Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionálním

Příloha č. 1 k Příkazu ministra č. 30/2023

Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionálním

či celostátním charakterem pro rok 2024

I. Úvodní ustanovení

1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen “MPSV”) v návaznosti na § 104, odst. 3 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“, nebo „ZSS“) a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) stanovuje pro účely dotačního řízení a pro účely posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu poskytovatelů sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb a požadavku na dotaci následující Metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb a posouzení žádostí o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionálním či celostátním charakterem (dále jen “metodika”).

2. Tato metodika se použije na postup MPSV při poskytnutí dotace na podporu sociálních služeb majících nadregionální či celostátní charakter ve smyslu § 104 odst. 3 písm. a) ZSS pro rok 2024.

3. Metodika a její přílohy upravují pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, pravidla a postup pro posouzení žádosti, hodnocení rozpočtu, požadavku na dotaci ve vztahu k eventuálně stanoveným limitům nákladových položek pro daný dotační rok, stanovení maximální výše dotace. Metodika dále obsahuje obecný popis rámců korekce maximálního výše návrhu dotace na návrh optimální a reálné výše dotace v případě, že alokace státního rozpočtu pro daný dotační rok neumožňuje financování sociálních služeb ve výši maximálního návrhu. Metodika dále vymezuje kompetence a role MPSV a postup stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace.

4. Celkový objem finančních prostředků určených na podporu poskytování sociálních služeb je dán objemem prostředků, který bude na tyto účely pro příslušný rok vyčleněn ve státním rozpočtu v kapitole MPSV.

5. Cílem MPSV je v rámci dotačního řízení vyloučení střetu zájmů a transparentní dotační systém, který primárně podporuje ty sociální služby, jež umožňují co nejdelší možné setrvání jejich uživatelů v domácím prostředí či místní komunitě.

6. Základní principy dotačního řízení, které vycházejí z dlouhodobých priorit resortu pro oblast sociálních služeb, jsou následující:

• vyloučení střetu zájmů, jak u poskytovatele dotace, tak u příjemců dotace,

• stanovení finanční podpory nediskriminujícím způsobem pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu1,

• dodržování principů hospodárnosti, transparentnosti, účelnosti a efektivity a důraz na prevenci využívání dotačních prostředků v rozporu s těmito principy.

1 Toto ustanovení platí v případě dostatečné alokace státního rozpočtu pro daný dotační rok. V opačném případě, kdy alokace nedostačuje na poskytnutí dotace ve výši maximálního návrhu podpory, mohou být na optimální návrhy výše dotace aplikovány redukční mechanismy.

7. Finanční podpora na sociální služby musí být poskytnuta v souladu s Rozhodnutím Evropské komise ze dne 20. prosince 2011, č. 2012/21/EU, o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jenom SOHZ).

II. Věcné zaměření podpory, účel dotace

1. Dotace je určena na financování sociální služby s nadregionálním či celostátním charakterem registrované podle zákona č. 108/2000 Sb., o sociálních službách, přičemž sociální služba je poskytována na území České republiky.

2. Pro rok 2024 je věcné zaměření podpory definováno těmito okruhy:

I. Podpora sociálních služeb nadregionálního a celostátního charakteru, tj. podpora sociálních služeb spadajících do následujících okruhů:

1. Telefonická krizová pomoc s celostátní působností

2. Pobytové služby poskytované s ohledem na situaci osob – ohrožení násilným chováním jiné osoby/osob (domácí, genderově podmíněné, předsudečné násilí, utajený pobyt)

3. Služby pro osoby v zařízeních bez vazby na kraj

a. služby s místem poskytování v zařízeních, do kterých jsou osoby umisťovány na základě rozhodnutí soudu (věznice, detenční zařízení, výchovné zařízení apod.)

b. terapeutické komunity, služby následné péče (pobytová forma, příp. u následné péče, kdy je součástí poskytované služby pobytová i ambulantní forma (tj. v rámci 1 identifikátoru), lze podpořit i ambulantní formu služby)

4. Sociální služby pro cizince

a. sociální služby pro cizince poskytované osobám, které pobývají mimo zemi svého původu déle než jeden rok a které nemají na území ČR trvalý pobyt ani nejsou žadateli o udělení trvalého pobytu (nezdržují se na území ČR déle než 5 let) – migranti (odborné poradenství, sociální služby prevence)

b. sociální služby pro cizince poskytované osobám, které pobývají mimo zemi svého původu a podaly žádost v ČR o mezinárodní ochranu nebo jim byl v ČR přiznán statut uprchlíka

5. Pobytové služby pro duchovní, válečné veterány, přeživší holocaustu

6. Podpora sociálních služeb v případech hodných zvláštního zřetele nadregionálního a celostátního charakteru (např. sociální služby se specifickou cílovou skupinou – lidé trpící vzácným onemocněním, oběti předsudečného násilí, osoby s potřebou specifické komunikace, osoby, které jsou zároveň poskytovateli i příjemci služeb mezi různými kraji, tj. celorepublikové vzájemnostní skupiny apod.).

II. Podpora sociálních služeb, které nespadají pod sociální služby s celostátním či nadnárodním charakterem uvedené v okruhu I., avšak byly z dotačního titulu MPSV na podporu služeb s celostátním či nadregionálním charakterem

financovány v letech 2022 a/nebo 2023 (zajištění kontinuity a stability financování sociálních služeb).

3. Kritéria pro vyhodnocení nadregionálního či celostátního charakteru sociální služby spadající pod I. okruh podpory podrobně stanoví příloha č. 3 a 4 Metodiky a budou vyhodnocována v případě služeb, na které je dotace žádána nově (nově vzniklé služby, služby, které z dotace nebyly financovány v letech 2022 a/nebo 2023).

4. Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) se poskytuje k financování běžných výdajů, které souvisejí s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru2 a splňují podmínky oprávněnosti žadatele stanovené v části V bodech 2, 3 Metodiky a v příloze č. 3 Metodiky.

5. Mezi stěžejní činnosti poskytovatele sociálních služeb u některých druhů sociálních služeb dle § 36 zákona o sociálních službách patří i poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče. Financování těchto úkonů je však zajištěno ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, resp. fondů zdravotních pojišťoven a nelze na ně využít prostředky této dotace.

III. Financování sociální služby z dalších veřejných zdrojů

1. V rámci vyhlášeného programu podpory nebudou podporovány ty druhy sociálních služeb nebo daná kapacita, jejichž dostupnost je zajištěna na území příslušného kraje, tzv. projekty přímého přidělení, které jsou podporovány v rámci OPZ+, resp. pouze ta část, která je podpořena z OPZ+, případně z jiných zdrojů EU/EHS.

Výjimku tvoří ty druhy sociálních služeb podporované v rámci individuálních projektů za předpokladu, že do individuálního projektu není zahrnuta celá cílová skupina uživatelů příslušné sociální služby případně celá kapacita dané sociální služby. V tomto případě lze podat žádost o dotaci na sociální službu, a to pouze pro cílovou skupinu uživatelů, která není podpořena v rámci individuálního projektu kraje nebo hl. města Prahy.

V případě, že služba podpořená v rámci tohoto dotačního programu získá/la na rok, na který je dotace poskytována plnou nebo částečnou podporu z ESF prostřednictvím grantového projektu nebo individuálního projektu bude dotace přidělená na službu z kapitoly MPSV krácena o alikvotní částku. Pro výpočet krácení bude použit poměr dvanáctin a podíl okamžité kapacity služby financovaný z ESF.

2. Posouzení, zda sociální služba splňuje/nesplňuje výše uvedené body provádí věcně příslušný odbor/odbory MPSV.

IV. Vymezení některých pojmů

1. Dotací se rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.

2. Poskytovatelem sociální služby se rozumí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnická a fyzická osoba uvedená v § 84 odst. 5 zákona o sociálních službách (poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče).

2 § 85 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

3. Žadatelem se rozumí ten poskytovatel sociální služby, který splňuje podmínky pro podání žádosti a podáním žádosti se uchází o dotaci ze státního rozpočtu na podporu poskytování sociální služby.

4. Poskytovatelem dotace ze státního rozpočtu (dále jen “poskytovatel dotace”) se rozumí MPSV, které poskytuje finanční prostředky ze státního rozpočtu, vyhlašuje a určuje podmínky pro jejich poskytování a rozhoduje o účelu jejich vynakládání. V jeho rámci plní příslušné úkoly a funkce příslušný odbor MPSV dle organizačního řádu.

5. Příjemcem dotace se rozumí poskytovatel sociální služby, v jehož prospěch bylo o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu poskytovatelem dotace rozhodnuto.

6. Žádostí o dotaci ze státního rozpočtu se rozumí žádost poskytovatele sociálních služeb o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb, kterou poskytovatel sociálních služeb podává prostřednictvím k tomu určené webové aplikace, přičemž k tomu, aby byla žádost způsobilá posouzení, musí být vyplněny všechny k tomu určené části žádosti.

7. Hodnotitelem ministerstva se rozumí interní zaměstnanci MPSV, kteří spadají pod zákon o státní službě, všichni mají splněnu zkoušku na obor státní služby číslo 14 - Sociální služby, sociální práce, sociálně-právní ochrana dětí a rodinná politika, jedná se o vysokoškolsky vzdělané zaměstnance, kteří jsou seznámeni s obsahem této metodiky, podle jejíchž ustanovení při hodnocení postupují. Dále je v textu použit pouze pojem

„hodnotitel“.

8. Maximálním návrhem podpory se rozumí výše možné podpory po odečtení všech neuznatelných nebo nadhodnocených položek požadavku na dotaci.

9. Optimálním návrhem podpory se rozumí výše podpory, kterou hodnotitel považuje za optimální pro konkrétní službu, s ohledem na adekvátnost plánované výše úhrad od uživatelů (v případě služeb poskytovaných za úhradu) a v souvislosti s mírou efektivity, účelnosti a hospodárnosti požadavku na dotaci ze státního rozpočtu, zjištěnou na základě posouzení dalších informací, kterými hodnotitel disponuje.

10. Výpočtem reálného návrhu podpory se rozumí výše podpory stanovená na základě údajů vyplněných žadatelem v žádosti o dotaci ze státního rozpočtu a s ohledem na disponibilní prostředky, v případě nedostatku finančních prostředků mohou být pro stanovení reálného návrhu podpory aplikovány redukční mechanismy, respektující priority dotačního řízení a zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivity.

11. Rozhodnutím o poskytnutí dotace se rozumí rozhodnutí MPSV o poskytnutí dotace z kapitoly MPSV státního rozpočtu poskytovateli sociální služby na podporu poskytování sociálních služeb, které je vydáno v souladu s § 14 odst. 4), odst. 5) a §14m zákona o rozpočtových pravidlech.

12. Neoprávněným použitím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.

13. Zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve stanoveném termínu.

14. Finančním vypořádáním se rozumí přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků do státního rozpočtu. Finanční vypořádaní dotace příjemce dotace provádí v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání). Příjemce dotace provádí finanční vypořádání dotace

podle § 9 této vyhlášky, v případě příspěvkových organizací krajů a obcí podle § 12 této vyhlášky.

15. Vyrovnávací platba je definována jako celková výše prostředků z veřejných rozpočtů, kterou konkrétní služba potřebuje k dokrytí svých provozních potřeb. Je vypočtena jako rozdíl vypočtených místně obvyklých nákladů a výnosů se započtením přiměřeného zisku.

16. Vypočtená výše vyrovnávací platby je pro daného poskytovatele sociálních služeb a daný rok hodnotou maximální výše podpory. Skutečná výše vyrovnávací platby se stanovuje na základě reálně vykázaných výnosů a nákladů daného poskytovatele sociálních služeb. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby na příslušnou sociální službu bude uveden v Pověření MPSV k poskytování SOHZ (dále jenom Pověření).

17. Pověřením k poskytování služeb v obecném hospodářském zájmu (SOHZ) se rozumí právní akt, který vydává MPSV poskytovatelům sociálních služeb na sociální služby, které byly podpořeny v tomto dotačním programu, a to vždy na jeden kalendářní rok, není-li stanoveno jinak.

18. Upraveným rozpočtem se rozumí rozpočet sociální služby, který žadatel předkládá MPSV po vydání předběžné informace o návrhu dotační komise na přidělení konkrétních výší dotací pro konkrétní služby (postup dle bodu 3 v části IX Metodiky). Tento upravený rozpočet zohledňuje výši návrhu na přiznání dotace žadateli a případné vymezené náklady ze strany hodnotitelů. Upravený rozpočet je pro čerpání dotace závazný a lze jej měnit jen za dodržení podmínek Metodiky v části XI v bodě 7.

19. Odbor 26 – odbor inspekcí, výkonu akreditací, financování v oblasti sociálních služeb, sociálněprávní ochrany dětí a sociální práce, odbor MPSV, který administruje dotační titul.

V. Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Na dotaci ze státního rozpočtu není právní nárok. Dotace jsou poskytovány na základě zákona o rozpočtových pravidlech, „Díl 2 Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí“.

2. Oprávněnost žadatele:

a) o dotaci může požádat a dotaci lze poskytnout pouze poskytovateli sociální služby, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách, dále jen „registr“). Žádost nelze podat a dotaci nelze poskytnout v případě, že organizace není zapsána v registru poskytovatelů sociálních služeb. Dotace může být přiznána pouze na podporu sociální služby, která je zapsána v registru poskytovatelů sociálních služeb,

b) žadatel žádá na podporu sociálních služeb, které jsou v souladu s věcným záměrem dotačního titulu pro rok 2024 (viz část II. Metodiky),

c) o finanční podporu nemůže žádat poskytovatel sociálních služeb, pokud vůči němu nebo jeho statutárnímu orgánu došlo k pravomocnému odsouzení za trestný čin spojený s poskytováním sociálních služeb nebo zneužití přidělené dotace z veřejných zdrojů.

3. Dotaci lze poskytnout jen těm poskytovatelům sociálních služeb, kteří nemají závazky po lhůtě splatnosti vůči orgánům státní správy, samosprávy a zdravotním pojišťovnám. Tato skutečnost musí být poskytovatelem sociální služby deklarována formou čestného prohlášení při podání žádosti (viz část VI, bod 5. písmeno f) této metodiky, tj. toto čestné prohlášení je součástí elektronické žádosti o dotaci).

4. Podmínky oprávněnosti žadatele a kritéria nadregionálního či celostátního charakteru sociální služby podrobně stanoví příloha č. 3 Metodiky.

5. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet žadatele zřízený u peněžního ústavu, v případě obcí a příspěvkových organizací krajů prostřednictvím příslušného kraje a v případě příspěvkových organizací obcí prostřednictvím příslušného kraje a následně obce.

6. Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti poskytovatele sociální služby

o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Žádost musí být zpracována a podána prostřednictvím internetové aplikace určené MPSV.

7. Dotace ze státního rozpočtu se poskytovateli sociální služby poskytuje pouze na úhradu nezbytně nutných nákladů provozované sociální služby.

8. Finanční prostředky obdržené prostřednictví této dotace musí být čerpány v souladu s pravidly hospodárnosti, efektivnosti a účelovosti a s péčí řádného hospodáře.

9. Poskytovatel sociální služby nesmí z poskytnuté dotace ze státního rozpočtu poskytovat finanční prostředky jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud se nejedná o úhradu spojenou s realizací činností, na které byly prostředky uvolněny.

10. Poskytovatel sociální služby nesmí bez předchozího písemného schválení MPSV z poskytnuté dotace ze státního rozpočtu realizovat platby právnickým a fyzickým osobám, ve kterých mají statutární zástupci, jednatelé, nebo zaměstnanci poskytovatele sociálních služeb majetkovou či personální účast (případně jsou sami zaměstnanci poskytovatele současně fyzickou osobou dodávající plnění v rámci vlastní samostatně výdělečné činnosti).

11. Poskytovatel sociální služby může prostředky dotace ze státního rozpočtu použít pouze na úhradu běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb. V případě domovů pro osoby se zdravotním postižením (§ 48 zákona o sociálních službách) lze prostředky dotace použít i na osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby poskytované nezaopatřeným dětem podle § 48 odst. 3 zákona

o sociálních službách.

12. Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách). V žádosti v rozpočtu služby žadatel uvádí pouze náklady související s poskytováním sociálních služeb.

13. Z poskytnuté dotace nelze hradit (tzv. neuznatelné náklady/výdaje):

a) výdaje nesouvisející s poskytováním sociálních služeb,

b) výdaje na zdravotní péči poskytovanou podle § 36 zákona o sociálních službách, případně jiné zdravotní úkony běžně hrazené z veřejného zdravotního pojištění,

c) výdaje na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle jiných právních předpisů3 odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, rezervy, náklady příštích období (na základě písemné žádosti příjemce dotace a schválení ze strany MPSV lze udělit výjimku a některé druhy nákladů příštích období považovat za uznatelné) a opravné položky provozních nákladů,

d) plnění sociálního charakteru poskytovaná zaměstnancům v případech, kdy na tato plnění nevzniká nárok podle právních předpisů, například příspěvky na penzijní

3 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.

připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění, dary k životním jubileím a pracovním výročím, příspěvky na rekreaci,

e) výdaje na finanční leasing, s výjimkou finančního leasingu motorového vozidla využívaného v rámci poskytování sociální služby,

f) daně a poplatky nesouvisející s poskytováním základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb,

g) daň z přidané hodnoty, o jejíž vrácení lze podle jiného právního předpisu4 požádat,

h) smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpisy nedobytných pohledávek, úroky (s výjimkou předfinancování soc. služeb), kursové ztráty, dary, manka a škody, tvorbu fondů (s výjimkou nákladů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět5)., úbytek cenných papírů a podílů v případě jejich prodeje, úroky z prodlení podle smlouvy o úvěru, výdaje spojené se získáním bankovních záruk a obdobné bankovní výlohy, jakož i depozitní poplatky,

i) výdaje, které nelze účetně doložit,

j) výdaje překračující limitní částky, které MPSV stanoví pro některé položky uznatelných nákladů (viz příloha č. 5 Metodiky),

k) výdaje na pořízení, popř. pronájem zařízení pro tísňovou péči, včetně montáže, aktivace, servisu, údržby, oprav a aktivace/deaktivace zařízení6,

l) odstupné při ukončení pracovního poměru zaměstnance,

m) osobní výdaje v případě porušení ustanovení § 34b Zákoníku práce, podle kterého zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny,

n) cestovní náklady (cestovní náhrady nebo jízdné) vynakládané za jiným účelem, než který přímo souvisí s poskytováním služby nebo vzděláváním zaměstnanců (např. setkání organizačního charakteru – regionální setkání, návštěvy vedení organizace na pobočkách apod.)

V případě nejasnosti, zda se jedná o náklad/výdaj neuznatelný, dává závazné písemné stanovisko poskytovatel dotace, tedy odbor 26 MPSV.

14. Z poskytnuté dotace lze hradit (tzv. uznatelné náklady/výdaje), které souvisí s poskytováním sociálních služeb a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase:

a) osobní náklady – včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, a dalších osobních nákladů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět7.

Jedná se o náklady na zaměstnance zajišťující činnost zařízení sociální služby či poskytování sociální služby (např. vedoucí pracovníci, administrativní – např. sekretářka, účetní a provozní pracovníci – např. kuchaři, pradleny, uklízeči atd.) a náklady na zaměstnance, kteří vykonávají odbornou činnost v sociálních službách podle §115 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálních službách8, přičemž tyto výdaje

4 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

5 Např. dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č.114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

6 Výše uvedené náklady budou v žádostech o dotaci sociální služby tísňová péče striktně vymezovány jako neuznatelné. Je zapotřebí je hradit z jiných zdrojů.

7 Např. dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č.114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

8 Sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, pedagogičtí pracovníci, manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.

musí odpovídat nominálním9 mzdám, event. platům a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem a nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase10. Pro ověření, zda se jedná o plat/mzdu v čase a místě obvyklou lze využít Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) na internetových stránkách https://www.ispv.cz/.

Jestliže pracovník vykonává u poskytovatele činnosti v rámci několika sociálních služeb či jiné činnosti mimo podpořenou sociální službu, musí být v rámci sjednané pracovní smlouvy (příp. dohody mimo pracovní poměr) jasně vymezena vazba na konkrétní sociální službu (např. uvedením identifikátoru služby) a rozsah činností (úvazek) připadající na tuto službu. Bez vymezení sjednaných činností a jejich rozsahu s vazbou na konkrétní službu nelze ověřit a kontrolovat účel použití dotace na osobní výdaje daného pracovníka. Pokud příjemce nedokáže následně prokázat činnost pracovníka v rámci podpořené služby mohou být osobní výdaje pracovníka vyhodnoceny jako neuznatelný výdaj. Způsobilým výdajem je v takových případech pouze poměrná část celkových osobních nákladů odpovídající zapojení zaměstnance v rámci dané služby.

Dále lze hradit výdaje související se vstupní lékařskou prohlídkou u zaměstnanců, se kterými poskytovatel sociálních služeb uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah a výstupní lékařskou prohlídku, kterou je poskytovatel sociálních služeb povinen zajistit dle jiných právních předpisů11, náklady na povinné úrazové pojištění zaměstnanců dle jiného právního předpisu12.

Předchozí odstavce platí obdobně v případě pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce.

Příjemci jsou povinni vést výkazy práce pracovníků sjednaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce, s uvedením odpracovaných hodin a vykonávané činnosti. Tyto výkazy jsou poté povinni uchovat po dobu 10 let.

b) provozní náklady, které jsou nezbytné, a v rozsahu, který je nezbytný,13 pro poskytování sociální služby, a které jsou identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné, podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpočtu schválené žádosti a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase:

• nákup drobného hmotného majetku, který není účetně veden jako dlouhodobý majetek

1. v případě územních celků a jejich příspěvkových organizací do výše pořizovací ceny do 40 000,- Kč, doba použitelnosti delší než jeden rok,

2. v případě ostatních organizací až do výše pořizovací ceny do 80 000,- Kč dle zařazení tohoto majetku na základě vnitřní účetní směrnice dané organizace,

9 Nominální (hrubá) mzda – zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzda nebo plat, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu - nebo výdaje spojené s dovolenou a zákonnými překážkami v práci), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě, a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jedná se o hrubou mzdu, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

10 V případě příspěvkových organizací se výše těchto nákladů řídí příslušným právním předpisem upravující platy v těchto organizacích, část šestá hlava III zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

11 Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

12 Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

13 Rozsahem nezbytným pro poskytování služby je myšleno zohlednit při čerpání dotace skutečnosti, zda pořízený majetek, materiál, zásoby nebo nákup služeb je zcela využíván, nebo naopak neslouží zcela pro naplnění účelu dotace (např. pronájem budovy, která je pouze z části využívána za účelem poskytování podporované služby).

• nákup drobného nehmotného majetku, který není účetně veden jako dlouhodobý majetek (pořizovací cena do 60 000,- Kč, doba použitelnosti delší než jeden rok)

• v případě pořízení hmotného a nehmotného majetku musí být zohledněna hospodárnost a udržitelnost pořízených věcí, i ve vztahu k pořízení obdobného majetku z dotací předchozích let. Stejně tak množství pořízeného majetku musí odpovídat potřebnosti služby,

• spotřebované nákupy (spotřeba materiálu – kancelářské potřeby, pohonné hmoty, potraviny a poskytnutí stravy určené pro uživatele sociálních služeb v krizových situacích (nejedná se tedy o stravu poskytovanou v rámci základních činností), nebo pomoc při zajištění stravy, čisticí prostředky apod.),

• služby:

o energie,

o telefony, internet, poštovné, ostatní spoje, poplatky za vedení běžného účtu bankou,

o nájemné,

o právní a ekonomické služby14,

o opravy a udržování; v případě osobního vozidla, používaného výhradně pro účely terénní a pobytové formy sociální služby, nezbytné náklady související s provozem vozidla jako povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, silniční daň, povinná výbava vozidla,

o školení a kurzy v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách zaměřené na obnovení, upevnění a doplnění kvalifikace a v oblasti vzdělávání vedoucích pracovníků podle zákona o sociálních službách, dále školení zaměstnanců zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu, které je poskytovatel sociálních služeb povinen zabezpečit dle jiných právních předpisů15,

o cestovní náhrady v souvislosti s poskytováním sociální služby, případně v souvislosti s účastí zaměstnanců poskytovatele sociální služby na školeních a kurzech podle předchozího bodu (výdaje na pracovní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje zaměstnanců poskytovatele sociální služby za předpokladu, že náhrady vyplacené zaměstnancům jsou stanoveny v souladu s §173 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů),

o ostatní náklady, pokud souvisejí s poskytováním sociálních služeb.

• Náklady na předfinancování sociální služby (související úrok a poplatky) v případě, že si poskytovatel sociálních služeb byl nucen vzít překlenovací či jiný typ úvěru jako předfinancování sociální služby do doby, než fyzicky obdrží prostředky ze státního rozpočtu. Délka úvěru by měla být přiměřená avizované době, do kdy by mělo MPSV rozhodnout o přiznání dotace (např. hradit z dotace úroky a poplatky z úvěru sjednaného na 8 měsíců kalendářního roku nelze považovat za odůvodněné).

15. Z dotace poskytnuté na daný kalendářní rok lze hradit náklady vzniklé v období od 1. 1. do 31. 12. tohoto kalendářního roku (včetně těch, které byly uhrazeny do 31. ledna následujícího kalendářního roku).

16. V případě nedostatečné alokace finančních prostředků ze státního rozpočtu na pokrytí maximálního návrhu podpory ve výši 100 % bude provedeno krácení přidělené dotace všem podpořeným sociálním službám stejným procentem.

14 V případě výdajů za auditní zprávy je možné z dotace hradit tyto výdaje pouze v případech, kdy organizace obdržela od MPSV v rámci tohoto dotačního titulu dotaci na předchozí kalendářní rok v částce vyšší než 4 mil. Kč.

15 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění

pozdějších předpisů.

VI. Žádost poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Dotace ze státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok se poskytuje na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu (dále jen „žádost“). Žádost poskytovatel sociální služby vyplní a podá prostřednictvím internetové aplikace MPSV.

2. Žádost se vyplňuje a podává pouze prostřednictvím internetové aplikace v elektronické podobě (nikoliv v tištěné) a bude opatřena elektronickým podpisem oprávněné osoby, tj. buď statutárním orgánem či osobou tímto orgánem pověřenou k podání žádosti.

3. Žádosti mohou být poskytovatelem dotace přijímány pouze v termínech vyhlášených v rámci dotační výzvy zveřejněné na internetových stránkách MPSV. Dotační výzvou bude vyhlášen řádný termín dotačního řízení, popřípadě lze úpravou dotační výzvy vyhlásit rovněž mimořádný termín.

Mimořádný termín pro podávání žádostí, v případě, že by jej MPSV vyhlásilo, by byl určen pro žadatele, kteří poskytují nově registrované sociální služby (popř. služby nově zapsané v registru poskytovatelů sociálních služeb) splňující věcné zaměření dotačního titulu nebo služby, u nichž došlo ke změnám v registraci (rozšíření kapacit, registrace nové formy služby) nebo pro žadatele, kteří ze závažného důvodu nemohli žádost zpracovat a podat v řádném termínu.

Pokud bude v mimořádném termínu dotačního řízení podána taková žádost, která neodráží výše uvedené změny registrace, bude tato žádost z dotačního řízení vyřazena. O vyhlášení mimořádného termínu rozhoduje ministr práce a sociálních věcí. Mimořádný termín nemusí být v roce 2024 vyhlášen.

4. Každý poskytovatel sociální služby podává v jednom termínu pouze jednu žádost.

5. Žádost obsahuje údaje dle § 14 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech, resp. se jedná o následující údaje:

a) identifikační údaje o dotačním programu, resp. dotační výzvy,

b) výše požadované částky,

c) identifikační údaje o předkládající organizaci – poskytovateli sociální služby (název organizace, adresu organizace, telefon, e-mail, formu právní subjektivity, IČ, informaci

o tom, zda je organizace plátcem DPH, statutární orgán, uvedení kontaktní osoby, číslo účtu a označení banky, u které je účet veden),

d) údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů16,

e) údaje o poskytované sociální službě, na kterou je požadována dotace ze státního rozpočtu (účel, na který je žádáno):

• číslo registrace sociální služby – identifikátor,

• název sociální služby,

• druh a skupina sociální služby,

• forma poskytování sociální služby

• cílová skupina uživatelů sociální služby,

• věková struktura uživatelů sociální služby,

• struktura uživatelů služeb sociální péče z hlediska jejich zařazení podle stupňů závislosti,

• místo poskytování sociální služby,

• působnost sociální služby,

• období poskytování sociální služby,

16 Musí se jednat o úplný výpis, nikoliv částečný výpis platných údajů. Spadá-li poskytovatel sociální služby mezi organizace, které jsou dle § 7 zákona č. č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, považovány za ty, které skutečného majitele nemají, stvrdí tuto skutečnost čestným prohlášení v aplikaci pro podávaní žádostí o dotaci.

• kapacita sociální služby,

• personální zajištění poskytované sociální služby ve struktuře podle zákona

o sociálních službách a v členění – pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti,

• rozpočet sociální služby – plán na rok, na který je žádána dotace,

• zdroje financování sociální služby17,

f) čestné prohlášení (prohlášení ohledně pravdivosti informací uvedených v žádosti, prohlášení ve vztahu k části V bodu 3 této metodiky).

g) přílohy, které budou prokazovat splnění kritérií specifické cílové skupiny, dostupnosti služby a potřebnosti služby (pokud nebude prokázáno jiným způsobem, například zápisem v registru) – upřesnění těchto příloh žádosti je uvedeno v Příloze č. 3 a Příloze č. 4 této Metodiky. Tyto přílohy předkládá žadatel, který chce být posuzován v okruhu podpory I. Podpora sociálních služeb nadregionálního a celostátního charakteru (může se tedy jednat i o příjemce dotace podpořeného v roce 2022 a/nebo 2023, který by jinak byl posuzován v okruhu podpory II.). Uvedené přílohy je nutno jako samostatné dokumenty přiložit k žádosti v internetové aplikaci.

h) Případné další přílohy, které budou obsahovat rozšiřující informace a komentáře uvedené v návrhu rozpočtu k dané službě, na kterou je žádáno, viz bod 6 v části VI Metodiky, přiložené z důvodu omezeného počtu znaků pro komentář k jednotlivým rozpočtovým položkám v rámci internetové aplikace.

i) Příjemci dotace z roku 2022 a/nebo 2023 předkládají formulář hlášení změn ve výši vykazovaných úvazků pracovníků proti roku 2023, resp. proti roku 2022 v případě příjemců, kteří obdrželi dotaci naposledy v roce 2022.

Přehled příloh pro jednotlivé okruhy podpory s doplňujícími komentáři k rozsahu a obsahu vybraných příloh bude přílohou dotační výzvy. Veškeré přílohy je nutno přiložit k žádosti v internetové aplikaci.

6. Poskytovatel sociální služby je povinen v žádosti řádně vyplnit všechny povinné údaje a také doplnit komentáře u jednotlivých položek rozpočtu. Údaje, které jsou již uvedeny v registru poskytovatelů sociálních služeb, poskytovatel sociální služby v žádosti nevyplňuje, tyto údaje jsou v žádosti automaticky předepsány z registru poskytovatelů sociálních služeb prostřednictvím internetové aplikace.

7. Informace k vyplňování žádosti jsou uvedeny v příslušném návodu internetové aplikace.

8. Žádost pro příslušný rok lze v internetové aplikaci vyplnit a podat na příslušnou sociální službu určenou číslem registrace sociální služby (identifikátorem) pouze jedenkrát, a to v termínu uvedeném při vyhlášení dotačního řízení na příslušný rok. Mimo tento termín nelze žádost vyplnit a podat.

9. Žádost vyplněná a podaná jiným způsobem, než prostřednictvím internetové aplikace nebude zařazena do dotačního řízení MPSV pro příslušný rok.

10. Podání žádosti nelze považovat za příslib poskytnutí dotace na příslušný rok.

11. Informace týkající se obsahu žádosti a uznatelných nákladů lze v průběhu zpracování žádosti získat prostřednictvím e-mailové adresy MPSV podporadotace@mpsv.cz. Informace k používání internetové aplikace jsou zajištěny výhradně dodavatelem aplikace prostřednictvím jeho technické podpory. Kontakty na technickou podporu jsou zveřejněny na webových stránkách MPSV při vyhlášení dotačního řízení na příslušný rok.

17 V případě sociální služby, která je dle ZSS poskytována za úhradu, musí být v žádosti o dotaci vždy vyčíslen odhad výše úhrad od uživatelů služeb pro daný rok.

12. Podáním žádosti o dotaci poskytovatel souhlasí s tím, že v případě podpory budou ze strany MPSV zveřejněny údaje týkající se jeho žádosti a podpory: název/jméno, adresa a výše požadavku na dotaci, rozpočet služby a výše poskytnuté dotace.

VII. Hodnocení žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a stanovení návrhu výše dotace

1. Hodnocení žádostí a návrh výše dotace provádí zaměstnanci MPSV (dále „hodnotitelé “).

2. Hodnocení je prováděno samostatně v případě každé jednotlivé sociální služby, na kterou je v rámci žádosti požadována dotace pro příslušný rok, přímo v internetové aplikaci. Při hodnocení žádosti hodnotitel posoudí soulad předložených argumentačních analýz žadatelů s kritérii uvedenými v Příloze č. 3 a 4 této Metodiky. Nedílnou součástí hodnocení je i posouzení rozpočtu, ostatních zdrojů financování a uznatelnosti nákladů,

3. Trpí-li žádost o poskytnutí dotace vadami, vyzve MPSV žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.

4. Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve stanovené lhůtě MPSV řízení o poskytnutí dotace zastaví.

5. Obecná východiska pro poskytnutí dotace:

a) dotaci lze poskytnout pouze na sociální službu, na kterou má poskytovatel sociálních služeb oprávnění k poskytování (registraci) – § 78 a následující ustanovení zákona o sociálních službách,

b) v případě sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52 zákona o sociálních službách) lze dotaci poskytnout pouze v případě zápisu služby v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách).

6. Hodnotitelé ministerstva hodnotí žádosti v souladu s principy dotačního řízení, kterými jsou:

a) vyloučení střetu zájmů – hodnotitel zejména nesmí mít pracovně právní ani jiný obdobný vztah k poskytovateli sociální služby, jehož žádost o dotaci hodnotí;

b) rovnost kritérií hodnocení pro všechny poskytovatele sociálních služeb v daném druhu sociální služby;

c) optimální návrhy dotace jsou stanoveny v souladu s metodikou a s prioritami pro financování sociálních služeb.

7. Poskytovatel dotace usnesením řízení zastaví v případě, že:

a) žádost nebyla podána ve lhůtě stanovené dotační výzvou k podání žádosti,

b) žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému v dotační výzvě k podání žádosti,

c) žádost trpí vadami a dotační výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech,

d) žádost je v rozporu s věcným zaměřením dotační výzvy k podání žádosti, resp. věcným zaměřením dotačního titulu.

VIII. Návrh výše dotace

1. Návrh výše dotace na sociální službu je zpracován na základě:

a. posouzení žádosti,

b. kritérií hodnocení uvedené v Příloze č. 3 a 4 Metodiky,

c. celkového ročního objemu finančních prostředků rozpočtovaných pro tento program podpory ve státním rozpočtu, kapitole MPSV.

2. Po zhodnocení všech žádostí hodnotiteli, MPSV zveřejní na internetové stránce www.mpsv.cz, v části Dotace na poskytování sociálních služeb pro rok 2024, přehled vymezených neuznatelných a nadhodnocených položek rozpočtu za jednotlivé služby. Bližší specifikaci položek nalezne Žadatel v systému OKslužby-poskytovatel.

3. V případě, že žadatel nesouhlasí s takto vymezenými neuznatelnými a nadhodnocenými položkami rozpočtu, má možnost ve lhůtě 5 pracovních dní od data zveřejnění přehledu podat připomínky elektronickou formou na formuláři zveřejněném MPSV. MPSV následně může připomínky žadatelů akceptovat. Záznam o akceptaci, částečné akceptaci, či neakceptaci se zadává pouze do internetové aplikace.

IX. Projednání návrhu výše dotace a schválení dotace

1. Žádosti o dotaci projednává a posuzuje, po ukončení hodnocení hodnotiteli, Dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb, sociální práce (vyjma sociálně právní ochrany dětí), seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností (dále jen

„dotační komise“). Členy dotační komise jsou zástupci MPSV, dále pak např. Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva financí ČR, Úřadu vlády ČR, Komise pro sociální záležitosti Asociace krajů ČR, zástupce Svazu měst a obcí ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Dotační komise navrhuje konečné výše dotací jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb, a to v souladu s výsledky jednání a s ohledem na schválení státního rozpočtu pro příslušný rok.

2. Příslušný vrchní ředitel pro řízení sekce rozhoduje o výši dotace příslušnému poskytovateli sociální služby na základě návrhu dotační komise.

3. Před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace zveřejní MPSV dotační komisí schválené návrhy na přiznání konečné výše dotace jednotlivým žadatelům, a to do 15 pracovních dnů po jednání dotační komise na internetových stránkách MPSV http://www.mpsv.cz (položka sociální služby). Všichni žadatelé mají následně povinnost zaslat do datové schránky MPSV (sc9aavg) ve lhůtě 7 pracovních dní od data zveřejnění návrh upraveného rozpočtu služby18, který reflektuje celkovou výši návrhu přiznané dotace a konečné vymezení nákladů v jednotlivých položkách původního rozpočtu na základě vyhodnocení žádosti (po vyřízení připomínek podle bodu 3 v části VIII Metodiky). Pro úpravu rozpočtu v tomto kroku na straně žadatele platí, že nelze navýšit jednotlivé položky rozpočtu nad rámec původní výše položek uvedené v žádosti o dotaci. Pokud MPSV nevyzve žadatele k další úpravě předloženého upraveného rozpočtu z důvodu zjevné chyby nebo nesplnění podmínek dotačního titulu, je předložený upravený rozpočet následně závazný a jeho změny lze provádět pouze v souladu se zněním Metodiky MPSV části XI. bod 7. MPSV vystavuje rozhodnutí a proplácí dotaci až poté, co od žadatele obdrží upravený rozpočet. Formulář pro upravený rozpočet je přílohou č. 1 Metodiky MPSV.

18 Žadatel by měl v internetové aplikaci pro podávání žádostí uvést kontaktní email, na který budou zasílána upozornění na zveřejnění výsledků na internetových stránkách MPSV. Nebude-li email uveden, může to

způsobit zpoždění v administraci dotace v případě konkrétního žadatele.

X. Vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace

1. Poskytovatel sociální služby je povinen písemně informovat příslušný odbor MPSV o změnách údajů, které mají vliv na vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, uváděných v žádosti, ke kterým dojde, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

2. Po schválení státního rozpočtu pro daný rok a vyčlenění objemu účelových finančních prostředků pro oblast poskytování sociálních služeb vydá MPSV, na základě hodnotícího procesu a schválení výše dotace, písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydává příslušný odbor MPSV, svým podpisem ho stvrzuje příslušný vrchní ředitel pro řízení sekce MPSV.

3. Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahuje údaje podle § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech.

4. Dotace ze státního rozpočtu je poskytována na stanovený účel vymezený v rozhodnutí o poskytnutí dotace.

5. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje převodem z účtu poskytovatele dotace (MPSV) na běžný účet příjemce dotace (poskytovatele sociální služby). Rozhodnutí o poskytnutí dotace je vydáváno vůči poskytovateli sociální služby a poskytnutá dotace je členěna na jím poskytované sociální služby.

6. Přidělená dotace je MPSV vyplácena ve splátkách na běžné účty poskytovatelů sociálních služeb platebním poukazem, a to v souladu s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu, v případě příspěvkových organizací je platba vyplácena prostřednictvím příslušných krajů.

7. Výše a termíny splátek:

Pro řádné kolo dotačního řízení:

⮚ 1. splátka je vyplácena ve výši 60% poskytnuté dotace bez zbytečného odkladu, zpravidla do 30 kalendářních dnů po vydání Rozhodnutí,

⮚ 2. splátka je vyplácena ve výši 40% poskytnuté dotace do 30. června roku, na který je dotace poskytnuta.

Pro mimořádné kolo dotačního řízení:

⮚ dotace je vyplacena jednorázově ve výši 100 % po vydání Rozhodnutí.

MPSV si vyhrazuje právo změnit výši a termíny výplaty jednotlivých splátek dotace. Vydáním rozhodnutí s vyšším pořadovým číslem se může změnit procentní poměr jednotlivých splátek dotace.

8. Vznikne-li při uvolňování splátek dotace v průběhu kalendářního roku odůvodněné podezření na porušení rozpočtové kázně na základě provedené finanční kontroly ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech, je příslušný odbor MPSV oprávněn příjemci dotace pozastavit poskytnutí dalších finančních prostředků dotace. Tato skutečnost bude příjemci dotace oznámena dopisem ředitele příslušného odboru MPSV, a to neprodleně po vzniku podezření na závažné porušení rozpočtové kázně.

9. Příjemce dotace souhlasí se zveřejněním žádosti o dotaci, svého názvu, jména, adresy a výše požadavku na dotaci, rozpočtu služby a dotace způsobem stanoveným poskytovatelem dotace.

XI. Povinnosti příjemce, sledování, kontrola a finanční vypořádání dotace

1. Příjemce dotace, poskytovatel sociální služby odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.

2. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen postupovat v souladu s údaji v žádosti, která je na příslušný rok podpořena, a dodržet skutečnosti mající vliv na poskytování sociálních služeb, které jsou uvedeny v této žádosti, a dále je povinen dotaci čerpat v souladu s předloženým upraveným rozpočtem (případně upraveným rozpočtem po změnách – viz část XI. bod 7 Metodiky). Upravený rozpočet je přílohou rozhodnutí o poskytnutí dotace a může být měněn prostřednictvím dodatků k Rozhodnutí o poskytnutí dotace).

3. Příjemce dotace je povinen odděleně účtovat o veškerých příjmech a výdajích, respektive výnosech a nákladech vzniklých při poskytování sociální služby a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Příjemce je povinen své příjmy a výdaje (výnosy a náklady) mít vedeny transparentně s jednoznačnou vazbou ke konkrétní sociální službě – identifikátoru služby (např. analytické účty, účetní střediska, zakázky).

Příjemce má povinnost19 vést příjmy a výdaje (výnosy a náklady) spojené s poskytováním příslušné sociální služby v účetnictví příjemce (poskytovatele sociální služby) odděleně od příjmů a výdajů spojených s jinými službami či činnostmi organizace.

Povinnost odděleného účtování se vztahuje na sociální službu poskytovanou v rozsahu základních činností, tj. nejsou zahrnovány případné fakultativní služby, pokud je organizace v rámci služby zajišťuje.

Povinnost odděleného účtování se vztahuje na veškeré položky související se sociální službou a nikoli pouze na položky související s poskytnutou dotací na příslušnou sociální službu.

4. Příjemce dotace je povinen vést analytickou účetní evidenci všech účetních případů vztahujících se k poskytnuté dotaci. Příjemce dotace je povinen jednotlivé originály účetních dokladů označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj hrazený na základě příslušného rozhodnutí o poskytnutí dotace (např. evidenční číslo žádosti, číslo registrace sociální služby – identifikátor). V případě částečné úhrady nákladu z dotace MPSV je třeba na účetních dokladech specifikovat částku.

5. V případě, kdy příjemce dotace požaduje navýšení kapacity sociální služby podporované v rámci Programu podpory B, podléhá tato žádost předchozímu schválení ředitelem odboru 26 MPSV.

6. Příjemce dotace je povinen písemně informovat příslušný odbor MPSV o následujících změnách údajů uváděných v žádosti, a to nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala:

a) změny v kontaktních údajích (změna kontaktní osoby, telefonického spojení, e-mailové adresy),

b) změna bankovního účtu příjemce dotace,

c) změny v souvislosti se změnou (změna rozhodnutí o registraci) či zrušením registrace sociální služby

d) jakoukoliv změnu ve vztahu k poskytovatelům veřejných prostředků, z důvodu vyloučení možného rizika zneužití poskytnuté dotace (včetně např. změny kapacity služby, výpadku jiných zdrojů financování apod.)

19 Tato povinnost vyplývá přímo z článku 5 bodu 9 Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011, č. 2012/21/EU, o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu.

Vzor Formuláře pro oznámení změn příjemcem dotace je uveden v Příloze č. 2b k této metodice.

7. Změny v upraveném rozpočtu a hlášení průběžného plnění služby podpořené z dotace

Příjemce je oprávněn realizovat změny upraveného rozpočtu (tj. rozpočtu, který je přílohou rozhodnutí o poskytnutí dotace) pouze za následujících podmínek:

7.1 Změny upraveného rozpočtu podléhající schválení ze strany MPSV:

a) veškeré přesuny mezi kapitolami 1. Osobní náklady a 2. Provozní náklady (schválení změn před realizací nákladu nad upravený rozpočet)

b) přesuny na položky (tj. navýšení položek vůči upravenému rozpočtu):

• 2.1.1 dlouhodobý nehmotný majetek

• 2.1.2 dlouhodobý hmotný majetek (schválení změny před realizací navýšených nákladů)

• 2.6.3 nájemné

• 2.6.4 právní a ekonomické služby

• 2.6.8 pracovníci v přímé péči (služby)

• 2.6.9 ostatní pracovníci (služby)

• 2.6.10 jiné

• 2.8 ostatní náklady

• dále položky, které nebyly plánovány v upraveném rozpočtu

c) navýšení v položkách rozpočtu, v nichž došlo k vymezení nákladů na základě hodnocení žádosti o dotaci (schválení změn před realizací nákladu přesahujících položku v upraveném rozpočtu).

U následujících změn jsou za uznatelné považovány náklady (změny proti upravenému rozpočtu), které byly realizovány až po schválení změny upraveného rozpočtu ze strany MPSV:

- přesuny mezi kapitolami 1. Osobní náklady a 2. Provozní náklady,

- navýšení celkových nákladů v položce dlouhodobého hmotného majetku proti údajům v upraveném rozpočtu,

- navýšení v položkách rozpočtu, ve kterých došlo v rámci hodnocení žádosti o dotaci k vymezení (nepřiznání) nákladů, nebo části nákladů.

U dalších změn v rozpočtu, které podléhají schválení ze strany MPSV, je ponecháno na zvážení příjemce dotace, zda o změnu požádá před realizací nákladu, nebo až po ní, je však třeba vždy brát v úvahu možnost, že změna nebude schválena a příslušné náklady bude třeba hradit z jiných zdrojů.

Změny upraveného rozpočtu, které vyžadují schválení ze strany MPSV, budou ze strany příjemce dotace zaslány formou žádosti o změnu včetně řádného zdůvodnění do datové schránky MPSV, odboru 26, který pro rok 2024 odpovídá za administraci dotačního titulu.

Žádosti o změnu mohou být podávány v průběhu kalendářního roku, nejzazší termín pro podání žádosti o změnu je do 1. 12. příslušného kalendářního roku.

Žádost o změnu upraveného rozpočtu bude obsahovat – popis změn a jejich zdůvodnění ve vztahu k potřebám zajištění poskytované služby, formulář Hlášení změn v upraveném rozpočtu, jehož vzor je uveden v Příloze č. 2a k této metodice.

7.2 Změny upraveného rozpočtu nepodléhající hlášení či žádosti o změnu:

Jiné změny v čerpání dotace proti upravenému rozpočtu než změny uvedené v bodě 7.1 nepodléhají schválení ze strany MPSV a poskytovatel není povinen je MPSV v průběhu kalendářního roku hlásit, s výjimkou hlášení průběžného plnění upraveného v bodě 7.3.

7.3 Příjemce dotace je povinen předložit MPSV „Hlášení průběžného plnění služby podpořené z dotace“. Toto hlášení bude zahrnovat informace o stavu čerpání dotace, resp. hlášení změn v upraveném rozpočtu (viz příloha č. 2a) a o rozsahu poskytnuté služby k datu 30. 6. daného kalendářního roku. Vzor hlášení bude zveřejněn na internetových stránkách dotační výzvy.

Příjemce dotace je povinen toto hlášení MPSV předložit datovou schránkou do 31. 7. kalendářního roku, na který byla dotace poskytnuta.

8. V případě, že během roku, na který byla dotace poskytnuta, příjemce dotace obdrží finanční prostředky na poskytování sociální služby ze státního rozpočtu od jiného ústředního orgánu nebo finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, je povinen tuto skutečnost oznámit poskytovateli dotace a uvést veškeré údaje o výši a účelu poskytnuté podpory (dotace), a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy příjemce obdrží rozhodnutí o přidělení této podpory (dotace).

9. V případě, že během roku, na který byla dotace poskytnuta, je vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt v rámci OPZ+ případně jiného operačního programu EU/EHS, v rámci kterého je financována stejná sociální služba jako v tomto dotačním titulu, nebo příjemce dotace uzavře smlouvu s krajem nebo hlavním městem Prahou k financování této sociální služby v rámci individuálního projektu podporovaného z uvedených operačních programů, tj. z těchto projektů/programů bude příjemce financovat činnosti v rámci základního rozsahu sociální služby podle zákona o sociálních službách, je příjemce dotace povinen vrátit alikvotní část vyplacené dotace na účet, z něhož byla dotace poskytnuta a provést finanční vypořádání dotace dle bodu 20, a to do 30 kalendářních dnů ode vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo uzavření smlouvy.

10. Příjemce dotace je povinen poskytovateli dotace oznámit do 10 pracovních dnů svůj zánik, transformaci a sloučení. Současně je povinen přednostně vypořádat podle pokynů poskytovatele dotace vztahy se státním rozpočtem týkající se dotace.

11. Příjemce dotace je povinen na písemnou žádost MPSV bezodkladně písemně poskytnout požadované doplňující informace související s poskytovanými sociálními službami.

12. Příjemce dotace je povinen řádně uchovávat veškeré dokumenty související s poskytováním služby a prokazující čerpání poskytnutých finančních prostředků na realizaci služby po dobu 10 let od ukončení financování této služby způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.

13. Výdaje musí splňovat pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (o finanční kontrole); tj. kromě jiného, pořízení plnění v rámci poskytnuté dotace musí být nezbytné.

14. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a § 14e a 14f zákona o rozpočtových pravidlech.

15. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnuté dotaci ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům. Těmito oprávněnými osobami jsou zaměstnanci MPSV a jimi pověřené osoby, územní finanční orgány, Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, případně další orgány oprávněné k výkonu kontroly.

16. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.

17. V souladu s § 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech MPSV v části XII Metodiky a v rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezí ty podmínky a povinnosti příjemce stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace, jejichž nesplnění bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace.

U všech porušení podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace bude poskytovatel dotace postupovat dle §14 e, případně 14 f zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V případě úplného splnění podmínek dle výzvy k opatření k nápravě zaslané poskytovatelem dotace příjemci dotace bude aktivována fikce neporušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení §14f odst. 2 rozpočtových pravidel, v případě neúplného splnění či nesplnění podmínek zaslané výzvy k opatření k nápravě poskytovatelem dotace příjemci dotace bude odeslán na příslušný finanční úřad podnět k zahájení řízení o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Porušení ostatních pravidel a podmínek uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace je posuzováno podle § 44a odst. 4 písm. zákona o rozpočtových pravidlech (odvod ve výši porušení a penále od jednoho promile až do výše poskytnuté dotace).

18. Podle § 15 zákona o rozpočtových pravidlech může být zahájeno řízení o odnětí dotace, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace:

(1) Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci:

a. k vázání prostředků státního rozpočtu,

b. ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,

c. ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, nebo

d. ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k zahájení daňové kontroly, jejímž předmětem je zjištění, zda došlo k porušení rozpočtové kázně,

e. k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení nebo o prozatímním navrácení veřejné podpory,

f. ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce; odejmout je možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním,

g. ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s podáním žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci byl spáchán trestný čin,

h. ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s použitím peněžních prostředků získaných dotací nebo návratnou finanční výpomocí byl spáchán trestný čin

(2) Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.

(3) Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.

19. Rozhodnutí o odnětí dotace ze státního rozpočtu vydává odbor 26 MPSV, svým podpisem ho stvrzuje odpovědná osoba MPSV. Proti rozhodnutí o odnětí dotace ze státního rozpočtu lze podat rozklad.

20. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání).

Finanční vypořádání dotace zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého roku, na který je dotace poskytnuta, nejpozději k 31. prosinci roku, na který je dotace poskytnuta, včetně zahrnutí souvisejících nákladů zaúčtovaných nejpozději k datu 31. prosince, které budou proplaceny nejpozději do 31. ledna roku následujícího po roce, na který byla dotace poskytnuta20).

Příjemce dotace předloží v souladu s § 9 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) do 15. února 2025 příslušnému odboru MPSV podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jehož vzor je uveden v Příloze č. 3 (část A tiskopisu; Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů) této vyhlášky.

K podkladům příjemce dotace přiloží komentář a tabulku s přehledem čerpání dotace dle nákladových položek a současně převede na účet cizích prostředků poskytovatele dotace (MPSV) případnou vratku dotace (číslo tohoto účtu je 6015-2229001/0710).

V případě, kdy je příjemcem dotace poskytovatel sociálních služeb, který obdržel prostředky dotace prostřednictvím příslušného kraje, předloží v souladu s § 12 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) do 5. února 2025 tomuto kraji podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jehož vzor je uveden v Příloze č. 7 (část A tiskopisu; Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů) této vyhlášky.

K podkladům příjemce dotace přiloží komentář a tabulku s přehledem čerpání dotace dle nákladových položek a současně převede na účet tohoto kraje případnou vratku dotace.

Jednotlivým titulem (viz vzor tiskopis tabulky dle vyhlášky č. 367/2015 Sb.) se rozumí sociální služba, na kterou byla dotace poskytnuta. V těch případech, kdy v rámci jednoho rozhodnutí o poskytnutí dotace je dotace poskytována na více sociálních služeb, budou

20) § 3 odst. 1) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

v tabulce údaje o poskytnuté dotaci vyplněny samostatně za každou jednotlivou sociální službu, na kterou byla dotace ze státního rozpočtu poskytnuta.

Komentář obsahuje prohlášení o dodržení podmínek stanovených Rozhodnutím

o poskytnutí dotace a dále je zaměřen zejména na zdůvodnění výše případné vratky dotace (vratky v průběhu roku, vratky při finančním vypořádání dotace) a na specifikaci čerpání dotace podle jednotlivých nákladových položek, uvedení skutečných zdrojů financování sociální služby a počtech klientů.

Příjemce má povinnost k finančnímu vypořádání přiložit také soupisku účetních dokladů k jednotlivým nákladům nárokovaným z dotace (soupiska může být nahrazena výstupem z účetní evidence, který představuje seznam účetních dokladů k nákladům nárokovaným z dotace).

Zpracovaný podklad pro finanční vypořádání dotace bude podepsán statutárním zástupcem příjemce dotace nebo jím pověřenou osobou.

21. V případě rozhodnutí o zrušení registrace příslušné sociální služby podle § 82 odstavce 3 zákona o sociálních službách v průběhu roku, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce dotace povinen do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení poskytování sociální služby, který je uveden v rozhodnutí o zrušení registrace, vrátit v tomtéž roce vyplacenou a nevyčerpanou část dotace na účet, z něhož byla dotace vyplacena, pokud tak lze učinit do 31. prosince příslušného roku, nebo na depozitní účet poskytovatele dotace. V případě, že příjemce dotace nevrátí poskytnuté finanční prostředky ve stanovené lhůtě, zahájí MPSV další kroky k vymáhání těchto prostředků (např. postoupení příslušnému finančnímu orgánu).

22. Příjemce dotace nemůže uplatnit náklady, které byly vyplaceny v hotovosti přesahující částku 50 000 Kč (včetně) za jednu účetní operaci, vyjma výplaty mezd a platů včetně zákonných náhrad náležící zaměstnanci. Částky přesahující tento limit musí být vyplaceny bezhotovostním převodem.

23. Pokud poskytovateli sociální služby byla na příslušný rok přidělena dotace od MPSV ve výši 4 mil. Kč a více, předloží do 31. srpna následujícího roku příslušnému odboru MPSV 1x zprávu auditora21 a to buď jako originální dokument, ověřenou kopii nebo prostřednictvím datové schránky jako konvertovaný dokument, kterou zašle na adresu poskytovatele dotace.

24. Zpráva auditora bude vyhotovena v souladu s Mezinárodním standardem pro ověřovací zakázky ISAE 3000 týkající se ověřovací zakázky, která není auditem ani prověrkou historických finančních operací a bude minimálně obsahovat náležitosti stanovené ve standardu ISAE 3000:

- Název zprávy,

- Identifikace příjemce,

- Identifikace auditora

- Určení předmětu ověření,

- Přehled a rozsah provedených prací, určení kritérií

- Popis odpovědnosti auditora a účetní jednotky,

- Prohlášení o použití standardů,

- Závěr auditora,

21 Auditorem, kterému bylo vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost vydané Komorou auditorů České republiky a je oprávněn vykonávat auditorskou činnost dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

- Případná omezení použití zprávy,

- Datum vydání zprávy.

Auditor provede ověření, které poskytuje přiměřenou jistotu o tom, zda byly ve všech významných ohledech splněny podmínky použití dotace uvedené v metodice a Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ve zprávě vymezí, které podmínky stanovené metodikou a Rozhodnutím o poskytnutí dotace byly předmětem ověřování, zejména se zaměří na:

- ověření vedení oddělené evidence příjmů a výdajů (výnosů a nákladů) spojených s poskytováním příslušné sociální služby v účetnictví příjemce dotace včetně vedení analytické evidence všech případů vztahujících se k poskytnuté dotaci,

- ověření, že byly vůči dotaci zaúčtovány pouze uznatelné náklady/výdaje,

- ověření, že byly příjemcem dotace zadány veřejné zakázky v souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace a se zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

- ověření, že příjemce dotace splnil účel dotace uvedený v Rozhodnutí o poskytnutí dotace,

- ověření, že příjemcem dotace byly dodrženy ostatní relevantní podmínky uvedené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Závěr auditora ve zprávě bude s ohledem na ověření poskytující přiměřenou jistotu formulován pozitivní formou.

25. V případě, že příjemce dotace nedodá zprávu auditora ve stanoveném termínu, může být tato skutečnost důvodem pro neposkytnutí dotace. Sankce za nedodržení termínu předložení zprávy auditora dále stanoví rozhodnutí o poskytnutí dotace.

26. Při výběru dodavatelů na zajištění dodávek a služeb je příjemce dotace povinen postupovat v souladu se zákonem č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a současně dodržovat článek XIII. Metodiky.

XII. Sankce

1. Vznikne-li při uvolňování splátek dotace v průběhu kalendářního roku podezření na porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech je poskytovatel dotace oprávněn příjemci dotace pozastavit poskytnutí další splátky dotace. Tato skutečnost bude příjemci dotace oznámena dopisem ředitele odboru 26 MPSV, a to neprodleně po vzniku podezření na porušení rozpočtové kázně. V případě, že žadatel vysvětlí porušení rozpočtové kázně, budou pozastavené splátky dotace žadateli následně uvolněny.

2. V případě, že kontrolní orgán zjistí v průběhu roku, na který byla dotace poskytnuta, že příjemce dotace neplní povinnosti stanovené Rozhodnutím o poskytnutí dotace, je příjemce dotace povinen vrátit finanční prostředky, které neoprávněně použil do státního rozpočtu ČR podle § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.

3. V souladu s § 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech se za méně závažné podmínky považují tyto povinnosti stanovené Metodikou v části XI, bodech 2, 4, 6, 7.3 (první odstavec bodu – povinnost předložit hlášení průběžného čerpání), 8, 9, 10, 11, 20, 22, a v části XIII, bodu 6 a za méně závažné nesplnění podmínek považuje nedodržení lhůt stanovených Metodikou v části XI, bodech 8, 9, 10, 11, 21, 23.

V souladu s (§ 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech MPSV stanoví, že:

- v případě nesplnění povinností stanovených Metodikou v části XI, bodech 2, 6, 7.3 (odstavec první), 8, 9, 10, 11, 20, 21 činí odvod za porušení rozpočtové kázně 0,5 % z celkové částky dotace,

- v případě nesplnění povinností stanovených Metodikou v části XI, bodě 4, 22 a v části XIII, bodě 6 činí odvod za porušení rozpočtové kázně 0,5 % z částky, ve které byla porušena rozpočtová kázeň,

- v případě nedodržení lhůty podle povinnosti stanovené Metodikou v části XI, bodě 23, činí odvod za porušení rozpočtové kázně částku 20 000 Kč.

V případě, že dojde k porušení povinnosti stanovené Metodikou v části XI, bodě 3 a 5 a nedodržení lhůt podle bodů 6, 7.3 (odstavec druhý) a 20 nejedná se o porušení rozpočtové kázně ve smyslu rozpočtových pravidel.

Porušení ostatních povinností stanovených v části XI Metodiky je posuzováno podle § 44a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech (odvod ve výši porušení a penále od jednoho promile až do výše poskytnuté dotace).

XIII. Veřejné zakázky

1. Při výběru dodavatelů na zajištění dodávek a služeb je příjemce dotace povinen postupovat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Základními zásadami, které je příjemce dotace povinen dodržet při zadávání zakázky, jsou zásady transparentnosti a přiměřenosti, ve vztahu k dodavatelům musí příjemce dotace dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dále je příjemce dotace povinen při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, pokud je to vhodné vzhledem k povaze a smyslu zakázky, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání.

Podstata zásady transparentnosti spočívá v tom, že příjemce dotace (dále „zadavatel“) musí zajistit, aby byla při zadávání zakázky zajištěna co největší průhlednost řízení, která podstatnou měrou přispívá k jeho přezkoumatelnosti.

Naplnění této zásady lze spatřovat zejména v povinnosti:

• o všech významných úkonech souvisejících s výběrem dodavatele pořizovat a uchovávat písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu, který umožní úkony zadavatele přezkoumat;

• opatřit všechna rozhodnutí řádným odůvodněním;

• definování přesných podmínek tak, aby všichni potenciální dodavatelé předem věděli, jak bude řízení probíhat (tedy např. jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek atp.).

Zásada přiměřenosti spočívá v nastavení parametrů výběrového/zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené charakteru a předmětu zakázky (např. rozsahu kvalifikace atp.).

Zásada rovného zacházení spočívá v tom, že zadavatel je povinen přistupovat stejným způsobem ke všem dodavatelům, kteří mohou podat či podávají nabídky.

Zásada zákazu diskriminace spočívá v tom, že zadavatel je povinen postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci žádného z dodavatelů. To znamená, že

podmínky pro zadání zakázky musí být zadavatelem vždy stanoveny tak, aby zároveň umožňovaly výběr nejvhodnějšího dodavatele, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému dodavateli do řízení z důvodů, které nesouvisejí s předmětem zakázky. Do zákazu diskriminace patří povinnost zadavatele akceptovat doklady z jiných členských států EU či EHP nebo Švýcarské konfederace) nebo jiného státu, který má s ČR nebo s EU uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané zakázce, prokazující rovnocennou kvalifikaci, jejíž splnění v rámci výběrového/zadávacího řízení požaduje.

Zadavatel současně nesmí omezit použití poddodavatelů na část zakázky stanovenou jako určité procento zakázky, a to bez ohledu na možnost ověření kapacit potenciálních poddodavatelů a bez jakékoli zmínky o charakteru úkolů, kterých se omezení týká.

Poddodavatelem je osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli pro plnění zakázky určité věci či práva.

Zadavatel zohlední tyto zásady v nastavení zadávacích podmínek, při hodnocení nabídek a výběru dodavatele. Zadavatel musí svůj postup ohledně využití či nevyužití všech těchto zásad náležitě odůvodnit.

2. Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Pokud zadavatel zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které a) se podílejí na průběhu výběrového/zadávacího řízení, nebo b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek výběrového/zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s výběrovým/zadávacím řízením.

Ve střetu zájmů se ocitají zejména:

• zaměstnanci zadavatele či členové statutárního orgánu zadavatele (resp. statutární orgán zadavatele),

• prokuristé zastupující zadavatele nebo

• členové realizačního týmu projektu a dále také

• osoby, které se ve prospěch zadavatele podílely na přípravě nebo zadávání předmětné zakázky, nebo

• osoby, které se podílely na zpracování žádosti o podporu na projekt, v němž je realizována předmětná zakázka.

Zájmem osob se pro tyto účely rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

Dotčené osoby zejména nesmí:

• se podílet na zpracování nabídky,

• nesmí podat nabídku a být dodavatel plnění zakázky či dodavatelem ve sdružení ani působit jako poddodavatel,

• být statutárním orgánem dodavatele, resp. jeho členem či prokuristou zastupujícím dodavatele,

• být manželem/manželkou statutárního orgánu dodavatele, resp. jeho člena či prokuristy zastupujícího dodavatele.

V případě, kdy není možno zajistit činnosti v rámci poskytování sociální služby jinak, než že by byly porušeny podmínky stanovené v části XIII., bod 2. o střetu zájmů, lze požádat MPSV o udělení výjimky z dodržení tohoto bodu Metodiky. Žádost musí být podána písemně a musí být řádně zdůvodněna. Schválit žádost je oprávněn ředitel odboru

inspekcí, výkonu akreditací, financování v oblasti sociálních služeb, sociálněprávní ochrany dětí a sociální práce po předchozím vyjádření ředitele odboru veřejných zakázek a právní podpory MPSV.

3. Zadavatelem podle § 4 odst. 2 zákona 134/2016 Sb. je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů, nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200.000.000 Kč bez DPH.

4. Veřejnými zakázkami malého rozsahu jsou veřejné zakázky na dodávku či nákup služeb, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2.000.000 Kč bez DPH.

5. Podlimitními a nadlimitními veřejnými zakázkami jsou veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší, než je uvedeno v předchozí větě.

6. Postupuje-li zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a současně respektuje ceny v místě a čase obvyklé, nemusí u zakázek s předpokládanou hodnotou nižší než 500.000 Kč bez DPH provádět výběrové řízení.

U dodávek zboží nebo služeb s cenou nad 300 000 Kč bez DPH uzavře příjemce dotace s dodavatelem písemnou smlouvu. Dodávky zboží nebo služeb s cenou nepřesahující 300 000 Kč bez DPH jsou zajišťovány na základě objednávky a v případě dodávek s cenou nepřesahující 80.000 Kč bez DPH může být výdaj doložen pouze účetními doklady, resp. účetními záznamy podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Z dokladů (účetního nebo s ním související objednávky, či smlouvy) musí být zřejmý zejména předmět zakázky, množství dodaného plnění a cena plnění.

7. U veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou od 500.000 Kč bez DPH je zadavatel povinen realizovat výběrové řízení.

• Před zahájením výběru dodavatele zpracuje příjemce výzvu k podání nabídek (dále jen

„výzva“).

• K podání nabídek zadavatel písemně vyzývá alespoň 3 dodavatele, kteří nabízejí požadované plnění na trhu. Výzva musí být odeslána prokazatelným způsobem. Zadavatel je povinen přijmout a hodnotit nabídku dodavatele, který nebyl vyzván způsobem dle věty první.

• Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 7 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni odeslání výzvy.

• Výzvu zveřejní příjemce na svých webových stránkách, a to po dobu alespoň 7 kalendářních dnů.

• Posouzení a hodnocení nabídek doručených ve lhůtě pro podání nabídek provádí zadavatel, příp. minimálně tříčlenná hodnotící komise. V případě, že zadavatel ustanoví hodnotící komisi, je povinen si vyžádat před zahájením otevírání nabídek/hodnocením písemné čestné prohlášení všech členů hodnotící komise o tom, že nejsou ve střetu zájmů.

• S vybraným dodavatelem uzavírá zadavatel písemnou smlouvu.

• O výsledku výběru dodavatele musí být všichni účastníci výběrového řízení informováni prokazatelným způsobem.

• O provedení výběru dodavatele musí příjemce sepsat písemnou zprávu o hodnocení nabídek.

8. Výběrové řízení se neuplatní u nákladů za mzdy/platy, nákladů za energie, pohonné hmoty nebo telekomunikační služby, v těchto případech je ale nutné dodržet podmínku transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace a současně respektovat ceny v místě a čase obvyklé.

XIV. Ostatní ustanovení

1. Evidence a archivace dokumentů

Subjekty podílející se na realizaci dotačního řízení jsou povinny řádně evidovat a uchovávat veškeré dokumenty související s realizací a prokazující čerpání finančních prostředků po dobu nejméně 10 let od ukončení financování služby způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.

XV. Obecná ustanovení o financování sociálních služeb coby služeb v obecném

hospodářském zájmu

1. MPSV upozorňuje poskytovatele sociálních služeb, že prostředky poskytnuté formou dotace ze státního rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb na základě této Metodiky představují pouze dílčí část vyrovnávací platby.

2. V souvislosti se zaváděním institutu vyrovnávací platby jsou předkládána níže uvedená obecná ustanovení.

A. Obecná ustanovení

1. Sociální služby, které budou podpořeny v rámci dotačního řízení z dotace MPSV, jsou považovány za služby obecného hospodářského zájmu coby pojmu evropského práva.

2. Sociální služby budou financovány formou vyrovnávací platby, upravené Rozhodnutím Komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy

o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „Rozhodnutí č. 2012/21/EU“).

3. Řízení k poskytnutí finanční podpory musí být nastaveno v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy ČR.

4. MPSV provede řízení k poskytnutí vyrovnávací platby způsobem, který:

- zajistí rovný přístup ke všem poskytovatelům sociální služby bez ohledu na jejich právní formu;

- zajistí výpočet vyrovnávací platby jednotným, transparentním a nediskriminujícím způsobem pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu.

5. Poskytovatel sociální služby musí být pověřen MPSV k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (sociální služby) v souladu s Rozhodnutím č. 2012/21/EU (dále jen

„Pověření“). Poskytovatel sociální služby musí být pověřen k poskytování příslušné

sociální služby alespoň po dobu podpory sociální služby v daném dotačním roce. Maximální doba Pověření nesmí přesáhnout 10 let.

6. Náležitosti Pověření jsou stanoveny v článku 4 Rozhodnutí č.2012/21/EU.

7. V rámci dotačního řízení je vyrovnávací platba kalkulována na sociální služby, které jsou podpořeny v rámci Programu podpory B Ministerstva práce a sociálních věcí maximálně v rozsahu stanoveném v Pověření.

B. Další náležitosti

1. MPSV je povinno provádět pravidelné kontroly ve smyslu článku 6 odstavce 1 Rozhodnutí č.2012/21/EU. Tyto kontroly provádí v souladu s platnou legislativou, zejména se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

2. V případě nadměrné vyrovnávací platby MPSV postupuje v souladu s článkem 6 odstavcem 2 Rozhodnutí č.2012/21/EU. Poskytovatel sociální služby je povinen vrátit na účet MPSV (poskytovateli vyrovnávací platby) nadměrně vyplacenou částku. Pokud nadměrně vyplacená částka nepřesahuje 10 % průměrné roční vyrovnávací platby, lze tuto nadměrnou částku účetně převést do dalšího účetního období a odečíst ji od vyrovnávací platby, resp. příslušné části, splatné v daném období. Toto je třeba stanovit v rámci příslušného právního aktu.

3. Za nadměrné vyrovnání se považuje:

a) nezajistí-li poskytovatel sociální služby rozsah služby stanovený v Pověření a/nebo v právním aktu o poskytnutí vyrovnávací platby, a to ani v minimálním rozsahu,

b) výše rozdílu mezi náklady a výnosy, se zohledněním případného přiměřeného zisku, za předpokladu, že poskytovatel finančních prostředků neumožní převedení finančních prostředků vyrovnávací platby do dalšího roku (max. 10 % vyrovnávací platby) nebo na tvorbu rezerv (příspěvkové organizace),

c) obdrží-li poskytovatel vyšší vyrovnávací platbu, než je optimální vyrovnávací platba stanovená v Pověření, včetně případného přiměřeného zisku, za předpokladu, že poskytovatel nezajistil vyšší rozsah nebo měřitelnou kvalitu poskytovaných služeb, než je stanoveno v Pověření,

d) jsou-li skutečné výnosy Služby vyšší než výnosy Služby stanovené v Pověření se zohledněním případného přiměřeného zisku, za předpokladu, že Poskytovatel nezajistil vyšší rozsah poskytované Služby.

4. MPSV (poskytovatel dotace) si vyhrazuje právo vyžádat si kdykoliv v průběhu realizace projektu další dokumenty a informace k poskytovaným sociálním službám.

XVI. Přílohy k metodice

Příloha č. 1 Upravený rozpočet sociální služby

Příloha č. 2a a 2b Formuláře pro hlášení změn (změny dle části XI, bodu 6 Metodiky a změny v upraveném rozpočtu)

Příloha č. 3 Specifikace kritérií oprávněnosti žadatele a celostátního či nadregionálního charakteru sociální služby

Příloha č. 4 Přehled kritérií celostátního či nadregionálního charakteru sociální služby, jejich indikátorů a způsobu ověření plnění indikátoru dle přílohy č. 3 Metodiky

Příloha č. 5 Limity pro osobní výdaje a výdaje na nákup majetku hrazené z dotace

XVII. Závěrečná ustanovení

Tato metodika nabývá účinnosti dnem podpisu Příkazu ministra.

Příloha č. 1 k Metodice

Upravený rozpočet sociální služby dle části IX bod 3 Metodiky

Název organizace:

IČ:

Název služby: Registrační číslo služby:

Druh finančních prostředků	Účtová skupina	Návrh výše dotace (před vydáním rozhodnutí)	Požadavek na položkové čerpání dotace dle předložené žádosti o dotaci	Upravený rozpočet – tj. aktualizované položkové čerpání dotace (do celkové výše návrhu dotace)
CELKOVÝ OBJEM NEINVESTIČNÍCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
z toho 1) OSOBNÍ NÁKLADY CELKEM
1.1. Pracovní smlouvy	52
1.2. Dohody o pracovní činnosti	52
1.3. Dohody o provedení práce	52
1.4. Jiné osobní náklady	52
z toho 2) PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM
2.1. Dlouhodobý majetek
2.1.1. Dlouhodobý nehmotný majetek do 60 tis. Kč	51
2.1.2. Dlouhodobý hmotný majetek do 40 tis. Kč (80 tis. Kč)	50
2.2. Potraviny	50
2.3. Kancelářské potřeby	50
2.4. Pohonné hmoty	50
2.5. Jiné spotřebované nákupy	50
2.6. Služby
2.6.1. Energie	50
2.6.2. Telefony, internet, poštovné, ostatní spoje	51

2.6.3. Nájemné	51
2.6.4. Právní a ekonomické služby	51
2.6.5. Školení a kurzy	51
2.6.6. Opravy a udržování	51
2.6.7. Cestovní náhrady	51
2.6.8. Pracovníci v přímé péči (mimo prac. poměr, DPP, DPČ)	51
2.6.9. Ostatní pracovníci (mimo prac. poměr, DPP, DPČ)	51
2.6.10. Jiné	51
2.7. Odpisy	55		xxxxxxxxxxxxxx	xxxxxxxxxxxxxx
2.8. Ostatní náklady	54

Datum: …………………

Jméno statutárního zástupce: …………………………………...

Podpis statutárního zástupce: ……………………………………

Příloha č. 2a k Metodice

Formuláře pro hlášení změn

Hlášení změn v upraveném rozpočtu (v položkovém čerpání) dotace na sociální službu dle části XI bod 7 Metodiky

Název organizace:

IČ:

Název služby: Registrační číslo služby:

Druh finančních prostředků	Účtová skupina	Poskytnutá dotace MPSV na základě Rozhodnutí	Požadavek na položkové čerpání dotace dle upraveného rozpočtu	Aktualizované položkové čerpání dotace – změna upraveného rozpočtu	Změna podléhající schválení ze strany MPSV: ANO/NE
CELKOVÝ OBJEM NEINVESTIČNÍCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
z toho 1) OSOBNÍ NÁKLADY CELKEM
1.1. Pracovní smlouvy	52
1.2. Dohody o pracovní činnosti	52
1.3. Dohody o provedení práce	52
1.4. Jiné osobní náklady	52
z toho 2) PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM
2.1. Dlouhodobý majetek
2.1.1. Dlouhodobý nehmotný majetek do 60 tis. Kč	51
2.1.2. Dlouhodobý hmotný majetek do 40 tis. Kč (80 tis. Kč)	50
2.2. Potraviny	50
2.3. Kancelářské potřeby	50
2.4. Pohonné hmoty	50
2.5. Jiné spotřebované nákupy	50
2.6. Služby
2.6.1. Energie	50
2.6.2. Telefony, internet, poštovné, ostatní spoje	51

2.6.3. Nájemné	51
2.6.4. Právní a ekonomické služby	51
2.6.5. Školení a kurzy	51
2.6.6. Opravy a udržování	51
2.6.7. Cestovní náhrady	51
2.6.8. Pracovníci v přímé péči (mimo prac. poměr, DPP, DPČ)	51
2.6.9. Ostatní pracovníci (mimo prac. poměr, DPP, DPČ)	51
2.6.10. Jiné	51
2.7. Odpisy	55		xxxxxxxxxxxxxx	xxxxxxxxxxxxxx
2.8. Ostatní náklady	54

Datum: …………………

Jméno statutárního zástupce: …………………………………...

Podpis statutárního zástupce: …………………………………

Příloha č. 2b k Metodice

Formuláře pro hlášení změn

Hlášení změn dle části XI, bodu 6, písm. a), b), c), d), Metodiky

Evidenční číslo žádosti:

Název programu podpory:

Název příjemce dotace:

IČ příjemce dotace:

Kontaktní osoba (ekonom, účetní apod.) a kontakt na tuto osobu:

Název služby/služeb, kterých se změna týká:

Číslo registrace

(Identifikátor) služby/služeb:

Popis změny:

Datum, podpis a razítko statutárního orgánu organizace:

Příloha č.3 k Metodice

SPECIFIKACE KRITÉRIÍ OPRÁVNĚNOSTI ŽADATELE

A CELOSTÁTNÍHO ČI NADREGIONÁLNÍHO CHARAKTERU SOCIÁLNÍ SLUŽBY

1. Oprávněnost žadatele

Oprávněnost žadatele, o podporu sociální služby celostátního či nadregionálního charakteru, ve smyslu § 104 odst. 3 písm. a) zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů („ZSS“), je jednou ze základních podmínek poskytnutí dotace podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů („Rozpočtová pravidla“).

Posouzení splnění podmínky oprávněnosti žadatele je nedílnou součástí procesu poskytnutí dotace podle Rozpočtových pravidel a jeho výsledek se promítá do obsahu rozhodnutí podle § 14m Rozpočtových pravidel.

Oprávněným žadatelem se rozumí poskytovatel sociálních služeb, který je zapsaný v registru poskytovatelů sociálních služeb podle ZSS, a který žádá o dotaci na podporu sociální služby s nadregionálním či celostátním charakterem registrované podle ZSS, která odpovídá věcnému zaměření dotačního titulu definovaném v části II. Metodiky.

2. Kritéria pro posouzení sociální služby celostátního či nadregionálního charakteru („nová služba“)

6. Naplnění podmínky služby celostátního a nadregionálního charakteru se posuzuje v případě služeb, na které je dotace žádána nově (nově vzniklé služby a služby, které z dotace nebyly financovány v letech 2022 a/nebo 2023), a to prostřednictvím 3 kritérií:

1) Specifická cílová skupina („CS“) sociální služby

2) Dostupnost sociální služby

3) Potřebnost sociální služby

Posouzení kritérií celostátního či nadregionálního charakteru v jednotlivých typech podporovaných služeb v okruhu I. (nové služby)

1. Telefonická krizová pomoc s celostátní působností

a. Specifická cílová skupina – služba se zaměřuje na unikátní cílovou skupinu definovanou nepříznivou situací, věkovou strukturou, přičemž se jedná o cílovou skupinu, pro kterou není daný druh služby dostupný nejméně v 6 krajích ČR (v případě nové služby).

b. Dostupnost sociální služby – jedná se o službu s celostátní působností, tj. ve veřejném registru poskytovatelů služeb je uvedena působnost služby ve všech krajích ČR

c. Potřebnost sociální služby – potřeba sociální služby vyplývá

i. buď ze zjištěných potřeb osob na území krajů, ve kterých není pro danou CS druh služby zajištěn, přičemž k naplnění kritéria je potřeba písemného vyjádření nejméně 6 krajů k zjištěné potřebnosti služby,

ii. nebo ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby, přičemž tato skutečnost je prokázána analýzou zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS.

2. Pobytové služby poskytované s ohledem na situaci osob – ohrožení násilným chováním jiné osoby/osob (domácí, genderově podmíněné, předsudečné násilí, utajený pobyt).

a. Specifická cílová skupina – osoby vyžadující ochranu z důvodu ohrožení násilným chováním jiné osoby/osob; v registru poskytovatelů sociálních služeb je uvedena cílová skupina, která se do nepříznivé sociální situace dostává v důsledku ohrožení násilným chováním jiné osoby/osob; CS odpovídající indikátoru plnění je zapsána u registrované služby, na kterou je žádost podáván, nebo je uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě).

b. Dostupnost sociální služby/místo poskytování služby - pobytová služba je poskytována na utajené adrese; ve veřejném registru poskytovatelů služeb není uvedena adresa poskytované služby; k datu podání žádosti není v registru uvedena adresa poskytované služby.

c. Potřebnost sociální služby - potřeba zajištění služby vyplývá

i. buď ze zjištěných potřeb osob na území kraje, ve kterém není pro danou CS druh služby zajištěn, přičemž k ověření splnění kritéria je doloženo písemné vyjádření kraje ve kterém není pro CS služba zajištěna k zjištěné potřebnosti služby,

ii. nebo ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby, přičemž k ověření splnění kritéria je předložena analýza zjištěných potřeb, obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS.

3. Služby pro osoby v zařízeních bez vazby na kraj

3 a) služby s místem poskytování v zařízeních, do kterých jsou osoby umisťovány na základě rozhodnutí soudu (věznice, detenční zařízení, výchovné zařízení apod.)

a. Specifická cílová skupina – služba se zaměřuje na unikátní cílovou skupinu definovanou nepříznivou situací, věkovou strukturou; v registru poskytovatelů sociálních služeb je uvedena cílová skupina, která se do nepříznivé sociální situace dostává v důsledku rozhodnutí/nařízení soudu o umístění v zařízení typu věznice, detenční zařízení, výchovné zařízení, výchovný ústav apod.); CS odpovídající indikátoru plnění je zapsána u registrované služby na kterou je žádost podávána, nebo je uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě).

b. Dostupnost sociální služby - místem poskytování služby je zařízeních, do kterého jsou osoby umisťovány na základě rozhodnutí soudu; poskytovatel doložil přehled zařízení, ve kterých službu poskytuje, včetně potvrzení zástupců těchto zařízení o realizaci služby, případně jejich souhlas s působením služby.

c. Potřebnost sociální služby - potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby, přičemž tato skutečnost je doložena písemnou analýzou zjištěných potřeb, obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS, A/NEBO vyjádřením potřebnosti služby ze strany zařízení, v němž je služba poskytována, které je doloženo kladným vyjádřením zařízení o potřebě služby

3 b) terapeutické komunity, služby následné péče (pobytová forma, příp. u následné péče, kdy je součástí poskytované služby pobytová i ambulantní forma v rámci 1 identifikátoru, lze podpořit i ambulantní formu služby)

a. Specifická cílová skupina – cílová skupina, jejíž nepřiznivou sociální situaci není nutné ani žádoucí řešit vazbou na její sociální prostředí, které je pro uskutečnění potřebných změn nevhodné, ohrožující a nepodnětné, a jelikož změny závislostního chování není možné dosáhnout v místě bydliště/kraje.

b. Dostupnost sociální služby – unikátní pobytová služba pro CS v kraji; v konkrétním kraji, není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS – nepříznivá situace, věková struktura); z registru poskytovatelů vyplývá, že v kraji ve kterém je služba žadatele poskytována, není pro danou CS (nepříznivá situace, věková struktura) zajištěn stejný druh služby.

c. Potřebnost sociální služby – potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby; doloženo písemnou analýzou zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velkosti CS předloženou poskytovatelem.

4. Sociální služby pro cizince

4 a) sociální služby (odborné poradenství, sociální služby prevence) pro cizince jsou poskytované osobám, které pobývají mimo zemi svého původu déle než jeden rok a které nemají na území ČR trvalý pobyt ani nejsou žadateli o udělení trvalého pobytu (nezdržují se na území ČR déle než 5 let), tj. migrantům

a. Specifická cílová skupina – sociální služba je poskytována osobám, které jsou migranty;

i. v registru poskytovatelů sociálních služeb je uvedeno, že se služba zaměřuje na cílovou skupinu migranti/azylanti; CS odpovídající indikátoru plnění je zapsána u registrované služby, na kterou je žádost podávána, nebo je CS uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě),

b. Dostupnost sociální služby – unikátní služba pro CS v kraji (v konkrétním kraji, není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS – nepříznivá situace, věková struktura)

c. Potřebnost sociální služby – potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby, což je doloženo analýzou zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS.

4 b) sociální služby pro cizince jsou poskytované osobám, které pobývají mimo zemi svého původu a podaly žádost v ČR o mezinárodní ochranu nebo jim byl v ČR přiznán statut uprchlíka

a. Specifická cílová skupina – sociální služba je poskytována osobám, které jsou uprchlíky nebo požádaly v ČR o mezinárodní ochranu, přičemž CS odpovídající indikátoru plnění je zapsána u registrované služby, na kterou je žádost podávána, nebo je CS uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě),

b. Dostupnost sociální služby – unikátní služba pro CS v kraji (v konkrétním kraji není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS – nepříznivá situace, věková struktura)

c. Potřebnost sociální služby – potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby, což je doloženo analýzou zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb, A pokud je služba poskytována v azylových zařízeních (zákon o azylu) vyjádřením potřebnosti služby ze strany zařízení, v němž je služba poskytována.

5. Pobytové služby pro duchovní, válečné veterány, přeživší holocaustu

a. Specifická cílová skupina – jedná se o sociální situaci cílové skupiny, kterou je žádoucí řešit v zařízení, které zohledňuje specifika statutu osob (duchovní, válečný veterán, přeživší holocaustu), přičemž cílová skupina je uvedena v registru poskytovatelů a poskytovatel doloží písemný popis specifik statutu osob, pro které je žádoucí poskytovat službu mimo běžnou cílovou skupinu.

b. Dostupnost sociální služby – jedná se o unikátní službu pro cílovou skupinu v kraji (v konkrétním kraji není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS) nebo s ohledem na počet osob a místa, kde žijí, není v kraji služba dostupná s ohledem na potřeby cílové skupiny. Dostupnost je ověřována v registru poskytovatelů a informacemi v analýze předložené poskytovatelem, ze které vyplývá nedostupnost služby pro cílovou skupinu.

c. Potřebnost sociální služby – potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby, což je doloženo analýzou zjištěných potřeb obsahující zdroje, způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti cílové skupiny.

6. Podpora sociálních služeb v případech hodných zvláštního zřetele

a. Specifická cílová skupina (nepříznivá situace, specifické potřeby CS vč. potřeby specifického řešení nepříznivé situace).

b. Dostupnost sociální služby – služba má celostátní působnost a současně unikátní službu pro cílovou skupinu.

c. Potřebnost sociální služby – potřeba služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby.

Příkladem služeb naplňujících tato kritéria služby v případech hodných zvláštního zřetele mohou být služby pro osoby trpící vzácným onemocněním, oběti předsudečného násilí, osoby s potřebou specifické komunikace, osoby, které jsou zároveň poskytovateli i příjemci služeb mezi různými kraji, tj. celorepublikové vzájemnostní skupiny apod.

Příloha č. 4 k Metodice

Přehled kritérií celostátního či nadregionálního charakteru sociální služby, jejich indikátorů a způsobu ověření plnění indikátoru dle přílohy č. 3 Metodiky

Okruh podpory I.

1. Telefonická krizová pomoc s celostátní působností

Kritérium	popis kritéria	indikátor plnění	způsob ověření naplnění indikátoru	výrok hodnotitele
cílová skupina (CS)	unikátní cílová skupina (nepříznivá situace, věková struktura)	Pro uvedenou CS není daný druh služby dostupný nejméně v 6 krajích ČR (v případě nové služby).	v registru poskytovatelů není nejméně v 6 krajích zajištěna pro CS (nepříznivá situace, věková struktura) TKP	ANO (na základě ověření v registru není zajištěna služba) - splněno NE – nesplněno
dostupnost sociální služby	celostátní působnost	ve veřejném registru poskytovatelů služeb je uvedena působnost ve všech krajích ČR	k datu podání žádosti je v registru rozšířená působnost ve všech krajích ČR	ANO - splněno NE – nesplněno
potřebnost sociální služby	potřeba zajištění služby vyplývá z: A) zjištěných potřeb osob na území krajů, ve kterých není pro danou CS druh služby zajištěn nebo B) zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby	ad) A – písemné vyjádření krajů nejméně 6 krajů k zjištěné potřebnosti služby nebo ab) B analýza zjištěných potřeb, obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS	ad) A – doloženo písemné vyjádření potřebnosti nové služby ze strany 6 a více krajů nebo ab) B analýza obsahující informace, z jakých zdrojů zjišťované potřeby vycházejí, jakým způsobem je žadatel zjišťoval a kvalifikovaných odhad velikosti CS	ANO – splněno NE – nesplněno

2. Pobytové služby poskytované s ohledem na situaci osob – ohrožení násilným chováním jiné osoby/osob (domácí, genderově podmíněné, předsudečné násilí, utajený pobyt)

Kritérium	popis kritéria	indikátor plnění	způsob ověření naplnění indikátoru	výrok hodnotitel e
cílová skupina (CS)	osoby vyžadující ochranu z důvodu ohrožení násilným chováním jiné osoby/osob	v registru poskytovatelů sociálních služeb je uvedena cílová skupina, která se do nepříznivé sociální situace dostává v důsledku ohrožení násilným chováním jiné osoby/osob	a) CS odpovídající indikátoru plnění je zapsaná u registrované služby, na kterou je žádost podávána nebo b) CS je uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě)	ANO – splněno NE – nesplněno
dostupnost sociální služby/míst o poskytován í služby	pobytová služba je poskytována na utajené adrese	ve veřejném registru poskytovatelů služeb není uvedena adresa poskytované služby	k datu podání žádosti a v době hodnocení žádosti není v registru uvedena adresa poskytované služby	ANO (soulad) – splněno NE (údaj o adrese zařízení je k dispozici) nesplněno
potřebnost sociální služby	potřeba zajištění služby vyplývá z: A) zjištěných potřeb osob na území kraje, ve kterém není pro danou CS druh služby zajištěn nebo B) zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby	ad) A - písemné vyjádření kraje, ve kterém není pro CS služba zajištěna k zjištěné potřebnosti služby nebo ab) B analýza zjištěných potřeb, obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS	ad) A – doloženo písemné vyjádření potřebnosti kraje nebo ab) B analýza obsahující informace z jakých zdrojů zjišťování potřeby vycházejí, jakým způsobem je žadatel zjišťoval a kvalifikovaných odhad velikosti CS	ANO – splněno NE – nesplněno

3. služby pro lidi v zařízeních bez vazby na kraj

3a. služby s místem poskytování v zařízeních, do kterých jsou osoby umisťovány na základě rozhodnutí soudu (věznice, detenční zařízení, výchovné zařízení apod.)

Kritérium	popis kritéria	indikátor plnění	způsob ověření naplnění indikátoru	výrok hodnotitele
cílová skupina (CS)	specifická CS (nepříznivá situace, věková struktura)	v registru poskytovatelů sociálních služeb je uvedena cílová skupina, která se do nepříznivé sociální situace dostává v důsledku rozhodnutí/nařízení soudu o umístění v zařízení typu věznice, detenční zařízení, výchovné zařízení, výchovný ústav apod.	a) CS odpovídající indikátoru plnění je zapsána u registrované služby, na kterou je žádost podávána nebo b) CS je uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě)	ANO – splněno NE – nesplněno
dostupnost sociální služby	místem poskytování služby jsou zařízení, do kterých jsou osoby umisťovány na základě rozhodnutí soudu	poskytovatel doloží přehled zařízení, ve kterých poskytuje službu (včetně vyjádření zařízení o působení služby)	poskytovatel doložil přehled zařízení včetně jejich vyjádření – potvrzení o působení, případně souhlas s působením služby	ANO – splněno NE – nesplněno
potřebnost sociální služby	Potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby	1) Analýza zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS 2) vyjádření potřebnosti služby ze strany zařízení, v němž je služba poskytována	ad) 1) doložena písemná analýza obsahující informace, z jakých zdrojů zjišťované potřeby vycházejí, jakým způsobem je žadatel zjišťoval a kvalifikovaných odhad velikosti CS ad 2) doložení kladného vyjádření zařízení o potřebě služby	ANO – splněno NE – nesplněno

3. služby pro lidi v zařízeních bez vazby na kraj

3b. terapeutické komunity, služby následné péče (pobytová forma, příp. u následné péče, kdy je součástí poskytované služby pobytová i ambulantní forma v rámci 1 identifikátoru, lze podpořit i ambulantní formu služby)

Kritérium	popis kritéria	indikátor plnění	způsob ověření naplnění indikátoru	výrok hodnotitele
cílová skupina (CS)	Nepříznivou sociální situaci cílové skupiny není nutné ani žádoucí řešit vazbou na její sociální prostředí, které je pro uskutečnění potřebných změn nevhodné, ohrožující a nepodnětné, a jelikož změny závislostního chování není možné dosáhnout v místě bydliště/kraje	poskytovatel dokládá popis charakteristiky CS se zdůvodněním vhodnosti toho, že nepříznivou sociální situaci cílové skupiny není nutné ani žádoucí řešit vazbou na její sociální prostředí	z popisu charakteristiky a zdůvodnění vyplývá vhodnost poskytování služby osobám bez nutné či žádoucí vazby na její sociální prostředí	ANO - splněno NE - nesplněno
dostupnost sociální služby	unikátní pobytová služby pro CS v kraji	v konkrétním kraji není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS - nepříznivá situace, věková struktura)	z registru poskytovatelů vyplývá, že v kraji, ve kterém je služba žadatele poskytována, není pro danou CS (nepříznivá situace, věková struktura) zajištěn stejný druh služby	ANO - splněno NE - nesplněno
potřebnost sociální služby	Potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby	Analýza zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS	doložena písemná analýza obsahující informace, z jakých zdrojů zjišťované potřeby vycházejí, jakým způsobem je žadatel zjišťoval a kvalifikovaných odhad velikosti CS	ANO - splněno NE - nesplněno

4. Sociální služby pro cizince

4a. sociální služby (odborné poradenství, sociální služby prevence) pro cizince jsou

poskytované osobám, které pobývají mimo zemi svého původu déle než jeden rok a které nemají na území ČR trvalý pobyt ani nejsou žadateli o udělení trvalého pobytu (nezdržují se na území ČR déle než 5 let)

Kritérium	popis kritéria	indikátor plnění	způsob ověření naplnění indikátoru	výrok hodnotitele
cílová skupina (CS)	sociální služba je poskytována osobám, které jsou migranty	v registru poskytovatelů sociálních služeb je uvedeno, že se služba zaměřuje na cílovou skupinu migranti/azylanti	CS odpovídající indikátoru plnění je zapsána u registrované služby, na kterou je žádost podávána, nebo je CS uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě)	ANO - splněno NE - nesplněno
dostupno st sociální služby	Varianta a) unikátní služba pro CS v konkrétním kraji není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS - nepříznivá situace, věková struktura)	v konkrétním kraji není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS - nepříznivá situace, věková struktura	z registru poskytovatelů vyplývá, že v kraji, ve kterém je služba žadatele poskytována, není pro danou CS (nepříznivá situace, věková struktura) zajištěn stejný druh služby.	ANO - splněno NE - nesplněno
potřebno st sociální služby	Potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby	Analýza zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS	doložena písemná analýza obsahující informace, z jakých zdrojů zjišťované potřeby vycházejí, jakým způsobem je žadatel zjišťoval	ANO - splněno NE - nesplněno

4b. sociální služby pro cizince jsou poskytované osobám, které pobývají mimo zemi svého původu a podaly žádost v ČR o mezinárodní ochranu nebo jim byl v ČR přiznán statut uprchlíka

Kritérium	popis kritéria	indikátor plnění	způsob ověření naplnění indikátoru	výrok hodnotitele
cílová skupina (CS)	sociální služba je poskytována osobám, které jsou uprchlíky nebo požádaly v ČR o mezinárodní ochranu	v registru poskytovatelů sociálních služeb je uvedeno, že se služba zaměřuje na cílovou skupinu "uprchlíci"	CS odpovídající indikátoru plnění je zapsaná u registrované služby, na kterou je žádost podávána nebo je CS uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě)	ANO - splněno NE - nesplněno
dostupnost sociální služby	unikátní služba pro CS v kraji (v konkrétním kraji není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS - nepříznivá situace, věková struktura)	v konkrétním kraji není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS - nepříznivá situace, věková struktura	z registru poskytovatelů vyplývá, že v kraji, ve kterém je služba žadatele poskytována, není pro danou CS (nepříznivá situace, věková struktura) zajištěn stejný druh služby.	ANO - splněno NE - nesplněno

potřebnost sociální služby
Potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby
1) Analýza zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb
Pokud je služba poskytována v azylových zařízeních (Zákon o azylu)
2) vyjádření potřebnosti služby ze strany zařízení, v němž je služba poskytována
ad) 1) Doložena písemná analýza obsahující informace o potřebách osob, z jakých zdrojů zjišťované potřeby vycházejí, jakým způsobem je žadatel zjišťoval ad 2) Doložení kladného vyjádření zařízení o potřebě služby
ANO - splněno NE - nesplněno

5. Pobytové služby pro duchovní, válečné veterány, přeživší holocaustu

Kritérium	popis kritéria	indikátor plnění	způsob ověření naplnění indikátoru	výrok hodnotitele
cílová skupina (CS)	nepřiznivou sociální situaci cílové skupiny je žádoucí řešit v zařízení, které zohledňuje specifika statutu osob (duchovní, válečný veterán, přeživší holocaustu)	1) v registru poskytovatelů sociálních služeb je uvedena cílová skupina dle vymezeného okruhu a 2) poskytovatel doloží písemný popis specifik statutu osob, pro které je žádoucí osobám poskytovat službu mimo běžnou cílovou skupinu, na kterou se druh pobytové služby péče (obecná CS daného druhu služby dle ZSS) zaměřuje.	ad 1) CS odpovídající indikátoru plnění je zapsána u registrované služby, na kterou je žádost podávána nebo je CS uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě) a ad 2) z popisu charakteristiky CS a specifik potřeb s ohledem na jejich statut CS vyplývá vhodnost poskytování služby osobám mimo běžně vymezenou CS (obecná CS daného druhu služby dle ZSS) daného druhu pobytové služby péče	ANO - splněno NE - nesplněno
dostupnost sociální služby	a) unikátní služba pro CS v kraji (v konkrétním kraji není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS - nepříznivá situace, věková struktura) nebo b) s ohledem na počet osob a místa kde žijí, není v kraji služba dostupná s ohledem na potřeby CS	ad a) v konkrétním kraji, není další poskytovatel stejného druhu služby pro danou CS - nepříznivá situace, věková struktura) a ad) b poskytovatel dokládá analýzu obsahující údaje o: - počtu osob z CS v daném kraji a lokalitě, ve které má být služba, na kterou žadatel žádá o podporu, poskytována, - kapacitách stejného druhu služby v daném kraji včetně míst jejich poskytování.	ad) a z registru poskytovatelů vyplývá, že v kraji, ve kterém je služba žadatele poskytována, není pro danou CS (nepříznivá situace, věková struktura) zajištěn stejný druh služby a ad) b dodána analýza v struktuře uvedené v popisu kritéria za které vyplývá nedostupnost služby pro CS	ANO - splněno NE - nesplněno
potřebnost sociální služby	Potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby	1) Analýza zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS	ad) 1) doložena písemná analýza obsahující informace, z jakých zdrojů zjišťované potřeby vycházejí, jakým způsobem je žadatel zjišťoval a kvalifikovaných odhad velikosti CS	ANO - splněno NE - nesplněno

6. Podpora sociálních služeb v případech hodných zvláštního zřetele

Kritérium	popis kritéria	indikátor plnění	způsob ověření naplnění indikátoru	výrok hodnotitele
cílová skupina (CS)	Specifická cílová skupina - nepříznivá životní situace, specifické potřeby cílové skupiny vč. potřeby specifického řešení nepříznivé situace	1) v registru poskytovatelů sociálních služeb je uvedena cílová skupina dle vymezeného okruhu a 2) poskytovatel doloží písemný popis specifických potřeb cílové skupiny	ad 1) CS odpovídající indikátoru plnění je zapsána u registrované služby, na kterou je žádost podávána nebo je CS uvedena v popisu realizace služby (doplňkové údaje k registrované sociální službě) a ad 2) poskytovatel dokládá popis specifických potřeb cílové skupiny	ANO - splněno NE - nesplněno
dostupnost sociální služby	Celostátní působnost a unikátní služba pro cílovou skupinu	ve veřejném registru poskytovatelů služeb je uvedena působnost ve všech krajích ČR a popis unikátnosti služby	1) v registru poskytovatelů je uvedena působnost ve všech krajích ČR a 2) popis služby ze strany poskytovatele a skutečností, v čem je služba specifická v návaznosti na potřeby CS	ANO - splněno NE - nesplněno
potřebnost sociální služby	Potřeba zajištění služby vyplývá ze zjištěných potřeb osob ze strany poskytovatele služby	Analýza zjištěných potřeb obsahující zdroje a způsob zjišťování potřeb a kvalifikovaný odhad velikosti CS	doložena písemná analýza obsahující informace, z jakých zdrojů zjišťované potřeby vycházejí, jakým způsobem je žadatel zjišťoval a kvalifikovaných odhad velikosti CS	ANO - splněno NE - nesplněno

Příloha č. 5 k Metodice

Limity pro osobní náklady a náklady na nákup majetku hrazené z dotace

Stanovené limity pro mzdy/platy. Stanovené limity platí pouze pro maximální výši podpory v rámci dotačního řízení. Limit je stanoven také jako maximální i v případě, že daný zaměstnanec má částečný pracovní úvazek v několika sociálních službách, na které je žádáno, resp. maximální limit je nutné vnímat jako součet všech úvazků, bez ohledu na to, zda výše úvazku překračuje hodnotu 1 pracovního úvazku.

Stanovené limity nákladů jsou platné také pro dohody mimo pracovní poměr (přepočtené na úvazky).

Pracovní pozice	Maximální výše průměrných měsíčních nákladů* na zaměstnance – tj. hrubé měsíční mzdy/platu/odměny a související odvody na sociální a zdravotní pojištění na zaměstnance, přepočteno na jeden pracovní úvazek
vedoucí pracovníci	118 766 Kč
administrativní pracovníci	69 941 Kč
ostatní (prádelna, údržba, kuchyň)	45 420 Kč
sociální pracovníci	86 153 Kč
pracovníci v sociálních službách	58 443 Kč
pedagogičtí pracovníci	86 153 Kč
manželští a rodinní poradci	86 153 Kč
ostatní odborní pracovníci	100 623 Kč

*při sledování průměrných měsíčních nákladů je třeba zohlednit délku trvání pracovně právního poměru (příp. skutečný rozsah činností vykonaných na dohodu mimo pracovní poměr) v kalendářním roce.

Limity pro nákup majetku, který je využíván personálem/zaměstnanci sociálních služeb (limity se vztahují k ceně bez DPH): Příjemce dotace může uvedené položky nakoupit i za vyšší cenu, nicméně z dotace na příslušný kalendářní rok lze uplatnit jako uznatelný náklad na jednotku maximálně částku uvedenou v tabulce:

Výše dotace na jednotku:
PC sestava (počítač, monitor, klávesnice, myš), nebo notebook	26 000 Kč
Tiskárna	5 000 Kč
Kopírka	25 000 Kč
Kancelářská židle	7 000 Kč
Kancelářský stůl	7 000 Kč
Šatní skříň	12 000 Kč
Skříň na uložení dokumentů	20 000 Kč
Skartovací stroj	5 000 Kč
Mobilní telefon	8 000 Kč

V případě ostatních druhů nákladů nejsou stanoveny limity pevnou částkou ani procentní sazbou. Nicméně všechny tyto náklady musí mít přímou vazbu na poskytování dané sociální služby, na kterou je žádána dotace. Tyto náklady budou v rámci hodnocení žádosti o dotaci posuzovány i s ohledem na předchozí dotační historii. Pokud bude náklad meziročně neodůvodněně narůstat nebo nebude tento náklad zdůvodněn v komentáři, bude tento náklad vnímán jako neuznatelný. Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách).