Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor právo a podnikání
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor právo a podnikání
Katedra obchodního práva
Bakalářská práce
Franchisingové smlouvy v judikatuře a právní praxi
Franchising in court decisions and legal practice
Xxxx Xxxxxxx
Akademický rok 2012/2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Franchisingové smlouvy v judikatuře a právní praxi zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil
k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
Obsah
Úvod 3
1. Obecné vymezení pojmu franchising 4
1.1. Definice 4
1.2. Nejvýznamnější instituce franchisingu ve světě a v České republice 5
1.3. Současný stav franchisových systémů v České republice 6
2. Ekonomický pohled 8
2.1. Základní znaky z ekonomického hlediska 8
2.2. Ekonomické výhody a nevýhody franchisingu 10
2.2.1. Výhody a nevýhody pro franchisora a franchisanta 10
2.2.2. Reklama 12
2.2.3. Makroekonomické výhody a nevýhody franchisingu 12
3. Srovnání franchisingové smlouvy a obdobných nástrojů úpravy smluvních vztahů 14
3.1. Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví 14
3.2. Smlouva komisionářská 15
3.3. Smlouva o obchodním zastoupení 15
3.4. Smlouva o nájmu podniku 15
4. Právní povaha franchisingové smlouvy 17
4.1. Charakter inominátní smlouvy 17
4.2. Soutěžní právo ČR a EU 19
4.3. Další dotčená odvětví českého právního řádu 21
4.3.1. Obchodní právo 22
4.3.2. Občanské právo 22
4.3.3. Pracovní právo 22
4.4. Alternativní řešení sporů 23
5. Výběr z dostupné judikatury 24
5.1. Definice pojmu franchising – Vrchní soud v Praze 24
5.2. Posouzení franchisingové smlouvy jako smlouvy smíšené – Městský soud v Praze 27
5.3. Využití franchisingu v bankovnictví – vyjádření České národní banky 27
5.4. Ochrana hospodářské soutěže – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 29
5.5. Dohoda podléhající dle ÚOHS zákazu dohod narušující soutěž 31
5.6. Výsledky provedené analýzy dostupné judikatury 31
Závěr - zhodnocení funkčnosti franchisingových smluv v praxi 32
Zdroje 34
Úvod
Franchisingová smlouva se jako nástroj pro licencované podnikání těší v České republice1, ale i v okolních zemích neustále vzrůstající oblibě.2
Za krátký čas působení funkční a stabilizované tržní ekonomiky dochází k jejímu rozšiřování do stále více obchodních odvětví, což jistě pramení také z jisté volnosti – nebo lépe absence – konkrétní právní úpravy tohoto institutu. Přesto se v Česku mezi laickou veřejností jedná o relativně neznámé smluvní propojení podnikatelských subjektů, proto se domnívám, že je zde ještě značný prostor pro rozvoj tohoto - z hlediska ekonomických principů - jednoduchého systému, založeného z velké části naprosto pragmaticky na ekonomických motivačních pravidlech a delegování kontroly a odpovědnosti (oproti tradičnějším koncepcím). Franchising mne jako typ podnikání zajímá i z hlediska osobního rozvoje, jelikož se pohybuji v odvětví obchodu, ve kterém není tento praktický systém zatím příliš rozšířen, takže doufám, že se mi podaří naplnit nejen formální cíle bakalářské práce, ale odnést si z jejich formulování také konkrétní znalosti použitelné v praxi. Rád bych svou prací zaujal čtenáře, který se zajímá o oblast franchisingu, přesto však stále spíše proniká do dané problematiky, především v kontextu právní regulace této oblasti.
Jako cíl bakalářské práce bylo stanoveno nejprve analyzování franchisingu v obecné rovině – především z hlediska ekonomického, dále pak využití tohoto institutu v praxi ve srovnání s jinými – obdobnými – nástroji. Této oblasti jsem věnoval spíše menší část textu, jelikož je možno dohledat vyčerpávající množství informací v dostupné literatuře. Vzhledem k tomu, že dostupná literatura není zcela aktuální, pokusil jsem se rozvinout – především s ohledem na aktuální judikáty a názory odborné veřejnosti - další cíl práce, tedy vymezení právního režimu této smlouvy s důrazem na shrnutí dostupné judikatury a vyvození z ní plynoucích závěrů.
1 Xxxx Xxxxx, přednáška Franchising v České republice – čísla, fakta, analýzy, Franchise Meeting Point, 9. 3. 2013 Brno
2 Xxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxx, XxX., přednáška Výsledky aktuálního průzkumu franchisingového trhu na Slovensku, Franchise Meeting Point, 9. 3. 2013 Brno
1. Obecné vymezení pojmu franchising
1.1. Definice
Snad ve všech zdrojích, které se věnují franchisingu, je možné narazit na slova Xxxxxxxx Xxxxx, bývalého viceprezidenta Evropské franchisingové federace - přesto si je dovolím taktéž ocitovat, neboť se jedná o velmi výstižné definování důvodů vzniku a také principů fungování franchisingu: „Lepší je jednou řádně myslet a stokrát to uplatnit, než stokrát myslet a stokrát to uplatnit. ... Franchising je systém, ve kterém místo, aby sto drobných podnikatelů přemýšlelo o nejlepší formě podnikání, je pro ně výhodnější převzít již vymyšlenou a prověřenou formu ve franchisingovém systému." 3
Poskytovatel franchisingové licence - neboli franchisor - a příjemce - franchisant – spolu uzavírají franchisingovou smlouvu, která byla mj. formulována také judikátem Vrchního soudu v Praze – předmětem smlouvy je „poskytnutí výrobního nebo obchodního know-how a dalších průmyslových práv poskytovatelem příjemci za to, že příjemce výsledky svého podnikání uvede na trh.“4
Evropská franchisingová federace definuje franchising jako „určitou formu smluvní spolupráce mezi právně nezávislými podnikateli vytvořenou na základě rovnoprávnosti, kde na jedné stráně stojí franchisový podnikatel "franchisor" a na druhé straně jeden nebo více podnikatelů “franchisantů".“5
Je možno franchising dále dělit, a to dle vztahů ke třetím osobám na jednoduchý franchising, kdy franchisant má zákaz jakékoliv činnosti, která by mohla vézt k prozrazení informací o konceptu třetím osobám. Není tedy oprávněn poskytovat master-franchising, stav, kdy může vystupovat jako quazifranchisor (prostředník) a na - nejčastěji teritoriálně - vymezené lokalitě poskytovat třetím stranám, franchisantům, služby franchisora. V případě master-franchisingu je smluvní vztah mezi franchisorem a master-franchisantem spíše charakteru licenčního či mandátního smluvního ujednání, tato smlouva bývá označována také
3 Xxxxx, X. Systém, který přináší jistotu. Praha: Českomoravský PROFIT Speciál, 1993, č. 47, s. 7.
4 Rozhodnutí Vrchního soudu Praha ze dne 28. 4. 1998 sp. zn. 7 A 170/95. ASPI ID PJU380251CZ. In: ASPI [právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
5 The European Franchise Federation (EFF) [online]. 2013 [cit. 15. 2. 2013]. Dostupné z: xxxx://xxx- xxxxxxxxx.xxx xxxx://xxx.xxx-xxxxxxxxx.xxx/xxxx.xxx?xxxxxxxx0
jako master-franchisová smlouva.6 Určitou podskupinou mohou být označeny také tzv. rozvojové franchisingové smlouvy – díky nim může příjemce práva provozovat na určeném území více provozoven. Někdy bývá tento typ označen také jako oblastní franchising (area development). 7
1.2. Nejvýznamnější instituce franchisingu ve světě a v České republice
Mezi nejvýznamnější instituce z oblasti franchisingu patří především již zmíněná Evropská franchisingová federace (EFF), která vznikla 23. září 1972 - jedná se o subjekt zastřešující jednotlivá franchisingová sdružení z konkrétních států anebo franchisingové federace z celé Evropy i okolních zemí. Jako součást EFF působí také Právní komise, ve které jsou k dispozici vysoce kvalifikovaní odborníci specializovaní na otázky týkající se franchisingu.
Na celosvětové úrovni je také významnou institucí International Franchise Association (IFA), která byla založena již v roce 1960. Byť se jedná o organizaci s celosvětovým teritoriem působnosti, vzhledem ke vzniku a vývoji v USA je orientována spíše právě na trhy USA a Kanady. 8
Česká asociace franchisingu (ČAF) je nezisková profesní organizace sdružující na národní úrovni poskytovatele franchisingu – franchisory a také odborníky z oblasti práva a poradenství zaměřující se na problematiku franchisingu. ČAF vznikla v roce 1993 a jejími členy jsou jak velké a známé mezinárodní značky, tak i menší tuzemské franchisingové systémy. 9 Pro členy asociace nabízí některé výhody, jako je možnost bezplatně či za zvýhodněných podmínek se prezentovat na akcích asociace, účast na akcích pořádaných ve spolupráci s asociací a v neposlední řadě možnost prezentovat se veřejně jako řádný člen této asociace, což může přispět ke zvýšení důvěryhodnosti například pro potencionálního partnera.
6 Česká asociace franchisingu. *online+. 2013 *cit. 15. 2. 2013+. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx- xxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxx-x-xxxxx-xx-xxxxxxxxxxxx
7 Xxxxx, X.: Franchising (Možnost rozvoje této formy podnikání v ČR), Českomoravský Profit Speciál, 1995, č. 52, str. 7
8 International Franchise Association (IFA), [online]. 2013 [cit. 15. 2. 2013]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxxx.xxx/Xxxxxxxx/XXX-Xxxxxxxx00.xxxx
9 Česká asociace franchisingu. *online+. 2013 [cit. 15. 2. 2013] Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx-xxxxxxxxx.xx
1.3. Současný stav franchisových systémů v České republice
Ve vývoji franchisových systémů v České republice je možné zaznamenat vzrůstající tendenci, alespoň co se týká počtu zapojených systémů, jelikož přesná ekonomická data jednotlivé systémy nezveřejňují buď vůbec, nebo jen velmi okrajově. Konkrétní data je možno získat především z údajů poskytnutých Českou asociací franchisingu. Mezi roky 2003 a 2007 zaznamenala tato asociace vzrůst z 90 na 131 registrovaných systémů 10, v roce 2012 to bylo již téměř 200 funkčních franchisingových systémů. 11
Počet jednotlivých provozoven rostl v posledních letech dokonce ještě rychleji - z 3476 provozoven v roce 2010 jejich počet vzrostl na 4366 v roce 2011, což je nárůst o více než 25% během jednoho roku.
Celá třetina franchisových konceptů je v České republice provozována přes 10 let. Mezi nejstarší se řadí gastronomický gigant McDonald’s, obchody s kosmetikou Xxxx Xxxxxx a síť hobbymarketů OBI. Co do velikosti - posuzované dle počtu provozů – patřil k 31. 12. 2007 mezi největší systém společnosti Barum se svými 126 provozovnami - dnes disponuje síť, která změnila název na BestDrive a je součástí koncernu Continental AG, nárůst dokonce na 170 provozoven, z toho je 72 vlastních a 98 franchisových.12 Tyto data také potvrzují, že franchising je jako odbytový systém stále „v kurzu“ a i v posledních letech, které nebyly pro rozvoj jakéhokoliv podnikání zcela příznivé, je schopen se dále rozvíjet.
V současné době zároveň dochází ke stabilizaci poměru domácích a zahraničních franchisových konceptů – donedávna poměr osciloval okolo padesátiprocentní hranice, postupně by dle předpokladů mělo dojít k nárůstu podílu domácích franchisových provozoven až k hranici sedmdesáti procent, jak je obvyklé například v zemích západní Evropy.
„Obory, v nichž se podle České asociace franchisingu v Česku nejvíce prosazuje franchising: Gastronomie, Obchody s kosmetikou, Obchody s módou, Reality.“13
Nejvíce rozšířenou značkou, která má původ v České republice, je společnost Baťa, která je v současné době na 25. místě žebříčku 500 největších franchisových společností
10 Česká asociace franchisingu, Franchising v České republice, Česká asociace franchisingu 2008, 147 s. ISBN 9788025421369.
11 PROFIT system franchise services s.r.o. – informační portál Xxxxxxxxxxx.xx [online]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/0000/0000-xxxxxxxx-xxx-xxx-xxxxxxxxxxx-xxxxx/
12 ContiTrade Services s.r.o. – internetová prezentace společnosti [online]. 2013 [cit. 15. 2. 2013]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/
13 Internet Info, s.r.o., informační portál xxxxxxxxxx.xx [online]. 2013 [cit. 15. 2. 2013]. ISSN 1802-8012 Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxx-x-xxxxx-xxxxxxxxxxx/
Evropy - provozuje v 70 zemích světa přibližně 5000 franchisových provozoven 14, ale paradoxně žádnou z nich v České republice 15.
14 Franchise Direct, informační portál o franchisingu *online+. 2013 *cit. 15. 2. 2013+. Reg. No. 318848 Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxx000/xxxx/00/00/
15 PROFIT system franchise services s.r.o. – informační portál Xxxxxxxxxxx.xx [online]. 2013 [cit. 15. 2. 2013]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/0000/xxxxx-xxxxx-00-xxxxx/
2. Ekonomický pohled
Pro trendově smýšlející podnikatele se může v případě využití modelu spolupráce prostřednicvím franchisingu jednat o jednu z odbytově-prodejních variant, která jim může z pozice franchisorů otevřít moderní cestu k růstu znalosti značky, produktu či služby mezi odběrateli, navýšení počtu poboček a rozšíření sítě - přesto s nutností nižší vstupní investice než podobné metody úpravy vztahů - a jakožto franchisantům seberealizaci a vysokou jistotu úspěchu ve vlastním podnikání prostřednictvím jasně daného scénaře v podobě franchisingové smlouvy, který již byl – většinou nejednou - vyzkoušen.
2.1. Základní znaky z ekonomického hlediska
Pro definování popisné metody je vhodné určit také úhel, ze kterého budeme nazírat na ekonomickou problematiku: „Dle Nařízení EHS č. 4087/88 z 30. listopadu 1988 rozlišujeme franšízy podle předmětu „jako franšízy průmyslové, týkající se výroby zboží, franšízy distribuční, týkající se prodeje zboží a franšízy v oblasti služeb.“16
Na základě tohoto hojně využívaného členění se také výrazně liší jednotlivé typy podniků z hlediska ekonomické struktury, metod financování a jejich poměrů, kontrolních mechanismů a mnoha dalších vazeb a prvků rozložených mezi všechny strany tohoto komplexního vztahu. Pojetí třídění dle předmětu činností franchisových konceptů není však zcela ideálně vymezeno, byť je rámcově určeno také Kodexem etiky franchisingu. Východiskem může být také seznam znaků franchisingu, vypracovaných Německým franchisovým svazem:
1. Systém odbytu
- decentralizovaný odbyt
- právně samostatné území
2. Program činnosti
Systém franchisora (franchisový balík)
- vybavení podniku
- využívání ochranných práv
16 Xxxxxx, X., Xxxxx, X., Xxxxx, X. x xxx. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2010. 542 s. ISBN 9788074003370
- koncepce nákupu, odbytu a organizace
- další rozvoj systému
- aktivní podpora
Systém franchisanta
- pracovní složka
- kapitálová složka
- informační složka
3. Vertikálně - kooperativní organizace
- přísná organizace
- intenzivní spolupráce
- vertikální dělba práce
- systém kontroly
4. Jednotné vystupování
- jméno (ochranná známka)
- společná strategie
- jednotná image
5. Právní samostatnost
- podnikatelská iniciativa
- podnikání pod vlastním jménem a na vlastní náklady
6. Smluvní dlouhodobé vztahy
- dlouhodobá vzájemná spolupráce
- práva a povinnosti franchisora
- práva a povinnosti franchisanta
- regulace plateb
Jak je také z těchto zásad jasně patrné, jedná se o vertikální a dlouhodobý vztah dvou či více partnerů – franchisora a franchisanta, z nichž každý má jistá pravidla a program
činnosti, z něhož je možno přímo vyvozovat ekonomickou strukturu tohoto smluvního propojení. Na základě definování těchto znaků je možno vyvodit velké množství ekonomických faktorů, které mohou ovlivnit kvalitu spolupráce v podobě ekonomické výkonosti – ať už pro franchisora, či franchisanta.
Z ekonomického hlediska vzájemného postavení franchisora a franchisanta je velmi vhodné zmínit také společné cíle obou stran, mezi které patří zejména:
- výhodnější pozice na trhu,
- nižší náklady,
- reálnější finanční hospodaření,
- promyšlenější organizace řízení.17
2.2. Ekonomické výhody a nevýhody franchisingu
2.2.1. Výhody a nevýhody pro franchisora a franchisanta
Mezi významné ekonomické výhody pro franchisora patří možnost expanze s nižším vkladem kapitálu. Zároveň využívá regionální a prodejní zkušenosti franchisanta. Velmi často dochází k definování marketingové strategie na základě regionální akvizice - díky tomu je možné být spotřebitelům blízko, přestože by se v rámci velikosti dané oblasti nevyplatilo zde zřídit klasickou formu pobočky či jiné přímé formy obchodního zastoupení.
Na straně franchisanta se jedná především o výhody v podobě minimalizace rizik a nároků všeho druhu díky převzetí funkčního a vyzkoušeného konceptu a tím snížení rizika možných ztrát a také možnost dosáhnout vyššího výdělku a lepší optimalizace nákladů či zvýšená kreditní schopnost při jednání s bankovními domy.
Mezi nevýhody tohoto systému je možno zařadit také jistou byrokratickou složitost systému, zvláště v případě rozsáhlejších franchisingových systémů, což může způsobit vzrůst nákladů při koordinaci procesů na straně franchisora, a také značná fixovanost obchodního modelu, což často limituje franchisanta, mnohdy paradoxně. Může se jednat například o
17 Xxxxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx - Xxxxxxxxx pod cizím jménem, 2. vydání Praha: C. H. Xxxx, 2004. 190 s. ISBN 9788074001741.
vykonávání nestandartních kroků v rozporu s franchisingovou smlouvou, které by - vzhledem k měnícím se podmínkám trží ekonomiky - mohly být lepší či vhodnější ve srovnání s kroky, které jsou v souladu s pravidly stanovenými ve smlouvě. Je nicméně v zájmu franchisora, aby franchisingová smlouva byla schopna se těmto vlivům přizpůsobit a tím potlačila svoji rigidní formu, což bývá realizováno nejčastěji formou dodatků ke smlouvě či k provoznímu manuálu franchisy. Na straně franchisora je též možným rizikem nezodpovědné jednání franchisanta, které může v konečném důsledku způsobit poškození dobrého jména celé sítě a tím i negativní ekonomický dopad jak na franchisora, tak na ostatní franchisanty.
Vliv teritoriálního omezení franchisanta
Omezení území franchisanta z hlediska teritoriálního bývá standardně součástí především u distribučních modelů franchisingu, franchisant tedy sice má jistotu, že do jeho vymezeného regionu nevstoupí nikdo se stejnou nabídkou služeb, nicméně je nucen také akceptovat jisté omezení své samostatnosti a možnosti dosažení většího podílu na trhu, tedy ve smyslu nad rámec rozsahu definovaného ve franchisingové smlouvě – ve skutečnosti se jedná o segmentační kartelové dohody, jejichž úpravě se blíže věnuji v části práce obsahující ustanovení soutěžního práva v podkapitole 4.2. K problematice teritoriálního vymezení se vyjadřuje ve správním řízení také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jedním z posuzovaných hledisek je také faktor konkrétně vymezeného teritoria. Příčinou úvah v souvislosti s kartelovými dohodami bývá často také právo poskytovatele franchisy kontrolovat franchisanta, což ovšem přispívá k standardizované úrovni kvality a služeb v celé franchisingové síti.
Vstupní poplatek a další pravidelné poplatky
Příjemce franchisy je je povinnen platit franchisorovi v souvislosti s uzavřením franchisingové smlouvy poplatky, které se skládají především z jednorázového vstupního poplatku, dále průběžného poplatku, a také marketingového - reklamního příspěvku. Ve smlouvě bývá uvedeno také datum splatnosti jednotlivých poplatků – ať už pro vstupní poplatek, který je obvykle splatný při podpisu smlouvy, či pro průběžné poplatky, obvykle splatné měsíčně. Výše poplatků se velmi liší u konkrétních systémů – obecně se odvíjí od ceny know-how, charakteru území franchisanta a náročnosti jeho vyškolení. Z pohledu franchisora je vhodné při podpisu smlouvy zajistit řádné placení poplatků – toto je možno řešit složením
kauce započitatelné proti poplatkům, ideálně ve výši poplatků splatných během případné výpovědní doby smlouvy. Pokud se jedná o poplatky ve fixní výši, je možno také zvolit variantu kalendáře plateb ve formě notářského zápisu potvrzeného franchisantem, tedy přímo vykonatelného v případě nesplácení poplatků.
Vstupní poplatek je přímo spojen s podpisem smlouvy, poskytnutím know-how nejčastěji ve formě franchisingového manuálu a také poradenství při zahájení podnikání, tedy za počáteční služby franchisora. Průběžný poplatek – periodický - bývá zpravidla dělený na procentuální podíl na hrubém výnosu podniku a na pevně danou částku zahrnující odměnu franchisora za užívání práv. Marketingový příspěvek, označovaný často také jako příspěvek na reklamu, je určen na hrazení nákladů franchisora spojených s vytvořením a udržováním reklamních kampaní a materiálů, které bývají využity pro celou franchisingovou síť. Tento poplatek se zpravidla určuje jako procento z obratu či zisku franchisanta.
2.2.2. Reklama
Důležitou součástí smlouvy je koncepce reklamy a úprava know-how. Ve většině franchisingových smluv obecně platí, že reklama mezinárodní a národní je prováděna franchisorem. Franchisant provádí pouze místní, regionální reklamu a marketingové akce (průzkumy trhu) ve vlastní oblasti, což ovšem musí být plně v souladu s nadregionální reklamou franchisora. Nevýhodou pro franchisora je skutečnost, že nevhodná či nevkusná reklama prováděná v regionu franchisanta může oslabit pozici celého řetězce franchisora a negativně ovlivnit pověst franchisora, a naopak totéž nežádoucí chování ze strany franchisora může rovněž oslabit pozici franchisanta.
2.2.3. Makroekonomické výhody a nevýhody franchisingu
Mezi významnou část ekonomické stránky franchisingové dohody je nutno zařadit také makroekonomický pohled na problematiku franchisingu.
Makroekonomické výhody plynou z franchisingu jak pro tržní ekonomiku země, tak i pro společnost a spotřebitele.
Mezi nejvýznamnější patří především:
„tvorba nových samostatných a udržení stávajících podniků,
z toho vyplývající tvorba a udržení stávajících pracovních míst, urychlení restruktualizace hospodářství,
produktivnější a hospodárnější využití lidských a podnikových faktorů, jako je know-how, práce, kapitál a imobilie,
udržení a podpora středního podnikatelského stavu jako vyrovnávací síly vůči velkopodnikatelům, příp. koncernům,
zdůraznění prvků kvality a spolupráce v oblasti konkurence, franchising garantuje spotřebitelům blízkost služeb.“18
Velkým problémem z hlediska makroekonomických rizik se může jevit riziko monopolizace trhu z hlediska ochrany hospodářské soutěže, nebo chceme-li rizika vzniku kartelových dohod. K posouzení tohoto je potřeba přistupovat prozkoumáním každého konkrétního případu s pomocí ustanovení § 44 a násl. o nekalé soutěži zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“) a především zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, tedy norem práva kartelového, jež je podrobněji zmíněno v části 4.2. této práce. Účelem tohoto zákona je ochrana hospodářské soutěže, která však paradoxně není zákonem přesně definována. Důsledky posuzování je možno dohledat také v dostupných judikátech – ať už v podobě mimosoudních rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či rozsudků soudů různých instancí – v práci se jim blíže věnuji v části páté.
Mezi problémové body franchisingové smlouvy z hlediska kartelového práva můžeme zařadit také hlediska omezení cenotvorby, portfolia sortimentu, omezení klientů či území.
Přesné ceny si v dané oblasti franchisant stanovuje zpravidla sám, franchisor má však zpracovány konkrétní cenové hladiny zboží, služeb či technologií a tím je schopen cenově regulovat možnosti příjemce.
Častý je tlak franchisanta na poskytovatele franchisy kvůli prosazování zájmu na prodeji také jiného sortimentu neposkytnutého franchisorem, což bývá řešeno ustanovením o možnosti prodeje určitého procenta dalšího sorti
3. Srovnání franchisingové smlouvy a obdobných nástrojů úpravy smluvních vztahů
Vzhledem k existenci obdobných systémů, které je možno na první pohled považovat za shodné či velmi podobné franchisingové smlouvě, provedu v této části práce srovnání s nejčastějšími smluvními systémy, jejichž prostřednictvím je možno dosáhnout obdobných výsledků, a především se pokusím formulovat jejich odlišnosti od smlouvy franchisingové. V této souvislosti se jedná především o ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.19
3.1. Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví
§ 508 a násl. Obchodního zákoníku
Zde upravená licenční smlouva je typem smlouvy blíže konkretizované – nikoliv pro celou oblast duševního vlastnictví, ale jen pro oblast práv k předmětům průmyslového duševního vlastnictví. Jedná se pouze o základní úpravu, konkrétní rozsah výkonu práva a povinnosti si účastníci specifikují sami, včetně území, které může na základě tzv. teritoriálního principu zabírat i území více států – pak je nutno aplikovat právní předpisy všech dotčených států.20
„Na rozdíl od licenční smlouvy jsou předmětem franchisingové smlouvy nejen průmyslová práva, ale i právo prodávat určité zboží a/nebo poskytovat určité služby a/nebo technologie pod obchodní firmou (jménem), obchodní známkou, image a goodwill franchisora, právo používat obchodní a organizační koncept franchisora, právo používat know-how, jakož i další výrobní postupy.“21 Franchisingová smlouva jde tedy nad rámec smlouvy licenční, která se mnohdy stává její součástí. Svým charakterem jsou si smlouva licenční a franchisingová velmi podobné. Licenční smlouva má také, odlišně od franchisingové smlouvy, obligatorně danou písemnou formu.
19 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 1. 2013+.
20 Xxxxxxx, Xxxx a kol. Komentář k Zákonu Obchodní zákoník (513/1991 Sb.), ASPI ID KO513_1991CZ In: ASPI
*právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
3.2. Smlouva komisionářská
§ 577 a násl. Obchodního zákoníku
Mezi zásadní rozdíly mezi franchisingovou smlouvou a komisionářským systémem patří především rozdílná doba, na kterou je vztah koncipován – u komisionářské smlouvy dochází mezi komitentem a komisionářem ke krátkodobému vztahu – a také v omezení některých prvků u franchisingu běžných – využití ochranné známky, firmy podnikatele, know- how či kontrolního práva komitenta.
Pro komisionářskou smlouvu je charakteristické, že komisionář uskutečňuje právní úkony na účet komitenta, ale pod svým jménem. Jedná se o takzvané nepřímé zastoupení. Mezi komitentem a osobou, vůči níž komisionář v rámci plnění svého závazku jedná, nevznikají žádná práva ani povinosti. 22 Franchisant naopak jedná se zákazníky vlastním jménem a na vlastní účet.
3.3. Smlouva o obchodním zastoupení
§ 652 a násl. Obchodního zákoníku
Jedná se o rozšířený systém kooperace podnikatelů, předmětem smlouvy o obchodním zastoupení je dlouhodobý závazek obchodního zástupce vyvíjet pro zastoupeného určitou činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv. Obchodní zástupce na rozdíl od franchisanta nevystupuje vlastním jménem a smlouvy neuzavírá na svůj účet. Chybí mu tak podnikatelská samostatnost při uzavírání smluv, nenese obchodní riziko a jeho kapitálový vklad je nízký. 23
3.4. Smlouva o nájmu podniku
§ 488b a násl. Obchodního zákoníku
Za obdobný typ smluvní úpravy je možno považovat také smlouvu o nájmu podniku. Je zde však několik významných rozdílů – jedním z nich je také forma, neboť smlouva o nájmu podniku má danou formu písemnou. Mezi významnější odlišnosti však patří především to, že v tomto typu smluvního ujednání se pronajímatel zavazuje nájemci přenechat podnik, aby jej
22 Xxxxxxx, Xxxx a kol. Komentář k Zákonu Obchodní zákoník (513/1991 Sb.), ASPI ID KO513_1991CZ In: ASPI
*právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
23 Xxxxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx - Xxxxxxxxx pod cizím jménem, 2. vydání Praha: C. H. Xxxx, 2004. 190 s. ISBN 9788074001741.
samostatně provozoval a řídil. Velmi důležité je také to, že nájemce provozuje pronajatý podnik pod svou firmou – nelze použít firmu pronajímatele. Obdobně jako u smlouvy franchisingové může dojít k oprávnění nájemce k využití označení či know-how, nedochází však k žádné regulaci metody prodeje, cenotvorby či územního omezení – na rozdíl od franchisingové smlouvy.
4. Právní povaha franchisingové smlouvy
Xxxxxxxxxxxxxx smlouva je uzavírána mezi podnikatelskými subjekty za účelem podnikání. Zpravidla se jedná o subjekty dva, jejichž vztahy jsou upraveny obecnou právní úpravou vztahů mezi podnikateli. První z nich, franchisor – poskytovatel franchisy – poskytne druhému podnikateli – franchisantovi, příjemci franchisy – „balík“, jehož součástí bývá právo k používání ochranné známky, obchodní značka, označení zboží, obchodní jméno, know-how, patenty atd. - pravidla bývá označován jako zmíněný franchisový balík. Prakticky obsahuje obchodní metodu – návod – k podnikání, za kterou franchisorovi náleží předem stanovená odměna. V tomto kontextu jsou velmi důležité také předpisy týkající se práva duševního vlastnictví, samozřejmě kromě nejvíce důležitých oblastí – práva obchodního a práva soutěžního. Franchisingová smlouva je svým charakterem velmi blízká smlouvě kombinovaného typu, nese v sobě tedy znaky mnoha jiných smluv a může tak zasahovat také do mnoha dalších právních odvětví. Přesto se dle dosavadního vnímání jednoznačně jedná o smlouvu inominátní ve smyslu §269 odst. 2 obchodního zákoníku.
4.1. Charakter inominátní smlouvy
Franchisingová smlouva splňuje dle současné právní úpravy charakter smlouvy inominátní – nepojmenované – je možno ji tedy označit jako smlouvu sui generis.
Dle §269 odst. 2 obchodního zákoníku, Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako konkrétní typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřená není. Není tedy dána konkrétní forma smlouvy, byť v drtivé většině případů bude mít tato smlouva s ohledem na skutečnost, že se jedná o složitý obchodní vztah a zpravidla zasahuje do několika právních odvětví, formu písemnou - je zde třeba přesně specifikovat práva a povinnosti stran.
„Z pohledu právníka je franchising v prvé řadě pojem marketingový, nikoliv právní: jak v našem zákonodárství, tak i jinde ve světě není upraven (vzhledem ke své rozmanitosti) jako samostatný smluvní typ. Jeho vymezení v právní vědě většinou vychází z judikatury a právních pramenů zabývajících se okrajovými aspekty franchisingu, zejména z hlediska ochrany
hospodářské soutěže, či ochrany franchisanta jako slabšího partnera zmíněného vztahu a z definic vypracovaných národními franchisingovými organizacemi.“ 24
Je možno v literatuře narazit na otázku, zda může být franchisingová smlouva uzavřena dle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„občanský zákoník“) – odpovídá na ní Xxxxx: „v takovém případě by již dotčená smlouva nevykazovala znaky franchisingu, poněvadž za franchising je obecně považována nepojmenovaná smlouva právě se shora uvedenou charakteristikou, která je uzavřena mezi podnikateli a za účelem podnikání. Nešlo by tedy hovořit o franchisingu.“25
Jedním ze základních východisek definice charakterických prvků franchisingové smlouvy je také Evropský kodex etiky franchisingu, jehož autorem je Evropská franchisingová federace. 26 Tento kodex vyjmenovává základní body, které by každá franchisingová smlouva měla obsahovat. Jedná se především o seznam práv a povinností franchisora (poskytovatele) a franchisanta (příjemce), přesný popis zboží či služeb, které jsou k dispozici franchisantovi, platební podmínky, ustanovení o délce trvání smlouvy a o možnostech prodloužení smlouvy, podmínky možného převodu práv franchisanta a možnostech předkupního práva franchisora,
o možnosti využití identifikačních znaků franchisora (loga, jméno firmy, ochranné známky) a konečně ustanovení týkající se možného ukončení smlouvy.
Je však důležité připomenout, že se nejedná o normativní akt, jeho dodržování tedy nelze žádnými právními prostředky vynutit.
Dle Nařízení EHS č. 4087/88 rozlišujeme franšízy podle předmětu jako: franšízy průmyslové, týkající se výroby zboží, franšízy distribuční, týkající se prodeje zboží a franšízy v oblasti služeb.“ 27 Na základě tohoto hojně využívaného členění se také liší jednotlivé typy vztahu podnikatelů – u některých dostačuje forma spolupráce na základě dodavatelsko- odběratelských smluv, v případě složitějších konceptů dochází ke kombinaci několika různých typů.
24 Xxxxxx, X., Xxxxx, K., Xxxxx, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2010. 542 s. ISBN 9788074003370
25 XXXXX, M. Vliv rekodifikace na franchisingovou smlouvu. Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT39139CZ. In:
ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR [cit. 15. 2. 2013].
26 PROFIT system franchise services s.r.o. – informační portál Xxxxxxxxxxx.xx *online+. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xxx-xxxxxxxxxxxx/0/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxx-xxxxxxxxxxxx/
27 Xxxxxx, X., Xxxxx, X., Xxxxx, X. x xxx. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2010. 542 s. ISBN 9788074003370
O přítomnosti některých znaků kogentně stanovených smluv, jako je licenční smlouva k průmyslovému vlastnictví, smlouva o zprostředkování prodeje věci či smlouva o obchodním zastoupení, nelze pochybovat. Velmi trefně se k tomuto vyjadřuje - částečně také v reakci na polemiku přesunu vztahů od inominátní smlouvy ke smlouvě smíšené - Xxxxx Xxxxx:
„Smlouva smíšená je taková dohoda, která obsahuje prvky několika typově upravených smluv. Lze si tedy představit, že franchisingová smlouva v sobě nutně má prvky právě výše uvedených, nicméně na to, aby se tato smlouva obligatorně řídila zákonnými ustanoveními k těmto smlouvám, by minimálně měla být přesvědčivým způsobem vyložena judikaturou, a touto též konstantně respektována. I zde však je otázka, zda by tímto judikatura nedotvářela právo, poněvadž je evidentní, že kdyby zákonodárce trval na úpravě smlouvy, tato by v novém občanském zákoníku byla jistě zahrnuta. Z uvedeného tak mám za to, že v současné době i za předpokladu platnosti nového občanského zákoníku nebude možné jednoznačně určit, zda se jedná o smíšenou smlouvu, a případně jaká ustanovení které konkrétní smlouvy bude ze zákona aplikovatelných na každou franchisingovou smlouvu. Z uvedeného je tak možné spíše dovodit, že zákonodárce ponechává na vůli účastníků franchisingové smlouvy, jaká práva a povinnosti mezi sebou sjednají, bez toho aniž by kogentně stanovil, které záležitosti musí taková smlouva nutně upravovat.“ 28
K posouzení charakteru smlouvy, která byla uzavřena jako franchisingová, se vyjádřil také Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 8. září 2010, 29 kde ji dle dikce § 491 odst. 1 občanského zákoníku posoudil jako kombinaci smlouvy komisionářské a smlouvy nájemní, tedy právě jako smlouvu smíšenou, byť byla uzavřena jako franchisingová. Tento judikát je konkrétně zmíněn také v páté části práce.
4.2. Soutěžní právo ČR a EU
V České republice se mezi významné metody regulace řadí především ustanovení § 44 a násl. obchodního zákoníku o nekalé soutěži a zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, který nabyl účinnosti 1. července 2001. Jedním z účelů jeho přijetí bylo
28 Xxxxx, Xxxxx. Franchisingová smlouva perspektivou některých institutů práva duševního vlastnictví. Právní fórum. 2012, Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT42169CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx
Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
29 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2010, č. j. 69 Co 298/2010-210, ASPI ID PJU38251CZ. In:
ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
dosažení legislativní slučitelnosti s právem EU, konkrétně se soutěžním právem (dohody narušující soutěž, dominantní postavení a jeho zneužívání a kontrola spojování soutěžitelů).
Ve vztahu franchisingové smlouvy a práva EU z hlediska jejich posuzování jakožto dohod narušujících soutěž a také dle již zmíněného §3 a následujících zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, tedy protizákonných kartelových dohod, poskytuje zákon České republiky i EU jisté výjimky.
V minulosti došlo ke změně vztahu franchisingu a soutěžního práva EU, neboť vydáním Nařízení komise č. 2790/1999 ze dne 22. 12. 1999 byly franchisingové smlouvy vyňaty (tzv. blokovou výjimkou) z působnosti článku 85 odst. 3 Smlouvy o založení EHS, sjednané v Římě dne 25. března 1957 (dále jen "Římská smlouva") o dohodách omezujících soutěž a tím byl také částečně omezen možný dopad později přijatého zákona o ochraně hospodářské soutěže.
„Vztah mezi čl. 85 odst. 1 Římské smlouvy a franchisingovou smlouvou byl poprvé formulován v rozhodnutí Soudního dvora ve věci Pronuptia de Paris versus Schillgalis. Soudní dvůr zde rozhodoval o předběžné otázce vznesené německým soudem. Tento soud rozhodoval spor mezi paní Xxxxxxxxxxxxxxx, příjemkyní franchisy pro prodej svatebních šatů a doplňků v oblastech Hamburku, Oldenburku a Hannoveru, a podnikem Pronuptia, poskytovatelem franchisy. Paní Xxxxxxxxxxxxxx se snažila vyhnout povinnosti platit průběžné franchisingové poplatky a poukazovala na neplatnost franchisingové smlouvy z důvodu jejího rozporu s čl. 85 odst. 1 Římské smlouvy.
Soudní dvůr ve svém rozhodnutí judikoval, že franchisingová smlouva jako taková není omezením soutěže, a uznal, že závazky obsažené ve smlouvě, jejichž cílem je podpora základních rysů franchisingové smlouvy, nespadají pod ustanovení čl. 85 odst. 1 Římské smlouvy. Nicméně, v témže rozhodnutí Soudní dvůr stanovil, že určité klauzule, které mohou vést k rozdělení trhů nebo omezení svobody při určování prodejních cen, spadají do rámce čl. 85 odst. 1 Římské smlouvy a mohou být považovány za platné pouze na základě individuální výjimky udělené podle čl. 85 odst. 3 Římské smlouvy.“30
Franchisingové smlouvy, které by byly v rozporu s článkem 85 odst. 1 Římské smlouvy, by musely být oznamovány a předkládány Komisi Evropské unie. Z důvodů časové a finanční
30 Xxxxxxxx, Xxxx. Franchising z pohledu hospodářské soutěže. Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT7871CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
náročnosti celého procesu udělila Komise ujednáním o franchisingu zmíněnou blokovou výjimku.
Již v předchozí části práce bylo zmíněno, že prvotní dohled nad franchisingovými dohodami podnikatelských subjektů – již ve fázi jejich vzniku – vykonává v České republice Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jelikož je možné se domnívat, že by vertikální vztah dvou subjektů mohl ovlivňovat hospodářskou soutěž. Je důležité uvézt, že o tom, zda bude franchisingová smlouva posouzena Úřadem, rozhodují samotné subjekty, jež ji mezi sebou uzavírají – současná právní úprava nijak neupravuje povinnost stran předkládat franchisingovou smlouvu ke schválení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se poté vyjadřuje ve správním řízení, kdy zpravidla dochází k schválení dohody mezi stranami. K tomuto tématu se práce blíže věnuje v samostatné kapitole na příkladech konkrétních judikátů.
V právu Evropské unie je možno narazit na nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne
20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě, které povoluje tyto dohody 31, jestliže dochází k lepší hospodářské účinnosti tím, že se zjednodušší koordinace a optimalizuje se úroveň prodeje a investic mezi zúčastněnými podniky. Je zde ovšem důležité zmínit, že
„franchisingová smlouva bude spadat do věcné působnosti této výjimky jen tehdy, nebude-li jejím primárním předmětem poskytnutí práv k duševnímu vlastnictví, ale spíše úprava podmínek, za kterých mohou strany dohody nakupovat, prodávat nebo dále prodávat určité zboží nebo služby.“ 32
4.3. Další dotčená odvětví českého právního řádu
Franchising se ovšem často dotýká nejen práva soutěžního, ale i práva občanského, obchodního, pracovního, obecněji práva nehmotných statků - nebo chceme-li přesněji práva duševního vlastnictví - a práva živnostenského.
31 Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě, které povoluje tyto dohody *cit. 15.
2. 2013]. Dostupné z: xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx/XX/XX/0000_000.xxx
32 Xxxxx, X. Xxxxxxxxx a distribuční dohody. Teorie a praxe. 1. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 305 s., 2009, ISBN 9788074001369.
4.3.1. Obchodní právo
Jedním ze základních principů franchisingu je právo franchisanta používat obchodní firmu franchisora (tedy název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti), zároveň je však franchisant zpravidla povinnen vystupovat v běžném obchodním styku jako samostatný podnikatel. V souvislosti s obchodním právem je taktéž důležitý prvek práva k obchodnímu tajemství. Jedná se především o zmocnění franchisanta k nakládání a užití obchodního tajemství franchisora.
Pro franchisingovou smlouvu je velmi důležité také z hlediska části třetí obchodního zákoníku, tedy obchodních závazkových vztahů – především v souvislosti se vznikem, zánikem a změnou závazků a jejich zajištěním. 33
4.3.2. Občanské právo
Asi jednou z nejvýznamnějších událostí poslední doby je v oblasti občanského práva schválení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník34, (dále jen „nový občanský zákoník“) který vstupuje v platnost 1. 1. 2014 a dotýká se také oblasti franchisingových smluv. K důsledkům rekodifikace občanského zákoníku na franchisingové smlouvy se v publikacích konkrétně vyjadřuje soudce Okresního soudu v Teplicích35 Xxx. Xxxxxx Xxxxx, podle kterého nový občanský zákoník umožní přesnější, a tím i kvalitnější ochranu smluvních stran franchisingové smlouvy, protože lépe reflektuje požadavky aktuální podnikatelské praxe, jelikož dosavadní právní úprava mnohdy vedla ke smluvním ujednáním až na hranici zákona. Xxxxx zároveň usuzuje, že dojde vzhledem k přesnější specifikaci vztahů k posunu od inominátní smlouvy ke smlouvě smíšené.36
4.3.3. Pracovní právo
Na poli pracovního práva se franchising pohybuje především v oblasti vztahu zaměstnavatele - franchisanta - k jeho zaměstnancům. Zde se vychází především z ustanovení
33 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 1. 2013+.
34 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 1. 2013+.
35 LinkedIn Corporation, profesní profil uživatele Xxxxxx Xxxxx [online]. 2013 [cit. 15. 3. 2013]. Dostupné z: xxxx://xx.xxxxxxxx.xxx/xxx/xxxxxx-xx%X0%X0xx/00/000/000
36 XXXXX, M. Vliv rekodifikace na franchisingovou smlouvu. Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT39139CZ. In:
ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění 37. Důležitou částí pracovněprávních vztahů jsou školení nastupujících zaměstnanců, díky kterým je možno udržovat standard služeb požadovaný franchisingovou smlouvou. Neméně důležitým prvkem je ujednání o ochraně všech znaků franchisového systému, například know-how, image či systémové a procesní prvky daného franchisového konceptu tak, aby nemohly být v průběhu pracovního poměru, nebo jeho skončení (v dané lhůtě) zaměstnancem zneužity.
4.4. Alternativní řešení sporů
Ujednání vztahující se k řešení sporů mezi stranami je velmi významnou částí franchisingové smlouvy - zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a výkonu rozhodčích nálezů, zavedl institut tzv. rozhodčí smlouvy, jež lze uzavřít formou smlouvy o rozhodci či rozhodčí doložkou. Je také důležité stanovit si rozhodné právo v případě, že účastnici franchisového vztahu jsou z odlišných zemí.
37 Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 1. 2013+.
5. Výběr z dostupné judikatury
5.1. Definice pojmu franchising – Vrchní soud v Praze
Pravděpodobně nejvýznamějším judikátem, který do značné míry precizuje franchisingovou smlouvu, je rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 1998, č. j. SJS 725/2000, sp. zn. 7 A 170/9538, který se vyjadřuje k pojmu franchising a provádí jak výklad samotného pojmu franchising, tak i mimo jiné popis charakteru vztahů mezi franchisorem a franchisantem. Jedná se zároveň o první rozhodnutí českého soudu, které se vyjadřuje přímo k problematice franchisingu. Rozhodnutí bylo vydáno v rámci řízení pro přezkum správního rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že se jedná o přelomový judikát vztahující se k dané problematice, dovolím si citovat celou související část.
„Franchising jako forma podnikání není současnou právní úpravou (ani českou, ani v jiných evropských zemích) výslovně upraven a definován. Xxxxxxxxxxxxxxx smlouvu by bylo nutno mít za innominátní smlouvu ve smyslu § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, a ani taková smlouva by svými ustanoveními nesměla odporovat zákonům nebo je obcházet. Předmětem franchisingové smlouvy je poskytnutí výrobního nebo obchodního know-how a dalších průmyslových práv poskytovatelem příjemci za to, že příjemce výsledky svého podnikání uvede na trh. Obě smluvní strany se stávají partnery, jde o vertikální dlouhodobý vztah, přinášející oběma zisk a vyvážené výhody. Příjemce podniká pod jménem poskytovatele zavedeným na trhu a s jeho pomocí, získává právo užívat jeho ochrannou známku, image, zkušenosti. Poskytnutá licence příjemce opravňuje k provozování vlastního podniku na základě ověřeného podnikatelského konceptu poskytovatele, jeho know-how a pod jeho jménem. Poskytovateli pak náleží jednorázový poplatek za poskytnutí licence a průběžný franchisingový poplatek z měsíčního obratu (nebo z čisté tržby, hrubých výnosů apod.), stanovený procentuálně. Podnikatelská suverenita příjemce franchisy je omezena smluvně založenou povinností užívat komplexní návod k podnikání smlouvou poskytnutý a strpět kontrolu poskytovatele stran jeho plnění a stran správného vyúčtování poplatků a jejich placení, jeho výhodou naopak jako podnikatele začínajícího podniku je, že se zavádí pod známým jménem, známou značkou, dostává návod "jak na to", a je mu poskytnuta pomoc v
38 Rozhodnutí Vrchního soudu Praha ze dne 28. 4. 1998 sp. zn. 7 A 170/95. ASPI ID PJU380251CZ. In: ASPI
*právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR.
rámci školení, a to i stran vedení účetnictví, zajištěna je reklama. Smlouva sama obsahuje prvky různých smluvních typů (např. licenční smlouvu, nájemní smlouvu, smlouvu o použití know-how). Práva a povinnosti partnerů jsou v korelaci, jde o vyvážený stav, a to i stran platebních podmínek. Jde zásadně o vztah samostatných podnikatelů, podnikatelská samostatnost příjemce je omezena smlouvou toliko co do užití jména poskytovatele a přijatého konceptu provozování určité činnosti (prodeje určitých výrobků, poskytování služeb), jde však o podnikání na vlastní odpovědnost a riziko. Součástí smlouvy mohou být i sjednané všeobecné obchodní podmínky ohledně dodávek zboží a výrobků od poskytovatele. Stran dodávek zboží, které si smluvně poskytovatel vymínil příjemci dodávat s tím, že je bude uvádět na trh, a to podle přijímaného konceptu, je mezi smluvními stranami dodavatelsko- odběratelský vztah. V daném případě smlouvy o pronájmu a provozu čerpacích stanic základní atributy franchisingu nenesou, a to především co do obsahové náplně vzájemně vymezených práv a povinností. Podle čl. 2 smlouvy (vzorové smlouvy předložené se spisem), nazvaného "Provoz ČS" stanoví nájemci minimální dobu provozu (v některých smlouvách výslovnou dobu, a to i jako nepřetržitou). Pokud jde o prodej pohonných látek, plyne ze smlouvy jednoznačně, že jej nájemce neprovádí na vlastní odpovědnost, tyto nejsou jeho zbožím, ale až do okamžiku prodeje maloodběratelům jsou vlastnictvím B., a. s., která rovněž stran pohonných látek určuje cenu. Ohledně pohonných hmot tedy mezi žalobcem a nájemci není založen dodavatelsko-odběratelský vztah, nájemce se při stanovení ceny nepohybuje toliko v rámci stanovené cenové hladiny (jak je tomu u příjemců franchisee), ale toto závazné určení ceny omezuje hospodářskou soutěž. V souvislosti s prodejem pohonných látek ve vlastnictví žalobce prostřednictvím nájemce (který je toliko prodavačem, nikoli podnikatelem), je upraven i denní odvod tržeb z prodaných PHL přímo na účet B., a. s., přičemž nájemce si z tohoto odčítá provizi. V návaznosti na to jsou pak stanoveny i povinnosti nájemce stran jiného stanoveného a závazného sortimentu zboží, kdy za prodej zboží mimo PHL je stanoven pro žalobce podíl na tržbách. Obdobně jako u PHL je tomu i u prodeje vybraného a průzkumového zboží mimo PHL (čl. 2 bod 7). Nájemce je rovněž povinen zapojit se do jednotného účetního systému žalobce, musí provádět denní vyúčtování prodejů u ČS na předepsaném formuláři, k poslednímu dni měsíce vypracovat měsíční vyúčtování ČS (rekapitulaci) atd.
Na rozdíl od příjemce franchisee, kdy kontrola poskytovatele vychází z informací poskytnutých příjemcem o jeho hrubém výnosu, účtu zisků a ztrát, popř. kapitálových výdajů, týkajících se jím vedeného samostatného podniku (byť dle vzorového systému), je danou
smlouvou nájemce napojen na účetní systém žalobce každodenně a přímo. Vede tak denní vyúčtování tržeb pro B., a. s. za zboží její, které prodává jejím jménem na její účet a za zboží vlastní, které prodává jejím jménem na vlastní účet, a dále vlastní vyúčtování svých tržeb. Průběžný franchisingový poplatek bývá stanoven - vzhledem k samostatnému postavení partnera, procentuální sazbou z jeho měsíčního obratu, čistých tržeb apod., nikoli tak, jak je tomu ve smlouvě žalobce s nájemcem, tj. že naopak nájemci přísluší z prodeje PHL provize. Obdobně základní atribut vlastní odpovědnosti podnikatele nesplňují i ujednání o reklamaci zboží a služeb, když nájemce je povinen dodržovat reklamační řád žalobce.
V korelaci s povinnostmi nájemce plynou žalobci oprávnění jdoucí nad rámec kontroly dodržování franchisingovou smlouvou předaného podnikatelského konceptu, udržování úrovně poskytování služeb a ochrany průmyslových práv, když smlouvou je vyhrazeno i právo žalobce provádět inventury PHL v nádržích. Soud proto dospěl k závěru, že ani posléze uplatněná námitka nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť smlouva uzavřená mezi žalobcem a nájemci není v základu franchisingovou smlouvou, když čl. 2 smlouvy staví strany do takového postavení, že vztah není možno označit za partnerský vztah dvou nezávislých podnikatelů.“39
V první části odůvodnění nejprve soud provedl svůj výklad pojmu franchising. Následně provedl rozbor posuzované smlouvy na základě výkladu pojmu. Poté soud dospěl k závěru, že smlouva posuzovaná v předmětném řízení není franchisingovou smlouvou. V tomto případě soud velmi dobře nahradil chybějící zákonnou regulaci a definoval pojmové vymezení tohoto nástroje. Došlo zde také k popsání vztahů mezi subjekty, které je možno dohledat v odborné literatuře a také v předchozích kapitolách této práce. Soud definoval franchisingový vztah jako vertikální, dlouhodobý a úplatný s významným prvkem kontroly a pomoci franchisora, nicméně stále v postavení dvou nezávislých podnikatelů. Zároveň uvedl, že samotná franchisingová smlouva je kombinací různých smluvních typů a na vztahy dopadají také normy z oblasti práva duševního vlastnictví a z oblasti hospodářské soutěže.
39 Rozhodnutí Vrchního soudu Praha ze dne 28. 4. 1998 sp. zn. 7 A 170/95. ASPI ID PJU380251CZ. In: ASPI
*právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
5.2. Posouzení franchisingové smlouvy jako smlouvy smíšené – rozsudek Městského soudu v Praze
Další možnou situací související s problematikou franchisové smlouvy, která sice nebyla předmětem sporu a ani pravděpodobně nijak neovlivnila jeho výsledek, je možno nalézt v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2010, č. j. 69 Co 298/2010-210 40. V tomto sporu se primárně jednalo o způsob přijetí návrhu na uzavření smlouvy a to tak, aby nevzbuzoval pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit (zda svým jednáním jednoznačně stvrdil přijetí návrhu).
„Mezi žalobcem jako provozovatelem a žalovanou byla dne 13. září 2004 uzavřena smlouva označená jako franchising - smlouva o provozování čerpací stanice, jejímž předmětem byl pronájem této čerpací stanice a v níž bylo mimo jiné ujednáno, že žalobce bude pod firmou a znaky Agipu provádět na svůj účet maloobchodní prodej maziv a ostatního zboží Agipu, jejich skladování a ostatní s tím související činnosti.
Odvolací soud smlouvu o provozu čerpací stanice posoudil jako smlouvu smíšenou ve smyslu ustanovení § 491 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen "obč. zák."), neboť obsahuje prvky smlouvy nájemní podle ustanovení § 663 a násl. obč. zák. a smlouvy komisionářské podle ustanovení § 577 a násl. obchodního zákoníku (dále jen "obch. zák.").“
Proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo následně podáno dovolání k Nejvyššímu soudu, který věc na základě rozsudku ze dne 10. 5. 2012 (Rc) 32 Cdo 421/201141 vrátil odvolacímu soudu – Městskému soudu v Praze. Bohužel se smlouvu, která byla uzavřena 13.
9. 2004 mezi žalobcem a žalovanou a je předmětem našeho zájmu, nepodařilo pro ilustraci dohledat.
5.3. Využití franchisingu v bankovnictví – vyjádření České národní banky
Přestože následující text není přímo judikátem, jedná se o vyjádření České národní banky (dále jen „ČNB“) – vlivné veřejnoprávní instituce, která mimo jiné reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a též postihuje případné nedodržování stanovených pravidel. Toto vyjádření ze
40 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2010, č. j. 69 Co 298/2010-210, ASPI ID PJU38251CZ. In:
ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
41 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 5. 2012, č.j.: 32 Cdo 421/2011. *online+. Dostupné z xxxx://xxx.xxxxx.xx/Xxxxxxxxxx/xxxxxxxxxx_xx.xxx/XxxXxxxxx/000X0000X0X0000XX0000X0X00000XX0?xxxx Document
dne 2. 2. 2011 se týká provozování franchisingu v bankovním sektoru – odpovídá na dotaz, zda mohou banky využívat při svém podnikání tento systém.
„Model podnikání obecně označovaný jako franšíza předpisy v oblasti bankovnictví nevylučují. Je však třeba upozornit, že obvyklé pojetí franšízy předpokládá, že její poskytovatel poskytne know how a obchodní známku, které příjemce franšízy využívá při svém podnikání na vlastní účet a vlastní odpovědnost. Pro výkon bankovních činností - tj. přijímání vkladů od veřejnosti na vlastní účet - touto formou by byla nezbytná bankovní licence pro každého
„majitele franšízy“, což není praktické a na trhu se tento model nevyskytuje.
Pojem franšíza se v bankovnictví používá nejčastěji ve významu zajištění, resp. doplnění distribuční sítě banky, např. provozu jednotlivých obchodních míst (příp. tzv.
„fanšízinkových kiosků“). Příjemce franšízy v takových případech jménem a na účet banky zajišťuje např. převzetí žádosti o zřízení účtu, platebního příkazu, sjednání úvěru nebo stavebního spoření nebo přijetí peněžních prostředků a navazující komunikaci s klienty banky, případně i další činnosti, včetně činností souvisejících s již existujícím smluvním vztahem mezi bankou a jejím klientem, např. správu přijatého zajištění či vymáhání pohledávek.
Takový model podnikání vykazuje znaky tzv. outsourcingu. Podmínky, za kterých může některou činnost banky zajišťovat jiná osoba, včetně souvisejících informačních povinností vůči České národní bance, jsou konkretizovány zejména v § 11 ve spojení s § 9 a § 216 vyhlášky (Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, pozn. autora).“ 42
Zároveň ČNB jedním dechem dodává, že se nejedná o normativní akt, takže například soud může zaujmout jiné stanovisko, ale ČNB se bude při výkonu dohledu nad finančním trhem pohybovat v mezích odpovědi, bude-li to možné.
Za povšimnutí stojí i využívání slova franšízing, tedy počeštěné verze pojmenování systému franchisingu a také srovnávání franchisingu s ousourcingem, potažmo odlišení jednoho ze základních prvků franchisingu – tedy postavení franchisanta, kdy podniká sám na vlastní účet a vlastní odpovědnost, které by ho v tomto případě nutilo být držitelem vlastní bankovní licence, ve srovnání s - v tomto případě jednodušším a využívanějším - outsourcingem.
42 Česká národní banka, Franšízing (franchising) v bankovnictví, vyjádření ze dne 2. 2. 2011, ASPI ID LIT39592CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
5.4. Ochrana hospodářské soutěže – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Především z důvodů ochrany hospodářské soutěže před rizikem monopolizace trhu – tedy již zmíněného makroekonomického rizika - je důležitou součástí „validace“ legitimnosti vzniklé franchisingové dohody mezi subjekty, což se děje prostřednictví Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“). Ten, na základě doručeného návrhu na zahájení správního řízení ve věci schválení dohody, posoudí charakter konkrétní smlouvy a její rizikovost z hlediska protisoutěžního jednání a následně, pokud dospěje k názoru, že dohoda nepovede k podstatnému omezení ani vyloučení hospodářské soutěže na daném trhu, tak dojde k jejímu schválení.
Rád bych ilustroval na konkrétním rozhodnutí ze dne 23. 5. 1999, č.j.: S 31/99-230 43
postup ÚOHS, byť není v rozsahových možnostech práce zde ponechat text celý.
ÚOHS po zahájení správního řízení nejprve přesně vymezil charakteristiku subjektů. Následně, pro posouzení možného dopadu uzavřené smlouvy na soutěžní prostředí se ÚOHS zabýval analýzou relevantního trhu, která je založena na samostatném posouzení tří aspektů - výrobkového, geografického a časového. V dalším kroku dojde k právnímu posouzení dané dohody včetně formulování definice franchisingu a jeho postavení vůči legislativě Evropské Unie:
„Úřad konstatuje, že podstatou franšízové smlouvy je licenční smlouva k právům průmyslového a duševního vlastnictví, vztahující se k obchodní značce, logu a know-how, zpravidla kombinovaná s omezením vztahujícím se na zásobování nebo nákup zboží.
Úřad konstatuje, že posuzovaná smlouva svým obsahem patří mezi tzv. franšízové smlouvy. Podle smlouvy je KORYNA - poskytovatel franšízy - na základě licenční smlouvy uživatelem ochranné známky KORYNA. Poskytovatel postupně vytváří obchodní systém, sestávající ze sítě právně samostatných podnikatelů (nabyvatelů licence), kteří prodávají výrobky a poskytují související služby. Předmětem posuzované smlouvy je právo prodávat výrobky na území města Jindřichův Hradec a blízkého okolí, používat při prodeji výrobku postupy a materiály stanovené poskytovatelem a přísně dodržovat úroveň prodeje. Dále je nabyvatel oprávněn a povinen používat při prodeji výrobků ochrannou známku, obchodní jméno, reklamní hesla apod. poskytovatele.
43 Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 5. 1999, č.j.: S 31/99-230[online]. Dostupné z xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxxx-0000.xxxx
Smlouva vykazuje znaky, které bývají součástí franšízových smluv. Smlouvy o franšíze obvykle obsahují určitá ustanovení, která jsou v rozporu se soutěžním právem. V legislativě Evropské Unie, která má se smlouvami o franšíze dlouhodobější zkušenosti, se pro tento typ smluv uplatňuje tzv. skupinové vynětí podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy o EHS. Ten vyjímá některé smlouvy z absolutního zákazu čl. 85 odst. 1. V případě franšízových dohod byla bloková výjimka pro tyto dohody udělena nařízením EHS č. 4087/88 Komise z 30. 11. 1988 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy o EHS na skupiny dohod o franšíze s platností od 1. 2. 1989. Také český zákon o ochraně hospodářské soutěže pamatuje v § 6a na obecné výjimky ze zákazu povolené vyhláškou úřadu. Úřad dosud žádnou skupinovou výjimku pro určité typy dohod nepovolil, proto danou franšízovou smlouvu posuzoval individuálně.“ 44
V další části rozhodnutí se ÚOHS vyjadřuje k riziku omezení hospodářské soutěže jako nízkému a naopak vyzdvihuje výhody plynoucí pro spotřebitele – pravidelnější zásobování, rychlejší a snadnější dostupnost zboží a zároveň jim nebrání sehnat zboží konkurujících výrobců. Za povšimnutí opět stojí využívání slova franšízing, tedy počeštěné verze.
„Na základě posouzení všech skutečností a podkladů dospěl úřad k závěru, že posuzovaná dohoda je dohodou, která má racionalizační charakter. Jedná se o dohodu mezi soutěžiteli, posuzovanou dle ustanovení § 3 odst. 4 písm. b) zákona, které zavádí režim pro posuzování dohod, které se týkají racionalizace hospodářské činnosti. Důvodem pro zavedení tohoto režimu je ta skutečnost, že omezení, jež tato dohoda zakládá, je nižší intenzity a zpravidla přináší současně prospěch i spotřebitelům. Základním obecným kritériem je skutečnost, že dohoda nevede k podstatnému omezení soutěže. Základní podmínkou pro schválení dohody je tedy fungování účinné soutěže na daném relevantním trhu.
Úřad po posouzení dohody obsažené ve smlouvě a všech dalších podkladů, jakož i rozboru možných dopadů dohody na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu dospěl k závěru, že posuzovaná dohoda nepovede k podstatnému omezení ani vyloučení hospodářské soutěže na daném trhu.“ 45
44 Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 5. 1999, č.j.: S 31/99-230[online]. Dostupné z xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxxx-0000.xxxx
45 tamtéž
5.5. Dohoda podléhající dle ÚOHS zákazu dohod narušující soutěž
Ne vždy však dojde k ke schválení dohody – příkladem může být Rozhodnutí ÚOHS ze dne 9. 7. 2004, č.j.: S 92/04-3900/04-ORP, kterým určil, že dohoda obsažená ve Smlouvě o franchisingu k zajištění provozu restaurace, v níž se provozovatel pohostinského zařízení zavazuje, že zajistí, aby prodej piva "PILSNER URQUELL" představoval nejméně 70 % celkového objemu piva zde prodaného, podléhá zákazu dohod narušujících soutěž.
Toto rozhodnutí bylo rozkladem napadeno účastníkem řízení (společností Plzeňský Prazdroj,
a. s.) a rozhodnutí bylo změněno vydáním nového Rozhodnutí ÚOHS ze dne 12. 6. 2005, č.j.: R 36/2004 a to v následujícím znění:
„Určuje se, že typová Smlouva o franchisingu k zajištění provozu restaurace Pilsner Urquell Original Restaurant, kterou hodlá uzavírat společnost Plzeňský Prazdroj, a. s., se sídlem Plzeň, U Prazdroje 7, PSČ 301 00, IČ 45357366, s nabyvateli franchisy - provozovateli pohostinských zařízení - nepodléhá zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 až 6 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění před účinností zákona č. 340/2004 Sb. dne 2. 6. 2004, za předpokladu, že společnost Plzeňský Prazdroj, a. s., nebude bránit nabyvatelům franchisy v restauracích Pilsner Urquell Original Restaurant odebírat pivo i od jiných soutěžitelů na trhu piva dodávaného ke spotřebě v provozovnách pohostinských zařízení, než je poskytovatel franchisy společnost Plzeňský Prazdroj, a. s.“ 46
5.6. Výsledky provedené analýzy dostupné judikatury
Z výše uvedeného vyplývá, že se alespoň rovina „nahmatání“ přesné definice přiblížila českému právnímu řádu, ať už v podobě judikátu Vrchního soudu, vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či České národní banky. Vzhledem k povaze franchisingu jako vertikálního vztahu zde patrně vždy bude jisté riziko, že by tento vztah mohl ovlivňovat hospodářskou soutěž, ať už bude regulována přímo, či pouze na úrovni schvalovacího řízení - dle současné úpravy rozhodují o tom, zda bude franchisingová smlouva posouzena ÚOHS přímo subjekty, jež ji mezi sebou uzavírají – současná právní úprava nijak neupravuje
46 Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 12. 6. 2005, č.j.: R 36/2004 *online+. Dostupné z xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxxx-0000.xxxx
povinnost stran tuto smlouvu předkládat ke schválení. Největší riziko spatřuji právě v oblasti vzniku kartelového diktátu cen, který by však mohlo být možno kontrolovat prostřednictvím ÚOHS.
Závěr - zhodnocení funkčnosti franchisingových smluv v praxi
Pokud se pokusím zhodnotit důsledky a funkčnost franchisingových smluv v praxi, zaměřím se nejdříve na ekonomické a následně právní důsledky pro jednotlivé subjekty.
Dle mého názoru je z ekonomického hlediska franchising výbornou cestou pro expanzi; ve většině případů spíše pro defenzivnější investory. Výhodou se mi jeví vysoká jistota návratnosti vložené investice - pro franchisora je velkou finanční investicí pouze vytvoření franchisingového balíčku. Následně již může předpokládat, že velkou motivací pro maximalizaci výnosů bude pro franchisanta vklad vlastního kapitálu a tedy zodpovědnost za své zdroje, byť pojištěné dobrým konceptem.
Značnou jistotu z hlediska investice vidím i na straně franchisanta, která je nicméně často spjata s delším časovým horizontem, než dojde k navrácení vstupní investice a následnému generování zisku.
Podle trendů, které je možné dobře odvodit i z množství vznikajících franchisingových modelů či jejich poboček přímo na území ČR je patrné, že tento systém se stále rozvíjí a je zde jistý potenciál také v oblasti práva, ať už ve formě rozvoje zákonné regulace – vzniku právních norem – či na poli právního poradenství a konzultační činnosti pro franchisingové společnosti.
V zadání práce byla položena otázka, zda je potřeba zákonná úprava nebo lépe smlouvě odpovídá „neregulovanost"? Z hlediska právního prostředí České republiky se jeví podnikání formou franchisingu jako stále ještě trochu alternativní, ale přesto atraktivní druh, byť v současné době není dostupná v českém právním řádu žádná konkrétní úprava franchisingu – je zde pro zájemce – především v souvislosti se zahraničím – jistota v podobě plně kompatibilních právních předpisů práva EU a z nich plynoucí jednoduchost vstupu na nový trh a také právní jistoty. Několikrát zmíněná jednoduchost systému bohužel mnohdy chybí u složitějších – hraničních – ujednání, kdy dochází k nekompromisnímu řešení a mohou z nich plynout určitá úskalí (např. rozdílná teplota v kuchyni – „Jako důvod pro odstoupení od
smlouvy bez náhrady se sjednalo porušení franchisorova závazku vést jím provozovaný restaurant dobrým, čistým a účelným způsobem a ve shodě s předepsanými zásadami a směrnicemi odpovídajícími základům McDonaldova systému.“47).
V tomto bych ale žádnou konkrétní nevýhodu neviděl, byť jsem někdy trochu naivní a věřím v úspěch založený na staromódních hodnotách jako je poctivost, dobré jméno či morální kredit a nikoliv hledaní mezer, kudy je možno položit partnera na lopatky.
Domnívám se, že současná volnost právní úpravy je pro budoucí rozšíření toho institutu vhodná, byť může jednotlivé posuzování případů být administrativně složitější (obzvlášť pokud by byly smlouvy schvalovány Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže povinně). Dle mého názoru by bylo vhodné schválit skupinovou výjimku pro nejčastější typy franchisingových dohod včetně klasifikovaných limitních parametrů – například pro jednotlivé oblasti gastronomie, obchodů s kosmetikou či módou nebo oblast realitních služeb.
Domnívám se, že v případě vzniku konkrétní právní regulace franchisingové smlouvy by vzrostla její obliba především v krátkodobém horizontu, ale na celkovém objemu obchodů v rámci delších časových jednotek by se jednalo spíše o malý vliv.
Dosavadní nejednoznačnost v postavení českého práva vůči franchisingu je patrná také v dostupné judikatuře i dalších textech v opisu slova cizího původu – franšízing / franchising 48 : Čeština nemá vlastní ekvivalent tohoto slova. Používá proto původní terminologii, eventuelně různě počešťovanou. Dle mého názoru, i vzhledem k předpokládatelnému trendu sbližovat se terminologicky s právem EU, by se mělo užívat pouze původní terminologie zachovávající anglický text, tedy franchising, franchisor, franchisant a nekomolit je nehezkým počešťováním.
47 Xxxxxx, X., Xxxxx, X., Xxxxx, X. x xxx. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2010. 542 s. ISBN 9788074003370
48 Xxxxxx, X., Xxxxx, X., Xxxxx, X. x xxx. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2010. 542 s. ISBN 9788074003370
Zdroje
Literatura
Xxxxx, X. Systém, který přináší jistotu. Praha: Českomoravský PROFIT Speciál, 1993, č. 47, s. 7. Xxxxxxxxxx, M. Franchising - Podnikání pod cizím jménem, 2. vydání Praha : C. H. Xxxx, 2004.
190 s. ISBN 9788074001741.
Xxxxxx, X., Xxxxx, X., Xxxxx, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání.
Praha: C. H. Xxxx, 2010. 542 s. ISBN 9788074003370
Xxxxx, X., Xxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx - úspěch bez čekání, Praha: Grada, 1994. 88 s. ISBN 8071690503.
Česká asociace franchisingu, Franchising v České republice, Česká asociace franchisingu 2008, 147 s. ISBN 9788025421369.
Xxxxx, X. Xxxxxxxxx a distribuční dohody. Teorie a praxe. 1. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 305 s., 2009, ISBN 9788074001369.
Judikatura a zákony
Rozhodnutí Vrchního soudu Praha ze dne 28. 4. 1998 sp. zn. 7 A 170/95. ASPI ID PJU380251CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2010, č. j. 69 Co 298/2010-210, ASPI ID PJU38251CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 5. 2012, č.j.: 32 Cdo 421/2011. *online+. Dostupné z xxxx://xxx.xxxxx.xx/Xxxxxxxxxx/xxxxxxxxxx_xx.xxx/XxxXxxxxx/000X0000X0X0000XX0000X0 E00669CD3?openDocument
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 12. 6. 2005, č.j.: R 36/2004 [online]. Dostupné z xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxxx- 5526.html
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 12. 6. 2005, č.j.: R 36/2004 [online]. Dostupné z xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxxx- 5526.html
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 1. 2013+.
Zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 1. 2013].
Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 1. 2013+.
Články
Česká národní banka, Franšízing (franchising) v bankovnictví, vyjádření ze dne 2. 2. 2011, ASPI
ID LIT39592CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+. Xxxxx, Z.: Franchising (Možnost rozvoje této formy podnikání v ČR), Českomoravský Profit Speciál, 1995, č. 52, str. 7
Xxxxxxxx, Xxxx. Franchising z pohledu hospodářské soutěže. Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT7871CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+. Xxxxx, X. Xxxx rekodifikace na franchisingovou smlouvu. Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT39139CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
Xxxxxxxxx, X. Smlouvy v reklamě. Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT27301CZ. In: ASPI
*právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
Xxxxx, Xxxxx. Franchisingová smlouva perspektivou některých institutů práva duševního vlastnictví. Právní fórum. 2012, Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT42169CZ. In: ASPI
*právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
Xxxxxxx, Xxxx a kol. Komentář k Zákonu Obchodní zákoník (513/1991 Sb.), ASPI ID KO513_1991CZ In: ASPI *právní informační systém+. Xxxxxxx Kluwer ČR *cit. 15. 2. 2013+.
Přednášky
Xxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxx, XxX., přednáška Výsledky aktuálního průzkumu franchisingového trhu na Slovensku, Franchise Meeting Point, 9. 3. 2013 Brno
Xxx. Xxxxxxx Xxxxx, přednáška Právní aspekty franchisového podnikání, Franchise Meeting Point, 9. 3. 2013 Brno
Xxxx Xxxxx, přednáška Franchising v České republice – čísla, fakta, analýzy, Franchise Meeting Point, 9. 3. 2013 Brno
Elektronické zdroje
Česká asociace franchisingu. *online+. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx-xxxxxxxxx.xx
The European Franchise Federation (EFF) [online]. 2013 [cit. 15. 2. 2013]. Dostupné z: xxxx://xxx-xxxxxxxxx.xxx xxxx://xxx.xxx-xxxxxxxxx.xxx/xxxx.xxx?xxxxxxxx0
Franchise Update Media Group [online]. 2013 [cit. 15. 2. 2013]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxx
PROFIT system franchise services s.r.o. – informační portál Xxxxxxxxxxx.xx [online]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx-xxxx.xx
LinkedIn Corporation, profesní profil uživatele Xxxxxx Xxxxx *online+. 2013 [cit. 15. 3. 2013].
Dostupné z: xxxx://xx.xxxxxxxx.xxx/xxx/xxxxxx-xx%X0%X0xx/00/000/000
Franchise Direct, informační portál o franchisingu *online+. 2013 [cit. 15. 2. 2013]. Reg. No.
318848 Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxx000/xxxx/00/00/