PLATNÉ ZNĚNÍ ŠKOLSKÉHO ZÁKONA S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

č. j. MSMT-10355/2024-2

PLATNÉ ZNĚNÍ ŠKOLSKÉHO ZÁKONA S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

(…)

§ 8a

Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti

(1) Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle § 8 odst. 7, musí obsahovat vždy

a) označení příslušného druhu nebo typu školy, kromě mateřské školy uvedené v § 34 odst. 8, pokud vykonává činnost školy,

b) označení příslušného typu školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči, pokud vykonává činnost tohoto školského zařízení,

c) označení příslušného druhu nebo typu školského zařízení, které není uvedeno v písmeni b), pokud vykonává činnost pouze tohoto školského zařízení.

(2) Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle odstavce 1 písm. a) a b), může dále obsahovat označení všech druhů nebo typů školských zařízení, pokud vykonává činnost těchto školských zařízení.

(3) Má-li školská právnická osoba zřízeny organizační jednotky, platí pro označení příslušné organizační jednotky odstavce 1 a 2 obdobně, přičemž z označení musí být zjevné, že se jedná o organizační jednotku školské právnické osoby. Pro název školské právnické osoby, která má zřízeny organizační jednotky, se odstavce 1 a 2 nepoužijí; z jejího názvu musí být zřejmé, že poskytuje vzdělávání a školské služby.

(3)(4) Součástí názvu může být upřesňující přívlastek, popřípadě čestný název, je-li ministerstvem udělen.

Dlouhodobé záměry a výroční zprávy

Strategie vzdělávací politiky České republiky, analýza potřeb vzdělávací politiky v kraji a výroční zprávy

§ 9

Dlouhodobé záměry

(1) Ministerstvo zpracovává dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, projednává jeho návrh s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, předkládá jej vládě ke schválení a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k projednání.

(2) Krajský úřad zpracovává v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá jej ministerstvu k vyjádření. Část dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, týkající se vzdělávání ve školách a školských zařízeních

zřizovaných krajem, předkládá rada kraje zastupitelstvu kraje ke schválení. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji je vždy zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Dlouhodobý záměr podle odstavce 2 obsahuje analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovuje na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a školských služeb v kraji.

(4) Dlouhodobé záměry se vyhodnocují a zpracovávají jednou za 4 roky postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2.

§ 9

Strategie vzdělávací politiky České republiky a analýza potřeb vzdělávací politiky v kraji

(1) Ministerstvo zpracovává Strategii vzdělávací politiky České republiky, projednává její návrh s příslušnými ústředními odborovými orgány, profesními asociacemi a organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností, předkládá ji vládě ke schválení a zveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vláda předkládá Strategii vzdělávací politiky České republiky Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k projednání.

(2) Samostatnou součást Strategie vzdělávací politiky České republiky tvoří dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy. Ministerstvo může do dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy zpracovat specifické cíle a opatření vzdělávací politiky v kraji nebo specifické parametry rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, jestliže příslušný krajský úřad takové cíle, opatření nebo parametry v analýze podle odstavce 4 navrhne.

(3) Strategii vzdělávací politiky České republiky ministerstvo zpracovává jednou za 10 let a vyhodnocuje alespoň jednou za 5 let. Vyhodnocení s návrhem úprav, včetně dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy, ministerstvo předkládá vládě.

Vyhodnocení slouží

a) k průběžné úpravě Strategie vzdělávací politiky České republiky, včetně dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy, a

b) jako podklad pro zpracování Strategie vzdělávací politiky České republiky pro následující období.

(4) Krajský úřad zpracuje a předá ministerstvu alespoň jednou za 5 let, vždy však 1 rok před koncem období, na které je Strategie vzdělávací politiky České republiky zpracována, analýzu potřeb vzdělávací politiky v kraji, která může obsahovat návrh specifických cílů a opatření vzdělávací politiky v kraji nebo specifických parametrů rozvoje vzdělávací soustavy v kraji.

§ 10

Výroční zprávy

(1) Ministerstvo zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky, předkládá ji vládě a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Krajský úřad zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, předkládá ji zastupitelstvu kraje a ministerstvu a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji zřizovateli a zveřejňuje vždy na přístupném místě ve škole. Do výroční zprávy může každý nahlížet a pořizovat si z ní opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet její kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.

§ 11

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu, obsah a postup zpracování dlouhodobých záměrů a výročních zpráv podle § 10 odst. 2 a 3 a termíny jejich předkládání a zveřejňování.

(…)

§ 21

Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků

(1) Žáci a studenti mají právo

a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona,

b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,

c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí za podmínek stanovených tímto zákonem,

d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit,

e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,

f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.

(2) Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.

(3) Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.

§ 25a

Kombinovaná výuka

(1) Základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola nebo základní umělecká škola s denní formou vzdělávání může uskutečňovat kombinovanou výuku s distančními prvky.

(2) Ředitel školy před začátkem školního roku zveřejní informaci o podmínkách a organizaci kombinované výuky ve škole.

(3) Kombinovanou výukou nelze uskutečňovat praktické vyučování, pokud rámcový vzdělávací program daného oboru středního vzdělání nestanoví jinak.

(4) Právnická osoba vykonávající činnost školy zajistí na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka do 30 dní ode dne doručení žádosti řediteli školy zázemí ve škole pro účast žáka na kombinované výuce.

(5) Podpůrná opatření podle § 16 odst. 2 písm. g) a h) se neposkytují při distančních prvcích výuky žákům, kteří se vzdělávají mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka; jeho činnost lze zajistit distančním způsobem.

§ 25b

Účast žáků na kombinované výuce

(1) Žák, který plní povinnou školní docházku, se přestává účastnit kombinované výuky na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka, a to třicátý den ode dne doručení žádosti řediteli školy, nedohodnou-li se ředitel a zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák jinak.

(2) Ředitel školy může rozhodnout o ukončení kombinované výuky žáka

a) v případě neomluvené absence v rámci distančních prvků výuky, nebo

b) pokud dojde ke zhoršení výsledků vzdělávání žáka ve výuce konané formou kombinované výuky.

§ 25c Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) bližší pravidla pro organizaci kombinované výuky ve školách,

b) rozsah informací zveřejňovaných ředitelem podle § 25a odst. 2 a

c) rozsah distančních prvků výuky ve školním roce.

Dokumentace škol a školských zařízení

§ 28

(1) Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci:

a) rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v § 147,

b) evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen „školní matrika“),

c) doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování,

d) vzdělávací programy podle § 4 až 6,

e) výroční zprávy o činnosti školy,

f) třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu,

g) školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin,

h) záznamy z pedagogických rad,

i) knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky,

j) protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy,

k) personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci15) a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy.16)

(2) Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:

a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,

b) údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,

c) obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu,

d) datum zahájení vzdělávání ve škole,

e) údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,

f) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení,

g) údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

h) datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno,

i) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.

(3) Školní matrika školského zařízení podle povahy jeho činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:

a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,

b) datum zahájení a ukončení školské služby nebo vzdělávání,

c) údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování školské služby nebo vzdělávání,

d) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školským zařízením v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení,

e) označení školy, v níž se dítě, žák nebo student vzdělává,

f) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.

(4) Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provede neprodleně po rozhodné události. Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem18).

(5) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu tímto zákonem údaje z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. g) a i) a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2 písm.

f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují v anonymizované podobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení předávají údaje z dokumentace a školních matrik a další údaje nezbytné pro stanovení kvalifikovaných odhadů ukazatelů vzdělávání a vzdělávací soustavy ministerstvu, popřípadě jím zřízené právnické osobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje ministerstvo, předávají tyto údaje v podobě statistických informací také krajskému úřadu, v případě škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí také obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(6) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu tímto zákonem v anonymizované podobě údaje ze zpráv a doporučení, doporučujících posouzení k odkladu povinné školní docházky a vyjádření k individuálnímu vzdělávání žáka vydávaných školskými poradenskými zařízeními. Právnické osoby vykonávající činnost školských poradenských zařízení předávají údaje podle věty první ministerstvu, popřípadě jím zřízené právnické osobě.

(6)(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, rozsah, formu a způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky podle odstavce 5. Ministerstvo dále stanoví prováděcím právním předpisem rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů podle odstavce 6.

(7)(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení, výpisů z vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu. Na vysvědčeních, výučních listech a diplomech o absolutoriu se vždy uvádí rodné číslo fyzické osoby, které byl doklad vydán, bylo-li jí rodné číslo přiděleno. Vysvědčení, diplomy o absolutoriu a výuční listy jsou opatřeny státním znakem České republiky19) a jsou veřejnou listinou.

(8)(9) Na vysvědčení, výučním listu nebo na diplomu o absolutoriu není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních, výučních listech a diplomech o absolutoriu musí být originální. Právnické osoby vykonávající činnost školy a právnická osoba podle § 171 odst. 3 věty první vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro vydávání stejnopisů a opisů vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu.

(9)(10) Školy vedou evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání, výučních listů a diplomů o absolutoriu.

(10)(11) Ukládání dokumentace upravují zvláštní právní předpisy.20)

(…)

§ 36

Plnění povinné školní docházky

(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“).

(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11.

(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.

(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2 a 3), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.

(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.

11) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Jiný způsob plnění povinné školní docházky

§ 40

Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky

Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí

a) individuální vzdělávání žáka, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole,

b) vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením.

(…)

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

§ 51

(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Xxxxx, která žákovi vydala vysvědčení, převede na žádost

zákonného zástupce pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.

(…)

§ 57

Cíle středního vzdělávání

(1) Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.

(2) Při vytváření předpokladů pro výkon povolání nebo pracovní činnosti školy vyvinou úsilí spolupracovat se zaměstnavateli, je-li to s ohledem na obor vzdělání vhodné a možné, zejména tím, že

a) se zaměstnavateli projednávají školní vzdělávací programy,

b) zaměstnavatele zapojí do tvorby koncepčních záměrů rozvoje školy,

c) zabezpečují, aby se praktické vyučování uskutečňovalo v souladu s tímto zákonem v části také na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, nebo u poskytovatelů duálního praktického vyučování,

d) umožňují účast odborníka z praxe v rámci teoretické odborné přípravy ve škole,

e) umožňují účast odborníka z praxe u profilové části maturitní zkoušky,

f) zabezpečují ve spolupráci se zaměstnavateli další vzdělávání a stáže pedagogických pracovníků teoretického i praktického vyučování u zaměstnavatelů.

(3) Ředitel školy může vytvořit poradní sbor ze zaměstnavatelů včetně poskytovatelů duálního praktického vyučování za účelem spolupráce se zaměstnavateli podle odstavce 2. Ředitel školy vždy projedná příslušné školní vzdělávací programy s poskytovateli duálního praktického vyučování.

(…)

Organizace středního vzdělávání

§ 65

(1) Vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo vyučování, praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím programem.

(2) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání, nebo u poskytovatelů duálního praktického vyučování.

(3) Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

(4) Při praktickém vyučování smějí žáci pod přímým dohledem nebo dozorem osoby s odbornou způsobilostí podle jiného právního předpisu61) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu, které jsou stanoveny v prováděcím právním předpise. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem seznam látek, směsí a prachů uvedených ve větě první, podmínky nakládání s látkami a směsmi a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů.

Duální praktické vyučování

§ 65a

(1) Duální praktické vyučování se uskutečňuje na pracovištích fyzických a právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a jejichž způsobilost k poskytování duálního praktického vyučování byla ověřena organizací zaměstnavatelů s celostátní působností (dále jen „organizace poskytovatelů“).

(2) Způsobilost podle odstavce 1 se prokazuje certifikátem poskytovatele.

(3) Pro účely ověření způsobilosti organizací poskytovatelů osoba doloží, že

a) má technické a materiální vybavení pro činnosti související s daným oborem vzdělání odpovídající současné úrovni technologií,

b) má pro poskytování duálního praktického vyučování odborně vyškolenou osobu nebo osoby, které získaly v daném oboru vzdělání profesní kvalifikaci instruktora podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání,

c) je schopna poskytovat duální praktické vyučování v rozsahu rámcového vzdělávacího programu a podle standardu kvality duálního praktického vyučování pro daný obor vzdělání a

d) na její majetek nebyl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebylo proti ní zahájeno insolvenční řízení, není v likvidaci, nedošlo k zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek jejího majetku nebo ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo ke zrušení konkursu z důvodu, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nemá v evidenci daní nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(4) Certifikát poskytovatele vydá organizace poskytovatelů na žádost po posouzení skutečností uvedených v odstavci 3 na dobu 6 let. Certifikát poskytovatele je nepřevoditelný a nepřechází na právní nástupce. Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí alespoň tříčlenná komise ustavená organizací poskytovatelů, členem komise může být fyzická osoba, která získala alespoň střední vzdělání s výučním listem a praxi v činnosti související s daným oborem vzdělání v délce 5 let.

(5) Certifikát poskytovatele lze vydat také právnické osobě sdružující více fyzických nebo právnických osob podle odstavce 1 (dále jen „sdružení poskytovatelů“). Splnění podmínek podle odstavce 3 písm. d) se posuzuje pro každou osobu ve sdružení poskytovatelů samostatně.

§ 65b

Pokud organizace poskytovatelů zjistí, že poskytovatel duálního praktického vyučování nesplňuje podmínky podle § 65a odst. 1 a 3, certifikát poskytovatele tomuto poskytovateli odejme; o odnětí tento poskytovatel informuje neprodleně ředitele školy, se kterým uzavřel smlouvu o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Příslušná organizace poskytovatelů poskytne řediteli školy podle věty první součinnost pro zajištění jiného poskytovatele duálního praktického vyučování.

§ 65c

(1) Duální praktické vyučování nelze poskytovat v oborech vzdělání, u nichž jsou podmínky praktické přípravy na povolání stanoveny jinými právními předpisy66).

(2) Organizace poskytovatelů může vydávat certifikát poskytovatele po zveřejnění standardu kvality duálního praktického vyučování pro daný obor vzdělání. Organizace poskytovatelů zveřejní standard kvality duálního praktického vyučování způsobem umožňujícím dálkový přístup po jeho projednání s ministerstvem.

(3) Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam zveřejněných standardů kvality duálního praktického vyučování s uvedením oborů vzdělání a organizací poskytovatelů, které tyto standardy zveřejnily.

(4) Organizace poskytovatelů předávají ministerstvu bez zbytečného odkladu údaje o vydání a zániku platnosti certifikátu poskytovatele. Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam platných certifikátů poskytovatele.

66) Například zákon č. 96/2004 Sb., zákon č. 108/2006 Sb.

§ 65d

(1) Škola a školské zařízení uzavře s poskytovatelem duálního praktického vyučování smlouvu o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Smlouva podle věty první se uzavírá alespoň na dobu školního roku.

(2) Poskytovatel může uzavřít s žákem zařazeným do duálního praktického vyučování smlouvu o poskytování duálního praktického vyučování upravující práva a povinnosti smluvních stran po dobu poskytování duálního praktického vyučování. Uzavření této smlouvy nemůže být podmínkou poskytování duálního praktického vyučování.

(3) Součástí smlouvy podle odstavce 2 může být také sjednání

a) poskytování motivačního příspěvku žákovi v duálním praktickém vyučování, jeho výše, podmínek jeho poskytování, podmínek ukončení jeho poskytování a podmínek, za nichž se poskytovatel může domáhat vrácení části nebo veškerého poskytnutého motivačního příspěvku, a

b) závazku žáka uzavřít po dosažení středního vzdělání pracovní smlouvu s poskytovatelem duálního praktického vyučování nebo s jednou z osob poskytovatele, jedná-li se o sdružení poskytovatelů, a to až na dobu 3 let.

(4) Poruší-li strana povinnost vyplývající ze smlouvy podle odstavce 1 nebo 2, může druhá strana tuto smlouvu vypovědět; výpovědní doba činí 30 dnů.

(5) Smlouvu podle odstavce 1 lze vypovědět bez udání důvodu; výpovědní doba uplyne dnem 30. června daného školního roku.

§ 65e

(1) Žáci uskutečňují duální praktické vyučování na pracovišti poskytovatele duálního praktického vyučování pod vedením a dohledem osob, které získaly v daném oboru vzdělání profesní kvalifikaci instruktora podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

(2) Instruktoři podle odstavce 1 písemně zaznamenávají údaje o průběhu duálního praktického vyučování a o práci žáků v něm; tyto údaje předávají škole a školskému zařízení jako podklad pro hodnocení žáků.

(3) Pedagogický pracovník školy a školského zařízení se může s vědomím poskytovatele zúčastnit duálního praktického vyučování na pracovišti poskytovatele.

(4) Zástupce poskytovatele duálního praktického vyučování se může jako přísedící s hlasem poradním účastnit praktické části závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky žáka, který se u tohoto poskytovatele účastnil duálního praktického vyučování.

§ 65f

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) náležitosti certifikátu poskytovatele,

b) podrobnosti o organizaci a průběhu duálního praktického vyučování,

c) náležitosti smlouvy o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání a

d) podrobnější pravidla pro vedení žáků a dohled ze strany instruktorů na pracovišti poskytovatele a pro zaznamenávání, předávání a uchování údajů o průběhu duálního praktického vyučování a o práci žáků v něm.

(...)

§ 78

Společná část maturitní zkoušky

(1) Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou

a) český jazyk a literatura,

b) cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem, a jehož součet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících v dané škole činí alespoň 4 vyučovací hodiny, a

c) matematika.

(2) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).

(3) Zkoušky společné části maturitní zkoušky se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro účely tohoto zákona rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.

(4) Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. b) a c) a ze zkušebního předmětu matematika rozšiřující.

§ 78a

(1) Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, stanoví ministerstvo v katalozích požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“) pro příslušný zkušební předmět. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 48 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí pro zkušební předmět matematika rozšiřující. Ministerstvo může stanovit pro některé obory vzdělání rozdílné katalogy pro příslušný zkušební předmět.

(2) Zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele zkoušky (dále jen „zadavatel“), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen „komisař“), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je povolena též účast osob zajišťujících asistenci nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(3) Zkoušky společné části maturitní zkoušky může žák konat, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.

(4) Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce.

§ 79

Profilová část maturitní zkoušky

(1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části maturitní zkoušky zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka v úrovni odpovídající školnímu vzdělávacímu programu, a z dalších 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet dalších povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.

(2) Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1.

(3) Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.

(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou

a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,

b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,

c) písemné zkoušky,

d) písemné práce,

e) praktické zkoušky, nebo

f) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až e).

(5) Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají vždy formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí.

(6) Obhajobu maturitní práce podle odstavce 4 písm. a) a zkoušky konané formou ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.

(7) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou zkoušek konaných formou písemné zkoušky a písemné práce a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů také z důvodu ochrany soukromí pacienta.

§ 80

Orgány zajišťující maturitní zkoušku

(1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo nebo z jeho pověření Centrum připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné. Ministerstvo je správcem25) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.

(2) Ministerstvo zřizuje Centrum jako státní příspěvkovou organizaci podle zákona o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích4) a podle § 169a.

(3) Centrum

a) zajišťuje výrobu zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jejich distribuci do škol,

b) zajišťuje zpracování a centrální vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky,

c) zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků určených ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře,

d) zajišťuje konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky,

e) vydává pedagogickým pracovníkům, kteří úspěšně vykonali zkoušku podle písmene d), osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře,

f) jmenuje komisaře a odměňuje je,

g) je zpracovatelem25a) registru podle odstavce 1,

h) je správcem25) registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře a zadavatele;

registr obsahuje také rodná čísla pedagogických pracovníků, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení a datum a místo narození.

(4) Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních maturitních komisí.

(5) Ředitel školy zejména

a) odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole,

b) jmenuje zadavatele,

c) jmenuje členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy a,

d) navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře podle odstavce 3 písm. c)., a

e) pověřuje učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce.

§ 80a

(1) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání. Předsedou zkušební maturitní komise může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci učitele všeobecně- vzdělávacích předmětů nebo učitele odborných předmětů střední školy a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi, včetně zkušební maturitní komise při konání písemné práce, se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 s výjimkou § 74 odst. 8 písm. a) obdobně.

(2) Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.

(3) Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole.

(4) Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně včetně kontroly podmínek, za kterých byla v učebně, kde je zkouška konána, povolena přítomnost osob, zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky společné části maturitní zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce. Zadavatel je rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů, a to v případě, že vážně nebo opakovaně porušila podmínky stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem vážně narušila průběh zkoušek.

(5) Komisařem a zadavatelem může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících2) splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného Centrem.

(6) Učitel zajišťující řádný průběh praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne učitel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená učitel v protokolu o maturitní zkoušce.

§ 80b

Informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je ministerstvo nebo Centrum za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným tímto zákonem zveřejněno.

(2) Ministerstvo nebo Centrum dále může způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označit jako veřejně nepřístupné

a) informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných podle odstavce 1,

b) informace o způsobu přípravy a výběru zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období,

c) informace o procesech zajišťujících uložení a nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, nebo

d) informace o tom, které osoby jsou oprávněné seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, které osoby vytvářejí a provádějí opatření k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných, podílejí se na přípravě zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a) nebo zajišťují nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období.

(3) Ministerstvo nebo Centrum přijímá opatření nezbytná k tomu, aby informace označené jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny výhradně osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat.

(4) Zaměstnanci Centra, jakož i další fyzické osoby, které přijdou do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto informacím neoprávněným osobám.

(5) Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance Centra zprostit pouze ředitel nebo vedoucí Centra, v případě ředitele nebo vedoucího Centra a další fyzické osoby ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

§ 80c

Přihláška k maturitní zkoušce

(1) Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část maturitní zkoušky ve škole stanovené Centrem. Koná- li žák zkoušku po skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání, koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž zkoušky společné části maturitní zkoušky koná ve škole stanovené Centrem.

(2) Žák je povinen se přihlásit k maturitní zkoušce na termín nejblíže následující po úspěšném ukončení posledního ročníku středního vzdělávání. Pokud se žák nepřihlásí, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

§ 80d

Komplexní absolventská práce

(1) Ředitel školy může vedle konání profilové části maturitní zkoušky podle § 79 umožnit také její konání zpracováním komplexní absolventské práce za podmínek, že

a) jde o obor středního vzdělávání, o kterém tak stanoví nařízení vlády, a

b) komplexní absolventská práce obsahově pokrývá všechny povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky, které by jinak žák konal.

(2) Součástí komplexní absolventské práce je její obhajoba.

(3) Žák zvolí způsob konání podle odstavce 1.

(4) Ředitel školy zajistí, aby komplexní absolventská práce žáka byla zpracována ve spolupráci s pracovištěm fyzické nebo právnické osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní absolventské práce. Zpracovávání komplexní absolventské práce může být součástí smlouvy podle § 65 odst. 2. Ustanovení § 65 odst. 3 se použije obdobně.

(5) Ustanovení § 81 odst. 2 a 3 se použijí obdobně s tím, že žák opakuje jen tu část komplexní absolventské práce, která obsahově pokrývá příslušnou povinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky, u které neuspěl.

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) termín a pravidla pro zadání komplexní absolventské práce,

b) náležitosti smlouvy o obsahu a rozsahu zpracování komplexní absolventské práce a podmínkách pro její konání a

c) bližší podmínky spolupráce podle odstavce 4.

§ 81

Další podmínky konání maturitní zkoušky

(1) Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část maturitní zkoušky ve škole stanovené Centrem. Koná-li žák zkoušku po skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání, koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž

zkoušky společné části maturitní zkoušky koná ve škole stanovené Centrem. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.

(2) V případě, že žák povinnou zkoušku nebo její část ve společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Obdobně se uznávají úspěšně vykonané části zkoušky Úspěšně vykonané části zkoušky se uznávají, a to i při konání maturitní zkoušky žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání.

(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.

(5) Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.

(6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, na svou žádost nekoná společnou část maturitní zkoušky a písemnou zkoušku a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi podle věty první na jeho žádost uznat další zkoušku profilové části maturitní zkoušky, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.

(7) Pokud žák koná v profilové části maturitní zkoušky alespoň 4 povinné zkoušky, může ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem lze 1 povinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky konanou z cizího jazyka nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Totéž může ředitel stanovit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem pro 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky.

(8) (7) Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.

(9) (8) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém jazyce.

(10) (9) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné i profilové části maturitní zkoušky.

(11) (10) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.

(12) (11) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, podrobnější podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené jazykovým certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka standardizovanou zkouškou, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí;

b) postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, vymezení předpokladů pro výkon funkce zadavatele a komisaře, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí a komisařů;

c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a 3, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání;

d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a osob podle § 20 odst. 4 věty třetí a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny;

e) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2.

§ 81a

Nahrazení profilové části maturitní zkoušky

(1) Ředitel školy může stanovit, že lze nahradit

a) 1 povinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky konanou z cizího jazyka výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka zařazené na seznamu standardizovaných zkoušek doložené jazykovým certifikátem, pokud je žák v profilové části maturitní zkoušky přihlášen ke konání alespoň 4 povinných zkoušek,

b) 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky konanou z cizího jazyka výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka zařazené na seznamu standardizovaných zkoušek doložené jazykovým certifikátem, nebo

c) 1 povinnou nebo 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z dané vzdělávací oblasti zařazené na seznamu standardizovaných zkoušek odpovídající školnímu vzdělávacímu programu doložené příslušným osvědčením o vykonání zkoušky.

(2) Žák může podle písmene c) nahradit nejvýše 1 zkoušku, a to pokud koná vedle profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a případně povinné profilové zkoušky z cizího jazyka další alespoň 2 povinné zkoušky.

(3) Pokud žák standardizovanou zkouškou nahrazuje část zkoušky profilové části maturitní zkoušky, ze zbývajícího rozsahu koná zkoušku profilové části maturitní zkoušky.

(4) Ředitel školy zveřejní spolu s nabídkou zkoušek profilové části maturitní zkoušky ve lhůtě podle § 79 odst. 3 na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam standardizovaných zkoušek a zkušebních institucí, informaci o konání zkoušky ze zbývajícího rozsahu podle odstavce 3 a požadovanou potřebnou dosaženou úroveň pro nahrazení, která musí být stejná nebo vyšší než úroveň podle § 81b odst. 2 písm. f). U zkoušky z cizího jazyka zveřejní dále úroveň stanovenou rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání nebo vyšší, nejméně však úroveň B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

§ 81b

Seznam standardizovaných zkoušek

(1) Ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba k 31. březnu každého roku způsobem umožňujícím dálkový přístup vydá seznam standardizovaných zkoušek s rozhodnutím platným pro jarní zkušební období a podzimní zkušební období v následujícím kalendářním roce.

(2) Seznam podle odstavce 1 obsahuje

a) název nebo obchodní firmu zkušební instituce, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování,

b) název standardizované zkoušky,

c) na která zkušební období se zkouška do seznamu zařazuje,

d) ke kterým rámcovým vzdělávacím programům se zkouška vztahuje,

e) úroveň podle Společného evropského referenčního rámce, pokud jde

o standardizovanou zkoušku z cizího jazyka, a

f) minimální potřebnou dosaženou úroveň pro úspěšné vykonání zkoušky.

(3) Ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba zašle řediteli školy na žádost kopii spisu nebo jeho část způsobem umožňujícím dálkovým přístup.

§ 81c

Rozhodnutí o zařazení na seznam

(1) Ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba na základě písemné žádosti zkušební instituce pořádající zkoušku (dále jen „zkušební instituce“) rozhoduje o zařazení na seznam standardizovaných zkoušek.

(2) Zkušební instituce doručí ministerstvu nebo jím zřízené právnické osobě písemnou žádost nejpozději 1. září kalendářního roku.

(3) Ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba o žádosti rozhodne do 120 dnů od doručení žádosti.

(4) Rozhodnutí, kterým se žádosti vyhoví, se vztahuje na 4 následující jarní a podzimní zkušební období po termínu pro doručení žádosti.

(5) Pokud ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba žádosti vyhoví, nevydává se písemné rozhodnutí. Ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba vhodným způsobem informuje zkušební instituci.

§ 81d

Podmínky pro rozhodnutí o zařazení na seznam

(1) Ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba rozhodne o zařazení na seznam standardizovaných zkoušek, pokud

a) standardizovaná zkouška, případně její určitá úroveň, ověřuje příslušný rozsah obsahu vzdělávání některého rámcového vzdělávacího programu,

b) standardizovaná zkouška je v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,

c) organizace standardizované zkoušky zaručuje její objektivní průběh,

d) standardizovaná zkouška je všeobecně uznávaná a

e) zkušební instituce nabízí konání dané nebo obdobné zkoušky alespoň po dobu 3 let přede dnem podání žádosti; to neplatí v případě zcela nového oboru lidské činnosti.

(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na standardizovanou zkoušku z cizího jazyka.

§ 81e

Vyškrtnutí ze seznamu standardizovaných zkoušek

Ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba může rozhodnout o vyškrtnutí ze seznamu standardizovaných zkoušek, pokud

a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno, byly nepravdivé,

b) zkouška přestane splňovat podmínky pro její zápis na seznam standardizovaných zkoušek, nebo

c) o to požádá zkušební instituce.

(…)

§ 88

Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři

(1) Ke vzdělávání do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním zdravotní způsobilosti, stanoví-li tak nařízení vlády upravující soustavu oborů vzdělání.

(2) Na přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou.

(…)

§ 95

Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole

(1) Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.

(2) V případě zdravotnických oborů může ředitel školy přijmout uchazeče do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole pouze v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat. Nařízení vlády stanoví obory vzdělání s maturitní zkouškou, jejichž obsah vzdělávání se vždy považuje za odpovídající obsahu vzdělávání v prvních ročnících zdravotnických oborů.

Organizace a průběh vyššího odborného vzdělávání

§ 96

(1) Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna.

(2) Vyšší odborné vzdělávání obsahuje teoretickou přípravu a praktickou přípravu. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu a rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její konání, nebo u poskytovatelů duálního praktického vyučování. Ustanovení tohoto zákona o duálním praktickém vyučování se v případě praktické přípravy u poskytovatelů duálního praktického vyučování použijí obdobně.

(3) Na studenty při praktické přípravě se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

(…)

§ 102

(1) Podmínkou pro absolutorium je úspěšné ukončení posledního ročníku vzdělávání. Absolutorium se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Absolventská práce může být zpracována a obhajována společně několika studenty; i v tomto případě jsou studenti hodnoceni jednotlivě. Absolventská práce a její obhajoba může obsahovat obsahuje též část ověřující praktické dovednosti.

(2) Ředitel školy vyhlašuje nejméně 1 řádný termín absolutoria ve školním roce.

(3) Absolutorium se koná před zkušební komisí a je veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení studenta.

(4) Zkušební komise má stálé a další členy, předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a vedoucí učitel studijní skupiny. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, přísedící, který vyučuje daný předmět, odborník z praxe, vedoucí absolventské práce a oponent. Předsedu komise jmenuje krajský úřad, ostatní členy komise ředitel školy. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.

(5) Neprospěl-li student z některé zkoušky nebo neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku z této zkoušky nebo obhájit absolventskou práci do 6 měsíců od řádného termínu absolutoria. Opravnou zkoušku nebo opravnou obhajobu absolventské práce je možné konat nejvýše dvakrát, a to v termínu stanoveném zkušební komisí.

(6) Pokud se student ke zkoušce nebo obhajobě nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekonal absolutorium z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo studenta konat opravnou zkoušku.

(7) Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium. Nevykonal-li student úspěšně absolutorium v případě vzdělávacího programu v délce 3 roky v řádném termínu, přestává být studentem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit, v případě vzdělávacího programu v délce 3,5 roku přestává být studentem školy 31. ledna roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se student ke zkoušce nebo obhajobě bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku nebo obhajobu vykonal neúspěšně.

(8) Student může absolutorium vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být studentem školy podle odstavce 7 věty druhé.

(9) Každý, kdo konal zkoušku absolutoria nebo obhajobu absolventské práce, může do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, požádat krajský úřad o přezkoumání jejího průběhu a výsledku. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1 a 4.

(...)

§ 108

(1) Absolvent zahraniční školy, který získal zahraniční doklad o dosažení zahraničního základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání (dále jen „zahraniční vysvědčení“), může požádat krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele, v případě cizince podle místa pobytu, o

a) vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice, nebo

b) rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice (dále jen

„nostrifikace“).

Nelze-li místní příslušnost krajského úřadu určit podle věty první, řídí se místem podání žádosti.

(2) Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice vydá na základě žádosti, obsahující v příloze originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii, krajský úřad v případech, kdy je Česká republika na základě svých mezinárodních závazků zavázána dané zahraniční vysvědčení uznat za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání v oboru, v němž dosažené vzdělávání získal.

(3) Pokud Česká republika není vázána mezinárodní smlouvou uznat dané zahraniční vysvědčení za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na základě žádosti obsahující v příloze

a) originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii,

b) doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole,

c) doklad o skutečnosti, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, za součást jeho vzdělávací soustavy, pokud ze zahraničního vysvědčení tato skutečnost nevyplývá.

(4) Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, popřípadě notářem působícím na území takového státu. K žádosti se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů uvedených v odstavci 2 nebo 3 do českého jazyka. V případě dokladu vyhotoveného ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje. V případě zahraniční školy nezapsané do školského rejstříku a zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky, se doklad podle odstavce 3 písm. c) a ověření podle věty první nepožaduje.

(5) V případě, že krajský úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole se v porovnání se vzděláváním podle obdobného rámcového vzdělávacího programu v České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. V případě, že se obsah a rozsah vzdělávání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nemůže splnit požadavky uvedené v odstavci 3 písm. b) nebo v odstavci 4, nařídí krajský úřad usnesením nostrifikační zkoušku z příslušných předmětů; od vydání usnesení do termínu stanoveného pro konání nostrifikační zkoušky neběží lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci. Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě, že žadatel nevykoná nostrifikační zkoušku úspěšně vykoná nostrifikační zkoušku alespoň z 1 předmětu neúspěšně. Žadatel, který není státním občanem České republiky, nebo získal vzdělání ve škole mimo území České republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura. V opakovaném řízení o nostrifikaci žadatel koná nostrifikační zkoušku jen z předmětů, ve kterých v dříve nařízené nostrifikační zkoušce neuspěl, pokud ode dne konání této nostrifikační zkoušky neuplynula doba 3 let.

(6) K odlišnostem v obsahu a rozsahu vzdělávání podle odstavce 5 se nepřihlíží, pokud bylo zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu Evropské unie a pokud jsou výstupy absolvovaného vzdělání srovnatelné s výstupy vzdělávání podle tohoto zákona na základě standardů používaných v Evropské unii. V takovém případě se žádosti o nostrifikaci vyhoví. Žádosti se vyhoví také tehdy, pokud zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu Evropské unie je v příslušném členském státu považováno za doklad opravňující žadatele k přístupu k vysokoškolskému studiu.

(7) Ministerstvo vede seznam řízení o žádostech podle odstavce 1. Krajské úřady vkládají do seznamu údaje v tomto rozsahu:

a) jméno, příjmení a datum narození žadatele,

b) označení zahraničního vysvědčení, jehož se žádost týká, včetně názvu a sídla školy, která je vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu bylo vydáno,

c) údaje o výsledku řízení o uznání rovnocennosti nebo o nostrifikaci s uvedením správního orgánu, který osvědčení nebo rozhodnutí vydal, a spisové značky, pod kterou je osvědčení nebo rozhodnutí vedeno., a

d) nařízené předměty nostrifikační zkoušky, datum konání nostrifikační zkoušky a předměty nostrifikační zkoušky, ve kterých žadatel neuspěl.

Údaje uvedené v písmenech a) a b) vkládá krajský úřad do seznamu do 30 dnů ode dne zahájení řízení, ostatní údaje do 14 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o žádosti podle odstavce 1.

(8) Údaje ze seznamu podle odstavce 6 poskytne ministerstvo na žádost krajskému úřadu a pro účely přijímacího řízení vysoké škole nebo vyšší odborné škole. Krajský úřad po obdržení žádosti podle odstavce 1 prověří v seznamu podle odstavce 7

a) zda v téže věci nebylo zahájeno řízení u jiného krajského úřadu a

b) údaje podle odstavce 7 písm. c) a d).

(...)

§ 116

Školská poradenská zařízení

Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení volí postupy, nástroje a metody odpovídající účelu poskytované služby a vycházející z aktuálního stavu poznatků příslušné vědní disciplíny, včetně dostupných standardizovaných diagnostických postupů, nástrojů a metod; zásadní zjištění z hlediska vzdělávacích potřeb je nutné založit na využití několika postupů. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s dalšími orgány a institucemi.

(…)

§ 119

Zařízení školního stravování

V zařízeních školního stravování se uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, účasti na kombinované výuce a pobytu ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c) a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v době školních prázdnin. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.

(…)

§ 122

Hmotné zabezpečení a odměny za produktivní činnost

(1) Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby,

poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.

(2) Dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol se poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole a ve, účasti na kombinované výuce a pobytu ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c), a dále v případě potřeby ubytování. Zletilým žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol lze poskytovat hmotné zabezpečení podle věty první.

(3) Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 zajišťuje pro své děti, žáky a studenty právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí může hmotné zabezpečení zajišťovat ve spolupráci se zřizovatelem. Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 lze poskytovat za úplatu.

(4) Školní stravování se zajišťuje přednostně v zařízeních školního stravování podle tohoto zákona. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízení, mohou zajišťovat školní stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby; v případě právnických osob, které jsou zřízeny státem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) s předchozím souhlasem ministerstva. Školní stravování se řídí výživovými normami.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky o poskytování hmotného zabezpečení.

(…)

ŠKOLSKÁ PRÁVNICKÁ OSOBA

§ 124

Hlavní činnost a zřizovatel školské právnické osoby

(1) Školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 a školských služeb podle tohoto zákona.

(2) Školská právnická osoba zřízená zřizovatelem podle odstavce 3 písm. a) může mít zřízeny organizační jednotky, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení.

(2)(3) Zřizovatelem školské právnické osoby může být

a) ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, nebo veřejná vysoká škola společně s těmito zřizovateli,

b) veřejná vysoká škola, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba (dále jen „jiná právnická osoba nebo fyzická osoba“).

(3)(4) Školskou právnickou osobu může zřídit zřizovat společně i více zřizovatelů uvedených v odstavci 23 písm. a) nebo více zřizovatelů uvedených v odstavci 23 písm. b).

(4)(5) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních společností.

(5)(6) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby přiměřeně ustanovení o vnitrostátních fúzích a rozdělení obsažené v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.

§ 125

Zřízení a vznik školské právnické osoby

(1) Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou.

(2) Školská právnická osoba zřizovaná společně více zřizovateli se zřizuje zřizovatelskou smlouvou.

(3) Zřizovací listina nebo zřizovatelská smlouva (dále jen „zřizovací listina“) musí obsahovat

a) název a sídlo školské právnické osoby,

b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) zřizovatele, bylo-li přiděleno, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou,

c) označení statutárního orgánu podle § 131 a způsob, jakým vystupuje jménem školské právnické osoby,

d) druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy,

e) vymezení organizačních jednotek, jsou-li zřízeny, včetně jejich označení a druhu školy nebo druhu a typu školského zařízení, jehož činnost každá z organizačních jednotek vykonává, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy,

e)f) předmět, podmínky a rozsah doplňkové činnosti v případě školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je-li doplňková činnost této školské právnické osobě povolena,

f)g) vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti školské právnické osoby,

g)h) počet členů rady v případě školské právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 23 písm. b), nebo zřizované více zřizovateli,

h)i) v případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností zřizovatele podle tohoto zákona, včetně stanovení hlasovacích práv,

i)j) vymezení doby, na kterou je školská právnická osoba zřízena.

(4) Zřizovací listina školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 23 písm. b) může též určit školskou právnickou osobu oprávněnou k přijetí likvidačního zůstatku při zrušení školské právnické osoby s likvidací; může též stanovit, že určení této školské právnické osoby provede orgán k tomu příslušný v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby.

(5) Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob za podmínek stanovených tímto zákonem.

Zrušení a zánik školské právnické osoby

(1) Školská právnická osoba zaniká dnem výmazu z rejstříku školských právnických osob.

(2) Zániku školské právnické osoby předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovede v případě uvedeném v odstavci 3 písm. b) a e) a v případě zrušení školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

(3) Školská právnická osoba se zrušuje

a) dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato,

b) dnem uvedeným v rozhodnutí nebo smlouvě o sloučení, splynutí nebo rozdělení, pokud dochází k zániku školské právnické osoby v důsledku jejího sloučení, splynutí nebo rozdělení, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato nebo smlouva uzavřena,

c) uplynutím doby, na kterou byla zřízena,

d) dnem účinnosti rozhodnutí, kterým došlo k výmazu poslední školy nebo školského zařízení, jehož činnost školská právnická osoba vykonávala, z rejstříku škol a školských zařízení,

e) zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek školské právnické osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek školské právnické osoby je zcela nepostačující, nebo po splnění rozvrhového usnesení,

f) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.

(4) Nejde-li o zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. b), přechází práva a povinnosti školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na jejího zřizovatele.

(5) Soud může rozhodnout o zrušení školské právnické osoby a v případě školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle

§ 124 odst. 23 písm. b) o jejím vstupu do likvidace, a to na návrh orgánu státní správy nebo osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže

a) nebyly jmenovány orgány školské právnické osoby a dosavadním orgánům skončilo funkční období před více než rokem,

b) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání rady školské právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 23 písm. b), nebo zřizované více zřizovateli,

c) provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti hlavní činnosti, k jejímuž uskutečňování byla školská právnická osoba zřízena,

d) školská právnická osoba užívá příjmů ze své činnosti nebo svého majetku v rozporu s tímto zákonem,

e) školská právnická osoba jiným závažným způsobem porušuje zákon nebo neplní podmínky zákonem stanovené.

(6) Soud před vydáním rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je odstranění tohoto důvodu možné.

Rozdělení, sloučení a splynutí školské právnické osoby

(1) Školská právnická osoba se může sloučit nebo splynout s jinou školskou právnickou osobou a rozdělit na jiné školské právnické osoby. Právní účinky těchto změn nastávají dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob.

(2) Rozdělením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jiné školské právnické osoby. V rozhodnutí nebo smlouvě o rozdělení musí být stanoveno, v jakém rozsahu přecházejí práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jednotlivé školské právnické osoby.

(3) Sloučením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou školskou právnickou osobu.

(4) Splynutím dochází k zániku dvou nebo více školských právnických osob, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jejich práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově zřizovanou školskou právnickou osobu.

(5) V případě školských právnických osob zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je sloučení, splynutí a rozdělení možné pouze, pokud jde o školské právnické osoby téhož zřizovatele.

(6)(5) Ke sloučení, splynutí a rozdělení školských právnických osob zřizovaných různými zřizovateli uvedenými v § 124 odst. 23 je třeba rozhodnutí zřizovatele dotčených školských právnických osob, popřípadě rozhodnutí rady v případech uvedených v § 129 odst. 4 a 5, a smlouva uzavřená mezi dotčenými školskými právnickými osobami. Zřizovatelé zanikající nebo zanikajících školských právnických osob se stávají zřizovateli nástupnické nebo nástupnických školských právnických osob.

§ 128

Likvidace školské právnické osoby

(1) Při likvidaci školské právnické osoby se postupuje přiměřeně podle § 70 až 75b obchodního zákoníku, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Vstup školské právnické osoby do likvidace a údaje o likvidátorovi uvedené v § 154 odst. 1 písm. i) písm. j) se zapisují do rejstříku školských právnických osob.

(3) Likvidátora jmenuje ředitel školské právnické osoby. Nejmenuje-li ředitel školské právnické osoby likvidátora bez zbytečného odkladu, jmenuje jej soud. Odměnu likvidátora určuje ten, kdo jej jmenoval. Odměna likvidátora se hradí z prostředků školské právnické osoby.

(4) Zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby schvaluje její zřizovatel; v případě, že zřizovatel zanikl či zemřel bez právního nástupce, soud.

(5) Nejde-li o případ uvedený v § 125 odst. 4, nabídne likvidátor čistý majetkový zůstatek, jenž vyplynul z likvidace, k bezúplatnému převodu kraji, v němž má sídlo školská právnická osoba v likvidaci. Smlouvu o bezúplatném převodu likvidačního zůstatku kraji lze uzavřít pouze v případě, že se kraj v této smlouvě zaváže likvidační zůstatek využít v celém rozsahu k poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona. Pokud kraj do 30 dnů od doručení nabídky písemně nepotvrdí úmysl převzít likvidační zůstatek, přechází likvidační zůstatek na Českou republiku; likvidátor zajistí předání likvidačního zůstatku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

§ 129

Působnost zřizovatele školské právnické osoby

(1) Zřizovatel školské právnické osoby

a) vydává zřizovací listinu školské právnické osoby,

b) rozhoduje o změnách zřizovací listiny školské právnické osoby,

c) rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické osoby,

d) jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho plat, popřípadě mzdu,

e) jmenuje a odvolává třetinu školské rady, pokud se školská rada zřizuje.

(2) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, dále

a) schvaluje rozpočet školské právnické osoby,

b) schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické osoby,

c) schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi.,

d) rozhoduje o zřízení organizačních jednotek podle § 124 odst. 2.

(3) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 23 písm. b) nebo více zřizovatelů, dále jmenuje a odvolává členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.

(4) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba nebo více zřizovatelů podle § 124 odst. 23 písm. b), může ve zřizovací listině delegovat své pravomoci uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) na radu školské právnické osoby.

(5) Zanikne-li či zemře-li zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba nebo více zřizovatelů podle § 124 odst. 23 písm. b), bez právního nástupce, přechází pravomoci zřizovatele uvedené v odstavci 1 na radu školské právnické osoby.

(6) Má-li školská právnická osoba více zřizovatelů, rozhodují o výkonu práv a povinností nadpoloviční většinou hlasů; u více zřizovatelů, jde-li o obce, je podíl hlasovacích práv při rozhodování dán počtem obyvatel obce k 1. lednu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího dni hlasování uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu příslušného kalendářního roku. Zřizovací listina může stanovit odlišný způsob rozhodování.

§ 130

Orgány školské právnické osoby

(1) Orgánem školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel.

(2) Orgány školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 23 písm. b), nebo zřízené více zřizovateli jsou ředitel a rada.

§ 131

Ředitel

(1) Ředitel je statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel rozhoduje ve věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ředitele školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí jmenuje a odvolává zřizovatel za podmínek a postupem stanoveným v § 166.

(3) Ředitele školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 23 písm. b) jmenuje a odvolává zřizovatel na návrh rady, v případě uvedeném v § 129 odst. 4 a 5 rada, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.

(4) Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou

nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 23 písm. b) je ze své činnosti odpovědný radě.

(5) Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) odst. 3 písm. b), nebo více zřizovateli

a) předkládá radě návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změn, návrh střednědobého výhledu jejího financování a návrh roční účetní závěrky,

b) předkládá radě návrh vnitřního mzdového předpisu a organizačního řádu školské právnické osoby,

c) předkládá radě návrhy změn zřizovací listiny, po jejich projednání radou je předává zřizovateli,

d) předkládá radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se v souladu s § 132 odst. 2 vyžaduje předchozí souhlas rady,

e) se účastní jednání rady s hlasem poradním.

§ 132

Rada

(1) Rada

a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla školská právnická osoba zřízena, a na řádné hospodaření s jejím majetkem, včetně finančních prostředků,

b) schvaluje jednání učiněné jménem školské právnické osoby před jejím vznikem,

c) schvaluje školní vzdělávací programy škol a školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává,

d) schvaluje rozpočet školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku,

e) schvaluje jednací řád rady, vnitřní mzdový předpis a organizační řád školské právnické osoby,

f) projednává návrhy změn zřizovací listiny,

g) navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení školské právnické osoby a vyjadřuje se k záměru zřizovatele na sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení školské právnické osoby,

h) rozhoduje o předmětu, podmínkách a rozsahu doplňkové činnosti školské právnické osoby,

i) schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi,

j) schvaluje příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření do peněžních fondů školské právnické osoby.

(2) Rada dále vydává předchozí souhlas k právním úkonům, kterými školská právnická osoba hodlá

a) nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitostem,

b) nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než dvacetipětinásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního právního předpisu29) za hmotný majetek,

c) bezúplatně převést vlastnické právo k movitým věcem,

d) zatěžovat majetek, zejména zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo,

e) založit jinou právnickou osobu nebo nabýt účast v již existující právnické osobě, pokud to není tímto zákonem vyloučeno,

f) provést peněžitý nebo nepeněžitý vklad do právnické osoby založené touto školskou právnickou osobou nebo do jiné právnické osoby, pokud to není tímto zákonem vyloučeno.

(3) Na radu školské právnické osoby, která je zřízena více zřizovateli podle § 124 odst. 3 písm. a), se odstavec 1 písm. a), c), e) až h) a j) a odstavec 2 vztahují obdobně. Rada dále projednává návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku.

(3)(4) Rada právní úkon uvedený v odstavci 2 a 3 neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku školské právnické osoby nebo jestliže by jím byl ohrožen řádný výkon hlavní činnosti školské právnické osoby. Právní úkon uvedený v odstavci 2 a 3 je bez předchozího souhlasu rady neplatný.

(4)(5) Rada má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby.

(5)(6) Členy rady jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak. V případě zániku či úmrtí zřizovatele podle § 124 odst. 3 písm. b) bez právního nástupce jmenuje a odvolává členy rady ministerstvo, pokud zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině jinak.

(6)(7) Členem rady může být jen fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě.

(7)(8) Funkční období člena rady je 5 let. (8)(9) Členství v radě zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odstoupením,

c) pozbytím předpokladů pro členství v radě podle odstavce 67,

d) odvoláním, nebo

e) úmrtím.

(9)(10) Člen rady může být z funkce odvolán v případě, že po dobu delší než 6 měsíců nemůže vykonávat funkci člena rady nebo se opakovaně nedostavil na jednání rady.

(10)(11) Členové rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání rady.

(11)(12) Členové rady mohou ze svého středu zvolit místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.

(12)(13) Při rozhodování je hlasovací právo členů rady rovné. Nestanoví-li zřizovací listina jinak, je rada usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných členů.

(13)(14) Rada zasedá nejméně dvakrát ročně. Pokud předseda rady nesvolá zasedání rady po dobu 1 roku, může zasedání rady svolat i jiný člen rady. Na žádost ředitele je předseda rady povinen svolat mimořádné zasedání rady. Pokud předseda rady nesvolá mimořádné zasedání rady do 30 dnů od žádosti ředitele, může je svolat ředitel.

(14)(15) Ostatní náležitosti činnosti rady stanoví jednací řád rady.

(15)(16) Členům rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna ze zlepšeného výsledku hospodaření školské právnické osoby; výši odměny stanoví zřizovatel.

29) § 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

(…)

§ 143

Vedení rejstříku škol a školských zařízení

(1) Krajský úřad vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o mateřských školách a školských zařízeních s výjimkou mateřských škol a školských zařízení uvedených v odstavci 2.

(2) Ministerstvo vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o mateřských školách a školských zařízeních zřízených ministerstvem a registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy ostatních školy, ostatních školách, dále školských zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízeních, školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči a školských účelových zařízeních, v nichž se uskutečňuje praktické vyučování. Ministerstvo dále vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o mateřských školách a zařízeních školního stravování jim sloužících zřízených jinými ministerstvy a ostatními organizačními složkami státu.

(3) Krajský úřad předává elektronicky údaje z rejstříku ministerstvu k evidenci a ke zveřejnění. Krajský úřad dále elektronicky předává ministerstvu pravomocná rozhodnutí o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku, pravomocná rozhodnutí o zápisu změny v údajích a pravomocná rozhodnutí o výmazu školy nebo školského zařízení.

§ 144

Údaje v rejstříku škol a školských zařízení

(1) Do rejstříku škol a školských zařízení se zapisují tyto údaje:

a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení a jejich resortní identifikátor, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy,

b) název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právní forma a resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,

c) název, sídlo, adresa elektronické pošty a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právní forma zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba, jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba,

d) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb,

e) nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení,

f) nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání,

g) označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby; v případě lesní mateřské školy označení území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí; v případě výdejny lesní mateřské školy označení území, kde se uskutečňují školské služby,

h) vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český,

i) jméno, příjmení a datum narození ředitele školy nebo školského zařízení,

j) jméno a příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,

k) doba, na kterou je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena,

l) den zápisu a den zahájení činnosti školy nebo školského zařízení,

m) adresa elektronické pošty školy nebo školského zařízení.,

n) označení organizační jednotky školské právnické osoby, je-li zřízena, a druh školy nebo druh a typ školského zařízení, jehož činnost vykonává, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy.

(2) Součet nejvyššího povoleného počtu žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení může být vyšší než nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole; při poskytování vzdělávání ve škole nesmí být překročen ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání, ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení, u nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek podle odstavce 1 neuvádějí.

(…)

§ 148

Posouzení žádosti o zápis školy nebo školského zařízení

(1) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, rozhodne o žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku do 90 dnů od doručení žádosti tomuto orgánu.

(2) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku zamítne v případě, že žádost nesplňuje náležitosti stanovené tímto zákonem, a uvedené nedostatky nebyly na výzvu tohoto orgánu v jím stanovené přiměřené lhůtě odstraněny.

(3) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že

a) žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje dlouhodobým záměrem rozvoje vzdělávací soustavy,

b) nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského zařízení po stránce personální, materiální a finanční,

c) žádost obsahuje nepravdivé údaje nebo činnost školy nebo školského zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy.

§ 149

Zápis změny v údajích

(1) Na podání žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d) až g) se vztahuje obdobně § 146 s tím, že o žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. f) rozhoduje v případě střední nebo vyšší odborné školy krajský úřad, pokud nejde

o střední nebo vyšší odbornou školu zřizovanou ministerstvem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy; v tomto případě rozhoduje ministerstvo.

(2) Žádost o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. b), c), i), j) a m), m) a n) se podává orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(3) Žádost o zápis změny v rejstříku obsahuje pouze údaje a doklady, které se přímo týkají příslušné změny. Doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. p) a q) se vyžadují pouze v případě změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f). Navrhuje-li se zápis změny v údajích o právnické osobě vykonávající činnost školy nebo školského zařízení v rejstříku z důvodu převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, posuzuje orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, podmínky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení u přejímající právnické osoby obdobně, jako by se jednalo o zápis nové školy nebo školského zařízení.

(4) Na posouzení žádosti o zápis změny v rejstříku se obdobně vztahuje § 148 s tím, že orgán, který vede rejstřík, rozhodne o zápisu změny v údajích uvedených v odstavci 2 do 30 dnů od doručení žádosti. V případě žádosti o změnu v údajích vedených podle § 144 odst. 1 písm. b) a c), c) a n), nedochází-li k převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení

na jinou právnickou osobu, a podle § 144 odst. 1 písm. i), j) a m) správní orgán provede tuto změnu bezodkladně bez vydání rozhodnutí a vyrozumí o ní účastníky.

(5) Řízení o zápis změny v rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem.

§ 150

Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení

(1) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, provede výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku škol a školských zařízení

a) na žádost navrhovatele,

b) po uplynutí doby, na kterou byla právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena,

c) jestliže škola nebo školské zařízení neposkytuje vzdělávání v souladu se zásadami a cíli uvedenými v § 2 nebo vzdělávacími programy uvedenými v § 3,

d) jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související s poskytováním vzdělávání a školských služeb,

e) jestliže právnická osoba ve třech po sobě jdoucích školních rocích nevykonává činnost školy nebo školského zařízení, která je zapsána v rejstříku,

f) jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, uvede v žádosti o zápis do rejstříku nebo v žádosti o zápis změny nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápisu změny nebo jestliže došlo k takovým změnám, za kterých by zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápis změny nemohl být proveden,

g) v případě, že vyšší odborná škola nemá akreditován žádný vzdělávací program,

h) jestliže právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení byla pravomocně odsouzena k trestu zákazu činnosti této školy nebo tohoto školského zařízení.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně vztahuje na výmaz údajů uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f).

(3) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, dále provede výmaz školy nebo škol z rejstříku škol a školských zařízení u právnické osoby, u které nejsou splněny podmínky podle § 179a. Nesplňuje-li tyto podmínky ani jedna z obcí zřizovaných právnických osob vykonávajících činnost mateřské, základní nebo střední školy, neprovede orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, výmaz školy nebo škol u jedné z těchto právnických osob, kterou určí účastník řízení. Pokud ji účastník řízení neurčí, určí školu nebo školy jedné právnické osoby tento orgán.

(3)(4) Řízení o výmazu se zahajuje i na návrh ústředního školního inspektora podle § 175 odst. 2.

(4)(5) Před podáním žádosti o výmaz střední nebo vyšší odborné školy, kterou nezřizuje kraj, nebo oboru vzdělání takové školy z rejstříku škol a školských zařízení projedná právnická osoba vykonávající činnost školy nebo její zřizovatel s krajem, na jehož území má právnická osoba vykonávající činnost školy sídlo, možnost převodu činnosti školy v odpovídajícím rozsahu na

právnickou osobu zřizovanou krajem. Zápis z tohoto projednání se přikládá k žádosti o výmaz školy z rejstříku škol a školských zařízení.

(…)

§ 154

(1) Do rejstříku školských právnických osob se zapisují tyto údaje:

a) název, sídlo, identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru osob35a) a resortní identifikátor školské právnické osoby,

b) název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jejího zřizovatele, jeho statutární orgán a právní forma, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození jejího zřizovatele, je-li fyzickou osobou,

c) označení organizační jednotky školské právnické osoby, je-li zřízena, a druh školy nebo druh a typ školského zařízení, jehož činnost vykonává, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde

o výdejnu lesní mateřské školy,

c)d) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, ředitele školské právnické osoby, den vzniku, popřípadě den zániku jeho funkce,

d)e) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu členů rady školské právnické osoby, je-li podle tohoto zákona zřízena,

e)f) předmět doplňkové činnosti školské právnické osoby, je-li povolena,

f)g) den vzniku školské právnické osoby,

g)h) doba, na kterou je školská právnická osoba zřízena,

h)i) den zrušení školské právnické osoby a jeho právní důvod,

i)j) vstup školské právnické osoby do likvidace a jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, nebo název a sídlo likvidátora,

j)k) rozhodnutí o úpadku a jméno, příjmení (obchodní firma) nebo název, místo trvalého pobytu a adresa sídla insolvenčního správce,

k)l) den zániku školské právnické osoby,

l)m) změna nebo zánik zapsaných skutečností.

(2) Při splynutí nebo sloučení školské právnické osoby s jinou školskou právnickou osobou nebo při jejím rozdělení na jiné školské právnické osoby se do rejstříku školských právnických osob zapisuje datum změny a u zanikající školské právnické osoby, že zanikla rozdělením, sloučením nebo splynutím s uvedením názvu, sídla a identifikačního čísla, bylo-li přiděleno, nástupnické školské právnické osoby nebo osob. U nástupnické školské právnické osoby se zapisuje

a) při rozdělení, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla rozdělením, a název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor školské právnické osoby, jejímž rozdělením vznikla,

b) při sloučení název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor zanikající školské právnické osoby (osob) a případné změny zapsaných údajů o nástupnické školské právnické osobě,

c) při splynutí, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla splynutím, a název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a resortní identifikátor školských právnických osob, jejichž splynutím vznikla.

(3) Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu, zapíše se příslušný údaj do rejstříku školských právnických osob, aniž by příslušný orgán vydával rozhodnutí o povolení zápisu.

35a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

§ 155

(1) Součástí rejstříku školských právnických osob je sbírka listin, která obsahuje

a) zřizovací listinu školské právnické osoby a její změny,

b) doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném ukončení funkce osoby, která je ředitelem školské právnické osoby, členem rady školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 23 písm. b) nebo více zřizovateli, popřípadě likvidátorem,

c) rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby,

d) rozhodnutí nebo smlouvu o změně školské právnické osoby podle § 127 nebo rozhodnutí o změně právní formy podle § 187 až 190,

e) zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby a zprávu o naložení s majetkem, popřípadě závazky,

f) rozhodnutí soudu podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení35b), a to usnesení o zahájení insolvenčního řízení, usnesení o předběžných opatřeních, rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu, usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy, usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn, usnesení o schválení plánu oddlužení a jeho změn, usnesení, jímž se insolvenční řízení končí.

(2) Ministerstvo vede pro každou zapsanou školskou právnickou osobu ve sbírce listin zvláštní složku.

(3) Jestliže je určitá skutečnost zapsána v rejstříku školských právnických osob, ale ve sbírce listin není uložena odpovídající listina, je ministerstvo, jakmile tuto skutečnost zjistí, povinno to ve sbírce listin poznamenat a oprávněnou osobu vyzvat, aby listinu bez zbytečného odkladu do sbírky listin založila.

(4) Není-li listina, jež má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, je ministerstvo oprávněno si vyžádat úředně ověřený překlad této listiny do českého jazyka.

(…)

§ 160

(1) Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost

a) škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje zařazené do programu podle zvláštního právního předpisu,36)

b) škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, na výdaje uvedené v písmenu a) s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato výjimka se nevztahuje na výdaje na učební pomůcky,

c) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,

d) škol a školských zařízení zřizovaných kraji, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c), a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a

rovněž na výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,

e) poskytovatelů vzdělávání v zahraničí.

(2) Finanční prostředky podle odstavce 1 může právnická osoba vykonávající činnost školy použít také tehdy, zajišťuje-li v souladu s tímto zákonem a rámcovým vzdělávacím programem povinnou součást vzdělávání dětí, žáků a studentů u jiné fyzické nebo právnické osoby nebo u poskytovatele duálního praktického vyučování. Finanční prostředky podle věty první lze použít na:

a) úhradu ceny za služby poskytované jinou fyzickou nebo právnickou osobou, finanční prostředky podle odstavce 1 písm. c) a d) lze takto použít pouze do úhrnné roční výše stanovené krajským úřadem v rozpisu rozpočtu finančních prostředků na činnost školy;

b) náhradu nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě nebo poskytovateli duálního praktického vyučování prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím jejich pracovišti na základě smlouvy podle § 65 odst. 2 nebo § 65d odst. 1, pokud byla náhrada nákladů v této smlouvě sjednána.

(3) Finanční prostředky podle odstavce 1 lze v souladu s odstavcem 2 použít pouze na náhradu nákladů rozpočtovaných v ceně podle odstavce 2 písm. a) nebo vynaložených jinou fyzickou nebo právnickou osobou nebo poskytovatelem duálního praktického vyučování podle odstavce 2 písm. b), které odpovídají druhům nákladů vyplývajícím pro daný případ z odstavce 1; do rozsahu nákladů podle odstavce 1 písm. a) se pro tyto účely nezapočítávají náklady na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku s výjimkou nákladů na učební pomůcky.

(4) Ze státního rozpočtu se poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.31)

(5) Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavců 1 a 2 hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob.

(6) Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavce 1 se poskytují nejvýše do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem64), uvedeného ve školském rejstříku.

(…)

§ 165

(1) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále

a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení,

b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle § 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny.

(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:

a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3,

b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47,

c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37,

d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2,

e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2,

f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88,

g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a 97,

h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1,

i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle

§ 31 odst. 2 a 4,

j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100,

k) povolení a ukončení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 a ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b.,

l) rozhodnutí o ukončení kombinované výuky žáka podle § 25b odst. 2.

§ 166

(1) Ředitel školské právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace38) nebo vedoucí organizační složky státu nebo její součásti je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba nebo organizační složka státu nebo její součást vykonává. Ředitelem školské právnické osoby, ředitelem příspěvkové organizace nebo vedoucím organizační složky státu nebo její součásti může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem2).

(2) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení.

(3) V období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení

uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele podle věty první nebo druhé, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období.

(3) V období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, jedná-li se o školské poradenské zařízení nebo obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Vyhlášením konkurzu se považuje ředitel za odvolaného k poslednímu dni šestiletého období. Věta druhá se nepoužije, pokud dosavadního ředitele zřizovatel určí za vítěze konkursu; v takovém případě začíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období.

(4) Zřizovatel vyhlásí konkurs na pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení vždy do 60 dnů ode dne doručení návrhu na jeho vyhlášení od České školní inspekce. Vyhlášením konkursu se považuje ředitel za odvolaného ke dni bezprostředně předcházejícímu jmenování ředitele na základě konkursu vyhlášeného podle věty první, nejpozději k poslednímu dni šestiletého období. Věta druhá se nepoužije, pokud dosavadního ředitele zřizovatel určí za vítěze konkursu; v takovém případě začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po určení vítěze konkursu zřizovatelem běžet nové šestileté období.

(4) (5) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti zřizovatel odvolá z vedoucího pracovního místa v případě

a) pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem2),

b) nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu2),

c) nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu2), nebo

d) organizačních změn, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele.

(5) (6) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodů důvodu

a) závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, včetně zajištění odpovídající odborné a pedagogické kvality vzdělávání a školských služeb, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem, nebo

b) návrhu České školní inspekce podle § 174 odst. 14,

c) b) pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti odvolání předchozího ředitele z funkce nebo pravomocného rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru s předchozím ředitelem.

(6) (7) Řediteli odvolanému podle odstavce 5 písm. c) odstavce 6 písm. b) náleží odstupné ve výši nejméně čtyřnásobku jeho průměrného výdělku.

(7) (8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti vyhlášení konkursního řízení, složení konkursních komisí pro posuzování uchazečů o jmenování na vedoucí pracovní místa uvedená v odstavci 2 a 11 odstavcích 2 a 12 a pravidla pro sestavování, činnost a rozhodování těchto konkursních komisí.

(8) (9) Ředitelem školy nebo školského zařízení, jejichž činnost vykonává právnická osoba neuvedená v odstavci 1, může být pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem2). Tato osoba je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává.

(9) (10) Šestileté období podle věty první odstavce 3 odstavce 3 věty první se prodlužuje o dobu, po kterou byl ředitel uvolněn pro výkon veřejné funkce.

(10) (11) Pokud škola nebo školské zařízení uvedené v odstavci 2 nemá ředitele, může zřizovatel jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo bez konkursního řízení na dobu určitou do doby jmenování ředitele podle odstavce 2. Zřizovatel vyhlásí konkursní řízení podle odstavce 2 bez zbytečného odkladu.

(11) Pokud škola nebo školské zařízení uvedené v odstavci 2 nemají ředitele, zřizovatel může bez konkursního řízení na vedoucí pracovní místo jmenovat

a) ředitele na dobu určitou do doby jmenování ředitele podle odstavce 2; konkursní řízení podle odstavce 2 zřizovatel vyhlásí bez zbytečného odkladu, nebo

b) ředitele jiné jím zřizované školy téhož druhu se souhlasem tohoto ředitele a školské rady školy, na které má být jmenován; zřizovatel může odvolat tohoto ředitele z dosavadního pracovního místa, běh jeho stávajícího šestiletého období podle odstavce 3 věty první tím není dotčen.

(11) (12) Pokud řediteli školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 ve výkonu činnosti brání překážka v práci dlouhodobého charakteru, zejména uvolnění k výkonu veřejné funkce nebo rodičovská dovolená, může zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo na dobu určitou po dobu překážky v práci ředitele, nejdéle však na 6 let; stejnou osobu je možné jmenovat opakovaně. Do doby jmenování ředitele podle věty první může zřizovatel jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo bez konkursního řízení.

Školská rada

§ 167

(1) Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům nezletilých žáků základní školy, nižšího stupně víceletého gymnázia a odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, žákům středních škol s výjimkou žáků nižšího stupně víceletého gymnázia a odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, zletilým žákům a studentům (dále jen „žákovský volič“), pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je možné zřídit jednu jedinou společnou školskou radu.

(2) Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá její volební řád. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti žákovští voliči a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a nejsou zřízeny v právní formě školské právnické osoby, plní úkoly zřizovatele podle věty první a druhé ředitel školy.

(3) Týž člen školské rady nemůže být současně jmenován zřizovatelem, zvolen zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty žákovskými voliči nebo zvolen pedagogickými pracovníky školy. Pedagogický pracovník školy nemůže být zvolen za člena školské rady této školy zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky a studenty žákovskými voliči ani jmenován zřizovatelem nebo ředitelem školy.

(4) Ředitel školy zajistí v souladu s volebním řádem řádné uskutečnění voleb do školské

rady.

(5) Nezvolí-li zákonní zástupci nezletilých žáků nebo zletilí žáci a studenti žákovští

voliči stanovený počet členů školské rady ani na základě opakované výzvy, jmenuje zbývající členy školské rady ředitel školy.

(6) Funkční období členů školské rady je tři roky. Ředitel školy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup složení školské rady a způsob podávání podnětů, oznámení a stížností školské radě.

(7) Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně; zasedání školské rady svolává její předseda, první zasedání školské rady svolává ředitel školy. Ředitel školy nebo jím pověřený zástupce je povinen zúčastnit se zasedání školské rady na vyzvání jejího předsedy. Školská rada na svém prvním zasedání stanoví svůj jednací řád a zvolí svého předsedu. K přijetí jednacího řádu se vyžaduje schválení nadpoloviční většinou všech členů školské rady.

(8) Předčasné volby do funkce voleného člena školské rady lze konat, požádá-li o to ředitele školy alespoň většina voličů oprávněných podle odstavce 2 volit tohoto člena školské rady, která je podle volebního řádu nezbytná ke zvolení člena školské rady. Doplňovací volby do školské rady se v souladu s volebním řádem konají, přestane-li být volený člen školské rady jejím členem před skončením funkčního období z důvodů stanovených v odstavci 9 písm. a) až

d) a f). Funkční období člena školské rady zvoleného v předčasných nebo doplňovacích volbách končí shodně s funkčním obdobím členů školské rady zvolených v řádných volbách.

(9) Funkce člena školské rady skončí před uplynutím funkčního období

a) vzdáním se funkce písemným prohlášením do rukou předsedy školské rady,

b) dnem doručení písemného odvolání jmenovaného člena školské rady zřizovatelem do rukou předsedy školské rady,

c) vznikem neslučitelnosti podle odstavce 2 věty třetí,

d) v případě opakované neomluvené neúčasti na zasedání školské rady, pokud tak stanoví volební řád, nebo

e) dnem, kdy byl do funkce člena školské rady zvolen nový člen v předčasných volbách podle odstavce 8 věty první, nebo

f) dnem, kdy zástupce pedagogických pracovníků přestane být v základním pracovněprávním vztahu ke škole nebo u zákonných zástupců nezletilých žáků, nebo studentů dnem, kdy přestane být tento nezletilý žák žákem či studentem školy.

f) dnem, kdy zástupce pedagogických pracovníků přestane být v základním pracovněprávním vztahu ke škole, nebo u zástupce žákovských voličů dnem, kdy tento zástupce přestane být žákem nebo studentem školy nebo se stane pedagogickým pracovníkem školy.

§ 168

(1) Školská rada

a) vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování,

b) schvaluje výroční zprávu o činnosti školy,

c) schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny,

d) schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách,

e) podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy,

f) projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření,

g) projednává inspekční zprávy, protokoly o kontrole a výsledky šetření České školní inspekce,

h) projednává podněty, oznámení a stížnosti týkající se zejména vzdělávání a poskytování školských služeb a podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,

i) podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy.,

j) uděluje souhlas k jmenování ředitele školy podle § 166 odst. 11 písm. b),

k) uděluje předchozí souhlas s kombinovanou výukou podle § 25a ve škole a

l) odvolává souhlas s kombinovanou výukou podle § 25a ve škole; kombinovaná výuka končí ke dni určenému školskou radou.

(2) Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy, a k informacím o rozpočtu a hospodaření právnické osoby. Informace chráněné podle zvláštních právních předpisů17) poskytne ředitel školy školské radě pouze za podmínek stanovených těmito zvláštními právními předpisy. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.

(3) O schválení dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) rozhodne školská rada do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy. Pokud školská rada tento dokument neschválí, ředitel školy předloží dokument k novému projednání do 1 měsíce. Opakovaného projednání se účastní zřizovatel. Není-li dokument schválen ani při opakovaném projednání nebo pokud školská rada neprojedná dokumenty uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem školy, rozhodne o dalším postupu bez zbytečného odkladu zřizovatel.

(4) Ve školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí, nebo svazkem obcí, plní úkoly zřizovatele podle odstavce 3 ten, kdo ustanovil ředitele školy do funkce.

(…)

§ 174

(1) Česká školní inspekce zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. V souvislosti s výkonem inspekční činnosti se Česká školní inspekce s předchozím souhlasem ministerstva může podílet na zajišťování úkolů souvisejících s naplňováním mezinárodních smluv, s rozvojem mezinárodních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z členství v mezinárodních organizacích.

(2) Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2, u poskytovatelů duálního praktického vyučování a v místě, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 v rámci inspekční činnosti

a) získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy,

b) zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů a akreditovaných vzdělávacích programů a dále podmínky a průběh poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních,

c) zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem,

d) vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb,

e) vykonává veřejnosprávní kontrolu40) využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163.

(3) Pokud je místem, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 obydlí a není dán souhlas toho, kdo v něm bydlí, se vstupem do něj, inspekční činnost podle

odstavce 2 proběhne ve škole, kam byl žák přijat k plnění školní docházky. V tomto případě Česká školní inspekce termín inspekční činnosti se zákonným zástupcem žáka dohodne, je-li to možné. Inspekční činnost probíhá i v tomto případě za přítomnosti a součinnosti osoby, která žáka vzdělává podle § 41 odst. 3 písm. c).

(4) Česká školní inspekce v rámci inspekční činnosti kontroluje ve školách podle § 38 odst. 1 písm. c) plnění povinností a podmínek stanovených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), § 38a odst. 6, § 38b odst. 1 písm. c) a v § 38b odst. 2 písm. a) až d).

(5) Inspekční činnost se vykonává na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní rok, který schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na návrh ústředního školního inspektora.

(6) Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do působnosti České školní inspekce podle odstavce 2 písm. b) až e). V případě inspekční činnosti konané na základě stížnosti prošetřuje Česká školní inspekce jednotlivá tvrzení uvedená ve stížnosti a výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel informuje Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě.

(7) Česká školní inspekce je dále povinna provést inspekční činnost podle odstavce 2 písm. b),

c) a d) pro účely přiznání dotací podle zvláštního právního předpisu, pokud o to právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, požádá. Inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nelze na žádost právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, provést před uplynutím lhůty k odstranění případných nedostatků zjištěných předchozí inspekční činností podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d).

(8) Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem, přičemž základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení. Kritéria hodnocení předkládá ministerstvu ke schválení. Schválená kritéria hodnocení ministerstvo zveřejňuje.

(9) Inspekční činnost vykonávají školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby. Školním inspektorem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko-psychologické praxe. Kontrolním pracovníkem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe, nebo ten, kdo má střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 20 let praxe. Další předpoklady stanovené pro výkon činností podle vět druhé a třetí zvláštními právními předpisy tím nejsou dotčeny.

(10) Výstupem inspekční činnosti je

a) inspekční zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b) a c),

b) protokol o kontrole56) v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. d) a e) a odstavce 3,

c) tematická zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. a),

d) výroční zpráva České školní inspekce.

(11) Inspekční zpráva obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a dále jména, příjmení a podpisy školních inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob. Obsah inspekční zprávy Zjištění projednají školní inspektoři a kontrolní pracovníci s ředitelem školy nebo školského zařízení. Projednání a převzetí inspekční zprávy potvrdí ředitel školy nebo školského zařízení podpisem. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí. Inspekční zprávu společně s připomínkami a stanoviskem České školní inspekce k jejich obsahu zasílá Česká školní inspekce bez zbytečného odkladu zřizovateli a školské radě. Inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná a je uložena po dobu 10 let ve škole nebo školském zařízení, jichž se týká, a v příslušném inspektorátu České školní inspekce.

(12) Tematickou zprávu vydává Česká školní inspekce na základě shrnutí poznatků získaných z inspekční činnosti v určitém tematickém okruhu a jejich analýzy. Tematická zpráva se po jejím zpracování bez zbytečného odkladu zveřejňuje.

(13) Výroční zpráva České školní inspekce obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy vycházející z inspekční činnosti za předcházející školní rok a zveřejňuje se každoročně v prosinci.

(14) Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele školy nebo školského zařízení zřizovaného státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí v případě zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení.

(15) (14) Česká školní inspekce může v odůvodněných případech provádět inspekční činnost i formou elektronického zjišťování údajů.

(15) Česká školní inspekce uvědomí před zahájením inspekční činnosti u poskytovatele duálního praktického vyučování příslušnou organizaci poskytovatelů; zástupce organizace poskytovatelů se může této inspekční činnosti účastnit jako přizvaná osoba. Výstup inspekční činnosti podle věty první předá Česká školní inspekce také příslušné organizaci poskytovatelů.

§ 175

(1) Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí. V případě inspekční činnosti podle § 174 odst. 2 písm. b) a c) může Česká školní inspekce osobám podle věty první k odstranění nedostatků zprostředkovat metodickou pomoc. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje.

(2) V případě zjištění nečinnosti školy nebo školského zařízení nebo zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení může ústřední školní inspektor předložit orgánu, který vede školský rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení nebo oboru vzdělání ze školského rejstříku.

(3) Ustanovení § 24 kontrolního řádu se nepoužije.

(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti a vzor průkazu, jímž školní inspektor a kontrolní pracovník prokazuje pověření ke kontrole v souladu s kontrolním řádem56).

§ 176

Česká školní inspekce může podávat zřizovatelům škol a školských zařízení návrhy na vyhlášení konkursu podle § 166 odst. 3 a 4.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

PŮSOBNOST ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VE ŠKOLSTVÍ

§ 177

(1) Územní samosprávu ve školství vykonávají

a) obec,

b) kraj.

(2) Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obec a kraj zejména o

a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území,

b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.

(3) Kraj přijímá koncepci soustavy škol a školských zařízení, které zřizuje.

(…)

Obec

§ 178

(1) Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území, v případě cizince s místem pobytu, a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Obec

a) zřizuje a zrušuje základní školu, nebo

b) zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.

(2) Na území obce, části obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové školy takto:

a) je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,

b) je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,

c) je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.,

d) je-li více obcí společnými zřizovateli podle § 124 odst. 3 písm. a) školské právnické osoby, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.

(3) Má-li školská právnická osoba zřízeny organizační jednotky vykonávající činnost základní školy, může jí být stanoven školský obvod samostatně. Na stanovení školského obvodu takové organizační jednotky se použije odstavec 2 obdobně.

(3)(4) Pokud území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani společný školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky dítěte uvedeného v odstavci 1, krajský úřad opatřením obecné povahy pro toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný školský obvod základní školy zřizované touto nebo jinou obcí nebo svazkem obcí, a to s platností nejdéle na 24 měsíců. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy podle věty první může podat obec, pro jejíž území nebo jeho část je vytvořen nebo na ně rozšířen školský obvod nebo společný školský obvod základní školy, a dále obec, která zřizuje danou základní školu nebo je členem svazku obcí, který zřizuje danou základní školu. Pokud dojde některým ze způsobů podle odstavce 2 nebo 3 k vymezení školského obvodu pro území obce nebo jeho část, pozbývá opatření obecné povahy v odpovídajícím rozsahu účinnosti.

(4)(5) Školský obvod se nestanoví škole zřízené v souladu s § 16 odst. 9 a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí.

(5)(6) V rámci dopravní obslužnosti48) území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.

47) § 12 odst. 2 a § 13 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

48) § 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů.

§ 179

(1) Obec nebo svazek obcí zřizuje a zrušuje

a) mateřské školy,

b) mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14 a

c) zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které zřizuje.

(2) Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3. Za tímto účelem obec

a) zřídí mateřskou školu, nebo

b) zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.

(3) Na vymezení školského obvodu spádové mateřské školy a pravidla zajištění podmínek předškolního vzdělávání dětí uvedených v odstavci 2 se použije § 178 odst. 2 až 4až 5 obdobně. Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola podle § 34 odst. 9.

(4) V rámci dopravní obslužnosti48) území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské školy a ze spádové mateřské školy, pokud vzdálenost této školy od místa trvalého pobytu dítěte přesáhne 4 km.

(5) Obec nebo svazek obcí může dále zřizovat a zrušovat

a) základní umělecké školy,

b) školská zařízení pro zájmové vzdělávání,

c) školská účelová zařízení a

d) školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud prokáže potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení.

§ 179a

(1) Každá obcí zřizovaná právnická osoba vykonávající činnost mateřské, základní nebo střední školy, případně více těchto škol musí mít k rozhodnému dni 30. září alespoň jednou v posledních 3 letech nejméně 200 dětí nebo žáků.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li obcí zřizována pouze jedna právnická osoba vykonávající činnost mateřské, základní nebo střední školy, případně více těchto škol. Rovněž se nepoužije na mateřské, základní nebo střední školy zřízené podle § 16 odst. 9, na základní školy speciální a na mateřské, základní nebo střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.

(…)

§ 186a

(1) Za osoby, které dosáhly stupně vyššího odborného vzdělání v konzervatoři, se považují absolventi konzervatoří, kteří v období od 27. července 1995 do 31. prosince 2004 úspěšně ukončili vzdělávání v konzervatoři absolutoriem; tito absolventi mohou používat označení absolventa konzervatoře podle § 89 odst. 1.

(2) Za osoby, které dosáhly stupně vyššího odborného vzdělání, se považují absolventi vyšších škol organizujících vyšší studium na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 13 726/92-14, kteří úspěšně vykonali diplomovou zkoušku a obhájili diplomovou práci; tito absolventi mohou používat označení absolventa vyšší odborné školy podle § 101.

Přechodná ustanovení

1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předloží vládě ke schválení první Strategii vzdělávací politiky České republiky podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na období 2029 až 2039 do 30. června 2028.

2. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji vydaný podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ruší ke dni 1. ledna 2029.

3. Má-li obec zřízeny alespoň 2 právnické osoby vykonávající činnost mateřské, základní nebo střední školy, je povinna naplňovat podmínky podle § 179a zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1. ledna 2029.

4. Je-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zřízena školská právnická osoba společně více zřizovateli podle § 124 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní se § 129 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

(…)

§ 22a

Pracovní doba pedagogických pracovníků

(1) Pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době

a) přímou pedagogickou činnost,

b) práce související s přímou pedagogickou činností.

(2) Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.

(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.

(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci

a) v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a

b) na místě, které si sám určí.

(4) Ředitel školy může určit, že distanční prvky výuky v závislosti na jejich podobě vykonává pedagogický pracovník v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, nebo na místě, které si sám určí.

(5) Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle odstavce 3 a 4, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.

(6) Při distančních prvcích výuky se za počet vykonaných hodin přímé pedagogické činnosti považuje počet hodin prezenční výuky, které nahrazují.

(…)

§ 24e Metodik výuky

(1) Metodik výuky metodicky vede učitele, průběžně a pravidelně s nimi hodnotí jejich přímou pedagogickou činnost a výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností.

(2) Metodikem výuky může být učitel, který splňuje předpoklady podle § 3 a získal praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti v délce 7 let.

PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONÍKU PRÁCE S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

(…)

§ 391

(1) Žáci střední školy, konzervatoře a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky nebo studenti vyšší odborné školy odpovídají právnické osobě vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení nebo právnické nebo fyzické osobě, na jejíchž pracovištích se uskutečňuje praktické vyučování, za škodu, kterou jí způsobili při teoretickém nebo praktickém vyučování anebo v přímé souvislosti s ním. Pokud ke škodě došlo při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídají žáci nebo studenti za škodu právnické osobě vykonávající činnost tohoto školského zařízení. Studenti vysokých škol odpovídají vysoké škole za škodu, kterou jí způsobili při studiu nebo praxi ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo v přímé souvislosti s nimi. Pokud ke škodě došlo při studiu nebo praxi nebo v přímé souvislosti s nimi u jiné právnické osoby nebo fyzické

osoby, odpovídají studenti právnické nebo fyzické osobě, u níž se studium nebo praxe uskutečňovaly.

(2) Za škodu, která vznikla dětem v mateřských školách, žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy; při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení.

(3) Příslušná právnická osoba vykonávající činnost školy odpovídá žákům středních škol, konzervatoří a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a studentům vyšších odborných škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se praktické vyučování uskutečňovalo. Došlo-li ke škodě při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení. Vykonává-li činnost školy nebo školského zařízení organizační složka státu nebo její součást, odpovídá za škodu jménem státu tato organizační složka státu.

(4) Příslušná vysoká škola odpovídá studentům vysokých škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při studiu nebo praxi ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo v přímé souvislosti s nimi. Pokud ke škodě došlo při studiu nebo praxi nebo v přímé souvislosti s nimi u jiné právnické osoby nebo fyzické osoby, odpovídá právnická nebo fyzická osoba, u níž se studium nebo praxe uskutečňovaly.

(5) Příslušná právnická osoba vykonávající činnost školského zařízení odpovídá fyzické osobě s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a fyzickým osobám v preventivně výchovné péči za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při uskutečňování této činnosti nebo v přímé souvislosti s ní.

(6) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na distanční prvky výuky podle § 25a školského zákona.

PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA O ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 4

Daňové příjmy rozpočtů obcí

(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří

a) výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,

b) podíl na 24,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 24,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

d) podíl na 24,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

e) podíl na 24,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou

1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,

2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,

f) podíl na 24,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu g) a v § 3 odst. 1 písm. a),

g) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

h) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

i) podíl na 24,92 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.

(2) Procento, kterým se obce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna (dále jen

„ostatní obce“) podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až

f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet

a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03,

b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10,

c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol; je-li škola zřízena více zřizovateli, považuje se za zřizovatele obec, ve které má škola sídlo, je-li obec jedním ze zřizovatelů; je-li škola zřízena více zřizovateli, přičemž se sídlo školy nachází na území obce, která není jedním ze zřizovatelů, považuje se za zřizovatele obec, která bude určena zakladatelským právním jednáním,

d) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až

f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i) podílejí ostatní obce, toto celkové procento se vypočte způsobem uvedeným v odstavci 4.

(3) Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů [odstavec 2 písm. d)] jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(4) Celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se stanoví pomocí zlomku, v jehož čitateli se uvede násobek přepočítacího koeficientu pro ostatní obce uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu a celkového počtu obyvatel ostatních obcí, a ve jmenovateli součet násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obce.

(5) Procento, kterým se hlavní město Praha, Plzeň, Ostrava a Brno podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet

a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03,

b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10,

c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol; je-li škola zřízena více zřizovateli, považuje se za zřizovatele obec, ve které má škola sídlo, je-li obec jedním ze zřizovatelů; je-li škola zřízena více zřizovateli, přičemž se sídlo školy nachází na území obce, která není jedním ze zřizovatelů, považuje se za zřizovatele obec, která bude určena zakladatelským právním jednáním,

d) poměru násobku příslušného přepočítacího koeficientu uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu a připadajícího na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu nebo Brno a počtu obyvatel hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy nebo Brna k součtu násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78.

(6) Při stanovení počtu obyvatel obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 a odstavce 7 se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.

(7) Započtenou výměrou katastrálních území obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, maximálně však výměra 10 ha na každého obyvatele obce.

(8) Při stanovení počtu dětí a žáků se pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.

(9) Pro účely propočtu podle odstavců 2 až 5 se počtem dětí rozumí počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní docházku.

(10) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. g) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obci správcem daně a daní obcí přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.

(11) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vždy s účinností od 1. září běžného roku

a) celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),

b) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),

c) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. h), stanovené v závislosti na poměru počtu zaměstnanců v obci, vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.