Contract

I. Úvod

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva, která nabude účinnosti 01.01.2014, vypracovalo družstvo návrh nových stanov družstva, vycházející ze zákona č. 89/2012 Sb., „nový“ občanský záko- ník (dále jen „NOZ“) a ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen

„ZOK“).

Uvedené předpisy však dosud nenabyly účinnosti a jejich dopad není tedy prověřen praxí. Dle sdělení SČMBD jsou s některými ustanoveními nových předpisů zatím spojeny výkladové problémy, které snad budou postupně odstraňovány výkladovými stanovisky expertní „Komise pro aplikaci nové civilní legislativy“, působící při ministerstvu spravedlnosti. Tvorbu judikatury lze proto očekávat tepr- ve v horizontu několika let po účinnosti zmíněných předpisů. Na bytová družstva budou též dopadat některé doprovodné předpisy z nichž některé jsou již schváleny (např. zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových pro- storů v domě s byty, zákon č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev) jiné jsou ještě v legislativním procesu a další se teprve připravují. Dá se tedy předpokládat, že budeme muset text stanov v příštích obdobích ještě aktualizo- vat v závislosti na vývoji v této oblasti.

Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. V platném znění (dále jen „ObchZ“) předpokládal, že se shro- máždění delegátů bude scházet v družstvech, v nichž „není s ohledem na rozsah družstva dobře možné svolávat členskou schůzi“ (§ 239/7 ObchZ). Bližší pravidla, z jakých lze působnost členské schůze přenést na shromáždění delegátů dosavadní zákon neobsahoval. ZOK je v tomto ohledu precizuje, když stanoví, že se shromáždění delegátů smí konat pouze v družstvech, která mají 200 a více členů (§ 670/1 ZOK). Klesne-li počet členů družstva pod 200 a tento stav bude trvat alespoň 90 dnů, zaniká funkce delegátů a bude nutné svolávat členskou schůzi.

II. Nové povinnosti po 01.01.2014 - vliv dosavadní právní úpravy

Do 6ti měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK, tedy do 30.06.2014 jsou obchodní korporace a tedy i bytová družstva povinna:

a/ přizpůsobit své stanovy ustanovením ZOK a doručit je do sbírky listin (§ 777/2 ve spojení s §em 3/3 ZOK). Nebude-li tato povinnost splněna, může být družstvo k úpravě stanov vyz- váno soudem, který by k tomu též stanovil dodatečnou lhůtu. Pokud ani poté nedojde k ná- pravě, soud družstvo zruší a nařídí jeho likvidaci (v ZOK je uvedeno: „soud ...zruší ob- chodní korporaci...“, nikoli „soud ...může zrušit obchodní korporaci...“ – zákon v tomto případě nepřipouští možnost, aby soud zrušení obchodního korporace „zvážil“); a dále

b/ uzpůsobit úpravě ZOK ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně (§ 777/3 ZOK) -

- v opačném případě se výkon funkce považuje za bezplatný.

Právní poměry družstev existujících ke dni 31.12.2013 se budou od 01.01.2014 řídit především: a/ stanovami, dále

b/ donucujícímu ustanoveními ZOK a

c/ na práva a povinnosti členů družstev, na která by nedopadla ani úprava stanov, ani donucu- jících ustanovení ZOK, se použijí dosavadní ustanovení obchodního zákoníku.

Pro družstva vzniklá do 31.12.2013 totiž bude platit, že dosavadní ustanovení ObchZ, která upra- vují práva a povinnosti členů, se považují za součást obsahu stanov těchto existujících družstev za předpokladu, že:

a/ nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK; a/nebo b/ se od nich družstvo neodchýlilo ve svých stanovách.

Povinné náležitosti stanov bytového družstva jsou uvedeny v §u 553 ZOK. Těmito povinnými náležitostmi jsou:

a/ firma družstva;

b/ předmět podnikání nebo činnosti;

c/ výše základního členského vkladu popř. dalšího vkladu; d/ způsob a lhůta jejich splacení přistupujícím členem;

e/ způsob svolání členské schůze (shromáždění delegátů) a pravidla jejího rozhodování; f/ počet členů představenstva a kontrolní komise a délka jejich funkčního období;

g/ podmínky vzniku členství v družstvu a h/ práva a povinnosti člena družstva.

Z dalších ustanovení ZOK vyplývá povinnost nebo vhodnost upravit ve stanovách i další otázky fungování družstva. Na tato ustanovení v následujícím komentáři upozorňujeme.

III. Komentář k jednotlivým ustanovením stanov

Část I. (Základní ustanovení)

Čl. 1 a 2:

tyto články jsou jen s formálními doplněními převzaty z dosavadních stanov. Věcně se nemění.

Část II. (Předmět činnosti družstva)

Čl. 3:

Z tohoto článku byly vypuštěny činnosti uvedené v dosavadních stanovách, které již družstvo neprovádí a jejichž provádění v budoucnu ani nepředpokládá i když zákon připouští, aby družstva pro- vozovala i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů, a tato činnost má pouze doplňkový nebo vedlejší charakter k hlavní činnosti družstva (hlavní činností družstva je uspokojování bytových potřeb členů a správa domů s byty a nebytovými prostory jiných osob).

Část III. (Členství v družstvu)

Čl. 4 a 5 – Vznik členství:

Z těchto článků byly vypuštěny ustanovení týkající se členství právnických osob.

Čl. 6 – Přechod družstevního podílu:

Tento článek má nový název v souvislosti s obsahem pojmu „družstevní podíl“ – bližší vysvětlení v komentáři k čl. 14. Věcně se nemění.

Čl. 7 – Společné členství manželů:

Tento článek obsahuje mimo dosavadního znění též novou právní úpravu společného členství manželů. Podle ZOK vzniká společné členství, jestliže je družstevní podíl součástí SJM. Manželé se tedy nyní mohou dohodnout, že družstevní podíl vyjmou ze SJM a podíl bude náležet jen jednomu z nich – členem družstva tedy bude jen jeden z manželů. Takové nakládání s podílem v družstvu bylo dosud vyloučeno.

Čl. 8:

Beze změny.

Čl. 9 – Splynutí družstevních podílů:

Zde je zapracována nová právní úprava, která tuto problematiku výslovně upravila. Proti dosa- vadnímu stavu se ale věcně nic nemění. Ke splynutí družstevních podílů dochází automaticky okamži-

kem jejich nabytí, s výjimkou družstevních podílů, s nimiž jsou spojena práva třetích osob (právem třetí osoby může být např. vlastnické právo jiné osoby).

Čl. 10 – Přeměna členství:

Z odst. 2 bylo pouze vypuštěno písm. b/, pojednávací o přeměně samostatného členství zůstavitele při jeho přechodu na více dědiců – tato situace podle XXX již nemůže nastat.

Čl. 11 – Rozdělení družstevního podílu:

Zde je také zapracována nová právní úprava – rozdělení družstevního podílu nebylo dosud právní- mi předpisy upraveno. Proti dosavadnímu stavu se ale také věcně nic nemění.

Čl. 12 a 13 – Členská práva a členské povinnosti:

Práva člena i jeho povinnosti byla ve stanovách upravena podle nové právní úpravy, řada člen- ských práv a povinností však byla převzata z dosavadních stanov.

Čl. 14 – Družstevní podíl:

Tento pojem je novinkou. „Družstevní podíl“ v nové právní úpravě nahrazuje dřívější pojem

„členský podíl“ a představuje souhrn majetkových i nemajetkových práv a povinností člena k družstvu a družstva k členovi, a tedy členská práva a povinnosti.

Čl. 15 – Členský vklad:

Obsahem tohoto článku je část dosavadního textu odst. „Majetková účast člena družstva“ změněná zejména v tom, že ZOK nově vyžaduje pro převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavření písemné smlouvy. Tato podmínka bude zřejmě komplikovat možnost financování technického zhod- nocení (modernizace nebo rekonstrukce) domu členským vkladem, a to i v případě použití již vytvoře- ných finančních zdrojů (dlouhodobé zálohy) – nebude-li smlouva uzavřena, nebude moci družstvo pře- vést zdroje z této zálohy na další členský vklad, jak dosud zcela běžně, pouze na základě stanov činilo. Ve smlouvě by také měla být zakotvena možnost použití vkladu na úhradu ztráty střediska bytového hospodářství.

Čl. 16 a 17 – Další členské vklady:

Zákon nově umožňuje, aby měl člen více dalších členských vkladů. Z praktických důvodů (ze- jména pro případný převod družstevního bytu do vlastnictví člena) je vhodné u každého člena odlišo- vat další členský vklad, který je zdrojem hodnoty jím užívaného družstevního bytu (pořizovací cena + technické zhodnocení) a k němu příslušejícího podílu na pozemku (tento vklad je zpravidla „spotřebo- ván“ při převodu bytu do vlastnictví člena). Tento vklad je tedy zdrojem hodnoty domu a pozemku (v aktivech mu odpovídá dlouhodobý hmotný majetek – stavba, resp. jednotka a pozemek) a je upra- ven v čl. 16 – pořizovací další členský vklad. Dodatečný další členský vklad podle čl. 17 není při spla- cení zdrojem hodnoty domu ani pozemku - v aktivech družstva mu odpovídají peníze (pokud nejde o nepeněžitý vklad), a to až do doby jeho použití na úhradu ztráty (vklad zaniká) nebo financování technického zhodnocení (peníze se změní na dlouhodobý hmotný majetek), kdy se tento vklad změní na pořizovací další členský vklad (je zdrojem hodnoty domu). Jak již bylo uvedeno v komentáři k čl. 15, může člen převzít povinnost k úhradě dalšího členského vkladu jen za následujících podmínek:

a/ stanovy připustí možnost dalšího členské vkladu;

b/ stanovy určí výši dalšího členského vkladu nebo způsob jeho určení;

c/ družstvo uzavře se členem písemnou smlouvu s náležitostmi podle ZOK.

Družstvo je povinno dbát, aby byly tyto podmínky splněny, v opačném případě by mohlo dojít k situaci, kdy by členové plnili ve prospěch družstva bez právního důvodu a na straně družstva by tak vzniklo bezdůvodné obohacení.

Čl. 18 – Převod družstevního podílu:

Postup při převodu družstevního podílu a vznik právních účinků vůči družstvu zůstává oproti do- savadní úpravě beze změn. Převod družstevního podílu je možný jen na osobu, která splňuje podmínky stanov. Podmínky vzniku členství jsou ve stanovách uvedeny v čl. 4. Převoditelnost družstevního podílu, má-li se jeho nabyvatelem stát osoba, která splňuje podmínky stanov, nelze v bytovém družst- vu vyloučit ani omezit.

ZOK nově výslovně stanoví, že s převodem družstevního podílu přechází na nabyvatele právo na nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu souvisejících s užíváním družstevního bytu (nebytového prostoru) převodcem nebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). Převodce družstevního podílu za dluhy spojené s družstevním podílem družstvu ručí. Dochází tak k zá- sadní změně právní úpravy, která družstvům rozšiřuje možnost uspokojení jejich pohledávek vůči bý- valým členům.

Čl. 19 – Převod části družstevního podílu:

Převod družstevního podílu po jeho rozdělení je možný jen na člena družstva (stávajícího nebo no- vého). Rozdělení družstevního podílu je účinné nejdříve splněním vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu nabyvatelem rozdělovaného družstevního podílu. Při rozdělení družstevního podílu se určí, se kterým z nových družstevních podílů bude spojen nájem kterého družstevního bytu (nebyto- vého prostoru). K tomu jen poznamenáváme, že pokud někdo nabývá družstevní podíl celý - nerozdě- lovaný, vstupuje do práv a povinností převodce (stává se automaticky členem družstva namísto pře- vodce) a formální vstup do družstva podáním přihlášky a úhrada základního členského vkladu se od něj nepožaduje.

Čl. 20 – Zánik členství:

Oproti dosavadní úpravě se pravidla pro zánik členství zásadně nemění, pouze se dílčím způsobem upřesňují a odstraňuje se dosavadní nesprávná terminologie. V odst. 2 se nově uvádí situace v konkur- zním a insolvenčním řízení, za nichž se členství v družstvu obnovuje. ZOK stanoví osobě, které byl již vyplacen vypořádací podíl, 30ti denní lhůtu pro vrácení vypořádacího podílu zpět družstvu.

Čl. 21 a 22 – Dohoda a vystoupení:

Ustanovení těchto článků se proti dosavadnímu textu v zásadě nemění. Jen u vystoupení je zkrá- cena výpovědní doba o jeden měsíc.

Čl. 23 – Vyloučení:

Hlavní principy a důvody pro vyloučení člena z družstva se nemění. Lhůty a postupy související s vyloučením člena z družstva nemůže družstvo ve stanovách upravit jinak, než jak stanoví ZOK. Pro- tože ZOK přiznává každému členu právo požadovat od družstva opis seznamu členů, je jako důvod pro vyloučení z družstva uvedena také situace, kdy člen družstva seznam členů zneužije. Novým důvodem pro vyloučení je i trestný čin spáchaný proti osobě, která bydlí v domě nebo proti majetku třetích osob. Členství zaniká teprve marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo doručením rozhodnutí o za- mítnutí námitek. Členství tedy již nezaniká jen rozhodnutím příslušného orgánu.

Čl. 24 – Zánik družstva:

Ukončení členství je nově vázáno k zániku družstva (tj. k výmazu z veřejného rejstříku), nikoli k ukončení jeho likvidace. Jde však pouze o terminologické upřesnění.

Čl. 25 – Zánik společného členství manželů:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 26 – Vypořádací podíl:

V tomto článku je upraven způsob určení vypořádacího podílu při zániku členství shodně jako v dosavadních stanovách, je respektováno odlišné právní postavení a s tím související odlišná majetko- vá účast člena v družstvu. Přitom nemusí jít vždy o součet všech vkladů, které člen do družstva dříve vložil, pokud např. byl další členský vklad nebo jeho část členovi vrácen nebo byl použit na úhradu ztráty. Jedná se vždy o aktuální hodnotu ke dni zániku členství.

Čl. 27 – Členská evidence:

Zde je zapracována nová zákonná úprava ZOK. Seznam členů nahrazuje dosavadní evidenci členů a upřesňuje, jaké údaje se do seznamu zapisují. Nově je v tomto článku doplněno, že údaje ze seznamu se poskytují i za podmínek stanovenými jinými právními předpisy. Družstvo je totiž povinno poskyto- vat údaje ze seznamu i jiným osobám o nichž tak stanoví zákon a jimž je každá osoba povinna posky- tovat součinnost – např. soudu, exekutorovi nebo insolvenčnímu správci.

Část IV. (Pořadníky a vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu bytu)

Čl. 28 ÷ 32

Ustanovení těchto článků jsou v podstatě převzaty z dosavadních stanov a byla u nich upravena terminologie tak, aby odpovídala ZOK.

Část V. (Nájem družstevního bytu)

Úprava nájmu družstevního bytu není v nových předpisech zcela přehledná. ZOK) odkazuje ve vě- xxxx nájmu družstevního bytu na ustanovení NOZ upravující nájem bytu, nestanoví-li ZOK sám jinak. NOZ naopak uvádí, že podmínky pro uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu a práva a povinnosti nájemce a pronajímatele jsou obsaženy v ZOK a ve stanovách družstva.

Čl. 33 – Vznik nájmu družstevního bytu:

V tomto článku je upraven vznik nájmu a náležitosti nájemní smlouvy. Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 34 a 35 – Práva a povinnosti z nájmu družstevního bytu:

Do těchto článků byla převzata úprava z dosavadních stanov a byly doplněny prvky nové právní úpravy.

Čl. 36:

Text je převzat z dosavadních stanov do kterého byly doplněny zásady pro chování zvířat v bytě a ustanovení o odevzdání bytu při skončení nájmu.

Čl. 37 ÷ 40:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 41:

Zde došlo k úpravě znění – v dosavadních stanovách je uvedeno, že výši poplatku z prodlení při nezaplacení nájemného určuje zvláštní předpis, kterým bylo vládní nařízení č.142/00.Xx. To však NOZ zruší a družstvo by nebylo před neplatiči nájemného nijak chráněno. Byl sem proto alespoň zapraco- ván úrok z prodlení ve výši 1 ‰ z dlužné částky denně, nejméně však 10 Kč měsíčně – oproti dosavadnímu stavu je tak ale sankce za neplacení nájemného snížena o 60 % . Dále byl doplněn nový odstavec za účelem vyloučení postupu podle NOZ, kdy za určitých okolností nelze s dlužníkem ukon- čit nájemní vztah.

Čl. 42:

Text je převzat z dosavadních stanov do kterého byla doplněna prekluze práva na slevu.

Čl. 43 – Společný nájem bytu manžely:

V tomto článku je zapracována nová právní úprava, podle níž může mít společné jmění manželů více režimů. Oproti dosavadní úpravě vzniká manželům společný nájem družstevního bytu tehdy, po- kud je družstevní podíl součástí společného jmění manželů (podle dřívější úpravy nebylo možné, aby si manželé družstevní podíl ze společného jmění manželů vyjmuli). XXX nyní stanoví, že společné ná- jemní právo zůstává manželům zachováno i tehdy, když zůstane členem družstva jenom jeden z nich, neboť společný nájem manželů je nyní vázán na členství alespoň jednoho z nich.

Čl. 44:

Proti dosavadnímu stavu se nic nemění.

Čl. 45:

Text je převzat z dosavadních stanov do kterého byla doplněna možnost zániku práva společného nájmu družstevního bytu i v případě, že se na tom dohodnou manželé, kteří nejsou rozvedeni.

Čl. 46 a 47:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 48 – Výměna bytu:

Text je převzat z dosavadních stanov ze kterého bylo vypuštěno právo domáhat se vydání souhlasu družstva s výměnou bytu u soudu, neboť NOZ už výměnu bytů neupravuje vůbec a tím ani toto právo.

Čl. 49 – Zánik nájmu družstevního bytu:

Ustanovení tohoto článku odpovídá dosavadní koncepci, v souladu s NOZ již ale neobsahuje ustanovení o bytových náhradách. Při skončení nájmu vzniká nyní povinnost vyklidit byt bez náhrady.

Čl. 50 – Nájem družstevních nebytových prostor:

Stanovy v tomto článku pouze odkazují na úpravu v NOZ o nájmu nebytových prostor, neboť v případě pronájmu za účelem podnikání půjde o ustanovení NOZ upravující nájem prostoru sloužící- ho k podnikání a v případě pronájmu za jiným účelem se nájem bude řídit obecnými ustanoveními NOZ o nájmu.

Čl. 51 – Zajištění řádného využívání bytů:

Text je převzat z dosavadních stanov ze kterého bylo vypuštěny ustanovení neodpovídající nové právní úpravě.

Čl. 52 ÷ 54:

Ustanovení o sloučení nebo rozdělení bytů byla převzata z dosavadních stanov.

Část VI. (Orgány družstva)

Čl. 55 a 56:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 57:

Tento článek je nový a stanoví, že člen družstva se může stát členem orgánu jedině volbou, při- čemž musí být splněny předpoklady pro zvolení, tj. především dosažení věku 18ti let, svéprávnost a bezúhonnost. Tato povinnost ve stanovách dříve nebyla – byla však stanovena jinými právními před- pisy (ObchZ a ŽivZ).

Čl. 58:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 59:

Dosavadní ObchZ stanovil funkční období každému členu orgánu zvlášť - nyní ZOK stanoví vý- slovně, že funkční období členů voleného orgánu končí všem členům stejně včetně delegátů. Za člena orgánu družstva může být platně zvolen pouze člen družstva a k platnosti jeho volby je nutné, aby člen družstva s přijetím funkce vyslovil souhlas, ať již před volbou nebo poté, kdy byl zvolen. V případě dodatečného souhlasu je však třeba za den započetí funkčního období považovat den volby - nikoliv den dodatečného souhlasu. Odmítne-li zvolený člen orgánu přijmout funkci, je nutno uskutečnit dopl- ňující volbu.

Čl. 60:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění. ZOK však nově rozšiřuje povinnost statutárních i jiných orgánů o povinnost loajality k družstvu.

Čl. 61:

Text převzat z dosavadních stanov. Nově však ZOK členu orgánu zakazuje odstoupit z funkce, bude-li doba jeho odstoupení pro družstvo nevhodná. Nevhodnost je však subjektivní pojem a její po- souzení bude činit příslušný orgán pro každý konkrétní případ.

Čl. 62 ÷ 65:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění. Novinkou však je povinnost uvést do zápisu z jed- nání představenstva nebo kontrolní komise jména jeho členů, kteří při hlasování hlasovali „PROTI“ nebo se hlasování zdrželi.

Čl. 66 – Shromáždění delegátů:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 67:

Pojednává o svolávání SD. V případě svolávání řádného SD se proti dosavadnímu stavu věcně nic nemění, je-li však nutno svolat mimořádné SD je, v souladu se ZOK, v těchto stanovách snížen počet členů družstva, kteří mohou žádat o jeho svolání z jedné třetiny na 10 %. Pro SD je nyní nově stanoveno, že po odeslání pozvánek nelze již program SD měnit.

Čl. 68:

Upravuje otázky usnášeníschopnosti SD, stanovuje kvórum pro platnost usnesení – pro hlasování o uhrazovací povinnosti nebo o zrušení či přeměně družstva je zvyšuje z prosté většiny na kvalifikova- nou a řeší též otázku případné neusnášeníschopnosti SD, přičemž určuje, že na náhradním shromáždě- ní bude nyní stačit přítomnost 10ti % delegátů oproti dosavadním 20ti %.

Čl. 69 a 70:

V těchto článcích je popsán způsob organizování volby delegátů a stanovují práva a povinnosti de- legátů, neboť dosavadní stanovy upravují tyto otázky jen okrajově.

Čl. 71 ÷ 73 - Představenstvo:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 74 – Předseda družstva:

Text článku převzat z dosavadních stanov, je však třeba podotknout, že předseda družstva uvedený jako orgán ve stanovách není samostatným statutárním orgánem, ale je součástí představenstva, jako jeden z jeho členů, který byl zvolen představenstvem za předsedu.

Čl. 75 ÷ 77:

Tyto články pojednávají o organizování práce představenstva, o rozhodování o bytových otázkách a o řízení běžné činnosti družstva. Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 78 ÷ 80 – Kontrolní komise:

Proti dosavadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 81 ÷ 88 - Samospráva a výbor samosprávy:

Úprava samospráv a jejich výborů je do nových stanov převzata ze stávajících stanov. Podle na- šich dosavadních zkušeností je existence a fungování samospráv funkční, a proto zde nedochází k žád- ným významným změnám.

Čl. 89 – Pomocné orgány:

Text článku převzat z dosavadních stanov.

Čl. 90 – Zastupování družstva ve SVJ:

Toto ustanovení vyjadřuje postavení zástupce spoluvlastníka, kterým je bytové družstvo při jedná- ní na shromáždění SVJ. V souladu se ZOK se principiálně o otázkách, které budou projednávány na shromáždění SVJ má nejprve hlasovat v představenstvu družstva a výsledek tohoto hlasování uplatní zástupce družstva na shromáždění SVJ. Částečně se tedy jedná o obdobu imperativního mandátu v dů- ležitých otázkách, které byly známy podle programu schůze SVJ předem a mohlo být tedy o nich na představenstvu družstva jednáno. V ostatních případech, které operativně vyplynou při jednání SVJ musí zástupce družstva jednat s péčí řádného vlastníka a ve smyslu článku 60 těchto stanov.

Část VII. (Hospodaření družstva)

Čl. 91 ÷ 93:

Tyto články pojednávají o financování činnosti družstva, bytovém hospodářství a o ostatním hospodaření. Proti dosavadnímu stavu se věcně téměř nic nemění. Družstvo bude i nadále hospodařit v oddělených účetních střediscích (i když způsob regulace nájemného oddělenou evidenci nákladů jednotlivých domů již přímo nevyžaduje), kdy jednotlivé domy vymezené v závislosti na jejich poříze- ní, resp. na jejich určení v prohlášení vlastníka představují střediska bytového hospodářství a náklady společné pro všechny domy se soustřeďují ve středisku ostatního hospodaření. S výsledkem středisko- vého hospodaření, se nakládá v souladu se stanovami – tedy tak jako dosud. K čl. 91/3 a 92/3 lze jen podotknout, že ZOK omezuje v bytovém družstvu nakládání se ziskem – zisk může být použit pouze k uspokojování bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji družstva. Ani nyní tedy není možné vyplá- cet členům podíly na zisku, avšak převod těchto podílů do dlouhodobé zálohy splňuje uvedenou pod-

mínku, protože použití dlouhodobé zálohy jako zdroje financování oprav a technického zhodnocení domu uspokojování bytových potřeb členů představuje.

Čl. 94 – Fondy družstva:

Ani v tomto článku se věcně nic nemění – v souladu s novou legislativou však zde dochází ke změně názvů některých fondů.

Čl. 95 – Základní kapitál:

Ekonomická podstata základního kapitálu se nemění – je základním vlastním finančním zdrojem družstva, který je tvořen členskými vklady – základními a dalšími. ZOK však již neupravuje kategorii zapisovaného základního kapitálu, a tedy již ani nestanovuje jeho minimální výši (dosud 50 tis. Kč).

Čl. 96 – Nedělitelný fond:

Dosud jediný povinný fond není již zákonem upraven. V některých jeho ustanoveních je pouze zmiňován rezervní fond, nové stanovy se však přidržely zažitého názvu nedělitelný fond. Nedělitelný fond zůstává fondem tvořeným ze zisku - jeho tvorba však již není povinná ze zákona. Beze změny proto zůstává i jeho prioritní účel použití – úhrada případné ztráty.

Čl. 97 – Fond pořizovacích členských vkladů podle čl. 16:

Jedná se o „staronový“ fond (dle dosavadních stanov jde o „fond členských podílů“), jemuž je z historických důvodů ponechán název „fond“, ačkoliv jde o součást základního kapitálu. Proti dosa- vadnímu stavu se věcně nic nemění.

Čl. 98 a 99:

Tyto články pojednávají o fondu družstevní výstavby a o doplňkovém fondu družstevní výstavby. Věcně se proti dosavadnímu stavu nic nemění. Tyto fondy nejsou součástí základního kapitálu, ale jsou ostatními kapitálovými fondy.

Čl. 100 – Fond dodatečných dalších členských vkladů podle čl. 17:

Tomuto fondu odpovídá v dosavadních stanovách „fond dodatečných členských vkladů“, na němž se věcně nic nemění.

Čl. 101 ÷ 104:

Pojednávají o statutárním fondu bytového hospodářství, o dalších zajišťovacích fondech družstva, o dlouhodobé záloze na opravy a dodatečné investice a o sociálním fondu. Text článků je jen s malým upřesněním převzat z dosavadních stanov.

Čl. 105 – Povinnost člena k úhradě ztrát:

Tento článek doznal významné změny. Nadále sice platí zásada, že povinnost přispět na úhradu ztráty může shromáždění delegátů uložit jen v případě, že tak určují stanovy, ZOK však nyní stanoví horní limit uhrazovací povinnosti na trojnásobek základního členského vkladu (dosud je úhrada ztráty členem družstva omezena trojnásobkem celého členského vkladu). Dochází tak k narovnání úhradové povinnosti mezi členy – nájemci bytů a členy – vlastníky bytů. Dalšími novými podmínkami za kterých lze uhrazovací povinnost uložit jsou: přednostní použití jiných zdrojů na úhradu ztráty a maxi- mální lhůta jednoho roku mezi koncem účetního období v němž vznikla ztráta hrazená členy a přijetím rozhodnutí o uhrazovací povinnosti.

Část VIII. (Zrušení a likvidace družstva)

Čl. 106 ÷ 109:

Tyto články jsou upraveny v souladu s novou legislativou. Zákon stanoví dílčí odchylky pro zrušení bytového družstva bez právního nástupce. Pokud jde o právní jednání, rozhoduje o něm jako dosud shromáždění delegátů. Při přeměně však podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev platí jednak kvalifikovaná většina, ale pro změnu právní formy u bytového družstva musí být 100 %ní souhlas všech jeho členů. Bytové družstvo se může sloučit pouze s jiným bytovým druž- stvem a v takovém případě nenastává likvidace. Zrušení právnické osoby a její likvidace je také upraveno v NOZ a v ZOK jsou pak stanoveny pouze doplňující skutečnosti s ohledem na potřebu vyšší kontroly činnosti likvidátora. Je zavedena povinnost likvidátora na konci likvidace předložit nejvyšší- mu orgánu závěrku a jiné listiny podstatné pro ukončení likvidace. Jsou také stanoveny některé speci- ální důvody pro zrušení bytového družstva rozhodnutím soudu, tyto důvody existují paralelně k obec- ným důvodům zrušení obchodní korporace podle ZOK. Člen má právo na podíl na likvidačním zůstat- ku ve výši svého členského vkladu; případné zbývající prostředky se rozdělí mezi členy rovným dílem. Při nuceném zrušení bytového družstva se může uplatnit i ručení členů orgánů při úpadku družstva; podle tohoto ustanovení může soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele družstva rozhodnout, že člen nebo bývalý člen statutárního orgánu ručí za splnění povinností družstva. Toto ručení nelze zaměňovat s uhrazovací povinností při ztrátě družstva.

Část IX. (Společná ustanovení)

Čl. 110 a 111:

Tyto články pojednávají o oznamování rozhodnutí orgánů družstva členům družstva a o rozhodo- vání orgánů družstva o podnětech členů. Nedoznaly věcných změn.

Čl. 112 – Doručování:

Tento článek je upraven podle stavu dosavadní judikatury v občanskoprávních vztazích, neboť ta předpokládá, že písemnost je doručena, dostala-li se do sféry vlivu adresáta. NOZ rovněž upravuje doručování zásilek, a to přísněji než je upraveno v těchto stanovách. Podle NOZ platí zásilka za doru- čenou třetí pracovní den po odeslání, pokud je odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb.

Čl. 113 – Počítání času:

Text je převzat z dosavadních stanov.

Část X. (Členství v družstvu při současném vlastnictví bytu)

Čl. 114 ÷ 116:

Text je převzat z dosavadních stanov.

Část XI. (Přechodná a závěrečná ustanovení)

Čl. 117 a 118:

Nedoznaly věcných změn - bylo pouze doplněno přechodné ustanovení, aby nevznikly pochyb- nosti o funkčním období členů orgánů družstva, jimž funkce vznikla ještě podle dosavadních předpisů.

Přijetím těchto stanov bude splněna zákonná povinnost uložená družstvu ZOK - přizpůsobit do 6ti měsíců své stanovy novému předpisu pod sankcí zrušení družstva soudem. Důvodem je to, že dnem účinnosti tohoto zákona se zrušují ta ustanovení dosavadních stanov, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními nových právních předpisů. Vzhledem k politické situaci nelze však zcela vyloučit, že NOZ i ZOK nakonec nenabudou účinnosti od 01.01.2014. Proto je platnost nových stanov vázána na účinnost těchto dvou zákonů.