Manuál pro zájemce o vstup do projektu
Manuál pro zájemce o vstup do projektu
„Vzdělávejte se pro stabilitu!“
I. Co je projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ a pro koho je určen
II. Podmínky získání příspěvku
III. Předložení žádosti
IV. Činnosti po schválení žádosti
X. Xxxxxxxx poskytování příspěvku
I. Co je projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ a pro koho je určen
I.1. V čem spočívá princip a přínos projektu
Cílem projektu je podpořit udržení pracovních míst u těch zaměstnavatelů, kteří se v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky v ČR nacházejí v přechodně obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu. Zaměstnavatelům bude umožněno, aby pro své zaměstnance v době, kdy jim nejsou schopni přidělit práci, realizovali odborný rozvoj. Tím dojde kromě udržení pracovních míst k naplnění druhého, neméně podstatného cíle projektu – zvýšení kvalifikace zapojených zaměstnanců a posílení jejich zaměstnatelnosti.
Projekt umožní zaměstnavatelům získat finanční příspěvek na realizaci odborného rozvoje zaměstnanců včetně příspěvku na mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců vzniklých za dobu jejich účasti na odborném rozvoji.
I.2. Kdo se může účastnit projektu
Projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ se mohou účastnit zaměstnavatelé, kteří:
• v důsledku negativního vývoje ekonomiky nejsou ve svých provozovnách schopni přechodně přidělovat svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby,
• zároveň mají zájem využít dobu, po kterou nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci, pro vzdělávání a odborný rozvoj svých zaměstnanců.
Příspěvek v rámci projektu nelze poskytnout zaměstnavatelům:
• organizační složky státu a příspěvkové organizace státu, instituce veřejné správy a místní samosprávy
• kteří zároveň čerpají podporu v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst!“. Za současné čerpání se považují i aktivity v rámci NIP
„Vzdělávejte se pro růst!“, a RIP „Vzdělávejte se pro růst - regiony“, které nebyly ukončeny v období třech kalendářních měsíců předcházejících měsíci podání žádosti o zařazení do projektu
„Vzdělávejte se pro stabilitu!“.
Příklad: podá-li zaměstnavatel žádost o zařazení do projektu
„Vzdělávejte se pro stabilitu!“ v průběhu prosince, musí být vzdělávací aktivity, jež zaměstnavatel zajišťuje pro své zaměstnance v rámci NIP „Vzdělávejte se pro růst!“ či některého z RIP
„Vzdělávejte se pro růst – regiony“, ukončeny nejpozději k 31. srpnu.
Z poskytování příspěvku se dále vylučují:
• školy a školská zařízení a jejich pracovníci, vzdělávací a poradenské instituce, s výjimkou vzdělávacích institucí, které nemají jako hlavní předmět činnosti v posledním podaném daňovém přiznání k dani z příjmu uvedenu činnost v oblasti vzdělávání;
• instituce služeb zaměstnanosti, spolupracující organizace a jejich pracovníci, kteří jsou cílovou skupinou OP LZZ, prioritní osy 2, oblasti podpory 2.2;
• zadavatelé, poskytovatelé a další subjekty působící v oblasti sociálního začleňování/sociálních služeb, kteří jsou cílovou skupinou OP LZZ, prioritní osy 3, oblasti podpory 3.1 a 3.2;
• občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy; sdružení, klastry, asociace, svazy, unie, profesní a hospodářské komory a další subjekty sdružující více než jeden podnikatelský subjekt nebo fyzické osoby.
• v případě podniků činných v odvětví uhelného průmyslu, velkých zemědělských podniků, v oblasti rybolovu a akvakultury lze poskytnout příspěvek pouze v režimu veřejné podpory na vzdělávání (blokové výjimky, viz bod II.6)
Projektu se nemohou účastnit zaměstnavatelé, kteří jsou podniky v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích č. 2004/C 244/02.
Z uvedeného vyplývá, že:
• žadatelem může být fyzická nebo právnická osoba mající přidělené IČ, která je zaměstnavatelem a jejíž zaměstnanci se budou účastnit vzdělávání.
• o příspěvek může žádat OSVČ pouze v případě, že má zaměstnance. V případě, že se OSVČ zajišťující odborný rozvoj pro své zaměstnance
tohoto rozvoje bude chtít sama účastnit, je sice tato zahrnuta do počtu účastníků vzdělávání, ale není jí poskytován mzdový příspěvek.
• Příspěvek lze poskytnout příspěvkovým organizacím územních samosprávných celků a vyšších územně samosprávných celků (obcí a krajů).
• Příspěvek může být poskytnut na vzdělávání realizované na území ČR. Pouze ve výjimečných a odůvodněných případech může být realizováno i v zahraničí (v případech, kdy jej z objektivních důvodů není možné realizovat v ČR, žadatel musí tuto skutečnost doložit ÚP ČR). Odborného rozvoje se mohou s nárokem na příspěvek účastnit pouze zaměstnanci, kteří:
• jsou občany ČR, EU/EHP a Švýcarska, či jsou občany třetích zemí s trvalým pobytem na území ČR, a zároveň
• nejsou zaměstnanci žadatele v provozovnách na území hlavního města Prahy.
II. Podmínky získání příspěvku
II.1 Stejně jako u ostatních nástrojů APZ je finanční podpora nenároková a o poskytnutí příspěvku bude rozhodovat příslušná krajská pobočka ÚP ČR nebo krajskou pobočkou delegované kontaktní pracoviště ÚP ČR. Poskytování příspěvku se rovněž musí řídit pravidly ESF.
II.2 Do projektu mohou vstoupit pouze ti zaměstnavatelé, kteří v důsledku přechodných hospodářských potíží nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu a kteří tuto situaci nejsou již schopni překlenout vlastními prostředky.
II.3 Rozsah výpadku pracovní doby musí být v intervalu > 20 % a ≤ 60 % (tedy průměrně více než jeden den v týdnu a maximálně 3 dny v týdnu). Situaci, kdy je doba výpadku menší či rovna 20 % stanovené týdenní pracovní doby, by měl zaměstnavatel být schopen překlenout vlastními prostředky, úpravou pracovní doby či změnou její formy. Zároveň však doba, kdy zaměstnavatel není schopen svým zaměstnancům přidělovat práci, nesmí přesáhnout 60 %. Takto rozsáhlý výpadek pracovní doby již lze označit za situaci, která není přechodné povahy a poskytování příspěvku by bylo neefektivní.
Uvedený rozsah výpadku bude posuzován za kalendářní měsíc předcházející měsíci podání žádosti za všechny zaměstnance v provozovně/organizační složce zaměstnavatele (navržené i nenavržené do odborného rozvoje), za níž je žádost podávána. Posuzovat se bude na základě údajů uvedených v žádosti s tím, že v případě pochybností je ÚP ČR oprávněn si od zaměstnavatele vyžádat doklady vztahující se k evidenci docházky zaměstnanců navržených do odborného rozvoje. Provozovnou je míněna provozovna vedená podle živnostenského zákona, resp. organizační složka podle obchodního zákoníku (uváděna v živnostenském rejstříku, resp. obchodním rejstříku).
Zaměstnavatel dále doloží ÚP ČR, že výpadek pracovní doby je skutečně způsoben hospodářskými obtížemi, nikoliv např. sezónním charakterem práce. Z tohoto důvodu zaměstnavatel v žádosti čestně prohlásí, že v meziročním tříměsíčním srovnání tržeb (tři předchozí měsíce před podáním žádosti) za prodej vlastních výrobků a služeb ke skutečnému počtu zaměstnanců (fyzických osob) zaměstnavatele došlo k poklesu o více než 20 %. Tuto skutečnost zaměstnavatel čestně prohlašuje v žádosti, nicméně v případě pochybností o správnosti uváděných údajů, je ÚP ČR oprávněn vyžádat si po zaměstnavateli doklady prokazující uvedený pokles tržeb. Tato podmínka se také posuzuje samostatně za každou provozovnu, resp. organizační složku (odštěpný závod), v níž pracují zaměstnanci navržení do odborného rozvoje. Uváděná provozovna či organizační složka musí být zapsána v živnostenském nebo obchodním rejstříku.
Výpočet výpadku pracovní doby:
Podíl neodpracovaných hodin v součtu fondů pracovní doby všech zaměstnanců dané provozovny. Součet fondů pracovní doby je bez placených svátků. Do doby výpadku pracovní doby se nezapočítávají dovolené ani překážky na straně zaměstnance či zaměstnavatele vyjma překážek v práci podle §§ 207, 208 a 209 ZP. Z uvedeného vyplývá, že zkrácení týdenního fondu pracovní doby úpravou pracovní smlouvy není výpadkem.
II.4 ÚP ČR bude při rozhodování o poskytnutí příspěvku vycházet z podkladů a informací, které zaměstnavatel dokládá k žádosti. ÚP ČR posoudí situaci na lokálním trhu práce a celkovou situaci podniku podle následujících kritérií:
Význam daného podniku v regionu | Nejedná se pouze o „velikostní“ kritéria, rozhodující je komplexní dopad na regionální trh práce. | 15% |
Konkurenceschopnost odvětví | Posuzuje se, zda je účelné podpořit podnik v daném odvětví. | 5% |
Zhodnocení schopnosti obnovit výrobu | Posuzuje se potenciál podniku na obnovení výroby po uplynutí 6 měsíců (např. předpoklad získání nových zakázek). | 10% |
Přínos vzdělávací aktivity pro zaměstnance | Dopad vzdělávání na rozvoj podniku, upevnění pozice zaměstnance a na jeho další uplatnitelnost na trhu práce. | 40% |
Přiměřenost výsledků vzhledem k výši požadovaného příspěvku | Posuzuje se efektivnost, účelnost a hospodárnost vynakládaných finančních prostředků. | 30% |
Za účelem objektivního posouzení žádosti je potřeba žádost vyplnit důkladně a jednoznačně.
II.5 Příspěvek bude poskytován na odborný rozvoj jak v akreditovaných, tak neakreditovaných vzdělávacích kurzech, a to na vzdělávání obecné i specifické dle definice Nařízení Komise (ES) č. 800/2008.
II.6 Příspěvek je poskytován v režimu veřejné podpory na základě „blokové výjimky“
či v režimu podpory de minimis.
II.7 Jestliže je příspěvek poskytován s využitím tzv. blokové výjimky je možné jej využít na obecné i specifické vzdělávání definované nařízením Evropské komise č. 800/2008. Dle tohoto nařízení nesmí intenzita podpory přesáhnout 25% způsobilých nákladů u specifického vzdělávání a 60% způsobilých nákladů u obecného vzdělávání. Intenzitu podpory však lze zvýšit o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno zdravotně postiženým nebo znevýhodněným pracovníkům (dle definice nařízení EK č. 800/2008). Dále lze intenzitu zvýšit o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům. Maximální intenzita podpory může činit 80% způsobilých výdajů (toto a další podrobnosti viz příručka D7 – Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ - xxxx://xxx.xxxxx.xx/00-00/xxxxx/xxxxxxxx-x0). Příspěvek podle blokové výjimky nelze poskytnout malým a středním podnikům činným v odvětví zemědělské prvovýroby.
II.8 V případě využití režimu podpory „de minimis“ v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 může zaměstnavatel obdržet příspěvek ve výši až 100% vynaložených nákladů, a to pokud v posledních třech účetních obdobích nevyčerpal finanční podporu v režimu „de minimis“ a při splnění ostatních podmínek daných uvedeným Nařízením a příručkou „Veřejná podpora a podpora de minimis“ v OP LZZ. Výše podpory v posledních třech účetních obdobích nesmí přesáhnout 200 000 Eur (100 000 Eur v oblasti silniční dopravy). Podporu de minimis nelze poskytnout podnikům činným v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, rybolovu a akvakultury a v uhelném průmyslu.
II.9 V rámci jedné dohody bude příspěvek poskytován za dobu účasti zaměstnanců na vzdělávacích aktivitách, přičemž tato doba zároveň nemůže být delší než 6 měsíců od podpisu první dohody, kterou zaměstnavatel uzavře s ÚP ČR. Pouze ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena o dalších 6 měsíců. Vzdělávací aktivity musí být ukončeny do 30. 6. 2015.
II.10 Žadatel může čerpat průměrně částku 500 000 Kč měsíčně (tj. celkem na mzdové náklady i vzdělávací aktivity). V odůvodněných případech může GŘ ÚP ČR poskytnout výjimku, výjimka se poskytne zejména u zaměstnavatelů s nadregionálním rozsahem (provozovny ve více krajích) či u zaměstnavatelů s více jak 1 000 zaměstnanci.
II.11 Opětovně (po uplynutí lhůt uvedených v předchozím bodě) je možné téhož žadatele podpořit až po uplynutí 12 měsíců od ukončení poslední vzdělávací aktivity v rámci projektu.
III. Předložení žádosti
III.1 Zaměstnavatel předává žádost v tištěné formě, avšak ÚP ČR si může vyžádat podání této žádosti také v elektronické podobě. Obsah žádosti, včetně příloh, které je žadatel povinen k žádosti o příspěvek přiložit, stanoví zákon o zaměstnanosti. Některé z těchto příloh si na základě žádosti zaměstnavatele může zajistit či ověřit ÚP ČR sám a na své náklady (například bezdlužnosti).
III.2 Tištěná forma musí být podepsána statutárním zástupcem zaměstnavatele či zplnomocněným zástupcem. Pro elektronickou komunikaci je určena emailová adresa, ke které má přístup odpovědný pracovník příslušného pracoviště ÚP ČR, jenž kontroluje správnost žádosti a případně identickou podobu elektronické a papírové verze. Adresa bude sdělena příslušným pracovištěm ÚP ČR. Elektronická verze se může vyžadovat za účelem sledování realizace projektu. Ze stejného důvodu ÚP ČR eviduje úspěšné i neúspěšné žádosti.
III.3 Žádost předkládá zaměstnavatel k místně příslušné krajské pobočce ÚP ČR či k jejímu delegovanému kontaktnímu pracovišti. Místní příslušnost je určena místem výkonu práce (provozovnou). Není-li místo výkonu práce definováno, řídí se místní příslušnost pravidelným místem výkonu práce, resp. místem, které je místem rozhodným pro vyměřování cestovních náhrad. V případě, že zaměstnavatel podává žádost za vícero provozoven v kraji, předkládá žádost přímo k příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky. V případě působení zaměstnavatele v rámci celé ČR se podá za každý kraj souhrnná žádost na příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR.
III.4 Žadatel je oprávněn zplnomocnit k podání a vyřízení žádosti či podpisu dohody a ostatních relevantních dokumentů jinou osobu. Dohoda je však uzavírána jménem žadatele a to včetně všech práv a povinností, za případné důsledky z neplnění smluvních podmínek nese zodpovědnost žadatel.
III.5 Na základě svého uvážení může žadatel požádat ÚP ČR o poskytnutí příspěvku na vzdělávací aktivitu a příspěvku na úhradu mzdových nákladů či požádat pouze o příspěvek na úhradu nákladů vzdělávací aktivity.
Doporučený postup při podání žádosti:
1) Zaměstnavatel předloží seznam zaměstnanců, u kterých předpokládá účast na vzdělávací aktivitě.
2) Zaměstnavatel před podáním žádosti určí, zda účast zaměstnance na vzdělávací aktivitě bude mít povahu prohloubení (§ 230 ZP) či zvýšení (§ 231 ZP) kvalifikace. Tuto skutečnost uvede zaměstnavatel v žádosti pro každého zaměstnance (v příloze žádosti Seznam zaměstnanců navržených do odborného rozvoje).
3) Na základě výše uvedených skutečností zaměstnavatel identifikuje vzdělávací potřeby vybraných zaměstnanců a v žádosti důkladně popíše plán odborného rozvoje. Zajistit jejich odborný rozvoj může jak prostřednictvím externího vzdělávacího zařízení, tak prostřednictvím interního lektora. Zaměstnavatel v žádosti uvede, zda bude odborný rozvoj zajišťovat interním lektorem, či externím dodavatelem. V projektu je povoleno realizovat odborný rozvoj tzv.
„měkkých dovedností“. V takovém případě však ÚP ČR náležitě posoudí jeho účelnost ve vztahu ke vzdělávané skupině zaměstnanců.
4) Pokud žadatel bude zajišťovat vzdělávací aktivity externím dodavatelem, provede průzkum trhu a zjistí a posoudí cenovou nabídku vzdělávacích institucí a provede kalkulaci nákladů požadovaných vzdělávacích aktivit. Seznámí se s příručkou D9 „Metodický pokyn pro zadávání zakázek“ (viz xxxx://xxx.xxxxx.xx/00-00/xxxxx/xxxxxxxx-x0), kde nalezne pravidla pro výběr poskytovatele vzdělávání, který se musí uskutečnit po případném schválení žádosti a uzavření dohody o poskytnutí příspěvku. Výsledkem kalkulace nákladů bude přepokládaná cena za vzdělávací aktivitu, která bude uvedena v žádosti a může být ze strany ÚP ČR během hodnotícího procesu upravena.
5) Žadatel dále doloží, že výpadek pracovní doby je způsoben hospodářskými obtížemi a uvede rozsah výpadku pracovní doby (viz část II.)
_stabilitu a doručí na vybrané pracoviště ÚP ČR. Kromě informací o vzdělávací aktivitě dále dokládá určitý počet formálních příloh, které jsou nutné pro posouzení žádosti.
Formálními přílohami žádosti jsou rovněž potvrzení o bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu, celnímu úřadu, české správě sociálního zabezpečení a vůči zdravotním pojišťovnám, u nichž jsou hlášeni zaměstnanci žadatele. Žadatel uvedená potvrzení dokládá sám či požádá, aby si tyto dokumenty obstaral ÚP ČR sám. Za tímto účelem zprostí žadatel příslušné instituce mlčenlivosti.
7) Zaměstnavatel může s příslušnými pracovníky krajské pobočky ÚP ČR konzultovat svůj záměr. Pracovníci dle stávajících možností poskytnou zaměstnavatelům poradenství a konzultaci v přiměřeném rozsahu.
8) Po předložení žádosti příslušné pracoviště ÚP ČR žádost posoudí, přičemž ji může zamítnout, vrátit k dopracování nebo rozhodnout o jejím schválení.
9) Žadatel má právo požádat příslušné pracoviště ÚP ČR o informace týkající se posuzování jeho žádosti, zejména o informace týkající se bodového hodnocení jednotlivých kritérií a včetně slovního komentáře k nim.
10)ÚP ČR může žadatele podpořit, jestliže v rámci hodnocení dosáhne alespoň 70 % bodů.
IV. Činnosti po schválení žádosti, realizace
IV.1 Pokud je žádost schválena, ÚP ČR v případě, že odborný rozvoj je zajišťován:
a) interním lektorem přímo uzavře se žadatelem dohodu a poskytnutí příspěvku, nebo .
b) externím vzdělávacím zařízením, vystaví žadateli Příslib poskytnutí příspěvku, který bude základem pro provedení výběru poskytovatele vzdělávání podle pravidel, stanovených pro projekty spolufinancované z ESF v příručce D9 „Metodický pokyn pro zadávání zakázek“ v aktuálním znění. Pokud to zde obsažená pravidla vyžadují, realizuje výběrové řízení, jehož typ je určen výší ceny zakázky. Vzdělávací aktivita musí být poptávána dle specifikací uvedených v žádosti, resp. v Příslibu, tzn., že maximální cena zakázky, či její části, nesmí být stanovena na vyšší částku, než která se vztahuje k výši poskytovaného příspěvku na vzdělávání a hodinový rozsah nesmí být poptáván v menším rozsahu. Dohoda o poskytnutí příspěvku je uzavírána až po ukončení výběru vzdělávacího zařízení a specifikaci odborného rozvoje.
IV.2 Zaměstnavatel doloží ÚP ČR veškerou dokumentaci o výběru dodavatele vzdělávání, včetně výzvy k předložení nabídek či objednávky, zápisu o posouzení a hodnocení nabídek před podpisem dohody o poskytnutí příspěvku ÚP ČR ke kontrole. Nebude-li ÚP ČR shledáno při provádění výběru pochybení, bude se zaměstnavatelem uzavřena dohoda. Xxxxxxx s dodavatelem vzdělání zaměstnavatel předloží nejpozději s prvním vyúčtováním. V případě pochybení může být zaměstnavateli vyměřena sankce. Doporučujeme tedy uvedené doklady předložit ÚP ČR v dostatečném předstihu a to již před zahájením vzdělávací aktivity. Postup doporučujeme konzultovat s ÚP ČR. Vzdělávací zařízení nesmí vzdělávací aktivitu realizovat prostřednictvím subdodavatele. Za subdodávku se nepovažuje zajištění závěrečné zkoušky v případě akreditovaných vzdělávacích programů či vzdělávacích programů podle zvláštních právních předpisů.1 Zaměstnavatel je v zadávací dokumentaci povinen vysvětlit, že vzdělávací aktivita musí být kalkulována včetně této zkoušky.
IV.3 Dohoda obsahuje práva a povinnosti obou smluvních stran a zaměstnavatel je povinen se s jejím obsahem důkladně seznámit. Obsah každé dohody může být změněn pouze formou písemného dodatku k dohodě. Dodatek k dohodě musí být uzavřen a podepsán oběma smluvními stranami přede dnem, než nastane změna, která je důvodem vypracování dodatku. Nedodržení podmínek dohody nelze řešit následným uzavřením dodatku k dohodě.
IV.4 Dohoda o poskytnutí příspěvku bude uzavírána vždy jen na jednu aktivitu.
IV.5 Zaměstnavatel měsíčně předkládá vyúčtování mzdových nákladů (mezd/náhrady mezd či odměn z dohod) včetně odvodů na zdravotní a sociální
1 Např. zkouška k získání dílčí kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání nebo některé zkoušky realizované podle zvláštních právních předpisů, u kterých vzdělavatel nemusí být totožný se subjektem, u kterého probíhá zkouška.
pojištění. Dále zaměstnavatel zajistí informování ÚP ČR průběžně o změnách majících vliv na realizaci projektu (změny termínů, absence atd.).
Formuláře pro vyúčtování nákladů
vzory dokumentů jsou přílohou dohody a jsou ke stažení na xxxx://xxxxxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxxx/xxxxxxx_xxxxxxxxxxx_xx_xxx_x tabilitu~
v sekci věnované projektu
▪ Vyúčtování mzdových nákladů za dobu účasti zaměstnanců na vzdělávací aktivitě
▪ Vyúčtování vzdělávacích aktivit – interní lektor
▪ Vyúčtování vzdělávacích aktivit – externí dodavatel Doporučujeme rovněž v docházce označit přestávku na jídlo a oddech
Zaměstnavatel dále dokládá:
k vyúčtování mezd (průběžně) denní evidenci:
▪ Docházky – jméno, příjmení, datum, počet hodin
▪ Vzdělávací aktivity – datum, hodina začátku a konce, téma
K vedení uvedené dokumentace může zaměstnavatel smluvně zavázat dodavatele vzdělávací aktivity a je možné je sloučit v jedné prezenční listině. Při závěrečném vyúčtování vzdělávací aktivity předkládá zaměstnavatel Závěrečný protokol obsahující:
▪ Informaci o dosažení předpokládaných cílů
▪ Seznam zaměstnanců, kteří odborný rozvoj nedokončili či dokončili neúspěšně spolu se zdůvodněním neúčasti/neúspěchu a délce vzdělávání, které absolvovali
▪ Seznam vydaných osvědčení/certifikátů
Rovněž k vyhotovení tohoto dokumentu je vhodné smluvně zavázat dodavatele vzdělávací aktivity
IV.6 Po skončení vzdělávací akce, zaměstnavatel předkládá vyúčtování vzdělávacích aktivit a kopie dokladů o zaplacení daných výdajů.
IV.7 Projektem nejsou podporovány vzdělávací aktivity vyplývající z povinnosti zaměstnavatele zajistit školení BOZP.
IV.8 Zaměstnavatel může také žádat o DPH, pokud však nemůže žádat o jeho vrácení na FU.
IV. 9 Úprava vztahů se zaměstnanci navrženými do odborného rozvoje:
V případě, že zaměstnavatel posoudí účast zaměstnance na odborném rozvoji jako zvýšení kvalifikace podle § 231 ZP je povinen poskytovat zaměstnanci za dobu účasti na vzdělávací aktivitě náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, zároveň je oprávněn uzavřít se zaměstnancem kvalifikační dohodu podle § 234 a § 235 zákoníku práce. V takovém případě bude tato dohoda, kromě zákonem stanovených náležitostí, obsahovat následující ujednání:
▪ Závazek zaměstnance setrvat v zaměstnání u zaměstnavatele po sjednanou dobu, sjednaná doba smí činit maximálně 2 roky ode dne ukončení vzdělávací aktivity.
▪ Maximální výše a druhy nákladů odborného rozvoje, kterou bude zaměstnanec zaměstnavateli povinen uhradit v případě nedodržení závazku setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru, přičemž do celkové částky nákladů, které bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit v plné nebo poměrné výši, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání podle předchozího bodu zcela nebo zčásti, lze zahrnout pouze ty finanční prostředky vynaložené zaměstnavatelem, které nebyly na tohoto zaměstnance kryty příspěvkem od ÚP ČR. Do této částky však nelze započítat ty náklady, které zaměstnavateli vzniknou, jestliže dojde k nevyplacení celé výše příspěvku z důvodů stanovených dohodou s ÚP ČR.
▪ Souhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů pro potřeby tohoto projektu a poučení zaměstnance o zapojení do projektu, který je financován z ESF a ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím OP LZZ.
V případě, že zaměstnavatel posoudí účast zaměstnance na vzdělávací aktivitě jako prohlubování kvalifikace podle § 230 ZP, je povinen poskytovat zaměstnanci za dobu účasti na vzdělávací aktivitě mzdu. V případě, že bude na základě § 230 odst. 2 zákoníku práce uzavřena kvalifikační dohoda, bude tato kromě ostatních práv a povinností stanovených zákoníkem práce, obsahovat rovněž ujednání podle bodu IV.5.
X. Xxxxxxxx poskytování příspěvku
V.1.Úhrada mzdových nákladů
V.1.1. Příspěvek lze poskytnout na úhradu skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, a to za dobu účasti zaměstnance na vzdělávání. Mzdovým nákladem se rozumí náhrada mzdy či mzda vyplacená zaměstnanci zaměstnavatelem v souladu s
§ 232 ZP, § 205 ZP a § 231.
V.1.2. Maximální výše mzdového příspěvku na jednoho zaměstnance v jednom měsíci činí 31 000 Kč při stanovené týdenní pracovní době. ÚP ČR tuto částku vyplatí v případě, že ji zaměstnavatel skutečně vynaloží za dobu účasti zaměstnance na vzdělávání. V případě kratší pracovní doby podle § 80 ZP se maximální výše příspěvku poměrně krátí. Limit 31 000 Kč je stanoven souhrnně na všechny vzdělávací aktivity v rámci projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“, kterých by se zaměstnanec u daného zaměstnavatele účastnil v jednom měsíci, tzn., že v součtu poskytnutých mzdových příspěvků na jednoho zaměstnance v jednom měsíci nemůže zaměstnavatel obdržet více než uvedených 31 000 Kč.
V.1.3. Pro účely výpočtu výše mzdového příspěvku a následného vyúčtování se za hodinu považuje 60 minut. Hodinový rozsah odborného rozvoje se vypočítá rozdílem počátku a konce odborného rozvoje v příslušném dni. Do této doby se nezapočítává přestávka na jídlo a oddech (v minimálním rozsahu 30 minut). Maximální přípustná doba přestávky činí průměrně 15 minut mezi dvěma následujícími hodinami (45 min) odborného rozvoje v příslušném dni.
V.1.4. Příspěvek bude poskytován měsíčně zpětně na základě předloženého vyúčtování a evidence docházky/aktivity. Splatnost příspěvku je 30 kalendářních dní ode dne doručení úplného a bezchybného vyúčtování mzdových nákladů ÚP ČR. K vyúčtování mzdových nákladů slouží výkaz
„Vyúčtování mzdových nákladů za dobu účasti zaměstnanců na vzdělávací aktivitě v době částečné nezaměstnanosti“.
V.2. Úhrada nákladů na vzdělávací aktivity
V.2.1. Vzdělávání musí probíhat pouze prezenční formou. Vzdělávání formou e- learningu není možné.
V.2.2. Odborná jazyková výuka související s pracovní činností, kterou pracovník v rámci firmy vykonává nebo bude vykonávat.
V.2.3. V případě akreditovaného vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu realizovaného podle zvláštních právních předpisů je dokladem o absolvování vzdělávací aktivity získané osvědčení (popř. jiný doklad o úspěšném absolvování aktivity), v případě neakreditovaného vzdělávacího
programu je dokladem potvrzení o absolvování vzdělávací aktivity a evidence docházky
V.2.4. V případě předčasného ukončení vzdělávací aktivity jsou za uznatelné náklady považovány pouze skutečně vynaložené náklady za již realizovanou část aktivity.
V.2.5. Pokud je externí dodavatel vzdělávací aktivity plátcem DPH a zároveň zaměstnavatel nemůže požádat příslušný finanční úřad o vrácení zaplacené daně z přidané hodnoty, pak je DPH uznatelným nákladem projektu.
V.2.6. Náklady na vzdělávací aktivity se účtují po ukončení vzdělávací aktivity, která je předmětem dohody. Příspěvek na úhradu nákladů vzdělávací aktivity je ÚP ČR poskytován až po jejím skončení.
V.2.7. Pro doložení výdajů, které zaměstnavatel vynaložil na vzdělávací aktivity, je určen výkaz „Vyúčtování vzdělávacích aktivit v rámci projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“.
V.2.8. Uznatelnost nákladů vzdělávací aktivity je podmíněna splněním požadavků daných „Metodickým pokynem pro zadávání veřejných zakázek“ (příručka D9).
V.3.Postup při zajištění odborného rozvoje interním lektorem:
• Pokud zaměstnavatel v žádosti uvede, že bude vzdělávání zajišťovat interním lektorem, doloží jméno tohoto lektora a vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, přiloží k žádosti doklad prokazující příslušnou kvalifikaci lektora.
• V žádosti budou uvedena již konkrétní a závazná specifika vzdělávací aktivity (rozsah hodin, harmonogram, náklady, způsob ověření a doklad o absolvování). Dále bude v žádosti uvedeno, zda se jedná o akreditovaný kurz či vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu.
• Dohoda se žadatelem bude uzavřena po schválení žádosti
hodnotícím orgánem ÚP ČR.
• Před zahájením realizace vzdělávací aktivity předloží žadatel pracovní smlouvu/DPČ či DPP uzavřenou s interním lektorem.
• Příspěvek bude poskytován na úhradu nákladů na vzdělávání. Za náklady na vzdělávání jsou v tomto případě považovány mzdové náklady žadatele na interního lektora, tedy hrubá mzda včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení, a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance. Cestovní náklady zaměstnavateli hrazeny z projektu nebudou. Je lhostejno, zda je interní lektor u zaměstnavatele v pracovním poměru, či zda s ním žadatel pro účely zajištění vzdělávání uzavře DPČ či DPP.
• Maximální výše příspěvku na vzdělávání v případě zajištění interním lektorem odpovídá průměrným mzdovým nákladům na vnitropodnikové
lektory v ČR a činí 230 Kč/hod. ÚP ČR vyplatí zaměstnavateli skutečné náklady zaměstnavatele na interního lektora až do této výše, pokud je skutečně a prokazatelně vynaložil za vzdělávání uvedené v dohodě. Počet hodin se vypočítá obdobně jako u mzdového příspěvku.
• Náklady na vzdělávání bude zaměstnavatel dokládat v souladu s dohodou na formuláři „Vyúčtování nákladů vzdělávací aktivity – interní lektor“. Spolu s vyúčtováním doloží zaměstnavatel ÚP ČR doklady prokazující výši vyplacené mzdy/odměny z dohody za realizovaný odborný rozvoj, který je předmětem uzavřené dohody. Uvedené doklady bude zaměstnavatel předkládat společně s vyúčtováním mzdových nákladů.
• Náklady na vzdělávání interním lektorem bude ÚP ČR proplácet měsíčně či v jiném dohodnutém období. Doba splatnosti činí 30 kalendářních dní ode dne předložení bezchybného a úplného vyúčtování.
• Zaměstnavatel může vzdělávání zajistit jedním či více interními lektory. V případě zajištění jedné vzdělávací aktivity větším počtem interních lektorů zůstává maximální výše příspěvku 230 Kč/hod.
• Pro účely výpočtu výše příspěvku se za hodinu považuje 60 minut. Hodinový rozsah odborného rozvoje se vypočítá rozdílem počátku a konce odborného rozvoje v příslušném dni. Do této doby se nezapočítává přestávka na jídlo a oddech (v minimálním rozsahu 30 minut). Maximální přípustná doba přestávky činí průměrně 15 minut mezi dvěma následujícími hodinami odborného rozvoje v příslušném dni.
V.4.Postup při zajištění odborného rozvoje externím dodavatelem:
• Žadatel uvede v žádosti záměr zajistit vzdělávací aktivitu externím dodavatelem. Z tohoto důvodu budou v žádosti uvedeny předpokládané údaje specifikující aktivitu:
• Hodinový rozsah – v žádosti bude uveden minimální rozsah hodin, konkrétní poměr mezi jednotlivými částmi (teoretická, praktická, ověření znalostí) bude předmětem následného výběru, avšak s tím, že v žádosti bude pevně stanoven maximální rozsah praktické části.
• Náklady na vzdělávací aktivitu – v žádosti budou uvedeny maximální náklady vzdělávací aktivity, v jejichž výši bude žadatel vzdělávací aktivitu poptávat (bez ohledu na případnou finanční spoluúčast danou podmínkami veřejné podpory podle blokové výjimky na vzdělávání), jejichž výše bude vyplývat z písemně doloženého průzkumu trhu, provedeného v souladu s Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ, dostupným na xxxx://xxx.xxxxx.xx/00- 13/oplzz/prirucka-d9.
• Harmonogram – v žádosti bude uveden předpokládaný harmonogram, resp. období, ve kterém zamýšlí zaměstnavatel vzdělávání realizovat. Vzhledem k tomu, že konkrétní termín bude
upřesněn až v průběhu výběru dodavatele, může být předpokládaný termín vymezen šířeji
• Způsob zakončení a doklad o absolvování – jedná se o nepovinnou položku (v případě, že zaměstnavatel bude poptávat neakreditovaný kurz či kurz, který není realizován na základě zvláštního právního předpisu, v případě akreditovaného kurzu či kurzu podle zvláštního právního předpisu, uvede zaměstnavatel do žádosti i způsob zakončení).
• Žadatel v žádosti uvede, zda bude poptávat akreditovaný, či neakreditovaný kurz, či zda bude poptávat vzdělávání podle zvláštního právního předpisu.
• V případě kladného posouzení žádosti hodnotícím orgánem ÚP ČR a schválení žádosti bude žadateli vystaven Příslib poskytnutí příspěvku, který bude základem pro provedení výběru externího dodavatele žadatelem.
• Výběr externího dodavatele je zaměstnavatel povinen provést v souladu s Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ, dostupným na xxxx://xxx.xxxxx.xx/00-00/xxxxx/xxxxxxxx-x0 (vždy v aktuálním znění této metodiky) a v souladu s Příslibem poskytnutí příspěvku.
• Doklady o provedeném výběru předloží žadatel před podpisem dohody o poskytnutí příspěvku ÚP ČR ke kontrole. Nebude-li ÚP ČR shledáno při provádění výběru pochybení, bude se zaměstnavatelem uzavřena dohoda.
• V dohodě se zaměstnavatelem budou již specifikovány konkrétní parametry odborného rozvoje, tedy: hodinový rozsah (včetně vzájemného poměru jednotlivých částí – teoretická část, praktická část, ověření znalostí), způsob zakončení, doklad o ukončení, harmonogram a cena odborného rozvoje. Tyto údaje budou závazné a vzejdou z provedeného výběru externího dodavatele.
• Náklady na vzdělávání vyúčtuje zaměstnavatel ÚP ČR v souladu s dohodou po jejich proplacení dodavateli.
• Pro doložení výdajů, které zaměstnavatel vynaložil na vzdělávací aktivitu, je určen výkaz Vyúčtování vzdělávacích aktivit – externí dodavatel. Za účelem prokázání uznatelnosti výdajů dokládá zaměstnavatel společně s výkazem příslušné faktury za kurz a doklady prokazující jejich uhrazení (obojí lze doložit v kopii).
VI. Publicita
Zaměstnavatel je povinen při realizaci projektu spolupracovat s ÚP ČR na publicitě projektu, řídit se Manuálem pro publicitu OP LZZ dostupným na xxx.xxxxx.xx a Závazným balíčkem k provádění propagačních a informačních aktivit a to minimálně v následujícím rozsahu:
• Zajistit informování svých zaměstnanců o zařazení do projektu
• Zajistit umístění minima publicity OP LZZ na všech relevantních dokumentech (zejména dohody, prezenční listiny, zadávací dokumentace a jiné dokumenty). Minimum publicity není nutné umisťovat na dokumenty, kde to z technických důvodů není možné (např. faktury). Minimum publicity rovněž nemusí být umístěno na prezenčních listinách, jestliže není vzdělávací aktivita realizována pouze pro zaměstnavatele a rovněž na osvědčeních o úspěšném absolvování kurzu, jestliže to povaha takovýchto dokumentů vylučuje (např. je jejich forma stanovena právním předpisem)
• V případě, že je vzdělávací aktivita realizována pouze pro zaměstnavatele je zaměstnavatel povinen zajistit označení školící místnosti v souladu s pravidly publicity OP LZZ vymezenými v Manuálu pro publicitu OP LZZ. Za dostačující je považováno označení školící místností dostatečně velkou a viditelnou cedulí (např. čtvrtka) s řadou log.
• Zaměstnavatel není povinen plnit povinnost vkládat na web xxx.xxxxx.xx stručnou prezentaci projektu, která je uvedena v Závazném balíčku.