Všeobecné pojistné podmínky

Všeobecné pojistné podmínky

Článek I.

Úvodní ustanovení

(1) Slavia pojišťovna, a.s., se sídlem Praha 4, Táborská 940/31, PSČ 140 00, IČ: 60197501, zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 2591 (dále jen „pojistitel“) poskytuje pojištění, které se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví v platném znění. Pojištění se poskytuje v souladu s právním řádem České republiky, příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v planém znění (dále jen „zákoník“), především §§ 2758 až 2872, těmito Všeobecnými pojistnými podmínkami (dále jen „VPP“), příslušnými Zvláštními pojistnými podmínkami (dále jen „ZPP“), pojistnou smlouvou a sazebníkem poplatků zveřejněném na internetových stránkách pojistitele.

(2) Odlišná ujednání v pojistné smlouvě, odchylující se od těchto VPP a příslušných ZPP mají přednost.

(3) Na základě uzavřené pojistné smlouvy se pojistitel zavazuje v případě vzniku pojistné události poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

Článek II.

Vznik, doba trvání a změny pojištění

(1) Na základě požadavku zájemce o pojištění předkládá pojistitel zájemci návrh na uzavření nebo změnu pojistné smlouvy. Součástí návrhu jsou písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, které je povinen zájemce o pojištění pravdivě a úplně zodpovědět.

(2) Pojistitel na základě návrhu předloží nabídku zájemci o pojištění. Není- li v nabídce určeno jinak, vyžaduje se její přijetí do 1 měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.

(3) Obsahuje-li přijetí nabídky dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původní nabídce, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou ve smyslu § 1740 odst. 3 občanského zákoníku je vyloučeno.

(4) Nevyjádří-li se druhá strana k návrhu pojistitele ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí byl doručen, a neuhradí-li v této lhůtě pojistné či jeho splátku stanovenou pojistitelem, považuje se návrh za odmítnutý.

(5) Okamžikem přijetí návrhu je pojistná smlouva uzavřena. Jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy vydá pojistitel pojistníkovi pojistku, v níž je uveden den uzavření pojistné smlouvy.

(6) Pojištění se sjednává na dobu určitou jednoho pojistného roku, není-li ujednáno jinak. Pojistný rok začíná dnem ujednaným v pojistné smlouvě jako den počátku pojištění. Není-li ujednáno jinak, pojištění začíná v 0.00 hod. dne sjednaného jako počátek pojištění a končí v 24.00 hod. dne sjednaného jako konec pojištění. Pojištění se nepřerušuje.

(7) Jakékoliv změny nebo doplnění v pojistné smlouvě jsou prováděny formou písemného dodatku k pojistné smlouvě. Přijal-li pojistník nabídku změny nebo doplnění včasným uhrazením v nabídce stanoveného pojistné- ho, považuje se písemná forma dodatku za zachovanou.

Článek III.

Zánik pojištění

(1) Vedle důvodů uvedených v zákoníku zaniká pojištění z důvodů uvedených v těchto VPP, ZPP nebo z důvodů ujednaných v pojistné smlouvě.

(2) Pojištění dále zaniká:

a) dnem, v němž pojištěný pozbyl oprávnění k podnikatelské činnosti, na kterou se pojištění vztahuje,

b) dnem, kdy rozhodnutí o úpadku pojistníka nabylo právní moci,

c) úmrtím pojištěného, který je zároveň pojistníkem, uplynutím doby, za kterou bylo ke dni úmrtí uhrazeno pojistné. V případě, že pojistník ke dni úmrtí dluží pojistné, pojištění zaniká dnem úmrtí.

(3) V případě úmrtí pojistníka přecházejí práva a povinnosti z pojištění odpovědnosti do doby nabytí právní moci rozhodnutí o nabytí dědictví na dědice společně a nerozdílně.

Článek IV.

Formy právních jednání

(1) Pro veškerá právní jednání, která se týkají pojištění, je třeba písemné formy, pokud není dále ujednáno jinak. Veškeré změny musí být provedeny písemně, jinak jsou neplatné. Za písemnou formu se považuje výhradně vlastnoručně podepsaný dokument v papírové podobě.

(2) Písemnou formu nevyžadují:

a) oznámení škodné události,

VPP / 18 / 1

b) oznámení změny jména, příjmení pojistníka a/nebo pojištěného, změny bydliště, doručovací adresy, změny telefonu,

c) oznámení změny obchodního jména pojistníka/ pojištěného, změny sídla a/nebo místa podnikání, změny doručovací adresy, změny telefonu.

(3) Pojistník je dále oprávněn činit nad rámec právních jednání uvedených v bodě (2) tohoto článku nepísemnou formou jakékoliv další právní jednání vůči pojistiteli, které je návrhem změny pojistné smlouvy, návrhem dohody o zániku pojištění nebo návrhem jiného dvoustranného právního jednání, které se týká pojištění. Takový návrh pojistníka v nepísemné formě je přijat okamžikem doručení souhlasného právního jednání pojistitele v písemné formě nebo potvrzení pojistitele o přijetí návrhu pojistníka v písemné formě.

(4) Za nepísemnou formu se považuje podání učiněné telefonicky na telefonním čísle pojistitele k tomuto účelu zřízeném, pomocí elektronického formuláře vedeného na oficiálních webových stránkách pojistitele nebo elektronicky na doručovací adresu pojistitele k tomuto účelu zřízenou.

(5) Právní jednání nebo oznámení obsažené v příloze elektronické zprávy ve formátu, který dostatečně zabezpečuje jeho obsah proti změně, se považuje za písemnost, mající písemnou formu.

Článek V.

Doručování písemností

(1) Písemností se rozumí právní jednání nebo oznámení týkající se pojištění, které je napsáno a podepsáno. Může mít listinnou nebo elektronickou podobu.

(2) Písemnosti si smluvní strany doručují:

a) při osobním styku jejich předáním a převzetím,

b) prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky,

c) prostřednictvím akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb na doručovací adresu se zaručeným elektronickým podpisem,

d) s využitím provozovatele poštovních služeb na poštovní adresu, na níž se smluvní strana zdržuje, uvedenou v pojistné smlouvě, prokazatelně sdělenou druhou smluvní stranou po uzavření pojistné smlouvy nebo zjištěnou v souladu s právními předpisy,

e) prostřednictvím elektronické pošty na doručovací adresu.

(3) Písemnost dodaná do datové schránky je doručena okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k písemnosti.

(4) Písemnost doručovaná na elektronickou adresu je doručena dnem, kdy byla doručena do e-mailové schránky adresáta; v pochybnostech se má za to, že je doručena dnem jejího odeslání odesílatelem.

(5) Písemnost odeslaná na poštovní adresu s využitím provozovatele poštovních služeb je doručena dnem dojití; v pochybnostech se má za to, že došla/byla doručena třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státě, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Není-li ujednáno jinak, určuje druh takové písemnosti (např. obyčejná zásilka, doporučená zásilka apod.) odesílatel.

(6) Smluvní strany jsou povinny si bez zbytečného odkladu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování a oznámit si navzájem svou novou doručovací adresu. Tyto změny jsou vůči druhé smluvní straně účinné, jakmile jí byly sděleny. Pokud má odesílatel důvodnou pochybnost o správnosti poštovní adresy, má se za to, že poštovní adresou je adresa, která je odesílateli známa na základě jeho vlastního zjištění provedeného v souladu s právními předpisy.

(7) Poruší-li některá smluvní strana bez omluvitelného důvodu povinnost sdělit změny a oznámit novou doručovací adresu, považuje se toto jednání za zmaření doručení a písemnost doručovaná na poštovní adresu se považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státě, pak patnáctý pracovní den po odeslání; a písemnost odesílatele doručovaná na elektronickou adresu se považuje za doručenou dnem jejího odeslání odesílatelem, i když adresát neměl možnost se s obsahem písemnosti seznámit.

(8) Odmítne-li adresát písemnost doručovanou na poštovní adresu přijmout, hledí se na písemnost jako na doručenou dnem, ve kterém bylo její přijetí odepřeno, neboť adresát měl možnost se s jejím obsahem seznámit.

Článek VI.

Pojistné

(1) Pojistné je jednorázovým pojistným, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

(2) V pojistné smlouvě je možno ujednat, že pojistné bude hrazeno ve splátkách.

(3) Pojistitel má právo upravit nově výši pojistného na další pojistný rok:

a) dojde-li ke změně obecně závazných právních předpisů nebo rozhodovací praxe soudů, která má rozhodující vliv na stanovení výše pojistného plnění,

b) dojde-li ke změně indexu spotřebitelských cen, indexu průmyslových cen výrobců nebo indexu cen stavebních děl,

c) není-li pojistné dostatečné podle zákona o pojišťovnictví, zejména pokud skutečný škodný průběh pro daný typ pojištění převýšil kalkulovaný škodný průběh.

(4) Je-li pojištění sjednáno na jeden pojistný rok s automatickou prolongací, je na další pojistný rok pojistitel oprávněn výši pojistného upravit. Novou výši pojistného je povinen pojistitel sdělit pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistný rok, ve kterém se má výše pojistného změnit. Neakceptuje-li pojistník změnu výše pojistného, musí písemně svůj nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o takové změně dozvěděl. V tomto případě pojištění zanikne uplynutím pojistné doby.

(5) Pojistiteli náleží celé pojistné za pojistný rok nebo za dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno v případě:

a) zániku pojištění z důvodu uvedených v zákoníku, případně VPP nebo ZPP,

b) zániku pojištění v důsledku pojistné události nastalé v daném roce,

c) zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného.

(6) Pojistitel má právo odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky dlužného pojistného z pojištění, jako jsou např. poplatky a příslušenství pohledávky. To neplatí, jedná-li se o povinnost poskytnout pojistné plnění z povinného pojištění.

(7) Splatné pohledávky se započtou v následujícím pořadí:

a) splatné pojistné, resp. splátka pojistného,

b) poplatky v pořadí podle jejich data splatnosti,

c) náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného,

d) úrok z prodlení.

(8) Poplatky, náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného ani úrok z prodlení se neúročí.

(9) Pojistné se považuje za uhrazené okamžikem připsání pojistného na účet pojišťovny.

Článek VII.

Pojistné plnění

(1) Pojistné plnění je omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

(2) Pojistitel poskytne pojistné plnění, pokud osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, prokáže a šetření pojistitele potvrdí, že se jedná o nahodilou událost krytou pojištěním, tj. existuje povinnost pojistitele plnit a je zjištěn rozsah této povinnosti.

(3) Oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění dohodnutou spoluúčastí. Spoluúčast pojistitel odečte od celkové výše pojistného plnění. V pojištění odpovědnosti se náhrada škody vyplácí poškozenému po odečtení spoluúčasti od celkové výše pojistného plnění. Celkovou výší pojistného plnění se rozumí plnění, na které vznikl nárok podle všech podmínek pojistné smlouvy, před odečtením spoluúčasti. Pokud celková výše pojistného plnění nepřesahuje sjednanou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne.

(4) Pojistitel poskytuje pojistné plnění v penězích. To platí i v případě, kdy je vypláceno pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za újmu a pojištěný je povinen způsobenou újmu nahradit uvedením do předešlého stavu. Pojistné plnění i jakákoliv jiná plnění z pojištění budou hrazena v tuzemské měně, pokud z právních předpisů, včetně mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána, nebo z dohody s pojistníkem nevyplývá povinnost plnit v jiné měně. Pro účely stanovení výše plnění se pro přepočet měn použije kurz oficiálně vyhlášený Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události. Pro účely výplaty v cizí měně se použije kurz banky pojistitele platný ke dni výplaty plnění. Pojistitel nenese jakékoliv kurzové riziko související s přepočtem měn.

(5) Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka stanovená pojistníkem nižší než pojistná hodnota pojištěné věci (podpojištění), má pojistitel právo snížit své plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěné věci.

Článek VIII.

Výluky

(1) Z pojištění nevzniká právo na plnění ze škodných událostí:

a) pokud by se tak pojistitel dostal do rozporu se zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, v platném znění, resp. s obecně závazným právním předpisem jej nahrazujícím,

b) vzniklých z důvodu válečných událostí nebo operací válečného rázu, politických a sociálních nepokojů,

c) vzniklých následkem zásahu úřadu státní moci nebo veřejné správy, zabavením, konfiskací, rekvizicí nebo držením vládou, úřady nebo mocí,

d) vzniklých z důvodu občanské války, revoluce, povstání, vzpoury, stávky, srocení, výluky, blokády, sabotáže, pirátství, plenění nebo jiných hromadných násilných nepokojů,

e) vzniklých následkem teroristických aktů (tj. násilných jednání motivovaných politicky, sociálně, ideologicky nebo nábožensky) včetně chemické nebo biologické kontaminace,

f) vzniklých působením jaderné energie,

g) vzniklých působením toxických plísní, azbestu, formaldehydu, oxidu křemičitého (silikóza),

h) vzniklých kybernetickým nebezpečím.

(4) Z pojištění dále nevzniká právo na plnění za škodu způsobenou úmyslně pojištěným, pojistníkem nebo jinou osobou z podnětu některého z nich.

(5) V ZPP mohou být uvedeny nebo v pojistné smlouvě ujednány další výluky z pojištění.

Článek IX. Územní platnost

Pojištění se vztahuje na pojistné události, při nichž škodná událost nastane na území České republiky, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

Článek X.

Povinnosti pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby

(1) Kromě povinností stanovených právními předpisy jsou pojistník a pojištěný dále povinni:

a) umožnit pojistiteli ověřit správnost podkladů pro výpočet pojistného či umožnit prohlídku předmětu pojištění, pokud si tuto kontrolu nebo prohlídku pojistitel vyžádá,

b) umožnit pojistiteli nebo osobám jím pověřeným posoudit pojistné riziko a přezkoumat činnosti zařízení sloužících k ochraně majetku, předložit k nahlédnutí projektovou, požárně-technickou, protipovodňovou, účetní i jinou obdobnou dokumentaci a umožnit pořízení jejich kopií,

c) odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se pojištění,

d) oznámit bez zbytečného odkladu pojistiteli všechny změny týkající se skutečností, na které se ho pojistitel tázal, nebo které jsou uvedeny v pojistné smlouvě, zejména změnu činnosti pojištěného, změnu vlastnictví věcí, ke kterým se vztahuje sjednané pojištění, a změnu doručovací adresy,

e) oznámit pojistiteli změnu pojistné hodnoty pojištěné věci nebo souboru věcí, zvýšila-li se v době trvání pojištění alespoň o 10 %, není-li ujednáno jinak; při nesplnění této povinnosti má pojistitel právo uplatnit podpojištění,

f) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změnu nebo zánik pojistného rizika,

g) oznámit pojistiteli, že jím pojištěný majetek nebo odpovědnost za škodu jsou pojištěny u jiného pojistitele proti témuž pojistnému nebezpečí; zároveň jsou povinni sdělit tohoto pojistitele a výši pojistné částky nebo limitu plnění,

h) oznámit pojistiteli nejpozději dva měsíce před koncem pojistného rok aktuální údaje rozhodné pro stanovení výše pojistného,

i) dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo na jejich základě nebo které na sebe vzal pojistnou smlouvou; nesmí rovněž strpět, aby tyto povinnosti porušovaly třetí osoby,

j) řádně se starat o údržbu pojištěné věci, řádně odstranit každou závadu nebo nebezpečí, o kterém se dozví, a které by mohlo mít vliv na vznik pojistné události nebo přijmout adekvátní preventivní opatření.

(2) Nastane-li škodná událost, je oprávněná osoba kromě povinností stanovených právními předpisy dále povinna:

a) učinit veškerá opatření směřující k tomu, aby se vzniklá škoda již nezvětšovala a podle možnosti si k tomu vyžádat součinnost pojistitele a postupovat v souladu s nimi,

b) bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 30 dnů, pojistiteli oznámit, že taková událost nastala, a podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události,

c) neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve. V těchto případech je povinna zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným Policií ČR nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem,

d) umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu doklady, které si pojistitel vyžádá, a umožnit pořídit jejich kopie; oprávněná osoba je zejména povinna umožnit pojistiteli prohlédnout poškozenou věc a zajistit důkazy o vzniku škody a jejím rozsahu,

e) postupovat v souladu se všemi pokyny pojistitele,

f) oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním nebo přestupkovém řízení vznik události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu nebo přestupku,

g) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno trestní nebo správní řízení proti pojištěnému nebo jeho zaměstnanci, oznámit jméno nebo adresu svého obhájce a pojistitele informovat o průběhu tohoto řízení,

h) zabezpečit vůči jinému práva, která předcházejí na pojistitele, zejména právo na náhradu škody či újmy, jakož i právo na postih a vypořádání,

i) v případě žádosti pojistitele zajistit na vlastní náklady úřední překlad dokladů nezbytných k šetření škodné události,

j) plnit oznamovací povinnost uloženou obecně závaznými právními předpisy,

k) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli nalezení věci, za kterou pojistitel poskytl pojistné plnění. Pokud se pojistitel a oprávněná osoba nedohodnou jinak, je oprávněná osoba povinna vrátit pojistné plnění po odečtení přiměřených nákladů na opravu této věci, jsou-li nutné k odstranění závad, které vznikly v době, kdy byla zbavena možnosti s věcí nakládat.

(3) Po škodné události nesmí pojištěný nebo oprávněná osoba bez souhlasu pojistitele postoupit pohledávku na plnění z pojištění.

Článek XI.

Povinnosti pojistitele

(1) Kromě povinností stanovených právními předpisy je pojistitel dále povinen:

a) po oznámení škodné události bez zbytečného odkladu zahájit šetření ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění popř. důvod jeho zamítnutí,

b) do 15 dnů od dne skončení šetření poskytnout pojistné plnění, není-li splatnost pojistného plnění v ZPP nebo pojistné smlouvě ujednána jinak,

c) sdělit důvody oznamovateli škodné události, pokud není možné ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění, a to do tří měsíců ode dne oznámení škodné události, písemnou formou, pokud o toto oznamovatel požádá,

d) na žádost pojistníka či pojištěného vrátit doklady, které byly pojistiteli zaslány nebo předloženy,

e) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví při sjednávání pojištění, jeho správě a při šetření pojistných událostí. Poskytnout tyto informace může jen se souhlasem osoby, které se skutečnosti týkají, nebo pokud tak stanoví právní předpis.

Článek XII.

Důsledky porušení povinností

(1) Porušil-li pojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v článku X. odst. (1) písm. a) až e) a bylo-li v důsledku toho stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřeně snížit.

(2) Porušil-li pojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v článku X. odst. (1) písm. g) a h) a v odst. (2) písm. a) a e) a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

(3) Pojistitel není povinen plnit, jestliže pojištěný porušil některou z povinností uvedených v článku X. odst. (2) písm. c) a d).

(4) Pokud v důsledku porušení některé z povinností uvedených v článku

X. pojistiteli vznikne škoda nebo pojistitel vynaloží zbytečné náklady (např. náklady na soudní spor), má právo na jejich náhradu proti osobě, která porušením povinnosti způsobila vznik takové škody nebo zbytečných nákladů.

(5) Uvede-li oprávněná osoba při uplatňování práva na plnění z pojištění nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se pojistné události nebo údaje týkající se této události zamlčí, je pojistitel oprávněn pojistné plnění odmítnout.

(6) Pojistitel může z důvodů zákoníkem stanovených od pojistné smlouvy odstoupit nebo plnění z pojistné smlouvy odmítnout. Od pojistné smlouvy lze odstoupit i po vzniku pojistné události.

Článek XIII.

Postup při rozdílných názorech (expertní řízení)

(1) Oprávněná osoba a pojistitel se v případě neshody o příčině nebo rozsahu vzniklé škody nebo o výši pojistného plnění mohou dohodnout, že tyto budou stanoveny prostřednictvím expertního řízení. Řízení expertů může být rozšířeno i na ostatní předpoklady vzniku práva na pojistné plnění.

(2) Zásady expertního řízení:

a) každá strana písemně určí jednoho experta, který vůči ní nesmí mít žádné závazky a neprodleně o něm informuje druhou stranu; námitku proti osobě experta lze vznést před zahájením jeho činnosti,

b) určení experti se dohodnou na osobě třetího experta, který má rozhodný hlas v případě neshody,

c) experti určení oprávněnou osobou a pojistitelem zpracují znalecký posudek o sporných otázkách odděleně,

d) experti posudek odevzdají zároveň pojistiteli i oprávněné osobě; jestliže se závěry expertů od sebe liší, předá pojistitel oba posudky expertovi s rozhodným hlasem. Ten rozhodne o sporných otázkách a odevzdá své rozhodnutí pojistiteli i oprávněné osobě,

e) každá strana hradí náklady svého experta, náklady na činnost experta s rozhodným hlasem hradí rovným dílem.

(3) Odchylně od bodu (2) tohoto článku se mohou oprávněná osoba a pojistitel na osobě experta s rozhodným hlasem dohodnout přímo s tím, že náklady na činnost tohoto experta s rozhodným hlasem hradí rovněž rovným dílem.

(4) Expertním řízením nejsou dotčena práva a povinnosti pojistitele a oprávněné osoby stanovené právními předpisy, těmito VPP, ZPP a ujednané v pojistné smlouvě.

Článek XIV.

Zpracování osobních údajů pro účely pojišťovací činnosti a činností souvisejících

Pojistník uzavřením pojistné smlouvy stvrzuje, že:

a) převzal informace o zpracování osobních údajů a byl poučen o svých právech náležejících mu podle platných a účinných předpisů ČR a EU,

b) byl poučen o tom, že poskytnutí osobních údajů je dobrovolné, avšak nezbytné pro uzavření smlouvy a pro plnění práv a povinností z ní vyplývajících,

c) seznámí všechny dotčené osoby s obsahem smlouvy včetně pojistných podmínek, předá těmto osobám informace o zpracování osobních údajů a poučí je o jejich právech jako subjektů poskytujících své osobní údaje ve smyslu platných právních předpisů ČR a EU,

d) sdělením elektronického kontaktu uděluje souhlas, aby byl kontaktován elektronickou formou i v záležitostech týkajících se dříve sjednaných pojištění,

e) bez zbytečného odkladu nahlásí pojistiteli jakoukoli změnu zpracovávaných osobních údajů.

Článek XV.

Zproštění mlčenlivosti, zmocnění

(1) Uzavřením pojistné smlouvy pojistník:

a) pro případ vzniku škodné události zprošťuje státní zastupitelství, Policii ČR a další orgány činné v trestním nebo správním řízení, hasičský záchranný sbor, lékaře, zdravotnická zařízení, záchrannou službu a zdravotní pojišťovny povinnosti mlčenlivosti,

b) zmocňuje pojistitele, resp. jím pověřenou osobu, aby ve všech řízeních probíhajících v souvislosti se škodnou událostí mohli nahlížet do soudních, policejních, případně jiných úředních spisů a zhotovovat z nich kopie či výpisy,

c) zmocňuje pojistitele, resp. jím pověřenou osobu k nahlédnutí do podkladů jiných pojistitelů v souvislosti s šetřením škodných událostí a s jejich povinností poskytnout pojistné plnění.

(2) Výše uvedené souhlasy a zmocnění se vztahují i na dobu po smrti nebo zániku pojistníka.

Článek XVI.

Výklad společných pojmů

Tato výkladová ustanovení se vztahují k pojmům použitým v těchto VPP, navazujících ZPP a pojistné smlouvě:

(1) Běžné pojistné je pojistné stanovené za pojistné období.

(2) Časovou cenou se rozumí cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí. Stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem.

(3) Čekací doba je doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi.

(4) Doručovací adresa je korespondenční adresa poštovní a elektronická.

(5) Indexace znamená každoroční automatické navýšení pojistné částky

o hodnotu odpovídající ročnímu indexu spotřebitelských cen zboží a služeb, ročnímu indexu cen průmyslových výrobců nebo indexu cen stavebních děl, které jsou zveřejňovány Českým statistickým úřadem.

(6) Jednorázové pojistné je pojistné stanovené na celou dobu, na kterou je soukromé pojištění sjednáno.

(7) Lhůta určená podle měsíců končí dnem, který předchází dnu, jenž se svým číselným označením shoduje se dnem, od kterého lhůta počíná. Není- li takový den posledním v měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. To neplatí pro počítání lhůty pro potřeby ustanovení článku II. bodu 6 těchto VPP.

(8) Nabídkou se rozumí návrh na uzavření pojistné smlouvy, v němž jsou obsaženy podstatné náležitosti pojistné smlouvy.

(9) Nahodilá skutečnost je taková, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku.

(10) Novou cenou se rozumí cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu.

(11) Obecná cena je cena věci, která by byla dosažena prodejem stejné popř. obdobné věci v obvyklém obchodním styku v daném čase a na daném místě.

(12) Obmyšleným je osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného.

(13) Oprávněnou osobou se rozumí osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

(14) Podpojištění je stav, kdy pojistná částka dohodnutá v pojistné smlouvě je nižší, než je pojistná hodnota pojištěného majetku. Pojistitel je oprávněn snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.

(15) Pojistitel je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona.

(16) Pojistkou se rozumí potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

(17) Pojistná doba je doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno.

(18) Pojistnou hodnotou je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat.

(19) Pojistná smlouva je dvoustranný právní úkon mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany, ve kterém se pojistitel zavazuje vyplatit smluvenou částku, dojde-li ke vzniku pojistné události za trvání pojistného vztahu, a pojistník se zavazuje zaplatit dohodnuté pojistné.

(20) Pojistnou událostí se rozumí nahodilá událost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, s níž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pro bližší vymezení pojistné události a pro bližší vymezení skutečností, za kterých nevzniká povinnosti pojistitele vyplatit pojistné plnění, platí zvláštní popř. doplňkové pojistné podmínky.

(21) Pojistné je úplata za soukromé pojištění.

(22) Pojistným nebezpečím se rozumí možná příčina vzniku pojistné události, která je upravena ve zvláštních popř. doplňkových pojistných podmínkách.

(23) Pojistné období představuje časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, na kterou je soukromé pojištění sjednáno, za které se platí pojistné.

(24) Pojistné riziko je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.

(25) Pojistník je osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu.

(26) Pojistný rok představuje doba 12 měsíců, která začíná dnem určeným v pojistné smlouvě jako počátek pojištění.

(27) Pojistným zájmem se rozumí oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události.

(28) Pojištěním na první riziko je pojištění vědomě sjednávané pouze na část známé pojistné hodnoty věci. Limit stanovuje (na svou odpovědnost) pojistník a je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí nastalých v průběhu jednoho pojistného roku nebo v době určité, na kterou bylo pojištění sjednáno.

(29) Pojištění obnosové je soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody.

(30) Pojištění škodové je soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události.

(31) Pojištěným je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje.

(32) Sazebníkem poplatků se rozumí seznam úhrad za vybrané služby poskytované pojistitelem. Rozhodnou je výše podle sazebníku platného v den provedení zpoplatňované služby.

(33) Skupinovým pojištěním se rozumí soukromé pojištění, které se vztahuje na skupinu pojištěných blíže vymezených v pojistné smlouvě, jejichž totožnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa.

(34) Spoluúčast je částka dohodnutá v pojistné smlouvě, kterou se oprávněná osoba podílí na pojistném plnění. Spoluúčast může být vyjádřena pevnou částkou, procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací.

(35) Škoda či újma je způsobená úmyslně, jestliže byla způsobena úmyslným konáním nebo úmyslným opomenutím, ze svévole, škodolibosti nebo lstí, které lze přičíst pojištěnému, jeho zaměstnanci, jeho statutárnímu zástupci nebo kompetentnímu řídícímu pracovníkovi, nebo jednáním, o kterém tyto osoby věděly. Při dodávkách věcí nebo dodávkách prací je škoda či újma způsobena úmyslně také tehdy, když pojištěný, jeho statutární zástupce nebo kompetentní řídící pracovník věděl o závadách věcí nebo služeb. Škoda či újma je způsobena úmyslně také tehdy, jestliže původ škody či újmy spočívá v tom, že pojištěný, jeho statutární zástupce nebo kompetentní řídící pracovník nebo fyzická nebo právnická osoba pro pojištěného činná, zmocněnec, zaměstnanec nebo pomocník úmyslně nedodržel právní předpisy a závazné normy pro výrobu, prodej a distribuci výrobků, nebo že fyzická nebo právnická osoba pro pojištěného činná úmyslně nedodržela instrukce a pokyny pojištěného, jeho statutárního zástupce nebo kompetentního pracovníka.

(36) Škodná událost je taková skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku pojistné události a práva na pojistné plnění.

(37) Škodný průběh je poměr mezi vyplaceným pojistným plněním (vč. rezervy na škody vzniklé, nahlášené) a přijatým pojistným, přičemž vyplacené pojistné plnění i přijaté pojistné jsou vztahovány k roku účinnosti příslušné pojistné smlouvy. Pro výpočet škodného průběhu se do vyplaceného pojistného plnění započítávají přijaté regresy.

(38) Účastníky soukromého pojištění jsou pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které ze soukromého pojištění vzniklo právo nebo povinnost.

(39) Užíváním věci se rozumí stav, kdy pojištěný má hmotnou movitou či nemovitou věc (nikoliv právo užívání prostor v nemovité věci) ve své moci a má možnost užívat její užitné vlastnosti.

(40) Výluky z pojištění představují věci nebo rizika, které jsou vyňaty z pojistného krytí. Škody na nich či jimi způsobené pojišťovna nehradí.

(41) Výročním dnem vzniku pojištění se rozumí den, který se číslem dne v měsíci a pojmenováním měsíce shoduje se dnem vzniku pojištění.

(42) Zájemcem o pojištění je osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem.

(43) Znehodnocením věci se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž věc lze i nadále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Znehodnocením věci se sníží její hodnota.

(44) Zničením věci se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, a proto věc již nelze dále používat k původnímu účelu.

(45) Ztrátou věci nebo její části se rozumí stav, k němuž došlo bez prokazatelného násilného překonání ochranného zabezpečení zabraňujícího odcizení nebo bez jiného násilného jednání (např. bez prokazatelného násilného překonání překážek s použitím síly), kdy pojištěný nebo poškozený nezávisle na své vůli pozbyl možnost s věcí nakládat.

Článek XVII. Závěrečné ustanovení

Tyto VPP nabývají účinnosti dnem 25. května 2018.