ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Vyznačení navrhovaných změn a doplnění

VI.

Poznámka: Nové nadpisy jsou pro přehlednost podtrženy, a to i když jde o zcela nové paragrafy. Slova uvedená v kurzívě reflektují doprovodný zákon k zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nabyl účinnosti 1. července 2017.

Platné znění zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

HLAVA ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje postup při vydávání dluhopisů bez ohledu na to, kdo je osobou, která dluhopisy vydává (dále jen „emitent“), a některé další otázky s dluhopisy související, včetně postupu při vydávání obdobných cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, s nimiž je spojeno právo na splacení dlužné částky.

§ 2

Dluhopis a emise dluhopisů

(1) Dluhopis je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu (dále jen „emisní podmínky“).

(2) Dluhopisy mohou být jen zastupitelné.

(3) Listinný dluhopis Dluhopis, který není zaknihovaným cenným papírem ani imobilizovaným cenným papírem (dále jen „listinný dluhopis“), je cenným papírem na řad. V rubopisu listinného dluhopisu se uvede identifikace nabyvatele.

(4) Emisí dluhopisů se rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek a majících stejný okamžik stejné datum emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téže emise, s nimiž jsou spojena stejná práva, se přidělí stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (ISIN), je-li přidělováno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis.

§ 3

Zpřístupnění emisních podmínek

(1) Emitent může vydat dluhopisy jen tehdy, pokud byly nejpozději k datu jejich emise investorům zpřístupněny emisní podmínky na nosiči informací, který investorům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do data splatnosti těchto dluhopisů.

(2) Je-li nejpozději k datu emise dluhopisů uveřejněn prospekt dluhopisů (dále jen „prospekt“) a jsou-li nejpozději k témuž datu na internetových stránkách emitenta zpřístupněny jejich emisní podmínky, zpřístupnění na nosiči informací uvedeném v odstavci 1 se nevyžaduje. V tom případě však emitent zajistí, aby emisní podmínky byly zpřístupněny na těchto internetových stránkách bezplatně a v nezměněné podobě trvale alespoň do data splatnosti těchto dluhopisů a měly podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu.

(3) Jestliže o to vlastník dluhopisů požádá, vzniká emitentovi povinnost poskytnout mu bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto dluhopisů.

§ 4

Seznam vlastníků

(1) Emitent vede seznam vlastníků jím vydaných listinných dluhopisů. Seznam vlastníků zaknihovaných dluhopisů vede osoba, která je oprávněna k vedení evidence zaknihovaných cenných papírů (dále jen „osoba oprávněná k vedení evidence“). Seznam vlastníků dluhopisů, které jsou zaknihovaným cenným papírem nebo imobilizovaným cenným papírem (dále jen „zaknihovaný dluhopis“), vede osoba vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů. Práva spojená s dluhopisy je oprávněna ve vztahu k emitentovi vykonávat osoba uvedená v těchto seznamech, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) K účinnosti převodu listinného dluhopisu vůči emitentovi se vyžaduje zápis o změně vlastníka v seznamu podle odstavce 1 věty první; emitent provede tento zápis předložení dluhopisu s nepřetržitou řadou rubopisů nebo jiný důkaz o tom, že příslušná osoba je vlastníkem dluhopisu; emitent zapíše změnu vlastníka do seznamu podle odstavce 1 věty první bez zbytečného odkladu poté, co mu bude taková změna prokázána. K účinnosti převodu zaknihovaného dluhopisu vůči emitentovi se vyžaduje zápis o změně vlastníka v seznamu podle odstavce 1 věty druhé.

§ 5

Druhy dluhopisů

druh.

Dluhopisy vydané týmž emitentem, s nimiž jsou spojena stejná práva, tvoří jeden

§ 6

Náležitosti dluhopisu

(1) Dluhopis obsahuje alespoň

a) označení „dluhopis“, nejde-li o hypoteční zástavní list krytý dluhopis, státní pokladniční poukázku nebo poukázku České národní banky,

b) údaj o druhu dluhopisu, který lze uvést i odkazem na emisní podmínky, nejde-li o dluhopis, se kterým není spojeno žádné zvláštní právo,

c) údaje identifikující emitenta,

d) jmenovitou hodnotu jako dlužnou částku; to se nevyžaduje v případě sběrného dluhopisu,

plyne-li jmenovitá hodnota ze zápisu v příslušné evidenci,

e) výnos dluhopisu, nebo údaj o tom, že výnos je určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem; anebo je z dluhopisu aspoň zřejmé, že dluhopis je bez výnosu nebo kde se lze s tím, jak je výnos určen, seznámit,

f) datum nebo jiný okamžik splacení (dále jen „datum splatnosti“) dlužné částky (splacení

dluhopisu), případně informaci o tom, že má být dlužná částka splacena splátkami,

g) údaje identifikující vlastníka dluhopisu, nejde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný

papír nebo sběrný dluhopis zaknihovaný dluhopis,

h) podpis emitenta, nejde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný papír nebo sběrný

dluhopis zaknihovaný dluhopis,

i) číselné označení dluhopisu, nejde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný papír nebo

sběrný dluhopis zaknihovaný dluhopis, a

j) datum emise.

(2) U zaknihovaného dluhopisu postačí, že údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až

f) a j) jsou zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných dluhopisů investičních nástrojů.

(3) Byl-li vydán hromadný dluhopis, obsahuje tento dluhopis také údaj o tom, kolik

dluhopisů a jakého druhu nahrazuje.

(4) Pro posouzení toho, zda je dluhopis řádně vydán, nemá vliv, zda obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1, obsahuje-li alespoň náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h), nebo jsou-li tyto údaje zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných cenných papírů investičních nástrojů; odstavce 2 a 3 tím nejsou dotčeny.

§ 7

Celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů

(1) Emitent může vydat dluhopisy

a) v menší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů, jestliže se do konce lhůty pro upisování nepodařilo upsat předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise dluhopisů,

b) ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů, a to i po uplynutí lhůty pro upisování, je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách, nebo

c) až do výše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů i po uplynutí lhůty

pro upisování, je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách.

(2) Postupuje-li emitent podle odstavce 1 písm. b) nebo c) a není-li lhůta určená pro upisování postačující, určí dodatečnou lhůtu pro upisování, která skončí nejpozději v den, který je rozhodný pro splacení jednotlivých splátek jmenovité hodnoty dluhopisu nebo splacení dluhopisu, a zpřístupní ji stejným způsobem jako emisní podmínky.

(3) V případě zaknihovaných dluhopisů nebo sběrných dluhopisů emitent bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro upisování oznámí osobě oprávněné k vedení evidence vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů skutečnost podle odstavce 1 a zpřístupní ji stejným způsobem, jakým zpřístupnil emisní podmínky. V případě emise komunálních dluhopisů emitent oznámí skutečnost podle odstavce 1 písm. a) též Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“).

(4) V případě emise státních dluhopisů vydávaných jako zaknihované dluhopisy oznámí ministerstvo skutečnost podle odstavce 1 písm. b) a c) nebo c) bez zbytečného odkladu osobě oprávněné k vedení jejich evidence vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů a vyhlásí nebo uveřejní ji stejným způsobem, jakým vyhlásilo nebo uveřejnilo emisní podmínky.

(5) Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů emitent zpřístupní investorům spolu s emisními podmínkami způsobem, kterým zpřístupňuje tyto emisní podmínky.

HLAVA II EMISNÍ PODMÍNKY

§ 8

Základní ustanovení

Emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů, a to i odkazem na informace obsažené v prospektu.

§ 9

Náležitosti emisních podmínek

(1) Emisní podmínky obsahují vždy alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu

a) skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až f) a j),

b) údaj o tom, zda jde o listinný nebo zaknihovaný dluhopis dluhopis, imobilizovaný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír,

c) lhůtu pro upisování emise dluhopisů,

d) emisní kurz, případně způsob jeho určení, a pro případ, že emisní kurz bude určován kurzem dosaženým v aukci, způsob aukce,

e) informace o tom, jak je výnos dluhopisu určen, nebo že dluhopis je bez výnosu,

f) způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu,

g) informace o tom, jak a kde má být dluhopis splacen, včetně případné informace o datu

splatnosti a výši jednotlivých splátek, má-li být dlužná částka splacena splátkami,

h) údaje o zdaňování výnosu dluhopisu,

i) údaje nutné k identifikaci osob, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplacení výnosu dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech,

j) identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, je-li přidělováno,

k) způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu (dále jen „schůze vlastníků“), a způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací o dluhopisu,

l) informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem byl udělen rating, je-li tato informace emitentovi známa, a

m) určení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků.

(2) Emisní podmínky podle záměrů emitenta dále obsahují alespoň odkazem

na informace obsažené v prospektu

a) rozhodnutí emitenta, že emise dluhopisů bude v rámci lhůty pro upisování vydávána

postupně (v tranších),

b) právo emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. b) a možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, případně právo emitenta postupovat podle

§ 7 odst. 1 písm. c),

c) informace o tom, kdy, jak a kde má být vyplacen výnos dluhopisu, není-li výnos určen

rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem,

d) údaj o tom, že splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu je zajištěno třetí osobou,

a údaj, kde je smlouva, kterou se sjednává zajištění, přístupná investorům,

e) údaje o zástavním právu u dluhopisu, u nějž je splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu zajištěno zástavou, a způsob, jakým bude zástavní právo uplatněno, včetně případných informací podle § 20,

f) způsob losování u dluhopisu, jehož výnos je spojen s dluhopisem, který je losován,

g) údaj o dalších právech, která jsou s dluhopisem spojena,

h) údaj o tom, že emitent rozhodl podle § 17,

i) údaj o tom, že informace podle tohoto zákona budou uveřejňovány a zpřístupňovány

v jiném jazyce než českém,

j) údaj o tom, kdo povede evidenci zaknihovaných dluhopisů a sběrných dluhopisů,

k) údaj o rozhodnutí emitenta o vyloučení možnosti oddělit právo na vyplacení výnosu

dluhopisu od dluhopisu,

l) oprávnění emitenta splatit dluhopis před datem jeho splatnosti včetně poměrného výnosu, s vymezením podmínek a způsobu předčasného splacení a též způsobu výpočtu hodnoty nesplacených nevrácených kupónů podle § 19 odst. 4,

m) oprávnění vlastníka dluhopisu žádat splacení dluhopisu popřípadě i poměrného výnosu před datem splatnosti a vymezení podmínek, za kterých je oprávněn tak učinit,

n) znění rozhodčí doložky, mají-li být spory o právech a povinnostech spojených s dluhopisem řešeny v rozhodčím řízení,

o) u vyměnitelného dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo akcii či akcie uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou vyměnitelné dluhopisy vydávány jako zaknihované dluhopisy zaknihovanými dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů,

p) u prioritního dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na přednostní úpis akcií uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou prioritní dluhopisy vydávány jako zaknihované dluhopisy zaknihovanými dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů,

q) u podřízeného dluhopisu ujednání, že pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným bude uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo srovnatelnou podmínkou podřízenosti v případě

1. vstupu emitenta do likvidace,

2. vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo

3. je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření.,

r) u podřízeného dluhopisu určení jiného pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

§ 10

Změna emisních podmínek

(1) Ke změně emisních podmínek se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků.

(2) Souhlas schůze vlastníků se nevyžaduje

a) ke změně přímo vyvolané změnou právní úpravy,

b) ke změně, která se netýká postavení nebo zájmů vlastníků dluhopisů, nebo

c) v případě, že žádný z vydaných dluhopisů, k nimž se emisní podmínky vztahují, není

ve vlastnictví osoby odlišné od emitenta.

(3) Emitent bez zbytečného odkladu po změně emisních podmínek zpřístupní investorům způsobem, kterým byly zpřístupněny emisní podmínky, tuto změnu emisních podmínek a úplné znění emisních podmínek po provedené změně.

(4) Investor, který před zpřístupněním změny emisních podmínek, ke které se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků, souhlasil s koupí nebo s upsáním dluhopisu a k tomuto dluhopisu ještě nenabyl vlastnické právo, je oprávněn od koupě nebo upsání odstoupit ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, co je zpřístupněna změna emisních podmínek, neurčí-li emitent v emisních podmínkách lhůtu delší.

§ 11

Dluhopisový program

(1) Společné emisní podmínky pro předem neurčený počet emisí dluhopisů

se označují jako dluhopisový program.

(2) Za emisní podmínky jednotlivé emise v rámci dluhopisového programu se považuje dluhopisový program a doplněk dluhopisového programu pro danou emisi.

(3) Doplněk dluhopisového programu obsahuje alespoň

a) doplnění náležitostí emisních podmínek podle § 9, které nejsou obsaženy v dluhopisovém

programu,

b) odkaz na dluhopisový program a informaci o tom, kde se s ním lze seznámit, a

c) specifické podmínky emise dluhopisů, ke které se doplněk dluhopisového programu

vztahuje.

Pochybnosti o obsahu zvláštního práva spojeného s dluhopisem

§ 12

(1) V případě pochybnosti o obsahu zvláštního práva spojeného s dluhopisem může

soud na návrh vlastníka dluhopisu,

a) rozhodnout jaké zvláštní právo je s dluhopisem spojeno, je-li z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou v emisních podmínkách nebo je této vůli obsahově nejbližší, nebo

b) nebude-li možné postupovat podle písmene a) rozhodnout, že dluhopis je dluhopis, se kterým není spojeno zvláštní právo.

(2) Řízení uvedené v odstavci 1 je řízením podle § 83 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.

(3) Údaj o zahájení řízení podle odstavce 1 spolu se spisovou značkou řízení, označením příslušného soudu a údajem o předmětu sporu emitent zpřístupní bez zbytečného odkladu po zahájení řízení na téže internetové stránce, na které zpřístupnil emisní podmínky, tak, aby byly obdobně splněny požadavky uvedené v § 3 odst. 2 větě druhé, nebo způsobem, kterým zpřístupnil emisní podmínky. Stejně emitent zpřístupní i rozhodnutí soudu v této věci s vyznačenou doložkou právní moci.

(4) Je-li účastníkem řízení podle odstavce 1 fyzická osoba, emitent z jejích osobních

údajů zpřístupní pouze jméno.

§ 13

(1) Rozhodne-li soud podle § 12 odst. 1 písm. b), může vlastník dluhopisu, o jehož druhu bylo rozhodnuto, požadovat do 1 měsíce ode dne, kdy emitent rozhodnutí soudu zpřístupnil v souladu s § 12 odst. 3, aby od něj emitent tento dluhopis za přiměřenou cenu koupil, ledaže byla pochybnost zřejmá již v době, kdy vlastník dluhopis získal. Emitent od vlastníka dluhopisu koupí dluhopis do 15 pracovních dnů ode dne, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy.

(2) Nesplní-li emitent povinnost stanovenou v odstavci 1 nebo nezpřístupní-li emitent rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. b) v souladu s § 12 odst. 3 větou druhou do 1 měsíce ode dne nabytí jeho právní moci, může se oprávněný vlastník dluhopisu domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy emitentovi došel návrh na uzavření smlouvy.

§ 14 zrušen HLAVA III

VYDÁNÍ DLUHOPISU A VLASTNÍ DLUHOPISY NABYTÉ EMITENTEM

§ 15

Vydání dluhopisu

(1) Vydání dluhopisů zabezpečuje emitent nebo jím pověřená osoba, která obstará vydání emise nebo se smluvně zaváže stát se prvním nabyvatelem emise nebo její části.

(2) Emisi dluhopisů je možné vydávat v rámci lhůty pro upisování i postupně

po částech (tranších), je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách.

(3) Nedojde-li k vydání dluhopisů, je emitent povinen do 30 dnů po dni skončení lhůty pro upisování vrátit upisovateli jím upsanou a splacenou částku, včetně úroku ve výši váženého průměru repo sazeb České národní banky za období od data splacení.

(4) Na dluhopisy, které jsou při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci podle zvláštního právního předpisu příslušné evidenci investičních nástrojů, se hledí jako na řádně vydané v okamžiku jejich zápisu na tento účet, jsou-li splněny ostatní náležitosti stanovené tímto zákonem, popřípadě jiným právním předpisem zákonem pro vydání dluhopisů.

§ 15a

Vlastní dluhopisy

(1) Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže

emitent rozhodne jinak.

(2) Emitent neuplatňuje výměnné nebo prioritní právo (§ 33) spojené s vlastními

dluhopisy.

(3) Vlastní dluhopisy nabyté emitentem zanikají datem jejich splatnosti nebo dnem

určeným emitentem, pokud datu splatnosti předchází.

(4) Pro účely ustanovení tohoto zákona upravujících schůzi vlastníků se k vlastním

dluhopisům ve vlastnictví emitenta nepřihlíží.

HLAVA IV

VÝNOS DLUHOPISU, VYPLACENÍ VÝNOSU DLUHOPISU A SPLÁCENÍ DLUHOPISU

§ 16

Výnos dluhopisu

Výnos dluhopisu lze určit zejména

a) pevnou úrokovou sazbou,

b) rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem,

c) slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, nebo

d) pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou například z jiných úrokových sazeb či úrokových výnosů, pohybu měnových kurzů, finančních indexů či cen komodit.

§ 17

Den rozhodný pro splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu

(1) Rozhodl-li emitent v emisních podmínkách, že právo na splacení dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k jinému dni, než je datum splatnosti dluhopisu, nesmí takto určený den předcházet takovému datu splatnosti o více než 30 dnů ani následovat po tomto datu.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně pro právo na vyplacení výnosu dluhopisu a právo na splacení jednotlivých splátek dluhopisu.

§ 18

Oddělení práva na výnos dluhopisu

(1) Pokud to emisní podmínky nevylučují, může být právo na výnos dluhopisu od dluhopisu odděleno a spojeno s kupónem jako cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydaným k uplatnění tohoto práva.

(2) Kupónový arch k listinnému dluhopisu musí být vydán současně s vydáním dluhopisu, a to se samostatným kupónem pro každý jednotlivý výnos; u zaknihovaného dluhopisu nebo sběrného dluhopisu platí ustanovení věty první přiměřeně pro zápis v příslušné evidenci investičních nástrojů.

(3) Na každém z kupónů dluhopisu musí být vyznačeno, jaké právo je s ním spojeno, a den, který je rozhodný pro uplatnění tohoto práva.

(4) Jestliže se dluhopisu přiděluje identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, musí být toto identifikační označení přiděleno samostatně pro

a) dluhopis s kupóny,

b) dluhopis bez kupónů (dále jen „oddělená jistina“),

c) pro každý kupón dluhopisu.

(5) Na žádost osoby oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem provede

osoba oprávněná k vedení evidence vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů

a) rozdělení dluhopisu na oddělenou jistinu a kupóny, nebo

b) opětovné spojení oddělené jistiny s kupóny, jestliže jejich vlastník je zároveň vlastníkem oddělené jistiny. Ke spojení může dojít pouze tehdy, pokud vlastník jistiny vlastní všechny kupóny, u kterých ještě nenastal den, který je rozhodný pro uplatnění práva s nimi spojeného.

§ 19

Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu

(1) Splatnost dluhopisu se určuje jednorázově k určitému datu, nebo splátkami, jejichž výše se stanoví v emisních podmínkách.

(2) Emitent je oprávněn splatit jednotlivé dluhopisy včetně poměrného výnosu před datem jejich splatnosti, pouze pokud emisní podmínky tento způsob splacení připouštějí a vymezují podmínky pro předčasnou splatnost. Emisní podmínky mohou určit, že při předčasném splacení dluhopisů nemusí být splacena celá dlužná částka odpovídající jmenovité hodnotě, bude-li vlastníkovi dluhopisu splacen alespoň jím zaplacený emisní kurz.

(3) Vlastník dluhopisu může žádat splacení dluhopisu před stanoveným datem splatnosti, pouze pokud emisní podmínky tento způsob splacení připouštějí nebo stanoví-li tak tento zákon; nevyplývá-li z emisních podmínek něco jiného, lze žádat i poměrný výnos.

(4) Dojde-li u dluhopisu k předčasnému splacení, musí být spolu s dluhopisem vráceny všechny kupóny, které nejsou ještě splatné. V případě nesplnění této povinnosti se hodnota nevrácených kupónů, určená podle emisních podmínek, odečte.

(5) Právo na výnos dluhopisu spojené s kupónem, který při předčasném splacení dluhopisu nebyl vrácen emitentovi, zůstává zachováno.

(6) Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu může emitent provést sám nebo prostřednictvím banky, spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry, provozovatele poštovních služeb nebo osoby, která má oprávnění podle práva cizího státu, podle něhož byla založena, k výkonu obdobné činnosti jako tyto osoby a je oprávněna podnikat na území České republiky.

HLAVA V

AGENT PRO ZAJIŠTĚNÍ

§ 20

Zajištění dluhopisu a agent pro zajištění

(1) Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu a jiné dluhy s dluhopisy související lze ve vztahu ke každé emisi dluhopisů zajistit též zřízením zástavního práva nebo jiného zajištění ve prospěch vlastníků dluhopisů a případně též dalších osob uvedených v emisních podmínkách (dále jen „oprávněné osoby“) na základě písemné smlouvy uzavřené mezi agentem pro zajištění jako zástavním věřitelem nebo příjemcem jiného zajištění a emitentem nebo jiným poskytovatelem zajištění. Takto zajištěnými pohledávkami mohou být pohledávky podmíněné nebo pohledávky, které mají vzniknout v budoucnu, jakož i pohledávky určitého druhu vznikající v určité době nebo různé pohledávky vznikající z téhož právního důvodu. Ve vztahu k jedné emisi dluhopisů lze ustanovit jen jednoho agenta pro zajištění.

(2) Agent pro zajištění vykonává práva věřitele, zástavního věřitele nebo jiného příjemce zajištění vlastním jménem ve prospěch oprávněných osob; to platí i pro případ insolvenčního řízení, výkonu rozhodnutí nebo exekuce týkajících se zástavce nebo jiného poskytovatele zajištění nebo jejich majetku. Plnění získané ze zajištění (dále jen „získané plnění“) náleží oprávněným osobám v poměru určeném v emisních podmínkách; je-li agent pro zajištění bankou nebo obchodníkem s cennými papíry, považuje se získané plnění v tomto rozsahu za majetek zákazníka podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

(3) Emisní podmínky dluhopisů zajištěných podle odstavce 1 musí obsahovat údaje nutné k identifikaci agenta pro zajištění a jeho označení jako agenta pro zajištění. Nezpřístupní-li emitent smlouvu podle odstavce 1, nebo alespoň její podstatnou část, investorům stejným způsobem jako emisní podmínky, musí emisní podmínky dluhopisů zajištěných podle odstavce 1 obsahovat alespoň popis práv a povinností agenta pro zajištění.

(4) Vyžaduje-li jiný právní předpis nebo právní jednání údaje o zástavním věřiteli nebo zajištěném dluhu, uvedou se údaje nutné k identifikaci agenta pro zajištění, údaj identifikující dluhopis, a identifikace zajištěného dluhu alespoň odkazem na smlouvu podle odstavce 1 nebo jiný dokument.

(5) Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky a postup při změně v osobě agenta pro zajištění.

(6) Změnou v osobě agenta pro zajištění práva a povinnosti agenta pro zajištění přecházejí v plném rozsahu na nového agenta pro zajištění.

Písemnost dokládající právní skutečnost, na jejímž základě ke změně v osobě agenta pro zajištění došlo, je podkladem pro zápis změny v osobě agenta pro zajištění do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku; návrh na zápis je oprávněn podat vždy též nový agent pro zajištění.

§ 20a

Práva a povinnosti agenta pro zajištění

(1) Agent pro zajištění je vždy vázán rozhodnutím vlastníků dluhopisů podle

§ 20 odst. 1 přijatým na schůzi vlastníků alespoň prostou většinou hlasů ohledně toho, jak má vykonávat práva z příslušné emise dluhopisů ve vztahu k zástavnímu právu nebo jinému zajištění podle § 20 odst. 1.

(2) Rozhodne-li schůze vlastníků o změně v osobě agenta pro zajištění, přechází práva a povinnosti ze smlouvy podle § 20 odst. 1 a emisních podmínek na nového agenta pro zajištění.

(3) Agent pro zajištění zpřístupní oprávněným osobám bez zbytečného odkladu podstatné informace týkající se zástavního práva nebo jiného zajištění podle § 20 odst. 1, zejména informace o případném výkonu zástavního práva nebo jiného zajištění.

(4) Agent pro zajištění vykonává svou činnost s odbornou péčí, zejména jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků dluhopisů podle § 20 odst. 1.

(5) Agent pro zajištění je oprávněn

a) uplatňovat ve prospěch oprávněných osob všechna práva spojená se zástavním

právem nebo jiným zajištěním,

b) kontrolovat v souvislosti se zástavním právem nebo jiným zajištěním plnění

emisních podmínek ze strany emitenta,

c) činit ve prospěch oprávněných osob další úkony nebo jinak chránit jejich zájmy v souvislosti se zástavním právem nebo jiným zajištěním.

(6) Při výkonu oprávnění podle odstavce 5 se na agenta pro zajištění hledí,

jakoby byl věřitelem každé zajištěné pohledávky.

(7) V rozsahu, v jakém uplatňuje práva ze zajištění spojená s dluhopisy agent pro zajištění, nemohou vlastníci dluhopisů podle § 20 odst. 1 uplatňovat taková práva samostatně; tím není dotčeno právo těchto vlastníků dluhopisů rozhodnout o změně v osobě agenta pro zajištění.

(8) Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se pro agenta pro zajištění nepoužijí.

HLAVA V VI

SCHŮZE VLASTNÍKŮ

§ 21

Základní ustanovení

(1) Emitent bez zbytečného odkladu svolá schůzi vlastníků v případě

a) návrhu změn emisních podmínek, pokud se její souhlas ke změně emisních podmínek

vyžaduje,

b) návrhu na přeměnu emitenta,

c) návrhu na uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí, bez ohledu na to, kterou smluvní stranou emitent je, za předpokladu,

že může být ohroženo řádné a včasné splacení dluhopisu nebo vyplacení výnosu

dluhopisu,

b) ukončení činnosti agenta pro zajištění v souladu se smlouvou podle § 20 odst. 1,

c) požadavku na změnu v osobě agenta pro zajištění ze strany vlastníků dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje alespoň 5 % celkové jmenovité hodnoty dané emise dluhopisů,

d) je-li v prodlení s uspokojením práv spojených s jím vydanými dluhopisy déle než 7 dní ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno,

e) návrhu o podání žádosti o vyřazení dluhopisů z obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobnému regulovanému trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“),

f) změn, které mohou významně zhoršit jeho schopnost plnit dluhy vyplývající z jím vydaných dluhopisů,

g) d) dalších změn situací, které vymezují emisní podmínky, (dále jen „změny zásadní povahy“).

(2) Schůzi vlastníků je oprávněn svolat, jde-li o případ uvedený v odstavci 1,

též vlastník dluhopisu i vlastník podílu na sběrném dluhopisu (dále jen „vlastník dluhopisu“).

(2) Nesvolá-li schůzi vlastníků emitent, je v případě podle odstavce 1 písm. b) nebo c), nebo stanoví-li tak emisní podmínky, povinen schůzi vlastníků svolat bez zbytečného odkladu agent pro zajištění. Schůzi vlastníků je oprávněn svolat též vlastník dluhopisu, jde-li o případ, kdy emitent porušil svou povinnost podle odstavce 1, nebo jde-li o jiný případ upravený v emisních podmínkách, ledaže agent pro zajištění svolal schůzi vlastníků podle věty první.

(3) Smlouva podle § 20 odst. 1 upraví postup při změně v osobě agenta pro zajištění v důsledku rozhodnutí schůze vlastníků svolané z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c).

(3) (4) Emitent je povinen se schůze vlastníků zúčastnit a poskytnout informace nezbytné k rozhodnutí či přijetí stanoviska schůze vlastníků. Agent pro zajištění je povinen se zúčastnit schůze vlastníků svolané z důvodu uvedeného v § 21 odst. 1 písm. b) nebo

c) nebo v emisních podmínkách.

(4) (5) Vydal-li emitent více než jednu emisi dluhopisů, může ke změnám zásadní povahy, s výjimkou případu podle odstavce 1 písm. a), svolat schůzi vlastníků jako společnou schůzi vlastníků všech dosud vydaných a nesplacených dluhopisů (dále jen „společná schůze vlastníků“). Ustanovení § 21 až 24a se vztahují i na společnou schůzi vlastníků.

(5) (6) (5) Osoba oprávněná k vedení evidence vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů vydá emitentovi na jeho žádost výpis z evidence emise předmětných dluhopisů pro účely svolání a konání schůze vlastníků.

(6) (7) Probíhá-li podle právního předpisu členského státu reorganizace nebo jiné srovnatelné řešení úpadku emitenta, emitent nemusí schůzi vlastníků svolat.

(7) (8) V emisních podmínkách lze okruh změn zásadní povahy uvedených v odstavci 1 písm. b) až f) upravit odchylně.

§ 21a

Den rozhodný pro účast na schůzi vlastníků

(1) Emitent určí pro vlastníky dluhopisů a pro vlastníky podílů na sběrném dluhopisu den, který je rozhodný pro jejich účast na schůzi vlastníků. Tento den nemůže předcházet dni jejího konání o více než 30 dnů.

(2) Jsou-li dluhopisy přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, na zahraničním trhu obdobnému regulovanému trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, je dnem, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, vždy sedmý den předcházející konání schůze vlastníků.

§ 22

(1) Organizačně a technicky schůzi vlastníků zajišťuje a náklady s tím spojené nese ten, kdo schůzi vlastníků svolává (dále jen „svolavatel“), pokud nejde o případ, kdy emitent porušil svoji povinnost podle § 21 odst. 1 a schůzi vlastníků svolá namísto emitenta vlastník sám. V tomto případě jdou náklady spojené se schůzí vlastníků k tíži emitenta. Náklady spojené s účastí na schůzi vlastníků nese vlastník dluhopisu.

(2) Místo, datum a hodina konání schůze vlastníků musí být určeny

tak, aby co nejméně omezovaly možnost vlastníků dluhopisů účastnit se schůze vlastníků.

(3) Svolavatel oznámí konání schůze vlastníků způsobem stanoveným v emisních podmínkách, a to ve lhůtě nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání. Oznámení obsahuje alespoň

a) údaje o emitentovi podle § 6 odst. 1 písm. c),

b) název dluhopisu, datum emise a identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, bylo-li přiděleno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis; v případě společné schůze vlastníků tyto údaje o všech vydaných a dosud nesplacených emisích,

c) místo, datum a hodinu konání schůze vlastníků,

d) program jednání, včetně případného návrhu změny emisních podmínek a jejich zdůvodnění,

e) den, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků.

(4) Pokud se schůze vlastníků koná na návrh vlastníka dluhopisu, poskytne

mu emitent potřebnou součinnost.

(5) Záležitosti, které nebyly zařazeny na navrhovaný program jednání schůze vlastníků, lze na této schůzi rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech vlastníků dluhopisů.

(6) Odpadne-li důvod pro svolání schůze vlastníků, odvolá ji svolavatel stejným způsobem, jakým byla svolána.

§ 23

Průběh schůze vlastníků

(1) Schůze vlastníků je schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků více než 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části emise dluhopisů. Společná schůze vlastníků je schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, více než 30 % jmenovité

hodnoty nesplacené části každé dosud vydané emise. Neřeší-li se problematika společná všem emisím, je nutná účast vlastníků 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části těch emisí, kterých se problematika dotýká, ledaže emisní podmínky určí jinak.

(2) Není-li schůze vlastníků, která má rozhodovat o změně emisních podmínek, schopna se usnášet, svolavatel svolá, je-li to nadále potřebné, náhradní schůzi vlastníků tak, aby se konala do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Konání náhradní schůze vlastníků s nezměněným programem jednání se oznámí vlastníkům dluhopisů nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Náhradní schůze vlastníků je schopna se usnášet bez ohledu na podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Před zahájením schůze vlastníků je svolavatel povinen poskytnout za účelem kontroly účasti na schůzi informaci o počtu všech dluhopisů opravňujících k účasti na této schůzi. Vlastní dluhopisy ve vlastnictví emitenta ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků se pro účely odstavců 1 a 4 nezapočítávají.

(4) Schůze vlastníků rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných vlastníků dluhopisů. Počet hlasů každého vlastníka dluhopisu odpovídá jeho podílu na celkové jmenovité hodnotě nesplacené části emise dluhopisů. Ke změně emisních podmínek, doplňku dluhopisového programu nebo k ustavení a odvolání společného zástupce vlastníků dluhopisů je nutný souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných vlastníků dluhopisů.

(5) Jestliže schůze vlastníků souhlasila se změnami zásadní povahy, může osoba, která byla vlastníkem dluhopisu k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků a podle zápisu hlasovala na schůzi proti návrhu nebo se schůze nezúčastnila, požádat o předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu včetně poměrného výnosu. Byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem [§ 16 písm. b)], je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů emisní kurz a poměrný výnos. Žádost o předčasné splacení musí být podána do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 7. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení zaniká. Emitent je povinen vyplatit tuto částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.

(6) Nesouhlasí-li schůze vlastníků se změnami zásadní povahy uvedenými v § 21 odst. 1 písm. b) až g) d), může současně rozhodnout, že pokud bude emitent postupovat v rozporu s jejím usnesením, je povinen předčasně splatit vlastníkům dluhopisů, kteří o to požádají, jejich jmenovitou hodnotu včetně poměrného výnosu; byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem [§ 16 písm. b)], je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů na jejich žádost emisní kurz a poměrný výnos. Emitent je povinen tak učinit způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky, nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení musí být podána do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 7. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení zaniká. Emitent je povinen vyplatit tuto částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.

(7) Svolavatel vypracuje zápis o schůzi vlastníků do 30 dnů ode dne jejího konání. Pokud schůze projednávala některou ze změn zásadní povahy, musí být o schůzi pořízen notářský zápis. Pokud schůze vlastníků s některou z těchto změn souhlasila, uvedou se v notářském zápisu jména těch vlastníků dluhopisu, kteří se změnou souhlasili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto vlastníků má k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků (odstavec 1) ve svém vlastnictví. Emitent je povinen do 30 dnů ode dne konání

schůze vlastníků uveřejnit všechna rozhodnutí schůze vlastníků, a to způsobem, kterým uveřejnil emisní podmínky.

§ 24

Společný zástupce vlastníků dluhopisů

(1) Schůze vlastníků může svým rozhodnutím ustanovit společného zástupce všech vlastníků dluhopisů (dále jen „společný zástupce“). Společný zástupce je oprávněn:

a) uplatňovat jménem všech vlastníků práva spojená s dluhopisy v rozsahu vymezeném

v rozhodnutí schůze vlastníků,

b) kontrolovat plnění emisních podmínek ze strany emitenta,

c) činit jménem všech vlastníků dluhopisů další úkony nebo jinak chránit jejich zájmy, a to způsobem a v rozsahu stanoveném v rozhodnutí schůze vlastníků.

(2) V rozsahu, ve kterém uplatňuje práva spojená s dluhopisy společný zástupce vlastníků, s výjimkou hlasovacích práv, nemohou vlastníci dluhopisů uplatňovat taková práva samostatně. Tím není dotčeno právo schůze vlastníků odvolat společného zástupce, případně určit jiného společného zástupce.

(3) Rozhoduje-li schůze vlastníků o odvolání společného zástupce, nemůže společný zástupce uplatňovat hlasovací práva spojená s dluhopisy, které vlastní, a jeho hlasovací práva se nezapočítávají do celkového počtu hlasů nutných k tomu, aby schůze byla schopna se usnášet.

(4) Při výkonu své funkce je společný zástupce povinen jednat s náležitou péčí a v souladu se zájmy všech vlastníků dluhopisů, které mu jsou nebo musí být známy, a je vázán pokyny schůze vlastníků. To neplatí, pokud takové pokyny odporují právním předpisům nebo pokud vyžadují jednání, které není v souladu se společnými zájmy všech vlastníků dluhopisů.

(5) Společný zástupce oznámí před svým ustanovením do funkce vlastníkům dluhopisů skutečnosti, které by pro ně mohly mít význam pro posouzení, zda je tu střet jejich zájmů se zájmem společného zástupce, anebo takový střet hrozí. Před ustanovením společného zástupce do funkce schůze vlastníků v rozhodnutí rovněž určí, jak se postupuje, dojde-li ke střetu zájmu společného zástupce se zájmy vlastníků dluhopisů, anebo bude-li hrozit takový střet, po ustanovení společného zástupce do funkce.

§ 24

Společný zástupce vlastníků dluhopisů

(1) Ve vztahu ke každé emisi dluhopisů lze ustanovit společného zástupce všech vlastníků dluhopisů této emise (dále jen „společný zástupce“) na základě písemné smlouvy uzavřené nejpozději k datu emise dluhopisů mezi společným zástupcem a emitentem. Pro tyto účely se na společného zástupce hledí, jakoby byl věřitelem každé pohledávky každého vlastníka dluhopisu. O jmenování nebo o změně v osobě společného zástupce může kdykoli rozhodnout i schůze vlastníků.

(2) Nestanoví-li smlouva podle odstavce 1 jinak, vykonává společný zástupce vedle práv podle odstavce 8 rovněž veškerá práva agenta pro zajištění podle § 20 a 20a, ledaže je agentem pro zajištění ustanovena osoba odlišná od společného zástupce. Vykonává-li společný zástupce práva agenta pro zajištění, plní i povinnosti agenta pro zajištění podle § 20 a 20a.

(3) Rozhodne-li schůze vlastníků o jmenování nebo o změně v osobě

společného zástupce, je emitent tímto rozhodnutím vázán.

(4) Společný zástupce vykonává svou činnost s odbornou péčí, zejména jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků dluhopisů. Společný zástupce vykonává veškerá práva věřitele v souladu s emisními podmínkami nebo smlouvou podle odstavce 1 vlastním jménem ve prospěch vlastníků dluhopisů; to platí i po jmenování nuceného správce krytých bloků (§ 32a odst. 1) a pro případ insolvenčního řízení, výkonu rozhodnutí nebo exekuce týkajících se emitenta dluhopisů nebo jeho majetku.

(5) Emisní podmínky nebo rozhodnutí schůze vlastníků musí obsahovat údaje nutné k identifikaci společného zástupce vlastníků dluhopisů a jeho označení jako společného zástupce. Nezpřístupní-li emitent smlouvu podle odstavce 1, nebo alespoň její podstatnou část, investorům stejným způsobem jako emisní podmínky, musí emisní podmínky obsahovat alespoň popis práv a povinností společného zástupce.

(6) Společný zástupce je vždy vázán rozhodnutím vlastníků dluhopisů přijatým na schůzi vlastníků alespoň prostou většinou hlasů ohledně toho, jak má vykonávat práva z příslušné emise dluhopisů.

(7) Smlouva podle odstavce 1 nebo emisní podmínky upraví podmínky a postup při změně v osobě společného zástupce. Dojde-li ke změně v osobě společného zástupce, přecházejí práva a povinnosti ze smlouvy podle odstavce 1 a emisních podmínek v plném rozsahu na nového společného zástupce.

(8) Nestanoví-li emisní podmínky nebo smlouva podle odstavce 1 jinak, je

společný zástupce oprávněn

a) uplatňovat ve prospěch vlastníků dluhopisů všechna práva spojená s dluhopisy,

b) kontrolovat plnění emisních podmínek ze strany emitenta,

c) činit ve prospěch vlastníků dluhopisů další úkony nebo jinak chránit jejich zájmy.

(9) Při výkonu oprávnění podle odstavce 8 se na společného zástupce hledí, jakoby byl věřitelem každé pohledávky každého vlastníka dluhopisů. V rozsahu, v jakém uplatňuje práva spojená s dluhopisy společný zástupce, nemohou vlastníci dluhopisů uplatňovat taková práva samostatně; tím není dotčeno právo vlastníků dluhopisů rozhodnout o změně v osobě společného zástupce.

§ 24a

Účast na schůzi vlastníků s využitím prostředků komunikace na dálku

(1) Emisní podmínky mohou určit, za jakých podmínek se oprávněné osoby mohou účastnit schůze vlastníků s využitím elektronických prostředků, umožňujících například přímý dálkový přenos schůze vlastníků obrazem a zvukem nebo přímou dvousměrnou komunikaci mezi schůzí vlastníků a oprávněnou osobou.

(2) Organizační a technické podmínky musí umožňovat ověření totožnosti osoby oprávněné k účasti na schůzi vlastníků a určení podílů na celkové jmenovité hodnotě nesplacené části emise dluhopisů; jinak se k hlasům projeveným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících vlastníků dluhopisů nepřihlíží.

(3) Vlastník dluhopisu, který využije práva podle odstavce 1, se považuje za přítomného na schůzi vlastníků.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE DLUHOPISŮ

HLAVA I

STÁTNÍ DLUHOPISY A DLUHOPISY VYDÁVANÉ ČESKOU NÁRODNÍ BANKOU

§ 25

(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, které Česká republika vydává podle práva cizího státu, jsou státními dluhopisy. Česká republika může státní dluhopisy vydávat v České republice i v zahraničí.

(2) Státní dluhopisy jsou vydávány na základě

a) zvláštního jiného zákona o státním dluhopisovém programu, nebo

b) zvláštního jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.

(3) Na základě zvláštního zákona podle odstavce 2 je možné vydávat jednotlivé emise

dluhopisů s různými emisními podmínkami.

(4) Vláda České republiky je povinna předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu a k návrhu zvláštního vládnímu návrhu jiného zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje; to neplatí, je-li tímto jiným zákonem zákon upravující rozpočtová pravidla.

(5) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku včetně se označují jako státní pokladniční poukázky. Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se splatností do 6 měsíců 1 roku včetně se označují jako poukázky České národní banky.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se vztahují i na státní dluhopisy vydávané v zahraničí.

(7) Ustanovení § 3, § 9 odst. 1 písm. k) až m), § 10 a § 21 až 24a se nevztahují na státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou.

§ 26

(1) Česká republika vydává státní dluhopisy prostřednictvím ministerstva. Emisní podmínky státních dluhopisů určuje ministerstvo. Ministerstvo může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek ve Sbírce zákonů, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle

§ 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. e), které se ve Sbírce zákonů nevyhlašují, ale jsou ministerstvem uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou se zveřejňují ve Věstníku České národní banky a jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí poukázek České národní banky. Společné emisní podmínky se zveřejňují nebo uveřejňují podle věty první a jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Věstníku České národní banky nezveřejňují, ale jsou Českou národní bankou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Ministerstvo nesmí změnit emisní podmínky státních dluhopisů, ledaže jde

o náležitosti podle § 9 odst. 1 písm. f) a i) a § 9 odst. 2 písm. j). Česká národní banka nesmí změnit emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou.

(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se dávají do prodeje prodávají prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se dávají do prodeje prodávají prostřednictvím České národní banky, ministerstva, právnické osoby zřízené ministerstvem podle zvláštního jiného zákona v souvislosti s řízením státního dluhu nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna.

(5) Činnost spojenou se správou a splácením státního dluhu z titulu státních dluhopisů zabezpečuje ministerstvo nebo jím pověřená osoba.

(6) Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky vyloučit. Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky i omezit, pokud současně určí podmínky, za nichž je jejich převoditelnost přípustná. Omezení nebo vyloučení převoditelnosti státního dluhopisu je závazné pro každého.

(7) Je-li převoditelnost státních dluhopisů vyloučena nebo omezena, emisní podmínky mohou vyloučit i možnost zřídit ke státním dluhopisům zástavní právo, nebo, pokud současně určí podmínky, za nichž je zřízení zástavního práva přípustné, tuto možnost také omezit. Omezení nebo vyloučení možnosti zřídit zástavní právo ke státním dluhopisům je závazné pro každého.

(8) K převodu státního dluhopisu v rozporu s odstavcem 6 nebo ke zřízení zástavního

práva ke státnímu dluhopisu v rozporu s odstavcem 7 se nepřihlíží.

HLAVA II KOMUNÁLNÍ DLUHOPISY

§ 27

(1) Komunální dluhopis je dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. Jeho název obsahuje slovo označení „komunální“; jiný cenný papír dluhopis nesmí ve svém názvu toto slovo označení obsahovat.

(2) Územní samosprávný celek musí mít k vydání komunálních dluhopisů předchozí souhlas ministerstva.

(3) Ministerstvo udělí souhlas podle odstavce 2 územnímu samosprávnému celku,

jestliže

a) ekonomická situace územního samosprávného celku umožňuje splnit dluhy vyplývající z komunálních dluhopisů a tyto dluhy nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj,

b) územní samosprávný celek hodlá získat peněžní prostředky vydáním komunálních dluhopisů pouze za účelem použití takto získaných peněžních prostředků na

1. investice do dlouhodobého hmotného majetku sloužícího k výkonu působnosti územního samosprávného celku,

2. odstranění škod způsobených živelní nebo jinou pohromou, nebo

3. financování projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a

c) lhůta splatnosti komunálních dluhopisů, které územní samosprávný celek hodlá vydat, není delší než 15 let od data emise.

(4) K žádosti o souhlas podle odstavce 2 žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Vzor žádosti a obsah jejích příloh, včetně příloh prokazujících účel použití peněžních prostředků v souladu s odstavcem 3 písm. b) body 1 až 3, stanoví prováděcí právní předpis ministerstvo vyhláškou.

(5) Územní samosprávný celek vede peněžní prostředky získané vydáním komunálních dluhopisů na samostatném bankovním účtu nebo o nich účtuje odděleně tak, aby byl kdykoliv schopen doložit účel jejich použití.

(6) Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) se na emisi komunálních dluhopisů nepoužije.

(7) Odstavce 2 až 5 se použijí i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územním samosprávným celkem podle práva cizího státu.

HLAVA III

HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY

KRYTÉ DLUHOPISY

Díl 1

Požadavky na kryté dluhopisy a na jejich emitenta

§ 28

Krytý dluhopis

(1) Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané podle práva cizího státu, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos (dále jen "závazky z hypotečních zástavních listů") jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek (řádné krytí) a popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (náhradní krytí). Součástí názvu tohoto cenného papíru je označení hypoteční zástavní list. Jiné cenné papíry nesmí toto označení obsahovat.

(2) Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank se sídlem v České republice (dále jen "emitent hypotečních zástavních listů").

(3) Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním

právem k nemovité věci, když pohledávka z úvěru nepřevyšuje dvojnásobek zástavní hodnoty

zastavené nemovité věci. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci dozví.

(1) Krytým dluhopisem je dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky vydávaný podle práva cizího státu, jehož emitentem je banka a který k datu emise splňuje požadavky podle § 28a odst. 1 a 2.

(2) Krytý dluhopis může být hypotečním zástavním listem (§ 28b odst. 1), veřejnoprávním zástavním listem (§ 28b odst. 2), nebo smíšeným zástavním listem (§ 28b odst. 3).

(3) Hypoteční úvěr je úvěr, který je alespoň částečně zajištěn zástavním právem k nemovité věci, a to ode dne vzniku právních účinků zástavního práva. Pohledávku z hypotečního úvěru lze zapsat do rejstříku krycích aktiv [§ 32 odst. 3 písm. a)] teprve dnem, kdy se emitent krytých dluhopisů dozví o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci.

(4) Nemovitá věc podle odstavce 3 se musí nacházet na území členského státu.

(5) Emitent hypotečních zástavních listů zajišťuje dostatečné krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu tak, aby součet pohledávek z hypotečních úvěrů nebo jejich částí, sloužících k řádnému krytí, a celkového náhradního krytí nepoklesl pod celkovou výši závazků ze všech jím vydaných hypotečních zástavních listů v oběhu.

(5) Ve vztahu ke krytým dluhopisům, které jsou vydávány podle práva cizího státu, se v tomto zákoně rozumí

a) emisními podmínkami dokument podle práva tohoto cizího státu srovnatelný s emisními podmínkami nebo smlouva podle práva tohoto cizího státu srovnatelná s emisními podmínkami a

b) společným zástupcem osoba podle práva tohoto cizího státu ve srovnatelném postavení se společným zástupcem; má se za to, že tato osoba má obdobná oprávnění jako společný zástupce podle tohoto zákona.

§ 28a

Pravidla pro krycí portfolio

(1) Celková jmenovitá hodnota všech krycích aktiv (§ 30a) v krycím portfoliu (§ 30c odst. 1) musí být rovna alespoň 102 % celkové jmenovité hodnoty všech dluhů z krytých dluhopisů v oběhu (§ 31a odst. 2), k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit.

Při plnění povinnosti podle věty první se nepřihlíží ke krycím aktivům podle § 31 odst. 2 písm. e) a podle čl. 129 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

(2) Celková jmenovitá hodnota všech krycích aktiv v krycím portfoliu musí být rovna alespoň 85 % celkové jmenovité hodnoty všech dluhů z krytých dluhopisů v oběhu, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nestanoví-li emisní podmínky vyšší limit.

Při plnění povinnosti podle věty první se nepřihlíží ke krycím aktivům podle § 31 odst. 2 písm. d) a e) a podle čl. 129 odst. 1 písm. c) a čl. 129 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Jmenovitá hodnota pohledávky z hypotečního úvěru v krycím portfoliu nesmí přesahovat 100 % zástavní hodnoty zastavená nemovité věci (§ 29), která slouží k zajištění této pohledávky, nestanoví-li emisní podmínky nižší limit. V rozsahu, v jakém pohledávka z hypotečního úvěru přesahuje tento limit, se k ní pro účely odstavců 1 a 2 nepřihlíží.

§ 28b

Druhy krytých dluhopisů

(1) Hypotečním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle

§ 31 odst. 2 písm. a) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

Pouze hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat označení „hypoteční zástavní list“. Hypoteční zástavní listy mohou ve svém názvu obsahovat i svým významem odpovídající označení v cizím jazyce.

(2) Veřejnoprávním zástavním listem je krytý dluhopis, z jehož emisních podmínek plyne, že povinnost podle § 28a odst. 2 má být plněna jen s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. b) a c) nebo podle čl. 129 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Smíšeným zástavním listem je krytý dluhopis, který není hypotečním zástavním listem ani veřejnoprávním zástavním listem.

§ 28c

Povinnost dodržovat pravidla pro krycí portfolio

(1) Emitent krytých dluhopisů zajistí plnění požadavků podle § 28a.

(2) Emitent krytých dluhopisů, které ve svém názvu obsahují označení „CRR“, zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavků podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pouze kryté dluhopisy, které splňují požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, mohou ve svém názvu obsahovat označení „CRR“.

(3) Emitent hypotečních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 1.

(4) Emitent veřejnoprávních zástavních listů zajistí ve vztahu k těmto krytým dluhopisům plnění požadavku podle § 28b odst. 2.

(5) Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků se požadavky podle § 28a, § 28b ani požadavky podle čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nepoužijí.

§ 28d

Monitor krytého bloku

(1) Emitent krytých dluhopisů může písemnou smlouvou pověřit jinou osobu jako monitora krytého bloku kontrolou krytého bloku a související části evidence krytých bloků.

(2) Je-li uzavřena smlouva podle odstavce 1, obsahují emisní podmínky nebo prospekt krytých dluhopisů nebo smlouva týkající se krytých dluhopisů, jejíž příslušnou část emitent zpřístupnil investorům stejným způsobem jako emisní podmínky nebo prospekt, údaje nutné k identifikaci monitora krytého bloku.

(3) Dokument podle odstavce 2 může obsahovat popis práv a povinností

monitora krytého bloku a předpoklady pro řádný výkon této činnosti.

(4) Smlouva podle odstavce 1 zavazuje monitora krytého bloku zpřístupnit bez zbytečného odkladu vlastníkům krytých dluhopisů podstatné informace o tom, zda a jak emitent krytých dluhopisů plní své povinnosti podle § 28c.

(5) Monitor krytého bloku vykonává svou činnost s odbornou péčí, zejména jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků krytých dluhopisů, zejména plní povinnosti stanovené v odstavci 4 a v dokumentu podle odstavce 2.

§ 29

Zástavní hodnota zastavené nemovité věci

(1) Zástavní hodnotu zastavených nemovitých věcí stanoví emitent hypotečních zástavních listů krytých dluhopisů. Emitent hypotečních zástavních listů krytých dluhopisů je povinen upravit ve svých vnitřních předpisech pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitých věcí, která musí respektovat zásady uvedené v odstavci 2.

(2) Zastavené nemovité věci se oceňují cenou obvyklou, podle zvláštního právního předpisu upravujícího oceňování majetku, se zohledněním

a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovité věci,

b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitou věcí,

c) práv a závad s nemovitou věcí spojených a

d) místních podmínek trhu s nemovitými věcmi včetně jeho vlivů a předpokládaného vývoje.

(3) Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí, stanovená

podle odstavce 2, nesmí převyšovat jejich cenu obvyklou.

§ 30

Přednostní práva u zastavené nemovité věci

(1) Pro řádné krytí souhrnu závazků ze všech hypotečních zástavních listů v oběhu vydaných jedním emitentem mohou sloužit pouze ty jeho pohledávky z hypotečních úvěrů nebo jejich části, které plní podmínky § 28 odst. 3 a 4. Tyto pohledávky nebo jejich části nesmí ve svém souhrnu po dobu, kdy k takovému krytí slouží, převýšit 70 % zástavní hodnoty zastavených nemovitých věcí zajišťujících tyto pohledávky. Náhradní krytí souhrnu závazků

ze všech hypotečních zástavních listů v oběhu vydaných jedním emitentem je možné pouze při splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) (1) Na zastavené nemovité věci nesmí váznout zástavní právo třetí osoby, které by bylo ve stejném nebo v přednostním pořadí před zástavním právem zajišťujícím pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část, zahrnutou do krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu, s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření, jakož i úvěr poskytnutý Státním fondem rozvoje bydlení na výstavbu družstevních bytů podle zákona o podpoře výstavby družstevních bytů, a dále úvěr poskytnutý na výstavbu bytů postavených s finanční, úvěrovou a jinou pomocí podle zvláštních právních předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě (dále jen „úvěr na družstevní bytovou výstavbu“) za předpokladu, že stavební spořitelna nebo věřitel pohledávky z úvěru na družstevní bytovou výstavbu s přednostním pořadím svého zástavního práva dali emitentovi hypotečních zástavních listů ke zřízení zástavního práva v dalším pořadí předchozí písemný souhlas. Bez tohoto souhlasu nelze pohledávku do krytí zahrnout. Převod zastavené nemovité věci nesmí být omezen dříve vzniklým omezením převodu nemovité věci. Tyto podmínky musí být splněny po celou dobu, po kterou je pohledávka z hypotečního úvěru do krytí zahrnuta.

(1) Na zastavené nemovité věci nesmí váznout zástavní právo třetí osoby, které by bylo ve stejném nebo v přednostním pořadí před zástavním právem zajišťujícím pohledávku z hypotečního úvěru zapsanou do rejstříku krycích aktiv. Převod zastavené nemovité věci nesmí být omezen dříve vzniklým omezením převodu nemovité věci. Tyto podmínky musí být splněny po celou dobu, po kterou je pohledávka z hypotečního úvěru zapsána do rejstříku krycích aktiv; jmenovitá hodnota pohledávky, která nesplňuje tento požadavek, je pro účely § 28a odst. 1 rovna nule.

(3) (2) Nemovitá věc se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovité věci, jestliže takto zajištěná pohledávka třetí osoby zajištěný dluh zanikne v důsledku použití hypotečního úvěru k jejímu jeho splacení.

(4) (3) Jestliže na některé ze zastavených nemovitých věcí vázne zástavní právo, kterým je zajištěn úvěr ze stavebního spoření podle zákona upravujícího stavební spoření, lze pro účely krytí závazků ze všech emisí hypotečních zástavních listů v oběhu zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a pohledávkou z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou.

(5) (4) Jestliže na některé ze zastavených nemovitých věcí vázne zástavní právo, kterým je zajištěn úvěr na družstevní bytovou výstavbu, lze pro účely krytí závazků ze všech emisí hypotečních zástavních listů v oběhu zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a pohledávkou z úvěru na družstevní bytovou výstavbu.

(6) (5) Jestliže na některé ze zastavených nemovitých věcí váznou současně zástavní práva podle odstavců 4 a 5, lze pro účely krytí závazků ze všech emisí hypotečních zástavních listů v oběhu zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a součtem pohledávek z úvěru poskytnutého podle odstavců 4 a 5.

§ 30a Krycí aktiva

Věc uvedená v § 31 odst. 1 a 2 a zapsaná v rejstříku krycích aktiv je krycím aktivem.

§ 30b

Pravidla pro rejstřík krycích aktiv

(1) Po jmenování nuceného správce krytých bloků lze zapsat věc do rejstříku krycích aktiv jen s předchozím souhlasem vlastníků krytých dluhopisů. K zápisu provedenému bez tohoto předchozího souhlasu se nepřihlíží.

(2) Emitent krytých dluhopisů musí vymazat z rejstříku krycích aktiv věc, která po svém zápisu přestala být věcí uvedenou v § 31 odst. 1 nebo 2. Nucený správce krytých bloků tuto povinnost nemá.

(3) Emitent krytých dluhopisů ani nucený správce krytých bloků nemusí vymazat z rejstříku krycích aktiv žádnou věc, ani když celková jmenovitá hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia přesahuje limit 102 % celkové jmenovité hodnoty všech dluhů z krytých dluhopisů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(4) Přesahuje-li celková jmenovitá hodnota všech krycích aktiv v rámci jednoho krycího portfolia po jmenování nuceného správce krytých bloků limit 102 % celkové jmenovité hodnoty všech dluhů z krytých dluhopisů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem vlastníků krytých dluhopisů vymazat některou z věcí z rejstříku krycích aktiv.

(5) Dojde-li po jmenování nuceného správce krytých bloků ke splacení všech dluhů, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, přestane nucený správce krytých bloků bez zbytečného odkladu vykonávat plnou správu tohoto krytého bloku a zajistí, aby věci, které v krycím portfoliu zůstaly, přestaly být evidovány jako součást tohoto krycího portfolia.

§ 30c Krycí portfolio

(1) Krycím portfoliem je evidenčně oddělená část majetku emitenta krytých dluhopisů tvořená věcmi zapsanými do rejstříku krycích aktiv a věcmi uvedenými v § 31 odst. 4, která slouží ke krytí dluhů podle § 31a.

(2) Emitent krytých dluhopisů vytvoří podle svého uvážení jedno nebo více

krycích portfolií.

(3) K vytvoření krycího portfolia dochází zápisem alespoň jedné věci do rejstříku krycích aktiv odděleně od ostatních věcí již zapsaných v rejstříku krycích aktiv a určením dluhů, k jejichž krytí má toto krycí portfolio sloužit, alespoň v evidenci podle

§ 32 odst. 3 písm. c). Určení dluhů se nevyžaduje, vytvořil-li emitent krytých dluhopisů jen jedno krycí portfolio; v takovém případě slouží krycí portfolio ke krytí dluhů ze všech krytých dluhopisů vydaných tímto emitentem v oběhu.

(4) Každá věc zapsaná v rejstříku krycích aktiv musí být zapsána jako součást právě jednoho krycího portfolia.

(5) Věci zapsané do rejstříku krycích aktiv nelze převést, zastavit ani jinak použít jako zajištění. To platí i po uplatnění některého z opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu vůči emitentovi krytých dluhopisů Českou národní bankou.

§ 30d Krytý blok

(1) Krytým blokem je evidenčně oddělená část jmění emitenta krytých dluhopisů tvořená krycím portfoliem a dluhy, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Likvidace, opatření České národní banky podle zákona o bankách ani opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ani jmenování nuceného správce krytých bloků ohledně emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na práva a povinnosti plynoucí z věcí a dluhů, které tvoří kryté bloky tohoto emitenta.

§ 31

(1) Náhradní krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu vydaných jedním

emitentem je možné pouze do výše 10 % této jmenovité hodnoty, a to jen

a) hotovostí,

b) vklady u centrální banky členského státu nebo Evropské centrální banky,

c) státními dluhopisy nebo dluhopisy vydanými Českou národní bankou,

d) cennými papíry vydanými členskými státy, jejich centrálními bankami a Evropskou centrální bankou,

e) dluhopisy vydanými finančními institucemi založenými mezinárodní smlouvou, jejíž smluvní stranou je Česká republika, nebo finančními institucemi, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu.

(2) Majetkové hodnoty sloužící ke krytí závazků z hypotečních zástavních listů

v oběhu nesmí emitent hypotečních zástavních listů zastavit ani jinak použít jako zajištění.

§ 31

Způsobilá krycí aktiva a související věci

(1) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat věc uvedenou v čl. 129 odst. 1 a 2

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i tyto věci, i když nesplňují požadavek

podle odstavce 1:

a) pohledávku z hypotečního úvěru,

b) pohledávku vůči členskému státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrální bance takového státu, mnohostranné rozvojové bance nebo mezinárodní organizaci, jejímž členem je členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci,

c) pohledávku, za kterou ručí členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci

a rozvoj, centrální banka takového státu, mnohostranná rozvojová banka nebo

mezinárodní organizace, jejímž členem je členský stát Organizace

pro hospodářskou spolupráci,

d) peněžní prostředky emitenta na účtu vedeném osobou uvedenou v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, a

e) práva plynoucí z derivátu podle čl. 2 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, který slouží k zajištění rizik souvisejících s krycími aktivy zahrnutými do tohoto krycího portfolia nebo krytými dluhopisy, jestliže je z podmínek, za nichž byl tento derivát sjednán zřejmé, že se sjednává ve vztahu ke krytým dluhopisům, a je-li stanoveno, že platební neschopnost emitenta krytých dluhopisů neznamená předčasné ukončení tohoto derivátu.

(3) Derivát uvedený v odstavci 2 písm. e) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv nebo jej z rejstříku krycích aktiv vymazat pouze s předchozím souhlasem druhé smluvní strany.

(4) Do krycího portfolia bez nutnosti zápisu do rejstříku krycích aktiv náleží tyto

věci:

a) práva plynoucí ze zajištění poskytnutého ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým do tohoto krycího portfolia, zejména ze zástavního práva k nemovitým věcem ve vztahu k hypotečním úvěrům,

b) práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke krycím aktivům zahrnutým

do tohoto krycího portfolia, zejména ze smluv o pojištění,

c) věc poskytnutá emitentovi krytých dluhopisů jako zajištění derivátu podle odstavce

2 písm. e),

d) práva plynoucí ze smluv uzavřených ve vztahu ke správě krytého bloku, jehož součástí je toto krycí portfolio, a

e) od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků peněžní prostředky přijaté jako platba na úhradu dluhu z věci zahrnuté do tohoto krycího portfolia nebo v přímé souvislosti s ní; takto přijaté peněžní prostředky náleží výlučně do příslušného krycího portfolia.

(5) O věcech podle odstavce 4 vede emitent krytých dluhopisů nebo nucený

správce krytých bloků evidenci podle § 32 odst. 3 písm. b).

§ 31a

Způsobilé dluhy a související dluhy

(1) Emitent krytých dluhopisů nebo nucený správce krytých bloků vede ke každému krycímu portfoliu evidenci dluhů podle § 32 odst. 3 písm. c) a d), k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

(2) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. c) se zapisují dluhy z krytých dluhopisů v oběhu, zejména povinnost splatit krytý dluhopis a vyplatit výnos krytého dluhopisu. Dluhy podle věty první mohou být v evidenci podle § 32 odst. 3 písm. c) vymezeny zejména určením jedné nebo více emisí krytých dluhopisů. Dluhy lze vymezit i určením emisí krytých dluhopisů, které ještě nebyly vydány.

(3) Do evidence podle § 32 odst. 3 písm. d) se zapisují dluhy související s dluhy podle odstavce 2, které jsou určené v emisních podmínkách nebo v prospektu těchto krytých dluhopisů nebo ve smlouvě týkající se krytých dluhopisů, jejíž příslušnou část emitent krytých dluhopisů zpřístupnil investorům stejným způsobem jako emisní podmínky nebo prospekt krytých dluhopisů.

(4) Souvisejícím dluhem podle odstavce 3 může být zejména dluh odpovídající pohledávce

a) nuceného správce krytých bloků,

b) vzniklé z právního jednání nuceného správce krytých bloků na účet tohoto krycího portfolia,

c) monitora krytého bloku,

d) společného zástupce vlastníků krytých dluhopisů,

e) druhé smluvní strany derivátu podle § 31 odst. 2 písm. e) z tohoto derivátu nebo v přímé souvislosti s ním, nebo

f) jiné osoby určené v emisních podmínkách nebo v prospektu krytých dluhopisů, která se podílela na vydání těchto krytých dluhopisů nebo na správě krytého bloku, jehož součástí jsou dluhy podle odstavce 2.

§ 32

Evidence krytých bloků a informační povinnost emitenta

(1) Emitent hypotečních zástavních listů je povinen vést o krytí souhrnu všech závazků z jím vydaných hypotečních zástavních listů v oběhu samostatnou evidenci poskytující úplné podklady pro posouzení, jak emitent hypotečních zástavních listů dodržuje ustanovení tohoto zákona.

(1) Emitent krytých dluhopisů vede ke všem svým emisím krytých dluhopisů v oběhu a ke všem svým krycím portfoliím evidenci krytých bloků poskytující úplné podklady pro posouzení, zda a jak plní své povinnosti podle § 28b.

(2) Od okamžiku jmenování nuceného správce krytých bloků vede evidenci krytých bloků nucený správce krytých bloků, a to ve stejném rozsahu jako emitent krytých dluhopisů.

(3) Evidencí krytých bloků jsou tyto seznamy věcí a dluhů vedené emitentem krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků:

a) rejstřík krycích aktiv vedený odděleně pro každý krytý blok,

b) evidence věcí souvisejících s krycími aktivy vedená odděleně pro každý krytý blok,

c) evidence dluhů z krytých dluhopisů vedená odděleně pro každý krytý blok,

d) evidence dluhů souvisejících s dluhy podle písmene c) a s věcmi podle písmen a) a

b) vedená odděleně pro každý krytý blok.

(4) Seznamy podle odstavce 3 nejsou veřejným seznamem. Na údaje v těchto seznamech se vztahuje bankovní tajemství. Pro poskytování údajů z těchto seznamů se § 38 zákona o bankách použije obdobně.

(5) Emitent krytých dluhopisů pravidelně informuje Českou národní banku

o tom, zda a jak plní své povinnosti podle § 28c.

(2) (6) Obsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1 stanoví Česká národní

banka vyhláškou.

(6) Náležitosti a způsob vedení evidence krytých bloků podle odstavce 1 a způsob plnění informačních povinností emitenta krytých dluhopisů podle odstavce 5, včetně periodicity, stanoví Česká národní banka vyhláškou.

Díl 2

Nucený správce krytých bloků

§ 32a

Jmenování nuceného správce krytých bloků

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu jmenuje nuceného správce krytých bloků pro všechny kryté bloky emitenta krytých dluhopisů, jestliže

a) byl Českou národní bankou podán návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči

tomuto emitentovi,

b) bylo zahájeno insolvenční řízení vůči tomuto emitentovi,

c) tento emitent vstoupil do likvidace,

d) Česká národní banka uplatnila vůči tomuto emitentovi některé opatření podle tohoto zákona, jiného právního předpisu nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, o kterém se Česká národní banka domnívá, že může mít nepříznivý vliv na řádné a včasné plnění dluhů z krytých dluhopisů tímto emitentem,

e) Česká národní banka uplatnila vůči tomuto emitentovi některé z opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, nebo

f) tento emitent není z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací schopen plnit své dluhy a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit.

(2) Nuceným správcem krytých bloků může být pouze

a) banka, nebo

b) zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě, která vydává cenné papíry srovnatelné s krytými dluhopisy, nebo která spravuje věci srovnatelné s krycími aktivy.

(3) Nuceným správcem krytých bloků nesmí být insolvenční správce, dočasný správce ani likvidátor emitenta krytých dluhopisů ani jiná osoba, u které hrozí střet zájmů.

§ 32b

Práva a povinnosti nuceného správce krytých bloků

(1) Nucený správce krytých bloků vykonává plnou správu všech krytých bloků příslušného emitenta krytých dluhopisů. Správa krytých bloků nuceným správcem krytých bloků končí, byly-li všechny kryté bloky převedeny podle § 32d, nebo zanikly-li postupem podle § 32e.

(2) Nucený správce krytých bloků vykonává svou činnost s odbornou péčí. Výkon činnosti nuceného správce krytých bloků s odbornou péčí zejména znamená, že nucený správce krytých bloků jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků krytých dluhopisů, zejména plní povinnosti stanovené v této hlavě a v emisních podmínkách nebo v prospektu příslušných krytých dluhopisů.

(3) K právnímu jednání, které se týká věci zapsané v rejstříku krycích portfolií, které není plněním dluhu a které učinila po jmenování nuceného správce krytých bloků osoba odlišná od tohoto správce bez souhlasu tohoto správce, se nepřihlíží.

(4) Nucený správce krytých bloků vykonává práva a plní povinnosti vždy

ve prospěch příslušného krytého bloku.

(5) Nucený správce krytých bloků může sjednat závazek ve prospěch nebo k tíži krytého bloku pouze za účelem zlepšení likvidity nebo zajištění proti riziku.

(6) Emitent krytých dluhopisů, insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů poskytují nucenému správci krytých bloků součinnost, aby mohl plnit své povinnosti.

(7) Nucený správce krytých bloků poskytuje emitentovi krytých dluhopisů, insolvenčnímu správci, likvidátorovi nebo dočasnému správci emitenta krytých dluhopisů součinnost, aby mohly tyto osoby plnit své povinnosti.

(8) Je-li po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů celková jmenovitá hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než celková jmenovitá hodnota dluhů z krytých dluhopisů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, jsou vlastníci krytých dluhopisů oprávněni přihlásit své pohledávky v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem. Nucený správce krytých bloků vyčíslí pohledávky vlastníků krytých dluhopisů v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem, a toto vyčíslení zašle bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení.

§ 32c

Účty ve prospěch krycího portfolia

(1) Nucený správce krytých bloků zřídí bez zbytečného odkladu po svém jmenování účet u osoby uvedené v § 72 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech k přijímání plateb podle § 31 odst. 4 písm. e) nebo plateb podle odstavce 2 a informuje osoby, kterých by se toto mohlo týkat, o jednoznačném identifikátoru tohoto účtu a sdělí jim též další informace, které jsou podstatné.

(2) Osoba, která obdrží platbu ve prospěch krycího portfolia, ji převede bez zbytečného odkladu na účet podle odstavce 1, nebo, není-li jí znám jednoznačný identifikátor tohoto účtu, ji převede jiným způsobem nucenému správci krytých bloků ve prospěch příslušného krycího portfolia; to platí i po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů.

§ 32d

Převod krytého bloku nuceným správcem krytých bloků

(1) Se souhlasem České národní banky může nucený správce krytých bloků převést krytý blok na osobu podle § 32a odst. 2; k převodu krytého bloku bez tohoto souhlasu se nepřihlíží. Nucený správce krytých bloků nesmí takto krytý blok převést na sebe; k převodu krytého bloku na nuceného správce krytých bloků se nepřihlíží. Je-li krytý blok převeden za úplatu, převede tuto úplatu nucený správce bez zbytečného odkladu, po započtení své odměny za správu a převod krytého bloku, do majetku nebo do majetkové podstaty emitenta krytých dluhopisů, jehož krytý blok byl takto převeden.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků příslušných krytých dluhopisů.

(3) K převodu krytého bloku podle odstavce 1 ani jeho účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti takového převodu ani jeho účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje ani jiné právní jednání než smlouva mezi nuceným správcem krytého bloku a osobou podle § 32a odst. 2.

(4) Je-li celková jmenovitá hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než celková jmenovitá hodnota dluhů z krytých dluhopisů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může k převodu podle odstavce 1 dojít až po poměrném snížení dluhů z krytých dluhopisů podle

§ 32e odst. 1.

(5) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, které jsou součástí krytého bloku podle odstavce 1, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, převést krytý blok podle odstavce 1.

(6) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně převodu krytého bloku.

(7) Dojde-li k převodu krytého bloku podle odstavce 1, může Česká národní

banka uložit

a) osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny, nebo

b) nabyvateli krytého bloku, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny a vyznačení nových údajů o nabyvateli příslušného krytého bloku jako jejich emitentovi.

§ 32e

Poměrné snížení dluhů, zpeněžení krycího portfolia a předčasné splacení krytých

dluhopisů

(1) Je-li celková jmenovitá hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než celková jmenovitá hodnota dluhů z krytých dluhopisů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout, že se tyto dluhy poměrně snižují. Poměrným snížením dluhů dochází v rozsahu tohoto snížení k trvalému snížení jmenovité hodnoty krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny. Zároveň dochází k snížení nebo zániku pohledávek z těchto krytých dluhopisů v rozsahu snížení jejich jmenovité hodnoty.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží.

(3) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých

bloků požádat Českou národní bankou o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento

souhlas udělen, rozhodnout podle odstavce 1.

(4) Po poměrném snížení dluhů podle odstavce 1 může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že se krycí portfolio podle odstavce 1 zpeněží a že kryté dluhopisy, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, budou předčasně splaceny. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

(5) K poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 ani ke zpeněžení a předčasnému splacení podle odstavce 4 ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám není kromě souhlasu České národní banky potřeba žádný jiný veřejnoprávní ani soukromoprávní souhlas ani žádné oznámení. K platnosti poměrného snížení dluhů nebo předčasného splacení ani k jejich účinnosti vůči třetím osobám se nevyžaduje jiné právní jednání než rozhodnutí nuceného správce krytého bloku podle odstavce 1 nebo 4.

(6) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně poměrného snížení dluhů nebo zpeněžení krycího portfolia a předčasného splacení krytých dluhopisů.

(7) Dojde-li k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 nebo ke zpeněžení

a předčasnému splacení podle odstavce 4, může Česká národní banka uložit

a) osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou uvedeny kryté dluhopisy, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto kryté dluhopisy uvedeny,

b) organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papíry vyřazení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z obchodování na trhu s investičními nástroji, nebo opětovné přijetí krytého dluhopisu se sníženou jmenovitou hodnotou k obchodování na trhu s investičními nástroji, nebo

c) nucenému správci krytých bloků, aby zajistil stažení krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení.

HLAVA IV

VYMĚNITELNÉ A PRIORITNÍ DLUHOPISY

§ 33

(1) Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta, které jejich emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu.

(2) Prioritní dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho splacení a vyplacení výnosu dluhopisu, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Skutečnost, že jde o vyměnitelný nebo prioritní dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a ve všech propagačních sděleních týkajících se takového dluhopisu.

(3) Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu musí obsahovat místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude

oznámen počátek běhu této lhůty, a určení dne, od kterého přestává vyplacení výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno výměnné právo podle odstavce 1.

(4) Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní

dluhopisy upravuje zvláštní jiný právní předpis.

HLAVA V

PODŘÍZENÉ DLUHOPISY

§ 34

(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, kde v případě

a) vstupu emitenta do likvidace,

b) vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo

c) je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření,

bude pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.

(2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.

(3) Pohledávky ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v případech uvedených v odstavci 1 uspokojují podle svého pořadí. Emisní podmínky mohou určit jiné pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.

HLAVA VI

SBĚRNÝ DLUHOPIS

§ 35

(1) Sběrný dluhopis je listinný dluhopis, který představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, upsány v upisovací listině. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí. Počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu.

(2) Sběrný dluhopis je vydán okamžikem, kdy je plně upsána emise dluhopisů, které představuje a kdy je uložen dán do úschovy v souladu s § 36 odst. 1. Za plně upsanou emisi dluhopisů se emise považuje rovněž v případě, že emitent využil svého oprávnění podle

§ 7 odst. 1 písm. a). V případě zvýšení nebo snížení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů se u opatrovatele podle § 36 odst. 1 na sběrném dluhopisu uvedou informace

o rozhodné události, o změně celkové výše emise a případně doplňující informace o emisi. Tyto změny se provedou i v příslušné evidenci investičních nástrojů.

(3) Sběrný dluhopis je společným vlastnictvím vlastníků podílů na sběrném dluhopisu. Na právní vztahy mezi vlastníky podílů na sběrném dluhopisu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu má veškerá práva, která jsou spojena s vlastnictvím dluhopisu jako vlastník dluhopisu.

§ 36

(1) Sběrný dluhopis musí být uložen a evidován u osoby oprávněné k vedení příslušné evidence dán do úschovy osobě vedoucí příslušnou evidenci investičních nástrojů. Sběrný dluhopis je imobilizovaným cenným papírem. Sběrný dluhopis není hromadnou listinou.

(2) Osoba podle odstavce 1 vede evidenci vlastníků podílů na sběrném dluhopisu.

(3) Evidence podle odstavce 2 je seznamem vlastníků ve smyslu § 4 odst. 2.

(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu může v souladu s emisními podmínkami převést dluhopisy odpovídající tomuto podílu nebo jeho části podíl na sběrném dluhopisu na jinou osobu. Právní účinky převodu nastávají zápisem do evidence podle odstavce 2.

(5) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat vlastníkovi podílu na sběrném dluhopisu na jeho žádost výpis z evidence o velikosti jeho podílu na sběrném dluhopisu.

(6) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat emitentovi sběrného dluhopisu na jeho žádost seznam vlastníků podílů na sběrném dluhopisu pro účely svolání a konání schůze vlastníků.

§ 36a

(1) K podílu na sběrném dluhopisu vzniká zástavní právo zápisem v evidenci podle

§ 36 na příkaz zástavního dlužníka. Podá-li příkaz zástavní věřitel, osobní dlužník nebo zástavce, zapíše se zástavní právo, pokud příkazce doloží zřízení zástavního práva.

(2) Zástavní právo podle odstavce 1 se vymaže z evidence na příkaz zástavního věřitele. Podá-li příkaz zástavní dlužník, osobní dlužník nebo zástavce, vymaže se zástavní právo, pokud příkazce doloží, že nastala skutečnost, která je jinak důvodem zániku zástavního práva.

ČÁST TŘETÍ

STÁTNÍ DOZOR V SOUVISLOSTI S VYDÁVÁNÍM KOMUNÁLNÍCH DLUHOPISŮ

§ 37

Státní dozor nad dodržováním podmínek, za nichž byl územnímu samosprávnému

celku udělen souhlas podle § 27 odst. 2, vykonává ministerstvo.

§ 38

Přestupky

(1) Územní samosprávný celek se dopustí přestupku tím, že

a) použije peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu v rozporu s § 27 odst. 3 písm. b), jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 3 písm. b) a § 27 odst. 7, jde-li o obdobný cenný papír,

b) vydá dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky

podle práva cizího státu v rozporu s

1. § 27 odst. 3 písm. c), jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 3 písm. c) a § 27 odst. 7, jde-li o obdobný cenný papír, se lhůtou splatnosti delší než 15 let, nebo

2. § 27 odst. 2, jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 2 a 7, jde-li o obdobný cenný papír, bez souhlasu ministerstva, nebo

c) v rozporu s § 27 odst. 5 nevede peněžní prostředky získané z upsání dluhopisu nebo v rozporu s § 27 odst. 5 a 7 obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu na samostatném bankovním účtu, nebo o nich neúčtuje odděleně tak, aby byl schopen doložit účel jejich použití.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

§ 39

Příslušnost k projednání přestupků

Přestupky podle tohoto zákona § 38 projednává ministerstvo.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘESTUPKY VE VZTAHU KE KRYTÝM DLUHOPISŮM

§ 40

(1) Emitent krytých dluhopisů se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 28a, 28b, 28c nebo čl. 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

b) nevede evidenci krytých bloků podle § 32 odst. 1,

c) nesplní informační povinnost podle § 32 odst. 5, nebo

d) neposkytne součinnost nucenému správci krytých bloků podle § 32b odst. 6.

(2) Nucený správce krytých bloků se dopustí přestupku tím, že

a) nevede evidenci krytých bloků podle § 32 odst. 2,

b) nevykonává činnost nuceného správce krytých bloků s odbornou péčí podle § 32b odst. 2,

c) neposkytne součinnost podle § 32b odst. 7,

d) nesplní některou z povinností ve vztahu k účtům podle § 32c odst. 1, nebo

e) nesplní povinnost podle § 32d odst. 6 nebo § 32e odst. 6 tím, že jedná v rozporu s rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů.

(3) Insolvenční správce, likvidátor nebo dočasný správce emitenta krytých dluhopisů se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost nucenému správci krytých bloků podle § 32b odst. 6.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do výše 20 000 000

Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

§ 41

Příslušnost k projednání přestupků

Přestupky podle § 40 projednává Česká národní banka.

ČÁST ČTVRTÁ PÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 42

Promlčení

Práva spojená s dluhopisy a s kupóny k nim vydanými se promlčují uplynutím

10 let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.

§ 43

Dluhopisům obdobné cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry

(1) Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který není vyměnitelným dluhopisem a s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky, které je byť jen částečně závislé na tom, zda určitá okolnost nastane nebo nenastane, se nepovažuje za dluhopis.

(2) Pro cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a který není dluhopisem, lze tento zákon nebo jeho jednotlivé ustanovení použít jen tehdy, dovolávají-li se toho emisní podmínky těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů; takový cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír však nesmí obsahovat označení dluhopis „dluhopis“.

§ 44

Uveřejňování, oznamování a zpřístupňování informací

Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování, oznamování nebo zpřístupňování informací na území České republiky, pak se tyto informace uveřejňují, oznamují nebo zpřístupňují v českém jazyce nebo v jiném jazyce, je-li to v zájmu investorů a použití tohoto jazyka je upraveno v emisních podmínkách.

§ 45

Zmocnění

(1) Ministerstvo vydá vyhlášku podle § 27 odst. 4.

(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah evidence zákonného krytí hypotečních zástavních listů, způsob vedení této evidence a její náležitosti a obsah a způsob plnění informační povinnosti emitenta hypotečních zástavních listů.

(3) Ministerstvo stanoví standard pro výpočet poměrné části úrokového výnosu pro účely obchodování státních dluhopisů na druhotném trhu dluhopisů a vyhlásí je sdělením ve Sbírce zákonů.

§ 45

Je-li ustanoven agent pro zajištění k zajištění dluhů nesouvisejících

s vydáváním dluhopisů, použijí se § 20 a 20a obdobně.

§ 46

Přechodná ustanovení

(1) Emitent může požádat Komisi o schválení změny emisních podmínek do 1 roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle ustanovení § 12 odst. 1, 6 a 7 se postupuje i v případě emisních podmínek dluhopisů, které byly vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Právní vztahy z dluhopisů a emisních podmínek vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení podle odstavce 4, se dokončí podle dosavadních právních procesních předpisů.

(4) Řízení o schválení emisních podmínek, dluhopisového programu a jeho doplňku nebo o změně emisních podmínek a změně doplňku dluhopisového programu, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona. Komise poskytne účastníkům přiměřenou dobu na doplnění nebo změnu žádosti podle požadavků tohoto zákona; po tuto dobu lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.

(5) Porušení dosavadního právního předpisu nebo rozhodnutí Komise vydaného podle dosavadního zákona, která byla zjištěna po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadního zákona.

(6) Za hypoteční úvěry podle tohoto zákona se považují i úvěry sjednané přede dnem nabytí jeho účinnosti, pokud splňují podmínky podle § 28.

(7) Emitent musí předat první pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitostí Komisi do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 47

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.

§ 48

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ k novele ZoDluh:

1. Emitent může ve vztahu k hypotečním zástavním listům podle § 28 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „hypoteční zástavní listy“), začít plnit požadavky zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne, kdy změnil jejich emisní podmínky tak, aby odpovídaly těmto požadavkům. K této změně se nevyžaduje svolání ani souhlas schůze vlastníků, dojde-li k této změně nejpozději do 48 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Investorům o tom zpřístupní informaci stejným způsobem, jakým zpřístupnil emisní podmínky. Platí, že tyto hypoteční zástavní listy se ode dne, kdy jejich emitent ve vztahu k nim změnil emisní podmínky podle věty první, považují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Právní vztahy z hypotečních zástavních listů, ve vztahu k nimž emitent nepostupoval podle bodu 1, jakož i z jejich emisních podmínek, se posuzují podle § 28 až 32 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Právní vztahy z dluhopisů, které nejsou hypotečními zástavními listy a jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i z jejich emisních podmínek dluhopisů uveřejněných nebo jinak zpřístupněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Platné znění částí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 267b

(1) Výkonu rozhodnutí na majetek platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, zahraničního poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo zahraničního vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nepodléhají peněžní prostředky, které uživatelé platebních služeb těmto osobám svěřili k provedení platební transakce, ani peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, ani aktiva, jež tyto osoby za tyto peněžní prostředky nabyly79a).

(2) Výkonu rozhodnutí, jímž je postihován majetek ve svěřenském fondu, nepodléhá majetek svěřenského správce. To neplatí, jde-li o výkon rozhodnutí, jímž byla svěřenskému správci uložena pořádková pokuta v řízení o výkonu rozhodnutí podle věty první nebo o výkon rozhodnutí, jímž bylo svěřenskému správci v řízení podle věty první uloženo nahradit náklady řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila.

(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhá majetek, který je součástí krycího portfolia emitenta krytých dluhopisů, jestliže se stal součástí krycího portfolia před podáním návrhu na výkon rozhodnutí. To neplatí, jde-li o výkon rozhodnutí k uspokojení pohledávek, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.

§ 337c

(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:

a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení,

b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty dluhů z hypotečních zástavních listů v oběhu,

c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva,

d) pohledávky nedoplatků výživného,

e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného

na sociální zabezpečení,

f) pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestným činem,

g) ostatní pohledávky.

(2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.

(3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu

za splatné.

(4) Úroky nebo úroky z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou. Pokud ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů slouží jen část pohledávky z hypotečního úvěru, uspokojují se nároky uvedené ve větě první poměrně.

(5) Pro pořadí je rozhodující

a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu

rozhodnutí,

b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,

c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,

d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,

e) u pohledávky oprávněného, toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.

Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.

(6) Zjistí-li soud z katastru nemovitostí, že zpeněžená nemovitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.

(7) Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, zbytek rozdělované podstaty povinnému.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ k novele OSŘ:

1. Řízení, které nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončeno, se dokončí podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ve vztahu k hypotečním zástavním listům podle § 28 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona a které se nepovažují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Platné znění částí zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření

a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona

č. 423/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

§ 9

Další činnosti stavební spořitelny

(1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1

a) poskytovat úvěry osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny

pro uspokojování bytových potřeb,

b) přijímat vklady od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí,

c) poskytovat záruky za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle § 5 odst. 5 a za úvěry uvedené v písmenu a),

d) obchodovat na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty vydávanými členskými státy krytými dluhopisy a obdobnými investičními nástroji, jejichž emitent má sídlo v členském státě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou,

f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států, a bankami se sídlem v těchto státech, jakož i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku, a s dluhopisy vydávanými Evropskou investiční bankou, Nordic Investment Bank a Evropskou centrální bankou,

g) provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny,

h) poskytovat bankovní informace,

i) uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku,

j) vykonávat finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěru, může stavební spořitelna tuto činnost vykonávat pouze tehdy, je-li některou z osob oprávněných zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,

k) vykonávat činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr.

(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(3) Podíl součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, může činit nejvýše 15 %, v roce 2012 nejvýše 25 %. Pohledávky z úvěrů uvedených v odstavci 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20 % součtu cílových částek, v roce 2012 30 % tohoto součtu.

(4) Stavební spořitelna může finanční prostředky ukládat pouze u bank se sídlem v České republice, poboček zahraničních bank působících na území České republiky nebo u zahraničních bank se sídlem na území členského státu Evropské unie a pouze za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(5) Stavební spořitelna může získávat potřebné zdroje pouze od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí. Stavební spořitelna může také vydávat dluhopisy se splatností nejvýše 10 let.

(6) Stavební spořitelna může mít majetkové účasti pouze v právnických osobách, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, v podnicích pomocných bankovních služeb a v jiných stavebních spořitelnách.

(7) Účast v právnické osobě podle odstavce 6 nesmí přesáhnout jednu třetinu základního kapitálu právnické osoby a součet účastí v právnických osobách nesmí překročit 15 % základního kapitálu stavební spořitelny. To neplatí pro nabývání účastí v jiných stavebních spořitelnách a v podnicích pomocných bankovních služeb.

(8) Stavební spořitelna může nabývat pouze nemovité věci, jimiž jsou zajištěny její pohledávky, nebo nemovité věci určené pro výkon činnosti této stavební spořitelny.

Platné znění částí zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby

a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

Příjmy Fondu

(1) Příjmy Fondu tvoří

a) dotace ze státního rozpočtu,

b) příjem z vydaných dluhopisů,

c) výnosy z dluhopisů a hypotečních zástavních listů nakoupených v souladu s tímto zákonem,

d) splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství,

e) úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu,

f) výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem, dary a dědictví ve prospěch Fondu,

g) prostředky ze strukturálních fondů Evropských společenství,

h) přijaté půjčky a úvěry,

i) splátky půjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu a do fondů rozvoje měst,

j) další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(2) Dluhopisy vydané k zajištění příjmů Fondu jsou vydávány podle zvláštního právního předpisu.1)

(3) Dotace ze státního rozpočtu je poskytována Fondu každoročně nejméně ve výši skutečných výdajů určených schváleným rozpočtem Fondu na poskytování nenávratných dotací.

§ 3

Použití prostředků Fondu

(1) Finanční prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky

a) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů,

bytových a rodinných domů formou úvěru,

b) ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,

c) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami nebo modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou dotace,

d) k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám

1. na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,

2. na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu,

e) ke krytí části nákladů spojených s koupí nebo nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru,

f) ke krytí části úhrady formou úvěru za účelem nabytí členských práv a povinností v družstvu, nebo za účelem nabytí podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí podílu týká,

g) ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru,

h) k financování projektů za účelem realizace cílů veřejné politiky v oblasti bydlení a rozvoje obcí, měst a regionů.

(2) Finanční prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze dále použít

a) k nákupu hypotečních zástavních listů krytých dluhopisů,

b) k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka,

c) k nákupu státních dluhopisů,

d) k úhradě závazků plynoucích z ručení podle odstavce 1 písm. d),

e) k úhradě závazků z vydaných dluhopisů,

f) k úhradě nákladů spojených se správou a činností Fondu,

g) k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odstavce 1,

h) k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti

bydlení,

i) k nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou.

(3) Vlastní prostředky Fondu a prostředky jiných osob, se kterými Fond hospodaří,

lze použít v souladu s jejich určením a účelem Fondu.

(4) Činnosti spojené s funkcí Fondu podle odstavce 1 písm. a), b), d) a h) může Fond svěřit jiné právnické osobě na základě výběrového řízení vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu.2)

(5) Fond uzavírá s příjemci finančních prostředků Fondu smlouvu o poskytnutí prostředků podle odstavce 1.

(6) V souvislosti s poskytnutím prostředků Fondu podle odstavce 1 Fond si vyžádá od fyzické nebo právnické osoby žádající o poskytnutí prostředků z Fondu poskytnutí informací a podkladů nezbytných k posouzení jejich schopnosti hospodárně použít finanční prostředky k účelu, ke kterému mají být poskytnuty.

(7) Při hospodaření Fondu se nesmí aktiva Fondu snížit pod 6 miliard Kč. Zůstatky prostředků Fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

(8) Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.

Platné znění částí zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání

na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 132

Vydání majetku zákazníků po vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu

na majetek obchodníka s cennými papíry

(1) Majetek zákazníka není součástí majetkové podstaty obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení19), a je-li Je-li vydáno rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry, insolvenční správce je povinen jej majetek zákazníka bez zbytečného odkladu vydat zákazníkům.

(2) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, postačují k plnému uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydají se tyto investiční nástroje zákazníkům. Totéž platí o peněžních prostředcích, které tvoří majetek zákazníků.

(3) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, nepostačují k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydá se zákazníkům odpovídající podíl investičních nástrojů nebo jeho hodnota v penězích. Nepostačují-li peněžní prostředky k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, uspokojí se nároky zákazníků poměrně.

(4) V rozsahu, ve kterém nárok na vydání majetku zákazníka nemůže být uspokojen postupem podle odstavce 2 nebo 3, jde o pohledávku, kterou je insolvenční správce povinen uplatnit v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení20) přihláškou; dokud není znám rozsah uspokojení tohoto nároku, lze pohledávku uplatnit jako vázanou na podmínku21).

(5) Insolvenčnímu správci přísluší za činnost podle odstavců 1 až 4 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za majetkovou podstatou; v případě, že majetková podstata na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny nepostačuje, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

19) § 205 insolvenčního zákona.

20) Insolvenční zákon.

21) § 173 odst. 3 insolvenčního zákona.

Platné znění částí zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Příloha

Sazebník

ČÁST IV

Položka 66

Osvobození

1. Od poplatků podle této položky bodu 9 písm. a) až p) jsou osvobozeny banky se sídlem v České republice, jde-li o vydání hypotečních zástavních listů krytých dluhopisů.

2. Od poplatků podle této položky bodu 9 písm. a) až p) je osvobozena Česká exportní

banka, a. s.

Platné znění měněných částí zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 14

Nakládání s majetkem bytového družstva, které je příjemcem podpory

(1) Majetek bytového družstva, které je příjemcem podpory, může být investován

pouze do

a) dluhopisů, které emitovaly nebo za jejichž splacení se zaručily členské státy nebo centrální banky členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

b) hypotečních zástavních listů,

b) krytých dluhopisů,

c) nemovitostí a věcí movitých, které nejsou cennými papíry, vyjma cenných papírů

uvedených v písmenech a) a b), nebo

d) běžných a vkladových účtů vedených bankami.

(2) Hodnota cenných papírů podle odstavce 1 písm. a) a b) jednoho emitenta nesmí přesahovat 10 % finančního majetku bytového družstva, které je příjemcem podpory; to platí rovněž o dluhopisech, za jejichž splacení se zaručila jediná osoba.

(3) Bytové družstvo, které je příjemcem podpory, nesmí

a) emitovat dluhopisy ani zajistit závazky jiných osob,

b) poskytovat půjčky, úvěry a dary ze svého majetku; to neplatí, jedná-li se o dar pro zaměstnance nebo člena za podmínek obvyklých, anebo o sociální pomoc poskytnutou zaměstnanci nebo členovi,

c) převést, zastavit ani pronajmout svůj podnik nebo jeho část.

Platné znění částí zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 2

Vymezení některých základních pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) insolvenčním řízením soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení,

b) insolvenčním soudem soud, před nímž probíhá insolvenční řízení, jakož i soud,

který rozhoduje o opravném prostředku v insolvenčním řízení,

c) insolvenčním návrhem u insolvenčního soudu podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení,

d) incidenčním sporem spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví tento zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízení,

e) majetkovou podstatou majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů,

f) osobou s dispozičními oprávněními osoba, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá,

g) zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy; zajištěným věřitelem je i agent pro zajištění podle zákona o dluhopisech,

h) přihláškou pohledávky procesní úkon, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv

v insolvenčním řízení,

i) insolvenčním rejstříkem informační systém, který obsahuje údaje podle tohoto zákona,

j) společným zájmem věřitelů zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů,

k) finanční institucí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odstavce 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „obchodník s cennými papíry“), pojišťovna a zajišťovna, a za dále stanovených podmínek tohoto zákona i některé další osoby.

§ 35

Zvláštní insolvenční správce

(1) V případech, kdy je nutné v rámci insolvenčního řízení řešit zvláštní problematiku vyžadující odborné specializace, může insolvenční soud ustanovit i zvláštního insolvenčního správce a upravit jeho vztah k insolvenčnímu správci. Není-li dále stanoveno jinak, není důvodem pro ustanovení zvláštního insolvenčního správce činnost týkající se zpeněžení majetkové podstaty.

(2) Pro ustanovení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce platí ustanovení o insolvenčním správci obdobně.

(3) Zvláštního insolvenčního správce ustanoví soud pro výplatu nároku uživatelů platebních služeb nebo držitelů elektronických peněz postupem stanoveným zákonem upravujícím platební styk a pro vydání majetku zákazníka postupem stanoveným zákonem o podnikání na kapitálovém trhu.

§ 366

(1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na právo na zajištění, které dlužník poskytl,

jde-li o

a) právo na zajištění, které dlužník poskytl, jde-li o zajištění poskytnuté České národní bance, Evropské centrální bance, centrální bance členského státu Evropské unie nebo centrální bance státu patřícího do Evropského hospodářského prostoru,

b) finanční zajištění podle výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění podle zákona upravujícího finanční zajištění nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před zahájením insolvenčního řízení, a to i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zahájení insolvenčního řízení, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl; skutečnost, že zahájení insolvenčního řízení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že o zahájení insolvenčního řízení příjemce finančního kolaterálu věděl nebo vědět měl a mohl.

(2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na závěrečné vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu50), jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před zahájením insolvenčního řízení.

(3) Odstavcem 1 písm. d) a odstavcem 2 nejsou dotčena ustanovení tohoto zákona

o neplatnosti právních úkonů a o neúčinnosti právních úkonů bez přiměřeného protiplnění, právních úkonů úmyslně zkracujících, právních úkonů zvýhodňujících a právních úkonů dlužníka, které učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.

50) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 409/2010 Sb.

§ 375

Hypoteční podstata

(1) Je-li dlužníkem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotečních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypoteční podstatu.

(2) Z výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty se kdykoli uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypoteční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Zbude-li po uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty, použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypoteční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotečních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní pohledávky.

§ 375

Kryté dluhopisy a hypoteční úvěry

(1) Krycí portfolio podle zákona o dluhopisech není součástí majetkové podstaty dlužníka, který je emitentem krytých dluhopisů. Tím není dotčena možnost, aby věci nebo jiné majetkové hodnoty, které jsou součástí krycího portfolia, přestaly být součástí tohoto krycího portfolia postupem podle § 30b odst. 4 nebo 5 zákona o dluhopisech.

(2) Ustanovení § 250 se nepoužije pro dluhy z krytých dluhopisů vydaných dlužníkem, ani pro související dluhy, k jejichž krytí slouží krycí portfolio podle zákona o dluhopisech.

(3) Zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů, vydání rozhodnutí o úpadku emitenta krytých dluhopisů ani prohlášení konkursu na majetek emitenta krytých dluhopisů nemají vliv na kryté bloky tohoto emitenta podle zákona o dluhopisech, zejména na plnění a splatnost dluhů, které jsou součástí tohoto krytého bloku. K smluvnímu ujednání, které je s tím v rozporu, se nepřihlíží.

(4) Doručí-li nucený správce krytých bloků insolvenčnímu soudu vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech, pohlíží se tímto doručením na tyto pohledávky jako na přihlášené. K jiným pohledávkám vlastníků krytých dluhopisů se v rámci insolvenčního řízení nepřihlíží, ledaže je ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek přihlásí vlastníci krytých dluhopisů.

(5) Insolvenční správce nesmí zasahovat do správy krytých bloků a je povinen poskytnout součinnost nucenému správci krytých bloků podle zákona o dluhopisech, aby mohl tento nucený správce plnit své povinnosti.

§ 375a Majetek zákazníka

Majetek zákazníka podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu není součástí majetkové podstaty dlužníka.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ k novele InsZ:

1. Insolvenční řízení, které nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončeno, se dokončí podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ve vztahu k hypotečním zástavním listům podle § 28 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona a které se nepovažují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 375 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Platné znění částí zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) opatřením k řešení krize výkon pravomocí podle § 82, § 83 odst. 1, § 84 odst. 1, § 85 odst. 1 a 2, zavedení správy pro řešení krize podle § 86 až 95, přechod činnosti na soukromého nabyvatele podle § 96 až 101, přechod činnosti na překlenovací instituci podle § 102 až 112, přechod činnosti na osobu pro správu aktiv podle § 113 až 119, odpis a konverze závazků podle § 120 až 128 a § 137 až 156, vládní stabilizační nástroje podle

§ 157 až 163 a výkon doplňkových pravomocí podle § 164,

b) institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, která má povinnost mít minimální počáteční kapitál alespoň 730 000 EUR,

c) finanční institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, která je ovládanou osobou instituce nebo osoby podle písmen g),

h) nebo i) a podléhá dohledu na konsolidovaném základě,

d) ovládanou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a

Rady (EU) č. 575/2013,

e) ovládající osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

f) konsolidovaným základem konsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

g) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

h) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

i) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

j) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

k) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

l) evropskou ovládající institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

m) evropskou ovládající osobou evropská ovládající instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba,

n) skupinou ovládající osoba a jí ovládané osoby,

o) evropskou finanční skupinou evropská ovládající osoba a jí ovládané instituce a finanční

instituce,

p) orgánem příslušným k řešení krize orgán, který byl pověřen k výkonu pravomocí k řešení krize na finančním trhu,

q) orgánem příslušným k řešení krize jiného členského státu orgán, který byl členským státem pověřen k výkonu pravomocí k řešení krize na finančním trhu v souladu se srovnatelným zahraničním právním předpisem,

r) orgánem příslušným k řešení krize skupiny orgán příslušný k řešení krize v členském státě, jehož orgán dohledu je orgánem příslušným k dohledu na konsolidovaném základě nad touto skupinou,

s) veřejnou podporou veřejná podpora podle čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, nebo jiná veřejná finanční podpora na nadnárodní úrovni, která je poskytována za účelem ochrany nebo obnovy provozuschopnosti, likvidity nebo platební schopnosti povinné osoby nebo skupiny, jejímž členem je povinná osoba, a která, kdyby byla poskytnuta na vnitrostátní úrovni, by byla považována za veřejnou podporu podle čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie,

t) vedoucím orgánem statutární orgán, správní rada, dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný orgán s obdobnou působností v závislosti na právní formě osoby,

u) zásadní činností taková činnost povinné osoby, jejíž přerušení by v jednom nebo více členských státech pravděpodobně vedlo k ohrožení poskytování služeb zásadního hospodářského významu nebo k ohrožení finanční stability, a to zejména vzhledem k její obtížné nahraditelnosti nebo zastupitelnosti s ohledem na velikost, tržní podíl, vnější nebo vnitřní propojení nebo přeshraniční činnosti instituce nebo skupiny,

v) ústřední protistranou osoba podle čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů,

w) nouzovou likviditní pomocí České národní banky poskytnutí peněžních prostředků České národní banky nebo jakákoli jiná pomoc, která může vést ke zvýšení objemu pohledávek České národní banky, solventní povinné osobě nebo skupině solventních povinných osob, které čelí přechodným problémům s likviditou, aniž by taková operace byla provedena v rámci výkonu měnové politiky,

x) pobočkou pobočka podle čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

y) významnou pobočkou pobočka na území členského státu, která byla označena v souladu

s předpisy Evropské unie3) za významnou.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a) opatřením k předcházení krizím opatření podle § 11 odst. 6, opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle § 23 a 24, opatření podle § 37 až 40, odpis a konverze kapitálových nástrojů podle § 60 a 61 a snížení položek kmenového kapitálu tier 1 podle § 65,

b) systémovou krizí narušení finančního systému s možnými závažnými negativními dopady

na vnitřní trh a národní hospodářství,

c) členským státem členský stát Evropské unie nebo stát, který je smluvní stranou Dohody

o Evropském hospodářském prostoru,

d) dluhopisem cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky podle jiného právního předpisu, nebo podle obdobných ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu,

e) krytým dluhopisem dluhopis splňující podmínky podle § 17 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 243/2013 Sb. podle § 28 zákona o dluhopisech,

f) nástrojem účasti podíl společníka v obchodní korporaci, cenný papír, se kterým je spojen podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech v obchodní korporaci, cenný papír vydaný obchodní korporací, se kterým je spojeno právo získat cenný papír, se kterým je spojen podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech v obchodní korporaci a samostatně převoditelné právo spojené s takovým cenným papírem,

g) kapitálem kapitál podle čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) č. 575/2013,

h) nástrojem kmenového kapitálu tier 1 nástroj splňující podmínky podle čl. 28 odst. 1 až 4, čl. 29 odst. 1 až 5 nebo čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

i) nástrojem vedlejšího kapitálu tier 1 nástroj splňující podmínky podle čl. 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

j) nástrojem kapitálu tier 2 nástroj splňující podmínky podle čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

k) odepisovatelným kapitálovým nástrojem nástroj vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroj kapitálu tier 2,

l) zajištěným dluhem dluh v případě, že někdo dal věřiteli nebo v jeho prospěch majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní, a dluhopis splňující podmínky podle § 17 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování,

m) povolením k činnosti bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank, povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev a povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

n) velmi malým, malým a středním podnikem podnik podnikatele, jehož roční obrat nepřevyšuje částku odpovídající 50 000 000 EUR,

o) derivátem derivát podle čl. 2 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,

p) pojištěnou pohledávkou z vkladu pojištěná pohledávka z vkladu podle zákona upravujícího činnost bank,

q) osobami ve vrcholném vedení fyzické osoby, které mají v instituci výkonné funkce a jsou

odpovědné vedoucímu orgánu za každodenní řízení instituce.

(3) Finanční smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména

a) smlouva, jejímž předmětem plnění jsou cenné papíry, včetně

1. smlouvy o koupi, prodeji nebo zápůjčce cenného papíru, skupiny nebo indexu cenných papírů,

2. opce na cenný papír nebo skupinu nebo index cenných papírů,

3. repo obchodů nebo reverzních repo obchodů s jakýmkoli z těchto cenných papírů, skupin nebo indexů,

b) smlouva, jejímž předmětem je nástroj, jehož hodnota se vztahuje ke komoditám, včetně

1. smlouvy o koupi, prodeji nebo zápůjčce komodity nebo skupiny nebo indexu komodit

pro budoucí dodání,

2. opce na komoditu nebo skupinu nebo index komodit,

3. repo obchodů nebo reverzních repo obchodů s jakoukoli z těchto komodit, skupin nebo indexů,

c) futures, forwardy a smlouvy o koupi jiné než komoditní, smlouvy o prodeji nebo převodu komodity nebo majetku jakéhokoli jiného druhu, služby, práva nebo podílu za konkrétní cenu k budoucímu datu,

d) swapová dohoda, včetně

1. opcí týkajících se úrokových sazeb, spotových nebo jiných dohod o devizových transakcích, měnových dohod, akciového indexu a akcií, dluhopisového indexu nebo dluhových cenných papírů, komoditních indexů nebo komodit, povětrnostních podmínek, emisí nebo inflace,

2. swapů veškerých výnosů, swapů úvěrového rozpětí nebo úvěrových swapů,

3. veškerých dohod nebo transakcí, jež jsou podobné některé swapové dohodě uvedené v písmeni a) bodech 1 a 2, která je opětovně obchodována na trzích swapů nebo derivátů,

e) mezibankovní úvěrová dohoda týkající se úvěrů se splatností 3 měsíce nebo méně,

f) rámcová dohoda pro smlouvu nebo dohodu podle písmen a) až e).

(4) Ustanovení tohoto zákona o cenných papírech se použijí i na zaknihované cenné

papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon.

§ 250a

(1) Valná hromada povinné osoby, která je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným (dále jen „emitent“), se může usnést dvoutřetinovou většinou přítomných společníků na vydání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se jmenovitou hodnotu, které se konvertují na podíl v této obchodní společnosti (dále jen „konvertibilní nástroj“), nastane-li některá z právních skutečností určených v tomto usnesení nebo právní skutečnost podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodů i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Usnese-li se valná hromada podle odstavce 1, přijme současně rozhodnutí o podmíněném zvýšení základního kapitálu v rozsahu, který se rovná celkové jmenovité hodnotě emise konvertibilních nástrojů.

(3) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 obsahuje

a) určení poměru, v jakém má ke konverzi dojít, a

b) jde-li o společnost s ručením omezeným, určení druhu podílu, na který se konvertuje konvertibilní nástroj, jeho výši a výši vkladu připadající na tento podíl, popřípadě určení toho, že podíl bude představován kmenovým listem, nebo

c) jde-li o akciovou společnost, určení počtu, druhu a formy akcií, na které se konvertuje konvertibilní nástroj, jmenovitou hodnotu těchto akcií, ledaže se jedná

o akcie, které jmenovitou hodnotu nemají, a určení toho, zda konvertibilní nástroj

bude konvertován na zaknihované akcie nebo listinné akcie.

(4) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavců 1 až 3 se osvědčuje veřejnou listinou a zapisuje se do obchodního rejstříku.

(5) Zvýšení základního kapitálu je účinné okamžikem, v němž nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl. Emitent podá bez zbytečného odkladu po účinnosti zvýšení základního kapitálu návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis přiloží emitent své prohlášení, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl; plyne-li tato právní skutečnost z účetnictví emitenta, musí být toto prohlášení potvrzeno auditorem.

(6) Na podmíněné zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se nepoužijí ustanovení zákona o obchodních korporacích týkající se postupu při zvyšování základního kapitálu.

§ 250b

(1) Společníci mají přednostní právo na upsání konvertibilních nástrojů.

(2) Na přednostní právo akcionářů podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionářů na získání vyměnitelných dluhopisů.

(3) Na přednostní právo společníků společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení zákona o obchodních korporacích

o přednostním právu společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

§ 250c

(1) Vlastník listinných konvertibilních nástrojů se zapisuje do seznamu vlastníků, který vede jejich emitent. Do seznamu se zapisují údaje identifikující listinný konvertibilní nástroj, jeho jmenovitá hodnota, jméno a příjmení nebo firma a bydliště nebo sídlo vlastníka a změny zapisovaných údajů.

(2) Má se za to, že ve vztahu k emitentovi je vlastníkem listinného konvertibilního nástroje ten, kdo je zapsán v seznamu podle odstavce 1.

(3) Emitent zapíše změnu vlastníka do seznamu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byla taková změna osoby vlastníka prokázána.

§ 250d

(1) Emitent může vydat konvertibilní nástroje jen tehdy, byly-li nejpozději k datu jejich emise společníkům zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů na nosiči informací, který společníkům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do té doby, než nastane právní skutečnost, na jejímž základě dojde ke konverzi.

(2) Požádá-li o to vlastník konvertibilního nástroje, poskytne mu emitent

bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto konvertibilních nástrojů.

(3) Emisní podmínky podle odstavce 1 musí obsahovat také

a) údaj o právní skutečnosti, na jejímž základě dojde ke konverzi,

b) způsob oznámení informace vlastníkům konvertibilních nástrojů o tom, že nastala

právní skutečnost podle písmene a),

c) postup, jak bude probíhat odevzdávání konvertibilních nástrojů v souvislosti s konverzí, včetně postupu v případech, kdy konvertibilní nástroje nejsou včas nebo řádně odevzdány,

d) skutečnosti uvedené v § 250a odst. 3 a

e) pravidla pro změnu těchto emisních podmínek.

(4) Emitent zašle aktuální emisní podmínky podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich přijetí České národní bance; to platí i v případech po přijetí jejich změn.

§ 250e

(1) Nastala-li právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi, emitent tuto informaci také uveřejnění na svých internetových stránkách a oznámí České národní bance.

(2) Česká národní banka informaci podle odstavce 1 uveřejnění na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co jí byla oznámena.

(3) Vlastníci konvertibilních nástrojů poskytnou emitentovi veškerou součinnost potřebnou k tomu, aby mohl konverzi fakticky a v souladu s usnesením valné hromady provést.

§ 250f

Postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo

kmenové listy

Pro postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo kmenové listy se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie nebo kmenového listu však může emitent přiměřeně zkrátit a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.

§ 250g

Postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na podíl v případech neuvedených v § 250f

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a nejde o případ uvedený v 250f, centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci těchto konvertibilních nástrojů jejich evidenci na příkaz emitenta zruší a současně, dochází-li ke konverzi na zaknihované akcie, zřídí na základě smlouvy s emitentem evidenci emise těchto zaknihovaných akcií.

(2) Zrušení evidence konvertibilních nástrojů, jakož i zřízení evidence emise zaknihovaných akcií, oznámí centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů organizátorovi evropského regulovaného trhu, na kterém jsou tyto konvertibilní nástroje přijaty k obchodování, svým účastníkům, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům konvertibilních nástrojů a majiteli účtu zákazníků.

(3) Majitel účtu zákazníků zruší evidenci zaknihovaných konvertibilních nástrojů a popřípadě také zřídí evidenci zaknihovaných akcií, na které byly konvertibilní nástroje konvertovány, k témuž dni jako centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí jejich evidenci.

§ 250h

Postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na zaknihované akcie

Pro postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na zaknihované akcie se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinného konvertibilního nástroje však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.

§ 250i

Postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na společnosti s ručením omezeným

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a dochází ke konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na emitentovi, který je společností s ručením omezeným,

a) zapíše emitent, který je akciovou společností, nové akcionáře do seznamu akcionářů, jestliže jej emitent vede,

b) odevzdá vlastník, popřípadě insolvenční správce, emitentovi listinný konvertibilní nástroj ve lhůtě určené v emisních podmínkách a obsažené ve výzvě k odevzdání tohoto konvertibilního nástroje.

(2) Výzva podle odstavce 1 písm. b) obsahuje upozornění, že v případě prodlení bude nevrácený listinný konvertibilní nástroj prohlášen za neplatný, jestliže tuto možnost emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů připouští.

(3) Odevzdaný konvertibilní nástroj emitent neprodleně zničí.

(4) Je-li listinný konvertibilní nástroj konvertován na listinné akcie nebo kmenové listy, předá emitent listinné akcie nebo kmenové listy při odevzdání konvertibilního nástroje jeho vlastníkovi.

(5) Nebude-li listinný konvertibilní nástroj odevzdán ve lhůtě uvedené ve výzvě a připouštějí-li to emisní podmínky, emitent prohlásí listinný konvertibilní nástroj za neplatný a toto prohlášení zpřístupní způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů a zašle jej tomu, jehož konvertibilní nástroj byl prohlášen za neplatný.

(6) Po prohlášení listinného konvertibilního nástroje za neplatný zcizí emitent listinné akcie nebo podíly na společnosti s ručením omezeným na evropském regulovaném trhu, ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem uvedeným v emisních podmínkách. Výtěžek zcizení po odečtení účelně vynaložených nákladů vyplatí emitent bez zbytečného odkladu oprávněné osobě.