právních předpisÛ Moravskoslezského kraje
ĚSTNÍHV
Ročník 2003
právních předpisÛ Moravskoslezského kraje
Částka 2 Rozesláno dne 14. března 2003
O B S A H
1.1 Příloha k obecně závazné vyhlá‰ce, kterou se vyhla‰uje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Opava
Veřejnoprávní smlouvy
3/VS/2003 Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi městem Bohumín a městem Rychvald
– v˘kon agendy městské policie
4/VS/2003 Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi městem Třinec a městem Jablunkov
– v˘kon dopravně-správní agendy
Pǐíloha
k obecně závazné vyhlá‰ce Moravskoslezkého kraje č. 1/2003
ZÁVAZNÁ ǦÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU VELHÉHO ÚZEMNÍHO CELHU OHRESU OPAVA
Regulativy
Úvod
Návrh závazné části územního plánu velkého územního celku okresu Opava (dále jen „ÚPN VÚC okresu Opava“) vychází ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (sta- vební zákon), ve znění pozděj‰ích předpisÛ (dále jen „stavební zákon“), kter˘ v § 29 odst. 1 uvádí:
„Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části fie‰ení. Závazné jsou základní zá- sady uspofiádání území a limity jeho vyuÏití, vyjádfiené v regulativech; ostatní části fie‰ení jsou směr- né“. Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísíování staveb, využití území a opatření v území. V závazné části (regulativech) jsou obsaženy jednak limity, které vypl˘vají z platn˘ch právních předpisÛ a správních rozhodnutí (ty již platí a nejsou předmětem schválení – jsou uvedeny v oddílu 2.1.1. až 2.1.15. regulativÛ) a jednak limity, vycházející z ře‰ení ÚPN VÚC okresu Opava, které jsou uvedeny v oddíle 2.2.1. až 2.2.12. regulativÛ.
Závaznou část územně plánovací dokumentace, včetně veřejně prospě‰n˘ch staveb [(§ 108 odst. 2 písm. a) a odst. 3 stavebního zákona], vymezuje podle ustanovení § 29 odst. 2 stavebního zákona schvalující orgán. V případě ÚPN VÚC okresu Opava vyhla‰uje závaznou část Moravskoslezsk˘ kraj obecně závaznou vyhlá‰kou.
Obsah závazné části ÚPN VÚC je dále specifikován v § 18 odst. 1 a 2 písm. a) vyhlá‰ky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vy- hlá‰ky č. 570/2002 Sb. (dále jen „vyhlá‰ky o ÚPP a ÚPD“). Závazná část územně plánovací doku- mentace s ohledem na hodnoty území omezuje, vylučuje, popřípadě podmiňuje umisíování staveb, využití území nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání. Obsahem závazné části ÚPN VÚC jsou pak zejména „…hlavní koridory a plochy umoÏňující umístění staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního v˘znamu, vymezení regionálních a nadregionálních územ- ních systémÛ ekologické stability, limity vyuÏití území nadmístního v˘znamu a vymezení koridorÛ a ploch pro vefiejně prospě‰né stavby“.
Za veřejně prospě‰né stavby se ve smyslu § 108 odst. 3 stavebního zákona považují stavby určené pro veřejně prospě‰né služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochra- nu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace. Po věcné stránce vychází návrh ře‰ení ÚPN VÚC okresu Opava ze souborného stanoviska Mi-
nisterstva pro místní rozvoj (MMR) ke konceptu ře‰ení, schváleného MMR v listopadu r. 2000.
ÚPN VÚC okresu Opava se zab˘vá v‰emi znám˘mi záměry nadmístního v˘znamu, tj. těmi, kte- ré představují konkrétní v mapě zobraziteln˘ nárok na území a zpÛsobují změnu jeho stávajícího funkčního využití nebo prostorového uspořádání. Tyto územní záměry se ov‰em nacházejí v rÛzném stadiu přípravy a aktuálnost jejich případné realizace je z časového hlediska rÛzná. Územní plán proto posuzuje tyto záměry z hlediska jejich vlivÛ a dÛsledkÛ na území s cílem zodpovědět zda a za jak˘ch územních podmínek mohou b˘t v území realizovány. Vymezení těchto záměrÛ v ÚPN VÚC v‰ak nezakládá závaznost jejich vlastní realizace.
Územní plány obcí a regulační plány jsou ve smyslu § 139a odst. 4 stavebního zákona navazující územně plánovací dokumentace vÛči ÚPN VÚC a musí s ním b˘t uvedeny následně do souladu, po- kud v ÚPN VÚC do‰lo v závazné části k odli‰nému ře‰ení. Připou‰tí se směrové odchylky (jejichž rozsah je specifikován v čl. 2.2. těchto regulativÛ) liniov˘ch staveb, pokud se v podrobněj‰í doku- mentaci prokáže, že úprava trasy přinese v území zlep‰ení v oblasti ochrany životního prostředí a z ekonomického hlediska bude pro společnost změna přínosem, popř. bude společností akcepto- vána.
Směrové úpravy vlastní trasy vedení, popř. komunikací jsou v rámci správního území obce pří- pustné za podmínek:
– že změnou nebudou naru‰eny jiné závazné prvky související s ochranou přírody, nerostného bohatství, hygieny prostředí apod.,
– že změnou nebudou negativně ovlivněny sousední obce,
– že změnou nedojde ke zhor‰ení možnosti napojení ostatní sítě na měněnou liniovou stavbu.
Vymezení závazné a směrné části ÚPN VÚC okresu Opava vychází z v˘sledkÛ prací na koncep- tu a návrhu ÚPN VÚC a v˘sledkÛ jejich veřejnoprávního projednání.
I. ZÁVAZNÁ ǦÁST
1. Rozsah platnosti
1.1. V souladu s ustanoveními odst. 1 a odst. 2 písm. a) § 18 vyhlá‰ky o ÚPP a ÚPD1) se v závaz- né části ÚPN VÚC okresu Opava stanovují:
– limity využití a uspořádání území,
– zásady a regulativy pro využití a uspořádání území,
– koncepce rozvoje dopravní a technické infrastruktury včetně vymezení hlavních korido- rÛ a ploch pro umístění staveb nadmístního v˘znamu,
– vymezení regionálních a nadregionálních územních systémÛ ekologické stability (ÚSES),
– vymezení koridorÛ a ploch pro veřejně prospě‰né stavby.
1.2. Závazné části jsou graficky vyjádřeny ve v˘kresech:
B. 1. Komplexní urbanistick˘ návrh l : 25 000
B. 2. Návrh dopravy 1 : 25 000
B. 3. Návrh technického vybavení – vodní hospodářství 1 : 25 000
B. 4. Návrh technického vybavení – energetika, spoje 1 : 25 000
B. 5. Hlavní v˘kres l : 25 000
B. 6. Vyhodnocení záboru zemědělské pÛdy a pozemkÛ určen˘ch k plnění funkce lesa 1 : 25 000
B. 8. Systém ekologické stability 1 : 25 000
B. 23. Plochy a koridory pro veřeřejně prospě‰né stavby 1 : 25 000.
1.3. Platnost vymezené závazné části územního plánu velkého územního celku okresu Opava se vztahuje na tímto územním plánem ře‰ené administrativní území okresu Opava, jehož správní obvod se vymezuje územím obcí Bělá (k. x. Xxxx ve Slezsku), Bohuslavice (k. ú. Bohuslavice u Hlučína), Bolatice (k. ú. Bolatice), Branka u Opavy (k. ú. Branka), Bratříkovice (k. ú. Bratří- kovice), Brumovice (k. ú. Brumovice u Opavy, Skrochovice, Úblo), Březová (k. ú. Březová u Vít- kova, Gručovice, Jančí, Leskovec x Xxxxxxx, Lesní Albrechtice), Budi‰ov nad Budi‰ovkou (k. ú. Budi‰ov nad Budi‰ovkou, Nové OldřÛvky, Lesy, Guntramovice, Podlesí nad Odrou, Staré Old- řÛvky), Budi‰ovice (k. ú. Budi‰ovice), Čavisov (k. x. Xxxxxxx), Čermná ve Slezsku (k. x. Xxxxxx ve Slezsku), Darkovice (k. ú. Darkovice), Děhylov (k. x. Xxxxxxx), Dobroslavice (k. ú. Dobro- slavice), Dolní Bene‰ov (k. ú. Dolní Bene‰ov, Zábřeh u Hlučína), Dolní Xxxxx (k. ú. Dolní Lho- ta u Ostravy), Dolní Životice (k. ú. Dolní Životice), Háj ve Slezsku (k. x. Xxxxxxxx ve Slezsku, Jile‰ovice, Xxxxx u Opavy, Smolkov), Haí (k. ú. Haí), Hlavnice (k. x. Xxxxxxxx), Hlubočec (k. x. Xxxxxxxx), Hlučín (k. ú. Hlučín, Bobrovníky, Darkovičky), Hněvo‰ice (k. ú. Hněvo‰ice), Hola- sovice (k. ú. Holasovice, Kamenec, Loděnice, ·templovec), Horní Xxxxx (k. ú. Horní Xxxxx u Ostravy), Hrabyně (k. x. Xxxxxxx), Hradec nad Moravicí (k. ú. Hradec nad Moravicí, Benko- vice, Bohučovice, Domoradovice, Filipovice, Jakubčovice, Kajlovec, Žimrovice), Chlebičov (k. ú. Chlebičov), Chuchelná (k. ú. Chuchelná), Chvalíkovice (k. ú. Chvalíkovice), Jakartovice (k. ú. Jakartovice, Bohdanovice, De‰tné, Hořej‰í Kunčice, Kerhartice u Budi‰ova nad Budi‰ovkou, Medlice u Budi‰ova nad Budi‰ovkou), Jezdkovice (k. ú. Jezdkovice), Kobeřice (k. ú. Kobeřice ve
1 ) Vyhl. č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhl. č. 570/2002 Sb.
Slezsku), Kozmice (k. ú. Kozmice), Kravaře (k. ú. Kravaře ve Slezsku), Kružberk (k. ú. Kruž- berk, Staré Lublice), Kyjovice (k. ú. Kyjovice ve Xxxxxxx), Lhotka u Xxxxxxxxxx (k. x. Xxxxxx u Li- tultovic), Litultovice (k. ú. Litultovice), Ludgeřovice (k. ú. Ludgeřovice), Markvartovice (k. ú. Markvartovice), Melč (k. x. Xxxx), Mikolajice (k. ú. Mikolajice), Mladecko (k. ú. Mladecko), Mokré Lazce (k. ú. Mokré Lazce), Moravice (k. x. Xxxxxxxx), Neplachovice (k. ú. Neplachovi- ce), Nové Lublice (k. ú. Nové Lublice), Nové Sedlice (k. ú. Nové Sedlice), Oldři‰ov (k. ú. Oldři-
‰ov), Opava (k. ú. Opava-město, Opava-předměstí, Jaktař, Vávrovice, Palhanec, Držkovice, Ka- teřinky u Opavy, Komárov u Opavy, Kyle‰ovice, Malé Ho‰tice, Milostovice, Podvihov, Suché Lazce, Jarkovice, Vla‰tovičky, Zlatníky u Opavy), Otice (k. ú. Otice), Pí‰í (k. ú. Pí‰í), Pustá Po- lom (k. x. Xxxxx Polom), Radkov (k. x. Xxxxxx x Xxxxxxx), Xxxxx (k. x. Xxxxx), Xxxxx (x. x. Xxxxx), Xxxxxxx (k. ú. Skřipov, Hrabství), Slavkov (k. ú. Slavkov u Opavy), Služovice (k. ú. Slu- žovice, Vrbka u Opavy), Staré Těchanovice (k. ú. Staré Těchanovice), Stěbořice (k. x. Xxxxxxxxx, Jamnice, Nov˘ DvÛr u Opavy), Strahovice (k. ú. Strahovice), Sudice (k. x. Xxxxxx), Svatoňovice (k. ú. Svatoňovice), ·ilheřovice (k. ú. ·ilheřovice), ·táblovice (k. ú. ·táblovice, Lipina u Opavy),
·těpánkovice (k. ú. ·těpánkovice), ·títina (k. ú. ·títina), Tě‰kovice (k. ú. Tě‰kovice), Třebom (k. ú. Třebom), Uhlířov (k. ú. Uhlířov), Velká Polom (k. ú. Velká Polom), Velké Heraltice (k. ú. Velké Heraltice, Ko‰etice ve Slezsku, Malé Heraltice, Sádek u Opavy, Tábor ve Slezsku), Velké Ho‰tice (k. ú.Velké Ho‰tice), Větřkovice (k. ú.Větřkovice x Xxxxxxx, Nové Vrbno),Vítkov (k. x. Xxxxxx, Jelenice, Klokočov x Xxxxxxx, Lhotka x Xxxxxxx, Nové Těchanovice), Vr‰ovice (k. ú. Vr-
‰ovice u Opavy), Vřesina (k. ú. Vřesina u Opavy), Závada (k. x. Xxxxxx u Hlučína).
ÚPN VÚC okresu Opava není ře‰ena část území okresu Opava zasahující do území vojen- ského újezdu Libavá:
– část k. ú. místních částí obce Budi‰ov nad Budi‰ovkou – Podlesí, Staré OldřÛvky, Nové OldřÛvky2, 3).
1.4. Za návrhové období územního plánu se považuje rok 2015, přičemž územní plán obsahuje i záměry přesahující toto období a zaji‰íuje územní ochranu takto vymezen˘ch koridorÛ a ploch. LhÛty pro vyhodnocení, zda se nezměnily podmínky, na základě kter˘ch byl ÚPN VÚC okresu Opava dokončen a schválen, se ve smyslu § 16 odst. 3 vyhlá‰ky o ÚPP a ÚPD stanovují v cyklu max. čtyř let.
2. Limity využití a uspoǐádání území nadmístního v˘znamu vypl˘vající z právních pǐedpisÛ a správních rozhodnutí
(Limity místního v˘znamu jsou vymezeny v územních plánech obcí, popř. v regulačních plá- nech).
2.1.1. Ochrana pǐírody4):
a) Národní přírodní rezervace Kaluža5), k. ú. Lesní Albrechtice, Žimrovice;
b) Národní přírodní památka Odkryv v Kravařích6), k. ú. Kravaře;
2) Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech (Příl. Sídla a správní obvody okresních úřadÛ ke dni voleb do zastupitelstev krajÛ v roce 2000).
3) Zákon č. 222/1999 Sb., o zaji‰íování obrany ČR, ve znění pozděj‰ích předpisÛ.
4) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozděj‰ích předpisÛ.
5) V˘nos ministerstva kultury ČSR č. 10.750/69 (29. 10. 1969).
6) Vyhlá‰ka Severomoravského KNV (24. 4. 1979).
c) Přírodní rezervace (PR):
Černý les u Šilheřovic I a II7), k. ú. Šilheřovice; Dařanec8), k. ú. Vřesina; Hořina9), k. ú. Tábor; Hvozdnice10), k. ú. Uhlířov, Štáblovice, Slavkov; Nové Těchanovice11), k. ú. Nové Těchanovi- ce;V Kalužích12), k. x. Xxxxx Polom;Valach13), k. ú. Lesní Albrechtice; U Leskoveckého chod- níka14), k. ú. Skřipov; Hněvošický háj, k. ú. Hněvošice; Štěpán, k. x. Xxxxxxx; Hůrka, k. ú.Vel- ké Heraltice; Koutské a Zábřežské louky, k. ú. Kravaře, k. ú. Zábřeh u Hlučína15);
d) Přírodní památky:
Heraltický potok, k. x. Xxxxxxx; Otická sopka, k. ú. Otice; Úvalenské louky, k. ú. Brumovice; Jezdkovický les, k. ú. Jezdkovice, Hlavnice; Hranečník, k. ú. Píší; Černý důl, k. x. Xxxxxx;
e) Přírodní park16):
Přírodní park Moravice, k. x. Xxxxxx, Jelenice, Kajlovec, Jakubčovice, Staré Těchanovice, Nové Lublice, Kružberk, Nové Těchanovice, Lhotka x Xxxxxxx, Větřkovice, Jančí, Březová, Lesní Xxxxxxxxxxx, Skřipov, Hrabství, Hlubočec, Podvihov, Raduň, Vršovice, Bohučovice, Hradec nad Moravicí, Žimrovice, Domoradovice, Filipovice, Melč, Moravice, Vítkov.
2.1.2. Ochrana nemovit˘ch kulturních památek17):
(Limity místního významu jsou vymezeny v územních plánech obcí, popř. v regulačních plánech).
a) Národní kulturní památky
– kaple sv. Kříže – Opava18)
– kostel Nanebevzetí Panny Xxxxx – Opava 17)
– zámek v Hradci nad Moravicí19)
b) Městské památkové zóny
– Opava20)
– Hlučín19)
c) Památkové rezervace lidové architektury
– Lipina21)
2.1.3. Ochrana podzemních a povrchov˘ch vod:22)
a) stanovená ochranná pásma zdrojů podzemních vod I. a II. stupně v rozsahu dle platných rozhodnutí vodoprávního úřadu (pouze zdroje nadmístního významu),
7) Černý les u Šilheřovic I–II ; k. ú. Šilheřovice – výnos MK ČSR č. 14.475 a 14.476/69 (2. 2. 1970).
8) Dařanec; k. ú. Vřesina – výnos MK ČSR č. 3.025/69 (10. 2. 1969).
9) Hořina; k. ú. Tábor – vyhláška MŠVU č. 197.108/48 (5. 11. 1948) přehlášeno výnosem MK ČSR č. j. 14.200/88 z 29. 11. 1988.
10) Hvozdnice; k. ú.Uhlířov, Štáblovice, Slavkov – vyhláška ONV Opava (27. 9. 1988).
11) Nové Těchanovice; k. ú. Nové Těchanovice – výnos MK ČSR č. 9.294/69 (20. 11. 1969).
12) V Kalužích; k. x. Xxxxx Polom – vyhláška ONV Opava (13. 10. 1987).
13) Xxxxxx; k. ú. Lesní Albrechtice, Jelenice– výnos MK ČSR č. 9.292/69 (20. 11. 1969).
14) U Leskoveckého chodníka; k. ú. Skřipov – výnos MK ČSR č. 9.293/69 (20. 11. 1969).
15) Koutské a Zábřežské louky; k. ú.Kravaře, k. ú. Zábřeh u Hlučína – nařízení OkÚ Opava č. j. 33/97 (22. 10. 1997).
16) OkÚ Opava vyhlásil pod. č. j. 03/94, ze dne 1. 9. 1994.
17) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
18) Nařízení vlády č. 262/1995 Sb., ze dne 16. srpna 1995.
19) Nařízení vlády č. 132/2001 Sb., ze dne 28. března 2001.
20) Vyhláška ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., ze dne 10. září 1992.
21) Nařízení vlády č. 127/1995 Sb., ze dne 24. května 1995.
22) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Zdroj Ochranné Dal‰í zásobovaná sídla pásmo
Bělá | 1. a 2. st. 1975 | Chuchelná |
Bolatice, Borová | 1. a 2. st.1978, 1986 | Bohuslavice, Albertovec |
Brumovice | 1. a 2. st. 1986 | Skrochovice, Úblo, Velké Heraltice, Malé Heraltice, Košetice |
Hněvošice | 1. a 2. st.1986 | Oldřišov, Služovice, Vrbka |
Chlebičov-Angelika | 1. a 2. st. 1984 | Pusté Jakartice |
Strahovice | 1. a 2. st. 1983 | Sudice, Rohov |
Velké Hoštice | 1. a 2. st. 1977–94 | Malé Hoštice, Kravaře, Štěpánkovice |
Opavské zdroje | 1. a 2. st. 1967,1983 | Neplachovice, Holasovice |
Mladecko | 1. a 2. st. 1986, 2002 | Litultovice, Mladecko, Dolní Životice, Hlavnice, Stěbořice, Jezdkovice, Jamnice, Nový Dvůr |
b) stanovená ochranná pásma vodárenské nádrže Kružberk na řece Moravici 1. a 2. stup- ně,23)
c) stanovená ochranná pásma štolového přivaděče Podhradí – Xxxxxxx Kunčice DN 2450 mm
1. a 2. stupně.24)
2.1.4. Ochrana území pǐed povodněmi:
a) stanovená záplavová území vodního toku Opava v úseku říčního km 3,396 – 37,200, sta- novená vodoprávním úřadem – referátem životního prostředí Okresního úřadu Opava25) s účinností od 1. 7. 2000. Zátopová území stanovená podle dosavadních právních předpi- sů se považují za záplavová území 26).
2.1.5. Ochrana a využití nerostného bohatství: 27)
a) vyhlášená chráněná ložisková území, uvedená ve výkrese B. 5. Hlavní výkres,
b) stanovené dobývací prostory, uvedené ve výkrese B. 5. Hlavní výkres,
c) „Změna podmínek ochrany ložiska černého uhlí v chráněném ložiskovém území části Hornoslezské pánve pro stavby v okrese Ostrava-město a přilehlých katastrálních úze- mích okresu Karviná“(OKD, IMGE a. s. 0696.),
d) „Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava-město (OKD, IMGE o. z. 0298).28)
23) Rozhodnutí ONV Opava č. x. XXXXX–voda 1831/73–ing. Kol. z 1. 10. 1973.
24) Rozhodnutí Okresního úřadu v Novém Jičíně č. j. ŽP – 1596/91 –Pe – 235 z 23. 10. 1992.
25) RŽP Okresního úřadu Opava č. j. ŽP 1732/2000/Mr-231.1 s účinností od 1. 7 . 2000.
26) § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
28) Rozhodnutí o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v části chráněného ložiskového území české části hornoslezské pán- ve – vydáno Ministerstvem životního prostředí ČR dne 27. 3. 1998, č. j. 880/2/667/22/A-10/1997/98 (právní moc 21. 4. 1998).
2.1.6. Ochrana území se zvlá‰tními podmínkami geologické stavby a se zvlቝ nepǐízniv˘mi inžen˘rsko-geologick˘mi poměry:29)
a) území s předpokládaným výskytem důlních děl (poddolovaná území),
b) plochy aktivních a potenciálních svahových deformací, vyznačené ve výkrese B. 5. Hlav- ní výkres.
2.1.7. Ochrana pǐírodních léčiv˘ch zdrojÛ, zdrojÛ pǐírodních minerálních vod:30)
– vnitřní lázeňské území „A“ lázeňského místa KLIMKOVICE, v katastru obce Čavisov31), vyznačené ve výkrese B. 5. Hlavní výkres.
2.1.8. Ochrana pozemkÛ určen˘ch k plnění funkcí lesa:32)
– pozemky určené k plnění funkcí lesa, včetně pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje le- sa, jejichž využití je podmíněno souhlasem orgánu státní správy lesů.
2.1.9. Zaji‰tění zájmÛ obrany:
– Vojenský újezd Libavá, zasahující do k. ú. Nové Oldřůvky, Staré Oldřůvky, Podlesí33), vy- značené ve výkrese B. 5. Hlavní výkres.
2.1.10. Ochranná pásma energetick˘ch zaǐízení:34)
a) ochranná pásma nadzemního vedení (tj. souvislý prostor vymezený svislými rovinami ve- denými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany):
– u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
– pro vodiče bez izolace 7 m,
– pro vodiče s izolací základní 2 m,
– pro závěsná kabelová vedení 1 m,
– u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně – 12 m,
– u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně – 20 m,
b) ochranná pásma všech plynárenských zařízení – u NTL a STL plynovodů a přípojek v za- stavěném území 1 m na obě strany od půdorysu, u ostatních plynovodů a přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu plynového zařízení,
c) bezpečnostní pásma plynárenských zařízení vymezená vodorovnou vzdáleností od pů- dorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys
– 15 m u VTL plynovodů o průměru do DN 100 včetně,
– 20 m u VTL plynovodů o průměru do DN 250 včetně,
– 40 m u VTL plynovodů o průměru nad DN 250 včetně,
– 100 m u VVTL plynovodů o průměru do DN 300 včetně,
29) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
30) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeň- ských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
31) Ochranné opatření čj. ČIL-63-433-23. 5. 1997/2154 z 18. 8. 1997.
32) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů).
33) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišíování obrany ČR, ve znění zák. č. 320/2002 Sb.
34) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
– 150 m u VVTL plynovodu o průměru do DN 500 včetně,
– 200 m u VVTL plynovodů o průměru nad DN 500.
V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení. Zřizování staveb v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím pí- semným souhlasem provozovatele plynového zařízení.
2.1.11. Ochrana telekomunikací:35)
– radioreléové spoje tak, jak jsou vyznačené ve výkresu B. 4. Návrh technického vybavení – energetika, spoje 1 : 25 000,
– ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení, která činí 1,5 m po stranách krajního vedení.
2.1.12. Ochranná pásma vodovodních ǐadÛ a kanalizačních stok:36)
– 1,5 m u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně,
– 2,5 m u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm,
– 6 m u přivaděčů 1. a 2. větve OOV, které přivádějí pitnou vodu do Ostravy z úpravny vo- dy v Podhradí přes Hradec nad Moravicí, Opavu, Mokré Lazce a Krásné Pole, dle roz- hodnutí vodoprávního úřadu.37)
2.1.13. Silniční ochranná pásma:38)
Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:
– 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní míst- ní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozem- ku,
– 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy,
– 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
2.1.14. Ochranné pásmo dráhy:39)
Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou:
– u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdá- lenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,
– u vlečky 30 m od osy krajní koleje,
– u dráhy tramvajové 30 m od osy krajní koleje.
35) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů).
37) ONV Opava VLHZ č. j.: voda 1582/71-KO z r. 1971.
38) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
39) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
2.1.15. Ochranné pásmo leti‰tě:40)
Ochranné pásmo kolem letiště v Dolním Benešově – m. č. Zábřeh v rozsahu jak je vymeze- no ve výkresu B. 2. Návrh dopravy 1 : 25 000. Uvnitř tohoto pásma nelze povolovat výškové objekty > 100 m (chápe se i včetně výšky umělých vyvýšenin, na kterých je záměr stavbu re- alizovat).V náletových kuželech nesmí být stavby, jejichž výška by znemožnila bezpečné při- stávání letadel > 30 m.
Tyto limity, které jsou dány obecně závazn˘mi právními pǐedpisy a rozhodnutími správních orgánÛ, se mohou měnit v návaznosti na novely těchto obecně závazn˘ch právních pǐedpisÛ a změny správ- ních rozhodnutí a popǐ. na nová správní rozhodnutí.
2.2. Limity využití a uspoǐádání území nadmístního v˘znamu, vypl˘vající z ǐe‰ení a projednání ÚPN VÚC okresu Opava:
Na území okresu Opava respektovat v návrhovém období tyto limity :
2.2.1. Vymezené navrhované části nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (ÚSES) ve výkresu. B. 8. Koordinace systémů ekologické stability 1 : 25 000. Vymezené plochy biocenter a biokoridorů jsou nezastavitelné. Veškeré zásahy, které by mohly negativně ovlivnit funkci biokoridorů a biocenter, jsou nepřípustné. Výjimku je možno povolit jen u biokoridorů, které jsou kříženy liniovými částmi staveb dopravních a inženýrských sítí.
2.2.2. Do doby vyhlášení orgánem ochrany přírody nahlížet na území vymezené k rozšíření Přírod- ního parku Moravice ve výkresu B. 8. Koordinace systémů ekologické stability 1 : 25 000 jako na území, ve kterém bude kladena zvýšená pozornost na ochranu přírody a krajinného rázu. Území tzv. Polomské plošiny zasahuje do katastrálních území obcí Hlubočec, Pustá Polom, Budišovice, Horní Xxxxx, Dolní Xxxxx, Čavisov, Kyjovice, Těškovice. Orgán ochrany přírody specifikuje podrobnosti ochrany tohoto území v obecně závazném právním předpisu.
2.2.3. Vymezené ochranářsky významné krajinné prvky v souladu s výkresem B. 8. Koordinace systémů ekologické stability 1 : 25 000. Vymezené plochy mají pro utváření krajinného rázu a uchování ekologické stability území nadlokální význam. K zásahům v plochách, které by vedly k poškození, oslabení, popř. narušení ekologicko-stabilizační funkce v území, je nutné si opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.
2.2.4. Vymezené koridory pro umístění dopravních tras v rozsahu:
a) u komunikací rychlostního typu území o šířce 300 m od osy silnice na obě strany,
b) u silnic I. a II. třídy území o šířce 200 m od osy silnice na obě strany,
c) pro železniční trati území o šířce 100 m od osy tratě na obě strany.
Osy koridorů vymezují silnice vyznačené ve výkresu B. 2. Návrh dopravy 1 : 25 000.
2.2.5. Vymezené koridory pro vodovodní řady a kanalizace nadmístního významu v rozsahu:
– území 100 m od osy liniových vedení vyznačených ve výkresu B. 3. Návrh technického vybavení – vodní hospodářství 1 : 25 000.
40) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
2.2.6. Vymezené koridory pro energetická vedení v rozsahu:
– území 200 m od osy liniových vedení vyznačených ve výkresu B. 4. Návrh technického vybavení – energetika, spoje 1 : 25 000.
Za koridor se považuje území o stanovené šířce měřené od osy vymezené liniové stavby. Koridor vy- mezuje možné směrové odchylky osy trasy navrhované liniové stavby. Vymezení koridoru považovat za maximalistické, tzn. že v koridoru musí být obsažena i zemní tělesa a související stavby (propustky, mosty, mosty pro zabezpečení mimoúrovňového křížení, přeložky inženýrských sítí, apod.).
Územní ochrana pro záměry po návrhovém období (v˘hled po r. 2015):
2.2.7. Ochrana území pro budoucí výstavbu vodní nádrže Spálov. Ve smyslu Směrného vodohos- podářského plánu se v návrhovém období ÚPN VÚC okresu Opava stanovuje pouze územ- ní ochrana vymezeného území nádrže, která má zamezit jinému využití území, jež by zne- možnilo případnou realizaci nádrže ve výhledu. V území budoucí nádrže (v rozsahu max. vzdutí hladiny) se nenavrhuje stavební uzávěra, ale nedoporučuje se umisíování nových sta- veb a tras nadlokálního významu s plánovanou dlouhodobou životností (silnice, dálnice, dál- kovody), větší hospodářská a výrobní zařízení, případně jiné dlouhodobé aktivity a chráně- né zájmy s obtížnou likvidací, např. skládky odpadů apod.
2.2.8. Územní ochrana vodní cesty Dunaj-Odra-Labe (dále jen „D-O-L“) dle vládního usnesení č. 635 z 11. prosince 1996. Toto vládní usnesení jsou povinny respektovat orgány státní sprá- vy včetně ústředních orgánů.41) Vztahuje se i na krajské úřady. V ÚPN VÚC okresu Opava se vymezuje územní ochrana trasy průplavu D-O-L v koridoru, který byl již chráněn v ÚPN VÚC Ostravské aglomerace, schváleném vládou ČR v roce 1994 ve směrné části. Trasa D- O-L je uvedena i v Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských cestách mezinárodního vý- znamu (AGN), která vstoupila v platnost v r. 1997 a součástí českého právního řádu se sta- la na základě sdělení Ministerstva zahraničních věcí.42)
2.2.9. Územní ochrana pro výhledový záměr na obnovu tramvajové tratě v úseku Ostrava – Hlu- čín, včetně možnosti zavedení kolejové osobní dopravy v relaci Opava-východ – Hlučín – Ostrava.
2.2.10. Územní ochrana koridoru přeložky silnice I/46 v úseku Hněvošice-státní hranice s Polskou republikou (východně zastavěné části obce Hněvošice) a v úseku státní hranice s Polskou republikou – Sudice (severozápadní obchvat Sudic).
2.2.11. Územní ochrana koridoru východního obchvatu silnice I/57 města Hradec nad Moravicí ve dvou variantách, včetně varianty s vyústěním silnice za místní částí Kajlovec.
2.2.12. Územní ochrana koridoru přeložky silnice II/466 na území obce Markvartovice a Šilheřovi- ce (mimo zastavěné území obcí).
41) § 21 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů.
42) Sdělení Ministerstva zahraničí č. 163/1999 Sb.
2.2.13. Upouští se od územního hájení výhledové vodní nádrže Žimrovice, uvedené dosud ve Směr- ném vodohospodářském plánu.
3. Zásady a regulativy pro využití a uspoǐádání území
Základní zásady a regulativy uspořádání území jsou vztaženy k nadlokálním územním záměrům v úrovni velkého územního celku. Územní plán se zabývá všemi známými záměry, které posuzuje z hlediska jejich vlivů a důsledků na dané území. Tyto územní záměry se ovšem nacházejí v různém stadiu přípravy a předmětem řešení územního plánu není zodpovědět, zda tyto záměry realizovat, ale za jakých okolností a podmínek mohou být v území realizovány.
3.1. Celková urbanistická koncepce
3.1.1. V severní a střední nížinné až mírně pahorkovité části okresu Opava, kde převažuje země- dělské využití krajiny, věnovat pozornost pozemkovým úpravám, protierozním úpravám, re- alizaci systému ekologické stability s cílem více diferencovat využití této monofunkčně utvářené krajiny. V území jsou předpoklady pro rozvoj sídelní struktury při respektování lesních ploch, vymezených limitů a povodněmi ohrožených území. Funkce rozvíjet ve vzá- jemném souladu s cílem minimalizovat zábory kvalitního zemědělského půdního fondu.
3.1.2. Ve střední a jižní hornaté části okresu Opava s vyšším podílem zalesněných ploch upřed- nostnit funkce přírodovědné, vodohospodářské a rekreační. Podporovat extenzívní země- dělské využití krajiny s preferencí mimoprodukčních funkcí s rozšířením výměry ploch ur- čených k plnění funkce lesa. V území jsou omezeny možnosti rozvoje sídelní struktury. Minimalizovat zásahy do pozemků určených k plnění funkce lesa. Preferovat udržení a zve- lebení krajinného rázu, jakožto základního kamene pro rozvoj turistického ruchu a tím eko- nomického oživení této problémové oblasti.
3.1.3. Za hlavní centra osídlení pokládat nadále Opavu, Hlučín, Kravaře, Vítkov, Hradec nad Mo- ravicí, Dolní Benešov, Budišov nad Budišovkou.
3.2. Doprava
3.2.1. V rámci koncepce rozvoje komunikační sítě je nutno hájit územní koridory pro páteřní tahy okresu Opava:
a) silnice I/11, zajišíující vazby Jeseníky – Bruntál – Opava – Ostrava a silnice I/56 Beskydy
– Frýdek-Místek – Ostrava – Opava s výhledovým uspořádáním v parametrech komuni- kace vyhrazené pro motorová vozidla,
b) silnice I/57 Bartultovice – Krnov – Opava s pokračováním v koridoru Opava – Nový Ji- čín – Valašské Meziříčí – Vsetín,
c) silnice I/46 zajišíující v koridoru Sudice – Opava – Olomouc vazby komunikační sítě okresu na Polsko. Do návrhového údobí ÚPN VÚC se zahrnují stavební úpravy a pře- ložky silnice I/46 s výjimkou úseku Hněvošice od silnice III/04613 (směr Kobeřice) – po státní hranici s Polskou republikou (směr PR-Sciborzyce Wielkie) a s výjimkou úseku od státní hranice s Polskou republikou – po stávající silnici II/467 v Sudicích (severozápadní obchvat Sudic). Oba uvedené úseky silnice I/46 se ve smyslu bodu 2.2.10. vymezují k územní ochraně koridoru.
Bude sledována homogenizace těchto páteřních tahů na výhledové šířkové uspořádání a je- jich přeložky mimo zastavěná území obcí. Z výše uvedených silničních tahů má v návrho- vém období nejvyšší prioritu tah silnice I/11 a silnice I/57 v koridoru Krnov – Opava – Os- trava, zajišíující napojení okresu Opava a návazné části okresu Bruntál do jádra ostravsko-karvinské aglomerace a na dopravní tahy VI. B větve multimodálního dopravní- ho koridoru (dálnice D47, modernizovaná železniční traí č. 270, vysokorychlostní traí a vod- ní cesta D-O-L).
3.2.2. V úseku Litultovice – Bílčice přeložit silnici I/46 do nové trasy (přes hráz vodního díla Slez- ská Harta) mimo zastavěné území obcí a mimo ochranné vodárenské pásmo vodní nádrže Kružberk.
3.2.3. Komunikačními úpravami silnice I/46 vytvořit podmínky pro provoz hraničního přechodu Sudice-Pietraszyn jako mezinárodního přechodu bez omezení druhu a tonáže vozidel.
3.2.4. Provést stavební úpravy východo – západní komunikační příčky, kterou tvoří silnice II/442 a silnice II/462 pro zlepšení dopravního napojení Vítkovska a Budišovska na severo – jižní tahy silnic I/46 Opava – Olomouc a I/57 Opava – Fulnek – dálnice D47.
3.2.5. Sledovat dobudování východo – západní komunikační příhraniční příčky silnice II/466 v úseku Píší – Šilheřovice (– Bohumín).
3.2.6. Návrhy komunikací napříč údolní nivou řeky Opavy musí být koordinovány s odtokovými poměry.
3.2.7. Postupně budovat rošt základních cyklistických tras s dominantní funkcí tras podél řeky Opavy a Moravice, s odbočnými větvemi na Polsko a s návazností na trasu podél řeky Odry.
3.2.8. Na území okresu Opava respektovat tyto hraniční přechody a jejich navrhovaný rozvoj :
hraniční pǐechod | provoz hraničního pǐechodu stav/návrh |
Přechod Skrochovice – Boboluszki | PMPS/PMPS |
Přechod Holasovice – Wysoka | nečinný/PMPS |
Přechod Držkovice – Dierzkowice | PMPS/PMPS |
Přechod Vávrovice – Wiechowice I | PMPS/NHP |
Přechod Opava – Pilszcz | PMPS/PMPS |
Přechod Oldřišov – Pilszcz | PMPS/PMPS |
Přechod Hněvošice – Sciborzyce Wielkie | PMPS/PMPS |
Přechod Rohov – Sciborzyce Wielkie | PMPS/PMPS |
Přechod Třebom – Kietrz | PMPS/PMPS |
Přechod Třebom – Grodczanki | PMPS/PMPS |
Přechod Sudice – Pietraszyn | MHP/MHP bez omezení tonáže |
Přechod Rohov – Krzanowice | nečinný/PMPS |
Přechod Strahovice – Krzanowice | PMPS/PMPS |
Přechod Chuchelná – Krzanowice | PMPS/NHP |
Přechod Chuchelná – Borucin | PMPS/PMPS |
Přechod Píší – Boleslav | PMPS/PMPS |
Přechod Píší – Owsiszcze | PMPS/NHP |
Přechod Haí – Tworkow | PMPS/MHP s omezením tonáže 3,5t |
Přechod Haí – Rudyszwald | PMPS/PMPS |
Přechod Šilheřovice – Chalupki | PMPS/PMPS |
PMPS – přechod pro malý pohraniční styk NHP – národní přechod představující rozšíření režimu PMPS na osobní automobily pro všechny občany ČR a PR MHP – mezinárodní přechod | |
3.2.9. Stávající železniční síí, která je výsledkem dlouhodobého vývoje a v současné době před- stavuje ucelený systém, považovat za stabilizovanou.
3.2.10. Nejvýznamnějším tahem železniční dopravy je traí ČD č. 316 a č. 310 v koridoru Ostrava- Svinov – Opava – Krnov. Na tomto tahu počítat s elektrifikací a dílčími úpravami, zajištují- cími lepší napojení železniční tratě okresu na páteřní železniční tah VI. B větve multimo- dálního dopravního koridoru – traí č. 270 Přerov – Bohumín a na výhledovou vysokorychlostní traí.
3.2.11. Počítat s dobudováním kolejové propojky v oblasti žst. Opava – východ a elektrifikací trati ČD č. 316.
3.2.12. Počítat se stavebními úpravami tratě č. 315 Opava – Hradec nad Moravicí v rámci budování silničního nadjezdu silnice I/57 nad tratí č. 314 Opava – Svobodné Heřmanice.
3.2.13. Respektovat zařazení letiště v Dolním Benešově (m. č. Zábřeh) mezi celní letiště s neveřej- ným mezinárodním provozem.43)
3.3. Vodní hospodáǐství
3.3.1. Chránit území pro realizaci malých vodních nádrží:
a) Hlubočec na Setině,
b) Velké Heraltice na Heraltickém potoku.
3.3.2. Respektovat záplavová území stoleté vody kolem vodních toků, dosud nestanovená vo- doprávním úřadem. Záplavová území lze využívat přiměřeně míře povodňového nebez- pečí tak, aby nedocházelo k omezení rozlivů velkých vod. Na stávajících stavbách lze provádět udržovací práce, popř. lze dokončené stavby měnit s podmínkou, že záměr ne- bude v rozporu s platnými právními předpisy a dotčené subjekty budou seznámeny se stupněm rizika plynoucího z pravděpodobnosti výskytu vzdutých vod a ponesou jeho dů- sledky.
43) Usnesení vlády ČR ze dne 14. 6. 2000 č. 611 k návrhu na zřízení celních letiší s mezinárodním provozem.
3.3.3. V území ohroženém přívalovými dešti provést tato opatření:
a) v krajině provést opatření za účelem úpravy odtokových poměrů – realizace ÚSES, v rámci pozemkových úprav řešit členění rozsáhlých scelených lánů remízky, zasakovací- mi pásy, změnou užívání orné půdy, zatravnění, případně zalesnění exponovaných míst ohrožovaných vodní erozí, změnou osevních postupů, snížením zhutnění půdy, vybudo- váním suchých vodních nádrží, revitalizací malých vodních toků apod. Opatření se týka- jí zejména obcí postižených povodněmi z nadměrných splachů z polí, luk a vybřežením drobných potůčků – Haí, Sudice, Píší, Ludgeřovice, Kobeřice, Bolatice, Otice, Březová a Větřkovice;
b) na řece Opavě a v její blízkosti realizovat technická opatření – ohrázování, obtoky, pold- ry, průlehy apod. Opatření se týkají měst Opava (včetně m. č. Vávrovice, Držkovice), Kravaře, Dolní Benešov a Hlučín, a také obcí situovaných poblíže řeky Opavy – Brumo- vice (včetně m. č. Pustý Mlýn), Skrochovice, Holasovice, Velké Hoštice, Štítina, Mokré Lazce, Háj ve Slezsku, Kozmice, Dobroslavice, Děhylov;
c) chránit území pro realizaci suchých nádrží :
– Zlatníky na potoku Velká,
– Stěbořice na potoku Velká,
– v k. x. Xxxx a k. x. Xxxxxx na potoce Bělá,
– Litultovice na Choltickém potoku,
– v k. x. Xxxxxx (víceúčelová nádrž) pro ochranu obce Píší.
3.3.4. Respektovat manipulační pruh podél významných vodních toků v šířce do 8 m a podél drob- ných vodních toků v šířce do 6 m od břehové čáry, sloužící provozu a udržování vodohospo- dářských děl a zařízení.
3.3.5. Postupně realizovat čistírny odpadních vod především v obcích nad 2000 obyvatel. Jedná se o obce: Kravaře, Hradec nad Moravicí, Budišov nad Budišovkou, Bolatice, Háj ve Slezsku, Kobeřice, Štěpánkovice a Píší.
3.3.6. V obcích Ludgeřovice, Markvartovice a Haí realizovat kanalizační sběrače k odvedení od- padních vod na stávající skupinové čistírny odpadních vod.
3.4. Energetika
3.4.1. V území hájit stávající energetické koridory významné z hlediska zásobování řešeného úze- mí a zabezpečení přenosu el. energie do sousedních území. Jde zejména o tyto významné koridory:
a) vedení VVN 400 kV vedoucí podél východního okraje Vítkova (z rozvodny Nošovice) podél obcí Radkov, Moravice, Bratříkovice do rozvodny v Horních Životicích,
b) vedení VVN 110 kV mezi elektrárnou v Ostravě-Třebovicích, rozvodnou ve Velkých Hošticích a rozvodnou v Horních Životicích,
c) vedení VVN 110 kV mezi rozvodnou v Horních Životicích a rozvodnou v Krnově,
d) odbočku vedení VVN 110 kV mezi Velkou Polomí a rozvodnou v Dolním Benešově,
e) odbočku vedení VVN 110 kV mezi Vávrovicemi (místní část Opavy) a rozvodnou v Jak- taři (místní část Opavy).
3.4.2. V území hájit energetické koridory navržených vedení k doplnění sítě přenosové a distri- buční soustavy a energetického posílení poddimenzovaných, popřípadě nedostatečně za- bezpečených oblastí :
a) koridor VVN 400 kV Horní Životice – Krasíkov,
b) koridor VVN 110 kV mezi rozvodnou 110/22 kV ve Vítkově a rozvodnou 400/110 kV v Horních Životicích,
c) koridor posilující vedení VN čís. 39 napájené z rozvodny v Dolním Benešově a zásobují- cí severní část Hlučínska,
d) propojení vedení VN čís. 16 se stávajícím vedením xxx. 14, které napájí závod GYPST- REND (sádrovcový důl) v Kobeřicích,
e) propojení vedení VN čís. 11 v obci Skřipov s odbočkou VN čís. (18) v obci Hlubočec a s odbočkou VN čís. (22) v obci Jakubčovice novým VN vedením za účelem zvýšení spolehlivosti zásobování el. energií obcí Budišovice, Pustá Polom, Hlubočec a Kyjovi- ce,
f) nové vedení VN č. 31 napájené z nové rozvodny v Jaktaři k posílení vedení VN čís. 22 pro zásobování města Hradec nad Moravicí.
3.4.3. V území hájit koridory stávajících i navržených plynovodů (přepravní a distribuční sousta- vy), které jsou významné z hlediska zásobování řešeného území a zabezpečení dodávek zemního plynu do sousedních území včetně zařízení nezbytných k jejich funkci. Jde zejmé- na o tyto koridory:
a) dálkový plynovod VVTL (Hrušky – Děhylov);
b) páteřní a propojovací vysokotlaká vedení :
– severní trasa VTL plynovodu Hlučín – Opava – Brumovice,
– jižní trasa VTL plynovodu Velká Polom – Hrabyně – Opava – Brumovice,
– VTL plynovod Vítkov – Budišov nad Budišovkou,
– VTL propoj severní a jižní trasy Kylešovice – Malé Hoštice,
– VTL plynovod Děhylov – Kozmice,
– VTL plynovod Děhylov – Darkovice;
c) navazující VTL plynovody do Žimrovic, Litultovic, Stěbořic, Chuchelné, Darkovic, Háje ve Slezsku, Velkých Heraltic;
d) propojující páteřní vedení STL plynovodu zásobující svazky obcí (nadmístního významu),
e) předávací regulační stanice Děhylov a ostatní VTL regulační stanice.
3.5. Rekreace a cestovní ruch
3.5.1. Rozvoj cestovního ruchu musí respektovat podmínky přírodní, krajinářské, vodohospodář- ské a ekologické. Nová výstavba musí odpovídat nárokům na ekologický provoz a přizpů- sobit se charakteru území.
3.5.2. Pro rozvoj ubytovacích kapacit v rekreačních krajinných celcích považovat v návrhovém období z hlediska rekreační kapacity území a ekologicky únosného rozvoje v území za li- mitní následující přírůstky lůžek v ubytovacích zařízeních (v souladu s technickými poža- davky na výstavbu ):44)
44) § 3 písm. g) vyhl. č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
Rekreační krajinn˘ celek (RHC) | PǐírÛstek kapacity v ubytovacích zaǐízeních (v tis. lÛžek) |
01 Hradecko | 0,83 |
02 Vítkovsko | 0,59 |
03 Budišovsko | 1,31 |
04 Kyjovicko | 0,2 |
3.5.3. Rozvoj ubytovací kapacity a sportovně rekreační vybavenosti orientovat do zastavěných, resp. zastavitelných území sídel.
3.5.4. Ve vymezených rekreačních krajinných celcích (RKC) důsledně dodržovat zákaz nových staveb pro individuální rekreaci (rekreační chaty, rekreační domky, zahrádkářské chaty). Přípustné jsou změny užívání původních staveb venkovského charakteru na rekreační cha- lupy.
3.5.5. Ubytovací zařízení realizovat v malokapacitních zařízeních ve struktuře malý hotel (do 50 lů- žek), turistická ubytovna (do 30 lůžek), penzion (do 25 lůžek) a ubytování v soukromí.
3.5.6. Preferovat rozptýlení ubytovacích kapacit v menších soukromých penzionech a ve venkov- ském osídlení (venkovská turistika, agroturistika) s kapacitou do 10 lůžek v jednom ubyto- vacím zařízení.
3.5.7. Vyloučit nárůst ubytovací kapacity na území obcí Kružberk, Moravice, Horní Xxxxx, Kyjo- vice a Budišovice.
3.5.8. Ubytovací kapacity v rekreačním krajinném celku (RKC) Vítkovsko neumísíovat do území Přírodního parku Moravice a v RKC Hradecko do části přírodního parku ležícího západně od města Hradec nad Moravicí.
3.5.9. Rozvoj ubytovacích kapacit, infrastruktury cestovního ruchu a sportu přednostně umísíovat do RKC Budišovsko.
3.5.10. Podporovat využití atraktivního území Jánských Koupelí s bývalým lázeňským areálem pro rekreační účely.
3.6. Životní prostǐedí
3.6.1. Respektovat stávající a navrhovaná maloplošná zvláště chráněná území, přírodní parky45) a lokality výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.46) Důsledně dodržovat ve všech chráněných územích ochranný režim stanovený platnými právními předpisy, přísluš- nými plány péče, vyhláškami a nařízeními.
45) Vyhlášené dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
46) Uvedených v příloze č. II vyhlášky ministerstvem životního prostředí č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3.6.2. V historických parcích nutno koordinovat koncepční úpravy v porostech, v případě jejich vymezení pro územní systém ekologické stability, se zájmy ochrany přírody. Pro návrh bio- koridorů a biocenter v těchto územích přednostně zpracovat projekty systému ekologické stability a navržené úpravy posuzovat individuálně s ohledem na dochovanou památkovou hodnotu konkrétního území.
3.6.3. Navrhovaná trasa přeložky silnice I/56 ani její ochranné pásmo nesmí zasahovat do národní přírodní památky „Odkryv v Kravařích“. Při realizaci této trasy nesmí být toto území jak- koliv zasaženo a narušeno (např. zařízením staveniště nebo podobnými provizorními a do- časnými stavbami).
3.6.4. Nepřipouští se odnímání pozemků určených k plnění funkce lesa pro účely individuální re- kreace.
3.6.5. V katastrech silně poškozených plošnou vodní erozí, jako např. Dolní Benešov, Zábřeh a Kra- vaře, dále pak v katastru Jilešovice, Háj ve Sl., Smolkov, Xxxxx, Mokré Lazce a Štítina, Jaktař (JZ,SZ), Zlatníky (SZ), Milostovice (JZ),Vávrovice (SV), Držkovice (JZ), Loděnice (podél to- ku Lipinka), důsledně uplatnit všechny dostupné prvky eliminující erozní ohroženost půd.
3.6.6. Oblast, jejíž osu tvoří řeka Moravice v úseku vodní nádrž Kružberk – Hradec nad Moravicí (je součástí přírodního parku Moravice), oblast kolem vodárenské nádrže Kružberk (ochranné pásmo vodního zdroje 1. a 2. stupně) a oblasti, na kterých se uplatňují zájmy ochrany území převážně monotématicky (ochrana přírody, území vyžadující zvýšenou ochranu proti vodní erozi, inundační území, ochranná pásma vodních zdrojů), se zařazují mezi oblasti s regulovanou zemědělskou výrobou.
3.6.7. V oblastech s regulovanou zemědělskou činností a ohrožených vodní erozí upřednostňovat realizaci pozemkových úprav.
3.6.8. Eliminovat znečištění toku Bílá Voda vybudováním ČOV ve všech obcích ležících v povodí Bílé Vody (Sudice, Kobeřice, Hněvošice, Služovice a Oldřišov).
3.6.9. Odstranit znečištění Strahovického potoka výstavbou ČOV pro obce Rohov a Strahovice.
3.6.10. Zajistit likvidaci znečištění Píšíského potoka výstavbou ČOV v obci Píší, Závada a Bělá.
3.6.11. Zpracovat koncepci likvidace odpadních vod v povodí toku Bečvy (levostranný přítok Od- ry), včetně realizace oddílné kanalizace v obci Haí odvedené na ČOV v Šilheřovicích.
3.6.12. Zneškodňování komunálního odpadu bude v návrhovém období zajištěno:
a) tuhý komunální odpad na skládkách v Holasovicích II, Markvartovicích, Vítkově – No- vých Těchanovicích, Dolním Benešově – Zábřehu,
b) nebezpečný odpad na spalovnách mimo území okresu Opava (v okresech Karviná, Frý- dek-Místek, Nový Jičín a Ostrava),
c) pro zpracování odpadu budou využívána také stávající provozovaná zařízení na území okresu Opava (stávající kompostárny apod.).
Další koncepce odpadového hospodářství bude upřesněna Plánem odpadového hospodář- ství Moravskoslezského kraje, který bude zpracován ve smyslu platných předpisů.47)
3.6.13. Průběžně sledovat a vyhodnocovat starou ekologickou zátěž (evidované staré skládky, z nichž největší jsou vyznačené ve výkrese B. 1.) a provádět nezbytná technická zabezpeče- ní ke snížení negativních vlivů na životní prostředí.
3.6.14. V souladu s ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho prováděcích předpisů, upřednostňovat a podporovat využívání odpadů, zejména jejich kompostování, recyklaci, znovuzískávání organických a anorganických látek a jejich energetické využití před ukládá- ním odpadů na skládky.
3.7. Ochrana nerostn˘ch surovin
3.7.1. Těžba v dobývacím prostoru Kobeřice – sever bude respektovat návrh trasy přeložky silnice I/46 na k. x. Xxxxxx, část zásob dotčených touto trasou bude zařazena do nebilančních zásob.
3.7.2. V obcích Rohov (v CHLÚ Rohov – vyhrazený nerost sádrovec), Kobeřice (v CHLÚ Kobe- řice – vyhrazený nerost sádrovec), Bělá (vyhrazený nerost písek, štěrkopísek) budou v rám- ci řízení o stanovení dobývacího prostoru nebo povolení těžby, popř. při posuzování vlivů budoucí těžby na životní prostředí47) podle platných právních předpisů, respektovány a zo- hledněny požadavky chránící současná zastavěná a vymezená zastavitelná území sídel a za- bezpečující funkceschopnost technické infrastruktury sídel (např. ČOV, vodojemy, přivadě- če pitné vody, kanalizace, přívody plynu, el.energie, spoje apod.). Těžba nesmí zhoršit životní prostředí a obytné prostředí v obcích (i dopravou těžené suroviny). Podrobnější regulativy stanoví pro výše uvedená správní řízení územní plány jednotlivých dotčených obcí.
3.7.3. V chráněných ložiskových územích, ve kterých je již stanovený dobývací prostor a kde ne- lze vyloučit střety se zájmy ochrany přírody, rozvojem bydlení, ochranou životního prostře- dí přilehlých ploch bydlení a zájmy rekreačními, bude před zahájením těžby provedeno po- souzení vlivů těžby na životní prostředí v souladu s platnými právními předpisy48) (dobývací prostor Deštné – Kamenná hora a dobývací prostor Opava – Jaktař a Opava – Jaktař I, do- bývací prostor – Bělá ve Slezsku a dobývací prostor – Závada, Vřesina, Bohuslavice).
3.7.4. V těženém ložisku Bohučovice (stavební kámen) prověřit nezbytnost zásahu těžbou do kompaktního lesního celku v jižní části stanoveného dobývacího prostoru (kolem potoka Záviliší, který je zařazen mezi ochranářsky významné krajinné prvky).
3.8. Ochrana kulturních hodnot
3.8.1. V koncepci urbanistického rozvoje respektovat, kromě vyhlášených nemovitých kulturních památek uvedených v bodě 2.1.2, z nově navrhované památkové zóny nadmístního významu:
47) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
48) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vli- vů na životní prostředí).
a) v obci Kobeřice území navržené k prohlášení památkovou zónou souboru lidové archi- tektury,
b) ve městě Hradec nad Moravicí a Budišov nad Budišovkou území navržené k prohlášení městskou památkovou zónou,
c) v Hradci nad Moravicí, Kravařích, Šilheřovicích, Velkých Heralticích, Dobroslavicích, Raduni a Štemplovci areály historických parků (I. a II. kategorie),
d) soubor objektů Xxxxxxxx Xxxxxxx jako významného dochovaného urbanistického sou- boru.
3.9. Ochrana zvlá‰tních zájmÛ
3.9.1. Respektovat všechny objekty a zařízení, které spravuje Vojenská ubytovací a stavební sprá- va (VUSS) a Ministerstvo obrany (MO). Rozsah ochrany a podrobnější podmínky se budou řídit pokyny VUSS a MO uplatněnými v rámci zpracování územně plánovacích dokumen- tací obcí.
4. Návrh vymezení ploch a koridorÛ pro veǐejně prospě‰né stavby
4.1. Územní plán velkého územního celku okresu Opava vymezuje v souladu s platnými právní- mi předpisy49) plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit, popřípadě omezit, pokud nebude možno řešení majetkoprávních sporů do- sáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
4.2. Lokalizaci veřejně prospěšných staveb upřesňovat v podrobnějších stupních územně-pláno- vací dokumentace a územně plánovacích podkladech a konečnou lokalizaci stanovit v územních rozhodnutích ve smyslu § 39 stavebního zákona.50)
4.3. Součástí dále uvedených ploch pro veřejně prospěšné stavby jsou i související plochy do- pravní i technické infrastruktury vyvolané v území, ke kterým dochází v důsledku umístění veřejně prospěšných staveb nadmístního významu (přeložky inženýrských sítí a komunika- cí, mimoúrovňové křižovatky apod.).
4.4. Plochy pro veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v tabulkové části dále uvedené a v gra- fické části ve výkresu B. 23. Plochy pro veřejně prospěšné stavby 1 : 25 000.
49) § 29 odst. 2 a § 108 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 18 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhl. č. 570/2002 Sb.
50) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
II. ZÁVĚREǦNÁ USTANOVENÍ
1. Změny závazných částí územního plánu velkého územního celku schvaluje Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje.
2. O úpravách směrné části rozhoduje pořizovatel, tj. Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
3. Dokumentace územního plánu velkého územního celku okresu Opava je uložena na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje v Ostravě, Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v Praze a v obcích s rozšířenou působností Opava, Hlučín, Kravaře a Vítkov.
4. Tento územní plán velkého územního celku okresu Opava nabývá platnost dnem schválení, tj. 6. února 2003.
5. Dnem, kdy bude vyhlášena závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Opa- va, se ukončuje platnost:
a) územního plánu rajonu Opavsko – Oderské vrchy, schváleného radou Severomoravského krajského národního výboru usnesením z 25. června 1974, č. 1283/67 (v části týkající se okre- su Opava),
b) územního plánu velkého územního celku Ostravské aglomerace, schváleného usnesením vlá- dy za dne 17. srpna 1994, č. 477, o schválení územního plánu velkého územního celku Ostrav- ské aglomerace, ve znění usnesení vlády z 10. června 1998, č. 395 (změna č. 1) a ve znění usne- sení vlády ze dne 4. prosince 2000, č. 1221 (změna č. 2), v části týkající se okresu Opava.
3/VS/2003
Vefiejnoprávní smlouva uzavfiená mezi městem Bohumín a městem Rychvald
– v˘kon agendy městské policie
Rozhodnutí, č. j. POR/138/03/Sa, kterým Krajský úřad Moravskoslezského kraje udělil souhlas s uzavřením této smlouvy, nabylo právní moci dne 5. 3. 2003.
VE¤EJNOPRÁVNÍ SMLOUVA
1. Město Bohumín
zastoupené: Ing. Xxxxxx Xxxxxx, starosta města sídlo:
Městský úřad Bohumín, Masarykova 158 IČ: 00297569
bankovní spojení: Česká spořitelna a. s., pob. Bohumín
č. účtu: 19-1721638359/0800
na straně jedné
a
2. Město Rychvald
zastoupené: x. Xxxxx Xxxxxxxxx, starosta města sídlo:
Městský úřad Rychvald, Orlovská 678 IČ: 00297615
bankovní spojení: KB a. s., Karviná
č. účtu: 2728-791/0100
na straně druhé
uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku
dle ust. § 3a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 66c až 66e zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto
s m l o u v u :
Ǧl. I
Pǐedmět smlouvy
Město Bohumín jako zřizovatel městské policie v Bohumíně, dále jen „městská policie“, se zavazuje, že městská policie bude na základě této smlouvy vykonávat úkoly stanovené zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o obecní policii“, nebo zvláštními zá- kony na území města Rychvald.
Ǧl. II
Určení rozsahu úkolÛ
1. a) Městská policie bude na území města Rychvald vykonávat všechny úkoly stanovené zákonem o obecní policii nebo zvláštními zákony, a to formou nepravidelných denních a nočních směn. Rozpis směn v rozsahu pracovní doby čtyř strážníků městské policie určí ředitel městské poli- cie po dohodě s kontaktními osobami města Rychvald dle odstavce 1b) tohoto článku této smlouvy. Rozpis bude současně řešit i záležitosti dopravy strážníků městské policie pro výkon činnosti této smlouvy.
b) Kontaktními osobami města Rychvald jsou starosta, místostarosta a tajemník městského úřadu. Tyto kontaktní osoby jsou oprávněny rozhodnout, že v době, kdy městská policie v Rychvaldě úkoly městské policie nezajišíuje, je nutno provést požadovaný zákrok a městská policie dle možnosti tento zákrok provede.
2. Úkoly dle předchozích odstavců této smlouvy bude městská policie vykonávat počínaje prvním dnem měsíce následujícího poté, kdy bude veřejnoprávní smlouva uzavřena [§66c odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů].
3. Úkoly dle odstavce 1 tohoto článku této smlouvy budou plněny vždy dvoučlennými pěšími, moto- rizovanými hlídkami nebo cyklohlídkami.
4. Město Rychvald vydá ke dni, kdy tato smlouva nabude platnosti, každému strážníkovi městské po- licie písemné zmocnění, kterým bude strážník prokazovat oprávněnost výkonu pravomoci městské policie na území města Rychvald. Toto zmocnění je strážník povinen mít při výkonu pravomoci u sebe. Vzor zmocnění tvoří přílohu č. 1 této smlouvy.
5. V případě mimořádných událostí (povodeň, živelná událost apod.) je oprávněn ředitel městské po- licie upravit rozsah směn strážníků městské policie; o této situaci předem informuje kontaktní oso- by města Rychvald dle odstavce 1b) tohoto článku této smlouvy.
Ǧl. III
Úhrada nákladÛ
1. Náklady spojené s výkonem úkolů městské policie dle ustanovení článku II odst. 1 této smlouvy na území města Rychvaldu nese město Rychvald.
2. Náklady spojené s plněním úkolů městské policie spočívají zejména v:
2.1. mzdových nákladech, nákladech na zdravotní a sociální pojištění,
2.2. nákladech na pohonné hmoty a opotřebení vozidla,
2.3. výstroj a výzbroj strážníků městské policie,
2.4. vyškolení strážníků,
2.5. poskytnutí stravenek.
3. Mzdové náklady budou účtovány dle průměrných měsíčních příjmů všech strážníků.
4. a) Náklady na pohonné hmoty a opotřebení vozidla budou účtovány ve výši dle obecně závazných právních předpisů.
b) Strany se dohodly, že město Rychvald zajistí dopravu hlídky městské policie z Bohumína do Rychvaldu a zpět a dle možnosti strážníkům poskytne své motorové vozidlo k výkonu služby. Vozidlo musí být označeno dle vyhlášky č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii, jednotnými znaky pro označení motorových vozidel používaných k plnění úkolů obecní policie. Strážníci osobní automobil převezmou od zaměstnance města Rychvald a po skončení směny jej předají, včetně výkazu jízd.
5. Celková výše nákladů bude snížena o částku ve výši blokových pokut vybraných na území města Rychvaldu.
6. Město Bohumín bude náklady na plnění úkolů dle této smlouvy městu Rychvald fakturovat vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce za předchozí kalendářní měsíc. Faktura musí mít náleži- tosti účetního dokladu. K faktuře bude připojena příloha, v níž musí být uveden:
6.1. počet směn strážníků pro plnění úkolů dle této smlouvy,
6.2. dny, v nichž byly úkoly plněny,
6.3. vzdálenost ujetá motorovými vozidly,
6.4. výše částky vybraných blokových pokut,
6.5. případné další údaje nezbytné ke kontrole věcné správnosti faktury.
7. Město Rychvald se zavazuje, že fakturované náklady zaplatí příkazem k úhradě na účet města Bohumín uvedený v záhlaví této smlouvy, a to příkazem k úhradě a ve lhůtě splatnosti do 14 (čtrnácti) dnů ode dne doručení faktury. V případě prodlení s úhradou nákladů je město Ry- chvald povinno zaplatit městu Bohumín úrok z prodlení ve výši dle obecně závazných právních předpisů.
8. Škody vzniklé při řízení motorového vozidla města Rychvaldu strážníky městské policie budou ře- šeny dle obecně závazných právních předpisů.
Ǧl. IV
Doba trvání smlouvy
1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou ode dne, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslez- ského kraje v Ostravě o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci, a to na dobu jednoho roku.
2. Tuto smlouvu lze měnit nebo doplňovat jen na základě písemné dohody účastníků této smlouvy.
3. Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě může tuto smlouvu zrušit v případě, že k jejímu uzavření došlo v rozporu s právními předpisy nebo v případě situace, kdy se smlouva po jejím uza- vření dostane do rozporu s právními předpisy.
4. Případné spory z této smlouvy rozhoduje Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě.
Ǧl. V
Závěrečná ustanovení
1. Záměr uzavření smlouvy s městem Rychvald o poskytnutí činnosti městské policie Bohumín na území města Rychvaldu byl schválen usnesením rady města Bohumín č. 1270/85 ze dne 18. 7. 2002.
2. Smluvní strany zveřejní tuto smlouvu bezodkladně po jejím uzavření na úředních deskách svých městských úřadů nejméně po dobu 15 dnů a zašlou ji Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje ke zveřejnění ve Věstníku právních předpisů Moravskoslezského kraje.
3. Po dobu platnosti této smlouvy vyvěsí smluvní strany na úředních deskách svých městských úřadů informaci o uzavření této smlouvy a jejím předmětu.
4. Smlouva je uzavřena ve třech stejnopisech, přičemž město Bohumín obdrží jeden stejnopis, město Rychvald obdrží jeden stejnopis a jeden stejnopis obdrží Krajský úřad Moravskoslezského kraje spolu se žádostí o souhlas s uzavřením této smlouvy.
5. Xxxxxxx byla schválena zastupitelstvem města Bohumín dne 19. 12. 2002, usnesením č. 15/2 a ra- dou města Rychvald dne 23. 10. 2002, usnesením č. 99/13. Tato usnesení tvoří přílohu č. 2 této smlouvy.
6. Přílohu č. 3 k této smlouvě tvoří pravomocné rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě o udělení souhlasu k uzavření této smlouvy.
V Bohumíně dne 10. ledna 2003 V Rychvaldě dne 10. ledna 2003
Xxx. Xxxx Xxxxx v. r. Xxxx Xxxxxxx v. r.
Město Bohumín Město Rychvald
4/VS/2003
Vefiejnoprávní smlouva uzavfiená mezi městem Tfiinec a městem Jablunkov
– v˘kon dopravně-správní agendy
Rozhodnutí, č. j. MS-338/1 – 2003, ze dne 13. února 2003, kterým Ministerstvo vnitra České republiky udělilo souhlas s uzavřením této smlouvy, nabylo právní moci dne 18. 2. 2003.
Xxxx Xxxxxxxxxx v. r. Xxx. Xxxx Xxxxxx v. r. starosta starosta
Město Jablunkov Město Třinec
VĚSTNÍH PRÁVNÍCH P¤EDPISŮ MORAVSHOSLEZSHÉHO HRAJE
Vydává Moravskoslezsk˘ kraj
Redakce: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 28. října 117, 702 18 Ostrava
tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000
V˘robu a distribuci zaji‰ťuje: ASPI Publishing s. r. o., U Nákladového nádraží 6, Praha 3, 130 00
Roční pǐedplatné: představuje částku za dodávku úplného ročníku a je od předplatitelů vybíráno ve formě záloh. Výše záloh bude vždy písemně oznámena. Roční vyúčtování bude provedeno na základě skutečně vydaných částek. Záloha na rok 2003 činí 500 Kč (bez DPH).
Vychází dle potǐeb Moravskoslezského kraje.
Administrace, distribuce, reklamace a informace na telefonních číslech: 000 000 000, fax: 000 000 000
V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnické osoby), rodné číslo (fyzické osoby).
Písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků zasílejte laskavě na adresu:
ASPI Publishing s. r. o., U Xxxxxxxxxxx xxxxxxx 0, Xxxxx 0, 000 00, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000