ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA) K NAŘÍZENÍ VLÁDY

V.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA) K NAŘÍZENÍ VLÁDY

O PODMÍNKÁCH POUŽITÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO FONDU PODPORY INVESTIC NA REVITALIZACI ÚZEMÍ SE STAROU STAVEBNÍ ZÁTĚŽÍ (BROWNFIELDŮ) FINANCOVANOU Z NÁSTROJE PRO OŽIVENÍ A ODOLNOST

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost.
Zpracovatel / zástupce předkladatele: MMR	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte 1. ledna 2023
Implementace práva EU: Ne - uveďte termín stanovený pro implementaci: - - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: -
2. Cíl návrhu nařízení vlády
Obecným cílem návrhu je i/ zvýšit dostupnost finančních zdrojů pro větší počet žadatelů a zmírnit finanční zátěž obcí a krajů, žadatelů o podporu, spojenou s realizací projektů na revitalizaci brownfieldů, ii/ zvýšit motivaci obcí a měst k regeneraci brownfieldů. Konkrétním cílem je revitalizace nejméně 14 specifických brownfieldů a alespoň 45 ostatních brownfieldů dle podmínek stanovených nařízením vlády, resp. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, a Prováděcím rozhodnutím Rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka.
3. Agregované dopady návrhu nařízení vlády
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
Přímé náklady na danou podporu (dotaci) odpovídají částce, která je z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) celkem k dispozici, tj. 2,032 mld. Kč pro projekty specifických brownfieldů a 800 mil. Kč pro projekty ostatních brownfieldů. Další administrativní náklady lze očekávat u kontrolních orgánů (bude se jednat o podporu z evropských prostředků). V porovnání s jinými položkami a přínosy bude výše těchto nákladů zanedbatelná. Na druhou stranu státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty budou profitovat z přínosů vzniklých díky multiplikativnímu efektu.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Jednorázové náklady u žadatelů budou spočívat v hodnotě času, který žadatelé stráví seznamováním se s novými pravidly a přípravou žádosti. Podle počtu projektů (14 u investice 2.8.1)

při ceně zpracování žádosti řádově v desítkách tisíc korun lze souhrnné náklady za všechny subjekty odhadnout na vyšší řády statisíců až jednotky milionů korun.

Dalšími jednorázovými náklady žadatele budou náklady na úhradu nezpůsobilých nákladů projektu, které mohou dosahovat až 853,44 mil. Kč.

Nákladem žadatelů bude DPH, které není způsobilým nákladem dotace.

Přímým jednorázovým přínosem nařízení budou mj. příjmy stavebních společností podílejících se na revitalizaci brownfieldů formou veřejných zakázek. Nepřímým přínosem budou pozitivní dopady v ekonomice indukované díky multiplikativnímu efektu zvyšující v konečném výsledku hrubou přidanou hodnotu (HPH) o 3 mld. Kč.

3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano

Jednorázové náklady u obcí a krajů jakožto žadatelů budou spočívat v hodnotě času, který žadatelé stráví seznamováním se s novými pravidly a přípravou žádosti, příp. pokud zpracování žádosti zadají externímu subjektu, v ceně uhrazené dodavateli za jeho služby.

Dalšími jednorázovými náklady žadatele budou náklady na úhradu nezpůsobilých nákladů projektu, které mohou dosahovat až 384 mil. Kč.

Pravidelnými přínosy pro vlastníky – obce, kraje/správce/uživatele budou pozitivní dopady z provozu nových/zrenovovaných objektů občanské vybavenosti (ať už finanční či jiné) na území dřívějšího brownfieldu.

Dalšími přínosy, jejichž výši nelze přímo vyčíslit, jsou např. následující. U revitalizovaných brownfieldů:

• dojde ke zhodnocení lokality, revitalizace podpoří další rozvoj obce (upevnění komunitních vztahů, společenské a kulturní akce v novém objektu atp., v okolí nové podnikatelské příležitosti);

• není nutné přistoupit k záboru nové zemědělské půdy, dojde k zahuštění sídla města a je zamezeno jeho dalšímu rozpínání;

• uspoří se výdaje na zabezpečení, příp. pozdější revitalizaci brownfieldů kvůli degradaci lokality.

3.5 Sociální dopady: Ano

Předpokládají se pozitivní dopady z důvodu realizace 14+45 projektů revitalizace brownfieldů. U revitalizovaných brownfieldů se např. předejde vzniku negativních sociálních jevů, vylidnění neatraktivních částí obcí, zhoršení sociální struktury obyvatel, vzniku sociálně vyloučených lokalit, dojde ke snížení kriminality, zvýšení pocitu bezpečí obyvatel apod.

3.6 Dopady na spotřebitele: Ano

3.7 Dopady na životní prostředí: Ano

Očekává se pozitivní dopad na životní prostředí, a to jednak díky realizaci 14+45 projektů revitalizace brownfieldů, jednak díky projektům na vznik přírodních úložišť uhlíku.

3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne

-

3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne

-

3.10 Korupční rizika: Ne

-

3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne

-

Obsah

1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE 6

1.1 NÁZEV 6

1.2 Definice problému 6

Využití zdrojů Národního plánu obnovy 6

Dosavadní podpora brownfieldů z prostředků MMR 9

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 13

1.4 Identifikace dotčených subjektů 14

1.5 Popis cílového stavu 14

1.6 Zhodnocení rizik 15

2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ 16

3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ 21

3.1 Identifikace nákladů a přínosů 21

3.2 NÁKLADY 21

3.3 PŘÍNOSY 27

3.4 Vyhodnocení variant 28

4. STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ 29

5. IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ 29

6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE 30

7. KONZULTACE A ZDROJE 31

8. KONTAKTY NA ZPRACOVATELE RIA… 32

SEZNAM ZKRATEK 333

1. Důvod předložení a cíle

1.1 Název

Hodnocení dopadů regulace (RIA) k nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost.

1.2 Definice problému

Využití zdrojů Národního plánu obnovy

V reakci na pandemii onemocnění covidem-19 země EU společně zareagovaly restartem a modernizací ekonomiky. Zásadním ekonomickým prvkem je Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Jde o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU (NGEU), který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie covidu-19 a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími. NGEU, který nově doplňuje standardní Víceletý finanční rámec pro roky 2021–2027 (VFR), dosahuje výše 750 mld. EUR, z toho 390 mld. EUR jsou granty, 360 mld. EUR půjčky. VFR a NGEU byly dohodnuty na mimořádném jednání Evropské rady (ER) v červenci 2020.

Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, které stanovilo také cíle tohoto nástroje, jeho financování, formy financování a pravidla pro poskytování těchto prostředků.

Pokud členské státy chtěly této podpory využít, bylo třeba Evropské komisi předložit plán pro oživení a odolnost. Český plán pro oživení a odolnost pod názvem Národní plán obnovy pro Českou republiku (NPO) byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 17. května 2021 č. 467. NPO předpokládá rozdělení 200 mld. Kč1 do roku 2026. Cca 90 % této částky tvoří prostředky RRF, zbývající část by měla být financována z národního rozpočtu.

Základní struktura NPO spočívá v rozdělení na 6 pilířů, které se následně dělí do jednotlivých komponent. Jejich výčet je uveden níže. Součástí NPO je komponenta 2.8 Revitalizace území se starou stavební zátěží (v tabulce vyznačena barevně).

1 Přesně EU poskytne ČR finanční příspěvek ve formě nevratné podpory ve výši 7 035 697 549 EUR (viz čl. 2.1 CID).

Tabulka 1: Struktura Národního plánu obnovy k 1. 6. 2021

Pilíř (celková alokace)	Komponenta
1. Digitální transformace 27 818 mil. Kč	1.1 Digitální služby občanům a firmám
	1.2 Digitální systémy státní správy
	1.3 Digitální vysokorychlostní sítě
	1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie
	1.5 Digitální transformace podniků
	1.6 Zrychlení a digitalizace stavebního řízení
2. Fyzická infrastruktura a zelená tranzice 85 236 mil. Kč	2.1 Udržitelná a bezpečná doprava
	2.2 Snižování spotřeby energie
	2.3 Přechod na čistší zdroje energie
	2.4 Rozvoj čisté mobility
	2.5 Renovace budov a ochrana ovzduší
	2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu
	2.7 Cirkulární ekonomika a recyklace a průmyslová voda
	2.8 Revitalizace území se starou stavební zátěží
	2.9 Podpora biodiverzity a boj se suchem
3. Vzdělávání a trh práce 41 801 mil. Kč	3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace
	3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů
	3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce
4. Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19 10 895 mil. Kč	4.1 Systémová podpora veřejných investic
	4.2 Nové kvazikapitálové nástroje na podporu podnikání, rozvoj ČMZRB v roli národní rozvojové banky
	4.3 Protikorupční opatření
	4.4 Zvýšení efektivity výkonu veřejné správy
	4.5 Rozvoj kulturního a kreativního sektoru
5. Výzkum, vývoj a inovace 13 200 mil. Kč	5.1 Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví
	5.2 Podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe
6. Zdraví a odolnost obyvatel 12 441 mil. Kč	6.1 Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče
	6.2 Národní plán na posílení onkologické prevence a péče

Zdroj: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/

Na základě schválení NPO Komisí Rada (EU) přijala Prováděcí rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka (Council Implementing Decision, CID), kterým specifikovala podmínky realizace Národního plánu obnovy pro ČR, mj. závazek EU, jeho případné úpravy či předfinancování ve výši 13 %.

Bližší podmínky pro poskytování prostředků z RRF, zejména harmonogramy, milníky a cíle, specifikace dokladů k prokázání splnění podmínek CID, pak byly specifikovány v Provozním ujednání mezi Komisí a Českou republikou, podepsaném ministrem průmyslu a obchodu dne 20. 6. 20222.

RRF je postaven na výkonnostním principu. Po prokázání splnění milníků a cílů ČR podá každé pololetí Evropské komisi (EK) žádost o platbu a obdrží předem stanovenou částku3. Splnění milníků za komponentu 2.8 do konce roku 2023 je součástí 4. splátky, splnění cílů do konce roku 2025 pak součástí 8. splátky.

Komponenta 2.8 Revitalizace území se starou stavební zátěží

Celková alokace prostředků na komponentu 2.8 Revitalizace území se starou stavební zátěží činí po poslední úpravách NPO 3,332 mld. Kč4. Prostředky této komponenty mají sloužit k investiční podpoře. Komponenta se proto dělí na tři tzv. investice:

• 2.8.1 Investiční podpora regenerace specifických brownfieldů,

• 2.8.2 Investiční podpora regenerace brownfieldů ve vlastnictví obcí a krajů pro nepodnikatelské využití,

• 2.8.3 Investiční podpora regenerace brownfieldů ve vlastnictví obcí a krajů pro podnikatelské využití

Investice 2.8.1 a 2.8.2 jsou v gesci Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), investice 2.8.3 je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Obě ministerstva jsou tzv. vlastníky této komponenty.

Cílem komponenty 2.8 je podpořit v území projekty revitalizace území se starou stavební zátěží, jejichž obsahem je energeticky účinná renovace budov, energeticky účinná výstavba (tam, kde renovace nebude společensky efektivní) nebo budování přírodních úložišť uhlíku. Komponenta má posílit ekologickou stabilitu území, a to tím, že omezí zábor nové zemědělské půdy, a současně vytvoří nové zelené plochy a podpoří zahuštění města bez jeho dalšího rozpínání, což sníží tlak na zabírání zelených ploch ve prospěch výstavby. Díky podpoře investičních aktivit bude mít naplnění komponenty významný vliv také na rozvoj lokálních investic.

Část komponenty v gesci MMR se zaměřuje na 2 typy projektů. Jedná se o podporu revitalizace rozlehlých areálů brownfieldů, jejichž obnova se zatím kvůli vysoké finanční náročnosti příliš nedaří (investice 2.8.1). Druhá investice komponenty (investice 2.8.2) cílí na ostatní brownfieldy ve vlastnictví obcí a krajů a regeneraci především pro účely občanské vybavenosti.

Celkem by mělo dojít k revitalizaci nejméně 14 specifických brownfieldů a alespoň 45 ostatních brownfieldů, tj. menších brownfieldů ve vlastnictví obcí a krajů.

Základní rozdělení těchto tří tzv. investic lze shrnout tabulkou níže.

2 xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxxx/xxx-xxxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxx-x-xxxx-xxxxx-x- platby-z-narodniho-planu-obnovy--268300/

3 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx/xxxxxxxx/XXX-0000_0.xxx

4 Národní plán obnovy. Plán pro oživení a odolnost České republiky. Praha, září 2021

Tabulka 2: Základní parametry nástrojů na podporu brownfieldů v rámci NPO

2.8.1 Investiční podpora regenerace specifických

BF

2.8.2 Investiční podpora regenerace BF ve

vlastnictví obcí a krajů pro nepodnik. využití

2.8.3 Investiční podpora regenerace BF ve

vlastnictví obcí a krajů pro podnik. využití

Gestor	MMR	MMR	MPO
Implementace	SFPI	SFPI	MPO
Forma	Dotační nástroj	Dotační nástroj	Dotační nástroj
Alokace	2,032 mld. Kč	800 mil. Kč	500 mil. Kč

Doba implementace

Realizace

od 1. 2. 2020–2025

Realizace

od 1. 2. 2020–2025

Realizace 2020–2025

2

Cíl 14 projektů 45 projektů (94 000 m zastavěné plochy)

20 projektů (76 000 m3

obestavěného prostoru)

Příjemci podpory

Právnické osoby

(vlastníci brownfieldu)

Územní samosprávné

celky

Územní samosprávné

celky

Zdroj: Národní plán obnovy

Dosavadní podpora brownfieldů z prostředků MMR

V rámci národního dotačního programu financovaného ze státního rozpočtu, kapitoly MMR, bylo alokováno v posledních 3 letech do podpory nepodnikatelského využití brownfieldů postupně 396, 400 a 500 mil. Kč. Podprogram Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití v letech 2019 a 2020 implementovalo MMR. Od roku 2021 program administruje na základě nařízení vlády č. 496/2020 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou podpory poskytované na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) pro jiné než hospodářské využití, Státní fond podpory investic (SFPI) pod názvem „Brownfieldy“.

Výše celkových ročních rozpočtů shrnuje následující tabulka, a to v dělení na výzvu č. 1, určenou pro projekty na území Moravskoslezského (MSK), Ústeckého (ULK) a Karlovarského (KVK) kraje (strukturálně postižené kraje)5, a výzvu č. 2, určenou pro projekty na území ostatních krajů. Připojeny jsou také počty podaných žádostí v obou výzvách programu.

5 Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ (SRR 21+), která byla schválena vládou usnesením ze dne 4. listopadu 2019 č. 775, vymezuje typy území, které vyžadují specifický přístup. Implementačním dokumentem Strategie je Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ na roky 2021 a 2022, schválený vládou dne 11. 1. 2021, jež obsahuje aktivity podporující regiony, s potenciálem naplnit cíle Strategie. Co se týče brownfieldů, lze konkrétně zmínit aktivitu „Revitalizace brownfields“ mj. s úkolem vytvoření systému pro podporu regenerace brownfieldů zaměřené na funkci občanské vybavenosti s odlišnou mírou dotace v různých typech území dle SRR 21+. Proto jsou vyhlášeny separátní výzvy pro strukturálně postižené kraje vymezené v SRR 21+.

Tabulka 3: Alokace a počty žádostí v rámci podprogramu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití/ Brownfieldy

Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití (MMR)

Brownfieldy (SFPI)

Alokace v Kč	2019	2020	2021
Výzva č. 1 – MSK, ULK, KVK	000 000 000	200 000 000	200 000 000
Výzva č. 2 – ostatní kraje	200 000 000	200 000 000	300 000 000
Celkový součet	396 000 000	400 000 000	500 000 000
Počet žádostí	2019	2020	2021
Výzva č. 1 – MSK, ULK, KVK	51	38	15
Výzva č. 2 – ostatní kraje	140	94	53
Celkový součet	191	132	68

Zdroj: MMR

V následující tabulce uvádíme rovněž celkovou hodnotu žádostí a průměrné hodnoty žádostí v členění podle jednotlivých krajů podaných za roky 2019, 2020 a 2021.

Tabulka 4: Hodnoty žádostí v podprogramu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití/Brownfieldy

	Rok 2019		Rok 2020		Rok 2021
V tis. Kč	celkem	průměr	celkem	průměr	celkem	průměr
Hl. město Praha	9 450	9 450	-	-	-	-
Jihočeský kraj	81 965	8 197	149 268	11 482	40 244	10 061
Jihomoravský kraj	185 994	12 400	140 939	10 841	134 313	22 386
Karlovarský kraj	74 383	14 877	54 663	10 933	23 601	7 867
Královéhradecký kraj	245 440	13 636	109 775	9 980	49 837	9 967
Liberecký kraj	106 264	13 283	41 600	8 320	113 920	28 480
Moravskoslezský kraj	145 859	14 586	41 988	13 996	112 462	22 492
Olomoucký kraj	296 741	13 488	191 570	14 736	161 282	17 920
Pardubický kraj	95 326	7 944	113 569	14 196	17 305	8 652
Plzeňský kraj	90 200	15 033	52 951	10 590	56 993	11 399
Středočeský kraj	28 126	7 031	48 460	6 057	131 345	21 891
Ústecký kraj	465 472	11 637	197 503	10 972	118 230	16 890
Vysočina	295 318	12 305	255 487	12 774	96 474	12 059
Zlínský kraj	217 848	13 615	140 872	14 087	84 421	21 105
Celá ČR	2 338 384	12 243	1 538 646	11 656	1 140 428	16 771
Zdroj: MMR

Jak ukazuje tabulka výše, na rok 2019 byly předloženy žádosti v celkové výši 2,34 miliardy Kč. S ohledem na nízkou alokaci (396 mil. Kč) bylo podpořeno pouze 32 z celkem 191 podaných projektů. Přestože na projekty ze tří strukturálně postižených krajů byla vyčleněna celá polovina z alokované částky, nebyla v roce 2019 plně čerpána, jelikož podmínky podpory splnilo pouze 6 žádostí s výslednou požadovanou částkou dotace ve výši 65,4 mil. Kč. Zbývajících 26 podpořených projektů za ostatní kraje pak představovalo schválenou celkovou dotaci ve výši 331,5 mil. Kč, tudíž celková alokace na tento rok byla z podprogramů téměř v plné výši čerpána6. Z tabulky je dále patrné, že průměrná hodnota žádostí činila zhruba 12 mil. Kč.

V roce 2020 bylo podáno celkem 132 žádostí v celkové hodnotě 1,54 miliardy Kč. Podpořeno z nich bylo celkem 65 projektů v souhrnné výši 677,8 milionu Kč. Podpořených projektů ze strukturálně postižených regionů bylo vybráno 18 s celkovou podporou 219,3 milionu Kč. V ostatních regionech ČR pak bylo podpořeno 47 projektů s celkovou alokací 458,4 milionu Kč.

V roce 2021 bylo podáno 68 žádostí v celkové výši 1,14 miliardy Kč a podpořeno bylo 19 z nich v hodnotě 495,7 milionu Kč. Schváleno bylo ve strukturálně postižených regionech celkem 9 žádostí s celkovou alokací ve výši 193,2 milionu Kč a v ostatních regionech 10 žádostí s alokací 302,5 milionu Kč. Celkem 27 projektů se souhrnnou výší požadované podpory 380,9 milionu Kč bylo zařazeno na seznam náhradníků.

Rok 2021 byl první, v němž mohly žadatelé žádat také o kombinaci dotace a úvěru. O tuto kombinaci požádalo 33 z celkem 68 žadatelů, tj. téměř polovina. Podrobnější data ukazuje tabulka níže, která uvádí nejen počty žádostí dle formy podpory, ale také celkové a průměrné výše těchto žádostí.

Tabulka 5: Počet a hodnoty žádostí dle formy podpory 2021 (v tis. Kč)

Alokace v Kč Žádostí Celkem dotace

Celkem úvěr

Celkem podpora

Průměrná dotace

Průměrný úvěr

Dotace	35	374 324	-	374 324	10 695	-
Dotace + úvěr	33	432 092	335 823	767 916	13 094	10 176
Celkem	68	806 417	335 823	1 142 240	11 859	4 939

Zdroj: MMR

Počet žádostí o kombinovanou podporu formou dotace + úvěr měl rostoucí tendenci spolu s velikostí projektu (jeho investiční hodnotou). Zatímco u malých projektů do 5 mil. Kč jednoznačně převládal zájem o podporu jen formou dotace, u projektů do 15 mil. Kč byl již zájem vyrovnaný a u větších projektů převládl zájem o podporu kombinovanou.

Počty žádostí včetně jejich výsledku po jednotlivých krajích v roce 2021 jsou znázorněny v následujícím grafu (Graf 1). Oranžovou barvou jsou zachyceny počty úspěšných žádostí, šedou pak počty neúspěšných. Z toho světle šedou barvou jsou zachyceny počty projektů, které byly vyhodnoceny jako náhradníci, a mají tak – byť jen teoretickou – šanci na to, že jim požadované prostředky budou alespoň dodatečně přiznány.

6 V rámci dodatečného navýšení rozpočtu pak došlo k podpoře 6 původně náhradních projektů, tudíž byla tato původní alokace na rok 2019 plně vyčerpána.

Graf 1: Počty žádostí v rámci programu pro nepodnikatelské brownfieldy v roce 2021

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

schváleno náhradní neschváleno

Zdroj: MMR

Pro rok 2022 vyhlásil SFPI výzvu k podávání žádostí o dotaci nebo úvěr do programu Brownfieldy dne 1. června 2022. Žádosti podané v rámci těchto výzev musí splňovat podmínky stanovené nařízením vlády č. 496/2020 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou podpory poskytované na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) pro jiné než hospodářské využití. Lhůta pro doručení žádosti začne běžet dnem 1. srpna 2022 a končí dnem 31. října 2022. Celková výše alokace činí 500 mil. Kč.

Je patrné, že prostředky alokované na dotační programy jsou omezené a nedokáží zcela pokrýt požadavky obcí (v jednotlivých letech bylo podpořeno 17 %, 49 %, resp. 28 % z celkového počtu projektů), a vyřešit tak dluh obcí vzniklý v důsledku útlumu některých činností a převodu nemovitostí do vlastnictví obcí.

Finanční prostředky z Národního plánu obnovy, resp. RRF, představují další významné prostředky do oblasti rozvoje území ČR. Dodatečná alokace ve výši 2 032 mil. Kč pro specifické brownfieldy a 800 mil. Kč pro ostatní brownfieldy představuje poměrně významnou vzpruhu pro ve stávající podobě nedostatečnou finanční podporu programu, který vykazuje významné převisy poptávky.

Na druhou stranu s sebou využití prostředků z NPO nese povinnost respektovat stanovená pravidla čerpání. Ta vyplývají především z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, a Prováděcího rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka , zejména z jeho přílohy.

Závěrečné shrnutí problému

Stát může prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj pravidelně uvolňovat ze státního rozpočtu pro potřeby dotační podpory územních samosprávných celků v oblasti regenerace brownfieldů finanční prostředky pouze v omezené výši. Akutnost potřeby posílit podporu

v této oblasti však potvrzuje výrazný převis poptávky (žadatelů) nejdříve u dotačního podprogramu Podpora regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití (MMR), poté u programu Brownfieldy (od roku 2021 podpora poskytovaná prostřednictvím SFPI) s podmínkami stanovenými v nařízení vlády č. 496/2020 Sb., v platném znění.

Jak již bylo zmíněno výše, v roce 2019 bylo podpořeno pouze 32 projektů z celkem 191 podaných žádostí. O rok později pak bylo podáno celkem 132 žádostí a podpořeno z nich bylo 65 projektů. V roce 2021 pak bylo podáno 68 žádostí a podpořeno bylo 19 z nich.

Prostředky alokované na národní program jsou tedy dosud velmi omezené a nedokáží zdaleka pokrýt požadavky obcí a vyřešit tak dluh obcí vzniklý v důsledku útlumu některých činností a převodu nemovitostí do vlastnictví obcí. Vedle toho dle podmínek stávajícího programu (plynoucích z nařízení vlády č. 496/2020 Sb.) a z důvodu velké finanční náročnosti není možné podpořit revitalizaci specifických brownfieldů. I z tohoto důvodu je třeba příležitost dostupných prostředků z RRF využít.

Bez výraznější podpory ze státního rozpočtu a jiných zdrojů, tedy zdrojů EU, lze předpokládat malou ochotu a schopnost měst a obcí realizovat potřebné revitalizační projekty , obzvlášť v současné situaci, kdy je třeba čelit dopadům krize covidu-19 – viz např. průzkum CzechInvestu7, energetické krize nebo zdražování úvěrů. Tyto skutečnosti budou dlouhodobě zvyšovat investiční náklady a v konečném důsledku mohou vést ke zhoršování stavu brownfieldů se všemi negativními dopady a riziky zejména pro obyvatele v příslušné lokalitě.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Stávající právní úprava

Nařízení vlády č. 496/2020 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou podpory poskytované na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) pro jiné než hospodářské využití

Poskytování podpory na revitalizaci brownfieldů SFPI se v současné době řídí nařízením vlády č. 496/2020 Sb. Toto nařízení vlády spolu s dalšími programovými dokumenty upravuje podmínky poskytování podpory ze státního rozpočtu (tj. poskytování podpory prostředků státního rozpočtu).

Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů

Při poskytování podpory SFPI se postupuje dle zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů.

Právní předpisy a jiné akty, které se budou vztahovat k nové právní úpravě

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, v platném znění;

7 Viz xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxx-xxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxxx-xxx-xxxxxxxxx/. Omezení investic se dotklo 83 % dotazovaných obcí. Omezení investic v oblasti Podpora podnikání (např. průmyslové zóny, regenerace brownfieldů) uvedlo 19,57 % respondentů. 25.02.2021

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

• Prováděcí rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka Council Implementing Decision 2021/0245 (NLE);

• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů;

• vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov;

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon; ve znění zákona č. 195/2022 Sb.;

• zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Subjekty dotčenými regulací budou:

• územní samosprávné celky (obce a kraje) jako příjemci podpory na revitalizaci brownfieldů,

• další právnické osoby jako vlastníci specifických brownfieldů,

• orgány územních samosprávných celků v území s brownfieldy,

• občané obcí, na jejichž území se vyskytují brownfieldy,

• podnikatelské subjekty provádějící revitalizaci,

• podnikatelské subjekty nepřímo benefitující z provozu revitalizovaného objektu,

• stát prostřednictvím SFPI jako poskytovatel podpory.

1.5 Popis cílového stavu

Budou zpřístupněny další zdroje podpory pro regeneraci brownfieldů se záměry především pro urbánní využití (tj. občanské vybavení nebo lesoparky a lesy). Tato podpora může výrazně přispět ke snížení četnosti brownfieldů a regeneraci zanedbaných území tak, aby je bylo možné znovu plnohodnotně využít v dalším rozvoji obce, zamezit tak vzniku oblastí se sociální segregací a vytvořit podmínky pro stabilizaci území a zároveň do území přinést nové a potřebné funkce či dokonce vytvořit zárodky nových místních center či městských čtvrtí.

Obecnými cíli jsou

1. zvýšit dostupnost finančních zdrojů pro větší počet žadatelů a zmírnit tak finanční zátěž pro obce a kraje spojenou s realizací projektů na revitalizaci brownfieldů,

2. zvýšit motivaci obcí a měst k regeneraci brownfieldů.

Konkrétními cíli vyplývajícími z CID jsou do 31. 12. 2025 zrevitalizovat 14 specifických + 45 brownfieldů za účelem jiného než hospodářské využití. Současně platí, že v případě ostatních brownfieldů musí dojít k revitalizaci nejméně 94 000 m2. Dále 30 % investic v rámci investice

2.8.1 by mělo být cíleno na podporu demolic a energeticky účinné výstavby a 70 % investic by mělo být zaměřeno na podporu energeticky účinné renovace budov v brownfieldech. V rámci investice 2.8.2 by 80 % investic mělo podpořit energeticky účinné renovace a 20 % cílit na opatření k přeměně průmyslových areálů a kontaminované půdy na přírodní úložiště uhlíku.

1.6 Zhodnocení rizik

Hlavním rizikem je nevytvoření podmínek pro čerpání prostředků, které byly ČR alokovány z RRF. To znamená, že nebude-li přijato nařízení vlády, které podmínky pro poskytování podpory stanovuje, nebude možné vyhlásit dotační programy a prostředky tak vyčerpat. Dalším rizikem je, že pokud nařízení nebude přijato včas, nestihnou se včas vyhlásit výzvy k poskytnutí odpory, vybrat projekty, uzavřít smlouvy s příjemci podpory, vybrat dodavatele stavebních prací, tj. projekty se nestihnou zrealizovat v termínu stanoveném v CID.

S nevyužitím prostředků z RRF je pak spojen menší počet realizovaných projektů revitalizace brownfieldů. Přítomnost brownfieldů v obci má vliv na bezpečnost obyvatel, životní prostředí apod. Aktivní opatření na jejich regeneraci pomáhají snížit riziko vzniku sociálně vyloučených lokalit a omezit vznik sociálně patologických jevů v těchto lokalitách.

V důsledku nedostatečné alokace určených prostředků může docházet:

• k další degradaci území s brownfieldy,

• k postupnému úpadku, příp. vylidňování neatraktivních částí obcí,

• ke zhoršování sociální struktury obyvatel,

• ke zvyšování rizika vzniku sociálně vyloučených lokalit, které na sebe mohou vázat sociálně-patologické jevy,

• ke zvyšování nákladů na kontrolu území ze strany policejních složek, ostrahu objektů na území brownfieldů,

• ke zvýšení nákladů na revitalizaci brownfieldů v následujícím období,

• k růstu tlaku na zábor zemědělské půdy při okrajích měst a v příměstských lokalitách a tím k rozšiřování suburbánní zástavby.

2. Návrh variant řešení

Varianta 0: Zachování současného stavu.

Nulovou variantou je v tomto případě nepřijetí nového nařízení.

Varianta 1: Vytvoření podmínek pro čerpání prostředků z RRF

Podmínky, které musejí být splněny nebo dodrženy, aby bylo možné čerpat prostředky z RRF, a které jsou promítnuty do nařízení – Podmínky CID

Pro jednotlivé zaměření podpor, tj. revitalizace specifických a ostatních brownfieldů, jsou podmínky vymezeny různě:

Specifické brownfieldy (investice 2.8.1)

• Obsahem projektů na revitalizaci specifických brownfieldů bude odstranění stavby a provedení stavby nové na brownfieldu nebo stavební úprava, přístavba nebo nástavba (renovace) stávající stavby na brownfieldu. Stavby na brownfieldech musí splňovat podmínku, že nejsou způsobilé sloužit svému původnímu účelu a nejsou již využívány.

• Nová stavba bude mít spotřebu neobnovitelné primární energie, která bude alespoň o 20 % nižší než požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou energie podle zákona

o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov. Při konkrétní aplikaci lze postupovat podle platné právní úpravy. Povinné minimální energetické požadavky na stavby v ČR stanovuje zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Splnění požadavků CID tak bude možné doložit průkazem energetické náročnosti podle zákona o hospodaření energií a uvedené prováděcí vyhlášky.

• Výměra zastavěné plochy pozemků v projektové dokumentaci se zvýší nejvíce o 5 % oproti zastavěné ploše pozemků před zahájením revitalizace. Tímto se de facto vylučuje možnost odstranění stavby na jednom místě a postavení stavby nové na jiném místě.

• Stavby, které mají být renovovány, musí splňovat podmínky na energetickou náročnost budovy podle platné právní úpravy, tj. zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.

• U renovovaných staveb dále platí, že nejméně 90 % z celkových způsobilých nákladů na renovaci musí být vynaloženo na splnění požadavku na energetickou náročnost budovy podle zákona o hospodaření energií.

Brownfieldy (investice 2.8.2)

• Obsahem projektů na revitalizaci těchto brownfieldů budou stavební úpravy, přístavby nebo nástavby (renovace) stávající stavby na brownfieldu. Stavby, které mají být revitalizovány, musí splňovat podmínky spočívající v tom, stavby že nejsou způsobilé sloužit svému původnímu účelu a nejsou již využívány.

Obsahem projektů na revitalizaci těchto brownfieldů mohou být také terénní úpravy, úpravy a vytvoření zeleně, kterým vznikne přírodní úložiště uhlíku. Přírodní úložiště uhlíku je chápáno jako území, na kterém se nenacházejí žádné stavby a které vzniklo za účelem

vázání CO2 pomocí fotosyntézy do půdy a vegetace. V zastavěném území obce tak vznikne lesopark, mimo zastavěné území obce bude možné založit les.

• U projektů na energeticky účinnou renovaci budov současně platí, že nejméně 90 % ze způsobilých nákladů musí být vynaloženo na splnění požadavku na energetickou náročnost budovy podle zákona o hospodaření energií.

Dále pro oba typy brownfieldů platí, že:

• Nejméně 70 % z celkové hmotnosti stavebního a demoličního odpadu, který vznikne na staveništi, musí být připraveno pro opětovné použití, recyklaci nebo zasypávání.

Tato podmínka vychází již ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a objevuje se také v Plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015– 2024. Jedním z cílů tohoto plánu je zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní , s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení).

Ze zkušeností evropských států vyplývá, že hranice recyklace, či jiného opětného využití stavebního a demoličního odpadu se může blížit k 90 %8. Vzhledem k charakteru brownfieldů by nemělo být výrazně finančně náročné kritérium splnit.

Výše uvedená podmínka je jednou z podmínek „Do No Significant Harm“ (DNSH), tj. zásady

„významně nepoškozovat“ - nebo také „významně nepoškozovat environmentální cíle“. Těmito cíli jsou a) zmírňování změny klimatu, b) přizpůsobování se změně klimatu, c) udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, d) oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace, e) prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo půdy, f) ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Zásada DNSH je ukotvena ve sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“ (European Green Deal) a dále v řadě legislativních aktů EU. Smyslem této zásady je neposkytovat environmentálně škodlivé dotace či jiné veřejné podpory, k čemuž se EK zavázala napříč EU financováním.

Nařízení o RRF9 stanoví, že žádné opatření (tj. žádná reforma a žádná investice) zahrnuté do NPO by nemělo vést k významnému poškozování environmentálních cílů, tj. musí být v souladu s principem DNSH ve smyslu čl. 17 nařízení o Taxonomii10.

Způsoby uplatňování zásady DNSH v kontextu Nařízení o RRF s ohledem na jeho specifický charakter jsou stanoveny v Technických pokynech k uplatňování zásady „významně

8 xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxx/0000-00/xxxxxxxx-x-xxxxxxxxx-xxxxxx/

9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, v platném znění.

10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/208.

nepoškozovat“11. Cílem pokynů je objasnění významu uplatňování zásady DNSH a toho, jak mají členské státy vyhodnotit, že jimi navrhovaná opatření v NPO jsou s touto zásadou v souladu zejm. při přípravě NPO.

Podrobněji rozpracován je princip DNSH zejména v nařízení o Taxonomii. Nařízení o Taxonomii a příslušné prováděcí akty stanovují podmínky, za kterých lze hospodářskou činnost a investice považovat za „plně environmentálně udržitelné“, přičemž princip DNSH je částí tohoto konceptu. Nařízení o Taxonomii ani příslušné prováděcí akty nemají kromě obecného čl. 17 tohoto nařízení přímou působnost na NPO, tj. kritéria DNSH taxonomie tak nejsou pro NPO závazná, představují však jeden z referenčních rámců. Mohou být nástrojem splnění konkrétních podmínek DNSH, nicméně jejich postupné doplňování v čase nemá na podmínky DNSH v NPO žádný vliv.

EK spolu s Radou EU (ECOFIN) vydaly kladné hodnocení NPO Česka. Předmětem posuzování NPO ze strany Komise byl i soulad navržených komponent s DNSH, přičemž konkretizované podmínky pro hodnocení souladu jsou obsaženy v popisu každé komponenty v Příloze CID. Podmínky komponent v CID odkazují na povinnost dodržet zásadu DNSH, přičemž je odkazováno na podmínky stanovené v Technických pokynech k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“. Proto jsou tyto podmínky i nadále relevantní pro identifikaci podmínek DNSH, i když návrh NPO již byl jako celek prizmatem DNSH hodnocen a schválen.

Při provádění identifikace, implementace a vykazování podmínek DNSH jsou vlastníci komponent dále povinni zohlednit Provozní ujednání (Operational Arrangements)12, ve kterých jsou blíže specifikovány dokumenty či jiné důkazy (související mj. i s podmínkou DNSH), jejichž předložení je nezbytné k tomu, aby bylo možné považovat jednotlivé milníky a cíle stanovené v Příloze CID za splněné. Provozní ujednání může zahrnovat některé dílčí podmínky DNSH stanovené v popisu milníků a cílů a mechanismus jejich verifikace. Tento dokument je závazný pro celý proces implementace NPO13.

• všechny projekty musí být dokončeny do 31. 12. 2025.

• půjde-li o energeticky účinnou renovaci (rekonstrukci) stavby, nejméně 90 % z celkových způsobilých nákladů bude muset být vynaloženo na splnění požadavku na energetickou náročnost budovy podle zákona o hospodaření energií (lze doložit položkovým rozpočtem revitalizace).

Za způsobilé náklady související s požadavkem na energetickou náročnost budovy lze považovat například:

11 Oznámení Komise Technické pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (2021/C 58/01)

12 Podle nařízení o RRF by EK a každý členský stát měl uzavřít tzv. Provozní ujednání (Operational Arrangements), která by blíže specifikovala opatření a harmonogram pro monitorování a implementaci příslušných ukazatelů týkajících se plnění plánovaných milníků a cílů Národního plánu obnovy (NPO)

13 Metodický pokyn pro uplatňování zásady DNSH pro Národní plán obnovy na období 2021–2026. Verze 1.0 s účinností od 11. 5. 2022. MPO

▪ Komplexní či návazné stavební úpravy budov vedoucí ke zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy (např. zateplení stěn, střechy, podlahy, výměna oken apod.);

▪ Realizace vnějších stínících prvků snižujících tepelnou zátěž budovy;

▪ Výměna zdroje pro vytápění, chlazení nebo přípravu teplé vody využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii za kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla či chladu využívající zemní plyn;

▪ Realizace obnovitelných zdrojů energie (např. fotovoltaické panely, solárně- termické kolektory, instalace tepelných čerpadel, využití energie větru apod.);

▪ Rekonstrukce předávacích stanic tepla;

▪ Obnova nebo realizace nové otopné soustavy;

▪ Systémy využívající odpadní teplo;

▪ Systémy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla;

▪ Rozvody tepla a chladu mimo budovu (poměrem nákladů dodaného množství tepla do budovy, která je předmětem podpory a celkové dodané energie ze zdroje);

▪ Ostatní opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy ve všech aspektech jejího provozu např.:

o Realizace energeticky úsporného systému osvětlení (např. výměna zdrojů světla, svítidel, realizace rozvodů elektřiny osvětlovací soustavy, venkovní osvětlení, veřejné osvětlení apod.),

o Realizace automatizačních a řídicích systémů budovy, osazení regulačních prvků vedoucí k úspoře energie,

o Úprava systému chlazení, realizace nových energeticky úsporných systémů chlazení (pouze v případě současné instalace vnějších stínících prvků),

o Úprava systému přípravy teplé vody,

o Energetické úspory na technologických zařízeních,

o Zavádění efektivních systémů hospodaření s energií a technologií s vazbou na aktivní energetický management,

▪ Vegetační střechy – přestavby a výstavby konstrukcí střech s okamžitým odtokem srážkové vody (keramické, plechové atd.) na konstrukce s povrchy s akumulační schopností (vegetační, retenční);

▪ Technologie pro akumulaci, úpravu, a rozvod šedých a srážkových vod v budovách za účelem splachování, zálivky, praní a dalších relevantních užití s výjimkou úpravy na vodu pitnou.

Další podmínky stanovené nařízením vlády

Územím se starou stavební zátěží (brownfieldem) by mělo být území sestávající z pozemku nebo pozemků a staveb, které se na nich nacházejí nebo nacházely (a byly odstraněny v době od 1. února 2020), pokud stavby nejsou nebo nebyly způsobilé sloužit svému původnímu účelu a nejsou nebo nebyly využívány.

Občanským vybavením by pak měla být stavba nebo pozemek pro vzdělávání, výchovu nebo sport, kulturu, společenské účely, sociální služby nebo péči o rodinu, potřeby složky integrovaného záchranného systému nebo ochranu obyvatelstva, nebo plnění úkolů v rámci veřejné správy.

Revitalizací bude myšlena úprava území se starou stavební zátěží, kterou vznikne občanské vybavení nebo přírodní úložiště uhlíku.

Podporu bude možné čerpat na způsobilé náklady, které vznikly již 1. února 2020 a dále.

Hospodářské využití občanského vybavení, které nepředstavuje obvyklé zázemí občanského vybavení vzniklého revitalizací, bude možné vytvořit či zrenovovat jen tehdy, pokud podíl tohoto hospodářského využití na celkové roční kapacitě občanského vybavení nepřesáhne 20 %. Pro účely zjištění, zda hospodářské využití překročilo povolený podíl celkové roční kapacity občanského vybavení nebo revitalizovaného území, se podle způsobu využití použije prostorově nebo časově vymezený podíl na kapacitě občanského vybavení nebo revitalizovaného území. Prostorové vymezení podílu se použije, pokud je prostor pro hospodářské využití od ostatních prostor jednoznačně a trvale oddělen.

Hospodářské využití revitalizovaného území spočívající v zajištění obvyklého zázemí občanského vybavení je možné, pokud jeho podíl nepřesáhne 10 % kapacity revitalizovaného území.

Revitalizace specifického území se starou Revitalizace území se starou stavební stavební zátěží (specifických brownfieldů) zátěží (brownfieldů)

Žádat bude moci obecně právnická osoba.

Výše podpory bude činit nejvýše 500 mil. Kč.

Výše podpory bude možné získat až ve výši 100 % z celkových způsobilých nákladů na revitalizaci, přičemž platí, že DPH není způsobilý výdaj.

Žádat bude moci pouze územní samosprávný celek.

Výše podpory bude činit nejméně 5 mil. Kč a nejvýše 50 mil. Kč.

Výše podpory bude možné získat až ve výši 100 % z celkových způsobilých nákladů na revitalizaci, přičemž platí, že DPH není způsobilý výdaj.

U podporovaných aktivit vedoucích ke vzniku přírodního úložiště uhlíku bude moci činit výše podpory též až 100 % celkových způsobilých nákladů na revitalizaci.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1 Identifikace nákladů a přínosů

Tabulka 6: Kvalitativní popis nákladů a přínosů Varianty 1

Náklady

− Jednorázové náklady státu na přijetí nového předpisu

− Jednorázové náklady u žadatelů – seznámení se s novými pravidly (příp. jiné náklady implementace)

− Přímé náklady státu na danou podporu (dotace)

− Administrativní náklady

o spojené s poskytováním dotací u poskytovatele podpory, tj. SFPI

o u žadatelů

o u kontrolních orgánů (podpora z evropských prostředků)

Přínosy

− Prostředky investované do revitalizace brownfieldů s multiplikačním efektem

v ekonomice

− Další socioekonomické přínosy plynoucí z revitalizovaných brownfieldů

3.2 Náklady

Přímé náklady – nároky na státní rozpočet odpovídající výši poskytované podpory

Celkem je k dispozici 2,032 mld. Kč pro projekty specifických brownfieldů a 800 mil. Kč pro projekty na podporu revitalizace ostatních brownfieldů ve vlastnictví obcí a krajů. Pokud se podaří zrealizovat požadovaný počet projektů, bude výše nároků na státní rozpočet (z důvodu předfinancování) odpovídat součtu výše uvedených částek, tj. 2.832 mld. Kč.

Pro identifikaci potenciálních projektů zpracoval CzechInvest pro MMR analýzu možných investic s cílem najít vhodné nastavení budoucích výzev financovaných z RRF tak, aby bylo možné splnit milníky a cíle dané Národním plánem obnovy, resp. CID. Nejedná se tak o seznam projektů, ze kterých budou vybráni žadatelé, ale pouze o projekty vhodné pro podporu podle podmínek CID.

V první fázi mapování byla v každém kraji dle Národní strategie regenerace brownfieldů ustanovena tzv. regionální brownfieldová jednotka (RBJ) - neformálně ustanovený tým odborníků se znalostmi a zkušenostmi s regeneracemi brownfieldů. Týmy byly tvořeny pracovníky odborů kraje, pracovníky regionálních rozvojových agentur, pracovníky regionální kanceláře CzechInvestu, zástupci místních akčních skupin (MAS), zástupci měst v rámci integrovaných územních investic (ITI), dalších relevantních územních partnerů atp. Prostřednictvím RBJ byly následně osloveny municipality v daném regionu a zmapovány (alespoň minimálně) projektové záměry či již připravované projekty ve veřejném vlastnictví. Tato akce proběhla na přelomu roku 2021 a 2022. Základním datovým podkladem pro oslovení municipalit byly zejména výstupy z Národní databáze brownfieldů spravované CzechInvestem.

V druhé fázi mapování provedlo MPO dotazníkové šetření mezi obcemi a kraji. V té době již byly známy základní kontury parametrů podpory budoucích výzev, a proto již mohl dotazník obsahovat detailnější otázky než při první fázi mapování.

Z dat získaných prostřednictvím RBJ a doplněných o výstupy z dotazníkového šetření byl následně CzechInvestem sestaven přehled potenciálních projektových záměrů, které by mohly být financovány z RRF. Následně byli všichni nositelé potenciálních projektů regionálními kancelářemi CzechInvestu kontaktováni a dotazováni na podrobnější informace ohledně funkčního zaměření projektu, připravenosti, zaměření projektu na energetickou účinnost či finanční hodnoty projektu.

Souhrnné výsledky z analýzy jsou zachyceny v následující tabulce. Zároveň je zde uvedena hodnota, která je v příslušných částech komponent (investicích) k dispozici. Pokud by se do výzev přihlásily projekty z tabulky, které již mají územní rozhodnutí či stavební povolení, nastal by hypoteticky u projektů zaměřených na ostatní brownfieldy v případě, že budeme předpokládat odhadovanou investiční hodnotu rovnající se způsobilým nákladům, převis poptávky, u specifických brownfieldů by tomu pak bylo naopak. V případě projektů, byť jen částečně připravených, by hypoteticky v obou případech došlo k převisu poptávky, a to i v případě, že bychom od odhadovaných investičních hodnot odečetli výraznější procento nákladů (i vyšší než 50 %), které by se nemusely kvalifikovat jako způsobilé.

Tabulka 7: Výsledky analýzy CzechInvestu 2021-2022

Specifické brownfieldy*	Počet	Odhadovaná investiční hodnota
Územní rozhodnutí (ÚR)	1	84 000 000
Stavební povolení (SP)	5	495 523 712
Celkem (ÚR+SP)	6	579 523 712
Probíhá příprava (zatím bez SP)	38	25 791 628 000
Není známo	4	1 535 000 000
Celkem	48	27 906 151 712
K dispozici		2 032 000 000
Z toho jen nepodnikatelské využití*
Územní rozhodnutí (ÚR)	7	212 284 230
Stavební povolení (SP)	50	2 072 837 633
Celkem (ÚR+SP)	57	2 285 121 863
Probíhá příprava (zatím bez SP)	78	3 000 000 000
Příprava neprobíhá	7	365 000 000
Není známo	17	465 146 106
Celkem	159	6 902 072 381
K dispozici		800 000 000
příp. Podnikatelské i nepodnikatelské využití*

Územní rozhodnutí (ÚR)	7	212 284 230
Stavební povolení (SP)	56	2 482 837 633
Celkem (ÚR+SP)	63	2 695 121 863
Probíhá příprava (zatím bez SP)	97	5 736 804 412
Příprava neprobíhá	8	365 000 000
Není známo	19	545 146 106
Celkem	187	9 000 000 000
K dispozici		800 0 000

*Potenciálně vhodné do programu (vyplněno zapisovatelem)

Následně MMR pokračovalo v dalším zpřesňování odhadů, mj. v rámci krajských konzultačních dnů. (Více viz xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxx-x-xxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx-xx- npo/).

Po dalším zpřesnění podmínek ze strany MMR se ukázalo, že z různých důvodů některé projekty nesplní některou z podmínek CID nebo nařízení o RRF, a proto nejsou vhodné pro financování z RRF. Výsledky předběžného průzkumu byly upraveny a zaznamenány v následující tabulce.

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: xxxxx://xxxx.xxxx.xx/xxxxxxxxxx/-/xxxx/0XXXXXXX00XX)

Tabulka 8: Přehled potenciálních projektů, které by mohly financovány v rámci komponenty 2.8 (dle zpřesnění MMR)

	Počet projektů						Rozpočet (mil. Kč)						Odhad dotace (mil. Kč)
Kraj	2.8.1 (1)			2.8.2 (2)			2.8.1 (1)			2.8.2 (2)			2.8.1 (1)			2.8.2 (2)
	Celkem	REKO	DEMO	Celkem	REKO	UHL	Celkem	REKO	DEMO	Celkem	REKO	UHL	Celkem	REKO	DEMO	Celkem	REKO	UHL
JČK	2	2	0	1	1	0	320	320	0	17	17	0	128	128	0	6,8	6,8	0
JMK	2	2	0	8	8	0	297	297	0	338	338	0	118,8	118,8	0	135	135	0
KVK	1	1	0	5	2	3	100	100	0	180	60	120	40	40	0	144	24	120
KHK	2	1	1	5	5	0	550	350	200	214	214	0	340	140	200	85,6	85,6	0
LBC	1	0	1	1	1	0	80	0	80	80	80	0	80	0	80	32	32	0
MSK	1	0	1	1	1	0	200	0	200	10	10	0	200	0	200	4	4	0
OLK	2	1	1	4	4	0	370	250	120	98	98	0	220	100	120	39,2	39,2	0
PAK	1	0	1	1	1	0	85	0	85	60	60	0	85	0	85	24	24	0
PLK	4	2	2	2	1	1	820	620	200	86	80	6	000	000	000	38	32	6
HMP	1	1	0	0	0	0	50	50	0	0	0	0	20	20	0	0	0	0
STČ	1	1	0	7	5	0	300	300	0	176	96	0	120	120	0	38,4	38,4	0
ÚSK	2	1	1	7	6	1	1 200	1 100	100	341	301	40	540	440	100	160,4	120,4	40
VYS	2	1	1	4	4	0	370	250	120	110	110	0	220	100	120	44	44	0
ZLK	1	0	1	0	0	0	150	0	150	0	0	0	150	0	150	0	0	0
Celkem	23	13	10	46	39	5	4 892	3 637	1 255	1 710	1 464	166	2 710	1 455	1 255	751	585	166
K dispozici													2 032			800

Pozn.: REKO = rekonstrukce; DEMO = odstranění stavby a nová výstavby; UHL = přírodní úložiště uhlíku

Předpoklad – REKO – očekávaný podíl dotace na celkovém rozpočtu projektu (celkových nákladech projektu) činí 40 %; DEMO – očekávaný podíl dotace na celkovém rozpočtu projektu činí 100 %; UHL – očekávaný podíl dotace na celkovém rozpočtu projektu činí 100 %; předpoklad učiněn na základě posouzení způsobilých a nezpůsobilých nákladů vyplývající z požadavků CID.

K odhadovanému podílu dotace na celkové výši rozpočtu projektu na úrovni 40 % se dospělo následujícím postupem. Na základě mapování absorpční kapacity prováděné Agenturou Czechinvest ve spolupráci s odborníky z MPO byly u vybraných projektů zjišťovány indikativní náklady související s energetickými úsporami. Z tohoto zkoumání vyplynulo, že náklady související s energetickými úsporami se pohybovaly v pásmu 25-50 % z celkových nákladů projektu, tzn. že vážený průměr nákladů souvisejících s energetickými úsporami u vybraných projektů tedy činil 40 %.

str. 24/33

Dle tabulky výše by poptávka byla hypoteticky vyšší než alokace v případě specifických brownfieldů a mírně nižší u ostatních brownfieldů. Opět je však třeba zdůraznit, že se jedná o projekty, které by se potenciálně kvalifikovaly, nikoliv o projekty, u nichž bude žadatel skutečně žádat o podporu, a současně to ani neznamená, že se do řádně vyhlášené výzvy nepřihlásí i jiné projekty než jen ty, které byly dosud se zástupci budoucího poskytovatele konzultovány.

Nicméně protože

• učiněné odhady ukazují, že existuje dostatečný počet projektů schopných naplnit požadavky plynoucí z CID;

• dle konzultací s energetickými specialisty je případně možné upravit projekty zpracované dle podmínek posledních vyhlášených výzev národního programu na revitalizaci brownfieldů, které byly zařazeny na seznam náhradníků, takovým způsobem, aby splnily požadavky XXX;

• aktuálně nelze učinit přesnější odhad;

budeme předpokládat, že dojde k vyčerpání alokovaných částek a budeme při odhadu nákladů a následně přínosů s těmito hodnotami pracovat.

Celkem je tedy k dispozici 2,032 mld. Kč pro projekty specifických brownfieldů a 800 mil. Kč

pro podporu regenerace ostatních brownfieldů ve vlastnictví obcí a krajů.

Jednorázové náklady státu na přijetí nového předpisu

V porovnání s ostatními náklady jde o marginální náklady, lze je tedy zanedbat.

Jednorázové náklady u žadatelů

Tyto náklady budou spočívat v hodnotě času, který žadatelé stráví seznamováním se s novými pravidly a přípravou žádosti, příp. pokud proces podání žádosti zadají externímu subjektu, budou odpovídat ceně za služby poskytnuté externím dodavatelem.

Podle minimálního počtu požadovaných projektů (14+45) při ceně zpracování žádosti řádově v desítkách tisíc korun lze souhrnné náklady za všechny subjekty odhadnout na vyšší řády statisíců až jednotky milionů korun14. Do této částky nezapočítáváme přípravu projektové dokumentace a s ní spojené činnosti. Předpokládáme, že tyto prostředky by subjekt vynaložil i bez nového nařízení, pokud by chtěl projekt realizovat. Nejde tak o náklady přímo indukované novým předpisem.

Zároveň, pokud bude muset žadatel v rámci realizace projektu přidat k dotačním prostředkům vlastní zdroje na úhradu neuznatelných nákladů, budou jednorázovými náklady u žadatelů tyto výdaje. Odhadnout je lze celkově za níže uvedených předpokladů na 0 – 1 237,44 mil. Kč (výpočet následuje v Tabulce 9).

14 59x10 000=590 000; 59x50 000=2 950 000; 59x100 000=5 900 000

Xxxxxxx 0: Rozdělení podílu jednotlivých účelů podpory (jednotlivých investic) dle podmínek CID

Investice 2.8.2 = 800 mil. Kč

Podmínka CID:

• 80 % investic (= 640 mil. Kč) podpoří energeticky účinné renovace staveb – pokud očekávaný podíl dotace na celkovém rozpočtu projektu činí cca 40 % *, potom vlastní prostředky 384 mil. Kč.

• 20 % investic (= 160 mil. Kč) pak projekty zaměřené na vytvoření přírodního úložiště uhlíku

–očekávaný podíl dotace na celkovém rozpočtu projektu činí 100 %.

Investice 2.8.1 = 2,032 mld. Kč

Podmínka CID:

• 70 % investic (finančních prostředků poskytovaných z RRF) (= 1 422,4 mil. Kč) na podporu energeticky účinných renovací staveb – pokud očekávaný podíl dotace na celkovém rozpočtu projektu činí cca 40 % *, potom vlastní prostředky činí 853,44 mil. Kč.

• 30 % investic (= 609,6 mil. Kč) na podporu odstranění staveb a provedení staveb nových na brownfieldu – očekávaný podíl dotace na celkovém rozpočtu projektu (bez DPH) činí až 100

%.

*K odhadovanému podílu dotace na celkové výši rozpočtu projektu na úrovni 40 % - viz vysvětlení pod Tabulkou 8.

Způsobilým výdajem není DPH. Toto bude další náklad žadatele.

Administrativní náklady na straně SFPI

Sekce podpor (SEPO) (jeden z útvarů SFPI) má v současné době v oddělení úvěrů a dotací celkem 11 pracovníků. Na stávající program Brownfieldy jsou v současné době vyčleněny 2 pracovní úvazky. Z programu Zateplování a z programu Regenerace sídlišť se plánují uvolnit 3 pracovní úvazky. Pracovníci z těchto programů mohou být přesunuti na plánované programy z NPO. Dále budou zajištěni další 2 noví pracovníci. Celkem tak od příštího roku bude na programy NPO vyčleněno 7 pracovníků, a to na:

• Ostatní brownfieldy – 5 pracovníků na hlavní pracovní poměr (HPP). Jedná se o nižší alokaci, ale vzhledem k charakteru a výši podpory lze zvládnout více projektů [cca 45 z NPO a 60 z národních programů (cca 55 projektů ročně)]. Zároveň jde o otevřenou výzvu bez předvýběru projektů, což znamená větší počet podaných žádostí, než je konečný počet schválených projektů.

• Specifické brownfieldy – 2 pracovníci na HPP. Jedná se o cca 20 projektů, ale většího rozsahu (cca 10 projektů ročně).

Charakter činnosti SFPI vyžaduje od svých administrátorů flexibilitu. Z tohoto důvodu není problém v případě potřeby pracovníky přeložit na administraci jiného programu. Vzhledem k nastaveným postupům je takový přesun časově nenáročný a SFPI tento způsob u svých programů úspěšně praktikuje.

Další administrativní náklady lze očekávat u žadatelů (zpracování průběžných/závěrečných zpráv, průběžné dokládání dokumentů, kterých by při realizaci bez podpory nebylo potřeba) a u kontrolních orgánů (bude se jednat o podporu z evropských prostředků). V porovnání s jinými položkami a přínosy bude výše těchto nákladů při rozpuštění v letech zanedbatelná.

3.3 Přínosy

Klíčovým přínosem přijetí nového nařízení bude pravděpodobná realizace alespoň 14+45 projektů na revitalizaci brownfieldů za využití prostředků alokovaných z RRF pro komponentu 2.8, resp. investici 2.8.1 a 2.8.2. Přímým jednorázovým přínosem nového nařízení budou příjmy stavebních společností podílejících se na revitalizaci brownfieldů formou veřejných zakázek.

Nepřímým jednorázovým přínosem15 budou dopady indukované multiplikativním efektem vynaložených investičních prostředků.

Tabulka 10: Multiplikační efekty z meziodvětvové analýzy (na základě dat 2015)

Pro NACE

41 - Budovy a jejich

výstavba

42 - Inženýrské stavby a

jejich výstavba

43 - Specializované

stavební práce

Multiplikátor produkce 2,40 2,39 1,88

Multiplikátor HPH 0,76 0,696 0,77

Zdroj: Na základě input-output tabulek ČSÚ Pozn.: HPH – hrubá přidaná hodnota

Z výše uvedené tabulky je patrné, že jeden investovaný milion do výstavby budovy zvýší domácí produkci o 2,4 mil. Kč, hrubou přidanou hodnotu (HPH) pak o 760 mil. Kč; 4 mld. Kč 16 investované do výstavby pak v konečném efektu zvýší domácí produkci o 9,6 mld. Kč a HPH o 3 mld. Kč.

Pravidelnými přínosy pro vlastníky/správce/uživatele budou pozitivní dopady z provozu nových/zrenovovaných objektů občanské vybavenosti (ať už finanční či jiné) na území dřívějšího brownfieldu.

Dalšími přínosy, jejichž výši nelze přímo vyčíslit, jsou např. následující. U revitalizovaných brownfieldů:

• se předejde vylidnění neatraktivních částí obcí, zhoršení sociální struktury obyvatel, vzniku sociálně vyloučených lokalit, snížení kriminality, zvýšení pocitu bezpečí obyvatel (může se projevit formou nižšího počtu výjezdů policie, úspor na veřejném osvětlení apod.);

• sníží se případné hrozby pro zdraví, pro další okolní objekty (může se např. projevit formou nižších výdajů na akutní zdravotní péči, eliminací trvalých následků na zdraví – pokud nedojde ke zranění uvnitř neudržovaného objektu, redukcí škod na sousedních objektech);

• dojde ke zhodnocení lokality, revitalizace podpoří další rozvoj obce (upevnění komunitních vztahů, společenské a kulturní akce v novém objektu atp., v okolí nové podnikatelské příležitosti);

• není nutné přistoupit k záboru nové zemědělské půdy, dojde k zahuštění města a je zamezeno jeho dalšímu rozpínání;

15 Nepřímý dopad: Pokud subjekty, které realizují stavební práce, nakupují zboží či služby od dodavatelů z jiných odvětví, promítne se poptávka do produkce, přidané hodnoty, zaměstnanosti apod. jiných odvětví. Nepřímým dopadem jsou pak také nákupy dodavatelů od dalších subdodavatelů atd. až na samotný začátek hodnotového řetězce.

16 (2,032 + 0,8 + 1,237) mld. Kč

• nezvýší se náklady na zabezpečení nebo údržbu chátrajících staveb či degradované lokality.

3.4 Vyhodnocení variant

Prostřednictvím NPO má ČR k dispozici evropské prostředky (z RRF), které mohou být investovány do revitalizace brownfieldů. Tyto prostředky, pokud budou investovány, se v ekonomice zmultiplikují, tj. přinesou dodatečnou produkci a přidanou hodnotu z každé investované koruny. Dále zde bude možné vysledovat významné přínosy z pravděpodobně revitalizovaných 14+45 brownfieldů. Nákladem na realizaci opatření, tj. přijetí nového nařízení, budou poskytnuté prostředky formou dotace spolu s dalšími finančními prostředky, které do projektu vloží žadatel (mj. na úhradu nezpůsobilých nákladů). Tyto částky lze pro výsledný souhrnný dopad de facto vykrátit oproti přímým přínosům. Zůstanou tak náklady na zpracování žádostí a administraci projektů.

Protože aparát zde již existuje (v rámci SPFI), je u SPFI třeba pouze vyčlenit pracovníky pro zpracování žádostí a následnou administraci vybraných projektů. V součtu s ostatními jsou pak administrativní náklady výrazně nižší než multiplikativní efekt vynaložených prostředků plus veškeré další pozitivní dopady spojené s revitalizovanými brownfieldy.

Hodnocení v předcházejícím odstavci lze názorně přepsat do následující tabulky.

Tabulka 11: Souhrn nákladů a přínosů Varianty 1

Náklady Přínosy

Přímé náklady na danou podporu (dotace) 2 032 mil. Kč + 800 mil. Kč

Vlastní zdroje žadatele na úhradu neuznatelných nákladů do 1 237,44 mil. Kč.

Jednorázové náklady státu na přijetí nového předpisu – zanedbatelné

Jednorázové administrativní náklady u žadatelů

– souhrnné náklady za všechny subjekty lze odhadnout na vyšší řády statisíců až jednotky milionů korun.

Pravidelné administrativní náklady

• u žadatelů a u kontrolních orgánů – v porovnání s jinými položkami a přínosy bude výše těchto nákladů zanedbatelná

Přímým jednorázovým přínosem budou mj. příjmy společností realizujících stavební práce, dodávky a služby za účelem revitalizace brownfieldů formou veřejných zakázek, a to ve výši odpovídající ceně za tyto stavební práce, příp. dodávky nebo služby.

Nepřímým přínosem budou dopady indukované multiplikativním efektem po utracení investičních prostředků - 4 mld. Kč investované do výstavby zvýší HPH o 3 mld. Kč.

Pravidelnými přínosy budou pozitivní dopady z provozu nových/zrenovovaných objektů občanské vybavenosti (ať už finanční či jiné) na území dřívějšího brownfieldu.

Dalšími přínosy, jejichž výši nelze jednoduše odhadnout, jsou např. následující. U revitalizovaných brownfieldů:

• se předejde vylidnění neatraktivních částí obcí, zhoršení sociální struktury obyvatel, vzniku sociálně vyloučených lokalit, snížení

kriminality, zvýšení pocitu bezpečí obyvatel (může se projevit formou nižšího počtu výjezdů policie, úspor na veřejném osvětlení apod.);

• sníží se případné hrozby pro zdraví, pro další okolní objekty (může se např. projevit formou nižších výdajů na akutní zdravotní péči, eliminací trvalých následků na zdraví – pokud nedojde ke zranění uvnitř neudržovaného objektu, redukcí škod na sousedních objektech);

• dojde ke zhodnocení lokality, revitalizace podpoří další rozvoj obce (upevnění komunitních vztahů, společenské a kulturní akce v novém objektu atp., v okolí nové podnikatelské příležitosti);

• není nutné přistoupit k záboru nové zemědělské půdy, dojde k zahuštění města a je zamezeno jeho dalšímu rozpínání;

• nezvýší se náklady na zabezpečení, příp. následnou revitalizaci vyřešených brownfieldů v následujícím období kvůli degradaci lokality.

4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Na základě dříve uvedených skutečností a vyhodnocení v předchozí kapitole doporučujeme zvolit řešení podle varianty 1, tj. přijmout nové nařízení vlády, které bude obsahovat podmínky stanovené v CID tak, aby ČR mohla čerpat prostředky alokované pro investice NPO 2.8.1 a 2.8.2.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

S ohledem na specifické podmínky nařízení o RRF a omezenou existenci RRF, a tudíž i prostředků, které jsou z toho nástroje poskytovány, byla zvolena možnost vytvoření nového nařízení vlády, které by stanovovalo podmínky poskytnutí podpory pouze pro programy financované z RRF. Vedle toho bude nadále pokračovat národní program na revitalizaci brownfieldů pro jiné než hospodářské využití, který administruje SFPI a sice dle podmínek stanovených v nařízení vlády č. 496/2020 Sb.

Předpokládá se, že financování výzev, resp. projektů realizovaných dle podmínek nařízení

o RRF a CID, bude zajištěno formou předfinancování ze státního rozpočtu, to znamená, že již uskutečněné výdaje příjemců (resp. dodavatelů jako zhotovitelů stavby) podpory budou postupně propláceny ze státního rozpočtu. Prostředky na financování těchto výzev SFPI obdrží z kapitoly MMR formou dotace. Finanční prostředky bude poté žadatelům o podporu

poskytovat SFPI formou dotace.

Podpora nebude diferencována pro různé typy území. I tento fakt by měl zaručit dostatek zájemců o dotaci.

Jak bylo zmíněno v předcházejících kapitolách, dle požadavků CID by 30 % výdajů v investici

2.8.1 mělo být vynaloženo na podporu odstranění staveb a provedení staveb nových a 70 % na podporu energeticky účinných renovací budov. Obdobně investici 2.8.2 by mělo 80 % výdajů podpořit energeticky účinné renovace budov a 20 % výdajů by mělo být vynaloženo na vytvoření přírodních úložišť uhlíku. Tento požadavek nebyl zahrnut do nařízení vlády, neboť se týká řízení celého procesu implementace komponenty, resp. jednotlivých výzev vyhlašovaných v rámci programu. SFPI jako poskytovatel dotace tedy bude muset průběžně sledovat vývoj podílu projektů v těchto kategoriích a neprodleně poskytovat získané informace MMR. Klíčovým nástrojem řízení implementace komponenty je vyhlašování výzev tak, aby struktura přihlášených a později realizovaných projektů co nejlépe odpovídala poměrům alokovaných finančních prostředků, které jsou stanoveny v CID.

Proto jsou plánovány minimálně 4 výzvy v členění 2 + 2. Výzvy by měly být vyhlašovány zvlášť na projekty i/ rekonstrukcí (70 %) a projekty ii/ demolic a nové výstavby (30 %) v investici 2.8.1 a na projekty i/ rekonstrukcí (80 %) a projekty ii/ demolic a vytvoření úložišť CO2 (20 %) v investici 2.8.2. Další výzva/výzvy by pak už jen mohly reagovat na situaci, kdyby se nepodařilo při příjmu žádostí dosáhnout požadovaných procentních podílů.

Je navrhováno, aby poskytování podpory naplňující výše uvedené podmínky CID zabezpečoval svými kapacitami SFPI, který již v současné době poskytuje podporu na revitalizaci brownfieldů ze zdrojů státního rozpočtu.

Bližší podmínky použití prostředků SFPI mohou být v souladu s § 9 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, stanoveny pouze vládou, což vyvolává potřebu vydání nového nařízení vlády, které by upravovalo specifické podmínky stanovené v CID.

Poskytování podpory přímo v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj není variantně rozpracováváno, neboť zmíněné ministerstvo v současné době již nedisponuje potřebnou administrativní kapacitou v důsledku převodu poskytování podpory v této oblasti v uplynulém období na SFPI. Veškeré kapacity útvaru, v jejichž působnosti jsou správa, tj. administrace, národních programů, jsou nyní plně vytížené přípravou a zahajováním podpůrných programů přijímaných jako reakce na současnou ekonomickou situaci a řešení uprchlické krize.

Rozšiřování počtu pracovníků ve státní službě je navíc s ohledem na podmínky stanovené zákonem časově i administrativně náročné a s výjimkou dostatečně odůvodněných případů není ani v souladu s platným programovým prohlášením vlády ČR, které klade důraz na efektivní a úspornou státní správu.

Předpokládá se, že nařízení nabude účinnosti dnem 1. ledna 2023.

6. Přezkum účinnosti regulace

Při přezkumu účinnosti regulace doporučujeme držet se lhůt a sledovat indikátory stanovené v relevantních předpisech či materiálech, které jsou pro ČR v souvislosti s využitím prostředků z RRF závazné. Zároveň by bylo vhodné obecně sledovat vývoj hodnot, které budou stanoveny

Akčními plány Strategie regionálního rozvoje, jež jsou zpracovávány na dvouleté období. Zmiňme jen stručně, že lze např. monitorovat následující ukazatele, a především vazby mezi nimi:

• změna podílu brownfieldů na celkové rozloze území nebo jejich podílu na zastavěném území v m2;

• plocha regenerovaných brownfieldů v m2 a jejich počet.

Zároveň se navrhuje vyhodnocování procesu administrace, tj. efektivnost poskytování podpory SFPI s využitím informací dostupných v rámci zákonem stanovených dozorových a kontrolních mechanismů.

7. Konzultace a zdroje

Konzultace k případnému nastavení podmínek pro podporu brownfieldů z RRF byly vedeny se zástupci: MMR, MPO, SFPI, CzechInvestu, Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR), Národní rozvojové banky, Šance pro budovy, energetickými specialisty.

Dále se zástupci MMR účastnili konzultačních dnů v regionech. Tyto konzultace proběhly v těchto termínech:

30.03.2022	Zlínský kraj
31.03.2022	Jihočeský kraj
06.04.2022	Jihomoravský kraj
07.04.2022	Královéhradecký kraj
12.04.2022	Liberecký kraj
14.04.2022	Kraj Vysočina
19.04.2022	Pardubický kraj
21.04.2022	Moravskoslezský kraj
25.04.2022	Plzeňský kraj
27.04.2022	Karlovarský kraj
28.04.2022	Středočeský kraj
02.05.2022	Ústecký kraj
05.05.2022	Olomoucký kraj

MMR již od roku 2021 propaguje komponentu brownfieldy NPO také na úrovni své běžné agendy. Zástupci MMR se pravidelně účastní domácích i mezinárodních akcí s tematikou brownfieldů. Příkladem může být pravidelná konference Brownfieldy, která se v roce 2021 uskutečnila v Českém Krumlově a v roce 2022 v Ostravě. Problematika brownfieldů je pravidelnou náplní jednání regionálních stálých konferencí konaných ve všech krajích ČR. MMR poskytuje konzultace všem subjektům, které se o ně přihlásí. Mezi takto konzultující patří jak územní samosprávné celky, tak firmy, které se zabývají dotačním poradenstvím. V případě slibných projektů probíhají osobní konzultační schůzky často přímo na půdě konkrétních brownfieldů usilujících o podporu.

MMR informuje o problematice brownfieldů také na zvláštním webu územní dimenze, který se věnuje problematice poskytování podpory dle specifik jednotlivých území České republiky.

8. Kontakty na zpracovatele RIA

Ministerstvo pro místní rozvoj

Odbor strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení Xxxxxxxxxxxx xxxxxxx 0

110 15 Praha 1

Pracoviště: Na Příkopě 3 110 00 Praha 1

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx, e-mail: xxxxxxxx.xxxxx@xxx.xx, tel.: 000 000 000

Seznam zkratek

BF	Brownfield
CID	Council Implementing Decision
ČR	Česká republika
ČSÚ	Český statistický úřad
DNSH	Do No Significant Harm
DPH	Daň z přidané hodnoty
EK	Evropská komise
ER	Evropská rada
EU	Evropská unie
EUR	Euro
HPH	Hrubá přidaná hodnota
HPP	Hlavní pracovní poměr
ITI	Integrované územní investice
KVK	Karlovarský kraj
Kč	koruna
MAS	Místní akční skupina
MMR	Ministerstvo pro místní rozvoj
MPO	Ministerstvo průmyslu a obchodu
MSK	Moravskoslezský kraj
NGEU	Next Generation EU
NPO	Národní plán obnovy
RBJ	Regionální brownfieldová jednotka
RIA	Regulatory impact assessment
RRF	Regionální rozvojový fond
SEPO	Sekce podpor
SFPI	Státní fond podpory investic
SMO ČR	Svaz měst a obcí České republiky
SP	Stavební povolení
ÚR	Územní rozhodnutí
ÚSC	Územní samosprávné celky
ULK	Ústecký kraj
VFR	Víceletý finanční rámec