STANOVY SPOLKU

STANOVY SPOLKU

XXXXXX, X.X.

Článek. I. - NÁZEV A SÍDLO

1. Název spolku je: JARILO, občanský a společenský klub pro vzdělání a kulturu z.s. (dále jen „Spolek“)

2. Sídlo spolku je na adrese: Xxxxxxxx 000, 000 00 Xxxxxxxx.

3. Používaná zkratka: JARILO, z.s.

Článek. II. - PRÁVNÍ POSTAVENÍ SPOLKU

1. Spolek je dobrovolný, nezávislý, sdružující členy na základě společného zájmu.

2. Xxxxxx je dobrovolnou, společensky prospěšnou, neziskovou, nestátní, právnickou osobou podle zákona č. 89/2012 Sb. v platném změní.

Článek III. - ZÁKLADNÍ CÍLE SPOLKU

1. Navržení a praktické vyzkoušení, v rámci spolku, soběstačného systému jehož vnitřní život bude ustaven na principech přímé demokracie a optimálním vyvážení práv a osobní odpovědnosti každého člena spolku.

2. Navržení a vyzkoušení hospodářských vztahů ustavených na principu smysluplného a otevřeného sdílení informací.

3. Na základě bodu 1) a 2) vytvářet a zřizovat projekty v rámci spolku, které zabezpečí vznik funkčních modelů obecního systému s vysokou úrovní vzdělanosti, technických a řemeslných znalostí a kulturní vyspělosti, postavené na vzájemné úctě a solidaritě mezi členy spolku a účastníky projektů. V rámci projektů vytvářet zázemí pro vznik občanských forem spolupráce s důrazem na obnovu řemeslných, kulturních a hospodářských tradic našich moudrých předků.

4. Jako svou vedlejší činnost spolek podporuje vytváření ekonomického zázemí pro svou činnost. Zejména se jedná o výkon živnostenských oprávnění: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, Masérské, rekondiční a regenerační služby, Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence.

Článek IV: - HLAVNÍ FORMY ČINNOSTI SPOLKU

1. Vyvíjet propagační a popularizační činnost jako veřejná shromáždění, besedy s občany, zábavné akce, mítinky, happeningy a další akce směřující k získání občanů pro naplňování cílů spolku a většího pozitivního povědomí v řadách veřejnosti.

2. Za účelem zvýšení povědomí a zájmu občanů o činnosti a cíle pořádat také výchovné a vzdělávací akce, přednášky, semináře, konference, školení, kurzy včetně internetových otevřených diskusí zaměřených na činnost spolku a s tím spojenou společenskou problematiku.

3. K řešení závažných odborných otázek zakládat expertní kolegia. Vznik expertního kolegia iniciují členové spolku, v případě potřeby mohou přizvat ke spolupráci i odborníky mimo členskou základnu spolku.

4. Ustavení různých vnitřních podsložek systému pro praktické vyzkoušení spolkem navržených postupů a metod v oblasti hospodaření, mezilidských vztahů a samosprávy systému.

Článek V. - ČLENSTVÍ VE SPOLKU

1. Členství:

1. Členkami a členy spolku mohou být fyzické osoby, které souhlasí se stanovami a respektují usnesení orgánů spolku.

2. Členství ve spolku vzniká na základě písemné přihlášky. Přijetí předběžně schvaluje rada a potvrzuje shromáždění.

3. Členství v expertním kolegiu vzniká na základě písemné přihlášky, kterou schvaluje expertní shromáždění.

4. Nové expertní kolegium vzniká na základě písemné žádosti nejméně dvou členských osob a schvaluje jej rada.

5. spolek vede evidenci členských osob.

6. spolek zakládá podle potřeby lokální pobočky

2. Práva člena spolku:

1. Být informován o veškeré činnosti spolku. Podílet se na činnostech spolku dle svých možností, schopností a přání. Využívat všech výhod, vyplývajících z členství.

2. Zúčastnit se odpovídajících shromáždění, tj. místních, republikových, příp. expertních.

3. Být volen do orgánů spolku, vyjadřovat se k činnosti spolku a jeho orgánů, podávat návrhy a klást otázky.

4. Hlasovat v odpovídajících úrovních. Každý člen má jeden hlas a hlasuje osobně.

3. Povinnosti člena spolku:

1. Dodržovat stanovy a plnit rozhodnutí příslušných shromáždění a příslušných rad. Respektovat rozhodnutí rozhodčí a revizní komise spolku.

2. Přispívat dobrovolnými členskými příspěvky k tvorbě finančních zdrojů.

3. Aktivně hájit zájmy spolku, dodržovat vnitřní dohody a nepodnikat kroky, které by byly v rozporu se zájmy spolku.

4. Účastnit se zasedání příslušných shromáždění a přispívat ke zlepšení jejich práce.

4. Sankce

spolek je oprávněn uplatnit níže uvedené sankce, jestliže činnost členky nebo člena spolku bude v rozporu se stanovami a zájmy spolku:

1. Písemné nebo elektronické napomenutí, o němž rozhodují příslušné místní, případně i expertní rady.

2. Vyloučení, o němž rozhodují místní shromáždění.

3. O vyloučení z expertní skupiny rozhoduje expertní shromáždění.

5. Členství ve spolku zaniká:

4. Vystoupením: vystupující osoba doručí radě písemné nebo elektronické oznámení, že vystupuje ze spolku.

5. Vyloučením: Rozhodnutí o vyloučení musí být vyloučené osobě prokazatelným způsobem písemně oznámeno. Vyloučená osoba má právo na odvolání k rozhodčí komisi a následně k republikovému shromáždění.

6. Úmrtím člena v případě fyzické osoby.

7. Zánikem spolku samotného.

Poznámka: Shromážděním se rozumí plenární schůze členů

Článek VI. - ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ SPOLKU

1. Strukturu spolku tvoří:

a) Republiková úroveň – ReÚ Republiková organizace – ReO

♣ Republikové shromáždění – ReS

♣ Republiková rada - ReR

♣ Republikoví zástupci – ReZ

b) Místní úroveň – MsÚ Místní organizace – MsO

♣ Místní shromáždění – MsS

♣ Místní rada – MsR

♣ Místní zástupci –MsZ

c) Expertní úroveň – ExÚ

♣ Expertní kolegia - ExK

♣ Expertní shromáždění – ExS

♣ Expertní rada – ExR

♣ Expertní zástupci – ExZ

2. Objasnění struktury:

1. Republiková organizace představuje úplnou členskou základnu, neboli součet všech členů všech místních organizaci.

2. Místní organizace představuje základní členské seskupení v určité lokalitě.

3. Místní organizace vznikne podle potřeby na základě iniciativy minimálně tří členů v dané lokalitě.

Žádost o vznik nové místní organizace předběžně schvaluje republiková rada a následně potvrzuje republikové shromáždění.

4. Shromáždění je vždy součtem všech členských osob v dané úrovni.

5. Rada je pracovní sbor volený shromážděním v dané úrovni. Xxxx tvoří nejméně tři a nejvíc pět osob.

6. Členové rady se nazývají zástupci a jsou pravomocní jednat jménem shromáždění v dané úrovni.

3. Republikové shromáždění:

1. Republikové shromáždění je nejvyšším orgánem spolku a tvoří je všichni členové spolku. Svoláváno je nejméně jednou ročně a to z úrovně republikových zástupců. Realizuje se fyzicky nebo elektronicky.

2. Mimořádné republikové shromáždění může ve zvláštních případech iniciovat kterákoliv členská osoba, a to tak, že se s patřičným zdůvodněním obrátí na členskou základnu. Projeví-li souhlas nadpoloviční většina členské základny, musí být mimořádné republikové shromáždění uskutečněno nejpozději do 15 dnů fyzicky nebo elektronicky.

3. Rozhodnutí republikového shromáždění se přijímá hlasováním. Rozhodnutí je přijato, je-li pro návrh nadpoloviční většina přítomných hlasů. Rozhodnutí je platné, je-li přítomna (nebo elektronicky odevzdána) nadpoloviční většina všech hlasů spolku.

4. Jednání republikového shromáždění řídí osoba z kruhu republikových zástupců. Výběr osoby se uskutečňuje dohodou v úrovni republikové rady. Dohodou se rozumí úplná shoda všech hlasů, nelze-li dospět k dohodě, rozhoduje se losováním.

5. Záznam z jednání se pořizuje formou zvukové nahrávky, z níž je následně pořízen stručný písemný přepis. Přepis podepisuje republikový zástupce, který řídil jednání. Zvukový záznam a stručný písemný přepis jsou posléze pro členskou základnu přístupné na webové stránce spolku. Elektronická jednání jsou též archivována na webových stránkách spolku.

6. Program jednání republikového shromáždění musí být součástí pozvánky.

7. Republikové shromáždění má následující pravomoci:

1. Je nejvyšším pravomocným orgánem spolku,

2. volí republikovou radu,

3. volí revizní a rozhodčí komisi,

4. schvaluje výroční zprávu a koncepci (výsledky) hospodaření,

5. potvrzuje vznik nových místních organizací,

6. doplňuje a mění stanovy spolku,

7. stanovuje členské příspěvky,

8. hlasuje o případné účasti veřejnosti při republikových shromážděních,

9. může rozhodnutím dvoutřetinové většiny všech přítomných hlasů rozhodovat o věcech, o kterých jinak rozhodují jiné orgány spolku.

Článek VII. - HOSPODAŘENÍ SPOLKU.

1. Finančními zdroji spolku jsou členské příspěvky, granty, dotace dary

2. Zdrojem příjmů mohou být rovněž příjmy z dividend, případně obchodních účastí. Tyto příjmy slouží jen ke krytí výdajů spolku.

3. Spolek může výlučně k podpoře své hlavní činnosti provozovat vedlejší hospodářskou činnost ve formě podnikání nebo jiné výdělečné činnosti.

4. Koncepci hospodaření předkládá republiková rada a to republikovému shromáždění, které koncepci schvaluje.

Zdroje jsou používány pro krytí oprávněných nákladů:

1. administrativních a správních výdajů spolku,

2. na energie, nájmy, mzdy a jiné režijní výdaje,

3. služeb a prací nutných k činnosti spolku,

4. Odměn lektorů na placených akcích spolku.

Po skončení hospodářského roku předkládá republiková rada správu o výsledku hospodaření republikovému shromáždění ke kontrole. O výsledku hospodaření předkládá republiková rada zprávu republikovému shromáždění.

Článek VIII. - PRAVIDLA SPOLKU, STATUTÁRNÍ ORGÁNY.

1. Hlasování se vždy uskutečňují vždy veřejně (aklamace)

2. Republiková rada:

a) Je statutárním orgánem spolku, je nejméně tříčlenná, nejvíce pětičlenná.

b) Členky a členové republikové rady jsou statutárními zástupci spolku, rada nemá nadřízenou osobu, členové rady jsou si navzájem rovnomocní.

c) Členy republikové rady schvaluje, respektive volí republikové shromáždění. Kandidáty do republikové rady navrhují místní shromáždění.

d) Řídí činnost spolku v obdobích mezi jednáními republikových shromáždění.

e) Rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou ve výhradní kompetenci republikového shromáždění.

f) Schází se podle potřeb, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Schůzi republikové rady může svolat kterýkoliv člen nebo členka rady.

g) Rozhoduje zjevným neboli aklamačním (tedy nikoliv tajným) hlasováním. Adresné výsledky hlasování musejí být přístupné členské základně.

h) Při rovnosti hlasů rozhoduje losování.

i) Funkční období republikové rady je tříleté. Členové rady, budou-li opakovaně zvoleni, mohou pracovat v radě více funkčních období.

j) Koordinuje a kontroluje činnosti expertních rad.

k) Připravuje jednání republikového shromáždění.

l) Z jednání republikové rady se pořizuje zápis.

m) Rozhoduje o přijímání pracovníků do zaměstnaneckého poměru či jiného smluvního vztahu vůči spolku.

3. Místní rady:

a) Členy místních rad schvalují, respektive volí místní shromáždění.

b) Místní rady jsou nejméně tříčlenné a nejvíce pětičlenné.

c) Rady nemají nadřízené osoby, členky a členové jsou si vzájemně rovnomocní.

d) Funkční období místních rad je tříleté. Členové, jsou-li zvoleni opakovaně, mohou v radách pracovat více funkčních období.

e) Návrhy osob do místních rad podávají členky a členové příslušných místních organizací.

f) Rady rozhodují hlasováním aklamací a výsledky musejí být přístupné členské základně.

g) Při rovnosti hlasů se rozhoduje losováním.

h) Místní rady podněcují, koordinují a kontrolují činnost místních členských základen.

4. Expertní rady:

a) Expertní rady podněcují, koordinují a kontrolují činnosti příslušných expertních kolegií.

b) Rady jsou schvalovány, respektive voleny příslušnými expertními shromážděními.

c) Doporučují se rady nejméně tříčlenné a nejvíce pětičlenné, není to však podmínkou.

d) Návrhy osob do expertních rad podávají výhradně členové příslušného expertního kolegia.

e) V radách se rozhoduje hlasováním aklamací, přičemž výsledky hlasování musejí být přístupné všem členům spolku.

f) Při rovnosti hlasů se rozhoduje losováním.

g) Rady nemají nadřízené osoby, členky a členové rad jsou vzájemně rovnomocní.

5. Zastupující osoby:

a) Zastupujícími osobami jsou zvolené členky a zvolení členové rad, případně též jimi pověření zmocněnci a zmocněnkyně.

b) Pro zastupující osoby ve všech úrovních se doporučují následující rovnomocné funkční specializace: hospodář, jednatel, tajemník. Jiné funkční specializace musejí být schváleny republikovou radou.

c) Všechny funkce se povinně přechylují do ženského rodu což znamená, že v českém jazykovém prostředí žena nesmí být jednatelem, nýbrž vždy jednatelkou a podobně i v jiných případech (tajemnicí apod.).

6. Předkládání návrhů:

a) Návrhy směrující činnost spolku k nějakému cíli nebo změně se zásadně předkládají veřejně a písemnou nebo elektronickou formou.

b) O návrzích je hlasováno shromážděními v příslušných úrovních a to podle obsahu a závažnosti. V záležitostech, které se dotýkají celého spolku, rozhoduje republikové shromáždění, v

záležitostech místního významu rozhodují místní shromáždění. V záležitostech odborných rozhodují expertní shromáždění.

c) Stejně veřejně se předkládají návrhy členek a členů do zastupujících funkcí v radách.

d) Stejným způsobem, tj. veřejně, se předkládají a podávají zdůvodněné návrhy k odvolání zástupkyň a zástupců z různých úrovní.

e) Stejný způsob (veřejně) se uplatňuje při úpravách či změnách stanov. Veřejné písemné návrhy k úpravám či změnám se předkládají ke schválení republikovému shromáždění.

Komentář: Stanovy určují nejvyšší pravomoci republikovému shromáždění a republikové radě. Jednotliví zástupci, resp. zmocněnci vystupují jakožto koordinátoři. Zásadní rozhodnutí jsou vždy uskutečňována demokraticky, tj. většinovým kolektivním rozhodováním, republikovým shromážděním nebo republikovou radou.

Článek IX. - SPORY A KONFLIKTY

1. Veškeré spory a konflikty řeší rozhodčí komise, která je tříčlenná, volená republikovým shromážděním.

2. Proti každému rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí republikového shromáždění, je možné se odvolat k rozhodčí

komisi. Odvolání je nutné podat písemně do 30 dnů od převzetí rozhodnutí. Rozhodčí komise ověří oznámené skutečnosti a do 30 dnů vydá rozhodnutí

3. Poslední instancí všech eventuálních sporů je republikové shromáždění, k němuž je možné se obrátit teprve tehdy, existuje-li v dané věci rozhodnutí rozhodčí komise.

4. Spory, které již sice rozhodlo republikové shromáždění, ale navrhující strana přesto není svolná rozhodnutí uznat, je třeba řešit soudní cestou. Stejně tak případné spory přesahující kompetence orgánů spolku, např. závažné majetkové spory apod.

Článek X. - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Jménem spolku jednají a podepisují členové republikové rady, kteří jsou oprávněni jednat a podepisovat samostatně. Jednají-li nebo podepisují-li samostatně, vždy jsou povinni činit tak s většinovým souhlasem ostatních členů rady. O výsledcích jednání jsou povinni se mezi sebou bez odkladu vzájemně informovat.

2. Jednat a podepisovat mohou také další osoby, avšak pouze na základě zmocnění schváleného republikovou radou a podepsaného nejméně dvěma jejími členy. Republiková rada je za jednání svých zmocněnců odpovědná.

3. spolek zanikne rozhodnutím dvoutřetinové většiny všech hlasů členů spolku. V případě zániku spolku provede likvidaci jejího majetku komise schválená republikovým shromážděním.

4. Stanovy mohou být změněny nebo doplněny pouze se souhlasem dvoutřetinové většiny hlasů účastníků republikového shromáždění.

5. Jestliže stanovy obsahují ustanovení odporující platným zákonům ČR, pak jsou taková ustanovení neplatná. V záležitostech, které nejsou ve stanovách upraveny, řídí se činnost spolku platnými zákony ČR, především zákonem č. 89/2012 Sb.

6. Tyto stanovy byly schváleny republikovou radou a nahrazují dosavadní stanovy. Nabývají účinnosti dnem zápisu do spolkového rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě.

V Halenkově dne: 15.2.2018 Kontakt: e-mail: xxxxxx@xxxxx.xx

Podpis statutárního orgánu - členové republikové rady:

Xxxxx Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxxxx Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxx