Obsah:
Obsah:
1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HOŠTICE-HEROLTICE 3
2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 3
2.1 Politika územního rozvoje 3
2.2 Zásady územního rozvoje 4
2.3 Územně analytické podklady 8
3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 9
4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA (SZ) A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ 10
5. VYHODNOCENÍ SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ 11
6. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 11
7. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5, 11
8. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY 12
9. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 12
9.1 Zastavěné území 13
9.2 Urbanistická koncepce a kompozice 13
9.2.1 Plochy stabilizované 14
9.2.2 Plochy navržené ke změně využití 16
9.3 Koncepce uspořádání krajiny 20
9.3.1 Zemědělská půda 22
9.3.2 Lesy a krajinná zeleň 23
9.3.3 Vodní díla, toky a nádrže 24
9.3.4 Územní systém ekologické stability (ÚSES) 26
9.4 Dopravní infrastruktura, občanské vybavení, veřejná prostranství 26
9.4.1 Doprava drážní 26
9.4.2 Doprava na pozemních komunikacích 28
9.4.3 Doprava lodní a letecká 34
9.5 Technická infrastruktura 34
9.5.1 Vodní zdroje a ochranná pásma 34
9.5.2 Zásobení vodou 34
9.5.3 Odkanalizování 35
9.5.4 Elektrická energie 37
9.5.5 Zásobení plynem 38
9.5.6 Telekomunikace 39
9.5.7 Likvidace odpadů 39
9.5.8 Jiné produktovody 39
9.6 Veřejně prospěšné stavby a opatření 39
9.7 Další výše neuvedené limity využití území 40
9.7.1 Ochrana přírody a krajiny 40
9.7.2 Památková péče 40
9.7.3 Vodní zákon 41
9.7.4 Zvláštní zájmy Ministerstva obrany 42
9.7.5 Požadavky civilní ochrany 42
9.7.6 Geologická stavba, těžba nerostných surovin 44
9.7.7 Ochrana ovzduší 44
9.7.8 Ochrana veřejného zdraví 45
10. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 45
10.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území 45
10.2 Potřeba zastavitelných ploch 46
10.2.1 Bydlení 46
10.2.2 Občanské vybavení 47
10.2.3 Veřejná prostranství a sídelní zeleň 48
10.2.4 Plochy dopravní technické infrastruktury 48
10.2.5 Plochy smíšené výrobní 48
10.2.6 Plochy zemědělské – sady, zahrady 48
11. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ 48
12. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ 49
13. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE 52
14. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 53
14.1 Zábor ZPF 53
14.1.1 Použitá metodika 53
14.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území 53
14.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí 54
14.1.4 Závlahy, odvodnění, stavby k ochraně pozemku před erozní činností 55
14.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF 55
14.1.6 Zdůvodnění zvoleného řešení 59
14.2 Zábor lesních pozemků 61
15. PŘEHLED ÚPRAV PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ 65
1. Postup při pořízení územního plánu Hoštice-Heroltice
Bude doplněno pořizovatelem.
2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem
2.1 Politika územního rozvoje
Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008, schválenou usnesením vlády ze dne 20. července 2009 č. 929, ve znění Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky schválené usnesením vlády ze dne 15. dubna 2015 č. 276, Aktualizace č. 2 Politiky územního rozvoje České republiky schválené usnesením vlády ze dne 2. září 2019 č. 629, Aktualizace č. 3 Politiky územního rozvoje České republiky schválené usnesením vlády ze dne 2. září 2019 č. 630, Aktualizace č. 4 Politiky územního rozvoje České republiky schválené usnesením vlády ze dne 12. července 2021 č. 618, Aktualizace č. 5 Politiky územního rozvoje České republiky schválené usnesením vlády ze dne 17. srpna 2020 č. 833 (dále jen PÚR ČR).
Z hlediska souladu s PÚR ČR lze konstatovat následující:
• Obec se nachází v Rozvojové ose OS10 stanovené PÚR ČR a zpřesněné Zásadami územního rozvoje JmK (viz kap. 2.2 );
• Přes obec prochází Koridor konvenční železnice ŽD13. Trať úsek Brno – Blažovice – Přerov, který je součástí koridorů TEN-T. Koridor je zpřesněn Zásadami územního rozvoje JmK (viz kap. 2.2 );
• Přes obec prochází koridor vysokorychlostní železniční dopravy – ŽD6. Ochrana v území navrženého koridoru pro vysokorychlostní trať Brno–(Přerov)-Prosenice, který je zpřesněn Zásadami územního rozvoje JmK (viz kap. 2.2 );
• Obec Hoštice-Heroltice leží ve Specifické oblasti SOB9, ve které se projevuje aktuální problém ohrožení suchem. Lze konstatovat, že ÚP Nemojany ve znění Změny č. 1 je v souladu s PÚR ČR, neboť v přiměřené míře reflektuje požadavky z ní vyplývající, např. respektováním vodních nádrží určených pro zdržování vody v krajině a dále návrhem dalších vhodných hydrotechnických a protierozních opatření, která umožňují podmínky využití pro jednotlivé plochy.
• Obec se nachází mimo „Rozvojové oblasti“, a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“ stanovené v úplném znění PÚR ČR.
PÚR konkretizuje úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Územní plán zohledňuje vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území následujícím způsobem:
(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty.
(14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí ve vazbě na rozvoj primárního sektoru zohlednit ochranu kvalitních lesních porostů, vodních ploch a kvalitní
zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.
Přírodní, civilizační a kulturní hodnoty jsou dokumentací respektovány. Jsou respektovány všechny limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny, je navržen územní systém ekologické stability a je zachován ráz jedinečné kulturní krajiny. Jsou respektovány všechny limity vyplývající z památkové ochrany (včetně archeologických zájmů), historická urbanistická struktura je respektována, hodnotné objekty, které nejsou památkově chráněny, jsou navrženy jako památky místního významu. Ochrana uvedených hodnot není limitující pro potřeby ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje.
(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy udržitelného cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).
Všechny cyklistické trasy jsou respektovány, jsou navrženy další.
(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví
a v souladu s principy rozvoje udržitelné mobility osob a zboží, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem
a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).
Respektováno, viz koncepci dopravní infrastruktury.
(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem jim předcházet a minimalizovat jejich negativní dopady. Zejména zajistit
územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území a využívání přírodě blízkých opatření pro zadržování a akumulaci povrchové vody tam, kde je to možné s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu, jako jedno z adaptačních opatření v případě dopadů změny klimatu.
V území vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání srážkových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní a sucha.
Při vymezování zastavitelných ploch zohlednit hospodaření se srážkovými vodami.
Podmínky využití pro jednotlivé plochy a koncepce odkanalizování umožňuje splnění výše uvedených požadavků.
2.2 Zásady územního rozvoje
Územně plánovací dokumentace vydaná krajem jsou Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR), které byly vydány na 29. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 5. 10. 2016 usnesením č. 2891/16/Z 29. Nabytí účinnosti ZÚR JMK bylo dne 3.11.2016. Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje byla vydána na 33. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 17.9.2020.
Aktualizace č. 2 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje byla vydána na 33. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 17.9.2020.
a) Priority územního plánování Jihomoravského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje
(3) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury kraje vyvažující silnou republikovou
a mezinárodní pozici krajského města Brna vytvářením územních podmínek pro rozvoj dalších významných center osídlení kraje. Za tímto účelem je třeba:
a) vytvářet územní podmínky pro posílení vazeb mezi městy a venkovem s cílem zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost venkovského prostoru kraje;
b) vytvářet územní podmínky pro posílení vazeb mezi prostorově blízkými centry osídlení s cílem podpořit formování kooperačních územních vztahů a prostorovou dělbu práce;
c) vytvářet územní podmínky pro posílení vazeb k centrům na území sousedních krajů Jihočeského, Olomouckého, Pardubického, Vysočiny a Zlínského a k centrům
v přiléhajícím území sousedních zemí Rakouska a Slovenska, s cílem podpořit sídla v marginálních územích po obvodu kraje.
Touto dokumentací jsou navrženy zastavitelné plochy bydlení, které zvýší atraktivitu a konkurenceschopnost venkovského prostoru kraje;
(7) Vytvářet územní podmínky pro kvalitní dopravní napojení Jihomoravského kraje na evropskou dopravní síť včetně zajištění požadované úrovně a parametrů procházejících multimodálních koridorů. Vytvářet podmínky pro zajištění kvalitní dopravní infrastruktury pro propojení Jihomoravského kraje s okolními kraji, státy a dalšími evropskými regiony.
(8) Vytvářet územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj provázané dopravní infrastruktury zajišťující dostupnost všech částí kraje a dosažení optimální obslužnosti území integrovaným dopravním systémem a individuální dopravou. Dbát zvláště na:
a) vytváření územních podmínek pro rozvoj a zkvalitnění krajské silniční sítě včetně potřebných infrastrukturních úprav zvláště v socioekonomicky oslabených územích kraje v návaznosti na plánovanou výstavbu a přestavbu dálnic a silnic I. třídy;
b) vytváření územních podmínek pro rozvoj a zkvalitnění železniční infrastruktury, zejména optimalizaci regionálních tratí v návaznosti na modernizaci celostátních tratí pro každodenní i rekreační využití jako rovnocenné alternativy k silniční dopravě;
c) vytváření územních podmínek pro rozvoj a zkvalitnění infrastruktury pro cyklistickou dopravu jako alternativní formy každodenní dopravy na kratší vzdálenosti, pro podporu rozvoje infrastruktury pro rekreační cyklistickou dopravu ke zpřístupnění a propojení oblastí a center cestovního ruchu a rekreace;
d) vytváření územních podmínek pro rozvoj integrovaného dopravního systému, zejména při zajišťování dostupnosti pracovních a obslužných center v systému osídlení kraje
a posilování vzájemných vazeb jednotlivých dopravních modů v uzlech systému.
Dokumentací jsou respektovány všechny pozemní komunikace (silnice, místní komunikace), je navržena dopravní obsluha zastavitelných ploch. Dokumentací je vymezena územní rezerva pro vysokorychlostní trať a koridor konvenční železnice (viz dále).
(10) Nástroji územního plánování podporovat přístupnost a prostupnost krajiny, zejména důsledně předcházet zneprůchodnění a fragmentaci krajiny.
Plochy vymezené touto dokumentací navazují na zastavěné území, popřípadě jsou v něm přímo situovány. Nevytvářejí bariéry v její průchodnosti, ani nezpůsobují její fragmentaci.
(13) Nástroji územního plánování podporovat minimalizaci vlivů nových záměrů, aby nedocházelo k významnému zhoršování stavu v území, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví.
Plochy vymezené touto dokumentací navazují na zastavěné území, popřípadě jsou v něm přímo situovány. Vzhledem k jejich funkčnímu využití nebudou zdrojem imisí.
(18) Vytvářet územní podmínky pro preventivní ochranu území před přírodními katastrofami (záplavy, eroze, sesuvy, sucho apod.) a potenciálními riziky s cílem minimalizovat rozsah případných škod z působení přírodních sil v území.
Součástí této dokumentace jsou zajištěny podmínky pro preventivní ochranu území před přírodními katastrofami (záplavy, eroze) a potenciálními riziky návrhem protierozních opatření, odvodňovacích příkopů a suchých poldrů (viz 5.1 Textové části – výroku).
b) Rozvojové oblasti, osy a specifické oblasti
Obec se nachází v rozvojové ose OS10 (Katowice-) hranice Polsko/ČR – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko (- Bratislava).
Požadavky na uspořádání a využití území:
a) Řešené obce se netýká;
b) Respektováno, rozvoj bydlení je směřován do obce s odpovídající veřejnou infrastrukturou (vodovod, navržená kanalizace, dobrá dostupnost, včetně veřejné dopravy);
c) Řešené obce se netýká;
d) Případné plochy brownfields na území obce mohou být využity jako lehká výrobní zóna.
e) Respektováno, je navržena modernizace tratě Brno – Přerov.
Úkoly pro územní plánování:
a) Respektováno – je vytvářena územní připravenost na případné zvýšené požadavky na změny v území;
b) Respektováno, je navržena modernizace tratě Brno – Přerov.
Řešená obec se nachází mimo rozvojové oblasti a mimo specifické oblasti.
c) Požadavky na vymezení ploch a koridorů
Na území obce jsou ZÚR vymezeny následující plochy a koridory nadmístního významu:
• Koridor vysokorychlostní železniční dopravy –územní rezerva RDZ03 pro koridor vysokorychlostní trati VRT Ponětovice – Vyškov – hranice kraje (- Ostrava) (viz 9.4.1 Odůvodnění).
• Koridor pro železniční dopravu DZ01 – respektováno a zpřesněno dle dostupných podkladů (viz 9.4.1 Odůvodnění). Tento koridor je v ZÚR rovněž vymezen jako veřejně prospěšná stavba, což je touto dokumentací respektováno.
• Koridor pro vedení el. energie TEE25 Rekonstrukce a zdvojení VVN 110 kV Sokolnice – Vyškov – hranice kraje (– Prostějov) ve stávající trase (viz 9.5.4 Odůvodnění). Tento koridor je v ZÚR rovněž vymezen jako veřejně prospěšná stavba, což je touto dokumentací respektováno.
d) Požadavky na cílovou charakteristiku krajiny, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení
Obec se nachází v následujících krajinných typech:
• 11 Bučovický (okrajová, jižní část katastru),
• 18 Vyškovsko – Rousínovský (zbývající, převážná část katastru).
Krajinný typ 11 Bučovický:
Úkoly pro územní plánování
a) Vytvářet územní podmínky pro ekologicky významné segmenty krajiny (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, trvalé travní porosty atd.) s cílem členění souvislých ploch orné půdy, posílení ekologické stability území a omezení účinků větrné a vodní eroze.
c) Vytvářet územní podmínky pro revitalizační opatření na vodních tocích a jejich nivách.
d) Vytvářet územní podmínky pro ochranu volné krajiny před umísťováním výškově, plošně a objemově výrazných staveb.
e) Na území přírodních parků vytvářet územní podmínky pro důslednou ochranu krajinného rázu.
Respektováno, jsou navrženy prvky posilující ekologickou stabilitu území a členící souvislé plochy orné půdy, podmínky pro protierozní a revitalizační opatření jsou součástí podmínek využití pro jednotlivé plochy. Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu chrání krajinu před umisťováním výrazných staveb. Přírodní park do území obce nezasahuje.
Krajinný typ 18 Vyškovsko – Rousínovský:
Úkoly pro územní plánování
a) Vytvářet územní podmínky pro ekologicky významné segmenty krajiny (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, trvalé travní porosty atd.) s cílem členění souvislých ploch orné půdy.
b) Vytvářet územní podmínky pro zajištění prostupnosti krajiny.
c) Vytvářet územní podmínky pro revitalizační opatření na vodních tocích a jejich nivách.
d) Vytvářet územní podmínky pro ochranu volné krajiny před umísťováním výškově, plošně a objemově výrazných staveb.
e) Vytvářet územní podmínky pro ochranu panoramat historických měst Vyškova a Rousínova.
Respektováno, jsou navrženy prvky posilující ekologickou stabilitu území a členící souvislé plochy orné půdy, prostupnost krajiny není omezena, podmínky pro revitalizační opatření jsou součástí podmínek využití pro jednotlivé plochy. Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu chrání krajinu před umisťováním výrazných staveb. Panorama měst Vyškova a Rousínova nejsou z území obce výrazně viditelná.
e) Požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí
Na území obce jsou ZÚR vymezeny následující veřejně prospěšné stavby a opatření:
• Koridor celostátní železniční trati DZ01 a koridor technické infrastruktury TEE20, pro jejich koordinaci z hlediska širších vztahů viz kap. 11 Odůvodnění.
Na území obce nejsou ZÚR vymezeny žádné Cyklistické trasy a stezky nadmístního významu.
Na území obce je ZÚR vymezena územní rezerva RDZ03 (viz výše a kap 11 Odůvodnění). Požadavky ZÚR na řešení v územně plánovací dokumentace obce (H4 dle ZÚR) nejsou.
2.3 Územně analytické podklady
Schváleným zadáním byly kladeny následující požadavky vyplývající z územně analytických podkladů:
• Respektovat limity území – viz kap. 9.7 Odůvodnění.
• Respektovat hodnoty území – viz kap. 9.2.1 Odůvodnění.
Prověřit záměry v území:
• Vymezení územní rezervy pro budoucí koridor vysokorychlostní tratě Brno–Ostrava– hranice ČR/Polsko (–Katowice) - vyplývá z ÚAP JMK a ORP Vyškov.
• Vymezení koridoru pro umístění železniční tratě Brno-Vyškov-hranice kraje (Modernizace trati Brno-Přerov) - vyplývá z ÚAP JMK a ORP Vyškov.
• Vymezení koridoru pro rekonstrukci a zdvojení VVN 110 kV Sokolnice – Vyškov – hranice kraje (– Prostějov) ve stávající trase - vyplývá z ÚAP JMK a ORP Vyškov.
Respektováno, viz kap. 2.2 Odůvodnění.
Respektovat rozbor udržitelného rozvoje území, tj. zejména:
prověřit územní podmínky pro využití silných stránek a příležitostí:
Jsou navrženy adekvátní zastavitelné plochy bydlení, čerpající z výhodné polohy obce (viz zejména kap 10. 2 Odůvodnění).
Pro řešení slabých stránek a hrozeb prověřit jejich odstranění či eliminace: Dopravní a hygienické závady
• Zdroj zátěže z dopravní infrastruktury bude řešen jednak odsunutí železníční trati do nové polohy, u silniční dopravy problém vyřeší protihluková opatření
• ÚP navrhuje vhodné odkanalizování obce.
Územní problémy a omezení:
• Omezení rozvoje obce ve vztahu k ochraně ZPF– vyhodnoceno v kap. 14 Odůvodnění;
• Omezení rozvoje obce (bydlení) ve vztahu k silnici I. a III. tř. procházející obcí (zdroj hlukové a emisní zátěže) Uvedená problematika je promítnuta do podmínek pro využití ploch obsahujících chráněné prostory (kap. 3.1 textové části – výroku) a dále vyhodnocena v kap. 9.4.2 odůvodnění.
• Omezení rozvoje obce (bydlení, výroba, rekreace, občanské vybavení) ve vztahu
k záplavovému území toku Xxxx a registrovaným VKP – vyhodnoceno v kap. 9.7.3 a
9.7.1 Odůvodnění.
• Nedostatek zeleně zvláště v nezastavěném území a při přechodu zastavěného území do intenzivně obhospodařované krajiny – navrženy jsou plochy zeleně a sady a zahrady na obvodu zástavby.
• Území s nízkým koeficientem ekologické stability (KES 0,05) – území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur – vymezen ÚSES.
• Oblast krajinného typu – vyhodnoceno v kap. 9.3 Odůvodnění.
Prověřit možnosti řešení k předcházení rizikům:
Ohrožení území
• Zatížení území emisemi – vyhodnoceno v kap. 9.7.7 Odůvodnění
• Záplavové území vodního toku Xxxx – vyhodnoceno v kap. 9.7.3 Odůvodnění
• Zábory půdy ke zvyšování produkce a pro dopravní stavby – vyhodnoceno v kap. 14 Odůvodnění
• Nízký podíl lesních porostů, zeleně – vyhodnoceno v kap. 9.3 Odůvodnění.
• Nízký stupeň ekologické stability – vyhodnoceno v kap. 9.3 Odůvodnění.
• Nedostatečné zastoupení staveb (vodních děl) pro podporu retenčních schopností území – vyhodnoceno v kap. 9.3 Odůvodnění.
• Plochy ohrožené vodní a větrnou erozí – vyhodnoceno v kap. 9.3 Odůvodnění.
Z hlediska širších vztahů prověřit v území koordinaci záměrů Modernizace železniční tratě Brno-Přerov, vymezení biokoridorů a biocentra ÚSES, stávajících a navrhovaných staveb a zařízení technické a dopravní infrastruktury s územními plány sousedních obcí. Respektováno – viz kapitolu 11 Odůvodnění.
3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území
Požadavky na ochranu těchto hodnot a nezastavěného území byly definovány vlastní urbanistickou koncepcí a koncepcí řešení krajiny.
• ÚP zachovává a rozvíjí urbanistickou strukturu sídla, je respektováno centrum obce, dominanty, stávající charakter sídla a hladina zástavby s propojením na okolní krajinu při respektování krajinného rázu.
• Proluky vklíněné do zastavěného území jsou určeny přednostně k zastavění.
• Rozsah zastavitelných ploch je řešen úměrně velikosti sídla a kapacitě jeho veřejné infrastruktury.
• Uspořádání zastavitelných ploch je řešeno v návaznosti na zastavěné území - s ohledem na přírodní potenciál řešeného území nejsou v krajině navrhovány žádné solitérní stavby a plochy pro bydlení a pro rekreaci a sport s výjimkou těch, které navazují na stávající zastavěné území.
Tento územní plán je v souladu s cíli a úkoly územního plánování (§ 18 a § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon), tzn., že především:
• vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území obce, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území,
• zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území obce komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji tohoto území,
• ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického a architektonického dědictví,
• s ohledem na ochranu krajiny určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území,
• zastavitelné plochy vymezuje s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území,
• stanovuje koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,
• stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení.
Tento územní plán je v souladu s § 18 Cíle územního plánování, odst. 1 stavebního zákona vytváří základní předpoklady pro výstavbu vymezením zastavitelných ploch v místech, kde se předpokládají potřeby dalšího plošného rozvoje obce. Současně územní plán vytváří podmínky pro zabezpečení dopravní dostupnosti zastavitelných ploch a podmínky pro jejich napojení na sítě technické infrastruktury. Návrh urbanistické koncepce je řešen spolu
s návrhem koncepce krajiny a územní plán tak představuje komplexní řešení ve využití a prostorovém uspořádání řešeného území.
Ochrana přírodních hodnot je v územním plánu zabezpečena návrhem koncepce rozvoje obce, která směřuje k vytvoření kompaktního sídla, rozvoj nové zástavby není směřován do volné krajiny a tak jsou eliminovány negativní důsledky urbanizace na krajinu. Ochrana kulturních hodnot v územním plánu spočívá v jejich respektování, přičemž rozvojové záměry a změny v území jsou navrženy s ohledem na to, aby neznehodnotily okolí kulturních hodnot či působily ve vztahu k nim konfliktně.
Ochrana civilizačních hodnot je v územním plánu zabezpečena především tím, že rozvojové záměry jsou umísťovány v rámci řešeného území do ploch, které nejsou konfliktní ve vztahu ke svému okolí, především v případech obytných ploch. Ochrana civilizačních hodnot je dále také zabezpečena návrhem opatření, která ochrání civilizační hodnoty před účinky přírodních a ekologických katastrof.
Územní rozvoj obce je navržen úměrně k jeho významu a poloze v sídelní struktuře. Rozvoj obce je plánován na základě jeho předpokládaných a požadovaných potřeb, které obec potřebuje ke svému hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji.
Územní plán koriguje umísťování staveb, zařízení a jiných opatření v nezastavěném území dle § 18, odst. 5. Pro jednotlivé druhy ploch, které náleží do
nezastavěného území, stanovuje podmínky, které omezují využití těchto ploch pro některé druhy staveb, zařízení a jiných opatření.
Tento územní plán v souladu s § 19 Úkoly územního plánování, stavebního zákona navrhuje celkovou koncepci rozvoje řešeného území, koncepci urbanistickou spolu s koncepcí krajiny. Územní plán stanovuje základní požadavky na využívání a prostorové uspořádání řešeného území, které jsou formulovány v podmínkách pro využití ploch a podmínkách prostorového uspořádání.
4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona (SZ) a jeho prováděcích předpisů
Návrh tohoto územního plánu je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zejména se jedná o tato ustanovení:
a) Zákon č. 186/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (Stavební zákon)
• § 43 upravující základní obsah územního plánu
• § 58 obsahující požadavek na vymezení zastavěného území
Návrh tohoto územního plánu byl zpracován na základě schváleného zadání územního plánu, územně analytických podkladů ORP Vyškov a doplňujících průzkumů a rozborů řešeného území.
Dle výše uvedeného schváleného zadání nebylo třeba navrhnout a vyhodnotit varianty, a bylo požadováno zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
b) Vyhláška č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů
• § 13 obsahující požadavek na obsah územního plánu (nacházející se v příloze
č. 7 této vyhlášky) a na mapové podklady
• § 14 obsahující požadavek na záznam o účinnosti
Podkladem pro zpracování tohoto územního plánu byly územně analytické podklady ORP Bučovice a doplňující průzkumy a rozbory řešeného území. Tento Územní plán je z hlediska obsahu celé dokumentace zpracován v souladu s přílohou 7, vyhlášky 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Textová část územního plánu a textová část odůvodnění územního plánu jsou obsahově zpracovány dle požadavků vyhlášky a metodických sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Grafická část územního plánu obsahuje výkres základního členění, hlavní výkres a výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. V samostatných výkresech je zpracována koncepce veřejné infrastruktury výkres dopravy, výkres vodního hospodářství a výkres energetiky a spojů. Výkres pořadí změn v území není zpracován.
c) Vyhláška č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů
• § 3 - § 16 obsahující požadavky na vymezení ploch
Územní plán v několika málo případech vymezuje návrhové plochy o výměře menší než 2000 m2. Jedná se o plochy, které nelze z hlediska využití zařadit do okolních ploch, protože je nutné zachovat jejich charakter a pro tyto plochy bylo nutné stanovit odlišné podmínky prostorového uspořádání. Jednotlivé druhy ploch jsou v územním plánu vymezeny v souladu s § 3 odst. 4, plochy s rozdílným způsobem využití jsou dále s ohledem na specifické podmínky a charakter území podrobněji členěny.
Územní plán stanovuje plochy s jiným způsobem využití, než jsou stanoveny v § 4 až § 19. Jedná se o plochy zeleně, konkrétně zeleně sídelní, hřbitovní a zeleně krajinné (viz také kap 9, Odůvodnění, bod 11).
5. Vyhodnocení soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů
Bude doplněno během pořízení.
6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se nezpracovává.
7. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5,
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se nezpracovává.
8. Xxxxxxx, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se nezpracovává.
9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
Řešeným územním plánem je v souladu se zadáním správní území obce Hoštice-Heroltice, které je tvořeno dvěma katastrálními územími – k.ú. Hoštice a k.x. Xxxxxxxxx.
1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím. Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky využití jsou vztaženy k plochám, a ne k jednotlivým parcelám.
2. Jednotlivé plochy jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. Hlavní výkres příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití uvedené
v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu.
3. Jednotkou se rozumí část plochy (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je užívána jedním uživatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb).
4. Plochy mohou být stabilizované nebo s navrženou změnou využití (dále návrhové).
5. Stabilizované plochy jsou plochy, jejichž způsob využití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány.
6. Návrhové plochy (lokality) jsou plochy, které územní plán určuje ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. Mohou to být plochy přestavby, zastavitelné plochy, popřípadě plochy změn v krajině
7. Plochy přestavby leží v zastavěném území a může v něm dojít ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání.
8. Rozvojové plochy zahrnují zpravidla zastavitelné plochy, mohou však ležet i v nezastavěných plochách (např. prolukách, zahradách) v zastavěném území.
9. Plochy změn v krajině leží v nezastavěném území a může zde dojít ke změně způsobu využití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále
v nezastavěném území.
10. Při stanovení stabilizovaných ploch s rozdílným využitím se vycházelo především z doplňujících průzkumů a rozborů. Základem bylo zjištění stavu v katastru
nemovitostí s přihlédnutím ke skutečnému využití území v době terénních průzkumů.
11. Při stanovení ploch s rozdílným využitím se vycházelo z vyhlášky č. 501/2006 Sb., konkrétně z § 4 až 19 §. Tyto plochy byly z nezbytných důvodů rozšířeny o další druhy ploch (v souladu s § 3 odst. 4 ). Jsou to zeleně, které jsou nutné pro vymezení sídelní (urbanizované) zeleně a zeleně hřbitovní. Dále byly vymezeny plochy zeleně krajinné, kterými jsou plochy, které nejsou ani zemědělské, lesní, ani přírodní a na kterých je nutno zachovat travní a dřevinné porosty (meze porostlé vegetací, břehové porosty a jiné), které zajišťují stupeň ekologické stability území.
12. Některé plochy, vzhledem ke specifickým podmínkám v území a nutností zajistit určité funkční využití byly vymezeny o rozloze menší než 2 000 m2.
13. Hlavní využití je převažující využití v ploše. V některých případech jej vzhledem k podmínkám v území není možné stanovit.
14. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního využití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci.
15. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je možné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci
příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy.
16. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí.
Koncepci uspořádání obce lze rozdělit na dva základní tematické okruhy: na urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny.
9.1 Zastavěné území
Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou1 v době vydání této dokumentace. Je vztaženo k stavu v mapách katastru nemovitosti ke dni 31. 5. 2021.
Hranici zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích.
Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu (1. 9. 1966) a dále pozemky vně intravilánu, a to:
a) zastavěné stavební pozemky, kterým se rozumí pozemek evidovaný
v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
b) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území.
9.2 Urbanistická koncepce a kompozice
Urbanistická koncepce řeší plochy urbanizované, které lze charakterizovat, jako plochy na kterých už v době zpracování dokumentace existuje zástavba s každodenní lidskou přítomností a intenzivní činností a zároveň plochy, na kterých se výstavba navrhuje. Jedná se tedy z převážné části o plochy stabilizované v zastavěném území a plochy navržené ke změně využití (přestavby a zastavitelné plochy).
Obec je rozvíjena jako stabilizované sídlo s dominantní obytnou funkcí.
Základní koncepce rozvoje území sleduje hlavní cíl, kterým je zabezpečení vzájemných vazeb a vzájemného souladu ploch s rozdílným způsobem využití včetně zajištění souladu s ochranou životního prostředí a krajiny.
Návrh ÚP Hoštice-Heroltice směřuje k využití zastavěného území – tj. přednostně využívá rezervy v rámci zastavěného území (proluky), nové zastavitelné plochy jsou vymezeny především v návaznosti na zastavěné území a pro nové ekonomické aktivity jsou přednostně využity opuštěné areály.
Současná obytná zástavba je respektována. Rozvojové plochy jsou převážně v zastavěném území a v jeho bezprostředním okolí a mají formu individuální výstavby rodinných domů.
1 §58 zákona 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Charakter staveb musí je v souladu s tradičním venkovským rázem sídla – viz výkres 2 Hlavní výkres a kap. 6 Textové části – výroku.
Územním plánem jsou vymezeny nové plochy pro bydlení v souladu s potřebami a potenciálem území (viz kap. 9.2.2 a 10.2 Odůvodnění).
Plochy bývalého areálu ZD je stabilizována v současné podobě jako zemědělská výroba s možností lehké, nerušící výroby.
Pro sanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území nebyla zjištěna potřeba.
Urbanistickou kompozicí se rozumí cílevědomá skladba vybraných prostorů, částí urbánních a krajinných prvků za účelem vytváření a ochrany jejich vzájemných harmonických vztahů, například pohledových horizontů, panoramatu, urbanistických a pohledových os, průhledů, dominant, přiměřeného měřítka a proporcí. Výše uvedená cílevědomá skladba je obsažena v prvcích urbanistické koncepce, jako jsou například souvislé rozšiřování zástavby
v návaznosti na zastavěné území obce podél stávajících komunikačních os vybíhajících do krajiny (polních cest). Harmonické vztah jsou zajištěny zachováním stávající hladiny zástavby se zachováním dominantního postavení farního kostela a další prostorovou regulací, která je v souladu s podrobností územního plánu. Vzhledem k velikosti obce a výše popsanému charakteru venkovské zástavby, se navrhování konkrétních prvků jako např. pohledových horizontů, panoramatu, urbanistických a pohledových os, průhledů, dominant
v případě tohoto územního plánu jeví jako samoúčelné, a je tím pádem neodůvodnitelné.
9.2.1 Plochy stabilizované
Na správním území obce se nachází jediná místní část, sídlo venkovského typu Hoštice- Heroltice. Obec má v současné době 619 obyvatel (k 31.12. 2018). Počet obyvatel v obci má vzrůstající tendenci (viz 10.2 Odůvodnění).
Obec Hoštice – Heroltice vznikla v roce 1942 sloučením do té doby samostatných Heroltic a Hoštic na Hané. Vsi byly založeny v bezprostřední blízkosti a jejich zastavěná území jsou dnes již zcela vzájemně srostlá.
Nejstarší zmínka o Hošticích je z roku 1398, kdy se zde připomíná kostel. Vzhledem k dataci kostela již do druhé poloviny 14. století se jedná patrně o sídlo starší. Do roku 1490 jsou Hoštice v majetku drobné šlechty, poté mají nejčastěji stejné majitele jako sousední Ivanovice. Od roku 1652 až do zrušení patrimoniální správy již nepřetržitě patří do Ivanovického panství.
Od roku 1800 jsou zde vedeny pozemkové knihy, v roce 1817 Hoštice vyhořely. Škola zde byla založena již v roce 1846, pošta je od roku 1899. Nejagilnějším spolkem za první republiky byl sokol, založený v roce 1909.
Heroltice se poprvé připomínají o něco dříve než Hoštice, v roce 1349, neznamená to však, že nutně musí jít o ves starší. V uvedeném roce měli v Herolticích zboží bratři Xxxxx a Xxxxxxx x Xxxxxxxx. Na konci 14. století jsou majetkové poměry ve vsi značně složité, největší však část patří bratrům Xxxxxxxxx, Xxxxxxxxxx a Xxxxxxx psaných z Heroltic. Už v roce 1371 se v Herolticích připomíná mlýn, 1382 krčma, 1391 dvě krčmy, dva mlýny, dva dvory a v roce 1412 jiný mlýn nad vsí a třetí mlýn ve vsi. Znamená to, že minimálně západní část dnešního Hoštického náhonu má středověký původ a již na přelomu 14. a 15. století zde byly minimálně 4 mlýny.
Na konci 16. století (1592) je, kromě dvora, v Herolticích připomínaná tvrz. Od přelomu 16. a
17. století patří část vsi ke statku Bohdalickému a část k biskupskému panství Vyškovskému a tak tomu bylo až do skončení patrimoniální správy. V roce 1846 se zde připomíná dvůr, mlýn o třech složeních, palírna, hostinec (na díle bohdalickém) a 38 domů a 197 obyvatel na díle vyškovském.
Od roku 1772 (vyškovký díl) a 1773 (bohdalický díl) jsou zde vedeny pozemkové knihy. Heroltice byly přiškoleny do Hoštic, přifařeny jsou podnes do Xxxxxxx. V roce 1896 zde byl založen hasičský sbor, v roce 1909 odbor Národní jednoty. V roce 1902 byla v Hošticích založena mlékárna.
Území cenné z urbanistického hlediska a historického vývoje obce lze vymezit v jeho výše popsaném historickém jádru. Jsou stanoveny podmínky pro jeho další funkční využití a
k jeho ochraně, území je hájeno tak, že je vymezením funkčních ploch zachována jeho současná podoba. Zároveň je vymezena v těchto místech souvislá uliční čára. Tím jsou respektovány urbanistické hodnoty centra, architektonicky cenné stavby, stavební dominanty a jejich soubory. Tato dokumentace umožňuje regeneraci těchto míst, zejména doplnění zeleně k zatraktivnění pro obyvatele a návštěvníky obce.
Pro území cenné z urbanistického hlediska a historického vývoje obce jsou stanoveny podmínky pro jejich další funkční využití. Zejména je zachována urbanistická struktura stávající části obce, funkční vymezení na veřejná prostranství, případně plochy dopravní na straně jedné a plochy bydlení, popřípadě občanského vybavení na straně druhé. Tím jsou na základě výše uvedeného prověření a posouzení stanoveny podmínky prostorového uspořádání zástavby.
Centrum obce (historický půdorys obce) je zachováno a územní plán umožňuje jeho případné posílení. Funkčními a prostorovými regulativy je zachován stávající charakter zástavby a kompaktní půdorys sídla. Obytná funkce s vesnickými zahradami a sady, ostatní území s rekreačním a se zemědělským využitím je respektováno.
Regulací výškové hladiny zástavby (viz kap. 2 a 6 Textové části – výroku) je zachována její současná hladina.
Při stanovení využití stabilizovaných ploch se vycházelo z údajů v katastru nemovitosti a
z terénních průzkumů, přičemž byl upřednostněn skutečný stav věcí. Do funkční plochy byl zahrnut samotný stavební objekt a pozemkové parcely, které s ním funkčně souvisejí, mají stejného majitele a jsou s ním zpravidla pod jedním oplocením. Většinu stabilizovaných ploch v zastavěném území tvoří plochy bydlení, ve kterých je vzhledem k poměrům v území možné umisťovat i nebytové funkce (např. občanskou vybavenost, drobnou výrobu nebo veřejnou infrastrukturu). Další stabilizované plochy jsou plochy rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, výroby a skladování a smíšené výrobní.
Jak již bylo uvedeno v předchozím textu, vzhledem k venkovskému charakteru sídla většinu zastavěného území tvoří plochy bydlení. Více o struktuře bytového fondu je vyhodnoceno
v kap. 10.1 Odůvodnění.
V obci nejsou žádné plochy pro rodinnou rekreaci, část obytných staveb je využíváno k rekreaci jako chalupy nebo k druhému bydlení.
Výše uvedené údaje svědčí o vysokém rekreačním potenciálu obce. Možnosti rozvoje krátkodobé i dlouhodobé rekreace - agroturistiky, jsou možné v rámci stabilizovaných i ploch bydlení. Možnosti rozvoje cykloturistiky a pěší turistiky jsou vyhodnoceny v kap. 9.4.2 Odůvodnění.
Byly prověřeny plochy pro sportovní a rekreační využití s tím závěrem, že v obci je fotbalové hřiště se zázemím, které je jak polohou, tak i velikostí a náplní pro potřeby obce vyhovující.
9.2.2 Plochy navržené ke změně využití
Bylo prověřeno posílení demografického vývoje v obci vymezením ploch pro zdravé, vyhovující a cenově dostupné bydlení. Byla využita výhodná polohy obce s dobrou dopravní dostupností při hlavním silničním tahu. Vymezení kapacit zastavitelných ploch bydlení bylo provedeno na základě odborného odhadu (viz kap. 10.2.1), ve kterém byl splněn požadavek důsledně prověřit návrh ploch pro bydlení s ohledem na stávající stav a předpokládaný demografický vývoj. Plochy byly prověřovány z hlediska dostupnosti inženýrských sítí, efektivního napojení na komunikace, s ohledem na ochranu ZPF a v návaznosti na zastavěné území obce. Potřeba vymezení těchto ploch byla provedena v kapitole 10.2.1 Odůvodnění. Byla prověřena možnost vymezení ploch zástavbou proluk v kapitole 10.1 Odůvodnění, včetně možnosti přestavby nevyužívaných objektů. Podrobnější popis a jejich prověření je dále uveden k jednotlivým plochám (viz níže).
Bylo posouzeno zlepšení vybavení obce pro její obyvatele formou uchování a rozvoje občanského vybavení a zvelebení veřejného prostranství. Stávající plochy občanského vybavení a veřejného prostranství jsou respektovány.
Bylo prověřeno umístění rozvojových ploch. Rozvojové plochy jsou řešeny tak, aby v co největší míře byly využity prostorové rezervy v současně zastavěném území a přímo na ně navazovaly. Dále jsou řešeny tak, aby sídlo vhodně doplňovaly a minimalizovaly tím zábor krajiny.
Byla prověřena intenzita využití zastavěného území a posouzena možnost přestavby nevyužívaných objektů, staveb (více viz 10.1. Odůvodnění).
Schváleným zadáním byly kladeny následující požadavky:
- Využití pozemků parc. č. 30/1, 30/2, 1297 a parc. č. st. 101 v k.x. Xxxxxxxxx pro umožnění výstavby domů typu bydlení pro seniory.
Respektováno, plocha se nachází v proluce zastavěného území obce a je zařazena do stabilizované plochy bydlení, které tento záměr umožňují.
- Využití pozemku parc. č. 1145 v k.ú. Hoštice pro rozšíření stávajícího hřbitova a využití pozemku parc. č. 1144 v k.ú. Hoštice, rozsah cca 329 m2 pro parkování vozidel v blízkosti hřbitova.
Respektováno částečně. Pozemek, požadovaný pro realizaci parkoviště neměl dostatečnou velikost (rozměry), proto pro účely parkoviště byly vymezeny obě parcely, a to jako zastavitelná plochy dopravy D1 (viz dále).
- Využití pozemků parc. č. 68/1, 68/3, 68/6, 68/9 v k.ú. Hoštice pro vybudování biotopu, přírodní vodní nádrže s izolačním pásem krajinné zeleně a vytvoření vhodných míst pro relaxaci a rekreaci obyvatel. Plochu a místo kolem vodní nádrže budou využívat i místní dobrovolní hasiči ke cvičení.
Respektováno, vymezena plocha přestavby Z1- sídlení zeleň (viz dále).
- Využití pozemku parc. č. 14/1 v k.ú. Hoštice, rozsah cca 372 m2 a parc. č. 14/2 v k.ú. Hoštice, rozsah cca 265 m2 pro objekt, který by sloužil jako obchod pro obyvatele obce.
Respektováno, vymezena plocha přestavby O1- občanské vybavení (viz dále).
- Využití pozemku parc. č. 1026/1 a 1025 v k.x. Xxxxxxxxx pro výstavbu rodinného domu.
Respektováno, vymezena plocha přestavby B6 - bydlení (viz dále).
Do ploch navržených ke změně využití (návrhových ploch) jsou zahrnuty následující plochy přestavby a zastavitelné plochy:
Plochy B1 a B3 – bydlení - jsou situovány při místní komunikaci v trase býv. záhumenní cesty na severním okraji Heroltic a v současné době zde již probíhá stavební rozvoj.
Současné využití území jsou menší pole, záhumenky a zahrady. Plocha budou navazovat na současně zastavěné území při stávající místní komunikaci a kompletní technické infrastruktuře. Plochy umožní logický územní rozvoj sídla. Tyto plochy byly obsaženy již
v předchozím ÚPO (2006), a to jako jedna plocha B1. Její střední část již byla využita a proto došlo tímto ÚP k rozdělením na plochy 2.
Plocha B2 – bydlení - je situována při místní komunikaci v trase býv. záhumenní cesty na severním okraji Hoštic. Současné využití území jsou menší pole, záhumenky a zahrady. Rozvojová plocha bude navazovat na současně zastavěné území při stávající místní komunikaci a technické infrastruktuře. Pro její rozvoj bude třeba provést rekonstrukci místní komunikace a provést doplnění technické infrastruktury. Plocha umožní logický územní rozvoj sídla. Tato plocha byla obsažena již v předchozím ÚPO (2006) pod stejným označením B2.
Plocha B4 - se nacházejí na severním okraji Hoštic při krajské silnici směr Ivanovice.
V současné době jsou zde menší pole a záhumenky. Rozvojové plochy přímo navážou na stávající zástavbu a umožní tak logický rozvoj sídla. Budou obslouženy ze stávající silnice, pro jejich obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě. Tato plocha byla obsažena již
v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha B7, přičemž jeji cca ½ již byla využita (zastavěna).
Plocha B5 - se nachází na jižním okraji Heroltic při krajské silnici směr Rybníček.
V současné době jsou zde menší pole a záhumenky. Rozvojová plocha přímo naváže na stávající uliční zástavbu a umožní tak logický rozvoj sídla. Domy budou obslouženy ze stávající silnice, pro jejich obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě. Tato plocha byla obsažena již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha B10.
Plocha B6 - se nachází na jižním okraji Heroltic při krajské silnici směr Rybníček, proti lokalitě předchozí. Plocha se nachází v zastavěném území obce, je zde realizován zahradní domek a plochu lze charakterizovat jako zahradu či záhumenek. Plocha bude i nadále obsloužena ze stávající účelové komunikace, popřípadě ze stávající silnice, pro její obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě.
Plochy B7 a B8 - se nacházejí na severním okraji Heroltic, budou navazovat na rozvojovou lokalitu B1. V současné době jsou zde menší pole, zahrady a záhumenky. Rozvojové plochy budou obslouženy ze nové místní komunikace v trase obecní cesty a navrženými technickými sítěmi. Tyto plochy byla obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plochy B11 a B12.
Plocha B9 - se nachází na severním okraji Heroltic, při cestě za řadovou zástavbou.
V současné době jsou zde menší zahrady a záhumenky. Rozvojové plochy budou obslouženy z navržené místní komunikace a navrženými sítěmi. Tato plocha byla obsažena již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha B13.
Plocha B10 – bydlení – se nachází v zastavěném území vymezeném původní dokumentací, na konci stávající místní komunikace. Jedná se o neintenzivně zemědělsky obhospodařovanou lokalitu (zahrady), od intenzivně obhospodařovaného lánu orné půdy odděleného mlýnskými náhony. Dopravní a technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Na ploše byl dle leteckého snímku již umístěn rodinný dům. Tato plocha byla obsažena již ve Změně č. 1 předchozího ÚPO (2010), a to jako plocha B102.
Lokalita B11 – bydlení – navazuje na zastavěné území při záhumenní cestě. Jedná se o neintenzivně zemědělsky obhospodařovanou lokalitu (zahradu). Dopravní a technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Na ploše bylo dle leteckého snímku již umístěno několik rodinných domů. Tato plocha byla obsažena již ve Změně č. 1 předchozího ÚPO (2010), a to jako plocha B103.
Plocha O1 – občanské vybavení. Plocha se nachází v severní části zastavěného území obce. Je určená pro umístění prodejny potravin, která v současnosti v obci není.
Plochy P1 a P2 – veřejná prostranství Jedná se o veřejná prostranství zpřístupňující zastavitelné plochy bydlení B2 a B9.
Plocha Z1 – sídelní zeleň. Je umístěna na jihovýchodním okraji zastavěného území,
v prostoru kolem bývalého koupaliště. V současné době jsou zde manipulační plochy parcela vedená jako trvalý travní porost, na které však již vzniká zeleň. Je navrženo přehodnocení stávajících porostů a vytvoření menší oddechové zóny – parčíku, výletiště. Tato plocha byla obsažena již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha Zv1.
Plochy Z2 a Z3 – sídelní zeleň. Jedná se o menší plochy zeleně umístěné mezi rozvojovými lokalitami pro bydlení B3, B7 a B8 a místní komunikací. Tyto plochy byly obsaženy již
v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha Zv4 a Zv5.
Plocha D1 – plocha dopravní. Plocha se nachází na východním okraji zastavěného území.
Je určená pro realizaci parkoviště pro účely obsluhy hřbitova, který se nachází v bezprostřední blízkosti.
Plocha T1 – technická infrastruktura. Plocha se nachází jihovýchodně od zastavěného území obce. Je určená pro usmítění čistírny odpadních vod místní veřejné kanalizace. Její umístění je předurčeno systémem odkanalizování (viz také 9.5.3 Odůvodnění).
Plochy V1 a V2 – výroba. Jsou umístěny severně od zastavěného území při silnici I/47. Současné využití území je zemědělský půdní fond – orná. Plochy zaplní zbytkový prostor pole mezi zemědělským areálem, silnicí a železnicí a logicky navážou na stávající výrobní plochu. Předmětná lokalita je vhodná pro umístění této zóny, neboť bude obsloužena
z komunikací napojených na extravilánový úsek státní silnice a nebude přímo navazovat na současně zastavěné území obce. Jsou tedy vyloučeny problémy s dopravním zatížením
v obytné zástavbě a jiné vlivy výroby, které by mohly ohrozit zdraví lidu a pohodu obyvatel. Na ploše, kromě výroby, může být i zařízení spedice, nebo velkoobchodu.
Jedná se v podstatě o jedinou vhodnou plochu pro tuto zónu, která zaplní zbytkový prostor zemědělské půdy, navíc naváže na stávající výrobní aktivity a bude obsloužena tak, že nebude narušovat obytnou zástavbu. Intenzivnější výroba obsloužena průjezdním úsekem krajské silnice nebo místními komunikacemi by mohla v budoucnu vytvářet hrozbu pro životní prostředí, zdraví lidu a pohodu obyvatel. Po jejím obvodu je navržen pás izolační zeleně. Výrobní aktivity v obci jsou důležitým faktorem ovlivňujícím obecní rozpočet a zaměstnanost v obci. Tyto plochy byly obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a se stejným označením V1 a V2.
Tab. 0.0.0.: Zastavitelné plochy a plochy přestavby (plochy určené ke změně využití):
Č. pl. | Funkční využití | Výměra (ha) | Počet účelových jednotek (RD) |
B1 | Bydlení | 0,83 | 6 |
B2 | Bydlení | 1,52 | 9 |
B3 | Bydlení | 0,59 | 4 |
B4 | Bydlení | 0,35 | 1 |
B5 | Bydlení | 0,53 | 4 |
B6 | Bydlení | 0,13 | 1 |
B7 | Bydlení | 2,15 | 12 |
B8 | Bydlení | 1,61 | 12 |
B9 | Bydlení | 0,65 | 5 |
B10 | Bydlení | 0,60 | 5 |
B11 | Bydlení | 0,78 | 1 |
O1 | Občanské vybavení | 0,06 | |
P1 | Veřejné prostranství | 0,22 | |
P2 | Veřejné prostranství | 0,10 | |
Z1 | Sídelní zeleň | 1,34 | |
Z2 | Sídelní zeleň | 0,15 | |
Z3 | Sídelní zeleň | 0,12 | |
D1 | Dopravní infrastruktura | 0,07 | |
T1 | Technická infrastruktura | 0,31 | |
V1 | Výroba | 5,39 | |
V2 | Výroba | 1,92 |
0.0.0.: Rekapitulace:
Bydlení celkem | 9,74 | 60 RD (=bytových jednotek) |
Občanské vybavení celkem | 0,06 | |
Veřejná prostranství celkem | 0,32 | |
Sídelní zeleň celkem | 1,61 | |
Dopravní infrastruktura celkem | 0,07 | |
Technická infrastruktura celkem | 0,31 | |
Výroba celkem | 7,62 |
Počet rodinných domů (RD) není stanoven závazně, je uveden pouze z důvodů výpočtu bilance a potřeby zastavitelných ploch (více viz kap. 10.2.1 Odůvodnění). Jejich skutečný počet bude předmětem podrobnější dokumentace.
Většina zastavitelných a návrhových ploch slouží bydlení, čímž je podpořen sídelní charakter obce. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu. Tím, že plochy navazují na zastavěné území obce, jejich výšková regulace odpovídá stávající zástavbě a mají stanovenou poměrně nízkou intenzitu zastavění (viz podmínky prostorového uspořádání) je minimalizován dopad na krajinný ráz. Nutno připomenout že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu.
0.0.0.: Výsledná bilance obyvatel:
Obec | Počet obyvatel –stav (2018 dle tab. 10.2.1 ) | Počet obyvatel - přírůstek | Počet obyvatel – návrh celkem |
Hoštice- Heroltice | 619 | 161 | 780 |
0.0.0.: Výsledná bilance bytových jednotek:
Obec | Počet bytů - stav (dle kap. 10.1 Odůvodnění) | Počet bytů - přírůstek | Počet bytů – návrh celkem |
Hoštice- Heroltice | 253 | 60 | 313 |
9.3 Koncepce uspořádání krajiny
Správní území obce se nachází v oblasti karpatské předhlubně Západních Karpat, celé území překrývají kvartérní sedimenty. Niva řeky Hané je tvořena fluviálními písčitohlinitými sedimenty holocénu. Okraje tvoří převážně hlinité deluviální sedimenty s příměsí štěrku.
Svahy jsou pokryty svrchnopleistocenními sprašemi. Pod kvarterními sedimenty jsou vápnité jíly a písky spodního badenu.
Správní území obce se z hlediska širších vztahů nachází v prostoru tzv. Vyškovské brány - na styku geomorfologických provincií Česká vysočina a Západní Karpaty. Samotné území obce je na rozhraní subprovincií Vnější Západní Karpaty (IX) a Vněkarpatské sníženíny (VIII).
Jižní část území obce spadá do subprovincie Vnější Západní Karpaty (IX), oblasti Středomoravské Karpaty (IXB), celku Litenčická pahorkatina (IXB – 2), podcelku Bučovická pahorkatina (IXB – 2A), a rozhraní okrsků Kučerovská (IXB – 2Ab), a Tištínská pahorkatina (IXB – 2Ac). 2
Severní část území obce spadá do subprovincie Vněkarpatské sníženíny (VIII), oblasti Západní Vněkarpatské sníženíny (VIIIA), celku Vyškovská brána (VIIIA – 2) a podcelku Ivanovická brána (VIIIA-2B).
Reliéf na území obce Hoštice - Heroltice je mírně zvlněný až plochý. Obec se nachází v širokém údolí řeky Hané (Ivanovická brána) táhnoucím se přibližně rovnoběžnikovým směrem. Z údolí se na jihu pozvolna zvedají poslední výběžky Litenčické pahorkatiny. Do severní části katastru zasahuje mírně zvlněný terén Ivanovické brány.
Sídlo Hoštice - Heroltice se nachází ve střední, téměř zcela ploché části katastru, většina zástavby je na levém břehu Hané.
2 X. Xxxxx, Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Praha 1984
Ves se nachází v nadmořské výšce 230 m n.m., nejvyšší bod, cca 268 m n.m je na úbočí terénního svahu na severní hranici území obce. Nejnižší bod (cca 220 m. n. m.) je v údolní nivě, ve východní části katastru v místě kde Xxxx vytéká z katastru obce
Rovinatý reliéf neovlivnil výrazněji prostorovou formu sídla a nevytváří do budoucna fyzické překážky pro jeho plošný rozvoj. Výrazným omezením je však skutečnost, že většina zástavby leží v plochém údolí Hané, na okraji území ohroženého záplavami.
Na správním území obce nejsou žádná sesuvná území ani žádné významné chráněné geologické lokality.
Stabilizované plochy ve volné krajině jsou plochy zemědělské, lesní a krajinné zeleně, při jejich stanovování se převážně vycházelo z údajů v katastru nemovitostí (zemědělské pozemky dle kultur, lesy a ostatní plochy – krajinná zeleň). Další plochy jsou plochy přírodní, které zahrnují plochy biocenter.
Stavební zákon ve znění novely platné od 1.1.2018 (tučně) v § 18, odst. 5 stanoví následující:
„V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra; doplňková funkce bydlení či pobytové rekreace není u uvedených staveb přípustná. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje“.
Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že uvedené stavby, zařízení a jiná opatření lze územně plánovací dokumentací v nezastavěném území vyloučit pouze z důvodu veřejného zájmu.
Stavby, zařízení a opatření pro vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků se již ze své podstaty umisťují ve veřejném zájmu. Z důvodu veřejného zájmu je tedy v nezastaveném území touto dokumentací vyloučit nelze.
U zbývajících staveb, zařízení a jiných opatření, a to pro zemědělství, lesnictví, přípojky a účelové komunikace, a uvedené stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu, je v případě jejich vyloučení velmi obtížné prokázat veřejný zájem. Vyloučit je lze v případě např. výslovného požadavku vyplývajícího ze stanoviska dotčeného orgánu.
Podstatné je, že výše citované ustanovení § 18, odst. 5 stavebního zákona nepřipouští bydlení nebo pobytovou rekreaci, která by jako doplňková funkce staveb v nezastavěném území znehodnocovala krajinný ráz.
Propustnost krajiny (obecně tj. pro člověka i volně žijící živočichy) je tímto územním plánem zajištěna. Všechny komunikační osy jsou zachovány, jak ty v samotné krajině, tak i ty vybíhající ze zástavby.
U návrhových ploch je stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu se zaměřením na charakteristické uspořádání přírodních prvků a vazbou na historický vývoj území - uspořádání a podíl zeleně v území a sídle, charakteristické uspořádání a podíl zastavěných a nezastavěných ploch vyplývající z převažujícího uspořádání území / krajiny, charakteristické uspořádání kulturních prvků či jevů s vazbou na historický vývoj sídla / území, širší vztahy vytvářející společné hodnoty pro daný region / širší území.
Pohledově exponované dominanty a stanoviště, ze kterých je pohled na dominanty jsou zachovány.
Je zajištěn plynulý přechod zástavby sídla od vyšších a kompaktnějších forem v jeho jádru po nižší a rozvolněnější zástavbu na okraji sídla. Charakteristické uspořádání krajiny není měněno.
V dotčených k. ú. byly v roce 2004 dokončeny komplexní pozemkové úpravy a v letech 2005 a 2014 ukončené jednoduché pozemkové úpravy. Již předchozí ÚPO schválený v roce 2006 obsahoval plán společných zařízení, který tento ÚP beze zbytku přebírá.
9.3.1 Zemědělská půda
Obec se nachází ve výrobní oblasti řepařské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady a trvalé trávní porosty.
Jistou plochu zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na svažitějších pozemcích ohrožených vodní erozí a v údolní nivě Hané. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny, z hlediska praktického znemožňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly.
Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svažitých pozemcích, na mezích a v okolí vodních toků. Zahrady jsou situovány zejména v zastavěném území obce a v jeho bezprostřední blízkosti. Většina těchto pozemků je součástí obytné funkce.
Na území obce byla navržena další opatření:
• Zachování travních porostů;
• Jsou navrženy odvodňovací příkopy bezprostředně chránící zastavěné území před extravilánovými vodami;
• Navržena jsou veškerá další protierozní opatření (i nezakreslená) v obecné rovině. Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyžadují konkrétní podobu navrženy v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu, a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky využití pro jednotlivé zemědělské plochy umožňují realizaci i nezakreslených protipovodňových a protierozních opatření jako jsou:
• Zatravnění a zalesnění nejohroženějších lokalit orné půdy;
• Ochranné příkopy;
• Zatravněné vsakovací pruhy;
Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci.
Územním plánem jsou navrženy zastavitelné plochy a plochy změny v krajině:
Plochy ZS1, ZS2, ZS3, ZS4 a ZS5 – sady, zahrady. Plochy se nacházejí na severní straně rozvojového území pro bydlení na severním okraji zástavby. V současné době jsou zde menší pole, záhumenky a zahrady. Zahrady mohou být součástí přilehlé obytné funkce, nebo mohou být obhospodařovány samostatně jako záhumenky. Zahrady v tomto prostoru vytvoří clonu vůči provozu na silnici, větrné erozi, částečně ochrání před nepříznivými klimatickými vlivy. Budou mít rovněž význam z krajinotvorného hlediska, neboť skryjí zástavbu při pohledech z extravilánu. Tyto plochy byly obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a s obdobným označením Ps1, Ps2, Ps3, Ps4 a Ps5. Plochy mají výměru 4,84 ha.
Plochy ZT1, ZT2 – zatravnění. Nacházejí se v extravilánu, kde budou členit rozsáhlé hony orné půdy. Jejich realizace je navržena komplexními pozemkovými úpravami. Tyto plochy byly obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a s obdobným označením Pt1 a Pt2. Plochy mají výměru 3,65 ha.
Dne 16.1.2020 byla uplatněna připomínku k návrhu zadání ÚP Hoštice-Heroltice, ve které bylo požadováno zapracovat pozemek parc. č. 905 v k.ú. Hoštice do nového Územního plánu Hoštice-Heroltice tak, aby jej bylo možné využívat jako sad, s možností provést na něm v budoucnu stavbu zahradního domku a včelínu. Uvedený pozemek je tímto územním plánem zahrnut v souladu se současným využitím do stabilizovaných ploch zemědělských ZS, jejichž podmínky využití, které požadovaný záměr umožňují.
9.3.2 Lesy a krajinná zeleň
Vzhledem k charakteru krajiny a přírodním podmínkám je plošný podíl lesů na správním území obce téměř zanedbatelný.
Lesnatost je procentní podíl lesní půdy a je důležitým ukazatelem současného využití krajiny. Lesy na k.ú. zabírají 0.07 % celkové výměry správního území obce. Jedná se tedy, o nepatrně zalesněné území.
Vegetační kryt území je výslednicí dlouhodobého působení vegetačního prostředí i historického vývoje. Na místě původních přirozených biocenóz se zachovaly převážně jejich změněná a vývojová stádia. Podél Hané roste vesměs směsice hydrofilních a náletových dřevin.
Do budoucna je třeba, aby dřevinná skladba lesních porostů i ostatní krajinné zeleně odpovídala dané skupině typů geobiocenů.
Podíl krajinné zeleně je na správním území obce veliké nízký. Jako kvalitní lze označit pouze souvislé břehové porosty podél řeky Hané. Chybí zejména porosty podél Křižanovického potoka nad tratí a podél polních cest. Krajinnou zelení je rovněž třeba členit rozlehlé hony orné půdy a situovat jí na svažitějších pozemcích.
Na území obce se nacházejí plochy tzv. krajinné zeleně. Jsou to plochy s dřevinami ve volné krajině mimo les. Jsou situovány vesměs na svažitějších pozemcích, stržích a v okolí vodních toků a komunikací. Vzhledem k nízkému koeficientu ekologické stability krajiny jižní části katastru jsou tyto plochy v nezastavěném území respektovány.
Územní plán navrhuje následující zásady v oblasti lesní a krajinné zeleně:
• Obec leží v odlesněném území s nízkou ekologickou stabilitou. Revitalizace krajiny a realizace krajinné zeleně proto musí patřit k prvořadým úkolům lokální samosprávy.
• Všechny lesní plochy a většina ploch krajinné zeleně budou respektovány. Nejsou navrženy žádné plochy záborů PUPFL.
• Je navrženo zalesnění zemědělské půdy u západního okraje Heroltic (Zl1 a Zl2) a na levém břehu Křižanovického potoka (Zl3).
• Další opatření směřující k revitalizaci krajiny jsou obsaženy v návrhu ÚSES (kapitola 9).
• Stávající objekty a sítě technické infrastruktury a objekty sloužící zemědělství, lesnictví a vodnímu hospodářství v této zóně jsou respektovány, další výstavba je možná pouze v souladu s podmínkami využití pro jednotlivé zóny.
• Je navržena rekonstrukce doprovodné zeleně u komunikací.
• Podél břehů vodních toků je třeba vytvářet a udržovat přirozenou vegetační skladbu.
Územním plánem jsou navrženy plochy změny v krajině:
Plochy L1 a L2 – zalesnění. Jedná se o sousedící lokality západně od zastavěného území obce v klínu mezi cestou do Xxxxxxx a Hoštickým náhonem. V současné době je zde menší plocha orné půdy, nevhodně obhospodařovaná, neboť se nachází v bezprostřední blízkosti potoka. Zalesňování má v odlesněné krajině z ekologického i krajinotvorného hlediska prvořadý význam. Tyto plochy byly obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a s obdobným označením Zl1 a Zl2. Plochy májí výměru 0,66 ha.
Plocha L3 – zalesnění. Jedná se o lokalitu severně od zastavěného území obce na levém břehu Křižanovického potoka. V současné době je zde menší plocha travního porostu.
Zalesňování má v odlesněné krajině z ekologického i krajinotvorného hlediska prvořadý význam. Tato plocha byla obsažena již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha Zl3. Plocha má výměru 3,36 ha.
9.3.3 Vodní díla, toky a nádrže
Správní území obce náleží k povodí řeky Hané (4-12-02-001) a úmoří Černého Moře a v povodí vodního útvaru povrchových vod MOV_1010 Xxxx od toku Rostěnický potok po tok Xxxxxxxx (Uhřický potok) a v území vodního útvaru podzemních vod 22300 Vyškovská brána.
Katastrálním územím obce protékají následující významné vodní toky (VVT) a drobné vodní toky (DVT):
• VVT Xxxx (XXXX 00000000),
• DVT Hoštický náhon (IDVT: 10206698),
• DVT Pruský potok (IDVT 10194598),
• DVT IDVT 10191101 (Křižanovka).
Vodní toky jsou v současnosti ve správě Povodí Moravy, s.p.
Vzhledem k geomorfologické skladbě terénu a malé rozloze katastru je území obce z hydrologického hlediska poměrně přehledným prostorem.
Hydrografická situace je předurčena zejména již popsanou reliéfní stavbou. Střední části území obce protéká řeka Xxxx, do které se zprava vlévá Pruský potok, dalším vodním tokem je její bezejmenný levobřežní přítok (od Xxxxxxxxxx, místní název Křížanovka). Celé území obce spadá do povodí těchto uvedených vodních toků.
Území obce (zejména pak zastavěné území) je díky konfiguraci terénu, geologické stavbě a nevhodnému hospodaření na zemědělských pozemcích od severu potencionálně ohroženo přívalovými dešti. Svodnice procházející po východním okraji zástavby, která je v intravilánu částečně zatruběna, v případě silných dešťů a tání sněhu nemusí být dostatečně kapacitní. Navíc je její zaústění do Hané nevyhovující (proti proudu) a v případě zvýšené vody v řece se jejím korytem voda vzdouvá až do zastavěného území.
Obec má zpracovaný plán protipovodňové ochrany.
Drobné vodní toky byly výrazně upraveny, je zde však vysázena doprovodná zeleň. Xxxx protéká meandrujícím korytem s hustou doprovodnou zelení. Nízká retenční schopnost krajiny spolu s částečným odlesněním a odvodněním krajiny a regulaci některých toků mají za následek zrychlený odtok vody a nevyrovnaný režim průtoku v tocích.
Je třeba nadále provést celkovou revitalizaci vodních toků mimo zastavěné území. Nadále je třeba hájit doprovodné porosty, doplnit je v úsecích kde chybí a realizovat navržené interakční prvky. Revitalizace vodního toku v zastavěném území, vzhledem ke stísněným poměrům není možná.
Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy:
• Významný vodní tok (Xxxx) – 8 m od břehové hrany.
• Drobné vodní toky (všechny ostatní na území obce) – 6 m od břehové hrany.
U všech vodních toků v řešeném území je respektováno volné manipulační pásmo v souladu s vodním zákonem – zák. č. 254/2001Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 49 – Oprávnění při správě vodních toků. Zastavitelné plochy nezasahují do manipulačních pásem vodních toků.
Konkrétní využití a prostorové uspořádání v manipulačním pásmu vodního toku ve stabilizovaných plochách (zejména v zastavěném území), včetně umístění staveb a např. oplocení bude řešit podrobnější dokumentace (k územnímu nebo stavebnímu řízení).
Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Není projektovou dokumentací, ani analytickým dokumentem, který posuzuje bilanci (to patří do územně – analytických podkladů, popřípadě průzkumů a rozborů).
Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyžadují konkrétní podobu, navrženy v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu, a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky pro jednotlivé zemědělské plochy umožňují realizaci dalších (i nezakreslených) protipovodňových a protierozních opatření jako jsou:
• Zatravnění a zalesnění nejohroženějších lokalit orné půdy;
• Ochranné příkopy;
• Zatravněné vsakovací pruhy;
Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízení dle stavebního zákona), popřípadě v budoucnu komplexními pozemkovými úpravami.
U VVT Xxxx bylo stanoveno záplavové území, včetně aktivní zóny (viz kap. 9.7.3 Odůvodnění).
9.3.4 Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Územním plánem je vymezen územní systému ekologické stability obsahující pouze lokální prvky (biocentra, biokoridory) a interakční prvky. Plán územního systému ekologické stability, zpracovaný autorizovanou osobou Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx, XXx. (Společnost pro životní prostředí, spol. s.r.o., Brno) byl součástí předchozího územního plánu obce a je bez koncepčních změn převzat do tohoto územního plánu.
9.4 Dopravní infrastruktura, občanské vybavení, veřejná prostranství
9.4.1 Doprava drážní
a) Koridor územní rezervy pro vysokorychlostní trat
Dle Politiky územního rozvoje ve znění aktualizace č. 1, 2 a 3 (PÚR ČR) je řešeným územím veden koridor vysokorychlostní dopravy VRT Brno - (Přerov) - Ostrava - hranice ČR/Polsko. ZÚR JMK zpřesňují tento koridor vymezením územní rezervy vysokorychlostní trati ozn.
RDZ03 VRT Ponětovice - Vyškov - hranice kraje (- Ostrava) s šířkou koridoru 600 m, minimálně 210 m (viz také kap. 2 Odůvodnění).
Územním plánem je vymezena územní rezerva:
• RDZ03 – Územní rezerva pro vysokorychlostní trať.
Předmětná územní rezerva vymezená touto změnou je v souladu s požadavkem respektování územní ochrany v souladu s právním stavem ZÚR JmK, který vzneslo Ministerstvo dopravy ČR ve svém stanovisku k zadání tohoto ÚP.
V současné době probíhá zpracování "Studie proveditelnosti VRT (Brno -) Přerov - Ostrava", která zpřesní trasu v území a bude podkladem pro územně plánovací dokumentace. Je třeba respektovat územní ochranu v souladu s právním stavem PÚR ČR a ZÚR JMK.
Dále viz zejména Textovou část – výrok kap. 4.1.1 a 10, zgrafické části výkres 3 Koncepce dopravní infrastruktury.
b) Želeniční trat Brno – Přerov
Střední části katastru obce je vedena jednokolejná elektrizovaná železniční trať č. 300 Brno- Přerov, která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách zařazena do kategorie dráhy celostátní. Tato dráha je respektována v současné ploše, včetně souvisejících staveb a zařízení. Na území obce se nachází zastávka Hoštice-Heroltice.
Tato železniční trať byla postavena v roce 1869 a v roce 1893 byla zřízena osobní železniční zastávka. Trať tvoří výraznou stopu v krajině a neměla by být opomíjena.
Uvedená železniční trať má ochranné pásmo dráhy o rozsahu 60 m od krajní koleje. Toto ochranné pásmo je zakresleno v koordinačních výkresech (O2 a O3) a nejsou v něm navrhovány žádné zastavitelné plochy bydlení.
Ochranné pásmo dráhy je územím se zvláštním režimem, jehož využití podléhá souhlasu Drážního správního úřadu. Ochranné pásmo dráhy a podmínky využití vychází ze zákona č. 266/1994 Sb.
Obce se dotýká záměr modernizace uvedené železniční trati spojený s přeložkou do nové trasy. Tento záměr má rovněž oporu v PÚR ČR ve které je vyznačen koridor konvenční železniční dopravy ŽD1 a také v ZÚR JmK, ve kterých je vymezen koridor pro železniční dopravu DZ01 o šířce 200 m (viz kap. 2 Odůvodnění).
Vzhledem k tomu, že v současné době není pro tento koridor žádná dokumentace, která by umožnila územnímu plánu zpřesnění v souladu s § 43 odst.3 (existuje pouze studie proveditelnosti modernizace trati Brno-Přerov, ve schválené variantě M2), je touto změnou vymezen koridor DZ01 pro modernizaci železniční trati (Modernizace trati Brno-Přerov) v převážně v šířce 200 m, totožné se ZÚR JmK. Tento požadavek rovněž vyplývá z požadavku obsaženém ve stanovisku Ministerstva dopravy uplatněném k tomuto ÚP ve fázi zadání.
Územním plánem je navrhován:
• DZ01 – Koridor pro modernizaci železniční tratě.
Uvedený koridor byl tímto územním plánem řešen v souladu s metodickým doporučením Ministerstva pro místní rozvoj ČR „Vymezení koridorů veřejné dopravní a technické infrastruktury v územním plánu“ (xxx.xx, verze 7. 11. 2017, v souladu se Stavebním zákonem3 ve znění účinném od 1.1.2018), dále jen uvedená metodika mmr.
Koridorem se (dle § 2 Stavebního zákona) rozumí plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy. Koridor je nutno chápat jako ohraničený souvislý pás území pravidelného tvaru (o stejné šířce) nebo nepravidelného tvaru (proměnlivé šířky), z geometrického hlediska tedy polygon se změřitelnou plochou.
Vzhledem k poměrně veliké plošné výměře byl DZ01 pojat jako tzv. „průhledný koridor“ (2.4 uvedené metodiky mmr). Průhledný koridor má výraznými liniemi vyznačené hranice koridoru, vnitřek koridoru je ponechán bez výplně. Pod průhledným koridorem jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití (a je viditelný i mapový podklad).
Takový koridor není zastavitelnou plochou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. j) stavebního zákona, ani plochou s rozdílným způsobem využití ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
Podmínky využití pro uvedený koridor mají prioritu před podmínkami ploch s rozdílným využitím, které tento „průhledný koridor“ překrývá (2.5 uvedené metodiky mmr). Jedná se tedy o tzv. „překryvnou funkci“, která je nadřazena podmínkám využití pro jednotlivé funkční plochy, nad kterými je vymezena. V tomto konkrétním případě to znamená, že podmínky pro předmětný koridor (kap. 4.1.1 Textové části – výroku) doplňují podmínky pro využití ploch
s rozdílným způsobem využití (kap. 6 Textové části – výroku), které tento koridor překrývá.
Je důležité připomenout, že příslušné liniové stavby, pro které je daný koridor (polygon) vymezen mohou být kdekoliv uvnitř tohoto koridoru, tedy i při samém jeho okraji (nikoliv tedy pouze v jeho ose jak je často chybně interpretováno). Šířka koridoru rovněž nemusí být totožná, ani v celém rozsahu obsahovat případné ochranné pásmo, které se vymezuje podle zvláštního právního předpisu, nikoliv územním plánem.
3 Zákon č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Pro koridor DZ01 jsou stanoveny následující podmínky (viz. kap. 4.1.1 Textové části - výroku):
• Koridor je určen pro realizaci drážních staveb – železniční trati (hlavní stavby), včetně
staveb vedlejších a dalších souvisejících staveb, zařízení a opatření, včetně protihlukových opatření (dále jen stavba, pro kterou je koridor vymezen).
• Výše uvedené podmínky jsou „překryvnou funkcí“ a doplňují podmínky využití pro plochy (kap. 6 Textové části – výroku), které tento koridor překrývá.
• Tyto podmínky zanikají po započetí užívání dokončené stavby, pro kterou je koridor vymezen. Plocha dokončené stavby, pro kterou je koridor vymezen bude zařazena do ploch DŽ – Plochy drážní dopravy (kap. 6 Textové části – výroku), pro zbývající části tohoto koridoru budou platit podmínky pro plochy, které tento koridor překrývá.
Modernizovaná dvoukolejná železniční trať počítá s návrhovou rychlostí 200 km/h a bude mít ochranné pásmo železniční trati 100 m od osy krajní koleje. Vzhledem k tomu, že
v současné době není známá poloha (osy) modernizované železniční trati, není možné přesněji určit výhledové ochranné pásmo dráhy, které vznikne v souladu s přílišným právním předpisem po realizaci trati.
Po výstavbě modernizované železniční trati v novém koridoru je žádoucí, aby trasa původní zrušené trati byla po demontáží drážního svršku zachována, kvůli paměti krajiny a rovněž proto, že umožňuje realizaci krajinné zeleně v území s nízkým koeficientem ekologické stability. Z toho důvodu je navrženo zachování stávajícího drážního tělesa pro realizaci účelové komunikace, popřípadě cyklostezky s ozeleněním, nebo výsadbu krajinné zeleně.
Vzhledem k negativním vlivům způsobeným provozem železniční dopravy je doporučeno situování obytné výstavby a ploch rekreace a sportu v odsazení zaručujícím nepřekročení hodnot hygienických limitů hluku ze stávající i výhledové železniční dopravy. Případná opatření hradí stavebník. V ochranném pásmu dráhy nejsou tímto územním plánem vymezovány žádné stávající, ani zastavitelné plochy bydlení, ani rekreace a sportu. Protože územní plán nestanoví umístění jednotlivých objektů, jejich dispozici a stavebně - technické řešení, bude protihluková ochrana předmětem podrobnější projektové dokumentace (například k územnímu a stavebními řízení).
Koridor DZ01 leží více než 1 km od nejbližší navrhované zástavby, úvahy o ohrožení veřejného zdraví jsou tedy v tomto případě bezpředmětné.
Dále viz Textovou část – výrok kap. 4.1.1 a výkres 3 Koncepce dopravní infrastruktury. Koridor DZ01 je rovněž vymezen jako veřejně prospěšná stavba (viz kap. 9.6 Odůvodnění).
9.4.2 Doprava na pozemních komunikacích
a) Dálnice a státní silnice
Územím obce jsou vedeny tyto dálnice a silnice:
• D1 Praha-Brno-Ostrava,
• I/47 Vyškov-Přerov-Fulnek,
Dálnice D1 a silnice I/47 jsou ve vlastnictví státu. ŘSD ČR počítá v budoucnu s přeřazením silnice I/47 do sítě silnic nižších tříd, tedy do vlastnictví příslušných krajů, na jejichž území příslušný úsek silnice leží.
Dálnice a státní silnice jsou ve své trase stabilizovány a touto dokumentací respektovány, bez navrhovaných změn.
Silnice I/47, stejně jako v předchozím ÚPO bude upravována v kategorii S9,5, v průjezdním úseku je zařazena do funkční skupiny B.
Tímto územním plánem nejsou podél státní silnice navrhovány žádné zastavitelné plochy, ani jiné záměry, které by vyžadovaly dopravní připojení nebo realizaci nových křižovatek.
Dálnice má ochranné pásmo 100 m od osy přilehlého dálničního pásu. Z hlediska výhledových záměrů na případné zkapacitnění dálnice, lze předpokládat, že dojde k rozšíření tělesa dálnice. Z důvodu zabezpečení řádného provozu dálnice a zejména z důvodu bezpečnosti přistoupilo Ministerstvo dopravy k požadavku doplnit do územních plánů limity ohledně silničního ochranného pásma dálnice. Jedná se o podmínky, které vycházejí z ustálené rozhodovací praxe Ministerstva dopravy. Do 50 m od osy přilehlého pásu dálnice nepovoluje stavby trvalého charakteru. Výjimku lze udělit pouze v případě, že se jedná o terénní úpravy nebo o stavby pozemních komunikací, zpevněných ploch a technické infrastruktury, a to do vzdálenosti nejblíže 25 m od osy přilehlého pásu dálnice.
Státní silnice má mimo průjezdní úsek (zastavěné území) ochranné pásmo oboustranně 50 m od osy komunikace, které je touto dokumentací respektováno. Tato ochranná pásma jsou územím se zvláštním režimem, jehož využití podléhá souhlasu silničního správního úřadu, kterým je v případě dálnice Ministerstvo dopravy a v případě silnice I. třídy Krajský úřad Jihomoravského kraje.
Obecně řečeno, veškeré zastavitelné plochy a jejích připojení k silniční síti musí být vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména § 20, a dle vyhlášky č. 104/1997 Sb., zejména §§ 11 a 12, kterou se provádí zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Úpravy stávajících připojení a návrhy nových připojení k silnicím I. třídy musí být projednány s ŘSD ČR.
Pro zastavitelné plochy s přípustnou funkcí bydlení, které se nacházejí v blízkosti silnic, popřípadě dálnic, tedy i mimo jejích ochranná pásma (např. v souvisle zastavěném území nebo v místech vzdálených již mimo ochranné pásmo silnice, ale u kterých je předpoklad, že budou zasaženy vlivy z provozu dopravy, atd.), je v textové části ÚPD ošetřena problematika v kap. 3.1 Textové části – výroku. Tyto plochy musí být v následném stavebním řízení posouzeny z hlediska vlivů z provozu dopravy (zejména hlukem a vibracemi) na výhledové období 30 let, tzn., je třeba zajistit, aby nebyly překročeny hygienické limity, vyplývající z Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění.
Dle § 77 Zákona č. 267/2015, kterým byl změněn zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, stavební úřad vždy zajistí, aby záměr žadatele ke stavbě bytového domu, rodinného domu, stavbě pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavbě pro zdravotní nebo sociální účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hluku byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Žadatel o vydání územního rozhodnutí ke stavbě (vyjmenované v předcházející větě) do území zatíženého zdrojem hluku předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska měření hluku provedené podle § 32a (z. č. 258/2000 Sb., v platném znění) a návrh opatření k ochraně před hlukem. Neprovede-li stavebník dostatečná opatření k ochraně před hlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku.
Silnice, která protíná okraj zastavěného území je významným zdrojem hluku. Z toho důvodu územní plán v ploše DK umožňuje realizaci veškerých (i nezakreslených) protihlukových opatření, jejichž technické řešení bude řešit podrobnější dokumentace.
b) Krajské silnice
Územím obce jsou vedeny tyto silnice:
• III/4285 Heroltice-Rybníček-Medlovice,
• III/4286 Hoštice-Heroltice.
Krajské silnice mají mimo průjezdní úsek (zastavěné území) ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy komunikace, které je touto dokumentací respektováno.
Na základě schváleného zadání je stávající dopravní infrastruktura respektována. Síť krajských silnic byla prověřována ve vztahu ke koncepčním dokumentům
Jihomoravského kraje, jako jsou zejména Generel krajských silnic Jihomoravského kraje (2006, 2008), Návrhová kategorizace krajských silnic JMK (2008), Zásady územního rozvoje (2016) a další koncepční dokumenty zveřejněné na xxxx://xxx.xx- xxxxxxxxxxxx.xx/Xxxxxxx.xxxx?XxxXXx0000&XxxxXXx0.
Z těchto dokumentů pro síť krajských silnic nevyplývají žádné koncepční požadavky, které by územní plán měl v rámci své podrobnosti řešit. Silnice budou zachovány ve stávajících trasách s úpravami dopravně – technických parametrů
Dopravně technický stav silnic III. třídy je vesměs vyhovující. Silnice mají po celé délce zpevněný povrch, má vyhovující kategorijní šířku, směrové i výškové vedení. Stavební stav komunikací územní plán neřeší.
Dle Generelu krajských silnic JMK (dále jen GKS JMK) je silnice III/4285 tahem místního významu a je v řešeném území stabilizovaná, silnice III/4286 je dle GKS JMK vedena jako zbytný úsek silnice plnící v řešeném území funkci místní komunikace. Jsou ve své trase stabilizovány a žádné zásahy do dopravně technického stavu se nepožadují.
Z hlediska Kategorizace krajských silnic (2008) bude návrhová kategorie silnice III/4286 mimo průjezdní úsek upravována z důvodu vedení linek IDS JMK v šířkovém uspořádání S 6,5.
Krajské silnice v průjezdním úseku jsou navrhovány v souladu s ČSN 736110 – Tab. 1., budou upravovány ve funkční skupině C – obslužné s funkcí obslužnou. Typ komunikace řeší podrobnosti větší, než územní plán umožňuje a jeho stanovení by bylo příliš determinující. Proto konkrétní typ komunikace nebyl stanoven a bude předmětem podrobnější dokumentace.
Průjezdní úseky silnic jsou vymezeny hranicemi zastavěného území, které jsou zakresleny v grafické části dokumentace.
Silnice III/4286 je vyhodnocena jako úsek neplnící funkci silnice. Byla tedy prověřena možnost jejího převedení do kategorie místní komunikace v souladu s návrhem v Generelu krajských silnic Jihomoravského kraje. Vzhledem k tomu, že se uvedená krajská silnice nachází na území jediné obce, nemá význam ani v lokální dopravě mezi jednotlivými obcemi, není tedy důvod, aby byla součástí krajské silniční sítě. Z toho důvodu je navrženo její přeřazení do sítě místních komunikací (viz Textovou část – výrok kap. 4.1.2.1).
Možná jsou dílčí zlepšení, zejména v souvislosti s úpravami celého uličního prostoru. Silnice budou upravovány v dnešních trasách s odstraňováním bodových dopravních závad.
Dopravní napojení a obsluha návrhových ploch ze silnice III. třídy bude navrhována v souladu se zákonem o PK, vyhláškou č. 104/1997 Sb. a ČSN 736101, 736102 a 736110.
Prověření opatření pro minimalizaci negativních vlivů (hlukové zátěže, emise) z dopravní infrastruktury na obytnou zástavbu:
Návrhové plochy přiléhající k silnicím III. třídy, ve kterých je přípustné realizovat chráněné prostory podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, budou navrhovány tak, aby na nich nevznikaly požadavky na omezování provozu na silnicích na základě zákona o ochraně veřejného zdraví (viz Textovou část – výrok kap. 3.1).
Krajské silnice jsou v majetku Jihomoravského kraje a ve správě Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje.
c) Místní komunikace:
Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Obecně lze říci, že jsou jimi komunikace ve vlastnictví obce, které mají nezastupitelný význam pro místní dopravu v zastavěném území sídla (jedná se zejména o přímou dopravní obsluhu objektů). Ostatní komunikace ve vlastnictví obce mimo zastavěné území sloužící především zemědělským a lesnickým účelům jsou komunikace účelové.
Místní komunikace umožňují dopravní obsluhu území, jsou veřejné a ve správě lokální samosprávy. Stávající struktura místních komunikací vesměs navazuje na krajské silnice. Místní komunikace I. a II. třídy v řešeném území nejsou, komunikace vyhovující šířky lze zařadit do komunikací III. třídy, ostatní do třídy IV.
Byly prověřeny stávající místní komunikací v řešeném území. Dopravně technický stav větší části místních komunikací je vyhovující, i když některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Na místních komunikacích bylo zjištěno několik kolizních bodů, které se týkají zejména zúženého profilu. Přes uvedené nedostatky místní komunikace fakticky vyhovují a bez větších obtíží splňují své poslání. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by asanace dopravních závad způsobila výrazné zásahy do stavební struktury a terénu, vyžadující neúměrné náklady. Proto se zásahy do dopravně technického řešení místních komunikací nebylo navrženo, ani požadováno jejich majitelem a proto se jeví jako neodůvodnitelné.
Dopravní zátěž místních komunikací je minimální a nevytváří žádné dopravní ani hygienické závady. Aby tento stav zůstal zachován, je třeba nadále nedopustit zvětšení dopravní zátěže při obsluze výrobních složek a minimalizovat průjezdy zemědělské účelové dopravy
v zastavěném území.
Nově navržené zastavitelné plochy budou obslouženy stávajícími nebo nově navrženými místními komunikaci, popřípadě krajskými silnicemi (viz výkres č. 3).
V obci chybí parkování pro místní hřbitov. Z toho důvodu bylo vymezeno parkoviště P1 a příslušná zastavitelná plochy D1 (viz také kap. 9.2.2 Odůvodnění).
V obci převažuje obytná zástavba s několika zařízeními občanské vybavenosti a s poměrně rozsáhlými plochami výroby. Vzhledem k poměrně veliké rozloze veřejných prostranství nejsou v obci výraznější problémy s parkováním. Většinu parkovacích a odstavných stání pro
bydlení lze umístit v plochách bydlení, stejné platí pro plochy občanského vybavení, rekreace a výroby. Další parkovací plochy mohou být umístěny v rámci jednotlivých zařízení občanského vybavení a v zastavitelných plochách.
Další, nezakreslená parkovací stání mohou být v souladu s podmínkami pro jednotlivé plochy realizována v rámci ploch dopravních (např. podél komunikací), veřejných prostranství, sídlení zeleně a dalších.
Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy místními komunikacemi:
• Všechny stávající místní komunikace jsou respektovány ve stávajících trasách.
• Jsou navrženy místní komunikace obsluhující návrhové lokality v zastavěném území nebo zastavitelných plochách.
• Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují případná rozšíření mimo pozemky komunikací a realizaci i nezakreslených místních komunikací.
• Funkční skupiny místních komunikací nebyly touto dokumentací stanoveny, neboť se jeví jako příliš determinující. Výstavba místních komunikací ve funkční skupině A a B se jeví jako nepravděpodobná.
• Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy.
d) Veřejná autobusová doprava
Obec je obsloužena linkami veřejné autobusové dopravy IDS JmK:
• 753 Vyškov - Ivanovice na Hané - Pačlavice (- Morkovice-Slížany),
• 754 Orlovice - Ivanovice na Hané – Vyškov.
Autobusová doprava je realizována po státní a krajských silnicích a také místních komunikacích. Její trasování i lokalizace (celkem tří) zastávek lze považovat za stabilizované.
• Zastávka Hoštice- Heroltice, Heroltice, rozc. je umístěna v průjezdním úseku silnice III/4285. Oboustranně je umístěna v jízdním pruhu silnice, ve směru do Vyškova
s přístřeškem. Vzhledem k frekvenci spojů a intenzitě ostatní dopravy se realizace zastávkových pruhů jeví jako nehospodárná. Nicméně, vzhledem k tomu, že se silničním pozemkem bezprostředně sousedí plochy veřejných prostranství PV, které umožňují realizaci i nezakreslených zastávek, případná realizace zastávkových pruhů a dalšího souvisejícího vybavení nebude v rozporu s tímto ÚP. Další opatření územním plánem navržena nejsou.
• Zastávka Hoštice- Heroltice, Heroltice, náves je umístěna v průjezdním úseku silnice III/4286. Oboustranně je umístěna v jízdním pruhu silnice, ve směru k silnici III/4285 s přístřeškem. Vzhledem k frekvenci spojů a intenzitě ostatní dopravy se realizace zastávkových pruhů jeví jako nehospodárná. Nicméně, vzhledem k tomu, že se silničním pozemkem bezprostředně sousedí plochy sídelní zeleně ZU, které umožňují realizaci i nezakreslených zastávek, případná realizace zastávkových pruhů a dalšího souvisejícího vybavení nebude v rozporu s tímto ÚP. Další opatření územním plánem navržena nejsou.
• Zastávka Hoštice- Heroltice, Hoštice, kostel je umístěna v průjezdním úseku silnice III/4286. Oboustranně je umístěna v jízdním pruhu silnice, ve směru od silnice III/4285 s přístřeškem. Vzhledem k frekvenci spojů a intenzitě ostatní dopravy se realizace zastávkových pruhů jeví jako nehospodárná. Nicméně, vzhledem k tomu, že se silničním pozemkem bezprostředně sousedí plochy sídelní zeleně ZU, které umožňují realizaci i nezakreslených zastávek, případná realizace zastávkových pruhů a dalšího souvisejícího vybavení nebude v rozporu s tímto ÚP. Tato plocha je hlavním veřejným prostorem v obci (náves kolem kostela) a změna organizace
dopravy může být součástí jeho celkové rekonstrukce. Další opatření územním plánem navržena nejsou.
d) Účelové komunikace
Účelové komunikace jsou pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Účelové komunikace jsou ve správě právnických a fyzických osob.
Veřejně přístupné jsou všechny účelové komunikace (bez ohledu na vlastnické poměry), s výjimkou těch, které jsou v uzavřených objektech nebo prostorech.
Pro potřeby tohoto dokumentu byly jako účelové komunikace určeny nejvýznamnější komunikace na správním území obce mimo silnice, místní komunikace a neveřejné komunikace. Jedná se zejména o síť polních a lesních cest.
Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy účelovými komunikacemi:
• Jako stávající účelové komunikace byly vytipovány ty nejdůležitější, zpřístupňující zemědělské nebo lesní pozemky. Tyto musí zůstat ve své trase zachovány.
• Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených účelových komunikací.
• Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy.
e) Cyklistická a pěší doprava
Na území obce nejsou žádné značené cyklotrasy, ani se jí nedotýkají žádné koridory cyklistické dopravy vymezené ZÚR JmK.
Tímto územním plánem byly vytipovány a navrženy následující cyklotrasy vhodné k vyznačení. Jsou jimi cyklotrasy:
• Topolany kostel – Heroltice – Hoštice – hřbitov – Ivanovice n. H.;
• Topolany – Ivanovice n. H. (po pravém břehu řeky Hané);
Výše uvedené cyklotrasy budou realizovány po stávajících komunikacích, popřípadě polních cestach navržených pozemkovými úpravami. Byly obsaženy již v předchozím ÚPO.
Návrh vedení nových cyklotras a cyklostezek musí být v souladu s Technickými podmínkami Ministerstva dopravy, Navrhování komunikací pro cyklisty, TP 179 z roku 2017 a s Koncepcí rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji na období 2016 – 2023, která byla schválená Zastupitelstvem Jihomoravského kraje v únoru 2016. V tomto dokumentu jsou uvedeny trasy mezinárodních, národních a plánovaných krajských cyklokoridorů řešících dopravní a turistické napojení v Jihomoravském kraji. Kompletní verze Koncepce rozvoje cyklistiky v JMK 2016 – 2023 je k dispozici na webových stránkách Jihomoravského kraje
(xxxx://xxx.xx-xxxxxxxxxxxx.xx/Xxxxxxx.xxxx?XXx000000&XxxxXXx0) nebo na Cykloportálu (xxxx://xxx.xxxxx-xxxxx-xxxxxx.xx/).
Na území obce není vyznačená žádná pěší turistická trasa, ani se zde nenacházejí žádné vhodné trasy. Pro pěší turistiku je možné využít výše uvedené cyklistické trasy, popřípadě hipostezku.
Dále viz Textovou část – výrok kap. 4.1.2 a výkres 3 Koncepce dopravní infrastruktury.
9.4.3 Doprava lodní a letecká
Na území obce se nenacházejí žádná zařízení sloužící letecké nebo lodní dopravě. Jejich realizace se nejeví jako reálná, potřebná a nebyla nikým požadována. Z tohoto důvodu nejsou ani navržena.
Dále viz Textovou část – výrok kap. 4.1.3 a výkres 3 Koncepce dopravní infrastruktury.
9.5 Technická infrastruktura
V této kapitole jsou prověřeny a posouzeny stávající obslužné prvky technické infrastruktury, včetně problematiky vodních zdrojů, jsou respektovány dálkové vedení (sítě) technické infrastruktury.
Byla prověřena technická infrastruktura a její celkové kapacitní možnosti. V případě potřeby je navrženo posílení nebo doplnění infrastruktury. U navržených rozvojových ploch je prověřeno doplnění technické infrastruktury.
Obec se nachází v řešeném území zpracovaného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JMK) - viz dále kap. 9.5.2 a 5.9.3 Odůvodnění.
Pro zachování odtokových poměrů jsou dešťové vody maximální možné míře zdržovány na pozemku a jsou ponechány volné plochy k vsakování. Bylo prověřeno řešení oddílné kanalizace zvláště u nových rozvojových ploch.
Nutno připomenout, že územní plán není projektovou dokumentací, ale koncepčním dokumentem. To neznamená, že v případě, že jednotlivé stavby, zařízení nebo opatření pro technickou infrastrukturu nejsou zakresleny v příslušných výkresech, nelze povolit jejich umístění.
Technická infrastruktura bude vždy řešena podrobnější (zejména projektovou) dokumentací předkládanou ke konkrétnímu řízení (zejména územnímu nebo stavebnímu) a při té příležitosti bude posuzován její soulad s územním plánem, a to nejen s jeho grafickou částí, ale i kapitolami 4 a 6 Textové části – výroku.
9.5.1 Vodní zdroje a ochranná pásma
Na území obce se nenachází žádné vodní zdroje veřejného vodovodu. Nacházejí se zde studny výrobních (zemědělských) areálů.
9.5.2 Zásobení vodou
V obci je veřejný vodovod postavený v nedávné minulosti. Zásobení je zajištěno prostřednictvím Hoštické větve SV Vyškov, která je dotována ze SV Vyškov – větev Vyškovská. Hlavními zdroji tohoto SV jsou úpravny vody – Xxxxx, Dědice, Manerov a zdroje Drnovice, Xxxxxxxx.
Vlastní zásobení obce je gravitačně z VDJ Topolany (na území města Vyškova) o objemu 2x100 m3, s max. hladinou 291,20 m n.m., pomocí zásobovacího řadu, který je ukončen u obce, v místě napojení na rozvodnou síť obce Topolany. Přes rozvodnou síť v Topolanech jsou zásobovány i obce Hoštice-Heroltice a Křižanovice u Vyškova.
Vodovodní síť pokrývá celé zastavěné území řešené obce, je kapacitně vyhovující a v dobrém technickém stavu. Majitelem vodovodu je obec Hoštice – Heroltice.
Provozovatelem je VaK, a.s. Vyškov.
Vydatnost vodního zdroje bude i nadále zajištěna napojením na skupinový vodovod. Kapacita vodojemu (celkově 200 m3), který zásobuje obce Topolany, Hoštice - Heroltice a Křižanovice u Vyškova je kapacitně dostačující pro cca 1100 obyvatel, což je už v současné době na hranici kapacity, přesto PRVK JmK neuvažuje s jeho rozšířením. V případě nedostatečné kapacity je možné současné objekty rozšířit ve stávající ploše nicméně, vzhledem k tomu, že se vodojem nachází mimo řešené území nelze tento problém vyřešit tímto územním plánem.
Územním plánem obce jsou navrženy následující zásady zásobování vodou:
• Stávající koncepce zásobování vodou zůstane zachována.
• Stávající distribuční síť bude zachována v současných trasách, zachovány budou rovněž plochy se stávajícími objekty.
• Vodovodní řady budou prodlouženy na rozvojové plochy.
• Distribuční síť může být prodloužena i k jiným objektům mimo současně zastavěné nebo zastavitelné území, pokud jsou tyto objekty v souladu s regulačními podmínkami pro dané zóny.
• Zdrojem požární vody jsou vodovodní řady obecního vodovodu a soustava podzemních hydrantů. Tlak v potrubí, zásoby vody i rozmístění hydrantů jsou dle předložené projektové dokumentace vyhovující.
• Jsou respektována i vodárenská zařízení sloužící zásobení vodou zemědělských areálů. Po případném ukončení jejich provozu je třeba dotčené území rekultivovat.
Vodovodní řady mají následující ochranná pásma:
• Do DN 500 mm včetně – 1,5 m
Toto řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje.
9.5.3 Odkanalizování
Obec v současné době nemá vyhovující soustavnou kanalizační síť pro odvádění splaškových vod. Jsou zde úseky jednotné kanalizace, vybudované nesoustavně v akci „Z“. v 70. letech. Odvodněny jsou zejména zpevněné úseky komunikací, střechy a ostatní zpevněné plochy. Do kanalizace jsou rovněž zaústěny odpadní vody
z jednotlivých domácností. Recipientem je řeka Xxxx. Současný stav odkanalizování obce není vyhovující.
Provozovatelem kanalizace je obec Hoštice-Heroltice.
Koncepce odkanalizování obce Hoštice – Heroltice navržené v tomto ÚP vychází z aktuální projektové dokumentace „Výstavba kanalizace a ČOV v obci Hoštice-Heroltice“, stupeň DVSP, TRASKO Projekce, s.r.o, 5/2021.
Podle tohoto projektu bude v obci realizována nová kanalizace pro odvádění splaškových vod. Při její realizaci je třeba preferovat oddílnou kanalizaci (pokud je to po technické stránce možné). Jako dešťová kanalizace přitom mohou sloužit dosavadní stoky kanalizace jednotné.
Odpadní vody ze splaškové kanalizace budou svedeny prostřednictvím nové sítě na vlastní
XXX, situovanou na ploše T1. Technologii čištění územní plán nepředepisuje, ale bude
předmětem podrobnější dokumentace. Tato ČOV bude sloužit pro čištění odpadních vod pouze z obce Hoštice – Heroltice.
Vzhledem k časovému horizontu tohoto územního plánu a měnicím se poměrům v území a legislativě, bude přesnou polohu a podobu stokové sítě řešit konkrétní dokumentace
k podrobnějšímu řízení.
Do vybudování splaškové kanalizace svedené na obecní ČOV, budou splaškové vody
od jednotlivých producentů likvidovány dle výsledků příslušného konkrétního individuálního řízení v souladu s platnou legislativou (např. napojení na stávající kanalizaci, jímky na vyvážení apod.). Stejné platí pro producenty, pro které by napojení na veřejnou kanalizační síť nebylo hospodárné (např. samoty a jiné odlehlé stavby).
Toto řešení není v souladu s PRVK JmK4, který navrhuje realizaci ČOV Hoštice-Heroltice nejen pro řešenou obec, ale i pro tři obce okolní: Topolany, Křižanovice u Vyškova a Rybníček. Přitom ÚP obcí Topolany a Křižanovice u Vyškova (platné k 9/2021) navrhují přečerpávání na ČOV Vyškov5. Obec Rybníček má ve svém ÚP (2009) vymezenou plochu pro vlastní ČOV, což už v současné době (2021) rovněž není v souladu s PRVK JmK6.
Vzhledem k tomu, že navržený ÚP Hoštice-Heroltice, ani platný ÚP Rybníček není v souladu s PRVK JmK, budou dotčené obce, včetně obcí Topolany a Křižanovice u Vyškova iniciovat provedení změny PRVK JmK.
Za tímto účelem proběhlo na Krajském úřadu JmK, odboru životního prostředí dne 6. 4. 2021 jednání za účasti zejména zástupců výše uvedených 4 obcí a příslušných úředníků krajského úřadu. Bude se jednat zejména o to, že obce Hoštice-Heroltice a Rybníček budou mít každá samostatnou ČOV, samostatné ČOV požadují i zbývající dvě obce Topolany a Křižanovice u Vyškova. Každá ze 4 uvedených obcí by tedy měla mít autonomní systém odkanalizování, svedený na vlastní ČOV. Závěrem tohoto jednání na krajském úřadě bylo konstatováno, že změna PRVK JmK je možná, při dodržení standardního postupu. Zpracování změny PRVK JmK je v kompetenci žadatele, včetně nákladů.
Neznečištěné vody dešťové je třeba likvidovat v souladu s platnou legislativou :
• Vyhláška č. 501/2006 Sb., část třetí, hlava I, § 20, odst. (5), písmeno c), § 21, odst. (3)
• Vodní zákon v platném znění z května 2010 – zák. č. 254/2001 Sb., Hlava II, Díl 1, § 5, odst. (3) s odkazem na zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nakládání se srážkovými (dešťovými) vodami musí být řešeno při změnách v území v souladu s § 5 a 27 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, s vyhláškou č. 501/2006 Sb. v platném znění, konkrétně dle TNV 75 9011 „Hospodaření se srážkovými vodami“. Dešťové vody ze zpevněných ploch a střech objektů musí být přednostně zasakovány, využívány (např. pro zálivku zeleně) a zadržovány v jednotlivých lokalitách staveb. Pro hospodaření s dešťovými vodami (HDV) musí být v rámci ploch veřejných prostranství nebo ploch technické infrastruktury, popř. ploch zeleně vymezeny volné plochy. Ponechání dostatečných volných ploch pro HDV musí být dodrženo i v rámci vymezení ploch výroby a skladování. Je preferován vsak, akumulace za účelem dalšího využití, resp. retence s řízeným vypouštěním.
4 Plán rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje, Portál Jihomoravského kraje - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JMK - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JMK (xx-xxxxxxxxxxxx.xx).
5 Tuto možnost alternativně PRVK JmK umožňuje.
6 Ten připouští už pouze čištění odpadních vod mimo území obce Rybníček
Neznečištěné odpadní vody budou likvidovány v souladu s platnou legislativou. Intenzita zástavby je navržena tak, že je v plochách ponecháno podstatně více než 30% volných ploch vhodných pro zasakování dešťových vod (viz kapitola 6 Textové části – výroku).
Vzhledem k míře podrobnosti územního plánu a flexibilitě bude přesnou polohu a charakter stok (dešťová, jednotná splašková) řešit podrobnější dokumentace. Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených kanalizačních stok.
Kanalizační stoky mají následující ochranná pásma:
• ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí
• ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí
9.5.4 Elektrická energie
Jižní část správního území obce protíná vedení VVN 110 kV Vyškov - Prostějov. Obec z tohoto vedení není zásobována.
Územním plánem je navržen:
• TEE25 Koridor pro rekonstrukci a zdvojení vedení velmi vysokého napětí.
Tento záměr vychází z územně plánovací dokumentace vydané krajem (viz kap. 2 Odůvodnění), jeho šířka odpovídá rozsahu koridoru vymezeném ZÚR, s výjimkou míst, kde tento zasahuje do zastavěného území obce. Je pravděpodobné, že se bude jednat o rekonstrukci a zdvojení stávajícího vedení, přičemž dochází obvykle k záměně typu stožárů při zachování stávající osy. Samotné ochranné pásmo elektro energetického vedení územní plán nestanovuje a bude v souladu s platnou obecně závaznou legislativou vymezeno
v závislosti na poloze krajního vodiče rekonstruovaného a zdvojeného vedení.
Na území obce se nacházejí vzdušná vedení VN 22kV vedená z rozvodny 110/22kV Vyškov. Na území obce jsou 3 distribuční trafostanice pro Hoštice-Heroltice, 1 pro obec Rybníček a 4 trafostanice soužící přímo velkoodběratelům (výrobní areály). Současné kapacity zařízení jsou dostačující, všechny trafostanice je možné posílit až na výkon 630 kVA.
Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení nízkého napětí. Stupeň elektrifikace, technický stav a kapacita jednotlivých zařízení jsou v současné době vyhovující.
Pro koncepci zásobování elektrickou energií platí následující zásady:
• Je navržena přeložka trasy VN 22 kV na severním okraji zastavěného území, která bude vyvolaná rozvojem ploch pro bydlení. Tento záměr byl obsažen už
v předchozím ÚPO.
• Všechny ostatní trasy VN 22 kV včetně trafostanic jsou respektovány v současných trasách a lokalitách.
• Je navrženo několik nových trafostanic: pro posílení distribuční sítě v obci v důsledku rozvoje obytné zástavby nová trafostanice na severním okraji zástavby v ploše B8. Dále pro zastavitelné výrobní plochy V1 a V2. Trafostanice budou napojeny na průběžné vedení VN přípojkami dle grafické části. Tyto záměry byly obsaženy už
v předchozím ÚPO.
•
• Rekonstrukce stávajících trafostanic na vyšší kapacitu je možná, popřípadě mohou být trafostanice nahrazeny novými ve stávajících lokalitách.
• Všechna stávající zařízení nízkého napětí jsou respektována v současných trasách. Současně s modernizaci vedení je doporučena jejich kabelizace;
• Vedení bude průběžně rekonstruováno v souladu s požadavky nových odběrů a v souladu s potřebami obce;
• Nová vedení NN budou vybudována v souvislosti s rozvojovými plochami navrženými územním plánem obce. Všechny nově budované rozvody budou kabelizovány;
• Distribuční síť může být prodloužena i k jiným objektům mimo současně zastavěné nebo zastavitelné území, pokud jsou tyto objekty v souladu s podmínkami využití pro dané plochy.
Všechny trafostanice lze posílit na výkon 630 kVA. V návrhovém období se počítá v obci
s 780 obyvateli ve 313 bytových jednotkách. Na jednu distribuční trafostanici 400 kVA (kreá ani nedosahuje maximální možný výkon) lze při stupni elektrifikace B1 připojit až 115 bytových jednotek, což se při 3 stávajících a 1 navržené distribuční trafostanici jeví jako dostatečné.
Energetická zařízení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy, která jsou dokumentací respektována:
• Ochranné pásmo VVN 110 kV – 12 m (pro vedení umístěná územním rozhodnutím, které nabylo právní moci před 1.1. 1995 15m) od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě7.
• Ochranné pásmo VN 22 kV - 7 m (pro vedení umístěná územním rozhodnutím, které nabylo právní moci před 1.1. 1995 10m) od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě.
9.5.5 Zásobení plynem
Obec je zásobena distribuční sítí plynovodu STL, napojenou na regulační stanici (RS VTL/STL), která se nachází na východním okraji zastavěného území. RS je napojena od východu (Ivanovic n. H.) VTL plynovodem. Přes distribuční síť plynovodu je zásobena i sousední obec Rybníček.
Současný způsob zásobení plynem je vyhovující, území plán umožňuje rozšíření distribuční sítě do zastavitelných ploch.
Pro koncepci zásobování plynem platí následující zásady navržené tímto dokumentem:
• Současná koncepce zásobování plynem zůstane zachována.
• Všechny stávající trasy plynovodu, včetně ochranných pásem, jsou plně respektovány.
• Zásobovací vedení bude prodlouženo k rozvojovým plochám.
• Distribuční síť může být prodloužena i k jiným objektům mimo současně zastavěné nebo zastavitelné území, pokud jsou tyto objekty v souladu s podmínkami využití pro dané zóny.
Stávající plynárenská zařízení (VVTL a VTL), včetně ochranných pásem a bezpečnostních pásem jsou dokumentací respektována:
• Vysokotlaký plynovod (VTL) do DN 100 s bezpečnostním pásmem 15 m a OP 4 mimo zastavěné území.
• Ochranné pásmo Regulační stanice VTL/STL – 10 m od obvodu budovy.
7 U stávajícího vedení je krajní vodič vzdálen 8m od osy vedení
• Ochranné pásmo plynovodu STL 4 m mimo zastavěné území a 1 m v zastavěném území.
9.5.6 Telekomunikace
V řešeném území se nacházejí sdělovací zemní kabely – telefonní síť, které pokrývají větší část zástavby. Stávající telekomunikační sítě a objekty jsou respektovány. Dokumentací je navržena kabelizace případných nadzemních sítí a podzemní sítě v návrhových plochách. Jejich umístění bude řešit podrobnější dokumentace.
Telefonní kabely mají ochranné pásmo:
• 1,5 m na obě strany od půdorysu.
9.5.7 Likvidace odpadů
Nakládání s odpady je řešeno v návaznosti na obecní vyhlášku týkající se likvidace odpadů.
Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce.
9.5.8 Jiné produktovody
Na území obce nejsou žádné produktovody.
9.6 Veřejně prospěšné stavby a opatření
Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům, a stavbám vyvlastnit8 jsou následující:
1. DZ01 Koridor pro železniční dopravu;
Jedná se o veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury, pro optimalizaci a elektrizaci železniční trati. Koncepce dopravní infrastruktury je zdůvodněna v kapitole 9.4.1.
2. TEE25 Koridor pro vedení elektrické energie VVN;
Jedná se o veřejně prospěšnou stavbu technické infrastruktury, pro stavbu vedení elektrické energie VVN. Koncepce zásobení elektrickou energií je zdůvodněna v kapitole 9.5.4.
3. Lokální biokoridory;
Jedná se o veřejně prospěšné opatření – prvek ÚSES sloužící k rozvoji nebo ochraně přírodního dědictví. Koncepce návrhu ÚSES je popsána v kapitole 9.3.4.
4. Lokální biocentra;
Jedná se o veřejně prospěšné opatření – prvek ÚSES sloužící k rozvoji nebo ochraně přírodního dědictví. Koncepce návrhu ÚSES je popsána v kapitole 9.3.4.
8 § 170 Zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (Stavební zákon)
V průběhu pořízení územního plánu, nebyly shledány žádné opodstatněné důvody, které by vyžadovaly návrh asanací nebo uplatnění předkupního práva.
9.7 Další výše neuvedené limity využití území
V tomto oddíle jsou uvedeny limity využití území vyplývající z platné legislativy a správních rozhodnutí, které nebyly již uvedeny v předchozích oddílech.
9.7.1 Ochrana přírody a krajiny
Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů:
• Všechny vodní toky,
• Lesy,
• Údolní nivy.
Na území obce byly vyhlášeny následující registrované významné krajinné prvky9:
• VKP 50 – Za drahou (k.x. Xxxxxxxxx)
• VKP 45 – Xxxx (k.x. Xxxxxxxxx, Hoštice)
• VKP 51 – Žleb (k.x. Xxxxxxxxx)
• VKP 53 – Ivanovický náhon (k.ú. Hoštice)
• VKP 54 – Hoštická tůň (k.ú. Hoštice)
• VKP 55 – Pruský potok (k.ú. Hoštice)
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Všechny VKP jsou dokumentací respektovány.
Na území obce jsou vyhlášeny následující Památné stromy10:
• 1x lípa malolistá – u kostela;
• 1x lípa malolistá – za humny v Hošticích;
• 7x lípy malolisté – za humny v Herolticích.
Stromy jsou chráněny ochranným pásmem, specifikovaným v rozhodnutí o jejich vyhlášení. Na území obce se nevztahují žádné další limity z okruhu ochrany přírody a krajiny.
9.7.2 Památková péče
Na území obce jsou evidovány následující kulturní památky: K.ú. Hoštice:
• 21692/7-3636– kostel sv. Xxxx Xxxxxxxx (p.č. 85, st.);
• 19403/7-3637 - Boží muka (při silnici k Ivanovicím, p.č. 1290, orná). K.x. Xxxxxxxxx:
• 32152/7-3638 - smírčí kámen (při čp. 68, p.č. 36/2); Nemovité kulturní památky jsou územním plánem respektovány.
9 Všechny vyhlášeny veřejnou vyhláškou RŽP OkÚ ve Vyškově
10 Všechny prohlášeny na základě Rozhodnutí č. 47/99 OkÚ ve Vyškově
Celé správní (katastrální) území obce je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu.
Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu (Archeologický ústav AV ČR Brno, popřípadě jiné) a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
9.7.3 Vodní zákon
Na území obce bylo pro VVT Xxxx stanoveno Krajským úřadem Jihomoravského kraje záplavové území (č.j. JMK142924/2009).
V záplavovém území VVT Xxxx nejsou vymezovány žádné zastavitelné plochy, ani jiné plochy určené ke změně využití, kromě zastavitelných ploch bydlení B5, B10 a B11, které lze odůvodnit následujícím způsobem:
Obecně platí, že v záplavovém území (zejména mimo aktivní zónu) zástavba není přímo vyloučena. Navrhovat a realizovat stavby je možné pouze se souhlasem vodoprávního úřadu podle § 17 vodního zákona. K požadovaným stavbám lze vydat souhlas vodoprávního úřadu po zvážení, zda stavba nebude negativně ovlivňovat průtok vody, její kvalitu nebo zhoršovat odtokové poměry. Tento souhlas se vydává na základě dokumentace předkládané zejména k územnímu nebo stavebnímu řízení, a která řeší větší podrobnosti, než územní plán ze zákona umožňuje (zejména samotné umístění staveb, kótu nadzemního podlaží, další podrobnější uspořádání pozemků).
Plocha B5 byla vymezena již předchozím ÚPO (2006), tedy před stanovení předmětného záplavového území. Platí výše uvedené, že stavby lze povolit na základě podrobnější dokumentace, které bude řešit požadavky a omezení vyplývající ze stanoviska dotčeného orgánu.
Plochy B10 a B11 byly obsaženy již ve změně předchozího ÚP (2010), v době, kdy předmětné záplavové území již stanoveno bylo. Na těchto plochách podle leteckých snímků již zástavba probíhá, to znamená, že stavby byl umístěny v záplavovém území, se souhlasem a podmínkami vyplývajícími ze stanoviska dotčeného orgánu. Obdobné proto platí i pro plochu B5 a není tedy důvod jí vyloučit z ÚP.
Plocha T1 je určená pro realizaci ČOV, tedy vodohospodářskou stavbu, jejíž lokalizace je určená systémem odkanalizování.
Ve vyhlášené aktivní zóně záplavového území pak platí omezení vyplývající z § 67 vodního zákona. V ní žádné zastavitelné plochy vymezovány nejsou.
Záplavové území, včetně aktivní zóny jsou zakresleny v koordinačním výkrese.
Další omezení (opatření a podmínky) týkající se záležitostí řešených podrobnější projektovou dokumentací (k územnímu a stavebnímu řízení) a další konkrétní činnosti v záplavovém
území se budou řídit podmínkami vyplývajícími z obecně závazné legislativy, především vodního zákona a požadavky dotčených orgánů.
Na správním území obce bylo vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem.
Vodní toky mají následující manipulační pásma:
• 8 m od břehové hrany – pro VVT Xxxx,
• 6 m od břehové hrany – všechny ostatní vodní toky (DVT).
V manipulačních pásmech nejsou navrhovány žádné zastavitelné plochy.
9.7.4 Zvláštní zájmy Ministerstva obrany
Do správního území obce zasahuje vymezené území Ministerstva obrany ČR:
- OP RLP - Ochranné pásmo radiolokačního zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto vymezeném území lze umístit a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení VVN a VN, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána.
Do správního území obce zasahuje vymezené území Ministerstva obrany ČR:
- Koridor RR směrů - zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní stavby (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), které je nutno respektovat podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR a zákona č. 127/2005 o elektronických komunikacích. V tomto vymezeném území lze umístit a povolit nadzemní výstavbu přesahující 30 m n.t. jen na základě stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). V případě kolize může být výstavba omezena.
Na celém správním území umístit a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany:
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení
- výstavba vedení VN a VVN
- výstavba větrných elektráren
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice….)
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)
- výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny).
9.7.5 Požadavky civilní ochrany
Tato kapitola je zpracována pro území obce Hoštice-Heroltice na základě stanoviska HZS Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva nebo na základě požadavků obce vyplývajících z platné legislativy:
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177.
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25.
- Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21.
- Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69.
- Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3.
- Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1.
- Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20.
- Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2.
- Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6.
- Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4.
- Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1
a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní.
Zájmové území je potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní pod vodním dílem. Je v něm stanoveno záplavové území dle § 66 odst. 1 Vodního zákona, včetně aktivní zóny. Záplavové území i území zvláštní povodně pod vodním dílem je zakresleno do koordinačních výkresů a je řešením dokumentace je respektováno.
Obec je dále chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících územím obce.
d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.
Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy:
- Škola
- Obecní úřad
- Kulturní dům
Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je
řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.
g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události.
K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém
řešení prostoru obce zásadní:
- výrobní plocha je prostorově a provozně oddělena od plochy obytné,
- doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci. V obci nejsou zúžené profily.
- Šířka důležitých místních komunikací a výšková regulace zaručuje jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby. Jejich šířka je minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice.
- sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.
Výše uvedené požadavky jsou dokumentaci respektovány.
i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.
Nouzové zásobení vodou je řešeno ve zvláštní, neveřejné části Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o. Brno, 2004).
k) zdroje vody pro hašení požárů
V rámci zabezpečení vody pro hašení požárů (§29 odst. 1) písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění) je nutné zajistit splnění požadavků na hydrantovou síť v souvislosti s případným odběrem požární vody (ČSN 73 0873), včetně dostatečných dimenzí, akumulace, tlakových podmínek, pravidelných revizí atd. a dále pak doplnění a údržbu dalších zdrojů požární vody.
Úpravy dopravní sítě musí mimo jiné odpovídat požadavkům na zajištění příjezdu a přístupu techniky a jednotek integrovaného záchranného systému, včetně jednotek hasičských záchranných sborů (ČSN 73 0820, ČSN 73 0833, ČSN 73 0840 atd.).
9.7.6 Geologická stavba, těžba nerostných surovin
Problematika není tímto ÚP dotčena.
9.7.7 Ochrana ovzduší
Při zpracování návrhu územního plánu je postupováno v souladu se základním požadavkem na snižování úrovně znečištění i znečišťování vnějšího ovzduší. Není navrhována těsná návaznost obytné zástavby a ploch pro výrobu, průmysl nebo činnosti omezující okolní obytnou zástavbu, zejména z důvodu předcházení problémům obtěžování obyvatel hlukem, emisemi z dopravy, případně zápachem. Proto je při změnách v území nutné zvolit umístění objektů pro stálé bydlení v dostatečné vzdálenosti od stávajících i nových zdrojů znečišťování ovzduší – průmyslových areálů, smíšených výrobních areálů apod., konkrétně mimo ochranné pásmo stanovené zvláštním rozhodnutím. Umístění případných jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší v lokalitách bude v rámci podrobnějšího řízení posuzováno individuálně na základě zpracovaných rozptylových studií v rámci procesu EIA, procesu umísťování vyjmenovaných stacionárních zdrojů krajským úřadem (možno využít kompenzační opatření) nebo nevyjmenovaných stacionárních zdrojů (kompetence ORP).
Návrh územního plánu Hoštice - Heroltice je v souladu s opatřením obecné povahy Ministerstva životního prostředí č.j.: 30724/ENV/16 ze dne 27.05.2016, kterým byl vydán
Program zlepšování kvality ovzduší zóna Jihovýchod – CZ06Z. Územním plánem jsou navržena protierozní opatření odpovídající podrobnosti územního plánu, která budou mít za následek snížení erozní ohroženosti území (např. plochy systémů větrolamů, plochy zatravnění, plochy protierozních mezí, plochy ÚSES, apod.)
9.7.8 Ochrana veřejného zdraví
Akusticky chráněné prostory, definované platným právním předpisem na úseku ochrany veřejného zdraví, lze do území umístit až na základě hlukového vyhodnocení prokazujícího, že celková hluková zátěž v území nepřekročí hodnoty hygienických limitů, stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb. Nejpozději v rámci územního řízení bude deklarován soulad záměru s požadavky stanovenými právními předpisy na úseku ochrany před hlukem, případně vibracemi. Jak je uvedeno v předchozím textu, podmínka se netýká územního plánu, ale územního řízení.
V případě návrhu plochy s rozdílným způsobem využití s možností umístit zdroje hluku bude stanoveno podmíněně přípustné využití, a to s odkazem na § 77 odst. 3 a odst. 4 (druhá věta) zákona č. 258/2000 Sb. s tím, že:
- celková hluková zátěž ze záměrů umístěných na ploše nesmí v souhrnu kumulativních vlivů překračovat imisní hygienický limit stanovený v prováděcích právních předpisech pro stávající chráněné prostory definované právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví, resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a na hranici ploch (s možností situovat chráněné prostory), vymezených v územně plánovací dokumentaci. Tento požadavek je zapracován do podmínek pro příslušné plochy, viz kap. 6.8 Textové části - výroku.
V případě návrhu plochy dopravní stavby u stávající nebo navržené obytné zástavby požaduje orgán ochrany veřejného zdraví, aby byla posouzena vhodnost navrhovaného řešení z hlediska předpokládané hlukové zátěže na stávající, event. navržené plochy bydlení a navržena podmíněná využitelnost plochy dopravní stavby za předpokladu, že nejpozději v rámci územního řízení dopravní stavby musí být prokázáno, že hluková zátěž z dopravní stavby nepřekročí hodnoty hygienických limitů hluku, stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Žádná dopravní stavba u stávající nebo navržené obytné zástavby tímto územním plánem navrhována není.
10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch
10.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území
Tímto územním plánem bylo vymezeno zastavěné území obce v souladu s platnou legislativou (více viz kap. 9.1 Odůvodnění). Jedná se o více zastavěných území, přičemž největší je zastavěné území samotného sídla, kolem kterého je několik menších, izolovaných enkláv např. stavby technické infrastruktury, plochy výroby (viz 1 Výkres základního členění území).
Dle terénního šetření a údajů v katastru nemovitostí (k datu uvedeném v kap. 9.1 Odůvodnění) bylo zjištěno, že zastavěná území obce jsou kompaktní, bez výraznějších proluk. Většinu zabírají zastavěné stavební pozemky náležející a využívané v souvislosti s jednotlivými stavbami. Většinu zástavby tvoří řada staveb (často řadová zástavba), která
lemuje veřejná prostranství. Mezi ní nebyly zjištěny žádné významnější proluky, které by
v minulosti nebyly zastavěny (např. zahrady v přerušení zástavby). Dále jsou v zastavěném území vnitrobloky nebo další pozemky (většinou zemědělské), bez přímého přístupu
z veřejného prostranství a vzhledem k tomu jsou k samostatné zástavbě nevhodné. Zastavěné území dále tvoří plochy veřejných prostranství, komunikací a případně zeleně, které z různých důvodů nejsou vhodné k zástavbě (ať už zajištění veřejného přístupu, nebo jejich malé plochy, popřípadě využití jako břehové nebo liniové zeleně).
Na území obce nebyly zjištěny plochy k obnově nebo k opětovnému využití znehodnoceného území (brownfields).
V obci se dle údajů ČSÚ ze SLDB 2011 nachází celkem 236 bytů, z toho 230 v rodinných domech (cca 97 %), 5 v bytových domech a 1 v ostatních budovách. Z toho počtu bytů je obvykle obydleno 199, neobydleno 37. Z neobydlených bytů je 5 využíváno k rekreaci a pouze 1 je nezpůsobilý k bydlení11. Dle tabulky 10.2.2, dokumentující výstavbu po roce 2011, můžeme konstatovat, že ke konci roku 2018 bylo v obci 253 bytů (236 + 17). Ke konci roku 2018 v jednom obydleném bytě (199 + 17= 216) bydlí 2,8 osoby (619:216), což lze považovat vzhledem k velikosti a poloze obce za obvyklou hodnotu.
10.2 Potřeba zastavitelných ploch
Tab. 00.0.0.: Počet obyvatel v obci k 31. 12. v období 2013 – 2018 (ČSÚ 15. 04. 2020, data za rok 2019 nebyla ještě zpracována, xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxx_x_xxxxxx_xxxxxxxxxx_xxxxxxxx):
obec | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Hoštice - Heroltice | 597 | 594 | 605 | 603 | 629 | 619 |
Celkový přírůstek obyvatel ve sledovaném období je 22 obyvatel, tedy nárůst o cca 4 %. Demografická situace v obci je poměrně příznivá.
Tab. 00.0.0.: Počet dokončených bytů v obci 2011 – 2018 (ČSÚ 15. 04. 2020, data za rok 2019 nebyla ještě zpracována, xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxx_x_xxxxxx_xxxxxxxxxx_xxxxxxxx):
obec | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Hoštice - Heroltice | 0 | 4 | 2 | 0 | 1 | 2 | 6 | 2 |
Celkem bylo ve sledovaném období dokončeno 17 bytů.
10.2.1 Bydlení
Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch bydlení:
V níže uvedené rozvaze je počet rodinných domů (RD) ztotožněn s počtem bytových jednotek (b.j.), protože zastavitelné plochy bydlení jsou navrženy jako plochy bydlení
v rodinných domech. V těch se v souladu se současnými trendy i výstavbou probíhající na území obce s největší pravděpodobností dají předpokládat v drtivé většině RD s jedinou b.j.
a) Požadavky z demografického vývoje:
Přírůstek je (dle tab. 10.2.1) 22 obyvatel, z toho vyplývá potřeba 8 b.j. (22:2,8=4, počet obyvatel vydělen průměrným počtem osob v bytě – viz data SLDB 2011 v kap. 10.1).
b) Požadavky ze společného soužití (ČSÚ 20. 03. 2017 xxxxx://xxx.xxxx.xx):
11 xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx0/xxxxx/xx/xxxxx.xxx?xxxxxxxxx-xxxxx#xx0&xxxxxx00&xxxxxxx00&xx
Počet sňatků v letech:
2013 1
2014 2
2015 2
2016 1
2017 3
2018 4
Celkem: 13 b.j.
c) Požadavky z nechtěného soužití(ČSÚ 20. 03. 2017 xxxxx://xxx.xxxx.xx): Počet rozvodů v letech:
2013 0
2014 2
2015 1
2016 1
2017 1
2018 0
Celkem: 5 b.j.
d) Požadavky z polohy obce:
Obec se nachází v dopravně exponované poloze nedaleko sjezdu z dálnice D1 v širší spádové oblasti města Brna. Odborný odhad činí 20 b.j.
e) Rezerva:
Rezerva se obvykle vymezuje v rozsahu 20 – 30%, činí tedy 14 b.j.
Tab. 00.0.0.: Rekapitulace:
a) | Požadavky z demografického vývoje | 8 b.j. |
b) | Požadavky ze společného soužití | 13 b.j. |
c) | Požadavky z nechtěného soužití | 5 b.j. |
d) | Požadavky z polohy obce | 20 b.j. |
e) | Rezerva | 14 b.j. |
Celkem | 60 b.j. |
Celková potřeba je tedy 60 bytových jednotek.
Při obvyklé velikosti zastavěného stavebného pozemku 0,12 ha + 0,03 ha obslužná komunikace + 0,10 ha veřejných prostranství na každé 2 ha zastavitelných ploch, celková požadovaná výměra zastavitelných ploch pro bydlení je 9,0 + 0,40 = 9,40 ha.
Podrobnější kapacita, popis a zdůvodnění zastavitelných ploch je v kapitole 9.2.2.
10.2.2 Občanské vybavení
Plocha občanského vybavení O1 je navržena v zastavěném území obce a je určena pro umístění prodejny potravin, která v obci chybí. Jedná se o plochu přestavby.
10.2.3 Veřejná prostranství a sídelní zeleň
Plochy veřejných prostranství P1 a P2 a sídelní zeleně Z2 a Z3 jsou navrženy v souvislosti navrženými zastavitelnými plochami bydlení.
Plocha sídelní zeleně Z1 je navržena v zastavěném území obce a je určena pro umístění víceúčelové plochy zejména pro rekreaci a oddych. Jedná se o plochu přestavby.
10.2.4 Plochy dopravní technické infrastruktury
Plocha D1 je určená pro realizaci parkoviště u místního hřbitova. Jedná se o stavbu veřejné infrastruktury.
Plocha T1 je určená pro realizaci místní čistírny odpadních vod. Jedná se o stavbu veřejné infrastruktury.
10.2.5 Plochy smíšené výrobní
Plochy V1 a V2 určené pro lehkou výrobní zónu se přebírají z předchozího ÚPO.
10.2.6 Plochy zemědělské – sady, zahrady
Plochy sadů a zahrad ZS1 až ZS5 jsou navrženy v souvislosti navrženými zastavitelnými plochami bydlení.
11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území
Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídlení struktuře regionu zůstává nezměněno.
Obec Hoštice – Heroltice se nachází na východním okraji Jihomoravského kraje. Území obce hraničí s následujícími obcemi a městem:
Všechny v Jihomoravském kraji (ZÚR JmK vydané 2016):
• Křižanovice u Vyškova (Změna č. 1, účinná 2020),
• Pustiměř (probíhá Změna č. 1, 2020),
• Ivanovice na Hané (změna č. 4, účinná 2020),
• Medlovice (Změna č. 1, účinná 2018),
• Rybníček (2009),
• Prusy – Boškůvky (2010),
• Topolany (2015).
Z hlediska širších vztahů byla prověřena v území koordinace záměrů navržených touto dokumentací. Jedná se o náležitosti vyplívající ze ZÚR JmK:
• Územní rezerva RDZ03 (VRT): Zkoordinována se sousedními Křižanovicemi u Vyškova a Pustiměří (nové ÚPD obcí),
• Koridor celostátní železniční trati DZ01 (konvenční trať Brno – Přerov): Zkoordinován se sousedními Ivanovicemi na Hané a Pustiměří (nové ÚPD obcí),
• Koridor technické infrastruktury TEE20, (VVN 110 kV): Zkoordinován se sousedními Ivanovicemi na Hané (nové ÚPD obcí). ÚP Topolany vydaný v době, kdy nebyly účinné ZÚR JmK, tento záměr neobsahuje, případně jej třeba doplnit při další jeho změně.
Další náležitosti:
• Na území obce jsou (pouze) prvky lokálního ÚSES, které jsou zkoordinovány s okolními ÚPD obcí a města: Rybníček, Topolany, Pustiměř a Ivanovice na Hané. Se zbývajícími sousedními obce vazby v oblasti ÚSES nejsou.
• Vazby v oblasti cyklotras jsou zkoordinovány s ÚP Topolany, s ÚP Ivanovice na Hané fakticky rovněž, neboť jsou vedeny stávajícími účelovými komunikacemi.
• Vazby v odkanalizování nejsou, zejména ÚP Topolany počítá s výtlakem od Hoštic – Heroltic, které dle tohoto ÚP mají vlastní ČOV a při nebližší změně ÚP Topolany je třeba tento výtlak vypustit.
12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání
a) Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury
Respektováno – viz kap. 9.2 Odůvodnění s odkazy na další části dokumentace.
Požadavky na urbanistickou koncepci
Respektováno – viz kap. 9.2 Odůvodnění s odkazy na další části dokumentace.
Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura
Respektováno – viz kap. 9.4 Odůvodnění s odkazy na další části dokumentace.
Technická infrastruktura
Respektováno – viz kap. 9.5 Odůvodnění s odkazy na další části dokumentace.
Občanské vybavení
Respektováno – viz kap. 9.2.1 Odůvodnění s odkazy na další části dokumentace.
Veřejná prostranství
Respektováno – viz kap. 9.2.1 Odůvodnění s odkazy na další části dokumentace.
Požadavky na koncepci uspořádání krajiny
Respektováno – viz kap. 9.3 Odůvodnění s odkazy na další části dokumentace.
Dále
1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje
Respektováno, viz kap. 2.1 Odůvodnění s odkazy na závaznou část.
2. požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem
Respektováno, viz kap. 2.2 Odůvodnění s odkazy na závaznou část.
3. požadavky vyplývající z územně analytických podkladů
Respektováno, viz kap. 2.3 Odůvodnění s odkazy na závaznou část.
4. požadavky obce
Respektováno, viz kap. 9.2.2 Odůvodnění s odkazy na závaznou část.
b) Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit
Respektováno, viz kap. 9.4.1 Odůvodnění s odkazy na závaznou část.
c) Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo
Respektováno, viz kap. 9.6 Odůvodnění s odkazy na závaznou část.
d) Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci
Požadavek nebyl uplatněn, jejich nutnost v rámci vyhotovení návrhu územního plánu prokázána nebyla.
e) Požadavek na zpracování variant řešení
Požadavek nebyl uplatněn.
f) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení
Respektováno, viz strukturu dokumentace.
g) Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území
Požadavek nebyl uplatněn.
h) Požadavky vyplývající z projednání s dotčenými orgány, krajským úřadem, sousedními obcemi, veřejností, dalšími subjekty a oprávněnými investory
Krajský úřad a dotčené orgány:
Vyjádření krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 14.1.2020 (č.j. JMK 7170/2020).
1) Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně ZPF):
Respektováno, viz kap. 14.1 Odůvodnění.
2) Z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně ovzduší):
Respektováno, viz kap. 9.7.7 Odůvodnění s odkazy na závaznou část.
3) Z hlediska zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů:
Respektováno, viz kap. 9.4.2 Odůvodnění s odkazy na závaznou část.
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje Brno
Respektováno, viz kap. 9.7.8 Odůvodnění s odkazy na závaznou část.
Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Vyškov
Respektováno, viz kap. 9.7.5 Odůvodnění.
Ministerstvo obrany, Sekce nakládání s majetkem, odbor ochrany územních zájmů a státního odborného dozoru, oddělení ochrany územních zájmů Morava
Respektováno, viz kap. 9.7.4 Odůvodnění.
Státní pozemkový úřad, pobočka Vyškov
Respektováno, viz kap. 9.3 Odůvodnění.
Ministerstvo dopravy, nábřeží Xxxxxxx Xxxxxxx 0000/00, Xxxxx
Drážní doprava
Respektováno, viz kap. 9.4.1 Odůvodnění s odkazy na závaznou část ÚP.
Doprava na pozemních komunikacích
Respektováno, viz kap. 9.4.2 Odůvodnění s odkazy na závaznou část ÚP.
Další oslovené subjekty a oprávněný investor:
Ředitelství silnic a dálnic ČR, Brno
Respektováno, viz kap. 9.4.2 Odůvodnění s odkazy na závaznou část ÚP.
Povodí Xxxxxx, s.p. Brno,
Respektováno, viz kap. 9.3.3 Odůvodnění s odkazy na závaznou část ÚP.
Archeologický ústav akademie věd ČR, Brno
Respektováno, viz kap. 9.7.2 Odůvodnění.
Připomínky uplatněné veřejností:
Respektováno, viz kap. 9.3.1 Odůvodnění s odkazy na závaznou část ÚP.
13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou
řešeny v zásadách územního rozvoje
Tímto územním plánem jsou řešeny následující záležitosti nadmístního významu:
• Cyklotrasy Topolany – Hoštice-Heroltice – Ivanovice na Hané.
Tyto náležitosti mají lokální význam mezi sousedními obcemi a není tedy účelné jejich řešení v zásadách územního rozvoje.
Touto dokumentací nejsou navrženy žádné další záležitosti nadmístního významu, které by nebyly řešeny v zásadách územního rozvoje (viz kap. 2.2 Odůvodnění).
14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného
řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
14.1 Zábor ZPF
14.1.1 Použitá metodika
Toto vyhodnocení je zpracováno ve smyslu Vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, která upravuje v ust.:
• § 3 předmět vyhodnocení důsledků územního plánu,
• § 5 obsah zdůvodnění navrhovaného řešení,
• § 9 společná ustanovení pro obsah a rozsah vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace.
14.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území
Obec se nachází ve výrobní oblasti řepařské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady a trvalé travní porosty.
Tab.14.1.1: Vyžití pozemků dle kultur
Druh pozemku | Výměra (ha) | Podíl ze zemědělské půdy v % | Podíl z celého katastrálního území % |
Orná půda | 626,1495 | 96,76 | 86,44 |
Zahrada | 14,1399 | 2,19 | 1,95 |
Vinice | 0 | 0 | 0 |
Ovocný sad | 2,9821 | 0,46 | 0,41 |
Trv. travní porost | 3,8357 | 0,59 | 0,53 |
Zem. pozemky celkem | 647,1072 | 100 | 89,33 |
Celkem k.ú. | 724,3361 | X | 100 |
Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně dominantní. Jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách v rovinách a na rozvodnicových plochách. Poměrně velikou plochu zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na svažitějších pozemcích ohrožených vodní erozí (zejména v jižní části katastru) a v údolní nivě Hané. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny,
z hlediska praktického znemožňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly.
Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svažitých pozemcích, na mezích a v okolí vodních toků. Ovocné sady menší rozlohy a zahrady jsou situovány zejména po okrajích současně zastavěného území a v jeho bezprostřední blízkosti. Většina těchto pozemků je součástí obytné funkce..
Pro území obce (extravilán) jsou schválené komplexní pozemkové úpravy, které mají za úkol podstatnou část problémů v oblasti zemědělské půdy vyřešit.
14.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:
1. místo - Klimatický region.
2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě.
4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice.
5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.
Bonitované půdně ekologické jednotky v lokalitách záboru jsou znázorněny v grafické příloze v mapě č. O4, měř. 1 : 5 000. V současně zastavěném území a jeho bezprostřední blízkosti se vyskytují tyto BPEJ s příslušnými třídami ochrany.
Tab. 00.0.0.: BPEJ a třídy ochrany
BPEJ | Třída ochrany |
3 01 00 | I. |
3 60 00 | I. |
3 01 10 | II. |
3 61 00 | II. |
3 08 10 | II. |
Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek:
01
Černozemě typické i karbonátové na spraši, středně těžké s převážně příznivým vodním režimem. Jsou dominantní v severní, zvlněné části katastrů, místy se vyskytuje i v jižních částech území obce.
08
Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké. Nachází se na menších, svažitějších partiích po celém katastru.
20
Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a usazeninách karpatského flyše, těžké až velmi těžké, málo vodopropustné. Nachází se na menší ploše v jižní části hoštického katastru.
60
Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení. Zaujímají celou souvislou plochu v údolní nivě Hané.
61
Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké bez skeletu, sklon k převlhčení. Jedná se o menší území ve východní části hoštického katastru, na pravém břehu Hané.
Na katastru obce jsou dominantní černozemě, které se vyvinuly na mocných souvrstvích spraše v podmínkách teplého, mírně suchého klimatu a vlivem dlouhodobé kultivace. Podél řeky Hané se vyskytují nevápnité nivní půdy.
Půdy na katastru obce, včetně bezprostředního okolí současně zastavěného území, patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.) a proto se při plošném rozvoji zástavby není možné vyhnout jejich záboru. Striktní aplikace legislativní ochrany ZPF by téměř zcela zamezila demografickému, společenskému i ekonomickému rozvoji obce.
Půdy podléhají řadě negativních vlivů způsobených především nevhodným zemědělským hospodařením, ke kterému je možné zařadit i meliorace. Nejzávažnějším problémem je současná i potenciální vodní eroze, která postihuje rozsáhlé plochy orných půd.
14.1.4 Závlahy, odvodnění, stavby k ochraně pozemku před erozní
činností
Odvodněná území jsou v řešeném území zastoupena poměrně malou rozlohou a ve vzdálenosti od stávající zástavby. Jedná se zejména o lokality nad mlýnem v Herolticích a za hřbitovem.
Zastavitelné plochy vymezené tímto ÚP se odůvodněných území nedotýkají.
K jejich dotčení pouze okrajově dochází ve vymezení plochy W1, která má rovněž vodohospodářský účel.
14.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF
a) Plochy:
Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy jsou vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha). Je vyhodnocena výměra pouze zemědělské půdy, přičemž skutečná výměra (pokud je součástí lokality např. ostatní plocha) může být větší (viz kap. 9.2.2 Odůvodnění).
Plochy B1 a B3 – bydlení - jsou situovány při místní komunikaci v trase býv. záhumenní cesty na severním okraji Heroltic a v současné době zde již probíhá stavební rozvoj.
Současné využití území jsou menší pole, záhumenky a zahrady. Plocha budou navazovat na současně zastavěné území při stávající místní komunikaci a kompletní technické infrastruktuře. Plochy umožní logický územní rozvoj sídla. Tyto plochy byly obsaženy již
v předchozím ÚPO (2006), a to jako jedna plocha B1. Její střední část již byla využita a proto došlo tímto ÚP k rozdělením na plochy 2.
Plocha B2 – bydlení - je situována při místní komunikaci v trase býv. záhumenní cesty na severním okraji Hoštic. Současné využití území jsou menší pole, záhumenky a zahrady. Rozvojová plocha bude navazovat na současně zastavěné území při stávající místní komunikaci a technické infrastruktuře. Pro její rozvoj bude třeba provést rekonstrukci místní komunikace a provést doplnění technické infrastruktury. Plocha umožní logický územní rozvoj sídla. Tato plocha byla osažena již v předchozím ÚPO (2006) pod stejným označením B2.
Plocha B4 - se nacházejí na severním okraji Hoštic při krajské silnici směr Ivanovice.
V současné době jsou zde menší pole a záhumenky. Rozvojové plochy přímo navážou na stávající zástavbu a umožní tak logický rozvoj sídla. Budou obslouženy ze stávající silnice, pro jejich obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě. Tato plocha byla obsažena již
v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha B7, přičemž jeji cca ½ již byla využita (zastavěna).
Plocha B5 - se nachází na jižním okraji Heroltic při krajské silnici směr Rybníček.
V současné době jsou zde menší pole a záhumenky. Rozvojová plocha přímo naváže na stávající uliční zástavbu a umožní tak logický rozvoj sídla. Domy budou obslouženy ze stávající silnice, pro jejich obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě. Tato plocha byla obsažena již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha B10.
Plocha B6 - se nachází na jižním okraji Heroltic při krajské silnici směr Rybníček, proti lokalitě předchozí. Plocha se nachází v zastavěném území obce, je zde realizován zahradní domek a plochu lze charakterizovat jako zahradu či záhumenek. Plocha bude i nadále obsloužena ze stávající účelové komunikace, popřípadě ze stávající silnice, pro její obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě.
Plochy B7 a B8 - se nacházejí na severním okraji Heroltic, budou navazovat na rozvojovou lokalitu B1. V současné době jsou zde menší pole, zahrady a záhumenky. Rozvojové plochy budou obslouženy ze nové místní komunikace v trase obecní cesty a navrženými technickými sítěmi. Tyto plochy byla obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plochy B11 a B12.
Plocha B9 - se nachází na severním okraji Heroltic, při cestě za řadovou zástavbou.
V současné době jsou zde menší zahrady a záhumenky. Rozvojové plochy budou obslouženy z navržené místní komunikace a navrženými sítěmi. Tato plocha byla obsažena již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha B13.
Plocha B10 – bydlení – se nachází v zastavěném území vymezeném původní dokumentací, na konci stávající místní komunikace. Jedná se o neintenzivně zemědělsky obhospodařovanou lokalitu (zahrady), od intenzivně obhospodařovaného lánu orné půdy odděleného mlýnskými náhony. Dopravní a technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Na ploše byl dle leteckého snímku již umístěn rodinný dům. Tato plocha byla obsažena již ve Změně č. 1 předchozího ÚPO (2010), a to jako plocha B102.
Lokalita B11 – bydlení – navazuje na zastavěné území při záhumenní cestě. Jedná se o neintenzivně zemědělsky obhospodařovanou lokalitu (zahradu). Dopravní a technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Na ploše bylo dle leteckého snímku již umístěno několik rodinných domů. Tato plocha byla obsažena již ve Změně č. 1 předchozího ÚPO (2010), a to jako plocha B103.
Plocha O1 – občanské vybavení. Plocha se nachází v severní části zastavěného území obce. Je určená pro umístění prodejny potravin, která v současnosti v obci není.
Plochy P1 a P2 – veřejná prostranství Jedná se o veřejná prostranství zpřístupňující zastavitelné plochy bydlení B2 a B9.
Plocha Z1 – sídelní zeleň. Je umístěna na jihovýchodním okraji zastavěného území,
v prostoru kolem bývalého koupaliště. V současné době jsou zde manipulační plochy parcela vedená jako trvalý travní porost, na které však již vzniká zeleň. Je navrženo přehodnocení stávajících porostů a vytvoření menší oddechové zóny – parčíku, výletiště. Tato plocha byla obsažena již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha Zv1.
Plochy Z2 a Z3 – sídelní zeleň. Jedná se o menší plochy zeleně umístěné mezi rozvojovými lokalitami pro bydlení B3, B7 a B8 a místní komunikací. Tyto plochy byly obsaženy již
v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha Zv4 a Zv5.
Plocha D1 – plocha dopravní. Plocha se nachází na východním okraji zastavěného území.
Je určená pro realizaci parkoviště pro účely obsluhy hřbitova, který se nachází v bezprostřední blízkosti.
Plocha T1 – technická infrastruktura. Plocha se nachází jihovýchodně od zastavěného území obce. Je určená pro usmítění čistírny odpadních vod místní veřejné kanalizace. Její umístění je předurčeno systémem odkanalizování (viz také 9.5.3 Odůvodnění).
Plochy V1 a V2 – výroba. Jsou umístěny severně od zastavěného území při silnici I/47. Současné využití území je zemědělský půdní fond – orná. Plochy zaplní zbytkový prostor pole mezi zemědělským areálem, silnicí a železnicí a logicky navážou na stávající výrobní plochu. Předmětná lokalita je vhodná pro umístění této zóny, neboť bude obsloužena
z komunikací napojených na extravilánový úsek státní silnice a nebude přímo navazovat na současně zastavěné území obce. Jsou tedy vyloučeny problémy s dopravním zatížením
v obytné zástavbě a jiné vlivy výroby, které by mohly ohrozit zdraví lidu a pohodu obyvatel. Na ploše, kromě výroby, může být i zařízení spedice, nebo velkoobchodu.
Jedná se v podstatě o jedinou vhodnou plochu pro tuto zónu, která zaplní zbytový prostor zemědělské půdy, navíc naváže na stávající výrobní aktivity a bude obsloužena tak, že nebude narušovat obytnou zástavbu. Intenzivnější výroba obsloužena průjezdním úsekem krajské silnice nebo místními komunikacemi by mohla v budoucnu vytvářet hrozbu pro životní prostředí, zdraví lidu a pohodu obyvatel. Po jejím obvodu je navržen pás izolační zeleně. Výrobní aktivity v obci jsou důležitým faktorem ovlivňujícím obecní rozpočet a zaměstnanost v obci. Tyto plochy byly obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a se stejným označením V1 a V2.
Plochy ZS1, ZS2, ZS3, ZS4 a ZS5 – sady, zahrady. Plochy se nacházejí na severní straně rozvojového území pro bydlení na severním okraji zástavby. V současné době jsou zde menší pole, záhumenky a zahrady. Zahrady mohou být součástí přilehlé obytné funkce, nebo mohou být obhospodařovány samostatně jako záhumenky. Zahrady v tomto prostoru vytvoří clonu vůči provozu na silnici, větrné erozi, částečně ochrání před nepříznivými klimatickými vlivy. Budou mít rovněž význam z krajinotvorného hlediska, neboť skryjí zástavbu při pohledech z extravilánu. Tyto plochy byly obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a s obdobným označením Ps1, Ps2, Ps3, Ps4 a Ps5.
Plochy ZT1, ZT2 – zatravnění. Nacházejí se v extravilánu, kde budou členit rozsáhlé hony orné půdy. Jejich realizace je navržena komplexními pozemkovými úpravami. Tyto plochy byly obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a s obdobným označením Pt1 a Pt2.
Plochy L1 a L2 – zalesnění. Jedná se o sousedící lokality západně od zastavěného území obce v klínu mezi cestou do Xxxxxxx a Hoštickým náhonem. V současné době je zde menší plocha orné půdy, nevhodně obhospodařovaná, neboť se nachází v bezprostřední blízkosti potoka. Zalesňování má v odlesněné krajině z ekologického i krajinotvorného hlediska prvořadý význam. Tyto plochy byly obsaženy již v předchozím ÚPO (2006), a s obdobným označením Zl1 a Zl2.
Plocha L3 – zalesnění. Jedná se o lokalitu severně od zastavěného území obce na levém břehu Křižanovického potoka. V současné době je zde menší plocha travního porostu.
Zalesňování má v odlesněné krajině z ekologického i krajinotvorného hlediska prvořadý význam. Tato plocha byla obsažena již v předchozím ÚPO (2006), a to jako plocha Zl3.
b) Koridory:
Koridor DZ01 – koridor pro umístění železniční trati. Je situován severně od zastavěného území a je určen pro modernizaci železniční trati Brno – Přerov spojenou s přeložkami a zdvoukolejněním (více viz 9.4.1 Odůvodnění). Jedná se o koridor, ve kterém bude umístěna hlavní stavba a vedlejší stavby, zařízení a opatření, který je vymezen v šířce 200 m (v souladu se Zásadami územního rozvoje JmK (ZÚR). Ke skutečnému záboru ZPF dojde však v pruhu širokém 20 m nacházející se v ose koridoru (dle kvalifikovaného odhadu – viz kap.
K.1. Odůvodnění ZÚR).
Koridor TEE25 – koridor vedení elektrické energie VVN. Bude se jednat o nadzemní vedení umístěné na stožárech. V současné době není známý typ stožárů, potřebná plocha pro jejich založení, ani jejich umístění (vzdálenost). Pro vyhodnocení záborů ZPF tedy nejsou relevantní informace a z toho důvodu nemohlo být provedeno.
Tab. 14.2.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Označení plochy | Navržené využití | Souhrn výměry (ha) | Výměra záborů podle tříd ochrany (ha) | Odhad výměry záboru, na které bude provedena rekultivace na zemědělskou půdu | Závlahy, odvodnění, ani stavby k ochraně pozemku | Informace podle ust. § 3 odst. 2 písm. g)12 | ||||
I. | II. | III. | IV. | V. | ||||||
B1 | Bydlení | 0,83 | 0,83 | 0 | NE | ANO | ||||
B2 | Bydlení | 1,52 | 1,52 | 0 | NE | ANO | ||||
B3 | Bydlení | 0,59 | 0,59 | 0 | NE | ANO | ||||
B4 | Bydlení | 0,35 | 0,35 | 0 | NE | ANO | ||||
B5 | Bydlení | 0,53 | 0,53 | 0 | NE | ANO | ||||
B6 | Bydlení | 0,13 | 0,13 | 0 | NE | NE | ||||
B7 | Bydlení | 2,15 | 2,15 | 0 | NE | ANO | ||||
B8 | Bydlení | 1,61 | 1,61 | 0 | NE | ANO | ||||
B9 | Bydlení | 0,65 | 0,65 | 0 | NE | ANO | ||||
B10 | Bydlení | 0,60 | 0,60 | 0 | NE | ANO | ||||
B11 | Bydlení | 0,78 | 0,78 | 0 | NE | ANO | ||||
Celkem | Bydlení | 9,74 | 9,74 | 0 | - | - | ||||
O1 | Občanské vybavení | 0,03 | 0,03 | 0 | NE | NE | ||||
Celkem | Občanské vybavení | 0,03 | 0,03 | 0 | ||||||
P1 | Veřejné prostranství | 0,01 | 0,01 | 0 | NE | NE | ||||
P2 | Veřejné prostranství | 0 | 0 | NE | NE | |||||
Celkem | Veřejné prostranství | 0,01 | 0,01 | 0 | ||||||
Z1 | Zeleň | 0,80 | 0,80 | 0 | NE | ANO | ||||
Z2 | Zeleň | 0,15 | 0,15 | 0 | NE | ANO | ||||
Z3 | Zeleň | 0,12 | 0,12 | 0 | NE | ANO | ||||
Celkem | Zeleň | 1,07 | 1,07 | 0 | ||||||
D1 | Dopravní infrastruktu ra | 0,07 | 0,07 | 0 | NE | NE | ||||
DZ01 | Dopravní infrastruktu ra | 1,76 | 1,76 | 0 | NE | NE | ||||
Celkem | Dopravní infrastruktu ra | 1,83 | 1,83 | 0 | ||||||
12 Informace o plochách a koridorech obsažených v platné územně plánovací dokumentaci, které obsahují zemědělskou půdu I. nebo II. třídy ochrany, a nemá-li návrhem územního plánu dojít ke změně využití těchto koridorů a ploch.
T1 | Technická infrastruktu ra | 0,31 | 0,31 | 0 | NE | NE | ||||
Celkem | Technická infrastruktu ra | 0 | ||||||||
V1 | Výroba | 5,39 | 5,39 | 0 | NE | ANO | ||||
V1 | Výroba | 1,92 | 1,92 | 0 | NE | ANO | ||||
Celkem | Výroba | 7,62 | 7,62 | |||||||
ZS1 | Sady, zahrady | 1,45 | 1,45 | 1,45 | NE | ANO | ||||
ZS2 | Sady, zahrady | 1,87 | 1,87 | 1,87 | NE | ANO | ||||
ZS3 | Sady, zahrady | 0,95 | 0,95 | 0,95 | NE | ANO | ||||
ZS4 | Sady, zahrady | 0,31 | 0,31 | 0,31 | NE | ANO | ||||
ZS5 | Sady, zahrady | 0,26 | 0,26 | 0,26 | NE | ANO | ||||
Xxxxxx | Xxxx, zahrady | 4,84 | 4,84 | 4,84 | ||||||
ZT1 | Zatravnění | 1,98 | 1,76 | 0,22 | 1,98 | NE | ANO | |||
ZT2 | Zatravnění | 1,89 | 1,89 | 1,89 | NE | ANO | ||||
Celkem | Zatravnění | 3,87 | 3,65 | 0,22 | 3,87 | |||||
L1 | Zalesnění | 0,56 | 0,56 | 0 | ANO | ANO | ||||
L2 | Zalesnění | 0,10 | 0,10 | 0 | NE | ANO | ||||
L3 | Zalesnění | 3,36 | 3,36 | 0 | NE | ANO | ||||
Celkem | Zalesnění | 4,02 | 0,66 | 3,36 | ||||||
Celkem | Zábory | 33,03 | 29,45 | 3,58 | 8,78 |
Po prvním veřejném projednání nebyly provedeny žádné úpravy týkající se ochrany půdního fondu.
c) Údaje o dotčení sítě účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a sítě polních cest navrhovaným řešením:
Síť účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a síť polních cest navrhovaným řešením není dotčena. Všechny účelové komunikace v krajině a vybíhající do krajiny jsou tímto ÚP respektovány.
14.1.6 Zdůvodnění zvoleného řešení
Potřeba zastavitelných ploch vyplývá ze zjištěných potřeb v území, které jsou dokumentovány obcí doručenými požadavky na změny v území. Zastavitelné plochy musí být navrženy v souladu s § 18, odst. 4 stavebního zákona („Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území“).
Prokázání potřeby vymezení zastavitelných ploch je uvedeno v kap. 10.2 Odůvodnění.
Zdůvodnění řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější podle § 5 odst. 1 zákona, obsahuje:
a) zdůvodnění navrženého řešení včetně vyhodnocení dodržení zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu stanovených v § 4 zákona, (dále jen „zásady ochrany zemědělského půdního fondu“); je-li návrh předkládán variantně, zdůvodnění obsahuje srovnání variant,
b) prokázání výrazně převažujícího veřejného zájmu u záboru zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu podle § 4 odst. 3 zákona, nejedná-li se o případ podle § 4 odst. 4 zákona.
a) Vyhodnocení dodržení zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu
Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby
• Plošně - zaplnily prostorové rezervy mezi zastavěným územím a zastavitelnými plochami a přirozeně na ně navázaly.
• Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce.
• Využily optimálních rozvojových možností obce.
Zastavitelné plochy bydlení (všechny vymezené), včetně souvisejících veřejných prostranství a zeleně svou polohou a součtem ploch, nemají z hlediska plošné ochrany zemědělské půdy téměř žádný význam:
• Celková plocha uvedených záborů je pouze nepatrným zlomkem zemědělské půdy na katastru obce, jejíž výměra činí cca 647 ha.
• Plochy se nachází na obvodu zástavby, tedy na okraji zemědělské půdy a jejich vymezení není pro hospodaření na zbylých plochách ZPF omezující.
• Všechny polní cesty a ostatní komunikační osy vedoucí do krajiny jsou zachovány.
• Plocha T1 je vymezená pro realizaci ČOV, její umístění je předurčeno systémem odkanalizování, který vychází ze spádových poměrů.
b) prokázání výrazně převažujícího veřejného zájmu u záboru zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany
Podle ust. § 4 odst. 3 zákona o ochraně ZPF účinného od 01. 04. 2015 lze zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převyšuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF. Citované ustanovení § 4, odst. 3 zákona o ochraně ZPF se nepoužije při posuzování těch ploch, které jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci, pokud při nové územně plánovací činnosti nemá dojít ke změně jejich využití.
Celé zastavěné území obce a jeho poměrně široké okolí se nachází na půdách s I. a II. třídou ochrany, kterými je ze všech stran obklopeno. Stejné platí pro téměř celé katastrální území obce. Pokud zastavitelné plochy mají navazovat přímo na zastavěné území, tak aby nebyla narušena organizace ZPF, nelze se záboru půd s nejvyšší třídou ochrany vyhnout. Nižší třídy ochrany jsou pouze v členitějších partiích v jižní části katastru a to za dálnicí D1, které jsou z tohoto důvodu nepřístupné a zároveň by vytvářely enklávu mimo současnou zástavbu.
Zvláště chráněné půdy (třídy ochrany I. a II.) jsou touto dokumentací dotčeny ve všech zastavitelných plochách a plochách přestavby. K těmto plochám lze konstatovat následující:
• Plochy bydlení B1 až B5 a B7 až B11 (tedy všechny kromě B6) jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci (ÚPO ve znění Změny č. 1), a při nové územně plánovací činnosti nedochází ke změně jejich využití. Citované ustanovení § 4, odst. 3 zákona o ochraně ZPF se nepoužije, v tomto případě, tedy není třeba prokazovat jiný veřejný zájem, který výrazně převyšuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF.
• Plocha bydlení B6 a občanského vybavení O1 – jedná se o plochy přestavby nacházející se v zastavěném území obce. Ve společném metodickému doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (červenec 2011) se uvádí, že se zábor lokality do výměry 2000 m2 v
zastavěném území obce nevyhodnocuje. Z tohoto důvodu se domníváme, že není třeba ani zvláštního zdůvodnění záborů zvláště chráněných půd.
• Plochy veřejných prostranství P1 a P2 jsou vymezeny pro obsluhu plochy bydlení B2 a B9. V podstatě se jedná o rozšíření stávajících polních cest (ostatních ploch) na běžný uliční profil. Tyto plochy lze zdůvodnit obdobně, jako výše uvedené plochy B2 a B9.
• Plochy sídelní zeleně Z1 až Z3 jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci (ÚPO ve znění Změny č. 1), a při nové územně plánovací činnosti nedochází ke změně jejich využití. Citované ustanovení § 4, odst. 3 zákona o ochraně ZPF se nepoužije, v tomto případě, tedy není třeba prokazovat jiný veřejný zájem, který výrazně převyšuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF.
• Plocha D1 je vymezená pro realizaci parkoviště místního hřbitova. Hřbitov se nachází na okraji zastavěného území. Jeho bezprostřední okolí je tvořeno sevřenou historickou zástavbou s úzkými uličními profily, bez možnosti zřízení parkovacích stání. Z toho důvodu je jediná možná plocha pro tuto funkci v nezastavěném území bezprostředně sousedící se hřbitovem. Jak již bylo uvedeno, v bezprostředním okolí zastavěného území obce i v převážné části katastru jsou zvláště chráněné půdy, jejichž záboru se nelze vyhnout. Realizace vyhovující dopravní infrastruktury je ve veřejném zájmu.
• Plocha T1 je vymezená pro realizaci ČOV, její umístění je předurčeno systémem odkanalizování, který vychází ze spádových poměrů. Realizace vyhovujícího odkanalizování obce je ve veřejném zájmu, ať už z hlediska životního prostředí, veřejného zdraví, tak i ochrany vod. Plochu pro ČOV je nutné umístit do míst, které vyžaduje systém odkanalizování, navíc vzhledem k převládajícím zvláště chráněným půdám na celém katastru, se není možné těmto vyhnout.
• Plochy výroby V1 a V2 jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci (ÚPO ve znění Změny č. 1), a při nové územně plánovací činnosti nedochází ke změně jejich využití. Citované ustanovení § 4, odst. 3 zákona o ochraně ZPF se nepoužije,
v tomto případě, tedy není třeba prokazovat jiný veřejný zájem, který výrazně převyšuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF.
• Plochy zahrad ZS1 až ZS5 jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci (ÚPO ve znění Změny č. 1), a při nové územně plánovací činnosti nedochází ke změně jejich využití. Citované ustanovení § 4, odst. 3 zákona o ochraně ZPF se nepoužije, v tomto případě, tedy není třeba prokazovat jiný veřejný zájem, který výrazně převyšuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF.
• Plochy zatravnění ZT1 a ZT2 jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci (ÚPO ve znění Změny č. 1), a při nové územně plánovací činnosti nedochází ke změně jejich využití. Citované ustanovení § 4, odst. 3 zákona o ochraně ZPF se nepoužije, v tomto případě, tedy není třeba prokazovat jiný veřejný zájem, který výrazně převyšuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF.
• Plochy zalesnění L1 až L3 jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci (ÚPO ve znění Změny č. 1), a při nové územně plánovací činnosti nedochází ke změně jejich využití. Citované ustanovení § 4, odst. 3 zákona o ochraně ZPF se nepoužije, v tomto případě, tedy není třeba prokazovat jiný veřejný zájem, který výrazně převyšuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF.
14.2 Zábor lesních pozemků
Není navržen.
15. Přehled úprav po společném jednání
V této kapitole jsou obsaženy úpravy zejména v závazné části (výroku) upraveného návrhu změny územního plánu (jak textové, tak i grafické části) předkládaného k veřejnému projednání (dokumentace s datem čevenec 2021), oproti stavu v dokumentaci ke společnému jednání (dokumentace s datem červenec 2020). Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny (§ 52 odst. 3 Stavebního zákona). Úpravy jsou členěny dle stanovisek dotčených orgánů a obcí.
Jednotlivé úpravy jsou členěny dle došlých písemností:
15.1 Koordinované stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu (OÚPSŘ) ze dne 16.10.2020 (č.j. JMK 144698/2020)
a) Odbor životního prostředí KrÚ JMK
Po společném jednání nebyly provedeny žádné úpravy týkající se ochrany půdního fondu. b) Odbor dopravy KrÚ JMK
1. V grafické části návrhu ÚP bylo doplněno označení silnice III/4286.
2. V grafické části návrhu ÚP byl doplněn zákres silničního ochranného pásma silnic III. třídy.
3. V návrhu ÚP bylo doplněno prověření dostupnosti veřejné hromadné dopravy – byly doplněny orientační zákresy izochron dostupnosti (kružnice o poloměru R=500 m) stávajících autobusových zastávek. Bylo zjištěno, že stávající zastávky pokrývají svou dostupností celé zastavitelné plochy bydlení a zastavitelné plochy výroby v částech, kde se předpokládá vstup (vjezd) do výrobních areálů.
Výše uvedené úpravy viz výkres 3 Koncepce dopravní infrastruktury a O2 Koordinační výkres.
15.2 Stanovisko Ministerstva dopravy ze dne 14.10.2020 (značka 671/2020-910-UPR/2)
Dle uvedeného stanoviska byl doplněn limit – ochranné pásmo dálnice v kap. 9.4.2 Odůvodnění.
3. Povodí Xxxxxx, s.p. Brno, vydalo vyjádření správce povodí a vodního toku ze dne 3.9.2020 (značka PM-35255/2020-5203/Čer).
Požaduje zohlednit:
V územním plánu je nutno respektovat stanovené záplavové území vodního toku Xxxx. Do záplavového území nesmí být umísťovány zastavitelné plochy s nadzemními objekty nebo stavbami.
Dle našeho názoru nelze územním plánem bez řádného zdůvodnění zakázat výstavbu v záplavovém území. Uvedený požadavek se nezakládá na platné legislativě, ani nebyl ve vyjádření řádně zdůvodněn. K této problematice viz kap. 9.7.3.
Nové zastavitelné plochy musí být vymezeny nejblíže 8 m (u VVT) a nejblíže 6 m (u DVT) od břehové hrany vodního toku. Důvodem je možnost zachování přístupu správce k vodnímu toku v souladu s § 49, odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění.
Správcům vodních toků nesmí být znemožněn přístup k vodním tokům pro možnost výkonu práv a povinností souvisejících s jejich správou.
Dokumentací respektováno.
Do ploch individuální rekreace nebudou umisťovány stavby pro trvalé bydlení, které by vyžadovaly napojení na technickou infrastrukturu (zásobování vodou a likvidaci odpadních vod). V opačném případě je nutno plochu řádně odkanalizovat napojením na splaškovou kanalizaci obce.
Nejsou vymezovány žádné plochy individuální rekreace.
Rozvoj obce je limitován možnostmi v dané lokalitě (potřeba zajištění pitné vody, kapacita kanalizace, popř. nutnost jejího vybudování vč. ČOV, dodávka médií, dopravní infrastruktura apod.). Napojením dalších zdrojů odpadních vod nesmí dojít ke zhoršení poměrů ve stávající kanalizační síti s následným nepříznivým ovlivněním vodních toků. Další rozšiřování zastavitelných ploch požadujeme zařadit do územního plánu až po vybudování veřejné kanalizace a ČOV. Rozvojové lokality výstavby je třeba navrhovat v návaznosti na zastavěné území obce, aby bylo možné napojení odpadních vod do veřejné kanalizace. Rozvojové plochy výstavby požadujeme odkanalizovat oddílným systémem. Územní plán musí obsahovat koncepci řešení odvodu dešťových vod.
Nakládání se srážkovými (dešťovými) vodami musí být řešeno v souladu s § 5 a 27 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, s vyhláškou č. 501/2006 Sb. v platném znění, konkrétně dle TNV 75 9011 „Hospodaření se srážkovými vodami“. Dešťové vody ze zpevněných ploch a střech objektů musí být přednostně zasakovány, využívány (např. pro zálivku zeleně) a zadržovány v jednotlivých lokalitách staveb. Pro hospodaření s dešťovými vodami (HDV) musí být v rámci ploch veřejných prostranství nebo ploch technické infrastruktury, popř. ploch zeleně vymezeny volné plochy. Ponechání dostatečných volných ploch pro HDV musí být dodrženo i v rámci vymezení ploch výroby a skladování.
Dokumentací respektováno.
15.4 Připomínky uplatněné veřejností:
ÚP Hoštice-Heroltice, Textová část – výrok
Kap. 6.6, str. 21 - do přípustného, popř. podmíněně přípustného využití doplnit možnost zachovat stávající technickou infrastrukturu pro muzejní provoz a zřízení muzea.
Bylo doplněno do kap.6.6 pro plochu DŽ.
ÚP Hoštice-Heroltice, Textová část – odůvodnění
Kap. 0, xxx. 10 - prosím o konkretizování územně analytických podkladů a doplňujících průzkumů a rozborů ORP Bučovice, které byly použity pro vypracování ÚP Hoštice-Heroltice? Obec Hoštice – Heroltice se nenachází ve správním obvodu ORP Bučovice. Jsou tedy použité materiály správné a byl územní plán vypracován na základě správných podkladů?
Text byl opraven. Správně se jedná o územně analytické podklady, doplňující průzkumy a rozbory z ORP Vyškov. V uvedené části textu (kap. 0, xxx. 10) se jednalo o nepodstatnou zmínku. Samotné vyhodnocení souladu s ÚAP ORP Vyškov bylo uvedeno v kap. 2.3 textové části odůvodnění a je z něj patrné, že náleží řešenému území (např. zmiňovaná trať Brno – Přerov nebo záplavové území toku Xxxx). Použité materiály jsou tedy správné a územní plán byl vypracován na základě správných podkladů.
ÚP Hoštice-Heroltice, Textová část – odůvodnění
Kap. 9.2.1, str. 15 - navrhuji doplnit, že na území obce byla v roce 1869 postavena železniční trať a v roce 1893 zřízena osobní železniční zastávka. Trať tvoří výraznou stopu v krajině a neměla by být opomíjena.
Bylo doplněno do kap. 9.2.1 Odůvodnění.
ÚP Hoštice-Heroltice, Textová část – odůvodnění
Kap. 9.3.3, str. 25 - jaký význam má stanovení manipulačního pásma 8 m od břehové hrany od významného vodního toku Litava, když se samotný tok nachází ve vzdálenosti cca 30 km od obce?
Opraveno, správně se jedná o VVT Xxxx.
ÚP Hoštice-Heroltice, Textová část – odůvodnění
Kap. 9.4.2, str. 33 - navrhuji doplnit, že na území obce se nachází značená hipostezka, kterou lze také využít pro pěší turistiku.
Bylo doplněno do kap. 9.4.2 Odůvodnění.
Pozn.: Při úpravě návrhu územního plánu mohlo dojit k takové úpravě textu, že výše uvedené odkazy na konkrétní stránky již nemusejí odpovídat skutečnosti.
15.5 Upozornění pořizovatele a určeného zastupitele ke spolupráci:
Grafická část:
Výkres koordinační a hlavní – v centru návsi a kolem hřbitova je vyznačena plocha ZU-zeleň sídelní, zelenou barvou, ta rovněž pokračuje směrem jižním a severním. Jde opravdu o tuto plochu zeleně sídelní? V ploše na pozemcích se nachází místní komunikace a krajská silnice. Zda nezaměnit na plochu veřejné prostranství.
Plocha má více charakter návsi a přilehlých místních komunikací, než parku. Byla převedena do veřejných prostranství (PV).
Textová část:
V textu jsou uváděny pojmy „Budovy (stavby) pro zemědělství (např. uskladnění výpěstků a nářadí) a drobnou pěstitelskou a drobnou chovatelskou činnost“ a dále „Stavby pro rodinnou rekreaci“. Navrhuje se tyto pojmy
v odůvodnění vysvětlit, příp. určit prostorové parametry staveb.
Drobná pěstitelská a chovatelská činnost je definována v kap. 2. Textové části – výroku, bodech 16. a 17. Jedná se o zahradní domky, které se dle současné nabídky pohybují
v průměrných rozměrech do 20 m2. Proto byla do kap. 2 Textové části – výroku doplněna následující definice:
„18. Budovy (stavby) pro zemědělství (např. uskladnění výpěstků a nářadí) a drobnou pěstitelskou a drobnou chovatelskou činnost uvedené v plochách zemědělských (ZO, ZS a ZT) jsou stavby určené k výše popsanému účelu, mohou mít nejvýše jedno nadzemní a jedno podzemní podlaží, bez podkroví a zastavěnou plochu 25 m2.“
Do kap. 2. Textové části – výroku byla dále doplněna následující definice:
„13. Stavbou pro rodinnou rekreaci je stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům pro rodinnou rekreaci a je k tomu určena. Stavba pro rodinnou rekreaci tedy neslouží k trvalému bydlení, může mít nejvýše jedno nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví a zastavěnou plochu 50 m2.“
Stavby pro rodinnou rekreaci jsou v ÚP ve většině případů stanovené jako nepřípustné, pouze v ploše ZS mohou být v zastavěném území nebo zastavitelných plochách
Požadavky obce:
Pro rekonstrukci komunikace III/4286, která prochází obcí je v platnosti Územní rozhodnutí
o umístění stavby v Hošticích-Herolticích ze dne 3.3.2020 vedené SÚ Vyškov pod čj.: MV 20542/2020. Obec požaduje toto územní rozhodnutí týkající se rekonstrukce komunikace zohlednit do návrhu ÚP Hoštice-Heroltice.
Rekonstrukcí silnice dochází k úpravě trasy ve východní části návsi v Hošticích (za kostelem). Tato skutečnost byla promítnuta do výkresu 3 Koncepce dopravní infrastruktury. Ve zbývajících úsecích silnice využívá stávající trasu (a silniční pozemek), popřípadě prochází plochami s rozdílným způsobem využití DK, PV, které umožňují její úpravy.
16. Přehled úprav po (prvním) veřejném projednání
V této kapitole jsou obsaženy úpravy zejména v závazné části (výroku) upraveného návrhu územního plánu (jak textové, tak i grafické části) předkládaného k opakovanému veřejnému projednání (dokumentace s datem září 2021), oproti stavu v dokumentaci k prvnímu veřejnému projednání (dokumentace s datem červen 2021). Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny (§ 52 odst. 3 Stavebního zákona).
Podkladem pro zpracování upraveného návrhu k opakovanému veřejnému projednání jsou Pokyny k upravení návrhu Územního plánu Hoštice-Heroltice pro jeho neschválení ZO Hoštice-Heroltice zpracované pořizovatelem (č.j. MV 85013/2021 ze dne 08. 09 .2021).
Po prvním veřejném projednání nebyly provedeny žádné úpravy týkající se půdního fondu.
16.1 Změna koncepce odkanalizování
Důvodem pro podstatnou úpravu je změna koncepce odkanalizování obce Hoštice-Heroltice vyplývající z usnesení č. 7/34/2021 ze 34. Zasedání Zastupitelstva obce Hoštice – Heroltice konaného dne 7. 9. 2021. V předchozí etapě návrhu ÚP předkládanému k (prvnímu) veřejnému projednání byla podkladem pro koncepci odkanalizování Technicko – ekonomická studie „Odkanalizování obce Hoštice-Heroltice“, Aquaprocon, s.r.o., Brno, září 2019.
V návrhu ÚP k opakovanému veřejnému projednání je navržena koncepce odkanalizování, která vychází z aktuálnější a přesnější projektové dokumentace „Výstavba kanalizace a ČOV v obci Hoštice-Heroltice“, stupeň DVSP, TRASKO Projekce, s.r.o, 5/2021. Jednotlivé úpravy lze popsat následujícím způsobem:
• Ruší se plánovaný kanalizační výtlak z obce Rybníček na ČOV Hoštice – Heroltice.
• Nově byly zakresleny navrhované kanalizační stoky, výtlaky a čerpací stanice dle výše uvedeného projektu.
16.2 Posouzení souladu s Politikou územního rozvoje ČR (PÚR ČR)
Byla přepracována kapitola 2.1 Odůvodnění z důvodu Aktualizace č. 4 PÚR ČR. Tato aktualizace však nemá vliv na úpravu koncepce navrženou tímto ÚP.
16.3 Rozhodnutí o námitkách
Na základě podané námitky vlastníka (fyzické osoby) nemovitosti parc. č. 22/2 st. v k.x. Xxxxxxxxx byla tato přeřazena ze stabilizované plochy občanského vybavení OX na plchu BR- Bydlení v rodinných domech.
16.4 Stanovisko k rozhodnutí o námitkách
K rozhodnutí o námitkách došlo stanovisko Krajské hygienické stanice JMK, číslo jednací: KHSJM 49219/2021/VY/HOK, spisová značka: S-KHSJM 00386/2021, ze dne 16. 8. 2021, které na plochu, která byla upravena (viz 15.3) uplatňuje následující požadavek:
• akusticky chráněné prostory, definované platným právním předpisem na úseku ochrany veřejného zdraví (chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb), lze do území umístit až na základě hlukového vyhodnocení prokazujícího, že
celková hluková zátěž v území nepřekročí hodnoty hygienických limitů hluku, stanovených pro tyto akusticky chráněné prostory.
• Nejpozději v rámci územního řízení musí být deklarován soulad záměru s požadavky stanovenými právními předpisy na úseku ochrany před hlukem, případně vibracemi.
Tato podmínka byla již obsažena v kap. 3.1, bodě 5 Textové části – výroku, přičemž byla formulace upravena dle výše uvedené citace.
Všechny změny v textu (výroku i odůvodnění) jsou vyznačeny zažlucením. V případě, že byla přepracována celá kapitola, je zažlucen její nadpis.