Zaměstnání na dohodu
Zaměstnání na dohodu
Písemně
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - podle zákoníku práce, musí být v každém případě uzavřeny písemně.
Dohoda o provedení práce
Podrobně viz dodávají provedení práce na str. 10 Zběžně: zdravotní a sociální pojištění se neplatí z výdělku do
10.000 Kč měsíčně (od 10.001 Kč měsíčně už se platí), rozsah práce však
může byt maximálně 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele. Zdanuje se podle situace, šrážkou nebo jako přijem z pracovniho poměru.
Dohoda o pracovní cinnosti
Dohoda o pracovni cinnosti viz. niže v textu, zběžně: zdravotni a sociálni pojištěni se neplati z odměny podle smlouvy do 2.499 Kc, měsicně, od 2.500 Kc už se plati. Rozsah práce však musi byt až polovina normálni pracovni doby. Odměna se zdanuje stedjně jako z pracovniho poměru.
Soubeh dohod
Podle § 34b odst. 2 zákona zákoniku práce zaměstnanec nemůže pro stejneho zaměstnavatele pracovat soucasně na dohodu o provedeni práce i dohodu o pracovni cinnosti, pokud jsou obě práce stejně druhově vymezene.
Dohoda o pracovní cinnosti DoPC
Dohodu o pracovni cinnosti můžeme uzavřit na práci, jejiž rozsah nepřekracuje v průměru polovinu stanovene tydenni pracovni doby (posuzováno za celou dobu platnosti Dohody, nejdele však za 52 tydnů).
Dohoda o pracovni cinnosti – náležitosti
Dohoda o pracovni cinnosti musi byt pisemná a musi uvádět:
- sjednane práce
- rozsah pracovni doby
- dobu, na kterou se dohoda uzavirá (doba urcitá nebo doba neurcitá)
Abychom z odměny nemuseli odvádět pojištěni, musi byt dohoda sepsána tak, aby bylo zřejme, že měsicni odměna nedosáhne 2.500,- Kc nebo nelze předem stanovit vyši odměny (napřiklad "pocet hodin podle potřeby", "sazba odměny podle druhu vykonane cinnosti"). Pokud je ale dohoda sepsána na měsicni odměnu 2.500,- Kc nebo vyšši a zaměstnanec ji z nějakeho důvodu nedosáhne, tak se odvádi pojištěni i z odměny nižši, třeba z tisícovky.
Zdanění Dohody o pracovní činnosti
Od 1.1.2014 platí, že odměny z Dohody o pracovní činnosti se zdňuje stejně jako příjmy z pracovního poměru. To znamená, že z odměny v jakékoliv výši odvede zaměstnavatel 15 %
zálohu daně z příjmů. A jestliže zaměstnanec podepíše na dotyčný měsíc Prohlášení poplatníka k dani, sníží zálohu o daňové zvýhodnění.
Po konci roku vydá zaměstnavatel zaměstnanci na požádání Potvrzení o příjmu a zaměstnanec zahrne tyto příjmy do svého daňového přiznání nebo do zúčtování daně ze mzdy (pokud má
zaměstnanec v jednom měsíci dva nebo více příjmů zdaněné zálohovou daní, daňové přiznání podat musí).
Výpověď z důvodu zdravotní nezpůsobilosti
Jestliže zaměstnanec není schopen s ohledem na svůj zdravotní stav vykonávat práci, ke které se pracovní smlouvou zavázal, má
zaměstnavatel možnost zaměstnanci dát výpověď. Zákoník práce ovšem rozlišuje, zda zaměstnanec a) vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e), nebo b) nesmí
dále vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí (§ 52 písm. d).
Výše uvedené rozdělení má pak zásadní vliv na odstupné pro zaměstnance. Pokud totiž zaměstnanec nemůže vykonávat práci
pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, náleží mu odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku (neporušil-li zaměstnanec právní předpisy nebo BOZP, či si úraz nezpůsobil v důsledku opilosti). Jinak nárok na odstupné zaměstnanec nemá.
Podkladem pro výpověď však musí být lékařský posudek, který vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb (dříve poskytovatel závodní preventivní péče). Z lékařského posudku pak musí být vždy jednoznačně patrno, zda zjištěná zdravotní nezpůsobilost zakládá důvod k výpovědi podle § 52 písm. d), nebo zda je výpovědním důvodem § 52 písm. e).
Zaměstnankyně se žalobou domáhala neplatnosti výpovědi, kterou zaměstnavatel odůvodnil tím, že pozbyla vzhledem ke svému
zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci. Zaměstnankyně však namítala, že
její zdravotní stav se zhoršil po nástupu do zaměstnání, neboť se u ní objevily obtíže, kterými v minulosti netrpěla, a proto se domnívá, že se jedná o nemoc z povolání. Soud prvého stupně však žalobu na neplatnost výpovědi zamítl a odvolací soud rozhodnutí potvrdil.
Po podaném dovolání se věc dostala k Nejvyššímu soudu ČR, který především posuzoval, co vše musí splňovat lékařský posudek
při podání výpovědi z pracovního poměru. K posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci je povolán v prvé řadě lékař
zajišťující pro zaměstnavatele pracovnělékařské služby (nepůsobí-li u zaměstnavatele takový lékař, přichází v úvahu lékař zvolený zaměstnancem). Samotný posudek lékaře pak musí obsahovat závěr, zda posuzovaná osoba
a) je zdravotně způsobilá, nebo
b) je zdravotně způsobilá s podmínkou (např. použití nezbytného zdravotnického prostředku), nebo
c) je zdravotně nezpůsobilá, anebo
d) pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost. Z hlediska výše uvedených je důležité také to, zda příčinou zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance je pracovní úraz nebo nemoc z povolání popř. ohrožení touto nemocí.
Z lékařského posudku musí proto být vždy
jednoznačně patrno, co je příčinou zdravotní nezpůsobilosti, zda je to pracovní úraz, nemoc z povolání (nebo ohrožení touto nemocí), či něco jiného.
Jelikož lékařské posudky toto neobsahovaly, Nejvyšší soud rozhodnutí obecných soudů zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně
k dalšímu řízení.
Zdroj: xxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxx/00-x%X0%XXxxx%X0%0X%X0%0X-x-x%X0%XXxxxx-xxxxxxxx%X0%XX-xxxx
A1e-m%C3%A1-obsahovat-l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD-posudek.html
Nárok na odstupné při výpovědi 2014
V určitých případech má zaměstnanec při ukončení pracovního poměru nárok na odstupné přímo ze zákona.
Po novele zákoníku
práce se od roku 2012 změnila pravidla, ta beze změny platí i pro rok 2014.
Nárok na odstupné přímo ze zákona má ten zaměstnanec, který dostal výpověď nebo končí pracovní poměr dohodou z takzvaných organizačních důvodů, tedy:
- ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane se nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
Minimální výše odstupného je stanovena podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele.
Lidé, jejichž pracovní poměr trval přes dva roky, mají nárok na odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného výdělku za předchozí měsíce.
Lidé, kteří u stejného zaměstnavatele pracovali méně než dva roky, ale alespoň rok, dostávají dvojnásobek průměrného výdělku.
Kdo je u firmy méně než rok, dostane odstupné jen ve výši jednoho měsíčního výdělku.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího nepřesáhla šest měsíců.
Nejméně dvanáctinásobek svého průměrného výdělku za předchozí měsíce musí dostat zaměstnanec, který dostal - bez vlastního
zavinění - výpověď ze zákonem definovaných zdravotních důvodů nebo kvůli nim končí pracovní poměr dohodou. Konkrétně jde
o případ, kdy zaměstnanec nesmí (podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí úřadu, který posudek přezkoumává) dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
V uvedených případech tedy automaticky vzniká nárok na odstupné (alespoň) v zákonem stanovené výši.
Není rozhodující, zda
je odstupné výslovně zmíněno ve výpovědi nebo dohodě o ukončení pracovního poměru.
Nezáleží ani na tom, zda zaměstnanec bezprostředně po ukončení pracovního poměru nastoupí do nové práce
- odstupné (za
výše uvedených podmínek) náleží i v tomto případě. Určité omezení platí jen pro případ, že by se brzy vrátil k předchozímu zaměstnavateli (který mu dal odstupné).
Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně
nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu.
Jestliže odstupné nedostanete, ačkoliv na něj máte nárok, obraťte se na oblastí inspektorát práce - kontakty a podrobnosti najdete na webu Státního úřadu inspekce práce.
Nejen při výpovědi, ale i při dohodě
Na odstupné vzniká nárok nejen při výpovědi (dané zaměstnavatelem), ale i při dohodě. U dohody je proto vhodné uvést konkrétní důvod ukončení pracovního poměru - pokud půjde o některý z výše zmíněných,
automaticky náleží odstupné. Zaměstnanec
má přitom právo na uvedení skutečného důvodu v dohodě, pokud to požaduje.
Při výpovědi podané zaměstnavatelem z jiných zákonných důvodů nebo při dohodě z jiných důvodů (nebo bez uvedení důvodu)
však nárok na odstupné přímo ze zákona nevzniká. Zaměstnanec na něj nemá nárok ani tehdy, když sám podává výpověď.
Zákoník práce nicméně uvádí jen minimální nároky zaměstnance, které lze dohodou zvýšit nebo rozšířit (nikoliv omezit) jak ohledně výše odstupného, tak ohledně důvodů.
Podrobnosti upravuje zákoník práce
Vliv odstupného na podporu v nezaměstnanosti
Od roku 2011 platí, že kdo má nárok na odstupné (bez ohledu na to, zda mu bylo skutečně vyplaceno), nedostane po odpovída-jící dobu podporu v nezaměstnanosti.
Tu může začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné.
Podpora se mu nicméně jen odloží na další měsíce, nekrátí se mu - pokud ovšem do vyčerpání takto posunuté podpory nenajde
novou práci.
Odstupné je nutno odlišovat od výpovědní doby a konkurenční doložky. Aktualizováno 20. prosince 2013 21:07
Zdroj: xxxx://xxxx.xxxxxxxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxx-xx-xxxxxxxx-0000-xxx-xxxxxxxx/
Bude platit v r. 2014 vyhláška č. 440/2001 Sb.?
¨
AUTOR: Xxxxxxx Xxx
Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, zda bude či nebude platit v roce 2014 vyhláška č. 440/2001 Sb., o od-škodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, pokusíme se v následujících řádcích uvést naše čtenáře do problematiky.
Náhrada škody na zdraví v novém občanském zákoníku
Náhradu škody na zdraví označuje nový občanský zákoník (dále jen NOZ) pojmem „náhrada na přirozených právech člověka“,
čímž odkazuje na zásadu uvedenou v § 19 NOZ, že „Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu.“ V ustanovení § 2956 NOZ stanoví, že
„Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na
jeho přirozeném právu chráněné první částí tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.“ A ustanovení § 2957 NOZ k tomu dodává „Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění
musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Xxxx jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení
újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobné
závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.“
Z uvedeného vyplývá, že XXX preferuje právo na přiměřenou satisfakci, kdy poškozený má být přesvědčen, že jeho škoda byla
uznána a že škůdce ji určitým způsobem odčiní, byť formou finanční, kdy za získanou finanční hotovost si pořídí co je jemu milé
a zpříjemní si život. Satisfakce (NOZ používá termínu „zadostiučinění“) má být přiměřená.
NOZ vychází z názoru, že život a zdraví patří k těm nejdůležitějším statkům, které člověk má, tomu odpovídá i pozornost, kterou
náhradě škody autoři NOZ věnovali. Podle právní úpravy OZ platného do konce r. 2013 se náhrada bolestného a ztížení společenského uplatnění určovala podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění
pozdějších předpisů.
Tuto koncepci odškodnění bolesti však nový OZ zcela opustil, ba dá se říci zavrhl, a v ustanovení § 2958 NOZ k tomu uvádí „Při
ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozenému peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy;
vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze –li
výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ Autoři NOZ k tomu vysvětlují, že účelem citovaného ustanovení § 2958
XXX je poskytnout poškozenému peníze, aby mohl své strádání vyrovnat jiným způsobem. Výši bolestného je třeba na jedné straně přizpůsobit konkrétním okolnostem jednotlivého případu, na druhé straně však musí být též vytvořeno určité objektivní měřítko,
které zamezí nerovnostem. Je však faktem, že bolest je nezměřitelná, neboť jde o subjektivní pocit každého člověka.
Podle důvodové zprávy k NOZ francouzský Code civil nebo švýcarský Zivilgesetzbuch tyto otázky vůbec neřeší a dávají soudci
volnou ruku. Proto i NOZ stojí na zásadě, že rozhodnutí jednotlivého právního případu náleží jen soudci a zákonodárná moc,
natož moc výkonná, nemá v působnosti nařizovat soudu, jak má jednotlivý případ rozhodnout. Soukromý život je podle autorů
NOZ nekonečně variabilní a snaha po jeho nivelizaci v záležitostech tak navýsost individuálních jako jsou bolest, důsledky újmy na
zdraví pro další budoucnost postiženého nebo ztráta blízkého člověka není důvodná a není žádný důvod založit manželu nebo
sourozenci právo při usmrcení druhého manžela či sourozence na zaplacení částky 240 000 nebo 175 000 Kč, jak je tomu v současné právní úpravě. Za určitých okolností to může být příliš málo, za jiných příliš mnoho. Je např. zřejmý rozdíl, trvá-li manželství
jen krátkou dobu nebo několik desetiletí, jaké byly poměry mezi manžely za trvání manželství, bylo-li zahájeno řízení o rozvod
manželství, žili-li manželé vůbec spolu a z jakých důvodů žili odloučeně atd. Tyto a další okolnosti se mohou a mají do výše náhrady kladně nebo záporně promítnout. Odpovědnost za spravedlivé rozhodnutí v konkrétním případě nemůže ze soudce nikdo
sejmout a snaha o nivelizaci soukromého života v jeho rozmanitostech nevyvolá nic jiného, než zásady nesrovnávající se s povahou
jednotlivých případů.
Autoři NOZ k tomu ještě dále vysvětlují, že výši a rozsah bolestného je třeba určit podle objektivně zjistitelných kritérií. Uvádějí,
že inspirace se má hledat v zahraničí. Například rakouská judikatura si v této oblasti pomáhá určitými sazbami
počítanými podle
dnů vytrpěné bolesti. Jejich výše je odlišena podle toho, zda jde o lehkou, střední, těžkou či nesnesitelnou bolest. Lehká bolest se
odškodňuje částkou 100 až 120 eur na den, střední bolest částkou 150 až 220 eur na den, silná bolest 300 až 350 eur na den
a nesnesitelná bolest částkou 350 až 400 eur na den.
Lehkou bolest je postižený schopen ovládnout, je jí však rozptylován a snižuje jeho schopnost koncentrace, např. musí používat
určitou pomůcku - berle. V nejlepším případě je schopen vykonávat svoji práci, avšak nikoli bezbolestně a s radostí. Střední bolest
je dána tehdy, dokáže-li se od ní postižený částečně odpoutat a již je schopen některých činností. Těžká bolest znamená, že bolest postiženého zcela ovládá, že není přes ošetření nebo i kvůli němu schopen se od ní odpoutat, nic ho od bolesti nerozptýlí, z ničeho se nedokáže radovat, v pravém slova smyslu trpí. Nesnesitelná bolest představuje zcela extrémní případy. Je logické, že
bolest se v čase snižuje, tudíž je třeba sestavit časový průběh bolesti, např. jak dlouho postižený trpěl střední bolestí a na jak
dlouho přešla tato bolest do bolesti lehké. S pomocí podobných kritérií se má postupovat i při určování peněžitého zadostiučinění
a v případech tzv. jiné nemateriální újmy neboli ztížení společenského uplatnění.
Tato právní úprava se však bude po 1. lednu 2014 aplikovat na všechny případy, kdy se bude náhrada škody na zdraví odškodňovat podle občanského zákoníku. V praxi se jedná zejména o všechny úrazy na silnici, ale také např. i odškodnění školních
úrazů dětí v mateřských školách.
Jaký bude další osud vyhlášky č. 440/2001 Sb.
Tento právní stav navodil velkou diskusi mezi experty pracovního práva - jak dále s odškodňováním bolestného a ztížení společenského uplatnění z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání. Nepopiratelným faktem však je, že náš ZP v ustanovení § 394
odst. 2 ZP jasně stanoví, že „Do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky
č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.“
Toto ustanovení je jasné a vyplývá z něj, že vyhláška č. 440/2001 Sb. bude pro oblast odškodňování pracovních úrazů a nemocí
z povolání platit i v roce 2014 a možná i déle, do doby nabytí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb.,o úrazovém pojištění, jehož
účinnost byla naposledy odsunuta k datu 1. ledna 2015.
Nový OZ, přestože se pokládá za zákon sjednocující veškeré soukromé právo, nemá sílu rušit bez výslovné úpravy platná ustanovení jiného zákona. Proto veškeré názory, že vyhláška je nenávratně zrušena, odporují legislativním zvyklostem.
Na tomto názoru se shodlo i více jak 70 expertů pracovního práva, účastníků Mezinárodní vědecké konference pracovního práva
konané ve dnech 2. až 4.října 2013. Odškodňování bolestného a ztížení společenského uplatnění se bude i v roce 2014 řídit
vyhláškou č. 440/2001 Sb.
Zdroj: XXXXxxxx.xx
Dotazy
Xxxxxx: Když si koupím známku na rok 2014 a rozhodnu se prodat své auto a známku si ponechat, jakým způsobem to jde udělat?
Odpověď: Dálniční kupón je bohužel nepřenosný a nelze jej tedy použít na jiné vozidlo. V případě prodeje vozidla jsou pouze dvě možnosti:
1) kupón odstranit a tím znehodnotit,
2) kupón ponechat novému majiteli na vozidle (samozřejmě jej můžete započíst do ceny vozidla). Ponechat si tedy známku pro další využití není možné. Současná legislativa to nedovoluje.
Otázka: Jsou od platby dálničních známek osvobozeni držitelé průkazu ZTP?
Odpověď: Od platby dálničních poplatků jsou osvobozeny osoby přepravující držitele průkazu ZTP II. stupně avšak s výjimkou postižených
úplnou nebo praktickou hluchotou a držitele průkazu ZTP III. stupně, pokud držitelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká.
Dále pak pro osoby přepravující nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, pokud rodiče nebo jim naroveň postavené osoby pobírají příspěvek na provoz silničního motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu.
Jak na výměnu dálničních známek
Metodický pokyn k provádění výměn dvoudílných kupónů prokazujících zaplacení časového poplatku za obecné užívání zpoplatněných pozemních komunikací v ČR
I. Úvodní ustanovení
Předmětem Metodického pokynu k provádění výměn dvoudílných kupónů prokazujících zaplacení časového poplatku za obecné
užívání zpoplatněných pozemních komunikací v ČR (dále jen „Metodický pokyn“) je úprava postupu při výměnách dvoudílných
kupónů (dále v textu jen „kupón“ nebo „kupóny“ .
Výměnu kupónů s dobou platnosti na kalendářní rok, s výjimkou výměny kupónů prováděné dle odst.2.5, provádí na základě vyplněné žádosti o výměnu kupónu (dále jen „žádost“) jejíž vzor je uveden v Příloze č.1 tohoto Metodického pokynu a za stanovený poplatek oprávněné provozovny České pošty, s.p., jejichž seznam je uveden v Příloze č.2 k tomuto Metodickému pokynu.
II. Pravidla pro výměnu kupónu
2.1 Výměna kupónu z důvodů:
poškození čelního skla motorového vozidla, chybná manipulace s kupónem (chyba při vyplňování registrační značky, poškození před vylepením apod.), změna převozní značky motorového vozidla na registrační značku.
K žádosti se přikládá:
a) první díl kupónu nalepený na průhledné folii tak, aby byla viditelná přední i zadní strana kupónu, přičemž minimálně tři čísla z šestimístného pořadového čísla a jedno písmeno z dvoupísmenné série, včetně alespoň
části opticky variabilní holografické fólie, musí být v takovém rozpoznatelném stavu, aby se porovnáním s druhým dílem kupónu dala jednoznačně potvrdit pravost kupónu,
b) neporušený druhý díl kupónu identický se sejmutým prvním dílem kupónu, včetně vyplněné registrační/ převozní značky,
c) kopie velkého technického průkazu, kde je žadatel uveden jako vlastník motorového vozidla, ke kterému byl kupón zakoupen, a jehož registrační značka se shoduje s registrační značkou uvedenou na zadní straně druhého dílu kupónu,
d) kopie dokladu prokazujícího právní vztah žadatele k předmětnému motorovému vozidlu v případě, kdy žadatel není schopen splnit podmínku stanovenou v bodě c) např. kopie leasingové smlouvy apod.
2.2 Výměna kupónu z důvodů:
poškození čelního skla motorového vozidla, kdy v případě zničení/poškození prvního dílu kupónu nelze uplatnit z důvodu jeho
stavu výměnu podle odst.2.1.
K žádosti se přikládá:
a) neporušený druhý díl kupónu s vyplněnou registrační/převozní značkou motorového vozidla, která se shoduje s registrační/převozní značkou vyplněnou v dokladu uvedeném v odst.d), e) nebo f),
b) kopie velkého technického průkazu, kde je žadatel uveden jako vlastník motorového vozidla, ke kterému byl kupón zakoupen, a jehož registrační značka se shoduje s registrační značkou uvedenou na zadní straně druhého dílu kupónu,
c) kopie dokladu prokazujícího právní vztah žadatele k předmětnému motorovému vozidlu v případě, kdy žadatel není schopen splnit podmínku stanovenou v bodě b) např. kopie leasingové smlouvy apod.
d) kopie dokladu vydaného příslušným orgánem Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru o provedeném šetření ve věci (např. kopie zápisu o dopravní nehodě, při které došlo ke zničení/poškození prvního dílu kupónu z důvodu poškození čelního skla motorového vozidla, kopie zápisu o šetření ve věci požáru vozidla, či jiné události související s jeho poškozením, při které došlo ke zničení/poškození prvního dílu kupónu),
e) kopie vyplněného Euron formuláře záznamu o dopravní nehodě doloženého čestným prohlášením, ve kterém žadatel čestně prohlásí, kdy, kde a jakým způsobem došlo ke zničení/poškození prvního dílu kupónu, v případě, že při poškození nevznikla povinnost oznámit nehodu Policii ČR,
f) kopie dokladu vydaného příslušným zahraničním orgánem Policie nebo Hasičským záchranným sborem o provedeném šetření ve věci s ověřeným překladem do českého jazyka, pokud ke zničení/poškození prvního dílu kupónu došlo mimo území ČR.
2.3 Výměna kupónu z důvodů:
odcizení čelního skla z motorového vozidla s vylepeným prvním dílem kupónu nebo odcizení prvního dílu kupónu (netýká se odcizení motorového vozidla viz odst.2.12)
K žádosti se přikládá:
a) neporušený druhý díl kupónu s vyplněnou registrační/převozní značkou motorového vozidla, která se shoduje s registrační/převozní značkou vyplněnou v dokladu uvedeném v odst.d) nebo e),
b) kopie velkého technického průkazu, kde je žadatel uveden jako vlastník motorového vozidla, ke kterému byl kupón zakoupen, a jehož registrační značka se shoduje s registrační značkou uvedenou na zadní straně druhého dílu kupónu,
c) kopie dokladu prokazujícího právní vztah žadatele k předmětnému motorovému vozidlu v případě, kdy žadatel není schopen splnit podmínku stanovenou v bodě b) např. kopie leasingové smlouvy apod.
d) kopie dokladu vydaného příslušným orgánem Policie ČR o šetření události, při které došlo k odcizení prvního dílu kupónu,
e) kopie dokladu vydaného příslušným zahraničním orgánem Policie o šetření události, při které došlo k odcizení prvního dílu
kupónu s ověřeným překladem do českého jazyka, pokud k odcizení došlo mimo území ČR.
2.4 Výměna kupónu z důvodů:
odcizení druhého dílu kupónu
V tomto případě se výměna kupónu neprovádí přímo na poštovní provozovně, ale postupuje se dle odst.2.9, přičemž žadatel k
žádosti přikládá:
a) první díl kupónu nalepený na průhledné fólii tak, aby byla viditelná přední i zadní strana kupónu, přičemž minimálně tři čísla z šestimístného pořadového čísla a jedno písmeno z dvoupísmenné série, včetně alespoň části opticky variabilní holografické fólie musí být v takovém rozpoznatelném stavu, aby se dala jednoznačně potvrdit pravost kupónu,
b) kopie velkého technického průkazu, kde je žadatel uveden jako vlastník motorového vozidla, ke kterému byl kupón zakoupen, a jehož registrační značka se shoduje s registrační značkou uvedenou na prvním díle kupónu,
c) kopie dokladu prokazujícího právní vztah žadatele k předmětnému motorovému vozidlu v případě, kdy žadatel není schopen splnit podmínku stanovenou v bodě b) např. kopie leasingové smlouvy apod.
d) kopie dokladu vydaného příslušným orgánem Policie ČR o šetření události, při které došlo k odcizení druhého dílu kupónu,
e) kopie dokladu vydaného příslušným zahraničním orgánem Policie o provedeném šetření události, při které došlo k odcizení
druhého dílu kupónu s ověřeným překladem do českého jazyka, pokud k odcizení došlo mimo území ČR.
2.5 Výměna vadného kupónu
Výměna vadných kupónů se provádí bezplatně u všech kupónů (ročních, měsíčních, denních) bez vyplněné žádosti.
Vadný kupón je takový:
1. který nelze odlepit od nosného podkladového papíru;
2. u něhož došlo k částečnému nebo úplnému roztržení podkladového papíru a ten zůstane v kontaktu se sejmutou folií;
3. u něhož při snímání došlo k porušení celistvosti kupónu vlivem vysoké přilnavosti lepidla k podkladovému papíru.
V případě výše uvedených vad kupónu je možné tyto vady reklamovat přímo u prodejce, u kterého byl kupón zakoupen, nebo na všech provozovnách České pošty, s.p., které jsou pověřeny prodejem kuponů a které zajistí výměnu vadného kupónu (netýká se provozoven smluvních partnerů České pošty, s.p., kteří se podílejí na poskytnutí poštovní služby).
Podmínky výměny vadného kupónu:
a) předložení obou dílů kupónu,
b) doklad o zakoupení kupónu (s výjimkou reklamace uplatněné na poště).
2.6
V případech výměn kupónu dle odst.2.1 až 2.4 obsahuje žádost čestné prohlášení, kterým žadatel potvrzuje, že neuplatnil žádný požadavek na úhradu poškozeného, odcizeného nebo zničeného kupónu.
2.7
Žadatel je povinen při výměně kupónu dle odst.2.1 a 2.4 předložit osobní doklad (občanský průkaz, pas) z
důvodu kontroly údajů vyplněných na žádosti.
2.8
Zaměstnanec České pošty, s.p. při realizování výměny kupónu vyplní na obou dílech nově vydaného kupónu stejnou registrační značku motorového vozidla, která byla uvedena na kupónu, za který je požadována výměna, přičemž správnost takto vyplněné registrační značky si žadatel před převzetím nově vydaného kupónu zkontroluje na místě, jelikož pozdější reklamace již nebude možná. Výjimku z tohoto ustanovení tvoří, pouze výměna kupónu z důvodu změny převozní značky za registrační značku viz bod 2.1 – třetí důvod.
2.9
V případě, kdy žadatel není schopen doložit požadované přílohy uvedené v odst.2.1 až 2.3 tohoto Metodického pokynu a vždy u výměny kupónu dle odst.2.4 - sporný případ (dále A) nebo u kupónu, u kterého je požadována výměna, má zaměstnanec České pošty, s.p., který výměnu kupónu provádí, důvodné podezření, že se jedná o falzifikát (dále B), bude tento kupón žadateli s jeho souhlasem v případě A, bez jeho souhlasu v případě B, tímto zaměstnancem odebrán i s poskytnutými přílohami (v případě A navíc žadatel připojí ke své žádosti čestné prohlášení, ve kterém čestně prohlásí, kdy, kde a jakým způsobem došlo ke zničení/poškození prvního dílu DK), aniž by mu byl kupón vyměněn. Žadateli poté bude vystaveno „Potvrzení o odebrání kupónu“ (dále jen „potvrzení“), které zaměstnanec České pošty, s.p. opatří svým podpisem a denním razítkem. Žadatel od Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) do 30 dnů od odebrání kupónu a příloh obdrží písemné rozhodnutí o oprávněnosti (neoprávněnosti) výměny kupónu nebo ověření pravosti (nepravosti) kupónu. Pokud rozhodnutí SFDI potvrdí oprávněnost výměny kupónu a žadatel na výměně trvá, musí se dostavit na provozovnu České pošty, s.p., která žadateli vystavila potvrzení, požádat o výměnu kupónu a předložit kromě kupónu a požadovaných příloh i rozhodnutí SFDI.
2.10
Výměnu kupónu lze provádět pouze v době jeho platnosti, přičemž se vydá kupón se stejnou dobou platnosti, jako byl původní kupón. Stejný postup se použije i v případě uplatnění reklamace vadného kupónu.
2.11
Při změně registrační značky motorového vozidla se výměna neprovede a kupón zůstává nadále v platnosti.
2.12
V případě odcizení motorového vozidla se výměna kupónu neprovádí.
2.13
V případě ztráty druhého dílu kupónu se výměna neprovádí.
2.14
V případě totální škody nebo v případě prodeje motorového vozidla se výměna kupónu neprovádí, jelikož kupón je dle §21a, odst.1, písm.a) zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, nepřenosný.
Zdroj: xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxx-xx-xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxx/
DPMB nabízí od února další typy SMS jízdenek
Dopravní podnik města Brna od 1. února nabídl svým cestujícím více druhů SMS jízdenek. Do portfolia přibyly jízdenky na kratší dobu. „Připomínky cestujících po spuštění systému SMS jízdenek jsme samozřejmě zaznamenali a rozhodli jsme se na ně velmi rychle zareagovat rozšířením portfolia nabízených elektronických jízdenek. Očekáváme, že se tím výrazně zvýší celkový počet prodaných SMS jízdenek až na sto tisíc kusů měsíčně,“ uvedl generální ředitel DPMB Xxxxx Xxxxxxxx.
Od 1. února si mohou cestující prostřednictvím SMS zprávy nově objednat SMS jízdenku na 20 minut za 20
korun. Postup pro objednání jízdenky je obdobný jako u již zavedených jízdenek. Cestující napíše textovou zprávu ve znění BRNO20 a odešle ji na telefonní číslo 90206. Přibližně 2 minuty od odeslání SMS zprávy cestující obdrží SMS jízdenku. Základní podmínkou pro nákup SMS jízdenky je aktivace služby Premium SMS u mobilního operátora majitele mobilního komunikačního zařízení. SMS jízdenku lze získat pouze se SIM kartou českých mobilních operátorů. SMS jízdenka platí pouze ve spojích Dopravního podniku města Brna,
a.s. v zónách 100+101, linky 1-99, mimo vlak.
Cestující je povinen nastoupit do vozidla s již doručenou SMS jízdenkou ve svém mobilním telefonu. V případě, že cestující SMS jízdenku neobdrží, je povinen si pořídit pro přepravu jiný jízdní doklad. V opačném případě bude považován za cestujícího bez platného jízdního dokladu. Na nedoručenou SMS jízdenku má právo podat reklamaci.
Ještě více možností mají majitelé chytrých mobilních telefonů s aplikací Sejf (podporováno operačními systémy iOS a Android).
Nově si v této aplikaci mohou objednat jízdenku na 20 minut za 19 Kč, jízdenka na 40 minut za 24 Kč nebo poloviční jízdenku na 40 minut za 12 korun.
Další způsob je objednání jízdenky na prozvonění. Pro nákup SMS jízdenek je třeba zaregistrovat své telefonní číslo na čísle
910 902 000 nebo na adrese xxx.xx-xxxxxxxxx.xx. Pro nákup nové SMS jízdenky na 20 minut za 20 Kč volá uživatel na číslo 000 000 000.
Původní SMS jízdenky za 29 Kč na 75 minut a 99 Kč na 24 hodin platí i nadále a je možné si je objednat prostřednictvím všech tří výše jmenovaných způsobů. Informace o vystavení duplikátu, způsobu reklamace nebo vystavení daňového dokladu za SMS jízdenku jsou na webové adrese xxx.xxxx.xx v sekci SMS jízdenka.
Preventisté zajistí bezpečnost a pořádek ve veřejné dopravě
Brno, 23. ledna 2014
Jízda v tramvaji s hlučným opilcem není pro slušnou a platící většinu cestujících příjemným zážitkem. Takovým situacím by měl zabránit nový pilotní projekt Dopravního podniku města Brna, při kterém nasadí do provozu takzvané preventisty.
„Tento krok je součástí většího projektu, kterým chceme zvýšit prestiž a atraktivnost městské hromadné dopravy. Slibujeme si odněho, že zajistí větší bezpečnost ve vozidlech a v neposlední řadě chceme také získat nové zákazníky,“ uvedl generální ředitel DPMB Xxxxx Xxxxxxxx.
Pilotním projektem je právě nasazení preventistů, jejichž úkolem bude zamezovat přístupu do vozidel osobám bez platného jízdního dokladu a osobám, které mohou ostatní cestující obtěžovat. „Preventisty jsme vyčlenili z řad svých stávajících zaměstnanců a budou mít v podstatě stejné pravomoci jako revizoři. Tito pracovníci budou nasazováni na určených linkách mezi určenými zastávkami v určených časech tak, aby v ideálním případě byli ve všech vozidlech u všech dveří, a budou kontrolovat cestující při vstupu do vozidla,“ vysvětlil vedoucí tarifního odboru DPMB Xxx Xxxxx. Do vozidla nebude vpuštěna osoba, která nemá jízdní doklad. Pokud bude mít osoba jízdenku k označení, bude její označení samozřejmě umožněno. Do vozidla pracovníci nevpustí osoby znečištěné, podnapilé, osoby, které konzumují nebalené potraviny a nápoje a další osoby, které porušují přepravní řád. Preventisti budou vybaveni uniformami a označenými reflexními vestami.
Pracovní pozice preventistů budou obsazené ze stávajících pracovníků. Náklady, které tento projekt vyžaduje jsou tak pouze na pořízení nových uniforem a reflexních vest (cca sto tisíc Kč). „Preventisté budou na první pohled rozpoznatelní, aby na první pohled upoutali pozornost cestujících a ti se na ně případně mohli obrátit,“ doplnil Prýgl.
Po třech měsících bude tento pilotní projekt vyhodnocen a na základě výsledků případně pozměněn nebo rozšířen.
Zdroj: Xxxxx Xxxxxxxxxx tisková mluvčí DPMB, a. s.
U příjmů do konce roku 2013 se u "dohodáře" s odměnou do 5 tisíc kč za měsíc, pokud nepodepsal Prohlášení poplatníka, srážela 15% daň srážková.
Pojištění
Zdravotní, sociální a nemocenské pojištění platí zaměstnanec i zaměstnavatel až z odměny od 2500 Kč za měsíc.
Z odměny do 2499 Kč za měsíc zaměstnanec ani zaměstnavatel pojištění neplatí.. To je obrovská výhoda oproti pracovnímu poměru. (Viz zákon o veřejném zdravotním pojištění § 5/a)bod 5. - "pojištěnec je plátcem pojistného s výjimkou osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu.")
(Pokud ovšem zaměstnanec nemá v konkrétním měsíci žádný příjem, z kterého by bylo odváděno zdravotní pojištění, a ani za něj neplatí zdravotní pojištění stát, musí se přihlásit do 8 dnů zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit každý měsíc příslušné pojistné.)
Ukončení Dohody o pracovní činnosti
Dobu trvání dohody můžeme ve smlouvě výslovně omezit nebo může vyplynout z povahy prací. Jinak je dohoda uzavřena na dobu neurčitou.
Způsob zrušení dohody můžeme uvést přímo ve smlouvě nebo podle § 76 odst. 5 zákoníku práce zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni. Jednostranně může být dohoda zrušena i bez uvedení důvodu, a to s 15denní výpovědní dobou. Okamžitě může
být zrušena jen v případech, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Dohoda o pracovní činnosti a zákon
Dohoda o pracovní činnosti je vymezená v §74 - 77 Zákoníku práce.
Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce od roku 2014 výhodnější
Od ledna 2014 platí, že pokud má zaměstnanec nízké příjmy, může z odměn na Dohodu o provedení práce získat zpět sraženou 15% daň z příjmu (pomocí daňového přiznání po konci roku).
Nebo může využít toho, že od roku 2014 nemusí nikde uvádět příjem z Dohody o provedení práce až do 10 tisíc Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Podrobněji viz níže.
Limit je 300 hodin ročně
Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, s každým zaměstnavatelem až na 300 hodin ročně. Minimální hodinová odměna je v současnosti 50,60 Kč, horní výše odměny není nijak omezená. Nárok na cestovní náhrady vzniká jen tehdy, když je sjednaný v dohodě.
Pojištění při výdělku do 10 tisíc měsíčně
Zaměstnanec ani zaměstnavatel neplatí zdravotní, sociální ani nemocenské pojištění z odměn, které u jednoho zaměstnavatele nepřesáhnou 10.000 Kč za měsíc. (Přitom může mít takové příjmy i u více zaměstnavatelů.) Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více dohod do 10ti tisíc, které v součtu přesáhnou 10 tisíc
Kč, neplatí se z nich zdravotní pojištění, ale sociální a nemocenské pojištění se z nich platit musí. Zaměstnanec, který má v některém měsíci pouze příjem z Dohody o provedení práce a pojistné za něj neplatí stát, se musí do 8 dnů přihlásit na zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a sám zaplatit pojistné - výše tohoto pojistného nezávisí na výši příjmu.
Pojištění při výdělku nad 10 tisíc měsíčně
Z odměny nad 10 tisíc Kč měsíčně je třeba zaplatit sociální, zdravotní i nemocenské pojištění.
Za zaměstnance, jehož odměna přesáhla v konkrétním měsíci 10 tisíc Kč, podá zaměstnavatel přihlášku k pojištění zpětně v následujícím měsíci po tom, za který zaměstnanci vznikla účast na pojištění.
Daň z příjmu
Od ledna 2014 nastaly u zdanění Dohody o provedení práce významné změny k lepšímu, takže se pokusím seřadit zde možnosti,
které mohou pro zaměstnance nastat:
1) Součet odměn u jednoho zaměstnavatele je nižší nebo roven 10 tisícům Kč za měsíc a zaměstnanec nepodepíše Prohlášení k dani:
Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 % a odvede ji na finanční úřad (viz § 6 odst. 4 Zákona o daních z příjmů). Tyto příjmy zaměstnanec nemusí již nikde uvádět, ale může. Pokud má například během roku nízké příjmy, může požádat zaměstnavatele po skončení roku o Potvrzení o příjmu a tyto příjmy uvede po skončení roku ve svém daňovém přiznání. Sraženou daň mu pak finanční úřad vrátí.
2) Součet odměn u jednoho zaměstnavatele je nižší nebo roven 10 tisícům Kč za měsíc, ale zaměstnanec
Prohlášení k dani
podepíše
nebo
3) Součet odměn u jednoho zaměstnavatele je vyšší než 10 tisíc Kč za měsíc:
Zaměstnavatel odvede z odměny 15 % zálohu daně z příjmů. Přitom jestliže zaměstnanec podepíše na dotyčný měsíc Prohlášení poplatníka k dani, sníží se záloha daně o slevy na dani. Po konci roku vydá zaměstnavatel zaměstnanci Potvrzení o příjmu a zaměstnanec zahrne odměny do svého daňového přiznání nebo do zúčtování daně ze mzdy. (Pokud má zaměstnanec v jednom měsíci dva nebo více příjmů zdaněných zálohovou daní, například mzdu od jednoho zaměstnavatele a odměnu za Dohodu o provedení práce od jiného zaměstnavatele, musí daňové přiznání podat povinně.)
Daň z příjmu z DPP do konce roku 2013
Do konce roku 2013 byla rozhodná hranice příjmu 5 tisíc kč za měsíc, nyní 10 tisíc Kč za měsíc. Navíc zaměstnanec nemohl po skončení roku uvést do svého daňového přiznání příjmy zdaněné srážkovou daní, nemohl tedy nárokovat zpět sraženou daň z příjmu.
Dohoda o provedení práce v zákoně
Dohoda o provedení práce je vymezená v §74 - 77 Zákoníku práce.