DODATEK Č. ….

Ústecký kraj

Zastupitelstvo Ústeckého kraje

DODATEK Č. ….

KE

ZŘIZOVACÍ LISTINĚ Č.J. /….

příspěvkové organizace Ústeckého kraje

xxxxxxxxxxxxxx, příspěvková organizace se sídlem v....................., IČ )

( dále jen organizace)

ze dne …………………., usnesení č. …./…./ Ústeckého kraje

ve znění usnesení ................ Ústeckého kraje č. ……/…../…. ze dne (dodatek

č. )

Na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. …../……../…. ze dne 25. 4. 2022 se

výše uvedená zřizovací listina ve znění pozdějších změn a dodatků mění takto:

1. V Článku VII. Předmět činnosti organizace se doplňuje předmět činnosti, který zní:

,,poskytování činností a plnění (např. osobní nebo věcná pomoc) potřebných k řešení krizového stavu nebo mimořádné události na základě výzvy či v rámci koordinace oprávněného orgánu dle zvláštních právních předpisů nebo pokynu zřizovatele.“

2. Článek XII. Nabývání majetku příspěvkovou organizací a vymezení práv organizace ke svěřenému majetku po změně zní:

1. Zřizovatel níže vymezuje organizaci majetková práva, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena, a podmínky, za kterých organizace nabývá majetek do svého vlastnictví.

2. Organizace při hospodaření se svěřeným majetkem je povinna dodržovat veškeré obecně závazné právní předpisy, především zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon“) a usnesení orgánů Ústeckého kraje.

3. Pokud je dále pojednáváno o nemovitých věcech, jsou tím myšleny i jejich části, popř. spoluvlastnické podíly. Pokud je dále pojednáváno o movitých věcech, jsou tím myšleny i jejich části, spoluvlastnické podíly či soubory věcí (hromadná věc).

4. Organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tato zřizovací listina jinak.

5. Organizace není oprávněna bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele:

a) uzavírat smlouvy o zápůjčce (s výjimkou smlouvy o zápůjčce z FKSP), smlouvy

o úvěru, smlouvy o výpůjčce a výprose svěřeného majetku (s výjimkou sbírkových předmětů), smlouvy o postoupení pohledávky, smlouvy o převzetí dluhu, dohody

o zápočtu pohledávek, dohody o zániku závazku,

b) činit jednostranné právní jednání způsobující zánik závazku (prominutí dluhu, vzdání se práva), není-li v této zřizovací listině stanoveno jinak,

c) přijímat jakékoli další cizí zdroje s výjimkou příspěvků, dotací, grantů apod. poskytovaných z veřejných rozpočtů.

6. Do svého vlastnictví může organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to:

a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele,

b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,

c) děděním s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,

d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.

7. Xxxx, přijaté bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele, nabývá organizace pro svého zřizovatele. Zřizovatel je vázán účelem poskytnutého daru. Dary mohou být:

a) peněžité účelově určené,

b) peněžité účelově neurčené,

c) ostatní (movité věci, věci jiné majetkové hodnoty apod.).

8. Zřizovatel uděluje organizaci předchozí souhlas k přijímání účelově neurčených peněžitých darů do vlastnictví organizace.

9. Veškeré movité věci pořízené organizací, kromě movitých věcí pořizovaných jako sbírky či sbírkové předměty dle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů se stávají vlastnictvím organizace (rozhodnutí zřizovatele dle odstavce 6 písm. d).

10. Pokud se stane majetek, který organizace nabyla bezúplatným převodem od zřizovatele, pro ni trvale nepotřebným, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může organizace po jeho předchozím písemném souhlasu převést majetek do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem.

11. Vymezení práv a povinností k nemovitým věcem:

a) organizace není oprávněna jakkoliv nakládat s nemovitými věcmi bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele, pokud tato zřizovací listina nestanoví jinak,

b) organizace není oprávněna nabývat nemovité věci do svého vlastnictví. K nabytí nemovitých věcí do vlastnictví zřizovatele je třeba jeho písemný souhlas; zřizovatel tuto skutečnost oznámí v Ústředním věstníku České republiky,

c) organizace je oprávněna bez předchozího souhlasu zřizovatele pronajímat nemovité věci na dobu neurčitou s maximální tříměsíční výpovědní dobou nebo na dobu určitou, nejvýše však na 1 rok,

d) organizace je oprávněna bez předchozího souhlasu zřizovatele propachtovat nemovité věci na dobu neurčitou s výpovědní dobou dle zákona nebo na dobu určitou, nejvýše však na 1 rok,

e) výnosy z pronájmu či pachtu nemovitých věcí jsou příjmem organizace, která je použije výhradně pro rozvoj a modernizaci ve své hlavní činnosti.

12. Vymezení práv a povinností k movitým věcem:

a) s movitými věcmi, které organizace nabude do vlastnictví zřizovatele, hospodaří

organizace v rozsahu stanoveném v této zřizovací listině pro majetek svěřený,

b) organizace je oprávněna se souhlasem likvidační komise jmenované ředitelem organizace a na základě statutu komise schváleného ředitelem organizace:

- přebytečný movitý majetek do výše pořizovací ceny 40 000,- Kč za kus nabízet

a převádět na jiné příspěvkové organizace Ústeckého kraje,

- neupotřebitelný movitý majetek do výše pořizovací ceny 40 000,- Kč za kus vyřadit z evidence a zajistit jeho likvidaci.,

c) vyřazení majetku, který nesplňuje podmínky uvedené v písmenu b) podléhá předchozímu schválení zřizovatele,

d) výnosy z případného prodeje neupotřebitelného movitého majetku jsou příjmem organizace, která je použije výhradně pro rozvoj a modernizaci ve své hlavní činnosti.

13. Vymezení práv, povinností a kompetencí v oblasti nákupu věcí, služeb a stavebních prací organizací:

a) ředitel organizace je oprávněn rozhodovat o nákupu věcí a služeb do částky, která nepřevyšuje 1.000.000,-- Kč bez DPH, za jednotlivý případ, za podmínky dodržení schváleného rozpočtu organizace a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZZVZ“),

b) ředitel organizace je oprávněn rozhodovat o nákupu stavebních prací do částky, která nepřevyšuje 3.000.000,-- Kč bez DPH, za jednotlivý případ, za podmínky dodržení schváleného rozpočtu organizace a ZZVZ,

c) ředitel organizace je oprávněn rozhodovat o nákupu věcí a služeb od částky vyšší než 1.000.000,-- Kč bez DPH do částky, která nepřevyšuje 2.000.000,-- Kč bez DPH, za jednotlivý případ, po předchozím souhlasu člena Zastupitelstva Ústeckého kraje, jemuž byly svěřeny úkoly v příslušných oblastech (na základě doporučení vedoucího svodného odboru), za podmínky dodržení schváleného rozpočtu organizace a ZZVZ,

d) ředitel organizace je oprávněn rozhodovat o nákupu stavebních prací od částky vyšší než 3.000.000,-- Kč bez DPH do částky, která nepřevyšuje 6.000.000,-- Kč bez DPH, za jednotlivý případ, po předchozím souhlasu člena Zastupitelstva Ústeckého kraje (na základě doporučení vedoucího svodného odboru), za podmínky dodržení schváleného rozpočtu organizace a ZZVZ,

e) ředitel organizace je oprávněn rozhodovat o nákupu věcí a služeb od částky vyšší než 2.000.000,-- Kč bez DPH za jednotlivý případ, po předchozím souhlasu Rady Ústeckého kraje (na základě doporučení vedoucího svodného odboru), za podmínky dodržení schváleného rozpočtu organizace a ZZVZ,

f) ředitel organizace je oprávněn rozhodovat o nákupu stavebních prací od částky vyšší než 6.000.000,-- Kč bez DPH za jednotlivý případ, po předchozím souhlasu Rady Ústeckého kraje (na základě doporučení vedoucího svodného odboru), za podmínky dodržení schváleného rozpočtu organizace a ZZVZ,

g) ředitel organizace je oprávněn rozhodovat o vyloučení účastníků zadávacího řízení podle § 48, § 107 odst. 5, § 113 odst. 6 a § 122 odst. 7 ZZVZ, rozhodovat o zrušení předchozího vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 76 odst. 4 ZZVZ, rozhodovat o vyloučení účastníků zadávacího řízení, kteří neprokázali splnění kvalifikace, z účasti v zadávacím řízení a nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzvat k podání nabídek podle § 58 odst. 3 ZZVZ, rozhodovat o snížení počtu účastníků zadávacího řízení a vyloučení účastníků, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení, z účasti v zadávacím řízení a nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzvat k podání předběžných nabídek podle § 61 odst. 5 ZZVZ, rozhodovat o snížení počtu účastníků zadávacího řízení a vyloučení účastníků, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínky nebo kteří nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení, z účasti v zadávacím řízení a nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzvat k účasti v soutěžním dialogu podle § 68 odst. 4 ZZVZ, rozhodovat o snížení počtu účastníků zadávacího řízení a vyloučení účastníků, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínky nebo kteří nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení, z účasti v zadávacím řízení a nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzvat k doručení předběžných nabídek podle § 72 odst. 4 ZZVZ,

h) u veřejné zakázky, ve které byla smlouva uzavřena ředitelem organizace po předchozím souhlasu člena Zastupitelstva Ústeckého kraje, jemuž byly svěřeny úkoly v příslušných oblastech, či po předchozím souhlasu Rady Ústeckého kraje, je oprávněn ředitel organizace činit právní jednání, kterým se smlouva mění, včetně sjednání dodatečné práce, dodávky či služby (§ 222 ZZVZ), nebo se smlouva ukončuje, pouze na základě předchozího souhlasu toho, kdo vydal řediteli organizace souhlas s rozhodnutím o zadání veřejné zakázky.

14. Organizace je dále mj. povinna:

a) provádět zadávání veřejných zakázek dle ZZVZ a příslušných „Pravidel pro zadávání veřejných zakázek Ústeckým krajem a jím zřizovanými příspěvkovými organizacemi“ schválených zřizovatelem,

b) chránit majetek před poškozením, zničením, užíváním v rozporu s touto zřizovací listinou nebo obecně závaznými právními předpisy,

c) vést účetnictví a výkaznictví včetně evidence majetku v analytické evidenci dle obecně závazných právních předpisů a rozhodnutí zřizovatele, a to účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ve smyslu § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

d) provádět pravidelnou inventarizaci majetku,

e) zajistit pojištění vozového parku a dále zabezpečit požární ochranu,

f) zajistit včasnou a řádnou údržbu a opravy majetku,

g) využívat všechny právní prostředky proti tomu, kdo zasahuje neoprávněně do vlastnického práva zřizovatele nebo organizace; o této skutečnosti je povinna zřizovatele bezodkladně informovat,

h) uplatnit nárok na náhradu škody jak proti těm, kteří škodu způsobili, tak proti těm, kteří úmyslně nebo z nedbalosti umožnili její vznik; při podezření z přestupku nebo trestného činu oznámit věc příslušným orgánům; u škody na svěřeném majetku je organizace povinna oznámit vznik škody neprodleně zřizovateli a předat mu všechny potřebné informace k tomu, aby zřizovatel mohl uplatnit právo na náhradu škody včetně práv poškozeného před orgány veřejné moci (např. Policie ČR, Státní zastupitelství, soudy),

i) předávat zřizovateli veškeré podklady, výkazy a hlášení, stanovené obecně závaznými právními předpisy, a další potřebné podklady, které si zřizovatel pro svoji potřebu vyžádá,

j) provádět odpisy majetku v souladu s obecně závaznými právními předpisy

a s odpisovým plánem schváleným zřizovatelem,

k) plnit povinnosti vlastníka vyplývající mu ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, zejména v oblasti zajištění snižování energetické náročnosti budov a zajištění průkazu energetické náročnosti.

15. Organizace je povinna vymáhat veškeré pohledávky po lhůtě splatnosti s cílem dosažení maximální efektivnosti.

16. Ředitel příspěvkové organizace je oprávněn rozhodnout o vzdání se práva a prominutí pohledávky, jejíž finanční hodnota včetně příslušenství je nižší nebo rovna 100.000,-- Kč, jedná-li se o nedobytnou pohledávku nebo náklady na vymáhání pohledávky by prokazatelně přesáhly její výtěžek (tj. finanční částka získaná vymáháním by nepokryla ani administrativní či exekuční náklady). V ostatních případech lze rozhodnout jen s předchozím souhlasem zřizovatele.

17. Ředitel organizace je oprávněn uzavřít smlouvu na dodávky elektrické energie či plynu, dodatek ke smlouvě, či jakkoli právně jednat v souvislosti s takovou smlouvou (rušení a zřízení nového odběrného místa elektřiny a plynu, úprava distribuční hodnoty u odběrného místa) pouze s předchozím písemným souhlasem zřizovatele.“

18. Ředitel organizace zřizuje poradní sbor pro sbírkotvornou činnost, jmenuje a odvolává jeho členy s tím, že jedním ze členů sboru je vždy zástupce zřizovatele organizace.

19. Za ochranu majetku a výkon práv a povinností při hospodaření se svěřeným i vlastním majetkem organizace odpovídá ředitel. V rámci výkonu práv a povinností při hospodaření se svěřeným majetkem organizace zastupuje zřizovatele jako vlastníka svěřeného majetku a jedná jeho jménem ve správních řízeních týkajících se tohoto majetku, konaných před správními orgány, včetně řízení před stavebním úřadem. Ředitel stanoví úkoly, práva a povinnosti jednotlivých zaměstnanců při hospodaření se svěřeným i vlastním majetkem organizace, jakož i okruh funkcí, s jejichž výkonem je spojena hmotná odpovědnost, ve vnitřních organizačních předpisech.

3. Článek XIII. Hospodaření organizace (některá vybraná ustanovení) po změně zní:

1. Organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a zahraničí.

2. Organizace dále hospodaří:

a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,

b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.

3. Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 2 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.

4. Organizace vypracuje návrh rozpočtu s vyrovnanými náklady a výnosy se zohledněním plánovaného provozního příspěvku zřizovatele včetně dalších doplňujících informací. Dále vypracuje střednědobý výhled rozpočtu na dva rozpočtové roky následující po roce, na který je zpracováván rozpočet. Po schválení zřizovatelem zveřejní rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jejich schválení.

5. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.

6. Organizace je povinna hospodařit v souladu se závaznými ukazateli stanovenými jí zřizovatelem. Informace o hospodaření předává v souladu s Metodikou předkládání finančních podkladů příspěvkových organizací Ústeckého kraje.

7. Pokud organizace dosáhne zlepšeného výsledku hospodaření, může jej použít k tvorbě rezervního fondu a posílení fondu odměn v souladu s ustanovením zákona a pravidly pro použití peněžních fondů příspěvkových organizací zřizovaných Ústeckým krajem, to vše po předchozím souhlasu zřizovatele.

8. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření organizace. Organizace je povinna umožnit provádění kontroly v rozsahu a způsobem vymezeným pokyny zřizovatele pro organizaci a provádění kontrol.

9. Pokud organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

10. Organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže:

a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo

b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele.

11. Organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že:

a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu

se stanoveným účelem,

b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví zákon nebo rozhodl zřizovatel,

c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné výši, než stanoví zákon nebo jiný právní předpis,

d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle zákona,

e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení nekryla ze svého fondu odměn do 31. 12., nebo

f) neprovede odvod podle odstavce 10 ve lhůtě stanovené zřizovatelem.

12. Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti organizace podané do 1 roku od uložení odvodu.

13. Ustanovení odstavce 12 se nevztahuje na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22 zákona.

14. Vztah rozpočtu organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.

15. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu.

16. Organizace tvoří tyto peněžní fondy:

a) rezervní fond,

b) fond investic,

c) fond odměn,

d) fond kulturních a sociálních potřeb.

17. Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.

18. K dočasnému krytí svých potřeb může organizace získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími rozpočtovanými výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku, nestanoví-li zřizovatel pro konkrétní případ lhůtu delší.

19. Organizace není oprávněna ručit za závazky třetích osob, ani jinak je zajišťovat.

20. Organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele.

21. Organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem.

22. Organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou poskytnutí daru uvedenou v čl. XII odst. 7.

23. Organizace nesmí zřizovat nebo zakládat právnické osoby a nesmí mít účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.

24. Organizace je povinna se řídit všemi pravidly zřizovatele, která se týkají její činnosti.

Tento dodatek nabývá účinnosti dne 1. 5. 2022. V Ústí nad Labem dne ………………..

.......................

hejtman Ústeckého kraje