Co dělat, když dostanete výpověď?
Co dělat, když dostanete výpověď?
Výpověď
Pracovní poměr mohou obě smluvní strany (zaměstnavatel nebo zaměstnanec) za určitjch předpokladů ukončit před skončením platnosti pracovní smlouvy. Vjpo- věƠ je právoplatná, pokud byly dodrženy podmínky vypljvající z pracovního práva nebo z kolektivních smluv.
Forma výpovědi
VjpověƠ musí bjt písemná (§ 623 občanského zákoníku SRN (BGB)). Ústní vjpo- věƠ nebo vjpověƠ zaslaná e-mailem či prostřednictvím SMS není přípustná! Za písemnou vjpověƠ se považuje vytištěnj dokument zaslanj poštou. Doručení je nezbytné, proto i při vjpovědi podané zaměstnancem se doporučuje doručení poštou doporučeně. VjpověƠ musí bjt opatřena podpisem.
Datum
Datum podání vjpovědi je velmi důležité. VjpověƠ nelze dát se zpětnou účinností.
Xxxxxxx před výpovědí
Podle zákona o ochraně před vjpovědí (KSchG) platí pro všechny zaměstnance, jejichž pracovní poměr u daného zaměstnavatele trvá nepřetržitě déle než šest měsíců, že vjpověƠ, která není sociálně odůvodněná, není právně účinná. Vjpo- věƠ daná zaměstnavatelem je ve smyslu všeobecné ochrany zaměstnanců před vjpovědí sociálně odůvodněná pouze tehdy, jsou-li dány důvody spočívající v osobě zaměstnance (např. jeho nedostatečná způsobilost), důvody spočívající v chování zaměstnance (např. odmítnutí vjkonu práce, předstírání dočasné pra- covní neschopnosti) anebo naléhavé provozní (organizační) důvody.
Na určité skupiny zaměstnanců se vztahuje zvláštní ochrana před vjpovědí (např. nutnost předchozího souhlasu jistjch orgánů / úřadů s vjpovědí nebo vyloučení řádné vjpovědi): osoby s těžkým zdravotním postižením, ženy během těhotenství
a čtyři měsíce po porodu, rodiče v době čerpání rodičovské dovolené (rodičovská doba), členové rad zaměstnanců, učni v učebním poměru, zaměstnanci uvolnění z důvodu péče o členy domácnosti nebo blízké příbuzné či zaměstnanci uvol- nění pro výkon volené (politické) veřejné funkce.
Pokud u zaměstnavatele působí podniková nebo personální rada zaměstnanců, musí s ní bjt každá vjpověƠ projednána. Výpověď ze strany zaměstnance je i bez uvedení důvodu platná! Při řádné výpovědi ze strany zaměstnance není nutné uvádět důvod.
Výpovědní doby podle občanského zákoníku SRN (BGB)
Pracovní poměr může bjt rozvázán vjpovědí oběma smluvními stranami (tj. za- městnavatelem nebo zaměstnancem) s vjpovědní dobou čtyř týdnů k 15. dni nebo ke konci kalendářního měsíce (§ 622 BGB).
Počátek běhu vjpovědní doby se odvíjí od okamžiku doručení písemné vjpovědi. Z toho důvodu je velmi důležité zaslat vjpověƠ zaměstnavateli doporučeně s do- dejkou (doručenkou) nebo mu ji předat za přítomnosti svědků.
Druhá smluvní strana nemusí výpověď potvrdit. Když dá zaměstnanec vjpověƠ, nemusí tedy čekat, než zaměstnavatel vjpověƠ podepíše nebo ji akceptuje. Vjpo- vědní doba běží od okamžiku doručení. Totéž platí pro vjpověƠ danou zaměstna- vatelem. Není-li vjpověƠ neodůvodněná z jinjch důvodů a byla-li dodržena vjpo- vědní doba a zároveň nebyla podána žaloba na určení neplatnosti vjpovědi, je vjpověƠ platná a účinná. Pokud vjpověƠ nesplňuje shora uvedené předpoklady, je neplatná a vy musíte neprodleně nastoupit zpět do práce.
Pokud byly v pracovní smlouvě sjednány jiné vjpovědní doby, musí se příslušná ujednání řídit takzvanou zásadou příznivějšího ustanovení. Tato zásada znamená, že v případě, v němž lze aplikovat několik právních norem, se použije ta právní norma, která je pro dotčeného zaměstnance (nej)výhodnější.
Smluvní pokuta při výpovědi
V případě nedodržení vjpovědní doby při vjpovědi dané zaměstnancem mu hrozí smluvní pokuta. Zaměstnavatel však může od zaměstnance požadovat smluvní po- kutu pouze tehdy, pokud to bylo sjednáno v pracovní (případně v kolektivní) smlouvě.
Výpovědní doby během zkušební doby
Během sjednané zkušební doby (nejdéle v délce šesti měsíců) je možné rozvázat pracovní poměr vjpovědí s vjpovědní dobou dvou týdnů (§ 622 Abs. 3 BGB).
Výpovědní doby podle kolektivních smluv
V kolektivní smlouvě je možné sjednat odlišnou úpravu. Kolektivní smlouva obsa- huje právní normy, které upravují obsah, náležitosti uzavírání a ukončování pracov- ních poměrů a stanovují práva a povinnosti smluvních stran dané kolektivní smlouvy.
Kolektivní smlouvy mají různé oblasti působnosti. Existují jednak podnikové ko- lektivní smlouvy, v nichž je sám zaměstnavatel smluvní stranou kolektivní smlouvy a uzavřená smlouva platí jen pro danj podnik. Kromě toho existují také kolektivní smlouvy uzavřené subjekty kolektivního vyjednávání na vyšší (zpravi- dla odvětvové) úrovni, například mezi odborovjmi svazy a svazy zaměstnavatelů. Taková kolektivní smlouva platí pro danj pracovní poměr v případě, pokud je pří- slušnj zaměstnavatel členem organizace zaměstnavatelů (např. svazu zaměstna- vatelů), jež kolektivní smlouvu vyššího stupně uzavřela. Dále existují takzvané rozšířené kolektivní smlouvy vyššího stupně, které platí pro všechny zaměstna- vatele i zaměstnance v daném odvětví. Rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně provádí vyhláškou Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí SRN (§ 5 zákona o kolektivních smlouvách – TVG). Mimoto existují také ko- lektivní smlouvy platné pouze v určitjch spolkovjch zemích. Více informací o kolektivních smlouvách platnjch na území Saska najdete na adrese: xxxx://xxx.xxxxxx.xxxxxxx.xx/000.xxxx .
Následující příklady ukazují rozdíly mezi zákonnjmi vjpovědními dobami a vjpo- vědními dobami sjednanjmi v kolektivních smlouvách. Další informace na téma kolektivních smluv vám poskytne Poradna pro zahraniční zaměstnance v Sasku (BABS) nebo váš odborový svaz.
Výpovědní doby v odvětví úklidu budov
Kolektivní smlouva vyššího stupně upravuje specifika odvětví úklidu budov, při- čemž se jedná o tzv. rozšířenou kolektivní smlouvu vyššího stupně. Znamená to, že platí pro všechny zaměstnance v odvětví úklidu budov.
V odvětví úklidu budov mohou zaměstnanec i zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr vjpovědí s vjpovědní dobou dvou týdnů (i po skončení zkušební doby).
Během prvních dvou tjdnů od nástupu zaměstnance do zaměstnání je možné dát vjpověƠ s vjpovědní dobou jednoho pracovního dne.
V období od 1. listopadu do 31. března má zaměstnavatel možnost dát zaměstnanci vjpověƠ při dodržení vjpovědní doby jednoho pracovního dne z důvodu nepřízni- vjch povětrnostních vlivů, přičemž to je možné pouze tehdy, pokud zaměstnance nebylo možné převést na jinou práci u zaměstnavatele. V takovém případě musí bjt vjpověƠ projednána s radou zaměstnanců a dotčenj zaměstnanec má právo na opětovné zaměstnání u zaměstnavatele.
Výpovědní doby v odvětví agenturního zaměstnávání
V odvětví agenturního zaměstnávání (tj. agenturní práce) existují dvě kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) - KSVS uzavřená se Zájmovým sdružením ně- meckých agentur práce (Interessenverband Deutscher Zeitarbeitsunternehmen – iGZ), a KSVS uzavřená s Německým svazem zaměstnavatelů poskytujících personální služby (Bundesarbeitgeberverband der Personaldienstleister – BAP).
Bližší informace o tom, která kolektivní smlouva se vztahuje na váš pracovní po- měr, najdete ve své pracovní smlouvě.
Výpovědní doby podle kolektivní smlouvy vyššího stupně uzavřené mezi svazem zaměstnavatelů iGZ a seskupením odborových svazů DGB-Tarifgemeinschaft
Prvních šest měsíců se považuje za zkušební dobu. Během prvních čtyř tjdnů zku- šební doby je možné rozvázat pracovní poměr vjpovědí s vjpovědní dobou dvou pracovních dnů. Od pátého tjdne do konce druhého měsíce zkušební doby činí vjpovědní doba jeden týden, od třetího měsíce do konce šestého měsíce trvání pracovního poměru dva týdny. Od sedmého měsíce trvání pracovního poměru platí pro obě smluvní strany zákonná vjpovědní doba, tj. čtyři týdny k 15. dni nebo ke konci kalendářního měsíce.
Výpovědní doby podle kolektivní smlouvy vyššího stupně uzavřené mezi svazem zaměstnavatelů BAP a seskupením odborových svazů DGB-Tarifgemeinschaft
Prvních šest měsíců se považuje za zkušební dobu. Během zkušební doby je možné rozvázat pracovní poměr vjpovědí v prvních třech měsících s vjpovědní dobou jednoho týdne a poté, tedy od konce třetího do konce šestého měsíce, platí zá- konná vjpovědní doba pro vjpověƠ danou ve zkušební době, tj. v délce dvou týdnů. Po uplynutí zkušební doby je možné pracovní poměr vypovědět s vjpo- vědní dobou čtyř týdnů k 15. dni nebo ke konci kalendářního měsíce. U nově za- městnanjch pracovníků je možné v pracovní smlouvě zkrátit vjpovědní dobu bě- hem prvních dvou tjdnů trvání pracovního poměru na jeden den.
Výpovědní doby v odvětví stavebnictví
Pracovní poměr mohou v době prvních šesti měsíců jeho trvání vypovědět obě smluvní strany s vjpovědní dobou v délce šesti pracovních dní. Trvá-li pracovní poměr déle než šest měsíců nebo pokud byl zaměstnanec převzat do pracovního poměru v návaznosti na odborné vzdělání absolvované v učební poměru u zaměst- navatele, mohou ho obě smluvní strany vypovědět se lhůtou dvanácti pracovních dní. V době od 1. prosince do 31. března (období špatného počasí) nelze pracovní poměr rozvázat vjpovědí z důvodu povětrnostních vlivů.
Mimořádná výpověď
Každá ze smluvních stran může pracovní poměr vypovědět ze závažných důvodů bez dodržení výpovědní doby, pokud jsou dány skutečnosti, pro něž by od strany dávající vjpověƠ nebylo možno spravedlivě požadovat pokračování pracovního poměru až do uplynutí vjpovědní doby nebo do sjednaného ukončení služebního poměru (§ 626 BGB), jako například odmítnutí vjkonu práce zaměstnancem, krá- dež apod.
Mimořádné vjpovědi musí zpravidla předcházet písemné napomenutí a může bjt dána pouze v prekluzivní lhůtě dvou týdnů. Lhůta počíná běžet okamžikem, v němž se strana oprávněná dát vjpověƠ dověděla o skutečnostech rozhodnjch pro zrušení pracovního poměru. Strana dávající vjpověƠ musí na žádost postiže- ného zaměstnance písemně uvést důvod vjpovědi.
Smlouva / dohoda o rozvázání pracovního poměru
Smlouva, resp. dohoda o zrušení, resp. rozvázání pracovního poměru je smluvní dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o ukončení pracovního poměru. V případě uzavření takovéto dohody nemusí smluvní strany dodržet zákonné vj- povědní lhůty. V dohodě o rozvázání pracovního poměru se sjedná datum ukon- čení pracovního poměru.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru si na rozdíl od vjpovědi vyžaduje souhlas obou stran, tj. zaměstnance i zaměstnavatele. Dohoda je platná pouze tehdy, po- kud byla podepsána oběma stranami. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí bjt uzavřena písemně.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru může mít pro zaměstnance určité vjhody, ale také nevjhody. Dohoda o rozvázání pracovního poměru je pro zaměstnance dobrjm nástrojem, pokud z jakéhokoliv důvodu nemůže nebo nechce dodržet vj- povědní dobu, například kdyby chtěl nastoupit do nového zaměstnání už před je- jím uplynutím.
Pokud však zaměstnanec ještě nemá jinou práci, neměl by dohodu o rozvázání pracovního poměru podepisovat. Uzavře-li totiž zaměstnanec dohodu o rozvázání pracovního poměru, musí počítat s tím, že mu úřad práce (Agentur für Arbeit) na 12 týdnů zastaví vyplácení dávek. Jelikož si dohoda o rozvázání pracovního po- měru vyžaduje také souhlas zaměstnance, je úřadem práce vykládána stejně jako vjpověƠ daná zaměstnancem. V době, v níž je vyplácení dávek zastaveno, neob- drží uchazeč o zaměstnání žádnou podporu v nezaměstnanosti, a poté se její vjše sníží o 25 %. Kromě toho nebudete mít v době, ve které je vyplácení dávek zasta- veno, nárok zdravotní pojištění hrazené úřadem práce! Zaměstnanec, resp. ucha- zeč o zaměstnání se v této době musí zdravotně pojistit sám jako samoplátce nebo v systému soukromého zdravotního pojištění.
Výpověď a nahlášení se jako nezaměstnaný na úřadu práce
Podle § 38 Abs.1 SGB III se musí osoby, jejichž pracovní poměr končí, nejpoz- ději 3 měsíce před tímto ukončením nahlásit na úřadu práce = Agentur für Arbeit. V případě výpovědní lhůty kratší než 3 měsíce tak musí zaměstnanec učinit do 3 dnů od obdržení výpovědi.
Výpověď a zdravotní a nemocenské pojištění
V Německu může dát zaměstnavatel zaměstnanci vjpověƠ i během jeho dočasné pracovní neschopnosti. V případě vjpovědi dané v době nemoci musí bjt dodr- ženy vjpovědní doby stanované zákonem i příslušnou kolektivní smlouvou.
Podle § 19 sociálního zákoníku SRN, kniha V (SGB V) má pojištěnec nárok na dávky po dobu jednoho měsíce po vjpovědi i v případě, když nevykonává žádnou vjdě- lečnou činnost.
V případě dočasné pracovní neschopnosti jsou pojištěnci povinni informovat do sedmi dní svou zdravotní (a nemocenskou) pojišťovnu a zaslat ji lékařské potvr- zení (neschopenku).
V případě splnění této povinnosti můžete čerpat nemocenské dávky až po dobu 78 týdnů od výpovědi. Vjše nemocenského činí 70 % vašeho posledního hrubého vjdělku.
V případě nesplnění uvedené povinnosti vás zdravotní a nemocenská pojišťovna zaeviduje automaticky jako samoplátce, tj. osobu zdravotně pojištěnou na zá- kladě dobrovolného pojištění, a pojistné na zdravotní a nemocenské pojištění si budete muset hradit sám / sama.
Žaloba na neplatnost výpovědi
Považuje-li zaměstnanec vjpověƠ za sociálně neodůvodněnou, může proti ní po- dat do jednoho týdne od jejího doručení námitku radě zaměstnanců (pokud u zaměstnavatele existuje, resp. působí). Považuje-li rada zaměstnanců podanou námitku za odůvodněnou, musí se pokusit o dosažení dohody se zaměstnavatelem (§ 3 zákona o ochraně před vjpovědí (KSchG)).
Chce-li zaměstnanec uplatnit, že se jedná o vjpověƠ sociálně neodůvodněnou nebo z jinjch důvodů právně neúčinnou, musí do tří týdnů od doručení písemné vjpovědi podat k pracovnímu soudu určovací žalobu. Pokud už podal námitku radě zaměstnanců, měl by k žalobě přiložit také její stanovisko k vjpovědi (§ 4 KSchG).
Jiné důvody neplatnosti vjpovědi mohou bjt například nesprávná forma vjpovědi (ústně nebo e-mailem) nebo skutečnost, že zaměstnanec je členem rady zaměst- nanců, zaměstnankyně je těhotná, zaměstnanec je těžce zdravotně postižen nebo s ním byl zrušen pracovní poměr okamžitou vjpovědí bez předchozího písemného napomenutí apod.
Žalobu na určení neplatnosti vjpovědi může k příslušnému pracovnímu soudu (soud 1. instance) podat každj zaměstnanec sám. Zde soudní úředníci pomohou při podání žádosti či žaloby (v žádním případě však zde není k dispozici právní po- radenství). Pokud však v konkrétním případě nebude rozhodnuto v první instanci, musí si zaměstnanec zajistit zastupování advokátem.
Kontakty na příslušné pracovní soudy najdete na adrese: xxx.xxxxxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxx.xxx
Zaměstnanci, kteří jsou členy odborů, mají po tříměsíčním členství nárok na bez- platné právní poradenství a zastupování v řízení před pracovním soudem.
Bližší informace na téma odborových svazů najdete na adrese: xxx.xxxxxxx.xxx.xx
Kontaktovat nás můžete:
Poradna Drážďany Volkshaus Dresden -
Schützenplatz 14 (1. patro), 01067 Dresden
Xxxxx Xxxxxxx
Tel.: x00 000 00000000
E-Mail: xxxxx.xxxxxxx@xxxx-xxxxxx.xx
Xxxxxxx Xxxxxxxx
Tel.: x00 000 00000000
E-Mail: xxxxxxx.xxxxxxxx@xxxx-xxxxxx.xx
Poradna Lipsko
Listhaus Leipzig – Rosa-Luxemburg-Str. 27 (přízemí), 04103 Leipzig
Xxxxxxx Xxxxxxxxxx
Tel.: x00 000 00000000
E-Mail: xxxxxxx.xxxxxxxxxx@xxxx-xxxxxx.xx
Ünige Albert
Tel.: x00 000 00000000
E-Mail: xxxxxx.xxxxxx@xxxx-xxxxxx.xx
Řízení chodu kanceláří v Drážďanech a Lipsku Xxxxxxx Xxxxx
Tel.: x00 000 00000000
E-Mail: xxxxxxx.xxxxx@xxxx-xxxxxx.xx
Jazyky
němčina, čeština, slovenština, angličtina
němčina, polština, slovenština, čeština, angličtina
němčina, polština, angličtina
němčina, rumunština, maƠarština, angličtina
němčina, angličtina
Upozornění o vyloučení odpovědnosti: Tato publikace obsahuje všeo- becné informace sloužící k orientaci. Není možné převzít odpovědnost za správnost všech obsaženjch údajů, ani z nich odvodit jakékoliv právní nároky.
Poradna pro zahraniční zamstnance v Sasku (BABS) je iniciativou Saského státního ministerstva pro hospodářství, práci a dopravu a je financována z daňových prostředků na základě rozpočtu schvále- ného poslanci Saského zemského sněmu.
Vydavatel:
BABS – Beratungsstelle für ausländische Beschäftigte in Xxxxxxx Xxxxxxxxxxxxx 00, 00000 Xxxxxxx
Tel. x00 000 0000 0000
xxxx@xxxx-xxxxxx.xx xxx.xxxx.xxxxxxx.xx
Stav: Leden 2019
Vydání: 5.000
Úprava / Sazba:
Metronom Agentur für Kommunikation und Design GmbH