STATUTÁRNÍ MĚSTO PROSTĚJOV
STATUTÁRNÍ MĚSTO PROSTĚJOV
Magistrát města Prostějova
KOLEKTIVNÍ SMLOUVA
na období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015
Statutární město Prostějov se sídlem nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov, IČ 00 28 86 59
zastoupené panem Xxxxxxxxxx X i š ť á k e m, primátorem města a Ing. Lubomírem B a l á š e m,
tajemníkem Magistrátu města Prostějova (dále jen ”zaměstnavatel”)
a
Odborový svaz státních orgánů a organizací, Základní organizace zaměstnanců města Prostějova, se sídlem nám. X.X.Xxxxxxxx 130/14, Prostějov (dále jen "základní organizace")
zastoupená Ing. Věrou N e t u š i l o v o u, předsedkyní výboru základní organizace (dále též jen ”výbor ZO”)
Smluvní strany, které souhlasně podepsaly tuto kolektivní smlouvu, se zavazují, že budou respektovat zásadu rovných příležitostí a rovného zacházení ve věci zaměstnání a profese. Budou dbát o to, aby nenastala diskriminační situace v přístupu k zaměstnání, odbornému vzdělávání, postupu v zaměstnání, zachování zaměstnání nebo dalších souvisejících podmínek. Jakékoliv rozlišování, vyloučení nebo preferování z důvodu rasy, národnosti, pohlaví, náboženského vyznání, politických názorů nebo sociálního původu, jehož důsledkem je popření nebo nedodržení rovných příležitostí nebo zacházení v zaměstnání nebo profesi, je zakázáno. Rozlišování, vyloučení nebo preferování opírající se o kvalifikaci požadovanou pro určité zaměstnání, se nepovažují za diskriminační. Tato smlouva se vztahuje na zaměstnavatele ve všech místech sídla současného i budoucího a jeho úřadovnách. Ustanovení této smlouvy jsou závazná pro zaměstnavatele a všechny zaměstnance. Příslušné odborové orgány uzavírají kolektivní smlouvu i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.
Smluvní strany uzavírají Kolektivní smlouvu s tímto obsahem:
I. Obecná ustanovení
II. Hmotná zainteresovanost
III. Pracovněprávní vztahy
IV. Péče o zaměstnance, bezpečnost a ochrana zdraví při práci
V. Vztahy mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem
VI. Společná a závěrečná ustanovení
VII. Příloha
Rozpočet sociálního fondu na příslušný kalendářní rok
Část I. Článek 1
Obecná ustanovení
1. Kolektivní smlouva upravuje práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání zaměstnanců města Prostějova, jejich nároky vyplývající z pracovního poměru a dále vztahy mezi zaměstnavatelem a základní organizací.
2. Kolektivní smlouvou se smluvní strany zavazují k plnění úkolů, jak jsou uvedeny v následujících částech, vycházejíce přitom z ustanovení platných právních předpisů o postavení a vzájemných vztazích obou smluvních stran.
3. Kolektivní smlouva vytváří podmínky pro další upřesnění a dodržování vzájemných práv a povinností obou smluvních stran.
4. Kolektivní smlouva sjednává druhy a rozsah výhod, poskytovaných zaměstnavatelem z prostředků Sociálního fondu. Zaměstnanecké výhody z prostředků Sociálního fondu lze poskytovat zaměstnancům města Prostějova v pracovním poměru k městu Prostějovu, není-li dále sjednáno jinak. Zaměstnankyním na mateřské dovolené, zaměstnankyním a zaměstnancům na rodičovské dovolené do 3 let věků dítěte, a zaměstnankyním a zaměstnancům, kterým bylo poskytnuto pracovní volno z důvodu péče o dítě do 4 let věku dítěte, lze poskytnout výhody ze Sociálního fondu, jen pokud to výslovně sjednává kolektivní smlouva. Rozpočet Sociálního fondu na příslušný kalendářní rok tvoří přílohu č. 1 kolektivní smlouvy.
5. Výhody z prostředků Sociálního fondu lze dále poskytovat
a) zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztah k městu Prostějovu je založen dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr,
b) rodinným příslušníkům zaměstnanců, kterými se pro účely kolektivní smlouvy rozumějí děti, manžel nebo partner zaměstnance, a ti, kteří žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečují o společnou domácnost zaměstnance nebo jsou odkázáni výživou na zaměstnance,
c) dlouhodobě uvolněným členům Zastupitelstva města Prostějova, kteří vykonávají funkci primátora a náměstka primátora, a členům Zastupitelstva města Prostějova, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva města nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci primátora a náměstka primátora ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové Zastupitelstva města Prostějova (dále jen dlouhodobě uvolnění členové Zastupitelstva města Prostějova),
d) důchodcům – bývalým zaměstnancům, jejichž pracovní poměr k městu Prostějovu trval ke dni
prvního odchodu do starobního důchodu nebo do plného invalidního důchodu.
Výhody z prostředků Sociálního fondu lze poskytnout osobám uvedeným pod písmeny a) až d)
jen pokud to výslovně sjednává kolektivní smlouva.
6. Při uzavírání kolektivní smlouvy a případných kolektivních sporech o její změny obě strany vycházejí ze zákona o kolektivním vyjednávání a z příslušných ustanovení zákoníku práce.
7. Xxxxxxx v kolektivní smlouvě, které by zaručovaly zaměstnancům nároky v menším rozsahu, než je zaručují pracovněprávní, platové nebo jiné právní předpisy, jsou neplatné.
Část II.
Hmotná zainteresovanost
Článek 2
Platy, odměny a další peněžní plnění
1. Platové poměry zaměstnanců se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
2. Zaměstnavatel může přiznat zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, nebo je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem, osobní příplatek. O výši osobního příplatku zaměstnanců zařazených do Městské policie Prostějov rozhoduje primátor na návrh ředitele městské policie. O výši osobního příplatku zaměstnanců zařazených do Magistrátu města Prostějova rozhoduje tajemník magistrátu na návrh příslušného vedoucího odboru.
3. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu při pracovních a životních výročích k ocenění jeho pracovních zásluh a za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu.
4. Celkový objem prostředků na platy a odměny na rok 2014 dle rozpočtu města Prostějova byl schválen Zastupitelstvem města Prostějova dne 17. 12. 2013 ve výši 115.594.700 Kč. Celkový objem prostředků na platy a odměny na rok 2015 bude projednán samostatně před schválením rozpočtu města Prostějova na rok 2015.
5. Plat je splatný po vykonání práce, a to 12. den následujícího kalendářního měsíce, připadne-li tento den na sobotu, neděli nebo svátek, je plat splatný předchozí pracovní den. Plat je tedy splatný v těchto výplatních termínech: leden – 10. 1. 2014, únor – 12. 2. 2014, březen – 12. 3. 2014, duben – 11. 4. 2014, květen – 12. 5. 2014, červen – 12. 6. 2014, červenec – 11. 7. 2014, srpen – 12. 8. 2014, září – 12. 9. 2014, říjen – 10. 10. 2014, listopad – 12. 11. 2014, prosinec – 12. 12. 2014, leden – 12. 1. 2015, únor – 12. 2. 2015, březen – 12. 3. 2015, duben – 10. 4. 2015, květen – 12. 5. 2015, červen – 12. 6. 2015, červenec – 10. 7. 2015, srpen – 12. 8. 2015, září – 11. 9. 2015, říjen – 12. 10. 2015, listopad – 12. 11. 2015, prosinec – 11. 12. 2015.
6. Zaměstnavatel vyplácí po dohodě se zaměstnanci plat tak, že jej zasílá na jeden účet zaměstnance u peněžního ústavu, který si zaměstnanec písemně určí.
7. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům, kteří vykonávají správní činnosti, administrativní činnosti a dále činnosti řidiče pro členy vedení magistrátu, tedy zaměstnancům, kteří jsou povinni být na pracovišti řádně a přiměřeně upraveni v souladu se zvyklostmi zavedenými u zaměstnavatele, měsíční příspěvek na úpravu zevnějšku, jehož výše je odstupňována dle funkčního zařazení zaměstnance nebo druhu práce. Pokud zaměstnanec v příslušném kalendářním pololetí odpracoval u zaměstnavatele alespoň 60 dnů, a jeho pracovní poměr k zaměstnavateli v příslušném kalendářním pololetí trval alespoň 3 kalendářní měsíce, náleží mu příspěvek v plné výši, pokud není dále sjednáno jinak. Vedoucí odboru je oprávněn navrhnout tajemníkovi magistrátu příspěvek zaměstnanci snížit nebo zcela odebrat, pokud zaměstnanec porušil povinnost být na pracovišti řádně a přiměřeně upraven v souladu se zvyklostmi zavedenými u zaměstnavatele, stanovenou pracovním řádem zaměstnavatele (článek 16 pracovního řádu). Obdobně je oprávněn tajemník magistrátu snížit nebo zcela odebrat příspěvek vedoucímu odboru nebo právníkovi města, a primátor města snížit nebo zcela odebrat příspěvek internímu auditorovi. Pokud zaměstnanec odpracoval v příslušném kalendářním pololetí méně než 60 dnů, nebo jeho pracovní poměr k zaměstnavateli v příslušném kalendářním pololetí netrval celé 3 kalendářní měsíce, příspěvek mu nenáleží. Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval nejméně 4 hodiny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. Pro účely přiznání příspěvku se jako výkon práce neposuzuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci na straně zaměstnance.
8. Příspěvek na ošacení (ošatné) náleží pouze těm zaměstnancům, kteří splnili podmínky pro poskytnutí ošatného, stanovené v odstavci 7. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům ošatné v částkách, které jsou měsíčně stanoveny takto:
Zaměstnanci 300 Kč
Vedoucí oddělení 400 Kč
Vedoucí odborů, interní auditor, právník města 500 Kč
Zaměstnanci oddělení sekretariátů 500 Kč
Zaměstnanci pověření vedením matriky 700 Kč
Tajemník magistrátu 900 Kč
Primátor a náměstci primátora 1.000 Kč
Při splnění podmínek pro přiznání příspěvku zaměstnanci je příspěvek poskytován pololetně zpětně podle délky trvání pracovního poměru v příslušném kalendářním pololetí společně s vyúčtováním platu za červen a listopad. Pokud zaměstnanec splní podmínky pro poskytnutí příspěvku až v prosinci příslušného kalendářního roku, je mu příspěvek vyplacen společně s vyúčtováním platu za prosinec.
9. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci odměnu
a) v souladu s § 134 zákoníku práce za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,
b) v souladu s § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.
10. Za mimořádný je možno považovat úkol, splněný nad rámec plnění běžných povinností zaměstnance, uvedených v jeho pracovní náplni. Za mimořádný úkol se rovněž považuje zastupování jiného zaměstnance po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, lázeňské péče, ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, karantény nebo ošetřování nemocného člena rodiny, pokud toto zastupování jiného zaměstnance trvalo alespoň 5 pracovních dnů po sobě jdoucích, a to i v případě, že zastupování dočasně nepřítomného zaměstnance je stanoveno v pracovní náplni zaměstnance.
11. Za zvlášť významný je možno považovat zejména úkol:
a) který spočívá ve zvlášť náročném zpracování podkladů pro rozhodování orgánů města nebo pro rozhodování ve správním řízení, kdy jsou kladeny vysoké nároky na odbornost zpracovatele,
b) na jehož splnění závisí řádné vyúčtování dotací ze státního rozpočtu,
c) jehož splnění je součástí dlouhodobých strategických cílů města,
d) jehož splnění je součástí plnění závazků sjednaných na úrovni regionu nebo na mezinárodní úrovni,
e) předem označený jako zvlášť významný.
12. Zaměstnavatel se zavazuje poskytovat zaměstnancům odměnu za pracovní pohotovost ve výši 10% průměrného hodinového výdělku za hodinu pracovní pohotovosti v pracovní dny a ve výši 15% průměrného hodinového výdělku za hodinu pracovní pohotovosti v sobotu, neděli a ve svátek.
13. Podrobnosti systému odměňování zaměstnanců, zařazených do magistrátu, zejména přiznávání a poskytování platu a podmínky pro přiznávání a poskytování odměn, stanoví zaměstnavatel vnitřním platovým předpisem.
Článek 3
Odměny a dary při pracovních a životních výročích
1. Odměny a dary při pracovních a životních výročích budou poskytovány zaměstnancům, jejichž pracovní poměr k zaměstnavateli trvá nepřetržitě nejméně 1 rok.
2. Odměny a dary při pracovních a životních výročích budou poskytovány ze sociálního fondu a ze mzdových prostředků zaměstnavatele.
3. Ze sociálního fondu budou poskytovány peněžní dary a nepeněžní dary až do výše 2.000 Kč:
- při dosažení 55 let a každých dalších 5 let věku.
- při pracovních výročích 20 let a každých dalších 5 let doby celkového zaměstnání.
Kritéria pro přiznání peněžního nebo nepeněžního daru při životních a pracovních výročích se posuzují individuálně podle délky zaměstnání u zaměstnavatele, a to:
a) do 5 let - do 1.000 Kč,
b) do 10 let - do 1.500 Kč,
c) nad 10 let - do 2.000 Kč.
Při stanovení výše peněžního daru nebo nepeněžního daru se přihlíží k celkové době zaměstnání zaměstnance u zaměstnavatele a dosahovaným pracovním výsledkům. U zaměstnanců, jejichž práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přešly z České republiky na zaměstnavatele, se započítává i doba, po kterou byli zařazeni k výkonu práce v Okresním úřadu Prostějov. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
Výši peněžního daru nebo nepeněžního daru stanoví u zaměstnanců zařazených do magistrátu tajemník MMPv na návrh příslušného vedoucího odboru, u zaměstnanců zařazených do městské policie primátor na návrh ředitele městské policie. V době splnění podmínky musí trvat pracovní poměr zaměstnance se zaměstnavatelem. Peněžní dar nebo nepeněžní dar lze poskytnout pouze v roce vzniku nároku. Za sledování skutečností podmiňujících vyplacení peněžního daru nebo nepeněžního daru odpovídá zaměstnavatel. O poskytnutí či neposkytnutí daru bude zaměstnavatel informovat výbor ZO vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po poskytnutí daru.
Při souběhu pracovních a životních výročí v jednom kalendářním roce může být zaměstnanci poskytnut peněžitý nebo nepeněžní dar až do výše 4.000 Kč.
Nepeněžní dar bude poskytován formou universálního dárkového šeku, jehož cena bude stanovena dle výše uvedených kritérií.
4. Zaměstnavatel může v souladu s § 224 odst. 2 písm. a) zákoníku práce poskytnout zaměstnanci peněžní odměnu ze mzdových prostředků až do výše 10.000 Kč při dosažení 50 let věku zaměstnance a při prvním skončení pracovního poměru v souvislosti s přiznáním plného invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod. Při stanovení výše odměny se přihlíží k celkové době zaměstnání zaměstnance u zaměstnavatele a dosahovaným pracovním výsledkům. Výši odměny stanoví u zaměstnanců zařazených do magistrátu tajemník MMPv na návrh příslušného vedoucího odboru, u zaměstnanců zařazených do městské policie primátor na návrh ředitele městské policie. O poskytnutí či neposkytnutí odměny bude zaměstnavatel informovat výbor ZO vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po poskytnutí odměny. V době splnění podmínky musí trvat pracovní poměr zaměstnance se zaměstnavatelem. Odměnu lze poskytnout pouze v roce vzniku nároku na odměnu. Za sledování skutečností podmiňujících vyplacení odměny odpovídá zaměstnavatel.
Část III. Pracovněprávní vztahy
Článek 4
Vznik, změny a skončení pracovního poměru zaměstnanců, systém hodnocení zaměstnanců
1. Vznik pracovního poměru zaměstnanců je upraven § 33 až 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2. Opakování (řetězení) pracovních poměrů na dobu určitou nad rámec stanovený v § 39 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce je dle § 39 odst. 4 možné, a to pro zaměstnance statutárního města Prostějova při náhradě dočasně nepřítomného zaměstnance v těchto případech: nástup na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, při dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance ošetřujícího člena domácnosti, při dlouhodobé pracovní neschopnosti, při studijním pobytu a studijním volnu, po dobu výkonu veřejné funkce. Důvodem takového řetězení je využití znalostí a zkušeností již zapracovaného zaměstnance. Opakování pracovního poměru je možné uplatnit rovněž při uzavírání pracovního poměru na pracovní pozici dělník – údržbář hřiště na oddělení nakládání s majetkem města OSÚMM z důvodu sezónních prací.
3. Práva a povinnosti zaměstnanců jsou vymezeny zákoníkem práce, zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a dalšími právními předpisy. Základní zásady činnosti magistrátu, dělbu práce mezi jeho orgány, jejich vzájemné vztahy a vztahy k právnickým osobám a organizačním složkám, založeným nebo zřízeným městem Prostějovem, stanoví Pracovní řád Magistrátu města Prostějova, vydaný s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu a Organizační řád Magistrátu města Prostějova.
4. Základní organizace bude pravidelně 1x měsíčně informována o volných pracovních místech, sjednaných nových pracovních poměrech a o vypisovaných výběrových řízeních na obsazení pracovních míst, včetně možnosti se jich účastnit.
5. Převedení zaměstnance na jinou práci podle § 46 zákoníku práce projedná zaměstnavatel předem s příslušným odborovým orgánem. V případě nesouhlasného stanoviska odborového orgánu zaměstnavatel svůj záměr znovu posoudí.
6. Jsou-li podle zákoníku práce dány důvody, aby zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázal pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. a) až d) zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovým orgánem, zda zaměstnanci nabídne pro něj vhodnou práci, pokud takovou práci má, nebo zda pracovní poměr se zaměstnancem ukončí výpovědí na základě některého ze shora uvedených důvodů. Se souhlasem odborového orgánu zaměstnavatel není povinen v takovém případě vhodnou práci zaměstnanci nabídnout, a je oprávněn pracovní poměr zaměstnance ukončit výpovědí z důvodu uvedeného v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce.
7. Rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem výpovědí podle § 52 zákoníku práce nebo okamžitým zrušením podle § 55 zákoníku práce, případně zrušení pracovního poměru ve zkušební době, projedná zaměstnavatel 15 dní předem s odborovou organizací. V případě nesouhlasného stanoviska odborového orgánu zaměstnavatel svůj záměr znovu posoudí.
8. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí 2 měsíce.
9. S jinými případy rozvázání pracovního poměru seznámí zaměstnavatel odborovou organizaci pravidelně 1x měsíčně.
10. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku.
10. Smluvní strany se výslovně dohodly, že zaměstnavatel stanoví systém hodnocení zaměstnanců
v pracovním řádu.
Článek 5
Pracovní doba, pracovní volno a dovolená na zotavenou
1. Pružná pracovní doba se zavádí jako pracovní období, v němž si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby v jednotlivých dnech a je povinen v období každého kalendářního měsíce odpracovat (naplnit) průměrnou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin. Týdnem se rozumí období na sebe navazujících 7 dnů. Zaměstnanec je přitom povinen v kalendářním měsíci naplnit délku pracovní doby, která se rovná počtu dnů, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a svátků, za které se mu plat nekrátí, násobených průměrnou délkou pracovní směny, která činí 8 hodin. Pracovní doba zaměstnanců zařazených do Městské policie Prostějov, kteří pracují v třísměnném a nepřetržitém režimu, činí 37,5 hodiny týdně.
2. Pracovní doba v jednom kalendářním dni zahrnuje časové úseky základní pracovní doby a volitelné pracovní doby (dále též jen „směna“), jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. Průměrná délka směny činí 8 hodin. Celková délka směny zaměstnance bez práce přesčas nesmí přesáhnout 12 hodin.
3. O rozvržení týdenní pracovní doby i zavedení pružné pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Ustanovení o pružné pracovní době se nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou zařazeni do odboru správy a zabezpečení a provádí úklidové práce a zajišťují opravy budov a dále se nevztahuje na zaměstnance města zařazené do Městské policie Prostějov, kteří pracují v třísměnném a nepřetržitém režimu. Rozvrh týdenní pracovní doby a pracovní přestávky na jídlo a oddech uvedených zaměstnanců stanoví vnitřní předpis vydaný zaměstnavatelem.
4. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut denně a umožňuje jim čerpat tuto přestávku v časovém úseku od 11.00 hodin do 13.00 hodin tak, aby byl zajištěn řádný chod pracoviště, pokud není dále stanoveno jinak. Zaměstnanci jsou povinni čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut denně v časovém úseku od 11.00 hodin do 13.00 hodin, nejpozději po šesti hodinách nepřetržité práce. Pokud v daném dni pracují méně než šest hodin, nejsou povinni přestávku čerpat. V odůvodněných případech, provádí-li nebo má-li provádět zaměstnanec činnost, která nemůže být přerušena v době stanovené v předchozím odstavci pro přestávku na jídlo a oddech, zejména úkony v příslušném řízení nebo ústní jednání za přítomnosti třetích osob, je zaměstnanec oprávněn čerpat přestávku na jídlo a oddech i mimo dobu stanovenou v předchozím odstavci. Ustanovení o délce trvání přestávky na jídlo a oddech tím není dotčeno. Poskytnutou přestávku na jídlo a oddech nelze čerpat na začátku a na konci směny. Přestávka na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby. Zaměstnanec je povinen přestávku na jídlo a oddech v rozsahu, v němž ji skutečně čerpal, nejméně však v rozsahu 30 minut, vyznačit jako přestávku v práci v evidenci pracovní doby za příslušný pracovní den, v němž mu nárok na poskytnutí přestávky vznikl. Zaměstnancům zařazeným do Městské policie Prostějov, kteří pracují v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, poskytne zaměstnavatel pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 a nejvýše 60 minut, přitom je oprávněn stanovit bližší podmínky čerpání přestávky v práci na jídlo a oddech v pracovním řádu.
5. Pracovní volno bez náhrady platu mimo pracovního volna, které je zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout (dle vyhlášky č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci) je možno poskytnout ze závažných důvodů na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je poskytne vždy, nebudou-li tomu bránit vážné pracovní důvody. Úhrada pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se řídí § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
6. Základní výměra dovolené činí pět týdnů za kalendářní rok. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolených, stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu. Tento rozvrh čerpání dovolených bude odborové organizaci předložen zaměstnavatelem před schválením, a to u zaměstnanců zařazených do magistrátu do
28. února kalendářního roku, u zaměstnanců zařazených do městské policie do 30. dubna kalendářního roku. Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr k zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok.
Část IV.
Péče o zaměstnance, bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Článek 6 Závodní stravování
1. Zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům stravování ve stravovacích zařízeních.
2. Zaměstnavatel poskytuje stravovací poukázky (stravenky) v hodnotě 55 Kč nebo 70 Kč na den.
Způsob úhrady stravovací poukázky je stanoven takto:
Hodnota stravovací poukázky | Příspěvek zaměstnavatele z rozpočtu města | Příspěvek zaměstnavatele ze Sociálního fondu | Úhrada zaměstnance |
55 Kč | 30 Kč | 15 Kč | 10 Kč |
70 Kč | 30 Kč | 15 Kč | 25 Kč |
3. Ze sociálního fondu se poskytuje příspěvek na závodní stravování v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Podíl úhrady zaměstnavatele z rozpočtu města nepřesáhne 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
4. Stravovací poukázky (stravenky) se poskytují v plném rozsahu dle odstavce 2:
a) zaměstnancům města s pružným rozvržením pracovní doby s průměrnou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin a zaměstnancům zařazeným do Městské policie Prostějov, kteří pracují v třísměnném a nepřetržitém režimu v délce 37,5 hodiny, a to za každý odpracovaný den. Pokud zaměstnanec s pružným rozvržením pracovní doby naplní fond pracovní doby za daný kalendářní měsíc, náleží mu stravenka za každý pracovní den v měsíci, ve kterém dle záznamu v evidenci docházky pracoval. U nepřetržitého režimu práce, kdy směna včetně přestávky v práci na jídlo a oddech trvá 12 hodin, se tato směna považuje za 1,5 odpracovaného dne.
b) dlouhodobě uvolněným členům Zastupitelstva města Prostějova po dobu výkonu funkce v orgánech města, a to za dny výkonu funkce.
5. Stravovací poukázky (stravenky) se neposkytují za dobu
a) dovolené,
b) omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu některých důležitých osobních překážek v práci, a to dočasné pracovní neschopnosti, rodičovské dovolené, lázeňské péče nebo přijetí do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, a karantény, pokud tato překážka v práci trvala celý pracovní den nebo jeho převážnou část (tj. alespoň 50 % stanovené pracovní doby),
c) mateřské a rodičovské dovolené.
Článek 7
Péče o děti zaměstnanců
1. Zaměstnavatel poskytne podle svých provozních možností na žádost zaměstnance pečujícího o děti mladší než 15 let jeden týden neplaceného volna v kalendářním roce k další péči o děti. Podmínkou poskytnutí volna je vyčerpání dovolené, na kterou zaměstnanci ke dni čerpání neplaceného volna vznikl nárok. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hradí v takovýchto případech zaměstnavatel.
2. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům na základě jejich žádosti půjčky na zvýšené náklady spojené se studiem dítěte. Poskytování půjček a jejich splácení je upraveno v článku 11 kolektivní smlouvy.
Článek 8
Rekreace zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, léčebné pobyty a léčebná rehabilitace
1. Ze Sociálního fondu se poskytne zaměstnancům příspěvek na
a) rekreační pobyty zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků v rekreačních zařízeních ve
vlastnictví zaměstnavatele,
b) na pobyty, rekreaci a na zájezdy zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, a to v tuzemsku i
zahraničí,
c) rekreaci dětí zaměstnanců,
d) dopravu zaměstnanců na léčebné pobyty,
e) na léčebnou rehabilitaci včetně masáží zaměstnanců,
f) na příspěvkovou lázeňskou péči,
za podmínek, sjednaných v tomto článku kolektivní smlouvy.
2. Pro rekreaci zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků bude plně využíváno rekreačního zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele.
3. Příspěvek ze Sociálního fondu na dětskou rekreaci lze poskytnout na rekreaci dětí zaměstnanců. Dětskou rekreací se rozumí: ozdravné a sportovní pobyty a soustředění, letní tábory dětí, lyžařské výcviky a organizované výlety dětí.
4. Příspěvek ze Sociálního fondu na léčebnou rehabilitaci včetně masáží (dále jen „léčebná rehabilitace“) lze poskytnout na:
a) léčebnou rehabilitaci zaměstnanců organizovanou zaměstnavatelem nebo výborem ZO, a to až do výše 100% ceny,
b) léčebnou rehabilitaci zaměstnanců dle nabídek a programů zdravotních pojišťoven, a to až do výše 100% ceny,
c) zajištění předplatného nebo permanentních vstupenek do zařízení poskytující léčebnou
rehabilitaci, a to až do výše 100% jejich ceny.
Zaměstnanec má možnost současně využívat všechny nabízené formy léčebné rehabilitace.
5. Příspěvek ze Sociálního fondu lze poskytnout zaměstnanci ve výši 1.000 Kč za kalendářní rok. Pokud zaměstnanec nevyčerpá částku odpovídající příspěvku v roce 2014 zcela nebo z části, zaměstnavatel se zavazuje částku odpovídající nevyčerpanému příspěvku deponovat v Sociálním fondu na uvedený účel a převést do roku 2015. Zaměstnavatel umožní zaměstnanci čerpat nevyužitou část příspěvku v roce 2015. Příspěvek nevyčerpaný do konce roku 2015 nelze čerpat v následujícím kalendářním roce.
6. Příspěvek bude vyplacen
a) v hotovosti na základě žádosti předložené zaměstnancem a schválené zaměstnavatelem, pokud zaměstnanec předloží daňový doklad (fakturu), vystavený na zaměstnavatele v celkové výši ceny rekreace, dětské rekreace nebo léčebné rehabilitace s tím, že zaměstnanec složí po schválení žádosti na pokladně magistrátu rozdíl mezi příspěvkem a cenou rekreace,
b) bezhotovostně formou poukázky (např. HolidayPASS) na základě žádosti předložené zaměstnancem a schválené zaměstnavatelem, pokud zaměstnanec o tento způsob příspěvku požádá,
c) bezhotovostně s vyúčtováním platu v nejbližším možném pravidelném termínu výplaty platu na základě žádosti předložené zaměstnancem a schválené zaměstnavatelem, pokud zaměstnanec předloží daňový doklad (fakturu), vystavený na zaměstnance, v celkové výši ceny rekreace.
7. Příspěvek ze sociálního fondu může být poskytnut zaměstnanci, jehož pracovní poměr k zaměstnavateli trvá alespoň dva roky.
8. Zaměstnanecké výhody dle tohoto článku lze poskytnout i zaměstnankyním na mateřské dovolené, zaměstnankyním a zaměstnancům na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte, zaměstnankyním a zaměstnancům, kterým bylo poskytnuto pracovní volno z důvodu péče o dítě do 4 let věku dítěte.
9. Rekreační zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele bez nároku na příspěvek podle tohoto článku kolektivní smlouvy mohou využívat i důchodci - bývalí zaměstnanci zaměstnavatele, jejichž pracovní poměr k městu Prostějovu trval ke dni prvního odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu s tím, že bude dána přednost současným zaměstnancům.
10. Zaměstnavatel pro zaměstnance sjednal možnost zahraniční rekreace. Tuto zahraniční rekreaci zaměstnavatel zajišťuje v případě, že jsou v rozpočtu sociálního fondu na zahraniční rekreaci schváleny finanční prostředky. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek ve výši 50 % ceny za jednotlivé pobyty. Příspěvek je možné poskytnout podle zájmu zaměstnanců až do vyčerpání částky schválené v sociálním fondu na tento účel. Na příspěvek není právní nárok. Příspěvek se nevyplácí zaměstnanci, ale přímo provozovateli rekreačního zařízení. Bližší podmínky této zahraniční rekreace jsou sjednány smlouvou o spolupráci, uzavřenou mezi městem Prostějovem a provozovatelem rekreačního zařízení.
Článek 9
Péče o důchodce – bývalé zaměstnance
Důchodcům – bývalým zaměstnancům, jejichž pracovní poměr k městu Prostějovu trval ke dni prvního odchodu do starobního důchodu nebo do plného invalidního důchodu, lze z prostředků Sociálního fondu
a) poskytnout přání s drobným dárkem u příležitosti jejich významného životního výročí,
b) uspořádat jedenkrát ročně setkání, určené pro důchodce,
c) nabídnout a umožnit účast a poskytnout příspěvek na účast na akcích v souladu s článkem 10
kolektivní smlouvy.
Článek 10 Kultura, tělovýchova a sport
1. Ze sociálního fondu lze zaměstnancům a dětem zaměstnanců do 16 let věku a důchodcům – bývalým zaměstnancům, jejichž pracovní poměr k městu Prostějovu trval ke dni prvního odchodu do starobního důchodu nebo do plného invalidního důchodu, přispívat na níže uvedené akce organizované nebo zprostředkované výborem ZO a zaměstnavatelem:
a) kulturní pořady a akce včetně dopravy, a to až do výše 70 % celkové ceny,
b) tělovýchovné, branné a sportovní činnosti (včetně soutěží, ceny vstupenek a odměny cvičiteli, apod.) do výše 70 % jejich ceny.
c) předplatné nebo permanentní vstupenky do zařízení poskytujících tělovýchovné a sportovní činnosti, a to do výše 70 % jejich ceny.
2. Ze sociálního fondu lze hradit kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a činnosti pořádané zaměstnavatelem.
Článek 11
Poskytování půjček a sociální výpomoci
1. Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout návratnou půjčku ze sociálního fondu. Podmínkou pro poskytnutí půjčky je trvalý pracovní poměr a délka zaměstnání u zaměstnavatele nejméně tři roky.
2. Návratná půjčka může být čerpána pouze na některý z těchto účelů:
a) složení podílu do bytového družstva,
b) rekonstrukce a modernizace bytu nebo domu pro vlastní bydlení,
c) na koupi bytového zařízení (nábytek, elektronika, domácí spotřebiče, bytový textil, kuchyňské nádobí, zařízení pro vytápění a ohřev vody),
d) na zvýšené náklady spojené se studiem dítěte zaměstnance.
3. Návratná půjčka je bezúročná a je poskytována za těchto podmínek:
a) zaměstnanci lze poskytnout půjčku až do výše 20.000 Kč,
b) zaměstnanci nelze poskytnout současně dvě půjčky,
c) přednost mají žadatelé, kteří ještě půjčku neobdrželi,
d) půjčené částky se používají na účely, na něž byly poskytnuty, a to ve shodě se zásadami pro poskytování půjček občanům, platnými v době čerpání půjčky,
e) každá samostatně poskytnutá půjčka je splatná nejpozději do tří let od uzavření smlouvy o půjčce,
f) při skončení pracovního poměru je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho
skončení. Výjimky z této lhůty povoluje zaměstnavatel a výbor ZO,
g) půjčky nemohou být poskytovány na vypořádání společného jmění manželů a na vypořádání dědiců,
h) půjčku lze poskytnout na konkrétní určení účelu a peníze nelze zaměstnanci vyplatit hotově. Zaměstnavatel uhradí příslušnou fakturu v případě, že účetní doklad bude vystaven na zaměstnance nikoliv na zaměstnavatele.
4. Ze sociálního fondu lze poskytovat i návratné bezúročné půjčky na překlenutí tíživé sociální nebo finanční situace až do výše 15.000 Kč, se splatností do pěti let od uzavření smlouvy o půjčce. Půjčka na překlenutí tíživé sociální situace je splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne případného skončení pracovního poměru. Na poskytnutí této půjčky se nevztahují podmínky pro poskytování půjček podle odstavců 1 až 3 tohoto článku
5. Ze sociálního fondu lze poskytnout jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům v mimořádně závažných případech. Sociální nenávratná výpomoc může v jednotlivých případech činit až 5.000 Kč.
6. Návratné půjčky, sociální výpomoci a půjčky podle odstavce 4 budou poskytnuty na základě žádosti po schválení zaměstnavatelem a musí být o ní informován výbor základní organizace nejpozději do 15 dnů od jejich schválení.
Článek 12
Osobní rozvoj zaměstnanců
1. Zaměstnavatel se v zájmu dalšího prohlubování znalostí a odborných vědomostí zaměstnanců
zavazuje:
a) umožnit zaměstnancům účast na školeních pro zvládnutí odborné problematiky a výkonu práce ve veřejné správě,
b) umožnit členům výboru odborové organizace účast na nezbytně nutných krátkodobých kursech a školeních, souvisejících s výkonem odborové funkce zaměstnance a v plném rozsahu hradit ušlý plat,
c) umožnit zaměstnancům zvyšování kvalifikace studiem při zaměstnání a které není v souladu s potřebami zaměstnavatele tím, že poskytne v nezbytně nutném rozsahu neplacené volno. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hradí zaměstnavatel.
2. Pokud je předpokládané zvýšení (tedy i získání nebo rozšíření) kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele, anebo jestliže se studium vztahuje k výkonu práce (pracovní náplni) anebo s ní úzce souvisí, zavazuje se zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci pracovní úlevy a hmotné
zabezpečení podle § 232 zákoníku práce, a to za podmínky že bude uzavřena dohoda podle § 234 zákoníku práce.
3. Zaměstnavatel se dále zavazuje umožnit zaměstnancům a dlouhodobě uvolněným členům Zastupitelstva města Prostějova prohlubování kvalifikace a uhradit jim část předpokládaných nákladů studia, pokud přesahují alespoň 75 000 Kč, a to za těchto podmínek:
a) úhradu nákladů včetně její výše schválí Rada města Prostějova,
b) následně po schválení bude se zaměstnancem uzavřena dohoda podle § 234 zákoníku práce,
s dlouhodobě uvolněným členem Zastupitelstva města Prostějova smlouva obdobného obsahu a
rozsahu podle § 51 občanského zákoníku.
Článek 13
Penzijní připojištění zaměstnanců
1. Zaměstnavatel se zavazuje přispívat zaměstnancům na jejich penzijní připojištění měsíčně ze sociálního fondu. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem získá zaměstnanec, který má uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem.
2. Příspěvek podle odstavce 1 poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci ve výši 250 Kč měsíčně.
3. Příspěvek na penzijní připojištění zaměstnavatel poukazuje na účet zaměstnance u příslušného penzijního fondu.
4. Příspěvek lze na žádost poskytovat i dlouhodobě uvolněným členům Zastupitelstva města Prostějova po dobu, po kterou vykonávají funkci v orgánech města.
Článek 14
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
1. Veškeré kontroly a opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle příslušných právních předpisů bude zaměstnavatel provádět v součinnosti s výborem ZO. Výbor ZO bude neprodleně informován o provozních nehodách a pracovních úrazech, jakož i o závadách v bezpečnosti práce, zjištěných zaměstnavatelem nebo mu oznámených příslušnými orgány státu.
2. Zaměstnavatel zabezpečí pracovně-lékařské služby pro zaměstnance v souladu s právními předpisy a upraví poskytování pracovně-lékařských služeb vnitřním předpisem. Zaměstnavatel se zavazuje sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytne pracovně-lékařské služby.
3. Zaměstnavatel se zavazuje zajistit prokazatelně proškolení všech zaměstnanců v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a požární ochrany.
Část V.
Vztahy mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem Článek 15
1. Příslušným odborovým orgánem k projednávání pracovněprávních vztahů pro účely této kolektivní smlouvy je výbor základní organizace. Vzájemné vztahy zaměstnavatele a základní odborové organizace, jejímž jménem jedná výbor ZO, se ve všech směrech řídí zákoníkem práce, zákonem o kolektivním vyjednávání a prováděcími předpisy.
2. Lhůta pro stanovisko ZV OS k předloženým materiálům od zaměstnavatele činí 15 dnů, pokud se v případech hodných zvláštního zřetele zaměstnavatel a výbor ZO nedohodnou jinak.
3. Zaměstnavatel poskytne výboru základní organizace příspěvek na výchovnou, kulturní, sportovní a vzdělávací činnost ze sociálního fondu. Výše příspěvku bude stanovena dohodou obou smluvních stran podle plánu činnosti výboru ZO a zaměstnavatel příspěvek převede na účet výboru ZO. Výbor základní organizace je povinen zaměstnavateli použití příspěvku vyúčtovat.
4. Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit výboru základní organizace, jako zástupci zaměstnanců, na svůj náklad podmínky pro řádný výkon jeho činnosti, a to zejména: poskytnout místnost s nezbytným vybavením ke schůzové činnosti, umožnit využití kancelářské techniky, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a nálady na potřebné podklady v souladu s § 277 zákoníku práce.
5. Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout členům výboru základní organizace k výkonu jejich činnosti pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou platu ve výši průměrného výdělku v souladu s § 203 odst. 2a zákoníku práce.
6. Základní organizace se zavazuje sdělit zaměstnavateli písemně jména členů výboru ZO a jakékoliv změny složení výboru ZO vždy bezodkladně po každé změně složení výboru ZO.
7. Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout zaměstnanci pracovní volno k účasti na školení pořádaném odborovou organizací pro jiný úkon v obecném zájmu v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou platu ve výši průměrného výdělku (§ 203 odst. 2 písm. c) zákoníku práce).
8. Zaměstnavatel se zavazuje umožnit a provádět srážky z platu zaměstnanců ve výši členských příspěvků a sraženou částku odvádět na účet základní organizace u peněžního ústavu v termínu určeném pro výplatu platů. Srážky z platu za uvedeným účelem bude zaměstnavatel provádět jen u těch zaměstnanců, kteří uzavřou se zaměstnavatelem dohodu o srážkách z platu. Zaměstnavatel poskytne výboru ZO měsíční a roční jmenný přehled výše srážek členských příspěvků.
9. Nároky vyplývající z uzavřené kolektivní smlouvy se pro zaměstnance uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky z pracovního poměru.
10. Kontrola dodržování závazků sjednaných touto kolektivní smlouvou bude prováděna dvakrát ročně v termínech sjednaných smluvními stranami.
Část VI.
Společná a závěrečná ustanovení Článek 16
1. Kolektivní smlouva může být měněna, doplněna v kterémkoliv jejím ustanovení nebo ukončena před uplynutím doby, na kterou byla sjednána, pouze na základě oboustranné písemné dohody smluvních stran. Dojde-li k podstatné změně poměrů, za jakých byla tato kolektivní smlouva uzavřena, může být kolektivní smlouva písemně změněna v kterékoliv části na základě návrhu kterékoliv ze smluvních stran po vzájemné dohodě. Písemné změny se stávají po podpisu oprávněných zástupců smluvních stran nedílnou součástí kolektivní smlouvy a připojují se k ní formou číslovaných dodatků.
2. Zaměstnavatel a výbor ZO zabezpečí dostupnost kolektivní smlouvy všem zaměstnancům v písemné formě u vedoucích zaměstnanců a elektronické formě v počítačové síti zaměstnavatele.
3. Finanční plnění sjednaná kolektivní smlouvou jsou podmíněna schválením potřebných finančních prostředků v rozpočtu města Prostějova na příslušný rok Zastupitelstvem města Prostějova.
4. Smluvní strany se zavazují, že zahájí jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy alespoň 60 dnů před skončením platnosti této kolektivní smlouvy s tím, že finanční plnění lze sjednat až po schválení rozpočtu města Prostějova na rok 2015 Zastupitelstvem města Prostějova.
5. Kolektivní smlouva byla vyhotovena ve čtyřech stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží dvě vyhotovení. Kolektivní smlouva nabývá platnosti dnem podpisu oprávněnými zástupci příslušného odborového orgánu a zaměstnavatele.
6. Kolektivní smlouva byla projednána a schválena členskou schůzí základní organizace dne 17. 12. 2013.
7. Kolektivní smlouva nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2014 a její účinnost končí dnem 31. 12. 2015.
V Prostějově dne 30. 12. 2013
za výbor základní organizace za zaměstnavatele odborového svazu
Xxx. Xxxx XXXXXXXXXX | Xxxxxxxx XXXXXX | Xxx. Xxxxxxx XXXXX |
předsedkyně výboru | primátor města | tajemník magistrátu |
Příloha č. 1 Kolektivní smlouvy na období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015
Rozpočet sociálního fondu na rok 2014
Příjmy: | ||
Zůstatek účtu | 260.000,- Kč | |
Příděl z rozpočtu města | 2 489 750,- Kč | |
Splátky půjček | 97.000,- Kč | |
Příjmy celkem | 2.846.750,- Kč | |
Výdaje: | ||
Rekreace, léčebné pobyty a léčebná rehabilitace | 440 000,- Kč | |
Sociální výpomoci | 20 000,- Kč | |
Kultura, tělovýchova | 146.750,- Kč | |
Závodní stravování | 1 140 000,- Kč | |
Půjčky | 130 000,- Kč | |
Odměny | 100 000,- Kč | |
Věcné dary | 20 000,- Kč | |
Penzijní připojištění zaměstnanců | 840 000,- Kč | |
Příspěvek ZV OS | 10 000,- Kč | |
Výdaje celkem | 2.846.750,- Kč | |
V Prostějově 30. 12. 2013 | ||
za výbor základní organizace odborového svazu | za zaměstnavatele | |
Xxx. Xxxx XXXXXXXXXX | Xxxxxxxx XXXXXX | Xxx. Xxxxxxx XXXXX |
předsedkyně výboru | primátor města | tajemník magistrátu |