PŘÍLOHA

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 31.7.2023 C(2023) 5303 final

ANNEX 1

PŘÍLOHA

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) .../...,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti

CS CS

PŘÍLOHA I

EVROPSKÉ STANDARDY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O UDRŽITELNOSTI (ESRS)

ESRS 1	Obecné požadavky
ESRS 2	Obecné informace
ESRS E1	Změna klimatu
ESRS E2	Znečištění
ESRS E3	Vodní a mořské zdroje
ESRS E4	Biologická rozmanitost a ekosystémy
ESRS E5	Využívání zdrojů a oběhové hospodářství
ESRS S1	Vlastní pracovní síla
ESRS S2	Pracovníci v hodnotovém řetězci
ESRS S3	Dotčené komunity
ESRS S4	Spotřebitelé a koncoví uživatelé
ESRS G1	Chování podniků

ESRS 1

OBECNÉ POŽADAVKY

Obsah                             

Cíl

1. Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování

1.1 Kategorie standardů ESRS

1.2 Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích

1.3 Pravidla pro vypracování

2. Kvalitativní charakteristiky informací

3. Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti

3.1 Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

3.2 Významné záležitosti a významnost informací

3.3 Dvojí významnost

3.4 Významnost dopadů

3.5 Finanční významnost

3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti

3.7 Úroveň členění

4. Náležitá péče

5. Hodnotový řetězec

5.1 Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec

5.2 Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

6. Časové horizonty

6.1 Vykazované období

6.2 Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti

6.3 Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku

6.4 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv

7 Příprava a prezentace informací o udržitelnosti

7.1 Prezentace srovnávacích informací

7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

7.3 Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období

7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

7.5 Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

7.6 Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky

7.7 Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací

7.8 Podávání zpráv o příležitostech

8. Struktura prohlášení o udržitelnosti

8.1 Obecný požadavek na prezentaci

8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

9. Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi

9.1 Začlenění informací formou odkazu

9.2 Propojené informace a propojení s účetními závěrkami

10. Přechodná ustanovení

10.1 Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

10.2 Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec

10.3 Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací

10.4 Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

− Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

− Dvojí významnost

− Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

− Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti Dodatek B: Kvalitativní charakteristiky informací

Dodatek C: Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací Dodatek D: Struktura prohlášení o udržitelnosti podle ESRS

Dodatek E: Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty Dodatek F: Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS Dodatek G: Příklad začlenění informací formou odkazu

Cíl                               

1. Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále také jako „ESRS“) je specifikovat informace o udržitelnosti, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU,1 ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464.2 Podávání zpráv podle ESRS nezbavuje podniky dalších povinností stanovených předpisy Unie.

2. ESRS konkrétně specifikují informace, které podnik zveřejňuje o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech v souvislosti s environmentálními, sociálními a správními otázkami udržitelnosti. ESRS nevyžadují, aby podniky zveřejňovaly informace o environmentálních, sociálních a správních tématech, na něž se vztahují ESRS, když podnik vyhodnotil předmětné téma jako nevýznamné (viz dodatek E – vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty). Informace zveřejňované v souladu s ESRS umožňují uživatelům prohlášení o udržitelnosti pochopit významné dopady podniku na lidi a životní prostředí a významné dopady otázek udržitelnosti na rozvoj, výkonnost a postavení podniku.

3. Cílem tohoto standardu (ESRS 1) je umožnit porozumění struktuře ESRS, používaným pravidlům pro vypracování a základním pojmům a obecným požadavkům na přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti v souladu se směrnicí 2013/34/EU, ve znění směrnice (EU)

1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).

2022/2464.

1. Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování

1.1 Kategorie standardů ESRS

4. Existují tři kategorie standardů ESRS:

(a) průřezové standardy;

(b) tematické standardy (standardy v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení) a

(c) odvětvové standardy.

Průřezové a tematické standardy jsou odvětvově agnostické, což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví nebo odvětvích podnik působí.

5. Průřezové standardy ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace se vztahují na

otázky udržitelnosti, které jsou předmětem tematických standardů a odvětvových standardů.

6. Tento standard (ESRS 1) popisuje strukturu standardů ESRS, vysvětluje pravidla pro vypracování a základní pojmy a stanovuje obecné požadavky na přípravu a prezentaci informací týkajících se udržitelnosti.

7. ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, které má podnik poskytovat na obecné úrovni o všech významných záležitostech udržitelnosti v oblastech podávání zpráv o řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a příležitostí a o ukazatelích a cílech.

8. Tematické evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti se zabývají tématem udržitelnosti a jsou strukturovány do témat a dílčích témat, případně do podtémat. Tabulka v Požadavku na uplatňování č. 16 (AR 16) k tomuto standardu poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti (souhrnně „otázky udržitelnosti“), na které se vztahují tematické ESRS.

9. Tematické ESRS mohou obsahovat specifické požadavky, které doplňují obecné požadavky na zveřejňování v ESRS 2. Dodatek C standardu ESRS 2 Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, obsahuje seznam dalších požadavků v tematických ESRS, které podnik použije společně s požadavky na zveřejňování na obecné úrovni ve standardu ESRS 2.

10. Odvětvové standardy se vztahují na všechny podniky v daném odvětví. Zabývají se dopady, riziky a příležitostmi, které jsou pravděpodobně významné pro všechny podniky v určitém odvětví a které nejsou zahrnuty nebo nejsou dostatečně zahrnuty v tematických standardech. Odvětvové standardy mají více témat a zabývají se tématy, která jsou pro dané odvětví nejdůležitější. Odvětvové standardy dosahují vysoké míry srovnatelnosti.

11. Pokud podnik dospěje k závěru, že dopad, riziko nebo příležitost nejsou zahrnuty nebo nejsou zahrnuty s dostatečnou podrobností v ESRS, ale jsou významné vzhledem k jeho specifickým skutečnostem a okolnostem, musí kromě požadavků na zveřejňování informací stanovených ve třech kategoriích standardů ESRS poskytnout další informace specifické pro daný podnik, aby uživatelé mohli porozumět dopadům, rizikům nebo příležitostem podniku souvisejícím s udržitelností. Požadavky na uplatňování AR 1 až AR 5 poskytují další pokyny týkající se zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty.

1.2 Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích

12. Požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, v tematických ESRS a v odvětvových ESRS jsou strukturovány do následujících oblastí podávání zpráv:

(a) správa a řízení (GOV): řídicí procesy, kontroly a postupy používané k monitorování a řízení dopadů, rizik a příležitostí a dohledu nad nimi (viz standard ESRS 2 kapitola 2 Správa a řízení);

(b) strategie (SBM): způsob, jakým se strategie a obchodní model podniku vzájemně ovlivňují s jeho významnými dopady, riziky a příležitostmi, včetně toho, jak podnik tyto dopady, rizika a příležitosti řeší (viz standard ESRS 2 kapitola 3 Strategie);

(c) řízení dopadů, rizik a příležitostí (IRO): postup(y), kterým(i) podnik:

i. identifikuje dopady, rizika a příležitosti a posuzuje jejich významnost (viz IRO-1 v oddíle 4.1 ESRS 2),

ii. řídí významné otázky udržitelnosti prostřednictvím politik a opatření (viz oddíl

4.2 ESRS 2);

(d) ukazatele a cíle (MT): výkonnost podniku, včetně stanovených cílů a pokroku při jejich plnění (viz ESRS 2, kapitola 5 Ukazatele a cíle).

13. Standard ESRS 2 obsahuje:

(a) v oddíle 4.2 Minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách (MDR-P) a opatřeních (MDR-A);

(b) v oddíle 5 Minimální požadavky na zveřejňování informací o ukazatelích (MDR-M) a

cílech (MDR-T).

Podnik uplatňuje minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních, ukazatelích a cílech spolu s odpovídajícími požadavky na zveřejňování informací v tematických a odvětvových evropských standardech pro podávání zpráv o udržitelnosti.

1.3                Pravidla    pro    vypracování                      

14. Ve všech ESRS:

(a) se pojem „dopady“ vztahuje na pozitivní i negativní dopady související s udržitelností, které jsou spojeny s podnikáním podniku a které byly identifikovány prostřednictvím posouzení významnosti dopadů (viz oddíl 3.4 Významnost dopadů). Vztahuje se jak na skutečné dopady, tak na potenciální budoucí dopady;

(b) se pojem „rizika a příležitosti“ vztahuje na finanční rizika a příležitosti podniku související s udržitelností, včetně těch, které vyplývají ze závislosti na přírodních, lidských a sociálních zdrojích, které byly identifikovány v rámci posuzování finanční významnosti (viz oddíl 3.5).

Souhrnně se označují jako „dopady, rizika a příležitosti“ (IRO). Odrážejí hledisko dvojí významnosti ESRS popsané v oddíle 3.

15. V ESRS jsou pojmy, které jsou definovány ve slovníčku definic (příloha II), vyznačeny tučnou kurzívou, s výjimkou případů, kdy je definovaný pojem použit v jednom bodě více než jednou.

16. ESRS strukturují informace, které mají být zveřejněny v rámci požadavků na zveřejňování informací. Každý požadavek na zveřejňování informací se skládá z jednoho nebo více různých datových bodů. Pojem „datový bod“ se může vztahovat také na popisný dílčí prvek požadavku na zveřejňování informací.

17. Kromě požadavků na zveřejňování informací obsahuje většina ESRS také požadavky na uplatňování. Požadavky na uplatňování podporují uplatňování požadavků na zveřejňování informací a mají stejnou účinnost jako ostatní části ESRS.

18. ESRS používají následující pojmy, aby rozlišily různé stupně povinnosti podniku zveřejňovat informace:

(a) „zveřejní“ – označuje, že ustanovení je předepsáno požadavkem na zveřejňování informací nebo datovým bodem;

(b) „může zveřejnit“ – označuje dobrovolné zveřejnění informací na podporu správné praxe.

Kromě toho ESRS používají výraz „zohlední“, když odkazují na otázky, zdroje nebo metodiky, které má podnik při přípravě daných zveřejňovaných informací případně zohlednit nebo použít.

2. Kvalitativní charakteristiky informací

19. Při sestavování prohlášení o udržitelnosti podnik použije:

(a) základní kvalitativní charakteristiky informací, tj. relevanci a věrný a poctivý obraz a

(b) dodatečné kvalitativní charakteristiky informací, tj. srovnatelnost, ověřitelnost a srozumitelnost.

20. Tyto kvalitativní charakteristiky informací jsou definovány a popsány v dodatku B tohoto standardu.

3. Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti

21. Podnik podává zprávy o otázkách udržitelnosti na základě zásady dvojí významnosti, jak je definována a vysvětlena v této kapitole.

3.1 Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

22. Zúčastněnými stranami jsou strany, které mohou podnik ovlivnit nebo jím být ovlivněny. Existují dvě hlavní skupiny zúčastněných stran:

(a) dotčené zúčastněné strany: jednotlivci nebo skupiny, jejichž zájmy jsou nebo by mohly být ovlivněny – pozitivně nebo negativně – činností podniku a jeho přímými či nepřímými obchodními vztahy v celém hodnotovém řetězci; a

(b) uživatelé prohlášení o udržitelnosti: primární uživatelé účetního výkaznictví pro všeobecné účely (stávající a potenciální investoři, poskytovatelé úvěrů a další věřitelé, včetně správců aktiv, úvěrových institucí, pojišťoven) a další uživatelé prohlášení o udržitelnosti, včetně obchodních partnerů podniku, odborů a sociálních partnerů, občanské společnosti a nevládních organizací, vlád, analytiků a akademické obce.

23. Některé zúčastněné strany (nikoli všechny) mohou patřit do obou skupin definovaných v bodě 22.

24. Zapojení dotčených zúčastněných stran má zásadní význam pro probíhající postup podniku týkající se náležité péče (viz kapitola 4 Náležitá péče) a hodnocení významnosti z hlediska udržitelnosti. To zahrnuje jeho postupy identifikace a hodnocení skutečných a potenciálních negativních dopadů, které pak slouží jako podklad pro proces hodnocení s cílem určit významné dopady pro účely podávání zpráv o udržitelnosti (viz oddíl 3.4 tohoto standardu).

3.2 Významné záležitosti a významnost informací

25. Provedení posouzení významnosti (viz oddíly 3.4 Významnost dopadů a 3.5 Finanční významnost) je nezbytné k tomu, aby podnik určil významné dopady, rizika a příležitosti, o nichž má být podána zpráva.

26. Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku.

27. Požadavky na uplatňování v dodatku A tohoto [návrhu] standardu obsahují seznam otázek udržitelnosti zahrnutých v tematických ESRS, rozdělených do kategorií podle témat, dílčích témat a podtémat na podporu posouzení významnosti. Dodatek E Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty, obsažený v tomto standardu, poskytuje ilustrativní posouzení významnosti popsané v tomto oddíle.

28. Otázka udržitelnosti je „významná“, pokud splňuje kritéria definovaná pro významnost dopadu (viz oddíl 3.4 tohoto standardu) nebo finanční významnost (viz oddíl 3.5 tohoto standardu) nebo obojí.

29. Bez ohledu na výsledek posouzení významnosti podnik vždy zveřejní informace požadované: ESRS 2 Obecné informace (tj. všechny požadavky na zveřejnění a datové body uvedené v ESRS 2) a požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) v aktuálním ESRS v souvislosti s požadavkem na zveřejnění IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí, jak jsou uvedeny v dodatku C ESRS 2 – Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2.

30. Pokud podnik na základě posouzení významnosti, na jehož základě IRO-1, IRO-2 a SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, dospěje k závěru, že otázka udržitelnosti je významná, musí:

(a) zveřejnit informace podle požadavků na zveřejňování informací (včetně požadavků na uplatňování) týkajících se této konkrétní otázky udržitelnosti v příslušném tematickém a odvětvovém ESRS a

(b) zveřejnit další informace specifické pro daný subjekt (viz bod 11 a AR 1 až AR 5 tohoto standardu), pokud se na významnou otázku udržitelnosti nevztahuje ESRS nebo pokud není zahrnuta dostatečně podrobně.

31. Použitelné informace předepsané v rámci požadavku na informace, včetně jeho datových bodů, nebo informace specifické pro daný subjekt se zveřejní, pokud podnik v rámci svého posouzení významných informací posoudí, že informace jsou relevantní z jednoho nebo více z těchto hledisek:

(a) význam informací ve vztahu k věci, kterou mají zobrazovat nebo vysvětlovat; nebo

(b) schopnost těchto informací uspokojit potřeby uživatelů při rozhodování, včetně potřeb primárních uživatelů účetního výkaznictví pro všeobecné účely popsaných v bodě 48, a/nebo potřeb uživatelů, jejichž hlavním zájmem jsou informace o dopadech podniku.

32. Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu. Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma.

33. Při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech v souvislosti s otázkou udržitelnosti, která byla vyhodnocena jako významná, podnik zahrne informace předepsané všemi požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických a odvětvových ESRS týkajících se této otázky a v odpovídajícím minimálnímu požadavku na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech požadovanému podle standardu ESRS 2. Pokud podnik nemůže zveřejnit informace předepsané buď požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických nebo odvětvových ESRS, nebo minimálními požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2 o politikách, opatřeních a cílech, protože nepřijal příslušné politiky, neprovedl příslušná opatření nebo nestanovil příslušné cíle, uvede tuto skutečnost a může oznámit časový rámec, v němž je hodlá zavést.

34. Při zveřejňování informací o ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS, podnik:

(a) zahrne informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací, pokud tyto informace vyhodnotí jako významné; a

(b) může vynechat informace předepsané datovým bodem požadavku na zveřejňování informací, pokud vyhodnotí, že tyto informace nejsou významné, a dojde k závěru, že

tyto informace nejsou potřebné pro splnění cíle požadavku na zveřejňování.

35. Pokud podnik vynechá informace předepsané datovým bodem, který vyplývá z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B k ESRS 2, musí výslovně uvést, že dotyčné informace

„nejsou významné“.

36. Podnik stanoví, jakým způsobem uplatňuje kritéria, včetně příslušných prahových hodnot, pro určení:

(a) informací, které zveřejňuje o ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS v souladu s bodem 34; a

(b) informací, které mají být zveřejněny jako informace specifické pro daný subjekt.

3.3 Dvojí významnost

37. Dvojí významnost má dva rozměry, a to: významnost dopadů a finanční významnost. Pokud není uvedeno jinak, používají se v celém standardu ESRS pojmy „významný“ a

„významnost“ pro označení dvojí významnosti.

38. Posouzení významnosti dopadů a finanční významnosti je vzájemně propojené a je třeba zvážit vzájemnou závislost mezi těmito dvěma rozměry. Obecně je výchozím bodem posouzení dopadů, ačkoli mohou existovat i významná rizika a příležitosti, které s dopady podniku nesouvisejí. Dopad na udržitelnost může být finančně významný od počátku nebo se může stát finančně významným, pokud lze důvodně očekávat, že ovlivní finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, jeho přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady jsou zachyceny z hlediska významnosti dopadů bez ohledu na to, zda jsou či nejsou finančně významné.

39. Při identifikaci a posuzování dopadů, rizik a příležitostí v hodnotovém řetězci podniku za účelem určení jejich významnosti se podnik zaměří na oblasti, kde se na základě povahy činností, obchodních vztahů, zeměpisných oblastí nebo jiných dotčených faktorů předpokládá, že dopady, rizika a příležitosti pravděpodobně vzniknou.

40. Podnik zváží, jak je ovlivněn svou závislostí na dostupnosti přírodních, lidských a sociálních zdrojů za odpovídající ceny a v odpovídající kvalitě, bez ohledu na své potenciální dopady na tyto zdroje.

41. Hlavní dopady, rizika a příležitosti podniku se považují za stejné jako významné dopady, rizika a příležitosti identifikované podle zásady dvojí významnosti, a proto se uvádějí v prohlášení o udržitelnosti.

42. Podnik použije kritéria stanovená v oddílech 3.4 a 3.5 tohoto standardu za použití vhodných kvantitativních a/nebo kvalitativních prahových hodnot. K určení toho, které dopady, rizika a příležitosti podnik identifikuje a řeší jako významné, a k určení toho, které otázky udržitelnosti jsou významné pro účely podávání zpráv, jsou nezbytné vhodné prahové hodnoty. Některé stávající standardy a rámce používají termín „nejvýznamnější dopady“, když odkazují na prahovou hodnotu používanou k identifikaci dopadů, které jsou ve standardu ESRS popsány jako „významné dopady“.

3.4 Významnost dopadů

43. Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následným hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují vztahy v předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku a neomezují se na přímé smluvní vztahy.

44. V těchto souvislostech dopady na lidi nebo životní prostředí zahrnují dopady související s

environmentálními, sociálními a správními otázkami.

45. Posouzení významnosti negativního dopadu vychází z postupu náležité péče definovaného v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynech OECD pro nadnárodní podniky. U skutečných negativních dopadů je významnost založena na závažnosti dopadu, zatímco u potenciálních negativních dopadů je založena na závažnosti a pravděpodobnosti dopadu. Závažnost je založena na následujících faktorech:

(a) míře;

(b) rozsahu a

(c) nenapravitelnosti dopadu.

V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností.

46. U pozitivních dopadů je významnost založena na:

(a) míře a rozsahu dopadu u skutečných dopadů a

(b) míře, rozsahu a pravděpodobnosti dopadu u potenciálních dopadů.

3.5 Finanční významnost

47. Rozsah finanční významnosti pro podávání zpráv o udržitelnosti je rozšířením rozsahu významnosti, který se používá při určování informací, jež by měly být zahrnuty do účetní závěrky podniku.

48. Posouzení finanční významnosti odpovídá identifikaci informací, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely při rozhodování o poskytnutí zdrojů danému subjektu. Informace se považují za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely zejména tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že vynechání, zkreslení nebo zamlžení těchto informací by mohlo ovlivnit rozhodnutí, která přijmou na základě prohlášení o udržitelnosti podniku.

49. Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vyvolává nebo lze důvodně očekávat, že vyvolá významné finanční dopady na podnik. Tak je tomu v případě, kdy otázka udržitelnosti vytváří rizika nebo příležitosti, které mají nebo mohou mít významný vliv na vývoj podniku, jeho finanční pozici, finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Rizika a příležitosti mohou vyplývat z minulých nebo budoucích událostí. Finanční významnost otázky udržitelnosti není omezena na záležitosti, které jsou pod kontrolou podniku, ale zahrnuje informace o významných rizicích a příležitostech, které lze přičíst obchodním vztahům mimo rozsah konsolidace použité při sestavování účetní závěrky.

50. Závislost na přírodních, lidských a sociálních zdrojích může být zdrojem finančních rizik nebo

příležitostí. Závislosti mohou vyvolat účinky dvěma možnými způsoby:

(a) mohou ovlivnit schopnost podniku nadále využívat nebo získávat zdroje potřebné v jeho podnikových procesech, jakož i kvalitu a cenu těchto zdrojů; a

(b) mohou ovlivnit schopnost podniku spoléhat se na vztahy potřebné v jeho podnikových procesech za přijatelných podmínek.

51. Významnost rizik a příležitostí se posuzuje na základě kombinace pravděpodobnosti výskytu a potenciálního rozsahu finančních dopadů.

3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti

52. Posuzování významnosti podniku může vést k identifikaci situací, v nichž by jeho opatření zaměřená na řešení určitých dopadů nebo rizik nebo na využití určitých příležitostí v souvislosti s otázkou udržitelnosti mohla mít významné negativní dopady nebo způsobit

významná rizika ve vztahu k jedné nebo více jiným otázkám udržitelnosti. Například:

(a) akční plán k dekarbonizaci výroby, který zahrnuje upuštění od některých produktů, by mohl mít významné negativní dopady na vlastní pracovní sílu podniku a vést k významným rizikům v důsledku odstupného nebo

(b) akční plán dodavatele automobilů zaměřený na dodávky elektrických vozidel by mohl vést k uvíznutí aktiv pro výrobu dílů pro konvenční vozidla.

53. V takových situacích podnik:

(a) zveřejní existenci významných negativních dopadů nebo významných rizik spolu s opatřeními, která je vyvolávají, s odkazem na téma, k němuž se dopady nebo rizika vztahují; a

(b) uvede popis způsobu, jakým jsou řešeny významné negativní dopady nebo významná rizika v rámci tématu, ke kterému se vztahují.

3.7 Úroveň členění

54. Je-li to nezbytné pro správné pochopení významných dopadů, rizik a příležitostí, podnik zveřejněné informace rozčlení:

(a) podle jednotlivých zemí, pokud mezi jednotlivými zeměmi existují podstatné rozdíly ve významných dopadech, rizicích a příležitostech a pokud by prezentace informací na vyšší úrovni agregace zastřela významné informace o dopadech, rizicích nebo příležitostech; nebo

(b) podle důležitého místa nebo důležitého aktiva, pokud jsou významné dopady, rizika a příležitosti vysoce závislé na konkrétním místě nebo aktivu.

55. Při určování vhodné úrovně členění pro vykazování zohlední podnik členění přijaté v rámci posouzení významnosti. V závislosti na skutečnostech a okolnostech konkrétního podniku může být nezbytné rozčlenění podle dceřiných podniků.

56. Jsou-li údaje z různých úrovní nebo z více míst v rámci jedné úrovně agregovány, podnik zajistí, aby tato agregace nezastřela specifičnost a souvislosti nezbytné pro interpretaci informací. Podnik nesmí agregovat významné položky, které se liší svou povahou.

57. Pokud podnik předkládá informace rozčleněné podle odvětví, přijme odvětvovou klasifikaci ESRS, která bude upřesněna v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU. Jestliže tematický nebo odvětvový ESRS vyžaduje, aby byla při přípravě konkrétní informace přijata určitá úroveň členění, má přednost požadavek uvedený v tematickém nebo odvětvovém ESRS.

4. Náležitá péče

58. Výsledky postupu podniku týkajícího se náležité péče v oblasti udržitelnosti (v níže uvedených mezinárodních nástrojích označované jako „náležitá péče“) slouží podniku k posouzení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí. ESRS neukládají žádné požadavky na chování v souvislosti s náležitou péčí ani nerozšiřují nebo nemění úlohu správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniku, pokud jde o provádění náležité péče.

59. Náležitá péče je postup, který podniky používají k identifikaci, prevenci, zmírnění a zohlednění skutečných i potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a lidi spojených s jejich podnikáním. Tyto dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Náležitá péče je průběžný postup, který reaguje na změny ve strategii podniku, jeho obchodním modelu, činnostech, obchodních vztazích, provozních, dodavatelských a prodejních souvislostech a může tyto změny vyvolat. Tento postup je popsán v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a v pokynech OECD pro nadnárodní podniky.

60. Tyto mezinárodní nástroje určují řadu kroků v postupu náležité péče, včetně identifikace a posouzení negativních dopadů spojených s vlastními činnostmi a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Pokud podnik nemůže řešit všechny dopady najednou, postup náležité péče umožňuje stanovit priority opatření na základě závažnosti a pravděpodobnosti dopadů. Právě tento aspekt postupu náležité péče je základem pro posouzení významných dopadů (viz oddíl 3.4 tohoto standardu). Identifikace významných dopadů podporuje také identifikaci významných rizik a příležitostí v oblasti udržitelnosti, jež jsou často výsledkem těchto dopadů.

61. Základní prvky náležité péče se přímo odrážejí v požadavcích na zveřejňování informací stanovených v ESRS 2 a v tematických ESRS, jak je znázorněno níže:

(a) zahrnutí náležité péče do správy a řízení, strategie a obchodního modelu3. Tato otázka je řešena v:

i. ESRS 2 GOV-2: Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají,

ii. ESRS 2 GOV-3: Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek a

iii. ESRS 2 SBM-3: Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem;

(b) zapojení dotčených zúčastněných stran4. Tato otázka je řešena v:

i. ESRS 2 GOV-2,

ii. ESRS 2 SBM-2: Zájmy a názory zúčastněných stran,

iii. ESRS 2 IRO-1,

iv. ESRS 2 MDR-P a

v. tematických ESRS: odrážejících různé fáze a účely zapojení zúčastněných stran v průběhu postupu náležité péče;

(c) identifikace a posouzení negativních dopadů na lidi a životní prostředí5. Tato otázka je řešena v:

i. ESRS 2 IRO-1 (včetně požadavků na uplatňování týkajících se konkrétních otázek udržitelnosti v příslušném ESRS) a

ii. ESRS 2 SBM-3;

(d) přijímání opatření k řešení negativních dopadů na lidi a životní prostředí6. Tato otázka je řešena v:

i. ESRS 2 MDR-A a

ii. tematických ESRS: odrážejících rozsah opatření, včetně plánů přechodu, jejichž prostřednictvím se řeší dopady.

3 Obecná zásada OSN č. 16 a její komentář a výkladová příručka OSN, otázky 21 a 25, jakož i pokyny OECD, kapitola II o obecných politikách (odstavec A.10) a kapitola IV o lidských právech (odstavec 4 a bod 44 komentáře) a pokynech OECD pro náležitou péči, oddíle II (1.1 a 1.2) a příloze, otázkách 14 a 15.

4 Obecná zásada OSN č. 18 a její komentář, obecná zásada OSN č. 20, komentář k obecným zásadám OSN č. 21 a 29 a obecná zásada OSN č. 31 písm. h) a její komentář a výkladová příručka OSN, otázky 30, 33, 42 a 76, jakož i b) pokyny OECD, kapitola II o obecných politikách (odstavec A.14 a odstavec 25 komentáře) a pokyny OECD pro náležitou péči, oddíl II (2.1.c, 2.3, 2.4.a, 3.1.b a 3.1.f) a příloha, otázky 8 až 11.

5 Obecné zásady OSN č. 17, 18 a 24 a jejich komentáře a komentář k obecné zásadě OSN č. 29 a výkladová příručka OSN, otázky 9, 12–13, 27–28, 36–42 a 85–89 a pokyny OECD, kapitola II o obecných politikách (odstavce A.10–11 a odstavec 14 komentáře) a kapitola IV o lidských právech (odstavce 1–2 a odstavce 41–43 komentáře) a pokyny OECD pro náležitou péči, oddíle II (2.1–2.4) a příloha, otázky 3–5 a 19–31).

6 Obecné zásady OSN č. 19, 22 a 23 a jejich komentáře a výkladová příručka OSN, otázky 11, 32, 46–47, 64–68 a 82–83 a pokyny OECD, kapitola II o obecných politikách (odstavec A.12 a odstavce 18–22 komentáře) a kapitola IV o lidských právech (odstavce 3 a 42–43 komentáře) a pokyny OECD pro náležitou péči, oddíl II (3.1–3.2) a příloha, otázky 32–40).

(e) sledování účinnosti tohoto úsilí7. Tato otázka je řešena v:

i. ESRS 2 MDR-M,

ii. ESRS 2 MDR-T a

iii. tematických ESRS: týkajících se ukazatelů a cílů.

5. Hodnotový řetězec

5.1 Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec

62. Prohlášení o udržitelnosti se týká stejného podniku podávajícího zprávu jako účetní závěrka. Pokud je například podnikem podávajícím zprávu mateřský podnik, který má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, bude se prohlášení o udržitelnosti týkat skupiny. Tento požadavek se nepoužije, pokud podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU.

63. Informace o podniku podávajícím zprávu uvedené v prohlášení o udržitelnosti se rozšíří o informace o významných dopadech, rizicích a příležitostech spojených s podnikem prostřednictvím jeho přímých a nepřímých obchodních vztahů v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce („informace o hodnotovém řetězci“). Při rozšiřování informací o podniku podávajícím zprávu musí podnik zahrnout významné dopady, rizika a příležitosti spojené s předcházejícími a navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce:

(a) na základě výsledků jeho postupu náležité péče a posouzení významnosti a

(b) v souladu s případnými specifickými požadavky týkajícími se hodnotového řetězce v jiných ESRS.

64. Bod 63 nevyžaduje informace o každém účastníkovi hodnotového řetězce, ale pouze zahrnutí významných informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce. Různé otázky udržitelnosti mohou být významné ve vztahu k různým částem předcházejícího a navazujícího hodnotového řetězce podniku. Informace se rozšíří tak, aby zahrnovaly informace o hodnotovém řetězci pouze ve vztahu k těm částem hodnotového řetězce, pro které je tato otázka významná.

65. Podnik zahrne významné informace o hodnotovém řetězci, pokud je to nezbytné s cílem:

(a) umožnit uživatelům prohlášení o udržitelnosti pochopit významné dopady, rizika a

příležitosti podniku a/nebo

(b) vytvořit soubor informací, který splňuje kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu).

66. Při určování, na jaké úrovni (v rámci vlastních provozních činností a v rámci předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce) se vyskytuje významná otázka udržitelnosti, použije podnik své posouzení dopadů, rizik a příležitostí podle zásady dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

67. Pokud jsou přidružené podniky nebo společné podniky, které jsou v účetní závěrce účtovány ekvivalenční metodou nebo poměrně konsolidovány, součástí hodnotového řetězce podniku, například jako dodavatelé, podnik zahrne informace týkající se těchto přidružených podniků nebo společných podniků podle bodu 63 v souladu s přístupem přijatým pro ostatní obchodní vztahy v hodnotovém řetězci. V tomto případě se při určování ukazatelů dopadů údaje přidruženého nebo společného podniku neomezují na podíl na vlastním kapitálu, nýbrž berou se v úvahu na základě dopadů, které jsou spojeny s produkty a službami podniku prostřednictvím jeho obchodních vztahů.

7 Obecné zásady OSN č. 20 a 31 písm. g) a jejich komentáře a výkladová příručka OSN, otázky 49–53 a 80 a pokyny OECD pro náležitou péči, oddíl II (4.1 a 5.1) a příloha, otázky 41–47.

5.2 Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

68. Schopnost podniku získávat potřebné informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou smluvní ujednání podniku, úroveň kontroly, kterou vykonává nad provozními činnostmi mimo rozsah konsolidace, a jeho kupní síla. Pokud podnik nemá možnost kontrolovat činnosti předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce a své obchodní vztahy, může být získávání informací o hodnotovém řetězci náročnější.

69. Existují okolnosti, kdy podnik nemůže shromáždit informace o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, jak požaduje bod 63, i když v souvislosti s tím vynaložil přiměřené úsilí. Za těchto okolností podnik odhadne informace, které má vykázat o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, a to s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, jako jsou průměrné údaje za odvětví a jiné zástupné údaje.

70. Získání informací o hodnotovém řetězci by mohlo být náročné i v případě malých a středních podniků a dalších subjektů v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, které nespadají do působnosti podávání zpráv o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (viz ESRS 2 BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem).

71. Pokud jde o politiky, opatření a cíle, musí vykazování podniku zahrnovat informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce v rozsahu, v jakém tyto politiky, opatření a cíle zahrnují účastníky hodnotového řetězce. Co se týká ukazatelů, v mnoha případech, zejména v environmentálních otázkách, pro něž jsou k dispozici zástupné údaje, může být podnik schopen splnit požadavky na podávání zpráv, aniž by shromažďoval údaje od účastníků předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce, zejména malých a středních podniků, například při výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 3 v podniku.

72. Zahrnutí odhadů provedených pomocí průměrných údajů za odvětví nebo jiných zástupných údajů nesmí vést k informacím, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz kapitola 2 a oddíl 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků tohoto standardu).

6. Časové horizonty

6.1 Vykazované období

73. Vykazované období pro prohlášení podniku o udržitelnosti musí být shodné s obdobím jeho účetní závěrky.

6.2 Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti

74. Podnik ve svém prohlášení o udržitelnosti vytvoří vhodné vazby mezi retrospektivními a výhledovými informacemi, je-li to relevantní, aby podpořil jasné pochopení toho, jak historické informace souvisejí s informacemi zaměřenými do budoucna.

6.3 Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku

75. Referenčním rokem je historické referenční datum nebo období, pro něž jsou k dispozici informace a s nímž lze porovnávat následné informace v čase.

76. Při vykazování vývoje a pokroku při dosahování cíle uvede podnik srovnávací informace za referenční rok pro částky vykázané ve stávajícím období, pokud příslušný požadavek na zveřejňování informací již nestanoví způsob vykazování pokroku. Podnik může rovněž

zahrnout historické informace o dosažených milnících mezi referenčním rokem a vykazovaným obdobím, pokud se jedná o relevantní informace.

6.4 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv

77. Při sestavování prohlášení o udržitelnosti přijme podnik ke konci vykazovaného období tyto časové intervaly:

(a) pro krátkodobý horizont: období, které podnik přijal jako vykazované období ve své účetní závěrce;

(b) pro střednědobý horizont: od konce krátkodobého vykazovaného období definovaného v písmeni a) do pěti let a

(c) pro dlouhodobý horizont: více než 5 roky.

78. Podnik použije pro dlouhodobý horizont dodatečné členění, jestliže se dopady nebo opatření očekávají v období delším než pět let, pokud je nezbytné pro poskytnutí relevantních informací uživatelům prohlášení o udržitelnosti.

79. Pokud jsou v jiných ESRS požadovány odlišné definice střednědobých nebo dlouhodobých horizontů pro konkrétní zveřejňované informace, mají přednost definice v těchto ESRS.

80. Mohou nastat okolnosti, kdy použití střednědobých nebo dlouhodobých horizontů uvedených v bodě 77 vede k nerelevantním informacím, neboť podnik používá jinou definici pro i) své postupy identifikace a řízení významných dopadů, rizik a příležitostí nebo ii) stanovování svých opatření a cílů. Tyto okolnosti mohou být způsobeny charakteristikami specifickými pro dané odvětví, jako jsou peněžní toky a obchodní cykly, očekávaná doba trvání kapitálových investic, časové horizonty, v nichž uživatelé prohlášení o udržitelnosti provádějí svá hodnocení, nebo plánovací horizonty, které se v odvětví, v němž podnik působí, obvykle používají pro rozhodování. Za těchto okolností může podnik přijmout jinou definici střednědobých a/nebo dlouhodobých horizontů (viz ESRS 2 BP–2, bod 9).

81. Odkazy na „krátkodobý“, „střednědobý“ a „dlouhodobý“ v ESRS se vztahují k časovému horizontu stanovenému podnikem podle ustanovení v bodech 77 až 80.

7. Příprava a prezentace informací o udržitelnosti

82. Tato kapitola obsahuje obecné požadavky, které je třeba uplatňovat při přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti.

7.1 Prezentace srovnávacích informací

83. Podnik zveřejní srovnávací informace za předchozí období pro všechny kvantitativní ukazatele a peněžní částky zveřejněné v běžném období. Pokud je to relevantní pro porozumění prohlášení o udržitelnosti za běžné období, zveřejní podnik také srovnávací informace pro popisné informace.

84. Jestliže podnik vykazuje srovnávací informace, které se liší od informací vykázaných v předchozím období, zveřejní:

(a) rozdíl mezi údajem vykázaným v předchozím období a revidovaným srovnávacím údajem a

(b) důvody pro revizi údaje.

85. Někdy není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, aby bylo dosaženo srovnatelnosti se stávajícím obdobím. Údaje například nemusely být v předchozím období či obdobích shromážděny způsobem, který by umožnil buď zpětné použití

nové definice ukazatele či cíle, nebo zpětné přepočítání za účelem opravy chyby z předchozího období, a nemusí být možné informace znovu vytvořit (viz ESRS 2 BP-2). Není-li možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní.

86. Pokud ESRS vyžaduje, aby podnik prezentoval pro určitý ukazatel nebo datový bod více než jedno srovnávací období, mají přednost požadavky tohoto ESRS.

7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

87. Pokud kvantitativní ukazatele a peněžní částky, včetně informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce (viz kapitola 5 tohoto standardu), nelze měřit přímo a lze je pouze odhadovat, může vzniknout nejistota měření.

88. Podnik zveřejní informace, které uživatelům umožní pochopit nejvýznamnější nejistoty ovlivňující kvantitativní ukazatele a peněžní částky uvedené v jeho prohlášení o udržitelnosti.

89. Použití přiměřených předpokladů a odhadů, včetně analýzy scénářů nebo citlivosti, je nezbytnou součástí přípravy informací souvisejících s udržitelností a nesnižuje užitečnost informací, pokud jsou předpoklady a odhady přesně popsány a vysvětleny. Ani vysoká míra nejistoty měření nemusí nutně bránit tomu, aby takový předpoklad nebo odhad poskytoval užitečné informace nebo splňoval kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu).

90. Údaje a předpoklady použité při přípravě prohlášení o udržitelnosti musí být pokud možno v souladu s odpovídajícími finančními údaji a předpoklady použitými v účetní závěrce podniku.

91. Některé ESRS vyžadují zveřejnění informací, jako jsou vysvětlivky týkající se možných budoucích událostí s nejistým výsledkem. Při posuzování, zda jsou informace o takových možných budoucích událostech významné, se podnik řídí kritérii uvedenými v kapitole 3 tohoto standardu a zváží:

(a) potenciální finanční následky událostí (možný výsledek);

(b) závažnost a pravděpodobnost dopadů na lidi nebo životní prostředí v důsledku možných událostí s přihlédnutím k faktorům závažnosti uvedeným v bodě 45 a

(c) celý rozsah možných výsledků a pravděpodobnost možných výsledků v tomto rozsahu.

92. Při posuzování možných výsledků podnik zváží všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, včetně informací o výsledcích s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem, které by se v souhrnu mohly stát významnými. Podnik může být například vystaven několika dopadům nebo rizikům, z nichž každé může způsobit stejný typ narušení, například narušení dodavatelského řetězce podniku. Informace o jednotlivém zdroji rizika nemusí být významná, je-li narušení z tohoto zdroje velmi nepravděpodobné. Informace o souhrnném riziku narušení dodavatelského řetězce ze všech zdrojů však mohou být významné (viz ESRS 2 BP-2).

7.3 Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období

93. V některých případech může podnik obdržet informace po skončení vykazovaného období, avšak před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Pokud takové informace poskytují důkazy nebo poznatky o podmínkách existujících ke konci období, podnik případně aktualizuje odhady a zveřejněné informace o udržitelnosti ve světle nových informací.

94. Jestliže tyto informace poskytují důkazy nebo poznatky o významných transakcích, jiných událostech a podmínkách, které nastaly po skončení vykazovaného období, poskytne podnik případně popisné informace uvádějící existenci, povahu a možné důsledky těchto událostí po skončení daného roku.

7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

95. Definice a výpočet ukazatelů, včetně ukazatelů používaných ke stanovení cílů a sledování pokroku při jejich dosahování, musí být v průběhu času konzistentní. Podnik poskytne přepracovaná srovnávací čísla, pokud to je proveditelné (viz ESRS 2 BP-2), pokud:

(a) nově definoval nebo nahradil ukazatel nebo cíl;

(b) zjistil nové informace ve vztahu k odhadovaným údajům zveřejněným v předchozím období a nové informace poskytují důkazy o okolnostech, které existovaly v tomto období.

7.5 Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

96. Podnik opraví významné chyby v předchozích obdobích přepočtem srovnávacích částek za zveřejněné (zveřejněná) předchozí období, ledaže to není možné. Tento požadavek se nevztahuje na vykazovaná období před prvním rokem, kdy podnik začal uplatňovat ESRS.

97. Chyby v předchozích obdobích představují opomenutí a nepřesnosti v prohlášení podniku o udržitelnosti za jedno nebo více předchozích období. Tyto chyby vznikají v důsledku nepoužití nebo nesprávného použití spolehlivých informací, které:

(a) byly k dispozici v době, kdy byla schválena k vydání zpráva vedení podniku, která obsahuje prohlášení o udržitelnosti za tato období, a

(b) lze důvodně očekávat, že byly získány a zohledněny při přípravě informací o udržitelnosti obsažených v těchto zprávách.

98. Mezi tyto chyby patří: důsledky početních chyb, chyb při použití definic ukazatelů nebo cílů, přehlédnutí nebo nesprávného výkladu skutečností a podvodů.

99. Případné chyby ve stávajícím období zjištěné v tomto období jsou opraveny před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Významné chyby se však někdy objeví až v následujícím období.

100. Není-li možné určit důsledek chyby pro všechna předchozí vykazovaná období, přepracuje podnik srovnávací informace tak, aby opravil chybu od nejbližšího možného data. Při opravě zveřejněných informací za předchozí období nesmí podnik používat zpětný pohled při vytváření předpokladů o tom, jaké by byly záměry vedení podniku v předchozím období, ani při odhadu částek zveřejněných v předchozím období. Tento požadavek se vztahuje na opravu retrospektivních i výhledových informací.

101. Opravy chyb se odlišují od změn odhadů. Odhady může být potřeba revidovat, jakmile budou známé další informace (viz ESRS 2 BP-2).

7.6 Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky

102. Pokud podnik podává zprávy na konsolidované úrovni, provede posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí pro celou konsolidovanou skupinu bez ohledu na její právní strukturu. Zajistí, aby všechny dceřiné podniky byly zahrnuty způsobem, který umožňuje nezaujatou identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí. Kritéria a prahové hodnoty pro posouzení dopadů, rizik nebo příležitostí jako významných se stanoví na základě kapitoly 3 tohoto standardu.

103. Pokud podnik zjistí podstatné rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více svých dceřiných podniků, poskytne případně odpovídající popis dopadů, rizik a příležitostí dotčeného dceřiného podniku nebo dceřiných podniků.

104. Při posuzování, zda jsou rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více dceřiných podniků významné, může podnik zvážit různé okolnosti, například to, zda dceřiný podnik nebo dceřiné podniky působí v jiném odvětví než zbytek skupiny, nebo okolnosti uvedené v oddíle 3.7 Úroveň členění.

7.7 Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací

105. Podnik není povinen zveřejňovat utajované informace nebo citlivé informace, i když jsou tyto informace považovány za významné.

106. Při zveřejňování informací o své strategii, plánech a činnostech, kdy jsou určité informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací relevantní pro splnění cíle požadavku na zveřejňování informací, může podnik tyto konkrétní informace přesto vynechat, pokud:

(a) jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí obecně známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají;

(b) mají komerční hodnotu, protože jsou tajné; a

(c) byly předmětem přiměřených opatření ze strany podniku k zachování jejich tajnosti.

107. Pokud podnik vynechá utajované informace nebo citlivé informace nebo konkrétní informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, protože splňují kritéria stanovená v předchozím bodě, splní daný požadavek na zveřejňování informací tím, že zveřejní všechny ostatní požadované informace.

108. Podnik vynaloží veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby kromě vynechání utajovaných informací nebo citlivých informací nebo konkrétních informací, které odpovídají duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, nebyla narušena celková relevance daných zveřejňovaných informací.

7.8 Podávání zpráv o příležitostech

109. Při podávání zpráv o příležitostech by měly být zveřejňovány popisné informace, které čtenáři umožní pochopit příležitost pro podnik nebo celé odvětví. Při podávání zpráv o příležitostech zváží podnik významnost informací, které mají být zveřejněny. V této souvislosti zohlední mimo jiné tyto faktory:

(a) zda je příležitost v současné době využita a je začleněna do obecné strategie, na rozdíl od obecné příležitosti pro podnik nebo odvětví; a

(b) zda je vhodné zahrnout kvantitativní měřítka předpokládaných finančních následků s ohledem na počet předpokladů, které by to mohlo vyžadovat, a na následnou nejistotu.

8. Struktura prohlášení o udržitelnosti

110. Tato kapitola je základem pro prezentaci informací o otázkách udržitelnosti připravených v souladu s články 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (tj. prohlášení o udržitelnosti) v rámci zprávy vedení podniku. Tyto informace jsou uvedeny ve zvláštním oddílu zprávy vedení označené jako prohlášení o udržitelnosti. Dodatek F Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS v tomto standardu uvádí ilustrativní příklad prohlášení o udržitelnosti strukturovaného podle požadavků této kapitoly.

8.1 Obecný požadavek na prezentaci

111. Informace o udržitelnosti se předkládají:

(a) způsobem, který umožňuje rozlišit mezi informacemi požadovanými v rámci zveřejnění v ESRS a ostatními informacemi zahrnutými ve zprávě vedení podniku, a

(b) ve struktuře, která usnadňuje přístup k prohlášení o udržitelnosti a jeho pochopení, a

to ve formátu, který je čitelný pro člověka i pro stroj.

8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

112. S výjimkou možnosti začlenit informace formou odkazu v oddíle 9.1 Začlenění informací formou odkazu tohoto standardu musí podnik v rámci zvláštního oddílu zprávy vedení podniku zveřejnit všechny příslušné informace požadované ESRS podle kapitoly 1 tohoto standardu.

113. Podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne informace podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/8528 a nařízení Komise v přenesené pravomoci, které obsah a další modality těchto informací upřesňují. Podnik zajistí, aby tyto zveřejňované informace byly v rámci prohlášení o udržitelnosti samostatně identifikovatelné. Zveřejňované informace týkající se každého z environmentálních cílů definovaných v nařízení o taxonomii se uvádějí společně v jasně identifikovatelné části environmentálního oddílu prohlášení o udržitelnosti. Tyto informace nepodléhají ustanovením ESRS, s výjimkou tohoto bodu a první věty bodu 115 tohoto standardu.

114. Pokud podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne další informace vyplývající z i) jiných právních předpisů, které vyžadují, aby podnik zveřejňoval informace o udržitelnosti, nebo ii) obecně uznávaných standardů a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně nepovinných pokynů a pokynů pro konkrétní odvětví, zveřejněných jinými subjekty stanovujícími standardy (jako jsou technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv), musí tyto informace:

a) být jasně identifikovány a odpovídajícím způsobem odkazovat na související právní předpisy, standardy nebo rámec (viz ESRS 2 BP-2, bod 15);

b) splňovat požadavky na kvalitativní charakteristiky informací uvedené v kapitole 2 a v dodatku B tohoto standardu.

115. Podnik strukturuje své prohlášení o udržitelnosti do čtyř částí v následujícím pořadí: obecné informace, informace o životním prostředí (včetně informací podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852), sociální informace a informace o správě a řízení. Je-li respektováno ustanovení v oddíle 3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti tohoto standardu, může podnik v případě, že informace uvedené v jedné části zahrnují také informace, které mají být uvedeny v jiné části, v jedné části odkázat na informace uvedené v jiné části, aby se vyhnul duplicitám. Podnik může použít podrobnou strukturu znázorněnou v dodatku F tohoto standardu.

116. Zveřejňované informace požadované v rámci odvětvových ESRS jsou seskupeny podle oblastí podávání zpráv a případně podle témat udržitelnosti. Uvádějí se spolu se zveřejněnými informacemi, které vyžaduje ESRS 2 a příslušný tematický ESRS.

117. Pokud podnik vypracuje významné informace specifické pro daný subjekt v souladu s bodem 11, uvede tyto informace spolu s nejdůležitějšími obecnými a specifickými odvětvovými informacemi.

9. Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi

118. Podnik poskytne informace, které uživatelům jeho prohlášení o udržitelnosti umožní pochopit souvislosti mezi různými informacemi v prohlášení a souvislosti mezi informacemi uvedenými v prohlášení o udržitelnosti a dalšími informacemi, které podnik zveřejňuje v jiných částech svého podnikového výkaznictví.

9.1 Začlenění informací formou odkazu

8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

119. Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodě 120, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS, včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací, začleněny do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu na:

(a) jinou část zprávy vedení podniku;

(b) účetní závěrku;

(c) výkaz o správě a řízení podniku (není-li součástí zprávy vedení podniku);

(d) zprávu o odměňování požadovanou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES9;

(e) univerzální registrační dokument podle článku 9 nařízení (EU) 2017/112910 a

(f) informace zveřejněné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (zpřístupněné informace podle pilíře 3)11. Pokud podnik zahrne formou odkazu informace zpřístupněné podle pilíře 3, zajistí, aby tyto informace odpovídaly rozsahu konsolidace použitému pro prohlášení o udržitelnosti, a to tak, že zahrnuté informace podle potřeby doplní o další prvky.

120. Podnik může zahrnout informace prostřednictvím odkazu na dokumenty, jejich části, uvedené v bodě 119 za předpokladu, že informace začleněné formou odkazu:

(a) představují samostatný prvek informací a jsou v příslušném dokumentu jasně označeny jako informace týkající se příslušného požadavku na zveřejňování informací nebo příslušného konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací;

(b) jsou zveřejňovány před zprávou vedení podniku nebo současně s ní;

(c) jsou ve stejném jazyce jako prohlášení o udržitelnosti;

(d) podléhají přinejmenším stejné úrovni jistoty jako prohlášení o udržitelnosti a

(e) splňují stejné technické požadavky na digitalizaci jako prohlášení o udržitelnosti.

121. Jestliže jsou podmínky stanovené v bodě 120 splněny, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS (včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací) začleněny do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu na zprávu podniku vypracovanou podle nařízení (EU) č. 1221/2009 o systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)12. V takovém případě podnik zajistí, aby informace začleněné formou odkazu byly vypracovány s použitím stejného základu pro přípravu informací podle ESRS, včetně rozsahu konsolidace a zpracování informací o hodnotovém řetězci.

122. Při přípravě prohlášení o udržitelnosti s využitím začlenění informací formou odkazu podnik zváží celkovou soudržnost vykazovaných informací a zajistí, aby začlenění formou odkazu nezhoršilo srozumitelnost prohlášení o udržitelnosti. Dodatek G Příklad začlenění informací formou odkazu tohoto standardu je ilustrativním příkladem začlenění informací formou odkazu (viz ESRS 2 BP-2).

9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17).

10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

9.2 Propojené informace a propojení s účetní závěrkou

123. Podnik popíše vztahy mezi jednotlivými informacemi. To by mohlo vyžadovat propojení popisných informací o správě a řízení, strategii a řízení rizik se souvisejícími ukazateli a cíli. Při poskytování propojených informací může být například nutné, aby podnik vysvětlil účinek nebo pravděpodobný účinek své strategie na účetní závěrku nebo finanční plány nebo vysvětlil, jak se jeho strategie vztahuje na ukazatele a cíle používané k měření pokroku z hlediska výkonnosti. Mimoto může být nutné, aby podnik vysvětlil, jakým způsobem by využívání přírodních zdrojů a změny v jeho dodavatelském řetězci mohly zvýšit, změnit nebo snížit významné dopady, rizika a příležitosti podniku. Možná bude muset tyto informace propojit s informacemi o aktuálních nebo předpokládaných finančních následcích pro jeho výrobní náklady, strategickou reakcí ke zmírnění těchto dopadů nebo rizik a souvisejícími investicemi do nových aktiv. Podnik může rovněž potřebovat propojit popisné informace se souvisejícími ukazateli a cíli a s informacemi v účetní závěrce. Informace popisující spojení musí být jasné a stručné.

124. Pokud prohlášení o udržitelnosti obsahuje peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou uvedeny v účetní závěrce (přímá spojitost mezi informacemi zveřejněnými v prohlášení o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce), podnik uvede odkaz na příslušný odstavec své účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt.

125. Prohlášení o udržitelnosti může obsahovat peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou buď souhrnem peněžních částek či kvantitativních údajů uvedených v účetní závěrce podniku, nebo jsou jejich součástí (nepřímá souvislost mezi informacemi zveřejněnými v prohlášení o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce). V takovém případě podnik vysvětlí, jak se tyto částky nebo datové body v prohlášení o udržitelnosti vztahují k nejdůležitějším částkám uvedeným v účetní závěrce. Tyto zveřejněné informace obsahují odkaz na položku a/nebo na příslušné odstavce účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt. V případě potřeby může být uvedeno sesouhlasení, které může být předloženo ve formě tabulky.

126. V případě informací, na které se nevztahují body 124 a 125, vysvětlí podnik na základě prahové hodnoty významnosti soulad významných údajů, předpokladů a kvalitativních informací zahrnutých do jeho prohlášení o udržitelnosti s odpovídajícími údaji, předpoklady a kvalitativními informacemi zahrnutými v účetní závěrce. K tomu může dojít, pokud prohlášení o udržitelnosti zahrnuje:

(a) peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které souvisejí s peněžními částkami nebo jinými kvantitativními údaji uvedenými v účetní závěrce; nebo

(b) kvalitativní informace, které souvisejí s kvalitativními informacemi uvedenými v účetní závěrce.

127. Xxxxxx podle bodu 126 musí být na úrovni jednoho datového bodu a musí obsahovat odkaz na příslušnou položku nebo odstavec poznámky v účetní závěrce. Pokud významné údaje, předpoklady a kvalitativní informace nejsou konzistentní, podnik tuto skutečnost uvede a vysvětlí důvod.

128. Příklady položek, u nichž je vyžadováno vysvětlení podle bodu 126, jsou:

(a) pokud je stejný ukazatel uveden k datu podání zprávy v účetní závěrce a v prognóze pro budoucí období v prohlášení o udržitelnosti a

(b) pokud se makroekonomické nebo obchodní prognózy používají k vypracování ukazatelů v prohlášení o udržitelnosti a jsou relevantní rovněž při odhadu zpětně získatelné hodnoty aktiv, výše závazků nebo rezerv v účetní závěrce.

129. Tematické a odvětvové ESRS mohou obsahovat požadavky na zahrnutí sesouhlasení nebo na doložení konzistence údajů a předpokladů pro konkrétní požadavky na zveřejňování informací. V takových případech mají přednost požadavky těchto ESRS.

10 Přechodná ustanovení

10.1 Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

130. Očekává se, že rozsah, v jakém jsou otázky udržitelnosti zahrnuty v ESRS, se bude vyvíjet s tím, jak budou vypracovávány požadavky na zveřejňování informací. Proto je pravděpodobné, že potřeba zveřejňování informací specifických pro daný subjekt se časem zmenší, zejména v důsledku budoucího přijetí odvětvových standardů.

131. Při vymezení informací specifických pro daný subjekt může podnik přijmout přechodná opatření pro jejich přípravu v prvních třech ročních prohlášeních o udržitelnosti, podle kterých může přednostně:

(a) zavést do svého výkaznictví zveřejněné informace specifické pro daný subjekt, které vykázal v předchozích obdobích, pokud tyto informace splňují (nebo jsou upraveny tak, aby splňovaly) kvalitativní charakteristiky informací uvedené v kapitole 2 tohoto standardu; a

(b) doplnit zveřejněné informace připravené na základě tematických ESRS o vhodný soubor dodatečných informací, které se týkají otázek udržitelnosti, jež jsou pro podnik v jeho odvětví nebo odvětvích významné, s využitím dostupných osvědčených postupů a/nebo dostupných rámců nebo standardů pro vykazování, jako jsou pokyny IFRS pro jednotlivé odvětví a odvětvové standardy GRI.

10.2 Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec

132. V prvních třech letech podávání zpráv o udržitelnosti podniku podle ESRS v případě, že nejsou k dispozici všechny potřebné informace týkající se předcházejících a navazujících částí jeho hodnotového řetězce, podnik objasní, jaké úsilí vynaložil na získání potřebných informací o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, důvody, proč nebylo možné získat všechny potřebné informace, a své plány na získání potřebných informací v budoucnu.

133. Po první tři roky podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS, aby se zohlednily obtíže, s nimiž se podniky mohou setkat při shromažďování informací od subjektů v celém hodnotovém řetězci, a aby se omezila zátěž pro malé a střední podniky v hodnotovém řetězci:

(a) při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech v souladu s ESRS2 a dalšími ESRS může podnik omezit informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce na informace, které jsou k dispozici uvnitř podniku, jako jsou údaje, které má podnik již k dispozici, a veřejně dostupné informace a

(b) při zveřejňování ukazatelů není podnik povinen uvádět informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, s výjimkou datových bodů odvozených z jiných právních předpisů EU, jak je uvedeno v dodatku B k ESRS 2.

134. Body 132 a 133 se použijí bez ohledu na to, zda příslušný účastník hodnotového řetězce je či není malým nebo středním podnikem.

135. Počínaje čtvrtým rokem podávání zpráv podle ESRS zahrne podnik informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63. V této souvislosti nebudou informace požadované ESRS, které mají být získány od malých a středních podniků v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku, přesahovat obsah budoucího standardu ESRS pro kótované malé a střední podniky.

10.3 Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací

136. Aby se usnadnilo první použití tohoto standardu, nemusí podnik v prvním roce sestavování

prohlášení o udržitelnosti podle ESRS zveřejňovat srovnávací informace požadované v

oddíle 7.1 Prezentace srovnávacích informací. Pokud jde o požadavky na zveřejňování informací uvedené v dodatku C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací, toto přechodné ustanovení se použije s odkazem na první rok povinného uplatňování požadavku na postupné zveřejňování informací.

10.4 Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně

137. Dodatek C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací v tomto standardu uvádí ustanovení o postupném zavádění požadavků na zveřejňování informací nebo datových bodů požadavků na zveřejňování v ESRS, které mohou být vynechány nebo které nejsou použitelné v prvním roce (prvních letech) přípravy prohlášení o udržitelnosti podle ESRS.

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

AR 1. Zveřejnění informací specifických pro daný subjekt umožní uživatelům pochopit dopady, rizika a příležitosti podniku v souvislosti s environmentálními, sociálními nebo správními otázkami.

AR 2. Při vytváření informací specifických pro daný subjekt podnik zajistí, aby:

(a) zveřejněné informace splňovaly kvalitativní charakteristiky informací, jak je uvedeno v kapitole 2 Kvalitativní charakteristiky informací; a

(b) jím zveřejněné informace zahrnovaly případně všechny významné informace týkající se vykazovaných oblastí správy a řízení; strategie; řízení dopadů, rizik a příležitostí a ukazatelů a cílů (viz ESRS 2 kapitoly 2 až 5).

AR 3. Při určování užitečnosti ukazatelů pro zahrnutí do zveřejňovaných informací specifických pro daný subjekt podnik zváží, zda:

(a) vybrané ukazatele výkonnosti poskytují přehled o:

i. účinnosti jeho postupů při snižování negativních výsledků a/nebo zvyšování pozitivních výsledků pro lidi a životní prostředí (v případě dopadů), a/nebo

ii. pravděpodobnosti, že jeho postupy povedou k finančním následkům pro podnik (u rizik a příležitostí);

(b) měřené výsledky jsou dostatečně spolehlivé, to jest že nezahrnují nadměrné množství předpokladů a neznámých, které by způsobily, že by ukazatele byly příliš subjektivní na to, aby poskytovaly věrný a poctivý obraz; a

(c) poskytl dostatečné kontextové informace pro vhodnou interpretaci ukazatelů výkonnosti a zda mohou mít rozdíly v těchto kontextových informacích vliv na srovnatelnost ukazatelů v čase.

AR 4. Při vytváření informací specifických pro daný subjekt podnik pečlivě zváží:

(a) srovnatelnost mezi podniky a zároveň zajištění relevance poskytovaných informací, přičemž se uznává, že srovnatelnost může být v případě zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty omezená. Podnik zváží, zda dostupné a relevantní rámce, iniciativy, standardy pro podávání zpráv a referenční hodnoty (např. technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv (Global Reporting Initiative)) poskytují prvky,

které mohou v maximální možné míře podpořit srovnatelnost; a

(b) srovnatelnost v čase: klíčovým faktorem pro dosažení srovnatelnosti v čase je konzistentnost metodik a zveřejňovaných informací.

AR 5. Další vodítko pro přípravu informací specifických pro daný subjekt lze nalézt na základě informací požadovaných v rámci tematických ESRS, které se zabývají podobnými otázkami udržitelnosti.

Dvojí významnost

Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

AR 6. Kromě kategorií zúčastněných stran uvedených v bodě 22 k obvyklým kategoriím zúčastněných stran patří: zaměstnanci a další pracovníci, dodavatelé, spotřebitelé, zákazníci, koncoví uživatelé, místní komunity a osoby ve zranitelných situacích a orgány veřejné správy, včetně regulačních orgánů, orgánů dohledu a centrálních bank.

AR 7. Přírodu lze považovat za tichou zúčastněnou stranu. V tomto případě mohou ekologické údaje a údaje o ochraně druhů podpořit posouzení významnosti podniku.

AR 8. Posouzení významnosti je založeno na dialogu s dotčenými zúčastněnými stranami. Podnik může spolupracovat s dotčenými zúčastněnými stranami nebo jejich zástupci (např. zaměstnanci nebo odbory) spolu s uživateli zpráv o udržitelnosti a dalšími odborníky, jež mu poskytují podklady nebo zpětnou vazbu k jeho závěrům ohledně významných dopadů, rizik a příležitostí.

Posouzení významnosti dopadů

AR 9. Při posuzování významnosti dopadů a určování významných otázek, které mají být vykázány, zváží podnik následující tři kroky:

(a) porozumění souvislostem ve vztahu k jeho dopadům, včetně jeho činností, obchodních vztahů a zúčastněných stran;

(b) identifikace skutečných a potenciálních dopadů (negativních i pozitivních), a to i prostřednictvím zapojení zúčastněných stran a odborníků. V tomto kroku může podnik vycházet z vědeckého a analytického výzkumu dopadů na otázky udržitelnosti;

(c) posouzení významnosti jeho skutečných a potenciálních dopadů a určení významných záležitostí. V tomto kroku přijme podnik prahové hodnoty k určování dopadů, které budou zahrnuty do jeho prohlášení o udržitelnosti.

Charakteristiky závažnosti

AR 10. Závažnost se určuje podle následujících faktorů:

(a) míra: jak závažný je negativní dopad nebo jak přínosný je pozitivní dopad pro lidi nebo životní prostředí;

(b) rozsah: jak rozsáhlé jsou negativní nebo pozitivní dopady. V případě dopadů na životní prostředí lze rozsah chápat jako rozsah poškození životního prostředí nebo geografický obvod. V případě dopadů na lidi lze rozsah chápat jako počet nepříznivě ovlivněných osob; a

(c) nenapravitelnost: zda a do jaké míry lze negativní dopady napravit, tj. uvést životní prostředí nebo situaci dotčených osob do původního stavu.

AR 11. Kterákoli z těchto tří charakteristik (míra, rozsah a nenapravitelnost) může způsobit, že negativní dopad bude závažný. V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností.

Dopady spojené s podnikem

AR 12. Pro ilustraci:

(a) pokud podnik ve svých produktech používá kobalt, který je těžen za použití dětské práce, je negativní dopad (tj. dětská práce) spojen s produkty podniku prostřednictvím úrovní obchodních vztahů v navazujících částech jeho hodnotového řetězce. Tyto vztahy zahrnují hutníka a obchodníka s nerosty a těžební podnik, který využívá dětskou práci; a

(b) pokud podnik poskytuje finanční půjčky podniku na podnikatelskou činnost, která v rozporu s dohodnutými normami vede ke kontaminaci vody a půdy v okolí provozu, je tento negativní dopad spojen s podnikem prostřednictvím jeho vztahu s podnikem, kterému poskytuje půjčky.

Posouzení finanční významnosti

AR 13. Níže jsou uvedeny příklady toho, jak jsou dopady a závislosti zdrojem rizik nebo příležitostí:

(a) pokud obchodní model podniku závisí na přírodním zdroji – například vodě –, je pravděpodobné, že bude ovlivněn změnami kvality, dostupnosti a ceny tohoto zdroje;

(b) jestliže činnosti podniku vedou k negativním dopadům, například na místní komunity, mohly by tyto činnosti podléhat přísnější vládní regulaci a/nebo by tyto dopady mohly vyvolat důsledky pro dobrou pověst podniku. To by mohlo mít negativní následky pro značku podniku a může dojít ke zvýšení nákladů na nábor zaměstnanců; a

(c) pokud obchodní partneři podniku čelí významným rizikům souvisejícím s udržitelností, může být i podnik vystaven souvisejícím důsledkům.

AR 14. Výchozím bodem pro posouzení finanční významnosti je identifikace rizik a příležitostí, které mají nebo by mohly mít vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. V této souvislosti podnik zváží:

(a) existenci závislosti na přírodních a sociálních zdrojích jako zdrojích finančních následků (viz bod 50);

(b) jejich klasifikaci jako zdroje:

i. rizik (přispívajících k záporné odchylce v budoucích očekávaných peněžních příjmech nebo ke zvýšení odchylky v budoucích očekávaných peněžních výdajích a/nebo k záporné odchylce od očekávané změny kapitálů, která není vykázána v účetní závěrce), nebo

ii. příležitostí (přispívajících ke kladné odchylce v budoucích očekávaných peněžních příjmech nebo ke snížení odchylky v budoucích peněžních výdajích a/nebo ke kladné odchylce od očekávané změny kapitálů nevykázané v účetní závěrce).

AR 15. Jakmile podnik identifikuje svá rizika a příležitosti, určí, které z nich jsou významné pro podávání zpráv. To se zakládá na kombinaci i) pravděpodobnosti výskytu a ii) potenciálním rozsahu finančních následků stanovených na základě příslušných prahových hodnot. V tomto kroku zváží příspěvek těchto rizik a příležitostí k finančním následkům v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu na základě:

(a) scénářů/prognóz, které se považují za pravděpodobné; a

(b) potenciálních finančních následků souvisejících s otázkami udržitelnosti, které vyplývají buď ze situací, jejichž hodnota je nižší než prahová hodnota „spíše pravděpodobné než nepravděpodobné“, nebo z aktiv/závazků, které nejsou nebo dosud nebyly zohledněny v účetní závěrce. To zahrnuje:

i. potenciální situace, které mohou po výskytu budoucích událostí ovlivnit potenciál tvorby peněžních toků,

ii. kapitály, které nejsou z hlediska účetnictví a finančního výkaznictví uznávány jako aktiva, mají však významný vliv na finanční výsledky, jako jsou přírodní, intelektuální (organizační), lidský, sociální a vztahový kapitál, a

iii. možné budoucí události, které mohou mít vliv na vývoj těchto kapitálů.

Otázky udržitelnosti, které je třeba zahrnout do posouzení významnosti

AR 16. Při provádění posouzení významnosti zváží podnik níže uvedený seznam otázek udržitelnosti, které jsou zahrnuty v tematických ESRS. Pokud je na základě posouzení významnosti provedeného podnikem (viz ESRS 2 IRO-1) daná otázka udržitelnosti v tomto seznamu vyhodnocena jako významná, podá podnik zprávu podle odpovídajících požadavků na zveřejňování v rámci příslušných tematických ESRS. Použití tohoto seznamu nenahrazuje proces určování významných záležitostí. Tento seznam je nástrojem, který podniku pomáhá při posuzování významnosti. Podnik však musí při určování svých významných záležitostí uvážit svou konkrétní situaci. Podnik v případě nutnosti vypracuje rovněž informace specifické pro daný subjekt, které se týkají významných dopadů, rizik a příležitostí, jež nejsou zahrnuty v ESRS, jak je popsáno v bodě 11 tohoto standardu.

Tématick ý ESRS	Xxxxxx udržitelnosti zahrnuté v tematických ESRS
	Téma	Dílčí téma	Podtémata
ESRS E1	Změna klimatu	• Přizpůsobování se změně klimatu • Zmírňování změny klimatu • Energie
ESRS E2	Znečištění	• Znečištění ovzduší • Znečištění vod • Znečištění půdy • Znečištění živých organismů a potravinových zdrojů • Látky vzbuzující obavy • Látky vzbuzující mimořádné obavy • Mikroplasty
ESRS E3	Voda a mořské zdroje	• Voda • Mořské zdroje	• Spotřeba vody • Odběry vody • Vypouštění vody • Vypouštění vody do oceánů • Těžba a využívání mořských zdrojů
ESRS E4	Biologická rozmanitost a ekosystémy	• Faktory přímého dopadu na úbytek biologické rozmanitosti:	• Změna klimatu • Změna využívání půdy, změna ve využívání sladké vody a změna ve využívání moře • Přímé využívání • Invazní nepůvodní druhy • Znečištění • Ostatní
		• Dopady na stav druhů	Příklady: • Velikost populace druhu • Globální riziko vyhynutí druhů
		• Dopady na rozsah a stav ekosystémů	Příklady: • Degradace půdy • Dezertifikace • Zakrývání půdy

Tématick ý ESRS	Xxxxxx udržitelnosti zahrnuté v tematických ESRS
	Téma	Dílčí téma	Podtémata
		• Dopady a závislosti s ohledem na ekosystémové služby
ESRS E5	Oběhové hospodá řství	• Příliv zdrojů, včetně využití zdrojů • Odsun zdrojů souvisejících s produkty a službami • Odpady
ESRS S1	Vlastní pracovní síla	• Pracovní podmínky	• Bezpečné zaměstnání • Pracovní doba • Přiměřené mzdy • Sociální dialog • Svoboda sdružování, existence rad zaměstnanců a právo zaměstnanců na informace, konzultace a účast • Kolektivní vyjednávání, včetně podílu pracovníků, na něž se vztahují kolektivní smlouvy • Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem • Zdraví a bezpečnost
		• Rovné zacházení a příležitosti pro všechny	• Rovnost žen a mužů a stejná odměna za rovnocennou práci • Odborná příprava a rozvoj dovedností • Zaměstnávání a začleňování osob se zdravotním postižením • Opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti • Rozmanitost
		• Další práva související s prací	• Dětská práce • Nucená práce • Přiměřené bydlení • Soukromí
ESRS S2	Pracovníci v hodnotovém řetězci	• Pracovní podmínky	• Bezpečné zaměstnání • Pracovní doba • Přiměřené mzdy • Sociální dialog • Svoboda sdružování, včetně existence rad zaměstnanců • Kolektivní vyjednávání • Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem • Zdraví a bezpečnost
		• Rovné zacházení a příležitosti pro všechny	• Rovnost žen a mužů a stejná odměna za rovnocennou práci • Odborná příprava a rozvoj dovedností • Zaměstnávání a začleňování osob se zdravotním postižením • Opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti

Tématick ý ESRS	Xxxxxx udržitelnosti zahrnuté v tematických ESRS
	Téma	Dílčí téma	Podtémata
			• Rozmanitost
		• Další práva související s prací	• Dětská práce • Nucená práce • Přiměřené bydlení • Voda a sanitační zařízení • Soukromí
ESRS S3	Dotčené komunity	• Hospodářská, sociální a kulturní práva komunit	• Přiměřené bydlení • Přiměřená výživa • Voda a sanitační zařízení • Dopady související s půdou • Dopady související s bezpečností
		• Občanská a politická práva komunit	• Svoboda projevu • Svoboda shromažďování • Dopady na obránce lidských práv
		• Práva původních obyvatel	• Svobodný, předběžný a informovaný souhlas • Sebeurčení • Kulturní práva
ESRS S4	Spotřebitelé a konc oví uživatelé	• Dopady související s informacemi pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele	• Soukromí • Svoboda projevu • Přístup ke (kvalitním) informacím
		• Osobní bezpečnost spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů	• Zdraví a bezpečnost • Bezpečnost osoby • Ochrana dětí
		• Sociální začleňování spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů	• Zákaz diskriminace • Přístup k produktům a službám • Odpovědné marketingové praktiky
ESRS G1	Chování podniků	• Podniková kultura • Ochrana oznamovatelů • Dobré životní podmínky zvířat • Politická angažovanost • Řízení vztahů s dodavateli včetně platebních postupů
		• Korupce a úplatkářství	• Prevence a odhalování včetně školení • Incidenty

Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

AR 17. Pokud podnik nemůže shromáždit informace o předchozích a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63 ani po vynaložení přiměřeného úsilí, odhadne informace, které mají být vykázány, s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, které má podnik k datu podávání zprávy k dispozici, aniž by k tomu musely být vynaloženy nadbytečné náklady nebo úsilí. Patří sem mimo jiné interní a externí informace, jako jsou

údaje z nepřímých zdrojů, průměrné údaje za odvětví, analýzy vzorků, údaje o trhu a srovnatelných skupinách, jiné zástupné údaje nebo údaje založené na výdajích.

Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti

AR 18. K vysvětlení bodu 115 v oddíle 8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti tohoto standardu může podnik, který se v rámci téže politiky zabývá environmentálními i sociálními otázkami, uvést křížový odkaz. To znamená, že podnik může o této politice informovat ve zveřejňovaných informacích o životním prostředí a odkazovat na ni v příslušných zveřejňovaných informacích o sociální oblasti nebo naopak. Je přípustná konsolidovaná prezentace politik napříč tématy.

Dodatek B: Kvalitativní charakteristiky informací

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Tento dodatek definuje kvalitativní charakteristiky, které musí splňovat informace uvedené v prohlášeních o udržitelnosti vypracovaných podle ESRS.

Relevance

QC 1. Informace o udržitelnosti jsou relevantní, pokud mohou mít vliv na rozhodování uživatelů podle přístupu založeného na dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

QC 2. Informace mohou mít význam pro rozhodování, i když se někteří uživatelé rozhodnou je nevyužít nebo je již znají z jiných zdrojů. Informace o udržitelnosti mohou ovlivnit rozhodování uživatelů, pokud mají prediktivní hodnotu, potvrzující hodnotu nebo obojí. Informace mají prediktivní hodnotu, pokud je lze použít jako vstup pro procesy používané uživateli k předvídání budoucích výsledků. Informace o udržitelnosti nemusí být předpovědí nebo prognózou, aby měly prediktivní hodnotu, mají však prediktivní hodnotu, jestliže je uživatelé využijí při vytváření vlastních předpovědí.

QC 3. Informace mají potvrzující hodnotu, pokud poskytují zpětnou vazbu ohledně předchozích hodnocení (potvrzují je nebo mění).

QC 4. Významnost je hledisko relevance specifické pro daný subjekt, které je založeno na povaze nebo velikosti (případně obojím) položek, k nimž se informace vztahují, jak jsou posouzeny v kontextu podávání zpráv podniku o udržitelnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

Věrný a poctivý obraz

QC 5. Aby byla informace užitečná, musí nejen reprezentovat relevantní jevy, ale také věrně zobrazovat podstatu jevů, které má reprezentovat. Věrný a poctivý obraz vyžaduje, aby informace byly i) úplné, ii) neutrální a iii) přesné.

QC 6. Úplný popis dopadu, rizika nebo příležitosti obsahuje všechny významné informace, které uživatelé potřebují k pochopení daného dopadu, rizika nebo příležitosti. To zahrnuje způsob, jakým podnik upravil svou strategii, řízení rizik a správu a řízení v reakci na daný dopad, riziko nebo příležitost, jakož i ukazatele určené ke stanovení cílů a měření výkonnosti.

QC 7. Neutrální obraz je bez předpojatosti při výběru nebo zveřejňování informací. Informace jsou neutrální, pokud nejsou předpojaté, vážené, zdůrazněné, potlačené nebo jinak zmanipulované tak, aby bylo pravděpodobnější, že uživatelé tyto informace přijmou příznivě nebo nepříznivě. Musí být vyvážené, aby zahrnovaly příznivé/pozitivní i nepříznivé/negativní aspekty. Stejnou pozornost je třeba věnovat jak negativním, tak pozitivním významným dopadům z hlediska významnosti dopadů, tak i významným rizikům a příležitostem z hlediska finanční významnosti. Veškeré žádoucí informace o udržitelnosti, například cíle nebo plány, musí

zahrnovat jak cíle, tak faktory, které by mohly podniku zabránit v dosažení těchto cílů, aby byl obraz neutrální.

QC 8. Neutralita je podpořena obezřetností, která spočívá v opatrnosti při vyvozování úsudků v podmínkách nejistoty. Informace se neočišťují ani nekompenzují, aby byly neutrální. Obezřetnost znamená, že se nepřeceňují příležitosti a nepodceňují rizika. Stejně tak obezřetnost nepřipouští podcenění příležitostí nebo nadhodnocení rizik. Podnik může prezentovat očištěné údaje jako doplnění hrubých hodnot, pokud taková prezentace nezakrývá relevantní informace a obsahuje jasné vysvětlení účinků očištění a příslušných důvodů.

QC 9. Informace mohou být přesné, aniž by byly dokonale přesné ve všech ohledech. Přesné informace předpokládají, že podnik zavedl odpovídající postupy a vnitřní kontroly, aby se předešlo významným chybám nebo významným nesprávnostem. Odhady jako takové musí být prezentovány s jasným důrazem na jejich možná omezení a související nejistotu (viz oddíl 7.2 tohoto standardu). Potřebná a dosažitelná míra přesnosti a faktory, díky nimž jsou informace přesné, závisejí na povaze informací a na povaze záležitostí, jichž se týkají. Přesnost například vyžaduje, aby:

(a) věcné informace byly bez významných chyb;

(b) popisy byly přesné;

(c) odhady, aproximace a prognózy byly jasně označeny jako takové;

(d) při výběru a použití vhodného postupu pro vypracování odhadu, aproximace nebo prognózy nedošlo k žádným významným chybám a vstupní údaje použité v tomto postupu byly přiměřené a podložené;

(e) tvrzení byla přiměřená a založená na informacích dostatečné kvality i kvantity a

(f) informace o úsudcích ohledně budoucnosti věrně odrážely jak tyto úsudky, tak informace, na nichž jsou založeny.

Srovnatelnost

QC 10. Informace o udržitelnosti jsou srovnatelné, pokud je lze porovnat s informacemi, které podnik poskytl v předchozích obdobích, a s informacemi, které poskytly jiné podniky, zejména podniky s podobnou činností nebo působící ve stejném odvětví. Referenčním bodem pro srovnání může být cíl, základní úroveň, referenční úroveň odvětví, srovnatelné informace od jiných podniků nebo od mezinárodně uznávané organizace atd.

QC 11. Konzistentnost souvisí se srovnatelností, není s ní však totožná. Konzistentnost se týká používání stejných přístupů nebo metod s ohledem na stejnou otázku udržitelnosti ze strany podniku a ostatních podniků v jednotlivých obdobích. Konzistentnost pomáhá dosáhnout cíle týkajícího se srovnatelnosti.

QC 12. Srovnatelnost není jednotnost. Aby byly informace srovnatelné, musí podobné součásti vypadat stejně a různé součásti musí vypadat jinak. Srovnatelnost informací o udržitelnosti se nezvýší tím, že nepodobné věci budou vypadat stejně, ani tím, že podobné věci budou vypadat jinak.

Ověřitelnost

QC 13. Ověřitelnost pomáhá uživatelům získat jistotu, že informace jsou úplné, neutrální a přesné. Informace o udržitelnosti jsou ověřitelné, pokud je možné potvrdit tyto informace samotné nebo vstupní údaje použité k jejich odvození.

QC 14. Ověřitelnost znamená, že různí erudovaní a nezávislí pozorovatelé jsou s to dospět ke konsenzu (třebaže ne nutně úplnému), že určité zobrazení představuje věrný a poctivý obraz. Informace o udržitelnosti se poskytují způsobem, který zvyšuje jejich ověřitelnost, například:

(a) zahrnutí informací, které lze potvrdit porovnáním s jinými informacemi o podnikání podniku, o jiných podnicích nebo o vnějším prostředí, které mají uživatelé k dispozici;

(b) poskytování informací o vstupech a metodách výpočtu použitých k vypracování odhadů nebo aproximací a

(c) poskytování informací přezkoumávaných a schvalovaných správními, řídicími a dozorčími orgány nebo jejich výbory.

QC 15. Některé informace o udržitelnosti budou mít podobu vysvětlivek nebo výhledových informací. Tyto informace mohou být podloženy věrným a poctivým zobrazením věcného základu například pro strategie, plány a analýzy rizik podniku. Aby se uživatelé mohli rozhodnout, zda tyto informace použijí, musí podnik popsat základní předpoklady a metody tvorby informací, jakož i další faktory, které dokládají, že tyto informace odrážejí skutečné plány nebo rozhodnutí přijatá podnikem.

Srozumitelnost

QC 16. Informace o udržitelnosti jsou srozumitelné, pokud jsou jasné a stručné. Srozumitelné informace umožňují každému přiměřeně informovanému uživateli sdělované informace snadno pochopit.

QC 17. Aby byly zveřejněné informace o udržitelnosti stručné, musí se a) vyhnout obecným

„šablonovitým“ informacím, které nejsou specifické pro daný podnik; b) zabránit zbytečnému zdvojování informací, včetně informací uvedených rovněž v účetní závěrce; c) používat jasný jazyk a dobře strukturované věty a odstavce. Stručné informace musí obsahovat pouze významné informace. Doplňující informace předložené podle bodu 113 musí být poskytnuty tak, aby nedošlo k zastření významných informací.

QC 18. Jasnost by se mohla zvýšit rozlišením informací o vývoji ve vykazovaném období od „stálých“ informací které v jednotlivých obdobích zůstávají relativně stejné. Toho lze dosáhnout například tím, že se odděleně popíší prvky postupů správy a řízení podniku a procesů řízení rizik souvisejících s udržitelností, které se od předchozího vykazovaného období změnily, v porovnání s postupy, které zůstaly stejné.

QC 19. Úplnost, jasnost a srovnatelnost zveřejňovaných informací o udržitelnosti závisí na tom, zda jsou informace prezentovány jako soudržný celek. Aby byly informace o udržitelnosti soudržné, musí být prezentovány způsobem, který vysvětluje souvislosti a vztahy mezi souvisejícími informacemi. Soudržnost rovněž vyžaduje, aby podnik poskytoval informace způsobem, který uživatelům umožní propojit informace o dopadech, rizicích a příležitostech týkajících se udržitelnosti s informacemi v účetní závěrce podniku.

QC 20. Pokud mají rizika a příležitosti související s udržitelností, o nichž pojednává účetní závěrka, důsledky pro podávání zpráv o udržitelnosti, musí podnik do prohlášení o udržitelnosti zahrnout informace, které uživatelé potřebují k posouzení těchto důsledků, a uvést příslušné odkazy na účetní závěrku (viz kapitola 9 tohoto standardu). Úroveň informací, rozčlenění a technická stránka musí být v souladu s potřebami a očekáváními uživatelů. Je třeba se vyhnout zkratkám a definovat a zveřejnit měrné jednotky.

Dodatek C: Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

ESRS Požadavek na zveřejňování informací Úplný název požadavku na zveřejňování informací Postupné zavádění nebo datum účinnosti (včetně prvního roku)

ESRS	Požadavek na zveřejňování informací	Úplný název požadavku na zveřejňování informací	Postupné zavádění nebo datum účinnosti (včetně prvního roku)
ESRS 2	SBM-1	Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec	Podnik vykazuje informace předepsané v ESRS 2 SBM-1 bodě 40 písm. b) rozdělení celkových příjmů podle významných odvětví ESRS a bodě 40 písm. c) (seznam dalších významných odvětví podle ESRS) počínaje datem použitelnosti stanoveným v aktu Komise v přenesené pravomoci, který má být přijat podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU.
ESRS 2	SBM-3	Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem;	Podnik může vynechat informace předepsané v bodě 48 písm. e) ESRS 2 SBM-3 (předpokládané finanční následky) pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může dodržet bod 48 písm. e) ESRS 2 SBM-3 tím, že za první tři roky sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace, není-li možné vypracovat kvantitativní informace.
ESRS E1	E1-6	Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů	Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat datové body o emisích rámce 3 a celkových emisích skleníkových plynů za první rok sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.
ESRS E1	E1-9	Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem	Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E1-9 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může dodržet ESRS E1-9 tím, že za první tři roky sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace, není-li možné vypracovat kvantitativní informace.
ESRS E2	E2-6	Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním	Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E2-6 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. S výjimkou informací předepsaných v bodě 40 písm. b) o provozních a kapitálových výdajích vynaložených ve vykazovaném období v souvislosti se závažnými haváriemi a depozicemi může podnik splnit požadavky ESRS E2-6 tím, že za první tři roky sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace.
ESRS E3	E3-5	Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji	Podnik může vynechat informace předepsané ESRS E3–5 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může splnit požadavky ESRS E3-5 tím, že v prvních třech letech sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace.

ESRS	Požadavek na zveřejňování informací	Úplný název požadavku na zveřejňování informací	Postupné zavádění nebo datum účinnosti (včetně prvního roku)
ESRS E4	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS E4 za první dva roky sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.
ESRS E4	E4-6	Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy	Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E4-6 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může splnit požadavky ESRS E4-6 tím, že v prvních třech letech sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace.
ESRS E5	E5-6	Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím	Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E5-6 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může splnit požadavky ESRS E5-6 tím, že v prvních třech letech sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace.
ESRS S1	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S1 za první rok sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S1	S1-7	Charakteristiky osob, které nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly podniku	Podnik může vynechat vykazování všech datových bodů v tomto požadavku na zveřejňování informací za první rok sestavování svých prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S1	S1-8	Míra pokrytí kolektivními smlouvami a sociální dialog	Podnik může tento požadavek na zveřejňování informací o vlastních zaměstnancích v zemích mimo EHP vynechat za první rok sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S1	S1-11	Sociální ochrana	Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-11 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S1	S1-12	Procentní podíl zaměstnanců se zdravotním postižením	Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-12 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S1	S1-13	Odborná příprava a rozvoj dovedností	Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-13 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S1	S1-14	Zdraví a bezpečnost	Podnik může vynechat datové body týkající se případů špatného zdravotního stavu v souvislosti s prací a počtu dnů pracovní neschopnosti v důsledku zranění, úrazů, smrtelných úrazů nebo špatného zdravotního stavu v souvislosti s prací za první rok sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S1	S1-14	Zdraví a bezpečnost	Podnik může vynechat informace o osobách, které nejsou zaměstnanci, v rámci jeho

ESRS	Požadavek na zveřejňování informací	Úplný název požadavku na zveřejňování informací	Postupné zavádění nebo datum účinnosti (včetně prvního roku)
			pracovní síly za první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S1	S1-15	Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem	Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-15 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S2	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S2 za první dva roky sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S3	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S3 za první dva roky sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.
ESRS S4	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Všechny požadavky na zveřejňování informací	Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S4 za první dva roky sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.

Dodatek D: Struktura prohlášení o udržitelnosti podle ESRS

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou platnost jako ostatní části standardu, pokud jde o vykazování ve čtyřech částech, jak je uvedeno v bodě 115.

Součást zprávy vedení podniku	Kodifikace ESRS	Název
1. Obecné informace	ESRS 2	Obecné informace, včetně informací poskytovaných v rámci požadavků na uplatňování v tematických ESRS uvedených v dodatku C ESRS 2.
2. Informace o životním prostředí	Nepoužije se	Zveřejněné informace podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852 (nařízení o taxonomii)
	ESRS E1	Změna klimatu
	ESRS E2	Znečištění
	ESRS E3	Vodní a mořské zdroje
	ESRS E4	Biologická rozmanitost a ekosystémy

	ESRS E5	Využívání zdrojů a oběhové hospodářství
3. Sociální informace	ESRS S1	Vlastní pracovní síla
	ESRS S2	Pracovníci v hodnotovém řetězci
	ESRS S3	Dotčené komunity
	ESRS S4	Spotřebitelé a koncoví uživatelé
4. Informace o správě a řízení	ESRS G1	Chování podniků

Dodatek E: Vývojový diagram pro určení informací podle ESRS

34

Podnik může upustit od všech požadavků na zveřejňování informací podle tematického standardu. V případě ESRS E1 Změna klimatu však zveřejní

podrobné vysvětlení toho, proč změna klimatu není významná, a může zveřejnit stručné vysvětlení v případě jiných

tematických standardů

Ne

Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. Tento dodatek nezávazně ilustruje posouzení dopadů a finanční významnosti uvedené v kapitole 3. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku. Podnik může vynechat všechny požadavky na zveřejňování informací v tematickém standardu, pokud vyhodnotí, že dané téma není významné. V takovém případě může zveřejnit stručné vysvětlení závěrů posouzení významnosti pro dané téma, ale zveřejní podrobné vysvětlení v případě ESRS E1 Změna klimatu (IRO-2 ESRS 2). ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, nikoli požadavky na chování. Požadavky na zveřejňování informací o akčních plánech, cílech, politikách, analýze scénářů a plánech přechodu jsou přiměřené, protože jsou podmíněny tím, že je podnik má k dispozici, což může záviset na velikosti, kapacitě, zdrojích a schopnostech podniku. Poznámka: Níže uvedený vývojový diagram nezahrnuje situaci, kdy podnik posuzuje otázku udržitelnosti jako významnou, ale nevztahuje se na ni tematický standard, v kterémžto případě podnik zveřejní další informace specifické pro daný subjekt (ESRS 1 (čl. 30 písm. b)).

Provést posouzení dopadu a finanční významnosti (podle tabulky v AR 16 v dodatku A)

Ano

Zavedl podnik pro

toto téma politiky, opatření nebo cíle?

Ne

Je požadavek na

zveřejňování informací významný?

Ano

Ano

Ne

Ne

Ano

Je individuální datový bod významný?

Podnik zveřejní informace požadované datovým bodem (ESRS1 bod 34

Zveřejní datové body z tematického standardu ve spojení s příslušnými požadavky na zveřejňování informací ESRS 2 (viz dodatek C ESRS 2).

Podnik nemusí zveřejňovat datové body (ESRS1 bod 34 písm. b))

Podnik nemusí zveřejňovat požadavky na zveřejňování informací nebo související datové body

Pro ukazatele

Podnik tuto skutečnost

zveřejní a může uvést

časový rámec, v němž je hodlá zavést (ESRS1 33)

Je téma zahrnuté tematickým standardem

Dodatek F: Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS

Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady struktury prohlášení o udržitelnosti uvedené v oddíle 8.2 tohoto standardu. V tomto příkladu podnik dospěl k závěru, že biologická rozmanitost a ekosystémy, znečištění a postižené komunity nejsou významné.

Výkaz o správě a řízení podniku

Popis hlavních rizik a nejistot

Pravděpodobný budoucí vývoj podniku

Analýza vývoje a výkonnosti podnikání podniku a jeho postavení

Zpráva vedení podniku

Prohlášení o udržitelnosti

1. Obecné informace

ESRS 2 Obecné informace

Specifický tematický DR z tematického ESRS Dodatečný DR z odvětvového ESRS

Seznam splněných požadavků na zveřejňování informací

Tabulka všech datových bodů odvozených z jiných právních předpisů EU

2. Informace o životním prostředí

Zveřejněné informace podle článku 8 nařízení 2020/852 (nařízení o taxonomii)

ESRS E1 Změna klimatu

DR týkající se řízení dopadů, rizik a příležitostí a ukazatelů a cílů z ESRS E1

Dodatečný DR z odvětvového ESRS

Případné další informace specifické pro daný subjekt

ESRS E5 Využívání zdrojů a oběhové hospodářství

DR týkající se řízení dopadů, rizik a příležitostí a ukazatelů a cílů z ESRS E5

Dodatečný DR z odvětvového ESRS

Případné další informace specifické pro daný subjekt

3. Sociální informace

ESRS S1 Vlastní pracovní síla

DR týkající se řízení dopadů, rizik a příležitostí a ukazatelů a cílů z ESRS S1

Dodatečný DR z odvětvového ESRS

Případné další informace specifické pro daný subjekt

ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci

DR týkající se řízení dopadů, rizik a příležitostí a ukazatelů a cílů z ESRS S2

Dodatečný DR z odvětvového ESRS

Případné další informace specifické pro daný subjekt

ESRS S4 Spotřebitelé a koncoví uživatelé

DR týkající se řízení dopadů, rizik a příležitostí a ukazatelů a cílů z ESRS S4

Dodatečný DR z odvětvového ESRS

Případné další informace specifické pro daný subjekt

4. Informace o správě a řízení

ESRS G1 Chování podniků

DR týkající se řízení dopadů, rizik a příležitostí a ukazatelů a cílů z ESRS G1

Dodatečný DR z odvětvového ESRS

Případné další informace specifické pro daný subjekt

35

Dodatek G: Příklad začlenění informací formou odkazu

Zpráva vedení podniku

⮚ Strategie a podnikání (ESRS 2 SBM-1 bod 38)

- Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

… (samostatné prvky informací, které jsou jasně označeny jako informace týkající se ESRS 2 SBM-1)

…

- …

Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady začlenění jiné části zprávy vedení podniku do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu, jak je uvedeno v oddíle 9.1 tohoto standardu.

Prohlášení o udržitelnosti

1. Obecné informace

Informace začleněné formou odkazu

Následující informace jsou začleněny formou odkazu na jiné části zprávy vedení podniku:

- Postavení na trhu, strategie, obchodní model a hodnotový řetězec - (ESRS 2 SBM-1 bod 38)

- …

2. Informace o životním prostředí

3. Sociální informace

4. Informace o správě a řízení

ESRS 2 OBECNÉ INFORMACE

Obsah

Cíl

1. Základ pro sestavení účetní závěrky

− Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

− Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

2. Správa a řízení podniku

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

3. Strategie

− Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

− Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

− Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

4. Řízení dopadů, rizik a příležitostí

4.1 Zveřejňování informací o postupu posuzování významnosti

− Požadavek na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí

− Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti

4.2 Minimální požadavek na zveřejňování informací o politikách a opatřeních

− Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

− Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

5. Ukazatele a cíle

− Minimální požadavek na zveřejňování informací – Ukazatele MDR-M – Ukazatele v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

− Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

1. Základ pro sestavení účetní závěrky

− Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

2. Správa a řízení podniku

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

− Požadavek na zveřejňování informací GOV-5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

3. Strategie

− Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

− Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

− Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

4. Řízení dopadů, rizik a příležitostí

− Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti

− Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

− Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

5. Ukazatele a cíle

− Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

Dodatek B: Seznam datových bodů v průřezových a tematických standardech, které vyplývají z jiných právních předpisů EU

Dodatek C: Požadavky na zveřejňování informací a uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace

Cíl

1. Tento ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují na všechny podniky bez ohledu na odvětví jejich činnosti (tj. jsou obecné) a platí pro všechna témata udržitelnosti (tj. jsou průřezové). Tento ESRS pokrývá oblasti podávání zpráv definované v ESRS 1 Obecné požadavky oddíle 1.2 Průřezové standardy a oblasti podávání zpráv.

2. Při přípravě informací zveřejňovaných podle tohoto standardu použije podnik požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) stanovené v tematických ESRS, jak jsou uvedeny v dodatku C Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace tohoto standardu. Podnik použije požadavky uvedené v dodatku C:

(a) ve všech případech pro požadavky v tematických standardech týkajících se Požadavku na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí a

(b) u všech ostatních požadavků uvedených v dodatku C pouze v případě, že téma udržitelnosti je významné na základě posouzení významnosti podniku (viz ESRS 1 kapitola 3 Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti).

1.               Základ     pro     přípravu                      

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

3. Podnik zveřejní obecný základ pro sestavení svého prohlášení o udržitelnosti.

4. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout informace o tom, jak podnik připravuje své prohlášení o udržitelnosti, včetně rozsahu konsolidace, informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce a případně o tom, zda podnik využil některou z možností vynechání informací uvedených v písmenech d) a e) následujícího bodu.

5. Podnik zveřejní tyto informace:

(a) zda bylo prohlášení o udržitelnosti sestaveno na konsolidovaném nebo individuálním základě;

(b) pro konsolidované prohlášení o udržitelnosti:

i. potvrzení, že rozsah konsolidace je stejný jako u účetní závěrky, nebo případně prohlášení, že podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU, a

ii. případně údaj o tom, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od individuálního nebo konsolidovaného podávání zpráv o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 nebo čl. 29a odst. 8 směrnice 2013/34/EU;

(c) do jaké míry se prohlášení o udržitelnosti vztahuje na předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku (viz ESRS 1 oddíl 5.1 Podnik podávající zprávy a hodnotový řetězec);

(d) zda podnik využil možnosti vynechat určitou informaci týkající se duševního vlastnictví, know-how nebo výsledků inovací (viz ESRS 1 oddíl 7.7 Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací), a

(e) u podniků se sídlem v členském státě EU, který povoluje osvobození od povinnosti zveřejňovat informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, jak je stanoveno v čl. 19a odst. 3 a čl. 29a odst. 3 směrnice 2013/34/EU, zda podnik tohoto osvobození využil.

Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

6. Podnik poskytne informace související se zvláštními okolnostmi.

7. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit vliv těchto zvláštních okolností na sestavení prohlášení o udržitelnosti.

8. Podnik může tyto údaje uvádět spolu se zveřejněnými informacemi, na které se vztahují.

Časové horizonty

9. Pokud se podnik odchýlil od střednědobých nebo dlouhodobých časových horizontů definovaných v oddíle 6.4 ESRS 1 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv, popíše:

(a) své definice střednědobého nebo dlouhodobého horizontu a

(b) důvody pro použití těchto definic.

Odhad hodnotového řetězce

10. Pokud ukazatele zahrnují údaje o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce odhadované pomocí nepřímých zdrojů, jako jsou průměrné údaje za odvětví nebo jiné zástupné údaje, podnik:

(a) identifikuje ukazatele

(b) popíše základ pro přípravu;

(c) popíše výslednou úroveň přesnosti a

(d) případně popíše plánovaná opatření ke zvýšení přesnosti v budoucnu (viz ESRS 1 kapitola 5 Hodnotový řetězec).

Zdroje nejistoty odhadů a výsledků

11. V souladu s ESRS 1 oddílem 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků musí podnik:

(a) určit kvantitativní ukazatele a peněžní částky, které zveřejnil a které podléhají vysoké míře nejistoty měření;

(b) ve vztahu ke každému zjištěnému kvantitativnímu ukazateli a každé zjištěné peněžní částce:

i. zveřejnit informace o zdrojích nejistoty měření (například závislost částky na výsledku budoucí události, na metodě měření nebo na dostupnosti a kvalitě údajů

z předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce daného subjektu);, a

ii. zveřejnit předpoklady, aproximace a úsudky, které daný subjekt učinil při jejich měření.

12. Při zveřejňování výhledových informací může podnik uvést, že tyto informace považuje za nejisté.

Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti

13. Pokud dojde ke změnám v přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (obdobími) (viz ESRS 1, oddíl 7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti), podnik:

(a) vysvětlí změny a jejich důvody, včetně důvodů, proč nahrazený ukazatel poskytuje užitečnější informace,

(b) zveřejní revidované srovnávací údaje, ledaže to není proveditelné. Pokud není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní. a

(c) zveřejní rozdíl mezi údajem zveřejněným v předchozím období a revidovaným srovnávacím údajem

Chyby ve vykazování v předchozích obdobích

14. Pokud podnik zjistí významnou nejistotu odhadu nebo významnou nejistotu výsledku (viz ESRS 1 oddíl 7.5 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků), podnik zveřejní:

(a) povahu významné chyby v předchozím období;

(b) v možném rozsahu opravu za každé předchozí období zahrnuté do prohlášení o udržitelnosti a

(c) není-li oprava chyby proveditelná, okolnosti, které vedly ke vzniku tohoto stavu.

Zveřejnění informací vyplývajících z jiných právních předpisů nebo obecně uznávaných výroků o udržitelnosti

15. Pokud podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne informace vyplývající z jiných právních předpisů, které podniku ukládají povinnost zveřejňovat informace o udržitelnosti, nebo z obecně uznávaných standardů a rámců pro vykazování udržitelnosti (viz ESRS 1 oddíl 8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti), uvede tuto skutečnost navíc k informacím předepsaným ESRS. V případě částečného použití jiných standardů nebo rámců pro účely podávání zpráv uvede podnik přesný odkaz na body použitého standardu nebo rámce.

Začlenění informací formou odkazu

16. Pokud podnik začleňuje informace formou odkazu (viz ESRS 1 oddíl 9.1 Začlenění informací formou odkazu), zveřejní seznam požadavků na zveřejňování informací podle ESRS (nebo konkrétních datových bodů stanovených požadavkem na zveřejňování informací), které byly začleněny formou odkazu.

Použití ustanovení o postupném zavádění v souladu s dodatkem C ESRS 1

17. Pokud se podnik nebo skupina, která k rozvahovému dni nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců v průběhu účetního období, rozhodne vynechat informace požadované v ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 nebo ESRS S4 v souladu s dodatkem C k ESRS 1, musí přesto uvést, zda byla témata udržitelnosti, na která se vztahují k ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 a ESRS S4, vyhodnocena jako významná na základě posouzení významnosti

podniku. Pokud bylo jedno nebo více z těchto témat vyhodnoceno jako významné, podnik navíc pro každé významné téma:

(a) zveřejní seznam otázek (tj. téma, dílčí téma nebo podtéma) v AR 16 ESRS 1, dodatek A, které jsou vyhodnoceny jako významné, a způsob, jakým obchodní model a strategie podniku zohledňují dopady podniku související s těmito otázkami. Podnik může určit otázku na úrovni tématu, dílčího tématu nebo podtématu;

(b) stručně popíše všechny časově omezené cíle, které si stanovil v souvislosti s danými otázkami, pokrok, kterého dosáhla při plnění těchto cílů, a zda jsou jeho cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech;

(c) stručně popíše svou politiku ve vztahu k daným otázkám;

(d) stručně popíše opatření, která přijal k identifikaci, monitorování, prevenci, zmírnění, nápravě nebo ukončení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů souvisejících s danými otázkami, a výsledek těchto opatření a

(e) zveřejní ukazatele relevantní pro dané otázky.

2. Správa a řízení podniku

18. Cílem této kapitoly je stanovit požadavky na zveřejňování informací, které umožní porozumět postupům správy a řízení, kontroly a postupům zavedené za účelem sledování a řízení otázek udržitelnosti a dohledu nad nimi.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

19. Podnik zveřejní složení správních, řídicích a dozorčích orgánů, jejich úlohu a odpovědnost a přístup k odborným znalostem a dovednostem v oblasti udržitelnosti.

20. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit:

(a) složení a rozmanitost správních, řídících a dozorčích orgánů;

(b) úlohu a odpovědnost správních, řídících a dozorčích orgánů při výkonu dohledu nad postupem řízení významných dopadů, rizik a příležitostí, včetně úlohy vedení podniku v těchto procesech; a

(c) odborné znalosti a dovednosti svých správních, řídících a dozorčích orgánů v otázkách udržitelnosti nebo přístup k těmto znalostem a dovednostem.

21. Podnik zveřejní níže uvedené informace o složení a rozmanitosti členů správních, řídicích a dozorčích orgánů podniku:

(a) počet výkonných a nevýkonných členů;

(b) zastupování zaměstnanců a dalších pracovníků;

(c) zkušenosti relevantní pro odvětví, produkty a zeměpisné oblasti podniku;

(d) procentní podíl podle pohlaví a dalších aspektů rozmanitosti, které podnik zohledňuje. Genderová diverzita v představenstvu13 se vypočítá jako průměrný poměr počtu žen a mužů v představenstvu; a

13 Tyto informace podporují informační potřeby: účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 13 v tabulce I přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („genderová diverzita v představenstvu“), a administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, jak stanoví ukazatel „vážený průměrný poměr žen a mužů v představenstvu“ v oddílech 1 a 2 přílohy II.

(e) procentní podíl nezávislých členů představenstva14. U podniků s monistickým představenstvem to odpovídá procentnímu podílu nezávislých nevýkonných členů představenstva. U podniků s dualistickým představenstvem to odpovídá procentnímu podílu nezávislých členů dozorčího orgánu.

22. Podnik zveřejní níže uvedené informace o úloze a odpovědnosti správních, řídicích a dozorčích orgánů:

(a) totožnost správních, řídicích a dozorčích orgánů (např. výbor těchto orgánů nebo podobný subjekt) nebo jednotlivce v rámci orgánu odpovědného za dohled nad dopady, riziky a příležitostmi;

(b) způsob, jak je odpovědnost jednotlivých orgánů nebo jednotlivců za dopady, rizika a příležitosti zohledněna v mandátu podniku, pověřeních těchto orgánů a dalších souvisejících politikách;

(c) popis úlohy vedení v procesech správy a řízení, při kontrolách a postupech používaných ke sledování a řízení dopadů, rizik a příležitostí a dohledu nad nimi, včetně:

i. toho, zda je tato úloha delegována na konkrétní pozici nebo výbor na úrovni vedení podniku a jak je nad touto pozicí nebo výborem vykonáván dohled,

ii. informací o způsobu podávání zpráv správním, řídícím a dozorčím orgánům,

iii. toho, zda se při řízení dopadů, rizik a příležitostí uplatňují specializované kontroly a postupy, a pokud ano, jak jsou integrovány s ostatními interními funkcemi, a

(d) způsobu, jakým správní, řídicí a dozorčí orgány a vrcholné výkonné vedení dohlížejí na stanovování cílů týkajících se významných dopadů, rizik a příležitostí a jak sledují pokrok při jejich dosahování.

23. Zveřejněné informace musí obsahovat popis toho, jak správní, řídicí a dozorčí orgány určí, zda jsou dostupné, nebo zda se vypracují vhodné dovednosti a odborné znalosti pro dohled nad otázkami udržitelnosti, včetně:

(a) odborných znalostí týkajících se udržitelnosti, které orgány jako celek buď přímo mají, nebo je mohou využít, například prostřednictvím přístupu k odborníkům nebo školení; a

(b) toho, jak tyto dovednosti a odborné znalosti souvisejí s významnými dopady, riziky a příležitostmi podniku.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

24. Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jak byly tyto otázky řešeny během vykazovaného období.

25. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jakými informacemi a otázkami se během vykazovaného období zabývaly. To následně umožňuje zjistit, zda byli členové těchto orgánů dostatečně informováni a zda byli schopni plnit své úkoly.

26. Podnik zveřejní tyto informace:

(a) zda, kým a jak často jsou správní, řídicí a dozorčí orgány, včetně jejich příslušných výborů, informovány o významných dopadech, rizicích a příležitostech (viz požadavek na zveřejňování informací IRO–1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí tohoto standardu), o provádění postupu náležité péče a o výsledcích a účinnosti politik, opatření, ukazatelů a cílů přijatých k jejich řešení;

14Tyto informace podporují informační potřeby administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1816, jak stanoví ukazatel „vážený průměrný procentuální podíl nezávislých členů představenstva“ v oddíle I přílohy II.

(b) jak správní, řídicí a dozorčí orgány zvažují dopady, rizika a příležitosti při dohledu nad strategií podniku, jeho rozhodováním o významných transakcích a jeho procesy řízení rizik, včetně toho, zda zvážily kompromisy spojené s těmito dopady, riziky a příležitostmi, a

(c) seznam významných dopadů, rizik a příležitostí, kterými se zabývaly správní, řídicí a dozorčí orgány nebo jejich příslušné výbory během vykazovaného období.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

27. Podnik zveřejní informace o začlenění své výkonnosti v oblasti udržitelnosti do systémů pobídek.

28. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, zda jsou členům správních, řídicích a dozorčích orgánů nabízeny systémy pobídek, které souvisejí s otázkami udržitelnosti.

29. Podnik zveřejní níže uvedené informace o systémech pobídek a politikách odměňování souvisejících s otázkami udržitelnosti pro členy správních, řídících a dozorčích orgánů podniku, pokud existují:

(a) popis hlavních vlastností systémů pobídek;

(b) zda je výkonnost hodnocena na základě konkrétních cílů a/nebo dopadů souvisejících s udržitelností, a pokud ano, jakých;

(c) zda a jakým způsobem jsou ukazatele výkonnosti související s udržitelností zvažovány jako kritéria výkonnosti nebo zahrnuty do zásad odměňování;

(d) podíl pohyblivé složky odměny závislé na cílech a/nebo dopadech souvisejících s udržitelností a

(e) úroveň v podniku, na které se schvalují a aktualizují podmínky systémů pobídek.

Požadavek na zveřejňování informací GOV–4 – Prohlášení o náležité péči

30. Podnik zveřejní přehled informací o postupu náležité péče, které uvedl ve svém prohlášení o udržitelnosti.

31. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je usnadnit pochopení postupu náležité péče podniku v souvislosti s otázkami udržitelnosti.

32. Hlavní aspekty a kroky náležité péče uvedené v ESRS 1 kapitole 4 Náležitá péče souvisejí s řadou průřezových a tematických požadavků na zveřejňování informací podle ESRS. Podnik poskytne přehled, který objasní, jak a kde se uplatňování hlavních aspektů a kroků postupu náležité péče odráží v jeho prohlášení o udržitelnosti, aby bylo možné zobrazit skutečné postupy podniku s ohledem na náležitou péči15.

33. Tento požadavek na zveřejňování informací nepředepisuje žádné konkrétní požadavky na chování, pokud jde o opatření týkající se náležité péče, a nerozšiřuje ani nemění úlohu správních, řídicích a dozorčích orgánů, jak ji stanoví jiné právní nebo správní předpisy.

Požadavek na zveřejňování informací GOV–5 – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

15 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z dodatečného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 10 v tabulce III přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („chybějící náležitá péče“).

34. Podnik zveřejní informace o hlavních prvcích svého systému řízení rizik a vnitřní kontroly ve vztahu k postupům podávání zpráv o udržitelnosti.

35. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit postup podniku v oblasti řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

36. Podnik zveřejní tyto informace:

(a) rozsah, hlavní prvky a součásti postupů a systémů řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti;

(b) použitý přístup k hodnocení rizik, včetně metodiky stanovení priorit rizik;

(c) hlavní zjištěná rizika a strategie jejich zmírňování včetně souvisejících kontrol;

(d) popis způsobu, jakým podnik začleňuje výsledky posouzení rizik a vnitřních kontrol, pokud jde o postup podávání zpráv o udržitelnosti, do příslušných interních funkcí a procesů; a

(e) popis pravidelného podávání zpráv o zjištěních uvedených v písmeni d) správním, řídicím a dozorčím orgánům.

3. Strategie

37. Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit:

(a) prvky strategie podniku, které se týkají otázek udržitelnosti nebo je ovlivňují, obchodní model a hodnotový řetězec podniku;

(b) to, jak jsou zájmy a názory zúčastněných stran podniku zohledněny ve strategii a obchodním modelu podniku, a

(c) výsledek posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí podniku, včetně toho, jak se z nich odvíjí strategie a obchodní model podniku.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

38. Podnik zveřejní informace o prvcích své strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, svém obchodním modelu a svém hodnotovém řetězci.

39. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je popsat klíčové prvky obecné strategie podniku, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, a klíčové prvky obchodního modelu a hodnotového řetězce podniku, aby bylo možné pochopit, jak je podnik vystaven dopadům, rizikům a příležitostem a odkud pocházejí.

40. Podnik zveřejní následující informace o klíčových prvcích své obecné strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují:

(a) popis:

i. významných skupin nabízených produktů a/nebo služeb, včetně změn ve vykazovaném období (nové/vyřazené produkty a/nebo služby),

ii. významných obsluhovaných trhů a/nebo skupin zákazníků, včetně změn ve vykazovaném období (nové/zrušené trhy a/nebo skupiny zákazníků),

iii. počtu zaměstnanců podle zeměpisných oblastí a

iv. případně materiálů, výrobků a služeb, které jsou na určitých trzích zakázány;

(b) rozdělení celkových výnosů, jak jsou uvedeny v jeho účetní závěrce, podle významných odvětví podle ESRS. Pokud podnik ve své účetní závěrce uvádí informace o segmentech podle požadavků IFRS 8 Provozní segmenty, musí být tyto informace o výnosech v dané oblasti pokud možno sladěny s informacemi podle IFRS 8;

(c) seznam dalších významných odvětví podle ESRS nad rámec odvětví uvedených v bodě 40 písm. b), jako jsou činnosti, z nichž vyplývají vnitropodnikové příjmy, v nichž podnik vyvíjí významné činnosti nebo v nichž je nebo může být spojen s významnými dopady. Určení těchto dalších odvětví podle ESRS musí být v souladu se způsobem, jakým je podnik zohlednil při posuzování významnosti, a se způsobem, jakým zveřejňuje významné informace specifické pro dané odvětví;

(d) případně prohlášení, že podnik působí v těchto oblastech, spolu se souvisejícími příjmy:

i. odvětví fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu)16, tj. má příjmy z průzkumu, těžby, dobývání, výroby, zpracování, skladování, rafinace nebo distribuce fosilních paliv, včetně jejich přepravy a skladování a obchodování s fosilními palivy, jak jsou definována v čl. 2 bodu 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199917, včetně členění příjmů z uhlí, ropy a plynu, jakož i příjmů získaných z hospodářských činností v souladu s taxonomií souvisejících s fosilním plynem, jak vyžaduje čl. 8 odst. 7 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci 2021/217818;

ii. výroba chemických látek19, tj. jeho činnosti spadají do oddílu 20.2 přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006,

iii. kontroverzní zbraně20, jako jsou protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně, a/nebo

iv. pěstování a produkce tabáku21;

(e) své cíle související s udržitelností z hlediska významných skupin produktů a služeb, kategorií zákazníků, zeměpisných oblastí a vztahů se zúčastněnými stranami;

(f) posouzení svých současných významných výrobků a/nebo služeb a významných trhů a skupin zákazníků ve vztahu k cílům souvisejícím s udržitelností a

(g) prvky strategie podniku, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo na ně mají dopad, včetně hlavních budoucích výzev, kritických řešení nebo projektů, které mají být zavedeny, je-li to relevantní pro podávání zpráv o udržitelnosti.

41. Pokud má podnik sídlo v členském státě EU, který umožňuje osvobození od zveřejňování informací uvedených v čl. 18 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/34/EU22, a pokud podnik toto osvobození využil, může vynechat rozdělení výnosů podle významných odvětví podle ESRS požadované v bodě 40 písm. b). V takovém případě však podnik zveřejní seznam odvětví podle

16 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 4 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („expozice vůči společnostem působícím v odvětví fosilních paliv“).

17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

18 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

19 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 9 v tabulce II přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („investice do společností vyrábějících chemické výrobky“).

20 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 14 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („expozice vůči kontroverzním zbraním (protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně)“).

21 Tyto informace podporují potřeby administrátorů referenčních hodnot pro zveřejňování faktorů ESG, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2020/1818, jak je stanoveno v čl. 12 odst. 1 písm. b).

22 Ustanovení čl. 18 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/34/EU: „čistý obrat rozčleněný podle kategorií činnosti a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej výrobků a poskytování služeb“.

ESRS, která jsou pro podnik významná.

42. Podnik zveřejní popis svého obchodního modelu a hodnotového řetězce, včetně:

(a) svých vstupů a svého přístupu k získávání, vývoji a zajišťování těchto vstupů;

(b) svých výstupů a výsledků z hlediska současných a očekávaných přínosů pro zákazníky, investory a další zúčastněné strany a

(c) hlavních prvků předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce a postavení podniku v hodnotovém řetězci, včetně popisu hlavních obchodních subjektů (jako jsou klíčoví dodavatelé, zákazníci, distribuční kanály a koncoví uživatelé) a jejich vztahu k podniku. Pokud má podnik více hodnotových řetězců, musí zveřejněné informace zahrnovat klíčové hodnotové řetězce.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

43. Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou zájmy a názory zúčastněných stran zohledněny ve strategii a obchodním modelu podniku.

44. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak zájmy a názory

zúčastněných stran ovlivňují strategii a obchodní model podniku.

45. Podnik zveřejní souhrnný popis:

(a) zapojení zúčastněných stran, včetně:

i. klíčových zúčastněných stran podniku,

ii. toho, zda jsou zapojeny a které kategorie zúčastněných stran,

iii. jak je jejich zapojení organizováno,

iv. jeho účelu a

v. toho, jak podnik zohledňuje jeho výsledky;

(b) chápání podniku, pokud jde o zájmy a názory jeho klíčových zúčastněných stran, které se vztahují ke strategii a obchodnímu modelu podniku, v rozsahu, v jakém byly analyzovány během jeho postupu náležité péče a/nebo postupu posuzování významnosti (viz požadavek na zveřejňování informací IRO-1 tohoto standardu);

(c) případných změn své strategie a/nebo obchodního modelu, včetně:

i. toho, jak podnik změnil nebo předpokládá, že změní svou strategii a/nebo obchodní model, aby zohlednil zájmy a názory svých zúčastněných stran,

ii. jaké další kroky se plánují a v jakém časovém horizontu, a

iii. zda je pravděpodobné, že tyto kroky změní vztahy se zúčastněnými stranami a jejich názory, a

(d) toho, zda a jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o názorech a zájmech dotčených zúčastněných stran s ohledem na dopady podniku související s udržitelností.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

46. Podnik zveřejní informace o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech a jejich vzájemném vztahu se strategií a obchodním modelem.

47. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit významné dopady, rizika a příležitosti vyplývající z posouzení významnosti provedeného podnikem, a sice jak vznikají v důsledku strategie a obchodního modelu podniku a jak ovlivňují úpravu strategie nebo

obchodního modelu, včetně přidělování zdrojů. Informace, které mají být zveřejněny o řízení významných dopadů, rizik a příležitostí podniku, jsou předepsány v tematických ESRS a v odvětvových standardech, které se použijí ve spojení s minimálními požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech stanovených v tomto standardu.

48. Podnik zveřejní:

(a) stručný popis významných dopadů, rizik a příležitostí vyplývajících z jeho posouzení významnosti (viz požadavek na zveřejnění IRO-1 tohoto standardu), včetně popisu toho, kde jsou tyto významné dopady, rizika a příležitosti v jeho obchodním modelu, jeho vlastních provozních činnostech a předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce soustředěny;

(b) současné a očekávané účinky významných dopadů, rizik a příležitostí na jeho obchodní model, hodnotový řetězec, strategii a rozhodování a to, jak reagoval nebo hodlá reagovat na tyto účinky, včetně veškerých změn, které provedl nebo hodlá provést ve své strategii nebo obchodním modelu v rámci svých opatření k řešení konkrétních významných dopadů nebo rizik nebo k využití konkrétních významných příležitostí;

(c) s odkazem na významné dopady podniku:

i. jak významné negativní nebo pozitivní dopady podniku ovlivňují (nebo v případě potenciálních dopadů pravděpodobně ovlivní) lidi nebo životní prostředí,

ii. to, zda a jakým způsobem dopady vyplývají ze strategie a obchodního modelu podniku nebo s nimi souvisejí,

iii. přiměřeně očekávané časové horizonty těchto účinků a

iv. to, zda se podnik podílí na významných dopadech prostřednictvím svých činností nebo z důvodu svých obchodních vztahů, včetně popisu povahy dotčených činností nebo obchodních vztahů;

(d) aktuální finanční dopady významných rizik a příležitostí podniku na jeho finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky a významná rizika a příležitosti, u nichž existuje významné riziko významné úpravy účetních hodnot aktiv a závazků vykázaných v příslušné účetní závěrce v příštím ročním vykazovaném období;

(e) předpokládané finanční dopady významných rizik a příležitostí podniku na jeho finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně přiměřeně očekávaných časových horizontů těchto účinků. To zahrnuje, jakým způsobem podnik očekává, že se změní jeho finanční pozice, finanční výkonnosti a peněžních toků v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu vzhledem k jeho strategii řízení rizik a příležitostí, s přihlédnutím k:

i. jeho investičním plánům a plánům prodeje (například kapitálové výdaje, významné akvizice a odprodeje, společné podniky, transformace podniku, inovace, nové oblasti podnikání a vyřazování majetku), včetně plánů, ke kterým se podnik smluvně nezavázal, a

ii. plánovaným zdrojům financování pro realizaci své strategie;

(f) informacím o odolnosti strategie a obchodního modelu podniku, pokud jde o jeho schopnost řešit významné dopady a rizika a využívat významné příležitosti. Podnik zveřejní kvalitativní a případně kvantitativní analýzu odolnosti, včetně způsobu provedení analýzy a časových horizontů, které byly použity, jak je definováno v ESRS 1 (viz ESRS 1 kapitola 6 Časové horizonty). Při poskytování kvantitativních informací může podnik zveřejnit jednotlivé částky nebo rozmezí;

(g) změnám významných dopadů, rizik a příležitostí ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím a

(h) specifikaci těch dopadů, rizik a příležitostí, které jsou zahrnuty v ESRS o požadavcích na zveřejňování informací, na rozdíl od těch, které jsou podnikem zahrnuty v rámci zveřejňování dodatečných informací specifických pro daný subjekt.

49. Podnik může zveřejnit popisné informace požadované v bodě 46 spolu se zveřejňovanými informacemi poskytnutými v rámci odpovídajícího aktuálního ESRS, v kterémžto případě spolu se zveřejněním připraveným podle této kapitoly ESRS 2 předloží prohlášení o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech.

4. Řízení dopadů, rizik a příležitostí

4.1 Zveřejňování informací o postupu posuzování významnosti

50. Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit:

(a) postup k identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí a

(b) informace, které podnik na základě posouzení významnosti zahrnul do svého

prohlášení o udržitelnosti.

Požadavek na zveřejňování informací IRO-1 – Popis postupů identifikace a

hodnocení    významných    dopadů,   rizik   a    příležitostí              

51. Podnik zveřejní svůj postup pro identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a pro posouzení, které z nich jsou významné.

52. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout porozumění postupu, kterým podnik identifikuje dopady, rizika a příležitosti a posuzuje jejich významnost, jako základ pro stanovení zveřejňovaných informací ve svém prohlášení o udržitelnosti (viz kapitola 3 ESRS

1 a související požadavky na uplatňování, které stanoví požadavky a zásady týkající se postupu identifikace a posuzování významných dopadů, rizik a příležitostí na základě zásady dvojí významnosti).

53. Podnik zveřejní tyto informace:

(a) popis metodik a předpokladů použitých v popsaném postupu;

(b) přehled postupu identifikace, hodnocení, stanovení priorit a sledování potenciálních a skutečných dopadů podniku na lidi a životní prostředí, který je podložen postupem podniku týkajícím se náležité péče, včetně vysvětlení, zda a jakým způsobem tento postup:

i. se zaměřuje na konkrétní činnosti, obchodní vztahy, geografii nebo jiné faktory, které vedou ke zvýšenému riziku nepříznivých dopadů,

ii. zohledňuje dopady, na nichž se podnik podílí prostřednictvím svých vlastních činností nebo v důsledku svých obchodních vztahů,

iii. zahrnuje konzultace s dotčenými zúčastněnými stranami, aby se zjistilo, jak mohou být ovlivněny, a s externími odborníky,

iv. upřednostňuje negativní dopady na základě jejich relativní závažnosti a pravděpodobnosti (viz ESRS 1, oddíl 3.4 Významnost dopadů) a případně pozitivní dopady na základě jejich relativního rozsahu, dosahu a pravděpodobnosti a určuje, které otázky udržitelnosti jsou pro účely podávání zpráv významné (včetně kvalitativních nebo kvantitativních prahových hodnot a dalších kritérií používaných podle ESRS 1, oddíl 3.4 Významnost dopadů);

(c) přehled postupu používaného k identifikaci, hodnocení, stanovení priorit a sledování rizik a příležitostí, jež mají nebo mohou mít finanční následky. Zveřejněné informace musí obsahovat:

i. způsob, jakým podnik zohlednil propojení svých dopadů a závislostí s riziky a příležitostmi, které mohou z těchto dopadů a závislostí vyplynout;

ii. způsob, jakým podnik posuzuje pravděpodobnost, rozsah a povahu následků identifikovaných rizik a příležitostí (například kvalitativní nebo kvantitativní prahové hodnoty a další použitá kritéria), jak je předepsáno v oddíle 3.3 ESRS 1 Finanční

významnost);

iii. způsob, jakým podnik upřednostňuje rizika související s udržitelností ve srovnání s jinými druhy rizik, včetně používání nástrojů pro hodnocení rizik;

(d) popis rozhodovacího procesu a souvisejících postupů vnitřní kontroly;

(e) do jaké míry a jakým způsobem je postup identifikace, hodnocení a řízení dopadů a rizik začleněn do celkového postupu řízení rizik podniku a používán k hodnocení celkového rizikového profilu podniku a postupů řízení rizik;

(f) do jaké míry a jakým způsobem je postup identifikace, hodnocení a řízení příležitostí případně začleněn do celkového postupu řízení podniku;

(g) použité vstupní parametry (např. zdroje dat, rozsah zahrnutých provozních činností a podrobnosti použité v předpokladech) a

(h) to, zda a jak se v porovnání s předchozím vykazovaným obdobím postup změnil a kdy se postup změnil naposledy, a data budoucích revizí posouzení významnosti.

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahují prohlášení podniku o udržitelnosti

54. Podnik podává ve svých prohlášeních o udržitelnosti zprávu o splnění požadavků na zveřejňování informací.

55. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je podat přehled o požadavcích na zveřejňování informací zahrnutých v prohlášení podniku o udržitelnosti a o tématech, která byla na základě posouzení významnosti vynechána jako nevýznamná.

56. Podnik uvede seznam požadavků na zveřejňování informací, které byly při sestavování prohlášení o udržitelnosti dodrženy v návaznosti na výsledek posouzení významnosti (viz ESRS 1 kapitola 3), včetně čísel stránek a/nebo bodů, kde se příslušné informace v prohlášení o udržitelnosti nacházejí. To může být prezentováno jako obsahový rejstřík. Podnik rovněž uvede tabulku všech datových bodů, které vyplývají z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B této normy, a uvede, kde je lze nalézt v prohlášení o udržitelnosti, včetně těch, které podnik vyhodnotil jako nevýznamné, v kterémžto případě podnik v tabulce uvede

„Nevýznamné“ v souladu s bodem 35 ESRS 1.

57. Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu.

58. Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma.

59. Podnik poskytne vysvětlení způsobu, jakým určil významné informace, které mají být zveřejněny v souvislosti s dopady, riziky a příležitostmi, které vyhodnotil jako významné, včetně použití prahových hodnot a/nebo způsobu, jakým uplatnil kritéria uvedená v oddíle 3.2 ESRS 1 Významné záležitosti a významnost informací.

4.2 Minimální požadavek na zveřejňování informací o politikách a opatřeních

60. Tento oddíl stanoví minimální požadavky na zveřejňování informací, které mají být zahrnuty, jestliže podnik zveřejňuje informace o svých politikách a opatřeních k prevenci, zmírnění a nápravě skutečných a potenciálních významných dopadů, k řešení významných rizik a/nebo k využití významných příležitostí (dále společně jen „řízení významných otázek udržitelnosti“). Uplatňují se společně s požadavky na zveřejňování informací, včetně požadavků na uplatňování, které jsou uvedeny v příslušných tematických a odvětvových ESRS. Uplatňují se

rovněž v případě, že podnik připravuje zveřejnění informací specifických pro daný subjekt.

61. Odpovídající informace se umístí vedle informací předepsaných příslušnými ESRS. Pokud se jedna politika nebo stejná opatření týkají několika vzájemně propojených otázek udržitelnosti, může podnik zveřejnit požadované informace ve svých zprávách podle jednoho tematického ESRS a uvést na ně křížový odkaz ve zprávách podle jiných tematických ESRS.

62. Jestliže podnik nemůže zveřejnit informace o politikách a opatřeních požadované podle příslušného ESRS, neboť nepřijal politiky a/nebo opatření týkající se dané konkrétní otázky udržitelnosti, uvede tuto skutečnost a důvody nepřijetí politik a/nebo opatření. Podnik může zveřejnit časový rámec, v němž je hodlá přijmout.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

63. Podnik použije minimální požadavky na zveřejňování informací definované v tomto ustanovení, když zveřejňuje politiky, které uplatňuje s ohledem na každou otázku udržitelnosti, která byla označena za významnou.

64. Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o politikách, které podnik zavedl za účelem prevence, zmírnění a nápravy skutečných a potenciálních dopadů, řešení rizik a využití příležitostí.

65. Podnik zveřejní informace o politikách přijatých k řízení významných otázek udržitelnosti. Zveřejnění musí obsahovat následující informace:

(a) popis hlavního obsahu politiky, včetně jejích obecných cílů a toho, jakých významných

dopadů, rizik nebo příležitostí se politika týká, a procesu monitorování;

(b) popis rozsahu politiky nebo jejích výjimek z hlediska činností, předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce, zeměpisných oblastí a případně dotčených skupin zúčastněných stran;

(c) nejvyšší úroveň v organizaci podniku, která je odpovědná za provádění politiky;

(d) případný odkaz na standardy nebo iniciativy třetích stran, které se podnik zavazuje dodržovat prostřednictvím provádění této politiky;

(e) v případě potřeby popis zohlednění zájmů klíčových zúčastněných stran při stanovování politiky a

(f) případně to, zda a jak podnik zpřístupňuje politiku potenciálně dotčeným zúčastněným stranám a zúčastněným stranám, které musí pomoci s jejím prováděním.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

66. Podnik uplatní požadavky na obsah zveřejňovaných informací podle tohoto ustanovení, když popisuje opatření, kterými řídí každou významnou otázku udržitelnosti, včetně akčních plánů a přidělených a/nebo plánovaných zdrojů.

67. Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o klíčových opatřeních přijatých a/nebo plánovaných k prevenci, zmírnění a nápravě skutečných a potenciálních dopadů a k řešení rizik a příležitostí a případně k dosažení cílů souvisejících politik.

68. Pokud provádění politiky vyžaduje opatření nebo komplexní akční plán k dosažení jejích cílů, jakož i v případech, kdy jsou opatření prováděna bez konkrétní politiky, zveřejní podnik tyto informace:

(a) seznam klíčových opatření přijatých ve vykazovaném roce a opatření plánovaných v budoucnu, jejich očekávané výsledky a případně způsob, jakým jejich provádění přispívá k dosažení politických cílů a úkolů;

(b) rozsah klíčových opatření (tj. pokrytí z hlediska činností, zeměpisných oblastí předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce a případně dotčených skupin zúčastněných stran);

(c) časové horizonty, v nichž podnik hodlá provést jednotlivá klíčová opatření;

(d) případně klíčová opatření přijatá (spolu s výsledky) s cílem zajistit nebo podpořit zajištění nápravy u osob poškozených skutečnými významnými dopady a spolupracovat s těmito osobami;

(e) případně kvantitativní a kvalitativní informace o pokroku v opatřeních nebo akčních plánech zveřejněných v předchozích obdobích.

69. Pokud provádění akčního plánu vyžaduje značné provozní a/nebo kapitálové výdaje, podnik:

(a) popíše druh současných a budoucích finančních a jiných zdrojů přidělených na akční plán, případně včetně příslušných podmínek nástrojů udržitelného financování, jako jsou zelené dluhopisy, sociální dluhopisy a zelené úvěry, environmentálních nebo sociálních cílů a toho, zda schopnost realizovat opatření nebo akční plán závisí na konkrétních předpokladech, např. na poskytnutí finanční podpory nebo na vývoji veřejné politiky a trhu;

(b) uvede výši běžných finančních zdrojů a vysvětlí, jak souvisí s nejdůležitějšími částkami uvedenými v účetní závěrce, a

(c) uvede výši budoucích finančních zdrojů.

5. Ukazatele a cíle

70. Tato kapitola stanoví minimální požadavky na zveřejňování informací, které podnik uvede, když zveřejňuje informace o svých ukazatelích a cílech týkajících se každé významné otázky udržitelnosti. Uplatňují se společně s požadavky na zveřejňování informací, včetně požadavků na uplatňování, které jsou uvedeny v příslušných tematických ESRS. Uplatňují se rovněž v případě, že podnik připravuje zveřejnění informací specifických pro daný subjekt.

71. Odpovídající informace se umístí vedle informací předepsaných tematickými ESRS.

72. Jestliže podnik nemůže zveřejnit informace o cílech vyžadované podle příslušného tematického ESRS, neboť nestanovil cíle týkající se dané konkrétní otázky udržitelnosti, uvede tuto skutečnost a důvody nepřijetí cílů. Podnik může zveřejnit časový rámec, v němž je hodlá přijmout.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Ukazatele MDR-M – Ukazatele v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

73. Podnik použije požadavky na obsah zveřejňovaných informací uvedené v tomto ustanovení, když zveřejňuje ukazatele, které má zavedeny s ohledem na každou významnou otázku udržitelnosti.

74. Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o ukazatelích, které podnik uplatňuje při sledování účinnosti svých opatření k řízení významných otázek udržitelnosti.

75. Podnik zveřejní všechny ukazatele, které používá k hodnocení výkonnosti a efektivity ve vztahu k významnému dopadu, riziku nebo příležitosti.

76. Ukazatele zahrnují ukazatele definované v ESRS, jakož i ukazatele určené na základě konkrétního subjektu, ať už převzaté z jiných zdrojů nebo vytvořené samotným podnikem.

77. Pro každý ukazatel podnik:

(a) zveřejní metodiky a významné předpoklady, které jsou základem daného ukazatele, včetně omezení použitých metodik;

(b) zveřejní, zda je měření daného ukazatele validováno jiným externím subjektem než poskytovatelem ověřovacích služeb, a pokud ano, jakým subjektem;

(c) označí a definuje ukazatel pomocí smysluplných, jasných a přesných názvů a popisů;

(d) pokud je jako měrná jednotka uvedena měna, použije měnu prezentace své účetní závěrky.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

78. Podnik použije požadavky na obsah zveřejňovaných informací uvedené v tomto ustanovení, když zveřejňuje informace o cílech, které má stanoveny s ohledem na každou významnou otázku udržitelnosti.

79. Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout u každé významné otázky udržitelnosti informace o:

(a) xxx, zda a jak podnik sleduje účinnost svých opatření k řešení významných dopadů, rizik a příležitostí, včetně ukazatelů, které k tomu používá;

(b) měřitelných a časově omezených cílech orientovaných na výsledky, které si podnik stanovil k dosažení cílů politiky a které jsou definovány z hlediska očekávaných výsledků pro lidi, životní prostředí nebo podnik, pokud jde o významné dopady, rizika a příležitosti;

(c) celkovém pokroku při plnění přijatých cílů v průběhu času;

(d) v případě, že podnik nestanovil měřitelné a časově omezené cíle zaměřené na výsledky, tom, zda a jakým způsobem přesto sleduje účinnost svých opatření k řešení významných dopadů, rizik a příležitostí a měří pokrok při dosahování svých cílů politiky, a

(e) tom, zda a jakým způsobem byly do stanovení cílů pro každou významnou otázku udržitelnosti zapojeny zúčastněné strany.

80. Podnik zveřejní měřitelné, na výsledek zaměřené a časově omezené cíle pro významné otázky udržitelnosti, které si stanovil pro hodnocení pokroku. Pro každý cíl se zveřejní tyto informace:

(a) popis vztahu cíle k cílům politiky;

(b) definovaná cílová úroveň, jíž má být dosaženo, případně včetně toho, zda je cíl absolutní nebo relativní a v jaké jednotce se měří;

(c) rozsah cíle, včetně činností podniku a/nebo předcházejících a/nebo navazujících částí jeho hodnotového řetězce, případně zeměpisných hranic;

(d) výchozí hodnota a referenční rok, od kterého se měří pokrok;

(e) období, na něž se cíl vztahuje, a případně milníky nebo průběžné cíle;

(f) metodiky a významné předpoklady použité k definování cílů, včetně případného zvoleného scénáře, zdrojů údajů, souladu s vnitrostátními, unijními nebo mezinárodními politickými cíli a toho, jak cíle zohledňují širší kontext udržitelného rozvoje a/nebo místní situaci, v níž se dopady odehrávají;

(g) to, zda jsou cíle podniku v oblasti životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech;

(h) to, zda a jakým způsobem byly do stanovení cílů pro každou významnou otázku udržitelnosti zapojeny zúčastněné strany;

(i) veškeré změny cílů a odpovídajících ukazatelů nebo základních metodik měření, významných předpokladů, omezení, zdrojů a postupů sběru údajů přijatých ve stanoveném časovém horizontu. To zahrnuje vysvětlení důvodů těchto změn a jejich vlivu na srovnatelnost (viz požadavek na zveřejňování informací BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem v tomto standardu), a

(j) výkonnost při plnění zveřejněných cílů, včetně informací o tom, jak je cíl sledován a přezkoumáván a ukazatele používány, zda je pokrok v souladu s tím, co bylo plánováno původně, a analýzy trendů nebo významných změn ve výkonnosti podniku při dosahování cíle.

81. Pokud podnik nestanovil žádné měřitelné cíle zaměřené na výsledky:

(a) může zveřejnit, zda tyto cíle budou stanoveny, a časový rámec pro jejich stanovení nebo důvody, proč podnik neplánuje tyto cíle stanovit;

(b) uvede, zda přesto sleduje účinnost svých politik a opatření ve vztahu k významným

dopadům, rizikům a příležitostem souvisejícím s udržitelností, a pokud ano:

i. všechny postupy, kterými tak činí,

ii. definovanou úroveň ambicí, jíž má být dosaženo, a veškeré kvalitativní nebo kvantitativní ukazatele, které používá k hodnocení pokroku, včetně základního období, od kterého se pokrok měří.

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 2 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

1.               Základ     pro     přípravu                      

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti

AR 1. Při popisu toho, do jaké míry prohlášení o udržitelnosti pokrývají předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku (viz ESRS 1 oddíl 5.1 Podnik podávající zprávy a hodnotový řetězec), může podnik rozlišovat mezi:

(a) tím, do jaké míry se posouzení významnosti dopadů, rizik a příležitostí vztahuje na předcházející a/nebo navazující části jeho hodnotového řetězce;

(b) xxxxxxxx, v jakém se jeho politiky, opatření a cíle vztahují na jeho hodnotový řetězec, a

(c) rozsahem, v jakém zahrnuje údaje o předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce při zveřejňování ukazatelů.

Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

AR 2. Podnik může zveřejnit, zda se opírá o některé z evropských norem schválených evropským systémem normalizace (normy ISO/IEC nebo CEN/CENELEC), jakož i o tom, do jaké míry byly údaje a procesy, které se používají pro účely podávání zpráv o udržitelnosti, ověřeny externím poskytovatelem záruky a shledány v souladu s příslušnou normou ISO/IEC nebo CEN/CENELEC.

2. Správa a řízení podniku

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

AR 3. Při popisu úlohy a odpovědnosti správních, řídicích a dozorčích orgánů s ohledem na

otázky udržitelnosti může podnik upřesnit:

(a) aspekty udržitelnosti, nad nimiž je vykonáván dohled, s ohledem na environmentální, sociální a správní otázky, kterým může podnik čelit, včetně:

i. jakéhokoli hodnocení a změn aspektů strategie a obchodního modelu

podniku,

ii. identifikace a hodnocení významných rizik, příležitostí a dopadů,

iii. souvisejících politik a cílů, akčních plánů a vyhrazených zdrojů a

iv. podávání zpráv o udržitelnosti;

(b) formu tohoto dohledu pro každý z výše uvedených aspektů: tj. informování, konzultace nebo rozhodování; a

(c) způsob, jakým je tento dohled organizován a formalizován, tj. postupy, kterými se správní, řídicí a dozorčí orgány zabývají těmito aspekty udržitelnosti.

AR 4. Při popisu organizace řízení podniku v oblasti otázek udržitelnosti může být popis komplexní struktury řízení doplněn jejím znázorněním ve formě diagramu.

AR 5. Popis úrovně odborných znalostí nebo přístupu k odborným znalostem správních, řídicích a dozorčích orgánů lze doložit znázorněním složení orgánů, včetně členů, na jejichž odborné znalosti tyto orgány spoléhají při dohledu nad otázkami udržitelnosti, a způsobu, jakým tyto odborné znalosti jako orgán využívají. V popisu podnik zváží, jak jsou odborné znalosti a dovednosti relevantní pro významné dopady, rizika a příležitosti podniku a zda mají orgány a/nebo jejich členové přístup k dalším zdrojům odborných znalostí, jako jsou konkrétní odborníci a odborná příprava a další vzdělávací iniciativy pro aktualizaci a rozvoj odborných znalostí souvisejících s udržitelností v rámci těchto orgánů.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

AR 6. V závislosti na struktuře podniku se správní, řídicí a dozorčí orgány mohou zaměřit na zastřešující cíle, zatímco vedení podniku se soustředí na podrobnější cíle. V tomto případě může podnik zveřejnit informace o tom, jak orgány správy a řízení zajišťují, aby byl zaveden vhodný mechanismus pro sledování výkonnosti.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

AR 7. V případě kótovaných podniků by tento požadavek na zveřejňování informací měl být v souladu se zprávou o odměňování předepsanou v článcích 9a a 9b směrnice 2007/36/ES o výkonu některých práv akcionářů společností kótovaných na burze. S výhradou ustanovení ESRS 1 bodů 119, 120 a 122, může kótovaný podnik uvést odkaz na svou zprávu o odměňování.

Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

AR 8. Přehled vyžadovaný v bodě 30 může být předložen ve formě tabulky, která obsahuje křížové odkazy na základní prvky náležité péče, a to pro dopady na lidi i pro dopady na životní prostředí, k příslušným informacím zveřejněným v prohlášení podniku o udržitelnosti, jak je uvedeno níže.

AR 9. Podnik může do níže uvedené tabulky zahrnout další sloupce, aby jednoznačně identifikoval informace, které se týkají dopadů na lidi a/nebo životní prostředí, vzhledem k tomu, že v některých případech může informace o stejném kroku náležité péče poskytovat více než jedno zveřejnění.

AR 10. Hlavní odkazy na základní prvky procesu náležité péče obsažené v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynů OECD pro nadnárodní podniky jsou uvedeny v kapitole 4 ESRS 1.

ZÁKLADNÍ PRVKY NÁLEŽITÉ PÉČE	BODY V PROHLÁŠENÍ O UDRŽITELNOSTI
a) Zahrnutí náležité péče do správy a řízení, strategie a obchodního modelu
b) Zapojení dotčených zúčastněných stran do všech klíčových kroků náležité péče
c) Identifikace a hodnocení nepříznivých dopadů
d) Přijetí opatření k řešení těchto nepříznivých dopadů
e) Sledování účinnosti těchto snah a komunikace o nich

Požadavek na zveřejnění GOV-5 - Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti vykazování udržitelnosti

AR 11. Tento požadavek na zveřejňování informací se zaměřuje výhradně na procesy vnitřní kontroly postupu podávání zpráv o udržitelnosti. Podnik může zvážit rizika, jako je úplnost a integrita údajů, přesnost výsledků odhadů, dostupnost údajů o předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce a načasování dostupnosti informací.

3.                           Strategie                           

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

AR 12. Za účelem poskytnutí informací o odvětvích požadovaných v bodě 40 podnik zmapuje své významné činnosti v souladu s odvětvími podle ESRS. Pokud kód pro určité pododvětví neexistuje, použije se podrobný popisek v části „ostatní“.

AR 13. Pro účely zveřejňování informací podle bodu 40 je skupina nabízených výrobků a/nebo služeb, skupina trhů a/nebo obsluhovaných skupin zákazníků nebo odvětví ESRS pro podnik významná, pokud splňuje jedno nebo obě následující kritéria:

(a) tvoří více než 10 % příjmů podniku;

(b) je spojena s významnými skutečnými dopady nebo významnými potenciálními negativními dopady podniku.

AR 14. Při přípravě informací týkajících se jeho obchodního modelu a hodnotového řetězce

podnik zohlední:

(a) své klíčové činnosti, zdroje, distribuční kanály a segmenty zákazníků;

(b) své klíčové obchodní vztahy a jejich klíčové charakteristiky, včetně vztahů se

zákazníky a dodavateli;

(c) strukturu nákladů a výnosů svých podnikatelských segmentů v souladu s požadavky IFRS 8 na zveřejňování informací v účetní závěrce, je-li to relevantní;

(d) potenciální dopady, rizika a příležitosti v jeho významném odvětví či odvětvích a jejich možný vztah k jeho vlastnímu obchodnímu modelu nebo hodnotovému řetězci.

AR 15. Kontextové informace mohou být důležité zejména pro uživatele prohlášení podniku o udržitelnosti, aby pochopili, do jaké míry zveřejňované informace zahrnují údaje o předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce. Popis hlavních prvků předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce a případně identifikace klíčových hodnotových řetězců by měly napomoci pochopení toho, jak podnik uplatňuje požadavky ESRS 1 kapitoly 5 a posouzení významnosti provedené podnikem v souladu s ESRS 1 kapitolou 3. Popis může poskytnout přehled klíčových vlastností subjektů předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce na vysoké úrovni s uvedením jejich relativního příspěvku k výkonnosti a postavení podniku a s vysvětlením, jak přispívají k tvorbě hodnoty v podniku.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

AR 16. Názory a zájmy zúčastněných stran, které jsou vyjádřeny v rámci spolupráce podniku se zúčastněnými stranami prostřednictvím postupu či postupů náležité péče, mohou být relevantní pro jeden nebo více aspektů jeho strategie nebo obchodního modelu. Jako takové mohou ovlivnit rozhodnutí podniku týkající se budoucího směřování strategie nebo obchodního modelu.

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

AR 17. Při popisu toho, kde se v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce soustřeďují významné dopady, rizika a příležitosti, podnik zohlední: zeměpisné oblasti, zařízení nebo typy aktiv, vstupy, výstupy a distribuční kanály.

AR 18. Tyto zveřejněné informace mohou být vyjádřeny z hlediska jednotlivého dopadu, rizika nebo příležitosti nebo agregace skupin významných dopadů, rizik a příležitostí, pokud to poskytuje relevantnější informace a nezakrývá významné informace.

4. Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti

AR 19. Bez ohledu na základ pro prezentaci informací o otázkách udržitelnosti obsažený v ESRS 1 kapitole 8 Struktura prohlášení o udržitelnosti může podnik zveřejnit seznam požadavků na zveřejňování informací, které dodržel při sestavování prohlášení o udržitelnosti (viz bod 54), v části s obecnými informacemi nebo v jiných částech prohlášení o udržitelnosti, pokud to považuje za vhodné. Podnik může použít obsahový rejstřík, tj. tabulkový seznam požadavků na zveřejňování informací zahrnutých v prohlášení o udržitelnosti s uvedením místa, kde se nacházejí (strana/bod).

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti                  

AR 20. Vzhledem k vzájemné závislosti mezi dopady na lidi a životní prostředí, riziky a příležitostmi se jedna politika může vztahovat na několik významných otázek udržitelnosti, včetně otázek, kterými se zabývá více než jeden tematický ESRS. Pokud se například jedna politika týká jak environmentální, tak sociální oblasti, může podnik o této politice informovat v environmentální části svého prohlášení o udržitelnosti. V takovém případě by měl v sociální části uvést křížový odkaz na environmentální část, v níž je politika uvedena. Stejně tak může být politika uvedena v sociální části s křížovým odkazem v environmentální části.

AR 21. V popisu oblasti působnosti politiky může být vysvětleno, kterých činností a/nebo segmentů vlastních provozních činností podniku nebo předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce se týká. Popis může také vysvětlit další hranice relevantní pro konkrétní téma nebo situaci podniku, což může zahrnovat zeměpisné oblasti, životní cykly atd. V některých případech, například pokud se politika nevztahuje na celý hodnotový řetězec, může podnik poskytnout jednoznačné informace o tom, nakolik se daná politika vztahuje na hodnotový řetězec.

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti           

AR 22. Klíčovými opatřeními v rámci tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací jsou opatření, která významně přispívají k dosažení cílů podniku při řešení významných dopadů, rizik a příležitostí. Z důvodu srozumitelnosti mohou být klíčová opatření v případě potřeby agregována.

AR 23. Informace o přidělení zdrojů mohou být prezentovány ve formě tabulky a v členění na kapitálové a provozní výdaje v příslušných časových horizontech a na zdroje použité v běžném vykazovaném roce a pro plánované přidělení zdrojů v určitých časových horizontech.

5.                 Ukazatele     a     cíle                        

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

AR 24. Při zveřejňování cílů týkajících se prevence nebo zmírňování dopadů na životní prostředí musí podnik upřednostnit cíle týkající se snížení dopadů v absolutních hodnotách, nikoli v relativních hodnotách. Pokud se cíle týkají prevence nebo zmírňování sociálních dopadů, mohou být specifikovány z hlediska vlivů na lidská práva, blaho nebo pozitivní výsledky pro dotčené zúčastněné strany.

AR 25. Informace o pokroku dosaženém při plnění cílů mohou být uvedeny v přehledné tabulce, včetně informací o výchozí a cílové hodnotě, milnících a dosažených výsledcích za předchozí období.

AR 26. Pokud podnik popisuje pokrok při dosahování cílů politiky, aniž by byl stanoven měřitelný cíl, může stanovit výchozí úroveň, na jejímž základě se pokrok posuzuje. Podnik může například stanovit zvýšení mezd o určité procento pro osoby, které nedosahují spravedlivé mzdy; nebo může posoudit kvalitu svých vztahů s místními komunitami na základě podílu problémů nadnesených komunitami, které byly vyřešeny k jejich spokojenosti. Výchozí situace a hodnocení pokroku se vztahují k dopadům, rizikům a příležitostem, které jsou základem významnosti otázky, jíž se politika zabývá.

Dodatek B: Seznam datových bodů v průřezových a tematických standardech, které jsou vyžadovány právními předpisy EU

Tento dodatek je nedílnou součástí tohoto ESRS 2. Níže uvedená tabulka znázorňuje datové body v

ESRS 2 a tematických ESRS, které vycházejí z jiných právních předpisů EU.

Požadavek na zveřejňování informací a související datový bod	Odkaz23 na nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Odkaz na 3. pilíř24	Odkaz na nařízení o referenčních hodnotách25	Odkaz na evropský právní rámec pro klima26
ESRS 2 GOV-1	Ukazatel č. 13,		Nařízení Komise
Genderová diverzita v	tabulka č. 1		v přenesené
představenstvu bod 21 písm. d)	přílohy 1		pravomoci (EU) 2020/181627,
			xxxxxxx XX
ESRS 2 GOV-1			Nařízení v
Podíl nezávislých			přenesené
členů představenstva,			pravomoci (EU)
bod 21 písm. e)			2020/1816,
			xxxxxxx XX
ESRS 2 GOV-4	Ukazatel č. 10,
Prohlášení o náležité	tabulka č. 3
péči bod 30	přílohy 1
ESRS 2 SBM-1	Ukazatel č. 4,	Článek 449a	Nařízení v
Zapojení do činností	tabulka	nařízení (EU)	přenesené
souvisejících s fosilními palivy bod 40 písm. d) bod i	č. 1 přílohy 1	č. 575/2013 Prováděcí nařízení Komise (EU)	pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II
		2022/245328,
		tabulka č. 1:
		Kvalitativní
		informace o
		environmentáln
		ím riziku a
		tabulka č. 2:
		Kvalitativní
		informace o
		sociálním riziku
ESRS 2 SBM-1	Ukazatel č. 9,		Nařízení v
Zapojení do činností	tabulka č. 2		přenesené
souvisejících s	přílohy 1		pravomoci (EU)
chemickými			2020/1816,
výrobky			příloha II

23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování) (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (nařízení o kapitálových požadavcích, „CRR“) (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

27 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 1).

28 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453 ze dne 30. listopadu 2022, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (Úř. věst. L 324,19.12.2022, s.1.).

Požadavek na zveřejňování informací a související datový bod	Odkaz23 na nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Odkaz na 3. pilíř24	Odkaz na nařízení o referenčních hodnotách25	Odkaz na evropský právní rámec pro klima26
bod 40 písm. d) bod ii)
ESRS 2 SBM-1 Zapojení do činností souvisejících s kontroverzními zbraněmi bod 40 písm. d) bod iii)	Ukazatel č. 14, tabulka č. 1 přílohy 1		Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/181829, čl. 12 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II
ESRS 2 SBM-1 Zapojení do činností souvisejících s pěstováním a produkcí tabáku bod 40 písm. d) bod iv)			Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, čl. 12 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II
ESRS E1-1 Plán přechodu k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 bod 14				nařízení (EU) 2021/1119, čl. 2 odst. 1
ESRS E1-1 Podniky vyloučené z referenčních hodnot navázaných na Pařížskou dohodu bod 16 písm. g)		Článek 449a nařízení (EU) č. 575/2013; Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453, šablona 1: Bankovní portfolio - riziko přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěrová kvalita expozic podle sektoru, emisí a zbytkové splatnosti	Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, čl. 12 odst. 1 písm. d) až g) a čl. 12 odst. 2
ESRS E1-4 Cíle týkající se snižování emisí skleníkových	Ukazatel č. 4, tabulka č. 2 přílohy	Článek 449a nařízení (EU) č. 575/2013; Prováděcí	Článek 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU)

29 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).

Požadavek na zveřejňování informací a související datový bod	Odkaz23 na nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Odkaz na 3. pilíř24	Odkaz na nařízení o referenčních hodnotách25	Odkaz na evropský právní rámec pro klima26
plynů bod 34	1	nařízení Komise (EU) 2022/2453, šablona 3: Bankovní portfolio - riziko přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu	2020/1818
ESRS E1-5 Spotřeba energie z fosilních zdrojů v členění podle zdrojů (pouze sektory s vysokým dopadem na klima) bod 38	Ukazatel č. 5, tabulka č. 1 a ukazatel č. 5, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E1-5 Spotřeba energie a energetický mix, bod 37	Ukazatel č. 5, tabulka č. 1 přílohy 1
ESRS E1-5 Energetická náročnost spojená s činností v sektorech s vysokým dopadem na klima body 40 až 43	Ukazatel č. 6, tabulka č. 1 přílohy 1
ESRS E1-6 Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů bod 44	Ukazatele č. 1 a 2, tabulka č. 1 přílohy 1	Článek 449a; nařízení (EU) č. 575/2013; Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453, šablona 1: Bankovní portfolio - riziko přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěrová kvalita expozic podle sektoru, emisí a zbytkové splatnosti	nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, čl. 5 odst. 1, článek 6 a čl. 8 odst. 1
ESRS E1-6 Hrubá intenzita emisí skleníkových plynů body 53 až 55	Ukazatel č. 3, tabulka č. 1 přílohy 1	Článek 449a nařízení (EU) č. 575/2013 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453,	nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, čl. 8 odst. 1

Požadavek na zveřejňování informací a související datový bod	Odkaz23 na nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Odkaz na 3. pilíř24	Odkaz na nařízení o referenčních hodnotách25	Odkaz na evropský právní rámec pro klima26
		šablona 3: Bankovní portfolio - riziko přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu
ESRS E1-7 Pohlcování skleníkových plynů a uhlíkové kredity bod 56				nařízení (EU) 2021/1119, čl. 2 odst. 1
ESRS E1-9 Expozice portfolia referenční hodnoty vůči fyzickým rizikům souvisejícím s klimatem bod 66			Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, příloha II; nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II
ESRS E1-9 Rozdělení peněžních částek podle akutního a chronického fyzického rizika bod 66 písm. a) ESRS E1-9 Umístění významných aktiv ve významném fyzickém riziku bod 66 písm. c).		Článek 449a nařízení (EU) č. 575/2013 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453, body 46 a 47; šablona 5: Bankovní portfolio – fyzické riziko v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku
ESRS E1-9 Rozdělení účetní hodnoty nemovitostí podle energetické účinnosti bod 67 písm. c).		Článek 449a nařízení (EU) č. 575/2013 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453, bod 34; šablona 2: Bankovní portfolio – riziko přechodu na změnu klimatu: úvěry zajištěné nemovitým

Požadavek na zveřejňování informací a související datový bod	Odkaz23 na nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Odkaz na 3. pilíř24	Odkaz na nařízení o referenčních hodnotách25	Odkaz na evropský právní rámec pro klima26
		majetkem – energetická účinnost kolaterálu
ESRS E1-9 Stupeň expozice portfolia vůči příležitostem souvisejícím s klimatem bod 69			Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, příloha II
ESRS E2-4 Množství každé znečišťující látky uvedené v příloze II nařízení o E-PRTR (evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek) emitované do ovzduší, vody a půdy, bod 28	Ukazatel č. 8, tabulka č. 1 přílohy 1 ukazatel č. 2, tabulka č. 2 přílohy 1 ukazatel č. 1, tabulka č. 2 přílohy 1 ukazatel č. 3, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E3-1 Vodní a mořské zdroje bod 9	Ukazatel č. 7, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E3-1 Konkrétní politika bod 13	Ukazatel č. 8, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E3-1 Udržitelné oceány a moře bod 14	Ukazatel č. 12, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E3-4 Celková recyklovaná a opětovně používaná voda, bod 28 písm. c)	Ukazatel č. 6,2, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E3-4 Celková spotřeba vody v m3 na čistý výnos z vlastních provozních činností bod 29	Ukazatel č. 6,1, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS 2 – IRO–1 – E4 bod 16 písm. a) bod i)	Ukazatel č. 7, tabulka č. 1 přílohy 1
ESRS 2 – IRO–1 – E4 bod 16 písm. b)	Ukazatel č. 10, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS 2 – IRO–1 – E4 bod 16 písm. c)	Ukazatel č. 14, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E4-2 Udržitelná půda / zemědělské postupy nebo politiky bod 24 písm. b)	Ukazatel č. 11, tabulka č. 2 přílohy 1

Požadavek na zveřejňování informací a související datový bod	Odkaz23 na nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Odkaz na 3. pilíř24	Odkaz na nařízení o referenčních hodnotách25	Odkaz na evropský právní rámec pro klima26
ESRS E4-2 Udržitelné postupy nebo politiky v oblasti oceánů / moří bod 24 písm. c)	Ukazatel č. 12, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E4-2 Politiky pro řešení odlesňování bod 24 písm. d)	Ukazatel č. 15, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E5-5 Nerecyklovaný odpad bod 37 písm. d)	Ukazatel č. 13, tabulka č. 2 přílohy 1
ESRS E5-5 Nebezpečný odpad a radioaktivní odpad bod 39	Ukazatel č. 9, tabulka č. 1 přílohy 1
ESRS 2 – SBM3 – S1 Riziko výskytu případů nucené práce bod 14 písm. f)	Ukazatel č. 13, tabulka č. 3 přílohy I
ESRS 2 – SBM3 – S1 Riziko výskytu případů dětské práce bod 14 písm. g)	Ukazatel č. 12, tabulka č. 3 přílohy I
ESRS S1-1 Politické závazky v oblasti lidských práv bod 20	Ukazatel č. 9, tabulka č. 3 a ukazatel č. 11, tabulka č. 1 přílohy I
ESRS S1-1 Politiky náležité péče v otázkách, na které se vztahují základní úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 1 až 8, bod 21			Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II
ESRS S1-1 Postupy a opatření bránící obchodování s lidmi bod 22	Ukazatel č. 11, tabulka č. 3 přílohy I
ESRS S1-1 Politika prevence pracovních úrazů nebo systém řízení bod 23	Ukazatel č. 1, tabulka č. 3 přílohy I
ESRS S1-3 Mechanismy pro vyřizování stížností bod 32 písm. c)	Ukazatel č. 5, tabulka č. 3 přílohy I
ESRS S1-14 Počet smrtelných úrazů a počet a míra pracovních úrazů	Ukazatel č. 2, tabulka č. 3 přílohy I		Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816,

Požadavek na zveřejňování informací a související datový bod	Odkaz23 na nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Odkaz na 3. pilíř24	Odkaz na nařízení o referenčních hodnotách25	Odkaz na evropský právní rámec pro klima26
bod 88 písm. b) a c)			příloha II
ESRS S1-14 Počet dnů pracovní neschopnosti v důsledku zranění, úrazů, smrtelných úrazů nebo onemocnění bod 88 písm. e)	Ukazatel č. 3, tabulka č. 3 přílohy I
ESRS S1-16 Neočištěný rozdíl v odměňování žen a mužů bod 97 písm. a)	Ukazatel č. 12, tabulka č. 1 přílohy I		Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II
ESRS S1-16 Poměr nadměrných odměn výkonných ředitelů bod 97 písm. b)	Ukazatel č. 8, tabulka č. 3 přílohy I
ESRS S1-17 Případy diskriminace bod 103 písm. a)	Ukazatel č. 7, tabulka č. 3 přílohy I
ESRS S1-17 Nedodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a OECD bod 104 písm. a)	Ukazatel č. 10, tabulka č. 1 a ukazatel č. 14, tabulka č. 3 přílohy I		Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II; nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 čl. 12 odst. 1
ESRS 2 – SBM3 – S2 Významné riziko dětské nebo nucené práce v hodnotovém řetězci bod 11 písm. b)	Ukazatele č. 12 a 13, tabulka č. 3 přílohy I
ESRS S2-1 Politické závazky v oblasti lidských práv bod 17	Ukazatel č. 9, tabulka č. 3 a ukazatel č. 11, tabulka č. 1 přílohy 1
ESRS S2-1 Politiky týkající se pracovníků v hodnotovém řetězci bod 18	Ukazatele č. 11 a č. 4, tabulka č. 3 přílohy 1
ESRS S2-1 Nedodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a směrnic	Ukazatel č. 10, tabulka č. 1 přílohy 1		Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II nařízení v

Požadavek na zveřejňování informací a související datový bod	Odkaz23 na nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Odkaz na 3. pilíř24	Odkaz na nařízení o referenčních hodnotách25	Odkaz na evropský právní rámec pro klima26
OECD bod 19			přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 čl. 12 odst. 1
ESRS S2-1 Politiky náležité péče v otázkách, na které se vztahují základní úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 1 až 8, bod 19			Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II
ESRS S2-4 Problémy a incidenty v oblasti lidských práv související s předcházejícími a navazujícími částmi hodnotového řetězce bod 36	Ukazatel č. 14, tabulka č. 3 přílohy 1
ESRS S3-1 Závazky v rámci politiky v oblasti lidských práv bod 16	Ukazatel č. 9, tabulka č. 3 přílohy 1 a ukazatel č. 11, tabulka č. 1 přílohy 1
ESRS S3-1 Nedodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, zásad MOP a směrnic OECD bod 17	Ukazatel č. 10, tabulka č. 1 přílohy 1		Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 čl. 12 odst. 1
ESRS S3-4 Problémy a incidenty v oblasti lidských práv bod 36	Ukazatel č. 14, tabulka č. 3 přílohy 1
ESRS S4-1 Politiky týkající se spotřebitelů a koncových uživatelů bod 16	Ukazatel č. 9, tabulka č. 3 a ukazatel č. 11, tabulka č. 1 přílohy 1
ESRS S4-1 Nedodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a směrnic OECD bod 17	Ukazatel č. 10, tabulka č. 1 přílohy 1		Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II nařízení v přenesené pravomoci (EU)

Požadavek na zveřejňování informací a související datový bod	Odkaz23 na nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování	Odkaz na 3. pilíř24	Odkaz na nařízení o referenčních hodnotách25	Odkaz na evropský právní rámec pro klima26
			2020/1818 čl. 12 odst. 1
ESRS S4-4 Problémy a incidenty v oblasti lidských práv bod 35	Ukazatel č. 14, tabulka č. 3 přílohy 1
ESRS G1-1 Úmluva OSN proti korupci odst. 10 písm. b)	Ukazatel č. 15, tabulka č. 3 přílohy 1
ESRS G1-1 Ochrana oznamovatelů bod 10 písm. d)	Ukazatel č. 6, tabulka č. 3 přílohy 1
ESRS G1-4 Pokuty za porušení zákonů proti úplatkářství a korupci, bod 24 písm. a)	Ukazatel č. 17, tabulka č. 3 přílohy 1		Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816, příloha II
ESRS G1-4 Standardy týkající se boje proti korupci a úplatkářství bod 24 písm. b)	Ukazatel č. 16, tabulka č. 3 přílohy 1

Dodatek C: Požadavky na zveřejňování informací a uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 2 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Následující tabulka uvádí požadavky tematických ESRS, které je třeba zohlednit při vykazování podle požadavků na zveřejňování informací v ESRS 2.

ESRS 2 – požadavek na zveřejnění	Související bod ESRS
GOV–1 Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů	ESRS G1 Chování podniků (bod 5)
GOV-3 Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek	ESRS E1 Změna klimatu (bod 13)
SBM-2 Zájmy a názory zúčastněných stran	ESRS S1 Vlastní pracovní síla (bod 12) ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci (bod 9) ESRS S3 Dotčené komunity (bod 7) ESRS S4 Spotřebitelé a koncoví uživatelé (bod 8)

ESRS 2 – požadavek na zveřejnění	Související bod ESRS
SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem	ESRS E1 Změna klimatu (body 18 až 19) ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy (bod 16) ESRS S1 Vlastní pracovní síla (body 13 až 16) ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci (body 10 až 13) ESRS S3 Dotčené komunity (body 8 až 11) ESRS S4 Spotřebitelé a koncoví uživatelé (body 9 až 12)
IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí	ESRS E1 Změna klimatu (body 20 až 21) ESRS E2 Znečištění (bod 11) ESRS E3 Vodní a mořské zdroje (bod 8) ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy (body 17 až 19) ESRS E5 Využívání zdrojů a oběhové hospodářství (bod 11) ESRS G1 Chování podniků (bod 6)

ESRS E1

ZMĚNA KLIMATU

Obsah                              

Cíl

Vzájemný vztah s jinými ESRS Požadavky na zveřejňování informací

− ESRS 2 Obecné informace

Správa a řízení podniku

o Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

Strategie

o Požadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

o Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

o Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem

o Požadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

o Požadavek na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

Ukazatele a cíle

o Požadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

o Požadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix

o Požadavek na zveřejňování informací E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů

o Požadavek na zveřejňování informací E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů

o Požadavek na zveřejňování informací E1-8 – Interní stanovování cen uhlíku

o Požadavek na zveřejňování informací E1-9 – Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

− ESRS 2 Obecné informace

Strategie

o Požadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

o Požadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

o Požadavky na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

Ukazatele a cíle

o Požadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

o Požadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix

o Požadavky na zveřejňování informací E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů

o Požadavek na zveřejňování informací E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů

o Požadavek na zveřejňování informací E1-8 – Interní stanovování cen uhlíku

o Požadavek na zveřejňování informací E1-9 – Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem

Cíl

1. Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět:

(a) tomu, jak podnik ovlivňuje změnu klimatu z hlediska významných pozitivních a negativních skutečných a potenciálních dopadů;

(b) minulému, současnému a budoucímu úsilí podniku o zmírnění změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou (nebo aktualizovanou mezinárodní dohodou o změně klimatu) a v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C;

(c) plánům a schopnosti podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model v souladu s přechodem na udržitelné hospodářství a přispět k omezení globálního oteplování na 1,5 °C;

(d) veškerým dalším opatřením přijatým podnikem a výsledku těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí;

(e) povaze, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku vyplývajících z dopadů změny klimatu a závislostí podniku na změně klimatu a způsobu, jakým je podnik řídí, a

(f) finančním následkům rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů změny klimatu a závislostí podniku s ohledem na změnu klimatu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

2. Požadavky na zveřejňování informací tohoto standardu zohledňují požadavky souvisejících právních předpisů a nařízení EU (tj. právní rámec pro klima30, nařízení o referenčních

30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení

hodnotách v oblasti klimatu31, nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování32, taxonomie EU33 a požadavky orgánu EBA na zveřejňování informací podle 3. pilíře34).

3. Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací týkající se následujících otázek udržitelnosti: „zmírňování změny klimatu“ a „přizpůsobování se změně klimatu“. Zahrnuje také otázky související s energetikou, pokud jsou relevantní pro změnu klimatu.

4. Zmírňování změny klimatu souvisí s úsilím podniku o omezení růstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě. Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací, které se týkají mimo jiné sedmi skleníkových plynů: oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4), oxidu dusného (N2O), hydrofluoruhlovodíků (HFC), perfluoruhlovodíků (PCF), fluoridu sírového (SF6) a fluoridu dusitého (NF3). Zahrnuje také požadavky na zveřejňování informací o tom, jak podnik řeší své emise skleníkových plynů, a o souvisejících rizicích přechodu.

5. Přizpůsobení se změně klimatu se týká procesu přizpůsobení podniku skutečným a očekávaným změnám klimatu.

6. Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací o nebezpečích souvisejících s klimatem, která mohou vést k fyzickým klimatickým rizikům pro podnik, a jeho adaptační řešení ke snížení těchto rizik. Zahrnuje také rizika přechodu vyplývající z nutného přizpůsobení se nebezpečím souvisejícím s klimatem.

7. Požadavky na zveřejňování informací týkající se „energie“ zahrnují všechny druhy výroby a spotřeby energie.

Vzájemný vztah s jinými ESRS

8. Látky poškozující ozonovou vrstvu, oxidy dusíku (NOX) a oxidy síry (SOx), mimo jiné emise do ovzduší, jsou spojeny se změnou klimatu, spadají však pod požadavky na podávání zpráv v ESRS E2.

9. Dopady na lidi, které mohou vzniknout v důsledku přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, jsou zahrnuty v ESRS S1 Vlastní pracovní síla, ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci, ESRS S3 Dotčené komunity a ESRS S4 Spotřebitelé a uživatelé.

10. Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu úzce souvisí s tématy, kterými se zabývají zejména ESRS E3 Vodní a mořské zdroje a ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy. Pokud jde o vodu a jak je uvedeno v tabulce nebezpečí souvisejících s klimatem v AR 11, tento standard se zabývá akutními a chronickými fyzickými riziky, která vyplývají z nebezpečí souvisejících s vodou a oceány. Úbytkem biologické rozmanitosti a degradací ekosystémů, které mohou být způsobeny změnou klimatu, se zabývá ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy.

11. Tento standard by měl být vykládán a používám společně s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace.

Požadavky na zveřejňování informací

klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

31 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).

32 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování) (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

33 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

34 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453 ze dne 30. listopadu 2022, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (Úř. věst. L 324,19.12.2022, s.1.).

ESRS 2 Obecné informace

12. Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány a používány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 kapitole 2 Správa a řízení, kapitole 3 Strategie a kapitole 4 Řízení dopadů, rizik a příležitostí. Výsledné informace se uvádějí v prohlášení o udržitelnosti spolu s informacemi vyžadovanými v ESRS 2, s výjimkou ESRS 2 SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem, u něhož podnik může v souladu s bodem 46 ESRS 2 uvést informace spolu s dalšími informacemi požadovanými v tomto tematickém standardu.

Správa a řízení podniku

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek          

13. Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem jsou v odměňování členů správních, řídicích a dozorčích orgánů zohledněny aspekty související s klimatem, včetně toho, zda byla jejich výkonnost posouzena na základě cílů snižování emisí skleníkových plynů uvedených v požadavku na zveřejňování informací E1-4, a procentní podíl odměn uznaných v běžném období, který souvisí s aspekty souvisejícími s klimatem, přičemž vysvětlí, o jaké aspekty související s klimatem se jedná.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

14. Podnik zveřejní svůj plán přechodu ke zmírňování změny klimatu35

15. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení minulého, současného a budoucího úsilí podniku o zmírnění dopadů změny klimatu, aby se zajistilo, že jeho strategie a obchodní model jsou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a případně s expozicí podniku vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a zemním plynem.

16. Informace vyžadované podle bodu 14 musí obsahovat:

(a) s odkazem na cíle snižování emisí skleníkových plynů (podle požadavku na zveřejňování informací E1-4) vysvětlení toho, jak jsou cíle podniku slučitelné s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou;

(b) s odkazem na cíle snižování emisí skleníkových plynů (podle požadavku na zveřejňování informací E1-4) a opatření ke zmírňování změny klimatu (podle požadavku na zveřejňování informací E1-3) vysvětlení zjištěných dekarbonizačních pák a klíčových plánovaných opatření, včetně změn v portfoliu produktů a služeb podniku a zavádění nových technologií v rámci svých vlastních činností nebo do předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce;

(c) s odkazem na opatření ke zmírnění změny klimatu (podle požadavku na zveřejňování informací E1-3) vysvětlení a kvantifikaci investic a finančních prostředků podniku podporujících provádění jeho plánu přechodu s odkazem na klíčové ukazatele výkonnosti kapitálových výdajů v souladu s taxonomií a případně plánů kapitálových výdajů, které podnik zveřejňuje v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178;

35 Tyto informace jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima), čl. 2 odst. 1, a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu), článkem 2.

(d) kvalitativní posouzení potenciálních nevyhnutelných emisí skleníkových plynů pocházejících z klíčových aktiv a produktů podniku. To zahrnuje vysvětlení, zda a jak mohou tyto emise ohrozit dosažení cílů podniku v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a vyvolat riziko přechodu, a případně vysvětlení plánů podniku k řízení jeho aktiv a produktů s vysokými emisemi skleníkových plynů a energeticky náročných aktiv a produktů;

(e) u podniků s hospodářskou činností, na kterou se vztahují nařízení v přenesené pravomoci o přizpůsobování se změně klimatu nebo zmírňování změny klimatu podle nařízení o taxonomii, vysvětlení jakéhokoli cíle nebo plánů (kapitálové výdaje, plány kapitálových výdajů, provozní výdaje), které má podnik stanoveny pro sladění svých hospodářských činností (příjmů, kapitálových výdajů, provozních výdajů) s kritérii stanovenými v těchto nařízení Komise v přenesené pravomoci 2021/213936;

(f) případně zveřejnění významných částek kapitálových výdajů investovaných během vykazovaného období v souvislosti s hospodářskými činnostmi souvisejícími s uhlím, ropou a zemním plynem37;

(g) zveřejnění informace o tom, zda je podnik vyloučen z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu38;

(h) vysvětlení, jak je plán přechodu začleněn do celkové obchodní strategie a finančního plánování podniku a jak je s nimi sladěn;

(i) zda je plán přechodu schválen správními, řídícími a dozorčími orgány podniku a

(j) vysvětlení pokroku podniku při provádění plánu přechodu.

17. Pokud podnik nemá plán přechodu, uvede, zda a případně kdy plán přechodu přijme.

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

18. Podnik u každého identifikovaného významného rizika souvisejícího s klimatem vysvětlí, zda se jedná o fyzické riziko související s klimatem nebo o riziko přechodu související s klimatem.

19. Podnik popíše odolnost své strategie a obchodního modelu ve vztahu ke změně klimatu. Popis obsahuje:

(a) rozsah analýzy odolnosti;

(b) to, jak a kdy byla provedena analýza odolnosti, včetně použití analýzy scénářů

36 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

37 Uvažované částky kapitálových výdajů se vztahují k těmto kódům NACE:

(a) B.05 Těžba černého uhlí a hnědého uhlí, B.06 Těžba ropy a zemního plynu (omezeno na ropu), B.09.1 Podpůrné činnosti při těžbě ropy a zemního plynu (omezeno na ropu),

(b) C.19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů,

(c) D.35.1 Výroba, přenos a rozvod elektřiny

(d) D.35.3 – Dodávání páry a klimatizovaného vzduchu (omezeno na výrobu elektřiny a/nebo tepla z uhlí a ropy),

(e) G.46.71 Velkoobchod s pevnými, kapalnými a plynnými palivy a příbuznými výrobky (omezeno na pevná a kapalná paliva).

V případě činností souvisejících se zemním plynem se definice kódu NACE zabývá činnostmi s přímými emisemi skleníkových plynů, které jsou vyšší než 270 g CO2/KWh.

38 Tento požadavek na zveřejňování informací je zahrnut v souladu s požadavky na zveřejňování informací podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/2453, šablona 1: Změna klimatu rizika přechodu a je v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu), čl. 12 odst. 1 písm. d) až g) a čl. 12 odst. 2.

klimatu, jak je stanoveno v níže uvedeném požadavku na zveřejňování informací souvisejícím s ESRS 2 IRO-1 a v příslušných bodech požadavku na uplatňování, a

(c) výsledky analýzy odolnosti včetně výsledků analýzy scénářů.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem

20. Podnik popíše postup identifikace a hodnocení dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem. Tento popis zahrnuje postup vztahující se na:

(a) dopady na změnu klimatu, zejména na emise skleníkových plynů podniku (podle požadavku na zveřejňování informací ESRS E1-6);

(b) fyzická rizika související s klimatem, zejména v rámci vlastních provozních činností a v předchozích a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce:

i. identifikaci nebezpečí souvisejících s klimatem, přičemž se zohlední přinejmenším klimatické scénáře s vysokými emisemi, a

ii. posouzení toho, jak mohou být jeho aktiva a obchodní činnosti vystaveny těmto nebezpečím souvisejícím s klimatem a jak jsou na ně citlivé, což pro podnik představuje hrubá fyzická rizika;

(c) rizika přechodu a příležitosti související se změnou klimatu v rámci vlastních provozních činností a zejména v rámci předchozích a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce:

i. identifikace přechodných jevů souvisejících s klimatem, přičemž se zvažuje alespoň klimatický scénář, který je v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C bez překročení nebo s omezeným překročením, a

ii. posouzení toho, jak mohou být jeho aktiva a podnikatelské činnosti vystaveny těmto událostem spojeným s přechodem souvisejícím se změnou klimatu a vytvářet pro podnik hrubá rizika přechodu nebo příležitosti.

21. Při zveřejňování informací požadovaných podle bodu 20 písm. b) a 20 písm. c) podnik vysvětlí, jakým způsobem použil analýzu scénářů souvisejících s klimatem, včetně rozsahu klimatických scénářů, k identifikaci a posouzení fyzických rizik a rizik přechodu a příležitostí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Požadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

22. Podnik popíše své politiky, které byly přijaty za účelem řízení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu.

23. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém podnik uplatňuje politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací jeho významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu.

24. Informace požadované podle bodu 22 obsahují informace o politikách, které podnik zavedl za účelem řízení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti.

25. Podnik uvede, zda a jak se jeho politiky týkají následujících oblastí:

(a) zmírňování změny klimatu;

(b) přizpůsobování se změně klimatu;

(c) energetická účinnost;

(d) zavádění obnovitelných zdrojů energie a

(e) ostatní

Požadavek na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

1. Podnik zveřejní svá opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a zdroje přidělené na jejich provádění.

2. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o klíčových přijatých a plánovaných opatřeních ke splnění úkolů politiky a cílů souvisejících s klimatem.

3. Popis opatření a zdrojů souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu se řídí zásadami uvedenými v ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

4. Kromě ESRS 2 MDR-A podnik:

(a) při výčtu klíčových opatření přijatých ve vykazovaném roce a plánovaných do budoucna uvede opatření ke zmírňování změny klimatu pomocí dekarbonizační páky, včetně přírodě blízkých řešení;

(b) při popisu výsledků opatření ke zmírňování změny klimatu zahrne dosažené a očekávané snížení emisí skleníkových plynů a

(c) spojí významné peněžní částky kapitálových a provozních výdajů, které jsou nutné k realizaci přijatých nebo plánovaných opatření:

i. s příslušnými řádky nebo poznámkami v účetní závěrce;

ii. klíčovými ukazateli výkonnosti požadovanými podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 a

iii. případně s plánem kapitálových výdajů požadovaným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně                 

5. Podnik zveřejní cíle související s klimatem, které stanovil.

6. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení cílů, které si podnik stanovil na podporu svých politik ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a k řešení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem.

7. Informace o cílech vyžadované v bodě 30 musí obsahovat informace uvedené v ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů.

8. Za účelem zveřejnění informací podle bodu 30 podnik uvede, zda a jak stanovil cíle snižování emisí skleníkových plynů a/nebo jakékoli jiné cíle pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem, jako je zavádění obnovitelných

zdrojů energie, energetická účinnost, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování

fyzických rizik nebo rizik přechodu.

9. Pokud si podnik stanovil cíle snižování emisí skleníkových plynů39, použije se ESRS 2 MDR-T a následující požadavky:

(a) cíle snižování emisí skleníkových plynů se zveřejňují v absolutní hodnotě (buď v tunách ekvivalentu CO2, nebo jako procento emisí referenčního roku), a pokud je to relevantní, v hodnotě intenzity;

(b) cíle snižování emisí skleníkových plynů se zveřejňují pro emise skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3, buď samostatně, nebo souhrnně. V případě souhrnných cílů snižování emisí skleníkových plynů podnik uvede, kterých rámců emisí skleníkových plynů (1, 2 a/nebo 3) se cíl týká, jaký podíl připadá na každý příslušný rámec emisí skleníkových plynů a kterých skleníkových plynů se týká. Podnik vysvětlí, jakým způsobem je zajištěn soulad těchto cílů s jeho hranicemi inventury skleníkových plynů (podle požadavku na zveřejňování informací E1-6). Cíle snižování emisí skleníkových plynů jsou hrubé cíle, což znamená, že podnik nezahrnuje pohlcování skleníkových plynů, uhlíkové kredity ani emise, jejichž vzniku bylo zabráněno, jako prostředek k dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů;

(c) podnik zveřejní svůj stávající referenční rok a výchozí hodnotu a od roku 2030 aktualizuje referenční rok pro své cíle snižování emisí skleníkových plynů po každém následujícím pětiletém období. Podnik může zveřejnit minulý pokrok, jehož dosáhl při plnění svých cílů, před stávajícím referenčním rokem za předpokladu, že tyto informace jsou v souladu s požadavky tohoto standardu;

(d) cíle snižování emisí skleníkových plynů musí zahrnovat alespoň cílové hodnoty pro rok 2030, a pokud jsou k dispozici, i pro rok 2050. Od roku 2030 se cílové hodnoty stanoví po každém následujícím pětiletém období;

(e) podnik uvede, zda jsou cíle snižování emisí skleníkových plynů vědecky podložené a slučitelné s omezením globálního oteplování na 1,5 °C. Podnik uvede, jaký rámec a metodika byly použity pro stanovení těchto cílů, včetně toho, zda jsou odvozeny pomocí odvětvové dekarbonizace a jaké jsou základní klimatické a politické scénáře a zda byly cíle externě zajištěny. V rámci kritických předpokladů pro stanovení cílů snižování emisí skleníkových plynů podnik stručně vysvětlí, jak zohlednil budoucí vývoj (např. změny v objemech prodeje, změny v preferencích a poptávce zákazníků, regulační faktory a nové technologie) a jak tyto změny potenciálně ovlivní jeho emise skleníkových plynů i snižování emisí, a

(f) podnik popíše očekávané dekarbonizační páky a jejich celkový kvantitativní přínos k dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů (např. energetická nebo materiálová účinnost a snížení spotřeby, přechod na jiné palivo, využívání energie z obnovitelných zdrojů, postupné vyřazování nebo nahrazování produktů a procesů).

Požadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix

10. Podnik poskytne informace o své spotřebě energie a energetickém mixu.

11. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o celkové spotřebě energie v podniku v absolutní hodnotě, o zlepšení energetické účinnosti, o expozici vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a zemním plynem a o podílu obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém mixu.

39 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 4 v tabulce II přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („investice do společností bez iniciativ na snížení emisí uhlíku“), a je v souladu s článkem 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu).

12. Informace požadované podle bodu 35 zahrnují celkovou spotřebu energie v MWh související s vlastní provozní činností rozčleněnou podle:

(a) celkové spotřeby energie z fosilních zdrojů40:

(b) celkové spotřeby a energie z jaderných zdrojů;

(c) celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v rozdělení podle:

i. spotřeby paliv z obnovitelných zdrojů včetně biomasy (zahrnující také průmyslový a komunální odpad biologického původu), biopaliv, bioplynu, vodíku z obnovitelných zdrojů41 atd.;

ii. spotřeby nakoupené nebo získané elektřiny, tepla, páry a chladu z obnovitelných zdrojů a

iii. spotřeby energie z nepalivových obnovitelných zdrojů, kterou podnik vyrobil sám.

13. Podniky s činnostmi v odvětvích s vysokým dopadem na klima42 dále rozdělí svou celkovou spotřebu energie z fosilních zdrojů podle:

(a) palivové spotřeby uhlí a uhelných produktů;

(b) palivové spotřeby ropy a ropných produktů;

(c) palivové spotřeby zemního plynu;

(d) spotřeby paliv z jiných fosilních zdrojů;

(e) spotřeby nakoupené nebo získané elektřiny, tepla, páry nebo chladu z fosilních zdrojů.

14. Podnik mimoto případně rozčlení a zveřejní odděleně svou výrobu energie z neobnovitelných zdrojů a výrobu energie z obnovitelných zdrojů v MWh.43

Energetická náročnost na základě čistých výnosů44

15. Podnik poskytne informace o energetické náročnosti (celková spotřeba energie na čistý výnos) spojené s činnostmi v odvětvích s vysokým dopadem na klima.

16. Informace o energetické náročnosti podle bodu 40 jsou odvozeny pouze z celkové spotřeby energie a čistých výnosů z činností v odvětvích s vysokým dopadem na klima.

40 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 5 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („podíl spotřeby a výroby energie z neobnovitelných zdrojů“). Toto rozdělení slouží jako referenční údaj pro dodatečný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 5 v tabulce II téže přílohy („rozdělení spotřeby energie podle druhů neobnovitelných zdrojů energie“).

41 V souladu s požadavky aktů v přenesené pravomoci na vodík z obnovitelných zdrojů: nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, a nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.

42 Odvětví s vysokým dopadem na klima jsou odvětví uvedená v částech A až H a v části L klasifikace NACE (podle definice v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288).

43 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť vyplývají z povinného ukazatele týkajícího se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 5 v tabulce I přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („podíl spotřeby a výroby energie z neobnovitelných zdrojů“).

44 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 6 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („intenzita spotřeby energie podle odvětví s vysokým dopadem na klima“).

17. Podnik upřesní odvětví s vysokým dopadem na klima, která se používají pro stanovení energetické náročnosti podle bodu 40.

18. Podnik zveřejní sesouhlasení částky čistých výnosů z činností v odvětvích s vysokým dopadem na klima (jmenovatel při výpočtu energetické náročnosti podle bodu 40) s příslušnou položkou nebo poznámkami v účetní závěrce.

Požadavek na zveřejňování informací E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů

19. Podnik zveřejní své údaje v metrických tunách ekvivalentu CO245:

(a) hrubé emise skleníkových plynů rámce 1;

(b) hrubé emise skleníkových plynů rámce 2;

(c) hrubé emise skleníkových plynů rámce 3 a

(d) celkové emise skleníkových plynů.

20. Cílem požadavku na zveřejňování informací v bodě 44 s ohledem na:

(a) hrubé emise skleníkových plynů rámce 1, jak je požadováno v bodě 44 písm. a), je poskytnout přehled o přímých dopadech podniku na změnu klimatu a o podílu jeho celkových emisí skleníkových plynů, které jsou regulovány v rámci systémů obchodování s emisemi;

(b) hrubé emise skleníkových plynů rámce 2, jak je požadováno v bodě 44 písm. b), je poskytnout přehled o nepřímých dopadech na změnu klimatu způsobených spotřebovanou energií v podniku, ať už nakoupenou nebo získanou zvenčí;

(c) hrubé emise skleníkových plynů rámce 3, jak je požadováno v bodě 44 písm. c), je poskytnout přehled o emisích skleníkových plynů, které vznikají v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce podniku nad rámec jeho emisí skleníkových plynů rámce 1 a 2. U mnoha podniků mohou být emise skleníkových plynů rámce 3 hlavní složkou inventury skleníkových plynů a jsou důležitým faktorem, který ovlivňuje rizika přechodu podniku;

(d) celkové emise skleníkových plynů podle bodu 44 písm. d) je poskytnout celkový přehled o emisích skleníkových plynů v podniku a o tom, zda pocházejí z jeho vlastních provozních činností nebo z předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce. Tyto zveřejněné informace jsou předpokladem pro měření pokroku při snižování emisí skleníkových plynů v souladu s cíli podniku souvisejícími s klimatem a s cíli politiky EU.

Informace podle tohoto požadavku na zveřejňování informací jsou zapotřebí rovněž k pochopení rizik přechodu podniku souvisejících s klimatem.

21. Při zveřejňování informací o emisích skleníkových plynů požadovaných podle bodu 44 podnik odkazuje na body 62 až 67 ESRS 1. Údaje o emisích skleníkových plynů přidružených nebo společných podniků, které jsou součástí předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce podniku (ESRS 1, bod 67), se v zásadě neomezují na podíl na vlastním kapitálu. U svých přidružených podniků, společných podniků, nekonsolidovaných dceřiných podniků (investičních subjektů) a smluvních ujednání, která jsou společnými dohodami a nejsou strukturována prostřednictvím subjektu (tj. společně kontrolované činnosti a aktiva), podnik zahrne emise skleníkových plynů v souladu s

45 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatele č. 1 a č. 2 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („emise skleníkových plynů“ a „uhlíková stopa“). Tyto informace jsou v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu), čl. 5 odst. 1, článkem 6 a čl. 8 odst. 1.

rozsahem provozního řízení, které nad nimi podnik vykonává.

22. V případě významných změn v definici toho, co představuje podnik podávající zprávu a jeho předcházejících a/nebo navazujících části hodnotového řetězce, podnik tyto změny zveřejní a vysvětlí jejich vliv na meziroční srovnatelnost vykázaných emisí skleníkových plynů (tj. vliv na srovnatelnost emisí skleníkových plynů za stávající a předchozí vykazované období).

23. Zveřejnění hrubých emisí skleníkových plynů rámce 1 podle bodu 44 písm. a) musí obsahovat:

(a) hrubé emise skleníkových plynů rámce 1 v metrických tunách ekvivalentu CO2 a

(b) procentní podíl emisí skleníkových plynů rámce 1 z regulovaných systémů obchodování s emisemi.

24. Zveřejnění hrubých emisí skleníkových plynů rámce 2 podle bodu 44 písm. b) musí obsahovat:

(a) hrubé emise skleníkových plynů rámce 2 založené na lokalitě v metrických tunách ekvivalentu CO2 a

(b) hrubé emise skleníkových plynů rámce 2 založené na trhu v metrických tunách ekvivalentu CO2.

25. Pro emise rámce 1 a rámce 2 zveřejněné podle bodu 44 písm. a) a b) podnik informace rozdělí a odděleně zveřejní emise pocházející z:

(a) konsolidované účetní skupiny (mateřský podnik a dceřiné podniky) a

(b) podniků, do nichž se investuje, jako jsou přidružené podniky, společné podniky nebo nekonsolidované dceřiné podniky, které nejsou plně konsolidovány v účetní závěrce konsolidované účetní skupiny, a také smluvní ujednání, která jsou společnými dohodami, jež nejsou strukturována prostřednictvím účetní jednotky (tj. společně kontrolované činnosti a aktiva), nad nimiž podnik vykonává provozní řízení.

26. Zveřejnění hrubých emisí skleníkových plynů rámce 3 podle bodu 44 písm. c) musí zahrnovat emise skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2 z každé významné kategorie rámce 3 (tj. z každé kategorie rámce 3 která je pro podnik prioritní).

27. Údaj o celkových emisích skleníkových plynů podle bodu 44 písm. d) se rovná součtu emisí skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3 podle bodu 44 písm. a) až c). Celkové emise skleníkových plynů se zveřejňují v členění, které rozlišuje:

(a) celkové emise skleníkových plynů odvozené od základních emisí skleníkových plynů rámce 2, které se měří metodou založenou na lokalitě, a

(b) celkové emise skleníkových plynů odvozené od základních emisí skleníkových plynů rámce 2, které se měří metodou založenou na trhu.

Intenzita skleníkových plynů na základě čistých výnosů46

28. Podnik zveřejní intenzitu emisí skleníkových plynů (celkové emise skleníkových plynů na čistý výnos).

29. Zveřejnění intenzity emisí skleníkových plynů podle bodu 53 udává celkové emise

skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2 (požadované podle bodu 44 písm.

46 Tyto informace podporují informační potřeby účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2088, neboť odrážejí povinný ukazatel týkající se hlavních nepříznivých dopadů, jak stanoví ukazatel č. 3 v tabulce I přílohy I souvisejícího nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 s ohledem na pravidla pro zveřejňování informací o udržitelných investicích („intenzita skleníkových plynů společností, do nichž je investováno“). Tyto informace jsou v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu), čl. 8 odst. 1.

d) na čistý výnos.

30. Podnik zveřejní sesouhlasení částek čistých výnosů (jmenovatel při výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů podle bodu 53) s příslušnou položkou nebo poznámkami v účetní závěrce.

Požadavek na zveřejňování informací E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím

uhlíkových kreditů

31. Podnik zveřejní:

(a) pohlcování a ukládání skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2, které vyplývají z projektů, jež mohl vyvinout v rámci své vlastní činnosti nebo k nimž přispěl v předcházejících a/nebo navazujících částech svého hodnotového řetězce, a

(b) množství snížení emisí skleníkových plynů nebo jejich pohlcení z projektů ke zmírnění změny klimatu mimo jeho hodnotový řetězec, které financoval nebo hodlá financovat prostřednictvím nákupu uhlíkových kreditů.

32. Tento požadavek na zveřejňování informací je:

(a) poskytnout informace o opatřeních podniku k trvalému odstraňování nebo aktivní podpoře odstraňování skleníkových plynů z atmosféry, případně k dosažení cílů nulových čistých emisí (jak je uvedeno v bodě 60);

(b) poskytnout přehled o rozsahu a kvalitě uhlíkových kreditů, které podnik nakoupil nebo hodlá nakoupit na dobrovolném trhu, případně na podporu svých tvrzení o neutralitě skleníkových plynů (jak je uvedeno v bodě 61).

33. Zveřejnění informací o pohlcování a ukládání skleníkových plynů podle bodu 56 písm. a) musí případně obsahovat:

(a) celkový objem pohlcování a ukládání skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2, a to rozčleněný a samostatně zveřejněný pro množství související s vlastními provozními činnostmi podniku a předcházejícími a/nebo navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce a rozdělený podle činností pohlcování; a

(b) předpoklady, metodiky a rámce výpočtu, které podnik používá.

34. Zveřejnění informací o uhlíkových kreditech podle bodu 56 písm. b) musí případně obsahovat:

(a) celkové množství uhlíkových kreditů mimo hodnotový řetězec podniku v metrických tunách ekvivalentu CO2, které jsou ověřeny podle uznávaných norem kvality a zrušeny ve vykazovaném období, a

(b) celkové množství uhlíkových kreditů mimo hodnotový řetězec podniku v metrických tunách ekvivalentu CO2, které se plánuje v budoucnu zrušit a které jsou založeny na stávajících smluvních dohodách či nikoli.

35. V případě, že podnik vedle cílů snižování hrubých emisí skleníkových plynů zveřejní i cíl týkající se čistých nulových emisí (dle požadavku na zveřejňování informací E1-4, bodu 30), vysvětlí rozsah, použité metodiky a rámce a způsob, jakým mají být zbytkové emise skleníkových plynů (po přibližně 90–95% snížení emisí skleníkových plynů s možností odůvodněných odvětvových odchylek v souladu s uznávaným odvětvovým postupem dekarbonizace) neutralizovány například pohlcováním skleníkových plynů v rámci jeho vlastních provozních činností a v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce.

36. V případě, že podnik veřejně prohlásil, že je neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů, a že využívá uhlíkové kredity, vysvětlí:

(a) zda a jak jsou tato prohlášení doprovázena cíli snižování emisí skleníkových plynů, jak vyžaduje požadavek na zveřejňování informací ESRS E1-4;

(b) zda a jak tato prohlášení a spoléhání se na uhlíkové kredity nebrání ani neomezují dosažení jeho cílů snižování emisí skleníkových plynů47, případně jeho cíl nulových čistých emisí, a

(c) důvěryhodnost a integritu použitých uhlíkových kreditů, včetně odkazu na uznávané normy kvality.

Požadavek na zveřejňování informací E1-8 – Interní stanovování cen uhlíku

37. Podnik zveřejní, zda uplatňuje systémy interního stanovování cen uhlíku, a pokud ano, jak tyto systémy podporují jeho rozhodování a motivují k provádění politik a cílů souvisejících s klimatem.

38. Informace požadované v bodě 62 musí zahrnovat:

(a) typ systému interního stanovování cen uhlíku, například stínové ceny uplatňované při rozhodování o kapitálových výdajích nebo investicích do výzkumu a vývoje, interní poplatky za uhlík nebo interní uhlíkové fondy;

(b) konkrétní oblast působnosti systémů stanovování cen uhlíku (činnosti, zeměpisné oblasti, subjekty atd.);

(c) ceny uhlíku použité podle typu systému a kritické předpoklady pro stanovení cen, včetně zdroje použitých cen uhlíku a důvodů, proč jsou považovány za relevantní pro vybrané použití. Podnik může zveřejnit metodiku výpočtu cen uhlíku, včetně toho, do jaké míry byly ceny stanoveny na základě vědeckých pokynů a jak jejich budoucí vývoj souvisí s vědecky podloženými trajektoriemi stanovování cen uhlíku; a

(d) přibližné hrubé objemy emisí skleníkových plynů rámce 1, 2 a případně rámce 3 v běžném roce v metrických tunách ekvivalentu CO2, na něž se tyto systémy vztahují, a jejich podíl na celkových emisích skleníkových plynů podniku pro každý příslušný rámec.

Požadavek na zveřejňování informací E1-9 – Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem                        

39. Podnik zveřejní své:

(a) předpokládané finanční následky významných fyzických rizik;

(b) předpokládané finanční následky významných rizik přechodu a

(c) potenciál k využití významných příležitostí souvisejících s klimatem.

40. Informace požadované podle bodu 64 doplňují informace o současných finančních následcích požadované podle ESRS 2 SBM-3 bodu 48 písm. d). Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací týkajících se:

(a) předpokládaných finančních následků v důsledku významných fyzických rizik a rizik přechodu je zajistit porozumění tomu, jakým způsobem tato rizika mají (nebo lze důvodně očekávat, že budou mít) významný vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Podkladem pro posouzení předpokládaných finančních následků významných fyzických rizik a rizik přechodu by měly být výsledky analýzy scénářů

47 Tyto informace jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima), čl. 2 odst. 1.

použité k provedení analýzy odolnosti podle požadavků bodů AR 10 až AR 13;

(b) potenciálu k využití významných příležitostí souvisejících s klimatem je umožnit pochopení toho, jak může podnik finančně těžit z významných příležitostí souvisejících s klimatem. Toto zveřejnění doplňuje klíčové ukazatele výkonnosti, které mají být zveřejněny v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

41. Zveřejnění předpokládaných finančních následků významných fyzických rizik podle bodu 64 písm. a) musí zahrnovat48:

(a) peněžní částku a podíl (procento) aktiv s významným fyzickým rizikem v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu před zvážením opatření pro přizpůsobení se změně klimatu; s peněžními částkami těchto aktiv rozdělenými podle akutních a chronických fyzických rizik49;

(b) podíl aktiv s významným fyzickým rizikem, na něž se vztahují opatření pro přizpůsobení se změně klimatu;

(c) umístění významných aktiv s významným fyzickým rizikem50 a

(d) peněžní částku a podíl (procento) čistých výnosů z podnikatelských činností s významným fyzickým rizikem v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

42. Zveřejnění předpokládaných finančních následků významného rizika přechodu podle bodu 64 písm. b) musí zahrnovat:

(a) peněžní částku a podíl (procento) aktiv s významným rizikem přechodu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu před zvážením opatření ke zmírňování změny klimatu;

(b) podíl aktiv s významným rizikem přechodu, na něž se vztahují opatření ke zmírňování změny klimatu;

(c) rozdělení účetní hodnoty nemovitostí podniku podle tříd energetické účinnosti51;

(d) závazky, které může být nutné vykázat v účetní závěrce v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu; a

(e) peněžní částku a podíl (procento) čistých výnosů z podnikatelských činností s významným rizikem přechodu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně případných čistých výnosů od zákazníků podniku vykonávajících činnosti související s uhlím, ropou a zemním plynem.

43. Podnik zveřejní sesouhlasení příslušných položek nebo poznámek v účetní závěrce s:

(a) významnými částkami aktiv a čistých výnosů s významným fyzickým rizikem (jak vyžaduje bod 66);

(b) významnými částkami aktiv, závazků a čistých výnosů s významným rizikem přechodu (jak vyžaduje bod 67).

44. Za účelem zveřejnění informací o potenciálu k využití příležitostí souvisejících s klimatem,

48 Tyto informace jsou v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu).

49 Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky obsaženými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 5: Bankovní portfolio – fyzické riziko v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku

50 Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky obsaženými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 5: Bankovní portfolio – fyzické riziko v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku

51 Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky obsaženými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 2: Bankovní portfolio - riziko přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu.

které vyžaduje bod 64 písm. c), podnik zváží52:

(a) očekávané úspory nákladů v důsledku opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a

(b) potenciální velikost trhu nebo očekávané změny čistých výnosů z nízkouhlíkových produktů a služeb nebo adaptačních řešení, ke kterým podnik má nebo může mít přístup.

45. Vyčíslení finančních následků, které vyplývají z příležitostí, se nevyžaduje, pokud takovéto informace nesplňují kvalitativní charakteristiky užitečných informací obsažené v ESRS 1 dodatku B Kvalitativní charakteristiky informací.

Dodatek A: Požadavky na uplatňování

Tento dodatek je nedílnou součástí tohoto ESRS E1. Podporuje uplatňování požadavků na zveřejňování informací uvedených v tomto standardu a má stejnou platnost jako ostatní části standardu.

Strategie

Požadavek na zveřejňování informací E1-1 – Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

AR 1. Plán přechodu se týká úsilí podniku o zmírňování změny klimatu. Očekává se, že podnik při zveřejňování svého plánu přechodu poskytne stručné vysvětlení, jak upraví svou strategii a obchodní model, aby zajistil slučitelnost s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou (nebo aktualizovanou mezinárodní dohodou o změně klimatu) a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality bez jakéhokoli překročení nebo jen s omezeným překročením, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119 (evropský právní rámec pro klima), a případně jak přizpůsobí svoji expozicí vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou nebo zemním plynem.

AR 2. Odvětvové modely nebyly dosud veřejnými politikami vymezeny pro všechna odvětví. Zveřejněné informace podle bodu 16 písm. a) o slučitelnosti plánu přechodu s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C je tudíž třeba chápat jako zveřejnění cíle podniku v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Zveřejněné informace podle bodu 16 písm. a) se porovnají ve vztahu k modelovému směru, který omezuje teplotu na 1,5 °C. Tato referenční hodnota by měla být založena buď na odvětvovém plánu dekarbonizace, je-li pro odvětví, v němž podnik působí, k dispozici, nebo na scénáři pro celé hospodářství s přihlédnutím k jeho omezením (tj. jedná se o prostý převod cílů týkajících se snižování emisí ze státní úrovně na podnikovou úroveň). Tento AR je třeba vykládat také ve spojení s AR 26 a AR 27 a odvětvovými plány dekarbonizace, na které odkazují.

AR 3. Při zveřejňování informací podle bodu 16 písm. d) může podnik vzít v úvahu:

(a) kumulativní nevyhnutelné emise skleníkových plynů spojené s klíčovými aktivy od vykazovaného roku do roku 2030 a 2050 v tunách ekvivalentu CO2. To se vyhodnotí jako součet odhadovaných emisí skleníkových plynů rámce 1 a 2 za provozní dobu životnosti aktivních a pevně plánovaných klíčových aktiv. Klíčová aktiva jsou aktiva, která podnik vlastní nebo kontroluje a která se skládají ze stávajících nebo plánovaných aktiv (jako jsou stacionární nebo mobilní zařízení, objekty a vybavení), jež jsou zdrojem buď významných přímých, nebo energeticky nepřímých emisí skleníkových plynů. Pevně plánovaná klíčová aktiva jsou aktiva, která podnik s největší pravděpodobností zavede v příštích pěti letech;

52Tyto informace jsou v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu).

(b) kumulativní nevyhnutelné emise skleníkových plynů spojené s přímými emisemi skleníkových plynů ve fázi používání prodaných produktů v tunách ekvivalentu CO2, které se stanoví jako součin objemu prodeje produktů ve vykazovaném roce a součtu odhadovaných přímých emisí skleníkových plynů ve fázi používání během očekávané doby životnosti. Tento požadavek platí pouze v případě, že podnik označil kategorii rámce 3 „použití prodaných produktů“ za významnou podle požadavku na zveřejňování informací E1-6, bodu 51; a

(c) vysvětlení plánů řízení, tj. plánů pro transformaci, vyřazení z provozu nebo postupné vyřazení aktiv a produktů náročných na emise skleníkových plynů a energii.

AR 4. Při zveřejňování informací podle bodu 16 písm. e) podnik vysvětlí, jak sladění jeho hospodářských činností s ustanoveními nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (vývoj zelených příjmů) by časem mělo představovat podporu pro jeho přechod k udržitelnému hospodářství. Podnik přitom zohlední klíčové ukazatele výkonnosti, které musí být zveřejněny podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852 (zejména příjmy a kapitálové výdaje v souladu s taxonomií a případně plány kapitálových výdajů).

AR 5. Při zveřejňování informací podle bodu 16 písm. f) podnik uvede, zda je či není vyloučen z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu v souladu s kritérii pro vyloučení uvedenými v čl. 12 odst. 1 písm. d) až g)53 a v čl. 12 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu)54.

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním

modelem

AR 6. Při zveřejňování informací o rozsahu analýzy odolnosti podle bodu 19 písm. a) podnik vysvětlí, která část jeho vlastních provozních činností a předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce, jakož i která významná fyzická rizika a rizika přechodu mohla být z analýzy vyloučena.

AR 7. Při zveřejňování informací o tom, jak byla provedena analýza odolnosti podle bodu 19 písm. b), podnik vysvětlí:

(a) kritické předpoklady ohledně toho, jak přechod na nízkouhlíkové a odolné hospodářství ovlivní související makroekonomické trendy, spotřebu energie a energetický mix a předpoklady o zavádění technologií;

(b) použité časové horizonty a jejich soulad s klimatickými a obchodními scénáři zvažovanými pro určení významných fyzických rizik a rizik přechodu (body AR 11 až AR 12) a stanovení cílů týkajících se snižování emisí skleníkových plynů (uváděných v rámci požadavku na zveřejňování informací E1-4) a

(c) to, jak byly zváženy odhadované předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu (podle požadavku na zveřejňování informací E1-9), jakož i zmírňující opatření a zdroje (zveřejněné v rámci požadavku na zveřejňování informací E1-3).

53Ustanovení čl. 12 odst. 1 nařízení o normách pro referenční hodnoty v oblasti klimatu stanoví, že „administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu vyloučí následující společnosti:

a) společnosti, kterým plyne nejméně 1 % příjmů z průzkumu, těžby, získávání, distribuce nebo rafinace černého a hnědého uhlí; nebo

b) společnosti, kterým plyne nejméně 10 % příjmů z průzkumu, těžby, distribuce nebo rafinace ropných paliv; nebo

c) společnosti, kterým plyne nejméně 50 % příjmů z průzkumu, těžby, výroby nebo distribuce plynných paliv; nebo

d) společnosti, kterým plyne nejméně 50 % příjmů z výroby elektřiny s intenzitou emisí skleníkových plynů vyšší než 100 g CO2 e/kWh.“

V čl. 12 odst. 2 se uvádí, že „administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu vyloučí z těchto referenčních hodnot všechny společnosti, u nichž buď oni, nebo externí poskytovatelé údajů zjistí nebo odhadnou v souladu s pravidly pro odhady stanovenými v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení, že významně poškozují jeden nebo více environmentálních cílů uvedených v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852“.

54Tento požadavek na zveřejňování informací je v souladu s požadavky v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/2453 – šablona 1, změna klimatu – riziko přechodu.

AR 8. Při zveřejňování informací o výsledcích analýzy odolnosti podle bodu 19 písm. c) podnik vysvětlí:

(a) oblasti nejistot analýzy odolnosti a to, do jaké míry jsou ohrožená aktiva a obchodní činnosti zohledněny v rámci definice strategie podniku, investičních rozhodnutí a současných a plánovaných opatření ke zmírnění rizik;

(b) schopnost podniku upravit nebo přizpůsobit svou strategii a obchodní model změnám klimatu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně zajištění trvalého přístupu k financování za přijatelné kapitálové náklady, schopnosti přesunout, modernizovat nebo vyřadit z provozu stávající aktiva, změnit portfolio výrobků a služeb nebo rekvalifikovat své zaměstnance.

Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací související s ESRS 2 IRO-1 – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem

AR 9. Při zveřejňování informací o postupech identifikace a hodnocení dopadů na klima podle bodu 20 písm. a) podnik vysvětlí, jakým způsobem:

(a) prověřil své činnosti a plány s cílem identifikovat skutečné a potenciální budoucí zdroje emisí skleníkových plynů a případně i příčiny dalších dopadů souvisejících s klimatem (např. emise černého uhlíku nebo troposférického ozonu nebo změny ve využívání půdy) v rámci vlastních provozních činností a v hodnotovém řetězci a

(b) posoudil jejich skutečné a potenciální dopady na změnu klimatu (tj. celkové emise skleníkových plynů).

AR 10. Podnik může propojit informace zveřejněné podle bodu 20 písm. a) a AR 9 s informacemi zveřejněnými podle následujících požadavků na zveřejňování informací: požadavek na zveřejňování informací E1-1, bodu 16 písm. d) o nevyhnutelných emisích skleníkových plynů; požadavek na zveřejňování informací E1-4 a požadavek na zveřejňování informací E1-6.

AR 11. Při zveřejňování informací o postupech identifikace a hodnocení fyzických rizik podle bodu 20 písm. b) podnik vysvětlí, zda a jak:

(a) identifikoval nebezpečí související s klimatem (viz tabulka níže) v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a prověřil, zda mohou být jeho aktiva a obchodní činnosti těmto nebezpečím vystaveny;

(b) definoval krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé horizonty, a to, jak jsou tyto definice propojeny s očekávanou dobou životnosti jeho aktiv, horizonty strategického plánování a plány přidělování kapitálu;

(c) posoudil, do jaké míry mohou být jeho aktiva a podnikatelské činnosti vystaveny zjištěným nebezpečím souvisejícím s klimatem a citlivá na tato nebezpečí, přičemž vzal v úvahu pravděpodobnost, rozsah a trvání těchto nebezpečí, jakož i geoprostorové souřadnice (jako je klasifikace územních statistických jednotek – NUTS pro území EU) specifické pro místa, kde se podnik nachází, a jeho dodavatelské řetězce, a

(d) provedl identifikaci nebezpečí souvisejících s klimatem a posoudil, zda je expozice a citlivost založena na klimatických scénářích s vysokými emisemi, například podle IPCC SSP5-8.5 nebo příslušných regionálních klimatických projekcí založených na těchto emisních scénářích nebo na klimatických scénářích NGFS (sítě pro ekologizaci finančního systému) a scénářích s fyzickými riziky jako „svět horkých domů“ nebo „příliš málo, příliš pozdě“. Obecné požadavky týkající se analýzy scénářů souvisejících s klimatem viz body 18, 19, AR 13 až AR 15.

Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem (Zdroj: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139)
	Související s teplotou	Související s větrem	Související s vodou		Související s pevným povrchem
Chronic ká	Měnící se teplota (vzduchu, sladké vody, mořské vody)	Měnící se větrné poměry	Měnící se srážkové poměry a druhy srážek (déšť, krupobití, sníh/led)		Eroze pobřeží
	Tepelný stres		Srážky nebo hydrologická proměnlivost		Degradace půdy
	Proměnlivost teploty		Okyselování oceánů		Eroze půdy
	Tání permafrostu		Zasolování		Soliflukce
			Zvyšování	hladiny moří
			Vodní stres
Akutní	Vlna veder	Cyklon, hurikán, tajfun	Xxxxx		Xxxxxx
	Studená vlna/mráz	Bouře (včetně sněhových, prachových a písečných)	Silné srážky (déšť, krupobití, sníh/led)		Sesuv půdy
	Lesní požár	Tornádo	Povodeň (pobřežní, říční, dešťová, způsobená podzemními vodami)		Sesedání půdy
			Protržení ledovcového jezera

AR 12. Při zveřejňování informací o postupech identifikace rizik přechodu a příležitostí podle bodu 20 písm. c) podnik vysvětlí, zda a jakým způsobem:

(a) identifikoval události spojené s přechodem (viz tabulka s příklady níže) v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a prověřil, zda jeho aktiva a obchodní činnosti mohou být těmto událostem vystaveny. V případě rizik přechodu a příležitostí může to, co je považováno za dlouhodobé, zahrnovat více než deset let a může být v souladu s cíli veřejné politiky v oblasti klimatu;

(b) posoudil, do jaké míry mohou být jeho aktiva a podnikatelské činnosti vystaveny identifikovaným událostem spojeným s přechodem a jsou na ně citlivé, přičemž vzal v úvahu pravděpodobnost, rozsah a dobu trvání událostí spojených s přechodem;

(c) vycházel při identifikaci událostí spojených s přechodem a posouzení expozice z analýzy scénářů souvisejících s klimatem, ohledem na scénář přinejmenším v souladu s Pařížskou dohodou a omezením změny klimatu a oteplování na 1,5 °C, například na základě scénářů Mezinárodní energetické agentury (čisté nulové emise do roku 2050, scénář udržitelného rozvoje atd.) podnebí nebo na základě klimatických scénářů NGFS (sítě pro ekologizaci finančního systému). Obecné požadavky týkající se analýzy scénářů souvisejících s klimatem viz body 18, 19,

AR 13 až AR 15; a

(d) identifikoval aktiva a podnikatelské činnosti, které nejsou slučitelné s přechodem na klimaticky neutrální hospodářství nebo vyžadují značné úsilí, aby byly slučitelné s tímto přechodem (např. z důvodu značných nevyhnutelných emisí skleníkových plynů nebo neslučitelnosti s požadavky na soulad s taxonomií podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139).

Příklady transformačních událostí souvisejících s klimatem (příklady vycházejí z klasifikace

	Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD)
Politika a právo	Technologie	Trh	Dobrá pověst
Zvýšení cen emisí skleníkových plynů	Nahrazení stávajících produktů a služeb možnostmi s nižšími emisemi	Změna chování zákazníků	Změny v preferencích spotřebitelů
Větší povinnosti týkající se podávání zpráv o emisích	úspěšné investice do nových technologií	Nejistota tržních signálů	Stigmatizace odvětví
Pověření a regulace týkající se stávajících produktů a služeb	Náklady na přechod na technologie s nižšími emisemi	Vyšší náklady na suroviny	Zvýšený zájem zúčastněných stran
Pověření a regulace týkající se stávajících výrobních procesů			Negativní zpětná vazba od zúčastněných stran
Vystavení soudním sporům

Analýza scénářů souvisejících s klimatem

AR 13. Při zveřejňování informací požadovaných podle bodů 19, 20, 21, AR 10 a AR 11 podnik vysvětlí, jakým způsobem použil analýzu scénářů souvisejících s klimatem, která je přiměřená jeho podmínkám, k identifikaci a posouzení fyzických rizik a rizik přechodu a příležitostí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně:

(a) toho, které scénáře byly použity, jejich zdroje a soulad s nejnovějšími vědeckými poznatky;

(b) popisu, časových horizontů a použitých koncových bodů s pojednáním o tom, proč se domnívá, že rozsah použitých scénářů pokrývá jeho pravděpodobná rizika a nejistoty;

(c) klíčových sil a faktorů, které byly zohledněny v každém scénáři, a proč jsou pro podnik relevantní, například předpoklady politiky, makroekonomické trendy, využití energie a energetický mix a technologické předpoklady, a

(d) klíčových vstupních údajů a omezení scénářů, mimo jiné úrovně jejich podrobnosti (např. zda je analýza fyzických rizik souvisejících s klimatem založena na geoprostorových souřadnicích specifických pro místa, kde podnik působí, nebo na obecných údajích na vnitrostátní či regionální úrovni).

AR 14. Při provádění analýzy scénářů může podnik vzít v úvahu následující pokyny: technický dodatek TCFD „The Use of Scenario Analysis in Disclosure of Climate-Related Risks and Opportunities“ (Využití analýzy scénářů při zveřejňování informací o rizicích a příležitostech souvisejících s klimatem) (2017); dokument TCFD „Guidance on Scenario Analysis for Non- Financial Companies“ (Pokyny k analýze scénářů pro nefinanční podniky) (2020); normu ISO 14091:2021 „Adaptace na změny klimatu – Směrnice pro zranitelnost, dopady a posuzování rizik“; jakékoli jiné uznávané průmyslové normy, jako je NGFS (síť pro ekologizaci finančního systému), a unijní, vnitrostátní, regionální a místní předpisy.

AR 15. Podnik stručně vysvětlí, jak jsou použité klimatické scénáře slučitelné s kritickými předpoklady souvisejícími s klimatem, jež jsou uvedeny v účetní závěrce.

Požadavek na zveřejňování informací E1-2 – Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

AR 16. Politiky týkající se zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se změně klimatu

mohou být zveřejněny odděleně, jelikož se jejich cíle, dotčené osoby, opatření a zdroje

potřebné k jejich provádění liší.

AR 17. Politiky týkající se zmírňování změny klimatu se zabývají řízením emisí skleníkových plynů v podniku, pohlcováním skleníkových plynů a riziky přechodu v různých časových horizontech, a to v rámci jeho vlastních provozních činností a/nebo v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce. Požadavek podle bodu 14 se může týkat samostatných politik ke zmírňování změny klimatu i příslušných politik v jiných oblastech, které nepřímo podporují zmírňování změny klimatu, včetně politik v oblasti odborné přípravy, zadávání veřejných zakázek nebo dodavatelského řetězce, investičních politik nebo politik týkajících se vývoje produktů.

AR 18. Politiky týkající se přizpůsobování se změně klimatu se zabývají řízením fyzických klimatických rizik podniku a rizik přechodu souvisejících s přizpůsobováním se změně klimatu. Požadavek podle bodů 22 a 25 se může týkat jak samostatných politik k přizpůsobování se změně klimatu, tak i příslušných politik v jiných oblastech, které nepřímo podporují přizpůsobování se změně klimatu, včetně politik v oblasti odborné přípravy, mimořádných událostí nebo bezpečnosti a ochrany zdraví.

Požadavky na zveřejňování informací E1-3 – Opatření a zdroje v souvislosti s politikami týkajícími se změny klimatu

AR 19. Při zveřejňování informací o opatřeních podle bodu 29 písm. a) a b) může podnik:

(a) zveřejnit svá klíčová přijatá opatření a/nebo plány k provádění politik týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v rámci jednotlivých nebo samostatných opatření;

(b) shrnout typy zmírňujících opatření (dekarbonizační páky), jako je energetická účinnost, elektrifikace, změna paliva, využívání energie z obnovitelných zdrojů, změna produktů a dekarbonizace dodavatelského řetězce, jež odpovídají konkrétním opatřením podniků;

(c) zveřejnit seznam klíčových zmírňujících opatření spolu s měřitelnými cíli (podle požadavku na zveřejňování informací E1-4) s rozdělením podle dekarbonizačních pák, a

(d) zveřejnit opatření pro přizpůsobení se změně klimatu podle typu adaptačního řešení, jako jsou řešení blízká přírodě, technická nebo technologická řešení.

AR 20. Při zveřejňování informací o zdrojích podle bodu 29 písm. c) uvede podnik pouze významné částky provozních a kapitálových výdajů, které jsou nutné pro realizaci opatření, jelikož účelem těchto informací je prokázat důvěryhodnost jeho opatření, nikoli sesouhlasit zveřejněné částky s účetní závěrkou. Zveřejněné částky kapitálových a provozních výdajů představují přírůstky hmotného i nehmotného majetku v běžném účetním roce a plánované přírůstky v budoucích obdobích provádění opatření. Zveřejněné částky představují pouze přírůstkové finanční investice, které přímo přispívají k dosažení cílů podniku.

AR 21. V souladu s požadavky ESRS 2 MDR-A podnik vysvětlí, zda a do jaké míry závisí jeho schopnost provést opatření na dostupnosti a přidělení zdrojů. Průběžný přístup k financování za přijatelné náklady kapitálu může být rozhodující pro realizaci opatření podniku, která zahrnují jeho přizpůsobení se změnám nabídky/poptávky nebo související akvizice a významné investice do výzkumu a vývoje (VaV).

AR 22. Částky provozních a kapitálových výdajů potřebné k provedení opatření zveřejněných podle bodu 29 písm. c) musí být v souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti (kapitálových a provozních výdajů) a případně s plánem kapitálových výdajů požadovaným nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. Podnik vysvětlí případné rozdíly mezi významnými částkami provozních a kapitálových výdajů zveřejněnými podle tohoto standardu a klíčovými ukazateli výkonnosti zveřejněnými podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, například v důsledku zveřejnění nezpůsobilých hospodářských činností, jak jsou definovány v uvedeném nařízení. Podnik může strukturovat svá opatření

podle hospodářské činnosti, aby porovnal své provozní a kapitálové výdaje a případně své plány provozních výdajů a/nebo kapitálových výdajů se svými klíčovými ukazateli výkonnosti v souladu s taxonomií.

Ukazatele a cíle

Požadavek na zveřejňování informací E1-4 – Cíle týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

AR 23. Podle bodu 34 písm. a) může podnik zveřejnit cíle snižování emisí skleníkových plynů v hodnotě intenzity. Cíle intenzity jsou formulovány jako poměr emisí skleníkových plynů k jednotce fyzické činnosti nebo ekonomické produkce. Příslušné jednotky činnosti nebo produkce jsou uvedeny v odvětvových standardech ESRS. V případech, kdy podnik stanovil pouze cíl týkající se snižování intenzity emisí skleníkových plynů, musí nicméně zveřejnit související absolutní hodnoty pro cílový rok a mezitímní cílový rok (roky). To může vést k situaci, kdy je podnik povinen zveřejnit nárůst absolutních emisí skleníkových plynů pro cílový rok a mezitímní cílový rok (cílové roky), například proto, že předpokládá organický růst svého podnikání.

AR 24. Při zveřejňování informací podle bodu 34 písm. b) podnik uvede podíl cíle týkajícího se každého příslušného rámce emisí skleníkových plynů (1, 2 nebo 3). Podnik uvede metodu použitou pro výpočet emisí skleníkových plynů rámce 2 zahrnutých do cíle (tj. buď metodu založenou na lokalitě, nebo metodu založenou na trhu). Pokud se hranice cíle snižování emisí skleníkových plynů liší od hranic emisí skleníkových plynů vykázaných podle požadavku na zveřejňování informací E1-6, zveřejní podnik informaci o tom, které plyny jsou zahrnuty, příslušný procentní podíl emisí skleníkových plynů rámce 1, 2, 3 a celkových emisí skleníkových plynů, na něž se cíl vztahuje. Pokud jde o cíle dceřiných podniků snižování emisí skleníkových plynů, podnik uplatňuje tyto požadavky obdobně i na úrovni dceřiného podniku.

AR 25. Při zveřejňování informací podle bodu 34 písm. c) o referenčním roce a výchozí hodnotě:

(a) podnik stručně vysvětlí, jak zajistil, aby výchozí hodnota, na jejímž základě se měří pokrok při plnění cíle, byla reprezentativní pro zahrnuté činnosti a vlivy vnějších faktorů (např. teplotní anomálie v určitém roce ovlivňující množství spotřebované energie a související emise skleníkových plynů). To lze provést normalizací výchozí hodnoty, například použitím výchozí hodnoty, která je odvozena z tříletého průměru, pokud se tím zvýší reprezentativnost a umožní věrnější zobrazení;

(b) výchozí hodnota a referenční rok se nemění, pokud nedojde k významným změnám v cílové hodnotě nebo mezích pro vykazování. V takovém případě podnik vysvětlí, jak nová výchozí hodnota ovlivňuje nový cíl, jeho dosažení a prezentaci pokroku v průběhu času. Aby se posílila srovnatelnost, podnik při stanovování nových cílů zvolí poslední referenční rok, který nepředchází prvnímu vykazovanému roku nového cílového období o více než tři roky. Například v případě cílového roku 2030 a cílového období mezi lety 2025 a 2030 se referenční rok vybere z období mezi lety 2022 a 2025;

(c) podnik aktualizuje svůj referenční rok od roku 2030 a poté po každém pětiletém období. To znamená, že před rokem 2030 může být referenčním rokem, který si podniky zvolí, buď v současnosti uplatňovaný referenční rok pro stávající cíle, nebo první rok uplatňování požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 (2024, 2025 nebo 2026) a po roce 2030 každých pět let (2030, 2035 atd.), a

(d) při prezentaci cílů souvisejících s klimatem může podnik zveřejnit pokrok při plnění těchto cílů dosažený před stávajícím referenčním rokem. Podnik přitom v co nejvyšší míře zajistí, aby informace o dosavadním pokroku byly v souladu s požadavky tohoto

standardu. V případě metodických rozdílů, například pokud jde o cílové hranice, podnik poskytne stručné vysvětlení těchto rozdílů.

AR 26. Při zveřejňování informací podle bodu 34 písm. d) a e) uvede podnik informace za cílové období s odkazem na specifický odvětvový (je-li k dispozici) nebo meziodvětvový model snižování emisí v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C. Za tímto účelem podnik vypočítá referenční cílovou hodnotu, která je v souladu s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C, pro rámec 1 a 2 (a případně samostatnou hodnotu pro rámec 3), s níž lze porovnat jeho vlastní cíle snižování emisí skleníkových plynů nebo průběžné cíle v příslušných rámcích.

AR 27. Referenční cílová hodnota může být vypočtena vynásobením emisí skleníkových plynů v referenčním roce buď odvětvovým (odvětvová metodika dekarbonizace), nebo meziodvětvovým (metodika snižování emisí) koeficientem snížení emisí. Tyto koeficienty snížení emisí lze odvodit z různých zdrojů. Podnik by měl zajistit, aby použitý zdroj vycházel z plánu snižování emisí, který je slučitelný s omezením globálního oteplování na 1,5 °C.

AR 28. Koeficienty snížení emisí jsou předmětem dalšího vývoje. Proto se podnikům doporučuje, aby používaly pouze aktualizované veřejně dostupné informace.

	2030	2050
Cesta k meziodvětvovému snižování (ACA) na základě roku 2020 jako referenčního roku	–42 %	–90 %

Zdroj: podle dokumentu „Pathways to Net-zero –SBTi Technical Summary“ (verze 1.0, říjen 2021).

AR 29. Referenční cílová hodnota závisí na referenčním roce a základních emisích cíle podniku v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. V důsledku toho může být referenční cílová hodnota pro podniky s nedávným referenčním rokem nebo s vyššími základními emisemi méně náročná než pro podniky, které již v minulosti přijaly ambiciózní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Podniky, které v minulosti dosáhly snížení emisí skleníkových plynů v souladu s meziodvětvovým nebo odvětvovým modelem, který omezuje oteplování na 1,5 °C, proto mohou odpovídajícím způsobem upravit své základní emise pro stanovení referenční cílové hodnoty. Pokud tedy podnik upravuje výchozí emise za účelem stanovení referenční cílové hodnoty, nebude brát v úvahu snížení emisí skleníkových plynů, které předchází roku 2020, a předloží příslušné důkazy o snížení emisí skleníkových plynů, jehož dosáhl v minulosti.

AR 30. Při zveřejňování informací podle bodu 34 písm. f) podnik vysvětlí:

(a) s odkazem na svá opatření ke zmírňování změny klimatu dekarbonizační páky a jejich odhadovaný kvantitativní příspěvek k dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů v členění podle jednotlivých rámců (1, 2 a 3);

(b) to, zda plánuje zavést nové technologie a jakou roli hrají při dosahování cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů; a

(c) to, zda a jakým způsobem zvážil různé klimatické scénáře, přinejmenším včetně klimatického scénáře v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C, aby určil relevantní vývoj v oblasti životního prostředí, společnosti, technologií, trhu a politiky a stanovil své dekarbonizační páky.

AR 31. Podnik může předložit své cíle snižování emisí skleníkových plynů spolu se svými opatřeními ke zmírňování změny klimatu (viz bod AR 19) ve formě tabulky nebo grafického modelu vývoje v čase. Na obrázku a v tabulce níže jsou uvedeny příklady kombinace cílů a dekarbonizačních pák:

tCO2eq

Činnost růst / oblast působnosti

rozšíření

2025–2030

Průmyslov

é

Energie Účinnost

Doprava

Palivo Spínače

Budovy

Energie Účinnost

–XX %

Průmyslo

vé Elektri- ficace

Použití

Energie z

Dodavatelský

řetězec

Dekarbonizace Účinnost v

fázi

použití výrobkůDekarbonizace

skladby zdrojů elektrické energie v zemích

provozu

Referenční cílová hodnota, která je v

souladu s cílem omezit globální

Cílová hodnota snížení daného podniku

Cíl nulových čistých emisí

Referenční

rok

Cílový rok

2030

Emise skleníkový ch plynů

Emise skleníkovýc h plynů

Aktuální emise skleníkovýc h plynů

Plánovaná snížení ve vlastním provozu

Očekávaná snížení

v hodnotovém řetězci

Skleníkové plyny odstraněné z vlastních

	Referenční rok (např. 2025)	Cíl do roku 2030	Cíl do roku 2035	…	Cíl do roku 2050
Emise skleníkových plynů (ktCO2eq)	100	60	40
Energetická účinnost a snížení spotřeby	–	-10	-4
Materiálová účinnost a snížení spotřeby	–	-5	–
Přechod na jiné palivo	–	-2	–
Elektrizace	–	–	-10
Využívání energie z obnovitelných zdrojů	–	-10	-3
Postupné vyřazování, nahrazování nebo modifikace výrobku	–	-8	–
Postupné ukončení, nahrazení nebo změna procesu	–	-5	-3
Ostatní	–	–

Požadavek na zveřejňování informací E1-5 – Spotřeba energie a energetický mix

Pokyny pro výpočet

AR 32. Při přípravě informací o spotřebě energie požadovaných podle bodu 35 podnik:

(a) vykáže pouze energii spotřebovanou v procesech vlastněných nebo řízených podnikem, přičemž se použije stejný okruh, jaký se používá pro vykazování emisí skleníkových plynů rámců 1 a 2;

(b) vyloučí suroviny a paliva, jež se nespalují pro energetické účely. Podnik, který spotřebovává palivo jako surovinu, může informace o této spotřebě zveřejnit odděleně od povinně zveřejňovaných údajů;

(c) zajistí, aby všechny kvantitativní informace týkající se energie byly uváděny v megawatthodinách (MWh) výhřevnosti paliva. Pokud jsou nezpracované údaje o energii k dispozici pouze v jiné energetické jednotce než Mwh, například gigajoulech (GJ) nebo britské tepelné jednotce (Btu)), v jednotkách objemu, jako jsou krychlové stopy nebo galony, nebo v jednotkách hmotnosti, jako jsou kilogramy nebo libry, převedou se na MWh pomocí vhodných převodních koeficientů (viz například příloha II páté hodnotící zprávy IPCC). Přepočítací koeficienty pro paliva musí být transparentní a musí být uplatňovány jednotným způsobem;

(d) zajistí, aby všechny kvantitativní informace týkající se energie byly vykazovány jako konečná spotřeba energie, s odkazem na množství energie, které podnik skutečně spotřebuje, například s použitím tabulky v příloze IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27 o energetické účxxxxxxx00;

(e) zabrání dvojímu započítávání spotřeby paliva při zveřejňování spotřeby energie, kterou sám vyrobil. Pokud podnik vyrábí elektřinu z neobnovitelného nebo obnovitelného zdroje paliva a následně vyrobenou elektřinu spotřebovává, započítává se spotřeba energie do spotřeby paliva pouze jednou;

(f) nekompenzuje spotřebu energie, i když je energie vyrobená v místě prodána třetí straně a je využívána třetí stranou;

(g) nezapočítává do „nakoupené nebo získané“ energie energii, která pochází ze zdrojů uvnitř organizace;

(h) započítá páru, teplo nebo chlad přijaté jako „odpadní energie“ z průmyslových procesů třetí strany do položky „nakoupená nebo získaná“ energie;

(i) započítá obnovitelný vodík56 jako obnovitelné palivo. Vodík, který není zcela získán z obnovitelných zdrojů, se zahrne do položky „spotřeba paliv z ostatních neobnovitelných zdrojů“; a

(j) zaujme konzervativní přístup při rozdělování elektřiny, páry, tepla nebo chladu mezi obnovitelné a neobnovitelné zdroje podle přístupu použitého k výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 2 na základě trhu. Podnik považuje spotřebu této energie za energii pocházející z obnovitelných zdrojů pouze tehdy, je-li původ nakoupené energie jasně vymezen ve smluvních ujednáních s jeho dodavateli (dohoda o nákupu energie z obnovitelných zdrojů, standardizovaná sazba za zelenou elektřinu, tržní nástroje, jako je záruka původu z obnovitelných zdrojů v Evropě57, nebo podobné nástroje, jako jsou certifikáty obnovitelné energie v USA a Kanadě atd.).

AR 33. Informace požadované podle bodu 37 písm. a) se použijí, pokud podnik působí alespoň v jednom odvětví s vysokým dopadem na klima. Informace požadované podle bodu 38 písm. a) až e) zahrnují také energii z fosilních zdrojů spotřebovanou v provozech, které nepatří do odvětví s vysokým dopadem na klima.

AR 34. Informace o spotřebě energie a energetickém mixu lze uvést v podobě tabulky pro odvětví s vysokým dopadem na klima a pro všechna ostatní odvětví tak, že se vynechají řádky 1 až

55 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

56 V souladu s požadavky aktů v přenesené pravomoci na vodík z obnovitelných zdrojů: nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, a nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.

57 Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Celková spotřeba energie (MWh) (vypočtená jako součet řádků 6 a 11)

Rok N

Srovnávací hodnota

5.

Spotřeba energie a energetický mix

1) Palivová spotřeba uhlí a uhelných produktů (MWh)

2) Palivová spotřeba ropy a ropných produktů (MWh)

3) Palivová spotřeba zemního plynu (MWh)

4) Palivová spotřeba ostatních fosilních zdrojů (MWh)

5) Spotřeba nakoupené nebo získané elektřiny, tepla, páry a chladu z fosilních zdrojů (MWh)

6) Celková spotřeba energie z fosilních zdrojů (MWh) (vypočtená jako součet řádků 1 až 5)

Podíl fosilních zdrojů na celkové spotřebě energie (%)

7) Spotřeba z jaderných zdrojů (MWh)

Podíl celkové spotřeby energie z jaderných zdrojů

na celkové spotřebě energie (%)

8) Spotřeba paliv z obnovitelných zdrojů, včetně biomasy (zahrnující také průmyslový a komunální odpad biologického původu, bioplyn, obnovitelný vodík atd.) (MWh)

9) Spotřeba nakoupené nebo získané elektřiny, tepla, páry a chladu z obnovitelných zdrojů (MWh)

10) Spotřeba energie z nepalivových obnovitelných zdrojů, kterou podnik vyrobil sám (MWh)

11) Celková spotřeba energie z obnovitelných zdrojů (MWh) (vypočtená jako součet řádků 8 až 10)

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie (%)

AR 35. Celkovou spotřebu energie s rozlišením na spotřebu energie z fosilních, jaderných a obnovitelných zdrojů lze v prohlášení o udržitelnosti znázornit graficky a uvést vývoj v čase (např. pomocí kruhového nebo sloupcového grafu).

Energetická náročnost na základě čistých výnosů

Pokyny pro výpočet

AR 36. Při přípravě informací o energetické náročnosti požadovaných podle bodu 40 podnik:

(a) vypočítá poměr energetické náročnosti podle následujícího vzorce:

celková spotřeba energie při činnostech v odvětvích s vysokým dopadem na klima(𝑀𝑊ℎ)

;

čistý výnos z činností v odvětvích s vysokým dopadem na klima (peněžní jednotka)

(b) vyjádří celkovou spotřebu energie v MWh a čistý výnos v peněžních jednotkách (např. v eurech);

(c) v čitateli a jmenovateli uvede pouze podíl celkové konečné spotřeby energie (v čitateli) a čistých výnosů (ve jmenovateli), které lze přičíst činnostem v odvětvích s vysokým dopadem na klima. V důsledku toho by měl být rozsah čitatele i jmenovatele konzistentní;

(d) vypočítá celkovou spotřebu energie v souladu s požadavkem v bodě 37;

(e) vypočítá čisté výnosy v souladu s požadavky účetních standardů platných pro účetní závěrku, tj. IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky nebo požadavky místních obecně uznávaných účetních zásad.

AR 37. Kvantitativní informace lze uvést v následující tabulce.

Energetická náročnost na čistý výnos		Srovnávací hodnota		N		% N / N-1
Celková spotřeba energie v rámci činností v odvětvích s vysokým dopadem na klima na čistý výnos z činností v odvětvích s vysokým dopadem na klima (MWh/peněžní jednotka)

Propojení energetické náročnosti na základě čistých výnosů s informacemi z finančního výkaznictví

AR 38. Sesouhlasení čistých výnosů z činností v odvětvích s vysokým dopadem na klima s příslušnou položkou nebo zveřejněnými informacemi v účetní závěrce (podle bodu 43) může být uvedeno buď:

(a) křížovým odkazem na příslušnou položku nebo zveřejněné informace v účetní závěrce; nebo

(b) pokud nelze čistý výnos přímo vztáhnout k položce nebo zveřejněným informacím v účetní závěrce, uvede se kvantitativní sesouhlasení v podobě níže uvedené tabulky.

Čisté výnosy z činností v odvětvích

s vysokým dopadem na klima použité pro výpočet energetické náročnosti

Čisté výnosy (ostatní)

Čisté výnosy celkem (účetní závěrka)

Požadavky na zveřejňování informací E1-6 – Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů

Pokyny pro výpočet

AR 39. Při přípravě informací pro vykazování emisí skleníkových plynů podle bodu 44 podnik:

(a) zohlední zásady, požadavky a pokyny stanovené v dokumentu „GHG Protocol Corporate Standard“ (verze z roku 2004). Podnik může zvážit doporučení Komise (EU) 2021/227958 nebo požadavky stanovené normou EN ISO 14064-1:2018. Pokud podnik již používá metodiku účtování skleníkových plynů podle normy ISO 14064-1: 2018, musí přesto splňovat požadavky tohoto standardu (např. pokud jde o meze pro

58 Doporučení Komise (EU) 2021/2279 ze dne 15. prosince 2021 o používání metod stanovení environmentální stopy pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 471, 30.12.2021, s. 1).

vykazování a zveřejňování emisí skleníkových plynů rámce 2 na základě trhu);

(b) zveřejní metodiky, významné předpoklady a emisní faktory použité pro výpočet nebo měření emisí skleníkových plynů s uvedením důvodů, proč byly zvoleny, a uvede odkaz na všechny použité nástroje pro výpočet;

(c) zahrne emise CO2, CH4, N2O, HFC, PFC, SF6 a NF3. Další skleníkové plyny mohou být zohledněny, jsou-li významné; a

(d) použije nejnovější hodnoty potenciálu globálního oteplování zveřejněné Mezivládním panelem pro změnu klimatu na základě časového horizontu 100 let pro výpočet emisí jiných plynů než CO2 vyjádřených v ekvivalentu CO2.

AR 40. Při přípravě informací pro podávání zpráv o emisích skleníkových plynů z přidružených podniků, společných podniků, nekonsolidovaných dceřiných podniků (investičních jednotek) a smluvních ujednání podle bodů 50 podnik konsoliduje 100 % emisí skleníkových plynů jednotek, nad kterými vykonává provozní řízení. V praxi se tak děje v případě, že podniky mají licenci – nebo povolení – k provozování aktiv z těchto přidružených podniků, společných podniků, nekonsolidovaných dceřiných podniků (investičních subjektů) a smluvních ujednání. Pokud má podnik smluvně definované částečné provozní řízení, konsoliduje 100 % emisí skleníkových plynů vypouštěných v době provozního řízení.

AR 41. V souladu s kapitolou 3.7 ESRS 1 podnik podle potřeby rozdělí informace o svých emisích skleníkových plynů. Podnik může své emise skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3 rozdělit například podle zemí, provozních segmentů, hospodářských činností, dceřiných podniků, kategorií skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O, HFC, PFC, SF6, NF3 a další skleníkové plyny, které podnik zvažuje) nebo typu zdroje (stacionární spalování, mobilní spalování, emise z procesů a fugitivní emise).

AR 42. Podnik může mít jiné vykazované období než některé nebo všechny subjekty v jeho hodnotovém řetězci. Za těchto okolností může podnik měřit své emise skleníkových plynů v souladu s bodem 44 s použitím informací za vykazovaná období, která se liší od jeho vlastního vykazovaného období, pokud jsou tyto informace získány od subjektů v jeho hodnotovém řetězci s vykazovanými obdobími, která se liší od vykazovaného období podniku, za podmínky, že:

a) podnik při měření a zveřejňování emisí skleníkových plynů používá nejnovější dostupné údaje od subjektů ve svém hodnotovém řetězci;

b) délka vykazovaných období je stejná a

c) podnik zveřejňuje dopady významných událostí a změn okolností (relevantních pro emise skleníkových plynů), které nastaly mezi daty vykazování subjektů v jeho hodnotovém řetězci a datem účetní závěrky podniku pro všeobecné účely.

AR 43. Při přípravě informací o hrubých emisích skleníkových plynů rámce 1 požadovaných podle bodu 48 písm. a) podnik:

(a) vypočítá nebo změří emise skleníkových plynů ze stacionárního spalování, mobilního spalování, emise z procesů a fugitivní emise a použije vhodné údaje o činnosti, které zahrnují palivovou spotřebu neobnovitelných paliv;

(b) použije vhodné a konzistentní emisní faktory;

(c) zveřejní biogenní emise CO2 ze spalování nebo biologického rozkladu biomasy odděleně od emisí skleníkových plynů rámce 1, zahrne však emise jiných typů skleníkových plynů (zejména CH4 a N2O),

(d) vyloučí z výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 1 veškeré nakoupené, prodané nebo převedené uhlíkové kredity nebo povolenky na emise skleníkových plynů; a

(e) v případě činností vykazovaných v rámci systému EU ETS vykáže emise rámce 1 podle metodiky systému EU ETS. Metodiku systému EU ETS lze použít i v případě činností v zeměpisných oblastech a odvětvích, na něž se systém EU ETS nevztahuje;

AR 44. Při přípravě informací o procentním podílu emisí skleníkových plynů rámce 1 pocházejících z regulovaných systémů obchodování s emisemi podle bodu 48 písm. b) podnik:

(a) zohlední emise skleníkových plynů ze zařízení, která provozuje a která podléhají regulovaným systémům obchodování s emisemi (ETS), včetně EU ETS, národních ETS a případně i ETS mimo EU;

(b) zahrne pouze emise CO2, CH4, N2O, HFCs, PFCs, SF6, and NF3;

(c) zajistí stejné účetní období u hrubých emisí skleníkových plynů rámce 1 a emisí skleníkových plynů regulovaných v rámci ETS a

(d) vypočítá podíl podle následujícího vzorce:

mise skleníkových plynů v (t ekv. CO2) ze zařízení v rámci EU ETS + zařízení v rámci národního ETS + zařízení mimo EU ETS Emise skleníkových plynů rámce 1 (v tunách ekvivalentu CO2)

AR 45. Při přípravě informací o hrubých emisích skleníkových plynů rámce 2 podle bodu 49 podnik:

(a) zohlední zásady a požadavky dokumentu „GHG Protocol Scope 2 Guidance“ (verze z roku 2015, zejména kritéria kvality rámce 2 v kapitole 7.1 týkající se smluvních nástrojů); může také zvážit doporučení Komise (EU) 2021/2279 nebo příslušné požadavky na kvantifikaci nepřímých emisí skleníkových plynů z dovážené energie uvedené v normě EN ISO 14064-1:2018;

(b) započítá nakoupenou nebo získanou elektřinu, páru, teplo a chlad, které podnik spotřebuje;

(c) zabrání dvojímu započítávání emisí skleníkových plynů vykázaných v rámci 1 nebo 3;

(d) použije metody pro výpočet emisí skleníkových plynů rámce 2 založené na lokalitě a trhu a poskytne informace o podílu a typech smluvních nástrojů; Metoda založená na lokalitě kvantifikuje emise skleníkových plynů rámce 2 na základě průměrných emisních faktorů výroby energie pro definované lokality, včetně místních hranic, hranic na nižší než vnitrostátní úrovni nebo vnitrostátních hranic (GHG Protocol,

„Scope 2 Guidance“, Glossary, 2015). Metoda založená na trhu kvantifikuje emise skleníkových plynů rámce 2 na základě emisí skleníkových plynů emitovaných výrobci, od nichž subjekt podávající zprávu smluvně nakupuje elektřinu spojenou s nástroji, nebo samostatně bez nástrojů (GHG Protocol, „Scope 2 Guidance“, Glossary, 2015); v tomto případě může podnik zveřejnit podíl emisí skleníkových plynů rámce 2 na základě trhu souvisejících s nakoupenou elektřinou spojenou s nástroji, jako jsou záruky původu nebo certifikáty obnovitelné energie; Podnik poskytne informace o podílu a typech smluvních nástrojů používaných pro prodej a nákup energie spojené s atributy ohledně výroby energie nebo pro nároky týkající energie samostatně bez atributů.

(e) zveřejní biogenní emise uhlíku CO2 ze spalování nebo biologického rozkladu biomasy odděleně od emisí skleníkových plynů rámce 2, zahrne však emise jiných typů skleníkových plynů (zejména CH4 a N2O). V případě, že použité emisní faktory neoddělují procento biomasy nebo biogenního CO2, podnik tuto skutečnost zveřejní. Pokud emise skleníkových plynů jiných než CO2 (zejména CH4 a N2O) nejsou k dispozici nebo jsou vyloučeny z průměrných emisních faktorů sítě založených na lokalitě nebo s ohledem na informace o metodě založené na trhu, podnik tuto skutečnost zveřejní;

(f) vyloučí z výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 2 veškeré nakoupené, prodané nebo převedené uhlíkové kredity nebo povolenky na emise skleníkových plynů.

AR 46. Při přípravě informací o hrubých emisích skleníkových plynů rámce 3 podle bodu 51 podnik:

(a) zohlední zásady a ustanovení dokumentu „GHG Protocol Corporate Value Chain (Scope 3) Accounting and Reporting Standard“ (verze z roku 2011) a může zvážit doporučení Komise (EU) 2021/2279 nebo příslušné požadavky na kvantifikaci nepřímých emisí skleníkových plynů uvedené v normě EN ISO 14064-1:2018;

(b) pokud se jedná o finanční instituci, uváží dokument „GHG Accounting and Reporting Standard for the Financial Industry“, který vypracovalo partnerství Partnership for Carbon Accounting Financials (PCAF), konkrétně část A „Financed Emissions“ (verze z prosince 2022);

(c) prověří své celkové emise skleníkových plynů rámce 3 na základě patnácti kategorií rámce 3 stanovených v dokumentech „GHG Protocol Corporate Standard“ a „GHG Protocol Corporate Value Chain (Scope 3) Accounting and Reporting Standard“ (verze z roku 2011) s použitím příslušných odhadů. Případně může své nepřímé emise skleníkových plynů prověřit na základě kategorií uvedených v bodě 5.2.4 normy EN ISO 14064-1:2018 (vyloučení nepřímých emisí skleníkových plynů z dovozu energie);

(d) identifikuje a zveřejní významné kategorie rámce 3 na základě velikosti jejich odhadovaných emisí skleníkových plynů a dalších kritérií stanovených v dokumentu

„GHG Protocol Corporate Value Chain (Scope 3) Accounting and Reporting Standard“ (verze z roku 2011, s. 61 a 65–68) nebo v normě EN ISO 14064-1:2018 xxxxxxx X.3.2, jako jsou finanční výdaje, vliv, související rizika přechodu a příležitosti nebo názory zúčastněných stran;

(e) vypočítá nebo odhadne emise skleníkových plynů ve významných kategoriích rámce 3 pomocí vhodných emisních faktorů;

(f) každoročně aktualizuje emise skleníkových plynů rámce 3 v každé významné kategorii na základě aktuálních údajů o činnosti; aktualizuje úplnou inventuru skleníkových plynů rámce 3 nejméně každé tři roky nebo při výskytu významné události nebo významné změny okolností (významná událost nebo významná změna okolností se může týkat například změn v činnostech nebo struktuře podniku, změn v činnostech nebo struktuře předcházejících a/nebo navazujících částí jeho hodnotového řetězce (hodnotových řetězců), změny metodiky výpočtu nebo zjištění chyb);

(g) zveřejní rozsah, v jakém jsou emise skleníkových plynů podniku rámce 3 měřeny pomocí vstupů z konkrétních činností v rámci předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce subjektu, a zveřejní procento emisí vypočtených pomocí primárních údajů získaných od dodavatelů nebo jiných partnerů v hodnotovém řetězci.

(h) pro každou významnou kategorii skleníkových plynů rámce 3 zveřejní zvažované meze pro vykazování, metody výpočtu pro odhad emisí skleníkových plynů, jakož i to, zda a jaké nástroje pro výpočet byly použity. Kategorie rámce 3 by měly být v souladu s protokolem o skleníkových plynech a měly by zahrnovat:

i. nepřímé emise skleníkových plynů rámce 3 pocházející z konsolidované účetní skupiny (mateřský podnik a jeho dceřiné podniky);

ii. nepřímé emise skleníkových plynů rámce 3 pocházející z přidružených podniků, společných podniků a nekonsolidovaných dceřiných podniků, u nichž má podnik možnost kontrolovat provozní činnosti a vztahy (tj. provozní kontrola);

iii. emise skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3 pocházející z přidružených podniků, společných podniků, nekonsolidovaných dceřiných podniků (investičních jednotek) a společných dohod, nad nimiž podnik nevykonává provozní řízení, pokud jsou tyto subjekty součástí předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce podniku;

(i) zveřejni seznam kategorií emisí skleníkových plynů rámce 3 zahrnutých do inventury a vyloučených z inventury s odůvodněním vyloučených kategorií rámce 3;

(j) zveřejní biogenní emise CO2 ze spalování nebo biologického rozkladu biomasy, které vznikají v předcházejících a navazujících částech jeho hodnotového řetězce, odděleně od hrubých emisí skleníkových plynů rámce 3 a zahrne do výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 3 emise jiných typů skleníkových plynů (např. CH4 a N2O) a emise CO2, které vznikají během životního cyklu biomasy jinak než spalováním nebo biologickým rozkladem (např. emise skleníkových plynů pocházející ze zpracování nebo přepravy biomasy);

(k) vyloučí z výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 3 veškeré nakoupené, prodané nebo převedené uhlíkové kredity nebo povolenky na emise skleníkových plynů.

AR 47. Při přípravě informací o celkových emisích skleníkových plynů podle bodu 52 podnik:

(a) při výpočtu celkových emisí skleníkových plynů použije následující vzorce:

celkové emise skleníkových plynů založené na lokalitě (t ekv. CO2)

= hrubé emise rámce 1 + hrubé emise rámce 2 založené na lokalitě + hrubé emise rámce 3

celkové emise skleníkových plynů založené na trhu (t ekv. CO2)

= hrubé emise rámce 1 + hrubé emise rámce 2založené na trhu + hrubé emise rámce 3

(b) zveřejní celkové emise skleníkových plynů s rozlišením emisí odvozených z metod založených na lokalitě a metod založených na trhu, které se používají při měření základních emisí skleníkových plynů rámce 2.

AR 48. Podnik zveřejní své celkové emise skleníkových plynů rozdělené podle rámců 1 a 2 a významné emise rámce 3 podle níže uvedené tabulky.

	Retrospektiva				Milníky a cílové roky
	Výchozí rok	Srovnávací hodnota	N	% N / N-1	2025	2030	(2050)	Roční % cíl / referenční rok
Emise skleníkových plynů rámce 1
Hrubé emise skleníkových plynů (tCO2eq)
Procento emisí skleníkových plynů rámce 1 z regulovaných systémů obchodování s emisemi (%)
Emise skleníkových plynů rámce 2
Hrubé emise skleníkových plynů tCO2eq
Hrubé emise skleníkových plynů 2 Emise skleníkových plynů (tCO2eq)
Významné emise skleníkových plynů rámce 3
Hrubé nepřímé emise skleníkových plynů 3) Emise skleníkových plynů (tCO2eq)
1 Nakoupené zboží a služby
[Volitelná podkategorie: Služby cloud computingu a datových center
2 Kapitálové statky
3 Činnosti související s palivy a energiemi (nezahrnuté do oblasti působnosti 1 nebo 2)
4 Doprava a distribuce v předcházejícím hodnotovém řetězci

5 Odpady vzniklé

v rámci provozní činností

6 Služební cesty

7 Dojíždění zaměstnanců

8 Pronajatý majetek v předcházejícím hodnotovém řetězci

9 Doprava v navazujícím hodnotovém řetězci

10 Zpracování prodaných produktů

11 Použití prodaných produktů

12 Zacházení s prodanými

produkty na konci jejich životního cyklu

13 Pronajatá aktiva v navazujícím hodnotovém řetězci

14 Franšízy

15 Investice

Celkové emise skleníkových plynů

Celkové emise skleníkových plynů

(podle místa) (tCO2eq)

Celkové emise skleníkových plynů

(podle trhu) (tCO2eq)

AR 49. Aby podnik upozornil na potenciální rizika přechodu, může zveřejnit své celkové emise skleníkových plynů rozdělené podle hlavních zemí a případně podle provozních segmentů (s použitím stejných segmentů pro účetní závěrku, jaké vyžadují účetní standardy, tj. IFRS 8 Provozní segmenty nebo místní obecně uznávané účetní zásady). Emise skleníkových plynů rámce 3 mohou být z těchto rozpisů podle zemí vyloučeny, pokud nejsou příslušné údaje snadno dostupné.

AR 50. Emise skleníkových plynů rámce 3 mohou být také prezentovány podle kategorií nepřímých emisí uvedených v normě EN ISO 14064-1:2018.

AR 51. Pokud je to pro emise rámce 3 v podniku významné, zveřejní emise skleníkových plynů pocházející z nakoupených služeb cloud computingu a datových center jako podmnožinu zastřešující kategorie rámce 3 „nakoupené zboží a služby“.

AR 52. Celkové emise skleníkových plynů rozdělené podle rámce 1, 2 a 3 mohou být v prohlášení o udržitelnosti znázorněny jako graf (např. sloupcový nebo kruhový), který ukazuje rozdělení emisí skleníkových plynů v rámci hodnotového řetězce (předcházející části, vlastní provozní činnosti, doprava, navazující části).

Intenzita skleníkových plynů na základě čistých výnosů

Pokyny pro výpočet

AR 53. Při zveřejňování informací o intenzitě emisí skleníkových plynů na základě čistých výnosů podle bodu 53 podnik:

(a) vypočítá poměr intenzity emisí skleníkových plynů podle následujícího vzorce:

celkové emise skleníkových plynů (𝑡 ekv. CO2);

čistý výnos (peněžní jednotka)

(b) vyjádří celkové emise skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2 a čistý výnos v peněžních jednotkách (např. v eurech) a prezentujte výsledky pro metodu založenou na trhu a metodu založenou na lokalitě;

(c) v čitateli uvede celkové emise skleníkových plynů a ve jmenovateli celkové čisté výnosy;

(d) vypočítá celkové emise skleníkových plynů podle bodu 44 písm. d) a bodu 52 a

(e) vypočítá čisté výnosy v souladu s požadavky účetních standardů používaných pro účetní závěrku, tj. IFRS 15 nebo místních obecně uznávaných účetních zásad.

AR 54. Kvantitativní informace lze uvést v podobě níže uvedené tabulky.

Intenzita skleníkových plynů na čistý výnos	Srovnávací hodnota	N	% N / N-1
Celkové emise skleníkových plynů (na základě lokality) na čistý výnos (t ekv. CO2 / peněžní jednotka)
Celkové emise skleníkových plynů (na základě trhu) na čistý výnos (t ekv. CO2 / peněžní jednotka)

Propojení intenzity emisí skleníkových plynů na základě výnosů s informacemi z finančního výkaznictví

AR 55. Sesouhlasení čistých výnosů použitých pro výpočet intenzity emisí skleníkových plynů s příslušnou položkou nebo poznámkami v účetní závěrce (jak je požadováno v bodě 55) lze provést buď:

(a) pomocí křížového odkazu na příslušnou položku nebo zveřejněné informace v účetní závěrce; nebo

(b) pokud nelze čistý výnos přímo vztáhnout k položce nebo zveřejněným informacím v účetní závěrce, uvede se kvantitativní sesouhlasení v podobě níže uvedené tabulky.

Čisté výnosy použité pro výpočet intenzity emisí skleníkových plynů

Čisté výnosy (ostatní)

Čisté výnosy celkem (v účetní závěrce)

Požadavek na zveřejňování informací E1-7 – Pohlcování skleníkových plynů a projekty ke snížení emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů

Pohlcování a ukládání skleníkových plynů v rámci vlastních provozních činností a v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce

AR 56. Kromě inventur emisí skleníkových plynů poskytnou podniky transparentní informace o tom, jak a v jakém rozsahu posilují přírodní propady nebo používají technická řešení k odstraňování skleníkových plynů z atmosféry v rámci svých vlastních provozních činností a v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce. Přestože neexistují obecně uznávané koncepce a metodiky pro účtování pohlcování skleníkových plynů, cílem tohoto standardu je zvýšit transparentnost úsilí podniku o odstraňování skleníkových plynů z