ve znění změn schválených valnou hromadou společnosti konanou dne 30. 11. 2018

Stanovy ČEZ, a. s.

ve znění změn schválených valnou hromadou společnosti konanou dne 30. 11. 2018

I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1‌

Obchodní firma, sídlo společnosti a internetové stránky společnosti

1. Obchodní firma společnosti zní: ČEZ, a. s.

2. Sídlem společnosti je Praha 4, Duhová 2/1444, PSČ: 140 53.

3. Internetové stránky společnosti jsou umístěny na adrese: xxx.xxx.xx.

4. Společnost se podřizuje zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) jako celku.

Článek 2 Předmět podnikání‌

1. Předmětem podnikání společnosti je:

a) výroba elektřiny,

b) obchod s elektřinou,

c) výroba tepelné energie,

d) rozvod tepelné energie,

e) obchod s plynem,

f) výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

g) instalace a opravy elektronických zařízení,

h) instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů,

i) montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení,

j) testování, měření a analýzy,

k) montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, kotlů a tlakových nádob, periodické zkoušky nádob na plyny,

l) kovoobráběčství,

m) podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady,

n) vodoinstalatérství,

o) izolatérství,

p) hostinská činnost,

r) výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické,

s) výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilující,

t) psychologické poradenství a diagnostika,

u) poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

v) technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany,

w) činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence,

x) poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob

y) ostraha majetku a osob

Článek 3

Základní kapitál společnosti

1. Základní kapitál společnosti činí 00.000.000.000 Kč (slovy: padesát tři miliardy sedm set devadesát osm milionů devět set sedmdesát pět tisíc devět set korun českých).

Článek 4 Akcie společnosti‌

1. Základní kapitál společnosti je rozvržen na 537.989.759 kusy (slovy: pět set třicet sedm milionů devět set osmdesát devět tisíc sedm set padesát devět kusů) akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč (slovy: jedno sto korun českých). Všechny akcie jsou vydány jako zaknihované cenné papíry.

2. Všechny akcie společnosti mají formu na majitele. Všechny akcie společnosti byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

3. Zaměstnanci společnosti mohou nabývat akcie společnosti, se souhlasem dozorčí rady, a za podmínek uvedených v § 258 odst. 2 zákona o obchodních korporacích tak, že nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo celou cenu, za něž je společnost pro ně nakoupila, pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Souhrn částí emisního kursu nebo kupních cen všech akcií, jež nepodléhají splácení zaměstnanci, nesmí překročit 5% základního kapitálu v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje.

Článek 5 Vydávání dluhopisů‌

1. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (vyměnitelné dluhopisy) nebo přednostní právo na upisování akcií (prioritní dluhopisy). Vydání takových dluhopisů je vázáno na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu; ledaže bude u vyměnitelných dluhopisů vázáno na výměnu za již vydané akcie společnosti.

II. ORGÁNY SPOLEČNOSTI

Článek 6‌

Struktura orgánů společnosti

1. Společnost se řídí dualistickým systémem vnitřní struktury.

2. Společnost má tyto orgány:

a) valnou hromadu,

b) představenstvo,

c) dozorčí radu,

d) výbor pro audit.

III. VALNÁ HROMADA

Článek 7‌

Postavení valné hromady a doba jejího konání

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.

2. Valná hromada se koná nejméně jednou za účetní období, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Článek 8 Působnost valné hromady‌

1. Do výlučné působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodnutí o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem pověřeným k tomu valnou hromadou nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

b) rozhodnutí o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, včetně schválení návrhu smlouvy o započtení,

c) rozhodnutí o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

d) volba a odvolání dvou třetin členů dozorčí rady, schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady a jejich změn,

e) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o úhradě ztráty,

f) rozhodnutí o poskytnutí plnění ve smyslu § 61 zákona o obchodních korporacích členům dozorčí rady a členům výboru pro audit,

g) rozhodnutí o podání žádosti o přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu a o jejich vyřazení z obchodování na takovém trhu,

h) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,

i) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon takové rozhodnutí nevyžaduje,

j) schválení převodu, zastavení nebo pachtu závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

k) schválení smlouvy o tiché společnosti, včetně schválení jejích změn a zrušení závazků z ní vyplývajících,

l) rozhodnutí o objemu finančních prostředků, které může společnost použít pro poskytnutí darů ve stanoveném období,

m) rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií a o změně práv spojených s určitým druhem akcií,

n) vyloučení, nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů, nebo na upisování nových akcií,

o) rozhodnutí o spojení nebo rozdělení akcií,

p) rozhodnutí o koncepci podnikatelské činnosti společnosti a o jejích změnách,

q) projednání zprávy představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,

r) rozhodnutí o určení auditora k provedení povinného auditu,

s) volba a odvolání členů výboru pro audit a schválení smluv o výkonu funkce členů výboru pro audit,

t) rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.

Článek 9 Svolání valné hromady‌

1. Valnou hromadu svolává představenstvo, popř. jeho člen, pokud ji představenstvo bez zbytečného odkladu nesvolá, a zákon ukládá valnou hromadu svolat, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, ledaže zákon stanoví něco jiného.

2. Jestliže to vyžadují zájmy společnosti nebo představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani člen představenstva, svolává valnou hromadu dozorčí rada a navrhuje na ní potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může tak učinit kterýkoliv její člen.

3. Za podmínek stanovených zákonem mohou akcionáři uvedení v § 365 zákona o obchodních korporacích požádat soud o zmocnění ke svolání valné hromady.

4. Orgán svolávající valnou hromadu je povinen zajistit uveřejnění pozvánky na valnou hromadu nejméně 30 dnů před jejím konáním na internetových stránkách společnosti a na vývěsce v sídle společnosti. Uvedená lhůta se zkracuje na 15 dnů v případě konání náhradní valné hromady a na 21 dnů v případě konání valné hromady na žádost akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních korporacích. Zasílání pozvánky na adresu akcionáře se nahrazuje zveřejněním v Obchodním věstníku.

5. Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň:

a) obchodní firmu a sídlo společnosti,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,

d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti,

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,

f) podmínky pro výkon akcionářských práv na valné hromadě,

g) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění; není-li v navrhované záležitosti valné hromadě předkládán návrh usnesení, obsahuje pozvánka vyjádření představenstva k navrhované záležitosti,

h) je-li na pořadu valné hromady schválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, pak pozvánka na valnou hromadu obsahuje též upozornění akcionářům na možnost seznámit se s úplným zněním účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky na internetových stránkách společnosti s tím, že účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka jsou tímto způsobem uveřejněny alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady (nejpozději však ode dne uveřejnění pozvánky na valnou hromadu) do doby 30 dnů po jejich schválení nebo neschválení,

i) jestliže má být na pořadu valné hromady změna stanov společnosti, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat upozornění na právo akcionářů zdarma nahlédnout do návrhu změn stanov v sídle společnosti ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu; návrh změn stanov musí být rovněž dostupný na internetových stránkách společnosti, přičemž upozornění na možnost seznámit se tímto způsobem s návrhem na změnu stanov bude uvedeno, včetně odkazu na internetové stránky, v pozvánce na valnou hromadu,

j) další náležitosti stanovené zákonem nebo rozhodnutím orgánu, který svolává valnou hromadu.

6. Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu. Toto odvolání nebo změna musí být oznámeny stejným způsobem jako svolání valné hromady, a to nejpozději do okamžiku zahájení valné hromady. Pokud by takové oznámení nebylo vydáno nejméně týden před datem konání valné hromady, mají akcionáři, kteří se dostaví podle původní pozvánky na valnou hromadu, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Valnou hromadu svolanou na žádost akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních

korporacích lze odvolat nebo změnit datum konání, jen souhlasí-li s tím tito akcionáři.

7. Na žádost akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních korporacích představenstvo za podmínek uvedených v § 369 odst. 1 zákona o obchodních korporacích zařadí jimi určenou záležitost na pořad valné hromady a uveřejní doplnění pořadu valné hromady.

Článek 10

Způsobilost k usnášení valné hromady a náhradní valná hromada

1. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti.

2. Při posuzování způsobilosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím a zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze, dle zákona nebo těchto stanov, hlasovací právo vykonávat. To neplatí, nabudou-li tyto dočasně hlasovacího práva.

3. Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo způsobem stanoveným zákonem a stanovami, je-li to stále potřebné, náhradní valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada.

4. Náhradní valná hromada má shodný pořad jednání jako původní valná hromada, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, a je schopna usnášení za podmínek dle odst. 1.

Článek 11

Účast na valné hromadě

1. Právo účastnit se valné hromady má osoba vedená jako akcionář v zákonem stanovené evidenci investičních nástrojů (Centrální depozitář cenných papírů) k rozhodnému dni. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý kalendářní den předcházející dni konání valné hromady. Valné hromady se dále účastní členové představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit. Valné hromady se mohou účastnit rovněž osoby, u nichž je účelné, aby se vyjádřily k jednotlivým bodům pořadu valné hromady, např. auditoři či poradci společnosti, a osoby zabezpečující průběh valné hromady.

2. Akcionář má povinnost bez zbytečného odkladu nahlásit případné změny v těch údajích o své osobě, které jsou vedeny v zákonem stanovené evidenci investičních nástrojů. Společnost neodpovídá za jakékoli důsledky opomenutí této povinnosti.

3. Akcionáři se účastní valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo více valných hromadách. Akcionář může pro udělení plné moci využít formulář, který společnost zpřístupní nejpozději dnem uveřejnění pozvánky na valnou hromadu v sídle společnosti v listinné podobě a uveřejní na internetových stránkách společnosti v elektronické podobě.

4. Akcionář může oznámit společnosti udělení nebo odvolání plné moci také elektronickou formou. Požadované formální a obsahové náležitosti oznámení dle věty první budou uvedeny v pozvánce na valnou hromadu.

5. Akcionář může být na valné hromadě nebo při výkonu jiných práv spojených s akciemi zastoupen osobou zapsanou v evidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií. Oprávnění správce nebo této osoby zastupovat akcionáře na valné hromadě se prokazuje výpisem z takové zákonem stanovené evidence, který zajistí společnost. Pokud akcionář dle věty první tohoto odstavce bude mít zájem být na valné hromadě přítomný osobně nebo v zastoupení jiným způsobem než dle věty první tohoto odstavce, musí při registraci odevzdat výpis ze zákonem stanovené evidence, v níž jsou registrovány akcie společnosti, dokládající, že byl akcionářem společnosti k rozhodnému dni. Tím není dotčeno splnění povinností akcionáře nebo jeho zmocněnce při registraci na valné hromadě dle ustanovení odstavce 7 tohoto článku.

6. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných akcionářů, jež obsahuje obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě také jejího zástupce, počet a jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba.

7. Akcionář - fyzická osoba se při registraci prokazuje předložením průkazu totožnosti. Člen statutárního orgánu akcionáře – právnické osoby se při registraci prokazuje předložením průkazu totožnosti a odevzdá originál nebo ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo jiného dokladu osvědčujícího existenci právnické osoby a způsob jednání statutárního orgánu za právnickou osobu. Zmocněnec akcionáře (jiný než správce anebo osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií zapsaná v evidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů) navíc odevzdá písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele, ledaže bylo zmocnění řádně oznámeno společnosti dle odst. 4. Zástupce, jehož právo zastupovat akcionáře vyplývá z jiné skutečnosti než ze zmocnění, předloží listiny osvědčující takové právo.

8. Dokumenty ověřené zahraničními orgány, kterými se akcionář nebo jeho zástupce prokazuje, musí být superlegalizovány, nebo opatřeny ověřením (apostilou), pokud Česká republika nemá uzavřenu dohodu o právní pomoci se zemí, v níž byl tento dokument ověřen. Jsou-li výše uvedené dokumenty či ověřovací doložky vyhotoveny v cizím jazyce, musí být zároveň opatřeny ověřeným překladem do českého jazyka.

Článek 12

Jednání a rozhodování valné hromady

1. Valná hromada volí svého předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů (skrutátory). Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné

hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba, případně též, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady.

2. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel nebo jím určená osoba. Totéž platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Pokud je valná hromada svolána na základě rozhodnutí soudu na žádost akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních korporacích, je předsedou takové valné hromady osoba určená soudem.

3. Osoba řídící valnou hromadu dbá o důstojný a nerušený průběh valné hromady. Společnost nebo osoby pověřené plněním úkolů souvisejících s organizací a zajištěním průběhu valné hromady mohou v souladu se zákonem zamezit tomu, aby se jednání valné hromady účastnily osoby, u nichž může hrozit, že jejich účast bude na újmu důstojnému a nerušenému průběhu valné hromady, mj. osoby, jejichž znečistění nebo vystupování zjevně odporuje zásadám slušnosti, nebo osoby ozbrojené.

4. Osoba řídící valnou hromadu je povinna na valné hromadě zabezpečit seznámení akcionářů se všemi návrhy a řádně a včas podanými protinávrhy. Dále je povinna zajistit na žádosti akcionářů podání vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní; to neplatí, pokud ze zákona vyplývá, že odpověď poskytnuta být nemusí. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady poskytne společnost akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je společnost akcionáři ve lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady.

5. Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nebo stanovy společnosti nevyžadují většinu jinou. S každou akcií společnosti o jmenovité hodnotě 100 Kč (slovy: sto korun českých) je spojen jeden hlas. Celkový počet hlasů ve společnosti činí 537 989 759 (slovy: pět set třicet sedm milionů devět set osmdesát devět tisíc sedm set padesát devět).

6. Valná hromada rozhoduje alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů kromě jiných případů stanovených zákonem o:

a) změně stanov nebo rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy,

b) pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,

c) možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

d) vydání vyměnitelných a prioritních dluhopisů,

e) zrušení společnosti s likvidací a rozdělení likvidačního zůstatku,

f) schválení převodu, zastavení nebo pachtu závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti.

7. Valná hromada rozhoduje alespoň tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných akcionářů kromě jiných případů stanovených zákonem o:

a) vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů,

b) umožnění rozdělení zisku jiným osobám než akcionářům v souladu se zákonem a stanovami,

c) vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií,

d) zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady.

8. K rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií a o vyřazení akcií z obchodování na evropském regulovaném trhu se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie.

9. K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií se vyžaduje i souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.

10. Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo v případech stanovených zákonem.

11. Záležitosti, které nebyly zařazeny do uveřejněného pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti.

12. Notářský zápis se pořizuje o rozhodnutích uvedených v čl. 8 odst. 1. písm. a), b),

c) a i), dále v případech rozhodnutí:

a) o zrušení společnosti s likvidací a plánu rozdělení likvidačního zůstatku,

b) o změně druhu nebo formy akcií,

c) o změně práv spojených s určitým druhem akcií,

d) o omezení převoditelnosti akcií,

e) o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady,

f) o spojení akcií,

g) v dalších případech, v nichž zákon vyžaduje pořízení notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady, tím není dotčena možnost pořídit notářský zápis i o jiných rozhodnutích valné hromady.

13. Zápisy z jednání valné hromady spolu s pozvánkami na valnou hromadu a listinami přítomných, včetně odevzdaných plných mocí, se uchovávají v archivu společnosti po celou dobu její existence.

Článek 13

Jednací řád valné hromady

1. Na valné hromadě mohou akcionáři vykonávat svá práva, tj. zejména hlasovat, požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní, a za podmínek vyplývajících ze zákona nebo stanov uplatňovat návrhy a protinávrhy.

2. Hodlá-li akcionář uplatnit protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, doručí ho společnosti v písemné podobě nejpozději deset dnů před konáním valné hromady; to neplatí, jde-li o návrhy určitých osob do orgánů společnosti.

3. Žádosti o vysvětlení a protesty se podávají předsedovi valné hromady zpravidla písemnou formou předáním do informačního střediska. Při podání je nutno specifikovat, zda jde o žádost o vysvětlení nebo protest. Písemné žádosti o vysvětlení a protesty budou opatřeny pod vlastním čitelným textem čitelným jménem a příjmením popř. názvem akcionáře a podpisem akcionáře, popřípadě jeho zástupce. Žádá-li akcionář o vysvětlení ústně, je povinen svůj projev formulovat tak, aby byl stručný a srozumitelný. Každý akcionář je při přednesení své žádosti o vysvětlení omezen časem pěti minut. V rozsahu, ve kterém mohou akcionáři za podmínek vyplývajících ze zákona a stanov uplatňovat na valné hromadě návrhy a protinávrhy, se tento odstavec vztahuje i na ně.

4. Na valné hromadě se hlasuje tak, že poté, co je valná hromada seznámena se všemi návrhy a protinávrhy akcionářů řádně a včas doručenými k bodu pořadu valné hromady, o němž má být hlasováno, se nejprve hlasuje o návrhu představenstva, poté o návrhu dozorčí rady a poté o návrzích a protinávrzích akcionářů v pořadí, jak byly předloženy. Jakmile je předložený návrh schválen, o dalších návrzích a protinávrzích odporujících schválenému návrhu se již nehlasuje.

5. Hlasování se uskutečňuje prostřednictvím hlasovacích lístků dle pokynů předsedy valné hromady. Na hlasovacím lístku vyznačí akcionář křížkem svou vůli ohledně navrženého usnesení, o kterém se hlasuje tak, že označí křížkem políčko “PRO” nebo “PROTI”, a hlasovací lístek podepíše. V případě, že se akcionář chce zdržet hlasování, neodevzdá hlasovací lístek.

6. Nepodepsané lístky jsou neplatné. Neplatné jsou též lístky, z nichž nelze rozpoznat vůli akcionáře. Má se za to, že akcionář se zdržel hlasování, odevzdá-li neplatný hlasovací lístek nebo jiný hlasovací lístek, než na kterém měl o dané záležitosti hlasovat. Dojde-li k omylu ve vyplňování hlasovacích lístků vyplněním křížku u nesprávné hodnoty, je nutno požádat o pomoc skrutátora. Skrutátor upraví křížek na hvězdičku a čitelným podpisem umístěným pod podpisem akcionáře (zástupce) stvrdí tuto úpravu. V případě ztráty hlasovacího lístku je nutno požádat pracovníky prezence nebo skrutátora o vystavení duplikátu. O vystavení duplikátu je nutno učinit zápis.

7. Skrutátor nebo skrutátoři zajistí sběr hlasovacích lístků do hlasovací schránky a po hlasování zajistí okamžité sčítání hlasů. V okamžiku, kdy se zjistí, že bylo dosaženo počtu hlasů potřebného k rozhodnutí o navrženém bodu, předseda valné hromady dostane od skrutátora oznámení o tomto předběžném výsledku hlasování. Vyhodnocování zbývajících hlasů akcionářů pokračuje a s konečnými výsledky hlasování o jednotlivých bodech pořadu valné hromady budou akcionáři seznámeni nejpozději na konci valné hromady.

8. Akcionáři, členové představenstva a členové dozorčí rady mohou podat protest týkající se usnesení valné hromady a požadovat jeho uvedení v zápisu z valné hromady. Neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. Protest musí určitě a

srozumitelně popsat okolnosti, v nichž protestující spatřuje důvody neplatnosti usnesení valné hromady. Obsah protestu se uvede v zápisu z valné hromady, jen jestliže o to protestující požádá.

IV. PŘEDSTAVENSTVO

Článek 14‌

Postavení a působnost představenstva

1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti, a jehož členové jednají za společnost a zavazují společnost způsobem upraveným těmito stanovami.

2. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady, dozorčí rady, nebo jiného orgánu. Představenstvo je oprávněno delegovat rozhodování určitých záležitostí do působnosti jednotlivých členů představenstva ve smyslu § 156 odst. 2 občanského zákoníku, a také na zaměstnance společnosti, zejména prostřednictvím vnitřních předpisů schválených představenstvem. Delegace působnosti nezbavuje členy představenstva povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti společnosti spravovány.

3. Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.

4. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti, ledaže by tak stanovil zákon. Členové představenstva mohou požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

5. Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu, nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, anebo z jiného vážného důvodu a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření, nestanoví-li insolvenční zákon něco jiného.

6. Členové představenstva jsou povinni podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu insolvenční návrh v případech, kdy tak stanoví insolvenční zákon.

7. Představenstvu přísluší zejména:

a) zabezpečovat obchodní vedení a řádné vedení účetnictví,

b) svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat,

c) předkládat valné hromadě:

c.1 návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti a návrhy jejích změn, a to nejméně jednou za 4 roky,

c.2 návrh změn xxxxxx,

c.3 návrh na zvýšení nebo snížení základního kapitálu, jakož i na vydání vyměnitelných a prioritních dluhopisů dle čl. 8,

c.4 řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. mezitímní účetní závěrku, vyžaduje-li se její schválení valnou hromadou,

c.5 návrh na rozdělení zisku včetně stanovení výše, způsobu vyplacení a splatnosti dividendy, výše tantiémy a přídělů do fondů nebo na způsob krytí ztrát společnosti,

c.6 roční zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,

c.7 návrh na zrušení společnosti,

c.8 souhrnnou vysvětlující zprávu podle § 118 odst. 9 zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

c.9 další návrhy a dokumenty v souladu s právními předpisy nebo těmito stanovami,

d) vykonávat usnesení valné hromady,

e) udělovat a odvolávat prokuru,

f) schvalovat a měnit Podpisový řád ČEZ, a. s., a se souhlasem odborových organizací působících ve společnosti Pracovní řád ČEZ, a. s.,

g) po projednání s odborovými organizacemi působícími ve společnosti schvalovat Volební řád ČEZ, a. s., pro volby členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti a tyto volby organizovat,

h) odvolávat vedoucí zaměstnance společnosti podle § 73 zákoníku práce,

i) uzavírat za společnost smlouvy o výkonu funkce člena některého orgánu společnosti.

8. Představenstvo rozhoduje zejména o:

a) čerpání prostředků z rezervního fondu, pokud zákon nestanoví jinak,

b) zvýšení základního kapitálu společnosti v souladu s § 474 zákona o obchodních korporacích a čl. 30 a násl. a v této souvislosti o vydávání akcií společnosti jako zaknihovaných cenných papírů majících formu na majitele,

c) návrzích kupních smluv týkajících se elektřiny, tepla, zemního plynu, a povolenek na emise skleníkových plynů, distribučních, přenosových a podpůrných služeb, komoditních derivátů a komoditních obchodních služeb, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

d) investičních projektech a jejich realizaci, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

e) přijetí dlouhodobé zápůjčky (úvěru) na období delší než 1 rok a o jiné obdobné dlouhodobé finanční operaci společnosti, s výjimkou zajišťovací operace, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

f) obsahu výroční zprávy dle zákona o účetnictví a pololetní a roční zprávy dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

g) uzavření smluv o založení obchodní společnosti nebo spolku, získání majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě, jakož i o zrušení obchodní společnosti nebo spolku, má-li společnost jako společník nebo člen

rozhodovat o zrušení jiné obchodní společnosti nebo spolku, anebo o převodu majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě,

h) zcizení nebo pronájmu nemovitostí, pokud to vyplývá z těchto stanov nebo z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,

i) záležitostech uvedených v odst. 9 až 11 tohoto článku.

9. Představenstvo je povinno vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady k uskutečnění následujících rozhodnutí představenstva:

a)o nabytí, zcizování, zastavení, nájmu, pachtu nebo bezplatném užívání věcí nemovitých a věcí movitých (s výjimkou zásob a cenných papírů pro řízení likvidity), které mají být nebo jsou součástí majetku společnosti, přesáhne-li jejich účetní hodnota 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých),

b)o realizaci investičního projektu společnosti nebo o udělení souhlasu společnosti s realizací investičního projektu přímo či nepřímo ovládané společnosti, pokud hodnota investičního projektu společnosti nebo ovládané společnosti převyšuje 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých);

c) o nakládání s majetkovými účastmi na jiné právnické osobě, se sídlem v ČR nebo v zahraničí, a to v následujících případech:

c1. nabytí majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě založením přímo ovládané společnosti, a dále zvýšením základního kapitálu přímo ovládané společnosti převzetím vkladové povinnosti převyšující 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých), nebo převodem od třetí osoby (za třetí osobu pro tyto účely není považována osoba ovládaná) nebo jakýmkoli jiným způsobem, pokud součet hodnoty nabývané majetkové účasti a čistého dluhu na ni připadajícího ("Enterprise value") v každém jednotlivém případě převyšuje 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých), nebo pokud v důsledku takové dispozice s majetkovou účastí převýší podíl společnosti na základním kapitálu této jiné právnické osoby jednu třetinu nebo jednu polovinu nebo dvě třetiny; toto ustanovení se nepoužije v případech založení přímo ovládané společnosti se základním kapitálem do 10.000.000 Kč;

c2. zrušení nebo zastavení majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě nebo snížení základního kapitálu jiné právnické osoby, pokud hodnota majetkové účasti, která je předmětem takové dispozice, v každém jednotlivém případě převyšuje 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých), nebo zcizení majetkové účasti společnosti, pokud součet hodnoty zcizované majetkové účasti a čistého dluhu na ni připadajícího ("Enterprise value") v každém jednotlivém případě převyšuje 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých), nebo pokud se v důsledku takové dispozice s majetkovou účastí sníží podíl společnosti na základním kapitálu této jiné právnické osoby pod jednu třetinu nebo jednu polovinu nebo dvě třetiny; toto ustanovení se nepoužije v případech, kdy je majetková účast na jiné právnické osobě převáděna nebo zastavována osobě ovládané;

c3. udělení souhlasu společnosti k nabytí majetkové účasti přímo či nepřímo ovládané osoby na jiné právnické osobě, pokud součet hodnoty nabývané

majetkové účasti a čistého dluhu na ni připadajícího ("Enterprise value") převyšuje 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých).

Pro účely tohoto písm. c) se za "Enterprise value" majetkové účasti považuje její tržní hodnota (tržní hodnota podílu) plus čistý dluh na ni připadající (krátkodobé i dlouhodobé úročené závazky minus hotovost a její ekvivalenty).

d)o převodu a zastavení vlastních akcií společnosti,

e)o personálním obsazení dozorčích rad společností, v nichž má společnost majetkovou účast na základním kapitálu převyšující 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých); dozorčí rada si může svým usnesením vyhradit k uvedenému předchozímu souhlasu i takovou společnost, v níž majetková účast společnosti na základním kapitálu nepřevyšuje 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých),

f) o návrhu smlouvy s auditorem určeným valnou hromadou k provedení povinného auditu,

g) o zcizení nemovitostí, pokud tržní nebo odhadní cena nemovitosti přesahuje 100.000.000 Kč (slovy: sto milionů korun českých),

h)o poskytnutí zápůjčky (úvěru) třetím osobám, či o tom, že společnost poskytne zajištění za závazky třetích osob, převyšujících v každém jednotlivém případě 200.000.000 Kč (slovy: dvě stě milionů korun českých). Za třetí osobu není považována osoba ovládaná,

i) o přijetí dlouhodobé zápůjčky (úvěru) od třetích osob na období delší než 1 rok a jiné obdobné dlouhodobé finanční operaci, s výjimkou zajišťovací operace, nad 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých). Za třetí osobu není považována osoba ovládaná,

j) o vydání dluhopisů vyjma těch, k jejichž vydání je vyžadován souhlas valné hromady ve smyslu ustanovení § 421 odst. 2 písm. d) zákona o obchodních korporacích,

k) k poskytnutí opčních práv na akcie společnosti v případech, kdy zákon umožňuje, aby o tom rozhodovalo představenstvo,

l) o přeměně společnosti, pokud zákon stanoví, že takováto rozhodnutí je oprávněno učinit představenstvo,

m) k uzavření smlouvy, na jejímž základě má společnost nabýt nebo zcizit majetek, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední schválené konsolidované účetní závěrky,

n) o umožnění provedení due diligence (právního, ekonomického, technického, popř. ekologického auditu) společnosti nebo její organizační složky,

o)o uzavření manažerských smluv s řediteli divizí společnosti, pokud nejsou členy představenstva, a o ustavení do funkce generálního ředitele,

p)o stanovení a vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů ředitelů divizí společnosti, pokud nejsou členy představenstva,

q) o předložení zadávací dokumentace zájemcům o veřejné zakázky dle zákona o veřejných zakázkách, pokud předpokládaná hodnota zakázky je vyšší než

jedna třetina vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední konsolidované účetní závěrky,

r) o jiných případech, stanoví-li tak zákon.

10. Představenstvo je povinno předložit k projednání a vyžádat si předchozí stanovisko dozorčí rady k těmto záležitostem:

a)ke schválení a změně Organizačního řádu ČEZ, a. s.,

b)ke schválení pravidel pro tvorbu a použití fondů společnosti, v souladu se zákonem a stanovami,

c) k návrhům ročních investičních a provozních rozpočtů,

d)k návrhům podstatných změn organizační struktury společnosti dle Organizačního řádu ČEZ, a. s.,

e)k návrhu strategie společnosti nebo její podstatné aktualizace v rámci koncepce podnikatelské činnosti schválené valnou hromadou,

f) k návrhu podnikatelského plánu společnosti,

g) k návrhu koncepce podnikatelské činnosti (včetně jejích změn) ovládaných osob se základním kapitálem převyšujícím 500.000.000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých), v souladu s právními předpisy a zakladatelskými dokumenty ovládaných společností,

h)ke všem návrhům předkládaným představenstvem valné hromadě k rozhodnutí nebo informaci; u návrhů, které je představenstvo povinno předkládat valné hromadě ze zákona však postačí dozorčí radu informovat,

i) k obsahu zadávací dokumentace dle zákona o veřejných zakázkách, pokud předpokládaná hodnota zakázky je vyšší než jedna třetina vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední konsolidované účetní závěrky.

11. Představenstvo je povinno informovat dozorčí radu zejména o:

a)schválení Pracovního řádu ČEZ, a. s., Podpisového řádu ČEZ, a. s., a Volebního řádu ČEZ, a. s.,

b)čerpání prostředků z rezervního fondu,

c) zvýšení základního kapitálu v souladu s čl. 31,

d)dlouhodobých smlouvách na nákup, prodej a tranzit elektřiny uzavíraných na období delší 3 let, nebo přesáhne-li v každém jednotlivém případě jejich hodnota 1.000.000.000 Kč (slovy: jedna miliarda korun českých), a dále

o smlouvách na nákup distribučních a přenosových služeb týkajících se elektřiny, smlouvách na poskytování podpůrných služeb dle energetického zákona, smlouvách na nákup a prodej komoditních derivátů a na poskytování komoditních obchodních služeb, smlouvách na nákup a prodej povolenek na emise skleníkových plynů, smlouvách na nákup, prodej, uskladnění a tranzit zemního plynu, smlouvách na nákup distribučních a přepravních služeb týkajících se zemního plynu a smlouvách na nákup a prodej tepla, to vše přesáhne-li v každém jednotlivém případě jejich hodnota 1.000.000.000 Kč (slovy: jedna miliarda korun českých); představenstvo je vedle toho povinno informovat členy dozorčí rady předem o záměru takovou smlouvu uzavřít,

e)výsledcích kolektivního vyjednávání,

f) vyhlášení voleb členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti,

g) nabytí (včetně zvýšení základního kapitálu), zcizení, zrušení nebo zastavení majetkové účasti na jiné právnické osobě nebo snížení základního kapitálu jiné právnické osoby ve všech ostatních případech, které neupravuje odst. 9 písm. c),

h)struktuře příjmů, podmínkách určujících výši mezd, odměn za splnění stanovených cílů a o podmínkách spojených s ukončením výkonu funkce nebo pracovního poměru, a to u členů představenstva, ředitelů divizí, ředitelů útvarů, ředitelů organizačních jednotek, a to jedenkrát ročně,

i) investičních projektech a jejich realizaci, o jejichž uskutečnění rozhodlo představenstvo,

j) vývoji pohledávek a dluhů po lhůtě splatnosti,

k) měsíčním vývoji hospodaření společnosti,

l) průběhu a výsledcích jednání představenstva společnosti.

12. Představenstvo předkládá dozorčí radě k přezkoumání, nejpozději do 15. května kalendářního roku, řádnou a konsolidovanou účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku (včetně způsobu vyplacení a splatnosti dividendy) popř. návrh na úhradu ztráty, návrh výše tantiémy, zprávu o vztazích dle § 82 zákona o obchodních korporacích. Představenstvo dále předkládá dozorčí radě k přezkoumání mimořádnou a mezitímní účetní závěrku v případech, kdy povinnost jejich sestavení vyplývá ze zákona.

Článek 15 Členství v představenstvu‌

1. Představenstvo má 7 členů.

2. Členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada. Opětovná volba člena představenstva je možná. Členem představenstva může být pouze fyzická osoba.

3. Představenstvo volí a odvolává svého předsedu a dva místopředsedy.

4. Funkční období jednotlivého člena představenstva je čtyři roky.

5. Jestliže člen představenstva zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkce, musí dozorčí rada do dvou měsíců zvolit nového člena představenstva.

6. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným společnosti a určeným dozorčí radě, přičemž o tom současně informuje představenstvo. Nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Výkon funkce takového člena představenstva končí uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení, neschválí-li dozorčí rada na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

Článek 16

Zasedání a rozhodování představenstva

1. Představenstvo je způsobilé se usnášet za účasti nadpoloviční většiny všech členů. Při rozhodování má každý z členů představenstva jeden hlas. Pokud se v tomto článku hovoří o většině všech členů nebo o většině hlasů všech členů, rozumí se tím většina z počtu členů představenstva určeného stanovami.

2. Představenstvo rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech členů. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy představenstva dotčená osoba nehlasuje.

3. Předseda představenstva je povinen svolat zasedání představenstva, požádají-li o to alespoň dva členové představenstva nebo předseda dozorčí rady na základě usnesení dozorčí rady. Žádost musí být písemná a obsahovat naléhavý důvod svolání zasedání.

4. Zasedání představenstva se řídí jednacím řádem představenstva, který upravuje zejména způsob svolání zasedání, opatření proti nečinnosti, náležitosti pozvánky, lhůty pro doručení, podklady, účast dalších osob na zasedání, průběh zasedání a další podrobnosti. Jednací řád představenstvo přijímá nebo mění dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů.

5. Pokud představenstvo na zasedání nerozhodne jinak, řídí zasedání představenstva jeho předseda, a v jeho nepřítomnosti jeden z místopředsedů (přičemž jejich pořadí určí jednací řád představenstva).

6. O průběhu jednání představenstva a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje předseda představenstva, další člen představenstva (kterým je vždy člen představenstva, který zasedání nebo jeho část řídil, jinak kterýkoli člen představenstva, který se zasedání účastnil) a zapisovatel. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. Pokud není uvedeno něco jiného, má se za to, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.

7. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva, vyvolat hlasování mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě nebo s využitím technických prostředků. Návrh usnesení musí být zaslán všem členům představenstva. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala alespoň dvoutřetinová většina všech členů a pro přijetí usnesení hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Další podrobnosti k průběhu hlasování per rollam může stanovit jednací řád představenstva.

8. Účast členů představenstva na zasedání je zpravidla osobní; to nebrání tomu, aby člen představenstva v souladu s § 159 odst. 2 občanského zákoníku zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena představenstva, aby za něj při jeho neúčasti hlasoval. V odůvodněných případech je možná i jiná forma účasti člena představenstva na zasedání, včetně hlasování (například s využitím technických prostředků umožňujících přenos hlasu, případně i obrazu osoby, která hlasuje – telefon, telefonická konference či videokonference), přičemž takto zúčastněná osoba se považuje za přítomnou na zasedání. Další podrobnosti může stanovit jednací řád představenstva.

9. Představenstvo může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby.

10. Zasedání představenstva se konají alespoň jednou měsíčně.

Článek 17

Pracovní komise, týmy a výbory představenstva

1. Představenstvo může zřídit pro potřeby své činnosti pracovní komise, týmy a výbory.

V. DOZORČÍ RADA

Článek 18

Postavení a působnost dozorčí rady

1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.

2. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy a stanovami. Tato oprávnění mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce. S výsledky své činnosti dozorčí rada seznamuje valnou hromadu.

3. Dozorčí rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti nebo v dalších případech stanovených zákonem, a navrhuje potřebná opatření.

4. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

5. Dozorčí radě přísluší dále kromě jiných záležitostí stanovených zákonem nebo těmito stanovami:

a) kontrolovat dodržování obecně závazných předpisů, stanov společnosti a usnesení valné hromady,

b) kontrolovat jak představenstvo vykonává vlastnická práva v právnických osobách, ve kterých má společnost majetkovou účast,

c) přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami a předkládat svá vyjádření valné hromadě,

d) projednávat čtvrtletní výsledky hospodaření, pololetní zprávy, popřípadě další zprávy dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a výroční zprávy dle zákona o účetnictví,

e) předkládat valné hromadě i představenstvu svá vyjádření, doporučení a návrhy,

f) volit a odvolávat členy představenstva způsobem uvedeným v čl. 20,

g) schvalovat smlouvy o výkonu funkce s členy představenstva a plnění členům představenstva podle § 61 zákona o obchodních korporacích, přičemž dozorčí rada není oprávněna rozhodnout o poskytnutí plnění v případě, že výkon funkce člena představenstva zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti,

h) rozhodovat o stanovení a vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů členů představenstva,

i) navrhovat valné hromadě určení auditora k provedení povinného auditu, přitom zohlední doporučení výboru pro audit; navrhne-li dozorčí rada valné hromadě jiného auditora než dle doporučení výboru pro audit, je takový návrh povinna řádně odůvodnit, zejména uvede, z jakých důvodů se odchýlila od doporučení výboru pro audit.

6. Dozorčí rada uděluje představenstvu předchozí souhlas k uskutečnění rozhodnutí uvedených v článku 14 odst. 9 těchto stanov.

7. Dozorčí rada projednává a poskytuje svá předchozí stanoviska představenstvu k záležitostem uvedeným v článku 14 odst. 10 těchto stanov.

8. Dozorčí radě přísluší právo být představenstvem informována zejména v případech uvedených v článku 14 odst. 11 těchto stanov.

Článek 19

Počet členů dozorčí rady a ukončení funkce

1. Dozorčí rada má 12 členů.

2. Dvě třetiny členů dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, jedna třetina členů dozorčí rady je volena a odvolávána zaměstnanci společnosti. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná. Členem dozorčí rady může být pouze fyzická osoba.

3. Právo volit a odvolávat členy dozorčí rady volené zaměstnanci mají pouze zaměstnanci, kteří jsou ke společnosti v pracovním poměru.

4. Vedle členů dozorčí rady volených zaměstnanci může být současně zvolen jeden nebo více náhradních členů až do počtu čtyř. Způsob volby a odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti a jejich náhradních členů určuje Volební řád ČEZ, a. s., který také může stanovit, že se volby uskutečňují prostřednictvím volitelů.

5. Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu a dva místopředsedy.

6. Funkční období jednotlivého člena dozorčí rady je čtyřleté. Funkční období náhradního člena, nastoupivšího za člena dozorčí rady zvoleného zaměstnanci, končí dnem, kdy mělo skončit funkční období člena dozorčí rady, kterého nahradil.

7. Jestliže člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkce, musí valná hromada do dvou měsíců zvolit nového člena dozorčí rady, pokud dozorčí rada nevyužije svého oprávnění podle odst. 10. Jestliže člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci zemře, vzdá se funkce, je odvolán zaměstnanci nebo jinak skončí jeho funkce v průběhu jeho funkčního období nebo v období od jeho zvolení do účinnosti volby, nastupuje na

jeho místo podle pořadí náhradní člen s nejvyšším počtem hlasů získaných při volbách členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti. Není-li takový náhradní člen, je představenstvo povinno vyhlásit volbu nového člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a to nejpozději do jednoho měsíce po zániku funkce člena dozorčí rady voleného zaměstnanci společnosti.

8. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným společnosti a určeným dozorčí radě. Nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Výkon funkce takového člena dozorčí rady končí uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení, neschválí-li dozorčí rada na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. O odstoupení člena dozorčí rady je dozorčí rada povinna bez zbytečného odkladu informovat představenstvo.

9. Funkce člena dozorčí rady zvoleného valnou hromadou zaniká také volbou nového člena dozorčí rady valnou hromadou, pokud lze z rozhodnutí valné hromady zjistit, který člen dozorčí rady má být nahrazen.

10. Pokud počet členů dozorčí rady neklesl pod polovinu, může dozorčí rada namísto členů dozorčí rady zvolených valnou hromadou, jejichž funkce skončila v období od posledního zasedání valné hromady, jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena dozorčí rady se započítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady.

Článek 20‌

Zasedání a rozhodování dozorčí rady

1. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet za účasti nadpoloviční většiny všech členů. Při rozhodování má každý z členů dozorčí rady jeden hlas. Pokud se v tomto článku hovoří o většině všech členů nebo o většině hlasů všech členů, rozumí se tím většina z počtu členů dozorčí rady určeného stanovami.

2. Dozorčí rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech členů, neurčují-li tyto stanovy jinak. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy dozorčí rady dotčená osoba nehlasuje.

3. Předseda dozorčí rady je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady nebo představenstvo, nebo pokud akcionáři uvedení v § 365 zákona o obchodních korporacích požádají o přezkoumání výkonu působnosti představenstva podle § 370 zákona o obchodních korporacích. Žádost musí být písemná a musí obsahovat naléhavý důvod svolání zasedání.

4. Zasedání dozorčí rady se řídí jednacím řádem dozorčí rady, který upravuje zejména způsob svolání zasedání, opatření proti nečinnosti, náležitosti pozvánky, lhůty pro doručení, účast dalších osob na zasedání dozorčí rady, průběh zasedání a další podrobnosti. Jednací řád dozorčí rada přijímá nebo mění dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů.

5. Zasedání dozorčí rady řídí její předseda, a v jeho nepřítomnosti jeden z místopředsedů (přičemž jejich pořadí určí jednací řád dozorčí rady).

6. O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje předseda dozorčí rady, další člen dozorčí rady, pokud zasedání nebo jeho část řídil, a zapisovatel. V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti přijetí jednotlivých rozhodnutí nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. Tajné hlasování je přípustné pouze v případech volby v personálních záležitostech (např. volba a odvolání předsedy a místopředsedy dozorčí rady, volba a odvolání členů výborů dozorčí rady, jmenování náhradního člena dozorčí rady do příštího zasedání valné hromady, volba a odvolání člena představenstva).

7. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda dozorčí rady, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda, vyvolat hlasování mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě nebo s využitím technických prostředků. Návrh usnesení musí být zaslán všem členům dozorčí rady. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala alespoň dvoutřetinová většina všech členů a pro přijetí usnesení hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Další podrobnosti k průběhu hlasování per rollam může stanovit jednací řád dozorčí rady.

8. Účast členů dozorčí rady na zasedání je zpravidla osobní; to nebrání tomu, aby člen dozorčí rady zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena dozorčí rady, aby za něj při jeho neúčasti hlasoval. V odůvodněných případech je možná i jiná forma účasti člena dozorčí rady na zasedání, včetně hlasování (například s využitím technických prostředků umožňujících přenos hlasu, případně i obrazu osoby, která hlasuje – telefon, telefonická konference či videokonference). Takto zúčastněná osoba se považuje za přítomnou na zasedání. Další podrobnosti může stanovit jednací řád dozorčí rady.

9. Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby. Jde-li o zaměstnance či členy jiných orgánů společnosti, jsou xxxx xxxxxxx se dostavit.

10. Zasedání dozorčí rady se konají zpravidla jednou měsíčně.

Článek 21 Výbory dozorčí rady‌

1. Dozorčí rada si v rámci svých kompetencí může zřídit výbory (dále jen „výbory dozorčí rady“), které plní funkci poradního orgánu dozorčí rady pro vybraná odborná témata. Členem výboru může být pouze člen dozorčí rady.

2. Členové výborů dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou. Pokud člen výboru dozorčí rady nebude z výboru odvolán, nebo se členství ve výboru nevzdá, skončí funkce člena výboru dozorčí rady nejpozději ke dni, kdy skončí jeho členství v dozorčí radě.

3. Každý z výborů dozorčí rady volí svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.

4. Výbory dozorčí rady se scházejí podle potřeby, nejméně však 1x za čtvrtletí.

5. Postavení, působnost a složení jednotlivých výborů dozorčí rady stanoví statut každého z výborů, který schvaluje dozorčí rada. Podrobnosti o způsobu zasedání

výborů dozorčí rady stanoví jednací řád každého z výborů, který schvaluje výbor, jehož se jednací řád týká.

VI. VÝBOR PRO AUDIT

Článek 22‌

Postavení a působnost výboru pro audit

1. Výbor pro audit vykonává, aniž je tím dotčena odpovědnost členů představenstva nebo dozorčí rady, zejména tyto činnosti:

a) sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a předkládá představenstvu a dozorčí radě doporučení k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,

b) sleduje účinnost vnitřní kontroly, systémů řízení rizik,

c) sleduje účinnost vnitřního auditu a jeho funkční nezávislost,

d) doporučuje auditora k provedení povinného auditu dozorčí radě s tím, že toto doporučení řádně odůvodní,

e) sleduje proces povinného auditu,

f) posuzuje nezávislost auditora provádějícího povinný audit a poskytování neauditorských služeb ve prospěch společnosti tímto auditorem,

g) projednává s auditorem rizika ohrožující jeho nezávislost a ochranná opatření, která byla auditorem přijata s cílem tato rizika zmírnit,

h) vyjadřuje se k výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu,

i) informuje dozorčí radu o výsledku povinného auditu a jeho poznatcích získaných ze sledování procesu povinného auditu,

j) informuje dozorčí radu, jakým způsobem povinný audit přispěl k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,

k) schvaluje poskytování jiných neauditorských služeb,

l) vykonává další působnost dle zákona o auditorech nebo přímo použitelného předpisu EU.

2. Výbor pro audit průběžně projednává zprávy o významných skutečnostech vyplývajících z povinného auditu, zejména o případných zásadních nedostatcích ve vnitřní kontrole ve vztahu k postupu sestavování účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

3. Obdrží-li výbor pro audit dodatečnou zprávu auditora dle příslušných ustanovení zákona o auditorech, projedná ji a postoupí bez zbytečného odkladu představenstvu a dozorčí radě.

4. Výbor pro audit je oprávněn nahlížet do dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti v rozsahu nezbytném pro výkon jeho činnosti.

5. Výbor pro audit jednou ročně vyhotoví zprávu o činnosti, ve které zhodnotí svou činnost, a tuto zprávu poskytne Radě pro veřejný dohled nad auditem.

6. Členové výboru pro audit jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce.

7. Členové výboru pro audit se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své činnosti.

Článek 23

Počet členů výboru pro audit a ukončení funkce

1. Výbor pro audit má pět členů, které volí a odvolává valná hromada z členů dozorčí rady nebo ze třetích osob. Členové výboru pro audit nemohou být členy představenstva nebo prokuristy. Členem výboru pro audit může být pouze fyzická osoba.

2. Většina členů výboru pro audit musí být nezávislá a odborně způsobilá ve smyslu příslušných ustanovení zákona o auditorech. Nejméně jeden člen výboru pro audit musí být osobou, která je nebo byla statutárním auditorem nebo osobou, jejíž znalosti anebo dosavadní praxe v oblasti účetnictví zajišťují předpoklad řádného výkonu funkce člena výboru pro audit, a to i s ohledem na odvětví, ve kterém společnost působí. Tento člen výboru pro audit musí být vždy nezávislý.

3. Výbor pro audit si volí svého předsedu a místopředsedu, přičemž předseda musí být nezávislý ve smyslu příslušných ustanovení zákona o auditorech.

4. Funkční období jednotlivého člena výboru pro audit je čtyřleté.

5. Valná hromada může zvolit až 3 náhradní členy výboru pro audit s určením jejich pořadí. Jestliže člen výboru pro audit zemře, odstoupí, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, stane se místo něj členem výboru pro audit náhradní člen výboru pro audit podle určeného pořadí, přičemž jeho funkční období člena výboru pro audit skončí nejpozději pět let od jeho zvolení náhradním členem výboru pro audit, nevyplývá-li ze zákona něco jiného. Valná hromada může rovněž změnit pořadí již zvolených náhradních členů výboru pro audit.

6. Člen výboru pro audit může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným výboru pro audit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Výkon funkce takového člena výboru pro audit končí uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení, neschválí-li výbor pro audit na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

7. Funkce člena výboru pro audit zaniká volbou nového člena výboru pro audit valnou hromadou, ledaže z rozhodnutí valné hromady plyne něco jiného.

Článek 24

Zasedání a rozhodování výboru pro audit

1. Výbor pro audit je způsobilý se usnášet za účasti nadpoloviční většiny všech členů. Při rozhodování má každý z členů výboru pro audit jeden hlas. Pokud se v tomto článku hovoří o většině všech členů nebo o většině hlasů všech členů, rozumí se tím většina z počtu členů výboru pro audit určeného stanovami.

2. Výbor pro audit rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. V případě rovnosti hlasů nerozhoduje hlas předsedy výboru pro audit.

3. Jednání výboru pro audit se řídí jednacím řádem výboru pro audit, který upravuje zejména způsob svolání zasedání, opatření proti nečinnosti, náležitosti pozvánky, lhůty pro doručení, podklady, účast dalších osob na zasedání, průběh zasedání, náležitosti zápisu a další podrobnosti. Jednací řád výbor pro audit přijímá nebo mění dvoutřetinovou většinou hlasů všech členů.

4. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda výboru pro audit, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda, vyvolat hlasování mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě nebo s využitím technických prostředků. Návrh usnesení musí být zaslán všem členům výboru pro audit. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala alespoň dvoutřetinová většina všech členů a pro přijetí usnesení hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Další podrobnosti k průběhu hlasování per rollam může stanovit jednací řád výboru pro audit.

5. Účast členů výboru pro audit na zasedání je zpravidla osobní; to nebrání tomu, aby člen výboru pro audit zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena výboru pro audit, aby za něj při jeho neúčasti hlasoval. V odůvodněných případech je možná i jiná forma účasti člena výboru pro audit na zasedání, včetně hlasování (například s využitím technických prostředků umožňujících přenos hlasu, případně i obrazu osoby, která hlasuje – telefon, telefonická konference či videokonference). Takto zúčastněná osoba se považuje za přítomnou na zasedání. Další podrobnosti může stanovit jednací řád výboru pro audit.

6. Výbor pro audit může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby. Jde-li o zaměstnance či členy jiných orgánů společnosti, jsou xxxx xxxxxxx se dostavit.

7. Zasedání výboru pro audit se konají dle potřeby. Četnost zasedání může být určena v jednacím řádu výboru pro audit.

VII. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ČINNOSTI PŘEDSTAVENSTVA, DOZORČÍ RADY A

VÝBORU PRO AUDIT

Článek 25

Podmínky k výkonu funkce členů orgánů společnosti ze strany společnosti, odměny (včetně tantiémy) členů orgánů společnosti

1. Náklady spojené se zasedáním i s další činností představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit nese společnost.

2. Členům orgánů společnosti poskytuje společnost náhradu jimi účelně vynaložených nákladů v souvislosti s výkonem jejich funkce a s účastí na jednání orgánů.

3. Členům představenstva a dozorčí rady přísluší kromě jiných druhů odměny i podíl na zisku (tantiéma), a to za podmínky, že společnost vytvoří zisk a že valná hromada výplatu tantiémy schválí. O schválení tantiémy, její výši a o způsobu jejího rozdělení mezi členy představenstva a dozorčí rady rozhoduje valná hromada v souvislosti s rozhodnutím o rozdělení zisku. Pokud valná hromada schválí výplatu tantiémy, ale neurčí způsob jejího rozdělení mezi členy představenstva a dozorčí rady, platí pravidlo, že podíl každého člena představenstva a dozorčí rady bude stanoven poměrně dle doby, po kterou vykonával funkci v příslušném orgánu v průběhu předmětného účetního období. Tantiéma nenáleží členům představenstva a členům dozorčí rady v případech, kdy zákon její poskytnutí nedovoluje.

4. Společnost může v souladu s právními předpisy poskytnout členům orgánů i jiná plnění, a to v souladu s § 61 zákona o obchodních korporacích, přičemž pokud jde o členy představenstva, není dozorčí rada oprávněna rozhodnout o poskytnutí plnění v případě, že výkon funkce člena představenstva zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti.

VIII. JEDNÁNÍ A PODEPISOVÁNÍ ZA SPOLEČNOST

Článek 26

Jednání a podepisování za společnost

1. Za společnost jednají společně dva členové představenstva. Podepisují se tak, že k napsané nebo natištěné obchodní firmě připojí svůj podpis spolu s označením své funkce.

2. Za společnost jednají a podepisují též zaměstnanci společnosti v rozsahu vyplývajícím z organizačních a podpisových řádů společnosti.

3. Za společnost jednají a podepisují také jiné osoby na základě písemné plné moci udělené představenstvem a další její zástupci v souladu s právními předpisy.

IX. HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI

Článek 27‌

Způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty

1. Zisk po zdanění se rozděluje zejména pro tyto účely:

a) 5 % do rezervního fondu až do výše 20 % základního kapitálu společnosti,

b) do dalších fondů společnosti, jsou-li zřízeny,

c) na výplatu dividendy,

d) na výplatu tantiémy pro členy představenstva a dozorčí rady,

e) zbývající část zisku bude převedena na účet nerozděleného zisku minulých let.

Uvedené pořadí není pro společnost závazné. Část zisku po zdanění může být po schválení valnou hromadou použita na zvýšení základního kapitálu. Část zisku po zdanění po schválení valnou hromadou může být použita na výplatu podílu připadajícího na dluhopisy, v souladu s prospektem emitenta.

2. Na úhradu ztráty se použijí vlastní zdroje společnosti v následujícím pořadí:

a) rezervní fond,

b) nerozdělený zisk minulých let,

c) další fondy společnosti, jsou-li zřízeny, ledaže je takové použití fondů zákonem nebo stanovami vyloučeno,

d) základní kapitál.

3. Společnost není oprávněna rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud by si tím přivodila úpadek, ani pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál, zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které podle zákona a stanov společnost nesmí rozdělit mezi akcionáře.

4. Částka určená k vyplacení jako podíl na zisku společnosti nesmí být vyšší, než je hospodářský výsledek posledního skončeného účetního období snížený o povinný příděl do rezervních a jiných fondů a o neuhrazené ztráty minulých let a zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít dle svého volného uvážení.

5. Nebude-li valnou hromadou v souladu s právními předpisy určeno něco jiného, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu čtvrtý pracovní den následující po dni konání valné hromady, která o rozdělení zisku rozhodla.

6. Představenstvo je povinno oznámit rozhodnutí valné hromady o dni splatnosti dividendy, místu a způsobu výplaty, způsobem určeným zákonem a stanovami.

Článek 28‌

Čtvrtletní výsledky hospodaření

1. Kromě roční účetní závěrky je představenstvo povinno zajišťovat zpracovávání čtvrtletních výsledků hospodaření poskytujících základní informace o aktuální majetkové a finanční situaci společnosti, efektivnosti jejího hospodaření v uplynulém kalendářním čtvrtletí a o výši dosaženého zisku nebo ztráty vzniklé v tomto období.

Článek 29 Rezervní fond a jiné fondy‌

1. Společnost vytváří rezervní fond v případech a způsoby, které jsou uloženy zákonem; může rovněž vytvářet rezervní fondy v případech a způsoby, které zákon připouští.

2. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, nepatří-li toto rozhodování valné hromadě.

3. Společnost může zřídit i další fondy. O zřízení těchto dalších fondů rozhoduje valná hromada, s výjimkou případů, kdy povinné vytvoření takového fondu stanoví zákon. Pokud se tyto fondy vytvářejí nebo doplňují ze zisku, schvaluje příděl do těchto fondů a použití prostředků těchto fondů valná hromada.

X. ZMĚNY ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Článek 30

Zvýšení základního kapitálu

1. O zvýšení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada, nebo v souladu se zákonem a těmito stanovami představenstvo.

2. Zvýšení základního kapitálu společnosti lze uskutečnit všemi způsoby, které dovoluje zákon o obchodních korporacích v § 474 až § 515, a § 546 až § 548 zákona o obchodních korporacích.

3. Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu, má-li být jejich emisní kurs splácen v penězích. Přednostní právo akcionářů na úpis i těch akcií, které neupsal jiný akcionář, se vylučuje ve třetím, případně v každém dalším upisovacím kole.

4. Práva a povinnost spojené s nesplacenou akcií mohou být spojena se zatímním listem.

5. Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií zaplatí upisovatel z dlužné částky úrok z prodlení ve výši stanovené podle zákona o obchodních korporacích.

6. Nové akcie vydané na základě rozhodnutí valné hromady nebo představenstva o upisování akcií se podílejí i na hospodářských výsledcích minulých let.

Článek 31‌

Zvýšení základního kapitálu představenstvem

1. Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených zákonem a těmito stanovami rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií, podmíněným zvýšením nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřila.

2. Pověření zvýšit základní kapitál je možno udělit na dobu nejdéle pěti roků ode dne, kdy se valná hromada na pověření usnesla, a to i opakovaně.

3. Pověření musí určit jmenovitou hodnotu, druh, formu akcií, které mají být vydány na zvýšení základního kapitálu, nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, a který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce. Představenstvo může v rámci pověření zvýšit základní kapitál i vícekrát, nepřekročí-li celková částka zvýšení základního kapitálu limit stanovený v odst. 1.

Článek 32

Snížení základního kapitálu

1. Snížení základního kapitálu se řídí § 516 - § 545 zákona o obchodních korporacích, přičemž je přípustné snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu akcionářům (podle § 523 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Dále je přípustné snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů a upuštěním od vydání akcií.

XI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Zveřejňování, oznamování a informace

1. Skutečnosti, které je společnost povinna zveřejnit, se zveřejňují v Obchodním věstníku, nestanoví-li právní předpis jinak.

2. Skutečnosti, které je společnost povinna uveřejnit, uveřejňuje na internetových stránkách společnosti a na dalších místech určených zákonem nebo stanovami.

3. Výroční zprávu, spolu se zprávou o vztazích, uveřejňuje společnost podle požadavků právních předpisů. V případě, že společnost vydala cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, zpracovává a uveřejňuje i pololetní zprávu a plní ostatní povinnosti emitenta stanovené zákonem.