Mezinárodní patentové třídění
Mezinárodní patentové třídění
Deváté vydání (2009)
Svazek 5 Návod k MPT
Úřad průmyslového vlastnictví
Tato publikace devátého vydání Mezinárodního patentového třídění (2009) představuje český překlad anglického textu základní úrovně (core level) jeho platné verze, vypracované na základě Štrasburské smlouvy o Mezinárodním patentovém třídění (z roku 1971). Toto vydání Mezinárodního patentového třídění je výsledkem revize předchozího osmého vydání a reformy MPT, provedené v letech 1999 až 2005 Výborem expertů, ustaveným na základě uvedené Štrasburské dohody. Deváté vydání Mezinárodního patentového třídění (2009) nabývá účinnost dnem 1. ledna 2009.
Veškerá práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být bez předchozího svolení majitele autorských práv žádnou formou a ani žádnými prostředky (elektronicky, mechanicky, fotokopírováním nebo jiným způsobem záznamu) reprodukována.
Úřad průmyslového vlastnictví Praha 2008
NÁVOD K MPT
OBSAH
Odstavec
I. PŘEDMLUVA 1 - 18
CÍLE MPT 6 - 7
HISTORIE MPT ................................................................................................................... 8 - 10bis.
REFORMA MPT 11 - 14
POMOC PŘI POUŽÍVÁNÍ TŘÍDĚNÍ 15 - 18
II. USPOŘÁDÁNÍ TŘÍDICÍCH SYMBOLŮ 19 - 23
SEKCE 19
TŘÍDA 20
PODTŘÍDA 21
SKUPINA 22
ÚPLNÝ TŘÍDICÍ ZNAK 23
III. HIERARCHICKÁ STRUKTURA TŘÍDĚNÍ 24 - 33
ZÁSADA HIERARCHIE 25 - 28
DVĚ ÚROVNĚ MPT 29 - 33
Základní úroveň (core level) 30
Rozšířená úroveň (advanced level) 32
IV. PREZENTACE SCHÉMAT TŘÍDĚNÍ 34 - 41
USPOŘÁDÁNÍ HLAVNÍCH SKUPIN 35
VLOŽENÉ NÁZVY 36
UVÁDĚNÍ NÁZVŮ 37
ODKAZY 38 - 40
Funkce odkazů 39
Použití a výklad odkazů 40
POZNÁMKY 41
V. INFORMACE PRO UŽIVATELE 42 - 52
INDIKACE ZMĚN VZHLEDEM K PŘEDCHOZÍM VYDÁNÍM 42 - 43
PŘÍDAVNÉ INFORMACE K MPT 44 - 52
Definice zatřídění 45 - 47
Informativní odkazy 48
Chemické vzorce a grafická znázornění 49 - 51
Prezentace hlavních skupin v normalizovaném pořadí 52
VI. TERMINOLOGIE 53 - 66
NORMALIZOVANÉ VÝRAZY 53 - 65
"uvedeno v", "zahrnuto v", "obsaženo v" 54
Výrazy používané pro označení zbytkového předmětu 55 - 57
Výrazy používané k označování kombinace předmětů 58
"tj.", "např." 59 - 60
"A a B", "A nebo B", "buď A nebo B, ale ne obojí" 61
"obecně", "sám o sobě / jako takový", "zvlášť přizpůsobený / upravený pro" 62 - 64
"a podobně" 65
HESLÁŘ 66
VII. ROZSAH MÍST 67 - 74
PODTŘÍDY 69 - 70
HLAVNÍ SKUPINY 71
PODSKUPINY 72 - 74
VIII. ZÁSADY TŘÍDĚNÍ 75 - 101
INFORMACE O VYNÁLEZU 77 - 78
PŘÍDAVNÉ INFORMACE 79 - 80
TECHNICKÉ PŘEDMĚTY VYNÁLEZŮ 81 - 82
MÍSTA V TŘÍDĚNÍ PRO TECHNICKÉ PŘEDMĚTY VYNÁLEZŮ 83 - 84
FUNKČNĚ ORIENTOVANÁ MÍSTA A MÍSTA UPOTŘEBENÍ 85 - 87
TŘÍDĚNÍ TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ VYNÁLEZŮ 88 - 101
Obecné poznámky 88 - 91
Kategorie předmětů, které nejsou výslovně obsaženy v názvech zatřídění 92
Periodická tabulka chemických prvků 92bis.
Chemické sloučeniny 93
Chemické směsi nebo kompozice 94
Příprava nebo zpracování sloučenin 95
Zařízení nebo postupy 96
Výrobky 97
Postupy s více kroky, průmyslová zařízení 98
Podrobnosti, konstrukční součásti 99
Obecné chemické vzorce 100
Kombinatorické knihovny 101
IX. VÍCENÁSOBNÉ ZATŘÍDĚNÍ; HYBRIDNÍ SYSTÉMY 102 - 114
ZATŘIĎOVÁNÍ TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ PODLE VÍCE HLEDISEK 105 - 106
SCHÉMATA PRO DODATKOVÉ ZATŘÍDĚNÍ 107
HYBRIDNÍ SYSTÉMY; INDEXAČNÍ SCHÉMATA 108 - 112
POUŽITÍ INDEXAČNÍCH KÓDŮ 113 - 114
X. POVINNÉ ZATŘIĎOVÁNÍ; NEPOVINNÉ ZATŘIĎOVÁNÍ
A INDEXOVÁNÍ 115 - 134
OBECNÝ PŘÍSTUP 115 - 119
Povinné zatřiďování 118
Nepovinné zatřiďování; Nepovinné indexování 119
POSTUP PŘI ZATŘIĎOVÁNÍ PATENTOVÝCH DOKUMENTŮ
RŮZNÉ ÚROVNĚ ZVEŘEJNĚNÍ 120 - 134
Zatřiďování patentů udělených po rešerši a průzkumu 121 - 123
Zatřiďování patentových dokumentů s rešerší, ale bez průzkumu,
například přihlášek vynálezů 124 - 126
Zatřiďování patentových dokumentů před rešerší 127 - 130
Obecné poznámky 131 - 134
XI. PRAVIDLA PRO VÝBĚR TŘÍDICÍCH MÍST 135 - 155
ZVOLENÍ PODTŘÍDY 136 - 138
ZVOLENÍ SKUPINY 139 - 140
SPOLEČNÉ PRAVIDLO 141 - 145
PRAVIDLA PŘEDNOSTI 146 - 154
Pravidlo přednosti prvního místa 147 - 150
Pravidlo přednosti posledního místa 151 - 154
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA 155
XII. UVÁDĚNÍ TŘÍDICÍCH ZNAKŮ A INDEXAČNÍCH KÓDŮ
NA PATENTOVÝCH DOKUMENTECH 156 - 161
XIII. ZVLÁŠTNÍ MÍSTA PRO ZATŘIĎOVÁNÍ PŘEDMĚTŮ V MPT
DOSTATEČNĚ NEZAHRNUTÝCH 162 - 165
XIV. POUŽITÍ MPT PRO REŠERŠNÍ ÚČELY 166 - 178
RŮZNÉ DRUHY REŠERŠÍ 166
PŘÍPRAVA NA REŠERŠI 167
DEFINOVÁNÍ OBLASTI REŠERŠE 168 - 178
XV. ZÁKLADNÍ KLASIFIKAČNÍ DATABÁZE
(MASTER CLASSIFICATION DATABASE) 179 - 182
XVI. HESLÁŘ 183 - 187
OBECNÉ TERMÍNY A VÝRAZY POUŽITÉ V TŘÍDĚNÍ 183
TECHNICKÉ TERMÍNY A VÝRAZY POUŽITÉ V TŘÍDĚNÍ 184 - 187
MEZINÁRODNÍ PATENTOVÉ TŘÍDĚNÍ
Deváté vydání (2009)
NÁVOD
I. PŘEDMLUVA
Cíle MPT; Historie MPT; Reforma MPT; Pomoc při používání třídění
1. Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění (z roku 1971), která nabyla účinnosti
7. října 1975, poskytuje společné třídění pro patenty na vynálezy, včetně zveřejněných přihlášek vynálezů, autorských osvědčení, užitných vzorů a osvědčení o užitnosti (dále označované jako "patentové dokumenty"). Podle Článku 1 této Dohody byla zřízena Zvláštní unie pro mezinárodní patentové třídění. Mezinárodní patentové třídění je dále označováno jako "třídění" nebo jako "MPT".
2. Třídění je pořízeno v anglickém a francouzském jazyce, přičemž obě jazykové mutace mají stejnou platnost. Podle Článku 3(2) Štrasburské dohody je možno vytvářet úřední texty třídění v jiných jazycích.
3. Internetová verze třídění, dostupná na webové stránce WIPO IPC Web site (xxx.xxxx.xxx/xxxxxxxxxxxxxx/xxx), představuje úřední publikaci MPT. Tato publikace obsahuje úplný text platného vydání/verze v anglickém a francouzském jazyce, jakož i dřívějších vydání/verzí.
4. Podle Xxxxxx 4(5) zmíněné Dohody bylo stanoveno, že se před třídicími znaky na zveřejněných patentových dokumentech zatříděných podle tohoto třídění může namísto slov "International Patent Classification" ("Mezinárodní patentové třídění") uvádět jejich zkratka "Xxx.Xx.".
5. [zrušen]
6. Třídění je prostředek k dosažení mezinárodně jednotného zatřídění patentových dokumentů a jeho prvořadým úkolem je vytvoření účinného rešeršního nástroje pro vyhledávání patentových dokumentů úřady průmyslového vlastnictví a dalšími uživateli při zjišťování novosti a hodnocení vynálezecké činnosti nebo nezřejmosti (včetně posouzení technického pokroku a výsledných účinků nebo užitku) technických řešení v přihláškách vynálezů.
7. Třídění má mimoto plnit i tyto důležité úkoly:
(a) být nástrojem pro řádné uspořádání patentových dokumentů pro usnadnění přístupu k technickým a právním informacím v nich obsažených;
(b) být podkladem pro selektivní předávání informací všem uživatelům patentových informací;
(c) být podkladem pro zjišťování stavu techniky v daných oblastech techniky;
(d) být podkladem pro přípravu statistik v oblasti průmyslového vlastnictví, které zase umožňují posouzení technického rozvoje v různých oblastech.
8. Text prvního vydání třídění byl vytvořen podle ustanovení Evropské dohody o mezinárodním třídění patentů na vynálezy z roku 1954. Po podepsání Štrasburské dohody se Mezinárodní (evropské) třídění
patentů na vynálezy, které bylo zveřejněno 1. září 1968, od 24. března 1971 označuje jako první vydání třídění.
9. Třídění se za účelem zdokonalení systému a udržení souladu s rozvojem techniky periodicky reviduje.
10. První vydání třídění bylo platné od 1. září 1968 do 30. června 1974, druhé vydání od 1. července 1974 do 31. prosince 1979, třetí vydání od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1984, čtvrté vydání od
1. ledna 1985 do 31. prosince 1989, páté vydání od 1. ledna 1990 do 31. prosince 1994, a šesté vydání od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1999. Sedmé vydání bylo platné od 1. ledna 2000 do
31. prosince 2005.
10bis. Na základě reformy MPT (viz odstavce 11 až 13 níže) bylo schéma třídění rozděleno na dvě úrovně: základní (core level) a rozšířenou (advanced level) (viz odstavce 29 až 32 níže). Každé vydání základní úrovně je označeno rokem, ve kterém vstoupilo do platnosti. MPT-2006 (osmé vydání) bylo platné od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2008, a MPT-2009 (deváté vydání) vstoupilo do platnosti
1. ledna 2009. Každá nová verze rozšířené úrovně MPT je označována rokem a měsícem, kdy vstoupila do platnosti, například MPT-2008.01.
11. Třídění bylo budováno a mnoho let vyvíjeno především jako informační nástroj v papírové formě. Změny struktury třídění a způsobů jeho revize a používání byly potřebné pro zabezpečení účinného a efektivního užívání třídění v elektronickém prostředí.
12. Z tohoto důvodu se členské státy unie MPT v roce 1999 rozhodly zahájit reformu třídění a zavést přechodné změnové období, během kterého bylo nutno, souběžně s revizí třídění, provést změny vyžadované reformou. Přechodové období revize začalo v roce 1999 a základní období reformy bylo dokončeno v roce 2005.
13. V třídění byly jako výsledek reformy zavedeny následující hlavní změny:
a) rozdělení třídění na dvě úrovně, základní úroveň (core level) a rozšířenou úroveň (advanced level), tak, aby lépe vyhovovalo potřebám různých skupin uživatelů;
b) zavedení odlišných metod revidování uvedených dvou úrovní třídění, a to tříletý revizní cyklus pro základní úroveň a průběžná revize pro rozšířenou úroveň;
c) přetřiďování patentových dokumentů při každé revizi třídění podle příslušných změn základní a rozšířené úrovně;
d) zavedení doplňujících informací vysvětlujících nebo podrobněji objasňujících třídicí znaky, jako například definic zatřídění, strukturních chemických vzorců a grafických znázornění, jakož i informativních odkazů, do elektronické úrovně třídění;
e) přehodnocení a případné zrevidování obecných zásad třídění a pravidel zatřiďování.
14. [zrušen]
15. Účelem návodu je v jednoduchých pojmech a pomocí příkladů vysvětlit, jak se má třídění používat pro účely zatřiďování nebo vyhledávání patentových dokumentů. Další pomoc při používání třídění poskytuje webová stránka WIPO IPC Web site (xxx.xxxx.xxx/xxxxxxxxxxxxxx/xxx), kde lze nalézt:
a) přídavné informace k MPT, které obsahují definice zatřídění, chemické vzorce a grafická znázornění (viz odstavce 44 až 51 níže) ;
b) heslář k MPT (Catchword Index), pořízený v anglickém a francouzském jazyce, jakož i v jiných jazycích;
c) speciální publikace "Seznam revidovaných vztahů", poskytující informace o tom, jak byly předměty převedeny mezi různými místy třídění jako výsledek jeho revize;
d) další různé materiály osvětlující MPT, například Metodické pokyny pro povinné a nepovinné zatřiďování předmětu, které mohou sloužit jako užitečný doplněk Návodu.
16. [zrušen]
17. Tištěné verze třídníků MPT mohou být vytvořeny ve formě PDF files, které jsou k dispozici na WIPO IPC Web site (xxx.xxxx.xxx/xxxxxxxxxxxxxx/xxx) Tištěná verze třídění může být získána použitím PDF souborů dostupných na webové stránce WIPO IPC.
18. Sdělení týkající se třídění je možné zasílat na následující adresu:
World Intellectual Property Organization (WIPO) 00, xxxxxx xxx Xxxxxxxxxxx
CH-1211 Geneva 20 (Switzerland) E-mail: xxx.xxxx@xxxx.xxx
II. USPOŘÁDÁNÍ TŘÍDICÍCH SYMBOLŮ
Sekce; Třída; Podtřída; Skupina; Úplný třídicí znak
19. Třídění zahrnuje celou oblast poznání, kterou lze považovat za příslušnou pro oblast patentů na vynálezy, v rozdělení do osmi sekcí. Sekce jsou nejvyšší úrovní hierarchie třídění.
(a) Znak sekce – Každá sekce je označena jedním z velkých písmen A až H.
(b) Název sekce – Název sekce je třeba považovat za nejširší údaj o obsahu sekce. Osm sekcí má tyto názvy:
A LIDSKÉ POTŘEBY
B PRŮMYSLOVÉ TECHNIKY; DOPRAVA C CHEMIE; HUTNICTVÍ
D TEXTIL; PAPÍR E STAVEBNICTVÍ
F MECHANIKA; OSVĚTLOVÁNÍ; TOPENÍ; ZBRANĚ; PRÁCE S TRHAVINAMI G FYZIKA
H ELEKTROTECHNIKA.
(c) Obsah sekce – Za každým názvem sekce následuje seznam názvů jejích podsekcí.
(d) Podsekce – V sekcích mohou být vytvořeny informativní názvy podsekcí, které jsou uvedené bez třídicích znaků.
Příklad: Sekce A (LIDSKÉ POTŘEBY) obsahuje následující podsekce ZEMĚDĚLSTVÍ
POTRAVINY; TABÁK
OSOBNÍ NEBO DOMÁCÍ PŘEDMĚTY ZDRAVÍ; ZÁBAVA
20. Každá sekce je rozdělena na třídy, které jsou druhou hierarchickou úrovní třídění.
(a) Znak třídy – Každý znak třídy obsahuje znak sekce, za kterým následuje dvojčíslí.
Příklad: H 01
(b) Název třídy – Název třídy je třeba považovat za nadřazený údaj o obsahu třídy.
Příklad: H 01 ZÁKLADNÍ ELEKTROTECHNICKÉ SOUČÁSTI
(c) Schéma třídy – U některých tříd je uvedeno všeobecné schéma, které poskytuje pouze stručný informativní přehled jejich obsahu.
21. Každá třída obsahuje jednu nebo více podtříd, které jsou třetí hierarchickou úrovní třídění.
(a) Znak podtřídy – Každý znak podtřídy obsahuje znak třídy, za kterým následuje velké písmeno.
Příklad: H 01 S
(b) Název podtřídy – Název podtřídy udává co nejpřesněji obsah podtřídy.
Příklad: H 01 S ZAŘÍZENÍ POUŽÍVAJÍCÍ STIMULOVANÉHO ZÁŘENÍ
(c) Schéma obsahu podtřídy – U většiny podtříd je uvedeno všeobecné schéma, které poskytuje pouze stručný informativní přehled jejich obsahu. Elektronická verze MPT umožňuje uživatelům prohlížet obsah podtřídy také podle složitosti věcné podstaty předmětu (viz odstavec 52 níže).
(d) Vložený název – Tam, kde se velká část podtřídy týká společného předmětu, může být na začátku této části uvedený vložený název vyjadřující podstatu tohoto předmětu.
22. Každá podtřída je dále rozdělena do částí označených jako "skupiny", kterými jsou buď hlavní skupiny (tj. čtvrtá hierarchická úroveň třídění) nebo podskupiny (tj. nižší hierarchické úrovně tříděné, závislé na úrovni hlavní skupiny).
(a) Znak skupiny – Každý znak skupiny obsahuje znak podtřídy, za kterým následují dvě čísla oddělená šikmou čárou.
(b) Znak hlavní skupiny – Každý znak hlavní skupiny sestává ze znaku podtřídy, za kterým následuje jedno- až třímístné číslo, šikmá čára a číslo 00.
Příklad: H 01 S 3/00
(c) Název hlavní skupiny – Název hlavní skupiny přesně definuje oblast předmětu v rozsahu své podtřídy, kterou je účelné prohledávat při provádění rešerše. Znaky hlavní skupiny a názvy jsou v třídění tištěny tučně.
Příklad: H 01 S 3/00 Lasery
(d) Znak podskupiny – Podskupiny tvoří části hlavních skupin. Každý znak podskupiny obsahuje znak podtřídy, za kterým následuje jedno- až třímístné číslo jeho hlavní skupiny, šikmá čára a číslo, které má alespoň dvě číslice jiné než 00.
Příklad: H 01 S 3/02
Případnou třetí nebo další číslici za šikmou čárou je třeba považovat za desetinné podrozdělení předcházející číslice, například 3/036 je za 3/03 a před 3/04, a 3/0971 je za 3/097 a před 3/098.
(e) Název podskupiny – Název podskupiny přesně definuje oblast předmětu v rozsahu své hlavní skupiny, kterou je účelné prohledávat při provádění rešerše. Názvu předchází jedna nebo několik teček, udávajících hierarchickou polohu této podskupiny, což vyjadřuje, že každá podskupina tvoří podrozdělení nejblíže předcházející skupiny, která má o jednu tečku méně (viz odstavce 25 až 28 níže). Název podskupiny je často sám o sobě úplný výraz a v takovém případě začíná velkým písmenem. Malým písmenem začíná název podskupiny tehdy, má-li se číst jako pokračování názvu nejblíže vyšší, méně vymezené skupiny, na které je závislý. Ve všech případech je třeba číst název podskupiny jako závislý na názvu a jako omezený názvem skupiny, pod kterou spadá.
Příklady: H 01 S 3/00 Lasery
H 01 S 3/14 . vyznačující se materiálem použitým jako aktivní prostředí
Název podskupiny 3/14 je třeba číst jako: Lasery, vyznačující se materiálem použitým jako aktivní prostředí.
H 01 S 3/05 . Konstrukce nebo tvar optických rezonátorů
Název podskupiny 3/05 je úplný výraz, avšak pro zachování jeho hierarchické polohy je tato skupina omezena na konstrukci nebo tvar optických rezonátorů laserů.
23. Úplný třídicí znak obsahuje kombinované znaky představující sekci, třídu, podtřídu a hlavní skupinu nebo podskupinu.
Příklad:
A | 01 | B | 33/00 | Hlavní skupina – 4. úroveň |
Sekce – 1. úroveň | nebo | |||
Třída – 2. úroveň | 33/08 | Podskupina – nižší úroveň | ||
Podtřída – 3. úroveň | ||||
Skupina | ||||
III. HIERARCHICKÁ STRUKTURA TŘÍDĚNÍ
Zásada hierarchie; Dvě úrovně MPT – základní úroveň, rozšířená úroveň
24. MPT je hierarchický třídicí systém. Obsahy nižších hierarchických úrovní jsou podrozdělením obsahů vyšších hierarchických úrovní, kterým jsou nižší úrovně podřízeny.
25. Třídění rozděluje všechny technické znalosti s použitím hierarchických úrovní, tj. sekcí, tříd, podtříd, skupin a podskupin v sestupném sledu hierarchie.
26. Hierarchie v podskupinách je určena pouze počtem teček předcházejících jejich názvy, tj. jejich úrovní podrozdělení, a nikoli číslováním podskupin.
Příklad: G 01 N 33/483 . . Fyzikální analýzy biologického materiálu 33/487 . . . kapalného biologického materiálu 33/49 krve
33/50 . . Chemické analýzy biologického materiálu, např. krve
Tento příklad ukazuje, že podskupina se třemi číslicemi a třemi tečkami 33/487 je hierarchicky nadřazena podskupině se dvěma číslicemi a čtyřmi tečkami 33/49, a že podskupina se třemi číslicemi a dvěma tečkami 33/483 má stejnou hierarchickou úroveň jako podskupina se dvěma číslicemi a dvěma tečkami 33/50.
27. Tečky před názvem skupiny se také používají místo názvů hierarchicky přímo nadřazených (méně odsazených) skupin, aby se zabránilo opakování.
Příklad: | H 01 S 3/00 | Lasery |
3/09 | . Postupy nebo přístroje k vybuzení, např. čerpání | |
3/091 | . . použitím optického vybuzení (optické čerpání) | |
3/094 | . . . koherentním světlem. |
Bez použití hierarchických úrovní, by podskupina H01S 3/094 vyžadovala název jako je: "Postupy nebo přístroje k vybuzení laserů s použitím optického čerpání koherentním světlem".
28. Hierarchická struktura, týkající se podskupiny H 01 F 1/053 se šesti tečkami, je ukázána na následujícím příkladu:
Sekce: Třída: | H H 01 | ELEKTROTECHNIKA ZÁKLADNÍ ELEKTROTECHNICKÉ SOUČÁSTI |
Podtřída: | H 01 F | MAGNETY |
Hlavní skupina: | H 01 F | 1/00 magnety nebo magnetická tělesa charakterizované |
magnetickými materiály pro ně |
Podskupina s jednou tečkou: 1/01 . z anorganických materiálů
Podskupina s dvěma tečkami: 1/03 . . charakterizovaných jejich koercivitou Podskupina se třemi tečkami: 1/032 z magneticky tvrdých materiálů
Podskupina se čtyřmi tečkami: 1/04 kovů nebo slitin
Podskupina s pěti tečkami: 1/047 Slitiny charakterizované svým složením
Podskupina se šesti tečkami: 1/053 obsahující kovy vzácných zemin
Skupina H 01 F 1/053 tedy ve skutečnosti obsahuje "magnety z anorganických materiálů, vyznačujících se svojí koercivitou, z magneticky tvrdých materiálů, obsahujících kovy vzácných zemin".
29. Z důvodu lepšího vyhovění potřebám různých kategorií uživatelů je MPT od tohoto osmého vydání vytvořené jako dvouúrovňový systém, sestávající ze základní úrovně a rozšířené úrovně. Zásady a pravidla pro zatřiďování popsané dále se používají stejně pro obě úrovně, avšak s tím, že pro základní a pro rozšířenou úroveň se, při zajištění kompatibility mezi oběma úrovněmi, používají odlišné postupy revize.
30. Od úřadů průmyslového vlastnictví se požaduje, aby své zveřejňované patentové dokumenty zatřiďovaly alespoň podle základní úrovně. Základní úroveň je určena pro obecné informační účely, například pro šíření informací a pro rešerše v menších národních patentových sbírkách. Základní úroveň obsahuje pouze hierarchicky vyšší znaky třídění: sekce, třídy, podtřídy, hlavní skupiny a v některých technických oblastech podskupiny s malým počtem teček.
31. [zrušen]
Rozšířená úroveň (advanced level)
32. Rozšířená úroveň je určena pro rešerše ve větších mezinárodních patentových sbírkách. Používání rozšířené úrovně si každý úřad průmyslového vlastnictví pro zatřiďování svých zveřejněných patentových dokumentů může zvolit podle svého uvážení. Další podrobnější podrozdělení rozšířené úrovně je kompatibilní se základní úrovní a představuje širší rozpracování třídění (tj. jeho další podskupiny). Obecně vzato, rozšířená úroveň obsahuje všechny záznamy základní úrovně. Avšak vzhledem k tomu, že rozšířená úroveň je revidována častěji než základní úroveň, může na úrovních podtříd a hlavních skupin obsahovat nové záznamy, které se následně mohou stát součástí nového vydání základní úrovně. Obdobně může základní úroveň, ve výjimečných případech, stále ještě obsahovat záznamy, které již byly v rozšířené úrovni zrušeny.
33. [zrušen]
IV. PREZENTACE SCHÉMAT TŘÍDĚNÍ
Vložené názvy; Uvádění názvů; Odkazy; Poznámky
34. K usnadnění používání třídění jsou v jeho textu, kromě názvů hierarchicky uspořádaných třídicích znaků, navíc uvedeny různé odkazy a indikace.
35. Hlavní skupiny jsou v každé podtřídě uspořádány v pořadí, které má pomoci uživateli. U novějších podtříd jsou hlavní skupiny obecně uspořádány od nejsložitějších nebo úzce specializovaných předmětů k nejméně složitým předmětům (viz také odstavec 52 níže). Zbytková hlavní skupina (např. "jinde neuvedené") je umístěna na konci schématu těchto novějších podtříd.
36. Tam, kde se více bezprostředně po sobě následujících hlavních skupin vztahuje ke společnému předmětu, může být před první z těchto hlavních skupin uvedený "vložený název". "Vložený název" je krátké podtržené sdělení, které udává společný předmět nacházející se ve všech hlavních skupinách, kterých se týká (viz např. vložený název "Pluhy" před skupinou A 01 B 3/00). Sled skupin zahrnutých pod tímto názvem sahá až k dalšímu vloženému názvu nebo až k vodorovné čáře, která se používá, pokud se následující skupina nebo skupiny týkají jiného předmětu, který není uveden žádným vloženým názvem (viz např. čára za skupinou A 01 B 75/00). Ve výjimečných případech může být vložený název použit pro jedinou hlavní skupinu.
37. Názvy třídicích míst mohou indikovat svůj obsah za použití jediné fráze nebo několika souvisejících frází, které jsou spolu provázány (viz odstavec 61 níže). Názvy však také mohou svůj obsah indikovat za použití dvou nebo více různých částí, které jsou od sebe odděleny středníkem. Každá část takového názvu, sestávajícího z více částí, by se měla interpretovat jako samostatný název. Tento typ názvu se používá v případě, kdy se považuje za žádoucí společně uvést různé druhy předmětů, které nelze vyhovujícím způsobem zahrnout do jediné fráze.
Příklady: A 42 C 5/00 Příslušenství nebo ozdoby pro klobouky A 41 D 10/00 Pyžama; Noční košile
38. Název třídy, podtřídy nebo skupiny, vložený název nebo poznámka (viz odstavec 41 níže) mohou obsahovat frázi v závorkách, odkazující na jiné místo v třídění. Taková fráze, nazývaná odkaz, značí, že předmět vyjádřený odkazem je zahrnutý na označeném místě (nebo místech).
Příklad: A 01 F 7/00 Xxxxxxxx (s cepy A 01 F 9/00).
Funkce odkazů
39. Odkaz má jednu z následujících funkcí:
(a) Omezení rozsahu – Tento druh odkazu se nazývá omezovací odkaz. Upřesňuje předmět uvedený na jiném místě, i když je zdánlivě obsažen v názvu místa, u kterého je tento odkaz uveden. Tento
typ odkazu je velmi důležitý pro správné pochopení a použití místa, u kterého je uvedený (viz např. skupina A 01 F 7/00). Omezovací odkaz:
(i) vylučuje specifický předmět z rozsahu příslušného třídicího místa, i když by tento předmět jinak splňoval všechny požadavky na třídicí místo a jeho definici, tj. jinak by byl na tomto místě zahrnut; a
(ii) uvádí místo (místa), na kterém je tento předmět zatříděn.
V definici zatřídění jsou omezovací odkazy uvedené titulkem „Tato podtřída /skupina nezahrnuje
…“.
(b) Vyznačení přednosti – Odkaz udávající, že jiné místo "má přednost", se používá tehdy, kdy lze předmět zatřídit na dvě místa nebo tehdy, kdy se různé aspekty předmětu zatřiďují na různá místa a je žádoucí takový předmět zatřídit pouze na jednom z těchto míst (viz např. skupina A 01 B 35/00). Takový odkaz o přednosti se vyskytuje nejčastěji na úrovni podskupin; v některých případech, dotýká-li se více skupin najednou, může být tento odkaz nahrazen poznámkou na vyšší úrovni (viz např. poznámka (2) uvedená za názvem podtřídy A 61 M). Odkazy vyznačující přednost jsou ve skutečnosti určitým druhem omezovacího odkazu.
(c) Návod – na některých místech odkazy, pro informační účely, uvádí, kde lze nalézt příbuzné předměty (viz např. skupina A 61 H 33/14). Informativní odkaz uvádí místo předmětu, které by mohlo být významné pro rešerši, ale jehož předmět není v rozsahu třídicího místa, u kterého je tento odkaz uveden. Příklady takových odkazů jsou:
(i) odkazy na funkčně orientovaná místa poukazující na místa, kam je zahrnut předmět, jestliže je zvláště upravený, použitý pro specifický účel nebo začleněný do širšího systému (viz odstavce 85 až 87 a 89 až 90);
(ii) informativní odkazy udávající místo předmětu, který by mohl zajímavý pro rešerši, ale který se nenachází v rozsahu třídicího místa, kde se odkaz vyskytuje.
Omezovací odkazy (definované v pododstavcích (a) a (b) shora) jsou zahrnuty jak ve schématech třídění, tak v elektronické úrovni v různých formátech. Pro udržení srozumitelnosti schémat při zvýšeném množství použitelných příslušných rešeršních informací se informační odkazy ze schémat postupně odstraňují a převádí do elektronické úrovně MPT (viz také odstavec 48 níže).
Použití a výklad odkazů
40. Několik podrobností týkajících se použití a výkladu odkazů:
(a) Odkaz je obvykle umístěn na konci názvu, ke kterému patří. Pokud má název dvě nebo více částí, je odkaz umístěn za poslední částí, ke které se vztahuje. Ve výjimečných případech se odkaz netýká všech předcházejících částí, ale v takových případech je to zřejmé z kontextu.
Příklad: A 47 C ŽIDLE (sedadla zvláště upravená pro vozidla B 60 N 2/00); POHOVKY; POSTELE (čalounění obecně B 68 G)
(b) Odkaz, uvedený za názvem třídy, podtřídy nebo skupiny, se týká všech hierarchicky nižších míst.
(c) [zrušen]
(d) V PDF verzi třídění je odkaz z jedné skupiny na druhou v téže podtřídě citovaný pouze číslem této druhé skupiny bez uvedení podtřídy.
Příklad: B 62 L 3/00 Ovládací ústrojí brzd (ovládací ústrojí pro volnoběžné
zpáteční brzdy 5/00; bowdenové ústrojí F 16 C 1/10);
Uspořádání ovládacích ústrojí
(e) Je-li citována skupina, jedná se zpravidla o nejvhodnější, avšak nikoli nezbytně jedinou relevantní skupinu. Konkrétně by se měly zohlednit i skupiny hierarchicky příbuzné k citované skupině.
(f) Jsou-li dvě nebo více podrobností předmětu uvedeny na stejném místě, jsou odděleny čárkou a třídicí znak tohoto místa se uvede jen na konci tohoto odkazu.
Příklad: A 01 M 21/00 Zařízení na ničení nežádoucí vegetace, např. plevele
(biocidy, regulátory růstu rostlin A 01 N 25/00 až 65/00)
(g) Odkazy, které se týkají různých podrobností předmětu, uváděných na různých místech, jsou odděleny středníkem a je třeba je interpretovat nezávisle.
Příklad: A 01 K 1/00 Ustájení zvířat; Vybavení k tomuto účelu (konstrukce,
stavební prvky E 04; větrání budov F 24 F)
Výjimkou je, jestliže je podstatná část jejich textu shodná; v takovém případě je společný text uveden pouze jednou a odlišné znaky jsou odděleny čárkou.
Příklad: A 01 H 3/00 Způsoby modifikace fenotypů (4/00 má přednost; ovlivňování
růstu rostlin bez vzniku nových rostlin, nechemicky A 01 G 7/00, chemicky A 01 N 25/00 až 65/00)
41. Poznámky definují nebo vysvětlují specifická slova, fráze nebo rozsah míst, nebo uvádějí, jak se má předmět zatřiďovat. Poznámky mohou být spojeny se sekcí, podsekcí, třídou, podtřídou, vloženým názvem nebo skupinou.
Příklady: F 42 Ačkoliv simulátory obecně patří do třídy G 09, jsou do této třídy
zahrnuty také prostředky pro uskutečňování nebo výcvik, které mají znaky simulace.
B 22 F Výraz "kovový prášek" zahrnuje prášky obsahující podstatný podíl nekovových materiálů.
B 01 J 31/00 V této skupině se při zatřiďování nebere zřetel na přítomnost vody.
Poznámky se používají pouze pro místa, kterých se týkají, a jejich podrozdělení, a v případě rozporu ruší všechny obecné návody. Například poznámka (1) uvedená za názvem podtřídy C 08 F má přednost před poznámkou za názvem sekce C.
Všechny informace, které se nalézají v poznámkách spojených s úrovní sekce, podsekce nebo třídy třídění, jsou také uvedeny v definicích podtřídy (viz odstavce 45 až 47 níže), jejichž rozsah je ovlivněn těmito informacemi.
V. INFORMACE PRO UŽIVATELE
Indikace změn vzhledem k předchozím vydáním; Elektronická úroveň MPT – definice zatřídění, informativní odkazy, chemické vzorce a grafická znázornění, hlavní skupiny v normalizovaném pořadí
INDIKACE ZMĚN VZHLEDEM K PŘEDCHOZÍM VYDÁNÍM
42. Ve snaze pomoci uživateli je text třídění uzpůsoben tak, aby poskytoval určité indikace týkající se druhu změn v něm provedených oproti předchozím vydáním/verzím.
V tomto vydání třídění byly použity následující indikace:
(a) Text psaný kurzívou znamená, že příslušný záznam je vzhledem k předchozímu vydání/verzi, buď
(i) nový, nebo
(ii) jeho „souborný rozsah“ (viz odstavec 73 níže) byl změněn, nebo
(iii) byl zrušen (viz bod (d) níže).
V případech (i) nebo (ii), uvedených shora, se za záznamem psaným kurzívou uvádí indikátor verze v hranatých závorkách (viz bod (b) níže).
(b) Indikátor verze udává vydání/verzi, ve které byl příslušný záznam nový, nebo kdy byl jeho "souborný rozsah" změněn, např. [4] nebo [2008.01]. Výjimkou je indikátor [8] pro verzi IPC 2006.
(c) Za jedním a týmž záznamem mohou být v hranatých závorkách uvedeny dvě nebo více arabských číslic. Za účelem přehlednosti je zobrazen pouze indikátor poslední verze, zatímco ty další se zobrazí pouze pokud si to uživatel přeje (například najetím kurzoru na příslušný indikátor verze).
(b) Symboly skupin, které byly zrušeny, tj. skupiny, které existovaly v sedmém vydání třídění, ale v osmém vydání již neexistují, se v osmém vydání objevují, uvedené kurzívou, tam, kam byl příslušný předmět převeden nebo kde byl tento předmět zahrnut.
Symboly skupin, které byly zrušeny v předchozích vydáních/verzích se v platném vydání/verzi nevyskytují.
43. [vypuštěn]
44. V internetové verzi MPT jsou kromě třídícího schématu přístupné údaje vysvětlující nebo podrobněji objasňující znaky MPT, jejichž smyslem je zvýšit srozumitelnost MPT a usnadnit jeho používání.
45. Ačkoli je rozsah třídicích míst možné určit z názvů zatřídění, ve spojení s odkazy a poznámkami, které se nacházejí ve schématu třídění, doporučuje se pro vyjasnění přesných mezí předmětu odpovídajícího třídicímu místu používat definice zatřídění. Definice zatřídění poskytují další informace s ohledem na třídicí záznamy a slouží pro jejich vyjasnění, avšak nemění jejich rozsah.
46. Definice zatřídění jsou připraveny podle strukturovaného formátu definice, jehož nejdůležitější částí je znění definice, který uvádí podrobnější vysvětlení rozsahu třídicího místa. Ve znění definice se používají relevantní slova a fráze, které mohou být alternativou k těm, které se používají v názvu zatřídění a které se dají nalézt v patentových dokumentech zatříděných na příslušné třídicí místo. Definice zatřídění obsahují také další části, například vysvětlení omezovacích a informativních odkazů
spojených s názvem zatřídění, interpretaci speciálních pravidel pro zatřiďování ovlivňujících třídicí místo a definice termínů použitých na třídicím místě.
47. V tomto vydání třídění jsou definice zatřídění opatřeny pouze pro omezený počet podtříd. Během dalšího vývoje MPT budou definice zatřídění vypracovány pro všechny jeho podtřídy a pro hlavní skupiny a podskupiny tam, kde je to příslušné.
48. Do definic zatřídění jsou postupně zaváděny informativní odkazy označující umístění předmětu, který by mohl být podstatný pro rešerši. Tyto odkazy neomezují rozsah třídicích míst, se kterými jsou spojeny, a jejich úmyslem je pouze usnadnění patentové rešerše.
Chemické vzorce a grafická znázornění
49. V oblastech MPT, které se týkají obecné a aplikované chemie, mají velkou hodnotu chemické strukturní vzorce, které poskytují vizuální znázornění obsahu třídicího místa. Jsou zavedeny do schématu třídění v omezeném počtu třídicích záznamů tam, kde jsou nutné pro definování jejich rozsahu nebo interpretaci rozsahu jim podřízených záznamů (viz například hlavní skupinu C 07 D 499/00).
50. Do elektronické úrovně MPT je zavedena řada dalších chemických strukturních vzorců. Slouží pro ilustrační účely, obecně formou příkladů, a pro usnadnění pochopení obsahu chemických oblastí třídění. Chemické vzorce jsou k prohlížení dostupné prostřednictvím hyperlinků, které jsou uvedené u příslušných třídicích záznamů.
51. Do elektronické úrovně MPT jsou také zavedena další vysvětlující grafická znázornění (viz například grafické ilustrace pod hlavní skupinou F 23 B 50/00).
Prezentace hlavních skupin v normalizovaném pořadí
52. Pořadí hlavních skupin v MPT není obecně normalizováno. Za účelem poskytnutí další pomůcky pro provádění zatřiďování byla do elektronické úrovně zavedena alternativní prezentace podle normalizovaného pořadí hlavních skupin v podtřídách MPT. Toto normalizované pořadí sleduje zásadu postupu od složitějšího k méně složitějšímu předmětu a od úzce specializovaného k nespecializovanému předmětu podtřídy. Toto normalizované pořadí je dostupné prostřednictvím hyperlinků z příslušných podtříd. To v elektronické verzi třídění umožňuje zobrazení hlavních skupin v číselném pořadí tak, jak je současně uvedené v MPT, nebo v normalizovaném pořadí, podle výběru uživatele.
VI. TERMINOLOGIE
Normalizované výrazy; Heslář
53. Normalizovat bylo možné pouze omezený počet výrazů používaných v MPT. Vysvětlení normalizovaných výrazů, použitých v textu třídění, je uvedeno dále. Tam, kde se v textu elektronické verze MPT objeví normalizovaný výraz, je opatřen hyperlinkem na jeho vysvětlení.
"uvedeno v", "zahrnuto v", "obsaženo v"
54. Určení, že předmět je "uveden (v)" na daném třídicím místě, znamená, že tento předmět má znaky, které umožňují jeho zatřídění na tomto místě (viz například skupina A 41 F 18/00). Výrazy "zahrnuto v" a "obsaženo v" mají tentýž význam jako výraz "uvedeno v" (viz například skupina B 60 Q 11/00).
Výrazy používané pro označení zbytkového předmětu
55. Výrazem "jinde neuvedeno" nebo podobnými výrazy vyskytujícími se v názvu skupiny se míní "neuvedeno v žádné jiné skupině téže podtřídy nebo v žádné jiné podtřídě" (viz například skupina B 65 D 51/00). Totéž se obdobně použije tam, kde se tento výraz objevuje v názvu třídy nebo podtřídy. Použití tohoto výrazu v názvu hlavní skupiny však nerozšiřuje rozsah podtřídy, jak je blíže uvedeno v odstavci 69 níže.
56. Skupiny uváděné slovy "...neuvedeno ve skupinách..." zahrnují předměty, které nejsou v těchto skupinách uvedeny. Skupiny uváděné slovem "Jiné…" zahrnují pouze předměty, které nejsou uvedeny v jiných souvisejících skupinách, například na stejné hierarchické úrovni v rámci podtřídy nebo skupiny (viz například A 41 F 13/00 nebo B 05 C 21/00).
57. Řada schémat podtříd obsahuje zbytkovou hlavní skupinu, která zahrnuje předměty v rozsahu podtřídy v žádné jiné hlavní skupině podtřídy neobsažené. Takové zbytkové hlavní skupiny jsou obvykle umístěny na konci podtříd.
Výrazy používané k označování kombinace předmětů
58. V řadě podtříd jsou hlavní skupiny, které jsou určeny pro předměty "…zahrnuté ve více než jedné z hlavních skupin…" nebo vyjádřené podobným zněním. Takové skupiny obsahují jenom předměty, které se skládají z kombinace znaků, které nejsou zahrnuty jako celek v jediné jedné z uvedených skupin, například ve skupině C 05 B 21/00. Kromě toho v řadě podtříd existují hlavní skupiny, které označují předměty "…neuvedené v žádné jediné nebo hlavní skupině…" nebo podobným zněním. Takový typ skupiny může obsahovat:
- jak předměty sestávající z kombinací znaků, které nejsou jako celek zahrnuté pouze v jediné ze specifikovaných skupin,
- tak předměty nezahrnuté v žádné ze skupin ve specifikovaném rozsahu.
"tj.", "např."
59. Výraz "tj." má smysl "rovná se" a dvě věty spojené pomocí "tj." je třeba považovat za rovnocenné, přičemž jedna z těchto vět tvoří definici druhé.
Příklad: A 01 D 41/00 Kombajny, tj. sklizňové stroje nebo žací stroje kombinované
s mláticím ústrojím
60. Výraz "např." neomezuje smysl věty uvedené před ním, ale pouze jej vysvětluje tím, že uvádí jeden nebo více příkladů. Tento výraz se používá pro následující účely:
(a) poskytuje typické vysvětlení předmětu uvedeného předcházející formulací.
Příklad: A 42 C 5/00 Příslušenství nebo ozdoby pro klobouky, např. kloboukové
stuhy
(b) upozorňuje na skutečnost, že to, co je uvedeno za "např.", je zcela obsaženo a zahrnuto v předcházející formulaci, i když to z této formulace není snadno zřejmé.
Příklad: B 62 B 7/00 Vozíky pro děti; Xxxxxxx, např. kočárky pro loutky
(c) uvádí předmět, který je zahrnutý ve skupině, ale pro který nebyla vytvořena závislá podskupina.
Příklad: | G 02 B 6/122 | . . . Základní optické prvky, např. světlovodivé obvody |
6/124 | . . . . Geodetické čočky nebo integrované mřížky | |
6/125 | . . . . Ohyby, větvení nebo průsečíky |
"A a B", "A nebo B", "buď A nebo B, ale ne obojí"
61. Výraz:
– "A a B" vyžaduje přítomnost jak A, tak i B ve stejném příkladu nebo provedení;
– "A nebo B" zahrnuje přítomnost A nebo přítomnost B, nebo přítomnost A i B současně v jednom a témže příkladu nebo provedení;
– "buď A nebo B, ale ne obojí" zahrnuje přítomnost A nebo přítomnost B, ale nikoli přítomnost jak A, tak i B současně ve stejném příkladu nebo provedení.
"obecně", "sám o sobě / jako takový", "zvlášť přizpůsobený / upravený pro"
62. Výraz "obecně" se používá pro označování "věcí", které se zvažují pro své znaky bez ohledu na jejich specifické použití nebo které nejsou konkrétně upraveny pro specifické použití nebo účel tak, jak je definováno v odstavci 85(a) níže.
63. Výraz "sám o sobě / jako takový" se týká pouze podstatné části předmětu, na rozdíl od kombinace, které je tato podstatná část součástí.
Příklad: Ve skupině G 01 T 3/08, která zahrnuje měření neutronového záření polovodičovými detektory, odkaz (polovodičové detektory samy o sobě H 01 L 31/00) znamená, že předmět týkající se jenom polovodičových detektorů je zahrnutý ve skupině H 01 L 31/00. Pokud se předmět týká kombinace polovodičových detektorů s jinými prvky zařízení na měření neutronového záření, zatřídí se do skupiny G 01 T 3/08.
64. Výraz "zvlášť přizpůsobený / upravený pro" se používá pro označování "věci", které byly upraveny nebo konkrétně zkonstruovány pro dané použití nebo účel tak, jak je definováno v odstavci 85(b) níže.
Příklady: A 47 D NÁBYTEK ZVLÁŠŤ UPRAVENÝ PRO DĚTI
A 01 K 63/02 . Nádrže zvlášť upravené k přepravě živých ryb
"a podobně"
65. Výraz "a podobně" se někdy používá pro zdůraznění toho, že příslušné třídicí místo není omezeno na uvedený předmět tak, jak je vyjádřen formulačně, ale že také zahrnuje i podobný předmět s v podstatě stejnými znaky.
Příklad: A 01 D 3/00 Neabrazivní zařízení na ostření kos, srpů a podobně
66. Na konci návodu je zařazen dvoudílný heslář termínů a výrazů. Jeho první část obsahuje termíny a výrazy týkající se zásad a pravidel zatřiďování, které jsou použité zejména v tomto návodu. Druhá část hesláře obsahuje technické termíny a výrazy použité v samotném třídění.
VII. ROZSAH MÍST
Podtřídy; Hlavní skupiny; Podskupiny
67. Rozsah třídicího místa musí být vždy interpretován v rámci rozsahu všech hierarchicky nadřazených míst.
68. Názvy sekcí, podsekcí a tříd udávají jen velmi volně svůj obsah a nedefinují zpravidla zcela přesně předmět spadající pod uvedený obecný název. Obecně název sekce nebo podsekce udává velmi volně povahu a rozsah předmětů, které lze v této sekci nebo podsekci nalézt, a název třídy podává obecný údaj o tom, které předměty jsou zahrnuty v jeho podtřídách. Na rozdíl od toho je úmyslem třídění, aby názvy podtříd, využívající podle potřeby odkazů nebo poznámek, definovaly s co největší možnou přesností rozsah předmětu, který je v nich zahrnut. Názvy hlavních skupin a podskupin, které jsou opatřené odkazy, definicemi nebo poznámkami s nimi spojenými, definují s maximální možnou přesností rozsah předmětů, které jsou v nich zahrnuty (viz příklad uvedený v odstavci 28 shora).
Podtřídy
69. Skutečný rozsah podtřídy je definován dále uvedenými, společně uvažovanými skutečnostmi:
(a) názvem podtřídy, který popisuje co nejpřesněji a několika málo slovy hlavní znaky určité části technických poznatků zahrnutých v třídění, přičemž tato část tvoří oblast podtřídy, ke které se vztahují všechny její skupiny.
(b) každým omezovacím odkazem, který následuje za názvem podtřídy nebo za názvem její třídy. Tyto odkazy označují určité části oblasti uvedené v názvu, které jsou zahrnuty v jiných podtřídách, a jsou proto vyloučeny. Tyto části mohou tvořit podstatnou část oblasti uvedené v názvu, a proto jsou omezovací odkazy v některých ohledech stejně důležité jako samotný název. Například v podtřídě A 47 D – NÁBYTEK ZVLÁŠŤ UPRAVENÝ PRO DĚTI – je značná část předmětů, jmenovitě školní lavice nebo stoly, tedy předměty zahrnuté ve vlastním názvu, vyloučena odkazem do určitých skupin podtřídy A 47 B, čímž se značně mění rozsah podtřídy A 47 D.
(c) každým omezovacím odkazem, který se vyskytuje ve skupinách nebo vložených názvech podtřídy a který převádí předmět do jiné třídy nebo podtřídy, rovněž omezujícím rozsah dané podtřídy. Například v podtřídě B 43 K – NÁČINÍ PRO PSANÍ NEBO KRESLENÍ – jsou psací hroty pro indikační nebo zapisovací přístroje odkazem vyloučeny ze skupiny 1/00 do skupiny 15/16 podtřídy G 01 D, čímž se zmenšuje rozsah předmětů, zahrnutých pod název podtřídy B 43 K.
(d) každou poznámkou nebo definicí uvedenou za názvem podtřídy nebo názvem příslušné třídy, podsekce nebo sekce. Takové poznámky nebo definice mohou vymezovat výrazy použité v názvu nebo jinde, nebo objasňovat vztah mezi podtřídou a jinými místy.
Příklady:
(i) Poznámky uvedené za názvem podsekce "MOTORY NEBO ČERPADLA" týkající se tříd F 01 až F 04, ve kterých jsou definovány termíny a výrazy v této podsekci použité.
(ii) Poznámka (1) uvedená za názvem podtřídy F 01 B, ve které je definován rozsah této podtřídy ve vztahu k podtřídám F 01 C až F 01 P.
(iii) Poznámka uvedená za názvem sekce C, ve které jsou definovány skupiny prvků.
Názvy podtříd někdy nezahrnují názvy všech hlavních skupin v nich obsažených. Nicméně, rozsah podtřídy musí být vždy chápán tak, že zahrnuje všechny předměty specificky uvedené v názvech jejích hlavních skupin.
70. Podrobnější vysvětlení rozsahu podtřídy poskytuje tam, kde je k dispozici, její definice zatřídění. Zejména jsou v ní popsány přesné hranice každého předmětu přidaného k rozsahu podtřídy názvy jejích hlavních skupin.
71. Rozsah hlavní skupiny lze vykládat pouze v souladu se skutečným rozsahem její podtřídy (jak byl uveden shora). S přihlédnutím k tomu je skutečný rozsah hlavní skupiny určen jejím názvem, modifikovaným příslušnými odkazy nebo poznámkami, které jsou připojeny k hlavní skupině, nebo vloženým názvem, pod kterým je zahrnuta. Například skupinu pro "ložiska" v podtřídě, jejíž název je omezen na příslušné přístroje, je třeba chápat tak, že zahrnuje pouze znaky ložisek využívané u těchto přístrojů, tj. například uspořádání ložisek v přístrojích.
Je třeba upozornit na skutečnost, že vložené názvy jsou pouze informativní a že zpravidla neupravují rozsah skupin pod nimi zahrnutých, ledaže by jinak jasně vyplýval z kontextu. Podrobnější vysvětlení rozsahu hlavní skupiny poskytuje tam, kde je k dispozici, její definice zatřídění.
72. Rozsah podskupiny je rovněž třeba vykládat pouze v souladu se skutečným rozsahem její podtřídy, hlavní skupiny a případně každé podskupiny, pod kterou spadá. Proto je rozsah podskupiny určen jejím názvem, modifikovaným všemi příslušnými odkazy nebo poznámkami k ní připojenými.
Příklad: B 64 C LETADLA; HELIKOPTÉRY (vznášedla B 60 V)
5/00 Stabilizační plochy (připevnění stabilizačních ploch na trup 1/26)
5/06 . Kýlové plochy (speciálně pro křídla 5/08) 5/08 . namontované na křídlech nebo jimi podpírané 5/10 . stavitelné
5/12 . . k zatahování k nebo do trupu nebo gondoly.
(a) Hlavní skupinu 5/00 je třeba uvažovat s rozsahem názvu podtřídy, tj. jako "stabilizační plochy letadel nebo vrtulníků". Mimoto se v odkazu za názvem podtřídy B 64 C (vznášedla B 60 V) uvádí, že všechny předměty týkající se vznášedel se zatřiďují do podtřídy B 60 V, takže ve vztahu k hlavní skupině 5/00 a všem jejím podskupinám se stabilizační plochy vznášedel zatřiďují do podtřídy B 60 V. Kromě toho se v odkazu u hlavní skupiny 5/00 (připevnění stabilizačních ploch na trup 1/26) uvádí, že se všechny předměty, které se týkají připevnění stabilizačních ploch na trup zatřiďují do podskupiny l/26.
(b) Podskupinu 5/06, která spadá pod hlavní skupinu 5/00, je třeba uvažovat tak, že zahrnuje "stabilizační plochy ve tvaru kýlových ploch". Mimoto se v odkazu za názvem skupiny 5/06 (speciálně pro křídla 5/08) uvádí, že se kýlové plochy určené speciálně pro křídla zatřiďují do podskupiny 5/08.
(c) Obdobně je tomu u podskupiny 5/08, která má vzhledem k hlavní skupině 5/00 rovnocennou hierarchickou (jednotečkovou) úroveň jako podskupina 5/06, je třeba uvažovat tak, že zahrnuje "stabilizační plochy montované na křídlech, nebo jimi podpírané", a podskupinu 5/10 tak, že, zahrnuje "stavitelné stabilizační plochy letadel nebo vrtulníků".
(d) Podskupina 5/12 spadá pod podskupinu 5/10 a její rozsah je třeba uvažovat například tak, že zahrnuje "stavitelné stabilizační plochy letadel nebo vrtulníků k zatahování k nebo do trupu nebo gondoly".
73. Pokud je skupina dále rozdělena, zahrnuje každá podskupina pouze dílčí část oblasti zahrnuté ve skupině, pod kterou spadá; skupina tedy může mít buď pouze jednu podskupinu, která do ní spadá, nebo může mít podskupin více. Každá podskupina je primárně vytýčena tak, aby vyloučila z dané oblasti přesně definovaný úsek předmětu, který může často sloužit jako samostatná rešeršní oblast. Tak může být každá skupina použita pro zatřídění předmětu, který spadá do jejího rozsahu, ale který není uveden v žádné z podskupin, které pod ní spadají. Tento zbývající předmět se nazývá souborný
rozsah skupiny. U skupiny, která rozdělena není, jsou její rozsah a souborný rozsah skupiny identické. Je-li tato skupina dále rozdělena, zůstává její rozsah nezměněný, zatímco souborný rozsah skupiny je pozměněn.
74. Rozsah každé podskupiny je, ve srovnání s její hierarchicky vyšší skupinou, určen přítomností jednoho nebo více podstatných znaků, uvedených v názvu podskupiny. Mohou nastat dva případy:
(a) Podstatné znaky nejsou v názvu hierarchicky vyšší skupiny vyjádřeny. Příklad: H 01 F 5/00 Cívky
H 01 F 5/02 . vinuté na nemagnetických nosičích
(b) Podstatné znaky jsou vyjádřeny již v názvu hierarchicky vyšší skupiny.
Příklad: | B 01 D 35/00 | Jiná filtrační zařízení; pomocná zařízení pro filtraci; |
B 01 D 35/30 | Konstrukce filtračních skříní . Konstrukce filtračních skříní |
VIII. ZÁSADY TŘÍDĚNÍ
Informace o vynálezu; Přídavné informace; Technické předměty vynálezů; Místa v třídění pro technické předměty vynálezů; Funkčně orientovaná místa a místa upotřebení; Třídění technických předmětů vynálezů
75. Podle odstavce 6 shora je hlavním účelem třídění usnadnit vyhledávání technických předmětů. Je proto rozvrženo a musí být používáno tak, aby v něm byl každý technický předmět zatříděn a aby jej bylo možné v třídění vyhledat na jednom a tomtéž místě; toto místo bude nejvíce relevantní pro vyhledávání předmětu.
76. V patentových dokumentech je možné nalézt dva typy informace. Jsou to "informace o vynálezu" a "přídavné informace". Význam těchto výrazů je vysvětlen v odstavcích 77 až 80 níže. Pravidla pro volbu třídicích znaků jsou stejná pro oba typy informací (viz též kapitolu XI níže). Ačkoli se v návodu často odkazuje pouze na vynálezy nebo technické předměty vynálezů, je třeba rozumět, že se poznámky uvedené v návodu mohou stejně tak použít na technické předměty, které jsou zahrnuty do přídavných informací.
77. Informace o vynálezu jsou technické informace popisující vynález v celém patentovém dokumentu (například popis, výkresy, nároky), které představují přínos ke stavu techniky. Informace o vynálezu se určuje v kontextu známého stavu techniky za použití nároků patentového dokumentu a s patřičným zřetelem na popis a výkresy.
78. "Přínosem ke stavu techniky" se míní všechny nové a nezřejmé předměty specificky popsané v patentovém dokumentu, přičemž tyto předměty nepředstavují část stavu techniky, tj. rozdíl mezi předmětem patentového dokumentu a souborem všech technických předmětů, které se již staly veřejně známými.
79. Přídavné informace jsou netriviální technické informace, které samy o sobě nepředstavují přínos ke stavu techniky, ale mohly by představovat použitelné informace pro rešeršéra.
80. Přídavné informace doplňují informace o vynálezu tím, že identifikují například složky kompozice nebo směsi nebo prvky nebo složky způsobu nebo konstrukce nebo použití nebo aplikaci zatřiďovaných technických předmětů.
81. Technickými předměty vynálezů mohou být způsoby, výrobky, zařízení nebo materiály (nebo způsob jejich použití nebo aplikace). Tyto termíny, kterým se obvykle říká kategorie vynálezu, by se měly interpretovat v jejich nejširším smyslu slova, jak je patrno z těchto příkladů:
(a) Příklady způsobů jsou: polymerace, fermentace, oddělování, tváření, dopravování, úprava textilií, doprava a přeměna energie, stavění, příprava potravin, zkoušení, metody provozování strojů a způsoby jak pracují, zpracovávání a přenášení informací.
(b) Příklady výrobků jsou: chemické sloučeniny, směsi, tkaniny, vyrobené předměty.
(c) Příklady zařízení jsou: zařízení používaná pro chemické nebo fyzikální postupy, nástroje, přípravky, stroje, zařízení pro výrobní operace.
(d) Příklady materiálů jsou: složky směsí.
82. Mělo by být poznamenáno, že zařízení lze považovat za výrobek, protože je vyráběno způsobem. Termín "výrobek" se však obvykle používá pro označení výsledku způsobu bez ohledu na následující funkci výrobku, například výsledný výrobek chemického nebo výrobního způsobu, zatímco termín "zařízení" je spojován se zamýšleným použitím nebo účelem, například zařízení na výrobu plynů nebo zařízení na řezání. Materiály samy o sobě mohou představovat výrobky.
MÍSTA V TŘÍDĚNÍ PRO TECHNICKÉ PŘEDMĚTY VYNÁLEZŮ
83. Třídění se snaží zajistit to, aby každý technický předmět, kterého se podstata vynálezu týká, mohl být pokud možno zatříděn jako celek a nikoli prostřednictvím dílčího zatřídění částí, které jej tvoří.
84. Části, které tvoří technický předmět vynálezu, mohou však také představovat informaci o vynálezu, pokud samy o sobě představují přínos ke stavu techniky, tj. představují nový a nezřejmý předmět.
FUNKČNĚ ORIENTOVANÁ MÍSTA A MÍSTA UPOTŘEBENÍ
85. Technické předměty vynálezů uváděné v patentových dokumentech se týkají buď vnitřní podstaty nebo funkce věci nebo způsobu, kterým se věc užívá nebo upotřebí. Výrazem "věc" se v této souvislosti míní libovolný technický předmět, hmotný či nehmotný, například způsob, výrobek nebo zařízení. Shora uvedené skutečnosti byly zohledněny v projektu třídění. Třídění takto poskytuje místa pro zatřídění:
(a) věci "obecně", tj. charakterizované svojí podstatnou vlastností nebo funkcí, přičemž věc je buď nezávislá na konkrétní oblasti použití nebo technicky neovlivněná, pokud se údaje o oblasti použití nevezmou v úvahu, tj. není speciálně upravená pro použití v této oblasti.
Příklady: (1) F 16 K se týká ventilů vyznačujících se konstrukčními nebo funkčními prvky, které jsou nezávislé na povaze konkrétní tekutiny (např. oleje), která jím prochází, ani na systému, jehož částí ventil může být.
(2) C 07 se týká chemických organických sloučenin, vyznačujících se svým chemickým složením, avšak nikoli svým použitím.
(3) B 01 D se týká filtrů obecně.
(b) věci "speciálně upravené pro" konkrétní použití nebo účel, tj. přizpůsobené nebo konkrétně vytvořené pro dané použití nebo účel.
Příklad: A 61 F 2/24 je místo pro mechanický ventil speciálně upravený pro umístění v srdci člověka.
(c) zvláštního použití nebo upotřebení věci.
Příklad: Filtry, speciálně upravené pro konkrétní účely nebo v kombinaci s jiným zařízením, se zatřiďují na místa podle účelu použití, např. do A 24 D 3/00, A 47 J 31/06.
(d) začlenění věci do rozsáhlejšího systému.
Příklad: B 60 G se týká zabudování listového pera do zavěšení kol vozidla.
86. Místa podle shora uvedené kategorie (a) se označují jako "funkčně orientovaná místa". Místa podle kategorií (b) až (d) se označují jako "místa upotřebení".
87. Místa, například podtřídy, nejsou ve vztahu k jiným místům v třídění orientována vždy výlučně funkčně nebo výlučně z hlediska upotřebení.
Příklad: Ačkoli F 16 K (ventily, atd.) a F 16 N (mazání) jsou obě funkčně orientovanými podtřídami, F 16 N obsahuje místa upotřebení pro určité ventily, speciálně upravené pro systémy mazání (např. F 16 N 23/00 – speciální úpravy zpětných ventilů), zatímco F 16 K obsahuje místa upotřebení pro lubrikační znaky
vstupních ventilů nebo šoupátek (viz např. F 16 K 3/36 – znaky týkající se mazání).
Mimoto nelze výrazy "funkčně orientované místo" a "místo upotřebení" považovat vždy za absolutní. Tak může být dané místo více funkčně orientováno než jiné místo, avšak méně funkčně orientováno než jiné další místo.
Příklad: F 02 F 3/00 se týká pístů pro spalovací motory obecně a je proto více funkčně orientováno než F 02 B 55/00, které je specificky zaměřeno na rotační typy pístů ve spalovacích motorech, avšak je méně funkčně orientováno než F 16 J, které se týká pístů obecně.
TŘÍDĚNÍ TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ VYNÁLEZŮ
88. Je velmi důležité přesně určit technický předmět nebo předměty, kterých se každý vynález týká. Z tohoto důvodu je žádoucí zvážit, jaké věci se předmět ve smyslu skutečností uvedených v odstavcích 81 až 85 shora týká tak, aby bylo možné stanovit správné místo v třídění.
Příklad: Pokud se patentový dokument týká pístů, musí se zvážit, zda je technickým předmětem vynálezu píst sám o sobě, nebo zda je technický předmět odlišný, například speciální úprava pístu pro jeho použití ve zvláštním zařízení nebo uspořádání pístů v rozsáhlejším systému, například ve spalovacím motoru.
89. Často se informace o vynálezu týká jenom určité oblasti použití a k úplnému pokrytí zatřídění takových předmětů jsou určená místa upotřebení. Funkčně orientovaná místa zahrnují širší pojem, ve kterém jsou konstrukční nebo funkční znaky předmětu použitelné ve více než jedné oblasti použití nebo ve kterém se upotřebení v konkrétní oblasti použití nepovažuje za informaci o vynálezu.
Příklad: Hlavní skupina C 09 D 5/00 zahrnuje různé nátěrové směsi k upotřebení (např. C 09 D 5/16 zahrnuje antivegetativní nátěry), přičemž skupiny C 09 D 101/00 až 201/00 zahrnují nátěrové hmoty z hlediska funkce nátěru, jmenovitě polymer, na němž je směs založena.
90. V případě pochyb, zda má být technický předmět zatříděn na funkčně orientovaném místě nebo na místě upotřebení, je třeba vzít v úvahu následující:
(a) pokud je uvedeno konkrétní použití, ale není specifikováno nebo úplně identifikováno, provede se zatřídění na funkčně orientovaném místě, pokud je k dispozici. To je pravděpodobné v případě, kdy je široce uvedeno několik použití.
(b) pokud se podstatné technické znaky předmětu vztahují jak na vnitřní podstatu nebo funkci věci, tak na její konkrétní použití nebo její speciální úpravu a nebo její začlenění do rozsáhlejšího systému, provede se zatřídění jak na funkčně orientovaném místě, tak i na místě upotřebení, pokud jsou k dispozici.
(c) pokud se nedá návod uvedený v pododstavcích (a) a (b) shora použít, provede se zatřídění jak na funkčně orientovaném místě, tak i na relevantním místě upotřebení.
91. Při zatřiďování rozsáhlejšího systému (kombinace) jako celku je třeba zohlednit i ty jeho části nebo podrobnosti, které jsou nové a nezřejmé. Je nutné zatřídit jak systém, tak i tyto části a podrobnosti.
Příklad: Pokud se dokument týká začlenění dané věci, například listového pera, do širšího systému, například zavěšení kol vozidel, vztahuje se proto na tento širší systém a měl by být zatříděn na místo pro tento systém (B 60 G). Pokud se dokument týká rovněž této věci jako takové, například listového pera jako takového a toto listové pero je nové a nezřejmé, je nutné dokument zatřídit rovněž na místo pro tuto věc samu o sobě (F 16 F).
Kategorie předmětů, které nejsou výslovně obsaženy v názvech zatřídění
92. Z odstavců 81 a 82 shora je zřejmé, že technický předmět vynálezu může být vyjádřen jako různé kategorie předmětu. Jestliže pro jednu z těchto kategorií nebylo nalezeno přesné místo podle názvů třídění pro konkrétní technický předmět, pro zatřídění se použije nejvhodnější místo existující pro jiné kategorie (viz konkrétní příklady v odstavcích 93 až 99 níže). V těchto případech, přestože názvy těchto míst neuvádějí přímo, že tato kategorie předmětu je odpovídající, to může být vyznačeno jinými prostředky, například odkazy, poznámkami, definicemi nebo opatřením pro podobné předměty v dalších skupinách jejich schématu. Definice, pokud jsou přítomné, by měly poskytovat konkrétní informace o vhodných místech pro zatřídění příslušných kategorií předmětu, které nejsou uvedeny v názvech zatřídění.
Periodická tabulka chemických prvků
92bis. Ve všech sekcích MPT se, není-li uvedeno jinak, odkazuje na periodickou tabulku prvků, znázorněnou níže. Například skupina C 07 F 3/00 "Sloučeniny obsahující prvky druhé skupiny periodické tabulky prvků" se vztahuje k prvkům sloupce IIa a IIb.
93. Týká-li se předmět vynálezu chemické sloučeniny jako takové (organické, anorganické nebo makromolekulární), zatřiďuje se do sekce C podle své chemické struktury. Pokud se týká také specifické oblasti použití, zatřiďuje se rovněž na místo týkající se této specifické oblasti použití, pokud taková oblast použití tvoří podstatný technický znak předmětu. Když je však chemická sloučenina známá a předmět vynálezu se týká jenom aplikace této sloučeniny, zatřiďuje se pouze na místo zahrnující tuto oblast použití.
94. Týká-li se předmět vynálezu chemické směsi nebo kompozice jako takové, zatřiďuje se na místo podle svého chemického složení, pokud takové místo existuje, například C 03 C (sklo), C 04 B (cementy, keramické materiály), C 08 L (směsi organických makromolekulárních sloučenin), C 22 C (slitiny). Pokud takové místo neexistuje, zatřiďuje se podle jejího použití. Pokud však použití nebo upotřebení představuje také podstatný technický znak předmětu vynálezu, zatřiďuje se směs jak podle jejího chemického složení, tak i podle jejího použití nebo upotřebení. Když je však chemická sloučenina nebo kompozice známá a předmět vynálezu se týká jenom jejího použití, zatřiďuje se pouze na místo zahrnující tuto oblast použití.
Příprava nebo zpracování sloučenin
95. Týká-li se předmět vynálezu způsobu přípravy nebo zpracování chemické sloučeniny, zatřiďuje se na místo pro způsob přípravy nebo zpracování příslušné sloučeniny. Pokud takové místo neexistuje,
zatřiďuje se na místo sloučeniny. Pokud je sloučenina, která je výsledkem způsobu přípravy, také nová, zatřiďuje se tato sloučenina rovněž podle její chemické struktury. Předměty vynálezu, které se týkají způsobů přípravy nebo zpracování skupin sloučenin obecně, se zatřiďují ve skupinách pro použité způsoby, pokud takové skupiny existují.
96. Týká-li se předmět vynálezu zařízení, zatřiďuje se na místo pro zařízení, pokud takové místo existuje. Pokud takové místo neexistuje, zatřiďuje se zařízení na místo pro způsob prováděný tímto zařízením. Pokud se předmět vynálezu týká způsobu výroby nebo zpracování výrobků, zatřídí se na místo pro prováděný způsob. Pokud takové místo neexistuje, zatřiďuje výroba nebo zpracování výrobků na místo pro zařízení k provádění tohoto způsobu. Pokud takové místo pro výrobu výrobku neexistuje, zatřiďuje se výrobní zařízení nebo způsob na místo zahrnující výrobek.
97. Týká-li se předmět vynálezu výrobku, zatřiďuje se na místo pro výrobek. Pokud místo pro výrobek samotný neexistuje, zatřiďuje se na příslušné funkčně orientované místo (tj. podle funkce prováděné výrobkem) nebo, pokud to není možné, podle oblasti použití.
Příklad: Je-li výrobkem, který se má zatřiďovat, dávkovací zařízení na klih speciálně upravené pro vázání knih, zatřídí se do skupiny B 42 C 9/00, která obsahuje "Nanášení klihu nebo lepidla, zvláště pro vázání knih". Protože neexistuje specifické místo pro dávkovací zařízení na klih pro vázání knih, zatřiďuje se na místo příslušné funkce, tj. "nanášení klihu".
Postupy s více kroky, průmyslová zařízení
98. Týká-li se předmět vynálezu vícekrokového způsobu nebo průmyslového zařízení, které spočívá v kombinaci výrobních kroků nebo zařízení, zatřiďuje se jako celek, tj. na místě určeném pro takovou kombinaci, například v podtřídě B 09 B. Pokud takové místo neexistuje, zatřiďuje se na místo pro výrobek získaný tímto způsobem nebo za použití tohoto zařízení. Pokud se předmět vynálezu týká také prvku kombinace, například jednotlivého kroku způsobu nebo stroje průmyslového zařízení, zatřiďuje se samostatně také tento prvek.
Podrobnosti, konstrukční součásti
99. Týká-li předmět vynálezu konstrukčních nebo funkčních podrobností nebo součástí předmětu, například zařízení, použijí se následující pravidla:
(a) Podrobnosti nebo součásti pouze použitelné pro jeden druh předmětu nebo speciálně pro něj upravené se zatřiďují na místa podrobností tohoto druhu předmětu, pokud taková místa existují.
(b) Pokud taková místa neexistují, tyto podrobnosti nebo části se zatřiďují na místo pro příslušný předmět.
(c) Podrobnosti nebo části použitelné pro více než jeden z různých druhů předmětu se zatřiďují na místa podrobností obecnější povahy, pokud taková místa existují.
(d) Pokud taková místa obecnější povahy neexistují, tyto podrobnosti nebo části se zatřiďují podle všech druhů předmětu, ke kterému výslovně příslušejí.
Příklad: V podtřídě A 45 B, zahrnují skupiny 11/00 až 23/00 různé druhy deštníků, zatímco skupina 25/00 zahrnuje podrobnosti deštníků použitelné na více než jeden druh deštníků.
100. Velké množiny podobných chemických sloučenin se často vyjadřují nebo nárokují za použití obecných vzorců. Obecné vzorce se prezentují ve formě základu chemické sloučeniny s nejméně jednou složkou vzorce, která je proměnná, zvolenou ze specifikované skupiny alternativ (např. nároky na sloučeninu "Markushova" typu). Použití obecných vzorců způsobuje v případech, kdy je v jejich rozsahu enormní počet sloučenin a tato jsou samostatně zatříditelné na velký počet třídicích míst, při zatřiďování problémy. Pokud tato situace nastane, zatřiďují se pouze jednotlivé chemické sloučeniny, které jsou nejužitečnější pro rešerši. Při specifikaci chemických sloučenin vyjádřených obecným chemickým vzorcem pro zatřídění se použije následující postup:
Krok l: Všechny "plně identifikované" sloučeniny, které jsou nové a nezřejmé, se zatřiďují, pokud jsou :
(i) specificky nárokovány jako takové nebo ve směsi,
(ii) výrobky nárokovaného způsobu, nebo
(iii) deriváty kterékoli z nich.
Sloučenina se považuje za "plně identifikovanou", pokud:
(a) je její struktura dána přesným chemickým názvem nebo vzorcem, nebo může být odvozena z její přípravy ze specifikovaných reaktantů, z nichž nejvýše jeden je zvolen ze skupiny alternativ, a
(b) sloučenina je vyznačena fyzikální vlastností (například bodem tání), nebo je její příprava popsána v příkladu uvádějícím praktické podrobnosti.
Sloučeniny identifikované pouze empirickým vzorcem se nepovažují za "plně identifikované".
Krok 2: Pokud se popisují "ne-plně identifikované" sloučeniny, zatřiďuje se obecný vzorec do nejpřesnější skupiny nebo skupin, které zahrnují všechna nebo většinu v úvahu přicházejících provedení. Zatřídění by mělo být omezeno na jedinou nebo na velmi malý počet skupin.
Krok 3: Kromě shora uvedeného povinného zatřídění se může tehdy, kdy jsou další sloučeniny v rozsahu obecného vzorce významné, provést navíc nepovinné zatřídění.
Pokud by zatřídění všech "plně identifikovaných" sloučenin na nejpodrobnější třídicí místa vedlo k vysokému počtu třídicích znaků (např. více než dvacet), může pracovník provádějící zatřídění počet znaků snížit. To se může provést pouze tehdy, kdy by zatřídění "plně identifikovaných" sloučenin vedlo k přidělení velkého počtu podskupin pod jedinou skupinou na další hierarchicky vyšší úrovni. V tomto případě se pak může provést zatřídění těchto sloučenin pouze do vyšší skupiny. Jinak se zatřídění sloučenin provádí do všech podrobnějších podskupin.
101. Sbírky složené z mnoha chemických sloučenin, biologických entit nebo jiných látek mohou být poskytovány ve formě "knihoven". Knihovna obvykle obsahuje enormní počet členů, které by, pokud by byly zatřiďovány samostatně, byly zatříditelné na velký počet třídicích míst, což by zbytečně zatěžovalo rešeršní systém. Proto se stejným způsobem jako sloučeniny obecného vzorce, například sloučeniny v sekci C, do skupin, které jim nejpřesněji přísluší, povinně zatřiďují pouze jednotlivé členy, které se považují za "plně identifikované". Knihovna jako celek se zatřiďuje do příslušné skupiny v podtřídě C 40 B. Kromě shora uvedeného povinného zatřídění se tehdy, kdy jsou další členy knihoven významné, provede nepovinné zatřídění.
IX. VÍCENÁSOBNÉ ZATŘÍDĚNÍ; HYBRIDNÍ SYSTÉMY
Zatřiďování technických předmětů podle více hledisek; Schémata pro dodatkové zatřídění; Hybridní systémy; Použití indexačních kódů
102. Primárním účelem třídění je usnadnit rešerši. V závislosti na obsahu patentové dokumentace může informace v ní obsažená vyžadovat použití více než jednoho třídicího znaku.
103. Vícenásobné zatřídění dokumentů je potřebné například tehdy, kdy informaci o vynálezu představují různé kategorie předmětu, tj. způsoby, výrobky, zařízení nebo materiály, pro které jsou v třídění vytvořena zvláštní místa. Dalším příkladem vícenásobného zatřídění může být zatřídění na funkčně orientovaných místech a místech upotřebení tehdy, kdy se podstatné technické znaky předmětu vynálezu týkají obou typů míst.
104. Pro indikaci přídavné informace obsažené v patentovém dokumentu, je-li významná pro rešerši, se také doporučuje vícenásobné zatřídění nebo zatřídění v kombinaci s indexováním (viz odstavce 108 až 112 níže), které není povinné.
ZATŘIĎOVÁNÍ TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ PODLE VÍCE HLEDISEK
105. Zatřiďování podle více hledisek představuje zvláštní typ vícenásobného zatřídění. Zatřídění podle více hledisek se používá u předmětů, které jsou, podle své povahy, charakterizované několika hledisky, například vnitřní strukturou a konkrétním použitím nebo vlastností. Zatřídění takového předmětu podle pouze jednoho hlediska by vedlo k neúplné informaci pro rešerši. Přiřazené třídicí znaky by neměly být omezeny na místo nebo místa v třídění, která zahrnují pouze jedno hledisko určovaného technického předmětu. Zohlednit by se měla rovněž další místa v třídění, na která může být potřebné zatřídit další netriviální hlediska tohoto technického předmětu.
106. Místa v MPT, u kterých je zatřídění podle více hledisek obzvlášť žádoucí, jsou označena poznámkou. V závislosti na povaze příslušného předmětu taková poznámka předepisuje povinné zatřídění předmětu podle uvedených hledisek nebo obsahuje doporučení pro zatřídění podle více hledisek, pokud je to žádoucí pro zvýšení efektivity patentové rešerše.
SCHÉMATA PRO DODATKOVÉ ZATŘÍDĚNÍ
107. Pro omezený počet technických předmětů se v třídění uvádějí schémata pro dodatkové zatřídění. Tato schémata se používají pro povinné dodatkové zatřídění podle dalšího hlediska předmětu již povinně zatříděného jako takového na jiných místech třídění. Příkladem takových schémat pro dodatkové zatřídění jsou podtřída A 01 P (Biocidní, repelentní, atraktantní nebo růst rostlin regulující aktivitu chemických sloučenin nebo přípravků), podtřída A 61 P (Terapeutické účinky chemických sloučenin nebo lékařských přípravků), podtřída A 61 Q (Použití kosmetických nebo podobných toaletních přípravků) a podtřída C 12 S (postupy využívající enzymy nebo mikroorganismy).
HYBRIDNÍ SYSTÉMY; INDEXAČNÍ SCHÉMATA
108. Ve specifických oblastech třídění byla pro zlepšení jeho účinnosti zavedena koncepce hybridních systémů. Hybridní systémy jsou součástí pouze rozšířené úrovně MPT (viz odstavce 29 až 33 shora).
109. Každý hybridní systém sestává ze schématu třídění (např. podtříd nebo skupin) a doplňujícího indexačního schématu s ním spojeného. Indexační schéma specifikuje další hlediska, která nejsou výslovně zahrnutá v názvech příslušných třídicích míst. Při zatřiďování v hybridním systému se technickým předmětům přiřadí nejprve všechny vhodné třídicí znaky. Potom se mohou z indexačních schémat spojených s jedním nebo více z těchto třídicích znaků přidat všechny vhodné indexační kódy, označují-li tyto dílčí informace o technických předmětech, které jsou užitečné pro rešeršní účely.
110. Indexační kódy mají uspořádání podobné uspořádání třídicích znaků, ale obvykle používají specifický systém číslování. V podtřídách se schématy třídění jsou indexační schémata umístěna za schématem třídění a jejich číslování začíná zpravidla číslem 101/00. Některé podtřídy MPT se používají pouze pro indexační účely, ve spojení s třídicími znaky z jedné nebo více podtříd třídění, což je uvedeno v jejich názvech. Indexační podtřídy používají obvykle stejný specifický systém číslování, který se používá v indexačních schématech podtříd třídění (viz podtřídy F 21 W a F 21 Y), avšak někdy může jejich systém číslování obsahovat čísla (např. 1/00) podobná číslům, která jsou obvykle spojená se standardními třídicími znaky (viz podtřídy C 10 N, C 12 R, B 29 K, B 29 L).
111. Indexační kódy mohou být použity jen ve spojení se znaky třídění. Každé místo v třídění, na kterém je možné indexační kódy použít, je označeno poznámkou. Podobně se v poznámce, názvu nebo záhlaví před každým indexačním schématem uvádí, se kterými třídicími znaky jsou dané indexační znaky spojeny.
112. Tam, kde je to vhodné, je uspořádání indexačních schémat hierarchické tak, aby bylo usnadněno jejich použití. Číslování některých z těchto schémat je takové, že při provádění rešerše v rešeršních databázích umožňuje zkrácení indexačních kódů.
Příklad (část indexačního schématu v podtřídě C 04 B):
103/00 | Funkce nebo vlastnost aktivních přísad |
103/10 | . Urychlovače |
103/12 | . . Zpevňovací urychlovače |
103/14 | . . Vytvrzovací urychlovače |
103/20 | . Zpomalovače |
103/22 | . . Zpevňovací zpomalovače |
103/24 | . . Vytvrzovací zpomalovače |
103/30 | . Vodní redukční činidla, změkčovadla, provzdušňovače |
113. Indexační kódy se mohou používat tehdy, kdy je pro rešeršní účely žádoucí identifikovat prvky informace o technickém předmětu vynálezu, který byl již jako takový zatříděn.
114. V indexačním schématu se hierarchicky vyšší skupina používá pouze zbytkovým způsobem, tj. k zaznamenání specifického znaku nezahrnutého v žádném jejím podrozdělení. Při indexování dvou nebo více prvků informace o technickém předmětu, které jsou použitelné pro rešeršní účely, by se pro každý takový prvek měla použít hierarchicky nejnižší indexační skupina, která tento prvek zahrnuje. Indexování zbytkové části v hlavních skupinách indexačních schémat by se mělo omezit na případy, ve kterých se použije pro rešerši. Indexování by se nemělo provádět v hlavních skupinách velmi širokého nebo obecného rozsahu, které se hlavně používají jako informační názvy.
Příklad: Způsob svařování pro připojování patek kolejnic je popsán jako použitelný pro výrobu železničních kolejnic, konstrukčních nosníků a kol pro železniční vozidla. V tomto případě by se měly použít kódy B 23 K 101/26 a B 23 K 101/28 pro kolejnice a pro nosníky. Přestože jsou kola železničních vozů obecně zahrnuta v B 23 K 101/00, nemělo by se toto zatřídění použít, protože je příliš obecné a neposkytovalo by žádné informace použitelné pro rešerši. Viz následující výtah z uvedeného indexačního schématu:
101/00 | Výrobky vyrobené pájením, svařováním nebo řezáním |
101/02 | . Voštinové konstrukce |
101/04 | . Válcové nebo duté výrobky |
101/06 | . . Trubky |
101/08 | . . . žebrované |
101/10 | . . Potrubí (dálková) |
101/12 | . . Nádoby |
101/14 | . . Tepelné výměníky |
101/16 | . Pásky nebo plechy neurčené délky |
101/18 | . Plechové tabule |
101/20 | . Nástroje |
101/22 | . Sítě, drátěná pletiva nebo podobně |
101/24 | . Kostry, rámy |
101/26 | . Železniční nebo podobné koleje |
101/28 | . Nosníky |
X. POVINNÉ ZATŘIĎOVÁNÍ; NEPOVINNÉ ZATŘIĎOVÁNÍ A INDEXOVÁNÍ
Obecný přístup: povinné zatřiďování, nepovinné zatřiďování, nepovinné indexování; Postup zatřiďování patentových dokumentů různé úrovně zveřejnění
115. Jak bylo uvedeno v odstavcích 77 až 80 shora, obsahují patentové dokumenty informaci o vynálezu a mohou také obsahovat přídavné informace, tj. netriviální technické informace, které samy o sobě nejsou přínosem ke stavu techniky, ale mohly by představovat použitelnou informaci pro rešeršéra.
116. Informace o vynálezu je vyjádřena pouze třídicími znaky.
117. Přídavná informace je vyjádřena třídicími znaky, indexačními kódy nebo oběma. Pro indikaci přídavné informace se mohou používat třídicí znaky z libovolného místa v třídění, spolu se všemi indexačními kódy s těmito znaky spojenými.
118. Podle Článku 4(3) Štrasburské dohody týkající se mezinárodního patentového třídění musí příslušné úřady zemí Zvláštní unie při zatřiďování patentových dokumentů uvádět "úplné znaky třídění příslušného vynálezu, kterého se tento patentový dokument týká". Tím se míní, že je ze strany uvedených úřadů povinností přiřadit třídicí znaky, které představují informaci o vynálezu.
Nepovinné zatřiďování; Nepovinné indexování
119. Je žádoucí, aby každá přídavná informace byla zatříděna nebo indexována, protože po zveřejnění příslušného patentového dokumentu může být taková informace o technickém obsahu relevantní, například pro budoucí přihlášky vynálezu, a mohla by být využitelná pro rešeršní účely. Na konkrétních místech třídění může být uvedeno doporučení napomáhající pracovníkovi, který provádí zatřídění, při používání nepovinného zatřiďování nebo nepovinného indexování. Taková doporučení však neovlivňují volnost úvahy při zatřiďování nebo indexování.
POSTUP PŘI ZATŘIĎOVÁNÍ PATENTOVÝCH DOKUMENTŮ RŮZNÉ ÚROVNĚ ZVEŘEJNĚNÍ
120. Podle odstavce 77 shora by se měly zatřídit všechny informace o vynálezu obsažené v patentovém dokumentu. V závislosti na fázi průzkumového řízení, ve kterém se dokument zatřiďuje, nemusí být plně stanoveny přesné informace o vynálezu. Odstavce 121 až 130 uvedené níže popisují stanovování nejúčinnějšího způsobu přiblížení se k těmto informacím o vynálezu pro účely zatřídění základních typů patentových dokumentů (udělené patenty, zveřejněné přihlášky po rešerši, zveřejněné přihlášky před rešerší).
Zatřiďování patentů udělených po rešerši a průzkumu
121. Jako informace o vynálezu, spolu se všemi novými a nezřejmými složkami nebo součástmi (dílčími kombinacemi) nárokovaného předmětu, musí být zatříděny všechny předměty zahrnuté v nárocích patentového dokumentu. Třídění by mělo být založeno na předmětu každého nároku jako celku a na každém nárokovaném provedení vynálezu.
122. Zatřídit jako informace o vynálezu se musí rovněž všechny nenárokované předměty uvedené v popisu vynálezu, které jsou nové a nezřejmé.
123. Je žádoucí zatřídit nebo indexovat všechny přídavné informace doplňující informace o vynálezu, uvedené v nárocích nebo v nenárokovaném popisu vynálezu, jestliže jdou použitelné pro rešeršní účely.
Zatřiďování patentových dokumentů s rešerší, ale bez průzkumu, například přihlášek vynálezů
124. Všechny nárokované předměty, které se z hlediska výsledků rešerše jeví být nové a nezřejmé, se musí, spolu se všemi novými a nezřejmými složkami nebo součástmi (dílčími kombinacemi) nárokovaných předmětů, zatřídit jako informace o vynálezu.
125. Všechny nenárokované předměty uvedené v popisu vynálezu, které se z hlediska výsledků rešerše jeví jako nové a nezřejmé, se musí zatřídit jako informace o vynálezu.
126. Je žádoucí zatřídit nebo indexovat všechny přídavné informace doplňující informace o vynálezu, uvedené v nárocích nebo v nenárokovaném popisu vynálezu, pokud jsou tyto použitelné pro rešeršní účely.
Zatřiďování patentových dokumentů před rešerší
127. Všechny nárokované předměty, které jsou podle názoru pracovníka provádějícího zatřídění, který je odborníkem v oboru, potenciálně nové a nezřejmé, se musí, spolu se všemi potenciálně novými a nezřejmými složkami nebo součástmi (dílčími kombinacemi) nárokovaného předmětu, zatřídit jako informace o vynálezu.
128. Všechny nenárokované předměty uvedené v popisu vynálezu, které jsou podle názoru pracovníka provádějícího zatřiďování, který je odborníkem v oboru, potenciálně nové a nezřejmé, se musí zatřídit jako informace o vynálezu.
129. Pracovníci provádějící zatřiďování, kteří nejsou odborníky v příslušné technické oblasti, musí pro určení předmětů, které se mají zatřiďovat, použít všechny nároky.
130. Je žádoucí zatřídit nebo indexovat všechny přídavné informace, které doplňují informace o vynálezu, uvedené v nárocích nebo v nenárokovaném popisu vynálezu, pokud jsou tyto použitelné pro rešeršní účely.
131. Patentové dokumenty by se neměly zatřiďovat jako jeden celek, ale měly by být identifikovány a samostatně zatříděny všechny jednotlivé předměty představující vynález, nárokované nebo popsané v patentovém dokumentu. Takové jednotlivé předměty představující vynález představují například jednotlivé nároky, alternativní varianty nebo různé kategorie vynálezů (např. výrobek a způsob výroby).
132. Nenárokované předměty představující informace o vynálezu se nemusí zatřiďovat, jestliže jsou plně obsaženy v zatřídění související zveřejněné přihlášky téhož patentového úřadu, například v nadřazené kmenové přihlášce zveřejněné vyloučené přihlášky.
133. Tam, kde pracovník provádějící zatřiďování stanoví, že v patentovém dokumentu není přítomna žádná informace o vynálezu, musí se i přesto patentovému dokumentu přidělit alespoň jeden třídicí znak jako znak informace o vynálezu. Za těchto okolností by mělo být zatřídění založeno na té části celého popisu vynálezu, o které pracovník provádějící zatřiďování stanoví, že je nejužitečnější pro rešeršní účely.
134. Ke snížení potenciálně nadbytečných třídicích znaků patentových dokumentů v rešeršních sbírkách na minimum se musí zatřídění provedené ve všech předcházejících fázích zveřejnění přihlášek v době, kdy byly přihlášky buď uděleny, byla provedena rešerše, byly posouzeny nebo byly odvolány, revidovat za účelem potvrzení nebo změny jejich zatřídění. Je však nutno poznamenat, že řada úřadů průmyslového vlastnictví zatřiďuje pouze jeden typ z postupně zveřejňovaných patentových dokumentů, a zatřídění, které bylo přiděleno zveřejněné přihlášce, se při udělení patentu znovu nepřezkoumává.
XI. PRAVIDLA PRO VÝBĚR TŘÍDICÍCH MÍST
Společné pravidlo; Pravidla přednosti; Zvláštní pravidla
135. Před rozhodnutím, kam zatřídit patentový dokument, je podle odstavců 77 až 101 uvedených shora nutné přesně stanovit informace o vynálezu a přídavné informace obsažené v dokumentu. Po tomto určení se musí uvedené informace v MPT zatřídit co nejúplněji. Přítomnost nebo nepřítomnost třídicích míst pro určité znaky by neměla vést k úpravě pojetí informace, která se má zatříďovat (viz rovněž kapitola X shora).
136. Protože je MPT hierarchický třídicí systém, dá se při využití jeho hierarchické struktury použít systematický přístup a při stanovování příslušné podtřídy pro zatřídění předmětu vynálezu postupovat krok za krokem. Nejprve se určí příslušná sekce, potom příslušná podsekce a třída, a ve zvolené třídě podtřída, která nejvíce vyhovujícím způsobem zahrnuje příslušný předmět. Při sledování tohoto přístupu je třeba mít na paměti, že názvy sekcí, podsekcí a tříd podávají pouze široké vyjádření jejich rozsahu.
137. Často mohou být účinnější alternativní způsoby stanovování příslušné podtřídy třídění. Tyto alternativní způsoby mohou spočívat v:
(a) použití abecedně uspořádaného hesláře k MPT (Catchword Index),
(b) prohledávání textu v MPT samotném nebo v hesláři k MPT,
(c) prověření třídicích znaků patentových dokumentů, které se nejvíce blíží k příslušnému předmětu, například pomocí statistické analýzy dokumentů nalezených během prohledávání textu s použitím příslušných technických pojmů.
Ačkoli tyto alternativní způsoby mohou vést ke stanovení konkrétnějšího místa než podtřída, jeho relevance pro zatřídění se musí vždy ověřit zkontrolováním rozsahu tohoto místa ve světle jeho hierarchicky nadřazených míst a pravidel pro zatřiďování v této konkrétní oblasti MPT.
138. Po určení podtřídy za použití shora popsaných způsobů je nutné zkontrolovat, zda je její rozsah (viz kapitola VII, "ROZSAH MÍST", shora) dostatečně široký tak, aby zahrnoval zatřiďovaný technický předmět. Za tímto účelem by se měly vzít v úvahu, jsou-li k dispozici, odkazy a poznámky uvedené za názvem této podtřídy a její definice zatřídění.
139. Po zvolení příslušné podtřídy by mělo následovat, za použití hierarchické struktury MPT, určení relevantní hlavní skupiny a podskupiny ve stanovené podtřídě. Před použitím tohoto postupu je nutné zkontrolovat, které ze tří obecných pravidel pro zatřiďování popsaných dále (obecné pravidlo, pravidlo přednosti prvního místa a pravidlo přednosti posledního místa) se ve zvolené podtřídě použije a zda nejsou v některé z jejích částí použita nějaká zvláštní pravidla pro zatřiďování.
140. Ačkoli níže uvedené odstavce uvádějí rozdíly mezi obecnými pravidly pro zatřiďování, je důležité si uvědomit, že obecná pravidla mají společné následující podstatné znaky:
(a) řada technických předmětů je úplně zahrnuta pouze v jediné skupině schématu podtříd; za těchto okolností se předmět zatřiďuje do této skupiny bez ohledu na obecné pravidlo pro zatřiďování používané v podtřídě;
(b) jsou-li v patentovém dokumentu popsány dva nebo více předmětů vynálezu, použije se obecné pravidlo používané v podtřídě odděleně pro zatřiďování každého předmětu;
(c) je-li dílčí kombinace předmětu vynálezu nová a nezřejmá sama o sobě, zatřiďuje se odděleně podle obecného pravidla používaného v této podtřídě.
Pouze v případech, kdy je technický předmět zahrnutý ve dvou nebo více skupinách podtřídy (tj. některé skupiny mají potenciálně přesahující rozsah nebo jsou tyto skupiny k dispozici pouze pro dílčí kombinace předmětu a ne pro předmět samotný), je obecné pravidlo pro zatřiďování používané v této podtřídě důležité pro určení relevantní skupiny nebo skupin.
141. Společné pravidlo je "standardní" pravidlo pro zatřiďování v MPT a používá se ve všech oblastech MPT, kde nejsou pro zatřiďování předepsána pravidla přednosti nebo zvláštní pravidla. Je založeno na zásadě rozvíjení třídění takovým způsobem, že jeden a týž technický předmět je možné zatřídit na jedno a totéž místo v třídění (viz odstavec 75 shora). Tato zásada předpokládá, že třídicí místa v MPT se navzájem vylučují. Pokud tomu tak není, měly by se použít zásady podle odstavce 144(b) níže.
142. Oproti pravidlu přednosti prvního místa a pravidlu přednosti posledního místa, která jsou popsána v odstavcích 146 až 154 níže, se v oblastech MPT se společným pravidlem nepoužívají žádná obecná pravidla přednosti. Nicméně, k omezení nikoli nezbytného vícenásobného zatřídění a ke zvolení skupin, které nejnáležitěji představují technický předmět, který se má zatřiďovat, se mohou použít následující zásady přednosti:
(a) Skupiny pro složitější předměty mají přednost před skupinami pro méně složité předměty. Například skupiny pro kombinace mají přednost před skupinami pro dílčí kombinace a skupiny pro "celé věci" mají přednost před skupinami pro "podrobnosti".
(b) Skupiny pro více specializované předměty mají přednost před skupinami pro méně specializované předměty. Například skupiny pro specifické typy předmětů nebo skupiny pro předměty s prostředky pro řešení konkrétních problémů mají přednost před obecnějšími skupinami.
Tyto zásady také tvoří základ pro normalizované pořadí hlavních skupin, popsané v odstavci 52 shora. Normalizované pořadí může být proto v mnoha situacích použito jako návod pro používání shora objasněných zásad přednosti. Je však třeba mít na paměti, že normalizované pořadí udává přednost mezi všemi hlavními skupinami podtřídy, například mezi skupinami, které zahrnují funkční a aplikační hlediska, skupinami podobné složitosti nebo skupinami majícími podobný stupeň specifikace. V oblastech MPT se společným pravidlem by se neměla používat přednost mezi takovými skupinami, ale mělo by se provádět zatřídění na všech příslušných místech (viz například odstavce 88 až 91 shora). Tam, kde jsou použity odkazy nebo pravidla místní přednosti, mají tyto přednost před obecnými zásadami přednosti.
143. Při zatřiďování předmětu charakterizovaného několika znaky nebo při přiřazování doplňujících třídicích znaků představujících užitečné informace pro rešerši se použije vícenásobné zatřídění (viz odstavce 102 až 107 shora).
144. Po zvolení příslušné podtřídy se pro určení podrobného třídicího místa na každé hierarchické úrovni, počínaje na úrovni hlavní skupiny, použije následující postup:
(a) prověřením všech skupin se stanoví, zda jenom jedna z nich obsahuje technický předmět určený k zatřídění. Je-li tomu tak, měl by se pro tuto skupinu použít krok (c).
(b) stanoví-li se, že dvě nebo více skupin obsahují technický předmět určený k zatřídění, pak by se jako návod měly použít zásady popsané v odstavci 142 shora.
(i) pokud tyto zásady určují přednost mezi skupinami, musí být zvolena skupina, která má přednost. Další skupiny s nižší předností mohou být také zvoleny pro zatřídění, pokud jsou
považovány za užitečné pro rešeršní účely, například pro provádění Booleovského vyhledávání. Potom by se měl krok (c) použít odděleně pro každou zvolenou skupinu.
(ii) pokud se podle těchto zásad nedá stanovit přednost mezi skupinami, pak by se měl krok (c) použít odděleně pro každou skupinu.
(c) opakuje se krok (a), a pokud je to nezbytné, krok (b), na každé následující hierarchické úrovni až žádná z podskupin na další hierarchické úrovni neobsahuje příslušný technický předmět.
145. Pokud oblast třídění, kde se používá společné pravidlo, neposkytuje žádné zvláštní místo pro kombinaci, zatřiďuje se podle jejích dílčích kombinací za použití zásad popsaných v odstavci 142 shora. Dílčí kombinace nezvolené pro zatřiďování podle těchto zásad by se měly vzít v úvahu pro zatřídění jako přídavná informace.
146. V některých oblastech třídění se při zatřiďování používají pravidla přednosti. Účelem těchto pravidel je zlepšit důslednost zatřídění. Oproti společnému pravidlu poskytují pravidla přednosti obecná pravidla přednosti mezi všemi skupinami v dané oblasti. Aby to bylo možné, byla schémata speciálně upravena pro konkrétní pravidlo. Přestože se používají obecná pravidla přednosti, je v těchto oblastech možné vícenásobné zatřídění, například tehdy, kdy je nutné zatřiďovat různé aspekty předmětu nebo tehdy, kdy předmět určený k zatřiďování obsahuje další informace. Oblasti, ve kterých se používají pravidla přednosti při zatřiďování, jsou jasně vyznačené poznámkou vyskytující se před prvním místem oblasti, ve které platí toto pravidlo, nebo na nejvyšším místě oblasti.
Pravidlo přednosti prvního místa
147. Na některých místech třídění se používá pravidlo přednosti prvního místa. Místa, kde se toto pravidlo aplikuje, stanovuje poznámka následujícího znění: "V této podtřídě / hlavní skupině (skupinách) / skupině (skupinách) se na každé hierarchické úrovni, pokud není uvedeno jinak, zatřiďuje na první vhodné místo.". Viz například příslušné poznámky u C 40 B nebo F 23 B. Podle tohoto pravidla se technický předmět vynálezu zatřiďuje tak, že se postupně na každé úrovni odsazení určí první skupina, která zahrnuje každou část technického předmětu, až se zvolí podskupina pro zatřídění na nejnižší příslušné úrovni odsazení. V případě, kdy se v patentovém dokumentu popisuje několik konkrétních technických předmětů, se pravidlo přednosti prvního místa použije samostatně pro každý z nich.
148. Schémata třídění, ve kterých bylo zavedeno pravidlo přednosti prvního místa, obsahují normalizované pořadí skupin. Toto normalizované pořadí se řídí zásadou postupu od složitějšího nebo více specializovaného předmětu na vyšším místě schématu k méně složitému nebo méně specializovanému předmětu na nižším místě schématu.
149. Po zvolení příslušné podtřídy pro předmět vynálezu se pro určení detailního místa zatřídění použije následující postup:
(a) stanoví se první hlavní skupina v podtřídě, která zahrnuje alespoň zčásti předmět vynálezu;
(b) stanoví se první jednotečková podskupina pod touto hlavní skupinou, která zahrnuje alespoň zčásti předmět vynálezu;
(c) opakuje se postup podle předchozího kroku na následujících úrovních odsazení podskupin až do stanovení první podskupiny na nejnižší úrovni podskupiny (tj. s maximálním počtem teček), která zahrnuje předmět vynálezu.
150. Pokud oblast třídění neposkytuje pro kombinaci žádné zvláštní místo tam, kde se používá pravidlo přednosti prvního místa, kombinace se zatřídí do první skupiny, která obsahuje alespoň jednu z jejích dílčích kombinací. Všechny ostatní dílčí kombinace, u nichž se stanoví, že jsou nové a nezřejmé, se musí zatřídit také podle pravidla přednosti prvního místa. Dílčí kombinace, které představují informace zajímavé pro rešerši, se mohou zatřídit jako přídavná informace.
Pravidlo přednosti posledního místa
151. V některých částech třídění se používá pravidlo přednosti posledního místa. Místa, kde se toto pravidlo aplikuje, stanovuje poznámka následujícího znění: "V této podtřídě / hlavní skupině (skupinách) / skupině (skupinách) se na každé hierarchické úrovni, pokud není uvedeno jinak, zatřiďuje na poslední vhodné místo.". Viz například příslušné poznámky u A 61 K, C 07, C 08 G, C 10 M. Podle tohoto pravidla se technický předmět vynálezu zatřiďuje tak, že se postupně na každé úrovni odsazení určí poslední skupina, která zahrnuje každou část technického předmětu, až se zvolí podskupina pro zatřídění na nejnižší příslušné úrovni odsazení. V případě, kdy se v patentovém dokumentu popisuje několik konkrétních technických předmětů, se pravidlo přednosti posledního místa použije samostatně pro každý z nich.
152. Ve schématech třídění, ve kterých bylo zavedeno pravidlo přednosti posledního místa, se formálně nenormalizuje pořadí skupin. Nicméně, pořadí skupin se často řídí zásadou postupu od méně složitých nebo více obecných předmětů na vyšším místě schématu k postupně složitějším nebo více specializovaným předmětům na nižším místě schématu.
153. Po výběru příslušné podtřídy se pro určení detailního třídicího místa použije následující postup:
(a) stanoví se poslední hlavní skupina v podtřídě, která zahrnuje alespoň zčásti předmět vynálezu;
(b) stanoví se poslední jednotečková podskupina pod touto hlavní skupinou, která zahrnuje alespoň zčásti předmět vynálezu;
(c) opakuje se postup podle předchozího kroku na následujících úrovních odsazení podskupin až do stanovení poslední podskupiny na nejnižší úrovni podskupiny (tj. s maximálním počtem teček), která zahrnuje předmět vynálezu.
154. Pokud oblast třídění neposkytuje pro kombinaci žádné zvláštní místo tam, kde se používá pravidlo přednosti posledního místa, kombinace se zatřídí do poslední skupiny, která obsahuje alespoň jednu z jejích dílčích kombinací. Všechny ostatní dílčí kombinace, u nichž se stanoví, že jsou nové a nezřejmé, se musí také zatřídit podle pravidla přednosti posledního místa. Dílčí kombinace, které představují informace zajímavé pro rešerši, se mohou zatřídit jako přídavná informace.
155. Na omezeném počtu míst v třídění se používají zvláštní pravidla pro zatřiďování. Na těchto místech mají tato pravidla přednost před obecnými pravidly pro zatřiďování. Všude tam, kde jsou zvláštní pravidla použita, jsou jasně specifikována v poznámkách na příslušných místech, například C 04 B 38/00, C 08 L, G 05 D. Například poznámka 2(b) uvedená za názvem podtřídy C 08 L ("Směsi makromolekulárních sloučenin") určuje, že se v této podtřídě směsi zatřiďují podle makromolekulární složky nebo složek, které jsou přítomné v nejvyšším podílu. Pokud jsou všechny složky přítomny ve stejných podílech, směs se zatřiďuje podle každé z těchto složek.
XII. UVÁDĚNÍ TŘÍDICÍCH ZNAKŮ A INDEXAČNÍCH KÓDŮ NA PATENTOVÝCH DOKUMENTECH
156. Pořadí třídicích znaků a indexačních kódů je následující:
1. Třídicí znaky představující informaci o vynálezu, která nejlépe představuje vynález, se musí uvádět jako první.
2. Třídicí znaky představující přídavnou informaci.
3. Indexační kódy.
157. Třídicí znaky a indexační kódy se uvádí v tabulkové formě v jednom nebo více sloupcích, s pouze jedním znakem nebo kódem na každé řádce nebo ve sloupci. Pořadí uvedené v odstavci 156 shora by mělo být dodrženo tak, že se uvede první sloupec, za ním pak druhý sloupec, a tak dále.
158. Indikátor aktuální verze základní úrovně (rok) musí být umístěn v kulatých závorkách za zkratkou "Xxx.Xx.", je-li dokument alespoň zčásti zatříděn v základní úrovni. Většina úřadů bude daný dokument zatřiďovat pouze v jedné úrovni, tj. buď pouze v rozšířené úrovni nebo pouze v základní úrovni (viz příklady (a) a (b) v odstavci 161 níže). Při zatřiďování za použití rozšířené úrovně se indikátor verze pro každý znak MPT (viz odstavec 42b, výše) , uvádějící, kdy byl tento znak vytvořen nebo v rozšířené úrovni podstatně revidován, umístí v kulatých závorkách (rok, měsíc) za každým znakem MPT. Je třeba poznamenat, že všechny indikátory verzí dřívějších než (2006.01) by měly být nahrazeny indikátorem (2006.01).
158bis. U předchozích vydání MPT, až do jeho sedmého vydání, bylo příslušné vydání třídění obvykle označováno arabskou číslicí v horním indexu, uváděnou za zkratkou Xxx.Xx. Dokument zatříděný podle pátého vydání MPT byl tedy označený zkratkou Int.Cl.5, atd. S výjimkou prvního vydání, ve kterém není žádná arabská číslice v horním indexu uváděna, a které je označováno pouze zkratkou Xxx.Xx.
159. Při zatřídění za použití základní úrovně se znaky MPT tisknou nebo zobrazují v obyčejném stylu písma (tj. nikoli kurzívou) a při zatřídění za použití rozšířené úrovně se znaky MPT tisknou nebo zobrazují kurzívou.
160. Znaky informace o vynálezu se tisknou nebo zobrazují v tučném stylu písma a znaky přídavných informací se tisknou nebo zobrazují v obyčejném stylu písma (tj. netučném).
161. Dále jsou uvedeny příklady třídicích znaků MPT a indikátorů verze pro jeden a týž dokument zatříděný za použití rozšířené úrovně, za použití základní úrovně a za použití rozšířené i základní úrovně:
(a) zatřídění dokumentu v rozšířené úrovni třídění: Xxx.Xx.
B 60 K 5/00 (2006.01)
B 60 K 6/20 (2007.10)
H 04 H 20/48 (2008.01)
kde: B 60 K 5/00 uvádí informaci o vynálezu (tučný styl písma), zatříděnou za použití
rozšířené úrovně třídění (typ písma kurzíva);
B 60 K 6/00 uvádí informaci o vynálezu (tučný styl písma), zatříděnou za použití rozšířené úrovně třídění (typ písma kurzíva);
H 04 H 20/48 uvádí přídavnou informaci (obyčejný styl písma, tj. netučný), zatříděnou za použití rozšířené úrovně třídění (styl písma kurzíva);
(b) zatřídění v základní úrovni třídění:
Xxx.Xx. (2006) B 60 K 5/00 B 60 K 6/00 H 04 H 20/44
kde: B 60 K 5/00 uvádí informaci o vynálezu (tučný styl písma), zatříděnou za použití základní úrovně třídění (obyčejný typ písma, tj. nikoli kurzíva);
B 60 K 6/00 uvádí informaci o vynálezu (tučný styl písma), zatříděnou za použití základní úrovně třídění (obyčejný typ písma, tj. nikoli kurzíva);
H 04 H 20/44 uvádí přídavnou informaci (obyčejný styl písma, tj. netučný), zatříděnou za použití základní úrovně třídění (obyčejný typ písma, tj. nikoli kurzíva);
(c) zatřídění informace o vynálezu v rozšířené úrovni třídění a přídavné informace v základní úrovni třídění:
Xxx.Xx. (2009)
B 60 K 5/00 (2006.01)
B 60 K 6/20 (2007.10)
H 04 H 20/44
kde: B 60 K 5/00 uvádí informaci o vynálezu (tučný styl písma), zatříděnou za použití rozšířené úrovně třídění (typ písma kurzíva);
B 60 K 6/20 uvádí informaci o vynálezu (tučný styl písma), zatříděnou za použití rozšířené úrovně třídění (typ písma kurzíva);
H 04 H 20/44 uvádí přídavnou informaci (obyčejný styl písma, tj. netučný), zatříděnou za použití základní úrovně třídění (obyčejný typ písma, tj. nikoli kurzíva).
XIII. ZVLÁŠTNÍ MÍSTA PRO ZATŘÍDĚNÍ PŘEDMĚTŮ V MPT DOSTATEČNĚ NEZAHRNUTÝCH
162. Běžně jsou informace o vynálezu popsané v patentových dokumentech dostatečně zahrnuté na jednom nebo více třídicích místech. Přesto je z důvodu vývoje technologií nevyhnutelné, že existující třídicí místa náležitě nepamatují na nově objevené předměty. Protože je nutné takový předmět zatřídit, byla vytvořena speciální třídicí místa s názvy, která neobsahují žádné technické omezení. Tato třídicí místa shromažďují takové nové typy předmětů až do té doby, dokud bude možné vytvořit technicky definovaná třídicí místa tyto předměty zahrnující.
163. V případě, kdy informace o vynálezu obsažená v patentovém dokumentu není dostatečně zahrnutá v některé z podtříd nejvíce příslušné sekce, se tato informace o vynálezu zatřídí do zvláštní zbytkové hlavní skupiny této sekce. Každá zvláštní zbytková hlavní skupina je označená znakem "99Z 99/00", před kterým je uvedený znak příslušné sekce. Všechny zvláštní zbytkové třídy, podtřídy a hlavní skupiny mají stejný název.
Například (sekce A):
A 99 Z 99/00 Předměty v této sekci jinde neuvedené.
Každá ze zvláštních zbytkových podtříd má následující standardní poznámku:
"Tato podtřída zahrnuje předměty, které (a) nejsou sice uvedeny, ale nejvíce se blíží předmětům v podtřídách této sekce obsaženým, a (b) nejsou zahrnuty v žádné podtřídě jiné sekce."
164. Vždy, kdy jsou informace o vynálezu zahrnuty v podtřídě, ale nejsou uvedeny v žádné z jejích skupin, které obsahují technická omezení, zatřiďují se informace o vynálezu do zbytkové hlavní skupiny této podtřídy. K usnadnění vyhledání těchto hlavních skupin jsou takové zbytkové hlavní skupiny tam, kde jsou nezbytné, umístěny na konci schématu podtřídy a označeny standardním znakem skupiny 99/00 kdekoliv je to možné. Před zatříděním do zbytkové hlavní skupiny by se mělo řádně zvážit zatřídění do jiné podtřídy nebo do jiných hlavních skupin stejné podtřídy. Řádně by se měly zohlednit i odstavce 92 až 99 shora, které popisují některé situace, kde je předmět zatříděn na místa, jejichž názvy je výslovně neobsahují. Kombinace předmětů zahrnutých ve dvou nebo více různých skupinách by se neměly, pokud není uvedeno jinak, zatřiďovat do zbytkové hlavní skupiny. Normální postupy pro třídění předmětů kombinačního typu jsou popsány v odstavcích 145, 150 a 154 shora.
165. Pokud pro specifickou informaci o vynálezu neexistuje v příslušné podtřídě zbytková hlavní skupina, provede se zatřídění do speciální zbytkové hlavní skupiny příslušné sekce (viz odstavec 163 shora).
XIV. POUŽITÍ MPT PRO REŠERŠNÍ ÚČELY
Různé druhy rešerší; Příprava na rešerši; Definování oblasti rešerše
166. Téměř všechny zveřejněné patentové dokumenty jsou opatřeny znaky MPT. MPT se může použít pro různé druhy rešerší v papírové dokumentaci nebo v elektronických databázích, uvedené dále:
(a) Rešerše na novost –Účelem "rešerše na novost" je stanovit novost nebo nedostatek novosti vynálezu nárokovaného v přihlášce vynálezu. Cílem této rešerše je zjistit příslušný známý stav techniky ke stanovení toho, zda vynález byl či nebyl zveřejněn již k datu dřívějšímu než je referenční datum pro rešerši.
(b) Rešerše na patentovatelnost nebo platnost – "Rešerše na patentovatelnost nebo platnost" se provádí pro zjištění, zda existují dokumenty, které jsou relevantní pro stanovení nejen novosti, ale i dalších kritérií patentovatelnosti, například přítomnosti nebo nepřítomnosti vynálezecké činnosti (tj. zda domnělý vynález je nebo není zřejmý) nebo dosažení užitečných výsledků nebo technického pokroku. Tento typ rešerše by měl pokrývat všechny technické oblasti, které mohou obsahovat materiál týkající se vynálezu. Xxxxxxx na patentovatelnost provádí především úřady průmyslového vlastnictví v souvislosti s průzkumem vynálezů.
(c) Xxxxxxx na porušování –Účelem "rešerše na porušování" je zjistit patenty a zveřejněné přihlášky vynálezu, které by daná průmyslová činnost mohla porušovat. U tohoto typu rešerše je cílem stanovit, zda existuje patent poskytující výlučná práva, která pokrývají tuto průmyslovou činnost nebo některou její část.
(d) Informativní rešerše – "Informativní rešerše" se provádí za účelem seznámení zadavatele rešerše se stavem techniky v konkrétní oblasti technologie. Často se také nazývá "rešerší na stav techniky". Tento druh rešerše poskytuje informační podklady pro výzkumné a vývojové činnosti a umožňuje identifikovat, které zveřejněné patenty v dané oblasti již existují. Dalšími důvody pro tento druh rešerše by mohla být potřeba stanovit alternativní technologie, které by mohly nahradit používanou technologii nebo vyhodnocení specifické technologie, která je nabízena licencí nebo o jejímž získání se uvažuje.
167. Před prováděním rešerše je nezbytné jasně stanovit technický předmět rešerše. Pro některé typy rešerše, například pro "rešerši na patentovatelnost", může být nutné zkoumat více než jeden technický předmět. Po zformulování jasného názoru o technickém předmětu, který se má zkoumat, musí rešeršér zjistit správné místo pro tento předmět v MPT. Pojmenování příslušného technického předmětu umožní definovat slovo nebo slova (technické termíny), která zahrnují, široce nebo specificky, technologickou oblast, se kterou je tento předmět jasně spojen.
168. Po definování technických termínů, týkajících se technického předmětu, je účelné použít heslář k MPT nebo vyhledávání v elektronických publikacích které umožňuje technické termíny vyhledávat buď v samotném textu MPT nebo v hesláři k MPT. Pomocí hesláře k MPT může rešeršér indikovat přesnou skupinu MPT, ale většinou je v něm možné zjistit pouze označení hlavní skupiny, případně podskupiny MPT. Úvod hesláře k MPT obsahuje doporučený způsob použití. Je třeba poznamenat, že heslář k MPT v žádném smyslu nenahrazuje jakoukoli část MPT a nesmí se vykládat ani tak, že nějakou část MPT jakkoli upravuje.
169. Pokud použití hesláře k MPT nebo vyhledávání v elektronické publikaci nevede ke konkrétní oblasti rešerše, měl by rešeršér projít osmé vydání MPT a zvolit si možné podsekce a třídy podle názvu. Poté se musí přezkoumat názvy zvolených tříd a jí podřízených podtříd a vybrat ty podtřídy, které zjevně obsahují příslušný předmět. Pak by se měla zvolit ta podtřída, která nejdostatečněji zahrnuje daný předmět.
170. Alternativním způsobem určování vhodné podtřídy by mohlo být textové vyhledávání, při kterém se v databázích obsahujících úplné texty nebo anotace patentových dokumentů vyhledávají příslušné technické termíny, načež následuje statistická analýza třídicích znaků přidělených vyhledaným dokumentům. Podtřídy, které se nejčastěji objevují v zatřídění dokumentů, by se měly vzít v úvahu z hlediska jejich zahrnutí do oblasti rešerše.
171. Po výběru příslušné podtřídy je nutné zkontrolovat odkazy a poznámky, které se objevují u názvu zvolené podtřídy tak, aby se přesněji zjistil obsah podtřídy, a aby se vymezily hranice mezi navzájem souvisejícími podtřídami, které zase mohou poukazovat na to, že se místo pro požadovaný předmět nachází jinde. Pokud je pro zvolenou podtřídu k dispozici definice zatřídění, měla by se tato podrobně prostudovat, protože definice zatřídění podávají nejpřesnější označení rozsahu podtříd.
172. V další fázi by se za účelem nalezení nejvhodnější hlavní skupiny, podle jejího názvu a příslušných existujících poznámek a odkazů, měly prohlédnout všechny hlavní skupiny v podtřídě. Pro rychlou orientaci v podtřídě se může použít seznam podtřídy, který se uvádí na začátku podtřídy.
173. Po stanovení příslušné hlavní skupiny by měl rešeršér prohledat její jednotečkové podskupiny a určit tu skupinu, která se zdá být nejvhodnější pro příslušný předmět. Jestliže má tato jednotečková skupina podřízené skupiny se dvěma nebo více tečkami, pak nejvhodnější skupinou, která se má zvolit pro rešerši, je skupina, která je nejvíce odsazená (tj. má nejvíce teček).
174. Jestliže zvolená skupina obsahuje odkaz o přednosti na jinou skupinu, například, jestliže je zvolená skupina ve tvaru "7/16…. (7/12 má přednost)", může být nutné hledat ve skupině, která má přednost, stejně jako ve zvolené skupině, tj. v daném případě ve skupině 7/12, stejně jako 7/16, protože dokumenty spadající nejen do předmětu skupiny 7/16, ale i do skupiny 7/12, budou zatříděny do té druhé. Jestliže naproti tomu příslušný předmět spadá do skupiny 7/12, stejně jako do skupiny 7/16, není obecně nutné prohledávat skupinu 7/16.
Příklad: C 08 F 2/04 Roztoková polymerace (2/32 má přednost) C 08 F 2/32 Polymerace v emulzi vody v oleji
Polymerace, charakterizovaná tím, že se odehrává v konkrétním rozpouštědle, se dá nalézt na obou těchto místech a proto by mělo být nutné hledat v obou těchto třídách; avšak jestliže se příslušná polymerace nemůže konat v emulzi vody v oleji, nemělo by být nutné hledat v 2/32.
175. Jestliže se zvolená skupina nachází v podtřídě nebo v její části, pro kterou všude platí pravidlo přednosti, například pravidlo přednosti posledního místa, je třeba věnovat zvláštní pozornost rozsahu skupin, které mají přednost tak, aby byly zjištěny další skupiny, které by mohly zahrnovat aspekty hledaného technického předmětu.
176. Po ukončení rešerše ve zvolené skupině může rešeršér zvážit hierarchicky vyšší skupiny (tj. skupiny mající méně teček), vůči kterým je odsazena, neboť by do nich bylo možné zatřídit širší předmět, ve kterém je daný předmět obsažen.
177. V oblastech MPT, ve kterých se používá vícenásobné zatřídění nebo kde byly použity hybridní systémy, se doporučuje pro vyhledávání použít nejprve kombinaci třídicích znaků nebo kombinaci třídicích znaků a indexačních kódů, které jsou s nimi spojeny, a zpřesnit tak rešeršní dotaz. Pro získání úplných rešeršních výsledků by se mohl rešeršní dotaz následně rozšířit za použití nejvíce se věci týkajících třídicích znaků samotných.
178. Nepodaří-li se najít dokumenty týkající se věci, může to znamenat, že nebylo nalezeno odpovídající místo v MPT. V takovém případě by se měl příslušný technický předmět vyjádřit jinak a postup definování oblasti rešerše by se měl zopakovat.
XV. ZÁKLADNÍ KLASIFIKAČNÍ DATABÁZE
179. Základní klasifikační databáze (Master Classification Database, zkráceně MCD) je bibliografická databáze pro ukládání všech bibliografických údajů patentových dokumentů (včetně znaků MPT) na všech jejich úrovních zveřejnění. Do databáze se všechny sbírky ukládají v podstatě tak, jak jsou k dispozici pro zahrnutí do MCD. Databáze obsahuje také informace o patentových rodinách.
180. Během reformy MPT byla tato databáze zvolena pro ukládání přidělených znaků MPT, jakož i pro aktualizaci těchto znaků po revizi schémat jak pro základní, tak pro rozšířenou úroveň. Dokumenty zahrnuté do MCD se zatřiďují podle aktuální verze MPT. To znamená, že se patentové rešerše mohou provádět pouze za použití aktuální verze třídění, čímž se vylučuje potřeba obracet se na dřívější vydání MPT. Během revize schémat se provádí rozdělení práce pro úřady podílející se na přetřiďování příslušných souborů za použití této databáze. Zásady správy MCD jsou objasněny v dokumentu CONOPS, jenž je přístupný na webové stránce MPT.
181. MCD je správní databáze, ke které není umožněn veřejný přístup. Kopie databáze mohou být poskytovány pro aktualizaci obsahu jiných databází; nepřímý přístup je proto možný přes databáze, ve kterých jsou začleněna data MCD, přes internetové stránky WIPO a dalších úřadů průmyslového vlastnictví, a komerčních organizací.
182. [zrušen]
XVI. HESLÁŘ
OBECNÉ TERMÍNY A VÝRAZY POUŽITÉ V TŘÍDĚNÍ
183. Tato část hesláře představuje seznam termínů nebo výrazů týkající se zásad a pravidel pro zatřiďování, jejichž význam a použití vyžaduje určité vysvětlení.
přínos ke stavu techniky | = | rozdíl mezi příslušným předmětem a stavem techniky. |
aspekt (hledisko) | = | rozlišovací hledisko, na základě kterého se dá posuzovat technická informace, zejména informace o vynálezu, a podle kterého se tato informace může zatřiďovat (např. "kategorie předmětu" jsou vhodnými "aspekty (hledisky)" vynálezu). |
základní předmět třídicího místa | = | předmět explicitně stanovený jako zahrnutý v názvu a definici třídicího místa, tj., předmět samotný v protikladu ke kombinaci, jejíž je součástí. |
rozhraní (rozmezí) | = | jasně uvedené rozhraní mezi třídicími místy. |
kategorie předmětu | = | základní rozdělení informace o vynálezu: - způsoby používání výrobku nebo provádění nevýrobního postupu nebo činnosti; - výrobky, tj. výrobky jako výsledek výroby; - způsoby výroby výrobku; - zařízení, a - materiály, ze kterých je výrobek zhotoven. Tyto kategorie se stanovují podle kontextu. Například: (1) výrobek docílený způsobem výroby může být, jako takový, materiálem, ze kterého se vyrábí jiný výrobek; (2) způsob výroby výrobku může být současně způsobem použití materiálu při výrobě výrobku. |
kombinace | = | technická "věc" jako celek, která sestává ze dvou a více kroků nebo součástí spřažených dohromady pro nějaký účel. Například: - třístupňový způsob výroby je kombinace tří kroků, které společně produkují výrobek; - pětisložková chemická směs je kombinace pěti složek, která může mít vlastnost, jakou nemá žádná samostatná složka; a - kolečkové křeslo je kombinace křesla a koleček a je určena k dopravě osoby vsedě. Termíny kombinace a dílčí kombinace jsou však relativní. Takto by první příklad mohl být dílčí kombinací větší kombinace se čtvrtým krokem. Ve třetím příkladu je soubor kolečka sám o sobě kombinací pneumatiky, paprsků kola a ráfku, jakož i dílčí kombinací kolečkového křesla. |
provedení | = | konkrétní popsaný případ, jakým způsobem může být v praxi realizována vynálezecká myšlenka, která je jinak v popisu uvedena obecněji. Viz termín skupina. |
skupina (rod) | = | skupina provedení v rámci kategorie předmětů, které sdílejí stejné omezení. Podskupina (tj. druh) je podskupina v rámci skupiny. Konkrétní druh je nejkonkrétnější provedení v rámci skupiny, tj. provedení bez explicitních proměnných. Tento výraz se primárně používá v chemických oblastech. Příklad: Uvažují-li se "anorganické sloučeniny" jako skupina, "anorganické soli" nebo "sodné soli" by byly podskupinou nebo druhem a "chlorid sodný" by byl "konkrétní druh". | ||||
část skupiny (oblast skupiny) | = | segment podtřídy, který se skládá z: - konkrétní hlavní skupiny nebo podskupiny, a - všech podskupin odsazených pod ní. | ||||
odsazení / odraz | = | grafické znázornění hierarchického vztahu skupin ve schématech třídění. Odsazení označuje podrozdělení části předmětu, zahrnutého ve skupině, do jeho podskupin. Vztah závislosti podskupiny na své "nadřazené" skupině je znázorněn ve schématu třídění umístěním názvu podtřídy pod, doprava a s jednou další tečkou oproti "nadřazené" skupině, předcházející před tímto názvem. Příklad: | ||||
H 01 S | 3/00 | Lasery . Způsoby nebo zařízení pro buzení, např. čerpání . . optickým čerpáním, . . . koherentním světlem. | ||||
3/09 | ||||||
3/091 | ||||||
3/094 | ||||||
V tomto příkladu je podskupina H 01 S 3/094 postupně závislá na podskupinách H 01 S 3/091, H 01 S 3/09 a na hlavní skupině H 01 S 3/00, pod nimiž je odsazená. Bez použití hierarchických úrovní a odsazení by podskupina H 01 S 3/094 vyžadovala název jako je " Způsoby nebo zařízení pro buzení laserů s použitím optického čerpání koherentním světlem". | ||||||
informace o vynálezu | = | všechny nové a nezřejmé předměty v celém popisu vynálezu | ||||
(v patentovém dokumentu) | (například v popisu, výkresech, nárocích), které představují | |||||
přínos ke stavu techniky v kontextu stávajícího stavu | ||||||
techniky (např. řešení uvedeného problému). "Informace | ||||||
o vynálezu" by obvykle měly být stanoveny za použití nároků | ||||||
patentového dokumentu jako návodu. | ||||||
tvůrčí věc | = | znamená všechny části informace o vynálezu, které jsou jako takové nové a nezřejmé. | ||||
předmět | = | každá hmotná technická věc, například výsledek výroby, zařízení, kus materiálu. | výrobek | jako | ||
povinné třídění | = | třídění nutné k úplnému podchycení informace o vynálezu z patentového dokumentu. | ||||
paralelní skupiny (rovnocenně uspořádané skupiny) | = | skupiny, které jsou závislé na stejném nejbližším třídicím místě (tj. "nadřazené" podtřídě nebo skupině) a na stejné hierarchické úrovni (stejném odsazení). Příklad: všechny hlavní skupiny ve stejné podtřídě jsou paralelní (rovnocenně uspořádané). |
zbytková hlavní skupina | = | hlavní skupina v rámci schématu podtřídy, která není definována žádnými technickými znaky a která obsahuje předměty, které nejsou uvedeny v žádné jiné hlavní skupině podtřídy. |
normalizované pořadí skupin | = | uspořádání skupin podtřídy, které se řídí zásadou postupu od složitějších předmětů k méně složitým a od specializovaných předmětů k nespecializovaným. |
schéma podtřídy | = | pořadí uspořádání skupin v podtřídě. |
dílčí kombinace | = | podmnožina kroků nebo součástí tvořících "věc" jako celek. Dílčí kombinace může obsahovat jednu nebo více složek nebo kroků. Příklady dílčích kombinací jsou: - dva po sobě následující kroky tříkrokového způsobu výroby; - směs skládající se jenom z několika složek složitější směsi; a - kolečka pro kolečkové křeslo. Dílčí kombinace může jako taková sestávat z dalších dílčích kombinací. |
stav techniky | = | souhrn všech technických předmětů, které se již staly veřejně známými. |
věc | = | znamená všechny technické předměty, hmotné i nehmotné, jako: - způsoby používání výrobku nebo provádění nevýrobní operace; - výrobky (výrobky jako výsledek výroby); - způsoby výroby výrobku; - zařízení; a - materiály, z nichž je výrobek vyroben. |
TECHNICKÉ TERMÍNY A VÝRAZY POUŽITÉ V TŘÍDĚNÍ
184. Tato část hesláře uvádí seznam technických termínů nebo výrazů, vybraných z těch, které se používají v třídění a jejichž význam a použití vyžaduje určité vysvětlení, například proto, že je nutné volit mezi alternativními významy, nebo v případě, kdy se termíny používají přesnějším nebo vymezenějším způsobem, než je tomu při jejich běžném používání. Na vysvětlení uvedená v hesláři by nemělo být pohlíženo jako na pevně stanovené definice. Význam termínu nebo výrazu by se měl vždy zvažovat v kontextu technické záležitosti, o kterou se jedná.
185. Je rovněž třeba zohlednit definice některých slov a výrazů uvedených v vpředu v návodu, například v odstavcích 31 až 42.
186. Všechny definice uvedené v třídění na příslušných místech mají přednost před vysvětleními, která jsou uvedena v hesláři.
187. Seznam technických termínů nebo výrazů, vybraných z těch, které se používají v třídění:
přizpůsobení | = | 1. úprava pro dosažení určitých podmínek. 2. věc (sama o sobě) ztělesňující takovou úpravu. |
Zařízení | = | kategorie předmětů, kterými jsou stroje nebo ústrojí, popsaná svými funkčními schopnostmi nebo konstrukčními znaky, které jsou využité: - k výrobě výrobku, nebo - k provádění nevýrobního postupu nebo činnosti. |
uspořádání něčeho | = | sestava nebo relativní uspořádání. Tento termín může zahrnovat úpravu jednoho z předmětů, kterého se týká, ale pouze tehdy, kdy taková úprava není zajímavá mimo uspořádání. |
uspořádání pro něco | = | jakékoliv prostředky pro splnění specifikované funkce, zahrnující obvykle kombinaci věcí, které mohou být samy o sobě upraveny, například F 16 D 23/02 "Uspořádání pro synchronizaci". |
aspekt (hledisko) | = | rozlišovací pohled, na základě kterého se dá nahlížet na technickou informaci, zejména informaci o vynálezu, a podle kterého se tato informace může zatřiďovat (např. "kategorie předmětu" jsou vhodnými "aspekty (hledisky)" vynálezu). |
znak (znaky) | = | rozlišovací rys. |
chemická směs | = | výrobek vytvořený ze dvou nebo více samostatných chemických materiálů (např. sloučenin nebo prvků), které nejsou navzájem chemicky vázány. Slitina je obvykle směs, ale v určitých případech to může být i sloučenina (např. intermetalické slitiny, atd.). |
chemická sloučenina | = | je látka tvořená atomy navzájem vázanými chemickými vazbami. |
řídit, regulovat | = | ovlivňování proměnné veličiny (např. rychlosti stroje) jakýmkoliv způsobem, např. zabráněním změně (viz rovněž definice ve třídě G 05). |
motor, stroj (angl. "engine") | = | stroj pro výrobu mechanické síly, například pro rotaci nebo přímočarý vratný pohyb členu působením tlakové energie tekutiny. |
Podstatný | = | znak je pro zatřídění v dané skupině podstatný, jestliže by jeho nepřítomnost vyžadovala zatřídění do jiné skupiny. |
základní rys | = | každý atribut věci, například její tvar, její účel, její způsob použití, každá její část nebo vlastnost. |
Tekutý | = | mající vlastnosti plynu nebo kapaliny. |
Tekutina | = | jakýkoliv plyn nebo kapalina. |
Převod | = | mechanické, hydraulické nebo jakékoliv jiné prostředky pro přenos mechanického pohybu nebo síly. |
Manipulace | = | zacházení s materiálem nebo předměty jakýmkoliv způsobem bez úmyslné nebo podstatné změny jakékoliv vlastnosti, a to ani dočasně (např. bez deformování, ohřátí, elektrizování), například doprava, skladování, ukládání, vydávání, navíjení, nakládání. |
laminát, vrstvená hmota | = | materiál, který má v podstatě rovnoměrnou tloušťku a je složený z vrstev, které mají více nebo méně spojitý styk a jsou navzájem spojeny, například překližka, Vrstvy mohou být nespojité, avšak nikoli s mezerami. |
vrstvený výrobek | = | materiál složený z vrstev (spojitých, nespojitých nebo s mezerami) jakéhokoliv tvaru (např. voštinového, zvlněného), připevněných dohromady jakýmkoliv způsobem. Obvykle v podstatě celkově rovnoměrné tloušťky (tj. nebere se zřetel na lokální odchylky, vznikající například při zvlnění povrchové vrstvy); může mít tvar výrobku, například zásobníku. Tento pojem má širší rozsah než "laminát", protože zahrnuje materiál s dutinami mezi vrstvami nebo v kterékoliv vrstvě. |
Manuálně | = | rukou; jakoukoliv jinou částí lidského těla, pokud se tímto slovem jasně nerozumí omezenější význam. |
Materiál | = | kategorie předmětu, která zahrnuje každou látku, meziprodukt nebo kompozici předmětů, na které se působí za účelem vyrobení výrobku. |
Měření | = | umožňuje stanovit určitou hodnotu nebo její vztah k údaji (viz též definici ve třídě G 01). |
monitorovat | = | zajišťovat nepřetržité nebo periodické sledování (člověkem nebo přístrojem) k uskutečňování činnosti, která se má provést nebo zahájit, nebo k vydání signálu, nastanou-li nežádoucí podmínky. |
motor (angl. "motor") | = | zařízení produkující mechanický pohyb z libovolné formy energie; pohyb může být plynulý nebo v oddělených zdvizích. Tento termín zahrnuje i motor (stroj) poháněný tlakem tekutiny (angl. "engine"). |
je podstatný | = | má znaky, které jsou v určeném kontextu důležité. |
vhodný | = | takové povahy, která je důležitá pro příslušnou oblast, např. v F 02 M 17/00 ("Karburátory a vhodnými vlastnostmi …") musí mít zvláštní vlastnosti týkající se účelu přivádění paliva do spalovacích motorů v souladu s názvem podtřídy. |
strojní zařízení, agregát | = | kombinace strojů, zařízení atd. pro produkování požadovaného výsledku, ve které každý stroj atd. vykonává činnost, kterou lze uskutečňovat odděleně a je často posuzována individuálně, na rozdíl od "zařízení", ve kterém je zpravidla zajímavá toliko celková funkce, i když předmětem zájmu může být i konstrukce dílů. Např. výrobní zařízení pro úpravu rudy zahrnuje drtič, dopravník, třídič a odlučovač prachu, nebo motorový agregát zahrnuje dva spalovací motory, které jsou spolu spojeny rozvodem páry nebo pohonem. |
plastický | = | více nebo méně snadno deformovatelný, místně nebo jako celek, silou v každém směru, přijímající a zachovávající si jakýkoliv požadovaný tvar. |
plastový | = | z plastů. |
plasty | = | makromolekulární sloučeniny nebo směsi na bázi sloučenin, např. syntetických pryskyřic. |
příprava, přípravek | = | 1. příprava jakékoliv substance, látky, sloučeniny nebo směsi; 2. předběžná úprava polotovaru nebo výrobku pro následné zpracování apod.; 3. směs pro určitý účel, například lékařský. |
výrobek, produkt | = | kategorie předmětu, kterým je výrobek nebo směs látek; je výsledkem postupu a je definovaný svými strukturními znaky nebo svými fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi. |
výchozí materiál | = | kus (který může mít neomezenou délku) pevného materiálu v určité formě, která je výsledkem nějaké předběžné operace (polotovar), pro použití v operaci, ve které se při výrobě výrobků (před nebo po nějakém tvarování nebo jiné operaci) dělí. |
zpracování | = | využití postupu nebo řady postupů pro dosažení požadovaného účinku na materiál nebo předměty. Zpracování může zcela změnit povahu materiálu nebo předmětů (např. chemická úprava); jinak je obvykle jejím účelem změnit některou vlastnost (např. ohřevem, povlečením, vyleštěním, sterilizací, zmagnetováním) beze změny celkového tvaru, ačkoli tento termín zahrnuje i změnu tvaru. Jeho účinek může být dočasný nebo trvalý a může se aplikovat na celý předmět nebo jen na jeho část. |
použití | = | 1. účel, pro který se věc využívá nebo oblast techniky, ve které se věc využívá; 2. skutečnost, že je věc využita nebo způsob, kterým je využita. |
hodnota | = | velikost nebo číselné vyjádření proměnné veličiny nebo měřitelné konstanty. |
proměnná | = | měřitelné množství nebo vlastnost, která se může, ale nemusí měnit, například délka, rychlost, napětí, barva. Protože takové množství nebo vlastnost může, pro daný celek nebo za daných okolností, zůstávat co do hodnoty konstantní, jsou prostředky pro měření proměnné obecně stejné, jako pro měření konstanty stejné povahy a odkaz na "proměnnou" se musí vykládat podle toho (viz poznámka u sekce G). |
dokončování | = | zpracování látek na požadovaný konečný stav nebo formu, například barvením vmícháváním pigmentů, granulováním, vyráběním desek nebo výrobků. |
Pro další informace:
kontaktujte World Intellectual Property Organization (Světová organizace duševního vlastnictví)
nebo její koordinační úřad v New Yorku na adrese:
World Intellectual Property Organization 00, Xxxxxx xxx Xxxxxxxxxxx P.O. Box 18 CH-1211 Geneva 20 Switzerland | New York Coordination Office 0, Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxx Xxxxx 0000 Xxx Xxxx, X.X. 10017 United States of America |
Tel: x00 00 000 00 00 | Tel: x0 000 000 0000 |
Fax: x00 00 000 00 00 | Fax: x0 000 000 0000 |
nebo navštivte její webové stránky WIPO Website na adrese:
Objednávky z WIPO Electronic Bookshop na adrese: