ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/1012

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/1012

ze dne 24. února 2020

o státní podpoře SA.48394 2018/C (ex 2017/N), kterou Rumunsko částečně poskytlo Národní uranové společnosti (CNU)

(oznámeno pod číslem C(2020) 1069)

(Pouze rumunské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody, poté, co v souladu s uvedenými ustanoveními vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek (1),

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1) Dne 30. září 2016 se Komise rozhodla nevznést námitky proti státní podpoře ve formě šestiměsíční půjčky na záchranu ve výši 62 milionů RON (přibližně 13,1 milionu EUR (2)), kterou Rumunsko zamýšlelo poskytnout Národní uranové společnosti (dále jen „podnik CNU“) (3). V tomto rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí o podpoře na záchranu“) měla Komise za to, že státní podpora je slučitelná s vnitřním trhem podle pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (dále jen „pokyny pro podporu na záchranu a restrukturalizaci“) (4). Jak je uvedeno v rozhodnutí o podpoře na záchranu, rumunské orgány se zavázaly, že do šesti měsíců od schválení půjčky předloží Komisi plán restrukturalizace podle oddílu 3.1.2 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci (viz 42. bod odůvodnění rozhodnutí o podpoře na záchranu).

(2) Dne 12. června 2017 předložilo Rumunsko plán restrukturalizace podniku CNU (dále jen „první plán restruktu­ ralizace“) a rovněž oznámilo, že má v úmyslu poskytnout podniku CNU podporu na restrukturalizaci ve výši 441 milionů RON (93 milionů EUR). V období od 9. srpna 2017 do 13. prosince 2017 proběhla řada výměn a žádostí Komise o informace a odpovědí rumunských orgánů.

(3) Dopisem ze dne 8. května 2018 Komise Rumunsku sdělila, že se s ohledem na zmíněnou podporu rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(4) Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo dne 19. června 2018 zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (5). Komise zúčastněné strany vyzvala k podání připomínek k podpoře, žádné připomínky však neobdržela.

(1) Úř. věst. C 236, 6.7.2018, s. 6.

(2) V tomto rozhodnutí je použit směnný kurz ze dne 17.9.2019: 1 RON = 0,211 EUR a případně 1 RON = 0,233 USD a 1 USD = 0,906 EUR. Údaje o jiných měnách než RON jsou uvedeny pouze pro informaci.

(3) Rozhodnutí Komise ze dne 30.9.2016 o státní podpoře SA.46312 (2016/N) – Rumunsko – Podpora na záchranu Národní uranové společnosti (Compania Naționaăl a Uraniului SA) (Úř. věst. C 236, 6.7.2018, s. 6).

(4) Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

(5) Viz rozhodnutí Komise ze dne 8.5.2018 o státní podpoře SA.48394 (2017/N) – Restrukturalizace Národní uranové společnosti (Companiei Nationale a Uraniului CNU) (Úř. věst. C 236, 6.7.2018, s. 6).

(5) Rumunské orgány zaslaly připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení a nový plán restrukturalizace (dále jen „druhý plán restrukturalizace“) dopisem ze dne 7. srpna 2018.

(6) Během videokonference, která se konala dne 3. prosince 2018, si Komise od rumunských orgánů vyžádala bližší vysvětlení ohledně plánu, který byl předložen dne 7. srpna 2018.

(7) Rumunské orgány podaly Komisi další připomínky a poskytly informace dne 20. prosince 2018, 14. února 2019,

20. března 2019 a dne 19. dubna 2019 také nový plán restrukturalizace (dále jen „třetí plán restrukturalizace“).

(8) Ve dnech 24. a 25. června 2019 se Komise také sešla s rumunskými orgány na jejich žádost.

2. PODROBNÝ POPIS PODPORY

2.1. Příjemce

2.1.1. Činnosti podniku CNU

(9) CNU je rumunská společnost se sídlem v Bukurešti, která těží v uranových dolech a produkuje suroviny pro jaderné elektrárny v Rumunsku. Podnik CNU těží uranovou rudu, kterou zpracovává nejprve na uranový koncentrát, ten posléze na čistý uranin (U3O8) a nakonec jej přeměňuje na oxid uraničitý (UO2). Podnik CNU byl založen v roce 1997 jako společnost s ručením omezením, která je zcela ve vlastnictví státu. V roce 2017 měl podnik CNU 772 zaměstnanců.

(10) Podnik CNU má dvě provozní místa. Uranové doly v obci Crucea-Botușana (župa Suceava v severovýchodní části Rumunska) v roce 2017 zaměstnávaly 346 osob, zatímco zpracovatelský závod v obci Feldioara (župa Brașov ve středním Rumunsku) zaměstnával 350 osob. Níže uvedené schéma ukazuje hlavní zdroje příjmů v posledních letech:

(11) Podnik CNU měl tradičně dva odběratele, státní společnost Nuclearelectrica S.A. (dále jen „SNN“) ve vlastnictví státu, která nakupovala UO2 k výrobě paliva pro svou jadernou elektrárnu Cernavodă, a Národní správu státních rezerv a speciálních problémů (dále jen „ANRSPS“) nakupující U3O8. Na tyto dva odběratele společně připadalo 95 % příjmů podniku CNU.

(12) Společnost SNN byla zřízena v roce 1998 po restrukturalizaci rumunského energetického systému a od roku 2013 je kotována na bukurešťské burze cenných papírů. Společnost SNN vyrábí elektrickou a tepelnou energii z jaderné energie v jaderné elektrárně Cernavodă a jaderné palivo vyrábí v závodě na výrobu jaderného paliva – FCN – v Pitești. Podle posledních zpráv je kapitálová struktura společnosti SNN následující: 82,49 % vlastní rumunský stát prostřednictvím ministerstva energetiky, 7,05 % vlastní Fondul Proprietatea SA, 5,6 % ostatní subjekty a 4,8 % fyzické osoby.

(13) Hlavním řídicím orgánem společnosti SNN je valná hromada akcionářů, která rozhoduje o strategických záležitostech, včetně jmenování a odvolání správní rady prostou většinou, přijímání ročního rozpočtu, schvalování strategie a politiky rozvoje, jakož i investic a jiných transakcí s částkou přesahující 50 milionů EUR (6). Výkonným orgánem pověřeným řízením společnosti SNN je správní rada, která má sedm členů, z nichž nejméně čtyři musí být nezávislí správci. Správní rada odpovídá za rozhodnutí o smlouvách s dodavateli uranu, které nedosahují prahové hodnoty ve výši 50 milionů EUR.

2.1.2. Příčiny potíží podniku CNU

(14) Zákaznická základna podniku CNU není diverzifikovaná a je silně závislá na dvou odběratelích, zejména na společnosti SNN, na niž připadá více než 80 % tržeb. Od roku 2016 přišel podnik CNU o dva klíčové odběratele, když společnost SNN uzavřela smlouvu s konkurentem podniku CNU a společnost ANRSPS neuzavřela žádnou dodavatelskou smlouvu. V prosinci 2015 se společnost SNN rozhodla zadat zakázku týkající se dodávek UO2 prostřednictvím nabídkového řízení, jehož se zúčastnili dva registrovaní a schválení dodavatelé, podnik CNU a kanadský dodavatel Cameco, který nakonec zakázku získal. Podnik CNU nenašel jiného kupujícího, a proto nebyl schopen svou produkci prodávat.

(15) Tabulka 1, kterou poskytly rumunské orgány, obsahuje různé cenové nabídky podané (mezi roky 2016 a 2018) podniky CNU a Cameco v rámci jednotlivých kol nabídkového řízení, které vyhlásila společnost SNN. V době, kdy se společnost SNN rozhodla uzavřít první smlouvu s podnikem Cameco, byla nabídka podniku CNU vyšší o 72 %. I všechny následné nabídky podniku CNU zahrnovaly podstatně vyšší cenu než nabídky podniku Cameco, a to v rozmezí od + 39 % do +99 %, což mělo za následek, že společnost SNN uzavírala opakovaně smlouvy s podnikem Cameco.

Tabulka 1

Souhrnná tabulka zadávacích řízení společnosti SNN týkajících se 120 t UO2 (potřebného na dobu šesti měsíců) v období 2016–2018

	Datum podpisu smlouvy společnosti SNN	Datum prvního dodání u každé zakázky	Nabídka Cameco	Nabídka CNU	Cenový rozdíl mezi nabídkou CNU a nabídkou Cameco (%)
1	29.1.2016	4.3.2016	[…] * USD (≈[…] RON)	[…] RON	+72
2	8.7.2016	15.9.2016	[…] USD (≈[…] XXX)	[…] XXX	+39
3	23.12.2016	15.2.2017	[…] USD (≈[…] XXX)	[…] XXX	52
4	6.6.2017	21.8.2017	[…] USD (≈[…] XXX)	[…] XXX	85
5	5.1.2018	26.2.2018	[…] USD (≈[…] XXX)	[…] XXX	77

(6) Viz stanovy společnosti SNN, k dispozici na adrese xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/xxxx-xxx-xxxxx0.xxx

6
19.7.2018
17.9.2018 […] USD (≈[…] XXX)
[…] XXX
99

Zdroj: odpověď, kterou Rumunsko poskytlo dne 20. prosince 2018.

* Důvěrné údaje.

(16) Příjmy podniku CNU proto pocházely pouze z nevýznamných vedlejších činností, jako je smlouva o poskytování služeb uzavřená se společností SNN, která se týkala nakládání s odpady, a značně se snížily. Jak je uvedeno v tabulce 2, celkové příjmy podniku klesly z 110,8 milionu RON (23,4 milionu EUR) v roce 2015 na 15,2 milionu RON (3,2 milionu EUR), což v roce 2016 nepostačovalo k uhrazení výdajů podniku CNU.

(17) Před náhlým poklesem tržeb v roce 2016 již podnik CNU vykázal poměrně významné provozní ztráty i v roce 2014 a 2015. Nedostatečné provozní výsledky podniku CNU vysvětluje částečně postupné vyčerpání ložisek uranu v dolu Crucea-Botușana. Těžební činnost podniku CNU znamená vysoké náklady na těžbu, neboť podnik nemá dostatek finančních prostředků na údržbu cest, dopravní vzdálenosti se zvětšují kvůli odtěžení ložisek a modernizace podzemních zařízení není dostatečná.

(18) Podnik CNU nemá rovněž dostatečné finanční prostředky na odtěžení nového ložiska uranové rudy v obci Tulgheș- Grinties a na modernizaci svého závodu Feldioara.

(19) Podnik CNU čelí také rostoucím nákladům na veřejné služby, poplatkům za těžbu a dodatečným daním (environmentální daň).

Tabulka 2

Vybrané finanční údaje podle prvního plánu restrukturalizace v období 2014–2023

(v milionech RON)

	2014–2016			Období restrukturalizace					Období po restrukturalizaci
Ukazatel	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Celkové příjmy	142,9	110,8	15,2	210,0	193,9	193,9	193,9	193,9	196,8	196,8
Celkové výdaje	246,3	254,2	109,1	188,0	191,0	184,6	186,9	189,4	189,4	189,4
Zisk/ ztráta	–104,7	–143,4	–93,9	18,5	2,6	7,9	5,9	3,8	6,2	6,2
EBITDA	–60,5	–95,1	–54,3	64,5	44,7	43,2	41,8	39,7	42,1	42,1

2.2. Těžba uranu a koncentráty pro jaderné palivo

(20) Podnik CNU vyrábí především dva hlavní druhy výstupních produktů: uranový koncentrát (který obsahuje vysokou koncentraci U3O8) a (neobohacený) UO2.

(21) Uranový koncentrát je standardní obchodovatelná komodita, se kterou se obchoduje v celosvětovém měřítku s relativně transparentními cenami a podmínkami. Uranový koncentrát, který je základním produktem pro výrobu neobohaceného i obohaceného UO2, vyrábějí a obchodují s ním mimoevropské společnosti (např. Cameco), avšak také společnosti (registrované) v Evropě, jako je Orano (dříve Areva), RioTinto nebo BHP Billiton. V současnosti se mimoto v různých fázích vývoje nacházejí noví účastníci na tomto trhu a ve Španělsku, Finsku a Maďarsku existují nové projekty týkající se těžby (7).

(22) Rumunsko konkrétně uvedlo, že společnost Orano sama nabídla v květnu 2017 podniku CNU dodávky uranového koncentrátu ze svého dolu v Nigeru. Společnost Orano uvedla, že je schopna dodat veškeré množství uranového koncentrátu, které podnik CNU potřebuje k výrobě UO2 pro společnost SNN určeného pro oba reaktory v elektrárně Cernavodă (8).

(7) Informace získané na adrese xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxxx.xxx/xxxxx.xxxx dne 23. září 2019.

(8) Bod 12.2 podání rumunských orgánů odkazuje na dopis č. 121321/DV/8.12.2018 jako na přílohu.

(23) Co se týká přeměny U3O8 na UO2, podniky Cameco a CNU mezi sebou skutečně soutěží, pokud jde o jaderné elektrárny s reaktory CANDU. Jakákoli společnost, která v současnosti vyrábí sloučeniny uranu pro obohacený uran, jenž se má použít k výrobě jaderného paliva, jako je společnost Orano (dříve Areva), má mimoto technické kapacity a může v budoucnu pokládat vstup na tento trh za přitažlivý a rozhodnout se, že tak učiní a bude nabízet náhradní produkt. Podle veřejně dostupných údajů modifikuje společnost Orano v současnosti průmyslový proces v závodě Malvési, aby mohla prodávat neobohacený UO2, což je jeden z meziproduktů, na mezinárodním trhu (9). Mimoto existují i další, v současnosti aktivní dodavatelé (neobohaceného) UO2 pro technologii CANDU, například Dioxitek (Argentina), CNNC (Čína), PAEC (Pákistán), NFC (Indie).

2.3. První plán restrukturalizace podniku CNU

(24) Na základě rozhodnutí Komise o podpoře na záchranu, kterým byla schválena půjčka ve výši 62 milionů RON (13,1 milionu EUR) (10), oznámilo Rumunsko dne 12. června 2017 první plán restrukturalizace končící v roce 2021.

(25) V prvním plánu restrukturalizace činily celkové náklady na restrukturalizaci 941 milionů RON (198,5 milionu EUR) (podrobný rozpis je k dispozici v 22. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Tyto náklady na restruktu­ ralizaci měly být podle Rumunska financovány ze státní podpory ve výši 441 milionů RON (93,0 milionu EUR) a z vlastního příspěvku podniku CNU ve výši 500 milionů RON (105,5 milionu EUR) (11) (tj. přibližně 53 % nákladů na restrukturalizaci).

(26) Oznámená podpora na restrukturalizaci sestávala z těchto pěti nástrojů podpory:

a) přeměna podpory na záchranu ve výši 62 milionů RON (13,1 milionu EUR) na podporu na restrukturalizaci;

b) grant ve výši 75,5 milionu RON (15,9 milionu EUR);

c) odepsání dluhu ve výši 77 milionů RON (16,2 milionu EUR);

d) provozní dotace ve výši 213 milionů RON (44,9 milionu EUR);

e) přeměna závazků podniku CNU ve výši 13,3 milionu RON (2,8 milionu EUR) ke dni 30. března 2017 na podíly vlastněné rumunským státem.

(27) Vlastní přispění na náklady podle prvního plánu restrukturalizace zahrnovalo čtyři hlavní zdroje příjmů podniku CNU z těžby (veškeré údaje jsou uvedeny v 20. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení):

a) různé smlouvy se společností ANRSPS týkající se dodávek U3O8;

b) víceletá smlouva se společností SNN na dodávky UO2 v období od 1. září 2017 do 31. prosince 2021;

c) víceletá smlouva se společností SNN na zpracování nevyhovujících přírodních materiálů obsahujících uran;

d) různé smlouvy se společností Conversmin SA týkající se konzervace, uzavření, obnovení životního prostředí a sledování uzavřených uranových dolů.

2.4. Popis důvodů, které vedly k zahájení řízení

(28) V rozhodnutí o zahájení řízení zastávala Komise názor, že plány Rumunska týkající se poskytnutí veřejných prostředků na podporu plánu restrukturalizace podniku CNU zahrnují státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

(9) xxxxx://xxx.xxxxx.xxxxx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxx-xxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxxx_xxx_xxxxxxx_0000.xxx, s. 13.

(10) Půjčku ve formě podpory na záchranu poskytl rumunský stát dne 5. října 2016 prostřednictvím svého zástupce, ministerstva energetiky, v souladu s mimořádným nařízením vlády č. 65/2016, kterým se stanoví právní rámec pro poskytnutí jednotlivé zákonné podpory na záchranu Národní uranové společnosti (Úř. věst. č. 801 ze dne 11. října 2016). Podle smlouvy o půjčce na záchranu činila úroková sazba 6,92 % a půjčka byla vyplacena ve dvou splátkách: 47,2 milionu RON dne 5. listopadu 2016 a následně částka ve výši 13 167 550,53 milionu RON dne 30. března 2017. Dne 19. července 2017 byla úroková sazba upravena z 6,92 % na 11,08 %.

Zdroj: xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/0000/x0000X.xxx

(11) Oznamovací formulář, část III.B bod 5.1.B.

(29) Jelikož podnik CNU splňoval kritéria potřebná k tomu, aby se považoval za podnik v obtížích podle bodu 20 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, byla slučitelnost podpory na restrukturalizaci analyzována podle zmíněných pokynů. Po předběžném posouzení vyslovila Komise pochybnosti ohledně slučitelnosti výše popsaných opatření s pokyny pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Tyto pochybnosti jsou shrnuty v 30. až

46. bodě odůvodnění (veškeré podrobnosti jsou uvedeny v rozhodnutí o zahájení řízení v 44. až 70. bodě odůvodnění).

2.4.1. Pochybnosti ohledně výše vlastního přispění podniku CNU k plánu restrukturalizace

(30) Komise pochybovala, že zdroje financování navržené Rumunskem představují významné, skutečné a opravdové přispění ve výši nejméně 50 %, které nezahrnuje podporu, a proto se předběžně domnívala, že první plán restruktu­ ralizace nesplňuje základní požadavky pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, co se týče vlastního přispění.

(31) Za prvé, co se týká skutečné a opravdové povahy vlastního přispění, Komise vyvodila předběžný závěr, že toto kritérium nesplňuje žádný ze čtyř zdrojů vlastního příspěvku uvedených v 27. bodě odůvodnění. Podle xxxx 63 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci nesmí vlastní přispění zahrnovat očekávané budoucí výnosy, jako je peněžní tok. Co se týká smluv předložených Rumunskem, Komise podotkla, že realizovány byly pouze smlouvy na nevýznamné částky, a to pouze částečně.

(32) Za druhé, pokud jde o požadavek, aby vlastní přispění nezahrnovalo podporu, Komise měla předběžně za to, že zásadní smlouva o dodávkách UO2 typu „ber, nebo plať“ uzavřená se společností SNN, která měla podle očekávání představovat přibližně 80 % tržeb podniku CNU, nebyla pravděpodobně uzavřena za tržních podmínek. Na základě dostupných tržních údajů by cena předpokládaná ve smlouvě ve výši 623 RON (131 EUR) za kgU (tj. 423 RON za kgU bez dotace) a odpovídající částka ve výši 110 USD (100 EUR) za kgU (bez dotace) překračovala odhadovanou tržní cenu (67 USD–61 EUR za kgU) o 64 %.

(33) Komise také pochybovala, že všechny ostatní navrhované zdroje vlastního přispění nezahrnují podporu: tyto příspěvky ve skutečnosti pocházely z plánovaných smluv s orgány veřejné správy a se státními podniky. Rumunsko zejména neprokázalo, že společnost ANRSPS, veřejný subjekt, podepíše plánované smlouvy s podnikem CNU za tržní ceny a že další plánovaná smlouva se společností SNN týkající se zpracování nevyhovujícího materiálu bude uzavřena za tržních podmínek, například v porovnání s jinými typickými dodavatelskými smlouvami v odvětví.

(34) Za třetí, podle informací poskytnutých Rumunskem nepodpořil plán žádný tržně jednající investor nebo věřitel, ani to neměl v úmyslu. Rumunsko nebylo s to předložit Komisi podpůrný důkaz, například prohlášení o záměru, který by dokládal a prokazoval zájem potenciálního tržně jednajícího investora podpořit a financovat oznámený plán restrukturalizace a důvěřovat mu.

(35) Komise měla rovněž pochybnosti ohledně tvrzení, které Rumunsko předložilo k doložení toho, že zdrojem vlastního přispění bude i prodej fixních aktiv. Nebylo jasné, jaká by byla tržní hodnota těchto aktiv, harmonogram prodeje, a co je nejdůležitější, do jaké míry by bylo možné tento prodej úspěšně dokončit v období restrukturalizace.

2.4.2. Pochybnosti ohledně obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku CNU

(36) Komise taktéž pochybovala o tom, že první plán restrukturalizace povede k obnovení životaschopnosti podniku CNU na konci období restrukturalizace. Ve skutečnosti nebylo zjištěno, že podnik CNU zajistí dostatečný návrat k životaschopnosti a bude schopen setrvat na trhu bez další podpory.

(37) Komise za prvé uvedla, že Rumunsko neposkytlo (jak se požadovalo) soubor hlavních ekonomických ukazatelů pro období restrukturalizace a údaje o ziskovosti a výrobních nákladech v rozdělení pro každý z hlavních stávajících nebo plánovaných provozů (důl Crucea-Botușana, závod Feldioara, důl Tulgheș-Grințieș). Poskytnuté souhrnné informace nebyly každopádně přesvědčivé, pokud jde o návrat k dlouhodobé životaschopnosti podniku CNU na konci období restrukturalizace.

(38) Za druhé, ziskovost podniku CNU byla nízká i při započítání cenové dotace, která měla pokrýt rozdíl mezi výrobními náklady a tržní cenou UO2 a kterou Rumunsko považovalo za státní podporu. Jelikož se během období restrukturalizace nepředpokládalo postupné snižování této podpory, vyvodila Komise předběžně závěr, že bez dalších podpůrných důkazů je sporné, zda by byl podnik CNU po skončení období restrukturalizace životaschopný bez dalších provozních dotací poskytovaných státem.

(39) Komise za třetí vyslovila pochybnosti ohledně výrobních nákladů, které předložily rumunské orgány, po dokončení investice do nového dolu Tulgheș-Grințieș. Komise zejména zdůraznila, že Rumunsko nepředložilo žádnou investiční studii, která by podpořila údajné náklady na výrobu U3O8 ve výši 460 RON (97 EUR) na kgU (12), a podotkla, že tento odhad významně překračuje skutečnou tržní cenu ve výši 22 USD (20 EUR) za libru U3O8 platnou na konci února 2018 (13).

(40) Komise také uvedla, že prognózy týkající se ceny uranu, které předložilo Rumunsko na podporu vyhlídek investic do nového dolu, byly zastaralé a nespolehlivé, a proto vyslovila pochybnosti ohledně životaschopnosti nového dolu. Jelikož v bodě 51 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci je uvedeno, že návrat k životaschopnosti nesmí být závislý na optimistických předpokladech vnějších faktorů, např. kolísání cen, měla Komise rovněž pochybnosti, zda byl splněn tento bod pokynů.

2.4.3. Pochybnosti týkající se kompenzačních opatření

(41) Komise v této souvislosti podotkla, že Rumunsko předpokládalo pouze dvě opatření týkající se změn v jednání. Podle prvního plánu restrukturalizace by podnik CNU během období restrukturalizace upustil od nákupu podílů v jiných podnicích a od propagace státní podpory při prodeji svých produktů. Jelikož nebyla předložena smysluplná a jednoznačná strukturální opatření, měla Komise pochybnosti, zda navrhovaná kompenzační opatření uspokojivě zmírní negativní účinky na hospodářskou soutěž způsobené potenciální podporou.

(42) Na rozdíl od tvrzení Rumunska, že pro produkt, který podnik CNU dodává, neexistuje evropský trh, a že proto nejsou zapotřebí další kompenzační opatření, předložila Komise řadu úvah.

(43) Komise za prvé uvedla, že co se týká těžby, žádná jiná společnost kromě podniku CNU sice v současnosti v EU uranovou rudu netěží, v EU však působí společnosti, které dovážejí sloučeniny uranu za účelem zásobování zpracovatelských závodů a posléze výroby jaderného paliva. Tak je tomu například v případě společnosti Orano (dříve Areva), která do EU dováží sloučeniny uranu pocházející z jejích těžebních činností ve třetích zemích, jako je Niger: trh je tudíž otevřen hospodářské soutěži. Ve Španělsku a Finsku byla mimoto nalezena ložiska uranu a pro období 2018–2019 byly skutečně oznámeny nebo se plánují nové vstupy na trh.

(44) Za druhé, Komise uvedla, že co se týká zpracovatelských činností, kromě podniku Cameco sice v současnosti v oblasti poskytování neobohaceného UO2 pro jaderné elektrárny s reaktorem CANDU v EU nepůsobí žádná jiná společnost, tyto trhy jsou však otevřené hospodářské soutěži a kterákoli společnost může v budoucnu pokládat vstup na tento trh za přitažlivý a rozhodnout se, že tak učiní, nebo může nabízet náhradní produkty pořizované jinde. Kromě podniku Cameco mohou neobohacený UO2 pro reaktory CANDU nabízet i zahraniční dodavatelé, například z Číny nebo Indie.

(45) Komise za třetí rovněž konstatovala, že Rumunsko uvedlo v prvním plánu restrukturalizace určitá protichůdná tvrzení, když naznačilo, že podnik CNU bude usilovat o rozšíření svého portfolia zákazníků mimo Rumunsko, přičemž tvrdilo, že pro produkt, který dodává podnik CNU, neexistuje žádný evropský trh, a že tudíž kompenzační opatření nejsou zapotřebí.

(46) Komise proto vyvodila předběžně závěr, že: i) s ohledem na těžbu uranu existuje skutečná hospodářská soutěž a ii) další hospodářská soutěž by se mohla objevit, pokud jde o zpracování uranu. Zdálo se tudíž, že opatření upravující chování navržená Rumunskem nejsou dostatečná, a že jsou nezbytná strukturální kompenzační opatření, aby se zmírnilo narušení hospodářské soutěže.

3. PRIPOMINKY RUMUNSKA

(47) Ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení řízení uvedlo Rumunsko nové informace a některé poznámky a předložilo rovněž druhý plán restrukturalizace, jak je uvedeno níže.

(12) Přibližně 120 USD za kgU nebo 46 USD za libru U3O8, na základě údaje 1 kgU = 2,59979 libry U3O8 podle specializovaných internetových stránek: xxxx://xxx.xxxxxxx.xxxx/xxxx_xxxxxxxxxx_xxxxx.xxx

(13) Informace získané na adrese xxxxx://xxx.xxx.xxx/x/xxxxxx/XxXXxxxxx.xxxx dne 22. března 2018.

3.1. Připomínky Rumunska k použití Smlouvy o Euratomu

(48) Rumunské orgány zmínily, že restrukturalizace podporuje závazky přijaté podle Xxxxxxx o Xxxxxxxx, co se týká jaderné bezpečnosti, zejména tyto:

a) prevence zaplavení dolů;

b) řízené vypouštění důlní a odkalovací vody;

c) dekontaminace a čištění důlní a odkalovací vody s obsahem uranu, radia a různých solí překračujícím předpisy o ochraně životního prostředí, což bude mít pravděpodobně mimořádně závažné důsledky pro životní prostředí a obyvatele, včetně pro závody a zařízení podniku;

d) zabezpečení dodávek surovin pro výrobu jaderného paliva potřebného pro provoz bloků jaderné elektrárny Cernavodă, včetně zachování místního jaderného palivového cyklu, což přispívá k zajištění energetické bezpečnosti v Rumunsku;

e) řízení zásob uranu, uzavírání míst, kde se těžil uran, konzervace, vyřazování jaderných bloků z provozu, provádění ekologických prací, sledování faktorů týkajících se životního prostředí a obyvatelstva po uzavření dolů, komplexní a dlouhotrvající činnosti a procesy zabraňující radioaktivní kontaminaci, uzavření dolů, ozelenění, monitorování po uzavření.

f) Rumunsko se rovněž domnívá, že podnik CNU má zásadní význam pro zajištění dodávek energie v Rumunsku a pro zachování cenných odborných znalostí a značných investic do zařízení, technologií a licencí podniku CNU, jež by mohly být jinak ztraceny (14). Rumunsko pokládá místní těžbu za nejbezpečnější způsob, jak zajistit dodavatelský řetězec pro výrobu jaderné energie, a tvrdí, že podnik CNU je jediným dodavatelem UO2 v EU, který může efektivně a trvale zajistit vstup pro výrobu jaderného paliva v jaderných reaktorech v elektrárně Cernavodă (15).

3.2. Druhý plán restrukturalizace

(49) Rumunsko ve druhém plánu restrukturalizace zdůraznilo, že zrušilo tři z celkem pěti opatření podpory, která byla oznámena v původním plánu restrukturalizace, a to opatření c), d) a e), jak je popsáno v 26. bodě odůvodnění, což vedlo k významnému snížení částky podpory, která má být poskytnuta, z 440,8 milionu RON (93,0 milionů EUR) na 125,1 milionu RON (26,4 milionu EUR). Opatřeními podpory, která zůstanou zachována, jsou přeměna podpory na záchranu ve výši 60,4 milionu RON (12,7 milionu EUR) a grant ve výši 64,8 milionu RON (13,7 milionu EUR).

(50) Náklady na restrukturalizaci se rovněž snížily z 941 milionů RON (198,5 milionu EUR) na 250,3 milionu RON (52,8 milionu EUR), přičemž podle Rumunska podnik CNU přispěje 50 %, tj. částkou ve výši 125,1 milionu RON (26,4 milionu EUR).

(51) V rámci tohoto druhého plánu restrukturalizace by podnik CNU navázal novou spolupráci se společností SNN. V této souvislosti se Rumunsko domnívalo, že obavy Komise uvedené v 47. až 50. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení ohledně možné státní podpory obsažené v ceně plánované smlouvy se společností SNN jsou bezpředmětné, neboť dotyčná smlouva se již neplánuje. Rumunsko vysvětlilo, že po ukončení smlouvy s podnikem CNU, jež bylo částečně způsobeno finančními potížemi podniku CNU, začala společnost SNN pořizovat surovinu od kanadského podniku Cameco. Spoléhání se na jediný zdroj dodávek se však z dlouhodobého hlediska pokládalo za rizikové, a společnost SNN proto předložila strategii diverzifikace nákupů.

(52) Valná hromada společnosti SNN tuto strategii v květnu 2018 schválila a výslovně zmínila podnik CNU jako dodavatele zpracovatelských služeb. Rumunsko vysvětlilo, že na základě této strategie bude závislosti na jediném dodavateli a s tím spojeným rizikům zabráněno pořizováním U3O8 na mezinárodních trzích namísto UO2, jeho následným zpracováním podnikem CNU a používáním výsledného UO2 při výrobě jaderného paliva. Vztah společnosti SNN a podniku CNU by zahrnoval zpracování a skladování U3O8 v prostorách podniku CNU a určení kvalifikace dodavatelů U3O8 podnikem CNU: před uspořádáním soutěže mezi kvalifikovanými dodavateli U3O8 by určení kvalifikace ze strany podniku CNU bylo skutečně nezbytné, jelikož společnost SNN nemá potřebné odborné znalosti pro kvalifikaci dodavatelů U3O8.

(14) Podání Rumunska ze dne 19. dubna 2019, kapitola IV.3. Plán restrukturalizace, bod iv).

(15) Podání Rumunska ze dne 19. dubna 2019, kapitola IV.3. Plán restrukturalizace, bod iv).

(53) Rumunsko proto přijalo zákon upravující zásady pro provádění vnitrostátní strategie Rumunska, pokud jde o zachování integrovaného jaderného cyklu a dodávky surovin pro výrobu jaderného paliva potřebného pro provoz bloků jaderné elektrárny v obci Cernavodă (16) (dále jen „zákon č. 193/2018“). Zákon č. 193/2018 stanoví, že podnik CNU má výhradní oprávnění vyrábět práškový UO2 na rumunském území a společnost SNN bude tento produkt nakupovat výhradně u podniku CNU, vyjma případu, kdy podnik CNU není schopen dodat potřebné množství. Kritéria a způsoby stanovení a úpravy regulovaných cen za služby v oblasti kvalifikace, skladování a zpracování U3O8 a ceny UO2 dodávaného podnikem CNU mají být stanoveny na základě skutečných nákladů podniku CNU, a to podle rozhodnutí vlády, které bylo v době, kdy Rumunsko předložilo druhý plán restrukturalizace, dosud projednáváno (podrobnosti o tomto zákoně viz 63. bod odůvodnění) (17). Rumunsko v rámci druhého plánu restrukturalizace očekávalo, že smlouva mezi CNU a SNN vstoupí v platnost od roku 2018.

(54) Dne 22. června 2018 navrhl podnik CNU dodání […] tU UO2 za cenu ve výši […] XXX za kgU (bez DPH), tj. […] EUR za kgU. Dne 17. července 2018 společnost SNN podniku CNU sdělila, že první objednávka na množství […] tU UO2 nebude podniku CNU zadána z důvodu nabídnuté jednotkové ceny. Dne 19. července 2018 podepsaly CNU a SNN rámcovou dohodu, podle níž bude podnik CNU dodávat společnosti SNN UO2.

(55) V listopadu 2018 uzavřely SNN a CNU fixní smlouvu týkající se pořízení […] tU UO2 za cenu ve výši […] RON/kg ([…] EUR/kg) (celkem […] milionů RON ([…] milionů EUR) (bez DPH)) na základě výše zmíněné rámcové dohody (18).

3.3. Třetí plán restrukturalizace

(56) Po videokonferenci s Komisí, která se konala dne 3. prosince 2018 a během níž byl projednáván druhý plán restrukturalizace, předložilo Rumunsko třetí plán restrukturalizace, který nahrazoval všechny předchozí oznámené plány restrukturalizace.

(57) Třetí plán restrukturalizace zachovává pouze dvě z původních pěti opatření podpory s nižší částkou v porovnání s prvním plánem restrukturalizace. Zbývající opatření činí celkem 178,3 milionu RON (37,6 milionu EUR) a zahrnují i) přeměnu podpory na záchranu na podporu na restrukturalizaci ve výši 60,4 milionu RON (12,7 milionu EUR) a ii) grant na podporu investic podniku CNU ve výši 64,8 milionu RON (13,7 milionu EUR), včetně zahájení těžby v dole Tulgheș-Grințieș. Zavedena byla nová dotace s částkou ve výši 53,1 milionu RON (11,2 milionu EUR) k uhrazení nákladů na uzavření dolu Crucea-Botușana.

(58) Rumunsko oznámilo, že celkové náklady na restrukturalizaci ve výši 356,4 milionu RON (75,2 milionu EUR) uvedené v tabulce 3 budou financovány částečně z podpory na restrukturalizaci a z vlastního příspěvku podniku CNU ve výši 178,1 milionu RON (37,6 milionu EUR) pocházejícího z jeho budoucích příjmů.

Tabulka 3

Náklady na restrukturalizaci a financování

Plánované náklady na restrukturalizaci	Výše nákladů	Státní podpora	Přispění z vlastních zdrojů podniku CNU
Přeměna podpory na záchranu na podporu na restrukturalizaci	60,4	60,4
Postupné uzavírání dolu Crucea-Botușana	106,0	53,1	52,9
Zahájení těžby v dole Tulgheș-Grințieș	(…)	(…)	(…)
Lepší technologie zpracování těžebního odpadu v závodě Feldioara	(…)	(…)	(…)

(16) Zákon č. 193/2018 přijatý dne 19. července 2018 a vyhlášený v Úředním věstníku č. 640 ze dne 23. července 2018.

(17) Rozhodnutí vlády č. 126/2019, kterým se schvalují kritéria a způsoby stanovení a úpravy regulovaných cen v souvislosti se službami v oblasti kvalifikace, skladování a zpracování oxidu uranu, jakož i cen oxidu uraničitého dodávaného Národní uranovou společností –

S.A. na území Rumunska, přijaté dne 5. března 2019 a vyhlášené v Úředním věstníku dne 6. března 2019.

(18) Viz odkaz na článek v tisku na adrese: xxxxx://xxx.xxxxx-xxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxx-xxxxxxxx-xx-xxx-xxxxxx-xxxxxx- 54071.html Viz rovněž poznámka na s. 36 zmiňující množství ve dvou smlouvách o dodávkách uzavřených s podniky Cameco a CNU ve výroční zprávě společnosti SNN za rok 2018: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/ SNN_RO_Raport-Anual-CA-2018.pdf Tato fixní smlouva následovala po nabídce podniku CNU na vyšší množství s počáteční nabídkovou cenou o 99 % vyšší než cena podniku Cameco uvedená na řádku 6 v tabulce 1.

Lepší zpětné získávání uranu z odkalovací nádrže Lepší zpětné získávání uranu z neaktivní části skládky	(…) (…)	(…) (…)	(…) (…)
Celkové náklady na restrukturalizaci (podle podání RO)	356,4	178,3	178,1
Celkové náklady v % (podle podání RO)		50,0 %	50,0 %

Zdroj: příloha 14 třetího plánu restrukturalizace (Copenhagen Economics na základě CNU).

(59) Rumunsko poté své podání strukturovalo, aby se zabývalo třemi hlavními pochybnostmi, které Komise vyslovila. Podle Rumunska je celkové přispění podniku CNU skutečné, opravdové a nezahrnuje státní podporu, třetí plán restrukturalizace obnoví dlouhodobou životaschopnost podniku CNU a podpora na restrukturalizaci podniku CNU nenaruší hospodářskou soutěž.

3.3.1. Přispění podniku CNU je skutečné, opravdové a nezahrnuje státní podporu

(60) Rumunsko poskytlo podrobný rozpis zdrojů příjmů podniku CNU, jak je uvedeno v tabulce 4:

Tabulka 4

– Zdroje příjmů podniku CNU

Částky v milionech RON	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
SNN – HG		(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
% celkových příjmů CNU		[…] %	[…] %	[…] %	[…] %	[…] %	[…] %
SNN – odpad	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Celkem ANRSPS	(…)
Celkem Conversmin	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Ostatní příjmy z nájmu	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Celkem	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Provozní náklady	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Provozní peněžní toky	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

Zdroj: příloha 14 třetího plánu restrukturalizace (Copenhagen Economics).

(61) Jak dokládá výše uvedená tabulka, Rumunsko uvádí, že podnik CNU má tři hlavní zákazníky: společnosti SNN, ANRSPS a Conversmin. Rumunsko rovněž podrobně popsalo vztah mezi podnikem CNU a těmito třemi stranami, aby prokázalo, že vlastní přispění podniku CNU plynoucí z těchto příjmů je třeba považovat za skutečné, opravdové a nezahrnující státní podporu.

(62) Za prvé, jak je popsáno v 53. bodě odůvodnění, podnik CNU navázal se společností SNN novou spolupráci, která je zakotvena v zákoně č. 193/2018. Podle § 2 tohoto zákona bude podnik CNU vyrábět v Rumunsku UO2 potřebný pro rumunské reaktory CANDU, které provozuje společnost SNN. Podle § 2 odst. 4 téhož zákona má podnik CNU rovněž výlučné právo poskytovat služby týkající se zpracování a skladování U3O8 v Rumunsku.

(63) Ceny obou činností prováděných podnikem CNU (tj. prodej UO2 a zpracování U3O8) jsou regulované a jsou stanoveny rozhodnutím vlády. Rozhodnutí vlády č. 126/2019 uvádí, že cena za tyto služby bude stanovena podle skutečných nákladů podniku CNU.

(64) V § 2 odst. 4 rozhodnutí vlády č. 126/2019 jsou uvedeny určité limity regulované ceny, aby bylo zajištěno, že je v souladu s tržními zásadami, jak zmínilo Rumunsko. Konkrétně cena UO2 nesmí být vyšší než součet těchto tří prvků: šestiměsíční průměr dlouhodobé mezinárodní ceny U3O8, náklady na zpracování a ziskové rozpětí ve výši 4 %. V § 2 odst. 5 se dále stanoví, že snížení nákladů vyplývající z vyšší efektivity činnosti podniku CNU doložené nezávislým auditorem bude sdíleno s kupujícím, neboť 50 % se promítne do snížení ceny pro společnost SNN (19). Snížení nákladů, jež nesouvisí se zvýšením efektivity, se plně promítne do cen. Podle názoru Rumunska tento mechanismus sdílení nákladů poskytuje podniku CNU dostatečné pobídky k postupnému zvyšování efektivity.

(65) Rumunsko předložilo také analýzu tří složek ceny UO2. Co se týká šestiměsíčního průměru dlouhodobé mezinárodní ceny U3O8, ten byl pro další období odhadnut ve výši 351 RON/kg (74 EUR/kg). Náklady na zpracování vedoucí k výrobě UO2 činí podle Rumunska přibližně […] RON/kg ([…] EUR/kg). Tato složka ceny již zahrnuje 5 % ziskové rozpětí a je založena na objemu ve výši […] tU UO2 za období v délce deseti měsíců. Posledním prvkem ve vzorci je ziskové rozpětí ve výši 4 %, jež Rumunsko považuje za konzervativní údaj v porovnání s průměrnými náklady kapitálu v odvětví. Rumunsko uvádí, že toto ziskové rozpětí lze porovnat s náklady kapitálu použitými při výstavbě jaderné elektrárny Paks II, které činily [7,5–8,5 %] a byly posouzeny Komisí (20). Podle Rumunska je potvrzeno rovněž náklady kapitálu u těžební činnosti, jež podle odhadů překračují 9 %.

(66) Z kombinace tří složek zmíněných v 65. bodě odůvodnění vyplývá cena ve výši přibližně […] RON/kg ([…] EUR/kg) za dodávky UO2 podniku CNU pro společnost SNN.

(67) Rumunsko také uvádí, že pro rok 2018 podepsal podnik CNU se společností SNN smlouvu s hodnotou ve výši 24,3 milionu RON (5,1 milionu EUR) a pro rok 2019 již podnik CNU zajistil zálohovou platbu k zaručení kontinuity výroby. Podnik CNU uzavřel se společností SNN rovněž roční smlouvy na zpracování materiálů obsahujících přírodní uran, přičemž hodnota smlouvy pro rok 2018 činila 4,7 milionu RON (1,0 milion EUR), s možností každoročního prodloužení.

(68) Za druhé, co se týká smluv mezi CNU a ANRSPS, Rumunsko podotýká, že se podrobnosti pokládají za utajované informace.

(69) Za třetí, pokud jde o společnost Conversmin, podnik CNU poskytuje služby v oblasti údržby na základě ročních smluv, jež jsou automaticky prodlužovány.

(70) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Rumunsko domnívá, že přispění podniku CNU je skutečné, opravdové a že nezahrnuje podporu.

3.3.2. Třetí plán restrukturalizace obnoví dlouhodobou životaschopnost podniku CNU

(71) Třetí plán restrukturalizace je financován částečně třemi hlavními opatřeními podpory: přeměnou podpory na záchranu na podporu na restrukturalizaci, podporou na uzavření dolu Crucea-Botușana a určitými investičními opatřeními, jako je otevření nového dolu Tulgheș-Grințieș nebo modernizace závodu Feldioara.

(72) Na žádost Komise uvedenou v rozhodnutí o zahájení řízení o předložení investiční studie týkající se dolu Tulgheș- Grințieș, na níž se zakládá předpoklad Rumunska v prvním plánu restrukturalizace, uvedly rumunské orgány toto: Rumunsko tvrdí, že se rozhodnutí o otevření nového dolu zakládá na předchozích studiích z roku 1986, 2004, a zejména z roku 2011; ačkoliv rumunské orgány pokládaly studii z roku 2011 za utajované informace a Komisi ji neposkytly, Rumunsko se domnívá, že předpoklady uvedené v plánu jsou konzervativní, jelikož se přinejmenším v prvních deseti letech plánuje využívání povrchových, a nikoli podzemních zásob, takže těžba bude levnější. Rumunské orgány zadaly společnosti Cepromin SA studii proveditelnosti, která by měla být k dispozici v listopadu 2019.

(19) V § 2 odst. 5 rozhodnutí vlády se stanoví, že „snížení nákladů v důsledku vyšší efektivity činnosti podniku CNU potvrzené jako takové nezávislým auditorem […] bude rozděleno takto: 50 % částky bude v ceně vykázáno jako vyšší zisk, zatímco 50 % bude spočívat v snížení ceny“.

(20) Viz rozhodnutí Komise ze dne 6.3.2017 o státní podpoře SA.38454 (2015/C) – Možná podpora pro jadernou elektrárnu v Paksi, Úř. věst. L/317/2017.

(73) Co se týká technologických úprav závodu Feldioara s ohledem na zpracování, čištění a využití těžebního odpadu, rumunské orgány uvádějí, že účelem je snížit náklady na zpracování uranové rudy, a to modernizací technologických toků, což povede k vyšší výtěžnosti zpracování.

(74) Rumunsko také uvedlo, že z tabulky 4 je zřejmé, že navrhovaný plán zajistí dostatečné peněžní toky k pokrytí vlastního přispění podniku CNU, jelikož požadovaný vlastní příspěvek by činil přibližně 178 milionů RON, zatímco součet očekávaných provozních peněžních toků za období 2017–2023 je vyšší než 250 milionů RON (52,7 milionu EUR).

(75) Rumunsko předložilo také podrobnou tabulku plánovaného snížení nákladů podle místa činnosti, jak je uvedeno v tabulce 5. Z této tabulky vyplývá, že k hlavnímu snížení nákladů dojde podle Rumunska v župě „Suceava“, kde se nachází stávající důl Crucea-Botușana.

Tabulka 5

– Náklady podle provozního místa

Náklady (v mil. RON)	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Náklady podle provozního místa

Ústředí	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Feldioara	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Suceava	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Stei	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Oravita	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Náklady celkem	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Odpisy celkem	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)
Provozní náklady celkem	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)	(…)

Zdroj: příloha 14 třetího plánu restrukturalizace (Copenhagen Economics).

(76) Rumunsko rovněž objasnilo, že se odhady obsažené ve třetím plánu restrukturalizace zakládají na současných cenách uranu, jeho vlastní průzkum však naznačuje pozitivní vyhlídky na trhu s uranem v blízké budoucnosti. Podle Rumunska udávají podobné prognózy různé zdroje (např. S&P Global Market Intelligence). Průměr prognóz ukazuje, že se cena uranu mezi roky 2018 a 2020 zvýší o 40 %. Rumunsko odkazuje rovněž na předchozí rozhodnutí Komise, v němž se zmiňuje, že na trhu panuje shoda ohledně toho, že se ve střednědobém horizontu ceny jaderných materiálů zotaví (21).

(77) Poté Rumunsko uvádí, že celkové výsledky v oblasti ziskovosti jsou odolné vůči významným změnám předpokladů nebo tržních podmínek. Podle Rumunska by měl být podnik CNU schopen dosáhnout dostatečného vlastního přispění k pokrytí investičních potřeb v souvislosti s restrukturalizací i v případě, že by se předpokládané investice musely zvýšit o 25 %, nebo pokud by se o podobné procento snížily peněžní toky.

3.3.3. Podpora na restrukturalizaci obsažená ve třetím plánu restrukturalizace nenaruší hospodářskou soutěž

(78) Rumunsko nejprve zdůrazňuje, že se částka podpory na restrukturalizaci v porovnání s prvním plánem restruktu­ ralizace snížila o 60 % a že toto snížení významně omezí dopad na hospodářskou soutěž a obchod.

(79) Rumunsko poté uvádí, že se trhy s uranem jeví jako globální (a to jak předcházející trh – těžba, i navazující trhy – čištění/zpracování), a dopad podpory, která nepřesahuje částku 40 milionů EUR, může být tudíž pouze minimální. K doložení tohoto tvrzení rumunské orgány uvedly, že na Rumunsko připadá méně než 0,1 % produkce uranu ve světě.

(21) Viz rozhodnutí Komise ze dne 10.1.2017 o státní podpoře SA 44727 (2016/C) – Podpora na restrukturalizaci skupiny Areva, Úř. věst. L/155/2017, s. 23, 231. bod odůvodnění.

(80) Podnik CNU je mimoto jediným výrobcem UO2 pomocí technologie CANDU v Evropě a jedním z pouze dvou podniků na světě, které vyrábějí neobohacený přírodní UO2. Rumunsko také uvádí, že malá poptávka po neobohaceném UO2 nepostačuje k dosažení dostatečných tržeb, jež by zajistily ziskovost změny technologie a mohly představovat pobídku pro stávající výrobce obohaceného UO2 ke vstupu na tento nový trh.

(81) Podle Rumunska může odchod podniku CNU z trhu s uranem zvýšit závislost společnosti SNN na externích dodavatelích UO2/U3O8. Rumunsko očekává, že pokud by ztratilo kontrolu nad celým jaderným palivovým cyklem, těžili by z této situace externí dodavatelé UO2/U3O8, a zejména podnik Cameco, který by se stal jediným dostupným dodavatelem zpracovaného uranu ve formě UO2 s certifikací pro technologií CANDU v Rumunsku. Tito dodavatelé by značně zvýšili ceny produktů dodávaných společnosti SNN a maximalizovali by svůj zisk. Tato situace negativně ovlivní dlouhodobou životaschopnost národního provozovatele jaderných zařízení s nepříznivými důsledky pro energetickou bezpečnost Rumunska.

(82) Rumunsko rovněž zdůrazňuje, že neexistuje žádné proveditelné strukturální kompenzační opatření, jež by bylo možno přijmout, aniž by nebyla ohrožena nejen životaschopnost podniku, nýbrž také jeho hlavní činnosti. Rumunsko uvádí, že Xxxxxx již v předchozích rozhodnutích uznala, že další omezení činnosti může ohrozit možnosti podniku, pokud jde o zotavení, aniž by konkurentům byly poskytnuty smysluplné tržní příležitosti, například v rozhodnutí C10/2006 týkajícím se restrukturalizace společnosti Cyprus Airways.

4. POSOUZENI PODPORY

4.1. Existence podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU

(83) V čl. 107 odst. 1 SFEU je stanoveno, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“.

(84) Z toho vyplývá, že aby se opatření považovalo za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, musí být splněna tato kumulativní kritéria: i) musí být provedeno státem a financováno ze státních prostředků; ii) musí podniku poskytnout výhodu; iii) musí být selektivní, tj. zvýhodňovat určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a iv) narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(85) V oddíle 4 Komise posoudí opatření podpory uvedená ve třetím plánu restrukturalizace předloženém rumunskými orgány (podrobnosti viz tabulka 3), tj.:

a) přeměnu (prostřednictvím odpisu dluhu) prodloužené podpory na záchranu na podporu na restrukturalizaci ve výši 60,4 milionu RON (12,7 milionu EUR) a

b) tři granty poskytnuté státem v celkové výši 117,9 milionu RON (24,9 milionu EUR) na podporu investic podniku CNU do modernizace závodu Feldioara, zahájení těžby v dole Tulgheș-Grințieș a uzavření dolu Crucea-Botușana.

(86) Před posouzením toho, zda tato opatření obsahují státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU, Komise podotýká, že podle Rumunska nezahrnují přeměna prodloužené půjčky na záchranu na podporu na restrukturalizaci (dále jen

„odpis půjčky na záchranu“) ani tři výše uvedené granty poskytnuté státem (dále jen „státní granty“) státní podporu.

4.1.1. Prostředky státu a přičitatelnost státu

(87) Aby se opatření pokládala za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, musí a) být odvozena ze státních prostředků, a to nepřímo či přímo zprostředkujícím subjektem jednajícím na základě pravomocí, které mu byly svěřeny, a b) musí být přičitatelná státu.

(88) Odpisem půjčky na záchranu přichází stát o možnost vrácení půjčky na záchranu, kterou poskytl ze svého rozpočtu a kterou by podnik CNU měl splatit státu. Toto opatření proto zahrnuje státní prostředky. Jelikož toto rozhodnutí musí přijmout rumunský stát, lze opatření přičíst státu. Rovněž státní granty budou financovány ze státního rozpočtu a vyplývají přímo z rozhodnutí rumunského státu. Tato opatření lze proto jednoznačně přičíst státu a jsou provedena ze státních prostředků.

4.1.2. Selektivita

(89) Aby se opatření považovalo za státní podporu, musí být selektivní v tom smyslu, že zvýhodňuje pouze určité podniky nebo určitá odvětví výroby.

(90) Odpis půjčky na záchranu a státní granty jsou k dispozici pouze podniku CNU, a nejsou tudíž součástí obecného opatření, jež je dostupné všem podnikům působícím v odvětví těžby a zpracování nerostů nebo v jiných odvětvích v Rumunsku. Mimořádné nařízení vlády č. 65/2016, kterým se stanoví právní rámec pro poskytnutí podpory na záchranu, se týkalo pouze podniku CNU a není dostupné ostatním společnostem, které soutěží nebo mají v úmyslu soutěžit s podnikem CNU v oblasti zpracování uranu. Jak uvedl Soudní dvůr, pokud jde o jednotlivou podporu, identifikace hospodářské výhody v zásadě umožňuje předpokládat selektivitu opatření (22). Odpis půjčky na záchranu a státní granty jsou tudíž selektivní.

4.1.3. Hospodářská výhoda

(91) Zvýhodněním ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je jakákoli hospodářská výhoda, kterou by podnik nemohl získat za běžných tržních podmínek, tj. bez zásahu státu (23).

(92) Odpis půjčky na záchranu ve výši 62 milionů RON (13,1 milionu EUR) zvýhodní podnik CNU tím, že uvolní prostředky, které by byly zapotřebí ke splacení půjčky, na jiné účely. Žádný tržně jednající věřitel by nesouhlasil s odpisem celé pohledávky vůči dané společnosti bez vyhlídky na kompenzaci nebo vrácení v porovnání s možností

– přinejmenším částečného – získání zpět v rámci likvidace společnosti v případě úpadku. Podnik CNU by proto nebyl schopen získat za těchto podmínek financování na trhu, a odpis půjčky na záchranu tudíž poskytuje podniku CNU výhodu.

(93) Státní granty, které se plánují ve prospěch podniku CNU, představují nevratné finanční nástroje, jež nejsou na finančních trzích dostupné, jelikož investorovi neposkytují žádnou odměnu, očekávání budoucího finančního zisku nebo nárok na budoucí finanční zisky. Podnik CNU by za těchto podmínek nemohl získat financování na trhu. Státní granty proto podnik CNU zvýhodňují.

4.1.4. Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy

(94) Pokud podpora poskytnutá členským státem posiluje postavení určitých podniků oproti jiným konkurenčním podnikům v rámci obchodu uvnitř Unie, je třeba mít za to, že tento obchod je podporou ovlivněn (24). Postačuje, aby příjemce podpory soutěžil s ostatními podniky na trzích, které jsou otevřené hospodářské soutěži (25).

(95) Jak je objasněno v 9. a 10. bodě odůvodnění, podnik CNU působí především ve dvou fázích cyklu výroby uranu: od těžby po výrobu uranového koncentrátu a poté od uranového koncentrátu po výrobu UO2.

(96) Jak je uvedeno v 20. až 22. bodě odůvodnění, uranový koncentrát je obchodovatelný produkt, který nabízí řada společností, a trh, na němž podnik CNU působí, je globální a otevřený hospodářské soutěži. Podnik CNU v současnosti konkrétně čelí skutečné a přímé hospodářské soutěži ze strany evropské společnosti Orano, která společnosti SNN nabídla, že bude uspokojovat její potřeby týkající se uranového koncentrátu, a potenciální hospodářské soutěži ze strany jiných subjektů z EU, a to v důsledku plánovaných dolů ve Finsku, Maďarsku a Španělsku v EU.

(22) Viz rozsudek ze dne 4. června 2015 ve věci Komise v. MOL, C-15/14 P, ECLI:EU:C:2015:362, bod 60.

(23) Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. července 1996 ve věci SFEI a další, C-39/94, ECLI:EU:C:1996:285, bod 60; rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 1999 ve věci Španělsko v. Komise, C-342/96, ECLI:EU:C:1999:210, bod 41.

(24) Viz zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 17. září 1980 ve věci Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxxx BV v. Komise Evropských společenství, 730/79, EU:C:1980:209, bod 11; rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 22. listopadu 2001 ve věci Ferring SA v. Agence centrale des organismes de sécurité sociale (ACOSS), C-53/00, EU:C:2001:627, bod 21; rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 29. dubna 2004 ve věci Italská republika v. Komise Evropských společenství, C-372/97, EU:C:2004:234, bod 44.

(25) Rozsudek ve věci Het Vlaamse Gewest v. Komise, T-214/95, ECLI:EU:T:1998:77.

(97) Co se týká UO2, jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění, UO2 není specifický produkt, který vyrábí pouze podnik CNU, nýbrž UO2 je rovněž meziproduktem ve výrobním řetězci obohaceného UO2. Kromě konkurence ze strany podniku Cameco a potenciální konkurence ze strany jiných producentů UO2 v zemích s reaktory CANDU (viz 23. bod odůvodnění) stojí rovněž za zmínku, že informační zpráva o závodu Malvési náležejícím společnosti Orano zmiňuje, že společnost Orano získala potřebná povolení k instalaci zařízení, jež bude schopno vyrábět 300 t UO2 ročně, který se bude prodávat francouzským zákazníkům nebo na mezinárodním trhu (26). Tato nová kapacita by proto mohla plně uspokojit roční poptávku společnosti SNN po UO2.

(98) Zákon nijak nebrání podniku CNU v tom, aby dodával zboží nebo poskytoval služby v ostatních členských státech.

(99) Podnik CNU obdobně sleduje a spravuje uzavřené uranové doly v Rumunsku. Rovněž tuto činnost mohou vykonávat jiné těžební společnosti působící v oblasti uzavírání a správy dolů jinde v Unii.

(100) Komise proto vyvozuje závěr, že se uvnitř Unie obchoduje s produkty, s nimiž obchoduje nebo které vyrábí podnik CNU, a se službami, jež tento podnik poskytuje. Plánovaná podpora, která podniku CNU umožní setrvat na trhu, zlepší jeho konkurenční postavení na vnitřním trhu a znemožní jeho konkurentům převzít částečně či zcela činnost, kterou tento podnik vykonává. Opatření proto narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

4.1.5. Závěr ohledně existence podpory

(101) Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že odpis půjčky na záchranu a státní granty, jimiž Rumunsko hodlá financovat náklady třetího plánu restrukturalizace podniku CNU ve výši 178,3 milionu RON (37,6 milionu EUR), představují státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU, a proto posoudí její zákonnost a slučitelnost s vnitřním trhem.

4.2. Zákonnost podpory

(102) Komise podotýká, že Rumunsko zrušilo své plány, co se týká státní podpory oznámené v rámci prvního plánu restrukturalizace, a to ve formě grantu ve výši 75,5 milionu RON, provozní dotace ve výši 213 milionů RON a přeměny závazků podniku CNU ke dni 30. března 2017 ve výši 13,3 milionu RON na podíly rumunského státu. Rumunsko potvrdilo, že tato opatření nebyla provedena. Posouzení těchto tří opatření ze strany Komise se proto stalo bezpředmětným.

(103) Co se týká zbývajících oznámených opatření podpory, která jsou popsána v 57. bodě odůvodnění, je vzhledem k tomu, že se Rumunsko zavázalo, že odpis půjčky na záchranu a státní xxxxxx nenabudou účinnosti, dokud Xxxxxx nepřijme konečné rozhodnutí, splněna povinnost zdržet se jednání stanovená v čl. 108 odst. 3 SFEU a tato opatření se považují za zákonná, aniž by tím bylo dotčeno posouzení jejich slučitelnosti.

(104) Podpora ve formě půjčky na záchranu nebyla poskytnuta před vydáním rozhodnutí Komise o podpoře na záchranu, a v době schválení proto nepředstavovala protiprávní státní podporu. Její nadměrně dlouhé trvání a nesplacení dlouho po uplynutí šestiměsíční lhůty, na kterou byla poskytnuta, však znamenají, že se jedná o nezákonnou podporu.

4.3. Slučitelnost podpory a právní základ pro posouzení

(105) SFEU stanoví podmínky, za nichž lze podpory prohlásit za slučitelné s vnitřním trhem. Podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU může Komise státní podporu povolit, pokud má usnadnit rozvoj určitých hospodářských odvětví a nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Vzhledem k povaze dotyčné podpory Komise posoudí, zda je státní podpora slučitelná s vnitřním trhem na základě ustanovení obsažených v pokynech pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, s náležitým přihlédnutím ke Smlouvě o Euratomu.

(26) Informace získané na internetu na adrese xxxxx://xxx.xxxxx.xxxxx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxx-xxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx/ rapport_tsn_malvesi_2018.pdf, s. 13, prohlíženo dne 23. září 2019.

(106) V rámci posouzení slučitelnosti podpory na restrukturalizaci, která má podpořit třetí plán restrukturalizace, je třeba zjistit, zda informace získané během řízení rozptylují pochybnosti uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení. Za tímto účelem se posouzení zabývá třemi hlavními pochybnostmi uvedenými ve zmíněném rozhodnutí, pokud jde o slučitelnost restrukturalizačních opatření popsaných ve třetím plánu restrukturalizace s vnitřním trhem, a to i) existencí skutečného a opravdového vlastního přispění příjemce nezahrnujícího podporu, ii) obnovením dlouhodobé životaschopnosti a iii) absencí smysluplných kompenzačních opatření.

4.3.1. Způsobilost podniku CNU pro podporu na restrukturalizaci podle pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci

(107) Slučitelnou podporu na záchranu nebo restrukturalizaci mohou využít pouze podniky v obtížích, jak jsou definovány v bodě 20 pokynů, které nepůsobí v odvětvích těžby uhlí nebo ocelářství, jak jsou vymezena v bodě 15 a 16 pokynů.

(108) Jak bylo uvedeno v rozhodnutí o podpoře na záchranu a v rozhodnutí o zahájení řízení, podnik CNU splňoval kritéria potřebná k tomu, aby se považoval za podnik v obtížích podle bodu 20 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci (viz 33. bod odůvodnění rozhodnutí o podpoře na záchranu) (27), a nepůsobí v odvětvích těžby uhlí, ocelářství ani v bankovnictví, takže může využít podporu na restrukturalizaci.

4.3.2. Existence skutečného a opravdového vlastního přispění podniku CNU nezahrnujícího podporu

(109) Podle bodu 62 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci se požaduje významné přispění na náklady restrukturalizace z vlastních zdrojů příjemce podpory, jeho akcionářů či věřitelů nebo obchodní skupiny, ke které náleží, nebo od nových investorů. V bodě 64 se vyžaduje, aby vlastní přispění, které bude považováno za přiměřené, představovalo v případě velkého podniku – jako je CNU – alespoň 50 % nákladů na restrukturalizaci.

(110) Podle xxxx 63 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci je rovněž důležité, že toto přispění musí být skutečné, co nejvyšší, nesmí zahrnovat podporu ani očekávané budoucí výnosy.

(111) Toto hlavní kritérium slučitelnosti stanovené v pokynech pro podporu na záchranu a restrukturalizaci je založeno na skutečností, že podpora na záchranu a restrukturalizaci patří k druhům státní podpory, jež hospodářskou soutěž narušují nejvíce. Podpora nezdravých podniků zasahuje do běžné dynamiky trhu, jež by méně efektivní podniky přiměla k ukončení podnikání. Významné vlastní přispění se jako takové považuje za známku toho, že trhy věří v možnost návratu k životaschopnosti a plán restrukturalizace aktivně podporují.

(112) Ve třetím plánu restrukturalizace předložilo Rumunsko vlastní příspěvek ve výši 178,1 milionu RON (37,6 milionu EUR), což údajně představuje 50 % celkových nákladů na restrukturalizaci (viz oddíl 3.3.1). Zdroji příjmů jsou smlouvy s těmito subjekty: i) se společností SNN na poskytování UO2, ii) se společností SNN týkající se nakládání s odpady, ii) se společností ANRSPS, iv) se společností CONVERSMIN a v) ostatní menší příjmy (viz tabulka 4).

(113) Při analýze vlastního přispění nezahrnujícího podporu bere Komise v úvahu především neúčast tržně jednajících investorů nebo komerčních bank na vlastním příspěvku, které by převzaly riziko předběžného financování prodeje pro společnost SNN nebo poskytly půjčky za tržních podmínek nebo nový kapitál k financování části nákladů na restrukturalizaci. Komise naopak konstatuje, že veškeré navrhované zdroje vlastního přispění spočívají v příjmech plynoucích ze smluv s orgány veřejné správy nebo podniky ve vlastnictví státu.

(114) Rumunsko nepředložilo žádné podpůrné doklady nebo důkazy o souladu plánovaných smluv společnosti ANRSPS, orgánu veřejné správy, s podnikem CNU a příslušných cen s tržními podmínkami, jež by odstranily pochybnosti uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení (51. bod odůvodnění). Totéž platí pro smlouvy se společností CONVERSMIN: Rumunsko předložilo údaje o minulých a současných smlouvách, neprokázalo však, že tyto smlouvy a příjmy z nich plynoucí neobsahují podporu, a že tudíž cena odpovídá tržní ceně.

(115) Konkrétně, hlavní zdroj příjmů podniku CNU (přibližně 80 %) určených na náklady na restrukturalizaci bude podle Rumunska pocházet ze smluv týkajících se UO2, jež mají být uzavřeny mezi CNU a SNN podle nově přijatého zákona č. 193/2018 a souvisejícího rozhodnutí vlády (jak je popsáno v 53. bodě odůvodnění). Komise proto nejprve posoudí, zda lze mít za to, že tyto příjmy – zejména příjmy z prodeje pro společnost SNN – neobsahují státní podporu. Za tímto účelem použije Komise stejnou logiku a kritéria, jaká byla analyzována v oddíle 4.1.

(27) Podnik CNU měl podle svých finančních výkazů ke dni 31. prosince 2015 záporný vlastní kapitál a podle rumunských právních předpisů splňoval kritéria pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost věřitelů.

4.3.2.1. Posouzení příjmů pocházejících od společnosti SNN v souvislosti s poskytováním UO2 podnikem CNU

(116) Analýza příjmů podniku CNU plynoucích z prodeje UO2 společnosti SNN uvedená v tomto oddíle má pouze ověřit dodržení bodu 63 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, podle něhož nesmí přispění příjemce k nákladům na restrukturalizaci zahrnovat podporu.

(117) Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, stát prostřednictvím ministerstva energetiky vlastní 82,5 % základního kapitálu společnosti SNN. Z toho vyplývá, že prostředky, které společnost SNN převede podniku CNU jako platbu v souvislosti se zakázkami, jež se mají realizovat podle nového zákona o monopolu, ve skutečnosti z převážné části představují státní prostředky a že prostředky společnosti SNN kontroluje rumunský stát.

(118) Podle ustálené judikatury neodůvodňuje možnost státu kontrolovat veřejný podnik, jenž se podílí na provádění opatření, automaticky předpoklad, že jeho jednání a obchodní rozhodnutí lze přičíst státu. Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) objasnil, že prostředky veřejného podniku je třeba považovat za státní prostředky a opatření týkající se těchto prostředků je třeba považovat za přičitatelné státu, pokud je stát s to uplatněním svého dominantního vlivu na tento podnik využívání jeho prostředků usměrňovat (28). Soudní dvůr stanovil nepřímé důkazy, na jejichž základě lze stanovit přičitatelnost státu a které zahrnují mimo jiné intenzitu dohledu vykonávaného orgány veřejné moci při řízení podniku nebo případné další nepřímé důkazy naznačující, že se orgány veřejné moci účastnily přijetí určitého opatření.

(119) Komise především za prvé podotýká, že zákon č. 193/2018, který společnost SNN nutí nakupovat u podniku CNU, přijal parlament (viz 53. bod odůvodnění). V důsledku tohoto zákona bude mít společnost SNN povinnost nakupovat UO2 od podniku CNU podle skutečných nákladů tohoto podniku na zpracování bez ohledu na ziskovost transakce pro společnost SNN, zejména v porovnání s jinými dodávkami UO2, například od kanadského podniku Cameco. To jednoznačně naznačuje, že dodavatelské smlouvy uzavřené mezi SNN a CNU podle zmíněného zákona nepředstavují nezávislá obchodní rozhodnutí společnosti SNN v souladu s tržními podmínkami, nýbrž jsou výsledkem zákonodárné moci rumunského státu. To znamená, že rumunský stát vykonává rozhodující vliv na rozhodnutí společnosti SNN uzavřít smlouvu o nákupu UO2 s podnikem CNU a na související podmínky zmíněné smlouvy (zejména cenu).

(120) Komise v podobné situaci dospěla k závěru, že dlouhodobé smlouvy týkající se nákupu elektřiny veřejným podnikem Hidroelectrica, který kontroluje rumunský stát (80 % podíl), od jiných veřejných podniků S.C. Termoelectrica S.A a S.C Electrocentrale Deva S.A, jež podnítily státní orgány, zahrnovaly státní prostředky a byly přičitatelné státu (29). V daném případě je přičitatelnost státu ještě zjevnější a lze ji přímo zjistit, neboť jakékoli jiné dodávky UO2 – vyjma v případě, není-li podnik CNU schopen dodávky zajistit – by porušily zákon č. 193/2018 o smluvním vztahu mezi SNN a CNU, který uložil stát a který přímo vyplývá z rumunských právních předpisů.

(121) Komise rovněž podotýká, že tento závěr podporuje význam úlohy státu pří řízení společnosti SNN (viz 12. bod odůvodnění), který zajišťuje, aby povinnost, kterou společnosti SNN ukládá zákon, plnily v praxi rozhodovací orgány společnosti SNN: sedm členů správní rady společnosti SNN (30) jmenuje valná hromada akcionářů, kde má stát vzhledem ke svému podílu ve společnosti SNN většinu. Správní rada odpovídá zejména za jmenování a odvolání vedoucích pracovníků společnosti SNN a dohlíží na jejich činnost.

(122) Komise proto vyvozuje závěr, že existují přímé důkazy prokazující, že uzavření smluv a jejich plnění lze přičíst rumunskému státu. Jelikož uzavření a plnění smluv zahrnuje převod prostředků společnosti SNN (ve formě platby pro podnik CNU), což je kupující pod kontrolou státu, došla Komise k závěru, že toto plánované nové opatření zahrnuje státní prostředky (viz 116. a 118. bod odůvodnění).

(28) Rozhodnutí ve věci Francouzská republika v. Komise (Stardust Marine), C-482/99, Recueil 2002, s. I-4397.

(29) Viz rozhodnutí Komise ze dne 20.4.2015 o neslučitelné podpoře poskytnuté prostřednictvím zvýhodněných sazeb ve smlouvách mezi společností Hidroelectrica S.A. a prodejci termoelektřiny (SA.33 475 (2012/C)), 12. a 92. až 100. bod odůvodnění, Úř. věst. EU, L 275, 20.10.2015, s. 46. Ve zmíněném případě vycházely prodejní ceny z nákladů stanovených energetickým regulačním orgánem a smlouvy umožňovaly prodejcům, kteří nebyli schopni nalézt kupující za tržní ceny, aby část produkce prodávali společnosti Hidroelectrica za ceny podstatně vyšší, než byly tržní ceny.

(30) Viz: nejnovější zpráva společnosti SNN v oddíle týkajícím se „výročních zpráv“ na jejích oficiálních internetových stránkách: výroční zpráva za rok 2016, získáno dne 30.7.2019, s. 88 až 96 – xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/Xxxxxx- Anual-CA-2016-Final-ENGLEZA1.pdf

(123) Zákon č. 193/2018 se týká pouze podniku CNU a není dostupný ostatním společnostem, které s podnikem CNU soutěží nebo mají v úmyslu soutěžit v oblasti zpracování uranu. Jak uvedl Soudní dvůr, pokud jde o jednotlivou podporu, identifikace hospodářské výhody v zásadě umožňuje předpokládat selektivitu opatření (31). Zákon č. 193/2018 a příjmy, které podnik CNU získá v souvislosti s jeho prováděním, jsou tudíž jednoznačně selektivní.

(124) Co se týká výhody, Komise podotýká, že regulační rámec stanovený zákonem č. 193/2018 a souvisejícím rozhodnutím vlády poskytuje podniku CNU jistotu s ohledem na prodej jeho produkce UO2 společnosti SNN za cenu, která pokrývá část jeho nákladů a zajišťuje zisk. Tuto jistotu žádná jiná společnost na trhu nemá. Bez zásahu státu by podnik CNU neměl jistotu, že prodá svou produkci, stejně jako v dřívější situaci, kdy společnost SNN zadávala zakázky na dodávku UO2 na základně nabídkového řízení. To potvrzuje tabulka 1, která prokazuje, že od zavedení nabídkového řízení byly ceny nabídnuté podnikem CNU vždy podstatně vyšší než ceny podniku Cameco. Komise proto závěrem konstatuje, že zákon č. 193/2018 a příjmy, které podnik CNU získá při jeho provádění, podnik CNU zvýhodňují.

(125) Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že příjmy plynoucí od společnosti SNN v souvislosti s nákupem UO2 zahrnují státní podporu, a nepředstavují tudíž platné vlastní přispění k nákladům na restruktu­ ralizaci podle bodu 63 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci.

(126) Komise poté posoudila, jaká by byla výše vlastního přispění podniku CNN, pokud by se nezapočítávaly příjmy získané od společnosti SNN za zpracování, přičemž by se ostatní podmínky nezměnily. Výsledné provozní toky jsou uvedeny v tabulce 6 (32).

Xxxxxxx 0

– Skutečné a očekávané finanční výsledky podniku CNU

V milionech RON	2017	2018	2019 (odhad)	2020 (odhad)	2021 (odhad)	2022 (odhad)	2023 (odhad)
Obrat	84,1	37,8	12,9	15,4	16,5	16,9	17,4
(celkové výdaje)	66,0	44,0	2,7	3,2	3,1	2,8	3,0
Provozní peněžní toky celkem	18,1	–6,2	10,1	12,2	13,4	14,1	14,4
(odpisy)		14,6	11,3	11,3	11,3	11,3	11,3
(daně – předpokládaná 16 % sazba daně podle podání Rumunska)		0,0	0,0	0,2	0,3	0,5	0,5
Čistý zisk		nepouž.	–1,2	0,8	1,7	2,4	2,6
Upravený vlastní kapitál		115,2 (­ 33)	114,1	114,8	116,6	119,0	121,6
XXX (34)		nepouž.	–1,0 %	0,7 %	1,5 %	2,0 %	2,2 %

(31) Rozsudek ze dne 4. června 2015 ve věci Komise v. MOL, C-15/14 P, ECLI:EU:C:2015:362, bod 60.

(32) Za účelem přepočtu provozních peněžních toků byla přijata řada předpokladů týkajících se nákladů a příjmů, jak uvedlo Rumunsko (tabulka 4). Za prvé, pokud jde o příjmy, předpokládá se, že podnik CNU od roku 2019 nezíská příjmy v souvislosti se smlouvou se společností SNN týkající se UO2; příjmy v letech 2017 a 2018 byly dosaženy před přijetím zákona č. 193/2018. Za druhé, ve výpočtech se konzervativně předpokládá, že podnik CNU uhradí pouze určitý procentní podíl nákladů spojených se závodem Feldioara, a to podíl odpovídající procentuálnímu podílu příjmů dosažených u smlouvy týkající se odpadů v porovnání s celkovými příjmy plynoucími z nakládání s odpady a u smlouvy se společností SNN týkající se UO2 od roku 2019. Od roku 2019 se neberou v potaz rovněž provozní náklady stávajícího dolu Crucea-Botușana, jelikož podnik CNU by většinu z nich nehradil, pokud by nemusel vyrábět U3O8 pro dodávky UO2 společnosti SNN. Tyto provozní peněžní toky proto představují maximální výši, pokud by neexistovala smlouva se společností SNN týkající se UO2, vzhledem ke konzervativním předpokladům týkajícím se míry snížení příjmů a nákladů: snížení nákladů by bylo nižší, pokud by podnik CNU například nadále vyráběl U3O8 za účelem vytvoření interních zásob, třebaže smlouva se společností SNN týkající se UO2 neexistuje.

(33) Podle podání rumunských orgánů („základní kapitál“ ve výši 41,3 milionu XXX a „ostatní rezervy“ ve výši 73,9 milionu RON).

(34) Ukazatele ROE, ROCE a ROA byly vypočítány podle metodiky, kterou použily rumunské orgány pro účetní období 2018 ve svém podání ze dne 19. dubna 2019 (příloha 14), a to vydělením čistého zisku „základním kapitálem“ navýšeným o „ostatní rezervy“. Při výpočtu upraveného vlastního kapitálu pro každý rok období restrukturalizace byl zohledněn kumulativní zisk.

ROCE		nepouž.	–0,8 %	0,4 %	1,3 %	0,7 %	0,9 %
XXX		xxxxxx.	–0,3 %	0,2 %	0,4 %	0,4 %	0,6 %

Zdroj: výpočty Komise na základě údajů uvedených ve třetím plánu restrukturalizace.

(127) Na základě těchto výpočtů a s použitím součtu provozních peněžních toků v období 2017–2023 podle Rumunska činí maximální částka nezahrnující podporu, kterou by podnik CNU mohl přispět k plánu, 76,2 milionu RON (16,1 milionu EUR). Tato částka představuje pouze 21,4 % plánovaných nákladů na restrukturalizaci ve výši 365 milionů RON (77,0 milionů EUR). To je podstatně méně, než požadované minimální vlastní přispění ve výši 50 %. I kdyby se pro účely argumentace předpokládalo, že podnik CNU je schopen prodávat svou produkci společnosti SNN i v případě, že jeho ceny odpovídají tržním cenám, provozní příjmy plynoucí podniku CNU by byly nutně hypotetické, a nikoli dostatečně stálé a předvídatelné, aby představovaly skutečný a opravdový zdroj vlastního přispění na náklady na restrukturalizaci. Pochybnosti, které Xxxxxx v této souvislosti vyslovila v rozhodnutí o zahájení řízení, proto přetrvávají.

(128) V souladu s rozhodovací praxí Komise při použití pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci přispěli různí dotčení příjemci financováním nezahrnujícím podporu až ve výši 73 % (35) nákladů na restrukturalizaci a nejméně 44 % (36) těchto nákladů (částku nižší než 50 % lze akceptovat v podporované oblasti podle čl. 107 odst. 3 písm. a), jak je uvedeno v bodě 98 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci). Komise také zdůrazňuje, že strategická povaha jaderného průmyslu nebyla důvodem pro zmírnění požadavků týkajících se vlastního přispění v případě skupiny Areva, potenciálního konkurenta podniku CNU, jejíž vlastní přispění bylo vyšší než 50 % (37). V daném případě proto Komise nezjistila platný důvod pro odchylku od pravidel a své rozhodovací praxe, co se týká minimální výše vlastního přispění na náklady na restrukturalizaci.

(129) Rumunsko rovněž nezdůvodnilo skutečnost, kterou Komise zmínila v rozhodnutí o zahájení řízení (viz 50. bod odůvodnění), a sice že Rumunsko nevysvětlilo, proč jsou budoucí výnosy skutečnými zdroji vlastního přispění, vzhledem k bodu 63 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, v němž jsou očekávané budoucí výnosy jako peněžní tok vyloučeny.

(130) Pokud jde o jiné příjmy než příjmy plynoucí od společnosti SNN v souvislosti se smlouvou o dodávkách UO2 podnikem CNU, pokud by byly tyto příjmy skutečné, opravdové a bez podpory, což Rumunsko neprokázalo, představovaly by každopádně pouze 21,4 % maximálního vlastního příspěvku (viz 127. bod odůvodnění, a nepostačovaly by ke splnění požadavku týkajícího se vlastního přispění podle pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Komise proto nemusí vyvodit závěr ohledně toho, zda jsou ostatní zdroje vlastního přispění uvedené Rumunskem skutečné, opravdové a bez podpory.

4.3.3. Plán restrukturalizace a návrat k dlouhodobé životnosti

(131) Podle bodu 45 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci bude Komise v případě podpory na restruktu­ ralizaci vyžadovat, aby dotčený členský stát předložil proveditelný, soudržný a dalekosáhlý plán restrukturalizace, jehož cílem je obnovení dlouhodobé životaschopnosti příjemce. Plán restrukturalizace musí obnovit dlouhodobou životaschopnost příjemce v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku, které by měly vylučovat jakoukoli další státní podporu, na kterou se plán restrukturalizace nevztahuje. Podle bodu 48 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci musí plán restrukturalizace určit příčiny vlastních obtíží příjemce a slabé stránky příjemce a musí nastínit, jak navrhovaná restrukturalizační opatření problémy příjemce napraví. Podle bodu 50 by očekávané výsledky plánované restrukturalizace měly být prokázány v základním scénáři i ve scénáři pesimistickém (nejhorší vývoj). Podle bodu 52 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci je dlouhodobé životaschopnosti dosaženo, pokud je podnik schopen zajistit odpovídající předpokládanou návratnost kapitálu poté, co pokryl veškeré náklady včetně nákladů spojených s opotřebením a finančními poplatky.

(35) Rozhodnutí Komise ze dne 25.6.2018 o státní podpoře SA.49214 (2017/N) – Podpora na restrukturalizaci společnosti Semenarna Ljubljana d.o.o., Úř. věst. C/339/2018.

(36) Rozhodnutí Komise ze dne 12.5.2016 o státní podpoře SA.40419 (2015/NN) – Podpora na restrukturalizaci společnosti Polzela d.d., Úř. věst. C/258/2016.

(37) Viz rozhodnutí Komise ze dne 10.1.2017 o státní podpoře SA 44727 (2016/C) – Podpora na restrukturalizaci skupiny Areva, Úř. věst. L/155/2017.

(132) Tato klíčová podmínka stanovená v pokynech má zejména zabránit dlouhodobému narušování hospodářské soutěže v důsledku neziskového, opakovaného vkládání veřejných prostředků do neúspěšných podniků, které nejsou schopny v přiměřené lhůtě v budoucnu obnovit samy životaschopnou finanční situaci. Komise v této souvislosti uvádí, že strategická povaha jaderného průmyslu nebyla v jiném případě týkajícím se tohoto odvětví (38) důvodem pro zmírnění požadavků, pokud jde o důkladnost a spolehlivost plánu restrukturalizace a pravděpodobnost návratu k dlouhodobé životaschopnosti po provedení plánu.

4.3.3.1. Nedostatky plánu restr ukturalizace

(133) V 54. až 61. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení byly vysloveny pochybnosti ohledně toho, že by se podnik CNU mohl stát životaschopným bez další podpory (provozní dotace) a že plánovaný nový důl bude na základě realistických předpokladů ziskový. Rumunsko v reakci na to tvrdí, že podnik CNU bude dlouhodobě životaschopným vzhledem k finančním odhadům, které prokazují v období 2018–2023 návratnost vlastního kapitálu (ROE) v průměru ve výši 14 % (11,4 % v roce 2023) a návratnost investovaného kapitálu (ROCE) ve výši 12,9 % (13,6 % v roce 2023). Z důvodů uvedených v následujících bodech odůvodnění však Komise zastává názor, že dlouhodobá životaschopnost podniku CNU není prokázána.

(134) Komise podotýká, že Rumunsko ve svém podání neobjasnilo, proč jeho odhady peněžních toků nezahrnují (jak se zdá) provozní ani investiční náklady v souvislosti s novým plánovaným dolem v obci Tulgheș-Grințieș.

(135) Komise rovněž uvádí, že podle informací, které poskytlo Rumunsko (viz tabulka 1), byly ceny předložené podnikem CNU za dodávky 120 tU UO2 společnosti SNN v šestiměsíčním období od prosince 2015 do srpna 2018 v porovnání s nabídkou podniku Cameco o 39 % až 99 % vyšší. Ve třetím plánu restrukturalizace neuvedlo Rumunsko podrobné, kvantifikované vysvětlení toho, jak by mohly výrobní procesy podniku CNU (v segmentu těžby i zpracování/čištění) konkurovat podniku Cameco, a tudíž zajistit návrat k dlouhodobé životaschopnosti na trhu bez další státní podpory na konci období restrukturalizace.

(136) Komise také uvádí, že výše provozních nákladů podniku CNU ve třetím plánu restrukturalizace je od roku 2020 v rozmezí [50–70] milionů RON ([10,5–14,8 milionu EUR) ročně. Tato částka odpovídá přibližně třetině ročních výdajů, které se v roce 2023 (196,8 milionu RON) (41,5 milionu EUR) předpokládají v prvním plánu restruktu­ ralizace předloženém Rumunskem (viz tabulka 1). Rumunské orgány neuvedly žádný jednoznačný nebo přesvědčivý důvod tohoto významného snížení provozních nákladů mezi zmíněnými dvěma plány: v obou plánech bude konkrétně důl Crucea do roku 2023 zcela vytěžen; nezdá se tudíž, že by uzavření tohoto dolu vysvětlovalo rozdíl v provozních nákladech mezi oběma výše zmíněnými plány restrukturalizace. Není tudíž prokázána věrohodnost předpokladů týkajících se provozních nákladů.

(137) Rumunsko navíc vůbec nevysvětlilo předpoklady, z nichž vycházejí příjmy od roku 2021 uvedené v plánu restruktu­ ralizace, jako jsou předpoklady týkající se změny vstupu závodu Feldioara z U3O8 vyrobeného interně na dovezený U3O8. Rumunské orgány nepředložily pesimistický scénář, jak je stanoveno v bodě 50 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci, s podrobným posouzením návratu společnosti k životaschopnosti i v případě pesimistických předpokladů. Rumunské orgány ve skutečnosti pouze vypočítaly výši kumulativních provozních peněžních toků, které se považovaly za vlastní přispění v případě, že by provozní náklady (nebo alternativně investiční náklady) byly vyšší o 25 %, aniž by tento předpoklad odůvodnily nebo podrobně posoudily dopad na finanční výkazy podniku CNU.

(138) Rumunsko mimoto nepředložilo důkazy, že nový důl bude ziskový, jak se výslovně požaduje v rozhodnutí o zahájení řízení. Studie proveditelnosti zadaná rumunské poradenské společnosti (Cepromin Deva) se očekává v listopadu 2019. Komise proto konstatuje, že studie z roku 2011 týkající se uranového dolu (viz 72. bod odůvodnění), kterou Rumunsko nemohlo předložit ani po úpravě k odstranění možných obav ohledně národní bezpečnosti, čehož Komise lituje, je každopádně zastaralá a nepostačuje k prokázání ziskovosti nového dolu. Rumunsko zejména nepopřelo tvrzení Komise uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení, že plánované výrobní náklady dolu jsou podstatně vyšší než cena U3O8 na mezinárodním trhu (viz 39. bod odůvodnění). Na základě

(38) Viz pozn. pod čarou č. 42.

téhož specializovaného zdroje Komise podotýká, že ceny uranu zůstávají na nízké úrovni ve výši přibližně 25 USD (22,6 EUR) za libru U3O8 (39), která je podstatně nižší než výrobní náklady dosahující […] USD ([…] EUR) za libru U3O8, jak Rumunsko předpokládalo v prvním plánu restrukturalizace. Rumunsko objasnilo, že výrobní náklady nového dolu mohou být nižší, než se původně předpokládalo v plánu z roku 2011, jelikož se v první fázi budou těžit pouze zásoby v povrchovém dole, neuvedlo však srovnání se současnými a předpokládanými tržními cenami. Nová dotace zahrnutá ve třetím plánu restrukturalizace (viz 57. bod odůvodnění) k pokrytí nákladů na uzavření dolu Crucea-Botușana ukazuje, že podnik CNU neponechal zásoby z důvodu ekologické obnovy tohoto dolu. Vzhledem k neexistenci studie týkající se nového dolu není možné ověřit, že tyto náklady nového dolu byly zohledněny správně. Totéž platí pro veškeré budoucí náklady na těžbu v novém dole. Komise proto vyvozuje závěr, že pochybnosti ohledně nového dolu, které byly uvedeny v rozhodnutí o zahájení řízení, rozptýleny nebyly.

4.3.3.2. Pochybnosti ohledně návratu k dlouhodobé životnosti

(139) Komise se především domnívá, že výpočty předložené rumunskými orgány neprokazují návrat podniku CNU k životaschopnosti, neboť jsou založeny na chybném předpokladu, že podnik CNU uspokojivě přispívá k restruktu­ ralizaci své činnosti. Jak je s objasněno výše, Komise má skutečně za to, že příjmy z monopolu na dodávky UO2 společnosti SNN zahrnují podporu (viz 125. bod odůvodnění). Z toho vyplývá, že bez další státní podpory není návrat k dlouhodobé životaschopnosti možný, jelikož dodávky pro společnost SNN na základě monopolu nejsou časově omezené a předpokládá se, že budou představovat většinu příjmů podniku CNU během období restruktu­ ralizace. Jak je uvedeno v tabulce 5, bez ohledu na nedostatky třetího plánu restrukturalizace předloženého Rumunskem by v praxi bez tohoto zdroje příjmů podnik CNU dosáhl v roce 2023 ROE ve výši maximálně 2,2 % a ROCE ve výši 0,9 %. Návratnost ve výši 2,2 % je mnohem nižší než stávající tržní sazba u rumunských státních dluhopisů s desetiletou splatností ve výši 5,0 %; tato 2,2 % návratnost je rovněž mnohem nižší než ROCE ve výši 7,5–8,5 %, kterou Rumunsko pokládá za přiměřenou odměnu za kapitál v tomto odvětví, a to s odkazem na rozhodnutí ve věci Paks II (viz 65. bod odůvodnění). Referenční hodnota ROCE, kterou Rumunsko předložilo, se týká výstavby a provozu jaderné elektrárny, což zahrnuje rizika, náklady a odměny, jež jsou jiné než v případě dodávek jaderného paliva. Činnost podniku CNU zahrnuje těžbu, která je vystavena vývoji cen uranového koncentrátu, a jeho zpracování na oxid uraničitý. Vhodnou referenční hodnotou proto může být minimální cílová ROCE podniku CNU ve výši přibližně 7 % až 8,4 %, což je shodou okolností ve stejném řádu jako rozmezí v podání Rumunska (40). Odhadované hodnoty ROE a ROCE podniku CNU na konci období restrukturalizace v roce 2023 jsou každopádně mnohem nižší než výpůjční náklady Rumunska ve výši 5 %, pokud se neberou v úvahu příjmy zahrnující podporu. Nelze tudíž mít za to, že bez další podpory by byla obnovena dlouhodobá životaschopnost podniku CNU.

(140) Komise podpůrně posoudila, zda by se její závěr ohledně dlouhodobé životaschopnosti změnil v případě, že by očekávané příjmy bez existujícího monopolu vycházely z prodeje za tržní cenu. Pokud by podnik CNU skutečně prodával produkci UO2 za tržní ceny, neumožnily by mu výsledné příjmy dosáhnout dlouhodobé životaschopnosti.

(141) Podle podání Rumunska se současná prodejní cena UO2 rovná 380 RON/kg (80 EUR/kg) (nabídka podniku Cameco z července 2018) a tržní cena U3O8 odpovídá 31,7 USD/lb (350,4 RON za kgU U3O8) na základě šestiměsíčního historického průměru. Tržně jednající kupující by proto souhlasil s tím, že podniku CNU zaplatí za poskytování UO2 na základě dovezeného U3O8 tržní cenu za UO2 (380,4 RON za kgU) po odečtení tržní ceny U3O8 (350,4 RON za kgU), což činí přibližně 30 RON za kgU. Příjmy při tržní ceně by velkou měrou nepostačovaly k uhrazení nákladů podniku CNU na zpracování U3O8 na UO2 ([…] RON/kg, včetně 5 % ziskového rozpětí). Vyšší cena UO2 na základě dováženého U3O8 by ve skutečnosti nebyla konkurenceschopná.

(39) Údaje ke dni 20. července 2019 získané na internetu na adrese xxxxx://xxx.xxx.xxx

(40) V roce 2018 činily vážené náklady kapitálu společnosti Orano po zdanění u těžby uranu 7,65 % až 11,6 % a u následných činností v oblasti čištění a zpracování 6,7 %. Příslušné váhy nákladů na těžbu a čištění a zpracování v případě podniku CNU v roce 2019 činí 34 % resp. 66 % (viz tabulka 5), což vede k celkovým váženým nákladům kapitálu po zdanění ve výši 7 % až 8,4 %, pokud by jako cílová ROCE podniku CNU byly stanoveny kapitálové náklady společnosti Orano. To by představovalo konzervativní odhad. Minimální cílová ROCE by měla být vyšší než vážené náklady kapitálu po zdanění, neboť přijatelná odměna musí vždy pokrývat výpůjční náklady a odpovídající odměnu akcionáře. Konsolidovaná účetní závěrka společnosti Orano ke dni 31.12.2018, s. 46, k dispozici na adrese: xxxxx://xxx.xxxxx.xxxxx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxx-xxx/xxxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xx-xxxxxxxxxxxx/ 2018/resultats-annuels-2018/orano_comptes

(142) Na základě informací předložených Rumunskem by se podnik CNU obdobně nevrátil k dlouhodobé životaschopnosti, pokud by mu společnost SNN platila tržní cenu za UO2 (380,4 RON za kgU) v případě integrované nabídky UO2 na základě interně získaného uranového koncentrátu: Rumunsko ve skutečnosti uvedlo, že náklady podniku CNU na integrovanou výrobu činí v případě dolu Crucea-Botușana přibližně […] RON/kgU (41), což je mnohem více než cena UO2 nabídnutá podnikem Cameco. Většina očekávaného prodeje (přibližně 80 %) UO2 na základě interně získaného U3O8 z plánovaného nového dolu by proto byla ztrátová. Na tomto základě neumožňuje plán předložený Rumunskem vyvodit závěr, že by podnik CNU byl v případě prodeje za tržní ceny na trhu životaschopný.

(143) Komise dále posoudila, co by se stalo, kdyby podnik CNU prodával UO2 z uranového koncentrátu pocházejícího z nového plánovaného dolu společnosti SNN za tržní cenu (380,4 RON za kgU). V tomto případě by podle informací předložených rumunskými orgány (tabulka 4) náklady závodu Feldioara představovaly nejméně přibližně […] milionů RON ročně, což by činilo […] RON za kgU, při velmi konzervativním předpokladu, že by výroba s využitím plné kapacity závodu ve výši […] tU UO2 ročně nezvýšila náklady. Po uhrazení nákladů závodu Feldioara a nákladů na funkce ústředí (na základě konzervativního nezměněného předpokladu ve výši […] milionů RON ročně) by podniku CNU na uhrazení nákladů (nového) dolu a zpracování uranu na uranový koncentrát zůstalo maximální rozpětí ve výši […] RON za kgU UO2. Toto rozpětí je mnohem nižší než stávající tržní cena ve výši 350 RON za kgU U3O8. Je rovněž nižší než výrobní náklady dosahující […] RON za kgU, které Rumunsko předložilo pro nový důl v obci Tulgheș-Grințieș (42).

(144) Tabulka 7 prokazuje, že by podnik CNU nedosáhl podle oznámeného plánu restrukturalizace dlouhodobé životaschopnosti, pokud by prodával UO2 za tržní cenu, a to ani za (optimistického) předpokladu, že výrobní náklady nového dolu (včetně náležitého plnění budoucích závazků v oblasti životního prostředí) odpovídají současné tržní ceně uranového koncentrátu (tj. 350 RON za kgU U3O8). Příjmy z prodeje UO2 za tržní cenu by byly ve skutečnosti nižší než výrobní náklady podniku CNU. Jeho ukazatele ROE, ROA a ROCE by proto na konci období restrukturalizace byly záporné. Na tomto základě neumožňuje třetí plán restrukturalizace předložený Rumunskem vyvodit závěr, že by v případě prodeje za tržní ceny byl podnik CNU na trhu životaschopný, a to ani s dodávkami z nového dolu.

Xxxxxxx 0

Skutečné a očekávané finanční výsledky podniku CNU (prodej UO2 za tržní cenu)

V milionech RON	2017	2018	2019 (odhad)	2020 (odhad)	2021 (odhad)	2022 (odhad)	2023 (odhad)
Minulé příjmy	84,1	37,8
Příjmy nesouvisející s UO2			12,9	15,4	16,5	16,9	17,4
Příjmy související s UO2			93,12	93,12	93,12	93,12	93,12
Obrat celkem	84,1	37,8	106,0	108,5	109,6	110,1	110,5
Náklady závodu Feldioara	42,98	28,38	42,53	41,73	40,61	39,27	37,84
Náklady ústředí	7,77	4,29	7,77	7,77	7,77	7,77	7,77
Suceava
Těžební náklady (za předpo­ kladu, že se výrobní náklady rovnají tržní ceně)	Nepouž.	Nepouž.	84	84	84	84	84
Čistý zisk	Ne­ použ.	Ne­ použ.	–28,4	–25,1	–22,8	–21,1	–19,2
Upravený vlastní kapitál			115,23
ROE (43)				–25 %	–22 %	–20 %	–18 %

(41) Druhý plán restrukturalizace, příloha 11.

(42) Viz rozhodnutí o zahájení řízení, 25. bod odůvodnění. Rumunsko nepředložilo žádné nové odůvodněné odhady nákladů.

(43) Vypočteno na základě upraveného vlastního kapitálu ve výši 115 milionů RON (předpoklad poskytnutý pro rok 2018 rumunskými orgány v oznámeném třetím plánu restrukturalizace); ukazatele ROCE a ROA vypočítané vydělením čistého zisku stejným příslušným součtem jako v tabulce 6.

ROCE				–20 %	–12 %	–17 %	–7 %
ROA				–7 %	–6 %	–5 %	–4 %

Zdroj: výpočty Komise na základě údajů uvedených ve třetím plánu restrukturalizace.

4.3.4. Zabránění vzniku nepříznivých účinků na hospodářskou soutěž a obchod

(145) Podle bodu 76 pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci musí být v případě poskytnutí podpory na restrukturalizaci přijata opatření k omezení narušování hospodářské soutěže, aby byly co nejvíce minimalizovány nepříznivé účinky na obchodní podmínky a aby kladné účinky převážily nad účinky nepříznivými. Opatření k omezení narušování hospodářské soutěže by měla mít zpravidla formu strukturálních opatření, tj. jasný odprodej životaschopných činností, a nikoli formu odprodeje ztrátových činností, jež by bylo třeba stejně zrušit za účelem zachování životaschopnosti.

(146) Logikou této podmínky je to, že by společnost za běžných tržních podmínek v případě, že by neobdržela podporu, vyhlásila úpadek, nebo by byla převzata. To by pro její konkurenty představovalo příležitost na trhu a/nebo příležitost k externímu růstu. Příjemce, který obdrží pomoc, by měl proto nějakým způsobem kompenzovat částečně nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž způsobený podporou. Kromě požadavku, aby podpora přispěla k cíli společného zájmu, má i požadavek týkající se kompenzačních opatření na podniky odrazující účinek a pomáhá zabránit morálnímu hazardu u akcionářů společností, kteří se v případě potíží obracejí na stát, je-li však dosaženo zisku, staví se k němu zády.

(147) Jak je shrnuto v 78. až 82. bodě odůvodnění, Rumunsko v této souvislosti nejprve uvádí, že v porovnání s prvním plánem restrukturalizace je ve třetím plánu restrukturalizace státní podpora, která má být podniku CNU poskytnuta, snížena o více než 60 %. Komise podotýká, že jak je uvedeno v 125. bodě odůvodnění, nelze mít za to, že ve třetím plánu restrukturalizace nezahrnují příjmy plynoucí ze smlouvy mezi CNU a SNN týkající se UO2 (uzavřené podle zákona č. 193/2018) ve výši více než 250 milionů RON (52,7 milionu EUR) (v období restruktu­ ralizace podle odhadů Rumunska) státní podporu. Tuto částku je proto nutné připočítat k podpoře ve výši 178,3 milionu RON (37,6 milionu EUR), takže celková výše podpory činí 428,3 milionu RON (90,3 milionu EUR). Tato částka představuje 97,2 % celkové výše podpory, kterou Rumunsko uvedlo v prvním plánu restrukturalizace (440,8 milionu RON, tj. 93,0 milionů EUR). Komise proto vyvozuje závěr, že se intenzita podpory téměř nezměnila a nesnížila se o 60 %, jak uvedlo Rumunsko.

(148) Rumunsko pouze opakuje tvrzení, která již byla předložena a ohledně nichž vyslovila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti (viz 62. až 68. bod odůvodnění). Rumunsko uvádí, že strukturální kompenzační opatření nejsou potřebná ani možná, neboť velikost podniku CNU je zanedbatelná a neexistence alternativního dodavatele používajícího technologii CANDU v Evropě znamená, že podpora nemá na hospodářskou soutěž žádný dopad. Případný odprodej by údajně ohrozil životaschopnost plánu restrukturalizace.

(149) Podle informací uvedených v 21. až 23. bodě odůvodnění, které byly posouzeny v oddíle 4.1.4, však Komise dospěla k závěru, že při poskytování uranového koncentrátu existuje skutečná a potenciální hospodářská soutěž ze strany evropských společností a že potenciální hospodářská soutěž existuje i v oblasti zpracování.

(150) Co se týká tvrzení Rumunska, že by případný odprodej ohrozil životaschopnost plánu restrukturalizace, Komise uvádí, že ve věci týkající se skupiny Areva (44) odprodala Areva svůj reaktor (nová Areva NP) zavedenému francouzskému provozovateli v odvětví energetiky, společnosti EDF. Tato činnost představovala třetinu aktiv skupiny Areva a v době před restrukturalizací vytvářela více než 50 % jejího obratu (45). Komise podotýká, že Rumunsko nepředložilo alternativní plán zahrnující odprodej některé z činností podniku CNU, jako je zaměření se podniku CNU na segment těžby a odprodej činnosti v oblasti zpracování jako samostatného podniku bez přerušení jeho činnosti.

(44) Viz pozn. pod čarou č. 42.

(45) Viz 333. bod odůvodnění konečného rozhodnutí, jak je uvedeno v pozn. pod čarou č. 42.

(151) Vzhledem k informacím uvedeným v 147. až 150. bodě odůvodnění se zdá, že: i) v oblasti těžby uranu existuje skutečná hospodářská soutěž, ii) další hospodářská soutěž by se mohla potenciálně objevit v oblasti zpracování a iii) Rumunsko nenavrhlo pro podnik CNU žádné strukturální kompenzační opatření. Komise proto vyvozuje závěr, že neexistence strukturálních kompenzačních opatření nesplňuje kritéria týkající se opatření k omezení narušování hospodářské soutěže, jak je stanoveno v bodě 76 a následujících bodech pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci.

4.4. Konečný závěr ohledně slučitelnosti podpory na restrukturalizaci s vnitřním trhem

(152) Co se týká podpory ve formě půjčky na záchranu, Rumunsko se v souladu s bodem 55 písm. d) pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci zavázalo, že nejpozději šest měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o podpoře na záchranu nebo vyplacení první splátky (42. bod odůvodnění rozhodnutí o podpoře na záchranu) předloží důkaz, že půjčka byla zcela splacena, nebo platný plán restrukturalizace, nebo doložený plán likvidace, v němž jsou řádně odůvodněny kroky vedoucí k likvidaci podniku CNU, a to v rozumné lhůtě bez další podpory. Rumunsko tento závazek nesplnilo, neboť i) půjčka na záchranu nebyla splacena a ii) Rumunsko bylo informováno, že plán restrukturalizace (který Rumunsko předložilo v červnu 2017 a pozměnilo nejnovější verzí z dubna 2019) nezajišťuje náležité vlastní přispění podniku CNU k plánu restrukturalizace ani návrat podniku CNU k dlouhodobé životaschopnosti na konci období restrukturalizace a nezahrnuje vhodné kompenzační opatření.

(153) Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že i) přeměna (prostřednictvím odepsání dluhu) prodloužené půjčky na záchranu na podporu na restrukturalizaci ve výši 60,4 milionu RON (12,7 milionu EUR) a ii) tři státní granty v celkové výši 117,9 milionu RON (24,9 milionu EUR) poskytnuté podniku CNU nejsou slučitelné s vnitřním trhem.

5. OBLASTI PUSOBNOSTI SMLOUVY O EURATOMU

(154) Komise také náležitě přihlíží ke skutečnosti, že podnik CNU působí v oblastech, na něž se vztahuje Smlouva o Euratomu. Smlouvou o Euratomu bylo založeno Evropské společenství pro atomovou energii, stanoveny potřebné nástroje a přiděleny povinnosti s ohledem na dosažení cílů, které se týkají jaderné bezpečnosti, energetické nezávislosti a rozmanitosti a bezpečnosti dodávek energie (46).

(155) Článkem 52 Smlouvy o Euratomu byla zřízena Zásobovací agentura Euratomu (ES), která má zajišťovat pravidelné a rovnoměrné zásobování uživatelů v Evropě jadernými palivy v souladu s cíli stanovenými v čl. 2 písm. d). Při plnění tohoto úkolu uplatňuje agentura ESA politiku zásobování založenou na zásadě rovného přístupu všech uživatelů k rudám a jadernému palivu a agentura ESA má opční právo na materiál vyrobený ve Společenství a výlučné právo uzavírat smlouvy o dodávkách rud a jaderného paliva.

(156) V článku 67 Smlouvy o Xxxxxxxx se uvádí, že „nestanoví-li tato smlouva jinak, vyplývají ceny ze střetu nabídky a poptávky za podmínek stanovených v článku 60; použití odporujících vnitrostátních předpisů členských států je nepřípustné“. Podle zjednodušeného postupu stanoveného v článku 5a nařízení Zásobovací agentury Evropského společenství pro atomovou energii (47) uplatňuje agentura ESA své opční právo a právo uzavírat smlouvy prostřednictvím jediné trojstranné smlouvy mezi producentem, agenturou ESA a uživatelem.

(157) V daném případě je agentura ESA stranou každé smlouvy mezi podnikem CNU a společností SNN, a jak je uvedeno v 156. bodě odůvodnění, při posuzování objednávek není vázána rumunskými právními akty.

(158) Systém regulace dodávek stanoví pouze zásadu přednosti uživatelů ve Společenství v souladu s čl. 2 písm. d) Smlouvy o Euratomu a nezaručuje odbyt produkce jaderných materiálů ve Společenství. Smlouva o Euratomu mimoto zavádí systém, který vyžaduje, aby ceny vyplývaly ze střetu nabídky a poptávky, neexistují-li výjimečné okolnosti (48).

(46) Viz zejména články 1, 2 a 52 Smlouvy o Euratomu.

(47) Viz nařízení Zásobovací agentury Evropského společenství pro atomovou energii, kterým se mění nařízení Zásobovací agentury ze dne 5. května 1960, kterým se stanoví postup při vyrovnání nabídky a poptávky u rud, výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů, Úř. věst. L 193, 25. července 1975, s. 37.

(48) Viz rozsudek ze dne 11. března 1997 ve věci ENU v. Komise, C-357/95 P, EU:C:1997:144, v němž Soudní dvůr uvedl, že se mohou vyskytnout mimořádné okolnosti, jež by mohly odůvodňovat odchýlení se od mechanismu stanovování cen uvedeného ve Smlouvě. Jako příklad je zmíněna „existence ohrožení nebo možného ohrožení základního cíle spočívajícího v pravidelném a rovnoměrném zásobování rudami a jadernými palivy“ (bod 47).

(159) Ve svých předchozích rozhodnutích o státní podpoře Komise potvrdila, že základním cílem Smlouvy o Xxxxxxxx, a tudíž rovněž Evropské unie je podpora úspěšného odvětví jaderné energetiky (49). Aniž je dotčen soulad dodávek podniku CNU pro společnost SNN podle zákona č. 193/2018 a rozhodnutí vlády č. 126/2019 s ustanoveními Smlouvy o Euratomu, Komise uznává, že toto rozhodnutí může mít dopad na některé povinnosti Rumunska podle Xxxxxxx o Xxxxxxxx, co se týká bezpečnosti těžby uranu a jeho zpracování a bezpečnosti dodávek, zejména v případě, že by podnik CNU musel ukončit činnost.

(160) V rámci tohoto řízení podle SFEU nebo v návaznosti na ně může Rumunsko naplánovat přijetí opatření k zajištění splnění cílů Smlouvy o Euratomu, pokud jde o bezpečnost těžby a zpracování uranu a bezpečnost dodávek, například zachování schopnosti zaručit, že závod Feldioara, ať už jej vlastní a provozuje podnik CNU, či nikoli, je i nadále schopen vyrábět UO2 pro reaktory CANDU společnosti SNN. Takováto opatření ve zmíněném kontextu však nemohou zpochybnit, nepatřičně omezit nebo odložit splnění povinnosti týkající se navrácení podpory na základě tohoto řízení a musí být nutná, přiměřená, opodstatněná a časově a rozsahem omezena na to, co je nezbytné k zachování bezpečnosti těžby a zpracování uranu a bezpečnosti dodávek. Při výkonu tohoto rozhodnutí musí být Komise informována předem a musí být schopna ověřit splnění těchto podmínek. Tímto rozhodnutím proto nejsou obecně dotčena takováto opatření.

6. NAVRACENI PODPORY

(161) Podle SFEU a ustálené judikatury soudů Unie může Komise rozhodnout o tom, že dotčený členský stát musí podporu zrušit nebo pozměnit, je-li zjištěno, že není slučitelná s vnitřním trhem (50). Soudní dvůr rovněž opakovaně rozhodl, že povinnost členského státu zrušit podporu, kterou Xxxxxx prohlásila za neslučitelnou s vnitřním trhem, slouží k obnovení dřívějšího stavu (51).

(162) Soudní dvůr v tomto ohledu stanovil, že tohoto cíle je dosaženo, jakmile příjemce vrátí částky poskytnuté formou protiprávní podpory, čímž ztrácí výhodu, kterou měl na trhu ve vztahu ke svým konkurentům, a obnoví se stav, který předcházel poskytnutí podpory (52).

(163) V tomto ohledu čl. 16 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 (53) stanoví, že „je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil […]“.

(164) Podpora ve formě prodloužené půjčky na záchranu, která se stala protiprávní od okamžiku, kdy podpora na záchranu nebyla splacena do šesti měsíců od jejího schválení a/nebo vyplácení, byla poskytnuta v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU, a proto se považuje za protiprávní a neslučitelnou podporu. Půjčka musí být mimoto navrácena, aby se obnovil stav, který na trhu existoval před jejím poskytnutím. Podle čl. 16 odst. 2 nařízení 2015/1589 by se navrácení podpory mělo vztahovat na dobu od okamžiku, kdy byla příjemci poskytnuta výhoda, tj. od okamžiku, kdy byla podpora ve formě jistiny půjčky dána protiprávně příjemci k dispozici, až do jejího skutečného navrácení. Částka, která má být navrácena, by měla zahrnovat úroky až do dne skutečného navrácení. Úroky splatné při navrácení se liší od smluvního úroku či jiných částek souvisejících s půjčkou na záchranu, které podnik CNU dluží státu podle smluvních dohod a jež je nutné přičíst k jistině podpory. Uhrazením úroků splatných při navrácení ztrácí příjemce podpory finanční výhodu vyplývající z bezplatného poskytnutí dotyčné podpory, a to ode dne, kdy byla příjemci dána k dispozici, do dne jejího navrácení (54). Úroky splatné při navrácení se vypočítají podle nařízení (ES) č. 794/2004 (55).

(49) Viz rozhodnutí Komise 2005/407/ES ze dne 22. září 2004 o státní podpoře, kterou Spojené království zamýšlí poskytnout společnosti British Energy plc (Úř. věst. L 142, 6.6.2005, s. 26), a rozhodnutí Komise (EU) 2015/658 ze dne 8. října 2014 o státní podpoře SA.34947 (2013/C) (ex 2013/N), kterou Spojené království zamýšlí poskytnout za účelem podpory jaderné elektrárny Xxxxxxx Point C (Úř. věst. L 109, 28.4.2015, s. 44).

(50) Rozsudek ve věci Komise v. Německo, C-70/72, ECLI:EU:C:1973:87, bod 13.

(51) Viz rozsudek ve spojených věcech Španělsko v. Komise, C-278/92, C-279/92 a C-280/92, ECLI:EU:C:1994:325, bod 75.

(52) Viz rozsudek ve věci Belgie v. Komise, C-75/97, ECLI:EU:C:1999:311, body 64 a 65.

(53) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

(54) Viz rozsudek ve věci Siemens v. Komise, T-459/93, ECLI:EU:T:1995:100, body 97–101.

(55) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004, Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1, v platném znění.

(165) Komise bere na vědomí nedávné diskuse s Rumunskem, během nichž nebylo vyloučeno, že po vydání inkasního příkazu v souvislosti s půjčkou na záchranu může dojít k likvidaci podniku CNU a jeho aktiva budou prodána za účelem splnění příslušných závazků, včetně závazků vyplývajících z provedení inkasního příkazu uloženého Rumunsku v důsledku tohoto rozhodnutí.

(166) Skutečnost, že podnik CNU může být předmětem insolvenčního řízení a nebude schopen podporu splatit, nepředstavuje platný důvod pro jeho osvobození od povinnosti týkající se navrácení podpory (56). V tomto případě lze obnovení situace před vyplacením podpory a odstranění narušení hospodářské soutěže dosáhnout zapsáním závazku v souvislosti s touto podporou ve formě půjčky na záchranu na seznam pohledávek v rámci insolvenčního řízení pod dohledem soudu. Nebude-li Rumunsko moci zajistit navrácení podpory v plné výši, mělo by řízení vést k definitivnímu ukončení činnosti podniku CNU (57).

7. ZAVER

(167) Komise vyvozuje závěr, že Rumunsko poskytlo podniku CNU prostřednictvím prodloužené podpory ve formě půjčky na záchranu protiprávní podporu, která není slučitelná s vnitřním trhem a která by měla být navrácena, a nikoli odepsána, jak to zamýšlí učinit Rumunsko. Komise dospěla rovněž k závěru, že další plánovaná podpora na restrukturalizaci ve formě tří grantů v souvislosti s uzavřením dolu Crucea-Botușana, otevřením nového dolu Tulgheș-Grințieș a modernizací závodu Feldioara ve výši 117,9 milionu RON rovněž není slučitelná s vnitřním trhem a neměla by být podniku CNU dána k dispozici. Komise mimoto bere na vědomí, že Rumunsko již nemá v úmyslu provést některá restrukturalizační opatření, která byla oznámena původně a ohledně nichž vyslovila pochybnosti.

(168) Komise může v budoucím samostatném řízení posoudit, zda příjmy plynoucí podniku CNU při provádění zákona č. 193/2018 blíže upřesněného rozhodnutím vlády č. 126/2019 zahrnují státní podporu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora, kterou Rumunsko zamýšlí poskytnout podniku Compania Națională a Uraniului SA ve formě odepsání půjčky poskytnuté v souladu s mimořádným nařízením vlády č. 65/2016 a tří státních grantů v souvislosti s uzavřením dolu Crucea-Botușana, otevřením nového dolu Tulgheș-Grințieș a modernizací závodu Feldioara ve výši 178,3 milionu RON, není slučitelná s vnitřním trhem.

Opatření podpory proto nesmí být provedena.

Článek 2

Poté, co Rumunsko zrušilo své plány, se řízení týkající se státní podpory oznámené Rumunskem ve formě grantu ve výši 75,5 milionu RON, provozní dotace ve výši 213 milionů RON a přeměny závazků podniku Compania Națională a Uraniului SA ke dni 30. března 2017 ve výši 13,3 milionu RON na podíly rumunského státu stalo bezpředmětným.

Článek 3

Půjčka ve výši 62 milionů RON, která byla podniku Compania Națională a Uraniului poskytnuta v souladu s mimořádným nařízením vlády č. 65/2016, a úroky (z půjčky na záchranu) neuhrazené po uplynutí šesti měsíců představují protiprávní státní podporu, kterou Rumunsko poskytlo v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, a tato podpora není slučitelná s vnitřním trhem.

(56) Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 ve věci Německo v. Komise, C-277/00, ECLI:EU:C:2004:238, bod 85; rozsudek Soudního dvora ze dne 15. ledna 1986 ve věci Komise v. Belgie, C-52/84, ECLI:EU:C:1986:3, bod 14; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. března 1990 ve věci Belgie v. Komise, C-142/87, ECLI:EU:C:1990:125, body 60 až 62.

(57) Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. prosince 2012 ve věci Komise v. Španělsko, C-610/10, ECLI:EU:C:2012:781, bod 104.

Článek 4

1) Rumunsko získá zpět od příjemce neslučitelnou podporu uvedenou v článku 3.

2) Skutečná částka, která má být navrácena, se rovná částce půjčky na záchranu, která byla příjemci skutečně vyplacena, a to ve výši 60 367 550,53 RON, a nebyla později splacena rumunskému státu, jakož i smluvním úrokům, jež by měly být účtovány při splacení půjčky na záchranu. Částka, která má být navrácena, zahrnuje rovněž úroky ode dne, kdy se podpora stala protiprávní, do dne jejího skutečného navrácení.

3) Úroky se vypočítají jako složený úrok v souladu s kapitolou V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (58).

4) S účinkem ode dne přijetí tohoto rozhodnutí zruší Rumunsko celou platbu veškeré nevyplacené částky podpory uvedené v článku 3.

Článek 5

1) Navrácení podpory uvedené v článku 3 se provede s okamžitým účinkem, aniž by byla dotčena vhodná opatření, která může Rumunsko přijmout za účelem plnění povinností Rumunska podle Xxxxxxx o Euratomu, pod podmínkou, že tato opatření jsou přiměřená, opodstatněná a časově omezená.

2) Rumunsko zajistí provedení tohoto rozhodnutí ve lhůtě čtyř měsíců od jeho oznámení.

Článek 6

1) Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí předá Rumunsko Komisi tyto informace:

a) celkovou částku (jistinu a úroky), kterou má příjemce navrátit;

b) odpovídající podrobný popis opatření k zajištění souladu s tímto rozhodnutím, která již byla přijata a která se plánují;

c) doklady prokazující, že příjemci bylo nařízeno, aby podporu vrátil.

2) Rumunsko bude Komisi průběžně informovat o postupu vnitrostátních opatření přijatých k provedení tohoto rozhodnutí až do úplného navrácení podpory uvedené v článku 3. Na žádost Xxxxxx neprodleně předloží informace o opatřeních k zajištění souladu s tímto rozhodnutím, která již byla přijata a která se plánují. Poskytne rovněž podrobné informace o částkách podpory a úrocích pro navrácení podpory, které již příjemce navrátil.

Toto rozhodnutí je určeno Rumunsku.

V Bruselu dne 24. února 2020

Článek 7

Za Komisi

Xxxxxxxxx XXXXXXXX

výkonná místopředsedkyně

(58) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).