Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Obor právo a podnikání
Katedra obchodního práva
Bakalářská práce
NÁVRH SPOLEČENSKÉ SMLOUVY PRO SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
PODLE NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Xxxxx Xxxxxxxx, DiS.
2012/2013
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Návrh společenské smlouvy pro společnost s ručením omezeným podle nové právní úpravy“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.
.................................................................
Xxxxx Xxxxxxxx, DiS.
Poděkování
Děkuji paní JUDr. Ireně Bischofové, notářce v Prostějově a slečně Mgr. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, notářské koncipientce, za jejich cenné připomínky a odborné konzultace, které mi velmi pomohly při vypracování této bakalářské práce.
OBSAH
1. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM 7
1.1. Rozdělení obchodních společností 7
1.4. Charakteristika společnosti s ručením omezeným 8
1.5. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným 8
2. NÁVRH SPOLEČENSKÉ SMLOUVY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM 10 2.1. Firma společnosti 10
2.5. Základní kapitál společnosti a vklady společníků 13
2.9. Změna společenské smlouvy 22
2.10. Zánik účasti společníka ve společnosti 23
2.11. Zrušení a zánik společnosti 25
2.12. Vznik a doba trvání společnosti 26
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
ZoK Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
RÚIAN Registr územní identifikace
not.ř. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
ÚVOD
Cílem mé bakalářské práce je zpracování návrhu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (tzv. nový občanský zákoník, dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZoK“), a dále také zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (právní úprava posledně jmenovaného právního předpisu však ve chvíli zpracování této bakalářské práce ještě není definitivní).
S těmito právními předpisy bude nutné v praxi k okamžiku účinnosti rekodifikace českého soukromého práva, tj. k 01.01.2014, pracovat současně, neboť kompletně nahradí dosavadní právní úpravu obchodních společností a družstev doposud soustředěnou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.).
Legislativní změny se však nebudou týkat jen situací, kdy se fyzická či právnická osoba rozhodne založit společnost s ručením omezeným, ale dotknou se i již existujících společností, které budou mít povinnost uvést společenské smlouvy do souladu s ustanoveními ZoK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.1
Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že k této problematice v tuto chvíli není zpracováno dostatečné množství literatury a odborných článků, bych se chtěla pokusit zpracovat návrh Společenské smlouvy podle této nové právní úpravy.
V první části práce budu stručně charakterizovat společnost s ručením omezeným a zamyslím se nad významem společenské smlouvy. V další části práce zpracuji návrh společenské smlouvy s krátkým komentářem významu a využití jednotlivých článků se zdůrazněním odchylek nové právní úpravy od té stávající. Závěr věnuji shrnutí nejvýraznějších změn rekodifikované právní úpravy.
1 Dle ust. § 777, odst. 2 ZOK
1. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
1.1. ROZDĚLENÍ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ
Společnost s ručením omezeným je spolu s akciovou společností tzv. kapitálovou společností, které dohromady s osobními společnostmi (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), a dále s družstvem (družstvo a evropská družstevní společnost) a s evropskou společností a evropským hospodářským zájmovým sdružením, tvoří tzv. obchodní korporace, obecně ode dne 01.01.2014 upravené v NOZ a konkrétně pak v ZoK.
Dle ust. §§ 210 a 211 NOZ korporaci, jako právnickou osobu, vytváří společenství osob, nebo připouští-li to zákon, může mít i jednoho člena.
1.2. PRÁVNICKÁ OSOBA
Právnickou osobu vymezuje ust. § 20 NOZ jako organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může, bez zřetele na předmět své činnosti, mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. Ust. § 118 NOZ dále právní osobnost právnické osobě přiznává od jejího vzniku až do jejího zániku.
Účel právnické osoby je upraven v ust. § 144 NOZ, který uvádí, že právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Dále je v tomto zákoně taxativně uvedeno, pro jaké účely je právnickou osobu zakázáno založit.
1.3. PODNIKATEL
Obecné vymezení podnikatele upravuje ust. § 420 NOZ, dle kterého se za podnikatele považuje ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.
Dle ust. § 421 NOZ se za podnikatele dále považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle zvláštního zákona.
1.4. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM
Společnost s ručením omezeným je tedy právnickou osobou, resp. obchodní korporací, kterou XxX definuje jako společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.
Společnost s ručením omezeným je u nás nejvíce využívanou obchodní společností.
„Oblibě se tato kapitálová společnost těší nejen proto, že předpokládá základní atributy kapitálové společnosti (zejm. oddělení majetku společníka a společnosti, snížení rizika majetkové expozice společníka, organizace správy), ale také proto, že zachovává a předpokládá užší propojení mezi společníkem a správou společností (časté spojení postavení společníka a jednatele v jedné osobě). Nová regulace se snaží společnost s ručením omezeným více vpustit do sféry soukromého práva s tím, že současně garantuje ochranu těch, kdo mohou být v důsledku činnosti společnosti s ručením omezeným a její správy poškozeni (společníci, věřitelé, vč. zaměstnanců).“2
1.5. SPOLEČENSKÁ SMLOUVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM
Ustavení a vznik právnické osoby je obecně upraven v ust. § 122 a násl. NOZ, který uvádí, že právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popř. jiným způsobem, který stanoví právní předpis. Konkrétně je potom vznik upraven v ust. § 8 a násl. ZoK, který stanoví, že obchodní korporace se zakládají společenskou smlouvou s tím, že pokud se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje se forma veřejné listiny. Připouští-li zákon, aby byla společnost založena jediným zakladatelem, zakládá se zakladatelskou listinou – rovněž je vyžadována forma veřejné listiny.
„Pro zakladatelský úkon vzniklý ze soukromé iniciativy se volí název „zakladatelské právní jednání“. Upouští se od dosavadního termínu „zakladatelský dokument“ užívaný zejména stávajícím obchodním zákoníkem, protože slovo „dokument“ značí listinu (doklad)
o úkonu, nikoli úkon samotný. Smlouva nebo jiné zakladatelské jednání nejsou dokumentem, dokument je jen dokladem, že se taková jednání udála.“3
Povinné náležitosti společenské smlouvy jsou upraveny v ust. § 146 ZoK.
2 XXXXX, Xxxxxxx, Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace, Obchodněprávní revue, 2011, roč. 3, č. 12, s. 351, ISSN 1213-5313
3 XXXXX, X. a kol., Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012
„Vznik subjektů podřízených úpravě zákona je i nadále vázán na zápis do obchodního rejstříku (účinek konstitutivní). Nově je však stanoveno, že není-li povinnými osobami podán návrh do 6 měsíců ode dne založení, platí, že zakladatelé od smlouvy odstoupili (nevyvratitelná domněnka). Totéž platí pro případ založení společnosti jediným zakladatelem.“4
Společenská smlouva však nemá pouze zřizovací funkci, ale má rovněž funkci organizační. Upravuje vnitřní poměry společnosti, vztahy mezi společníky a společností, vztahy mezi společníky navzájem, orgány společnosti apod. Společenská smlouva má tedy svůj význam nejen při založení společnosti, ale i v průběhu existence a fungování společnosti. Změny společenské smlouvy jsou přijímány v průběhu valné hromady.
1.6. VEŘEJNÁ LISTINA
Jak jsem uvedla výše, k založení kapitálové společnosti, ať už společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou, se vyžaduje forma veřejné listiny. Veřejnou listinou se dle ust. §§ 567 a 568 NOZ rozumí listina vydaná orgánem veřejné moci (v mezích jeho pravomocí) nebo listina, kterou za veřejnou prohlásí zákon. Skutečnost potvrzena ve veřejné listině zakládá vůči každému plný důkaz o původu listiny, o době pořízení listiny a o skutečnosti, o níž původce takové listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála. Plný důkaz podává rovněž v případě, zachycuje-li tato listina projev vůle osoby při právním jednáním (a je-li jednajícím podepsána).
Ust. § 776 odst. 2. ZoK uvádí, že veřejnou listinou se pro potřeby tohoto zákona rozumí notářský zápis. Pro společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením omezeným je tedy obligatorně předepsána forma notářského zápisu. Povinné náležitosti notářského zápisu upravuje zákon č. 358/1992 Sb., v platném znění, o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „not.ř.“), konkrétně pak ust. § 58 not.ř. a násl., které stanovují, že notářské listiny se sepisují v českém jazyku, datum sepsání notářské listiny a výše plnění se vypisují též slovy. Spoluvlastnické podíly a číselné označení stran notářské listiny se vypisují jen slovy. Dle ust. § 64 not. ř. musí být totožnost účastníků, které notář nezná osobně prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti. Účastníci notářského zápisu se podepisují na konci notářské listiny před podpisem notáře, který ke svému podpisu připojí otisk svého úředního razítka.
4 XXXXX, X. a kol., Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012
2. NÁVRH SPOLEČENSKÉ SMLOUVY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM
V této části bakalářské práce stručně okomentuji a následně navrhnu jednotlivé články společenské smlouvy podle nové právní úpravy účinné ode dne 01.01.2014.
Společenská smlouva
------------ o založení společnosti s ručením omezeným ----------
-------------------------- K&P bag shop Prostějov s.r.o. ------------------------
2.1. FIRMA SPOLEČNOSTI
K povinným náležitostem společenské smlouvy patří uvedení firmy a sídla společnosti. Povinnost na uvedení firmy společnosti vyplývá z ust. § 146 odst. 1, písm. a) ZoK.
Obchodní firmou se dle § 423 a násl. NOZ rozumí jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, s tím, že podnikatel nesmí mít víc obchodních firem, a tato nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. Ust. § 132 odst. 2 ZoK dále stanovuje, že firma obsahuje označení „společnost s ručením omezeným“, které může být nahrazeno zkratkou „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“
„Firma může též obsahovat jméno člověka, k němuž má společnost zvláštní vztah – zde lze usuzovat na to, že to může být někdo ze společníků, statutárního orgánu, ale i jiná osoba (například zakladatel společnosti, autor výrobků, které společnost produkuje, majitel patentu společnosti atp.), vždy však se souhlasem této osoby, resp. zemřela-li a nedala k tomu souhlas, pak se souhlasem manžela, příp. zletilého potomka (není-li manžel), event. souhlasu předka, není-li potomek. Za podmínek uvedených v § 134 NOZ může firma případně obsahovat též prvky firmy jiné společnosti, resp. prvky názvu jiné právnické osoby. I v tomto případě je však třeba, aby názvy, resp. firmy, byly od sebe odlišitelné.“5
Dle mých zkušeností získaných v rámci mého zaměstnání v notářské kanceláři je v dnešní době velmi obtížné zvolit vhodnou obchodní firmu (dále jen „firma“), kterou by příslušný obchodní rejstřík bez námitek zapsal. Obchodní rejstřík k zápisu firmy požaduje minimálně 3 rozlišující znaky - a to jak v písemné, tak fonetické podobě. Což by samo o sobě
5 XXXXXXXXX, Xxxx, XXXXXXX, Xxxxxxx, Společenská smlouva společnost s ručením omezeným dle ZoK,
Ad Notam, 2013, roč. 19, č. 1, s 5-8, XXXX 0000-0000
zřejmě pro zakladatele společnosti nebylo až tak svazující, obchodní rejstřík však za rozlišující znak nepovažuje obecně užívaná slova, jako jsou „consulting“, „finance“,
„economy“, „business“, a dále regionální označení jako „Xxxx“, „Moravia“, „Bohemia“,
„Czech“ atd. Díky tomuto omezení se zakladatelé často dostávají do situace, kdy musí volit několika slovný název své firmy, aby tak minimalizovali riziko zamítnutí ze strany obchodního rejstříku.
Část první
Základní ustanovení Článek 1.
-------------------------------------------- Firma společnosti ---------------------------------------------
Firmou společnosti je: K&P bag shop Prostějov s.r.o. -----------------------------------------------
2.2. SÍDLO SPOLEČNOSTI
Jak jsem uvedla již výše, i sídlo společnosti je povinnou náležitostí společenské smlouvy vyplývající z ust. § 123 NOZ. Pro určení sídla stačí uvedení názvu obce. Do obchodního rejstříku se však zapisuje úplná adresa sídla, s tím, že může být umístěno i v bytě (ust. §136 NOZ).
V mém návrhu společenské smlouvy uvádím jako sídlo společnosti pouze obec. Z praxe se tato varianta osvědčila zejména v případech, kdy se společnost po čase rozhodla změnit sídlo v rámci stejné obce – společnost tak nemusí měnit společenskou smlouvu, ale stačí tuto změnu promítnout pouze v obchodním rejstříku.
V souvislosti se zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, musí být adresa sídla zapisovaná do obchodního rejstříku v souladu s adresou uvedenou v agendovém informačním systému tzv. RÚIAN – Registr územní identifikace, adres a nemovitostí. V případě, že podáváme žádost o prvozápis společnosti (nebo žádost o zápis změny) do obchodního rejstříku prostřednictvím tzv. inteligentního formuláře (přístupném na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti České republiky xxx.xxxxxxx.xx oficiální server českého soudnictví), jsme této povinnosti kontroly adresy prostřednictvím systému RÚIAN ušetřeni, neboť inteligentní formulář již poskytuje aplikaci, prostřednictvím které je adresa takto automaticky překontrolována.
Sídlem společnosti je: Prostějov.
Článek 2.
Sídlo společnosti
2.3. SPOLEČNÍCI
Další povinnou náležitostí společenské smlouvy je určení společníků. „Při určení osob společníků je nutno mít na paměti, že ač ZoK výslovně stanoví v ust. § 146 odst. 1 písm. c) jen jména a bydliště společníků, zvláštní předpis (notářský řád) vyžaduje v notářském zápisu u společníků i uvedení jejich data narození.“6
Jak v jednom ze svých článků uvádí docent Xxxxxxx Havel7, zákon již neomezuje maximální počet společníků, jak je tomu v současné právní úpravě, ale společnost je tedy v tomto limitovaná pouze vůlí společníků. Nová právní úprava již rovněž neobsahuje zákaz řetězení.
Společníky společnosti jsou:
Článek 3. Společníci
1. xxx Xxxx Xxxxxx, narozený dne 23.03.1976, bytem Prostějov, Tylova 1456/22, PSČ 796 01,
2. slečna Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, narozená dne 24.05.1986, bytem Čehovice, Xxxxxxxxxxxx 00, okres Prostějov, PSČ 798 13.
2.4. PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ
Právní úprava této další povinné náležitosti společenské smlouvy zůstává i po rekodifikaci totožná. Dle ust. § 120 NOZ se do veřejného rejstříku právnických osob zapíše mimo jiné i předmět činnosti.
Dle současné právní úpravy je navrhovatel zápisu povinen prokázat, že nejpozději dnem zápisu mu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání zapsána do obchodního rejstříku. Ve smyslu živnostenského zákona se tímto oprávněním rozumí buď živnostenský list, nebo koncesní listina vydaná příslušným
6 XXXXXXXXX, Xxxx, XXXXXXX, Xxxxxxx, Společenská smlouva společnost s ručením omezeným dle ZoK,
Ad Notam, 2013, roč. 19, č. 1, s 5-8, XXXX 0000-0000
7 XXXXX, Xxxxxxx, Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace, Obchodněprávní revue, 2011, roč. 3, č. 12, s. 351, ISSN 1213-5313
živnostenským úřadem. Jiné podnikatelské činnosti se pak dokládají oprávněním vydaným příslušným orgánem podle zvláštních předpisů.8
Vzhledem k tomu, že agenda týkající se obchodního rejstříku byla vyjmuta a přesunuta do zvláštního zákona, jehož konečná úprava ještě není v tuto chvíli definitivní, mohu jen předpokládat, že obdobné, ne-li stejné povinnosti budou mít navrhovatelé i dle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
V mém návrhu společenské smlouvy uvádím jako předmět podnikání živnost volnou, neboť obchodní společnost se hodlá zabývat maloobchodním prodejem, a tento obor činnosti
– velkoobchod a maloobchod - dle přílohy č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), náleží právě do živnosti volné.
Článek 4.
Předmět podnikání společnosti Předmětem podnikání společnosti je:
- výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. ----------------
2.5. ZÁKLADNÍ KAPITÁL SPOLEČNOSTI A VKLADY SPOLEČNÍKŮ
„Ve společenské smlouvě je třeba dále stanovit výši vkladu či vkladů připadajících na podíl či podíly a výši základního kapitálu společnosti (ust. § 146 odst. 1, písm. e) a d) ZoK) a současně též stanovit vkladovou povinnost zakladatelů a uvést lhůtu ke splnění vkladové povinnosti. ZoK, na rozdíl od obchodního zákoníku, neurčuje minimální výši základního kapitálu, resp. ji určuje nepřímo skrze určení minimální výše vkladu do společnosti, a to ve výši 1,- Kč, ledaže by společenská smlouva určila, že výše vkladu je vyšší.
Základní kapitál společnosti představuje peněžní vyjádření hodnoty předmětů vkladů, tudíž, neurčí-li společenská smlouva jinak a bude-li společnost zakládána jedinou osobou, pak základní kapitál společnosti bude 1,- Kč (u dvoučlenné společnosti tak bude základní kapitál alespoň 2,- Kč).“9
U nepeněžitých vkladů bude i nadále vyžadováno jejich ocenění znalcem. ZoK však již k takovému ocenění nebude vyžadovat znalce jmenovaného soudem, ale budou si ho moci zvolit sami zakladatelé ze seznamu znalců (při založení společnosti), v případě zvyšování
8 XXXXXXXXXXX, M, XXXXXXXXX, I., Společnost s ručením omezeným. 2. vydání, Praha: X.X.Xxxx, 2006, 24 s.
9 XXXXXXXXX, Xxxx, XXXXXXX, Xxxxxxx, Společenská smlouva společnost s ručením omezeným dle ZoK,
Ad Notam, 2013, roč. 19, č. 1, s 5-8, XXXX 0000-0000
základního kapitálu bude možné k ocenění nepeněžitého vkladu volit jiné metody určení hodnoty (ust. § 468 a násl. ZoK), stejně jak to již umožňuje stávající znění obchodního zákoníku.
„Splnit vkladovou povinnost, tedy splatit vklad peněžitý či vnést do společnosti vklad nepeněžitý, je třeba ve lhůtách uvedených společenskou smlouvou, při jejichž stanovení je třeba respektovat ust. § 148 a § 150 a § 23, odst. 2 ZoK. Nepeněžitý vklad je tedy třeba vnést do společnosti před jejím vznikem, u peněžitého vkladu je třeba splatit vkladové ážio a nejméně 30% z každého peněžitého vkladu před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Nejzazší termín pro splacení peněžitého vkladu v plné výši je 5 let ode dne vzniku společnosti. ZoK tak již nestanoví celkovou minimální výši vkladů konkrétní minimální částkou, jež musí být splacena před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, ani nestanoví povinnost jedinému zakladateli splatit peněžitý vklad celý před podáním návrhu na zápis, jak je tomu nyní v ust. § 111 obchodního zákoníku.“10
V mém návrhu společenské smlouvy je výše základního kapitálu uvedena částkou pouze 50.000,- Kč. Využívám zde tedy možnost ZoK, popsanou výše, dle které zakladatelé již nemusí dodržovat minimální výši základního kapitálu ve výši 200.000,- Kč, jako je tomu v současné právní úpravě.
Článek 5.
--------------------------- Základní kapitál společnosti a vklady společníků -------------------------
Výše základního kapitálu obchodní společnosti činí 50.000,-- Kč, slovy padesát tisíc korun českých. Na tomto základním kapitálu se společníci účastní svými peněžitými vklady takto: ----
a) xxx Xxxx Xxxxxx se zavazuje vložit do společnosti peněžitý vklad ve výši 10.000,-- Kč, slovy deset tisíc korun českých, s tím, že jej splatí nejpozději před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, na zvláštní účet zřízený správcem vkladů na firmu společnosti u banky,
b) slečna Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx se zavazuje vložit do společnosti peněžitý vklad ve výši 40.000,-- Kč, slovy čtyřicet tisíc korun českých, s tím, že jej splatí nejpozději před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, na zvláštní účet zřízený správcem vkladů na firmu společnosti u banky. -----------------------------------------------
10 XXXXXXXXX, Xxxx, XXXXXXX, Xxxxxxx, Společenská smlouva společnost s ručením omezeným dle ZoK,
Ad Notam, 2013, roč. 19, č. 1, s 5-8 XXXX 0000-0000
2.6. SPRÁVCE VKLADŮ
Dle ust. § 18 ZoK před vznikem obchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou pověřený správce. Na rozdíl od současné právní úpravy, kdy může být správcem vkladů buď zakladatel, nebo banka, připouští ZoK, aby byla správcem vkladů i jiná osoba (která není zakladatelem společnosti).
Já se, převážně z praktických důvodů, v mém návrhu opět držím klasického modelu, kdy je osobou správce vkladů jeden ze zakladatelů společnosti.
Článek 6.
Správce vkladů
Správcem vkladů je slečna Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, narozená dne 24.05.1986, bytem Čehovice, Xxxxxxxxxxxx 00, xxxxx Prostějov.
2.7. OBCHODNÍ PODÍL
ZoK zásadním způsobem mění úpravu obchodních podílů společníků společnosti s ručením omezeným. Dle ust. § 135 ZoK může společenská smlouva připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podílem základním. Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu.
„Připustí-li společenská smlouva vznik podílů různých druhů, pak určí též, jaká práva a povinnosti jsou s nimi spojena (např. podílet se vlastní prací na činnosti společnosti, přednostní právo na úpis vkladů při zvyšování základního kapitálu, právo na přednostní výplatu podílu na zisku, případně podíl, s nímž nebude spojena příplatková povinnost, bude-li na ní společenská smlouva pamatovat).“11
„Dle ust. § 137 ZoK bude moci být podíl společníka představován kmenovým listem, pokud tak určí společenská smlouva. V případě existence více podílů jednoho společníka bude možné vydat tomuto společníkovi též více kmenových listů. Kmenový list bude moci být vydán pouze jako cenný papír na řad, nebude ho možné vydat jako zaknihovaný cenný papír. Každý kmenový list bude muset obsahovat označení, že se jedná o kmenový list, identifikaci společnosti, výši vkladu připadající na předmětný podíl, identifikaci společníka,
11 XXXXXXXXX, Xxxx, XXXXXXX, Xxxxxxx, Společenská smlouva společnost s ručením omezeným dle ZoK,
Ad Notam, 2013, roč. 19, č. 1, s 5-8, XXXX 0000-0000
označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele či jednatelů.“12
V tomto návrhu společenské smlouvy se držím tzv. základního druhu obchodních podílů, tedy podílů, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, a to zejména z toho důvodu, že v počátcích účinnosti rekodifikované právní úpravy ještě nebude k dispozici judikatura, která by tuto oblast dostatečně upravovala. Ve společenské smlouvě se držím přímé vazby mezi výší vkladu společníka a výší jeho obchodního podílu, vyjádřeného v procentech. Dále se zde držím ust. § 208 odst. 1 ZoK, který k převodu obchodního podílu na třetí osobu vyžaduje souhlas valné hromady.
Část druhá
Práva a povinnosti společníků Článek 7.
Obchodní podíl
1. Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti.
Obchodní podíl pana Xxxxx Xxxxxx činí 20%, slovy dvacet procent. ----------------------------
Obchodní podíl slečny Mgr. Xxxxxxxx Xxxxxxxx činí 80%, slovy osmdesát procent. --------
2. Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka.
3. Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jinou osobu.
4. Obchodní podíl se dědí.
5. Rozdělení obchodního podílu je možné jen při jeho převodu nebo přechodu na dědice nebo právního nástupce společníka. K rozdělení podílu je třeba souhlasu valné hromady.
6. Změna osoby společníka se zapisuje do seznamu společníků, který společnost pro tento účel vede. Změnu je společnost povinna zapsat, jakmile je jí prokázána. Změnu osoby společníka je společnost povinna zapsat rovněž do obchodního rejstříku. --------------------
12 XXXXXXX, Xxxxxx. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. danari online [online]. 2012 [cit. 08.04.2013]. Dostupné z:
xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxx-x00000x00000-xxxx-xxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxxx-x-xxxxxxx- omezenym-v-zakone-o/
2.8. ORGÁNY SPOLEČNOSTI
2.8.1. Valná hromada
Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti a je tvořena všemi společníky. Má-li společnost pouze jednoho společníka, valná hromada se nekoná. Působnost valné hromady vykonává společník; rozhodnutí společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu.
Svolání valné hromady upravuje ust. § 181 a násl. ZoK. Společníci se mohou vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady, a to buď písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem, nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě.
Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Každý společník má jeden hlas na každou 1,- Kč vkladu (neurčí-li společenská smlouva jinak). K hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo, se při posuzování usnášeníschopnosti valné hromady nepřihlíží.
„Zákon obecně neomezuje možnosti jak na valné hromadě hlasovat, pouze předpokládá zjistitelnost přítomných – za přítomného se považuje i ten, kdo není osobně přítomen, ale je přítomen např. pomocí technických prostředků. V tomto případě však musí zvolený způsob být natolik ověřitelný, aby ostatním společníkům byla osoba hlasujícího společníka zřejmá. Hlasující společník musí hlasovat osobně. Tento způsob hlasování může být společenskou smlouvou omezen nebo vyloučen.“13
„Společník může hlasovat také písemně mimo jednání valné hromady – tedy nikoliv dodatečně, ale přímo tak, že úmyslně na jednání valné hromady absentuje (rozhodování per rollam – upravuje ust. § 175 a násl. ZoK).
Zákon také zavádí kumulativní hlasování, známé z anglického práva nebo práva některých amerických států. Připouští se, aby smlouva zavedla využitelnost pravidla, že se pro některé společníky, typicky menšinové, připustí využít tohoto hlasování, kdy jejich hlasy budou násobeny počtem osob, které mají být voleny. Zákon tak dává společnosti možnost zvýhodnit některé společníky, zejména menšinové, a dát jim vyšší vliv na složení statutárního nebo jiného orgánu.“14
13 XXXXX, X. a kol., Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012
14 „tamtéž“
Rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou hlasů přítomných společníků (neurčí-li zákon nebo společenská smlouva jinak). Výjimky pro souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků upravuje ust. § 171 ZoK.
Vzhledem k tomu, že v mém návrhu společenské smlouvy je rozložení obchodních podílů takové, že veškeré změny by si mohl prakticky odhlasovat pouze jeden ze společníků, přistoupila jsem k následujícímu modelu usnášeníschopnosti a hlasování. Rovněž jsem, převážně z praktických důvodů, upravila poměr mezi hlasem a korunovým vyjádřením při hlasování na valné hromadě.
Orgány společnosti jsou:
a) valná hromada,
b) jednatelé.
Část třetí Orgány společnosti
Článek 8.
I. Valná hromada
1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Do její působnosti zejména patří: --------
1. rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona, ---------------------------------------------
2. rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,
3. volba a odvolání jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena, ------------------------
4. volba a odvolání likvidátora, určí-li tak společenská smlouva, -----------------------------
5. schvalování udělení a odvolání prokury,
6. rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, -------------------------------------------------
7. schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát,
8. rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,
9. schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
10. schválení smlouvy o tichém společenství, ------------------------------------------------------
11. schválení finanční asistence,
12. rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem, -----
13. rozhodnutí o naložení s vkladovým ážiem, -----------------------------------------------------
14. rozhodování o změně druhu kmenového listu, -------------------------------------------------
15. další případy, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva.
2. Valná hromada dále rozhoduje zejména o:
- převodu obchodního podílu na jiného společníka, -------------------------------------------------
- převodu obchodního podílu na třetí osobu,
- rozdělení obchodního podílu,
- rozhodnutí o zrušení společnosti.
3. Valná hromada si může vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti.
------------------------ II. Usnášeníschopnost a rozhodování valné hromady --------------------
1. Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni oba společníci. -------------------------
2. Každý společník má jeden hlas na každých 1.000,- Kč, slovy jeden tisíc korun českých, svého vkladu.
3. Valná hromada rozhoduje 100%, slovy jedno sto procent, hlasů všech společníků. ---------
4. K rozhodnutím podle ust. § 171 odst. 1 písm. a), b), c) a d) ZoK je vždy zapotřebí souhlasu 100%, slovy jedno sto procent, hlasů všech společníků. O těchto rozhodnutích musí být pořízen notářský zápis.
Vyžaduje-li zákon, aby byl o rozhodnutí valné hromady pořízen notářský zápis, musí mít souhlas společníka formu notářského zápisu, v němž se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se souhlas týká.
III. Svolávání valné hromady
1. Jednatel svolává valnou hromadu nejméně jednou za účetní období. Jednatel je povinen svolat valnou hromadu z důvodů stanovených zákonem. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.
2. Termín a program valné hromady oznámí jednatel společníkům nejméně patnáct dnů přede dnem jejího konání. Písemnou pozvánku zašle jednatel společnosti společníkům doporučeně poštou nebo ji předá osobně proti podpisu společníka. Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat, jen jsou-li přítomni na valné hromadě všichni společníci.
Společník se může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě, které musí být obsaženo v zápise z valné hromady. Osvědčuje-li se rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou, uvede se prohlášení v této veřejné listině. ------------------
3. Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Do zvolení předsedy řídí valnou hromadu její svolavatel. Sčítání hlasů provádí předseda. ----------------------------------------
4. Každý společník je oprávněn účastnit se valné hromady buď osobně, nebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Podpis zastoupeného společníka na této plné moci musí být úředně ověřen.
2.8.2. Jednatelé
Ve společenské smlouvě je dále obligatorně nutné uvést počet jednatelů a způsob jejich jednání.
Dle ust. § 146 odst. 2 ZoK musí společenská smlouva při založení společnosti obsahovat údaje o tom, koho zakladatelé určují jednatelem společnosti. Po splnění vkladové povinnosti však bude možné s ohledem na ust. § 146 odst. 3 ZoK údaje o prvním jednateli ze společenské smlouvy vypustit.
Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby (ust. § 163 NOZ). Jednateli tedy mimo jiné náleží vedení společnosti, vedení seznamu společníků, svolávání valné hromady, informování společníků o stavu společnosti, vedení účetnictví a dalších předepsaných evidencí, atd.
„Novinkou u s.r.o. je ust. § 44 odst. 5 ZoK, podle něhož je možno statutární orgán ve společenské smlouvě pojmout buď jako kolektivní orgán, tvořený více jednateli, nebo též tak, že statutárním orgánem bude jeden jednatel, resp. každý z jednatelů, bude-li jich více. Nebude-li společenská smlouva v tomto směru obsahovat žádné ustanovení, pak platí úprava ust. § 194 odst. 1 ZoK, kdy každý jednatel je statutárním orgánem.“15
Jak jsem uvedla již výše v části 2.8.1. Valná hromada, této bakalářské práce, je další novinkou nové právní úpravy to, že pokud tak stanoví společenská smlouva, mohou být jednatelé jako statutární orgán společnosti voleni valnou hromadou tzv. kumulativním hlasováním.
15 XXXXXXXXX, Xxxx, XXXXXXX, Xxxxxxx, Společenská smlouva společnost s ručením omezeným dle ZoK,
Ad Notam, 2013, roč. 19, č. 1, s 5-8, XXXX 0000-0000
XXXx. Xxxx Xxxxxxxxx a Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx ve svém článku v časopise Ad Notam 1/201316 upozorňují, že dle nové právní úpravy již nebude možné udělování generální plné moci od jednoho jednatele druhému ke všem úkonům, u kolektivního orgánu bude muset mít jednatel od druhého vždy k určitému právnímu jednání speciální zmocnění (ust. § 164 odst. 2 posl. věta NOZ). Dle jejich názoru je rovněž důležité, že XxX se vrací k terminologii používané v 90. letech – po 01.01.2014 bude statutární orgán společnost zastupovat (ust. § 161 a násl. NOZ), zatímco podle současné právní úpravy jedná jménem společnosti.
Změny se týkají rovněž zákazu konkurence. JUDr. Xxxxxx Víghová17 zdůrazňuje nejdůležitější změnu spočívající v tom, že zákaz konkurence již není formulován jako kogentní zákaz, ale může být prolomen svolením všech společníků. Dle ZoK tedy nově platí, že bez svolení všech společníků jednatel nesmí podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, být členem statutárního orgánu apod. Dále uvádí, že společenská smlouva může zákaz konkurence upravit přísněji, respektive může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje též na společníky.
Dle ust. § 68 ZoK dochází k podstatnému rozšíření ručení jednatelů při úpadku společnosti. Soud bude moci rozhodnout, že jednatel (nebo bývalý jednatel) ručí za splnění povinnosti společnosti, pokud bylo rozhodnuto o úpadku společnosti a jednatel věděl nebo měl vědět, že společnosti hrozí úpadek, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil vše potřebné k jeho odvrácení.
Článek 9. Jednatel
1. Statutárním orgánem společnosti jsou jednatelé. Společnost má dva jednatele. Každý jednatel zastupuje společnost samostatně.
Jednatelé zastupující společnost se podepisují tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis.
2. Prvními jednateli společnosti jsou:
- xxx Xxxx Xxxxxx, narozený dne 23.03.1976, bytem Prostějov, Tylova 1456/22, -------------
- slečna Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, narozená dne 24.05.1986, bytem Čehovice, Xxxxxxxxxxxx 00, xxxxx Prostějov.
16
17 XXXXXXX, Xxxxxx. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. danari online [online]. 2012 [cit. 08.04.2013]. Dostupné z:
xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxx-x00000x00000-xxxx-xxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxxx-x-xxxxxxx- omezenym-v-zakone-o/
3. Pokud jednatel zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, zvolí valná hromada do jednoho měsíce nového jednatele. ----------------------------
4. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, se vyžaduje souhlas většiny z nich, nestanoví-li společenská smlouva jinak. --------------------------------
2.9. ZMĚNA SPOLEČENSKÉ SMLOUVY
V průběhu existence společnosti může doházet k různým okolnostem, v jejichž důsledku jsou společníci povinni změnit společenskou smlouvu.
„Změny společenské smlouvy jsou sceleny v jedno ustanovení a zjednodušeny. Obecně platí, že změnit společenskou smlouvu je možné pouze dohodou všech společníků nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu společnosti. Zákon stanoví, že v případě, že je podle zákona vyžadován pro přijetí rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti souhlas alespoň 2/3 hlasů všech společníků, vyžaduje se pro toto rozhodnutí forma veřejné listiny; obdobně to platí pro dohodu všech společníků o změně společenské smlouvy. Navíc se opouští vcelku komplikovaná dikce stávajícího ust. § 141 Obchodního zákoníku, kdy není nadále nutné stanovovat, co se za změnu považuje a co ne – dikce zákona je v tomto směru jednoznačná.“18
Část čtvrtá Článek 10.
Změna společenské smlouvy
1. Ke změně obsahu společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady, nestanoví-li zákon jinak. ---------------------------------------------
2. O rozhodnutích valné hromady podle ust. § 171 odst. 1 ZoK a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku musí být pořízen notářský zápis.
3. Rozhoduje-li společnost o zvýšení nebo snížení základního kapitálu nabývá změna společenské smlouvy účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku. -- Ostatní změny společenské smlouvy, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem, kdy o nich rozhodla valná hromada, neplyne-li z rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy nebo ze zákona, že nabývají účinnosti později. ---------------
18 XXXXX, X. a kol., Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012
4. Přijme-li valná hromada rozhodnutí, jehož důsledkem je změna obsahu společenské smlouvy, toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí o změně společenské smlouvy. --------------
Jestliže z rozhodnutí valné hromady neplyne, zda, popřípadě jakým způsobem se společenská smlouva mění, promítne změnu do společenské smlouvy jednatel v souladu s rozhodnutím valné hromady.
5. Jestliže se mění obsah společenské smlouvy rozhodnutím valné hromady a zasahuje se tím do práv pouze některých společníků, je třeba i souhlasu těchto společníků. -------------------
Zasahuje-li se změnou obsahu společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, je zapotřebí souhlasu všech společníků. ----------------------------------------------
6. Jestliže došlo ke změně společenské smlouvy na základě jakékoliv právní skutečnosti, je jednatel povinen bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dověděl, vyhotovit úplné změní společenské smlouvy a uložit je spolu s listinami prokazujícími změnu společenské smlouvy do sbírky listin příslušného obchodního rejstříku. --------------------------------------
2.10. ZÁNIK ÚČASTI SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI
„ZoK v podstatě zachovává tři stávající způsoby ukončení účasti společníka ve společnosti. Nadále tak bude možné ukončit účast společníka písemnou dohodou všech společníků, bude možné požadovat u soudu vyloučení společníka, který závažně porušuje své povinnosti, a každý společník společnosti též bude moci žádat u soudu, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, pokud na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.“19
„Ustanovení jsou však systematicky přeskupena, jelikož prvotní je dohoda všech společníků a teprve poté by měla být vytvořena pravidla pro ukončení účasti sporem.
Jednostranné ukončení účasti výpovědí je rozšířeno na případy, kdy dochází ke kruciálním změnám ve společnosti – tato pravidla jsou dispozitivní.
Podstata dohody o ukončení účasti společníka ve společnosti je zachována, obdobně tak vyloučení společníka rozhodnutím soudu. Zde však je zákonem doplněna možnost, aby se společnost domáhala vyloučení také toho společníka, který porušil své povinnosti zvlášť závažným způsobem, ale jednorázově (obecná možnost vyloučení vyžaduje opakované porušení) – s takovýmto vyloučením však musí souhlasit alespoň 2/3 všech společníků.
19 XXXXXXX, Xxxxxx. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. danari online [online]. 2012 [cit. 08.04.2013]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxx-x00000x00000-xxxx-xxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxxx-x-xxxxxxx- omezenym-v-zakone-o/
V tomto případě není povinností společnosti upozornit společníka na splnění povinnosti, resp. na možnost vyloučení, jak je tomu při „obyčejném“ vyloučení.
Při ukončení účasti v důsledku prohlášení exekuce účast zaniká, ledaže je podíl převoditelný. Při prohlášení konkursu na majetek společníka nezaniká a zpeněžuje se podle insolvenčního zákona s tím, že je dáno zákonné předkupní právo pro ostatní společníky.“20
„Zásadní změnou je, že uvolněný podíl, tj. podíl společníka, jehož účast ve společnosti zanikla jinak než převodem podílu, již nepřechází na společnost. Nově je stanoveno, že s uvolněným podílem nakládá společnost jako s věcí cizí jako zmocněnec v souladu s ust.
§ 213 nebo § 215 ZoK. Prvotní povinností společnosti v případě vzniku uvolněného obchodního podílu (pokud převod nebo přechod podílu není vyloučen) bude pokusit se uvolněný podíl prodat bez zbytečného odkladu, a to za přiměřenou cenu. V případě tohoto prodeje budou mít ostatní společníci k uvolněnému podílu předkupní právo, aby případně mohli zabránit vstupu konkrétního nabyvatele do dosud uzavřeného okruhu společníků společnosti.“21
Článek 11.
Zánik účasti společníka ve společnosti
Účast společníka ve společnosti zejména zaniká: ------------------------------------------------------
a) zánikem společnosti,
b) převodem nebo přechodem obchodního podílu, ------------------------------------------------
c) písemnou dohodou s úředně ověřenými podpisy všech společníků, -------------------------
d) vyloučením společníka na základě rozhodnutí valné hromady, ------------------------------
e) vyloučením společníka na základě rozhodnutí soudu, -----------------------------------------
f) zrušením účasti společníka soudem,
g) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek jeho majetku nebo zrušením konkursu proto, že je jeho majetek zcela nedostačující, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení obchodního podílu,
20 XXXXX, X. a kol., Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012
21 XXXXXXX, Xxxxxx. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. danari online [online]. 2012 [cit. 08.04.2013]. Dostupné z:
xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxx-x00000x00000-xxxx-xxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxxx-x-xxxxxxx- omezenym-v-zakone-o/
2.11. ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTI
Právnická osoba se dle ust. § 168 NOZ zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Po zrušení právnické osoby se dle ust. § 169 NOZ vyžaduje likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li tak zákon. S likvidací se právnická osoba tedy zrušuje: uplynutím doby, na kterou byla založena; dosažením účelu, pro který byla založena; dnem určeným zákonem nebo právním jednáním o zrušení právnické osoby, jinak dnem jeho účinnosti; nebo dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější.
„Bez likvidace se právnická osoba ruší při přeměně, protože pak její jmění přechází jako celek na právního nástupce. Právnická osoba se bez likvidace ruší také v některých zvláštních případech, které souvisí s insolvenčním řízením. Byl-li zrušen konkurs po splnění rozvrhového usnesení, je jmění právnické osoby vypořádáno při rozvrhu; byl-li konkurs zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující, není nic relevantního, co by mohlo být vypořádáno. Zůstane-li po zániku právnické osoby nějaký bagatelní majetek (např. věci vyloučené z konkursní podstaty), půjde o věci, které nikomu nepatří, a jejich právní osud se bude řídit ustanoveními o věcech opuštěných. Něco jiného musí nastat, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký nový majetek právnické osoby – v takovém případě vstoupí právnická osoba do likvidace.“22
„V úpravě společnosti s ručením omezeným pak ZoK konstatuje, že tato se ruší dohodou společníků ve formě veřejné listiny, ledaže tato pravomoc patří do působnosti valné hromady. Stejně tak je zachováno právo každého společníka požadovat zrušení společnosti soudem, avšak pouze za předpokladu, že společenská smlouva na tuto možnost pamatuje a výslovně upravuje její důvody a podmínky – není nutná shoda více společníků, toto právo má každý z nich.“23
Ohledně zániku právnických osob platí, že právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká výmazem z něho.
22 XXXXX, X. a kol., Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012
23 XXXXX, X. a kol., Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012
Část pátá
Zrušení a zánik společnosti Článek 12.
1. Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce.
2. S likvidací se společnost zrušuje:
a) uplynutím doby, na kterou byla založena;
b) dosažením účelu, pro který byla založena;
c) dnem určeným zákonem nebo právním jednáním o zrušení právnické osoby, jinak dnem jeho účinnosti, nebo;
d) dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější.
3. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. ----------------------------------------
2.12. VZNIK A DOBA TRVÁNÍ SPOLEČNOSTI
Dle ust. § 126 NOZ, vzniká právnická osoba zápisem do veřejného rejstříku. Je-li právnická osoba zřízena zákonem, vzniká dnem nabytí jeho účinnosti, nestanoví-li zákon den pozdější. Zákon pak dále stanoví, ve kterých dalších případech není zápis do veřejného rejstříku potřebný ke vzniku právnické osoby.
Trvání společnosti upravuje ust. § 124 NOZ tak, že neuvede-li se, na jakou dobu se právnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou.
Část šestá
Přechodná a závěrečná ustanovení Článek 13.
Vznik a doba trvání společnosti
Společnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí o zápisu do obchodního rejstříku. --------------
Společnost se zakládá na dobu neurčitou.
2.13. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společnost se v průběhu její existence neřídí pouze ustanoveními ZoK a NOZ, ale musí se rovněž řídit řadou dalších právních předpisů, které upravují např. živnostenské podnikání,
vedení účetnictví, burzu cenných papírů apod. Pro obchodně-právní vztahy jsou dále neméně důležité i ratifikované mezinárodní smlouvy uveřejněné ve Sbírce zákonů a ve Sbírce mezinárodních smluv, rozhodnutí českých soudů, Evropského soudního dvora a Evropské komise.
Článek 14.
Závěrečná ustanovení
Právní vztahy vyplývající z této společenské smlouvy, vzájemné vztahy mezi společníky související s jejich účastí ve společnosti i ostatní právní vztahy uvnitř společnosti se řídí ve věcech, které neupravuje tato společenská smlouva, českými obecně závaznými předpisy. ------
--- O tom byl tento notářský zápis sepsán, účastníkům přečten a jimi v plném rozsahu schválen.
Xxxxxxxx, x.x. Xxxxxx P, v.r.
podpis notáře, v.r. L.S.
ZÁVĚR
Návrh společenské smlouvy pro společnost s ručením omezeným podle nové právní úpravy je bezesporu velmi zajímavé a aktuální téma. Vzhledem k tomu, že společnost s ručením omezeným je v České republice velmi rozšířená a oblíbená forma právnické osoby, je jistě velmi zajímavé a důležité znát alespoň základní odlišnosti, které tato nová právní úprava přináší. Jednou ze zásadních změn, na které si budeme muset zvyknout je ta, že právní úprava obchodních společností, která byla doposud soustředěna prakticky jen v jednom předpisu – obchodním zákoníku, bude ke dni účinnosti rekodifikace soukromého práva, tedy ke dni 01.01.2014, nahrazena novou úpravou obsaženou hned ve třech právních předpisech (NOZ, ZoK a zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), se kterými bude nutné v praxi pracovat současně.
Významná část právní úpravy obchodních společností je po rekodifikaci zakotvena v NOZ, který obsahuje obecnou úpravu všech právnických osob. V ZoK jsou pak upraveny některé specifické záležitosti týkající se obchodních korporací, z nichž se mnohé zásadním způsobem odlišují od právní úpravy současné. Obecně lze tedy říct, že co nenalezneme v ZoK, bude upraveno v NOZ.
Z mého pohledu je jednou z nejzajímavějších novinek, které NOZ přináší to, že nový zákon upouští od povinné tvorby základního kapitálu, která v současné době tvoří hranici 200.000,- Kč. Nově bude stanoveno, že minimální výše vkladu společnosti s ručením omezeným je 1,- Kč (u jednočlenné společnosti), pokud společenská smlouva nestanoví jinak. V souvislosti se základním kapitálem bych dále ještě ráda zmínila, že u společnosti s ručením omezeným již dále nebude vyžadováno ocenění nepeněžitého vkladu znalcem jmenovaným soudem a dále již nebude muset být předmět nepeněžitého vkladu hospodářsky využitelný k předmětu podnikání společnosti.
Další významná změna se týká možnosti různých druhů obchodních podílů, se kterými mohou být spojena různá práva. S touto změnou dále souvisí možnost inkorporace podílu do cenného papíru, tzv. kmenového listu. Je také upuštěno od pravidla, že společník může vlastnit pouze jeden obchodní podíl s tím, že společenská smlouva může připustit, aby společník vlastnil více druhů podílů zároveň. Dále je upuštěno od vyžadování souhlasu valné hromady při převodu podílu na jiného společníka.
Po vzoru anglo-amerického práva je do zákona zavedena možnost společenskou smlouvou upravené kumulativní hlasování při volbě členů orgánů, příznivější pro menšinové společníky.
Neméně významná změna oproti současné právní úpravě se týká dispozice s podílem společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu. Takový podíl je považován za uvolněný. Uvolněný podíl již nepřechází na společnost, jako je tomu v současné právní úpravě, ale společnost s ním nakládá jako s věcí cizí.
Vzhledem k tomu, že toto téma je opravdu velmi rozsáhle, není možné zmínit zde všechny důležité změny a odchylky od současné právní úpravy, ale uvádím opravdu jen ty, které jsou dle mého názoru nejvýraznější či nejzajímavější.
Mou bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou základních částí. V první části práce se nejprve obecně věnuji rozdělení obchodních společností a dále základním pojmům jako jsou právnická osoba, podnikatel, charakteristika společnosti s ručením omezeným, základnímu významu samotné společenské smlouvy a v neposlední řadě pojmu veřejná listina. V druhé části bakalářské práce jsem se pak zaměřila na samotnou konstrukci společenské smlouvy s konkrétními návrhy a stručnými komentáři jejích jednotlivých článků, se zdůrazněním kogentních náležitostí. V této části bakalářské práce jsem také u některých článků zmínila své osobní postřehy a zkušenosti, které jsem měla možnost získat v rámci mého zaměstnání notářské tajemnice v notářské kanceláři. Tyto praktické zkušenosti se týkají zejména článků upravujících sídlo společnosti, správce vkladů a zastupování jednatelů společnosti.
Ráda bych zdůraznila, že ať už při tvorbě, tak i případně následné změně každé společenské smlouvy, je velmi důležité vycházet jak z kogentních ustanovení, tak i z konkrétních potřeb a nároků společníků – příp. samotné obchodní společnosti.
Závěrem bych ráda konstatovala, že vzhledem k tomu, že toto téma je opravdu velmi rozsáhlé, nebylo možné se v rámci této bakalářské práce podrobně věnovat všem ustanovením, které by bylo vhodné a pro společnost praktické, společenskou smlouvou upravit. Zaměřila jsem se tedy pouze na ta ustanovení společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným, která jsou dle mého názoru vhodná do společenské smlouvy zahrnout v okamžiku jejího zakládání. Její následná změna, rozšíření a přizpůsobení se požadavkům každé konkrétní společnosti je, jak jsem již zmínila výše, možné uskutečňovat kdykoliv v průběhu existence společnosti (od jejího vzniku až do jejího zániku) dle jejich momentálních potřeb a samozřejmě také dle požadavků platné legislativy.
RESUMÉ
I divided my bachelor thesis into two basic sections. In the first section, I focused generally on division of companies, as well as basic concepts such as a legal entity, entrepreneur, characteristics of a limited liability company, the primary significance of a Memorandum of Association itself and not least on the notion of a public document. In the second part, I concentrated on the actual structureof a Memorandum of Association and provided specific proposals and brief commentaries of its individual articles, while highlighting the mandatory requirements. To some articles of this section, I also added my personalinsights and observations, which Xxxxx gained during my employment as a secretary of a notary in a notary office. These practical experiences include in particular articles on the office of o company, the administrator of deposits and representation of company secretaries.
I would like to highlight that whether during the preparation of a Memorandum of Association as well as during a subsequent amendment to it, it is very important to build on both mandatory provisions and specific needs and demands of members of limited company - possibly of the company itself.
Finally, I would like to note that due to the fact that this topic is very extensive it was not possible to cover all the provisions in detail that would be appropriate and practical for the company to modify for a Memorandum of Association. Therefore, I focused only on such provisions of a Memorandum of Association of a limited liability company that are, in my opinion, suitable to be included into a Memorandum of Association in the time of its foundation. A subsequent amendment, extension or adaptation of a Memorandum of Association to the specific requirements of a company is, as I mentioned above, possible to execute at any time during the existence of the company (from its foundation to its demise), in accordance with the company's current needs as well as with requirements of any valid legislation.
POUŽITÁ LITERATURA
1) Periodika
1. XXXXXXXXX, Xxxx, XXXXXXX, Xxxxxxx, Společenská smlouva společnost s ručením omezeným dle ZoK, Ad Notam, 2013, roč. 19, č. 1, s 5-8, XXXX 0000-0000.
2. XXXXX, Xxxxxxx, Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace, Obchodněprávní revue, 2011, roč. 3, č. 12, s. 351, ISSN 1213-5313.
2) Internetové zdroje
1. XXXXXXX, Xxxxxx. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. danari online [online]. 2012 [cit. 08.04.2013]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxx-x00000x00000-xxxx-xxxxxx-xxxxxx- spolecnosti-s-rucenim-omezenym-v-zakone-o/
3) Právní předpisy
1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
2. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
3. XXXXX, X. a kol., Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012.
4. XXXXX, X. a kol., Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012.
4) Monografie a sborníky
1. XXXXXXXXXXX, M, XXXXXXXXX, I., Společnost s ručením omezeným. 2. vydání, Praha: X.X.Xxxx, 2006, 24 s.