DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2023/499
DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2023/499
ze dne 1. března 2023
o kodexu dobré praxe pro řízení duševních aktiv za účelem zhodnocování znalostí v Evropském výzkumném prostoru
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Účinné řízení duševních aktiv je klíčem k urychlení zavádění inovativních řešení a k vývoji nových technologií, produktů a služeb, které mají řešit nejnaléhavější společenské výzvy, například zajištění spravedlivé transformace na ekologické a digitální technologie v souladu s cílem Nového evropského programu inovací (1), a to při zachování otevřené strategické autonomie Unie v oblasti výzkumu a inovací.
(2) Přibližně 20 % světové vědecké a technologické produkce se vytváří v Unii (2). Společnosti, které intenzivně využívají znalosti a jsou inovativní, a které se při svém růstu výrazně spoléhají na nehmotná aktiva, změnily v posledních dvou desetiletích svůj přístup ke kontrole duševních aktiv, což ukazuje prudký nárůst investic do „produktů duševního vlastnictví“ v Unii, a to o 87 % (3). Mobilizace výzkumných a inovačních kapacit prostřednictvím účinného řízení duševních aktiv a zvýšené spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí navíc zvýší výkonnost odvětví, v nichž se v posledních letech snížily investice do výzkumu a vývoje, zejména těch, která byla vážně zasažena krizí COVID-19, například odvětví letectví a obrany, automobilového a chemického průmyslu.
(3) Kromě oficiálních práv duševního vlastnictví (například patentů nebo autorských práv) je pro zlepšení možností pro vytváření hodnot a sociálních inovací zásadní zohlednit i další druhy duševních aktiv, například publikace, data a know-how vytvořené aktéry v oblasti výzkumu a inovací. Duševní aktiva představují klíčovou složku zhodnocování znalostí v případě výsledků programu Horizont Evropa (4) a dalších unijních programů pro financování, jež jsou financovány prostřednictvím nástrojů, například politiky soudržnosti (5), Nástroje pro oživení a odolnost (6) nebo Inovačního fondu (7).
(4) Cílem strategie řízení duševních aktiv je vytvořit portfolio cenných duševních aktiv, které lze strategicky řídit za účelem jeho využití při různých způsobech vytváření hodnot, zejména při podávání žádostí o financování výzkumu, získávání a navazování spolupráce ve výzkumu, využívání komerčních příležitostí prostřednictvím licencí, prodeje nebo zakládání podniků. Vytvoření prostředí, v němž jsou jasně vymezeny, komunikovány a prováděny postupy řízení duševních aktiv, je prvním krokem k usnadnění jejich zhodnocování ve výzkumném a inovačním ekosystému.
(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový evropský program inovací (COM (2022) 332 final).
(2) Zpráva o výkonnosti EU v oblasti vědy, výzkumu a inovací za rok 2022
(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU (COM (2020) 760 final).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).
(5) Nová politika soudržnosti (xxxxxx.xx)
(6) Nástroj pro oživení a odolnost (xxxxxx.xx)
(5) Společné výzkumné činnosti představují ideální prostředí pro partnery, kteří mohou sdílet znalosti a nápady a společně vyvíjet nové technologie, produkty a služby. Nicméně tyto projekty spolupráce představují výzvu, protože se na nich podílejí různí partneři, například univerzity, výzkumné organizace, místní komunity, podniky, včetně malých a středních podniků, nevládní organizace (NGO) a sociální partneři, z různého kulturního a profesního prostředí, s různou motivací a různými zájmy, od čistě výzkumných až po komerční využití (8).
(6) Aktéři v oblasti výzkumu a inovací se mohou při účinném řízení svých duševních aktiv setkávat s problémy, neboť je obtížné určit nejvhodnější způsoby, jak svá aktiva kontrolovat, jak najít vhodné trhy a zapojit obchodní partnery. Kromě toho může být uvádění výsledků na trh obtížné vzhledem k rozdílnému chápání jejich hodnoty, jakož i vzhledem k asymetrickým informacím a vyjednávacím pozicím.
(7) Klíčovým aspektem výzkumu a inovací je mezinárodní spolupráce; věda a technologie jsou však také ústředním prvkem geopolitického napětí v proměňujícím se globálním prostředí (9). Další vývoj, například přechod k otevřené vědě za účelem zlepšení výzkumu, jak připomínají závěry Rady o „hodnocení výzkumu a uplatňování otevřené vědy“ (10), a posun směrem k přístupům spočívajícím v otevřených inovacích, představují ve vyvíjejícím se výzkumném a inovačním ekosystému příležitosti i výzvy. Tento vývoj by měl zajistit excelenci a vliv investic Unie ve výzkumu a inovacích a zároveň chránit unijní zájmy. V této souvislosti vyjádřili hlavní aktéři evropských projektů v oblasti výzkumu a inovací potřebu lepšího pochopení strategického řízení, kontroly (včetně ochrany), šíření, převodu/poskytování licencí a využívání výsledků výzkumů (11).
(8) V souladu s politickým programem Evropského výzkumného prostoru (EVP) (12), který zahrnuje opatření
„Aktualizovat pokyny EU pro lepší zhodnocování znalostí“, navrhuje Komise toto doporučení o kodexu dobré praxe pro řízení duševních aktiv za účelem provedení doporučení Rady (EU) 2022/2415 (13). Výzva k vypracování tohoto doporučení byla uvedena ve sdělení Komise o novém EVP pro výzkum a inovace (14) a v závěrech Rady ze dne 26. listopadu 2021 o řízení EVP a o paktu pro výzkum a inovace v Evropě (15). Akční plán EU pro duševní vlastnictví (16) navíc uznává, že dobrá správa duševního vlastnictví je potřebná na podporu valorizace a zavádění výsledků výzkumu a inovací v Evropě a že je třeba zlepšit využívání výsledků výzkumu, přístup k nim a jejich sdílení tím, že se zlepší řízení duševních aktiv.
(9) Toto doporučení odráží nové směry zavedené doporučením (EU) 2022/2415, neboť jeho oblast působnosti zahrnuje širší koncepci duševních aktiv v kontextu výzkumu a inovací. Jeho cílem je překonat roztříštěnost inovačního ekosystému Unie a podpořit inovační soudržnost, jak je uvedeno v Novém evropském programu inovací.
(8) Leveraging Innovation Through Collaboration: IP Challenges And Opportunities For SMEs In The Context Of EU-Funded Collaborative Research Projects (Využití inovací prostřednictvím spolupráce: výzvy a příležitosti v oblasti duševního vlastnictví pro malé a střední podniky v kontextu společných výzkumných projektů financovaných EU) (xxxx.xxx)
(9) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Globální přístup k výzkumu a inovacím – Evropská strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě (COM/2021/252 final).
(10) Závěry Rady o „hodnocení výzkumu a uplatňování otevřené vědy“
(11) Leveraging Innovation Through Collaboration: IP Challenges And Opportunities For SMEs In The Context Of EU-Funded Collaborative Research Projects (Využití inovací prostřednictvím spolupráce: výzvy a příležitosti v oblasti duševního vlastnictví pro malé a střední podniky v kontextu společných výzkumných projektů financovaných EU) (xxxx.xxx)
(12) Politický program Evropského výzkumného prostoru (xxxxxx.xx)
(13) Doporučení Rady (EU) 2022/2415 ze dne 2. prosince 2022 o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí (Úř. věst. L 317, 9.12.2022, s. 141).
(14) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový EVP pro výzkum a inovace (COM(2020) 628 final).
(15) Řízení evropského výzkumného prostoru (EVP) v budoucnosti – závěry Rady
(16) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU (COM (2020) 760 final).
(10) Aktéři v oblasti výzkumu a inovací by měli být podporováni v tom, aby strategicky přistupovali k různým krokům řízení duševních aktiv a řešili problémy spojené s odpovídající kontrolou a dostatečným využitím duševních aktiv. Kromě toho by mělo být podporováno strategické sdílení znalostí jako pevný základ pro spolupráci. Měly by být rovněž zohledněny obchodní příležitosti vyplývající z otevřených inovací a význam otevřenosti výzkumu, jak je uvedeno v závěrečné dohodě o reformě hodnocení výzkumu (17).
(11) Všechny kategorie aktérů zapojených do výzkumu a inovací, například zprostředkovatelé, jednotliví výzkumní pracovníci, inovátoři a jejich týmy a organizace včetně univerzit, veřejné a soukromé organizace výzkumu a inovací, podniky všech velikostí, výzkumné a technologické infrastruktury, veřejné správy a zástupci občanské společnosti by měli být motivováni k tomu, aby se tímto doporučením řídili. Toto doporučení by mělo být uplatňováno v souladu s příslušnými pravidly na vnitrostátní nebo regionální úrovni a na úrovni Unie. Ačkoli jsou části tohoto doporučení formulovány na úrovni organizace, jejich působnost je zásadní i pro vedení jednotlivých výzkumných pracovníků, inovátorů a jejich týmů při strategickém řízení duševních aktiv, která jsou výsledkem jejich projektů,
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
Pro účely tohoto doporučení platí následující definice:
1. DEFINICE
1) duševním vlastnictvím se rozumí výsledek duševní činnosti, který je způsobilý k právní ochraně a zahrnuje vynálezy, literární a umělecká díla, symboly, názvy, vyobrazení a vzory;
2) práva duševního vlastnictví zahrnují patenty, ochranné známky, průmyslové vzory, autorská práva a práva s nimi související, zeměpisná označení a práva k odrůdám rostlin, jakož i pravidla ochrany obchodního tajemství;
3) duševním aktivem se rozumí veškeré výsledky nebo produkty vytvořené jakoukoli činností v oblasti výzkumu a inovací (např. práva duševního vlastnictví, data, know-how, prototypy, procesy, postupy, technologie, software);
4) otevřenou vědou se rozumí přístup k vědeckému procesu založený na otevřené spolupráci, nástrojích a šíření poznatků, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (18);
5) otevřenou inovací se rozumí přístup spočívající v otevření inovačního procesu mimo organizaci;
6) otevřeným přístupem se rozumí přístup k výzkumným datům, včetně vědeckých publikací, poskytovaný bezplatně koncovému uživateli v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) a čl. 39 odst. 3 nařízení (EU) 2021/695;
7) řízení duševních aktiv znamená soubor strategických procesů pro nakládání s duševními aktivy ve všech fázích jejich existence, od jejich vytvoření až po uvedení na trh, včetně: určení potenciálních aktiv, která byla vytvořena nebo získána, vyhodnocení technických, právních a tržních výhod potenciálního aktiva, rozhodování o dostupných formách ochrany, stanovení marketingové strategie a strategie přenosu technologií, určení nejlepších partnerů pro jejich řízení – v souladu s obchodním cílem a společensky odpovědnou politikou organizace.
2. VYTVOŘENÍ STRATEGIE PRO ÚČINNÉ ŘÍZENÍ DUŠEVNÍCH AKTIV
2.1. Doporučuje se definovat a přijmout postupy strategického řízení duševních aktiv:
8) zajistit, aby na úrovni organizace existovala strategie, která by zahrnovala vytváření, řízení a využívání všech druhů duševních aktiv (včetně dat, know-how a norem) v souladu s posláním organizace a aby se v činnostech v oblasti výzkumu a inovací zohledňovaly postupy otevřené vědy a otevřených inovací;
(17) Agreement on reforming research assessment (Dohoda o reformě hodnocení výzkumu) ze dne 20. července 2022
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).
9) přizpůsobit jednotlivé prvky strategie příslušným činnostem a partnerům a zveřejnit ji;
10) zajistit, aby strategie řešila zejména:
a) celý životní cyklus výzkumu a zhodnocování, jakmile je naplánován rozpočet na činnosti v oblasti výzkumu a inovací, otázku, jaký druh znalostní základny z tohoto procesu vzejde, jaké jsou předpokládané možnosti využití a jakým způsobem rozšiřují nebo doplňují stávající portfolio řízené organizací,
b) otázky udržitelnosti, etiky a inkluzivity a podporu šíření znalostí a (opětovného) využití výsledků za účelem hospodářského a společenského přínosu při respektování etických norem a lidských práv a za současné podpory cílů udržitelného rozvoje (19) a cílů Zelené dohody,
c) ocenění duševního vlastnictví,
d) vytváření nově založených a začínajících podniků,
e) situace společného vlastnictví,
f) možné střety zájmů;
g) business intelligence s cílem posoudit konkurenční postavení organizace v oblasti duševních aktiv v dané oblasti výzkumu a inovací,
h) účinné strategie duševního vlastnictví pro rozvoj podnikání;
11) zavést důkladný proces hloubkové kontroly všech duševních aktiv vytvořených v rámci organizace;
12) stanovit jasné a transparentní rozhodovací postupy a procesy pro řízení duševních aktiv (například vymezit prostředky a úkoly úřadu pro předávání/přenos znalostí/technologií);
13) zajistit přiměřenou úroveň odborných znalostí v oblasti řízení duševních aktiv prostřednictvím investic do budování kapacit, zvyšování povědomí, odborné přípravy a vzdělávání, náboru zaměstnanců a mobility a vyhledáním podpory od odborníků třetích stran;
14) určovat pobídky pro výzkumné pracovníky, vynálezce, odborníky na předávání znalostí a přenos technologií a vedoucí výzkumu (např. kariérní růst), aby uplatňovali strategii řízení duševních aktiv organizace;
15) zajistit spravedlivé a rovné sdílení hodnot vytvořených v rámci činností v oblasti výzkumu a inovací od počáteční fáze (např. prostřednictvím uznávání kariérního růstu) až po konečnou fázi (např. prostřednictvím sdílení licenčních poplatků) s ohledem na dopad, který tyto činnosti mají;
16) stanovit očekávaný dopad činností v oblasti výzkumu a inovací pomocí různých dimenzí: environmentálních, technologických, ekonomických, společenských, politických a zdravotních;
17) poskytovat nezbytnou podporu pro provádění politiky řízení duševních aktiv prostřednictvím vhodných nástrojů a pomůcek, včetně sledování výkonnosti na základě dohodnutých ukazatelů (například pomocí zpráv platformy KT Metrics, zveřejňovaných Společným výzkumným střediskem Evropské komise (20)); používat metriky, které jsou SMART (konkrétní, měřitelné, dosažitelné a přiřaditelné, realistické a časově vymezené), kvalitativní a kvantitativní;
18) zvyšovat povědomí o dostupných režimech financování řízení duševních aktiv a využívat je, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie;
19) zajišťovat a prozkoumávat potřebné zdroje a financování pro dokončení tvorby duševních aktiv vyvinutých v rámci výzkumných a inovačních činností prostřednictvím účasti v programech, jako jsou Proof of Concept (21) Evropské rady pro výzkum a EIC Transition (22);
(19) 17 CÍLŮ | Udržitelný rozvoj (xx.xxx)
(20) Knowledge Transfer Metrics - Towards a European-wide set of harmonised indicators (Metriky předávání znalostí – na cestě k celoevropskému souboru harmonizovaných ukazatelů)
(21) Proof of Concept | ERV: Evropská rada pro výzkum (xxxxxx.xx)
(22) EIC Transition (xxxxxx.xx)
20) pravidelně přezkoumávat strategie řízení duševních aktiv prostřednictvím:
a) účasti na evropském podávání zpráv o činnostech v oblasti předávání znalostí a řízení duševních aktiv prostřednictvím průzkumů a platforem pro sdílení osvědčených postupů (23),
b) definování dynamického obchodního modelu s ohledem na důsledky pro duševní aktiva v nových vznikajících technologiích.
2.2. Doporučuje se, aby duševní aktiva byla řízena tak, aby to umožňovalo otevřenou vědu a otevřené inovace. V této souvislosti se doporučuje:
21) zvážit přínosy otevřené vědy a otevřených inovací v různých fázích životního cyklu výzkumu, a to po posouzení, zda by výsledky neměly být nejprve chráněny prostřednictvím práv duševního vlastnictví, a zajistit, aby byly důkladně posouzeny všechny potenciální překážky sdílení výsledků výzkumu, zejména s ohledem na dohody o spolupráci a převodu a na licenční smlouvy se třetími stranami;
22) prověřit veškeré platné požadavky na financování, institucionální a právní požadavky, které umožňují otevřený přístup k výsledkům výzkumu (24) a vždy, když je to možné, zajistit otevřený přístup k výsledkům výzkumu, přičemž je třeba zohlednit následující skutečnosti, pokud jde o:
a) publikace: poskytnout okamžitý otevřený přístup k vědeckým publikacím v rámci otevřených licencí, zejména pokud jsou tyto publikace výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků,
b) data:
— uplatňovat zásady FAIR (25) s cílem zajistit, aby data, která jsou výsledkem vědeckého procesu, byla
„dohledatelná“, „přístupná“, „interoperabilní“ a „opakovaně použitelná“, čímž se zvýší opakované používání a reprodukovatelnost výsledků výzkumu,
— analyzovat podmínky každého použitého souboru dat. Pokud to není jasné nebo nebyl udělen souhlas, považovat jej za informaci typu „všechna práva vyhrazena“,
— zvážit poskytnutí otevřeného přístupu k datům, pokud nejsou předmětem žádného oprávněného zájmu nebo omezení,
— podporovat výzkumné pracovníky při používání důvěryhodných úložišť (26), například certifikovaných, oborových nebo doménových úložišť, která se běžně používají, jsou mezinárodně uznávaná a schválená výzkumnou a inovační komunitou,
— zohledňovat, že v určitých situacích mohou být data považována za know-how (které by mohlo být chráněno obchodním tajemstvím);
c) databáze:
— ověřovat, zda jsou data nebo použité databáze chráněny autorským právem a/nebo právem k databázi sui generis či obchodním tajemstvím,
— poskytovat otevřený přístup k datům nebo databázím, které jsou výsledkem vědeckého procesu, pokud nejsou předmětem žádného oprávněného zájmu nebo právního omezení (například práva duševního vlastnictví třetích stran);
d) software: informovat uživatele softwaru o upozornění o ochraně autorských práv a uvádět při distribuci softwaru licenční podmínky. Pokud je to v souladu s celkovou strategií zhodnocování, zvážit zpřístupnění zdrojového kódu jako otevřeného zdroje se zohledněním různých licencí otevřeného zdroje;
23) stanovit strategii pro zveřejňování a využívání výsledků v rané fázi procesu, aby bylo možné zveřejňovat a zároveň chránit důvěrné informace a případné patentové přihlášky soukromých partnerů, které souvisejí se společnými výzkumnými činnostmi;
24) zapojit se do otevřené spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí při společném vytváření koncepce projektů s cílem dále sladit vědecké a průmyslové potřeby a výzvy;
(23) Například platforma EU pro zhodnocování znalostí.
(24) Příjemci programu Horizont Evropa jsou například povinni zajistit okamžitý otevřený přístup k vědeckým publikacím prostřednictvím úložišť a v rámci otevřených licencí, přičemž konkrétní pravidla týkající se otevřeného přístupu jsou uvedena v příloze 5 vzorové grantové dohody programu. Nařízení (EU) 2021/695, kterým se zavádí program Horizont Evropa
(25) Zásady FAIR – GO FAIR (xx-xxxx.xxx)
(26) Například Platforma pro výsledky programu Horizont pro projekty financované v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa.
25) účastnit se otevřených inovačních platforem, které nabízejí možnosti otevřených předkonkurenčních partnerství veřejného a soukromého sektoru pro meziodvětvovou spolupráci a výměnu znalostí;
26) stanovit spravedlivé a flexibilní modely sdílení a odměňování pro partnery v rámci spolupráce v oblasti otevřených inovací ještě před zahájením této spolupráce.
2.3. Doporučuje se investovat do vzdělávání, odborné přípravy a zvyšování povědomí prostřednictvím:
27) zavedení mapování a propagace stávajících vzdělávacích nástrojů a materiálů a vytvoření několika druhů vzdělávacích nástrojů přizpůsobených cílové skupině s cílem odstranit nedostatky (například online zdroje, příručky, letáky, semináře, sebehodnotící testy, vizuální nástroje, vývojové diagramy procesů, knihovny šablon), aby byly všechny materiály dostupné na jedné platformě v rámci organizace;
28) zvyšování povědomí o celé škále duševních aktiv a jejich potenciálním využití v portfoliích na podporu konkurence schopnosti organizace a zvyšování jejích obchodních příležitostí;
29) napomáhání k pochopení, že otevřená věda a otevřené inovace se mohou doplňovat s ochranou duševního vlastnictví, jsou-li duševní aktiva vhodným způsobem řízena;
30) pořádání pravidelných osvětových akcí a odborné přípravy se zaměřením zejména na:
a) výhody zavedení strategie řízení duševních aktiv, která má podporovat výzkum a otevřené inovace, a rizika neexistence takové strategie,
b) zjištění duševních aktiv v rámci organizace,
c) úspěšné příklady účinného řízení duševních aktiv a případové studie přizpůsobené cílové skupině,
d) podnikání, rozvoj obchodních kanálů pro inovace s cílem dostat je na trh, využití duševního vlastnictví k přilákání investic a přístupu k financím a budování týmů pro vytváření začínajících a nově založených podniků,
e) vytváření dovedností pro vyjednávání a uzavírání dohod o spolupráci, struktury licenčních smluv a sledování a řízení dlouhodobých vztahů mezi poskytovatelem a nabyvateli licence (včetně sledování výkonu a možností vymáhání),
f) používání databází práv duševního vlastnictví,
g) nechráněná duševní aktiva a způsoby, jakými lze využít určité nástroje, například dohody o zachování důvěrnosti a ochranu duševního vlastnictví,
h) existenci různých režimů duševního vlastnictví (například pokud jde o rozsah ochrany a rozdělení vlastnictví) ve třetích zemích,
i) existenci dalších vnitrostátních nebo regionálních pravidel (např. právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a případně pravidel státní podpory), která mohou mít vliv na dohody o výzkumu a inovacích,
j) prosazování práv duševního vlastnictví a zamezení porušování práv duševního vlastnictví třetích stran;
31) zohlednění, pokud jde o univerzity a další veřejné výzkumné organizace, zejména vzdělávání a odborné přípravy v oblasti:
a) řízení duševních aktiv v programech nebo učebních plánech pro profesory, výzkumné pracovníky a studenty, s ohledem na jejich různé oblasti výzkumu (např. obchodní studia, věda, technologie, inženýrství, matematika, právo, umění), v souladu s klíčovými kompetencemi pro celoživotní učení, které souvisejí s duševními aktivy,
b) duševních aktiv za účelem zhodnocování znalostí se zaměřením na širší výklad duševních aktiv,
c) pochopení úlohy autorských práv v souvislosti s výukou pro profesory, výzkumné pracovníky a studenty,
d) určení a pochopení situací, kdy dochází ke střetu zájmů;
32) podpory účasti v příslušných profesních sítích, které mohou pomoci se zvyšováním povědomí o duševním vlastnictví (například ambasadoři evropské asistenční služby pro otázky práv duševního vlastnictví (27), Enterprise Europe Network (28), střediska PATLIB (29)), a zvážení možnost požádat o podporu stávající poradenské služby v oblasti řízení duševních aktiv nabízené na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie (například evropská asistenční služba pro otázky práv duševního vlastnictví (30) a vnitrostátní úřady duševního vlastnictví).
3. ŘÍZENÍ DUŠEVNÍCH AKTIV V RÁMCI SPOLEČNÝCH VÝZKUMNÝCH A INOVAČNÍCH ČINNOSTÍ
3.1. Doporučuje se co nejdříve vyjasnit vlastnictví duševních aktiv, a to následujícími způsoby:
33) co nejdříve definovat jasná ustanovení o vlastnictví na úrovni organizace za účelem účinného určení, převodu a využívání duševních aktiv, včetně postupu řešení konfliktů;
34) zajistit, aby účastníci dobře rozuměli pravidlům vlastnictví a přístupu, které jsou specifické pro daný program v souvislosti s činnostmi v oblasti výzkumu a inovací financovanými z veřejných prostředků;
35) dohodnout se včas s partnery na otázkách vlastnictví, včetně přístupových a užívacích práv (například pro účely výzkumu, vzdělávání nebo komerčního využití), stávajících znalostí, výsledků a příslušných duševních aktiv třetích stran (například pro usnadnění investic a dalších finančních ujednání);
36) před zahájením projektu připravit seznam určující všechny základní výsledky, včetně duševního vlastnictví, a příslušné vedlejší informace, které náležejí každému z partnerů a které se mají během projektu použít, a v případě potřeby tento seznam aktualizovat. V průběhu trvání projektu sledovat získané výsledky a jejich předpokládaného vlastníka. Na konci projektu vypracovat „seznam vlastníků výsledků“, ve kterém budou uvedeny všechny získané výsledky a definován způsob jejich využití;
37) při přípravě spolupráce s partnery zvážit využití stávajících souborů nástrojů, včetně vzorových dohod o konsorciu, které se zabývají specifiky daného projektu a při jednáních zohledňují omezené zdroje některých subjektů, například malých a středních podniků nebo začínajících podniků;
38) zajistit, aby byla uzavřena dohoda o společném vlastnictví a řízení nebo dohoda o společném vlastnictví a podílu na příjmech, pokud je duševní vlastnictví ve společném vlastnictví;
39) realizovat pokyny určené partnerům s cílem zajistit účinné využití výsledků v případě, že partneři mají různé možnosti, jak se dostat na trh;
40) v případě, že výsledky společných výzkumných činností jsou ve společném vlastnictví veřejné výzkumné organizace a účastníka z řad podniků, zvážit možnost veřejné výzkumné organizace udělit licence třetím stranám (např. začínajícím podnikům), pokud účastník z podnikové sféry nevyužije výsledky během lhůty předem dohodnuté mezi spoluvlastníky;
41) tam, kde jsou projekty financovány převážně z veřejných zdrojů:
a) přiznat vlastnictví výsledků zúčastněné veřejné výzkumné organizaci a poskytnout přednostní přístupová práva k výsledkům účastníkům z řad podniků. Rozsah přístupových práv by měl odpovídat přínosu daného podniku. Pokud je výsledkem zlepšení, v porovnání se základním duševním vlastnictvím poskytnutým účastníkem z řad podniků, zvážit poskytnutí neomezeného přístupu k výsledku tomuto účastníkovi, a to za spravedlivý a přiměřený poplatek odpovídající jeho přínosu;
b) zajistit, aby duševní aktiva vytvořená v rámci veřejně financovaných činností v oblasti výzkumu a inovací byla řízena tak, aby socioekonomické přínosy spojené s jejich zhodnocováním přinášely prospěch Unii;
(27) Evropa – tým ambasadorů (xxxxxx.xx)
(28) Enterprise Europe Network (xxxxxx.xx)
(29) Evropský patentový úřad – Střediska patentových informací (PATLIB)
(30) Evropská asistenční služba pro otázky práv duševního vlastnictví (xxxxxx.xx)
c) umožnit udělování nevýhradních licencí za spravedlivých a přiměřených podmínek právnickým osobám, které potřebují výsledky k řešení krizové situace, a zavázat se k rychlému a širokému využívání výsledných produktů a služeb za spravedlivých a přiměřených podmínek v případě krizové situace (například v oblasti veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo veřejného pořádku) a v případě, že je projekt konkrétně financován za účelem řešení krizové situace.
3.2. Doporučuje se stanovit jasné podmínky spolupráce:
42) určením potenciálu výsledků projektů v oblasti výzkumu a inovací k tomu, aby se od počátku dostávaly na trh, a projednáním možnosti poskytnout účastníkům opce na sjednání licencí na budoucí výsledky projektů;
43) zajištěním, aby v organizaci existoval jasný rámec pro spolupráci a dohody, včetně platných pravidel týkajících se duševních aktiv;
44) s ohledem na společné výzkumné činnosti, uzavřením jasné dohody o spolupráci, která definuje zejména rozsah spolupráce, strategii zhodnocování, šíření a využívání výsledků (např. udělování licencí nebo předávání výsledků, vytváření nově založených podniků) a strategii řízení duševních aktiv, kam bude patřit životní cyklus projektu i doba po něm. Dohoda by měla obsahovat postup, který stanoví, že všichni partneři budou informováni o dosažených výsledcích a o možnosti jejich ochrany (například prostřednictvím patentů);
45) zajištěním, aby všichni partneři nahlásili břemena, která souvisejí s jejich stávajícími znalostmi (včetně těch, které se týkají duševního vlastnictví, například práva třetích stran nebo otevřený zdroj s omezujícími licencemi);
46) zajištěním, aby byly plně zohledněny rozdíly v právních předpisech v případech, kdy se spolupráce týká partnerů z různých zemí, a zejména:
a) posouzením, jak mohou ovlivnit očekávání týkající se zhodnocování, šíření a využívání, a odpovídajícím způsobem zahrnout do dohody potřebné doložky;
b) zvážením poskytnutí rámce pro poradenství při řešení sporů, které by partnerům pomohlo tyto spory smírně vyřešit;
47) předvídáním úlohy zprostředkovatelů (např. odborníků na různá sociokulturní prostředí) s cílem pomoci partnerům s různými stávajícími znalostmi při jejich mezinárodní spolupráci;
48) zvážením konkrétních opatření, která zabrání zneužití nebo zveřejnění sdílených informací bez souhlasu, a to projednáním a uzavřením dohody o zachování důvěrnosti před případným sdílením informací s partnery projektu, jakož i nezbytných požadavků na ochranu obchodního tajemství, pokud je o tuto ochranu zažádáno;
49) pokud jde o společnou spolupráci mezi průmyslem a akademickou sférou, vytvořením podmínek pro účinnou spolupráci mezi partnery od samého počátku, například usnadněním vytváření sítí a organizováním výměn a možností návštěv.
4. OD VYTVÁŘENÍ DUŠEVNÍCH AKTIV K TRHU
4.1. Doporučuje se najít vhodné prostředky pro kontrolu, a to následujícím způsobem:
50) vypracováním důkladné analýzy rizik duševních aktiv, včetně analýzy neomezené činnosti (31) s cílem určit kritické složky v případech, kdy má být technologie vyvinuta, ověřena a uvedena na trh;
51) investováním do potřebných interních dovedností a profilů, aby bylo možné určit vhodné způsoby kontroly duševních aktiv (například investovat do odborníků na právo duševního vlastnictví kvůli zajištění podpory při podávání přihlášek k duševnímu vlastnictví) a požádat o podporu odborníky třetích stran;
(31) Analýza neomezené činnosti slouží k zajištění toho, aby komerční výroba, uvádění na trh a používání nového výrobku, procesu nebo služby neporušovaly práva duševního vlastnictví jiných osob.
52) určením, zda je nutná ochrana prostřednictvím práv duševního vlastnictví nebo jiný druh ochrany, a zvážením možnosti zpřístupnění výsledků v režimu otevřeného přístupu, přičemž by se posoudily různé způsoby kontroly;
53) seznámením s místními předpisy, včetně vnitrostátních právních předpisů a příslušných soudních rozhodnutí, a s rozsahem poskytované ochrany, před vstupem na nový trh;
54) provedením příslušného ocenění duševního vlastnictví a hloubkové kontroly před převodem aktiva nebo poskytnutím licence k němu.
4.2. V souvislosti s prováděním ocenění duševního vlastnictví se doporučuje následující:
55) definovat cíle ocenění na základě různých druhů hodnot (organizační, kulturní, ekonomické, environmentální a sociální hodnoty);
56) před provedením ocenění duševního vlastnictví definovat účel oceňovací činnosti, neboť to pomůže při výběru vhodného způsobu podle mezinárodních standardů, které se liší z hlediska účelu, rozsahu nebo přístupu:
a) kvalitativní přístup poskytne popisnou analýzu a/nebo bodové ohodnocení pro účely řízení, a to jako pomoc při rozhodování nebo pro sdělení významu duševního vlastnictví;
b) kvantitativní přístup může být založen na nákladech, na trhu a na příjmech a poskytne výpočet peněžní hodnoty duševního vlastnictví v konkrétních souvislostech a v konkrétním čase;
57) zajišťovat správné pochopení různých přístupů k oceňování inovací v rané fázi ze strany členů organizace, kteří jsou odpovědní za provádění inovačních strategií;
58) spolupracovat s příslušnými partnery s cílem určit společný přístup k ocenění duševního vlastnictví, které vzniklo jako výsledek společné výzkumné činnosti;
59) investovat do interních dovedností a profilů v oblasti oceňování duševního vlastnictví (například do odborníků na právo v oblasti duševního vlastnictví a oceňování) a požádat o podporu odborníky třetích stran;
60) zaujímat otevřený, transparentní a nediskriminační přístup v celém procesu oceňování duševního vlastnictví.
4.3. Doporučuje se zavést postupy monitorování, převodu a udělování licencí:
61) určit příslušné zúčastněné strany, které se mají podílet na šíření a využívání výsledků, včetně případných uživatelů, a zapojit je do jednání;
62) zvážit zapojení do mechanismů spolupráce v oblasti licencí, jako jsou patentová sdružení a clearingové systémy;
63) během celého projektu určovat, prostřednictvím patentového dohledu, nově vydané patenty a nově zveřejněné patentové přihlášky třetích stran, s cílem omezit možné porušování práv a zajistit hodnotu každého budoucího patentu vzešlého z daného projektu;
64) určovat potenciální doplňkové patenty a vyjednávat smlouvy o křížových licencích s cílem zvýšit hodnotu vyvinuté technologie pro potenciální investory a nabyvatele licencí jako třetích stran;
65) zavázat se k udržitelným sociálně odpovědným licenčním postupům;
66) případně zvážit možnost udělit partnerům smluvní právo přednostně uzavřít obchodní transakci s právnickou osobou (právo prvního odmítnutí) nebo časově omezenou nevýhradní licenci k využívání duševního vlastnictví vytvořeného během projektu a zohlednit veškerá platná pravidla financování v kontextu společných činností podnikové sféry a akademické obce;
67) určit rizika spojená s vývojem produktu a odpovědnost za jeho uvedení na trh a zohlednit je při vyjednávání licenčních smluv.
V Bruselu dne 1. března 2023.
Za Komisi Xxxxxx XXXXXXX členka Komise