ČÁST PRVNÍ

VI.

Platné znění zákona č. 106/1999 Sb., zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č. 130/2002 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

1. Změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

ČÁST PRVNÍ

§ 1

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.

§ 2

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

(2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování

o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

(3) Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví 1a), a dalších informací, pokud zvláštní zákon1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

(4) Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

1a) Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb.

1b) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a zákon č. 344/1992 Sb.,

o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2a Veřejný podnik

(1) Povinným subjektem je dále veřejný podnik, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, která není povinným subjektem podle § 2 odst. 1 a

a) která

1. vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek21),

2. jedná jako poskytovatel veřejných služeb podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70,

3. jedná jako letecký dopravce, který plní závazky veřejné služby podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008, o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, nebo

4. jedná jako majitel lodi, který plní závazky veřejných služeb podle čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3577/92, o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) a

b) v níž může povinný subjekt podle § 2 odst. 1 vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické osobě nebo pravidel, jimiž se řídí.

(2) Má se za to, že podmínka dominantního vlivu je splněna, pokud povinný subjekt podle § 2 odst. 1 přímo nebo nepřímo

a) drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu veřejného podniku,

b) disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na veřejném podniku, nebo

c) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu veřejného podniku.

(3) Veřejný podnik poskytuje podle tohoto zákona pouze ty informace, které se týkají jeho činností podle odstavce 1 písm. a).

21) § 153 a 154 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

§ 3

Základní pojmy

(1) Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.

(2) Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací2).

(3) Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část

v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

(4) Informací podle tohoto zákona není počítačový program.

(5) Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a).

(6) Doprovodnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (například informace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech).

(7) Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury.

(8) Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru.

(9) Otevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat.

(10) Metadata jsou pro účely tohoto zákona data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času.

(11) Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat.

2) § 2 písm. h) a n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

2a) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.

§ 3a Další pojmy

(1) Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení

snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury.

(2) Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru.

(3) Otevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat.

(4) Metadaty se pro účely tohoto zákona rozumí data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času.

(5) Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat.

(6) Dynamickými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace v elektronické podobě, které podléhají průběžné aktualizaci nebo aktualizaci v reálném čase, zejména z důvodu jejich významné proměnlivosti nebo rychlého zastarávání.

(7) Rozhraním pro programování aplikací se pro účely tohoto zákona rozumí sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby.

§ 4

Poskytování informací

(1) Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.

(2) V případě, že je žadatelem povinný subjekt, je mu poskytována informace za stejných podmínek jako jiným žadatelům.

§ 4a

Poskytování informací na žádost

(1) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací (dále jen „standardní podmínky užití“) a ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, včetně k ní se vztahujících metadat, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinný subjekt není povinen měnit formát nebo jazyk informace ani vytvářet k informaci metadata, pokud by taková změna nebo vytvoření metadat byly pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla

vytvořena. Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytne povinný subjekt informaci v elektronické podobě.

(2) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména

a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě,

b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci,

c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci,

d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci,

e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému pro programování aplikací, nebo

f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem.

(3) Pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem.

§ 4b

Poskytování informací zveřejněním

Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje za standardních podmínek užití a ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. Je-li to možné a vhodné, zveřejní povinný subjekt spolu s informací též metadata, která se k ní vztahují. Formát i metadata by měly co nejvíce musí splňovat otevřené formální normy.

§ 4c

Evidence otevřených dat

(1) Povinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat.

(12) Národní katalog otevřených dat je informační systém veřejné správy přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup sloužící k evidování informací zveřejňovaných jako otevřená data a dalších informací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména rozhraním pro programování aplikací a informací o produktech a službách, které otevřená data a další informace využívají. Informace obsažené v národním katalogu otevřených dat jsou poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup jako otevřená data.

(23) Správcem národního katalogu otevřených dat je Ministerstvo vnitra.

§ 5

Zveřejňování informací

(1) Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace:

a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,

b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob,

c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,

d) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,

e) sazebník úhrad za poskytování informací,

f) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18),

g) výhradní licence poskytnuté podle § 14a nebo podlicence (dále jen „licence“) poskytnuté podle § 14b odst. 4,

h) rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7,

i) elektronickou adresu podatelny.

(2) Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit

a) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv podle § 14a nebo podlicenčních smluv (dále jen „licenční smlouva“) podle

§ 14b,

b) postup, který musí povinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů, zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci a úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností,

a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii.

(3) Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.

(4) Povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat informace uvedené v odstavci 1 a 2 též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost se nevztahuje na povinné subjekty, které jsou pouze fyzickými osobami. V případě informací uvedených v odstavci 1 písm. b)

a c) a odstavci 2 písm. a) a c) b) postačuje ke splnění této povinnosti uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto informace již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Povinný subjekt může informace podle odstavce 1 zveřejnit i dalšími způsoby a může zveřejnit i další informace, nestanoví-li zákon jinak.

§ 5a

Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup

(1) Povinné subjekty, které na základě zákona vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zákona každému přístupné (dále jen "registr"), jsou povinny tyto informace zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup.

(2) Povinné subjekty zveřejňují informace obsažené v registrech, s výjimkou dokumentů ze sbírky listin, jsou-li součástí registru, rovněž jako otevřená data. Podle věty první se nezveřejní jméno a příjmení, datum narození s výjimkou roku narození, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště s výjimkou názvu obce; to neplatí, jsou-li tyto údaje uvedeny v registrech v souvislosti s podnikáním nebo jinou obdobnou výdělečnou činností nebo v souvislosti s členstvím fyzické osoby ve statutárním nebo jiném orgánu právnické osoby nebo s výkonem funkce statutárního orgánu nebo v souvislosti s postavením skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

(3) Povinné subjekty zveřejňují dynamická data, která nejsou obsažená v registrech a jejichž poskytnutí není zákonem omezeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací jako otevřená data, bezprostředně po jejich shromáždění. Pokud by zveřejnění dynamických dat podle věty první představovalo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž, zveřejní dynamická data bez zbytečného odkladu tak, aby nedošlo k nepřiměřenému narušení jejich využitelnosti.

(3) (4) Státní orgány, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zveřejňují metadata informací zveřejněných způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich úředních deskách a metadata těchto úředních desek jako otevřená data.

§ 5b

Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou

Povinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak.

§ 6

Odkaz na zveřejněnou informaci

(1) Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

(2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

§ 7

Ochrana utajovaných informací

Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy4) označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne. Povinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací.

4) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

§ 8

zrušen

§ 8a

(1) Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu4a).

(2) Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.

4a) Například § 11 až 16 občanského zákoníku, § 5 a 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

§ 8b

Příjemci veřejných prostředků

(1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje4b) o osobě, které poskytl veřejné prostředky.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území4c).

(3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.

4b) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb.

4c) Například zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 12/2001 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území).

§ 9

Ochrana obchodního tajemství

(1) Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím6), povinný subjekt ji neposkytne.

(2) Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství.

6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 10

Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů

Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení8) povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne.

8) Například § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, § 23 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 24a zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

§ 11

Další omezení práva na informace

(1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:

a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,

b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím,

c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo

„LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci

Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas8a),

d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, nebo

e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20).

(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:

a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,

b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona9) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,

c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)2b), nebo

d) jde o informaci, která se týká stability finančního systému18).

(3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.

(4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o

a) probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces,

b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,

c) plnění úkolů zpravodajských služeb,12) nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informací,

d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,

e) činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,

f) činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů.

Ustanovení zvláštních zákonů13) o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena.

(5) Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského2b), je-li v držení

a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů13a),

b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona13b) a podle zákona o vysokých školách13c),

c) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona

o podpoře výzkumu a vývoje13d), nebo

d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory, s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzeí a galerií poskytujících standardizované veřejné služby19).

Poskytování těchto informací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno.

(6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky.

8a) § 64a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 32/2008 Sb.

9) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

11) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb.,

o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 5 a 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

13) Například § 8a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., § 45 zákona č. 166/1993 Sb.

13a) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

13b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

13c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

13d) § 2 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).

13e) Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě.

§ 12

Podmínky omezení

Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá.

§ 13

Žádost o poskytnutí informace

(1) Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.

(2) Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje- li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost

písemně.

(3) Ustanovení § 14 až 16a a § 18 platí pouze pro žádosti podané písemně.

§ 14

Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace

(1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt.

(2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

(3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.

(4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

(5) Povinný subjekt posoudí žádost a:

a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a 14b nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,

b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,

c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,

d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a 14b, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.

(6) O postupu při poskytování informace se pořídí záznam.

(7) Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:

a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,

b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,

c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí

o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

§ 14a

Některá ustanovení o licenční nebo podlicenční smlouvě při poskytování informací

(1) Má-li být informace, která je předmětem ochrany práva autorského2b), poskytnuta na základě licenční nebo podlicenční smlouvy a majetková práva k předmětu ochrany práva autorského vykonává povinný subjekt, který není vyňat z povinnosti poskytovat informaci podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona2b).

(2) Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis nebo licenční smlouva mezi povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjekt převedl.

(3) Podmínky poskytnutí informace v licenční nebo podlicenční smlouvě (dále jen "licenční smlouva") musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence nebo podlicence (dále jen "licence") se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4.

(4) Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li výhradní licence pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Poskytne-li povinný subjekt výhradní licenci podle věty první, přezkoumá alespoň každé 3 roky trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta; to neplatí v případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje, kdy povinný subjekt přezkoumá trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta, v jedenáctém roce trvání, případně každých následujících 7 let. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí být povinnému subjektu bezplatně poskytnuta kopie digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona.

(5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, která může být žadatelem přizpůsobena konkrétní žádosti a použita jako návrh na uzavření licenční smlouvy.

(6) Na ustanovení licenčních smluv uzavřených při poskytování informací podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství.

§ 14a Výhradní dohody

(1) Povinný subjekt může s žadatelem uzavřít výhradní dohodu o poskytování informací (dále jen „výhradní dohoda“) jako veřejnoprávní smlouvu, pokud je to nezbytné ve veřejném zájmu pro digitalizaci kulturních zdrojů, které nejsou chráněny

autorským právem nebo jiným právem duševního vlastnictví. Povinný subjekt po dobu trvání výhradní dohody neposkytne třetím osobám informaci poskytnutou na základě výhradní dohody za stejným účelem jako v uzavřené výhradní dohodě ani neposkytne digitální reprodukci vzniklou na základě výhradní dohody.

(2) Výhradní dohodu lze uzavřít nejvýše na 8 let. Trvání výhradní dohody lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody, na základě kterých byla uzavřena.

(3) Druhá smluvní strana výhradní dohody musí povinnému subjektu bezplatně nejpozději ke konci trvání výhradní dohody poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní dohody poskytnout podle tohoto zákona.

(4) Podmínky poskytnutí informace na základě výhradní dohody musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výhradní dohodu a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti.

(6) Na ustanovení výhradních dohod se nevztahuje ochrana obchodního tajemství.

§ 14b

Některá ustanovení o licenční smlouvě při poskytování informací

(1) Má-li být informace, která je předmětem práva autorského, poskytnuta na základě licenční smlouvy a majetková práva k předmětu práva autorského vykonává povinný subjekt, který není vyňat z povinnosti poskytovat informace podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona2b).

(2) Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak autorský zákon nebo licenční smlouva mezi povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjekt převedl.

(3) Podmínky poskytnutí informace v licenční smlouvě musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4.

(4) Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Výhradní licenci lze poskytnout na dobu nejvýše 3 let; její trvání lze opakovaně prodloužit vždy nejvýše o 3 roky, pokud trvají důvody podle věty první. Výhradní licenci k digitalizaci kulturního zdroje lze poskytnout nejvýše na 8 let; její trvání lze jednou prodloužit

o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody podle věty první. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí druhá smluvní strana povinnému subjektu

bezplatně poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona. Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytnutou výhradní licenci a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich poskytnutí nebo uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti.

(5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, kterou může žadatel přizpůsobit konkrétní žádosti a použít jako návrh na uzavření licenční smlouvy.

(6) Na ustanovení licenčních smluv uzavřených podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství.

§ 14c

Zvláštní právo pořizovatele databáze

Má-li být poskytnuta informace, která je předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze podle autorského zákona2b), a majetková práva k tomuto právu vykonává povinný subjekt uvedený v § 2 odst. 1 nebo v § 2a, tento povinný subjekt se při poskytování informace těchto práv vzdá, případně poskytne informaci na základě takové licence, která umožní vytěžování a zužitkování poskytované informace třetím osobám bez omezení způsobu a účelu následného užití informace.

2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých

zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb.

§ 15

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti

(1) Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen "rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

(2) Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c), musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa. Pro knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzea a galerie poskytující standardizované veřejné služby19) se věta první nepoužije.

19) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 16

Odvolání

(1) Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání.

(2) Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání.

(3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit.

(4) Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.

(5) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.

§ 16a

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace

(1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel,

a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6,

b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo

d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle

§ 14a 14b odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.

(2) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.

(3) Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne

a) doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3,

b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.

(4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.

(5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela

nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

(6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že

a) postup povinného subjektu potvrdí,

b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4, nebo

c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.

(7) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že

a) výši úhrady nebo odměny potvrdí,

b) výši úhrady nebo odměny sníží; v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 věty druhé s tím, že povinnému subjektu přikáže požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny.

(8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

(9) Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona.

(10) Je-li poskytnuta informace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo c) postupovat obdobně.

§ 16b

Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti

(1) Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

(2) Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4.

(3) K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

§ 17

Hrazení nákladů

(1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

(2) Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů.

(3) V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává.

(4) Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů.

(5) Poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží.

(6) Úhrada je příjmem povinného subjektu.

§ 18

Výroční zpráva

(1) Každý povinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle tohoto zákona obsahující následující údaje:

a) počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí,

c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení,

d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence,

e) počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení,

f) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona.

(2) Pokud má povinný subjekt zvláštním zákonem uloženou povinnost předkládat veřejnou výroční zprávu obsahující informace o jeho činnosti, začleňuje údaje podle odstavce

1 do této výroční zprávy jako její samostatnou část s názvem "Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“.

§ 19

Umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.15)

15) Například zákon č. 15/1998 Sb., zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

(1) Povinnost uvedená v § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2001. Pro obce, které nejsou městy,16) povinnost podle § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2002.

(2) Povinnost uvedená v § 5 odst. 3 nastává dnem 1. ledna 2002.

(3) Lhůta pro poskytnutí informace [§ 14 odst. 3 písm. c)] a prodloužení této lhůty (§ 14 odst. 5) se v prvních 12 měsících od účinnosti zákona prodlužují na dvojnásobek, a dalších 12 měsíců se prodlužují o polovinu.

(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona

a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

b) pro odvolací řízení,

c) pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace, a

d) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení

ustanovení správního řádu17); dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností, v rozsahu § 16b ustanovení o přezkumném řízení a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije.

(5) Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti Úřad pro ochranu osobních údajů.

(6) Informace, které se týkají přenesené působnosti územního samosprávného celku, poskytují orgány územního samosprávného celku v přenesené působnosti.

16) Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

§ 21

(1) Vláda vydá nařízení, kterým upraví součinnost orgánů státní správy s obcemi při

zajišťování povinností obcí podle § 5 tohoto zákona.

(2) Vláda stanoví nařízením zásady stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací.

(3) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou strukturu informací zveřejňovaných o povinném subjektu podle § 5 odst. 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 22

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Xxxxx v. r. Xxxxx v. r. Xxxxx v. r.

2. Změna zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje zabezpečení práva n a přístup k informacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředí,1a) na vytvoření podmínek pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředí ze strany povinných subjektů.

Stanoví

a) podmínky výkonu práva na včasné a úplné informace o životním prostředí, jimiž disponují povinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty,

b) přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, kterými disponují povinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty,

c) základní podmínky a lhůty pro zpřístupňování informací a důvody, pro které mohou povinné subjekty podle tohoto zákona odepřít zpřístupnění informace,

d) aktivní zpřístupňování informací o životním prostředí a prostředí, podporu používání zařízení umožňující dálkový přístup a podporu zpřístupňování informací prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací,

e) pravidla pro zřízení infrastruktury pro prostorová data pro účely politik životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí a zpřístupňování prostorových dat prostřednictvím síťových služeb na Národním geoportálu INSPIRE (dále jen „geoportál“),

f) vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti ochrany životního prostředí.

(2) Zpřístupňování údajů získaných pro statistické účely a zpřístupňování statistických informací se řídí zvláštním zákonem.2)

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím

o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.

1a) Čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, publikované usnesením Předsednictva ČNR pod č. 2/1993 Sb.

2) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) informacemi o životním prostředí (dále jen "informace") informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména o

1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu,

2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek,

3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně

radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí,

4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost,

5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí,

6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů,

7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků,

8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,

9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,

10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,".

11. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění,

12. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,

13. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů;

b) povinnými subjekty

1. správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků,3)

2. právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost vztahující se přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí,4)

3. právnické osoby založené, zřízené, řízené nebo pověřené subjekty uvedenými v bodech 1 a 2, jakož i fyzické osoby pověřené těmito subjekty, které na základě právních předpisů nebo dohody s těmito subjekty poskytují služby, které ovlivňují stav životního prostředí a jeho jednotlivých složek (dále jen "pověřená osoba")

c) zpřístupňováním informací jejich poskytování jakoukoliv technicky proveditelnou formou jednotlivým právnickým nebo fyzickým osobám, jež o ně požádaly, (dále jen "žadatel"), přímé nahlížení do písemností nebo jiných souborů informací, pořizování výpisů, opisů nebo kopií žadatelem v sídle nebo v jiných prostorách povinných subjektů a informování o způsobech a metodách získání jednotlivých informací;

d) aktivním zpřístupňováním informací jejich poskytování neomezenému okruhu subjektů, aniž by bylo třeba podat žádost, a to za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného

využití poskytovaných informací (dále jen „standardní podmínky užití“), zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací;

e) strojově čitelným formátem formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury;

f) otevřeným formátem formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru;

g) rozhraním pro programování aplikací sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby;

h) e) prostorovými daty data, včetně jejich identifikovatelných skupin, v elektronické podobě, která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast na území České republiky a v případě dohody s jiným členským státem Evropské unie i v rámci jeho území;

i)f) metadaty informace, které popisují prostorová data nebo služby založené na prostorových datech a které umožňují jejich vyhledávání, třídění a používání; metadaty data, která popisují souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací, včetně informací popisujících soubory prostorových dat nebo služeb, včetně služeb založených na prostorových datech, a která umožňují a usnadňují jejich vyhledávání, třídění a používání a která dále popisují jejich správu v průběhu času;

j)g) infrastrukturou pro prostorová data prostorová data a služby založené na prostorových datech, síťové služby a technologie, metadata, technické požadavky, dohody o sdílení přístupu k prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech a jejich využívání, mechanismy, procesy a postupy koordinace, zavedené, provozované nebo zpřístupněné v souladu s tímto zákonem a sledování, využívání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech;

k) h) interoperabilitou možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech;

l) i) zpřístupňováním dat zpřístupňování prostorových dat a metadat neomezenému okruhu subjektů prostřednictvím

1. poskytování prostorových dat a metadat na geoportál (§ 11a) z vlastního internetového rozhraní s využitím služeb založených na prostorových datech v souladu s technickými požadavky, nebo

2. předávání prostorových dat a metadat v souladu s technickými požadavky na geoportál (§ 11a),

m) j) technickými požadavky požadavky, které obsahují minimální výkonnostní požadavky na služby založené na prostorových datech a zajišťují soudržnost prostorových dat, stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie16) upravujícími pravidla pro vytvoření a aktualizaci metadat, monitorování a podávání zpráv, služby založené na prostorových datech, interoperabilitu a harmonizaci prostorových dat a služeb založených na prostorových datech a pro přístup k prostorovým datům a službám;

n) k) službami založenými na prostorových datech možné formy zpracování prostorových dat nebo souvisejících metadat prostřednictvím počítačové aplikace.;

o) otevřenými daty informace a prostorová data zveřejňovaná způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

3) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

4) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

16) Například nařízení Komise (ES) č. 1205/2008 ze dne 3. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES týkající se metadat, nařízení Komise (ES) č. 976/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o síťové služby, nařízení Komise (EU) č. 268/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o poskytnutí přístupu k sadám prostorových dat a službám prostorových dat členských států orgánům a subjektům Společenství za harmonizovaných podmínek, nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o interoperabilitu sad prostorových dat a služeb prostorových dat.

§ 3

Žádost o poskytnutí informace

(1) Žadatel může za účelem získání informace o životním prostředí požádat povinný subjekt o zpřístupnění informace o životním prostředí. Svou žádost nemusí odůvodňovat. Žádost lze učinit ústně, písemně, telefonicky, elektronicky, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou. Ze žádosti musí být zřejmé, čeho se má týkat informace, jež má být poskytnuta. Ze žádosti musí být patrno, kdo ji podal.

(2) V případě nesrozumitelné nebo příliš obecně formulované žádosti je žadateli do 15 dnů od obdržení žádosti zaslána výzva k jejímu upřesnění. Ve výzvě musí být určeno, v jakém směru je třeba žádost upřesnit. Žadatel je povinen tuto žádost bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů, v požadovaném rozsahu upřesnit. Pokud žadatel do 15 dnů od doručení výzvy žádost v požadovaném směru neupřesní, má se za to, že od své žádosti upustil.

(3) V případě žádosti podané telefonicky, pokud ji nelze neprodleně vyřídit, je povinný subjekt oprávněn vyžádat si její zaslání v písemné formě. Pro tento případ platí ustanovení o upřesnění žádosti přiměřeně.

§ 4

Žádost podaná nepříslušnému povinnému subjektu

V případě, že je žádost podána u povinného subjektu, jenž nemá dotyčnou informaci k dispozici a současně nemá podle zvláštních právních předpisů povinnost takovou informaci mít, sdělí žadateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti, že

požadovanou informaci nemůže z tohoto důvodu poskytnout. Pokud je dotazovanému povinnému subjektu známo, který povinný subjekt má požadovanou informaci k dispozici, postoupí mu žádost ve lhůtách stanovených ve větě první a uvědomí o tom žadatele.

§ 5

Zveřejněná informace

(1) Pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt nejdříve, nejpozději však do 15 dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. To neplatí, pokud žadatel uvedl, že nemá možnost získat zveřejněnou informaci jiným způsobem.

(2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne.

§ 6

Způsob a forma zpřístupnění informace

(1) Žadatel může v žádosti navrhnout formu, případně způsob, jichž má být použito při zpřístupnění informace. Pokud žádá o zpřístupnění informace na technickém nosiči dat, je povinen uhradit jeho cenu nebo přiložit k žádosti technicky použitelný nosič dat.

(2) Pokud žadatel formu nebo způsob podle odstavce 1 neurčí, případně pokud takové formy nebo způsobu nelze ze závažných důvodů využít, zvolí se způsob a forma zpřístupnění informace s ohledem na splnění účelu žádosti o zpřístupnění informace a její optimální využití žadatelem. V pochybnostech se využije především formy a způsobu, jež byly žadatelem využity k podání žádosti. Pokud povinný subjekt zpřístupní informaci byť i jen částečně v jiné než požadované formě, musí tento svůj postup odůvodnit. Povinný subjekt zpřístupňuje informace za standardních podmínek užití.

§ 7

Lhůta pro zpřístupnění informace

(1) Informaci je třeba zpřístupnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti, ledaže by si zvláštní okolnosti výjimečně vynucovaly prodloužení této lhůty, nejvýše však do 60 dnů. O takových okolnostech a o prodloužení lhůty musí být žadatel před uplynutím 30denní lhůty vyrozuměn.

(2) V případě uvedeném v § 3 odst. 2 tohoto zákona počíná lhůta pro zpřístupnění informace běžet dnem doručení upřesněné žádosti.

§ 8

Omezení přístupu k informacím

(1) Odepřeno bude zpřístupnění informace, pokud je vylučují předpisy

a) o ochraně utajovaných informací,5)

b) o ochraně osobních6) nebo individuálních údajů2) a o ochraně osobnosti,7)

c) o ochraně duševního vlastnictví,8)

d) o ochraně obchodního tajemství.9)

(2) Zpřístupnění informace může být rovněž odepřeno, pokud

a) byla povinnému subjektu předána osobou, která k tomu nebyla podle zákona povinna a nedala předchozí písemný souhlas k zpřístupnění této informace,

b) by zpřístupnění této informace mohlo mít nepříznivý vliv na ochranu životního prostředí v místech, kterých se informace týká,

c) žadatel se domáhá informací opatřovaných v rámci přípravného řízení (vyšetřování) v trestních věcech,10) nebo se informace týká neukončených řízení a nepravomocných rozhodnutí o přestupcích a jiných správních deliktech,

d) žádost byla formulována nesrozumitelně nebo příliš obecně a žadatel, ač byl k tomu vyzván, ji podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil, nebo jde o anonymní žádost.

(3) Dále je možno odepřít zpřístupnění informace, pokud

a) se týká materiálu ve fázi dokončování nebo rozpracovaných dokumentů nebo

dosud nezpracovaných nebo nevyhodnocených údajů,

b) žádost je formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně,

c) žadatel již má požadovanou informaci prokazatelně k dispozici,

d) se týká vnitřních pokynů povinného subjektu, které se vztahují výhradně k jeho vnitřnímu chodu.

(4) Porušením obchodního tajemství není zpřístupnění informace označené za obchodní tajemství, pokud

a) se požadovaná informace týká působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí,

b) hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí,

c) požadovaná informace byla získána z prostředků z veřejných rozpočtů.

(5) Porušením práva na ochranu osobnosti není poskytnutí informace o původci činnosti znečišťující nebo jinak ohrožující nebo poškozující životní prostředí obsažené v pravomocném rozhodnutí o trestném činu, přestupku nebo jiném správním deliktu.

(6) Pokud je to možné, zpřístupní se požadovaná informace po vyloučení těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle odstavců 1 a 2. O takovém zásahu a jeho důvodu musí být žadatel vždy při zpřístupnění informace uvědoměn.

(7) Právo odepřít zpřístupnění informace trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.

(8) Je-li odepřeno zpřístupnění informace v případech uvedených v odstavci 3 písm. a), sdělí povinný subjekt žadateli údaj o odhadu doby potřebné na zpracování nebo vyhodnocení požadovaných údajů, a pokud tuto činnost neprovádí sám, i identifikační údaje osoby, která má tuto činnost provést.

(9) Jde-li o žádost o poskytnutí informace o emisích vypouštěných nebo vyzařovaných do životního prostředí, nelze použít důvody odepření zpřístupnění informace uvedené v odstavci 1 písm. b) a d) a v odstavci 2 písm. a) a b).

2) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

6) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

7) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

9) § 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 160 až 178 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

§ 9

Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace

(1) Pokud povinný subjekt žádosti o zpřístupnění informace, byť i jen zčásti nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro zpřístupnění informace rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Je-li povinným subjektem pověřená osoba, která není podle zvláštních právních předpisů oprávněna vydávat rozhodnutí, vydá rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace povinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3.

(2) Rozhodnutí se nevydává v případě anonymní žádosti, nebo pokud žadatel podle

§ 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil svou žádost, ač k tomu byl řádně a včas vyzván.

(3) Jestliže povinný subjekt ve stanovené lhůtě neposkytl informace či nevydal rozhodnutí, má se za to, že rozhodl informace odepřít.

(4) Obdobně jako v odstavci 3 se postupuje v případě, kdy žadatel nesouhlasí s vyloučením těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle § 8 odst. 1 a 2 před zpřístupněním informace.

§ 10

Bližší podmínky zpřístupňování informací

(1) Informace se zpřístupňují v pracovní době příslušných povinných subjektů, případně ve zvlášť stanovených úředních hodinách.

(2) Každý má právo nahlížet do listin a pořizovat si z nich výpisy nebo opisy. Každý má rovněž právo, je-li to provozně možné, na pořízení kopií listin.

(3) Povinné subjekty jsou v souvislosti se zpřístupňováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat, a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může žádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

(4) Povinné subjekty zpracují veřejně přístupný sazebník úhrad podle odstavce 3 s uvedením podmínek, za nichž se úhrady vybírají, popřípadě za nichž je možno od vybírání úhrad upustit.

§ 10a

Aktivní zpřístupňování informací

(1) Povinné subjekty zpracovávají informace vztahující se k jejich působnosti a vytvářejí nezbytné technické a další podmínky pro aktivní zpřístupňování informací za standardních podmínek užití.

(2) Povinné subjekty jsou povinny v rozsahu stanoveném tímto zákonem vést a aktualizovat elektronické databáze obsahující informace vztahující se k jejich působnosti. Tato povinnost neplatí pro pověřenou osobu, pokud informace podle odstavce 1 vede v elektronické databázi povinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3.

(3) Elektronické databáze podle odstavce 2 musí být přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup jako otevřená data zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací. Povinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu.

(4) Povinné subjekty aktivně zpřístupňují informace zejména včetně metadat za standardních podmínek užití způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, a dále prostřednictvím vlastní ediční a publikační činnosti.

(5) Povinné subjekty aktivně zpřístupňují zejména

a) koncepce, politiky, strategie, plány a programy týkající se životního prostředí a zprávy o jejich provádění, pokud jsou zpracovávány,

b) zprávy o stavu životního prostředí, pokud jsou zpracovávány,

c) souhrny údajů o sledování činností, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek,

d) správní rozhodnutí v případě, že je jeho vydání podmíněno vydáním stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10a)

e) dokumenty pořizované v průběhu posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10b)

f) hodnocení rizik týkající se životního prostředí, pokud jsou zpracovávány,

g) dohody o poskytování služeb podle § 2 písm. b) bodu 3.

(6) Ministerstvo životního prostředí dále aktivně zpřístupňuje

a) seznam informací, které mají mít povinné subjekty k dispozici s uvedením, u jakého povinného subjektu lze informace získat,

b) mezinárodní smlouvy a dohody, právní předpisy Evropské unie, zákony a další právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí a zprávy o jejich provádění a plnění, pokud jsou zpracovávány.

(7) Pokud jsou informace uvedené v tomto ustanovení již prokazatelně přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup, mohou povinné subjekty na takto zveřejněné informace odkázat.

10a) § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

10b) § 16 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

§ 10b

Zpřístupňování informací při mimořádných událostech

V případě mimořádné události je veřejnost, které hrozí nebezpečí, varována podle zvláštních právních předpisů.10c)

10c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění

pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

§ 10c

Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou

Povinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak.

§ 11

Povinnost jiných osob zpřístupňovat informace

Zvláštní zákon může stanovit případy, kdy je jiná osoba povinna zpřístupňovat informace.11) Zvláštní zákon může rovněž určit odchylné způsoby a podmínky zpřístupňování informací.12) Právo na informace o životním prostředí podle tohoto zákona však nelze omezit nebo vyloučit.

11) Např. § 7 odst. 1 písm. h) a k) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

12) Např. zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

§ 11a

Geoportál

(1) Ministerstvo životního prostředí spravuje geoportál, který je informačním systémem veřejné správy a je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy. Povinné subjekty prostřednictvím geoportálu zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v prováděcím právním předpise, která povinné subjekty tvoří, přijímají, spravují nebo aktualizují a která spadají do oblasti úkolů veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí zpřístupní na geoportálu veškeré informace o údajích, kódech a technických klasifikacích, které jsou nezbytné k zajištění souladu s technickými požadavky. Ministerstvo životního prostředí zaeviduje informace a prostorová data zpřístupněná na geoportálu v národním katalogu otevřených dat.

(2) Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím geoportálu zajišťuje zejména

a) zpřístupňování dat,

b) služby založené na prostorových datech,

c) služby elektronického obchodu,

d) sdílení prostorových dat ve veřejné správě,

e) informování o využívání infrastruktury pro prostorová data.

(3) Ministerstvo životního prostředí na geoportálu zpřístupní i jiná prostorová data než ta, jejichž témata jsou uvedena v prováděcím právním předpise, pokud o to povinný subjekt požádá a pokud jsou splněny technické požadavky. Ministerstvo životního prostředí na geoportálu zpřístupní i data osoby, která není povinným subjektem (dále jen „jiný poskytovatel prostorových dat“), pokud o to jiný poskytovatel prostorových dat požádá nebo tak stanoví jiný právní předpis a pokud jsou splněny technické požadavky.

(4) Součástí služeb založených na prostorových datech jsou síťové služby, kterými jsou služby

a) vyhledávací, které umožňují vyhledání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech na základě obsahu odpovídajících metadat a umožňují zobrazení obsahu metadat,

b) prohlížecí, které umožňují alespoň zobrazit, procházet, přiblížit, oddálit, posouvat nebo překrývat zobrazitelná prostorová data a zobrazit vysvětlivky a jakýkoli další významný obsah metadat,

c) stahování dat, které umožňují stažení úplných prostorových dat nebo jejich částí a tam, kde je to prakticky možné, přímý přístup k nim,

d) transformační, které umožňují, aby prostorová data byla transformována za účelem dosažení interoperability,

e) spouštěcí, které umožňují spuštění služeb založených na prostorových datech uvedených v písmenech a) až d).

(5) Transformační služby musí být kombinovatelné s dalšími službami založenými na prostorových datech a zajišťovat interoperabilitu.

(6) Vyhledávací služby umožňují vyhledání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech podle alespoň těchto vyhledávacích kritérií nebo jejich kombinací:

a) klíčová slova,

b) klasifikace prostorových dat a služeb založených na prostorových datech,

c) kvalita a platnost prostorových dat,

d) stupeň souladu s technickými požadavky,

e) zeměpisná poloha,

f) podmínky pro přístup k prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech a podmínky pro jejich použití,

g) povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat, kteří vytváří, spravují, aktualizují a distribuují prostorová data a služby založené na prostorových datech.

(7) Metadata zahrnují informace o

a) souladu prostorových dat s technickými požadavky,

b) podmínkách pro přístup k prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech a jejich používání a o výši úhrady podle § 11c odst. 3 a 4, pokud je požadována,

c) kvalitě a platnosti prostorových dat,

d) povinných subjektech a jiných poskytovatelích prostorových dat, kteří vytvářejí, spravují, aktualizují a distribuují prostorová data a služby založené na prostorových datech,

e) omezení přístupu a o důvodech takového omezení.

§ 11b

Pravidla zpřístupňování dat

(1) Povinný subjekt zpřístupňuje data v souladu s technickými požadavky za standardních podmínek užití bez podání žádosti. Obdobně zpřístupňuje data jiný poskytovatel prostorových dat. Pro zpřístupňování dat z geoportálu se nepoužijí ustanovení

§ 3 až 7 a § 9.

(2) Obce zpřístupňují data, pouze pokud tvorbu, shromažďování nebo šíření těchto dat ukládá zvláštní právní předpis. V případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy se věta první použije obdobně pro městské obvody nebo městské části. Územně členěná statutární města a hlavní město Praha zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v prováděcím právním předpise bez omezení.

(3) Povinnost zpřístupňovat data má pouze pořizovatel prostorových dat, nikoliv držitel jejich kopií. Pořizovatelem prostorových dat se rozumí povinný subjekt, který prostorová data sám vytváří nebo nechává vytvořit jiným subjektem pro účely výkonu veřejné správy. Pokud pořizovatel prostorových dat přijímá prostorová data od jiného subjektu, zpřístupňuje prostorová data v souladu s autorskými právy, právy souvisejícími s právem autorským nebo zvláštním právem pořizovatele databáze.

(4) Povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat k jimi pořízeným prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech vytvářejí a aktualizují metadata, která předávají na geoportál. Povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat jsou povinni zajistit, že prostorovým datům jimi zpřístupněným na geoportál odpovídají metadata k nim vytvořená. Prováděcí právní předpis stanoví lhůty, ve kterých musí povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat vytvořit metadata k jim pořízeným prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech.

(5) Povinné subjekty vedou evidenci o veřejném využívání jimi vytvářených, spravovaných, přijímaných nebo aktualizovaných prostorových datech a zpřístupňují ji Ministerstvu životního prostředí. Způsob vedení evidence a zpřístupňování stanoví prováděcí právní předpis. Evidence je předávána Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím služby na geoportálu vždy do konce února za předchozí kalendářní rok. Povinnost uchovávat neaktuální prostorová data mají ty povinné subjekty, které neuchovávají prostorová data podle zvláštního právního předpisu12a); metadata k neaktuálním prostorovým datům povinné subjekty zpřístupňují na geoportál. Způsob uchovávání neaktuálních prostorových dat a zpřístupňování metadat k neaktuálním prostorovým datům stanoví prováděcí právní předpis.

12a) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 11c

Přístup k prostorovým datům

(1) Data zpřístupněná prostřednictvím geoportálu jsou veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací. Povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat zpřístupňují podmínky poskytování dat jako součást jím zpřístupňovaných metadat. Prostorová data zpřístupňují povinné subjekty nebo jiní poskytovatelé na základě nevýhradní licenční smlouvy nebo podlicenční smlouvy upravující zejména zužitkování nebo vytěžování databází, které jsou tvořeny prostorovými daty (dále jen „licenční smlouva“)12b). Pokud povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat nepředá jako součást metadat návrh licenční smlouvy, zpřístupňují se prostorová data na základě vzorové licenční smlouvy, kterou Ministerstvo životního prostředí uveřejní na geoportálu. Na základě licenční smlouvy může povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat zpřístupnit také služby založené na prostorových datech.

(2) Licenční smlouva obsahuje zejména

a) označení povinného subjektu nebo jiného poskytovatele prostorových dat, v případě fyzické osoby uvedením jména, příjmení a bydliště a v případě právnických osob názvem právnické osoby, uvedením právní formy, sídla, identifikačního čísla a daňového identifikačního čísla,

b) označení nabyvatele, u fyzické osoby uvedením jména, příjmení, data narození a bydliště a u právnické osoby uvedením názvu, právní formy, sídla, identifikačního čísla a daňového čísla,

c) informace o předpokládaném způsobu využívání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech,

d) předmět smlouvy, kterým se rozumí přesný název prostorových dat nebo služby založené na prostorových datech,

e) v případě služeb stahování dat dobu platnosti smlouvy,

f) podmínky užití prostorových dat a služeb založených na prostorových datech, které stanoví prováděcí právní předpis,

g) cenu za zpřístupňovaná prostorová data a služby založené na prostorových datech, platební a fakturační podmínky.

(3) Prostorová data a služby založené na prostorových datech mohou být zpřístupněny za úplatu, pokud dále není stanoveno jinak. Za zpřístupnění prostorových dat povinných subjektů a jiných poskytovatelů prostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v prováděcím právním předpise a služeb založených na prostorových datech může být požadována úhrada ve výši, která nepřesáhne minimální výši nezbytnou k zajištění potřebné kvality a zpřístupňování prostorových dat a služeb založených na prostorových datech.

(4) Vyhledávací a prohlížecí služby založené na prostorových datech včetně dat jsou zpřístupňovány bezplatně. Data zpřístupněná prohlížecími službami založenými na prostorových datech mohou být ve formě zabraňující opětovnému využití pro obchodní účely. V případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu lze požadovat úhradu podle odstavce 3 i za prohlížecí služby založené na prostorových datech, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datech; v takovém případě se odstavec 3 věta druhá použije obdobně. Rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Každý může pro placení úhrad za zpřístupněná prostorová data a služby založené na prostorových datech využít službu elektronického obchodu na geoportálu. Služby elektronického obchodu na geoportálu lze využít i pro úhradu nákladů spojených s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním žadateli.

(6) Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu mají pro účely plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí, k prostorovým datům a ke službám založeným na prostorových datech poskytovaným orgány veřejné správy, které odpovídají tématům uvedeným v prováděcím právním předpisu a jsou zpřístupněny na geoportálu, bezplatný přístup v plném rozsahu. Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu si vyměňují a využívají tato data a služby pro plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí.

(7) Pro přístup institucí, orgánů, agentur Evropské unie, orgánů veřejné správy jiných členských zemí Evropské unie k prostorovým datům povinných subjektů, pokud tato data slouží k plnění jejich povinností podávat zprávy podle předpisů Evropské unie týkajících se životního prostředí, se použije odstavec 6 obdobně.

(8) Přístup orgánů zřízených mezinárodními dohodami, jejichž smluvními stranami jsou Evropská unie a členské státy, k prostorovým datům povinných subjektů je možný na základě vzájemnosti a rovnoprávnosti, pokud tato prostorová data slouží k plnění jejich úkolů, které by mohly mít vliv na životní prostředí.

12b) § 88 až 94 autorského zákona .

§ 11d

Omezení a odepření přístupu k prostorovým datům

(1) Přístup k prostorovým datům bude odepřen, pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského, autorského nebo práv souvisejících s právem autorským nebo zvláštního práva pořizovatele databáze.

(2) Přístup veřejnosti k prostorovým datům prostřednictvím vyhledávacích služeb lze omezit, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů. Přístup k prostorovým datům zpřístupněným prostřednictvím prohlížecích služeb, služeb stahování dat, transformačních služeb a služeb umožňujících spuštění služeb založených na prostorových datech lze omezit orgánům veřejné správy z důvodů uvedených ve větě první a přístup veřejnosti i z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) až c). Přístup veřejnosti je možné omezit pouze v nezbytně nutných případech, převažuje-li zájem na omezení přístupu nad veřejným zájmem na zpřístupnění prostorových dat. Na základě důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 8 odst. 2 písm. a) a b) nelze omezit přístup k informacím o emisích do životního prostředí.

(3) Omezení přístupu provede povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat v případě prostorových dat umístěných na internetových rozhraních zpřístupněných prostřednictvím geoportálu. V případě prostorových dat umístěných na geoportálu provede omezení přístupu ministerstvo. Omezení přístupu a jeho zdůvodnění Ministerstvo životního prostředí zveřejní v obou případech na geoportálu. Povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat informuje ministerstvo o potřebě omezení přístupu, které provádí

ministerstvo, a o provedeném omezení přístupu, které provedli sami, a to včetně sdělení důvodů, které mají vést nebo vedly k omezení přístupu.

§ 11e

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí

a) je kontaktním místem pro styk s Evropskou komisí,

b) zasílá zprávy podle příslušných předpisů Evropské unie1),

c) zpřístupňuje prostorová data, která jsou přístupná prostřednictvím geoportálu, pro evropský geoportál INSPIRE provozovaný Evropskou komisí na úrovni Evropské unie,

d) zpřístupňuje evidenci podle § 11b odst. 5 veřejnosti a Evropské komisi prostřednictvím geoportálu,

e) koordinuje infrastrukturu ve spolupráci s ústředními správními úřady, právnickými osobami sdružujícími osoby působící v oblasti prostorových dat a právnickými osobami sdružujícími územní samosprávné celky.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím

o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

§ 12

Zpráva o stavu životního prostředí

(1) Vláda České republiky projednává a schvaluje zprávu o stavu životního prostředí České republiky jedenkrát za rok. Tato zpráva obsahuje zejména informace o kvalitě životního prostředí a o zátěžích, které na životní prostředí působí.

(2) Po projednání a schválení předloží vláda České republiky zprávu o stavu životního prostředí k projednání Parlamentu.

(3) Nejpozději do tří měsíců od svého schválení musí být tato zpráva zveřejněna.

(4) V návaznosti na zprávu o stavu životního prostředí České republiky zpracovává Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok zprávy o stavu životního prostředí jednotlivých krajů. Tyto zprávy musí být zveřejněny v elektronické podobě do tří měsíců od schválení zprávy o stavu životního prostředí České republiky.

§ 13

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

(1) Ústřední správní úřady

a) v mezích své působnosti vytvářejí podmínky pro realizaci a rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a

b) zajišťují odpovídající vzdělanost a informovanost svých zaměstnanců v oblasti životního prostředí.

(2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s dalšími ústředními správními úřady, kraje a obce v samostatné působnosti jsou povinny podporovat environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu vycházející z principů udržitelného rozvoje zajišťované prostřednictvím státních i nestátních organizací.

(3) Ministerstvo životního prostředí

a) zpracovává Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (dále jen "Státní program") a předkládá jej vládě ke schválení,

b) garantuje, koordinuje a aktualizuje Státní program prostřednictvím akčních plánů na příslušná léta a

c) podporuje rozvoj osvěty vedoucí k preventivní ochraně životního prostředí (dále jen "environmentální poradenství").

(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

a) zodpovídá za zařazení environmentální výchovy ve smyslu udržitelného rozvoje do základních pedagogických dokumentů a

b) podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

(5) Kraje v samostatné působnosti

a) zpracovávají, koordinují a aktualizují krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen "krajská koncepce") vycházející ze Státního programu a

b) podporují rozvoj environmentálního poradenství.

(6) Kraje umožňují obcím v samostatné působnosti podílet se na realizaci krajských koncepcí a vytvářet v této oblasti vlastní programy.

(7) Orgány veřejné správy s výjimkou organizačních složek státu mohou k podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zřizovat zvláštní fondy.

§ 14

Použití předpisů o správním řízení a soudní ochrana

(1) Předpisy o správním řízení13) se použijí při řízení podle § 9 odst. 1, 3 a 4 tohoto zákona a k počítání lhůt.

(2) Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace je po vyčerpání řádných opravných prostředků přezkoumatelné podle zvláštního právního předpisu.14)

13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

14) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

§ 15

Vztah k jiným právním předpisům

Pokud zvláštní právní předpisy15) upravují též poskytování informací, které jsou předmětem úpravy tohoto zákona, nelze rozsah informací stanovený tímto zákonem omezit.

15) Zejména zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 309/1991 Sb., zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, a předpisy vydané k jejich provedení.

§ 15a

Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů

Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou

a) témata prostorových dat,

b) podmínky užití prostorových dat a služeb založených na prostorových datech,

c) zvláštní způsoby užití prostorových dat a služeb založených na prostorových datech,

d) rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu,

e) lhůty, ve kterých musí povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat vytvořit metadata k jimi pořízeným prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech,

f) způsob vedení evidence o veřejném využívání a zpřístupňování prostorových dat,

g) způsob uchovávání neaktuálních prostorových dat a zpřístupňování metadat k nim.

§ 16

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. § 14 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí,

2. § 72 odst. 2 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zároveň se v dosavadním odstavci 1 zrušuje číslování odstavců.

§ 17

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998.

Xxxxx v. r. Xxxxx v. r.

Xxxxxxxx v. r.

3. Změna zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie36) podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (dále jen "podpora") a

a) práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob, úkoly organizačních složek státu a úkoly organizačních jednotek Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (dále jen „organizační jednotka ministerstva“), zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi podporovanými z veřejných prostředků, a dále podmínky podpory a veřejnou soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,

b) zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi podporovanými z veřejných prostředků, a dále podmínky podpory a veřejnou soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,

c) poskytování informací o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích prostřednictvím informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,

d) úkoly orgánů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

36) Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) kategoriemi podpory oblasti podpory základního výzkumu37), aplikovaného výzkumu a inovací,

b) aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum 38), experimentální vývoj 39) (dále jen "vývoj") nebo jejich kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu,

c) inovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují:

1. inovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení,

2. organizační inovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů.

(2) Pro účely poskytování podpory se rozumí

a) poskytovatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, který rozhoduje o poskytnutí podpory a který tuto podporu poskytuje,

b) uchazečem organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnická osoba nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory,

c) příjemcem xxxxxxx, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto,

d) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura40), která je výzkumným zařízením nezbytným pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností, která je schvalována vládou a zřizována pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi,

e) projektem sdílených činností podpůrné činnosti, poskytování služeb nebo podpora využívání služeb na celostátní úrovni schválené vládou, které slouží k organizaci nebo zabezpečení výzkumu, vývoje nebo inovací a jsou přístupné orgánům veřejné správy, výzkumným organizacím a dalším osobám zabývajícím se výzkumem, vývojem nebo inovacemi,

f) veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích zakázka na služby v aplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacích pro potřeby poskytovatele nebo správního úřadu, který není poskytovatelem, pokud jsou tito jedinými uživateli výsledku podle písmene j), která je zadána příjemci v rámci programu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek2) a realizována na základě smlouvy o poskytnutí podpory podle tohoto zákona, popřípadě na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory (§ 9 odst. 5 a 6), je-li příjemce organizační složkou státu nebo organizační jednotkou ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem (dále jen „veřejná zakázka“),

g) programem výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů

1. aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo v zadání veřejné zakázky na jednotlivé projekty [písmeno i)] v rámci programu,

2. mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji realizované na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, včetně spolupráce realizované na základě právních aktů vydaných k provedení těchto smluv, nebo

3. operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích, (dále jen „program“),

h) projektem výzkumu, vývoje a inovací41) (dále jen "projekt") činnosti, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky,

i) systémovým projektem v oblasti inovací činnost realizovaná či zajišťovaná ústředním orgánem státní správy nebo jím zřízenou, založenou, ovládanou či jemu podřízenou organizací nebo právnickou osobou, jako součást vládou schváleného programu, která je nezbytná pro naplnění cílů programu, je na nediskriminačním základě přístupná všem příjemcům v programu a kterou není možné realizovat formou veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,

j) dalším účastníkem projektu organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu,

k) výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou

1. v základním výzkumu nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru,

2. v aplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti17) nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky nebo ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,

3. v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe,

(dále jen „výsledek“),

l) smluvním výzkumem42) výzkum prováděný jménem podniku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie43), k jehož provádění je využívána výzkumná organizace44) nebo výzkumná infrastruktura40), přičemž podnik vlastní výsledky výzkumných činností, nese riziko neúspěchu a za obdržené služby poskytne výzkumné organizaci nebo výzkumné infrastruktuře přiměřenou odměnu,

m) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to zejména

1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách3),

2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku,

3. další provozní náklady nebo výdaje,

4. náklady nebo výdaje na služby,

5. doplňkové náklady nebo výdaje,

n) uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválí a které jsou zdůvodněné.

o) výzkumnými daty informace, s výjimkou vědeckých publikací, v elektronické podobě, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu výzkumu nebo vývoje, a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu nebo vývoje nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu nebo vývoje.

(3) Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky je dokument schvalovaný vládou, který obsahuje základní cíle podpory, její věcné zaměření, předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a ze soukromých zdrojů, priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na období 4 až 6 let a opatření k jejich realizaci (dále jen „Národní politika výzkumu, vývoje a inovací“).

1) Například obchodní zákoník, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

3) § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon

o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb.

17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.

Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.

Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).

37) Článek 2 bod 84 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

38) Článek 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

39) Článek 2 bod 86 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

40) Článek 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

41) Část 1.3. bod 15 písm. cc) Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01).

42) Část 2.2. body 25 a 26 Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01).

43) Příloha I nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

44) Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

§ 9

Úprava vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem

(1) Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory na projekt podle § 3 odst. 2 smlouvu o poskytnutí podpory, která musí mít písemnou formu. Smlouva se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel8). Smlouva může být prodloužena. Smlouva musí obsahovat alespoň

a) označení poskytovatele,

b) označení příjemce, v případě účasti více příjemců označení toho příjemce, který bude řešení projektu koordinovat ve vztahu k poskytovateli a jeho práva a povinnosti,

c) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení,

d) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky, způsob ověření jejich dosažení,

e) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti fyzické osoby, která je příjemci odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen "řešitel"),

f) termíny zahájení a ukončení řešení projektu,

g) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše podpory a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování,

h) úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům podle podmínek stanovených tímto zákonem,

i) smluvní podmínky pro účast dalších účastníků projektu, případná výše jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,

j) způsob vykazování uznaných nákladů projektu,

k) způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly využití poskytnuté podpory a kontroly využití výsledků,

l) způsob správy výzkumných dat,

m) informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a výzkumných dat, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou, že výsledky výzkumu a výzkumná data nejsou zveřejňovány pouze v odůvodněných případech,

l) n) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory,

m) o) vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich označení podle zvláštních právních předpisů,10)

n) p) způsob poskytnutí údajů o projektu a jeho výsledcích pro informační systém výzkumu, vývoje a inovací,

o) q) způsob řešení sporů,

p) r) sankce za porušení smlouvy,

q) s) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.

(2) Součástí smlouvy o poskytnutí podpory je schválený návrh projektu.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí podpory ustanoveními občanského zákoníku.

(4) Smlouvu o poskytnutí podpory lze uzavřít s více příjemci současně s tím, že jejich vzájemné vztahy budou smluvně upraveny jako nedílná součást smlouvy. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory se přiměřeně vztahují i na smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.2)

(5) Je-li příjemcem účelové podpory na projekt podle § 3 odst. 2, popřípadě dalším účastníkem takového projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel, pokud jím je organizační složka státu, požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel8) a stanoví přiměřeně podle odstavců 1, 2 a 4 podmínky, za kterých má být poskytnutá podpora použita.

(6) Rozhodnutí o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel8) poskytovatel vydá v případě poskytnutí

a) institucionální podpory výzkumné organizaci,

b) účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum,

c) podpory na mezinárodní spolupráci, nebo

d) institucionální podpory na projekt operačního programu ve výzkumu, vývoji a inovacích.

(7) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněny o více než 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na základě veřejné zakázky. Změny výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.

(8) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti rozhodnutí

o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právní osobnosti, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(9) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele

o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory. Poskytovatel si také podle jiného právního předpisu27) může ohledně příjemce vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

2) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

8) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník.

11) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12

Poskytování informací

(1) Podporu lze poskytnout pouze za podmínky zveřejnění pravdivých a včasných informací příjemcem i poskytovatelem o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a o jejich

výsledcích a výzkumných datech prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(2) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje a inovací předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví zákon.

(3) Příjemce nezveřejní informace o výzkumných datech, jejichž zveřejněním by došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo oprávněných obchodních zájmů příjemce nebo třetí osoby. Příjemce nejméně jednou za rok po dobu pěti let od ukončení poskytování podpory přezkoumá důvody podle věty první a v případě jejich pominutí informace

o výzkumných datech zveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

§ 12a

Přístup k výzkumným datům

(1) Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě výzkumná data včetně výzkumných dat, která jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí, která nejsou chráněna podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17) nebo která jsou chráněna toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu64), jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na výzkumná data vytvořená nebo užitá ve výzkumu nebo vývoji podporovaných podle tohoto zákona, které byly hrazeny z veřejných prostředků a od ukončení poskytování podpory uplynulo nejméně 12 měsíců.

(2) Příjemce může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy by jím došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce.

(3) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu65), může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků.

(4) Příjemce poskytuje výzkumná data a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných výzkumných dat.

(5) V případě, že jsou výzkumná data již zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavce 1 uvedení odkazu na místo, kde jsou tato výzkumná data již zveřejněna.

64) § 88 až 94 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

65) Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 31

Práva a povinnosti při předání a poskytnutí údajů informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

(1) Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání údajů

o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací poskytovatelem a jejich zařazení do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací provozovatelem podle podmínek stanovených správcem v souladu s ustanovením § 30 odst. 3.

((2) Poskytovatel ve lhůtě nejméně 15 dnů před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích předá provozovateli údaje o této veřejné soutěži pro evidenci veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích. Do 50 dnů ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích předá poskytovatel provozovateli údaje

o vyhodnocení této veřejné soutěže. Postup při předání údajů o vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.

(3) Údaje o projektech a jejich výsledcích, o výzkumných datech, o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací, a o výsledcích výzkumných organizací dosažených s podporou, je příjemce povinen předat poskytovateli ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu s odstavci 4 až 6. Ve stejné formě a termínech může výzkumná organizace předat poskytovateli údaje o aktivitách výzkumné organizace podporovaných ze zahraničních zdrojů a svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech. Příjemce jednou za rok po dobu 5 let ode dne ukončení poskytování podpory zkontroluje aktuálnost údajů předaných poskytovateli a v případě, že došlo k jejich změně, provede jejich opravu. Postup při předání údajů o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a inovací, jejich výsledcích a výzkumných datech příjemcem poskytovateli upraví prováděcí právní předpis.

((4) Poskytovatel předá údaje o projektech nebo aktivitách výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly provozovateli do 50 kalendářních dnů

a) od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje a inovací zahájených v minulých letech a řešených v daném roce, nebo

b) ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje a inovací, nebo

c) ode dne schválení programu vládou nebo ode dne jeho posouzení Evropskou komisí, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti.

(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové údaje o řešených projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací provozovateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.

(6) Poskytovatel předá provozovateli údaje o výsledcích a o výzkumných datech výzkumných organizací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění a údajů o jejich ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“), nejpozději do 150 kalendářních dnů od počátku roku, obdobné údaje

o výsledcích projektů nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory, s výjimkou údajů o výsledcích projektů, jimž byla poskytnuta podpora podle § 3 odst. 2

písm. a), u nichž lhůta na předání provozovateli činí 730 dní. Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací i údaje o aktivitách výzkumné organizace podporovaných ze zahraničních zdrojů a dalších výsledcích výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech.

…

(12) Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací stanoví prováděcí právní předpis.

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 12a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na výzkumná data vytvořená nebo užitá

a) v projektu zpracovaném pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

b) na základě institucionální podpory poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.