Stanovy akciové společnosti

Stanovy akciové společnosti

NOVA Money Market, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s.

I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1

Obchodní firma, sídlo

1.1. Obchodní firma společnosti zní: NOVA Money Market, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s.

1.2. Sídlem společnosti je Praha.

Článek 2

Trvání společnosti a další skutečnosti

2.1. Společnost byla založena na dobu neurčitou.

2.2. Společnost se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „občanský zákoník“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jako „zákon o obchodních korporacích“), a ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících činnost investičního fondu, zejména zákonem č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jako „zákon o investičních společnostech“). Na společnost se nepoužijí zejména ustanovení zákona o obchodních korporacích, jež se týkají jmenovité hodnoty akcií, a ustanovení o upisování a nabývání vlastních akcií, o finanční asistenci, o emisním kurzu a emisním ážiu a o vydávání opčních listů.

Článek 3

Předmět podnikání

3.1. Předmětem podnikání společnosti je činnost fondu kvalifikovaných investorů dle ust. 95 odst. 1 písm. a) zákona o investičních společnostech.

II. ZAPISOVANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL, ZAKLADATELSKÉ AKCIE A INVESTIČNÍ AKCIE, SEZNAM AKCIONÁŘŮ

Článek 4

Zapisovaný základní kapitál

4.1. Zapisovaný základní kapitál společnosti činí 2.000.000,-- Kč (slovy: dva miliony korun českých).

4.2. Zapisovaný základní kapitál společnosti je rozvržen na 20 kusů zakladatelských akcií.

Akcie jsou vydávány jako kusové, bez jmenovité hodnoty. Podíl na základním kapitálu se u zakladatelské akcie určí podle počtu akcií. Všechny zakladatelské akcie společnosti jsou vydány jako cenné papíry a nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, ani zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. Zapisovaný základní kapitál neslouží k investiční činnosti.

4.3. Základní kapitál společnosti se rovná jejímu fondovému kapitálu. Fondovým kapitálem se rozumí hodnota majetku společnosti snížená o hodnotu dluhů společnosti.

4.4. Společnost vydává akcie dvojího druhu, a to akcie zakladatelské a akcie investiční.

Článek 5

Zakladatelské akcie.

5.1. Se zakladatelskou akcií je spojeno hlasovací právo. S každou zakladatelskou akcií je spojen 1 hlas.

5.2. Se zakladatelskou akcií není spojeno právo na její odkoupení na účet společnosti ani jiné zvláštní právo.

5.3. Se zakladatelskou akcií je spojeno právo akcionáře jako společníka podílet se podle zákona o obchodních korporacích a těchto stanov na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Právo na podíl na zisku a na likvidačním zůstatku vzniká pouze z hospodaření společnosti s majetkem, který není zařazen do žádného podfondu.

5.4. Namísto jednotlivých zakladatelských akcií, které jsou vydány jako cenné papíry, může být každému akcionáři společnosti vydána hromadná listina nebo více hromadných listin, nahrazující jednotlivé zakladatelské akcie společnosti, které příslušný akcionář vlastní. Každý akcionář má právo na výměnu hromadné listiny za jednotlivé zakladatelské akcie nebo za jiné hromadné listiny nahrazující jednotlivé zakladatelské akcie společnosti a naopak, a to na základě písemné žádosti adresované společnosti. Výměnu provede statutární ředitel společnosti do 30 (slovy: třiceti) dnů po obdržení písemné žádosti akcionáře, a to zpravidla v sídle společnosti. Společnost je oprávněna požadovat po akcionáři náklady vzniklé s výměnou akcií provedenou na žádost akcionáře. Statutární ředitel společnosti je povinen vrácené zakladatelské akcie neprodleně skartovat a vystavit o tom pro účely společnosti skartační protokol.

5.5. Zakladatelské akcie společnosti obsahují tyto údaje:

a) označení, že jde o zakladatelskou akcii;

b) jednoznačnou identifikaci společnosti, tedy zejména obchodní firmu, IČO a sídlo společnosti;

c) označení, že jde o kusovou akcii, tj. bez jmenovité hodnoty;

d) označení formy akcie, tedy že se jedná o akcii na jméno;

e) jednoznačnou identifikaci akcionáře, tedy zejména obchodní firmu, název nebo jméno akcionáře;

f) údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy;

g) číselné označení a podpis statutárního ředitele. Podpis může být nahrazen otiskem za podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích;

h) případně další údaje vyžadované právními předpisy.

5.6. Zakladatelské akcie společnosti se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jejich předání. K účinnosti převodu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti.

5.7. Převoditelnost zakladatelských akcií je podmíněna souhlasem statutárního ředitele. Statutární ředitel udělí souhlas s převodem písemně na žádost akcionáře v případě, kdy nabyvatel zakladatelských akcií splňuje veškeré požadavky na osobu akcionáře společnosti jakožto fondu kvalifikovaných investorů stanovených statutem, jakož i obecně závaznými právními předpisy, a to bez zbytečného odkladu po jejich kontrole. Souhlas s převodem zakladatelských akcií mezi stávajícími akcionáři je vydáván neprodleně bez potřeby kontroly.

5.8. Hodlá-li některý z vlastníků zakladatelských akcií převést své zakladatelské akcie, mají ostatní vlastníci zakladatelských akcií k těmto akciím po dobu šesti měsíců ode dne, kdy jim tuto skutečnost oznámil, předkupní právo, ledaže vlastník zakladatelských akcií zakladatelské akcie převádí jinému vlastníkovi zakladatelských akcií. Převádějící vlastník zakladatelských akcií oznámí záměr převést akcie ostatním vlastníkům zakladatelských akcií tak, že jim tento záměr doručí v písemné formě na adresu uvedenou v seznamu akcionářů, případně jim tento záměr proti potvrzení písemně předá.

5.9. Předkupní právo mají vlastníci zakladatelských akcií i v případě, že některý z vlastníků zakladatelských akcií převádí zakladatelské akcie bezúplatně; tehdy mají vlastníci zakladatelských akcií právo zakladatelské akcie vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

5.10. Právo na vyplacení podílu na zisku, přednostní právo na upisování akcií a právo na podíl na likvidačním zůstatku lze převádět odděleně od akcií.

Článek 6 Investiční akcie

6.1. Investiční akcie akcie jsou vydávány jako kusové, bez jmenovité hodnoty. Společnost nebude vydávat investiční akcie jinak, než k jednotlivým podfondům. Investiční akcie jsou vydávány buď jako cenné papíry nebo jako zaknihované cenné papíry, přičemž konkrétní podoba investičních akcií je vždy stanovena v těchto stanovách samostatně pro každý jednotlivý podfond.

6.2. S investičními akciemi vydanými k podfondu je spojeno právo týkající se podílu na zisku z hospodaření tohoto podfondu a na likvidačním zůstatku při zániku tohoto podfondu s likvidací. S investiční akcií je dále spojeno právo na její odkoupení na žádost jejího vlastníka na účet společnosti. Investiční akcie odkoupením zanikají.

6.3. S investiční akcií je spojeno hlasovací právo pouze v těch případech, kdy tak stanoví tyto stanovy, nebo v případech, kdy tak určuje zákon, tj. zejména, pokud zákon ve smyslu ust. § 162 odst. 2 zákona o investičních společnostech vyžaduje hlasování na valné hromadě podle druhů akcií. V takovém případě je vlastník investiční akcie bez hlasovacího práva oprávněn na valné hromadě hlasovat. Je-li s investiční akcií spojeno hlasovací právo, pak je s ní spojen 1 hlas.

6.4. Namísto jednotlivých investičních akcií (pokud jsou společností vydány jako cenné papíry) může být každému akcionáři společnosti vydána hromadná listina či hromadné listiny nahrazující jednotlivé investiční akcie společnosti, které příslušný akcionář vlastní. Každý akcionář má právo na výměnu hromadné listiny za jednotlivé investiční akcie nebo za jiné hromadné listiny nahrazující jednotlivé investiční akcie společnosti a naopak, a to na základě písemné žádosti adresované společnosti. Výměnu provede statutární ředitel společnosti do 30 (slovy: třiceti) dnů po obdržení písemné žádosti akcionáře, a to zpravidla v sídle společnosti. Společnost je oprávněna požadovat po akcionáři náklady vzniklé s výměnou akcií provedenou na žádost akcionáře. Statutární ředitel společnosti je povinen vrácené zakladatelské akcie neprodleně skartovat a vystavit o tom pro účely společnosti skartační protokol.

6.5. Převoditelnost investičních akcií je podmíněna souhlasem statutárního ředitele, který udělí akcionáři souhlas s převodem písemně na jeho písemnou žádost. Statutární ředitel je povinen udělit souhlas s převodem investičních akcií tehdy, pokud nabyvatel investičních akcií splňuje veškeré požadavky na osobu akcionáře společnosti jakožto fondu kvalifikovaných investorů stanovených statutem, jakož i obecně závaznými právními předpisy, a to bez zbytečného odkladu po jejich kontrole. Souhlas s převodem investičních akcií mezi stávajícími akcionáři je vydáván neprodleně bez potřeby kontroly. Investiční akcie lze zastavit pouze s předchozím písemným

souhlasem statutárního ředitele, na písemnou žádost akcionáře.

6.6. Společnost může vydávat k jednotlivým podfondům následující druhy investičních akcií:

a) investiční akcie označovaná jako „investiční akcie A“, která bude vydávána k podfondu NMM– podfond 1, a s níž je spojeno právo na podíl na zisku z hospodaření NMM– podfond 1. Hlasovací právo je s touto investiční akcií A spojeno jen v případě, kdy tyto stanovy, případně příslušný zákon, hlasovací právo investiční akcii přiznávají. Investiční akcie A budou vydány jako zaknihovaný cenný papír;

b) investiční akcie označovaná jako „investiční akcie B“, která bude vydávána k podfondu NMM– podfond 2, a s níž je spojeno právo na podíl na zisku z hospodaření NMM– podfond 2. Hlasovací právo je s touto investiční akcií B spojeno jen v případě, kdy tyto stanovy, případně příslušný zákon, hlasovací právo investiční akcii přiznávají. Investiční akcie B budou vydány jako zaknihovaný cenný papír;

c) investiční akcie označovaná jako „investiční akcie C“, která bude vydávána k podfondu NMM – podfond 3, a s níž je spojeno právo na podíl na zisku z hospodaření NMM – podfond 3. Hlasovací právo je s touto investiční akcií C spojeno jen v případě, kdy tyto stanovy, případně příslušný zákon, hlasovací právo investiční akcii přiznávají. Investiční akcie C budou vydány jako zaknihovaný cenný papír;

d) investiční akcie označovaná jako „investiční akcie D“, která bude vydávána k podfondu NMM – podfond 4, a s níž je spojeno právo na podíl na zisku z hospodaření NMM – podfond 4. Hlasovací právo je s touto investiční akcií D spojeno jen v případě, kdy tyto stanovy, případně příslušný zákon, hlasovací právo investiční akcii přiznávají. Investiční akcie D budou vydány jako zaknihovaný cenný papír.

Článek 7 Seznam akcionářů

7.1. Společnost vede seznam akcionářů. Seznam akcionářů nebude nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů.

7.2. Do seznamu akcionářů se zapisuje:

a) označení akcie, druh akcie a její jmenovitá hodnota;

b) jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře;

c) číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby

ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj;

d) změna zapisovaných údajů.

7.3. Do seznamu akcionářů se také zapisuje oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.

7.4. Má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů.

7.5. Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána.

7.6. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva.

7.7. Přestane-li akcionář být akcionářem, společnost jej ze seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu vymaže.

7.8. Údaje zapsané v seznamu akcionářů může společnost používat pouze pro své potřeby ve vztahu k akcionářům. Za jiným účelem může tyto údaje společnost použít jen se souhlasem akcionářů, kterých se údaje týkají.

7.9. Ustanovení o seznamu akcionářů se přiměřeně použijí i na nevydané akcie.

III. VNITŘNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI, ORGÁNY SPOLEČNOSTI Článek 8

Systém vnitřní struktury společnosti

8.1. Vnitřní systém struktury společnosti je monistický.

8.2. Orgány společnosti jsou statutární ředitel, správní rada a valná hromada.

8.3. Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ní.

8.4. Společnost je oprávněna zřizovat investiční výbory či komise s působností vymezenou ve vnitřním předpise společnosti.

A. STATUTÁRNÍ ŘEDITEL

Článek 9 Statutární ředitel

9.1. Statutárním ředitelem společnosti je investiční společnost, která je oprávněna obhospodařovat společnost jako investiční fond v souladu se zákonem o investičních společnostech. Zmocněnec pověřený investiční společností k jednání za společnost (tj. zástupce právnické osoby dle § 46 odst. 3 zákona o obchodních korporacích) (dále jako „pověřený zmocněnec“) musí splňovat podmínky stanovené zákonem o investičních společnostech a zákonem o obchodních korporacích pro členství v představenstvu. Pověřený zmocněnec nemůže být současně předsedou správní rady. Pověřený zmocněnec při zastupování investiční společnosti jako statutárního ředitele společnosti jedná samostatně.

9.2. Statutárního ředitele volí a odvolává valná hromada společnosti. Valná hromada společnosti rovněž schvaluje smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele. Funkční období statutárního ředitele činí 10 (slovy: deset) let.

9.3. Statutárnímu řediteli náleží v souladu s § 154 odst. 3 zákona o investičních společnostech obchodní vedení společnosti v plném rozsahu. Pouze statutární ředitel určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti. Do působnost statutárního ředitele patří rovněž obhospodařování a administrace společnosti v souladu se zákonem o investičních společnostech.

9.4. Statutární ředitel rozhoduje o vytvoření podfondu a úpisu investičních akcií a činí veškerá právní jednání s tím související. Veškerá právní jednání statutárního ředitele týkající se vytvoření podfondu společnosti musí mít písemnou formu.

9.5. Nestanoví-li obecně závazné právní předpisy jinak, zastupuje statutární ředitel společnost ve všech záležitostech, a to způsobem upraveným zákonem a těmito stanovami.

9.6. Statutární ředitel je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí. Statutární ředitel je dále povinen zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a všech ostatních skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce a jejichž sdělení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti (majetkovou či nemajetkovou) újmu.

B. SPRÁVNÍ RADA

Článek 10 Správní rada

10.1. Správní rada dohlíží na výkon působnosti statutárního ředitele a podnikatelskou činnost společnosti.

10.2. Správní rada se skládá ze 3 (slovy: tří) členů volených valnou hromadou. Statutární ředitel vždy předem provede ověření navržených členů správních rady, zda splňují podmínky pro výkon této funkce stanovené příslušnými právními předpisy, a předloží valné hromadě své vyjádření, zda členy správní rady doporučuje zvolit či nikoliv. Funkční období jednotlivých členů správní rady činí 10 (slovy: deset) let. Opakovaná volba člena správní rady je možná.

10.3. Správní rada volí ze svého středu předsedu správní rady.

10.4. Do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaže ji zákon o obchodních korporacích svěřuje do působnosti valné hromady. Správní radě nenáleží obchodní vedení, to je ve výlučné působnosti statutárního ředitele. Správní radě nenáleží obhospodařování a administrace společnosti, to je ve výlučné působnosti statutárního ředitele v souladu se zákonem o investičních společnostech.

10.5. Správní rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s právními předpisy a stanovami. Správní rada přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě.

10.6. V případě smrti člena správní rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí valná hromada do 2 (slovy: dvou) měsíců nového člena správní rady.

Článek 11 Jednání správní rady

11.1. Řádná jednání správní rady svolává předseda správní rady s uvedením programu jednání, a to dle potřeby.

11.2. Mimořádná jednání správní rady lze svolat kdykoli pozvánkou předsedy nebo kteréhokoli člena správní rady. Pozvánka musí být zaslána poštou každému členovi správní rady nejméně sedm dnů před jednáním nebo v takové kratší lhůtě, s níž všichni

členové správní rady vysloví souhlas. Členové správní rady se mohou vždy v každém jednotlivém případě vzdát práva na řádné svolání správní rady.

11.3. Pozvánka na jednání správní rady není nutná, pokud se všichni členové správní rady práva na zaslání pozvánky vzdají nejpozději v den příslušného jednání správní rady.

11.4. Jednání správní rady se koná zpravidla v sídle společnosti.

11.5. K účasti na jednání správní rady se vždy přizve statutární ředitel, resp. pověřený zmocněnec.

11.6. Jednání správní rady řídí její předseda, v případě jeho nepřítomnosti nejstarší přítomný člen správní rady.

11.7. O průběhu jednání správní rady a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje předsedající a jehož přílohou je seznam přítomných. Zápisy z jednání správní rady se archivují po celou dobu trvání společnosti.

Článek 12 Rozhodování správní rady

12.1. Správní rada je schopná usnášet se, je-li na jednání přitomná nadpoloviční většina všech členů.

12.2. K přijetí usnesení je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů správní rady. Každý člen správní rady má jeden hlas, hlas předsedy správní rady nemá přednost.

12.3. Jestliže s tím souhlasí všichni členové správní rady, může správní rada činit rozhodnutí písemným hlasováním nebo hlasováním pomocí prostředků sdělovací techniky mimo jednání. Hlasující se pak považují za přítomné.

12.4. Rozhodnutí přijaté mimo jednání musí být uvedeno v zápisu z následujícího jednání správní rady.

Článek 13 Povinnosti členů správní rady

13.1. Členové správní rady jsou povinni vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Členové správní rady vykonávají svou funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen správní rady zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena správní rady, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

13.2. Členové správní rady jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu. Tím nejsou nijak dotčena oprávnění členů správní rady vyplývající z kontrolní působnosti tohoto orgánu společnosti.

13.3. Členové správní rady jsou povinni respektovat omezení týkající se zákazu konkurence, která pro ně vyplývají z příslušných právních předpisů.

13.4. Správní rada plní funkci výboru pro audit dle zvláštního právního předpisu. V souladu se zvláštními právními předpisy správní rada plní povinnosti týkající se řídícího a kontolního systému a strategií, vyjadřuje se k návrhu na pověření určité osoby prováděním vnitřního auditu, činnosti compliance a řízení rizik a návrhu na jejich odvolání. Správní rada doporučuje statutárního auditora k ověření účetní a konsolidované účetní závěrky, a to prostřednictvím statutárního ředitele.

C. VALNÁ HROMADA Článek 14

Valná hromada a její postavení

14.1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Každý akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Písemná plná moc nemusí být úředně ověřena.

14.2. S každou zakladatelskou akcií je spojen jeden hlas. Hlasovací práva spojená se zakladatelskými akciemi společnosti lze omezit pouze způsobem uvedeným v příslušných právních předpisech. S investičními akciemi nejsou spojena hlasovací práva, nestanoví-li tyto stanovy nebo zákon jinak. Při posuzování většiny se nepřihlíží k hlasům akcionářů, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo.

14.3. Akcionář se účastní valné hromady na vlastní náklady. Valné hromady se dále účastní statutární ředitel, resp. jím pověřený zmocněnec, členové správní rady a hosté pozvaní statutárním ředitelem.

Článek 15

Působnost valné hromady

15.1. Do působnosti valné hromady náleží, nevylučuje-li to zákon o investičních společnostech, také:

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností;

b) rozhodování o změně výše zapisovaného základního kapitálu;

c) volba a odvolání statutárního ředitele, členů správní rady a členů jiných orgánů určených stanovami;

d) schválení řádné, mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky;

e) rozhodnutí o rozdělení zisku či jiných vlastních zdrojů nebo o úhradě ztráty, a to včetně rozhodnutí o rozdělení zisku i mezi jiné fyzické či právnické osoby, které nejsou akcionáři společnosti, není-li to v rozporu s příslušnými právními předpisy;

f) rozhodování o určení auditora k ověření účetní a konsolidované účetní závěrky;

g) další rozhodnutí, která zákon nebo stanovy svěřují do působnosti valné hromady.

15.2. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které jí nesvěřuje zákon nebo tyto stanovy.

Článek 16 Svolávání valné hromady

16.1. Valnou hromadu svolává nejméně jednou za rok statutární ředitel společnosti, a to nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období. Statutární ředitel svolá valnou hromadu také vždy, uzná-li to za nutné v zájmu společnosti nebo vyžaduje-li to právní předpis nebo tyto stanovy.

16.2. Svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx a současně ji zašle akcionářům (tedy jak vlastníkům zakladatelských, tak investičních akcií) na jejich adresu uvedenou v seznamu akcionářů. Zaslání pozvánky může být nahrazeno jejím odesláním elektronickou formou na e-mailovou adresu akcionáře, který o to společnost požádá a za tímto účelem označí společnosti e-mailovou adresu pro zasílání pozvánky. Pozvánka musí obsahovat alespoň:

a) firmu a sídlo společnosti;

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady;

c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada;

d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti;

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho

významu pro hlasování na valné hromadě;

f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění;

g) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů. Pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři;

h) jiné náležitosti, pokud jsou vyžadovány právními předpisy.

Místo, datum a hodina konání valné hromady musí být určeny tak, aby nepřiměřeně neomezovaly právo akcionáře se jí zúčastnit.

16.3. Bez splnění požadavků na svolání valné hromady, jak jsou stanoveny příslušnými právními předpisy a těmito stanovami, se valná hromada může konat, pokud s tím souhlasí všichni akcionáři.

Článek 17 Výkon hlasovacích práv

17.1. Akcionáři přítomní na valné hromadě se zapisují do listiny přítomných akcionářů, v níž musí být uvedeno jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, popřípadě stejné údaje o zmocněnci akcionáře, čísla akcií, počet akcií, jež opravňují akcionáře k hlasování, případně údaj o tom, že akcie neopravňuje akcionáře k hlasování. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba.

17.2. Hlasování se děje aklamací.

Článek 18

Jednání a rozhodování valné hromady

18.1. Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel nebo jím určená osoba. Totéž platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady.

18.2. Valná hromada je schopná usnášet se, pokud je osobně nebo prostřednictvím zástupce přítomno nejméně 30 % akcionářů, kteří vlastní akcie, se kteýrmi je spojeno hlasovací právo. Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo podle zákona o obchodních korporacích, zákona o investičních společnostech nebo těchto stanov

vykonávat. To neplatí, pokud tyto akcie dočasně nabudou hlasovacího práva. Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá statutární ředitel způsobem stanoveným těmito stanovami, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem. Lhůta pro rozesílání pozvánek se zkracuje na 15 dní. Náhradní valná hromada, která musí mít nezměněný pořad jednání, je schopná usnášet se bez ohledu na počet přítomných akcionářů. Na tuto skutečnost je nutno v pozvánce upozornit.

18.3. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti.

18.4. Pokud tyto stanovy nebo příslušný zákon nevyžadují většinu jinou, rozhoduje valná hromada většinou hlasů přítomných akcionářů.

18.5. Notářský zápis se vyžaduje pro rozhodnutí valné hromady, o nichž tak stanoví právní předpisy.

Článek 19

Zápis o valné hromadě

19.1. Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu.

19.2. Zápis obsahuje:

a) firmu a sídlo společnosti;

b) místo a dobu konání valné hromady;

c) jméno předsedy, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osoby nebo osob pověřených sčítáním hlasů;

d) popis projednání jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady;

e) usnesení valné hromady s uvedením výsledků hlasování; a

f) obsah protestu akcionáře, statutárního ředitele nebo člena správní rady týkajícího se usnesení valné hromady, jestliže o to protestující požádá.

19.3. K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných.

Článek 20

Rozhodování per rollam a s využitím technických prostředků

20.1. Připouští se rozhodování per rollam. V případě rozhodování per rollam zašle osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem akcionářům na jejich adresu uvedenou

v seznamu akcionářů či jinou adresu určenou akcionářem pro zasílání pozvánek na valnou hromadu návrh rozhodnutí, které má být per rollam přijato. Návrh rozhodnutí obsahuje:

a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,

b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře, která činí 15 (slovy: patnáct) dnů (pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři),

c) podklady potřebné pro jeho přijetí.

20.2. Akcionář doručí osobě oprávněné ke svolání valné hromady ve lhůtě dle odst. 20.1. písm. b) své vyjádření, zda s návrhem usnesení souhlasí. Podpis akcionáře na vyjádření musí být úředně ověřen, aby společnost mohla ověřit totožnost hlasujícího akcionáře, a ve vyjádření musí být výslovně uvedeny akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k takto odevzdaným hlasům ani k účasti takto hlasujícího akcionáře nepřihlíží. V případě, že je hlasovací právo vykonáváno na základě plné moci, musí být úředně ověřen i podpis zmocnitele na plné moci a plná moc musí být přiložena k vyjádření akcionáře v originále nebo ověřené kopii. Jestliže akcionář nedoručí osobě oprávněné ke svolání valné hromady své vyjádření ve lhůtě dle odst. 20.1. písm. b), platí, že s návrhem nesouhlasí.

20.3. V případě, že zákon o obchodních korporacích vyžaduje, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou (tj. notářským zápisem), musí mít i vyjádření akcionáře dle odst. 20.2. formu veřejné listiny (notářského zápisu), ve které se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, kterého se vyjádření týká.

20.4. Výsledek rozhodování per rollam, včetně dne jeho přijetí, oznámí osoba oprávněná jednání svolat způsobem pro svolání valné hromady všem akcionářům bez zbytečného odkladu.

20.5. Připouští se hlasování akcionářů na valné hromadě podle § 398 a násl. zákona o obchodních korporacích s využitím technických prostředků formou videokonference, internetových komunikačních prostředků (email, skype apod.), služeb telekomunikačních operátorů (sms, mms, apod.) či formou korespondenčního hlasování, ledaže jde o záležitosti, u nichž zákon vyžaduje úřední ověření podpisu akcionáře na jeho vyjádření. V případě konání valné hromady za účasti notáře s využitím technických prostředků se účastní fyzicky valné hromady alespoň osoba pověřená statutárním ředitelem společnosti, která ověří totožnost osob oprávněných vykonat hlasovací právo a určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo. Rozhodují-li akcionáři mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí každému akcionáři na jeho e-mailovou adresu, kterou je akcionář povinen nechat zapsat do seznamu

akcionářů. Součástí návrhu rozhodnutí je také jedinečný kód, který následně akcionář uvede ve svém vyjádření, a e-mailová adresa, na niž má akcionář doručit své vyjádření. Návrh rozhodnutí je doručen akcionáři, jakmile došel na jeho e-mailovou adresu. Své vyjádření k návrhu rozhodnutí zasílá akcionář na e-mailovou adresu uvedenou v návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření uvede i jedinečný kód, který obdržel spolu s návrhem rozhodnutí.

IV. VYTVÁŘENÍ PODFONDŮ Článek 21

21.1. Společnost může vytvářet podfondy podle § 165 a násl. zákona o investičních společnostech. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jmění společnosti.

21.2. Každý podfond má vlastní investiční strategii a vydává vlastní statut. Investiční strategie podfondu je vždy uvedena ve statutu. Každý podfond může mít zřízen vlastní investiční výbor, jehož členy jmenuje statutární ředitel společnosti.

21.3. Jednotlivé podfondy se označují názvem NMM – podfond a číselným nebo jmeným označením (např. NMM – podfond 1).

21.4. Ke splnění či uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za společností vzniklé v souvislosti s vytvořením podfondu, plněním jeho investiční strategie nebo jeho zrušením lze použít pouze majetek v tomto podfondu.

21.5. O vytvoření nového podfondu rozhodne statutární ředitel. Statutární ředitel je oprávněn rozhodnout o vytvoření takového podfondu, jehož vytvoření je připuštěno těmito stanovami. Statutární ředitel vypracuje statut podfondu, jehož součástí bude investiční strategie podfondu, který předloží ke schválení správní radě. Statutární ředitel zajistí zápis údajů o podfondu do seznamu vedeného Českou národní bankou bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o vytvoření podfondu.

21.6. Společnost vydá ke každému podfondu investiční akcie, které představují stejné podíly na fondovém kapitálu daného podfondu. Fondovým kapitálem se rozumí hodnota majetku zahrnutá do příslušného podfondu snížená o hodnotu dluhů zarnutých do podfondu. S investičními akciemi není spojeno hlasovací právo, nestanoví-li tyto stanovy nebo zákon jinak.

Článek 22 Vytvoření podfondů

22.1. Společnost může vytvořit podfond pod názvem NMM – podfond 1. Společnost může nabývat majetek na účet podfondu NMM– podfond 1 v souladu s jeho investiční

strategií. K podfondu NMM– podfond 1 se vydávají investiční akcie A. Investiční akcie A budou vydány jako zaknihované cenné papíry.

22.2. Společnost může vytvořit podfond pod názvem NMM – podfond 2. Společnost může nabývat majetek na účet podfondu NMM– podfond 2 v souladu s jeho investiční strategií. K podfondu NMM – podfond 2 se vydávají investiční akcie B. Investiční akcie B budou vydány jako zaknihované cenné papíry.

22.3. Společnost může vytvořit podfond pod názvem NMM – podfond 3. Společnost může nabývat majetek na účet podfondu NMM – podfond 3 v souladu s jeho investiční strategií. K podfondu NMM – podfond 3 se vydávají investiční akcie C. Investiční akcie C budou vydány jako zaknihované cenné papíry.

22.4. Společnost může vytvořit podfond pod názvem NMM – podfond 4. Společnost může nabývat majetek na účet podfondu NMM – podfond 4 v souladu s jeho investiční strategií. K podfondu NMM – podfond 4 se vydávají investiční akcie D. Investiční akcie D budou vydány jako zaknihované cenné papíry.

IV. ZPŮSOB URČENÍ ÚPLATY ZA OBHOSPODAŘOVÁNÍ Článek 23

Způsob určení úplaty za obhospodařování společnosti

a provádění její administrace jako investičního fondu, odměna statutárního ředitele

23.1. Obhospodařovatelem a administrátorem společnosti a jí vytvořených podfondů je v souladu se zákonem o investičních společnostech právnická osoba, která je statutárním ředitelem společnosti.

23.2. Poplatky účtované akcionářům vlastnícím investiční akcie, tj. investorům do jednotlivých podfondů, a náklady hrazené z majetku podfondů na zajištění jejich obshopodařování a administraci jsou určeny následovně:

a) Úplata investiční společnosti (tj. statutárnímu řediteli) za obhospodařování a administraci jednotlivých podfondů;

b) Náklady vznikající v souvilsoti s účastmi v obchodních korporacích (zejména se jedná o náklady na provedení due diligence, právní služby, vyhotovení transakční dokumentace apod.);

c) Náklady cizího kapitálu;

d) Poplatky depozitáři za vedení účtu a nakládání s finančními prostředky;

e) Poplatky za úschovu cenných papírů (včetně zahraničních cenných papírů)

v majetku příslušných podfondů;

f) Náklady na likvidaci přílsušeného podfondu;

g) Úroky z úvěrů a zápůjček přijatých v souvislosti s obhospodařovaním majetku příslušných podfondů;

h) Náklady na účetní a daňový audit;

i) Notářské, soudní a správní poplatky, daně a jiné obdobné poplatky;

j) Náklady na vyhotovení znaleckých posudků.

23.3. Konkrétní výše roční úplaty, jakož i minimální měsíční úplata v rámci shora vymezených limitů, bude sjednána ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené se statutárním ředitelem, která musí být uzavřena písemně a musí k ní být udělen předchozí souhlas valné hromady.

23.4. Odměnu statutárního ředitele schvaluje výlučně valná hromada společnosti a bude sjednána ve smlouvě o výkonu funkce schválené valnou hromadou společnosti. Odměna statutárního ředitele bude v plném rozsahu hrazena z majetkupodfondu, a to v termínu sjednaném ve smlouvě o výkonu funkce. Smlouva o výkonu funkce může upravit i právo statutárního ředitele na podíl na zisku společnosti (tantiému). Statutárnímu řediteli lze vyplácet zálohy na jeho odměnu, a to i opakovaně.

23.5. Správní rada rozhoduje o tom:

a) zda statutární ředitel mohl výdaj, který vynaložil při zařizování záležitostí společnosti, rozumně pokládat za potřebný, a

b) zda se jedná o výdaj vynaložený statutárním ředitelem při zařizování záležitostí společnosti.

23.6. Za výdaje vynaložené statutárním ředitelem při zařizování záležitostí společnosti, které statutární ředitel může rozumně pokládat za potřebné, lze považovat zejména následující výdaje:

a) náklady vzniklé v souvislosti se zveřejněním a poskytováním informací pro akcionáře, zejména náklady na tisk a distribuci výroční zprávy, zpráv pro regulační orgány, nabídkový dokument, propagační materiály, náklady na zveřejňování oznámení v tisku, daňové osvědčení a prohlášení,

b) náklady vzniklé v souvislosti s obhospodařováním majetku společnosti, administrací, provozem a řízením společnosti, všechny mimořádné a jednorázové výdaje společnosti, které mohou nastat v souvislosti s provozem společnosti.

23.7. Za výdaje vynaložené statutárním ředitelem při zařizování záležitostí společnosti se považují takové výdaje, které nenesla přímo společnost. Výdaje takto vynaložené statutárním ředitelem nesmí přesáhnout 500.000,- Kč měsíčně. Statutární ředitel je

v takovém případě povinen vždy nejpozději do konce měsíce, ve kterém mu nárok na náhradu těchto výdajů vznikl, předložit společnosti příslušné daňové či jiné doklady prokazující vynaložení takových výdajů statutárním ředitelem. Bez předložení dokladů prokazujících vynaložení výdajů nemohou být výdaje statutárnímu řediteli uhrazeny. Výdaje mohou být hrazeny statutárnímu řediteli za splnění uvedených podmínek až v rozsahu 100%; o rozsahu hrazení výdajů statutárnímu řediteli rozhoduje správní rada. Statutárnímu řediteli může být vyplácena záloha na tyto výdaje, a to i opětovně.

23.8. Akcionář společnosti není oprávněn zařizovat záležitosti společnosti a nárok na náhradu výdajů mu nevzniká.

V. URČENÍ DRUHŮ NÁKLADŮ Článek 24

Určení druhu nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s obhospodařováním společnosti a podfondů a prováděním jejich administrace

24.1. Náklady, které mohou vznikat v souvislosti s obhospodařováním a administrací společnosti a jednotlivých podfondů jsou zejména následující:

a) náklady na založení společnosti a zahájení její činnosti, zejména náklady na licenční a registrační řízení u příslušných orgánů veřejné moci, náklady na odměnu za činnost notáře a s tím související poplatky a náklady na odměnu za právní služby;

b) náklady na vytvoření podfondu, zejména náklady na právní služby a náklady na související poplatky;

c) poplatky a náklady, které mohou vzniknout v souvislosti s pořízením a likvidací majetku společnosti či jednotlivého podfondu;

d) veškeré daně, které mohou být splatné z majetku společnosti, výnosů a nákladů k tíži společnosti či jednotlivého podfondu;

e) poplatky za zprostředkování makléřských služeb a služeb hlavního podpůrce, depozitářské, bankovní a jiné poplatky vzniklé společnosti (podfondu) v souvislosti s jejími obchodními transakcemi (včetně poplatků ve vztahu k jakémukoli úvěru ze strany společnosti či podfondu);

f) poplatky a výdaje v důsledku jakékoli činnosti znalců, či jiných dodavatelů služeb společnosti (podfondů);

g) náklady vzniklé v souvislosti se zveřejněním a poskytování informací pro akcionáře, zejména náklady na tisk a distribuci výroční zprávy, zpráv pro regulační orgány, nabídkový dokument, propagační materiály, náklady na zveřejňování oznámení v tisku, daňové osvědčení a prohlášení;

h) náklady spojené s registrací společnosti u příslušných registračních orgánů;

i) náklady vzniklé v souvislosti se soudními nebo správními řízeními, náklady na činnost notáře a na účetní a daňový audit;

j) úroky z úvěru a zápůjček přijatých v souvislosti s obhospodařováním majetku společnosti (podfondu);

k) náklady na provedení znaleckého ocenění reálné hodnoty nemovitých věcí a movitých věcí (vč. uměleckých děl);

l) náklady na přípravu účetních podkladů pro investiční společnost obhospodařující majetek společnosti a jednotlivých podfondů;

m) náklady vzniklé v souvislosti s obhospodařováním majetku společnosti a jednotlivých podfondů, administrací, provozem a řízením společnosti, náklady spojené s vedením seznamu akcionářů a se svoláváním a konáním valných hromady společnosti, náklady na překlady do a z cizích jazyků, pojistné náklady, všechny mimořádné a jednorázové výdaje společnosti, které mohou nastat v souvislosti s provozem společnosti, náklady spojené s vydáním a evidencí zaknihovaných investičních akcií;

n) náklady na mzdy a odměny členům orgánů společnosti;

o) náklady cizího kapitálu;

p) náklady za nájemné prostor, v nichž je umístěno sídlo společnosti, a poplatky za služby spojené s užíváním prostor;

q) náklady spojené s akvizičními procesy, zejména na právní, účetní a technické due diligence;

r) náklady spojené s vlastnictvím a provozem nemovitých věcí a s výstavbou nemovitých věcí.

24.2. Veškeré náklady a poplatky přiřaditelné konkrétnímu podfondu budou alokovány přímo k tomuto podfondu.

24.3. Veškeré poplatky a náklady, které nelze přímo přiřadit k určitému podfondu, budou rozděleny rovnoměrně do podfondů v poměru k jejich čistým aktivům (pro rata).

VI. ZÁSADY HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM SPOLEČNOSTI A PRAVIDLA PRO VÝPLATU PODÍLŮ NA ZISKU

Článek 25 Účetní období

25.1. Účetní období společnosti je stanoveno od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku. Výjimky upravuje zákon o účetnictví.

25.2. Evidence a účetnictví společnosti se vedou způsobem odpovídajícím příslušným obecně závazným právním předpisům. Za řádné vedení účetnictví odpovídá statutární ředitel.

25.3. Statutární ředitel zajistí vypracování řádné účetní závěrky do čtyř (4) měsíců od skončení příslušného účetního období.

25.4. Řádnou účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, případně na krytí ztrát, a zprávou o řádné účetní závěrce statutární ředitel předkládá správní radě a valné hromadě ke schválení.

25.5. Účetní závěrka bude akcionářům odeslána vždy nejpozději 30 dnů před konáním valné hromady, která má účetní závěrku schvalovat, na adresu akcionářů uvedenou v seznamu akcionářů, případně e-mailem na elektronickou adresu, kterou akcionáři pro tyto účely společnosti oznámí nebo osobním předáním jednotlivým akcionářům. Statutární ředitel může namísto odeslání účetní závěrky účetní závěrku zveřejnit na internetových stránkách společnosti v téže lhůtě. Společně s účetní závěrkou statutární ředitel zašle, předá či uveřejní také zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.

Článek 26

Pravidla a lhůty pro oceňování majetku a dluhů

26.1. Majetek a dluhy jednotlivých podfondů se oceňují reálnou hodnotou podle mezinárodních účetních standardů. Reálná hodnota aktiv v majetku příslušného podfondu je stanovována minimálně jednou ročně. Ocenění reálné hodnoty aktiv v majetku podfondu provede k tomu oprávněná osoba se souhlasem správní rady společnosti. Ten, kdo oceňuje majetek a dluhy investičního fondu, je povinen používat postupy pro oceňování majetku a dluhů, jejichž součástí jsou vždy způsoby oceňování s ohledem na investiční strategii daného investičního fondu, a musí být nestranný a nezávislý na tom pro koho oceňuje. Obhospodařovatel investičního fondu může oceňovat majetek a dluhy za podmínek stanovených v § 195 zákona o investičních společnostech.

26.2. V případě náhlé změny okolností ovlivňující zejména cenu držených obchodních podílů v majetku příslušného podfondu zajistí správní ředitel bez zbytečného odkladu poté, co se o takovýchto okolnostech dozví, nové ocenění reflektující aktuální okolnosti ovlivňující cenu majetku tohoto podfondu (dále jen „mimořádné ocenění“). Na základě mimořádného ocenění provede statutární ředitel rovněž „mimořádné stanovení aktuální hodnoty investiční akcie“, kterou spolu s datem mimořádného ocenění zpřístupní všem akcionářům daného podfondu způsobem stanoveným ve statutu podfondu.

26.3. Při přepočtu hodnoty aktiv vedených v cizí měně se použije kurz devizového trhu České národní banky vyhlášený Českou národní bankou a platný v den, ke kterému se přepočet provádí.

26.4. Rezervní fond se nevytváří, vytvoří se pouze v případech, kdy to ukládá zákon.

Článek 27

Pravidla pro výplatu podílů na zisku

27.1. S investiční akcií vydanou k jednotlivému podfondu je spojeno právo na podíl na zisku jen z hospodaření tohoto podfondu.

27.2. Se zakladatelskou akcií je spojeno právo na podíl na zisku jen z hospodaření společnosti, bez zahrnutí hospodaření podfondů. Se zakladatelskými akciemi je spojeno rovné právo na podíl na zisku.

27.3. Valná hromada schvaluje vždy řádnou účetní závěrku a hospodářský výsledek společnosti nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Valná hromada schvaluje vždy samostatně také výsledek hospodaření jednotlivých podfondů a rozhoduje o rozdělení zisku, byl-li vytvořen, z hospodaření jednotlivých podfondů. O rozdělení zisku z hospodaření jednotlivého podfondu a schválení výsledku hospodaření hlasují vždy pouze akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie.

27.4. O rozdělení zisku, který nebyl dosažen z hospodaření podfondu a byl dosažen společností, rozhodují pouze akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie.

27.5. Podíl ze zisku (dále jako „dividenda”) se určuje k datu výplaty dividendy (dále jen

„datum výplaty dividendy”) určeným k takovému účelu valnou hromadou. Dividendy se vyplácejí v penězích, a to bankovním převodem na účet akcionáře, který je pro tento účel uveden v seznamu akcionářů. Podíl na zisku je splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku (nestanoví-li valná hromada jinou lhůtu splatnosti), a o výplatě rozhoduje statutární ředitel.

27.6. Společnost může vyplácet zálohy na podíl na zisku při dodržení podmínek uvedených v § 40 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. Společnost nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle příslušných právní předpisů (zejména zákona č. 182/2006 Sb.).

27.7. O vyplacení podílu na zisku a její výši rozhoduje statutární ředitel s ohledem na roční zhodnocení majetku v příslušném podfondu a hospodářské výsledky minulých období s přihlédnutím k aktuálnímu hospodářskému výsledku a k vývoji hodnoty investiční akcie.

Návrh na výplatu podílu na zisku bude zohledňovat zásadu stejného zacházení s akcionáři a princip udržitelnosti podfondu.

Článek 28

Podíl na likvidačním zůstatku

28.1. Při zrušení společnosti s likvidací mají akcionáři právo na podíl na likvidačním zůstatku, přičemž akcionáři, kteří vlastní investiční akcie určitého podfondu, mají právo na podíl na likvidačním zůstatku pouze při zániku tohoto podfondu s likvidací a pouze na likvidačním zůstatku tohoto podfondu. V případě, kdy valná hromada hlasuje o rozdělení podílu na likvidačním zůstatku jednotlivých podfondů, hlasují vždy pouze akcionáři, kteří vlastní investiční akcie daného podfondu. Pro tento případ je hlasovací právo spojeno pouze s investičními akciemi daného podfondu. O rozdělení podílu na likvidačním zůstatku, který se netýká podfondu, ale pouze společnosti po vyčlenění majetku a dluhů jednotlivých podfondů, rozhodují pouze akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie.

Článek 29

Stanovení hodnoty investičních akcií

29.1. Společnost pravidelně stanovuje aktuální hodnotu investičních akcií.

29.2. Základnou pro výpočet aktuální hodnoty investičních akcií je fondový kapitál příslušného podfondu. Aktuální hodnota investiční akcie se určí jako hodnota fondového kapitálu příslušného podfondu dělená počtem vydaných akcií.

29.3. Aktuální hodnota investiční akcie příslušného podfondu je stanovována z fondového kapitálu daného podfondu, a to pro příslušný týden podle stavu k poslednímu dni předcházejícího týdne, a je známa nejpozději do 3. pracovního dne příslušnéhotýdne, ledaže stanoví statut příslušného podfondu jinak. Aktuální hodnota investiční akcie se vypočte bez sestavení účetní závěrky.

VII. POSTUPY A PODMÍNKY PRO VYDÁVÁNÍ A ODKUPOVÁNÍ INVESTIČNÍCH AKCIÍ

Článek 30

Podmínky a postupy pro vydávání investičních akcií

30.1. Společnost vydává investiční akcie ve vztahu k jednotlivým podfondům za účelem shromáždění peněžních prostředků nebo peněži ocenitelných hodnot v podfondu. Vydávání investičních akcií provádí a zajišťuje statutátrní ředitel.

30.2. Investiční akcie pro jednotlivé podfondy jsou vydávány v České republice. Upisovat investiční akcie lze jen na základě veřejné výzvy k jejich úpisu. Veřejnou výzvu k úpisu investičních akcií zveřejňuje společnost na svých internetových xxxxxxxxxxxx.xxxxxxxxxxxx.xxx . Úpis investičních akcií probíhá na základě smlouvy o úpisu, vydání a zpětném odkupu investičních akcií uzavřené mezi osobou mající zájem nabýt investiční akcie (dále také jako „investor“) a společností. Dokumenty upravující smluvní podmínky úpisu a vydávání investičních akcií jsou k dispozici v sídle společnosti a v sídle statutárního ředitele.

30.3. Pro udržení stability nebo důvěryhodnosti společnosti je společnost prostřednictvím statutárního ředitele oprávněna rozhodnout, se kterými zájemci uzavře smlouvu o úpisu investičních akcií a se kterými nikoliv. Na uzavření smlouvy o úpisu investičních akcií není právní nárok a společnost není povinna smlouvu o úpisu investičních akcií se zájemcem uzavřít, a to z jakéhokoliv důvodu.

30.4. Společnost vydává investiční akcie podfondu vždy za částku odpovídající aktuální hodnotě investiční akcie platné pro příslušné období, v němž byly peněžní prostředky investora určené na splnění vkladové povinnosti připsány na peněžní účet podfondu vedený u depozitáře, případně v němž byl účinně vnesen nepeněžitý vklad do společnosti. Pro každé období se stanoví aktuální hodnota investiční akcie podle stavu majetku k poslednímu dni předcházejícího období.

30.5. Po dobu prvního oceňovacího období následujícího po oceňovacím období, v jehož průběhu dojde k vydání první investiční akcie, odpovídá aktuální hodnota investiční akcie částce, za kterou byla nabyta.

30.6. Počet investičních akcií vydaných investorovi odpovídá podílu částky připsané na základě platby investora na účet společnosti (podfondu) a aktuální hodnoty investiční akcie příslušného podfondu (zvýšené o případnou přirážku) platné pro den připsání platby investora na účet společnosti (podfondu), který se zaokrouhluje na celá čísla směrem dolů. Případný rozdíl mezi uhrazenou částkou a částkou odpovídající hodnotě vydaných investičních akcií se vrací investorovi, nedohodnou-li se investor a společnost písemně jinak. Aktuální hodnota investiční akcie je zaokrouhlena na čtyři desetinná místa. V případě plnění vkladové povinnosti nepeněžitým vkladem odpovídá počet investičních akcií vydaných k podfondu, které společnost vydá investorovi, podílu ceny nepeněžitého vkladu, jak byla stanovena znalcem za tím účelem vybraným statutárním ředitelem, a aktuální hodnoty investiční akcie vydané k podfondu (zvýšené o případnou přirážku) platné pro den, kdy došlo k účinnému vnesení nepeněžitého vkladu do společnosti, který se zaokrouhluje na celá čísla směrem dolů.

30.7. Statutární ředitel vydá investorovi investiční akcie do dvaceti (20) pracovních dnů od

vyhlášení aktuální hodnoty investičních akcií pro příslušné období, ledaže stanoví statut příslušného podfondu jinak. Tato lhůta může být prodloužena dojde-li k technickým problémům na straně společnosti nebo instituce, která vede evidenci cenných papírů. O vydání investičních akcií podfondu je investor informován písemně oznámením odeslaným na adresu uvedenou ve smlouvě o úpisu akcií nebo na elektronickou adresu, kterou pro tento účel ve smlouvě o úpisu akcií uvedl, přičemž v oznámení statutární ředitel vyzve investora (budou-li vydávány investiční akcie jako cenné papíry) k převzetí investiční akcie/investičních akcií a informuje jej o počtu vydaných investičních akcií podfondu a aktuální hodnotě investiční akcie, za níž byly dotčené investiční akcie vydány. Dnem vydání investičních akcií se investor stává akcionářem společnosti.

30.8. Společnost si při vydávání investičních akcií může účtovat přirážku za zajištění vydání investičních akcií, jejíž výše je uvedena ve statutu.

30.9. Při případném zvýšení investice již stávajícího akcionáře a s tím spojeným vydáním dalších investičních akcií bude akcionáři předán aktualizovaný výpis ze seznamu akcionářů nebo z majetkového účtu vlastníka s uvedením data a počtu nově vydaných investičních akcií příslušného podfondu a jejich aktuální hodnoty spolu s uvedením celkového počtu vydaných investičních akcií podfondu. Výpis vydává společnost na žádost akcionáře.

30.10. Místem vydávání investičních akcií jednotlivých podfondů je sídlo statutárního ředitele.

30.11. Minimální hodnota investice každého investora do investičních akcií musí odpovídat částce minimálně:

a) 125.000,- EUR (slovy: jedno sto dvacet pět tisíc euro);

b) 1.000.000,-- Kč (jeden milion korun českých), jestliže administrátor společnosti písemně potvrdí, že se na základě informací získaných od investora obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem daného investora v oblasti investic. To neplatí, jde-li o kvalifikovaného investora dle § 272 odst. 1 písm. a) až h) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, případně, jde-li o osobu, která se z jiného důvodu stanoveného platnými právními předpisy považuje za kvalifikovaného investora.

Výše hodnoty investice se počítá kumulativně, tj. pro společnost a všechny podfondy společnosti dohromady.

30.12. Společnost akceptuje pouze takové nepeněžité vklady, které patří mezi majetkové hodnoty, do kterých příslušný podfond investuje podle své investiční strategie, a které jsou z hlediska investiční strategie a skladby majetku daného podfondu vhodné a jejichž nabývání připouští zákon o investičních společnostech. Cena nepeněžitého vkladu musí být vždy stanovena posudkem znalce, kterého pro tento účel vybere statutární ředitel, nicméně náklady spojené s oceněním nepeněžitého vkladu nese vždy investor (vkladatel). Společnost není povinna uzavřít s investorem smlouvu o vkladu či převzít nepeněžitý vklad a je jen na jejím uvážení, zda splnění vkladové povinnosti nepeněžitým vkladem akceptuje. I pro případ vnesení nepeněžitého vkladu platí povinnost dodržet minimální výši investice. Nepeněžitý vklad musí být do společnosti vnesen vždy do jednoho (1) měsíce ode dne převzetí vkladové povinnosti. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že investor předá statutárnímu řediteli nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. Je-li předmětem vkladu movitá věc, je předmět vkladu vnesen předáním věci statutárnímu řediteli, který v zákonem stanovených případech zajistí její úschovu u depozitáře v souladu se zákonem o investičních společnostech a depozitářskou smlouvou. Není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je věc předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předávanou věc, a dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu. Je-li nepeněžitým vkladem podíl v obchodní korporaci, je věc vnesena uzavřením účinné smlouvy o vkladu, která bude obsahovat náležitosti pro převod podílu vyžadované zákonem o obchodních korporacích a občanským zákoníkem. Je-li nepeněžitým vkladem pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu pohledávky. Je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část (pokud to zákon o investičních společnostech připouští), je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. V ostatních případech je nepeněžitý vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu mezi investorem společností.

Článek 31

Postupy a podmínky pro odkupování investičních akcií

31.1. Odkupování investičních akcií probíhá na základě žádosti o odkoupení investičních akcií, kterou akcionář předkládá společnosti k rukám statutárního ředitele. Žádost o odkup investičních akcií lze podat každý pracovní den osobně v sídle statutárního ředitele nebo zaslat písemně na jeho adresu doporučenou poštou. Statutární ředitel zajistí uveřejnění nejbližší lhůty pro odkoupení investičních akcií příslušného podfondu na internetových stránkách společnosti. Společnost odkoupí investiční akcie s použitím majetku příslušného podfondu, k němuž byla investiční akcie vydána, za částku odpovídající aktuální hodnotě investiční akcie platné pro příslušné období, v němž společnost obdržela žádost akcionáře o odkoupení investičních akcií. Společnost je povinna odkoupit investiční akcie od akcionáře nejpozději do jednoho (1) roku ode dne obdržení žádosti o odkoupení investičních akcií, tzn. v uvedené lhůtě bude akcionáři

vyplacena hodnota akcií. Výplata peněžních prostředků odpovídajících hodnotě odkoupených investičních akcií bude provedena bezhotovostním převodem na účet akcionáře. Investiční akcie odkoupením zanikají (tj. zanikají dnem snížení počtu investičních akcií v evidenci centrálního depozitáře), přičemž se má za to, že jsou odkupovány investiční akcie akcionářem nabyté nejdříve. Má se za to, že prostředky byly připsány na účet akcionáře první pracovní den následující po dni, ve kterém došlo k jejich odepsání z účtu společnosti.

31.2. Společnost může při odkupu investičních akcií provést srážku z aktuální hodnoty investiční akcie, jejíž výše je určena ve statutu společnosti. Statut vydaný k příslušnému podfondu může stanovit období, po které nebudou po vzniku podfondu investiční akcie odkupovány.

31.3. Minimální hodnota jednotlivého odkupu investičních akcií činí 250.000,- Kč (slovy: dvě stě padesát tisíc korun českých) nebo 10.000,- EUR (slovy: deset tisíc euro), případně tomu odpovídající ekvivalent v jiné měně. Hodnota investičních akcií k příslušnému podfondu v držení jednoho akcionáře nesmí odkupem investičních akcií klesnout pod hranici minimální investice odpovídající částce 125.000,- EUR (slovy: jedno sto dvacet pět tisíc euro) u investora podle čl. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. písm. a) těchto stanov, resp. 1.000.000,- Kč (jeden milion korun českých) u investora podle čl. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. písm. b) těchto stanov, pokud nedojde k odkupu všech investičních akcií akcionáře, s výjimkou případu, kdy se třetí subjekt stane akcionářem společnosti v důsledku přechodu vlastnického práva k investičním akciím podfondu. Pokud by k tomu poklesu došlo, je společnost oprávněna odkoupit všechny zbývající investiční akcie ve vlastnictví tohoto akcionáře.

31.4. Společnost může pozastavit odkupování investičních akcií jednotlivých podfondů (a to i samostatně pro jednotlivé podfondy) nejdéle na dobu tří (3) měsíců, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů akcionářů vlastnících tyto investiční akcie, jako např. při prudkém pohybu aktiv tvořících podstatnou část majetku podfondu. Statut příslušného podfondu investujícího do nemovitých věcí nebo účastí v nemovitnostní společnosti může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování investičních akcií určit odchylně, přičemž takto stanovená lhůta nesmí být delší než dva (2) roky. O pozastavení odkupování investičních akcií podfondu rozhoduje statutární ředitel, který si ke svému rozhodnutí vyžádá souhlas správní rady. Statutární ředitel je povinen své rozhodnutí vypracovat písemně a v rozhodnutí uvést datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení, důvody pozastavení a dobu, na kterou se vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastavuje.

31.5. Nejvyšší výše základního kapitálu pro účely pozastavení vydávání investičních akcií se určuje hodnotou odpovídající částce 100.000.000.000,- EUR.

31.6. Zákaz odkupování investičních akcií se vztahuje i na ty investiční akcie, o jejichž odkoupení akcionář požádal:

a) před pozastavením vydávání nebo odkupování investičních akcií, nedošlo-li u nich ještě k vyplacení protiplnění za odkoupení, nebo

b) během doby, na kterou bylo vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastaveno.

31.7. Dnem obnovení vydávání nebo odkupování investičních akcií je

a) den následující po dni, ve kterém uplynula doba, na kterou bylo vydávání nebo odkupování podílových listů pozastaveno,

b) den nabytí právní moci rozhodnutí České národbní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí společnosti o pozastavení vydávání nebo odkupování investičních akcií příslušného podfondu,

c) v jiných případech stanovených příslušnými právní předpisy.

VIII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 32

Jednání za společnosti

32.1. Za společnost jedná a podepisuje statutární ředitel. Vzhledem k tomu, že statutárním ředitelem je investiční společnost v souladu se zákonem o investičních společnostech, určí statutární ředitel pověřenou osobu, která bude za statutárního ředitele a tím i za společnost jednat. Pověřená osoba se zapisuje do obchodního rejstříku. Statutární ředitel je oprávněn zmocnit k zastupování společnosti další osobu.

32.2. Při podepisování za společnost připojí osoba, která společnost zastupuje, svůj podpis k obchodní firmě společnosti a uvede i údaj o své funkce nebo o svém pracovním zařazení.

Článek 33

Změny statutu společnosti

33.1. O změnách statutu společnosti a podfondu rozhoduje statutární ředitel, který je povinen si vyžádat k přijetí rozhodnutí předchozí písemný souhlas správní rady společnosti.

Článek 34

Výkladové ustanovení, schválení stanov a datum jejich účinnosti

34.1. V případě, že se některé ustanovení stanov, ať již vzhledem k platnému právnímu řádu nebo vzhledem k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným, zdánlivým nebo sporným,

anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotčeného ustanovení nastupuje buď příslušné ustanovení právní normy, která je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov, nebo není-li takového ustanovení právního předpisu, způsob řešení, který je v obchodním styku obvyklý.