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,
c) z pojištění na obvyklou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům
na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události
a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.
Plnění pojistitele stanovené podle odst. 2) tohoto článku však nepřevýší částku vypočtenou podle odst. 1) tohoto článku.
3) Byla-li poškozena, zničena nebo ztracena pojištěná věc, pro kterou bylo sjednáno pojištění na novou cenu, a její opotřebení nebo jiné znehodnocení
s přihlédnutím k případnému zhodnocení přesáhlo v době bezprostředně před vznikem pojistné události 70 %, vyplatí pojistitel plnění stanovené podle odst. 1) nebo 2) tohoto článku pouze do výše časové ceny, kterou měla pojištěná věc
v době bezprostředně před vznikem pojistné události.
4) Byla-li poškozena nebo zničena nemovitá věc, pro kterou bylo sjednáno pojištění na novou cenu, a oprávněná osoba do tří let od vzniku pojistné události neprokáže, že nemovitou věc opravila nebo znovupořídila nebo že tak činí, je pojistitel povinen vyplatit v případě:
a) poškození nemovité věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na její opravu sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků,
b) zničení nemovité věci plnění ve výši časové ceny, kterou měla nemovitá věc v době bezprostředně před vznikem pojistné události, sníženou o cenu využitelných zbytků.
5) Vznikla-li pojistná událost na zásobách nebo cenných věcech, vyplatí pojistitel v případě:
a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich opravu nebo úpravu sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,
b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi jejich pojistnou hodnotou v době bezprostředně před vznikem pojistné události a obvyklou cenou po znehodnocení,
c) zničení nebo ztráty částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich nové vyrobení nebo pořízení sníženou o cenu využitelných zbytků. Pojistitel vyplatí nižší z uvedených částek.
Plnění pojistitele stanovené podle odst. 5) tohoto článku nepřevýší částku, kterou by oprávněná osoba obdržela při prodeji zásob nebo cenných věcí v době bezprostředně před vznikem pojistné události.
6) Vznikla-li pojistná událost na ceninách, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich pořízení, nejvýše však částku, kterou by oprávněná osoba obdržela při jejich prodeji v době bezprostředně před vznikem pojistné události.
7) Pokud byly poškozeny, zničeny nebo ztraceny pojištěné vkladní a šekové knížky, platební karty a jiné obdobné dokumenty a cenné papíry, vyplatí pojistitel částku potřebnou na jejich umoření. Jestliže byly uvedené věci zneužity, vyplatí pojistitel částku, o kterou se majetek oprávněné osoby tímto zneužitím snížil. Pojistitel však neuhradí ušlé úroky a ostatní ušlé výnosy.
8) Vznikla-li pojistná událost na věcech zvláštní hodnoty, vyplatí pojistitel v případě:
a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich uvedení do původního stavu,
b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi obvyklou cenou v době bezprostředně před vznikem pojistné události a obvyklou cenou po pojistné události,
c) zničení nebo ztráty částku odpovídající obvyklé ceně věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události.
Plnění pojistitele stanovené podle odst. 8) písm. a) tohoto článku však nepřevýší částku vypočtenou podle odst. 8) písm. c) tohoto článku.
9) Pokud byly poškozeny, zničeny nebo ztraceny pojištěné písemnosti, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich opravu nebo znovupořízení, jestliže je oprávněná osoba vynaložila. Od této částky se odečte cena využitelných zbytků. Pokud oprávněná osoba výše uvedené náklady nevynaložila, vyplatí pojistitel částku odpovídající hodnotě materiálu.
10) Vznikla-li pojistná událost na věci pojištěné na jinou cenu, řídí se plnění pojistitele příslušnými ustanoveními pojistné smlouvy. Není-li ujednáno jinak, nesmí plnění pojistitele přesáhnout částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení věci sníženou o cenu využitelných zbytků.
11) Došlo-li k poškození nebo zničení budov nebo staveb, nebude brán zřetel na případnou ztrátu jejich umělecké nebo historické hodnoty.
12) Došlo-li k poškození, zničení nebo ke ztrátě pojištěných věcí tvořících celek (např. soubor, sbírka), nebude brán zřetel na znehodnocení celku, ale pouze
na poškození, zničení nebo ztrátu jednotlivých pojištěných věcí.
Článek IX. Výklad pojmů
Pojmy „požár“, „povodeň“, „vichřice“, „sesuv“, „náraz“, „vodovod“ a „sdružený živel“ se používají v pojistných smlouvách pro souhrnné označení skupin pojistných nebezpečí.
Pro účely pojištění podle těchto zvláštních pojistných podmínek platí tento výklad pojmů:
1) Za budovy se považují objekty nemovitého charakteru, které jsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi a které jsou určeny
k tomu, aby chránily lidi nebo věci před působením vnějších vlivů.
2) Za cenné věci se považují drahé kovy, perly a drahokamy a předměty z nich vyrobené.
3) Za cennosti se považují:
a) peníze, tj. platné tuzemské i cizozemské bankovky a mince,
b) ceniny, tj. poštovní známky, kolky, losy, jízdenky a kupony MHD, dobíjecí kupony do mobilních telefonů, dálniční známky, stravenky apod.,
c) vkladní a šekové knížky, platební karty a jiné obdobné dokumenty, cenné papíry.
4) Za kapalinu unikající z vodovodních zařízení se považuje voda, topná, klimatizační a hasicí média.
5) Krupobitím se rozumí pád kousků ledu vytvořených v atmosféře.
6) Za movité věci se považují zásoby a ostatní věci movité.
7) Za nemovité věci se považují budovy a ostatní stavby včetně stavebních součástí a příslušenství.
8) Za ostatní věci movité se nepovažují cennosti, cenné věci, věci zvláštní hodnoty a písemnosti.
9) Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se rozumí takový pohyb tělesa, který má znaky pádu způsobeného zemskou gravitací.
10) Písemnostmi se rozumí:
a) písemnosti, plány, obchodní knihy a obdobná dokumentace, kartotéky, výkresy, b) nosiče dat a záznamy na nich uložené, užívané pro vlastní potřebu pojistníka nebo pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě.
11) Poškozením věci se rozumí takové poškození, které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší částku odpovídající nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné věci.
12) Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje místo pojištění mimo koryto vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně je zaplavováno území při soustředěném odtoku srážkových vod.
13) Požár je oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Požárem není působení užitkového ohně a jeho tepla, žhnutí a doutnání
s omezeným přístupem vzduchu ani působení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil.
14) Průvodními jevy požáru se rozumí teplo a zplodiny hoření vznikající při požáru a dále působení hasební látky použité při zásahu proti požáru.
15) Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky, příplatky za letecké dodávky apod.
16) Za příslušenství budovy nebo stavby se považují věci, které jsou určeny
k tomu, aby byly s budovou nebo stavbou trvale užívány, a jsou zpravidla uvnitř nebo vně k budově nebo stavbě odmontovatelně připojeny (např. dřevěné obklady stěn, antény, EZS, EPS). Za příslušenství budovy se nepovažují venkovní přípojky, komunikace, zpevněné plochy, studny, septiky a jiné stavby či zařízení vně budovy.
17) Sesouváním nebo zřícením lavin se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí.
18) Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb hornin
z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních sil nebo lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu. Sesouváním půdy není klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti. Za sesouvání půdy se dále nepovažuje pokles rovinatého terénu nebo změny základových poměrů staveb, např. promrzáním, sesycháním, podmáčením půdy bez porušení rovnováhy svahu.
19) Soubor věcí tvoří jednotlivé věci, které mají stejný nebo podobný charakter nebo jsou určeny ke stejnému účelu.
20) Stavba je obecně širší technický pojem než budova. Za ostatní stavby se považují objekty nemovitého charakteru, které se od budov odlišují mj. tím, že jsou zpravidla nezastřešené (např. oplocení, zpevněné plochy, komunikace, inženýrské sítě, mosty).
21) Stavbami na vodních tocích se rozumí mosty, propustky, lávky, hráze, nádrže a další stavby, které tvoří konstrukci průtočného profilu toku nebo do tohoto profilu zasahují.
22) Za stavební součásti budovy nebo stavby se považují věci, které k ní podle své povahy patří a nemohou být odděleny, aniž se tím budova nebo stavba znehodnotí. Zpravidla jde o věci, které jsou k budově nebo stavbě pevně připojeny (např. okna, dveře, příčky, instalace, obklady, podlahy, malby stěn, tapety).
23) Za stavební součásti a příslušenství pojišťované jako samostatný předmět pojištění se považují stavební součásti a příslušenství budovy zřízené pojistníkem nebo pojištěným uvedeným v pojistné smlouvě na vlastní náklad na cizí budově.
24) Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na konstrukce budov. Za nadměrnou se považuje taková tíha sněhu nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje. Za škody způsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovažuje působení rozpínavosti ledu a prosakování tajícího sněhu nebo ledu.
25) Úderem blesku se rozumí přímé a bezprostřední působení energie blesku nebo teploty jeho výboje na věci. Škoda vzniklá úderem blesku musí být zjistitelná podle viditelných destrukčních účinků na věci nebo na budově, v níž byla věc v době pojistné události uložena. Úderem blesku není dočasné přepětí v elektrorozvodné nebo komunikační síti, k němuž došlo v důsledku působení blesku na tato vedení.
26) Užíváním věci se rozumí stav, kdy pojistník nebo pojištěný uvedený
v pojistné smlouvě mají movitou věc (nikoli nemovitou) po právu ve své moci a jsou oprávněni využívat její užitné vlastnosti.
27) Za věci zvláštní hodnoty se považují:
a) věci umělecké hodnoty (obrazy, grafická a sochařská díla, výrobky ze skla, keramiky a porcelánu, ručně vázané koberce, gobelíny apod.), jejichž hodnota není dána pouze výrobními náklady, ale i uměleckou kvalitou a autorem díla,
b) věci historické hodnoty, tj. věci, jejichž hodnota je dána tím, že mají vztah k historii, historické osobě či události apod.,
c) starožitnosti, tj. věci zpravidla starší než 100 let, které mají taktéž uměleckou hodnotu, případně charakter unikátu,
d) sbírky.
28) Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s a vyšší. Za škodu způsobenou vichřicí se dále považují i škody způsobené vržením jiného předmětu vichřicí na věc.
29) Vodovodním zařízením se rozumí:
a) potrubí pro přívod, rozvod a odvod vody včetně armatur a zařízení na ně připojených,
b) rozvody topných a klimatizačních systémů včetně těles a zařízení na ně připojených. Za vodovodní zařízení se nepovažují střešní žlaby a vnější dešťové svody.
30) Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající
v rozpínavosti plynů nebo par. Výbuchem se dále rozumí prudké vyrovnání tlaku (imploze). Výbuchem není aerodynamický třesk nebo výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru a jiných zařízení, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá.
31) Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.
32) Zásobami se rozumí materiál, zboží, nedokončená výroba (kromě nedokončené stavební výroby), polotovary, dokončené výrobky. Za zásoby se nepovažují cizí věci, cennosti, cenné věci, věci zvláštní hodnoty a písemnosti.
33) Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohyby zemské kůry, dosahující intenzity alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice MSK - 64, udávající makroseismické účinky zemětřesení, a to v místě pojištění (nikoli
v epicentru).
34) Znehodnocením věci se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž věc lze i nadále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Znehodnocením věci se sníží její hodnota.
35) Zničením věci se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž věc již nelze dále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Za zničení bude považováno i takové poškození, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly částku odpovídající nákladům na znovupořízení dané věci.
36) Ztrátou věci se rozumí stav, kdy oprávněná osoba pozbyla nezávisle na své vůli možnost s věcí disponovat.
Článek X.
Závěrečné ustanovení
Tyto zvláštní pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005.
Zvláštní pojistné podmínky P-600/05
pro pojištění odpovědnosti za škodu
Článek I.
Pojistná nebezpečí a rozsah pojištění
1) Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného za škodu vzniklou jinému v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného, které jsou uvedeny v pojistné smlouvě.
2) Z pojištění odpovědnosti za škodu podle těchto pojistných podmínek má pojištěný právo, aby pojistitel uhradil:
a) v případě vzniku pojistné události:
i) škodu na zdraví nebo na životě,
ii) škodu na věci jejím poškozením, zničením nebo ztrátou,
iii) jinou majetkovou škodu vyplývající ze škody podle bodu i) a ii), pokud byl proti pojištěnému uplatněn oprávněný nárok na náhradu škody,
b) náklady nutné k právní ochraně pojištěného proti uplatněnému nároku na náhradu škody v rozsahu článku III.
3) Pojištění se vztahuje i na odpovědnost pojištěného za škody vyplývající z vlastnictví, držby nebo jiného oprávněného užívání nemovitosti sloužící k výkonu činnosti uvedené v pojistné smlouvě.
4) Pojištění se vztahuje i na náhradu nákladů léčení vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči v důsledku zaviněného protiprávního jednání pojištěného, jestliže z odpovědnosti za škodu na zdraví, ke které se tyto náklady vážou, vznikl nárok na plnění z pojištění podle těchto pojistných podmínek.
5) Pouze je-li to ujednáno v pojistné smlouvě, pojištění se vztahuje
na odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku a za škodu způsobenou vadou vykonané práce, která se projeví po jejím předání (dále jen „odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku“).
Článek II. Pojistná událost
1) Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu, která nastala v souvislosti s činností nebo vztahem uvedenými v článku I. odst. 1) a se kterou je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.
2) Pojistitel je povinen poskytnout pojistné plnění za předpokladu, že právní skutečnost, v jejímž důsledku škoda vznikla, nastala v době trvání pojištění.
3) Je-li tak v pojistné smlouvě ujednáno, je odchylně od předchozího odstavce pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění za předpokladu, že jsou současně splněny následující podmínky:
a) právní skutečnost, v jejímž důsledku škoda vznikla, nastala po datu uvedeném v pojistné smlouvě (retroaktivní datum),
b) poškozený poprvé písemně uplatnil nárok na náhradu škody proti pojištěnému v době trvání pojištění,
c) pojištěný uplatnil nárok na plnění vůči pojistiteli do 60 dní po zániku pojištění.
4) Více nároků na náhradu škody vyplývajících z jedné příčiny nebo z více příčin, které spolu časově, místně nebo jinak přímo souvisí, se považuje za jednu pojistnou událost, a to nezávisle na počtu poškozených osob.
5) Rozhoduje-li o náhradě škody nebo její výši soud nebo jiný oprávněný orgán, je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění podle článku I. odst. 2) písm. a) až poté, kdy mu bylo doručeno pravomocné rozhodnutí tohoto orgánu.
Článek III.
Náklady právní ochrany
1) Pokud pojištěný splnil všechny povinnosti uložené mu příslušnými právními předpisy, pojistnými podmínkami a pojistnou smlouvou, je pojistitel povinen uhradit náklady:
a) řízení o náhradě škody před příslušným orgánem, pokud bylo nutné
ke zjištění odpovědnosti pojištěného nebo výše náhrady škody, a náklady právního zastoupení pojištěného v tomto řízení, a to ve všech stupních,
b) na obhajobu v trestním řízení (tj. v přípravném řízení i v řízení před soudem ve všech stupních) vedeném proti pojištěnému v souvislosti se škodnou událostí,
c) mimosoudního projednávání nároku poškozeného na náhradu škody, pokud se k tomu písemně zavázal.
2) Náklady právního zastoupení a obhajoby podle odst. 1) tohoto článku, které přesahují mimosmluvní odměnu advokáta v České republice stanovenou příslušnými právními předpisy, pojistitel uhradí pouze v případě, že se k tomu písemně zavázal.
3) Pojistitel nehradí náklady podle odst. 1) tohoto článku, jestliže byl pojištěný v souvislosti se škodnou událostí uznán vinným úmyslným trestným činem. Pokud již pojistitel tyto náklady uhradil, má proti pojištěnému právo na vrácení vyplacené částky.
Článek IV.
Výluky z pojištění
1) Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou:
a) úmyslně nebo převzatou nad rámec stanovený právním předpisem,
b) v souvislosti s vlastnictvím nebo provozem motorových vozidel, drážních vozidel, letadel nebo plavidel všeho druhu, jakož i letišť, přístavů, přístavišť, drah nebo lanovek všeho druhu,
c) sesedáním nebo sesouváním půdy, erozí, průmyslovým odstřelem nebo v důsledku poddolování,
d) na lukách, stromech, zahradních, polních a lesních kulturách pasoucím se hospodářským zvířetem nebo zvěří,
e) formaldehydem, azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest, umělým minerálním vláknem nebo toxickou plísní,
f) zavlečením nebo rozšířením nakažlivé choroby lidí, zvířat nebo rostlin,
g) genetickými změnami organismu nebo geneticky modifikovanými organismy,
h) působením magnetických nebo elektromagnetických polí,
i) v souvislosti s činností, při které právní předpis stanoví, že pojištění vznikne bez uzavření pojistné smlouvy na základě jiných skutečností,
j) prodlením se splněním smluvní povinnosti,
k) při přepravě, z přepravních nebo zasílatelských smluv,
l) na věci, kterou pojištěný užívá neoprávněně,
m) z vlastnictví nebo provozování skládek nebo úložišť odpadů včetně likvidace odpadů,
n) při profesionální sportovní činnosti,
o) na zdraví nebo na životě aktivním účastníkům organizované sportovní soutěže, kromě soutěže organizované školou nebo školským zařízením,
p) odcizením věci ve střeženém objektu při zajišťování ostrahy majetku,
q) přerušením, omezením nebo kolísáním dodávek elektřiny, plynu, vody nebo tepla,
r) v souvislosti s nakládáním se střelivem, pyrotechnikou, výbušninami, stlačenými nebo zkapalněnými plyny, nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky nebo nebezpečnými odpady,
s) znečištěním životního prostředí, pokud škodu nezpůsobila náhlá a nahodilá porucha ochranného zařízení,
t) v důsledku právní skutečnosti, o které pojištěný v době uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět,
u) v souvislosti s činností pojištěného, kterou vykonává neoprávněně.
2) Není-li ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na:
a) odpovědnost za škodu způsobenou na movité věci, kterou pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti,
b) odpovědnost za škodu způsobenou na movité věci, kterou pojištěný oprávněně užívá,
c) náhradu nákladů léčení vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči poskytovanou zaměstnanci pojištěného, který utrpěl tělesnou újmu
v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
d) odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s činností, při které právní předpis ukládá povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu.
3) Pojistitel neposkytne plnění za:
a) odpovědnost pojištěného za vady (záruky),
b) způsobenou ekologickou újmu,
c) pokuty, penále či jiné smluvní, správní nebo trestní sankce nebo jiné platby, které mají represivní, exemplární nebo preventivní charakter,
d) náhradu nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti,
e) náhradu škody přiznanou soudem ve Spojených státech amerických nebo Kanadě nebo přiznanou na základě práva Spojených států amerických nebo Kanady.
4) Pojistitel neuhradí škodu, za kterou pojištěný odpovídá:
a) svému manželu, sourozenci nebo příbuzným v řadě přímé nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti,
b) svým společníkům nebo jejich manželům, sourozencům nebo příbuzným
v řadě přímé nebo osobám, které žijí se společníkem ve společné domácnosti,
c) právnické osobě, se kterou je majetkově propojen.
Článek V.
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
1) Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku se vztahuje
na škody, které byly způsobeny výrobky uvedenými na trh v době trvání pojištění. Pojištění se vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, který byl uveden na trh v době před počátkem pojištění, pouze je-li to ujednáno
v pojistné smlouvě.
2) Pojištění se vedle výluk uvedených v článku IV. nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou výrobkem:
a) který nebyl dostatečně testován podle uznávaných pravidel vědy a techniky nebo způsobem stanoveným právním předpisem,
b) který pojištěný získal za podmínek, které mu brání uplatnit právo na náhradu škody vůči jinému odpovědnému subjektu v souladu s právními předpisy,
c) který je z technického hlediska bez vady, ale nedosahuje avizovaných funkčních parametrů,
d) který na žádost poškozeného pojištěný změnil nebo instaloval do jiných podmínek, než pro které je určen,
e) který je součástí vzdušného dopravního prostředku,
f) jehož součástí jsou látky pocházející z lidského těla nebo z těchto látek získané deriváty nebo biosyntetické výrobky.
3) Pojistitel neposkytne plnění za:
a) škodu na vadném výrobku,
b) náklady vzniklé při kontrole nebo opravě výrobku,
c) vrácení plateb získaných za výrobek,
d) náklady na stažení výrobku z trhu,
e) škodu způsobenou vadou projektové činnosti ve výstavbě,
f) škodu způsobenou tabákem nebo tabákovým výrobkem,
g) škody vzniklé spojením nebo smísením vadného výrobku s jinou věcí a škody vzniklé dalším zpracováním nebo opracováním vadného výrobku, s výjimkou škody způsobené konečnému uživateli vlastnostmi takto vzniklé věci,
h) náklady na odstranění, demontáž, vyjmutí nebo uvolnění vadných výrobků a náklady na montáž, připevnění nebo osazení bezvadných výrobků,
i) škody vzniklé závadností věcí, které byly vyrobeny nebo zpracovány pomocí vadného stroje dodaného, montovaného nebo udržovaného pojištěným,
s výjimkou škody způsobené konečnému uživateli vlastnostmi takto vzniklé věci.
Článek VI.
Povinnosti pojištěného
1) Nastane-li škodná událost, má pojištěný zejména následující povinnosti:
a) písemně bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že poškozený uplatnil proti němu právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti
za vzniklou škodu, k požadované náhradě škody a její výši,
b) písemně bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že v souvislosti se škodnou událostí bylo proti němu nebo jeho zaměstnanci (členu) zahájeno soudní (občanskoprávní i trestní) nebo rozhodčí řízení, a informovat
o průběhu a výsledcích řízení,
c) nesmí bez souhlasu pojistitele uhradit ani se zavázat k úhradě promlčené pohledávky nebo její části,
d) nesmí bez souhlasu pojistitele zcela nebo zčásti uznat nárok z titulu odpovědnosti za škodu.
2) Pojištěný má v řízení o náhradě škody vedeném proti němu zejména následující povinnosti:
a) postupovat v souladu s pokyny pojistitele,
b) nesmí bez souhlasu pojistitele uzavřít soudní smír,
c) vznést námitku promlčení,
d) na pokyn pojistitele podat opravný prostředek,
e) postupovat tak, aby nezavdal příčinu k vydání rozsudku pro zmeškání nebo pro uznání.
3) Porušil-li pojištěný některou z povinností uvedených v odst. 1) písm. a), b)
a d) a v odst. 2) písm. a), b) a e) tohoto článku a toto porušení mělo vliv na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.
4) Pojistitel není povinen plnit, jestliže pojištěný porušil některou z povinností uvedených v odst. 1) písm. c) a v odst. 2) písm. c) a d) tohoto článku.
Článek VII. Pojistné plnění
1) Pojistitel uhradí za pojištěného škodu z jedné pojistné události maximálně do výše limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě. Limit pojistného plnění stanoví na svou odpovědnost pojistník.
2) Na úhradu všech pojistných událostí vzniklých během jednoho pojistného roku poskytne pojistitel pojistné plnění do výše dvojnásobku limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě. Je-li pojištění sjednáno na dobu kratší než jeden pojistný rok, poskytne pojistitel pojistné plnění do výše limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě.
3) Výše úhrady nákladů právní ochrany podle článku III. spolu s poskytnutým pojistným plněním z jedné pojistné události může dosáhnout maximálně výše limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě.
4) Za škodu způsobenou na klenotech a jiných cennostech, jakož i na věcech umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty (např. obrazy, sochy, sbírky známek) je pojistitel povinen poskytnout plnění nejvýše do částky
100 000 Kč za jednu takovou věc (sbírku) a za škodu na penězích, směnkách, cenných papírech a ceninách nejvýše do celkové částky 100 000 Kč.
Článek VIII. Výklad pojmů
Pro účely pojištění podle těchto pojistných podmínek platí následující výklad pojmů:
1) Jinou majetkovou škodou se rozumí zejména ušlý zisk a náklady poškozeného, které nejsou škodou na zdraví, na životě nebo na věci, ale vznikly v souvislosti
s ní (např. náklady na likvidaci zničené věci nebo na odtah vozidla, půjčovné
za náhradní vozidlo, stornopoplatky za zrušení zájezdu v důsledku škody na zdraví).
2) Objednanou činností se rozumí zejména zpracování, oprava, úprava, prodej, úschova, uskladnění nebo poskytnutí odborné pomoci.
3) Ochranným zařízením se rozumí zařízení sloužící k ochraně před škodlivým působením látek na životní prostředí. Náhlou a nahodilou poruchou ochranného zařízení se rozumí náhlá a nahodilá porucha způsobená vnitřní závadou zařízení, kterou pojištěný nemohl předpokládat ani při řádné péči.
4) Poddolováním se rozumí důsledky lidské činnosti spočívající v hloubení podzemních štol, šachet, tunelů a obdobných podzemních staveb.
5) Poškozením věci se rozumí změna stavu věci, kterou je objektivně možné odstranit ekonomicky účelnou opravou, nebo změna stavu věci, kterou objektivně nelze odstranit ekonomicky účelnou opravou, přesto však je věc použitelná k původnímu účelu.
6) Xxxxxxxxxx osobou, se kterou je pojištěný majetkově propojen, se rozumí:
a) právnická osoba, ve které má pojištěný větší než 50% majetkovou účast,
b) právnická osoba, která má v pojištěném větší než 50% majetkovou účast,
c) právnická osoba, ve které má větší než 50% majetkovou účast subjekt, který má větší než 50% majetkovou účast zároveň v pojištěném.
7) Profesionální sportovní činností se rozumí sportovní činnost, kterou sportovci vykonávají za úplatu, jakož i příprava k této činnosti.
8) Předáním vykonané práce je její předání objednateli nebo jiné oprávněné osobě po jejím provedení.
9) Sesedáním půdy se rozumí klesání zemského povrchu směrem do středu země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.
10) Sesouváním půdy se rozumí pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením zemské tíže nebo lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu.
11) Společníkem se rozumí společník obchodní společnosti, který je zapsán v obchodním rejstříku.
12) Uvedením na trh je okamžik, kdy je výrobek na trhu poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva.
13) Užíváním věci se rozumí stav, kdy pojištěný má věc ve své dispozici a využívá její užitné vlastnosti.
14) Vadou výrobku je stav, kdy výrobek z hlediska bezpečnosti jeho užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na:
a) prezentaci výrobku včetně poskytnutých informací nebo
b) předpokládaný účel, ke kterému má výrobek sloužit, nebo
c) dobu, kdy byl výrobek uveden na trh.
15) Výrobkem se rozumí jakákoli movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování (včetně obalu
a návodu k použití) a je určena k uvedení na trh; a to i tehdy, je-li součástí nebo příslušenstvím jiné movité nebo nemovité věci. Za výrobek se považuje např.
i elektřina.
16) Znečištěním životního prostředí se rozumí poškození životního prostředí či jeho složek (např. kontaminace půdy, hornin, ovzduší, povrchových
a podzemních vod, živých organismů – flóry a fauny). Za škodu způsobenou znečištěním životního prostředí se považuje i následná škoda, která vznikla
v příčinné souvislosti se znečištěním životního prostředí (např. úhyn ryb a zvířat v důsledku kontaminace vod, zničení úrody plodin v důsledku kontaminace půdy, ušlý zisk). Kontaminací se rozumí zamoření, znečištění či jiné zhoršení jakosti, bonity nebo kvality jednotlivých složek životního prostředí.
17) Zničením věci se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možné odstranit ekonomicky účelnou opravou a pro kterou věc již nelze dále používat k původnímu účelu.
18) Ztrátou věci se rozumí stav, kdy poškozený ztratil nezávisle na své vůli možnost s věcí disponovat.
Článek IX.
Závěrečné ustanovení
Tyto zvláštní pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005.
Dodatkové pojistné podmínky P-500/11
pro pojištění podnikatelských rizik – TREND
ČÁST 1.
Článek I.
Společná ustanovení
1) Pro účely tohoto pojištění se za cennosti dále považují i cenné věci a drobné luxusní předměty, jejichž hodnota přesahuje 10 tis.Kč za jeden kus (luxusní hodinky, luxusní plnicí pera, luxusní brýle apod.); netýká se elektroniky.
2) Pro účely tohoto pojištění jsou věci zvláštní hodnoty dále nazývány jako umělecká díla a starožitnosti.
3) Za mobilní elektronické zařízení se považuje takové zařízení, které je určeno převážně pro práci v terénu a je buď přenosné nebo pevně instalované ve vozidle. Za mobilní elektronické zařízení se nepovažují kalkulátory, kapesní počítače (PDA), komunikátory, navigační systémy (GPS), diáře, mobilní telefony, pagery, kamery a fotoaparáty.
4) Pro mobilní elektronické zařízení je místem pojištění území České republiky. Pojištění v tomto rozsahu se týká pouze mobilního elektronického zařízení, které bylo takto specifikováno v pojistné smlouvě.
5) Bylo-li sjednáno pojištění věcí v místech podle podnikatelské činnosti, týká se toto pojištění věcí nacházejících se v místě na území České republiky, pokud se v okamžiku vzniku pojistné události pojištěné věci nacházejí v tomto místě v přímé souvislosti s realizací konkrétní zakázky pojištěného v rámci výkonu jeho podnikatelské činnosti.
6) Vznikne-li v jednom místě pojištění pojistná událost na více předmětech pojištění působením téhož pojistného nebezpečí, podílí se oprávněná osoba na pojistném plnění pouze jednou, a to nejvyšší ze spoluúčastí sjednaných pro pojištění, ze kterých pojistná událost nastala. To neplatí, pokud je
pro oprávněnou osobu výhodnější podílet se na pojistném plnění všemi dohodnutými spoluúčastmi. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije pro pojistné události z pojištění odpovědnosti.
7) Pojištění se nevztahuje na seno nebo slámu a ani na budovy a stavby, v nichž je seno nebo sláma uloženo. Dále se pojištění nevztahuje na movité věci uložené v budovách nebo stavbách, v nichž je současně uloženo seno nebo sláma.
Článek II. Živelní pojištění
1) Bylo-li sjednáno základní pojištění „požár“, je současně sjednáno i doplňkové pojištění „náraz“.
2) Pojištění se vztahuje i na škody vzniklé působením kouře, který v důsledku náhlé a nahodilé události unikl z technického zařízení v místě pojištění. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé dlouhodobým působením kouře unikajícího v důsledku poškozeného nebo nedokonale fungujícího odtahového zařízení. Pojištění se rovněž nevztahuje na škody vzniklé působením agresivních plynů, které vznikly při výrobním procesu nebo spalováním mimo místo pojištění a pronikly do něho v důsledku změny klimatických podmínek
(změna směru větru, zhoršení rozptylových podmínek).
3) Pojištění se vztahuje i na škody vzniklé následkem aerodynamického třesku při přeletu nadzvukového letadla.
4) V doplňkovém živelním pojištění se za nemovité věci považují budovy, ostatní stavby a vlastní stavební součásti a příslušenství; za movité věci se považují zásoby, ostatní vlastní věci movité, cizí věci užívané, cizí věci převzaté, cennosti, umělecká díla a starožitnosti a písemnosti.
5) Bylo-li sjednáno doplňkové živelní pojištění, týká se toto pojištění pouze těch věcí, které jsou pojištěny v rámci základního živelního pojištění.
Limit do 100 000 Kč – uložení v uzamčené bezpečnostní nehořlavé schránce z
6) Plnění pojistitele za pojistné události vzniklé působením povodně nebo záplavy v jednom místě pojištění je omezeno limitem plnění pro místo pojištění sjednaným v pojistné smlouvě (dále jen „celkový limit plnění pro místo pojištění“).
7) Plnění pojistitele za pojistné události vzniklé působením povodně nebo záplavy ve všech místech pojištění sjednaných v rámci pojistné smlouvy je omezeno limitem plnění sjednaným v pojistné smlouvě (dále jen „celkový limit plnění pro případ škod vzniklých působením povodně nebo záplavy za pojistnou smlouvu“).
8) Bylo-li sjednáno pojištění cenností, jsou pojistník a pojištěný dále povinni tyto věci zabezpečit způsobem uvedeným níže, popř. způsobem vyššího stupně. Předepsané způsoby zabezpečení cenností pro živelní pojištění:
Limit do 30 000 Kč – uložení v uzamčené bezpečnostní nehořlavé schránce (pokladna, příruční trezor).
ocelového plechu tloušťky min. 2 mm.
Limit nad 100 000 Kč – uložení v uzavřeném úschovném objektu, za který se
považují trezory s požární odolností min. 60 DIS dle ČSN EN 1047-1 a bezpečnostní třídy min. BT0.
Mělo-li porušení této povinnosti podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, je pojistné plnění omezeno limitem, který odpovídá skutečnému způsobu zabezpečení v době vzniku pojistné události.
9) Bylo-li sjednáno pojištění budov, vzniká právo na pojistné plnění i za škody na ostatních stavbách, které náleží k pojištěným budovám, a to do výše 1 %
z horní hranice plnění sjednané pro budovy, maximálně však 100 000 Kč. Toto platí pouze v případě, že škoda byla způsobena pojistným nebezpečím, proti kterému je pojištění nemovitých věcí sjednáno. Pojištění se však netýká škod způsobených tíhou sněhu nebo námrazy.
10) Bylo-li sjednáno pojištění movitých věcí, vzniká oprávněné osobě právo na pojistné plnění i za poškození nebo zničení cenností, a to až do výše 1% z horní hranice plnění sjednané pro movité věci, maximálně však 20 000 Kč. Toto platí pouze v případě, že škoda byla způsobena pojistným nebezpečím,
proti kterému je pojištění movitých věcí sjednáno. Předpokladem vzniku práva na plnění je skutečnost, že cennosti byly uloženy v bezpečnostní nehořlavé uzavřené schránce (např. pokladna, příruční trezor).
11) Vznikne-li škodná událost následkem vichřice nebo v přímé souvislosti
s vichřicí do 10 dnů po sjednání pojištění, není pojistitel z této škodné události povinen poskytnout pojistné plnění.
12) Pojistník i pojištěný je povinen udržovat v provozuschopném stavu požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, a to minimálně na stejné úrovni jako v době uzavření pojistné smlouvy.
Článek III.
Pojištění pro případ odcizení
1) Odchylně od ZPP P-200/05, čl. IX., odst. 11 se ujednává, že osobou pověřenou přepravou peněz nebo cenin může být pouze zaměstnanec pojistníka nebo pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě starší 18 let, způsobilý
k právním úkonům, bezúhonný, spolehlivý, fyzicky zdatný, který není pod vlivem alkoholu či jiných psychotropních nebo omamných látek.
2) Pro věci umístěné ve výlohách se sjednává limit ve výši 10 % z horní hranice plnění sjednané pro daný předmět pojištění, na kterém vznikla pojistná událost odcizením.
3) Bylo-li odcizeno mobilní elektronické zařízení z motorového vozidla, vzniká pojištěnému právo na plnění pouze v případě, pokud:
a) motorové vozidlo, z něhož bylo zařízení odcizeno, bylo uzamčeno, mělo uzavřená okna a mělo pevnou střechu,
b) odcizené zařízení bylo v době vzniku škody umístěno v zavazadlovém prostoru a nebylo zvnějšku viditelné nebo bylo umístěno v uzamčené příruční schránce vozidla,
c) škoda vznikla v době od 6.00 do 22.00 hod.; ustanovení tohoto bodu neplatí, pokud bylo motorové vozidlo odstaveno v uzamčené garáži nebo na hlídaném parkovišti.
4) Bylo-li odcizeno mobilní elektronické zařízení z motorového vozidla, podílí se oprávněná osoba na pojistném plnění spoluúčastí ve výši 25% z pojistného plnění, minimálně však spoluúčastí sjednanou v pojistné smlouvě.
Článek IV.
Pojištění pro případ vandalismu
1) V doplňkovém pojištění pro případ vandalismu se za nemovité věci považují budovy, ostatní stavby a vlastní stavební součásti a příslušenství; za movité věci se považují zásoby, ostatní vlastní věci movité, cizí věci užívané, cizí věci převzaté, cennosti, umělecká díla a starožitnosti a písemnosti.
2) Bylo-li sjednáno doplňkové pojištění pro případ vandalismu, týká se toto pojištění pouze těch věcí, které jsou pojištěny v rámci základního pojištění pro případ odcizení.
3) Je-li sjednáno pojistné nebezpečí vandalismus, tak se odchylně od ZPP P-200/05, čl. V., odst. 1, písm. a) ujednává, že se pojištění vztahuje i na škodu způsobenou úmyslným poškozením vnějšího obvodového pláště budovy malbami, nástřiky nebo polepením. Pojistitel poskytne plnění pouze z jedné pojistné události nastalé v průběhu pojistného roku, a to do výše maximálně 20 000Kč v rámci limitu pojistného plnění pro pojistnou událost vzniklou v důsledku vandalismu.
Článek V. Pojištění skla
1) Je-li sjednáno pojištění skla, pojištění se vztahuje i na světelné reklamy, světelné nápisy, včetně jejich elektrické instalace a nosné konstrukce, skleněné pulty, vitríny a skleněné stěny uvnitř budovy. Jde o vlastní i cizí skla.
2) Bylo-li pojištěné sklo rozbito v přímé souvislosti s odcizením věcí pojištěných pro případ odcizení, neuplatní pojistitel spoluúčast sjednanou k pojištění skla.
3) Odchylně od ZPP P-250/05, článku VIII., odst. 1 se sklem rozumí i obyčejné sklo tloušťky menší než 5 mm.
Článek VI.
Pojištění věcí během silniční dopravy
1) Evropou se pro účely tohoto pojištění rozumí geografická oblast Evropy s výjimkou států bývalého Sovětského svazu (avšak včetně Litvy, Lotyšska
a Estonska), Albánie a Turecka.
2) Bylo-li motorové vozidlo odstaveno v uzamčené garáži nebo na hlídaném a střeženém parkovišti, vzniká pojištěnému v případě odcizení pojištěné věci z vozidla nebo odcizení vozidla právo na pojistné plnění i tehdy, pokud
k odcizení došlo v době od 22.00 do 06.00 hod.
Článek VII.
Pojištění odpovědnosti za škodu
1) Pojištění se vztahuje i na regresní náhradu, kterou je pojištěný povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění, pokud v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo
ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění, jestliže z odpovědnosti za škodu na zdraví, ke které se tyto náklady vážou,
vznikl nárok na plnění z pojištění podle těchto pojistných podmínek.
2) Je-li tak ujednáno v pojistné smlouvě, vztahuje se pojištění i na odpovědnost za škodu způsobenou:
a) na movité věci, kterou pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti (typ D). Toto pojištění se nevztahuje na škodu na převzatých živých zvířatech. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se dále nevztahuje na škodu na převzatých motorových vozidlech;
b) na movité věci, kterou pojištěný oprávněně užívá, s výjimkou škody způsobené na užívaném motorovém vozidle (typ E),
c) vynaložením oprávněných nákladů léčení zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči poskytovanou zaměstnanci pojištěného, který utrpěl tělesnou újmu
v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (typ G). Toto dodatkové pojištění se vztahuje obdobně i na regresní náhradu, kterou je pojištěný povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění, pokud v důsledku jeho
zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění zaměstnanci pojištěného, který utrpěl tělesnou újmu v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
3) Je-li sjednáno dodatkové pojištění odpovědnosti za škodu na věci, kterou pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti (typ D), je pojištěný povinen převzaté věci uložit a zabezpečit podle jejich charakteru a hodnoty tak, aby toto zabezpečení minimálně odpovídalo předepsaným způsobům zabezpečení ve smyslu části 2. těchto dodatkových pojistných podmínek. Došlo-li ke ztrátě věci krádeží a mělo-li porušení této povinnosti podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, je pojistné plnění omezeno limitem uvedeným v části 2. těchto dodatkových pojistných podmínek odpovídajícím skutečnému způsobu zabezpečení v době vzniku pojistné události.
4) Je-li dodatkové pojištění odpovědnosti za škodu na věci, kterou pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti rozšířeno i na škody vzniklé na převzatých motorových vozidlech, vztahuje se pojištění odchylně od čl. IV. odst. 1) písm. b) ZPP P-600/05 také na odpovědnost za škodu způsobenou
na převzatém motorovém vozidle v souvislosti s provozem motorových vozidel. Pokud ke škodě došlo při dopravní nehodě, je podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění splnění povinností ve vztahu k oznámení dopravní nehody, případně sepsání záznamu o dopravní nehodě vyplývajících z obecně závazných právních předpisů.
5) Dodatková pojištění (typ D, E a G) se sjednávají s omezeným limitem plnění v rámci limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění. Omezený limit plnění je horní hranicí plnění pojistitele pro jednu pojistnou událost nastalou z dodatkového pojištění. Plnění vyplacená z pojistných událostí nastalých z dodatkového pojištění během jednoho pojistného roku nesmí přesáhnout dvojnásobek omezeného limitu plnění. Je-li pojištění sjednáno
na dobu kratší než jeden pojistný rok, poskytne pojistitel plnění z dodatkového pojištění do výše omezeného limitu plnění uvedeného v pojistné smlouvě.
6) Je-li v pojistné smlouvě sjednáno samostatné připojištění odpovědnosti za škodu způsobenou požárem a jeho průvodními jevy nebo výbuchem (typ H) je horní hranice plnění dána jako součet limitu pojistného plnění sjednaného
v rámci obecné odpovědnosti (viz základní pojištění) a částky, o kterou byl limit pojistného plnění zvýšen (viz připojištění typu H).
7) Je-li v pojistné smlouvě sjednáno samostatné připojištění odpovědnosti za škodu způsobenou požárem a jeho průvodními jevy nebo výbuchem (typ H)
a dojde ke škodě, která byla způsobena působením některým z těchto nebezpečí, podílí se oprávněná osoba na pojistném plnění spoluúčastí sjednanou v tomto samostatném připojištění.
8) Ujednává se, že článek V. odst. 3) písm. g) Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu se ruší.
9) Je-li sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, vztahuje se pojištění i na odpovědnost za škody způsobené salmonelózou.
10) Odchylně od ustanovení ZPP P-600/05, čl. IV., odst. 1, písm. r) se pojištění odpovědnosti vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti
s nakládáním se stlačenými nebo zkapalněnými plyny používanými v rámci podnikatelské činnosti pojištěného. Pojistitel poskytne pojistné plnění do výše sjednaného limitu pro pojištění odpovědnosti za škodu, maximálně však
5 000 000 Kč z jedné a všech pojistných událostí vzniklých v průběhu pojistného roku v rámci limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění odpovědnosti za škodu.
Článek VIII.
Pojištění přerušení nebo omezení provozu
1) Pro pojištění přerušení nebo omezení provozu (dále jen „přerušení provozu“) platí příslušná ustanovení Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti, Zvláštních pojistných podmínek pro živelní pojištění, Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění pro případ odcizení a tyto dodatkové pojistné podmínky.
2) Předmětem pojištění je následná škoda způsobená přerušením provozu z důvodu:
a) věcné škody; za věcnou škodu se považuje škoda vzniklá působením některého z pojistných nebezpečí vymezených v pojistné smlouvě – v části pojištění pro případ přerušení nebo omezení provozu, a to na:
i) věcech pojištěných touto pojistnou smlouvou v místě pojištění,
ii) budově, v níž se nachází místo pojištění, nebo na jejím zařízení, v jejímž důsledku došlo k přerušení provozu pojištěného. Za věcnou škodu se však nepovažuje škoda vzniklá na písemnostech, cennostech, uměleckých dílech a starožitnostech.
b) úředního zásahu; úředním zásahem se rozumí rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu státní moci nebo veřejné správy, v jehož důsledku došlo k přerušení provozu pojištěného v místě pojištění. Pro tyto případy se
neuplatní výluka uvedená v čl. VII. odst. 1) písm. b) VPP P-100/09. Pojištění se však nevztahuje na případy, kdy k úřednímu zásahu došlo v souvislosti
s porušením právní povinnosti ze strany pojištěného.
3) Následnou škodou se rozumí:
a) zisk z činnosti uvedené v pojistné smlouvě, kterého by pojištěný jinak dosáhl za dobu přerušení provozu, nejdéle však za dobu ručení (dále jen „ušlý zisk“) a
b) stálé náklady, které musí pojištěný bezpodmínečně vynakládat během doby trvání přerušení provozu, aby bylo možné co nejdříve obnovit provoz
v původním rozsahu, nejdéle však za dobu ručení (dále jen „stálé náklady“).
4) Pojištění přerušení provozu se nevztahuje na případy přerušení provozu
k němuž došlo v důsledku omezení nebo přerušení dodávek elektrické energie, vody, plynu, tepla nebo jiných médií.
5) Ve smyslu Zvláštních pojistných podmínek pro živelní pojištění se základní rozsah „požár“ vztahuje na požár a jeho průvodní jevy, výbuch, úder blesku, náraz nebo zřícení letadla, jeho části nebo jeho nákladu (viz ZPP P-150/05, čl. II., odst. 1); za „ostatní živelní nebezpečí“ se považují povodeň, vichřice, sesuv, náraz, vodovod (viz ZPP P-150/05, článek II., odst. 2).
6) Ve smyslu Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění pro případ odcizení se za „odcizení“ považují krádež, při které pachatel prokazatelně překonal překážky chránicí pojištěnou věc před odcizením nebo loupež (viz ZPP
P-200/05, článek II., odst. 1).
7) Pojistnou událostí z pojištění přerušení provozu je vznik následné škody způsobené přerušením provozu z důvodu věcné škody nebo úředního zásahu ve smyslu odst. 2), k nimž došlo v době trvání pojištění.
8) Pojištěný je zejména povinen:
a) vést řádnou evidenci o přerušení provozu, která bude obsahovat nezbytné údaje o příčině a době přerušení provozu a hospodaření v době přerušení provozu (např. o výši tržeb a nákladech na snížení škody),
b) umožnit pojistiteli kontrolu hospodaření a plnění opatření vedoucích
k urychlenému a úplnému obnovení přerušeného provozu, a to po celou dobu přerušení provozu,
c) učinit veškerá opatření směřující k tomu, aby se následná škoda nezvětšovala.
9) Mělo-li porušení povinností uvedených v odst. 8) tohoto článku podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení
na rozsah jeho povinnosti plnit.
10) V případě přerušení provozu vzniká pojištěnému právo, není-li ujednáno jinak, aby mu pojistitel vyplatil pojistné plnění za následnou škodu vzniklou za dobu přerušení provozu, nejdéle však za dobu stanovenou jako doba ručení.
11) V případě omezení provozu vzniká pojištěnému právo, není-li ujednáno jinak, aby mu pojistitel vyplatil plnění podle odst. 10) tohoto článku snížené ve stejném poměru, v jakém jsou nedosažené průměrné měsíční příjmy za dobu omezení provozu k průměrným měsíčním příjmům dosaženým za období tří kalendářních měsíců před vznikem věcné škody.
12) Pojistitel neposkytne pojistné plnění za následnou škodu v místě pojištění, ve kterém nebyly pojištěné věci pojištěny proti pojistnému nebezpečí, které způsobilo přerušení provozu a bylo zahrnuto v rozsahu věcné škody.
13) Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, sjednává se doba ručení v délce tří měsíců.
14) Horní hranice plnění je určena limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě, který:
a) stanoví na svou odpovědnost pojistník,
b) je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých v jednom pojistném roce.
15) Přerušení provozu začíná:
a) okamžikem vzniku věcné škody, nebo
b) počátkem účinnosti úředního zásahu.
16) Přerušení provozu končí:
a) okamžikem, kdy jsou věci, na kterých vznikla škoda, uvedeny do stavu, který umožňuje pokračovat v provozu v rozsahu, jaký byl možný bezprostředně před vznikem věcné škody, nebo
b) ukončením účinnosti úředního zásahu, v jehož důsledku došlo k přerušení provozu.
17) Pojištěný se na pojistném plnění podílí částkou, která odpovídá plnění pojistitele za počet dní stanovený v pojistné smlouvě jako časová spoluúčast. Pokud doba přerušení provozu nepřesáhne časovou spoluúčast, pojistitel neposkytne pojistné plnění.
18) Pojistitel není povinen plnit za zvětšení následné škody způsobené tím, že:
a) pojištěný nevyvíjel plné úsilí pro urychlené obnovení provozu,
b) pojištěný nezajistil včas obnovu nebo opětovné pořízení zničených, poškozených nebo ztracených věcí sloužících provozu nebo k tomu nezabezpečil včas dostatek finančních prostředků,
c) byly rekonstruovány (např. inovací, přestavbou) zničené, poškozené nebo ztracené věci sloužící provozu v širším rozsahu, než v jakém sloužily provozu v době před vznikem věcné škody.
19) Pojištění zaniká také:
a) zrušením nebo zastavením provozu,
b) ukončením činnosti pojištěného uvedené v pojistné smlouvě.
20) Pojistitel není povinen poskytnout plnění za dobu přerušení provozu z důvodu úředního zásahu, které nastane v čekací době.
21) Čekací doba činí tři měsíce od počátku pojištění.
22) Navazuje-li počátek pojištění bezprostředně na zánik předchozího pojištění u téhož pojistitele, a to ve stejném rozsahu jako předchozí pojištění, započte se do čekací doby v novém pojištění doba trvání původního pojištění.
Článek IX. Pojištění strojů
1) Dojde-li k pojistné události na stroji, který byl pojištěn jako jednotlivá věc a stáří tohoto stroje přesáhlo 10 let, podílí se oprávněná osoba na pojistném
plnění kromě sjednané spoluúčasti i částkou ve výši 50 % z celkového pojistného plnění před odečtením spoluúčasti.
2) Dojde-li k poškození samojízdného nebo přípojného pracovního stroje, který je starší než 5 let, odečte pojistitel při stanovení výše plnění kromě spoluúčasti i částku z nákladu na opravu, která odpovídá opotřebení poškozených částí,
a to v rozsahu 10 % za každý i započatý rok provozu přesahující 5 let, celkově však maximálně 50 %. Pro účely tohoto pojištění se za samojízdné pracovní stroje považují i zemědělské a lesnické traktory a za přípojné pracovní stroje také přípojná vozidla traktorů.
Článek X.
Pojištění elektronických zařízení
Dojde-li k pojistné události na zařízení, které bylo pojištěno jako jednotlivá věc a stáří tohoto zařízení přesáhlo 5 let, podílí se oprávněná osoba na pojistném plnění kromě sjednané spoluúčasti i částkou ve výši 50 % z celkového pojistného plnění před odečtením spoluúčasti.
ČÁST 2.
ZPŮSOBY ZABEZPEČENÍ POJIŠTĚNÝCH VĚCÍ
Tato část dodatkových pojistných podmínek podrobněji určuje požadované způsoby zabezpečení pojištěných věcí proti krádeži a v uvedených případech proti loupeži a stanovuje tomu odpovídající limity pojistného plnění.
Článek XI.
Společné požadavky na způsoby zabezpečení pojištěných věcí
1) Pojistník a pojištěný jsou povinni zajistit, aby v době pojistné události byly podle jednotlivě požadovaných způsobů uložení a zabezpečení pojištěných věcí (v uzavřeném prostoru, na oploceném prostranství, ve schránkách a trezorech):
a) uzavírací a uzamykací mechanismy funkční,
b) otevíratelné otvory, jako jsou okna, výlohy, světlíky aj., zevnitř uzavřeny, a pokud jsou otevíratelné zvenčí, i uzamčeny,
c) dveře, vrata, vstupy, vjezdy apod. řádně uzavřeny a uzamčeny,
d) ostatní otvory o velikosti 600 cm2 a větší zevnitř zneprůchodněny,
e) elektrický zabezpečovací systém funkční a ve stavu střežení,
f) schránky a trezory uzamčeny.
2) Klíče od dveří a vstupů, od trezorů a schránek nesmí být volně uloženy (uschovány) ve stejném místě pojištění (např. v pracovním stole, ve skříni na klíče, ve vrátnici), ve kterém jsou pojištěné věci uloženy.
3) Nejsou-li splněny výše uvedené minimální požadavky na zabezpečení, pojistitel má právo odmítnout pojistné plnění.
4) Pojistitel může vyžadovat způsob zabezpečení vyššího stupně, pokud usoudí, že jde o vyšší riziko vzhledem k charakteru a hodnotě uloženého majetku nebo
s ohledem na umístění objektu.
5) Požadavky na uložení a zabezpečení pojištěných věcí podle jejich charakteru a hodnoty vztahující se k jednotlivým limitům plnění pojistitele jsou uvedeny v následujících článcích XII. až XV.
Článek XII.
Pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru
Za pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru se považují zásoby, ostatní vlastní věci movité, cizí věci užívané, cizí věci převzaté, umělecká díla
a starožitnosti a písemnosti.
Uzavřeným prostorem se rozumí prostor, ve kterém jsou uloženy pojištěné věci a který pojistník nebo pojištěný užívá sám a po právu. Prvky zabezpečující uzavřený prostor musí být provedeny tak, že z vnější přístupové strany je nelze demontovat běžnými nástroji, jako jsou šroubováky, kleště, montážní klíče apod., a nelze je z vnější přístupové strany překonat bez destruktivních metod. Podle charakteru materiálu, ze kterého jsou provedeny ohraničující konstrukce příslušného uzavřeného prostoru (plášť tvořený stěnami, podlahou, stropem, střechou, vstupními dveřmi, okny atd.), se uzavřený prostor stavby nebo místnosti z hlediska odolnosti proti násilnému vniknutí rozlišuje na:
a) Typ A, uzavřený prostor běžný - stavebně ohraničený prostor, který tvoří řádně uzavřená a uzamčená místnost nebo soubor místností. Stěny tohoto prostoru mají min. tloušťku 150 mm a jsou zhotoveny z plných cihel nebo
z prostého betonu či železobetonu tloušťky min. 75 mm nebo tvořeny z jiného materiálu, avšak z hlediska mechanické odolnosti proti násilnému vniknutí ekvivalentního. Stropy a podlahy musí vykazovat stejné vlastnosti.
b) Typ B, uzavřený prostor typu stánek, buňka - prostor s ohraničujícími konstrukcemi tvořenými rámem zhotoveným z ocelových profilů a nerozebíratelným pláštěm tvořeným plechem min. tloušťky 1 mm (nebo z jiných ekvivalentních materiálů kladoucích stejný odpor proti jejich násilnému překonání). Jde o obytné, kancelářské nebo stavební buňky, kiosky, maringotky apod.
c) Typ C, uzavřený prostor vnitřní - stavebně ohraničený prostor, který tvoří řádně uzavřená a uzamčená místnost nebo soubor místností. Stěny tohoto prostoru mají tloušťku menší než 150 mm u cihlového zdiva nebo menší než 75 mm u zdiva z betonu či železobetonu. Jedná se zejména o vestavby uvnitř budov či hal (příčky z pórobetonu, dutých cihel, sádrokartonu, dřeva apod.). Stropy a podlahy musí vykazovat stejné vlastnosti.
Za uzavřený prostor se nepovažuje prostor motorového vozidla.