Veřejnoprávní smlouvy v praxi územní samosprávy
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ekonomická fakulta Katedra práva
Bakalářská práce
Veřejnoprávní smlouvy v praxi územní samosprávy
Vypracoval: Xxxxxx Xxxxxx Vedoucí práce: XXXx. Xxxxxx Xxxxx České Budějovice 2018
Prohlášení
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pra- menů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47 zákona č. 111/1998 Sb. V platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to – v nezkrácené podobě v úpravě vzniklé vypuště- ním vyznačených částí archivovaných Ekonomickou fakultou – elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachování mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce.
Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným stano- vením zákona č. 111/1998 Sb. Zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce.
Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Xxxxxx.xx provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 12.4.2019
……………… Xxxxxx Xxxxxx
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Xxxxxxx Xxxxxxx za cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
Mé poděkovaní také patří tajemníkovi Městského úřadu v Soběslavi Ing. Xxxxx Xxxxxxxx, za to, že mi poskytl relevantní informace a dokumenty důležité pro tuto práci.
V neposlední řadě děkuji mojí rodině a přátelům za jejich obrovskou podporu při mém studiu.
Obsah
ÚVOD 3
1. VEŘEJNÁ SPRÁVA 5
1.1. VEŘEJNÁ SPRÁVA 5
1.2. Veřejnoprávní smlouvy 8
2. VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY VEŘEJNOPRÁVNÍCH SMLUV 10
3. POJEM VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA 12
3.1. Veřejnoprávní smlouvy a jejich prameny 13
3.2. Veřejnoprávní smlouvy a jejich místo ve správním řádu 14
3.3. Veřejnoprávní smlouvy a právní zásady 16
3.4. Veřejnoprávní smlouvy a jejich vztah k soukromoprávním smlouvám 17
3.5. Veřejnoprávní smlouvy na území přestupků 18
4. HMOTNĚ PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNOPRÁVNÍCH SMLUV 19
4.1. Koordinační veřejnoprávní smlouvy 19
4.2. Subordinační veřejnoprávní smlouvy 20
4.3. Veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky 20
5. PROCES UZAVÍRÁNÍ A ZRUŠENÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY 21
5.1. Návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy 21
5.2. Uzavření veřejnoprávní smlouvy 22
5.3. Souhlas třetích osob 22
5.4. Přezkoumání souladu veřejnoprávních smluv s právními předpisy 23
5.5. Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy 23
5.6. Výpověď veřejnoprávní smlouvy 24
5.7. Zrušení veřejnoprávní smlouvy 24
6. METODIKA A CÍLE PRÁCE 26
7. VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY V JIHOČESKÉM KRAJI 27
7.1. PLANÁ NAD LUŽNICÍ 27
7.1.1. Smlouvy uveřejněné na Portále pro vhodné uveřejnění 27
7.1.2. Smlouvy uveřejněné na webových stránkách města 31
7.2. SOBĚSLAV 32
7.2.1. Smlouvy uveřejněné v Registru smluv 32
7.2.2. Smlouvy uveřejněné na Portále pro vhodné uveřejnění 42
7.2.3. Rozhovor s tajemníkem Městského úřadu Soběslav 46
7.3. VESELÍ NAD LUŽNICÍ 48
7.3.1. Smlouvy uveřejněné v Registru smluv 48
7.3.2. Smlouvy uveřejněné na webových stránkách města 49
7.3.3. Smlouvy uveřejněné na Portálu pro vhodné uveřejnění 50
7.4. SROVNÁNÍ 54
8. ZÁVĚR 58
9. SUMMARY A KEYWORDS 60
10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 61
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK 64
SEZNAM PŘÍLOH 66
Úvod
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila oblast veřejnoprávních smluv. Důvo- dem, proč̌ jsem si zvolila právě̌ toto téma, byl můj osobní zájem o správní́ právo a veřej- nou správu samotnou. Konkrétně̌ oblast veřejnoprávních smluv mne zaujala hned z ně- kolika hledisek. Mohu-li je stručně̌ uvést, pak prvním z nich byla vůbec první́ obecná́ úprava, kterou přinesl až̌ nedávno přijatý správní́ řád, přestože se s institutem veřejno-
právních smluv můžeme setkat již̌ v právních pramenech v době̌ Rakouska – Uherska. Další́ zajímavostí je fakt, že onen hmotněprávní́ institut veřejnoprávních smluv je upraven procesně̌ právním předpisem, což̌ není́ běžné.
Při práci jsem vycházela z mnoha pramenů, jelikož̌ po bližším prostudování doporu- čených publikací, které́ se týkají́ veřejnoprávních smluv, docházím k závěru, že ucelená publikace věnující se čistě veřejnoprávním smlouvám, neexistuje. Jako podklady pro vy-
tvoření mé́ práce byly využity knižní́ zdroje z aktuálního období́, ale také́ knižní́ zdroje pocházející́ z období́ první́ republiky, taktéž̌ elektronické́ zdroje, judikatura a legislativa.
Veřejná správa je v České republice vykonávána státem (státní správa) a také územně příslušnými samosprávnými celky (samospráva). Právě veřejnou správu je možné označit za centrum veřejnoprávních smluv, což je dnes dosti aktuální a také hojně diskutované téma. Do popředí zájmu se problematika veřejnoprávních smluv dostala až v okamžiku vzniku zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, který je v oblasti úpravy ve- řejnoprávních smluv určitým milníkem. Problematice veřejnoprávních smluv je pozor- nost věnována v § 159 - §§ 170. Tato právní úprava byla v České republice poměrně dlouho očekávána. V okamžiku, kdy tento zákon vešel v platnost, lze hovořit v České republice o nebývalém rozmachu veřejnoprávních smluv.
Cílem této práce je blíže specifikovat veřejnoprávní smlouvy v praxi územní sa- mosprávy. Text práce je rozdělen do dvou základních částí. První část je teoretická a oblast veřejnoprávních smluv je zde charakterizována z odborného úhlu pohledu. Prvotní pozornost je zaměřena na veřejnou správu, vývoj právní úpravy veřejnoprávních smluv a posléze již na samotnou oblast veřejnoprávních smluv. Nejdříve jsou veřejnoprávní smlouvy definovány a je zde zmíněna i jejich právní úprava, právní zásady, jejich vztah vůči soukromoprávním smlouvám a v neposlední řadě i veřejnoprávním smlouvám na území přestupků. Další část je věnována hmotně právní úpravě veřejnoprávních smluv a jsou zde představeny základní druhy veřejnoprávních smluv – koordinační, subordinační
a smlouvy mezi účastníky. Poslední kapitola první části je věnována procesu uzavírání a zrušení veřejnoprávních smluv. Následuje praktická část, která je již orientována na uplat-
nění veřejnoprávních smluv v praxi. Tato část představuje jednotlivé́ typy a druhy veřej- noprávních smluv v souvislostech na jejich právní́ úpravě̌ v rámci vybraných obcí. Defi- nitivně̌ poslední́ častí práce je pak závěr, kde je celá práce shrnuta.
Všechny informace, které jsou uvedeny v této práci, jsou čerpány z dostupné lite- ratury a odborných zdrojů, které jsou uvedeny na konci tohoto textu.
1. Veřejná správa
Termín „veřejná správa“ byl dle Xxxxxxx (2003, s. 4) obsažen již v římském právu a v rámci jednotlivých jazyků je možné se setkat s označením jako je public administration či l´administration publique apod. Xxxxxxxxxxxx (2015, s. 11) uvádí, že struktura veřejné správy je v každé zemi poněkud odlišná a mezi laickou veřejností velmi často dochází k nejednoznačnému používání pojmů v této oblasti. Všeobecně se veřejnou správou ro- zumí správa veřejných záležitostí, která je v zemi projevem výkonné moci, jinými slovy tedy veřejné moci, se kterou stát disponuje. Veřejnou správu je zapotřebí odlišit od sou- kromé správy, což je naopak správa soukromých, nikoliv veřejných záležitostí. Je zapo- třebí však podotknout, že na výkonu veřejné správy se v praxi mohou aktivně podílet i soukromoprávní subjekty. V českém právním řádu není pojem „veřejný“ nikde blíže de- finován, a to i přesto, že se velmi často používá.
1.1. Veřejná správa
Na veřejnou správu lze nahlížet dle Provazníkové (2015, s. 11) ze dvou základních úhlů pohledu, a to je z pohledu toho, zda veřejnou správu realizuje stát prostřednictvím svých orgánů jako státní správu nebo stát přenechává vybraný okruh záležitostí na ne- státní veřejnoprávní korporace, aby je spravovaly, či naopak z hlediska geografického – tedy zda jde o územní, ústřední či místní správu. V prvním případě je tak veřejná správa označována za systém, který tvoří dva hlavní subsystémy – státní správa a veřejná samo- správa. Státní správa je vykonávána státem prostřednictvím souhrnu institucí, přímo či zprostředkovaně (tzv. územní samospráva). V tradičním slova smyslu je veřejná samo- správa považována za výsledek delegování správy na jiné subjekty, které mají nestátní povahu. S jistotou je možné tvrdit, že samospráva je výrazem demokracie a také určitým výrazem decentralizace. Samospráva disponuje oprávněním vykonávat své záležitosti sa- mostatně, vlastními prostředky a vlastním jménem, a má podobu územní a zájmové sa- mosprávy. V případě územní samosprávy jde o zastupování zájmů určitého území. Nao- pak v druhém případě se jedná naopak o zastupování zájmů osob, které jsou spojeny pro- střednictvím společného zájmu. „Veřejnou správu je nutné pojímat jako činnost nezbytně spojenou s existencí státu a práva. Veřejná správa je tedy v tomto případě pojímána jako kvalifikovaná řídící činnost správních orgánů (zpravidla státních), vykonávaná ve veřej- ném zájmu. V tomto pojetí je vyjádřena nevyhnutelnost organizovaně působit na
společenské poměry a tím je usměrňovat žádoucími směry.“ (Mendelova univerzita, 2015) Na Obrázku 1 je pro představu uvedeno schéma veřejné správy v České republice.
Obrázek 1 Veřejná správa
Zdroj: Provazníková, 2015, s.11
Dle vymezené působnosti územní samospráva dle stanovené působnosti a ekono- mických podmínek realizuje veřejnou správu na území, které je menší, než je stát (kraje, obce, země). Dle Provazníkové (2015, s. 12) na základě druhého kritéria je možné za územní veřejnou správu označit tu část veřejné správy, která je realizována v rámci územně administrativních jednotek, na které je stát členěn. Územní veřejná správa je tvo- řena institucemi, které nedisponují charakterem ústředních orgánů. Je zapotřebí i zde roz- lišovat, zda se jedná o územní orgány veřejné správy se všeobecnou působností a specia- lizovanou působností, nebo naopak o orgány samosprávy a státní správy. V praxi může dojít k tomu, že ve stejné územně-administrativní jednotce je realizována státní správa i samospráva, a to jedním orgánem nebo také dvěma od sebe oddělenými orgány, nebo funguje pouze např. státní správa či jen samospráva. Je tudíž patrné, že působnost institucí veřejné správy se může krýt s obvodem administrativní jednotky, ale může být i širší nebo užší.
Velmi často bývá v souvislosti s územní správou taktéž i zmiňován pojem „místní správa“, což je možné označit za nejnižší úroveň územní veřejné správy. V okamžiku, kdy je však dle Provazníkové (2015, s. 12) územní veřejná správa zřízena jen na jedné úrovni, územní i místní správa posléze splývají. Je zapotřebí zmínit, že uspořádání ve- řejné správy a samosprávy vždy závisí na celé řadě faktorů, jako např. tradice, etnické poměry či národnosti apod. Veřejnou správu je zapotřebí vnímat jako záměrnou činnost správních orgánů, a to za účelem dosažení veřejného cíle. Vztah veřejného a soukromého
sektoru není již v rámci moderní společnosti nijak ostrý. Pro veřejnou správu platí určité charakteristické rysy – v porovnání se soukromou správou je mnohem více vázána prá- vem, což znamená, že může činit jen to, co zákon povoluje. Xxxxxxxx et al. (2014, s. 55) hovoří o tom, že veřejná správa může vydávat právní akty a dále k těmto právním aktům zavazovat subjekty, které jí nejsou podřízeny. I tyto první akty však musí být v souladu se zákonem.
V České republice veřejnou správu tvoří státní správa a územní samospráva a vazby, které mezi nimi vznikají. Stání správa je dle Provazníkové (2015, s. 24) přímo či zprostředkovaně řízena ústřední vládou, což je nejvyšší orgán moci výkonné a politické. Jedná se o orgán se všeobecnou působností a v rámci správy tak sjednocuje, kontroluje a koordinuje činnost ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. Mezi další ústřední orgány, které disponují specializovanou působností, je možné zařadit minister- stva a další ústřední orgány státní správy. Za podstatný rys státní správy je možné označit jednotnou úpravu výkonu pro celé území státu, která je dána zákonem. Pro ni je typická omezená autonomie rozhodování, dále vertikální hierarchická struktura a podřízenost niž- ších orgánů státní správy vyšším orgánům. Převažuje zde zajisté monokratický způsob rozhodování. Lze konstatovat, že na úrovni územní veřejné správy v České republice existuje tzv. smíšený model. Územní samospráva je tak na úrovni krajů a obcí realizována v rámci jedné územně administrativní jednotky. V okamžiku, kdy je státní správa vyko- náván orgány samosprávy, je možné hovořit o tzv. přenesené státní správě či státní správě, která je vykonávána v přenesené působnosti.
Funkce veřejné správy je prezentací požadavků a potřeb, které jsou kladeny na její fungování. Funkce jsou upraveny v tomto případě správním právem. V případě ve- řejné správy je možné hovořit o obecných funkcích, což jsou takové funkce, které vlastní celé veřejné správě, a dílčích funkcích, což jsou funkce organizačních subsystémů nebo také velmi často orgánů veřejné správy. Z hlediska obecné funkce tak veřejná správa plní funkci mocenské ochrany a funkci organizující. Funkce mocenské ochrany spočívá v tom, že veřejná správa poskytuje ochranu ze strany jednotlivých orgánů veřejné správy, a to s cílem dosáhnout jejího bezporuchového chodu. „Podstatou organizující funkce ve- řejné správy je komplexní postižení procesů spočívajících v uspořádání subjektů a adre- sátů působení veřejné správy a vztahů mezi nimi, - tato funkce veřejné správy může být realizována a zabezpečována tím efektivněji, čím více bude docházet ke shodě cílů veřejné správy a zájmů a představ adresátů správního působení, to souvisí s podílem a aktivním
spolupůsobením spravovaných subjektů při dosahování cílů veřejné správy.“ (Masary- kova univerzita, 2009) Co se týče dílčích funkcí veřejné správy, jde již o konkrétní vy- jádření činností, které jsou vykonávány veřejnou správou. Zde je možné zmínit funkce ovlivňování, programovací, kooperační, koordinační, kontrolní a také funkce rozhodo- vací. Veřejná správa vychází dle Spirita (2014, s. 160-161) z několika základních prin- cipů:
• princip legitimity – zákonní a ústavní uznání oprávněnosti správních or- gánů, a to k výkonu veřejné správy
• princip ústavnosti – požadavek v podobě toho, aby bylo dosaženo souladu organizace a činnosti veřejné správy s Ústavou České republiky
• princip legality – vázanost veřejné správy zákony
1.2. Veřejnoprávní smlouvy
Veřejnou správu je možné označit za těžiště veřejnoprávních smluv. Lze konstatovat, že veřejnoprávní smlouvy nejsou v rámci českého právního řádu ničím novým. Xxxxx (2006, s. 318) uvádí, že veřejnoprávní smlouvy jsou moderní formou činnosti demokra- tické veřejné správy, která by měl být vždy službou veřejnosti. Je zapotřebí taktéž zmínit, že veřejnoprávní smlouvy jsou ve své podstatě „protkány“ v České republice celým práv- ním řádem. „Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný úkon, který za- kládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) Tak zní všeobecná definice veřejnoprávní smlouvy dle § 159 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Je nutné zmínit, že veřejnoprávní smlouva není správním aktem a není klíčové to, zda je jednou ze stran, která tuto smlouvu uzavírá, orgán veřejné správy, avšak v potaz je nutné brát její veřej- noprávní obsah. Veřejnoprávní smlouvy jsou blíže definovány v následujících kapito- lách. V souvislosti s problematikou veřejné správy je nutné zmínit, že vlivem druhé fáze reformy veřejné správy a v okamžiku, kdy došlo ke zrušení okresních úřadů, byla novelou zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zavedena možnost obcí, které disponují rozšířenou pů- sobností, uzavírat tzv. veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouvy je tak možné dle Provazníkové (2015, s. 32) uzavírat od 1. ledna 2003, a to mezi obcemi s rozšířenou pů- sobností na přenesený výkon státní správy. Obce s rozšířenou mohou uzavírat mezi sebou veřejnoprávní smlouvu, pokud jejich obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve
správním obvodu jednoho krajského úřadu. Veřejnoprávní smlouva je tak uzavírána dle potřeb obcí, a to buď na celou přenesenou působnost či pouze na její část. K tomu, aby bylo možné tuto smlouvu uzavřít, je zapotřebí získat souhlas Ministerstva vnitra ČR. Smlouvy jsou uzavírány v tomto případě na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Smlouva musí být vypracována písemně a smluvní strany by měly znát všechny důsledky a povinnosti, které pro ně samotné uzavření veřejnoprávní smlouvy má.
2. Vývoj právní úpravy veřejnoprávních smluv
Lze konstatovat, že veřejnoprávní smlouvy nejsou v případě České republiky novým právním institutem, a proto je zcela mylné se domnívat, tento institut vzniknul v oka- mžiku nabytí platnosti nového správního řádu. O veřejnoprávních smlouvách je možné hovořit již v době Rakouska-Uherska, protože již v této době byl rozdíl mezi soukromou smlouvou a veřejnoprávní smlouvou, avšak v této době stále ještě právní úprava veřejno- právních smluv zajisté neexistovala. Určité druhy veřejnoprávních smluv jsou již např. upraveny v rámci zemského řízení v roce 1864. Veřejnoprávní smlouvy se začaly obje- vovat již v období První republiky a již tehdy se jednalo o dosti diskutovanou oblast. Mezi odpůrce veřejnoprávních smluv patřil např. Xxxx Xxxxx, který byl Xxxxxxx, jenž se domníval, že není fakticky možné skloubit veřejnoprávní smlouvy a samotnou podstatu veřejného práva, a to vlivem nerovnosti, která vzniká mezi občanem a státem. I na konci
30. let 20. století měl podobný názor Xxxx Xxxxxx, který veřejnoprávní smlouvy označil za tzv. protimluv, tedy contradictio in adjecto. Veřejnoprávní smlouvy nemohou nikdy ko- respondovat s podstatou veřejného práva. Mezi zastánce veřejnoprávních smluv patří např. Xxxxxx Xxxxxxxx, který dle Xxxxxxx (1946, s. 82) zastával názor, že dohoda v podobě smluvní vůle s občanem země je nutná tam, kde stát již zasahuje do jeho individuální sféry v rámci výkonu své funkce. Xxxxx Xxxxx, což byl rakouský právník, označil veřej- noprávní smlouvy za správní akty a domníval se, že jsou závislé na spolupráci s druhou stranou. Tyto smlouvy posléze definoval jako dohody, které vypovídají o právech a po- vinnostech, pokud jsou tedy realizovány správními orgány.
Problematice veřejnoprávních smluv se velmi detailně věnoval právník Xxxx Xxxxxxx. Xxx Xxxxxxxx et al. (2018, s. 273) jsou veřejnoprávní smlouvy správním aktem. Xxxxxxxx (2013, s. 163) zmiňuje, že Xxxx Xxxxxxx nejdříve k institutu veřejnoprávních smluv zaují- mal spíše skeptický postoj a veřejnoprávní smlouvy označil za velmi spornou oblast ve- řejného práva, avšak později jeho skeptický postoj ustoupil do pozadí. Ve svém díle s ná- zvem „Nauka o správních aktech“ (Xxxxxxx, 1907, s. 62) začal rozlišovat správní akty na základě počtu subjektů, a to na jednostranné a dvoustranné. Veřejnoprávní smlouvy po- važoval tedy za dvoustranné správní akty. To ve svém díle odůvodnil, tak že v praxi není možné, aby veřejné právo upravovalo vztahy pouze prostřednictvím kogentních norem, avšak je nutné využívat i tzv. dispozitivní normy. Později Xxxxxxx (1929, s. 46) dokonce veřejnoprávní smlouvy definoval a vymezil taktéž i jejich obecné znaky a náležitosti. Díky celkové analýze veřejného práva tak Xxxxxxx (1929, s. 46) vytvořil určitý prostor
pro úpravu v oblasti veřejné práva, avšak definoval i tyto předpoklady – souhlasný projev vůle dvou a více stran, a to při striktním dodržení zásady rovnosti; vzájemný vztah, který mezi těmito projevy stran existuje; shodnost smluvních stran; vznik, změny i zánik veřej- ných práv a veřejných povinností. Xxxxxxx (1929, s. 46) veřejnoprávní smlouvy rozdělil velmi podobně jejich současnému členění:
• smlouvy mezi státem a občanem
• smlouvy mezi soukromými osobami
• smlouvy mezi veřejnoprávními svazy (tzv. koordinační smlouvy)
V letech 1948 až 1989 nebyla oblasti veřejnoprávních smluv věnována žádná zvláštní pozornost a byly označovány jako správní dohody. V praxi bylo možné se setkat pouze se správními dohodami, které byly uzavírány např. mezi národním výborem a státní organizací apod. Xxxxxxxxx (1979, s. 200) o správní dohodě hovoří jako o zvláštní právotvorné formě správní činnosti, která se odvíjí od norem správního práva, a při které dochází ke vzniku administrativně-právních vztahů s právy i povinnostmi. Dle zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, bylo stanoveno, že národní výbor může uzavřít smlouvy nejenom s jiným národním výborem, ale i se státními, družstevními a také ostat- ními společenskými organizacemi, a to o společném využití prostředků, pokud se jedná o plnění společného úkolu. V tomto případě se jednalo o tzv. koordinační smlouvy.
Je více než jasné, že po roce 1989 se veřejnoprávní smlouvy objevily v rámci čes- kého právního řádu, avšak ještě nebyla označovány jako „veřejnoprávní smlouvy“ – k tomu došlo až později. Nejprve se veřejnoprávní smlouvy objevily v zákonu č. 367/1990 Sb., o obcích, dále v zákoně č. 1/1991 Sb., jehož obsahem byly podobné druhy smluv, které jsou uvedeny v zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, či v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zlom v oblasti právní úpravy veřejnoprávních smluv v České republice nastal však až s příchodem zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, což je obecný právní předpis pro veřejnoprávní smlouvy dodnes.
3. Xxxxx veřejnoprávní smlouva
Veřejnoprávní smlouvy jsou upraveny v páté části zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, který je charakterizuje jako dvoustranné či vícestranné úkony práv a povinností v oblasti veřejného práva, a proto nemůže být za veřejnoprávní smlouvu označeno např. pouze deklaratorní osvědčení existence práv a povinností. Ve vztahu k právům a povin- nostem tak musí dle Xxxxxxx (2016) působit tudíž konstitutivně. „Uzavření veřejno- právní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy. Veřejnoprávní smlouva se vždy posuzuje podle svého skutečného ob- sahu.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) U veřejnoprávních smluv musí být vždy jedním subjektem subjekt veřejné správy, a to dle Kindla (2009, s. 170) nejenom jako subjekt veřejné správy, ale i jako nositel veřejné moci. Veřejnoprávní smlouvy se zabývají subjektivními právy a povinnostmi, které se odvíjí od správního práva.
Xxxxxxx (2016) uvádí, že pro správné vymezení veřejnoprávní smlouvy není klíčový charakter subjektu, která tuto smlouvu uzavírá. Je zapotřebí zmínit, že fakt, že smluvní strany tvoří subjekty veřejného práva, ještě neznamená, že jde o veřejnoprávní smlouvu, protože i subjekty veřejného práva mohou navzájem mezi sebou uzavírat smlouvy, které mají soukromoprávní povahu, což je podstatné také podotknout. Jako příklad je možné zmínit např. darovací smlouvu či kupní smlouvu aj. Naopak i právní vztah, který vzniká mezi soukromoprávními subjekty, tak může mít veřejnoprávní povahu – tedy může se jednat o veřejnoprávní smlouvu. I subjekty soukromého práva tak mohou mezi sebou uzavírat veřejnoprávní smlouvy, což vyplývá z § 162 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. „Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popřípadě ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Pokud k veřejnoprávní smlouvě mezi účastníky přistoupí i správní orgán, pak platí, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělil souhlas.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správního řádu) Xxxxxxx (2016) uvádí, že pro charakter veřejnoprávní smlouvy je podstatné to, že z obsahového hlediska musí být součástí veřejného práva a spadat tudíž do tzv. správního práva.
3.1. Veřejnoprávní smlouvy a jejich prameny
Hlavním pramenem práva je v případě veřejnoprávních smluv zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, přesněji řečeno jeho pátá část. Tento zákon v § 159 - §§ 177 upravuje (Zákon č. 500/2004 Sb., správního řádu, 2004) následující oblasti veřejnoprávních smluv:
• druhy veřejnoprávních smluv
• uzavírání veřejnoprávních smluv
• přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy
• změna obsahu veřejnoprávních smluv, výpověď a jejich zrušení
• souhlas třetích osob
• závazky vyplývající z veřejnoprávních smluv
Lze konstatovat, že zařazení veřejnoprávních smluv do procesněprávního před- pisu, jakým je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v minulosti vyvolalo a dnes vyvolává řadu diskuzí nad tím, zda šlo vůbec o vhodný krok, či nikoliv. Určité pochybnosti o kon- cepci správního řádu např. vyjádřil Havlan (2007, s. 172-178), který zmiňuje, že s veřej- noprávní problematikou, která je značně komplikovaná, není možné se efektivně vypořá- dat tím, že bude vytvořen ještě více komplikovaný právní předpis. Dle jeho názoru by bylo efektivnější to, kdyby existovalo více zvláštních právních předpisů, které by upra- vovaly jednotlivé úseky veřejné správy, protože díky tomu by bylo možné na společenský vývoj reagovat flexibilně.
Je nutné zmínit, že zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, obsahuje jen obecnou úpravu veřejnoprávních smluv, a nejedná se pouze o jediný právní předpisy, který by problematiku veřejnoprávních smluv dnes upravoval. V několika ustanovení totiž odka- zuje i na zmocnění k uzavření veřejnoprávní smlouvy v rámci jiných zákonů. V § 1 zá- kona č. 500/2004 Sb., správního řádu, odkazuje na přednost zvláštních zákonů před právní úpravou, která je uvedena ve správním řádu. Správní řád lze použít na postupy správních orgánů v oblasti výkonu veřejnoprávní působnosti v rámci veřejné správy pouze v okamžiku, pokud zvláštní zákon tedy nestanoví jinak. Postupy a záležitosti, které tedy zvláštní zákon neupravuje, se musí řídit obecnou úpravou, která je uvedena ve správ- ním řádu. Zvláštní zákony ve svém obsahu upravují obsahové náležitosti veřejnoprávních smluv. Mezi zákony, které se problematikou veřejnoprávních smluv, je možné zařadit:
• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
• zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii
• zákon č. 129/2000 Sb., o krajích
• zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon
• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajin
3.2. Veřejnoprávní smlouvy a jejich místo ve správním řádu
Institut veřejnoprávních smluv je obsahem § 159 - §§ 170 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, přičemž klíčová jsou následující ustanovení:
• „veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný úkon, který za- kládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva;
• veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem;
• uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí sni- žovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy;
• veřejnoprávní smlouva se vždy posuzuje podle svého skutečného obsahu.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004)
Z výše uvedených ustanovení vyplývá několik významných skutečností. Jako první je zapotřebí konstatovat, že v případě veřejnoprávních smluv se nejedná pouze o deklaratorní utvrzení o samotné existenci práva, ale veřejnoprávní smlouvy obsahují kon- krétní práva a povinnosti, přičemž jejich veřejnoprávnost není posuzována na základě jejich pojetí či označení, avšak vzhledem k jejich obsahu. Za stěžejní je možné dle Je- melky (2013, s. 671) v tomto případě označit fakt, že v zákonu je přesně definováno, že veřejnoprávní smlouva nejenom zakládá, ale i mění a ruší práva a povinnosti v rámci veřejného práva. Právě zde je patrná odlišnost mezi veřejnoprávními smlouvami a sou- kromoprávními smlouvami. Xxxxxxxxxx (2013, s. 299) doplňuje, že účinky veřejnopráv- ních smluv jsou konstitutivní. Je zapotřebí zmínit, že právní úprava, která je uvedena
v zákonu č. 500/2004 Sb., správního řádu, má hmotněprávní povahu, ale je zde patrná i procesní úprava, protože upravuje problematiku uzavírání veřejnoprávních smluv, jejich případné změny či v konečné fázi i jejich zrušení. Dále svoji pozornost orientuje i na postup správních orgánů v rámci přezkumu souladu veřejnoprávních smluv s platnými právními předpisy. Otázky, které mají ryze hmotněprávní povahu, poté řeší zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to v souladu s § 170 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.
Druhý odstavec § 159 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, souvisí s legalitou, tedy jinými slovy se zákonností, a právě zásada legality hraje v případě veřejnoprávních smluv stěžejní roli. „Správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Pod termínem „veřejno- právní předpis“ je možné si představit zákony, mezinárodní smlouvy a ostatní právní předpisy, které tvoří nedílnou součást českého právního řádu. Veřejnoprávní smlouvy musí být dle Xxxxxxx (2013, s. 670) v souladu s veřejným zájmem a v žádném případě tak nesmí zákon obcházet, kdy by bylo jasně patrné, že směřují k narušení zákona.
Třetí odstavec § 159 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve své podstatě do- plňuje legalitu o fakt, že uzavření veřejnoprávní smlouvy nesmí vést ke snížení celkové důvěryhodnosti veřejné správy. V rámci tohoto odstavce je upozorňováno na plnění cílů veřejné správy a na její účelnost. (Zákon č. 500/2004 Sb., správního řádu, 2004)
Čtvrtý odstavec § 159 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, již pouze doplňuje typizaci veřejnoprávních smluv, a to tak, že klade důraz na jejich obsah. Xxx Xxxxxxx (2013, s. 671) je pro charakter veřejnoprávní smlouvy klíčové to, aby svým obsahem měla povahu veřejnoprávní smlouvy a byla součástí správního práva. Je posuzována tedy dle skutečného obsahu, nikoliv dle názvu apod. Lze konstatovat, že každá veřejnoprávní smlouva tedy souhlasný projev vůle předpokládá, ale ne všechny souhlasné projevy tvoří smlouvu, což je zapotřebí zmínit.
Je zapotřebí dále podotknout, že zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve svém § 170 uvádí, že při postupu na základě páté části lze obdobně využít ustanovení první části a taktéž i přiměřeně ustanovení druhé části. Jde o ustanovení, která ve svém obsahu řeší základní zásady činnosti správních orgánů a ustanovení, která se dotýkají správního řízení obecně. Správní řád tak připouští možné využití ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.,
občanského zákoníku, a to při postupu na základě páté části. Zároveň však správní řád taxativně definuje případy, ve kterých není možné zákon č. 89/2012 Sb., občanský záko- ník, použít – např. vyloučení použití ustanovení, které se týká neplatnosti právních jed- nání a relativní neúčinnosti, ustanovení, které řeší odstoupení od smlouvy nebo také od- stupné, ustanovení týkající se změny osoby dlužníka či věřitele, nebo také ustanovení o postoupení smlouvy. I přesto, že je zde zcela přesně jasně definováno, kdy je a není možné ustanovení občanského zákoníku využít, v praxi vzniká řada problémů. Je nutné mít vždy na paměti, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je možné využít pouze subsidiárně – tedy v okamžiku, kdy veřejnoprávní norma tuto úpravu ve svém obsahu neposkytuje. V případě veřejnoprávních smluv, které vznikly ještě před nabytím účin- nosti zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je uplatněna tzv. nepravá retroaktivita. (Zá- kon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Mates (2006, s. 257) uvádí, že uzavírání veřej- noprávních smluv patří i dnes mezi atypické činnosti veřejné správy, a to i přesto, že řadu let je již uznáno, že veřejná správa není v České republice realizována pouze prostřednic- tvím jednostranných aktů, avšak i prostřednictvím aktů dvoustranných či vícestranných, tedy i veřejnoprávními smlouvami.
3.3. Veřejnoprávní smlouvy a právní zásady
I v případě veřejnoprávních smluv platí určité zásady. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, definuje kromě obecných požadavků, které jsou stanoveny v rámci jeho páté části i konkrétní právní zásady, které musí v současné době veřejnoprávní smlouvy splňovat a tyto zásady jsou platné všeobecně pro všechny veřejnoprávní smlouvy. Kadečka (2006,
s. 376) zmiňuje, že základním požadavkem, který vychází ze správního řádu, je zajisté požadavek zákonnosti veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouva se nesmí nacházet v rozporu s právními předpisy. Tento požadavek souvisí s další zásadou, a to je soulad mezi veřejnoprávní smlouvou a veřejným zájmem. V rámci zákona není definováno, co znamená „veřejný zájem“. Veřejný zájem je možné však i dle Xxxxxxx (2012, s. 910) vnímat jako vymezení obecných hranic správní tvorby pro daný správní orgán, který tedy následně s uzavřením veřejnoprávní smlouvy vysloví souhlas či se zabývá přezkumem souladu mezi veřejnoprávní smlouvou a platnými právními předpisy. To je omezeno tedy veřejným zájmem, který je prezentován ve speciálních zákonech – např. zájem na ochraně veřejného zdraví apod. Kromě toho zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, vyžaduje, aby veřejnoprávní smlouva nesnižovala celkovou důvěryhodnost veřejné správy, aby její uza- vření bylo účelné a plnilo vymezené úkoly v oblasti veřejné správy. K posouzení
veřejnoprávní smlouvy je klíčové materiální kritérium, což znamená, že smlouvu je za- potřebí posoudit dle jejího skutečného obsahu. Mezi další požadavky patří např. nutnost písemného uzavření veřejnoprávní smlouvy, projev vůle všech smluvních stran, pravidla definovaná pro vznik, změnu a výpověď veřejnoprávní smlouvy apod. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004)
3.4. Veřejnoprávní smlouvy a jejich vztah k soukromo- právním smlouvám
Všeobecně je možné za smlouvu dle Sládečka (2013, s. 163) označit dvoustranný či vícestranný právní akt, jinými slovy také shodný projev vůle dvou či více subjektů práva. Xxxxxxxx et al. (2004, s. 129) smlouvu definuje jako dvoustranný či vícestranný právní úkon, který je složen ze dvou či více jednostranných úkonů, tedy z nabídky a přijetí. Oka- mžikem vzniku smlouvy je tedy s jistotou souhlasný projev vůle všech stran a osob, které danou smlouvu chtějí uzavřít. Toto však pro oblast veřejnoprávních smluv plně neplatí. Jak soukromoprávní, tak i veřejnoprávní smlouvy se odvíjí od smluvního konsenzu – jednostranný, adresovaný, z obsahového hlediska shodný a svobodný projev vůle dvou či více smluvních stran.
K tomu, aby mohly určité veřejnoprávní smlouvy vzniknout, je zapotřebí souhlasu správního orgánu, což je zapotřebí zmínit. Není zde vždy dodržena ani rovnost, kdy např. v případě subordinačních smluv je uplatňována pouze v rámci uzavírání smlouvy. V pří- padě subordinační veřejnoprávní smlouvy platí, že je zde jedna ze stran v nadřazeném postavení, takže není možné hovořit o rovnosti smluvních stran. V případě koordinačních veřejnoprávních smluv sice již k nerovnosti nedochází, avšak i zde je rozdíl oproti sou- kromým smlouvám, který spočívá v tom, že předmětem této smlouvy musí být vždy vý- kon veřejné správy.
Kadečka (2006, s. 376) tvrdí, že v porovnání se soukromoprávními smlouvami je u veřejnoprávních smluv patrná vyšší míra kogentnosti, protože oblast veřejnoprávních smluv je upravena prostřednictvím norem správního práva a je zde tedy vyšší míra váza- nosti zmíněnou úpravou. U veřejnoprávních smluv tak není možné uplatnit smluvní vol- nost způsobem, jak je uplatňována v případě soukromoprávních smluv. K tomu, aby bylo možné veřejnoprávní smlouvu uzavřít, je nutná dle Sládečka (2013, s. 164) existence konkrétního zákonného základu. Z odborného hlediska sice existuje naprosto jasná
hranice mezi soukromým a veřejným právem, avšak rozlišovat mezi veřejnoprávními a soukromoprávními smlouvami až tak jednoduché naopak není.
3.5. Veřejnoprávní smlouvy na území přestupků
Na úseku přestupků jsou nejčastěji uzavírány veřejnoprávní smlouvy koordinační, a to dle § 63 odst. 1 zákona č. 125/2000 Sb., o obcích. „Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy ne- může být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen někte- rých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.“ (Zákon č. 125/2000 Sb., o obcích, 2000) Veřejnoprávní smlouva tak musí v tomto případě obsa- hovat označení účastníků, dobru trvání, vymezení rozsahu přenesené působnosti, kterou orgány obce vykonávají pro orgány jiné obce a způsob, jakým jsou hrazeny náklady spo- jené s výkonem přenesené působnosti.
Dle § 105 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, může obec uzavřít veřejnoprávní smlouvu o přenosu příslušnosti k projednávání přestupků pouze s obcí s rozšířenou působností či s obcí s pověřeným obecním úřadem, v jejímž správním obvodu se nachází. Prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy může obec přenášet jen příslušnost k projednávání přestupků. To znemožňuje veřejnoprávní smlouvu uzavřít o přenosu příslušnosti k projednávání přestupků z hlediska předmětu veřejnoprávní smlouvy a z hlediska smluvních stran. To znamená, že je možné převádět jen veškerou příslušnost k projednání přestupků, nikoliv jen např. příslušnost k projednání přestupků proti veřejnému pořádku, přičemž příslušnost k projednání přestupků je možné přenášet jen na obce s rozšířenou působností či na obce s pověřeným obecním úřadem, a to při splnění jedné podmínky – obec musí do jejich obvodu spadat. (Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, 2016)
Jelikož není možné dle § 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, aby byla předmětem veřejnoprávní smlouvy přenesená působnost, která je svěřena pouze orgánům vybraných obcí, pro přestupkové právo to fakticky znamená, že prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy je možné přenést jen příslušnost k projednání přestupků, které se nachází v pů- sobnosti všech obcí. (Zákon č. 125/2000 Sb., o obcích, 2000)
4. Hmotně právní úprava veřejnoprávních smluv
Dle § 160 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, může „stát, veřejnoprávní korpo- race, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykoná- vají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mo- hou za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy“. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) Dle hmotněprávní úpravy veřejnoprávních smluv je možné tyto smlouvy členit do tří základních skupin:
• koordinační veřejnoprávní smlouvy
• subordinační veřejnoprávní smlouvy
• veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky
4.1. Koordinační veřejnoprávní smlouvy
Dle Sládečka (2013, s. 165) jsou koordinační smlouvy uzavírány mezi jednotlivými subjekty veřejného práva, tedy subjekty veřejné správy. Jedná se o veřejnoprávní smlouvy s předmětem výkonu veřejné správy. Subjekty veřejné správy tak vykonávají v oblasti veřejné správy působnost svěřenou zákonem či jim je působnost svěřena dle zákona za účelem plnění úkolů. Dle zákona je přesně definováno, kdo se tedy koordinační stranou může stát. Veřejnoprávní smlouvu tak může uzavřít jenom veřejnoprávní korpo- race, stát, právnické osoby, které jsou zřízeny zákonem, či fyzické osoby, pokud vykoná- vají dle zákona svěřenou působnost v rámci veřejné správy. Pokud je tato smlouva uza- vírána v samostatné působnosti, není nutné získat dle Kolmana (2009, s. 7) ani souhlas nadřízeného orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
V určitých případech je dle zákona vyžadován k uzavření koordinační veřejnoprávní smlouvy souhlas nadřízeného správního orgánu a zmocnění zvláštním zákonem. Souhlas nebo naopak nesouhlas tak musí nadřízený správní orgán vyjádřit prostřednictvím roz- hodnutí, proti kterému je možné se odvolat. Souhlas lze udělit v okamžiku, kdy nabyde rozhodnutí právní moci. Řízení o udělení souhlasu je možné označit za řízení o žádosti, přičemž na udělení souhlasu s uzavřením koordinační veřejnoprávní smlouvy neexistuje žádný právní nárok, což je podstatné zmínit. Nadřízený orgán musí posoudit obsah veřej- noprávní smlouvy dle jejího souladu s veřejným zájmem a platnými právními předpisy. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Co se týče územně samosprávných celků, tak ty mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy jak v přenesené, tak i samostatné působnosti.
Přenesená působnost souvisí s přenosem výkonu státní správy, samostatná působnost na- opak se spoluprací mezi dvěma obcemi, která vede k splnění vytyčeného cíle. (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 2000)
4.2. Subordinační veřejnoprávní smlouvy
Dalším významným typem veřejnoprávních smluv jsou subordinační smlouvy, což jsou smlouvy, které jsou uzavírány mezi subjektem veřejné správy a tzv. adresátem správně právního působení, který může mít podobu právnické či fyzické osoby. Při spl- nění podmínky zákonného zmocnění tak může tuto smlouvu uzavřít mezi sebou správní orgán, který zde vystupuje jako vykonavatel veřejné správy, a osoby, které jsou účastníky řízení dle § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, což jsou osoby, vůči kte- rým zde směřuje výkon působnosti v rámci veřejné správy. Subordinační veřejnoprávní smlouvy je možné v praxi uzavřít i na místo vydání rozhodnutí, což je podstatné vyzdvid- hnout. Klíčovou podmínkou je zde souhlas všech zúčastněných smluvních stran. Subor- dinační veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít také i po zahájení řízení, a to na základě druhé části zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Po tom, co je veřejnoprávní smlouva uza- vřena, správní orgán řízení zastaví na základě usnesení. Xxx Xxxxxxx (2009, s. 7-8) účast- níci při uzavírání tohoto typu smlouvy disponují rovným postavením a až v okamžiku, kdy je smlouva uzavřena, se jejich postavení mění na nerovné postavení. Lze konstatovat, že subordinační veřejnoprávní smlouvy je možné považovat za určitou alternativu k vy- dání správního aktu. Za smluvní strany je v případě těchto smluv možné označit subjekt veřejné správy a na druhé straně je to fyzická či právnická osoba. Veřejnoprávní subor- dinační smlouvu nelze považovat za exekuční titul, což znamená, že pokud dojde k ne- dodržení této smlouvy na straně osoby, která je účastníkem řízení, musí následně proběh- nout tzv. sporné řízení, a to dle § 169 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Jeho výsledkem je poté rozhodnutí, které lze označit za exekuční titul. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004)
4.3. Veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky
Poslední typ veřejnoprávní smlouvy, tedy smlouva, která je uzavřena mezi účastníky správního řízení, je v České republice dosti problematickým, a ne příliš uznávaným ty- pem veřejnoprávní smlouvy. V rámci právní teorie tak není tento druh smlouvy plně ak- ceptován. Jedná se o smlouvy dle § 162 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. „Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popřípadě
ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností, nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Jde o smlouvy o převodu či způsobu výkonu veřejných subjektivních práv či ve- řejných subjektivních povinností. Právě tento druh veřejnoprávních smluv značně zasa- huje do oblasti soukromého práva. K uzavření této veřejnoprávní smlouvy je nutné získat souhlas správního orgánu.
5. Proces uzavírání a zrušení veřejnoprávní smlouvy
Obecné požadavky pro uzavírání a zrušení veřejnoprávních smluv jsou uvedeny v páté části zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Principy uzavírání veřejnoprávních smluv jsou velmi podobné principům v případě uzavírání soukromoprávních smluv, což je nutné zmínit. Vznik veřejnoprávní smlouvy je však značně ovlivněn celkovým charak- terem veřejnoprávnosti, což je myšleno tak, že veřejnoprávním smlouvám není možné v praxi přiznat až tak velkou smluvní volnost.
5.1. Návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy
Dle zákona § 163 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je návrh na uzavření ve- řejnoprávní smlouvy definován následujícím způsobem: „Projev vůle učiněný v písemné formě, směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy, který je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy (dále jen návrh smlouvy), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle toho, kdo návrh činí (dále jen navrhovatel smlouvy), být jím v případě jeho přijetí vázán.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Jedná se tudíž o takový projev vůle, který musí mít písemnou podobu, je určen pro jednu či více stran a musí být taktéž určen naprosto jasně. Z návrhu tak musí být dle Skulové (2008, s. 376) viditelné, kdo tento návrh vytvořil a kdo má být naopak tímto návrhem vázán.
Dále je zapotřebí vyzdvihnout fakt, že návrh začne působit v okamžiku, kdy osobě, pro kterou je určen, skutečně dojde. Navrhovatel veřejnoprávní smlouvy může návrh smlouvy taktéž i zrušit, pokud dojde projev o zrušení osobě, pro kterou je určen, dříve či současně s návrhem veřejnoprávní smlouvy. Toto platí v praxi v případě, že je návrh
smlouvy neodvolatelný. Dle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, návrh smlouvy za- niká v těchto případech (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004):
• uplynutím lhůty, která je v rámci návrhu smlouvy určena, pokud tedy ne- došlo k přijetí návrhu
• uplynutím přiměřené doby, kdy je nutné přihlédnout k samotné povaze ná- vrhu smlouvy
• okamžikem, kdy projev o odmítnutí návrhu veřejnoprávní smlouvy dojde navrhovateli této smlouvy
5.2. Uzavření veřejnoprávní smlouvy
Při uzavírání veřejnoprávní smlouvy je nutné splnit hned několik klíčových poža- davků, které vychází ze zákona. Veřejnoprávní smlouva mít písemnou formu a projevy vůle jednotlivých stran se musí nacházet na téže listině. „Jsou-li smluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem připojení podpisu poslední smluvní strany. Nejsou-li smluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem, kdy návrh veřejnoprávní smlouvy opatřený podpisy ostatních osob, xxxx byl určen, dojde navrhovateli smlouvy.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Pokud zákon nestanoví jinak, k uzavření veřejnoprávní smlouvy je nutné získat souhlas ze strany správního orgánu. Veřejnoprávní smlouva je poté uzavřena dnem, kdy tento souhlas nabyl právní moci. Správní orgán musí posléze veřejnoprávní smlouvu zveřejnit na své úřední desce. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004)
5.3. Souhlas třetích osob
V § 168 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je upraven souhlas třetích osob. Veřejnoprávní smlouva, která souvisí s právy a povinnostmi třetích osob, tak nabývá účinnosti jen za podmínek, kdy tato osoba s veřejnoprávní smlouvou vysloví souhlas. Pokud však tento souhlas nelze získat, správní orgán namísto veřejnoprávní smlouvy vydá rozhodnutí ve správním řízení, ve kterém může využít pokladů, které získal při pří- pravě veřejnoprávní smlouvy. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád)
5.4. Přezkoumání souladu veřejnoprávních smluv s práv- ními předpisy
Jednou z hlavních podmínek, která musí být při uzavírání veřejnoprávních smluv do- držena, je jejich soulad s platnými právními předpisy. I u veřejnoprávních smluv je totiž nutností zkontrolovat, zda se nachází v souladu se zákonem, což je upraveno v § 170 zá- kona č. 500/2004 Sb., správního řádu. „Soulad veřejnoprávní smlouvy s právními před- pisy lze přezkoumat z moci úřední. Strana veřejnoprávní smlouvy, která není správním orgánem, může dát podnět k provedení přezkumného řízení do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděla. Veřejnoprávní smlouvu, která byla uza- vřena v rozporu s právními předpisy, správní orgán zruší.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Je zapotřebí podotknout, že na oblast veřejnoprávních smluv nelze uplatnit ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o neplatnosti právních úkonů. V rámci správního řádu je této oblasti věnována značná pozornost. Na vymezení účinků rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy, lze použít pouze ustanovení o účin- cích rozhodnutí v rámci přezkumného řízení jen přiměřeně. Soulad mezi veřejnoprávní smlouvou a platnými právními předpisy je možné zkoumat jen ex officio – z moci úřední. Proto může strana veřejnoprávní smlouvy, kterou není možné označit za správní orgán, ve lhůtě 30 dnů podat podnět k tomu, aby bylo provedeno přezkumné řízení. Správní orgán, která je příslušný k tomu, aby přezkoumal soulad mezi veřejnoprávní smlouvou a právními předpisy, je taktéž ve většině případů i správním orgánem, který řeší spory tý- kající se příslušné veřejnoprávní smlouvy.
5.5. Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy
Jednotlivé smluvní strany mohou přistoupit i ke změně obsahu veřejnoprávní smlouvy. Úprava změn obsahu veřejnoprávní smlouvy je obsahem § 166 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Veřejnoprávní smlouvu je možné změnit jen na základě písemné dohody jednotlivých smluvních stran. Pokud však bylo nutné k uzavření veřej- noprávní smlouvy získat i souhlas správního orgánu či třetí osoby, je jasné, že je nutné tento souhlas získat i při změnách obsahu veřejnoprávní smlouvy. Obsah veřejnoprávní smlouvy není možné měnit jednostranným aktem, avšak pouze dohodou. Ke změně ob- sahu smlouvy dochází písemnou dohodou, tedy jinými slovy na základě svobodné vůle jednotlivých smluvních stran. Písemná dohoda může fungovat jako dodatek k již existu- jící veřejnoprávní smlouvě, či se může jednat o samostatnou dohodu. Dle Vedrala (2012,
s. 949) je v praxi více preferována podoba dodatku, protože je to mnohem přehlednější a také jasnější. I zde musí správní orgán dohodu zveřejnit na své úřední desce.
5.6. Výpověď veřejnoprávní smlouvy
V rámci zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, jsou definovány dosti přísné poža- davky na oblast výpovědi veřejnoprávní smlouvy. „Veřejnoprávní smlouvu lze vypovědět jen písemnou formou a jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta.“ (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004) Výpověď je považována za jednostranný právní akt. K tomu, aby byla výpověď platná, je nutné splnit všechny podmínky, které definuje zákon. Veřejnoprávní smlouvu je možné vypovědět pouze v okamžiku, kdy si smluvní strany dopředu dohodly možnost smlouvu vypovědět a taktéž si dohodly i délku výpovědní lhůty. To znamená, že pokud zde není ujednání o délce výpovědní lhůty, může to fakticky způsobit nemož- nost veřejnoprávní smlouvu vypovědět a smlouva se tak stává nevypověditelnou. Mož- nost výpovědi či délku výpovědní lhůty je možné dle Kadečky (2006, s. 392) sjednat nejenom již v samotné veřejnoprávní smlouvě, ale i popřípadě v dohodě, která se týká změny obsahu veřejnoprávní smlouvy. Pokud veřejnoprávní smlouva však postup výpo- vědi neobsahuje, musí začít výpovědní lhůta běžet od de dne následujícího po dni ozná- mení výpovědi poslední ze smluvních stran. Je zapotřebí podotknout, že výpověď nemusí vždy znamenat zánik veřejnoprávní smlouvy.
5.7. Zrušení veřejnoprávní smlouvy
Institut zrušení veřejnoprávní smlouvy je upraven v § 167 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Ve správním řádu jsou taxativním způsobem definovány důvody, za kte- rých je možné veřejnoprávní smlouvu zrušit na základě dohody smluvních stran. Pokud však k dohodě nedojde, lze podat návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy správnímu or- gánu, který následně o zrušení veřejnoprávní smlouvy rozhoduje dle § 169 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Zrušit veřejnoprávní smlouvu je možné dle zákona z ná- sledujících důvodů:
• „bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto
• změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat
• jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy,
• z důvodu ochrany veřejného zájmu, nebo
• jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřej- noprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, po- kud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu ne- uzavřela“. (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, 2004)
Návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy musí mít písemnou podobu a veřejnoprávní smlouva zaniká dnem, kdy je písemný souhlas poslední ze smluvních stran doručen smluvní straně, která jej podala. Je nutné zmínit, že pokud bylo nutné k uzavření veřej- noprávní smlouvy získat souhlas správního orgánu, je nutné tento souhlas získat i při zrušení smlouvy.
6. Metodika a cíle práce
Cílem této práce je blíž specifikovat veřejnoprávní smlouvy v praxi územní samo- správy. Text práce je rozdělen do dvou základních částí. První část je teoretická a oblast veřejnoprávních smluv je zde charakterizována z odborného úhlu pohledu. Prvotní po- zornost je zaměřena na veřejnou správu, vývoj právní úpravy veřejnoprávních smluv a posléze již na samotnou oblast veřejnoprávních smluv. Nejdříve jsou veřejnoprávní smlouvy definovány a je zde zmíněna i jejich právní úprava, právní zásady, jejich vztah vůči soukromoprávním smlouvám a v neposlední řadě i veřejnoprávním smlouvám na území přestupků. Další část je věnována hmotně právní úpravě veřejnoprávních smluv a jsou zde představeny základní druhy veřejnoprávních smluv – koordinační, subordinační a smlouvy mezi účastníky. Poslední kapitola první části je věnována procesu uzavírání a zrušení veřejnoprávních smluv.
Metodický postup, který je použit v této teoretické části je rozdělen následovně:
• studium právních předpisů a odborné literatury
• vymezení klíčových slov
Následuje praktická část, která je již orientována na uplatnění veřejnoprávních smluv
v praxi. Tato část představuje jednotlivé́ typy a druhy veřejnoprávních smluv v souvis- lostech na jejich právní́ úpravě̌ v rámci vybraných obcí. Definitivně̌ poslední́ častí práce je pak závěr, kde je celá práce shrnuta.
V praktické části jsou informace čerpány z webových stránek jednotlivých obcí. Byl proveden řízený rozhovor s tajemníkem Městského úřadu v Soběslavi, kde byly kladeny otázky, které se zaměřovaly na efektivitu, funkci veřejnoprávních smluv a na zkušenosti s nimi v oblasti přestupků. V poslední části byla data vyhodnocena a porovnána mezi sebou.
Metodický postup použitý během vypracování praktické části:
• analýza dokumentů jednotlivých obcí
• řízený rozhovor s tajemníkem Městského úřadu Soběslav
• zhodnocení a návrhy opatření ke zlepšení situace
7. Veřejnoprávní smlouvy v Jihočeském kraji
V následující kapitole se zaměřím na analýzu veřejnoprávních smluv v obcích, které leží v Jihočeském kraji. Pro analýzu jsem si vybrala 3 obce, Soběslav, Planá nad Lužnicí a Veselí nad Lužnicí. Tyto obce jsem si vybrala, protože z těchto míst pocházím a jsou mi blízké. Analýzu veřejnoprávních smluv provedu formou porovnání úředních nástěnek s registrem smluv. Také povedu řízený rozhovor s odborným pracovníkem úřadu, který se zabývá veřejnoprávními smlouvami. V poslední části zhodnotím, jak jsou veřejno- právní smlouvy v daných obcích zveřejňovány a užívány a navrhnu případné kroky, které by mohly vést ke zvýšení efektivity užívání.
7.1. Planá nad Lužnicí
7.1.1. Smlouvy uveřejněné na Portále pro vhodné uveřejnění
Město Planá nad Lužnicí, Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí uzavřelo a na Portále pro vhodné uveřejnění v posledních třech letech (2015 – 2018) následující smlouvy:
Tabulka 1 Planá - Smlouvy uzavřené v roce 2018
Smlouvy uzavřené v roce 2018 - Název smlouvy | Datum uza- vření smlouvy |
Dešťová kanalizace na pozemku p.č. 3157 v Plané nad Lužnicí | 1.11.2018 |
Planá nad Lužnicí – lokalita Nad Hejtmanem, ulice Kaprová | 19.10.2018 |
Pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění majetku města Planá nad Lužnicí | 24.9.2018 |
Chodník pro pěší – od Nádražní ulice k MŠ v Plané nad Lužnicí | 23.8.2018 |
Planá nad Lužnicí – lokalita Nad Hejtmanem, ulice Okružní, zastávka MHD - Bytovky | 10.8.2018 |
Planá nad Lužnicí – lokalita nad Hejtmanem, ulice Okružní - chodníky | 26.7.2018 |
Chodník – ulice Soukenická, Planá nad Lužnicí | 25.7.2018 |
Stezky pro chodce a cyklisty – Planá nad Lužnicí | 4.7.2018 |
Oprava Farské zdi | 21.6.2018 |
Stavební úpravy kuchyně MŠ v Plané nad Lužnicí | 21.6.2018 |
Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Planá nad Lužnicí. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00252654&page=2#pager-page
Tabulka 2 Planá - Smlouvy uzavřené v roce 2018
Smlouvy uzavřené v roce 2018 - Název smlouvy | Datum uza- vření smlouvy |
Pěstební a těžební činnosti na LHC Městské lesy – Planá nad Lužnicí v roce 2018 a 2019 | 6.6.2018 |
Nákup nové dýchací techniky pro JSDH Planá nad Lužnicí | 14.5.2018 |
Oprava chodníku pro pěší – Planá nad Lužnicí, ul. Zákostelní – tenisová hala a směr Strkov | 24.4.2018 |
Nákup osobního užitkového automobilu | 17.4.2018 |
Revitalizace zeleně v lokalitě Plánské nábřeží | 10.4.2018 |
Plánské nábřeží – stavební úpravy | 11.4.2018 |
Stavební úpravy sociálních zřízení DPS Planá nad Lužnicí – III. etapa | 5.4.2018 |
Zajištění vyšší mobility terénní pečovatelské služby Planá nad Lužnicí | 27.3.2018 |
Revitalizace zeleně v lokalitě Plánské nábřeží | 6.3.2018 |
Stavební úpravy komunikace „Xxxxx Samoty“ v Plané nad Lužnicí | 6.3.2018 |
Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Planá nad Lužnicí. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00252654&page=2#pager-page
V roce 2018 se jednalo o celkem 20 smluv, jež jsou uveřejněny na Portálu pro vhodné uveřejnění. Ve 12 případech z 20 (60 %) se jednalo o stavební úpravy či o vý- stavbu chodníků, bytovek či dešťové kanalizace. Ve dvou případech byly prostředky ur- čeny na revitalizaci zeleně. V ostatních případech se jednalo o nákup osobního užitko- vého automobilu či o pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění majetku města či o
smlouvy za účelem zajištění vyšší mobility terénní pečovatelské služby, nákup nové dý- chací techniky či za účelem pěstební a těžební činnosti.
Tabulka 3 Planá - Smlouvy uzavřené v roce 2017
Smlouvy uzavřené v roce 2017 - Název smlouvy | Datum uza- vření smlouvy |
Oprava ulice Jabloňová v Plané nad Lužnicí | 16.10.2017 |
Revitalizace městské zeleně v Plané nad Lužnicí | 17.10.2017 |
Informačně – orientační značení města Planá nad Lužnicí | 9.10.2017 |
Chodník v ulici Husova v Plané nad Lužnicí | 3.10.2017 |
Chodník v ulici Příčná v Plané nad Lužnicí | 3.10.2017 |
Chodník na sídlišti ČSLA v Plané nad Lužnicí | 27.9.2017 |
Chodníky v ulici Ústrašická, Soukenická a Voborská v Plané nad Lužnicí | 27.9.2017 |
Stavební úpravy ZŠ Planá nad Lužnicí – WC tělocvična | 18.8.2017 |
Větrání se zpětným získáváním tepla pro MŠ Pohádka Planá nad Lužnicí | 21.7.2017 |
Komunikace ul. Třešňová v Plané nad Lužnicí | 13.7.2017 |
Pořízení velkokapacitní cisternové automobilové stříkačky pro JSDH Planá nad Lužnicí | 19.6.2017 |
Veřejné osvětlení Nad Hejtmanem | 30.5.2017 |
Rozšíření městského kamerového dohledového systému Planá nad Lužnicí | 18.5.2017 |
Chodníky v ulici Na Skalách, Strkovská a Zhořská v Plané nad Lužnicí | 9.11.2017 |
Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Planá nad Lužnicí. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00252654&page=2#pager-page
V roce 2017 bylo uzavřeno celkem 14 smluv, z toho 71 % představovaly smlouvy uzavřené za účelem stavebních úprav ZŠ či MŠ, oprav či výstavby ulic či chodníků či o veřejné osvětlení. Jedna smlouva byla uzavřena za účelem revitalizace městské zeleně. V ostatních případech byly smlouvy uzavřeny za účelem pořízení velkokapacitní cister- nové automobilové stříkačky pro JSDH či za účelem informačně-orientačního značení města a rozšíření městského kamerového dohledového systému.
Tabulka 4 Planá - Smlouvy uzavřené v roce 2016
Smlouvy uzavřené v roce 2016 - Název smlouvy | Datum uza- vření smlouvy |
Pěstební a těžební činnosti na LHC Městské lesy – Planá nad Lužnicí v roce 2017 | 30.12.2016 |
Osvětlení Plánského nábřeží – Planá n.L. | 28.11.2016 |
Chodník Okružní | 4.11.2016 |
Oprava ulice Soukenická v Plané nad Lužnicí | 24.10.2016 |
Zpracování projektové dokumentace: „Vybudování odborných učeben pří- rodních věd a ICT v ZŠ Planá nad Lužnicí“ | 21.10.2016 |
Otevřený sklad na parcele č. 474/1 a 474/2 v Plané nad Lužnicí | 14.10.2016 |
Odvodnění točny autobusů, ulice Průmyslová | 22.9.2016 |
Stavební úpravy komunikace „Na Černé“ v Plané nad Lužnicí | 26.7.2016 |
Nákup osobního automobilu pro město Planá nad Lužnicí | 30.6.2016 |
Výměna povrchu v tenisové hale v Plané nad Lužnicí | 30.6.2016 |
Stavební úpravy sociálních zařízení DPS Planá nad Lužnicí – II. etapa | 27.6.2016 |
Rekonstrukce lesní cesty Plánská obec | 19.5.2016 |
Stavební úpravy sociálních zařízení ZŠ Planá nad Lužnicí – východní část | 14.6.2016 |
Dodávka multifunkční pánve do školní kuchyně ZŠ v Plané nad Lužnicí | 13.6.2016 |
Revitalizace zeleně vnitrobloku | 28.4.2016 |
Dodávka vybavení šaten do víceúčelové haly v Plané nad Lužnicí | 9.2.2016 |
Dodávka stolů a židlí do sálu víceúčelové haly v Plané nad Lužnicí | 11.2.2016 |
Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Planá nad Lužnicí. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00252654&page=2#pager-page
V roce 2016 bylo uzavřeno celkem 17 smluv. V téměř polovině případů (47 %, tj. 8 případech) se jednalo o smlouvy uzavřené za účelem stavebních úprav, výstavby a re- konstrukcí komunikací a jejich osvětlení. V jednom případě byla smlouva uzavřena za účelem revitalizace zeleně. Ostatní případy byly uzavřeny za účelem řešení rozličných potřeb města, souvisejících zejména s víceúčelovou halou v Plané nad Lužnicí, dále pak s pěstební a těžební činností či vybudování otevřeného skladu ad.
7.1.2. Smlouvy uveřejněné na webových stránkách města
Město Planá nad Lužnicí, zastoupená Ing. Xxxxx Xxxxxxxx, starostou města, IČO: 00252654 představuje dále poskytovatele u následujících smluv, které byly zveřejněny na webových stránkách města. Jednalo se o následující smlouvy za poslední 3 roky.
Smlouvy o poskytnutí dotace 2018
- Smlouva o poskytnutí dotace se Sportovním Klubem Tenisu Planá nad Lužnicí, ze dne 28. 5. 2018
- Smlouva o poskytnutí dotace s TJ Sokol Planá nad Lužnicí ze dne 28. 5. 2018.
Smlouvy jsou uzavřeny na základě § 10 písm. a) odst. 5 zákona 250/2000 Sb. O roz- počtových pravidlech územních rozpočtů, na základě § 85, písm. c) zákona č. 128/2000 Sb. O obcích v platném znění a na základě usnesení zastupitelstva města ZM/566/22/18 ze dne 28. 5. 2018
Smlouvy o poskytnutí příspěvku 2017
- Smlouva o poskytnutí příspěvku se Sportovním Klubem Tenisu Planá nad Lužnicí ze dne 6. 3. 2017,
- Smlouva o poskytnutí příspěvku uzavřená s TJ Sokol Planá nad Lužnicí ze dne 6.
3. 2017.
Smlouvy byly uzavřeny na základě § 9 písm. h) zákona č. 250/2000 Sb. O rozpočto- vých pravidlech územních rozpočtů, na základě § 85, písm. c) zákona č. 128/2000 Sb. O
obcích v platném znění a na základě usnesení zastupitelstva města ZM/363/15/17 ze dne 6. 3. 2017.
Smlouvy o poskytnutí příspěvku 2016
- Smlouva o poskytnutí příspěvku uzavřená se Sborem dobrovolných hasičů Planá nad Lužnicí ze dne 16. 5. 2016,
- Smlouva o poskytnutí příspěvku se Sportovním Klubem Tenisu Planá nad Lužnicí ze dne 16. 5. 2016,
- Smlouva o poskytnutí příspěvku uzavřená s TJ Sokol Planá nad Lužnicí ze dne 16.5. 2016.
Smlouvy byly uzavřeny na základě § 9 písm. h) zákona č. 250/2000 Sb. O rozpočto- vých pravidlech územních rozpočtů, na základě § 85, písm. c) zákona č. 128/2000 Sb. O obcích v platném znění a na základě usnesení zastupitelstva města ZM/260/11/16.1
7.2. Soběslav
7.2.1. Smlouvy uveřejněné v Registru smluv
Město Soběslav zveřejnilo v Registru smluv v roce 2018 (do 1. 12. 2018) celkem 43 smluv s rozličnými smluvními stranami.
Smlouvy byly uzavírány z různých důvodů. Jednak souvisely s plánovanými re- konstrukcemi městského majetku, autobusového nádraží, s opravami kanalizačního řádu či opravou cesty Svákov ad.
Smlouvy v nejvyšší hodnotě byly uzavřeny v souvislosti s rybníkem Nový u Soběslavi za účelem posílení přirozené funkce krajiny.
Dále město mj. uzavíralo nájemní smlouvy na pronájem městských nemovitostí či pozemků.
Tabulka 5 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2018
Smlouvy z roku 2018 - Textové označení smlouvy | Publikováno | Hodnota smlouvy (CZK) | Smluvní strana(y) |
Aruba Switch | 14. 11. 2018 | 98 500 | AUTOCONT a.s. |
Dodávka vody a odvádění odpad- ních vod – Chlebov č. 13 | 28. 10. 2018 | Neuvedeno | ČEVAK a.s. |
Žádost o dotaci – Soběslav – chod- níky Tyršova a K Sedlečku do 5. Výzvy MAS Lužnice - IROP | 19. 10. 2018 | 80 000 | Xxx. Xxxxxx Xxxxx |
Novoroční ohňostroj | 19. 10. 2018 | 60 000 | Více smluvních stran |
Stavební úpravy domu č.p. 1 na ná- městí Republiky v Soběslavi - doda- tek č. 2 | 1.10.2018 | neuvedeno | Spilka a Říha s.r.o. |
Zimní stadion v Soběslavi - snížení energetické náročnosti | 07.09.2018 | 125 000 | Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx- xxxxx |
Smlouva o nájmu prostoru slouží- cího podnikání | 27.08.2018 | 42 000 | Xxxxxx Xxxxxx, nar: 9.6.1958, IČ:45016968 |
Smlouva o nájmu pozemku | 21.08.2018 | 12 000 | TOBACCO DanCzek s.r.o. |
Termokamera K65 a accesory kit | 06.08.2018 | 151 942 | Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje |
LED lampy veř. osvětlení pro ul. Nová a do parku u DDM | 26.07.2018 | 205 530 | LED CORP s.r.o. |
Zdroj: Registr smluv. Vyhledané smlouvy na základě kritérií. [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxx
Tabulka 6 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2018
Smlouvy z roku 2018 - Textové označení smlouvy | Publikováno | Hodnota smlouvy (CZK) | Smluvní strana(y) |
Propojení budov MěÚ Soběslav op- tickým kabelem | 16.07.2018 | 20 830 | AutoCont CZ a.s. |
Oprava kanalizačního řadu DN 300 včetně kanalizačních přípojek Na Ohradě v Soběslavi | 4. 7. 2018 | 712 413 | ČEVAK a.s. |
Výkon veřejné správy a zajištění agend Ekonomiky prostřednictvím produktů systému GORDIC GINIS | 4. 7. 2018 | 1 034 302 | GORDIC spol. s r.o. |
Dotace na opravu střechy a klempíř- ských prvků budovy č.p. 700/III | 4. 7. 2018 | 100 000 | Diakonie ČCE - stře- disko Rolnička |
Kupní smlouva | 02.07.2018 | 223 000 | ČESKÉ FARMY s.r.o. |
Vybudování místní komunikace Na Pískách Soběslav - 1. etapa | 20.06.2018 | 4 958 116 | STRABAG a.s. |
Kolumbární stěna s 18 úložnými místy | 18.06.2018 | 99 923 | TEZZO Tábor s.r.o. |
Demolice objektu na pozemku parc.č. 318/3 v Soběslavi | 13.06.2018 | 223 150 | Xxxxxxxx Xxxxxx |
Oprava cesty Svákov | 31.05.2018 | 167 013 | Spilka a Říha s.r.o. |
Zpracování projektové dokumen- tace pro provádění stavby na akci Nástavba Senior-domu v Soběslavi | 30.05.2018 | 825 000 | atelier PROPRO- JEKT, s.r.o. |
Zdroj: Registr smluv. Vyhledané smlouvy na základě kritérií. [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxx
Tabulka 7 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2018
Smlouvy z roku 2018 - Textové označení smlouvy | Publikováno | Hodnota smlouvy (CZK) | Smluvní strana(y) |
Výsadba 20 ks lip | 03.05.2018 | 95 000 | Xxxx Xxxxx |
Stravenky | 19.04.2018 | 112 190 | Sodexo Pass Česká republika a.s. |
Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo č. 1802/2018 | 17.04.2018 | 730 364 | Spilka a Říha s.r.o. |
Výměna a montáž osvětlení v ma- lém a velkém sále sokolovny ve sportovním areálu města Soběslavi | 17.04.2018 | 298 234 | Smart E.I.C. s.r.o. |
Kupní smlouva | 16.04.2018 | Neuvedeno | Více smluvních stran |
Úpravy centrální části náměstí v Soběslavi - stavební úpravy - 5. etapa | 04.04.2018 | 195 000 | TAREKA s.r.o. |
Kupní smlouva | 23.03.2018 | 521 867 | Xxxxxx Xxxxxx, nar: 1933 |
Dodatek č. 10 ke smlouvě o dodávce a odběru tepla a teplé užitkové vody č. 8/2008 | 21.03.2018 | 20 100 | Správa města Soběslavi, s.r.o. |
Úpravy centrální části náměstí Re- publiky v Soběslavi - 5. etapa | 21.03.2018 | 190 500 | Husitské muzeum v Táboře |
Přeložka zařízení distribuční sou- stavy č. 13010796 - Reevitalizace autobusového nádraží | 16.03.2018 | 598 565 | E.ON Distribuce, a.s. |
Zdroj: Registr smluv. Vyhledané smlouvy na základě kritérií. [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxx
Město Soběslav uzavřelo v roce 2018 celkem 43 smluv. V 16 případech byly smlouvy uzavřeny za účelem stavebních úprav a rekonstrukcí majetku města, s revitali- zací autobusového nádraží či úprav náměstí ad. Tři smlouvy byly uzavřeny v souvislosti s ochranou životního prostředí. Další smlouvy byly uzavřeny z rozličných potřeb města, od nájemních smluv na vybraný majetek města. Smluvní strany ani hodnoty smluv nebyly uvedeny.
Tabulka 8 Soběslav - Uzavřené smlouvy 2018
Smlouvy z roku 2018 - Textové označení smlouvy | Publikováno | Hodnota smlouvy (CZK) | Smluvní strana(y) |
Stravenky | 13.3.2018 | 128.190 | Sodexo Pass Česká repub- lika a.s. |
Rybník Nový u Soběslavi - posílení přiro- zené funkce krajiny | 26.2.2018 | 135 000 | Xxxxxx Xxxxx, Ing. |
TDS - Rybník Nový u Soběslavi | 26.2.2018 | 425 000 | VHS Consult s.r.o. |
Přeložka zařízení distribuční soustavy č. 13010642 - místní komunikace Na Pískách - větev A - Soběslav - I. ETAPA | 26.2.2018 | 252 022 | E.ON Distribuce, a.s. |
Smlouva o nájmu prostoru sloužícího podni- kání | 22.2.2018 | 62 250 | Xxxx Xxxxxxxxx |
Rekonstrukce elektroinstalace v budově so- kolovny | 16.2.2018 | 79 000 | Smart E.I.C. s.r.o. |
Kaskádové květinové konstrukce | 14.2.2018 | 79 500 | TERRA |
PROJEKT CENTRUM NOVA s.r.o. | 14.2.2018 | Neuvedeno | PROJEKT CENTRUM NOVA s.r.o. |
Smlouva o budoucí darovací smlouvě k po- zemkům | 14.2.2018 | Neuvedeno | Impregnace Soběslav s.r.o. |
Bruslařská dráha Soběslav | 7.2.2018 | neuvedeno | Xxx. Xxxxx Xxxxxx |
Rybník Nový u Soběslavi - posílení přiro- zené funkce krajiny | 17.1.2018 | 28 888 888 | HYDRO & KOV s.r.o. |
Variantní návrhy a projekt interiéru v 2. nad- zemním podlaží domu č. 1/I | 9.9.2018 | 97 860 | Ing. arch. Xxxxxxx Xxxxxx |
Darovací smlouva | 3.1.2018 | neuvedeno | Více smluvních stran |
Zdroj: Registr smluv. Vyhledané smlouvy na základě kritérií. [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxx
Tabulka 9 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2017
Smlouvy z roku 2017 - Textové ozna- čení smlouvy | Publikováno | Hodnota smlouvy (CZK) | Smluvní strana(y) |
Smlouva o nájmu | 29.12.2017 | 30 000 | Xxxxx Xxxxxxxx |
Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo č. 1720/2017 | 14.12.2017 | 1 701 025 | Spilka a Říha s.r.o. |
Výměna teplovodu zásobujícího ve- řejné záchody města Soběslavi | 11.12.2017 | 65 100 | TIP-N+V s.r.o. |
Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 12.10.2017 | 4.12.2017 | Neuvedeno | Wotan Forest, a.s. |
Oprava výtahu | 21.11.2017 | 54 812 | OTIS, a.s. |
Stavební úpravy sokolovny Soběslav | 20.11.2017 | 3 626 772 | Spilka a Říha s.r.o. |
Úpravy západní části prostoru za ná- městím Republiky v Soběslavi - 4. etapa | 5.10.2017 | 1 513 253 | Spilka a Říha s.r.o. |
Zateplení domu č.p. 109/I v Soběslavi | 4.9.2017 | 60 000 | REGIO projekt, s.r.o. |
Stravenky | 4.9.2017 | 104 190 | Sodexho Pass Česká republika |
Projekt stavby "Místní komunikace Na Pískách Soběslav" | 11.8.2017 | 58 000 | Xxxxx Xxxx |
Parkoviště Wilsonova ulice Soběslav - výměna povrchu parkoviště a chodníku u SOU řemeslného | 11.08.2017 | 326 795 | STRABAG a.s. |
Kupní smlouva | 01.08.2017 | 146 720 | Více smluvních stran |
Oprava vodovodních a kanalizačních přípojek a oprava kanalizačního řádu DN 300 v Bezděkově ulici v Soběslavi | 20.7.2017 | 1 223 839 | ČEVAK s.r.o. |
Smlouva o budoucí smlouvě kupní | 30.6.2017 | neuvedeno | DIVIDEND PLUS spol. s r.o. |
Rekonstrukce a úpravy ústředního vy- tápění a rozvodu plynu - sokolovna - zimní stadion | 29.6.2017 | 117 600 | Xxxxxxx Xxxxxx |
Dopravní přestupní terminál - Soběslav | 23.6.2017 | 198 800 | PROJEKT CEN- TRUM NOVA s.r.o. |
Zpracování projektové dokumentace na stavební úpravy objektu sokolovny | 30.5.2017 | 62 000 | Ing. Pantoflíček Mi- roslav |
Výměna polykarbonátových komůrko- vých desek na obloukovém zastřešení tribuny a na 2 ks střídaček TJ Spartak Soběslav | 18.5.2017 | 114 416 | SUK, spol. s.r.o. |
Výměna plynových kotlů, regulace, odtah spalin - SK Domeček | 12.5.2017 | 190 613 | XXXX Xxxxx R.S. servis |
Zkušební zařízení na dých.přístroje, masy a plynotěsné protichemcické ochranné oděvy MLV, adaptér na ob- leky OPCH | 3.5.2017 | 45 778 | RQT Group s.r.o. |
Zdroj: Registr smluv. Vyhledané smlouvy na základě kritérií. [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxx
Tabulka 10 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2017
Smlouvy z roku 2017 - Textové označení smlouvy | Publikováno | Hodnota smlouvy (CZK) | Smluvní strana(y) |
Záchrana gotického hradu v Soběslavi - stav. úpravy západního hrad. křídla, výměna vrat | 3.5.2017 | 1 121 972 | VIDOX s.r.o. |
Zpracování návrhu řešení předprostoru zá- kladní školy a gymnázia Soběslav | 11.4.2017 | neuvedeno | OTA atelier, s.r.o. |
Smlouva o nájmu nebytových prostor | 22.2.2017 | neuvedeno | Xxxxx Xxxxxxxx |
Smlouva o nájmu nebytových prostor | 22.2.2017 | neuvedeno | PP HOBBY s.r.o. |
SW OfficeStd 2016 SNGL MVL | 8.2.2017 | 76 527 | AutoCont CZ a.s |
Stavební úpravy a přístavba zázemí víceúče- lové sportovní haly Soběslav | 30.1.2017 | 5 893 964 | Spilka a Říha s.r.o. |
Smlouva o nájmu | 27.1.2017 | Neuvedeno | Základní škola Soběslav |
Chlebov - kanalizace a stabilizační nádrže | 13.1.2017 | 5 328 963 | Lesostavby Třeboň a.s. |
Smlouva o nájmu | 5.1.2017 | Neuvedeno | Správa města Soběslavi, s.r.o. |
Optimalizace správy veřejné zeleně v zasta- věné části města Soběslavi | 4.1.2017 | 64 750 | Xxx. Xxxxx Xxxxxx |
Smlouva o nájmu | 29.12.2017 | 68 088 | Xxxxx Xxxx |
Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo č. 841/HC/45/2017 | 14.12.2017 | 2 131 640 | STRABAG a.s. |
Stravenky | 13.12.2017 | 94 590 | Sodexho Pass Česká re- publika |
Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi | 4.12.2017 | 114 000 | Xxxxxx Xxxxxx |
Zdroj: Registr smluv. Vyhledané smlouvy na základě kritérií. [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxx
V roce 2017 město Soběslav uzavřelo celkem 137 smluv, publikovaných v Regis- tru smluv.
Tabulka 11 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2017
Smlouvy z roku 2017 - Textové označení smlouvy | Publikováno | Hodnota smlouvy (CZK) | Smluvní strana(y) |
Zimní stadion v Soběslavi - snížení energetické náročnosti | 21.9.2017 | 197 000 | Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx- líček - PROJEK- TOVÁ A PORA- DENSKÁ ČINNOST |
Řešení předprostoru základní školy a gymnázia | 13.9.2017 | 140 500 | Ing. Xxxxxx Xxxxx- sková |
Zateplení domu č.p. 109/I v Soběslavi | 4.9.2017 | 2 751 595 | Spilka a Říha s.r.o. |
Stavba bufetu vedle fotbalové tribuny ve sport. areálu města Soběslavi | 11.8.2017 | 74 801 | ALFAHaus, s. r. o. |
Neinvestiční dotace na opravy sporto- višť | 2.8.2017 | 450 000 | Tělovýchovná jed- nota Spartak Soběslav, z.s. |
Kupní smlouva | 31.7.2017 | 310 920 | Xxxxx Xxxxxxxx |
Směnná smlouva | 30.7.2017 | 561 130 | Aeroklub Soběslav, spolek |
Xxxxxxx o nájmu | 18.7.2017 | 12 172 | DAMVEL JH s.r.o. |
Kupní smlouva | 30.6.2017 | 168 640 | Více smluvních stran |
Oprava střechy objektu recepce a re- staurace na plovárně v Soběslavi | 29.6.2017 | 224 230 | XXXXXXXX XXXX- LÍK, KLEMPÍŘSTVÍ APOKRÝVAČSTVÍ |
Oprava střechy v prostorách recepce a restaurace na Plovárně | 14.6.2017 | 117 000 | Jihočeský kraj |
Pořízení nových IT technologií do in- formačního střediska města Soběslavi | 14.6.2017 | 60 000 | Jihočeský kraj |
Dodávka konstrukčních prvků pro Workoutové hřiště včetně jejich do- pravy a montáže v Soběslavi | 14.6.2017 | 321 700 | Clean4you s.r.o. |
Obnova hrubého předčištění na ČOV v Soběslavi | 12.6.2017 | 1 608 019 | ENVI-PUR, s.r.o. |
Výsadba stromů u Domečku | 18.5.2017 | 69 140 | Xxxx Xxxxx |
Darovací smlouva | 11.5.2017 | Neuvedeno | Jihočeský kraj |
Dokumentace na akci Chlebov - oprava místní komunikace | 25.4.2017 | 55 300 | Xxx. Xxxx Xxxxxx |
Nádoby na mobilní zeleň | 24.4.2017 | 82 096 | FLORAVIL, s.r.o. |
Úpravy západní části prostoru za ná- městím Republiky v Soběslavi - 4. etapa | 11.4.2017 | 62 200 | Ing. arch. Xxxxxxx Xxxxxx |
Oprava místních komunikací po zimě metodu SILKOT | 11.4.2017 | 200 000 | DIPOS TÁBOR a.s. |
Zdroj: Registr smluv. Vyhledané smlouvy na základě kritérií. [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxx
Tabulka 12 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2017
Smlouvy z roku 2017 - Textové označení smlouvy | Publikováno | Hodnota smlouvy (CZK) | Smluvní strana(y) |
Restaurování kamenné sochy sv. Jo- sefa s architekturou | 11.4.2017 | 180 000 | MgA. Xxxxx Xxxxxxx |
Dodávka a odběr tepla a teplé užit- kové vody (smlouva č.8/2008) | 7.4.2017 | 467 | Správa města Soběslavi, s.r.o. |
Renovace dřevěných eurooken na městském domě seniorů | 4.4.2017 | 325 000 | Xxxx Xxx |
Smlouva o zřízení věcného břemene | 22.2.2017 | 247 800 | E.ON Distribuce, a.s. |
Smlouva o zřízení věcného břemene | 1.2.2017 | 78 054 | ČEPS, a.s. |
Chlebov - oprava obtokové stoky | 13.1.2017 | 173 709 | Lesostavby Třeboň a.s. |
Kupní smlouva | 22.12.2017 | 150 000 | Xxxx Xxxxxxxx |
Dodávka cykloturistických odpočíva- del Soběslavsko | 11.12.2017 | 693 400 | Více smluvních stran |
Smlouva o nájmu | 30.11.2017 | 500 000 | Správa lesů města Soběslavi, spol. s r.o. |
Rybník Nový u Soběslavi - posílení přirozené funkce krajiny | 7.11.2017 | 97 000 | Universal Solutions s.r.o. |
Zdroj: Registr smluv. Vyhledané smlouvy na základě kritérií. [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxx
7.2.2. Smlouvy uveřejněné na Portále pro vhodné uveřejnění
Tabulka 13 Xxxxxxxx - Xxxxxxx z Portálu
Smlouvy uzavřené v roce 2018 - Název smlouvy | Datum uza- vření smlouvy |
Zimní stadion v Soběslavi – snížení energetické náročnosti | 9.8.2018 |
Výměna kotlů v plynové kotelně Soběslav č.p. 55 | 2.7.2018 |
Modernizace ekonomického systému MěÚ v Soběslavi | 21.6.2018 |
Vybudování místní komunikace Na Pískách Soběslav – 1. etapa | 19.6.2018 |
Demolice objektu na pozemku parc. č. 318/3 v Soběslavi | 11.6.2018 |
Zpracování projektové dokumentace na akci „Nástavba Senior-domu v Soběslavi“ | 28.5.2018 |
XXX Xxxxxxxx – obnova plynojemu | 26.4.2018 |
Oprava místních komunikací, zpevněných ploch a parkovišť v Soběslavi | 13.4.2018 |
Úpravy centrální části Náměstí republiky v Soběslavi – stavební úprav – 5. etapa | 28.3.2018 |
Výměna výloh a stavební úpravy vstupních fasád budov č.p. 144 a 145 na náměstí Republiky v Soběslavi | 14.3.2018 |
Rybník Nový u Soběslavi – posílení přirozené funkce krajiny, registrační číslo projektu: CZ.05.4.27/0.0/0.0/17 055/0005089 | 9.1.2018 |
Oprava kanalizačního řádu DN 300 včetně kanalizačních přípojek v ulici Na Ohradě v Soběslavi | 26.2.2018 |
Centrální ČOV Chlebov – doplnění o sedimentační nádrž | 19.2.2018 |
Chodníky Soběslav 2018 | 15.2.2018 |
Zdroj: Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Soběslav. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00252921
V roce 2018 bylo na Portálu pro vhodné uveřejnění uveřejněno celkem 14 smluv. Téměř všechny smlouvy byly uzavřeny v souvislosti se stavebními úpravami či staveb- ními pracemi týkajícími se vybraného majetku města.
Tabulka 14 Xxxxxxxx - Xxxxxxx z portálu 2017
Smlouvy uzavřené v roce 2017 - Název smlouvy | Datum uza- vření smlouvy |
Úpravy západní části prostoru za náměstím Republiky v Soběslavi – 4. etapa | 8.9.2017 |
XXX Xxxxxxxx – obnova čerpací stanice | 19.12.2017 |
Oprava vodovodních a kanalizačních přípojek a oprava kanalizačního řádu DN 300 v Bezděkově xxxxx x Xxxxxxxxx | 00.0.0000 |
Stavební úpravy domu č.p. 0 xx xxxxxxx Xxxxxxxxx x Xxxxxxxxx | 00.00.0000 |
Chlebov – oprava místní komunikace na parc. Č. 579/2,10,11 | 23.8.2017 |
Zateplení domu č.p. 109/I v Soběslavi | 23.8.2017 |
Sokolovna a zimní stadion Soběslav – rekonstrukce a úpravy ústředního vy- tápění a rozvodu plynu | 20.7.2017 |
Stavební úpravy sokolovny Soběslav | 19.7.2017 |
Dodávka konstrukčních prvků pro workoutové hřiště v Soběslavi | 13.6.2017 |
XXX Xxxxxxxx – obnova hrubého předčištění | 9.6.2017 |
Záchrana gotického hradu v Soběslavi – stavební úpravy části západního hradního křídla, výměna vrat a odstranění stropu hospodářské budovy, oprava ohradní zdi vč. výměny vrat | 25.4.2017 |
Oprava komunikací po zimě v Soběslavi v roce 2017 | 10.4.2017 |
Kanalizace ul. Květnová v Soběslavi | 3.4.2017 |
Chodníky Soběslav 2017 | 6.3.2017 |
Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Soběslav. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00252921
Za rok 2017 město Soběslav na Portále pro vhodné uveřejnění uveřejnilo celkem 14 smluv. Všechny smlouvy souvisely se stavebními úpravami či stavebními pracemi týkajícími se vybraného majetku města.
Tabulka 15 Xxxxxxxx - Xxxxxxx portál 2016
Smlouvy uzavřené v roce 2016 - Název smlouvy | Datum uza- vření smlouvy |
Technický dozor investora a koordinátor BOZP | 8.9.2016 |
Výběr provozovatele vodohospodářského majetku města Soběslav | 5.12.2016 |
Stavební úpravy domu č.p. 58/II, Soběslav | 7.9.2016 |
Revitalizace jižní části náměstí Republiky v Soběslavi – stavební úpravy – 3. etapa | 23.8.2016 |
Kotelna ZŠ Soběslav – výměna teplovodních plynových kotlů | 14.6.2016 |
Dodávka a montáž dmychadel pro ČOV Soběslav | 19.7.2016 |
Komunikace a inženýrské sítě pro RD „U sídliště Svákov“ – Soběslav, 2. etapa | 19.7.2016 |
Výměna výloh a stavební úpravy vstupních fasád budovy č.p. 000, xxxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx | 0.0.0000 |
Záchrana gotického hradu v Soběslavi – výměna oken, oprava schodiště a stěn v části západního hradního křídla | 28.4.2016 |
Chlebov – kanalizace a stabilizační nádrže | 21.4.2016 |
Stavební úpravy a přístavba zázemí víceúčelové sportovní haly Soběslav | 19.5.2016 |
Komunikace Na Brousku v Soběslavi | 15.4.2016 |
Oprava fasády objektu č.x. 00, xxxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx | 00.0.0000 |
Stavební úpravy ZŠ Komenského Soběslav – oprava fasády západní, jižní a severní strany | 15.3.2016 |
Chodníky Soběslav 2016 | 8.3.2016 |
Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Soběslav. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00252921
Za rok 2016 město Soběslav na Portále pro vhodné uveřejnění uveřejnilo celkem 15 smluv. Všechny smlouvy souvisely se stavebními úpravami či stavebními pracemi týkajícími se vybraného majetku města.
7.2.3. Rozhovor s tajemníkem Městského úřadu Soběslav
Na základě kapitoly 3.5 Veřejnoprávní smlouvy na území přestupků je popsán rozhovor s tajemníkem Městského úřadu v Soběslavi, Ing. Xxxxxx Xxxxxxx. Tajemník popisuje veřejnoprávní smlouvy na území přestupků.
Jaké smlouvy má město Soběslav uzavřeno na úseku, případně které převládají?
,,Městský úřad v Soběslavi má uzavřeny veřejnoprávní smlouvy pouze na výkon agendy, která souvisí s řešením přestupků na úseku veřejného pořádku. Má smlouvy s 19 obcemi, smlouvy jsou uzavřeny už leta, odhadem déle jak 15 let. Jde o přenesení výkonu státní správy z menší obce na větší, důvodem uzavření takovéto smlouvy je hlavně to, že malé obce nemají personální, ani věcné prostředky pro výkon této agendy, protože stát často ukládá obcím nejrůznější povinnosti. Aby mohly ty agendy vykonávat, například. přestupkové řízení musí mít buď právníka nebo osobu, která má tzv. zkoušku odborné způsobilosti, což je pro obec finančně náročná záležitost. Tudíž rádi využívají služeb vět- ších obcí, které mají širší personál a větší finanční prostředky a jsou schopny tyto agendy zajistit.”
Jaké jsou náklady na projednávání přestupků pro město Soběslav a pro obce?
,,Soběslav má smlouvy uzavřené už dlouhá léta, a to tím způsobem, že pokud Městský Úřad Soběslav projednává přestupek, který by měla projednávat konkrétní obec, což znamená, že byl přestupek spáchán na území dané obce, platí obec městu Soběslav za jeden projednaný případ 1000 Kč. ,,Z našeho pohledu je to symbolický poplatek”. Ná- klady na vlastní řízení jsou daleko vyšší, ale město to bere jako pomoc menším obcím.” Roční náklady města Soběslavi na projednávání všech přestupků činí cca 800–900 tis Kč. Jde nejen o náklady na mzdu, zákonné odvody, ale také na poštovné, náklady na výpo- četní techniku, vzdělávání a další režijní náklady. Od okolních obcí obdržíme zhruba 45 tis. kč ročně. Dalších 400 tis. kč obdržíme formou dotace od státu na výkon přenesené působnosti, zbytek je hrazen z rozpočtu města Soběslavi.
Jsou veřejnoprávní smlouvy pro obce přínosná pomoc?
,,Z xxxx xxxxxxx veřejnoprávní smlouvy pomáhají v každém případě malým ob- cím. Tím, že se zpřísňují požadavky na výkon nejrůznějších agend, tak se objevují čím dál častěji případy, že obce se na nás obrací s žádostí, zda by nebylo možné za ně nějakou agendu vykonávat. Žádosti však zatím odmítáme, protože nejsme z kapacitních důvodů
schopni nabírat na náš úřad pro zajištění těchto agend další pracovníky a obce nejsou schopny hradit náklady v plné výši.
S jakými obcemi má město Soběslav smlouvy v oblasti přestupků?
,,Smlouvy z roku 2003 - Katov, Roudná, Budislav, Klenovice, Dráchov, Přehořov, Sedlečko u Soběslavi, Skalice, Třebějice, Zvěrotice, Vlastiboř, Vesce, Komárov, Hla- vatce, Myslkovice, Mezná, Tučapy, Chotěmice a Dírná. Jsou to obce, které patří do správ- ního území městského úřadu jako pověřeného úřadu. Je to obecná praxe těchto malých obcí.”
Kolik přestupků řeší město Soběslav za menší obce na základě veřejnoprávních smluv?
,,Přestupků za rok, které se řeší, bez ohledu na to, kde byly spáchány, přijde při- bližně 180 - 220. Soběslav je povinna tuto agendu vykonávat a musí na to mít potřebný personál. Na základě uzavřených smluv s obcemi se za rok projedná do 50 přestupků. I bez veřejnoprávních smluv na tuto agendu město potřebuje člověka, který je plně vytí- žen.”
,,Xxxxx to obce řešily po svém, musely by mít buď svého právníka, kvalifikova- nou osobu nebo najatého právníka. Ale jejich náklady na rok by byly mnohonásobně vyšší, než když za to zaplatí městu Soběslav na základě veřejnoprávní smlouvy.
Jsou veřejnoprávní smlouvy využívány efektivně a pomáhají obcím?
,,Xxxxxx si, že by měl stát nařídit, aby tuto agendu řešily pouze větší obce, jelikož ty malé na to vážně nemají, nejsou toho často schopny.” Z hlediska platnosti smluv, které se za 15 let neměnily, se dá říci, že se obce těchto agend zbavili a vyhovuje jim to. Pokud by stát vnímal, jak to skutečně v praxi na obcích chodí, tak je zbytečnost, aby to řešily malé obce, které na to nikdy nebudou mít personál. Nehledě na to, že na obcích je často neuvolněný starosta, který má svou práci a dva dny v týdnu odpoledne úřední hodiny. Obce většinou zaměstnávají pouze účetní třeba na půl úvazku, která zároveň zajišťuje různé další administrativní práce. A vedle tohoto by pak ještě potřebovali někoho na ře- šení přestupků. Z praktického hlediska je to nesmysl, který by znamenal zbytečné vyha- zování peněz a zbytečné navyšování nákladů obce. ,,Je to nevhodné rozdělení pravomocí. Proto se naprostá část malých obcí rozhodla, že tyto záležitosti přenechá velkým obcím.”
Jaké jsou nejčastější řešené přestupky?
,,Nejčastější přestupky, které se řeší, jsou proti občanskému soužití - hádky mezi sousedy, manžely, bývalými manžely, drobné krádeže, poškození majetku. Hranice škody pro přestupek je do 5000 Kč.”
Dochází k neefektivnímu využívání těchto smluv či jejich zneužívání ve prospěch zájmů na poli přestupků?
,,Mám pocit, že někteří občané, často to bývají notoričtí stěžovatelé, mají snahu zneužívat přestupkovou komisi, nebo úředníka, který přestupky projednává. Často mají představu, že my se tady toho člověka okamžitě potrestáme, přijde četník, který mu dá náramky a odvede ho do vězení, ale ono to tak nefunguje. Někdy mám pocit, že se tu opakují případy, kdy jeden soused nadává na druhého, pak je to zase opačně. Lidé občas přes tento institut drobných přestupků řeší spíše své vztahové problémy. Úřad je sice schopen vyhodnotit, zda podání přestupku je správné a jestli je důvod pro to, aby pode- zřelý byl potrestaný nebo ne. Velice často to však neřeší jádro daného problému, které bývá někde skryto. Jsme však povinni podezření prošetřit a dle zákona pak uložit nějakou sankci, kterých je dle zákona o přestupcích několik.
,,Často jsou v rámci přestupků projednávány osoby sociálně slabší, bez majetku. Tyto soby dostanou opakovaně pokutu za spáchaný přestupek, ale nikdo z nich tyto po- kuty nikdy nevymůže. Takže potom se takové řízení stává z části zbytečným, jelikož ta sankce není nikdy vymožena a dotyčnému je to časem už jedno, protože ví, že nikdo z něj nic nedostane. To je taková druhá stránka přestupků.”
7.3. Veselí nad Lužnicí
7.3.1. Smlouvy uveřejněné v Registru smluv
Publikující smluvní strana: Město Veselí nad Lužnicí
Tabulka 16 Veselí - Smlouvy uzavřené 2018
Textové označení smlouvy | Publikováno | Hodnota smlouvy (CZK) | Smluvní strana(y) |
Pořízení laserové střelnice vč. pří- slušenství | 27.11.2018 | 64 500 | Více smluvních stran |
Registr smluv. Vyhledané smlouvy na základě kritérií. [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxx
Město Veselí nad Lužnicí v roce 2018 uzavřelo dle Registru smluv pouze jednu smlouvu, která se týkala pořízení laserové střelnice vč. příslušenství. Ostatních 23 smluv, které byly v roce 2018 uzavřeny, byly publikovány:
• Střední odbornou školou ekologickou a potravinářskou, Veselí nad Lužnicí, Blat- ské sídliště 600/I,
• Základní uměleckou školou, Veselí nad Lužnicí, nám. T. G. Masaryka 22.
7.3.2. Smlouvy uveřejněné na webových stránkách města
Na oficiálních stránkách města Veselí nad Lužnicí jsou dostupné následující smlouvy:
Tabulka 17 Xxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2018
Smlouvy z roku 2018 - Název a anotace | Změněno |
Smlouva o poskytnutí dotace – TJ Lokomotiva Veselí nad Lužnicí – Dotační program pro děti a mládež 2018 | 22.5.2018 |
Smlouva o poskytnutí dotace – TJ Lokomotiva Veselí nad Lužnicí – Dotační program volnočasové aktivity a akce 2018 | 22.5.2018 |
Smlouva o poskytnutí dotace – Dům dětí a mládeže Veselí nad Lužnicí – Dotační program pro děti a mládež 2018 | 22.5.2018 |
Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace s TJ Lokomotivou Veselí nad Lužnicí z.s. – individuální dotace pro rok 2018 | 7.3.2018 |
Zdroj: Město Veselí nad Lužnicí. X-Povinně zveřejňované smlouvy dle z.č. 250/2000 Sb. [cit. 2018-12- 01]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/x-xxxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxx-x-x-000-0000-xx/xx-0000
Tabulka 18 Veselí - Smlouvy uzavřené v roce 2017
Smlouvy z roku 2017 - Název a anotace | Změněno |
Smlouva o poskytnutí dotace – TJ Lokomotiva Veselí nad Lužnicí – individuální dotace | 14.3.2017 |
Smlouva o poskytnutí dotace – TJ Lokomotiva Veselí nad Lužnicí – Dotační program pro děti a mládež 2017 | 18.5.2017 |
Smlouva o poskytnutí dotace – Dům dětí a mládeže Tábor – Dotační program Děti a mládeže 2017 | 24.5.2017 |
Smlouva o poskytnutí dotace – TJ Lokomotiva Veselí nad Lužnicí – Dotační program volnočasové aktivity a akce 2017 | 18.5.2017 |
Dodatek č. 1 ke smlouvě o poskytnutí dotace – TJ Lokomotiva Veselí nad Lužnicí – Dotační program volnočasové aktivity v roce 2017 | 12.10.2017 |
Zdroj: Město Veselí nad Lužnicí. X-Povinně zveřejňované smlouvy dle z.č. 250/2000 Sb. [cit. 2018-12- 01]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/x-xxxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxx-x-x-000-0000-xx/xx-0000
Tabulka 19 Veselí - Smlouvy uzavřené v roce 2016
Smlouvy z roku 2016 - Název a anotace | Změněno |
Smlouva o poskytnutí dotace – TJ Lokomotiva Veselí nad Lužnicí – Dotační program Volnočasové aktivity a akce rok 2016 | 20.6.2016 |
Smlouva o poskytnutí dotace – Dům dětí a mládeže Tábor – Dotační program Děti a mládež 2016 | 20.6.2016 |
Smlouva o poskytnutí dotace – TJ Lokomotiva Veselí nad Lužnicí – Dotační program Děti a mládež na rok 2016 | 20.6.2016 |
Zdroj: Město Veselí nad Lužnicí. X-Povinně zveřejňované smlouvy dle z.č. 250/2000 Sb. [cit. 2018-12- 01]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/x-xxxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxx-x-x-000-0000-xx/xx-0000
7.3.3. Smlouvy uveřejněné na Portálu pro vhodné uveřejnění
Tabulka 20 Veselí - Smlouvy souhrn z portálu 2018
Smlouvy uzavřené v roce 2018 - Název smlouvy | Datum uza- vření smlouvy |
Osvětlení lávky pro pěší a tras po březích řeky Lužnice, Veselí n/X. | Xxxxx |
Osvětlení ulice pro pěší u nákladového nádraží, Veselí n/L. | chybí |
Sdružené služby dodávky zemního plynu pro město Veselí nad Lužnicí a s ním sdružené zadavatele pro r. 2019 | 25.10.2018 |
Sdružené služby dodávky elektřiny pro město Veselí nad Lužnicí a sním zú- častněné zadavatele na období 2020-2023 | 18.9.2018 |
Výstavba a rekonstrukce chodníků II. etapa | 31.8.2018 |
Rekonstrukce vnitřních rozvodů ZŠ Čs. Armády - PD | 13.8.2018 |
Zateplení domu č.p. 834 a 835 – Veselí nad Lužnicí (opakované řízení) | 23.7.2018 |
Oranžové hřiště – street workout, Veselí nad Lužnicí | 9.7.2018 |
Rekonstrukce lesní cesty Malý vršek, Veselí nad Lužnicí | 18.7.2018 |
Instalace plynových kotků ZŠ Čs.armády, Veselí nad Lužnicí – opakovaná VZ | 28.6.2018 |
Výměna otvorových výplní I. ZŠ Blatské sídliště, Veselí n/L. | 28.6.2018 |
Obnova kanalizace ul. Budějovická, Veselí n/L.-opakovaná VZ | 15.6.2018 |
Dodávka vybavení sportovně relaxačního areálu Veselí nad Lužnicí | 7.6.2018 |
Stavební úpravy domu č.p. 168 a 212, Veselí n/L.-PD | 16.5.2018 |
Obnova kanalizace ul. Budějovická, Veselí n/L. | 4.4.2018 |
Rekonstrukce chodníku podél třídy Čs. Armády – I. etapa | 21.3.2018 |
Oprava a repase komunikačního systému v domově pro seniory, Veselí nad Lužnicí | 1.3.2018 |
Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Veselí nad Lužnicí. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00253081&page=2#pager-page
Za rok 2018 bylo na Portále pro vhodné uveřejnění uveřejněno celkem 17 smluv, všechny smlouvy se týkaly stavebních prací, oprav, dodávek vybavení ad. souvisejících s majetkem města.
Tabulka 21 Veselí - Smlouvy z Portálu v roce 2017
Smlouvy uzavřené v roce 2017 - Název smlouvy | Datum uzavření smlouvy |
Celková rekonstrukce vnitřních rozvodů MŠ Blatské sídliště, Veselí n/L.-PD | 15.12.2017 |
Celková rekonstrukce vnitřních rozvodů MŠ U zastávky, Veselí n/L.-PD-opakovaná VZ | 31.10.2017 |
„Pořízení nové CAS pro JSDH Veselí nad Lužnicí“ | 28.11.2017 |
Instalace nového plynového kotle – sídliště U Zastávky, Veselí nad Lužnicí | 24.8.2017 |
Mateřská škola Horusice | 15.8.2017 |
Rekonstrukce sociálního zařízení ZŠ I, Blatské sídliště 23, Veselí nad Lužnicí | 10.8.2017 |
ZTV POD VODOJEMEM | 24.7.2017 |
Oprava fasády bytového domu č.p. 310, Třída Čs. armády, Veselí nad Lužnicí | 10.8.2017 |
Pořízení konvektomatu do školní jídelny Veselí n/L., Blatské sídliště 23 | 29.6.2017 |
Služebna městské policie Veselí nad Lužnicí | 31.5.2017 |
Pořízení domácích kompostérů – Veselí nad Lužnicí | 29.6.2017 |
Výstavba chodníku podél Třídy Čs. armády | 30.6.2017 |
Polyfunkční komunitní centrum – Veselí nad Lužnicí – projektová dokumentace | 7.6.2017 |
RPS – Veselí nad Lužnicí, Regenerace Blatského sídliště III. etapa | 2.6.2017 |
Vybudování varovného a výstražného systému ochrany před povodněmi pro město Veselí nad Lužnicí | 31.5.2017 |
Město na soutoku dvou řek – komplexní obnova zeleně v městě Veselí nad Lužnicí – III. etapa | 20.4.2017 |
„VESELÍ NAD LUŽNICÍ – HORUSICE, ČOV A KANALIZACE – 1. ETAPA“ | 13.2.2017 |
Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Veselí nad Lužnicí. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00253081&page=2#pager-page
Za rok 2017 bylo na Portále pro vhodné uveřejnění uveřejněno taktéž celkem 17 smluv, všechny smlouvy se týkaly stavebních prací, oprav, dodávek vybavení ad. souvi- sejících s majetkem města.
Tabulka 22 Veselí - Smlouvy z Portálu 2016
Smlouvy uzavřené v roce 2016 - Název smlouvy | Datum uza- vření smlouvy |
Stavební úpravy bytového domu č.p. 000, Xxxxxxxxxxx xxxxx, Veselí nad Luž- nicí | 7.10.2016 |
Celková rekonstrukce ulice Riegrova Veselí nad LUžnicí | 11.10.2016 |
„Rekonstrukce zázemí sportovně relaxačního areálu Veselí nad Lužnicí – opakovaná VZ“ | 7.10.2016 |
„RPS – Veselí nad Lužnicí, Regenerace Blatského sídliště V. a VI. Etapa“ | 29.9.2016 |
„RPS – Veselí nad Lužnicí, sídliště U Zastávky I. etapa – 2. Část – dodatečné stavební práce II“ | chybí |
„RPS – Veselí nad Lužnicí, Regenerace Blatského sídliště V. a VI. etapa“ | chybí |
„RPS – Veselí nad Lužnicí, Regenerace sídliště U Zastávky I. etapa – 3.část“ | 27.7.2016 |
„Domov se zvláštním režimem Veselí nad Lužnicí – projektová dokumen- tace“ | 14.6.2016 |
„Přestupní terminál Veselí nad Lužnicí – projektová dokumentace“ | 14.6.2016 |
Město na soutoku dvou řek – komplexní obnova zeleně v městě Veselí nad Lužnicí – II. etapa | 10.5.2016 |
„RPS – Veselí nad Lužnicí, sídliště U Zastávky I. etapa – 2. Část“ – doda- tečné stavební práce | 12.1.2016 |
Zdroj: Portál pro vhodné uveřejnění. Město Veselí nad Lužnicí. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx- xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/00000000?xxxxxxx%0X%0X%0Xxxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx%0Xxxx- fil%2F00253081&page=2#pager-page
Za rok 2016 bylo na Portále pro vhodné uveřejnění uveřejněno celkem 11 smluv, všechny smlouvy se týkaly stavebních prací, úprav, rekonstrukcí souvisejících s majet- kem města.
7.4. Srovnání
Obsahem kapitoly je srovnání počtu, druhu a publikování veřejnoprávních smluv ve vybraných městech: Planá nad Lužnicí, Soběslav a Veselí nad Lužnicí.
Webové stránky měst
Na webových stránkách publikují vybraná města následující počty smluv:
Tabulka 23 Srovnání smlouvy na webových stránkách
Název města | Webové stránky města - počet publikovaných smluv | ||
2016 | 2017 | 2018 | |
Planá nad Lužnicí | 2 | 2 | 3 |
Soběslav | 0 | 0 | 0 |
Veselí nad Lužnicí2 | 3 | 5 | 4 |
Zdroj: Vlastní zpracování, 2018
Lze konstatovat, že na webových stránkách města uveřejňují pouze některé smlouvy, např. Smlouvy o dotaci či poskytnutí příspěvku (město Planá nad Lužnicí). Na webových stránkách města Soběslavi nebyly nalezeny žádné zveřejněné smlouvy.
Registr smluv
V registru smluv publikují vybraná města následující počty smluv:
Tabulka 24 Srovnání - Registr smluv
Název města | Registr smluv - počet publikovaných smluv | ||
2016 | 2017 | 2018 | |
Planá nad Lužnicí | 0 | 0 | 0 |
Soběslav | 52 | 137 | 43 |
Veselí nad Lužnicí | 0 | 0 | 1 |
Zdroj: Vlastní zpracování, 2018
2 Povinně zveřejňované smlouvy
V Registru smluv publikuje nejvíce smluv město Soběslav (desítky různorodých smluv ročně), město Veselí nad Lužnicí publikovalo v Registru smluv pouze za rok 2018, a to pouze 1 smlouvu. Město Planá nad Lužnicí v Registru smluv nepublikovalo za po- slední 3 léta žádnou smlouvu.
Portál pro vhodné uveřejnění
Tabulka 25 Srovnání - Portál vhodné uveřejnění
Název města | Portál vhodné uveřejnění - počet publikovaných smluv | ||
2016 | 2017 | 2018 | |
Planá nad Lužnicí | 20 | 14 | 17 |
Soběslav | 15 | 14 | 14 |
Veselí nad Lužnicí | 11 | 17 | 17 |
Zdroj: Vlastní zpracování, 2018
Všechna analyzovaná města zveřejňují uzavřené smlouvy na Portále pro vhodné uveřejnění. Počty zveřejněných smluv sledovaných měst jsou obdobné. Smlouvy zde zve- řejněné se všechny týkají zejména dodávek stavebních prací, rekonstrukcí a vybavení majetku daných měst.
Srovnání vybraného typu smlouvy
Srovnávány budou vybrané smlouvy typu Smlouva o dílo, jejichž předmětem jsou stavební práce v souvislosti s výstavbou či rekonstrukcí předmětných chodníků v těchto městech.
Tabulka 26 Srovnání vybraného typu smlouvy
Planá nad Lužnicí | Soběslav | Veselí nad Lužnicí | |
Název akce | Chodník pro pěší – od Ná- dražní ulice k MŠ v Plané nad Lužnicí | Chodníky Soběslav | Rekonstrukce chodníku podél třídy Čs. Armády – I. etapa |
Zhotovitel | Stavby Jech a Xxxxxxxx s.r.o. | STRABAG a.s. | STRABAG a.s. |
Uzavřeny podle | § 2586 a násl. Z. 89/2012 Sb., občanský zákoník | § 2586 a násl. Z. 89/2012 Sb., občanský zákoník | § 2586 a násl. Z. 89/2012 Sb., občanský zákoník |
Počet stran smlouvy | 9 | 6 | 18 |
Kapitoly: I. | Smluvní strany | Smluvní strany | Smluvní strany |
II. | Předmět plnění | Předmět smlouvy | Předmět smlouvy |
III. | Doba plnění | Xxxxxxx realizace díla a místo realizace díla | Předmět díla |
IV. | Povinnosti smluvních stran | Cena díla | Místo plnění |
V. | Xxxx za dílo a platební pod- mínky | Platební podmínky, fakturace | Doba plnění |
VI. | Způsob a podmínky prove- dení díla | Stavební deník | Cena díla |
VII. | Věci určené k provedení díla | Staveniště | Platební podmínky |
VIII. | Staveniště | Realizace díla | Staveniště |
XX. | Xxxxxxxx deník | Provedení díla a přejímací ří- zení | Stavební deník |
X. | Předání díla | Záruka za jakost díla | Provádění díla |
XI. | Záruční doba – Odpovědnost za vady díla | Sankce | Předání díla |
XII. | Smluvní pokuty a úrok z pro- dlení | Závěrečná ustanovení | Záruční podmínky |
XIII. | Vlastnické právo k předmětu díla | Odpovědnost za škodu | |
XIV. | Ostatní podmínky smlouvy | Sankce | |
XV. | Ostatní ustanovení | Odstoupení od smlouvy | |
XVI. | Vyšší moc | Vlastnictví | |
XVII. | Závěrečná ustanovení | Závěrečná ustanovení | |
XVIII. | Přílohy k této smlouvě |
Zdroj: Vlastní zpracování, 2018
Tabulka 27 Srovnání - Přílohy smluv
PŘÍLOHY SMLUV | ||
Planá nad Lužnicí | Soběslav | Veselí nad Lužnicí |
Soupis stav.prací, dod. a služeb – 2 strany | Nabídka – 4 strany | Položkový rozpočet stavby – 18 stran |
Položkový rozpočet – 5 stran | ||
Zdroj: Vlastní zpracování, 2018
Srovnáme-li Smlouvy o dílo na obdobný předmět stavby jednotlivých měst, lze konstatovat, že nejobsáhlejší smlouvou je Xxxxxxx o dílo, jehož zadavatelem je město Veselí nad Lužnicí. Tato smlouva je nejobsáhlejší jak ve své textové, tak ve své přílohové části. Rozsah může být odvislý od skutečnosti, že Xxxxxxx je uzavřena s podporou Ev- ropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Druhou nejobsáhlejší smlouvou je smlouva, jejímž zadavatelem je město Planá na Lužnicí. Má obdobný počet kapitol jako Smlouva o dílo uzavřená zadavatelem Veselí nad Lužnicí.
Nejméně obsáhlá Xxxxxxx o dílo je smlouva, jejímž zadavatelem je město Soběslav, tato smlouva má nejmenší počet kapitol, nejkratší textovou i přílohovou část.
7.5. Doporučení
V rámci analýzy a následného srovnání veřejnoprávních smluv ve vybraných obcích jsem zjistila, že uveřejňování smluv není jednotné. Některé smlouvy se objevují na úřed- ních nástěnkách webových stránek, další stránky jsem objevila v centrálním registru smluv. A většinu ze smluv jsem našla na Portálu vhodném pro uveřejnění.
Dospěla jsem tedy k závěru, že by mělo v první řadě dojít ke sjednocení podmínek v oblasti uveřejňování veřejnoprávních smluv.
8. Závěr
Bakalářská práce pojednávala o veřejnoprávních smlouvách využívaných v praxi. Cí- lem této práce bylo blíže specifikovat veřejnoprávní smlouvy v praxi územní samo- správy. Součástí cílů této bakalářské práce byla i analýza některých veřejnoprávních smluv, které jsou uzavírány mezi vybranými obcemi. Obce, které jsem si vybrala, jsou Soběslav, Planá nad Lužnicí a Veselí nad Lužnicí. Tyto obce jsem zvolila zejména díky mému pobytu v této oblasti. Praktickou část jsem dále doplnila o vyjádření tajemníka Městského úřadu Soběslavi k problematice veřejnoprávních smluv. Řekla bych, že jsem cílů dostála.
Veřejnoprávní smlouvy jsou zmiňovány v mnoha odborných článcích, ale i v knihách. Díky získávání těchto informací v dané oblasti jsem získala nespočet cenných a pro mne nových informací. Osobně jsem si myslela, že úprava veřejnoprávních smluv je velmi jasné téma, ale není. I v této oblasti je mnoho nejasností. Nepodařilo se mi objevit jed- notné právní názory na problematiku veřejnoprávních smluv, zejména ve smyslu veřej- noprávních smluv mezi účastníky. Tento typ smluv je řazen mezi smlouvy subordinační, ale někteří by je zařadili jako samostatný druh veřejnoprávních smluv.
Velkým přínosem mé práce byla také spolupráce a ochota zástupců obcí. I díky nim jsem získala potřebné informace.
Tato práce byla rozdělena do několika stěžejních kapitol.
Kapitola první se zaměřuje na charakteristiku veřejné správy a charakteristiku pojmu veřejnoprávní smlouvy.
Druhá kapitola je určena vývoji právní úpravy veřejnoprávních smluv. Další kapitola přiblížila problematiku veřejnoprávní smlouvy. Zaměřila jsem se zde na pojmy smlouvy, jejich místo ve správním řádu. Dále v této kapitole popisuji právní zásady smluv, ale také jejich vztah k soukromoprávním smlouvám, a taktéž na veřejnoprávní smlouvy na území přestupků.
Druhy veřejnoprávních smluv jsem charakterizovala ve čtvrté kapitole. Veřejno- právní smlouvy koordinační, subordinační a smlouvy mezi účastníky upravuje Správní řád České republiky. Ve správním řádu také nalezneme obecnou úpravu, která myslí na zvláštní typy veřejnoprávních smluv, které nelze přiřadit ani k jednomu z uvedených druhů.
Procesem uzavírání a zrušení veřejnoprávních smluv jsem se zabývala v páté ka- pitole. Správní řád přesně definuje, co je návrhem veřejnoprávní smlouvy, od kdy působí, jaké náležitostí musí obsahovat, kdy návrh zanikne, ale také kdy dojde k uzavření smlouvy. Kapitola také obsahovala jednu z hlavních podmínek, která musí být při uzaví- rání veřejnoprávních smluv dodržena, je jejich soulad s platnými právními předpisy. I u veřejnoprávních smluv je totiž nutností zkontrolovat, zda se nachází v souladu se záko- nem. Obsáhla jsem i podmínky, kdy mohou být smlouvy vypovězeny, nebo je možné měnit jejich obsah, a také jsem neopomenula souhlas třetích osob.
Další kapitoly této bakalářské práce byly věnovány smlouvám, které jsou využí- vány v praxi. V této části nalezneme tabulky, které znázorňují, jaké veřejnoprávní smlouvy jsou mezi vybranými obcemi nejčastěji uzavírány. Abych získala podrobné in- formace, vedla jsem řízený rozhovor s tajemníkem Městského úřadu v Soběslavi.
V rámci analýzy a následného srovnání veřejnoprávních smluv ve vybraných ob- cích jsem zjistila, že uveřejňování smluv není jednotné. Některé smlouvy se objevují na úředních nástěnkách webových stránek, další stránky jsem objevila v centrálním registru smluv. A většinu ze smluv jsem našla na Portálu vhodném pro uveřejnění.
Dospěla jsem tedy k závěru, že by mělo v první řadě dojít ke sjednocení podmínek v oblasti uveřejňování veřejnoprávních smluv.
V části přílohové pak nalezneme přílohu veřejnoprávní smlouvy na úseku pře-
stupků.
Svou bakalářskou práci zakončím subjektivním prohlášením, že veřejnoprávní smlouvy jsou určitým trendem. Zároveň si ale myslím, že největší vrchol úspěchu teprve dorazí v budoucnosti. Do dnešního dne byly veřejnoprávní smlouvy spíše výjimečným jevem, pokud nebudu počítat veřejnoprávní smlouvy koordinační.
9. Summary a keywords
This thesis aims to define what a local government is and how it differs from private sector. It also shows the difference of the local administrations, such as municipal coun- cils, to the state government. Because these local governments have big impact on the public sphere in their region, they often have to work with public contracts.
Then the thesis explores what all the important points a public contract must have. Further impacts of the administrative procedure and the possibility of making changes. The thesis also describes the relationship between public-law contracts and private con- tracts, and how it differs, especially between the treatment of contracting parties, which are completely equal in private contracts, but not always so in public contracts. Sugges- tion for improvement will be supported by according documentation.
Key words: administrative, procedure code, contracting party
10. Seznam použité literatury
Knižní zdroje:
XXXXXXXX, X. et al. (2004). Teorie práva. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI. ISBN 80- 7357-030-0.
XXXXX, X. (2006). Průvodce novým správním řádem: s podrobným výkladem a vzory podání. Praha: Linde, 439 s. ISBN 80-7201-600-8.
ČESKÁ REPUBLIKA. (2000). Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích: Obecní zřízení. In: Sbírka zákonů ČR.
ČESKÁ REPUBLIKA. (2004). Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád: Správní řád. In: Sbírka zákonů ČR.
ČESKÁ REPUBLIKA. (2016). Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich: Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. In: Sbírka zákonů ČR.
XXXXXX, X. (2007). Veřejnoprávní smlouvy a místní samospráva. In: Nový správní řád a místní samospráva: sborník z 3. letního mezinárodního workshopu. Kroměříž, Práv- nická fakulty Masarykovy univerzity a Veřejný ochránce práv, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4489-0.
XXXXXXXX, X. (2014). Správní věda. Teorie veřejné správy. Xxxxxxx Kluwer. ISBN 9788074785627.
XXXXXXX, X. (1907). Nauka o správních aktech: zároveň studie k pojmu veřejné správy. V Praze: Xxxxxx & Kohout, 1907, 118 x.
XXXXXXX, X. et al. (2018). Československé správní právo: část všeobecná. Praha: Wol- ters Kluwer. Klasická právnická díla (Xxxxxxx Kluwer ČR). ISBN 978-80-7598-168-4.
XXXXXXX, X. (1929). Slovník veřejného práva československého. Brno: Polygrafia.
XXXXXXX, X. (2013). Správní řád: komentář. 4. vyd. V Praze: C.H. Xxxx. Xxxxxxx edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-484-1.
XXXXXXX, X. (2016). Veřejnoprávní smlouvy. Cicar [online]. [cit. 2019-04-08]. Do- stupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
XXXXXXX, X. (2003). Právo obcí a krajů v České republice. Praha: C.H. Xxxx, 2003. ISBN 8071797944.
XXXXXXX, X. (2006). Správní řád. Praha: Aspi, 2006. ISBN 9788073572266.
XXXXX, X. (2009). Základy správního práva. 2., upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakla- datelství Xxxx Xxxxx. ISBN 978-80-7380-190-8.
XXXXXX, X. (2009). Vybrané aspekty veřejnoprávních smluv. Právo: časopis pro právní teorii a praxi, Ústava práva. Ústav práva a právní vědy, s. 7.
XXXXXXXXXX, X. (2013). Stavební zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Xxxx. Bec- kova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-492-6.
MASARYKOVA UNIVERZITA. (2009). Struktura činnosti veřejné správy. Xxxx.xx [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné z: xxxxx://xx.xxxx.xx/xx/0000/xxx- zim2009/BM505Zk/um/Struktura_cinnosti_verejne_spravy.txt
XXXXX, X. (2006). Veřejnoprávní smlouvy podle Obecního zřízení. PrFo. - Právní fórum, č. 7.
MENDELOVA UNIVERZITA. (2016). Veřejná správa. Xxxxxxx.xx [online]. [cit. 2019- 04-08]. Dostupné z: xxxxx://xx.xxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxx/xxxxxx_xxxx.xx?xxxxx00000
XXXXXX, X. (1946). Obecné pojmy správního práva. Brno: Československý akademický spolek Právník, 1946.
XXXXXXXXXXXX, X. (2015). Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 3. ak- tualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing. Finance (Grada). ISBN 9788024756080.
XXXXXXX, X. (2008). Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2008, 428 s. ISBN 978-80-7380-110-6.
XXXXXXXX, X. (2013). Obecné správní právo. 3., aktualiz. a upr. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika. ISBN 978-80-7478-002-8.
SPIRIT, M. (2014). Úvod do studia práva. Praha: Grada Publishing. ISBN 9788024793511.
XXXXXX, X. (2012). Správní řád: komentář. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA PO- LYGON. ISBN 978-80-7273-166-4.
XXXXXXXXX, B. (1979). O správních dohodách. Správní právo. 1979.
Internetové zdroje:
Registr smluv [Online]. Retrieved February 03, 2019, from xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/
Vhodné uveřejnění [Online]. Retrieved February 03, 2019, from xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx.xx/
Město Soběslav [Online]. Retrieved February 03, 2019, from xxxxx://xxx.xxxxxx- xxxx.xx/
Město Veselí nad Lužnicí [Online]. Retrieved February 03, 2019, from xxxx://xxx.xxxxxx.xx/
Město Planá nad Lužnicí [Online]. Retrieved February 03, 2019, from xxxxx://xxx.xxxxxxx.xx/
Právní předpisy:
Ústavní zákon č.1/1993 Sb.: Ústava české republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Seznam obrázků a tabulek
Seznam obrázků:
Obrázek 1 Veřejná správa 6
Seznam tabulek:
Tabulka 1 Planá - Smlouvy uzavřené v roce 2018 27
Tabulka 2 Planá - Smlouvy uzavřené v roce 2018 28
Tabulka 3 Planá - Smlouvy uzavřené v roce 2017 29
Tabulka 4 Planá - Smlouvy uzavřené v roce 2016 30
Tabulka 5 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2018 32
Tabulka 6 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2018 34
Tabulka 7 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2018 35
Tabulka 8 Soběslav - Uzavřené smlouvy 2018 36
Tabulka 9 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2017 37
Tabulka 10 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2017 39
Tabulka 11 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2017 40
Tabulka 12 Xxxxxxxx - Xxxxxxx uzavřené v roce 2017 41
Tabulka 13 Xxxxxxxx - Xxxxxxx z Portálu 42
Tabulka 14 Xxxxxxxx - Xxxxxxx z portálu 2017 43
Tabulka 15 Xxxxxxxx - Xxxxxxx portál 2016 44
Tabulka 16 Veselí - Smlouvy uzavřené 2018 48
Tabulka 17 Veselí - Smlouvy uzavřené v roce 2018 49
Tabulka 18 Veselí - Smlouvy uzavřené v roce 2017 49
Tabulka 19 Veselí - Smlouvy uzavřené v roce 2016 50
Tabulka 20 Veselí - Smlouvy souhrn z portálu 2018 50
Tabulka 21 Veselí - Smlouvy z Portálu v roce 2017 52
Tabulka 22 Veselí - Smlouvy z Portálu 2016 53
Tabulka 23 Srovnání smlouvy na webových stránkách 54
Tabulka 24 Srovnání - Registr smluv 54
Tabulka 25 Srovnání - Portál vhodné uveřejnění 55
Tabulka 26 Srovnání vybraného typu smlouvy 55
Tabulka 27 Srovnání - Přílohy smluv 57
Seznam příloh
Příloha č.1: Veřejnoprávní smlouva přestupky – Obec Roudná a Soběslav