Platné znění s vyznačením navrhovaných změn
V.
Platné znění s vyznačením navrhovaných změn
Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
ČÁST PRVNÍ
SOUD PRO ŘÍZENÍ VE VĚCECH SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ A ŘÍZENÍ VE VĚCECH SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ
Hlava I Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon upravuje příslušnost soudu pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „kárný soud“), složení senátů kárného soudu, postup kárného soudu a účastníků v řízení o kárné odpovědnosti soudců, předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státních zástupců a soudních exekutorů a v řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci.
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon upravuje pravomoc a příslušnost soudů pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, složení jejich senátů a postup soudu a účastníků v řízení.
§ 2
Předmět řízení V řízení podle tohoto zákona se posuzuje
a) kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, kárná odpovědnost státního zástupce a kárná odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění1), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt9) (dále jen „kárné provinění“),
b) kárná odpovědnost
1. soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování,
2. státního zástupce za drobné nedostatky a poklesky,
3. soudního exekutora za drobné nedostatky v exekuční a další činnosti soudního exekutora nebo drobné poklesky v chování soudního exekutora a za drobné nedostatky v činnosti nebo drobné nedostatky v chování zaměstnanců soudního exekutora a
b) c) způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci2).
Hlava II
Kárný soud Kárné soudy
§ 3
V řízení podle tohoto zákona jedná a rozhoduje kárný soud. Kárným soudem je Nejvyšší správní soud.
§ 3
(1) V řízení podle tohoto zákona jednají a rozhodují kárné soudy.
(2) Kárnými soudy jsou
a) v prvním stupni vrchní soudy a
b) ve druhém stupni Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, které rozhodují o odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu.
§ 4
(1) Jde-li o řízení ve věcech soudců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, soudce a 3 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu, jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu a další člen senátu z řad soudců je soudcem vrchního, krajského nebo okresního soudu. Jde-li o řízení ve věcech soudců rozhodujících ve správním soudnictví, je předsedou senátu soudce Nejvyššího soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího správního soudu. Mezi přísedícími musí být vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.
(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu, seznam soudců Nejvyššího soudu a seznam soudců vrchního, krajského a okresního soudu pro řízení ve věcech soudců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu
soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. Do seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedy vrchních, krajských a okresních soudů. Předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu. Předsedové vrchních soudů navrhují každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 5 soudců, předsedové krajských soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 3 soudce a předsedové okresních soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše jednoho soudce.
(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a dalšího člena kárného senátu z řad soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu.
(4) Předseda kárného soudu vede seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, mohou nejvyšší státní zástupce ze státních zástupců, předseda České advokátní komory z členů komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců každý 10 přísedících. Do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osoby, které se zapsáním vyslovily souhlas. Předseda kárného soudu zařadí do seznamu přísedících osoby navržené podle věty druhé, splňují-li podmínky stanovené v § 5 odst. 2. Přísedícím pro řízení ve věcech soudců nemůže být soudce.
(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamu podle odstavce 4 přísedící kárného senátu a 6 jejich náhradníků ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje přísedící a náhradníky postupně tak, aby členem kárného senátu byl vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.
(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudců je pětileté.
(7) Senát kárného soudu ve věcech soudců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.
Soudní příslušnost
§ 4
Není-li dále stanoveno jinak, k řízení v prvním stupni je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo
a) soudu, k němuž byl přidělen nebo přeložen k výkonu funkce soudce ten, proti komu je
podán návrh na zahájení řízení, nebo komu byla uložena výtka,
b) státního zastupitelství, k němuž byl přidělen nebo přeložen k výkonu funkce státního zástupce ten, proti komu je podán návrh na zahájení řízení, nebo komu byla uložena výtka,
c) státního zastupitelství, které je stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, je-li návrh na zahájení řízení podán proti státnímu zástupci, který vykonává funkci pověřeného evropského žalobce, nebo pokud takovému státnímu zástupci byla uložena výtka, nebo
d) exekutorského úřadu vykonávaného soudním exekutorem, proti němuž je podán návrh na zahájení řízení nebo kterému byla uložena výtka.
§ 4a
(1) Jde-li o řízení ve věcech státních zástupců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou státní zástupci, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí. Mezi přísedícími, kteří nejsou státními zástupci, musí být vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců.
(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech státních zástupců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu.
(4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu přísedících ze státních zástupců zařadí předseda kárného soudu 20 státních zástupců navržených na výzvu předsedy kárného soudu nejvyšším státním zástupcem. Pro ostatní přísedící platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně; navržené osoby zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících. Přísedícím podle věty třetí nemůže být soudce ani státní zástupce.
(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad státních zástupců a 4 náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců.
(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech státních zástupců je pětileté.
(7) Senát kárného soudu ve věcech státních zástupců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se státní zástupce dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.
§ 4b
(1) Jde-li o řízení ve věcech soudních exekutorů, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou soudní exekutoři, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí a čtvrté. Mezi přísedícími, kteří nejsou soudními exekutory, musí být vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv.
(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech soudních exekutorů a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu.
(4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů. Do seznamu přísedících ze soudních exekutorů zařadí předseda kárného soudu 10 soudních exekutorů navržených na výzvu předsedy kárného soudu prezidentem Exekutorské komory České republiky. Pro přísedícího, který je advokátem, platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, může Veřejný ochránce práv navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů 5 přísedících; pro tyto přísedící platí § 4 odst. 4 věty třetí a čtvrtá přiměřeně. Navržené advokáty a osoby navržené Veřejným ochráncem práv zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících.
(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad soudních exekutorů a 4 náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv.
(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudních exekutorů je pětileté.
(7) Senát kárného soudu ve věcech soudních exekutorů rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudní exekutor dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.
§ 5
(1) Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu, do seznamu soudců Nejvyššího soudu a do seznamu soudců vrchních, krajských a okresních soudů může být navržen pouze soudce, který vykonává funkci soudce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce soudce kárného soudu je neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedy soudu.
(2) Přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců, přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, a přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů, nejde-li o soudního exekutora, může být jen státní občan České republiky, který
a) v době složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let, b) má způsobilost k právním úkonům,
c) má ukončené vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva, d) je bezúhonný,
e) má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, f) splňuje další předpoklady podle zvláštního právního předpisu4).
(3) Na práva a povinnosti přísedícího senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zvláštního právního předpisu4a).
(4) Výkon funkce přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců, přísedícího senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, a přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů, nejde-li o soudního exekutora, je překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu4b) a přísedícímu náleží za každý den jednání po dobu řízení u soudu, jehož je přísedícím, odměna za výkon funkce a náhrada výdajů spojených s touto funkcí. Přísedícímu senátu kárného soudu podle věty prvé náleží za každý den, v němž se zúčastnil jednání senátu kárného soudu, jehož je přísedícím, odměna ve výši jedné jednadvacetiny platu soudce Nejvyššího správního soudu. Přísedící senátu kárného soudu podle věty prvé má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce. Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu kárný soud.
(5) Přísedící senátu kárného soudu po vylosování podle § 4, 4a nebo 4b skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“ Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.
(6) Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, je-li jím státní zástupce, může být navržen pouze státní zástupce, který vykonává funkci státního zástupce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce přísedícího kárného soudu je neslučitelná s funkcí vedoucího státního zástupce a náměstka vedoucího státního zástupce. Výkon funkce přísedícího ve věcech státních zástupců, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce. Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení
ve věcech soudních exekutorů, je-li jím soudní exekutor, může být navržen pouze soudní exekutor, který vykonává exekutorský úřad po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce přísedícího kárného soudu je neslučitelná s funkcí člena Prezidia, předsedy kontrolní komise a předsedy revizní komise Exekutorské komory České republiky.
(7) Za bezúhonného podle odstavců 1, 2 a 6 není považován ten, komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, pokud nebylo zahlazeno, nebo kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, nehledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen.
(8) Předsedové senátů, jejich zástupci, soudci, náhradníci soudců, přísedící a náhradníci přísedících jsou určováni na dobu 5 let, nezanikne-li jejich funkce dříve z důvodů uvedených v
§ 6.
§ 5
(1) Vrchní soud v Olomouci je příslušný k řízení v prvním stupni, je-li ten, proti komu je podán návrh na zahájení řízení, nebo komu byla uložena výtka, přidělen nebo přeložen k výkonu funkce
a) soudce k Vrchnímu soudu v Praze, nebo
b) státního zástupce k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.
(2) Vrchní soud v Praze je příslušný k řízení v prvním stupni, je-li ten, proti komu je podán návrh na zahájení řízení, nebo komu byla uložena výtka, přidělen nebo přeložen k výkonu funkce
a) soudce k Vrchnímu soudu v Olomouci, nebo
b) státního zástupce k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci.
(3) Je-li návrh na zahájení řízení podán proti státnímu zástupci, který vykonává funkci evropského pověřeného žalobce, nebo byla-li takovému státnímu zástupci uložena výtka, a je-li jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce stanoveno vrchní státní zastupitelství, je k řízení v prvním stupni příslušný vrchní soud, v jehož obvodu není sídlo tohoto vrchního státního zastupitelství.
§ 5a
(1) Není-li dále stanoveno jinak, Nejvyšší soud rozhoduje o odvolání podaném v řízení ve věcech soudců.
(2) Nejvyšší správní soud rozhoduje o odvolání podaném v řízení ve věcech
a) soudců Nejvyššího soudu,
b) soudců, kteří rozhodují ve správním soudnictví, kromě soudců Nejvyššího správního soudu,
c) státních zástupců a
d) soudních exekutorů.
§ 5b
Pro určení příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v okamžiku jeho zahájení.
Kárné senáty Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a velký kárný senát
§ 5c
(1) Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují v kárných senátech složených z předsedy kárného senátu, jeho zástupce, 4 soudců a 2 přísedících. Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje ve věci nejvyššího státního zástupce v kárném senátu složeném ze šesti soudců.
(2) Předsedou kárného senátu Nejvyššího soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem je soudce Nejvyššího správního soudu. Předsedou kárného senátu Nejvyššího správního soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího soudu. Dalšími členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu z řad soudců jsou 2 soudci Nejvyššího soudu a 2 soudci Nejvyššího správního soudu.
(3) Přísedícími kárného senátu Nejvyššího soudu jsou 2 advokáti.
(4) Přísedícími kárných senátů Nejvyššího správního soudu jsou ve věcech
a) soudců 2 advokáti,
b) státních zástupců 2 státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a
c) soudních exekutorů 2 soudní exekutoři.
§ 5d
(1) Pokud Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují celkem ve více než 5 kárných senátech, jednají a rozhodují též ve velkém kárném senátu složeném z předsedy velkého kárného senátu, jeho zástupce a 6 soudců.
(2) Členy velkého kárného senátu jsou členové kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, a to 4 soudci Nejvyššího soudu a 4 soudci Nejvyššího správního soudu.
(3) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem členy velkého kárného senátu z řad členů kárných senátů, kteří jsou soudci příslušného soudu.
§ 5e
(1) Předsedou velkého kárného senátu je v lichém kalendářním roce soudce Nejvyššího soudu a v sudém kalendářním roce soudce Nejvyššího správního soudu. Předsedou velkého kárného senátu a jeho zástupcem nemohou být soudci téhož soudu.
(2) Předsedy velkého kárného senátu a jejich zástupce volí členové velkého kárného
senátu. První jednání velkého kárného senátu svolá a řídí jeho nejstarší člen. Po zvolení svolává a řídí jednání předseda velkého kárného senátu.
(3) Velký kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Za člena velkého kárného senátu vyloučeného z projednávání určité věci nastupuje jeho náhradník.
(4) Rozhodnutí velkého kárného senátu vydané v lichém kalendářním roce se uveřejní ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu a rozhodnutí velkého kárného senátu vydané v sudém kalendářním roce se uveřejní ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Velký kárný senát však může rozhodnout, že se rozhodnutí neuveřejní.
§ 5f
(1) Působení ve velkém kárném senátu a jeho činnost jsou výkonem soudnictví. Postup při výkonu soudnictví podle věty první podrobněji upravují jednací řád Nejvyššího soudu a jednací řád Nejvyššího správního soudu.
(2) Velký kárný senát jedná a rozhoduje v lichém kalendářním roce v sídle Nejvyššího soudu a v sudém kalendářním roce v sídle Nejvyššího správního soudu.
(3) Státní správu velkého kárného senátu vykonává v lichém kalendářním roce předseda Nejvyššího soudu a v sudém kalendářním roce předseda Nejvyššího správního soudu.
§ 5g
(1) Dospěl-li kárný senát Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v řízení podle tohoto zákona v rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k rozhodnutí velkému kárnému senátu. Při postoupení svůj odlišný právní názor odůvodní.
(2) Jde-li o právní názor na vyřešení otázky procesního práva, ustanovení odstavce 1 se nepoužije, ledaže kárný senát jednomyslně dospěl k závěru, že řešená otázka procesního práva má po právní stránce zásadní význam.
§ 5h
Kárné senáty vrchních soudů
(1) Vrchní soud jedná a rozhoduje v řízení ve věcech soudců v kárném senátu složeném z předsedy senátu, 3 soudců a 3 přísedících a v řízení ve věcech státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů v kárném senátu složeném z předsedy kárného senátu, 2 soudců a 4 přísedících.
(2) Předsedou kárného senátu vrchního soudu je soudce příslušného vrchního soudu a dalšími členy kárného senátu z řad soudců jsou ve věcech
a) soudců soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu a soudce
krajského nebo okresního soudu se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,
b) státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů soudce Nejvyššího soudu a soudce Nejvyššího správního soudu.
(3) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu jsou ve věcech soudců
a) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státní zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,
b) advokát a
c) osoba vykonávající jiné právnické povolání.
(4) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech státních zástupců jsou
a) 3 státní zástupci státních zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, a to státní zástupce vrchního státního zastupitelství, státní zástupce krajského státního zastupitelství a státní zástupce okresního státního zastupitelství, a
b) advokát.
(5) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech soudních exekutorů jsou
a) 2 soudní exekutoři vykonávající exekutorský úřad se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,
b) advokát a
c) osoba navržená Veřejným ochráncem práv.
Ustanovení člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu do funkce
§ 5i
(1) Předseda Nejvyššího soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců.
(2) Předseda Nejvyššího správního soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3) Předseda vrchního soudu vede seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců, seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců a seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů.
§ 5j
(1) Předseda Nejvyššího soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(2) Předseda Nejvyššího správního soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců
Nejvyššího správního soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího správního soudu.
(3) Předseda vrchního soudu zařadí do jím vedeného příslušného seznamu soudců soudce
a) Nejvyššího soudu navržené předsedou tohoto soudu,
b) Nejvyššího správního soudu navržené předsedou tohoto soudu,
c) příslušného vrchního soudu po projednání se soudcovskou radou tohoto soudu,
d) krajských soudů navržené předsedy příslušných krajských soudů a
e) okresních soudů navržené předsedy příslušných okresních soudů.
(4) Předseda kárného soudu zařadí do příslušného seznamu přísedících
a) státní zástupce navržené nejvyšším státním zástupcem,
b) soudní exekutory navržené prezidentem Exekutorské komory České republiky (dále jen „exekutorská komora“),
c) advokáty navržené předsedou České advokátní komory,
d) osoby vykonávající jiné právnické povolání navržené děkany právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice a
e) osoby navržené Veřejným ochráncem práv.
§ 5k
(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu navrhují soudce příslušného soudu do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu.
(2) Předseda krajského soudu a předseda okresního soudu navrhují soudce do seznamu soudců na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného krajského nebo okresního soudu.
(3) Předseda krajského soudu navrhuje ze soudců příslušného krajského soudu nejvýše 3 soudce do každého seznamu soudců.
(4) Předseda okresního soudu navrhuje ze soudců příslušného okresního soudu nejvýše 1 soudce do každého seznamu soudců.
§ 5l
(1) Nejvyšší státní zástupce, prezident exekutorské komory, předseda České advokátní komory, děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice a Veřejný ochránce práv navrhují na výzvu předsedy kárného soudu k zařazení do každého seznamu přísedících každý nejvýše 10 osob.
(2) Předseda kárného soudu určí ve výzvě podle odstavce 1 lhůtu k navržení osob do
seznamu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů.
§ 5m
(1) Nikdo nemůže být navržen do více seznamů. Do seznamu soudců a do seznamu přísedících může být navržena pouze bezúhonná osoba.
(2) Toho, kdo vykonával funkci člena kárného senátu kárného soudu, lze navrhnout do seznamu soudců nebo do seznamu přísedících jen po uplynutí 5 let od skončení funkčního období kárného senátu, ve kterém člen kárného senátu vykonával svou funkci.
(3) Do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu, není-li navrhován soudce příslušného vrchního soudu, a do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osobu, která se zařazením do seznamu vyslovila souhlas.
§ 5n
Do seznamu soudců může být navržen pouze soudce, který
a) nejméně 3 roky vykonává funkci soudce soudu, který
1. je součástí příslušného článku soustavy soudů,
2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu, a
b) není předsedou nebo místopředsedou soudu.
§ 5o
(1) Do seznamu přísedících může být navržen pouze státní zástupce, který
a) nejméně 3 roky vykonává funkci státního zástupce státního zastupitelství, které
1. je součástí příslušného článku soustavy státních zastupitelství,
2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o státní zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství, a
b) není vedoucím státním zástupcem nebo náměstkem vedoucího státního zástupce.
(2) Do seznamu přísedících může být navržen pouze soudní exekutor, který
a) vykonává exekutorský úřad nejméně 3 roky, a to, jde-li o seznam přísedících vedený předsedou vrchního soudu, v obvodu příslušného vrchního soudu, a
b) není členem prezidia exekutorské komory nebo předsedou kontrolní nebo revizní komise exekutorské komory.
(3) Do seznamu přísedících, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, může být navržen pouze státní občan České republiky, který
a) v den složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let,
b) je plně svéprávný,
c) získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Právo a právní věda v oblasti vzdělání Právo nebo obsahově odpovídajícím studijním programu na vysoké škole v České republice,
d) je bezúhonný,
e) není členem komory Parlamentu,
f) má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, a
g) splňuje další předpoklady podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích11).
(4) Děkan právnické fakulty veřejné vysoké školy v České republice a Veřejný ochránce práv mohou do seznamu přísedících navrhnout pouze osobu, která není soudcem, státním zástupcem ani soudním exekutorem.
§ 5p
(1) Za bezúhonného není považován ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, ledaže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen.
(2) Za bezúhonného dále není považován ten, komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, ledaže
a) kárné opatření bylo zahlazeno, nebo
b) uplynula doba 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření a kárné opatření bylo vykonáno.
§ 5q
Předseda kárného soudu zařadí do jím vedeného seznamu pouze osobu, která splňuje podmínky podle § 5m až 5o. Přestane-li taková osoba některou z těchto podmínek splňovat nebo odmítne-li složení slibu skládaného přísedícími nebo složí-li jej s výhradou, předseda kárného soudu ji ze seznamu vyřadí.
§ 5r
(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu soudců z řad soudců příslušného soudu členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
(2) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu přísedících každý polovinu přísedících advokátů. Předseda Nejvyššího správního soudu určí losem ze seznamu přísedících též přísedící státní zástupce a soudní exekutory.
(3) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu postupují při losování tak, aby
a) jmenovitě určení stejní 3 soudci Nejvyššího soudu a jmenovitě určení stejní 3 soudci Nejvyššího správního soudu společně vykonávali v kárných senátech rozhodovací činnost v řízeních ve věcech soudců konaných před Nejvyšším soudem i před Nejvyšším správním soudem i v řízeních ve věcech státních zástupců i soudních exekutorů konaných před Nejvyšším správním soudem,
b) jmenovitě určení stejní 2 advokáti společně vykonávali v kárných senátech rozhodovací činnost v řízení ve věcech soudců konaných před Nejvyšším soudem i Nejvyšším správním soudem a
c) žádný soudce ani žádný přísedící nebyl členem více kárných senátů téhož soudu, které jednají a rozhodují ve stejných věcech.
(4) Předseda vrchního soudu určí losem členy kárných senátů příslušného vrchního soudu z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících. Předseda vrchního soudu postupuje při losování tak, aby žádný soudce ani přísedící nebyl členem více kárných senátů.
§ 5s
(1) Předseda kárného soudu určí losem z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících též každému soudci náhradníka a každému přísedícímu 2 náhradníky v určeném pořadí.
(2) Jestliže člen kárného senátu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je též členem velkého kárného senátu, jeho náhradník je též náhradníkem člena velkého kárného senátu.
§ 5t
(1) Přísedící kárného senátu kárného soudu skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“.
(2) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.
Postavení přísedícího kárného senátu
§ 5u
(1) Na práva a povinnosti přísedícího kárného senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zákona o soudech a soudcích.
(2) Výkon funkce přísedícího, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce.
§ 5v
(1) Přísedícímu kárného senátu, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, náleží odměna a náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem funkce.
(2) Přísedícímu podle odstavce 1 náleží odměna za každý den, v němž se zúčastnil jednání kárného senátu, ve výši jednadvacetiny měsíčního platu soudce
a) Nejvyššího soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího soudu,
b) Nejvyššího správního soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího správního soudu, a
c) vrchního soudu, kterému náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem stanoveným pro započtenou dobu v délce do ukončení pátého roku13), jde-li o přísedícího kárného senátu vrchního soudu.
(3) Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu podle odstavce 1 kárný soud.
(4) Pokud je přísedící podle odstavce 1 zaměstnancem, je výkon funkce přísedícího překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu14).
§ 5w
Funkční období kárných senátů
(1) Funkční období kárného senátu kárného soudu je pětileté. Funkční období kárného senátu kárného soudu počíná dnem ustanovení předsedy kárného senátu do funkce.
(2) Členové kárného senátu kárného soudu a náhradníci členů kárného senátu kárného soudu jsou určováni na dobu funkčního období kárného senátu; § 6 tím není dotčen.
(3) Kárný senát vrchního soudu dokončí řízení zahájená během jeho funkčního období. Kárný senát Nejvyššího soudu a kárný senát Nejvyššího správního soudu dokončí řízení, ve kterém bylo podáno odvolání během jeho funkčního období; § 6a tím není dotčen.
Zánik funkce člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu
§ 6
(1) Funkce soudce, přísedícího a náhradníka soudce a přísedícího člena kárného senátu kárného soudu a náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zaniká
a) uplynutím funkčního období kárného senátu, do kterého byl určen, jestliže kárný senát do uplynutí svého funkčního období dokončil všechna řízení,
b) dokončením posledního řízení, jestliže jej kárný senát dokončil po uplynutí svého
funkčního období,
b) c) přestane-li splňovat podmínky jmenování podle § 5 § 5m až 5o,
c) d) brání-li mu zdravotní stav nebo jiné důvody vykonávat svou funkci po dobu delší 1 roku,
d) e) uplynutím kalendářního měsíce po měsíci, v němž bylo doručeno předsedovi kárného soudu oznámení o vzdání se funkce,.
e) f) jestliže je soudce nebo státní zástupce přeložen k výkonu funkce k jinému soudu nebo státnímu zastupitelství.
(2) Zánik funkce soudce kárného senátu kárného soudu nemá za následek ztrátu zánik funkce soudce. Týká-li se skutečnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) pouze některého z kárných senátů, jehož je soudce nebo přísedící členem, zaniká pouze funkce člena tohoto kárného senátu a náhradníka člena tohoto senátu.
(3) Na návrh předsedy kárného senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.
(4) Zanikne-li funkce člena kárného senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a), určí na jeho místo předseda kárného soudu nového člena senátu z řad náhradníků podle stanoveného pořadí nebo b), nastupuje na jeho místo náhradník. Předseda kárného soudu určí nového náhradníka postupem podle tohoto zákona.
§ 6a
(1) Funkce člena velkého kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.
(2) Funkce náhradníka člena velkého kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce náhradníka člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.
§ 6b
(1) Jestliže osoba navržená nebo zařazená do seznamu soudců nebo přísedících přestala nebo přestane splňovat podmínky podle § 5m až 5o, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi kárného soudu.
(2) Jestliže funkce člena kárného senátu kárného soudu nebo náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zanikla nebo zanikne podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo d), tento člen kárného senátu nebo náhradník člena kárného senátu to bez zbytečného odkladu oznámí předsedovi kárného soudu.
§ 7
Jestliže senát provedl úkony v řízení zahájeném před uplynutím jeho funkčního období, řízení
dokončí.
Hlava III
Řízení o kárné odpovědnosti soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
Řízení o kárné odpovědnosti
§ 8
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh.
(2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat
a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,
e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně v jeho obvodu,
f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu v jeho obvodu,
g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.
(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat
a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto příslušného soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém v jeho obvodu,
e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.
(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,
b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,
c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.
(5) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci,
b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství,
e) vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce, proti tomuto státnímu zástupci.
§ 9
(1) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.
(1) Xxxxxxxxxxx musí podat návrh na zahájení kárného řízení do 9 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu.
(2) Pokud navrhovatel doručil jinému orgánu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení výzvu ke sdělení, zda v určité věci podá nebo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 1 neběží, dokud sdělení není doručeno navrhovateli. Pokud bylo zahájeno řízení o námitkách proti výtce, lhůta podle odstavce 1 neběží do skončení takového řízení.
(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(2) (4) Návrh musí obsahovat Nestanoví-li tento zákon jinak, návrh na zahájení kárného řízení obsahuje jméno a příjmení soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního zástupce, proti němuž návrh směřuje se návrh podává, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření. K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici. Senát kárného soudu není návrhem na uložení kárného opatření vázán. Návrhem na uložení konkrétního kárného opatření a návrhem na upuštění od uložení kárného opatření není kárný senát kárného soudu vázán.
(3) (5) Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce nebo soudní exekutor, proti němuž návrh směřuje (dále jen „kárně obviněný“).
§ 9a
(1) Návrhem na zahájení kárného řízení se navrhne schválení dohody o vině a kárném opatření, pokud byla před zahájením kárného řízení sjednána. Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 vyjma popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a návrhu na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrhu na upuštění od uložení kárného opatření. K návrhu na zahájení kárného řízení je třeba připojit vedle důkazů, které má navrhovatel k dispozici, též sjednanou dohodu o vině a kárném opatření, která obsahuje
a) jméno a příjmení navrhovatele a toho, proti komu se návrh podává, a jejich podpis,
b) datum a místo sepsání,
c) popis skutku, ve kterém je spatřováno kárné provinění,
d) prohlášení toho, proti komu je podán návrh, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření,
e) dohodnutý druh, případně výměru kárného opatření, případně ujednání o upuštění od uložení kárného opatření, a
f) rozsah a způsob uhrazení regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jestliže se stát domáhá jejího sjednání.
(2) Xxxxxxxxxxx před sjednáním dohody o vině a kárném opatření požádá Ministerstvo spravedlnosti nebo jiný ústřední správní úřad, který podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci jedná jménem státu o regresních úhradách, o sdělení, zda se stát domáhá sjednání regresní úhrady, případně o sdělení jejího rozsahu, způsobu jejího uhrazení a dalších souvisejících informací.
(3) Ministerstvo spravedlnosti nebo jiný ústřední správní úřad podle odstavce 2 sdělí navrhovateli, jaké údaje jsou potřebné pro odpověď na jeho žádost.
(4) Navrhovatel žádost a sdělení podle odstavců 2 a 3 přiloží k návrhu na zahájení kárného řízení.
(5) Jestliže se stát nedomáhá sjednání regresní úhrady nebo její části, není tím dotčeno právo státu požadovat uhrazení této regresní úhrady nebo její části podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
§ 9b
(1) Účastníky kárného řízení jsou navrhovatel a soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní
zástupce nebo soudní exekutor, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení (dále jen „kárně obviněný“).
(2) V řízení před odvolacím soudem jsou účastníky kárného řízení též ministr spravedlnosti, předseda soudu, vedoucí státní zástupce, předseda kontrolní komise nebo předseda revizní komise exekutorské komory, i když nejsou navrhovateli, pokud podali odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
§ 9c
(1) Xxxxxxxxxxxxx je též ten, kdo přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem. Xxxxxxxxxxx, který přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem, nemůže tento návrh vzít zpět.
(2) Přistoupení toho, kdo není oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, není přípustné; přípustné není též přistoupení k návrhu na
a) zahájení kárného řízení, jestliže k přistoupení došlo po zahájení dokazování,
b) zahájení kárného řízení, kterým se navrhuje schválení dohody o vině a kárném opatření, a
c) schválení dohody o vině a kárném opatření podanému po zahájení kárného řízení.
(3) K přistoupení, které není přípustné, se nepřihlíží. Jestliže se k přistoupení nepřihlíží, předseda kárného senátu o tom vyrozumí podatele.
§ 9d
(1) Jestliže návrh na zahájení kárného řízení nebo dohoda o vině a kárném opatření neobsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 nebo § 9a a pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení, předseda kárného senátu vyzve navrhovatele, aby vady odstranil do 30 dnů ode dne, kdy mu byla taková výzva doručena, neurčí-li lhůtu delší. Ve výzvě jej též poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést. Ustanovení § 13 odst. 1 tím není dotčeno.
(2) Odstranění vad návrhu nelze uložit navrhovateli, který k návrhu přistoupil.
§ 10
Na vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci se přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu4c). Pro nahrazení vyloučeného člena kárného senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.
§ 11 zrušen
§ 12
(1) Návrh na zahájení řízení doručí předseda kárného senátu kárně obviněnému do vlastních rukou, a jde-li o soudce, poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad soudců nebo advokátů; jde-li o státního zástupce, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad státních zástupců nebo advokátů; jde-li o soudního exekutora, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad soudních exekutorů nebo advokátů. Současně poučí kárně obviněného o jeho právech podle tohoto zákona a přiměřeně i jako obviněného podle trestního řádu;, zejména ho poučí o právu uplatnit důvod podjatosti členů kárného senátu, vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat. Nebylo-li řízení zahájeno podáním návrhu podle § 9a, poučí ho rovněž o možnosti vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout
o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat, a zároveň ho vyrozumí, že má právo označit v jím určené lhůtě ty skutečnosti uvedené v návrhu na zahájení kárného řízení, které považuje za nesporné.
(2) Návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu zašle též ministru spravedlnosti, pokud návrh na zahájení řízení nepodal.
(3) Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu vyrozumí
o zahájení kárného řízení zašle návrh na zahájení kárného řízení též
a) předsedu předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším předsedům soudů oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
b) nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším vedoucím státním zástupcům oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným státní zástupce,
c) nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,
d) nejvyššího státního zástupce nejvyššímu státnímu zástupci a Úřad Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
e) Exekutorskou komoru České republiky exekutorské komoře, předsedovi soudu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudní exekutor.
(4) Předseda kárného senátu doručí podle odstavce 1 věty první a odstavce 2 a 3 též
a) podání, kterým navrhovatel odstranil vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření, a
b) dohodu o vině a kárném opatření připojenou k návrhu na zahájení kárného řízení.
(5) Předseda kárného senátu doručí podle odstavce 2 a 3 též další přílohy připojené k návrhu na zahájení kárného řízení. Pokud je doručení příloh možné jen s nepřiměřenými náklady nebo jsou-li tu jiné důležité důvody, pro které nelze přílohy doručit, předseda kárného senátu povolí namísto doručení příloh nahlédnutí do spisu.
§ 13
(1) Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění některých skutečností, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen senátu jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců provede předběžné šetření. Může zejména zjistit stanovisko kárně obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu.
(2) Předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců může též zjistit stanovisko navrhovatele a kárně obviněného ke sjednání dohody o vině a kárném opatření. Vyjádří-li se navrhovatel a kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců stanoví navrhovateli přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody. Podá-li navrhovatel kárnému soudu v určené lhůtě návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, postupuje se v dalším řízení na jeho podkladě. Pokud kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, jedná na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení; v dalším řízení se ke sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.
§ 13a
Pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky,5) rozhodne kárný senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání usnesením rozhodnutím, kterým buď námitky zamítne nebo dočasné zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl dočasně zproštěn výkonu funkce státní zástupce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným státním zástupcem podány námitky.6)
§ 14
Senát Kárný senát bez ústního jednání kárné řízení zastaví,
a) neodstranil-li navrhovatel vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v kárném řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat,
a) b) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět,
b) c) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce státního zástupce doručeno ministru spravedlnosti; nebo, jde-li o soudního exekutora, zanikl-li mu výkon exekutorského úřadu,
c) d) zanikla-li odpovědnost soudce, státního zástupce nebo soudního exekutora kárně obviněného za kárné provinění.
(2) Kárný senát nezastaví kárné řízení podle odstavce 1 písm. b) až d), prohlásí-li kárně obviněný nejpozději ve lhůtě určené předsedou kárného senátu, že trvá na projednání věci. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud kárně obviněný zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(3) Kárný senát zastaví bez ústního jednání řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření podaném po zahájení kárného řízení, jestliže navrhovatel neodstranil vady dohody připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
§ 15
Přerušení řízení
(1) Má-li kárný senát zato, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou za vinu, mají znaky trestného činu nebo přestupku anebo jiného správního deliktu, kárné řízení přeruší a věc postoupí příslušnému orgánu; obdobně postupuje i tehdy, dozví-li se, že pro tentýž skutek je vedeno proti kárně obviněnému trestní stíhání nebo správní řízení.
(2) Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí orgánu, jemuž byla věc postoupena podle odstavce 1. Po právní moci tohoto rozhodnutí kárný senát pokračuje v řízení, má-li zato, že postih ve správním nebo trestním řízení není dostačující; jinak kárné řízení zastaví.
(3) Senát Kárný senát kárné řízení vedené proti kárně obviněnému přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona, pokud kárně obviněnému, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla.
§ 15a
(1) Jsou-li dány podmínky pro společné řízení, kárný senát může spojit ke společnému řízení věci, v nichž byly podány samostatné návrhy na zahájení kárného řízení.
(2) Kárný senát může k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů vyloučit řízení
o některém ze skutků nebo proti některému z kárně obviněných ze společného řízení.
(3) Kárný senát může spojit ke společnému řízení též věci zahájené na základě samostatných návrhů na zahájení kárného řízení podaných pro týž skutek proti témuž kárně obviněnému.
§ 16
(1) Po provedení předběžného šetření, nebo není-li takového šetření třeba, určí předseda kárného senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm navrhovatele a kárně obviněného, a má-li kárně obviněný obhájce, také jeho obhájce.
(2) Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
(3) Termín ústního jednání se stanoví tak, aby kárně obviněný a jeho obhájce měli od vyrozumění alespoň 5 pracovních dnů na přípravu obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout navrhovateli.
(4) Nejsou-li navrhovatelem, předseda kárného senátu vyrozumí o termínu ústního jednání též ministra spravedlnosti a
a) předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
b) nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,
c) nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,
d) nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
e) Exekutorskou komoru České republiky exekutorskou komoru, je-li kárně obviněným soudní exekutor.
§ 17
(1) Ústní jednání se koná je veřejné a koná se zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.
(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení nebo návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření podaný po zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu z řad soudců.
(3) Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda kárného senátu nebo jím určený člen
kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.
(4) Předseda senátu vyslechne kárně obviněného, a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít.
(5) Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo.
(6) Ústní jednání je veřejné.
§ 17a
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, předseda kárného senátu může po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení vyzvat kárně obviněného, aby označil skutečnosti, které považuje za nesporné; pokud se kárně obviněný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení návrhu na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce změnit. Toto vyjádření může za kárně obviněného učinit i jeho obhájce, a to i když se ústní jednání koná v nepřítomnosti kárně obviněného.
(2) Kárný senát může rozhodnout o upuštění od dokazování skutečností, které navrhovatel a kárně obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.
(3) Předseda kárného senátu vyslechne kárně obviněného a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít.
§ 17b
Za důkaz může sloužit i to, co bylo získáno pro účely řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci a v jeho průběhu.
§ 17c
(1) Pokud se kárně obviněný soudce měl dopustit kárného provinění tím, že svým hlasováním o rozhodnutí soudu porušil svou povinnost řídit se závazným právním názorem, za důkaz může sloužit též protokol o hlasování. V takovém případě smí kárný soud, kárně obviněný, jeho obhájce a navrhovatel protokol otevřít, nahlédnout do něj a činit z něj výpisy a opisy.
(2) Ten, kdo protokol otevřel, jej opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.
(3) Pokud byl protokolem proveden důkaz, není v kárném řízení nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které došlo k hlasování o rozhodnutí soudu.
§ 17d
Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo.
§ 17e
(1) Má-li předseda kárného senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že je vhodné sjednání dohody o vině a kárném opatření, poučí kárně obviněného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí jeho stanovisko a stanovisko navrhovatele.
(2) Vyjádří-li se navrhovatel i kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu ústní jednání na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, jednání odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a kárném opatření může podat i navrhovatel a kárně obviněný; předseda kárného senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.
(3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a kárném opatření, pokračuje se v ústním jednání; přitom se postupuje podle § 17 odst. 2 a § 17f. Pokud k sjednání dohody o vině a kárném opatření nedošlo nebo kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, pokračuje se v ústním jednání na podkladě původního návrhu; v dalším řízení se k sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.
§ 17f
(1) Po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, nebo po přednesení návrhu na schválení takové dohody podaného po zahájení kárného řízení vyzve předseda kárného senátu kárně obviněného, aby se k návrhu vyjádřil, a dotáže se jej, zda
a) prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření, učinil dobrovolně a bez nátlaku a
b) jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a kárném opatření, zejména že nebude prováděno dokazování a že se vzdává práva podat odvolání proti rozhodnutí, kterým by kárný senát prohlášení o vině a kárném opatření schválil, s výjimkou případu, kdy takové rozhodnutí kárného senátu není v souladu s dohodou o vině a kárném opatření, jejíž znění bylo soudu předloženo.
(2) Dokazování kárný senát neprovádí. Považuje-li to za potřebné, může vyslechnout kárně obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.
§ 18
(1) O ústním jednání před kárným senátem a o jeho poradě se pořizuje protokol. Protokol o ústním jednání podepisuje předseda kárného senátu a zapisovatel, protokol o poradě předseda a členové kárného senátu a zapisovatel.
(2) Kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se kárně obviněný dopustil kárného provinění, kárný senát vynese zprošťující rozhodnutí.
§ 19
(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření nebo rozhodne o upuštění od uložení kárného opatření za podmínek stanovených zvláštními jinými právními předpisy.7) Kárný senát neuloží kárné opatření, pokud nezastavil řízení proto, že kárně obviněný trval na projednání věci podle
§ 14 odst. 2. Při uložení kárného opatření státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce10) postupuje kárný senát podle tohoto přímo použitelného předpisu.
(2) Senát Kárný senát vynese zprošťující rozhodnutí, dojde-li k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu je nelze prokázat nebo nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který se řízení vede, anebo tento skutek není kárným proviněním.
(3) Jestliže kárný senát kárně obviněného zprostil podle odstavce 2, má kárně obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Senát Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření, předseda kárného senátu rozhodne o nároku kárně obviněného na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.
(4) Senát zastaví kárné řízení, jestliže při ústním jednání vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 14.
(5) Předseda senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též jeho stručné odůvodnění a poučení o odvolání.
§ 19a
(1) Kárný senát neschválí dohodu o vině a kárném opatření, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu nebo výše navrženého kárného opatření, a věc navrhovateli rozhodnutím vrátí.
(2) Místo postupu podle odstavce 1 kárný senát může oznámit navrhovateli a kárně obviněnému své výhrady, aby mohli navrhnout nové znění dohody o vině a kárném opatření; za tím účelem kárný senát ústní jednání přeruší nebo odročí.
(3) Pokud v určené lhůtě nebude předloženo nové znění dohody o vině a kárném opatření, kárný senát navrhovateli věc rozhodnutím vrátí.
(4) Pokud by byl po vrácení věci podán návrh na zahájení kárného řízení, který by se týkal téhož skutku, k prohlášení viny ani ke sjednané dohodě o vině a kárném opatření se nepřihlíží; lhůta pro podání návrhu neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní
moci rozhodnutí, kterým kárný soud vrátil věc navrhovateli.
§ 19b
(1) Nepostupuje-li kárný senát podle § 19a, dohodu o vině a kárném opatření schválí rozhodnutím, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a kárném opatření, výrok o vině a kárném opatření v souladu s dohodou o vině a kárném opatření a výrok o regresní úhradě, je-li v dohodě obsažena. Právo státu požadovat regresní úhradu nebo její část podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jejíž uhrazení není v dohodě obsaženo, tím není dotčeno.
(2) Ustanovení § 19 odst. 1 věta třetí se použije obdobně.
§ 19c
Kárný senát zastaví kárné řízení nebo řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření podaném po zahájení kárného řízení, jestliže při ústním jednání vyjde najevo, že řízení má být zastaveno.
§ 19d
Předseda kárného senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též jeho odůvodnění a poučení o odvolání.
§ 20
(1) Písemné vyhotovení rozhodnutí kárného senátu a velkého kárného senátu a písemné vyhotovení rozhodnutí předsedy kárného senátu podle § 19 odst. 3 se doručí kárně obviněnému, obhájci, jestliže jej kárně obviněný má, navrhovateli, ministru spravedlnosti, pokud není navrhovatelem, a
a) předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
b) předsedovi soudu oprávněnému podat odvolání, pokud není navrhovatelem nebo pokud se mu nedoručuje podle písm. a),
b) c) nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,
c) d) nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,
d) e) nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
f) vedoucímu státnímu zástupci oprávněnému podat odvolání, pokud není navrhovatelem nebo pokud se mu nedoručuje podle písm. c) až e),
e) f) g) Exekutorské komoře České republiky exekutorské komoře, je-li kárně obviněným soudní exekutor., nebo
h) tomu, k jehož přistoupení k návrhu soud prvního stupně nepřihlížel, ledaže se mu doručuje podle písmene a) až g).
(2) Kárně obviněnému se písemné vyhotovení rozhodnutí senátu doručuje do vlastních rukou.
§ 21
Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
Odvolání a řízení o něm
§ 21
(1) Proti rozhodnutí kárného soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.
(2) Odvolání je přípustné jen proti rozhodnutí podle § 19 a proti rozhodnutí o návrhu na obnovu kárného řízení.
(3) Odvolání je též přípustné proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření, jestliže toto rozhodnutí není v souladu se zněním dohody předloženým ke schválení.
(4) Odvolání navrhovatele, který nesjednal dohodu o vině a kárném opatření s kárně obviněným, a odvolatele, který nebyl účastníkem řízení před soudem prvního stupně podle § 9b odst. 2, je přípustné proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření též, jestliže dohoda je nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu nebo výše kárného opatření.
§ 21a
(1) Odvolání může podat kárně obviněný a v jeho prospěch i neprospěch též navrhovatel.
(2) Odvolání může ve věcech, ve kterých je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, podat ve prospěch i v neprospěch kárně obviněného též
a) ministr spravedlnosti,
b) předseda soudu ve věcech soudců příslušného soudu a soudů nižšího stupně v jeho obvodu,
c) vedoucí státní zástupce ve věcech státních zástupců příslušného státního zastupitelství
a státních zastupitelství v jeho obvodu a
d) předseda kontrolní komise a předseda revizní komise exekutorské komory.
§ 21b
(1) Má-li odvolatel, který není kárně obviněným, za to, že v řízení má být vyneseno rozhodnutí obsahující výrok o vině kárně obviněného, odvolání obsahuje též návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření nebo návrh, aby kárný senát neuložil kárné opatření. Kárný senát není návrhem vázán.
(2) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí § 13 až 20. Proti rozhodnutí odvolacího kárného soudu není odvolání přípustné.
§ 22
Obnova kárného řízení
(1) Ve lhůtě 3 let od právní moci rozhodnutí senátu podle § 19 odst. 1 může soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce nebo soudní exekutor kárně obviněný podat návrh na obnovu kárného řízení.
(2) Xxxx opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí v kárném řízení není přípustný.
(2) Kárný senát povolí obnovu kárného řízení, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy kárnému soudu dříve neznámé, které
a) kárně obviněný nemohl bez své viny uplatnit v původním řízení před soudem prvního stupně a v řízení o odvolání a
b) by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině anebo vzhledem k nimž by původně uložené kárné opatření bylo ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti kárného provinění nebo k poměrům kárně obviněného nebo uložený druh kárného opatření by byl ve zřejmém rozporu s účelem kárného opatření.
§ 22a
Xxxx opravný prostředek proti rozhodnutí kárného soudu než odvolání a návrh na obnovu kárného řízení není přípustný.
§ 23
(1) Pravomocné rozhodnutí vydané v kárném řízení se založí do osobního spisu soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního zástupce, jehož se týká. Na rozhodnutí se nevztahuje povinnost
vydat tuto písemnost soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci při zániku jeho pracovního vztahu nebo skončení pracovního poměru.8)
(2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, příslušný orgán státní správy soudu, k němuž je soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu přidělen k výkonu funkce soudce; jde-li o státního zástupce, provede opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření příslušný orgán státní správy státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce státního zástupce; jde-li o soudního exekutora, potřebná opatření provede Ministerstvo spravedlnosti.
§ 24
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního zástupce, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.
§ 25
Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu.
Hlava IV
Řízení o námitkách proti výtce
§ 25a
(1) V řízení o námitkách proti výtce rozhoduje předseda kárného senátu jako samosoudce.
(2) Ten, komu byly drobné nedostatky nebo poklesky vytknuty, je účastníkem řízení, i pokud námitky nepodal.
(3) V řízení o námitkách proti výtce se přiměřeně použijí ustanovení hlavy třetí s výjimkou ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření.
(4) Opravný prostředek proti rozhodnutí o námitkách proti výtce není přípustný.
Hlava IV V
Řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci
§ 26
(1) V řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci se přiměřeně použijí ustanovení hlavy třetí s výjimkou ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření.
(2) V řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci může za důkaz sloužit i to, co bylo získáno pro účely kárného řízení a v jeho průběhu.
ČÁST DRUHÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 31
(1) Kárná řízení neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2) Za kárné provinění nebo přestupek spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nelze soudci nebo státnímu zástupci uložit přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů.
§ 32
Zrušují se:
1. Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.
2. Zákon č. 22/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.
3. Zákon č. 76/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb.
§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.
1) § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2) § 91 zákona č. 6/2002 Sb.
Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4a) § 79 a 80 zákona č. 6/2002 Sb.
4b) § 203 odst. 1 zákoníku práce.
4c) § 8 soudního řádu správního.
5) § 100 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
6) § 22 odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb. § 22 odst. 6 zákona o státním zastupitelství.
7) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 88 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 30 odst. 2 zákona o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 60 odst. 2 zákoníku práce.
9) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.
11) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 28 odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 28 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb.
14) § 203 odst. 1 zákoníku práce.
Zákon o soudech a soudcích
§ 88
(1) Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) odvolání z funkce předsedy senátu,
d) odvolání z funkce soudce.
(2) Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
d) odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
(3) Kárné opatření odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu lze uložit vedle kárného opatření snížení platu.
(3) (4) Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže projednání kárného provinění je postačující.
(4) (5) Za více kárných provinění téhož soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné.
(5) (6) Kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) a c) se vůči kárně postiženému soudci nebo předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu uplatní od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření. Za dobu, po kterou má být uplatněno kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) nebo c), se považuje pouze doba, po kterou kárně postiženému plat nebo jeho část náleží, nebo souhrn takových dob.
§ 88a
(1) Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu písemně vytkne, je-li to postačující.
(2) Pokud výtku uložil předseda soudu, doručí ji též ministerstvu a předsedovi soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, je-li též oprávněn výtku uložit.
(3) Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu a předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(4) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podat též orgán státní správy soudů, pokud se mu výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 3 se počítá od doručení výtky tomuto orgánu.
§ 89
Zánik kárné odpovědnosti
(1) Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
(2) Pokud bylo zahájeno řízení o námitkách proti výtce, lhůta podle odstavce 1 neběží do skončení takového řízení.
(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(4) Pokud bylo kárné řízení vedeno na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc navrhovateli, lhůta podle odstavce 1 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí.
§ 99
(1) Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce soudce Soudce je dočasně zproštěn výkonu funkce,
a) byl-li jmenován soudcem Ústavního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,
b) stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,
c) byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 68 odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení,
d) byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky podle
§ 70a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.
(2) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce podle odstavce 1 dojde dnem, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
(3) (2) Soudce jmenovaný do funkce evropského nejvyššího žalobce je dnem, k němuž mu vznikla tato funkce, dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce.
(4) (3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 3 odstavce 2 soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) a
d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3), není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3).
(5) (4) Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1 písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci vykonává.
(6) (5) Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu funkce soudce v zahraničí, a to náhradu
a) zvýšených životních nákladů,
b) zvýšených vybavovacích výdajů,
c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování,
d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí.
§ 100
(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce,
a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,
c) bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.
(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok podle zvláštního právního předpisu.3) Nedošlo-li k zániku funkce, doplatí se soudci zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo pokud bylo kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce.
(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.
(3) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
(4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;7a) podání námitek nemá odkladný účinek.
§ 100a
(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu
a) za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c).
(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.
(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo předsedovi nebo místopředsedovi soudu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
§ 101
Dočasné zproštění výkonu funkce přísedícího
(1) Přísedící může být dočasně zproštěn výkonu své funkce, jestliže
a) je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b) byl podán návrh na jeho odvolání, a to na dobu do rozhodnutí o návrhu na odvolání.
(2) O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího rozhoduje předseda příslušného soudu.
(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem, v němž mu bylo doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo přísedícímu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
§ 105e
(1) Komise pro výběrové řízení na funkci předsedy má 5 členů.
(2) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy vrchního a krajského soudu jsou náměstek ministra spravedlnosti pro řízení sekce vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého není funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda Nejvyššího soudu.
(3) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy okresního soudu jsou náměstek ministra spravedlnosti pro řízení sekce vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, místopředseda krajského soudu, předseda nebo jím pověřený místopředseda okresního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda jiného okresního soudu.
(4) Ve výběrovém řízení na funkci předsedy krajského a okresního soudu je předseda soudu, u kterého není funkce obsazována, určován losem.
(5) Formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 128
(1) Zjistí-li příslušný orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.6)
(2) Návrh podle zvláštního právního předpisu6) podá příslušný orgán státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci podle § 91, nebo pokud zjistí, že soudce, jmenovaný předsedou nebo místopředsedou soudu, závažným způsobem porušuje stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů.
§ 128a
(1) Ministerstvo může vyzvat předsedu soudu, který je oprávněn podat návrh na zahájení řízení ve věci soudců podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ke sdělení, zda v určité věci takový návrh podá nebo podal.
(2) Vyzvat předsedu soudu ke sdělení podle odstavce 1 může též předseda soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, jsou-li oba předsedové soudu oprávněni podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti.
(3) Předseda soudu, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 30 dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.
§ 128b
(1) Pokud se soudce měl dopustit kárného provinění tím, že svým hlasováním o rozhodnutí soudu porušil svou povinnost řídit se závazným právním názorem, orgán oprávněný podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce smí otevřít protokol o hlasování, nahlédnout do něj a činit si z něj výpisy a opisy. Protokol smí otevřít a činit si z něj výpisy a opisy též soudce, jehož kárná odpovědnost je posuzována, a jím zmocněná osoba z řad soudců nebo advokátů.
(2) Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.
(3) Pokud orgán oprávněný podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce postupuje podle odstavce 1, není vůči tomuto orgánu nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které k hlasování došlo.
§ 175a
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a) příjmení, rodné příjmení, b) jméno, popřípadě jména,
c) pohlaví,
d) adresa místa pobytu,
e) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
f) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
g) státní občanství, popřípadě více státních občanství, h) omezení svéprávnosti,
i) rodinný stav nebo registrované partnerství,
j) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů.
§ 175a Využívání údajů soudem
(1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá údaje z informačních systémů veřejné správy, základních registrů a agendových informačních systémů dle zákona o základních registrech.
(2) Z údajů podle odstavce 1 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 175b
(1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,
k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,
o) o osvojenci údaje v rozsahu 1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum, místo a okres narození, u osvojence, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí.
(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(3) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z registru rodných čísel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, jejich případné změny,
b) rodné číslo,
c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
d) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.
§ 175c
(1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, nebo státní příslušnost,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, j) omezení svéprávnosti,
k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo registrovaný partner xxxxxxx, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
p) o osvojenci údaje v rozsahu 1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum, místo a okres narození, u osvojence, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
r) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
s) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
t) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
u) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
v) jméno, popřípadě jména, příjmení
1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince,
2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec,
3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území,
4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.
(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
§ 175d
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a osobách, jimž je občanský průkaz vydán, způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, b) rodné číslo,
c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,
e) datum vydání a datum převzetí občanského průkazu,
f) označení správního orgánu, který občanský průkaz vydal,
g) datum skončení platnosti občanského průkazu, datum znehodnocení neplatného občanského průkazu a údaj o jeho ponechání nebo odevzdání,
h) číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu,
i) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který osoba prohlášená za mrtvou nepřežila.
§ 175e
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, datum narození a adresa místa trvalého pobytu,
b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození, c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
d) datum vydání cestovního dokladu, e) datum převzetí cestovního dokladu,
f) datum skončení platnosti cestovního dokladu a datum skartace cestovního dokladu, g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,
h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,
i) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
§ 175f
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému podle zákona upravujícího stavební spoření způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o
a) státních občanech České republiky v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") stavební spořitelny, b) cizincích v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo stavební spořitelny.
§ 175g
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému doplňkového penzijního spoření způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny,
c) číslo smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření, d) identifikační číslo penzijní společnosti.
§ 175h
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
§ 175i
Z údajů podle § 175a až 175h lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
6) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
Zákon o státním zastupitelství
§ 22
Dočasné zproštění výkonu funkce
(1) Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce Státní zástupce je
dočasně zproštěn výkonu funkce, byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 19a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.
(2) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce státního zástupce,
a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do skončení kárného řízení,
c) bylo-li z důvodu uvedeného v § 26 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat funkci státního zástupce, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.
(3) Ministr spravedlnosti informuje evropského nejvyššího žalobce o tom, že státního zástupce jmenovaného do funkce evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce dočasně zprostí výkonu funkce podle odstavce 2 a o důvodech tohoto dočasného zproštění. Při dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce z důvodu kárného stíhání pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce postupuje ministr spravedlnosti podle tohoto nařízení.
(4) K dočasnému zproštění výkonu funkce státního zástupce dojde dnem podle odstavce 2 dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo státnímu zástupci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, není-li v rozhodnutí uveden den pozdější.
(5) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 přísluší státnímu zástupci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu5h).
(6) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 2 písm. b) může státní zástupce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení5i); podání námitek nemá odkladný účinek.
§ 29
(1) Odpovědnost státního zástupce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 2 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
(2) Pokud bylo zahájeno řízení o námitkách proti výtce, lhůta podle odstavce 1 neběží do skončení takového řízení.
(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(4) Pokud bylo kárné řízení vedeno na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc navrhovateli, lhůta podle odstavce 1 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci takového rozhodnutí.
§ 30
(1) Za kárné provinění lze státnímu zástupci uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejdéle 2 let,
c) odvolání z funkce.
(2) Od uložení kárného opatření lze upustit, pokud projednání kárného provinění státního zástupce je postačující.
(3) Drobné nedostatky a poklesky může vedoucí státní zástupce státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení.
(4) Kárné opatření snížení platu podle odstavce 1 písm. b) se vůči kárně postiženému státnímu zástupci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření. Za dobu, po kterou má být uplatněno kárné opatření snížení platu, se považuje pouze doba, po kterou kárně postiženému plat nebo jeho část náleží, nebo souhrn takových dob.
§ 30a
(1) Vedoucí státní zástupce výtku doručí též ministerstvu a nadřízenému vedoucímu státnímu zástupci, je-li též oprávněn výtku uložit.
(2) Státní zástupce může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch státního zástupce podat též ministerstvo a nadřízený vedoucí státní zástupce, pokud se mu výtka doručuje; lhůta podle odstavce 2 se počítá od doručení výtky ministerstvu nebo tomuto nadřízenému vedoucímu státnímu zástupci.
§ 30b
(1) Ministerstvo může vyzvat vedoucího státní zástupce oprávněného podat návrh na zahájení řízení ve věcech státních zástupců ke sdělení, zda takový návrh v určité věci podá nebo podal.
(2) Vyzvat ke sdělení podle odstavce 1 může též nadřízený vedoucí státní zástupce podřízeného vedoucího státního zástupce, jsou-li oba oprávněni podat návrh na zahájení řízení ve věcech státních zástupců.
(3) Vedoucí státní zástupce, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 30 dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.
§ 31
Kárné řízení se státními zástupci upravuje zvláštní právní předpis.6)
§ 32
Řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci upravuje zvláštní právní předpis uvedený v § 31.
6) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
§ 9
Plat při dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce
(1) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu16) přísluší státnímu zástupci 50 % platu, na který vznikl státnímu zástupci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok, nestanoví- li tento zvláštní právní předpis jinak.
(2) Nedošlo-li z důvodu, pro který byl státní zástupce dočasně zproštěn výkonu funkce, k zániku funkce státního zástupce,17) nevyplacená část platu včetně dalšího platu, pokud by na něj jinak státnímu zástupci vznikl nárok, se doplatí; to neplatí, byl-li státní zástupce pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo pokud bylo kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce.
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
§ 17
(1) Nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od
těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni.
(2) Nahradil-li stát škodu, která vznikla z nezákonného rozhodnutí nebo z nesprávného úředního postupu, na nichž se podílel soudce nebo státní zástupce, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu pouze tehdy, pokud byla soudci nebo státnímu zástupci uložena výtka nebo pokud byla vina soudce nebo státního zástupce zjištěna v kárném nebo trestním řízení včetně schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu nebo dohody o vině a kárném opatření, anebo pokud byl v rámci trestního řízení podmíněně odložen návrh na potrestání nebo bylo schváleno narovnání.
(3) Uhradily-li úřední osoby nebo územní celky v přenesené působnosti regresní úhradu státu, mohou požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.
(4) Je-li podle tohoto ustanovení uplatněn nárok na regresní úhradu proti osobě, u níž účast na výkonu veřejné moci náležela k povinnostem vyplývajícím z pracovního poměru nebo z poměru mu na roveň postaveného anebo z poměru služebního, řídí se výše regresní úhrady zvláštními předpisy.9)
(5) Nárok na regresní úhradu vylučuje nárok na náhradu škody podle obecných předpisů.
(6) Nárok na regresní úhradu nelze uplatňovat vůči tomu, kdo se podílel na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu na příkaz nadřízeného, ledaže by se uposlechnutím příkazu dopustil trestného činu.
Exekuční řád
§ 7a
(1) Drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora, drobné nedostatky v činnosti exekutorského kandidáta (dále jen „kandidát“) nebo exekutorského koncipienta (dále jen
„koncipient“) nebo drobné poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi písemně vytkne.
(2) Neprokáže-li se, že exekutor provedl veškerá opatření, která lze po něm spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1, vytkne ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi i drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v chování jeho zaměstnanců.
§ 7b
(1) Pokud drobné nedostatky nebo poklesky vytkla exekutorovi Xxxxxx, doručí výtku uloženou exekutorovi též ministerstvu a předsedovi okresního soudu, který je též
oprávněn výtku uložit. Pokud drobné nedostatky nebo poklesky vytkl exekutorovi předseda okresního soudu, doručí výtku též ministerstvu.
(2) Exekutor může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch exekutora podat též ministerstvo a předseda okresního soudu, pokud se jim výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 2 se počítá od doručení výtky ministerstvu nebo předsedovi okresního soudu.
(1) Prezident Komory
§ 112
Prezident Komory
a) zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,
b) řídí jednání sněmu,
c) svolává prezidium Komory nejméně jednou za 3 měsíce a řídí jeho jednání; prezidium Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,
d) je oprávněn činit v době mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu, a veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory,
e) navrhuje na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů exekutory do seznamu přísedících kárného soudu,
f) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Komory vydaných ve správním řízení42); ustanovení o rozkladových komisích se použije obdobně43).
(2) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Xxxxxx.
§ 116
(1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný delikt nebo závažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou odpovědností exekutora podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.
(2) Kárným deliktem je
a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.
(3) Závažným kárným deliktem je závažné
a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.
(4) Za kárný delikt exekutora se považuje i
a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo
b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.
(5) Za závažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné
a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo
b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.
(6) Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 2 500 000 Kč,
d) odvolání z exekutorského úřadu.
(7) Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 250 000 Kč,
d) odvolání ze zastupování.
(8) Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:
a) písemné napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu do 50 000 Kč.
(9) Za závažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle odstavce 6 písm. b) a
d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, kandidátovi kárné opatření podle odstavce 7 písm.
b) a d) a pokutu od 10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8 písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.
(10) Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze zároveň uložit veřejné napomenutí i pokutu. Při ukládání kárného opatření se přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát nebo koncipient se znovu dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán vinným kárným proviněním.
(11) Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora.
(12) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen ten, komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudu v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.
(13) Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu, příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.
(14) Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
(15) Pokud bylo zahájeno řízení o námitkách proti výtce, lhůta podle odstavce 14 neběží do skončení takového řízení.
(16) Lhůta podle odstavce 14 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(17) Pokud bylo kárné řízení vedeno proti exekutorovi na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým bylo navrženo schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc tomu, kdo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 14 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci takového rozhodnutí.
(15) (18) Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4 a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1.
§ 117
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(2) Kárnou žalobu je oprávněn podat
a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
b) předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
c) předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora,
d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,
e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora,
(dále jen „kárný žalobce“).
(3) Kárná žaloba musí být podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(4) (3) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.
(4) Kárný žalobce a exekutor mohou též sjednat dohodu o vině a kárném opatření. Pokud kárný žalobce a exekutor sjednali dohodu o vině a kárném opatření, kárný žalobce navrhne kárnou žalobou schválení této dohody. Ustanovení zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů o náležitostech dohody se použijí obdobně. Kárná žaloba obsahuje náležitosti podle odstavce 3 vyjma popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení. Ke kárné žalobě se připojí kromě důkazů, které má kárný žalobce k dispozici, též sjednaná dohoda a další přílohy, které se v případě sjednání dohody před zahájením kárného řízení přikládají k návrhu na zahájení kárného řízení podle zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů.
(5) Ministerstvo může vyzvat kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) až e) ke sdělení, zda podá nebo podal kárnou žalobu v určité věci.
(6) Vyzvat ke sdělení podle odstavce 5 může též
a) kárný žalobce uvedený v odstavci 2 písm. c) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a d),
b) kárný žalobce uvedený v odstavci 2 písm. d) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a
c) kárný žalobce uvedený v odstavci 2 písm. e) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b).
(7) Kárný žalobce, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 30 dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.
42) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
43) § 152 a násl. správního řádu.