Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte

Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte

I Úvod

1. Úmluva o právech dítěte je smlouvou v oblasti lidských práv, kterou ratifikoval největší počet zemí v historii. Spolu se dvěma opčními protokoly obsahuje ucelený soubor právně závazných mezinárodních norem v oblasti prosazování a ochrany práv dětí. Společně

s dalšími mezinárodními a regionálními normami v oblasti práv dítěte, včetně těch, které přijala Rada Evropy, poskytují tyto nástroje pevný základ pro to, aby všechny děti mohly bez jakékoli diskriminace požívat lidských práv, a zároveň jsou výchozím bodem pro prosazování a sledování pokroku při uplatňování práv dítěte.

2. Na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN věnovaném dětem, které se uskutečnilo

v květnu roku 2002, byly přijaty další mezinárodní závazky týkající se prosazování a ochrany práv dětí, které stanoví časově vymezenou prováděcí strategii a strategii pro sledování dosaženého pokroku. Přijetím deklarace zvláštního zasedání valného shromáždění OSN

a akčního plánu nazvaného „Svět vhodný pro děti“ se v roce 2002 hlavy států a předsedové vlád zavázali k celosvětovému prosazování práv dítěte a k provádění dohodnutých cílů, strategií a činností.

Kromě toho byly na celosvětové úrovni podpořeny Deklarace tisíciletí a rozvojové cíle tisíciletí, které mají přímý význam pro práva dítěte. Dokument o výsledcích světového summitu z roku 2005 znovu zdůraznil význam dosažení v nich uvedených cílů a úkolů.

3. Na úrovni EU poskytují obecné zásady v oblasti lidských práv pevný regionální rámec pro práci EU, pokud jde o prosazování a ochranu lidských práv v rámci celkové vnější politiky EU v oblasti lidských práv, a to i pokud jde o práva dětí. S cílem prosazovat práva dítěte se EU léta zabývá mnohotvárnými činnostmi, k nimž náleží zejména tyto:

- provádění obecných zásad Rady EU z roku 2003 týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů;

- projednávání otázky práv dítěte se třetími zeměmi, zejména v rámci politického dialogu;

- financování projektů na prosazování a ochranu práv dětí, zejména prostřednictvím nástroje EIDHR;

- v rámci procesu rozšiřování rovněž sledování pokroku, pokud jde o prosazování práv dítěte a o podporu reformy ochrany dítěte v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích;

- EU společně s latinskoamerickými státy v rámci OSN každoročně podporuje rezoluci o „právech dítěte“ a pravidelně vyzývá státy k podpisu, ratifikaci a provádění Úmluvy

o právech dítěte a jejích opčních protokolů;

- podpora práce příslušných mezinárodních a regionálních subjektů v oblasti práv dítěte, zejména generálního tajemníka OSN, Rady bezpečnosti OSN, orgánů zřízených smlouvami OSN, zejména Výboru pro práva dítěte, zvláštních postupů a mechanismů OSN, jakož i podpora příslušných organizací OSN, zejména UNICEF, OHCHR, MOP (ILO), WHO a UNFPA a regionálních mechanismů, zejména Rady Evropy, OBSE, evropské sítě veřejných ochránců práv dětí a organizací občanské společnosti;

- „Evropský konsensus o rozvoji“, který je součástí rozvojové politiky EU, zahrnuje dodržování práv dítěte v členských státech EU prostřednictvím odkazu na významné mezinárodní rámce v oblasti lidských práv a na rozvojové cíle tisíciletí.

V otázkách týkajících se dětí uplatňuje ES přístup, který se zaměřuje na tyto tři oblasti:

i) na konkrétní otázky jako je násilí páchané na dětech, děti postižené ozbrojenými konflikty, obchodování s dětmi apod., ii) na práva a potřeby dětí prostřednictvím konkrétních témat jako jsou školství a zdravotnictví, a rovněž iii) na stále častější uplatňování aspektu práv dítěte jako jednoho z průřezových témat ve všech programech a projektech financovaných ES.

Poznámky obsahující pokyny pro provádění této politiky a pokyny ES ohledně začleňování práv dětí na úrovni jednotlivých zemí vyžadují, aby se na práva dětí jakožto průřezové téma vztahoval přístup založený na dodržování práv. Dalšími nástroji pro činnost EU jsou dokumenty týkající se odvětvové politiky.

4. Navzdory komplexnímu rámci nástrojů, norem a závazků v oblasti práv dítěte a počátečnímu pokroku při dosahování schválených cílů je všední realita pro miliony dětí na celém světě

s těmito závazky a cíli stále v ostrém kontrastu: Děti jsou stále konfrontovány se skutečnostmi závažným způsobem ohrožujícími jejich přežití, nedostává se jim příležitostí ke kvalitnímu vzdělání a řádné zdravotní a sociální péče; jsou oběťmi nejhorších forem dětské práce, sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání, nemocí, ozbrojených konfliktů a různých forem násilí; v útlém věku jsou nuceny do manželství a musejí se podrobovat tradičním praktikám způsobujícím újmu na zdraví. Děti náležející k ohroženým skupinám nebo děti nacházející se ve zvláště obtížných situacích čelí zvláštnímu ohrožení a jsou vystaveny diskriminaci, marginalizaci a vyloučení. Zvláštním rizikům jsou vystaveny dívky a je zapotřebí jim věnovat zvýšenou pozornost.

Opatření navazující na zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN z roku 2002 věnované dětem a monitorovací činnost Výboru pro práva dítěte ukazují, že Úmluva o právech dítěte je stále prováděna nedostatečně a že mnoha časově vymezených cílů zvláštního zasedání Valného shromáždění ani kritérií týkajících se rozvojových cílů tisíciletí nebylo ještě zdaleka dosaženo.

5. EU rozhodla, že za účelem řešení této situace a umožnění ještě trvalejšího a systematičtějšího působení, pokud jde o prosazování práv dětí v rámci její vnější politiky v oblasti lidských práv, budou prosazování a ochrana práv dítěte po celém světě v budoucnu založeny na následujících zásadách.

II Politický úvod: Účel zásad

Těmito „obecnými zásadami EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte“(dále jen „obecné zásady“) EU zdůrazňuje význam klíčových mezinárodních a evropských právních nástrojů, norem a standardů v oblasti lidských práv, jakož i politických závazků týkajících se prosazování a ochrany práv dítěte, zejména Všeobecné deklarace lidských práv, Deklarace práv dítěte, mezinárodních úmluv o lidských právech, Úmluvy o právech dítěte a jejích dvou opčních protokolů, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, statutu Mezinárodního trestního soudu, Deklarace tisíciletí a rozvojových cílů tisíciletí a deklarace a akčního plánu „Svět vhodný pro děti“ přijatých na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN v roce 2002, jakož i dalších nástrojů

a norem týkajících se práv dítěte uvedených v příloze II.

Rada EU znovu zdůrazňuje své odhodlání sledovat ve své vnější politice v oblasti lidských práv jakožto prioritní záležitost prosazování a ochranu VŠECH práv dítěte, tj. osob mladších 18 let, při zohlednění nejlepších zájmů dítěte a jeho práva na ochranu před diskriminací a na účast

v rozhodovacích procesech, založených na zásadách demokracie, rovnosti, nediskriminace, míru a sociální spravedlnosti a všestrannosti, nedělitelnosti, provázanosti a vzájemné souvislosti všech lidských práv, včetně práva na rozvoj.

Pro dosažení těchto cílů bude EU prosazovat obecná opatření, která jsou obsažena v těchto obecných zásadách, jakož i konkrétní činnosti v prioritních oblastech na základě prováděcích strategií, o nichž bude rozhodnuto samostatně. Přijetím integrovaného přístupu ohledně prosazování a ochrany práv dítěte doplní EU těmito obecnými zásadami své Obecné zásady týkající se dětí a ozbrojených konfliktů z roku 2003, jimiž se bude nadále řídit činnost EU v této konkrétní oblasti.

Tyto obecné zásady přispějí zejména k tomu, že:

- práva dítěte získají větší váhu na mezinárodní úrovni s ohledem na prosazování jejich uplatňování a na zamezení porušování práv dětí na celém světě, zejména na úrovni jednotlivých států;

- posílí nasazení EU pro plné uplatňování práv dětí, která jsou zakotvena v příslušných mezinárodních aktech, především v Úmluvě o právech dítěte a v jejích opčních protokolech;

- zdůrazní, že práva dětí jsou nezadatelnou, nedílnou a nedělitelnou součástí všeobecných lidských práv a že všechna práva uznávaná Úmluvou o právech dítěte mají rovnocenný význam, třebaže s ohledem na konkrétní vnitrostátní okolnosti je nutné stanovit priority, pokud jde o opatření na zajištění jejich uplatňování;

- budou prosazovat proces provádění Úmluvy o právech dítěte a jejích dvou opčních protokolů a dalších mezinárodních a regionálních nástrojů a norem v oblasti práv dítěte;

- zvýší povědomí o činnosti EU v oblasti práv dítěte v rámci EU a ve třetích zemích;

- podpoří začleňování práv dětí do politiky a činností EU a zlepší schopnosti všech příslušných subjektů EU v oblasti práv dítěte;

- podpoří součinnost, posílí interinstitucionální spolupráci a doplní činnosti orgánů EU, včetně iniciativ v oblasti práv dítěte prosazovaných Evropskou komisí;

- poskytnou EU další operační nástroj na použití při politických kontaktech se třetími zeměmi a na mezinárodních fórech v jakékoli oblasti, která má význam pro prosazování a ochranu práv dětí.

III Zásady praktického postupu

A) Základní zásady

Ve svých vztazích s třetími zeměmi a na mezinárodních fórech bude EU zejména:

- Aktivně podporovat své cíle týkající se prosazování a ochrany práv dítěte jakožto nedílnou součást vnější politiky EU v oblasti lidských práv, a to rovněž v souvislosti s oblastmi rozvoje, míru a bezpečnosti, a dále prosazovat začleňování těchto cílů do dalších vnějších politik EU, mimo jiné též prostřednictvím politického dialogu, rozvojové spolupráce, humanitární pomoci a procesu přistoupení;

- Uplatňovat při provádění těchto cílů přístup založený na dodržování lidských práv spočívající na obecných zásadách Úmluvy o právech dítěte, jimiž jsou nediskriminace, nejlepší zájmy dítěte, účast dítěte a jeho přežití a rozvoj;

- Prosazovat ucelený přístup, čímž znovu potvrdí nedělitelnost, vzájemnou závislost

a souvztažnost práv dětí, přičemž zvláštní pozornost bude věnovat prioritním oblastem zájmu;

- Uskutečňovat prosazování a ochranu práv dítěte v plném souladu s příslušnými mezinárodními nástroji a normami, zejména s Úmluvou o právech dítěte, prostřednictvím přijetí všech nezbytných legislativních, správních a jiných opatření, zejména průřezových opatření označených Výborem pro práva dítěte jako „obecná prováděcí opatření“1;

- Usilovat o rozvoj schopností „nositelů povinností“ (států a vlád, aby dostály svým závazkům), jakož i „držitelů práv“ (dětí, aby požívaly svých práv a uplatňovaly je).

B) Cíle EU

- Připomínat třetím zemím, aby ctily a plnily své právní povinnosti a své konkrétní závazky týkající se prosazování a ochrany práv dětí v rámci mezinárodního práva a politických závazků, se zvláštním odkazem na povinnosti obsažené v Úmluvě

o právech dítěte a v jejích opčních protokolech, v deklaraci zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN a akčním plánu „Svět vhodný pro děti“, v deklaraci tisíciletí

a v rozvojových cílech tisíciletí a v příslušných ustanoveních dokumentu o výsledcích světového summitu, povzbuzovat tyto třetí země a podporovat je v jejich úsilí o plnění těchto povinností a závazků;

1 Obecná připomínka 5 (2003)

- Zvyšovat povědomí o zásadách a ustanoveních týkajících se práv dítěte zakotvených v Úmluvě o právech dítěte, v jejích opčních protokolech a v dalších mezinárodních a regionálních nástrojích a normách s významem pro práva dětí, a prosazovat lepší porozumění těmto zásadám a ustanovením;

- Doplnit a posílit trvalé úsilí EU na mnohostranných fórech a ve vztazích EU s třetími zeměmi se záměrem prosazovat a chránit práva dětí konkrétními činnostmi v prioritních oblastech;

- Zlepšit provázanost mezi činnostmi prováděnými členskými státy i v rámci celkové vnější činnosti Evropské unie v oblasti práv dětí.

C) Operační nástroje pro činnost EU ve vztazích s třetími zeměmi

Pro dosažení těchto cílů použije EU při své činnosti zejména tyto nástroje:

- Politický dialog (tj. zahrnutí otázky práv dětí na program zasedání a jednání v rámci mezinárodních a regionálních organizací a zasedání a jednání s třetími zeměmi na všech úrovních, včetně rozhovorů ministrů, zasedání společných výborů, formálních dialogů vedených předsednictvím Rady, trojkou, vedoucími misí nebo Komisí), a to zejména s těmito cíli:

• zvýšit povědomí o právech dětí a o mezinárodních normách a standardech týkajících se jejich prosazování a ochrany;

• prosazovat ratifikaci a účinné provádění příslušných mezinárodních aktů v oblasti práv dítěte;

• prosazovat reformu legislativy pro zajištění souladu vnitrostátních právních předpisů s mezinárodními normami a standardy v oblasti práv dítěte;

• prosazovat rozvoj vnitrostátních nezávislých institucí v oblasti práv dítěte v souladu s pařížskými zásadami;

• prosazovat účinnou koordinaci meziodvětvových činností a činností mezi vnitrostátními orgány různých úrovní, jakož i vynakládání přiměřených prostředků s ohledem na zajištění prosazování a ochrany práv dítěte;

• vypracovat pro prosazování a ochranu práv dítěte ukazatele uzpůsobené dětem a hodnocení dopadu na děti;

• prosazovat zapojení občanské společnosti do prosazování a ochrany práv dítěte;

• prosazovat účast dětí v rozhodovacích procesech týkajících se prosazování a ochrany jejich práv.

- Demarše (případně v souvislosti s veřejnými prohlášeními) reagující na aktuální vývoj

v příslušné oblasti s dopadem na prosazování a ochranu práv dětí, zejména s cílem připomínat třetím zemím, aby podnikaly účinná opatření na prosazování a ochranu práv dítěte, mimo jiné prostřednictvím zohlednění závěrečných poznámek Výboru pro práva dítěte a jiných příslušných subjektů zřízených smlouvami s využitím informací agentur OSN, regionálních organizací, vnitrostátních nezávislých institucí, organizací občanské společnosti;

- Dvoustranná a mnohostranná spolupráce, včetně těchto opatření:

• rozšíření programů rozvojové a humanitární pomoci se zaměřením na práva dětí;

• upozorňování na otázku práv dítěte v rámci obchodních jednání, programových diskusí, strategických dokumentů jednotlivých zemí, dialogů o rozvojových cílech a národních akčních plánů pro děti stanovených zvláštním zasedáním Valného shromáždění OSN;

• využití dvoustranného financování a financování Společenství a programů rozvojové spolupráce při financování projektů na prosazování práv dítěte;

• zaměření na zlepšení provázanosti mezi činnostmi prováděnými členskými státy i v rámci celkové vnější činnosti Evropské unie týkající se práv dětí, zejména

v prioritních oblastech;

• posílení vnitrostátních struktur a orgánů, prosazování legislativní reformy v souladu

s příslušnými mezinárodními normami, rozvoj nezávislých institucí v oblasti práv dítěte v souladu s pařížskými zásadami;

• vypracování ukazatelů uzpůsobených dětem a hodnocení dopadu na děti;

• prosazování zapojení občanské společnosti a účasti dětí.

- Rozvoj partnerství a zlepšení koordinace s mezinárodními subjekty, mezi něž patří např.:

• OSN, zejména mechanismy OSN v oblasti lidských práv, zvláštní postupy a subjekty zřízené smlouvami OSN, zejména Výbor pro práva dítěte;

• organizace OSN, zejména UNICEF, OHCHR, MOP, WHO, UNFPA;

• regionální organizace, zejména Rada Evropy a OBSE;

• evropské fórum o právech dětí;

• partnerství veřejného a soukromého sektoru, výzkumné instituce;

• instituce občanské společnosti a mezinárodní finanční instituce.

D) Provádění

i) obecná opatření na posílení práv dětí

EU je nadále zásadně odhodlána prosazovat a chránit veškerá práva dítěte rovným způsobem.

V rámci své vnější politiky v oblasti lidských práv bude tedy EU dále a intenzivněji vyvíjet trvalé úsilí na mnohostranných fórech a ve svých vztazích s třetími zeměmi, přičemž bude vyzývat státy k tomu, aby:

a) dodržovaly a prováděly mezinárodní normy a standardy a spolupracovaly

s mezinárodními mechanismy a postupy v oblasti lidských práv, a to zejména prostřednictvím:

- přistoupení k příslušným mezinárodním nástrojům a normám pro prosazování

a ochranu práv dětí, jejich dodržování a prosazováním jejich účinného provádění, zejména pokud jde o Úmluvu o právech dítěte a její opční protokoly, úmluvy MOP č. 138 a 182, Úmluvu o právním postavení uprchlíků a její protokol, Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

- plnění požadavků týkajících se ochranných opatření, dodržováním nařízení, rozhodnutí a doporučení mezinárodních orgánů v oblasti lidských práv, včetně Výboru pro práva dítěte;

- spolupráce s příslušnými mechanismy a postupy OSN v oblasti lidských práv, tematicky zaměřenými mechanismy i mechanismy jednotlivých zemí, zejména mechanismy s významem pro prosazování a ochranu práv dětí;

- spolupráce s příslušnými mechanismy Rady Evropy a podpory souladu s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva;

- spolupráce s regionálními mechanismy s cílem zajistit prosazování a ochranu práv dětí, včetně sledování dosaženého pokroku.

b) posílily schopnosti pro prosazování a ochranu práv dětí na vnitrostátní úrovni, a to zejména prostřednictvím:

- podpory vypracování souhrnných národních plánů nebo strategií pro prosazování a ochranu práv dítěte;

- podpory rozvoje a posílení vládních mechanismů pro koordinaci činností zaměřených na prosazování a ochranu práv dítěte na různých vnitrostátních úrovních.

c) zlepšily postupy a struktury monitorování, a to zejména prostřednictvím:

- zlepšení databází a systémů dohledu, jakož i vypracováním ukazatelů pro shromažďování, rozbor a šíření údajů členěných podle kategorií práv dítěte;

- prosazování výzkumu v oblasti práv dítěte a zapojení dětí do výzkumu a sledování;

- zavedení pozorovatelských kapacit, mimo jiné prostřednictvím zřízení nezávislých vnitrostátních orgánů pro práva dětí jako například veřejných ochránců práv;

- podpory účasti občanské společnosti.

d) prosazovaly přidělování prostředků pro prosazování a ochranu práv dětí, a to zejména prostřednictvím:

- podpory rozvoje a využívání nástrojů pro zviditelňování dětí v rozpočtových procesech na vnitrostátní úrovni různých stupňů, a to rovněž v rámci mezinárodní spolupráce;

- prosazování hodnocení dopadu hospodářských a sociálních politik na děti.

e) prosazovaly reformu legislativy ve prospěch prosazování a ochrany práv dětí, a to zejména prostřednictvím:

- doporučování a podpory přijímání a přezkumu vnitrostátních právních předpisů s cílem zajistit jejich soulad s příslušnými mezinárodními normami a standardy v oblasti práv dítěte, zejména s Úmluvou o právech dítěte a jejími opčními protokoly;

- doporučování a podpory zvyšování schopnosti donucovacích orgánů, pokud jde o vyšetřování porušování práv dětí a vypracování postupů pro vyšetřování

a stíhání případů porušování práv dítěte, zohledňujících specifika dětí.

f) bojovaly proti porušování práv dětí a odrazovaly od tohoto porušování, a to zejména prostřednictvím:

- zákazu porušování práv dětí a špatného zacházení s dětmi v rámci právních předpisů, včetně trestního práva, a zamezení beztrestnosti porušování práv dítěte;

- odsouzení všech forem porušování práv dětí na nejvyšší úrovni, mimo jiné rovněž prostřednictvím jejich zahrnutí do trestního práva jakožto trestných činů;

- přijetí účinných právních, správních, soudních a jiných opatření podléhajících pravomoci příslušného státu k zamezení porušování práv dětí a k boji proti beztrestnosti takového porušování;

- vytvoření vnitrostátních právních záruk pro prosazování a ochranu práv dětí;

- zajištění účinné odborné přípravy pracovníků donucovacích orgánů a jiných příslušných profesionálních pracovníků pracujících s dětmi a pro děti s cílem prosazovat zabezpečení práv dětí a zajistit soulad s mezinárodními normami a nástroji;

- zajištění zotavení, opětovného zařazení a začlenění obětí porušování práv dětí do společnosti.

g) daly dětem možnost účinněji se zúčastnit rozhodování a provádění politik, které se jich dotýkají, a usnadnily jejich účast

h) zvýšily schopnosti rodin a jiných poskytovatelů péče plnit beze zbytku svou úlohu, pokud jde o ochranu práv dětí

i) podpořily rozvoj programů na zvyšování povědomí o ochraně práv dětí, a to zejména prostřednictvím:

- propagačních kampaní na informování veřejnosti o právech dětí a zajištění prosazování a ochrany práv dětí;

- prosazování začlenění práv dítěte do školních osnov a rozvoje programů odborného vzdělávání ve všech příslušných oblastech.

ii) konkrétní opatření na posílení práv dětí v prioritních oblastech

V celkovém rámci těchto obecných zásad budou v prioritních oblastech přijata konkrétní opatření na základě samostatných prováděcích strategií, která doplní tyto zásady. Aby se EU postupně mohla účinněji zabývat různými kategoriemi práv dítěte, zvolí Pracovní skupina Rady pro lidská práva na období dvou let prioritní oblast a v souladu s tím bude vypracována prováděcí strategie. Prioritní oblast je předmětem pravidelného přezkumu a může být změněna. První takovouto prioritní oblastí budou „veškeré formy násilí páchaného na dětech“, přičemž prováděcí strategie pro tuto oblast je uvedena v příloze I.

iii) Úloha pracovních skupin Rady

V souladu se svým mandátem bude Pracovní skupina Rady pro lidská práva (COHOM) v úzké koordinaci a spolupráci s ostatními příslušnými pracovními skupinami Rady průběžně přezkoumávat uplatňování a následné hodnocení obecných zásad týkajících se prosazování

a ochrany práv dítěte. To bude zahrnovat:

- prosazování začlenění otázky prosazování a ochrany práv dítěte do příslušných politik a opatření EU;

- přezkoumávání uplatňování těchto obecných zásad ve vhodných intervalech a v podobě schůzek ad-hoc;

- případně předkládání každoročních zpráv o pokroku dosaženém při provádění těchto obecných zásad Radě, a to prostřednictvím Politického a bezpečnostního výboru

a Výboru stálých zástupců (COREPER).

iv) neformální platforma pro výměnu názorů s vnějšími třetími stranami

Při provádění těchto obecných zásad si členové Pracovní skupiny Rady pro lidská práva mohou v případě potřeby neformálně vyměňovat názory s třetími stranami, zejména s nevládními

a mezinárodními organizacemi. Do této činnosti má být plně zapojena Komise. Musí být dodržováno rozhodnutí Rady č. 2001/264/ES ze dne 19. 3. 2001 o bezpečnostních předpisech Rady. 1

E) Monitorování a předkládání zpráv

S ohledem na širokou oblast působnosti těchto zásad bude EU při sledování pokroku dosaženého v oblasti provádění těchto obecných zásad usilovat o rozsáhlé využívání odborných znalostí

příslušných subjektů mimo rámec EU, s nimiž bude zároveň úzce spolupracovat – jedná se zejména o orgány a mechanismy OSN, zvláštní postupy, orgány zřízené smlouvami, o Výbor pro práva dítěte, organizace OSN, zejména OHCHR, UNICEF, WHO, UNDP, MOP, UNFPA, jakož

i o občanskou společnost.

1 Odkaz: Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.

F) Hodnocení

Pracovní skupina Rady pro lidská práva:

- bude tyto obecné zásady a prováděcí strategii po jejich přijetí přezkoumávat každé dva roky;

- zaměří první přezkum obecných zásad na pokrok dosažený ohledně jejich provádění a na návrhy týkající se dalších zlepšení, jakož i na rozhodnutí o tom, zda by prioritní oblast měla být do příštího přezkumu zachována nebo změněna, a předloží tyto přezkumy Radě;

- zaměří první přezkum prováděcí strategie na pilotní program a na pokrok, kterého bylo dosaženo, pokud jde o vypracovávání strategií jednotlivých zemí;

- bude usilovat o vymezení dalších způsobů spolupráce s OSN a s regionálními mezivládními organizacemi, nevládními organizacemi a dalšími příslušnými subjekty při provádění

a sledování těchto obecných zásad a v případě potřeby předloží COREPERu nebo Radě příslušné návrhy;

- bude prosazovat a kontrolovat další začleňování otázky prosazování a ochrany práv dětí do všech příslušných politik EU a na regionálních a mnohostranných fórech, bude tyto obecné zásady aktivně šířit a prosazovat jejich provádění členskými státy, Komisí EU a Evropským parlamentem.

Příloha I Prováděcí strategie pro prioritní oblast „veškeré formy násilí páchaného na dětech“

I Úvod

Aby bylo při provádění obecných zásad EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte možno činit konkrétní opatření, byla jako první prioritní oblast těchto obecných zásad zvolena oblast „veškerých forem násilí páchaného na dětech“.

Bez ohledu na kulturu, společenské postavení, vzdělání, příjem a etnický původ představuje násilí páchané na dětech obzvláště rozšířený způsob porušování práv dětí, který je současně v rozporu

s potřebami jejich rozvoje. Na životy dětí nejrůznějšího věku ve všech oblastech světa mají nadále dopad různé formy násilí, včetně fyzického, duševního, psychického a sexuálního násilí, mučení

a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení, vykořisťování a zneužívání dětí, braní za rukojmí, domácího násilí, obchodování s dětmi a jejich orgány či jejich prodeje, pedofilie, dětské prostituce, dětské pornografie, sexuální turistiky zaměřené na děti, násilí dětských gangů, všech projevů tradičních praktik způsobujících újmu na zdraví a tělesných trestů ve školách. Například v průběhu roku 2002 mělo podle oficiálních odhadů přibližně 150 milionů dívek a 73 milionů chlapců mladších osmnácti let zkušenost s vynuceným sexuálním stykem nebo jinými formami sexuálního násilí. Má se za to, že 100 až 140 milionů dívek a žen na světě bylo podrobeno nějaké formě mrzačení ženských genitálií/obřízce. Ještě v roce 2004 muselo 126 milionů dětí vykonávat nebezpečnou práci.

Třebaže se důsledky tohoto násilí pro děti mohou lišit podle jeho povahy a závažnosti, krátkodobé i dlouhodobé následky jsou ve většině případů závažné a škodlivé. Zranitelnost dětí a jejich závislost na dospělých vyžadují zvláštní pozornost a rozhodná mezinárodní opatření na jejich ochranu před veškerými formami násilí.

II Cíle

Za účelem pokroku v prosazování práv dětí a jejich ochrany před veškerými formami násilí bude EU uplatňovat přístup ve dvou rovinách, jehož základem je globální „Studie týkající se násilí páchaného na dětech“ předložená generálním tajemníkem OSN:

I. Zdůrazňovat celosvětový rozměr otázky násilí páchaného na dětech, jež postihuje všechny části světa, a ve vhodných případech, zejména v rámci příslušných fór OSN, prosazovat na celém světě podporu doporučení uvedených ve studii generálního tajemníka OSN;

II: Podporovat konkrétní opatření jednotlivých zemí zaměřená na předcházení veškerým formám násilí páchaného na dětech a na boj s nimi, s ohledem na různé formy násilí páchaného na dětech v různých zemích/oblastech světa.

III Operativní část

Pro prosazování uvedených cílů přijme EU opatření v následujících oblastech:

i) prosazování studie generálního tajemníka OSN týkající se násilí páchaného na dětech jakožto globálního referenčního dokumentu pro předcházení veškerým formám násilí páchaného na dětech a pro boj s nimi

Opatření, která je třeba přijmout:

- EU by měla na příslušných fórech OSN, na mezinárodních a regionálních fórech veřejně podpořit studii generálního tajemníka OSN a její závěry a prosazovat provádění a následné hodnocení doporučení v ní obsažených;

- EU by měla na valném shromáždění OSN výslovně podpořit zřízení mandátu pro zvláštního zástupce OSN pro násilí páchané na dětech podle doporučení studie generálního tajemníka OSN o násilí páchaném na dětech;

- rovněž v rámci dvoustranných kontaktů se třetími zeměmi by EU měla vhodným způsobem odkazovat na doporučení a na globální studii generálního tajemníka OSN týkající se násilí páchaného na dětech, jakožto na klíčový referenční dokument pro opatření EU v oblasti násilí páchaného na dětech.

ii) prosazování ratifikace a účinného provádění mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv s významem pro boj proti násilí páchanému na dětech, zejména Úmluvy o právech dítěte a jejích opčních protokolů, Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a jejího opčního protokolu, Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a jejího opčního protokolu, Úmluv č. 138 a 182 Mezinárodní organizace práce, Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu

a Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňujícího Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.

Opatření, která je třeba přijmout:

- EU by měla uznat, že je žádoucí, aby všechny státy, které dosud neratifikovaly dva opční protokoly Úmluvy o právech dítěte, zvýšily své úsilí o dokončení ratifikačního procesu a aby prosazovaly účinné provádění těchto opčních protokolů;

- na mezinárodních fórech zabývajících se lidskými právy a popřípadě i při dvoustranných kontaktech se třetími zeměmi by EU měla s větším úsilím vyzývat k ratifikaci Úmluvy o právech dítěte, jejích opčních protokolů a dalších mezinárodních a regionálních nástrojů souvisejících s otázkou násilí páchaného na dětech;

- na mezinárodních i regionálních fórech zabývajících se lidskými právy, jakož i při dvoustranných kontaktech se třetími zeměmi by EU měla klást zvláštní důraz na prosazování účinného provádění ustanovení Úmluvy o právech dítěte a jejích dvou opčních protokolů a na provádění dalších příslušných mezinárodních

a regionálních norem a standardů a měla by prosazovat účinné následné hodnocení a provádění příslušných politických závazků, zejména výsledků a cílů

27. zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN věnovaného prosazování práv dětí a jeho časově vymezeného akčního plánu z roku 2002 „Svět vhodný pro děti“, ustanovení Deklarace tisíciletí a časově vymezených rozvojových cílů tisíciletí, jakož i dokumentu o výsledcích světového summitu z roku 2005.

iii) Vypracování strategií jednotlivých zemí zaměřených na předcházení veškerým formám násilí páchaného na dětech a na boj s nimi

Aby svou celkovou činnost v oblasti boje proti veškerým formám násilí páchaného na dětech doplnila konkrétními opatřeními v jednotlivých zemích, vypracuje EU strategie jednotlivých zemí pro cílená opatření ve třetích zemích, přičemž zohlední převládající formy násilí v různých zemích a regionech na světě a bude se rovněž věnovat genderovým aspektům násilí páchaného na dětech:

a) Pro vypracování těchto strategií a jako jejich základ EU nejprve provede komplexní posouzení situace v různých zemích, pokud jde o násilí páchané na dětech. Tato posouzení by měla v co největší míře vycházet ze stávajících materiálů, zejména z materiálů pocházejících z UNICEF, ze zvláštních mechanismů OSN, z vládních zdrojů a od příslušných subjektů občanské společnosti.

b) Na základě těchto komplexních posouzení a s případným přihlédnutím

k doporučením obsaženým ve studii generálního tajemníka OSN týkající se násilí páchaného na dětech, k závěrečným poznámkám Výboru pro práva dítěte a jiných příslušných subjektů v oblasti lidských práv zřízených smlouvami, k doporučením mechanismů v oblasti lidských práv, jakož i k příslušným informacím poskytnutým zúčastněnými stranami, zejména organizacemi OSN, jako jsou OHCHR, UNICEF, WHO, ILO a UNFPA, regionálními organizacemi

a organizacemi občanské společnosti, by se strategie jednotlivých zemí měly skládat z těchto prvků:

- prosazování rychlé ratifikace Úmluvy o právech dítěte a jejích dvou opčních protokolů a dalších mezinárodních a regionálních nástrojů a norem v oblasti lidských práv, a to za účelem předcházení veškerým formám násilí páchaného na dětech a jejich řešení;

- prosazování stažení výhrad k Úmluvě o právech dítěte a jejím opčním protokolům, které jsou neslučitelné s předmětem a cílem Úmluvy a jejích opčních protokolů nebo jinak v rozporu s mezinárodním právem;

- prosazování účinného uplatňování Úmluvy o právech dítěte a jejích dvou opčních protokolů a případně dalších regionálních a mezinárodních nástrojů a norem v oblasti lidských práv, jakož i prosazování dalšího sledování

a provádění politických závazků se zvláštním významem pro boj proti násilí páchanému na dětech;

- prosazování a podpory legislativní reformy zaměřené na zahrnutí zákazu veškerých forem násilí páchaného na dětech do vnitrostátních právních předpisů a na boj proti beztrestnosti;

- doporučování a podpory zavedení mechanismu nezávislého monitorování na vnitrostátní úrovni a mechanismu pro oznamování a stížnosti, které zohledňují specifika dětí, jakož i postupů v případech násilí, společně

s rozvojem postupů a podpůrných služeb vstřícných k dětem;

- prosazování a podpory aktivní účasti dětí na rozvoji a zavádění monitorovacích systémů a mechanismů;

- prosazování a podpory zřizování nezávislých vnitrostátních institucí s cílem prosazovat předcházení veškerým formám násilí páchaného na dětech a boj proti nim;

- prosazování a podpory vypracování vnitrostátních strategií, akčních plánů a politik týkajících se násilí páchaného na dětech, které propagují mimo jiné hodnoty nepoužívání násilí a zvyšování povědomí a které kladou na přední místo prevenci při zohlednění genderových aspektů násilí, náležitě podpořených přidělením potřebných prostředků;

- výzev k zavedení a provádění shromažďování údajů na úrovni jednotlivých států, analýz a šíření úsilí a propagace příslušných výzkumných iniciativ a podpory v této oblasti;

- prosazování a podpory opatření na zlepšování schopností těch, kteří pracují s dětmi a pro děti, s cílem zlepšit ochranu dětí před násilím

a předcházet veškerým formám násilí páchaného na dětech, odhalovat je a reagovat na ně;

- prosazování a podpory poskytování služeb vstřícných k dětem

a zaměřených na zotavení obětí a jejich znovuzačlenění do společnosti, s cílem vypracovat preventivní mechanismy a systémy soudů pro mladistvé zohledňující jejich specifika;

- prosazování a podpory zřizování mechanismů odpovědnosti s cílem zamezit beztrestnosti a zahájit stíhání všech osob, které páchají násilí na dětech.

c) Po sestavení seznamu zemí, v jejichž případě je třeba učinit konkrétní kroky, přijme COHOM opatření nezbytná pro sestavení posudků příslušných zemí a pro vypracování návrhů strategií jednotlivých zemí, přičemž budou vymezeny zvláště významné formy násilí páchaného na dětech a učiněny konkrétní návrhy týkající se jejich řešení.

Návrhy strategií jednotlivých zemí předá COHOM vedoucím misí EU

v příslušných zemích k dalšímu doplnění, posouzení a potvrzení na místní úrovni. Po obdržení těchto doplňujících příspěvků přijme Pracovní skupina pro lidská práva strategie jednotlivých zemí a zahájí jejich provádění.

d) S cílem urychlit konkrétní opatření EU týkající se násilí páchaného na dětech v různých částech světa bude v úvodní fázi provádění těchto obecných zásad vypracován pilotní program, v jehož rámci se opatření EU zaměří na nejvýše

deset zemí z různých regionů, přičemž se zohlední různé charakteristiky zjištěné ve studii OSN o násilí páchaném na dětech. Při výběru zemí, které mají být zařazeny do pilotního programu, by EU mohla věnovat zvláštní pozornost zemím, se kterými již vede dialog či konzultace v oblasti lidských práv, což by EU umožnilo záhy a systematicky do těchto dialogů a konzultací v oblasti lidských práv zahrnout otázku násilí páchaného na dětech.

iv) Spolupráce s jinými příslušnými subjekty

S cílem co nejlépe využít stávající odborné poznatky bude EU při své činnosti zaměřené na boj proti násilí páchanému na dětech zásadně usilovat o co největší míru spolupráce se subjekty mimo rámec EU, zejména s:

- příslušnými mechanismy OSN, zejména se zvláštními postupy a subjekty v oblasti lidských práv zřízenými smlouvami, zejména s Výborem pro práva dítěte;

- organizacemi OSN, zejména OHCHR, UNICEF, WHO, UNDP, MOP, UNFPA;

- jinými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy;

- mezinárodními, vládními a nevládními organizacemi, které se na místní úrovni zabývají ochranou dítěte, včetně sítí na ochranu dítěte.

Z tímto účelem EU upevní stávající partnerství, zejména partnerství s OSN, s Radou Evropy1 a s OBSE, obzvláště pokud jde o výzkum a systematické shromažďování údajů, jejich analýzu a šíření a o vytváření vhodných strategií pro reakci jednotlivých zemí, a rovněž zváží navázání nových partnerství s jinými potenciálními spojenci, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, partnerství s akademickými institucemi, s organizacemi občanské společnosti a s mezinárodními finančními institucemi.

v) Monitorování a předkládání zpráv

COHOM přijme potřebná opatření za účelem sledování pokroku dosaženého v rámci strategií jednotlivých zemí.

1 Viz memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií ze dne

10. května 2007, zejména článek 21, – dokument CM (2007) 74.

V zemích, na něž se vztahují strategie jednotlivých zemí týkající se násilí páchaného na dětech, by vedoucí misí EU měli tuto otázku zahrnout do svých pravidelných zpráv

v oblasti lidských práv a případně by rovněž měli podávat ad hoc zprávy o vývoji v příslušné oblasti.

Kromě zpráv a dalších příslušných informací ze zdrojů EU budou základem monitorování vývoje, pokud jde o situaci v oblasti násilí páchaného na dětech, rovněž další spolehlivé informace, zejména informace, které poskytnou mechanismy

a organizace OSN, zvláště subjekty zřízené smlouvami, zejména Výbor pro práva dítěte a UNICEF.

Kromě toho bude přihlédnuto k příslušným informacím poskytnutým organizacemi občanské společnosti a sítěmi na ochranu dítěte. Kdykoli je to možné, měla by být zajištěna účast dětí na procesu sledování.

IV Nástroje činnosti EU

Kromě toho, že ve vhodných případech zahrne otázku násilí páchaného na dětech do politického dialogu a učiní ji předmětem demarší, určí EU zejména možnosti použití dvoustranného financování a případně financování ze zdrojů Společenství, pokud jde o podporu konkrétních opatření na boj proti násilí páchanému na dětech podle těchto obecných zásad a jejich prováděcí strategie.

V Posouzení

První přezkum prováděcí strategie provede COHOM dva roky po přijetí těchto obecných zásad, přičemž se zaměří na pilotní program a na proces vypracování strategií jednotlivých zemí. V jeho rámci COHOM rovněž přezkoumá, zda by prioritní oblast „veškeré formy násilí páchaného na dětech“ měla být zachována do příštího pravidelného přezkumu či změněna.

Příloha II

Demonstrativní seznam mezinárodních norem, standardů a zásad, kterých se EU může dovolávat při kontaktech s třetími zeměmi, pokud jde o prosazování a ochranu

práv dítěte

I. Nástroje OSN v oblasti lidských práv

a. Smlouvy a protokoly

Úmluva o právech dítěte, 1989

Opční protokol o obchodu s dětmi, dětské prostituci a dětské pornografii, 2000 Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, 2000

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, 1996

Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, 1966

Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech týkající se zrušení trestu smrti, 1989

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, 1966 Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, 1965

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, 1979

Opční protokol k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen, 1999

Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, 1990

Úmluva o právním postavení uprchlíků, 1951

Protokol týkající se právního postavení uprchlíků, 1966 Úmluva o omezení případů bezdomovectví, 1961

Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, 1984

Opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, 2002

b. Prohlášení

Všeobecná deklarace lidských práv, 1948

Deklarace tisíciletí Organizace spojených národů, 2000 Deklarace a akční plán „Svět vhodný pro děti“, 2002

Deklarace Světové konference proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související nesnášenlivosti (Durbanská deklarace), 2001

Pařížské závazky k ochraně dětí proti nezákonnému odvodu nebo zneužívání ozbrojenými silami nebo skupinami (Pařížské závazky), 2007

x. Xxxxxx, pravidla, obecné zásady a jiné normativní nástroje

Standardní minimální pravidla OSN pro organizaci soudního systému pro mladistvé (pravidla z Pekingu) 1985

Pravidla pro ochranu mladistvých zbavených svobody (pravidla z Havany) 1990

Obecné zásady OSN pro předcházení trestné činnosti mladistvých (Rijádské pokyny) 1990 Základní zásady pro používání restorativní justice v trestních věcech, 2002

Obecné zásady týkající se justice ve věcech zahrnujících oběti a svědky trestné činnosti z řad dětí, 2005

Hlavní zásady týkající se vnitřního vysídlení (Xxxxxxx zásady ), 1998

Deklarace o sociálních a právních zásadách v souvislosti s ochranou a dobrými životními podmínkami dětí, se zvláštním ohledem na pěstounskou péči a adopci na vnitrostátní

i mezinárodní úrovni, 1986

Zásady a obecné zásady týkající se dětí zapojených do ozbrojených sil a s ozbrojených skupin

(Pařížské zásady), 2007.

II. Mezinárodní úmluvy v oblasti práce

Úmluva č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, 1973

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce, 1999

Úmluva č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu v nezávislých státech, 1989

III. Nástroje mezinárodního humanitárního práva

Ženevské úmluvy, zejména Úmluva č. IV o ochraně civilních osob za války, 1949

Protokol I k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, 1967

Protokol II k Ženevským úmluvám o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter, 1967

Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (Ottawská úmluva), 1997

IV. Nástroje mezinárodního trestního práva

Statut Mezinárodního trestního soudu (Římský statut), 1998

Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, 2000

V. Nástroje mezinárodního práva soukromého

Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, 1980 Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, 1993

VI. Evropské nástroje v oblasti lidských práv

Listina základních práv Evropské unie (zejména článek 24 uvádějící práva dítěte) Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, 1950

Evropská sociální charta, 1961

Evropská úmluva o výkonu práv dětí, 1996

Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, 1987

Smlouva o Evropské unii (článek 11), 1992 Evropský konsensus o rozvoji

Část I – EU (zejména odstavce 5 a 7)

Část II – ES (zejména odstavce 97, 101, 103) Nástroje Společenství a jiná opatření:

-červenec 2006 Přijetí sdělení Komise EU „Směrem ke strategii EU o právech dítěte“ jako součásti širší, dlouhodobé iniciativy EU s názvem „Pakt pro dítě“ na prosazování práv dětí v rámci Unie a v rámci její vnější činnosti;

-červen 2007: Vytvoření „Evropského fóra pro práva dítěte“;

-Komisí připravovaný Akční plán pro práva dětí ve vnějších vztazích;

-2007: Sdělení Komise – Směrem k Evropskému konsensu o humanitární pomoci

výzva k dodržování mezinárodního práva při poskytování humanitární pomoci.

VII. Africké regionální nástroje v oblasti lidských práv

Africká charta lidských práv a práv národů, 1981

Protokol k Africké chartě o lidských právech a právech národů o právech žen v Africe, 2000 Africká charta práv a blaha dítěte, 1990

VIII. Meziamerické regionální nástroje

Americká úmluva o lidských právech, 1969

Dodatkový protokol k Americké úmluvě o lidských právech v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv (salvádorský protokol), 1988

Meziamerická úmluva o předcházení násilí páchanému na ženách, jeho trestání a vymýcení 1994

Meziamerická úmluva o mezinárodním obchodování s nezletilými, 1994 Meziamerická úmluva o mezinárodním navracení dětí, 1989.