PRACOVNÍ POSTUPY A ZÁSADY BEZPEČNÉ PRÁCE PŘI LESNICKÝCH ČINNOSTECH U PODNIKU

PRACOVNÍ POSTUPY A ZÁSADY BEZPEČNÉ PRÁCE PŘI LESNICKÝCH ČINNOSTECH U PODNIKU

LESY ČESKÉ REPUBLIKY, s. p.

PRACOVNÍ POSTUPY A ZÁSADY BEZPEČNÉ PRÁCE PŘI LESNICKÝCH ČINNOSTECH U PODNIKU

LESY ČESKÉ REPUBLIKY, s. p.

Účelem dokumentu je plnění zákonných nařízení, zejména zákona 262/2006 Sb. a zákona 309/2006 Sb. v platném znění.

OBSAH

1. PRÁCE V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI

1.1 Výklad pojmů 8

1.2 Podmínky pro vykonávání prací 8

1.3 Technická a organizační opatření 9

1.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce 11

1.5 Ohrožený prostor při práci s mechanizačními prostředky 12

1.6 Zakázané činnosti 13

2. PRÁCE S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A SMĚSMI VČETNĚ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN

2.1 Výklad pojmů 14

2.2 Podmínky pro vykonávání prací 15

2.3 Technická a organizační opatření 16

2.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce 17

2.4.1 Skladování 17

2.4.2 Ochrana včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů 17

2.4.3 Postupy pro práci a zacházení se značkovacími barvami

ve spreji 17

2.4.4 Práce s motorovým postřikovačem 18

2.4.5 Profesionální zařízení pro aplikaci přípravků 20

2.5 Ohrožený prostor 20

2.6 Zakázané činnosti 20

3. PRÁCE S KŘOVINOŘEZEM A VYŽÍNAČEM

3.1 Výklad pojmů 21

3.2 Podmínky pro vykonávání prací 21

3.2.1 Kvalifikace zaměstnance – podmínky 21

3.2.2 Odborná kvalifikace 22

3.3 Technická a organizační opatření 22

3.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce 23

3.4.1 Pracovní nástroje křovinořezů a jejich použití 24

3.4.2 Příprava křovinořezu k práci 25

3.4.3 Startování křovinořezu 25

3.4.4 Umístění křovinořezu na těle obsluhy 25

3.4.5 Vlastní pracovní činnost 26

3.4.6 Vyžínání trávy a bylin se silnými, případně suchými stonky 26

3.4.7 Odstraňování zdřevnatělých bylin, keřovité vegetace, nežádoucích nárostů apod 26

3.4.8 Kácení stromků 26

3.4.9 Údržba 28

3.4.10 Přeprava křovinořezu 28

3.5 Ohrožený prostor při práci s křovinořezem 28

3.6 Zakázané činnosti 28

4. PRÁCE S JAMKOVAČEM

4.1 Výklad pojmů 30

4.2 Podmínky pro vykonávání prací 30

4.3 Technická a organizační opatření 30

4.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce 32

4.4.1 Vybavení jamkovače pro práci 32

4.4.2 Příprava jamkovače k práci 32

4.4.3 Startování jamkovače 32

4.4.4 Vlastní pracovní činnost 33

4.4.5 Údržba 34

4.4.6 Přeprava jamkovače 34

4.5 Ohrožený prostor při práci s jamkovačem 34

4.6 Zakázané činnosti 34

5. PRÁCE S ŘETĚZOVOU PILOU

5.1 Výklad pojmů 36

5.2 Podmínky pro vykonávání prací 37

5.3 Technická a organizační opatření 39

5.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce 40

5.5 Ohrožený prostor při práci PŘP 42

5.6 Zakázané činnosti 42

6. PRÁCE S ŘETĚZOVOU PILOU V TĚŽBĚ DŘEVA, VČETNĚ ZPRACOVÁNÍ

6.1 Výklad pojmů 44

6.2 Podmínky pro vykonávání prací 45

6.3 Technická a organizační opatření 45

6.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce 45

6.4.1 Určení směru pádu stromu 45

6.4.2 Úprava pracoviště a ústupové cesty 46

6.4.3 Úprava kmene stojícího stromu 46

6.4.4 Kácení stojících, normálně rostlých stromů 46

6.4.5 Kácení stromů s těžištěm vychýleným ve směru pádu 48

6.4.6 Kácení stromů s těžištěm vychýleným mimo směr pádu 49

6.4.7 Stromy s těžištěm mírně vychýleným proti směru kácení 50

6.4.8 Kácení stromů suchých, vyhnilých a dutých 51

6.4.9 Kácení stromů srostlých a dvojáků 51

6.4.10 Kácení jednotlivých zlomů 52

6.4.11 Pracovní postupy proti sevření PŘP v řezu a k uvedení

stromu k pádu 52

6.4.12 Pracovní postupy pro stažení stromu zavěšeného

na jiný strom 53

6.4.13 Pracovní postup při úpravě kmene skáceného stromu 53

6.4.14 Pracovní postupy při odvětvování stromů 53

6.4.15 Odvětvování stromů pomocí PŘP 54

6.4.16 Odvětvování stromu sekyrou 55

6.4.17 Pracovní postupy při krácení kmene 56

6.4.18 Pracovní postupy při ručním odkorňování kmenů 57

6.5 Těžba dříví a zpracování stromů v soustředěné kalamitě 57

6.5.1 Oddělení kmene od kořenového koláče 58

6.5.2 Oddělení kmene nenapruženého nebo slabě napruženého stromu 58

6.5.3 Oddělení kmene silně napruženého stromu 59

6.5.4 Oddělení kmene při nebezpečí pádu kořenového koláče

na obsluhu PŘP 59

6.6 Ohrožený prostor při práci PŘP 59

6.7 Zakázané činnosti 59

7. PRÁCE S HARVESTOREM

7.1 Výklad pojmů 61

7.2 Podmínky pro vykonávání prací 61

7.3 Technická a organizační opatření 62

7.4 Pracovní postupy 63

7.4.1 Přesuny a přejíždění harvestoru na pracovišti 63

7.4.2 Příprava harvestoru k práci 64

7.4.3 Těžební činnost harvestoru 64

7.4.4 Ukončení práce s harvestorem 65

7.5 Zakázané činnosti 65

8. PRÁCE PŘI SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ

8.1 Výklad pojmů 68

8.2 Podmínky pro vykonávání prací 69

8.3 Technická a organizační opatření 70

8.4 Pracovní postupy 72

8.4.1 Vyklizování dříví ručně 72

8.4.2 Usměrněné gravitační spouštění dříví 72

8.4.3 Soustřeďování dříví koňmi 73

8.4.4 Soustřeďování dříví traktory 74

8.4.5 Soustřeďování dříví vyvážecími soupravami 77

8.4.6 Soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením 77

8.5 Zásady bezpečné práce 81

9. PRÁCE PŘI ODVOZU DŘÍVÍ

9.1 Výklad pojmů 84

9.2 Podmínky pro vykonávání prací 85

9.3 Technická a organizační opatření 85

9.4 Pracovní postupy 87

9.4.1 Příprava vozidla a HNJ před nakládáním dříví 87

9.4.2 Při nakládce pomocí HNJ na vozidlo, přívěs nebo návěs valníkového provedení 87

9.4.3 Při nakládce pomocí HNJ na tažné vozidlo a polopřívěs 88

9.5 Nakládání dříví 88

9.5.1 Ruční nakládka 89

9.5.2 Nakládání pomocí HNJ 89

9.6 Jízda s nákladem 90

9.6.1 Postup řidiče při přípravě vozidla, HNJ a nákladu

pro přepravu 90

9.6.2 Postup řidiče při jízdě s nákladem 91

9.7 Skládání dříví 91

9.8 Příprava k odjezdu 92

9.9 Zásady bezpečné práce 93

9.10 Průměrné hmotnosti dříví 94

10. MANIPULACE DŘÍVÍ NA MANIPULAČNÍCH SKLADECH

10.1 Výklad pojmů 95

10.2 Podmínky pro vykonávání prací 95

10.3 Technická a organizační opatření 97

10.4 Pracovní postupy 99

10.5 Skládání dříví 99

10.6 Doprava dříví uvnitř skladu 102

10.7 Odkorňování 104

10.8 Manipulace dříví 105

10.9 Štípání 106

10.10 Zásady bezpečné práce 107

11. SKLADOVÁNÍ PHM, CHEMICKÝCH LÁTEK A SMĚSÍ

11.1 Nebezpečné vlastnosti a výstražné symboly 111

11.2 Pracovní postupy 113

11.2.1 Společné požadavky 113

11.2.2 Skladovací nádrže musí 114

11.2.3 Provoz, obsluha, opravy a údržba 114

11.3 Ochrana proti chemickým směsím 115

11.3.1 Technologická technická a organizační opatření 115

11.3.2 Zdravotní dohled a zdravotní prohlídky 116

11.3.3 Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich

částí s výskytem hořlavých kapalin 116

11.4 Stavby provedené podle ČSN 65 0201 před platností

ČSN 65 0201 : 2003 116

11.4.1 Ukládání hořlavých kapalin na pracovištích 116

11.4.2 Ukládání nízkovroucích hořlavých kapalin 117

11.4.3 Ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti na pracovištích se strojírenskou výrobou 117

11.4.4 Ukládání hořlavých nátěrových hmot 117

11.4.5 Obecné podmínky užívání staveb s výskytem hořlavých kapalin 117

11.4.6 Prostor s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečen 118

11.4.7 Provozní větrání skladovacích prostorů 119

11.5 Skladování 119

11.5.1 Způsoby skladování 119

11.5.2 Kontejnery a přepravní obaly 120

11.5.3 Společné skladování hořlavých kapalin a dalších látek 120

11.6 Manipulace 120

11.7 Zásady pro ochranu zdraví 121

11.8 Pokyny pro ochranu životního prostředí 122

11.9 Postup při nehodě 123

12. OCHRANNÁ PÁSMA 125

13. POUŽITÉ ZKRATKY 127

14. 1.3 ŘÍZENÍ RIZIK – SMĚRNICE 108/2016 129

PRÁCE V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI, V LESNÍCH ŠKOLKÁCH A PŘI OCHRANĚ LESA

1. Práce v pěstební činnosti

Tento pracovní pokyn je závazným pravidlem pro provádění prací v pěstební činnosti, v lesních školkách, v ochraně lesa a pracích obdobných s těmito čin- nostmi.

1.1 Výklad pojmů

Ručním nářadím pro práce ve školkách a pěstební práce jsou nástroje používané při pěstování sadebního materiálu pro umělou obnovu lesa, pro sázení sazenic, ochranu kultur, výchovu porostů prováděné ručním způsobem.

Malý mechanizační prostředek je přenosné nářadí, vybavené motorem. Školkařské a pěstební mechanizační prostředky jsou stroje vybavené vlastním motorem nebo tažené traktorem, případně stroje a nářadí nesené traktorem,

kterými lze provádět mechanizované práce ve školkách, při odstraňování klestu, přípravě půdy, zalesňování, ochraně a výchově lesa atp.

Ohrožený prostor při práci v pěstební činnosti, lesních školkách a ochraně lesa je prostor, ve kterém mohou být osoby vystaveny nebezpečí, které ohrožuje jejich zdraví a zdraví ostatních osob. Jedná se například o otáčení, pohyb a manipulaci s malým mechanizačním prostředkem, nebo strojem, odmrštěným předmětem, případně zasaženy aplikovaným chemickým přípravkem.

1.2 Podmínky pro vykonávání prací

• Pro řízení traktoru a mechanizačního prostředku s motorem musí zaměstnanec splňovat požadavky pro řízení vozidel příslušné skupiny (ve většině případů sku- piny „T“). Pro obsluhu konkrétního typu používaného prostředku musí být pro-

kazatelně vyškolen, pověřen a seznámen s pokyny výrobce uvedenými v návodu k údržbě a obsluze a zdravotně způsobilý.

• Obsluha mechanizačního prostředku nevybaveného vlastním motorem a ob- sluha malého mechanizačního prostředku musí být starší 18 let a pro obsluhu konkrétního typu použitého prostředku prokazatelně vyškolena, pověřena a se- známena s pokyny výrobce uvedenými v návodu k obsluze, dále musí být ob- sluha zdravotně způsobilá pro tuto činnost. Při práci s PŘP a křovinořezem musí mít příslušnou kvalifikaci uvedenou v pracovním postupu pro práci s PŘP a křo- vinořezem.

• Zaměstnanci, kteří při práci nepoužívají ani neobsluhují mechanizační prostředky, musí být seznámeni se zásadami pro bezpečné vykonávání příslušné práce.

• Při periodických školeních musí být zaměstnanci seznamováni se zásadami bez- pečné práce, se zásadami výrobce pro obsluhu a údržbu nástrojů a mechanizace, s pracovními postupy, s působícími pracovními riziky a opatřeními k jejich eli- minaci, se zařazením práce do kategorie a opatřeními stanovenými v rozhodnutí o zařazení, případně s dalšími hygienickými požadavky.

• Ženám a mladistvým nesmí být přiděleny práce, které jsou právním předpisem mladistvým, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu zakázány.

• Zaměstnanci vykonávající svou činnost s nářadím s ostřím musí být vybavení obvazovým balíčkem, sdružená pracoviště musí být vybavena lékárničkou a za- městnanci musí být informováni o způsobu přivolání první pomoci.

• Zdravotní způsobilost – prací může být pověřen fyzicky schopný zaměstnanec, jehož způsobilost pro práci při fyzické zátěži, zátěží plynoucích z pracovní polohy těla, při působení tepla a zimy byla prověřena při vstupní, periodické nebo mi- mořádné lékařské prohlídce.

           1.3 Technická a organizační opatření      

Zaměstnavatel musí:

• ručním nářadím prováděné práce, které jsou fyzicky namáhavé nebo prová- děné v nevhodných pracovních polohách, nahrazovat mechanizačními pro- středky.

• organizačně zajistit provádění pracovních činností ve směně tak, aby mezi práce prováděné v nevhodných pracovních polohách, při působení hluku, vibrací, fy- zické zátěži apod. byly zařazeny činnosti bez působení tohoto rizika.

• používat pouze takové typy mechanizačních prostředků, u kterých hladina hluku a vibrací nepřesahují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené příslušným právním

předpisem (v současnosti NV 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platné znění).

• k zajištění ochrany zdraví určit pro práci, případně obsluhu potřebný počet za- městnanců.

• na pracovišti seznámit zaměstnance s organizací práce, se zvláštnostmi praco- viště z hlediska bezpečnosti práce, se způsobem zajištění dohledu při práci osa- moceného zaměstnance, se způsobem zajišťování první pomoci, s pravidly pro dorozumívání se mezi zaměstnanci a upozornit na probíhající činnosti na okol- ních pracovištích.

Zaměstnanec musí:

• mechanizační prostředky používat, udržovat a opravovat v rozsahu povoleném výrobcem.

• před zahájením práce a při provádění činnosti kontrolovat technický stav me- chanizačních prostředků, pracovních nástrojů a ručního nářadí, zejména stav a upevnění nástroje.

• práce provádět s řádně upevněným pracovním nástrojem, který odpovídá pro- váděné práci.

• přerušit práci, jestliže nemůže pokračovat v práci bezpečným způsobem a o pře- rušení práce informovat přímého nadřízeného nebo jinou osobu určenou za- městnavatelem.

Při práci s ručním nářadím s ostřím zaměstnanec navíc musí:

• převážet a na pracoviště dopravovat ruční nářadí s ostřím zakrytým ochranným krytem tak, aby nářadí neohrožovalo žádnou osobu.

• na pracovišti přenášet nářadí bezpečným způsobem ostřím směřujícím od těla dozadu.

• udržovat nářadí v provozuschopném stavu; při nebezpečí poranění rukou ostřím nástroje používat rukavice.

• při práci udržovat bezpečnou vzdálenost od ostatních osob.

Při řízení a obsluze mechanizačního prostředku zaměstnanec musí:

• mechanizační prostředek používat, udržovat, opravovat, kontrolovat, dodržovat bezpečnostní pravidla dle návodů na obsluhu a údržbu stanovenou výrobcem.

• opravy, údržbu, čištění provádět při vypnutém motoru prostředku, případně po- honu od traktoru; s motorem v chodu provádět pouze jeho seřízení, případně kontrolu seřízení nebo nastavení stroje.

• u vícečlenné obsluhy dohodnout způsob vzájemného dorozumívání.

• před zahájením prácí a v průběhu při provádění pracovní činnosti provádět kon- trolu mechanizačního prostředku, zejména jeho pracovních částí a bezpečnost- ních prvků (ochranných krytů převodů a točivých částí, zabraňujících zachycení nebo vtažení části těla obsluhy do stroje atp.).

• upozornit na začátek couvání zvukovým znamením.

• přepravovat mechanizační prostředek v poloze určené výrobcem.

Zaměstnavatel a zaměstnanec – povinnosti

• Zaměstnavatel musí pracovní činnost prováděnou malým mechanizačním pro- středkem organizovat tak, aby práce byla pravidelně přerušována přestávkami v trvání 10 min., při kterých obsluha může odložit osobní ochranné pracovní pro- středky a nesmí být vystavena expozicí hluku a vibrací. Tyto bezpečnostní pře- stávky lze sloučit s přestávkami na jídlo a oddech. Počet přestávek a souhrnnou dobu práce s malým mechanizačním prostředkem ve směně určuje výrobce pro- středku. Zaměstnanci musí přestávky ve směně dodržovat.

• Zaměstnavatel musí vybavit osobními ochrannými pracovními prostředky, které zaměstnanci musí při provádění práce používat.

• Při práci s malým mechanizačním prostředkem a ručním nářadím s ostřím musí zaměstnavatel vybavit zaměstnance obvazovým balíčkem, který zaměstnanec musí mít při vykonávání pracovní činnosti při sobě.

• Zaměstnavatel musí nepřehledné pracoviště a komunikace nacházející se pod pracovišti na svazích, na kterých může při provádění prací dojít k uvolnění ka- menů, zeminy, kmenů atp. označit výstražnými značkami upozorňujícími na ne- bezpečí a zakazujícími vstup do pracovních prostorů. Zaměstnanec musí práce na těchto pracovištích vykonávat se zvýšenou opatrností, v případě možného ohrožení sebe, jiné osoby nebo jiných hodnot ihned přerušit prováděnou pra- covní činnost a v práci pokračovat až nebezpečí pomine.

• Při pálení klestu a dále nevyužitelných zbytků po těžbě dříví dodržovat zásady, stanovené jiným vnitřním předpisem k požární ochraně.

        1.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce     

Ruční nářadí pro sekání, štípání a řezání:

• Musí být vyrobeno z kvalitní, povrchově upravené nelámavé oceli, kterou lze kovat a brousit.

• Úderné plochy a hroty nesmějí mít otřep nebo trhliny.

• Hlava nástroje musí být bezpečně připevněna na rukojeť a zajištěna (klín, šroub, nýt apod.).

• Rukojeť musí být hladce opracovaná, vhodně tvarovaná a umožňovat bezpečné uchopení.

• Nástroj i rukojeť nesmí vykazovat žádné viditelné vady.

• Být pravidelně udržováno a broušeno.

Práce s malými mechanizačními prostředky

Při práci s nářadím vybaveným motorem se zaměstnanec musí řídit pracovními postupy a zásadami pro bezpečné provádění práce stanovenými v jiných pracov- ních postupech týkajících se daného mechanizačního prostředku, zpracovaného rizika, případně návody k údržbě a obsluze od výrobce.

Pracovní postupy

Při pěstebních pracích vykonávaných ručním nářadím zaměstnanec musí:

• vhodným postojem a postupem při práci minimalizovat rizika plynoucí z ne- vhodné pracovní polohy těla a fyzického zatížení.

• při provádění pracovní činnosti na svahu, zejména na kluzkém terénu, postupo- vat směrem proti svahu, jestliže to technologický postup výroby umožňuje.

• na pracovištích s nebezpečím sesuvu kamenů nebo zeminy neprovádět práce, jestliže se ve směru nad nebo pod pracovištěm nachází jiný zaměstnanec nebo osoba.

    1.5 Ohrožený prostor při práci s mechanizačními prostředky  

Ohrožený prostor pro zaměstnance, řídící a obsluhující stroj je prostor kolem pra- covního nástroje nebo částí stroje, zejména otáčejícího se, kde hrozí nebezpečí vtažení, přimáčknutí, nárazu, odhození atp. některé části těla obsluhy, nebo jiné poškození zdraví osob.

Nestanoví-li výrobce kratší vzdálenosti, je ohrožený prostor pro osoby nacházející se na pracovištích při provádění prací s mechanizačními prostředky stanoven takto:

mechanizační prostředek vzdálenost od stroje v metrech

• frézy na pařezy 10

• stroje pro klučení pařezů (kromě navijáků) 20

• drtiče klestu, drtiče nehroubí 20

• shrnovače klestu 10

• pluhy pro orání 2

• půdní jamkovače 5

• talířové zraňovače půdy, příprava půdy 5

• sázecí stroje 5

• stroje secí, školkovací, plecí, podřezávací a vyzvedávací 5

• rozmetadla hnojiv 30

                1.6 Zakázané činnosti         

• Čistit, opravovat nebo seřizovat mechanizační prostředek během provozu.

• Zdržovat se v ohroženém prostoru nebo provádět práci, jestliže se v ohroženém prostoru nachází jiná osoba.

• Provádět pracovní činnosti nebo přepravovat mechanizační prostředek s osobou nacházející se jinde, než určil výrobce.

• Za jízdy naskakovat nebo vyskakovat na nebo z mechanizačního prostředku.

• Provádět pracovní činnost s nezakrytými točivými částmi prostředků nebo po- škozenými, případně chybějícími částmi prostředků bránících zachycení nebo vtažení ruky, případně jiné části těla obsluhy nebo jiné osoby do stroje.

• Při přejíždění nebo provádění pracovních činností s mechanizačním prostředkem překračovat výrobcem povolený příčný nebo podélný sklon.

• Provádět pracovní činnosti, jestliže se ve vnitřním úhlu lan napjatých navijákem nebo mechanizačním prostředkem, případně v prodloužení napjatých lan na- chází kterákoliv osoba.

• Na svazích provádět shrnování nebo vyvážení klestu po vrstevnici

• Zdržovat se při pohybu mezi traktorem a mechanizačním prostředkem.

• Během pracovní činnosti sahat do výsevní skříně a čistit secí botky sázecího stroje.

• Jíst, pít, kouřit při práci s chemickými směsmi a přípravky na ochranu rostlin.

PRÁCE S CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY A PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN

2. Práce s chemickými látkami a směsmi včetně přípravků

na ochranu rostlin

Tento pracovní pokyn je závazným pravidlem pro práci s chemickými prostředky a prostředky pro ochranu rostlin.

V souladu s:

• Nařízení EP a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí

• Nařízení EP a Rady (ES) č. 1107/2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh

• Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích

• Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči

• Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších ne- cílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin

• Vyhláška č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin

• Vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky

• Vyhláška č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků

• Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

• Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech

• Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách

2.1 Výklad pojmů

Nebezpečné chemické směsi nebo přípravky (dále jen NCHS) jsou chemické směsi, které mají nebezpečné vlastnosti definované zákonem.

Nakládání s NCHS je jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, ba- lení, označování a vnitropodniková doprava.

Přípravky na ochranu rostlin jsou účinné látky určené na ničení, odpuzování, lákání a ovlivnění vývoje nebo rozmnožování škodlivých živočichů, k potlačení chorob rostlin, k ovlivňování životních pochodů rostlin nebo k ničení nežádoucích rostlin či jejich částí.

Další prostředky na ochranu rostlin jsou pomocné prostředky používané k ochraně rostlin.

Pomocné prostředky jsou látky přírodního nebo syntetického původu mimo účin- nou látku, upravené do formy, v níž jsou uváděny na trh, určené k použití v ochraně rostlin.

Biologické přípravky jsou prostředky na ochranu rostlin obsahující makroorga- nismy povahy živých parazitů, parazitoidů nebo predátorů mimo obratlovce, ve formě výrobku poskytovaného uživateli k použití proti škodlivým organismům na rostlinách nebo rostlinných produktech.

Povolení přípravků na ochranu rostlin je rozhodnutí, o které žádá rostlinolékař- skou správu po posouzení vlastností přípravků osoba, hodlající přípravek uvést na trh.

Registr povolených přípravků na ochranu rostlin je přehled přípravků a dalších prostředků, které vyhovují pro používání na území ČR. Registr vede Státní rostli- nolékařská správa a je mimo jiné přístupný na internetové stránce xxx.xxxxx.xx.

Bezpečnostní list je doklad, který v českém jazyce musí každému zájemci bez- platně poskytnout osoba uvádějící chemickou látku nebo přípravek na trh nebo do oběhu. Kromě údajů o výrobci nebo dovozci obsahuje list informace o chemic- kém složení a fyzikálních vlastnostech výrobku, požadavky na skladování a hašení, údaje potřebné pro ochranu zdraví a životního prostředí atp.

            2.2 Podmínky pro vykonávání prací      

Práci s NCHS může vykonávat zaměstnanec

• Starší 18 let.

• Odborně, zdravotně, fyzicky a duševně způsobilý.

• Vybaven potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky.

Zaměstnanec musí být seznámen

• Se zásadami bezpečné práce.

• S působícími pracovními riziky a opatřeními k jejich eliminaci.

• Se zařazením práce do kategorie.

• S hygienickými požadavky, kladenými na práci s chemickými přípravky.

• S bezpečnostním listem.

Odborná způsobilost na úseku rostlinolékařské péče je řešena v pokynu ŘLVH č.

1/2013.

           2.3 Technická a organizační opatření      

Zaměstnavatel musí:

• používat pouze povolené přípravky a další prostředky na ochranu rostlin.

• zajistit používání prostředků tak, jak je to stanoveno v rozhodnutí o jejich povo- lení, v návodech na použití (zejména dodržení přípustných dávek, bezpečnost- ních lhůt, pokynů k ochraně zdraví lidí, zvířat, živočichů, rostlin atp.) tak, aby nebyly poškozeny rostliny na sousedních pozemcích.

• zajistit, aby na každé OJ LČR byl k dispozici zaměstnanec s příslušným osvědče- ním o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče v souladu s pokynem ŘLVH č. 1/2013.

• vybavit zaměstnance příslušnými osobními ochrannými prostředky.

• informovat zaměstnance o skutečnosti, že pracují s chemicky ošetřenými saze- nicemi nebo jiným chemicky ošetřeným materiálem tehdy, pokud ošetření ne- provádí sami.

• sklad chemických prostředků a zaměstnance pracující s chemickými prostředky vybavit lékárničkou.

• zajistit skladování přípravků dle zákonných předpisů.

• zajistit dopravu přípravků, ošetřených sazenic atp. na pracoviště v originálních obalech, nebo ve vhodných, uzavíratelných, omyvatelných nádobách vyrobených z chemicky rezistentního materiálu jako jsou např. pytle, kontejnery, atp.; tyto nádoby denně čistit tak, aby nedošlo ke znečištění půdy, vod nebo životního pro- středí.

• zajistit, aby po ukončení práce při čištění profesionálních zařízení pro aplikaci chemických přípravků, případně pro transport přípravků nebo chemicky ošetře- ných rostlin nedošlo ke znečištění půdy, vod nebo životního prostředí a aby úplná sanace byla provedena na speciální mycí ploše.

• při používání přípravků zajistit ochranu včel, zvěře, vodních organizmů a dalších necílových organismů.

• vzniklé odpady likvidovat v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb.

• u prostředků s prošlou dobou použitelnosti zajistit jejich analýzu v akreditované laboratoři.

• prostředky lze aplikovat v případě, že se jejich chemické a fyzikální vlastnosti shodují s údaji v povolení.

• zajistit vedení evidencí používaných přípravků v souladu s pokynem ŘLVH č.

1/2013.

Zaměstnanec musí:

• účastnit se proškolení a dodržovat zásady, se kterými byli při proškolení sezná- meni, dodržovat pokyny výrobce a zaměstnavatele ke skladování a aplikaci, k ochraně zdraví a životního prostředí a zacházení s použitými obaly.

• používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky.

• okamžitě umýt kůži znečištěnou přípravkem, po skončení práce s prostředky pečlivě očistit vnitřní stranu rukavic a ochranného oblečení pod tekoucí vodou a omýt ruce mýdlem v čerstvé vodě, která nebyla předtím užita k čištění konta- minovaného nářadí a ochranných pomůcek.

• držitel odborné způsobilosti min. 2. stupně určený ředitelem KŘ/LZ/SZ musí každoročně proškolit zaměstnance na pracovní pozici lesní nebo revírník v sou- ladu s pokynem ŘLVH č. 1/2013 o proškolení pořídit zápis a uchovat ho po dobu 5 let.

        2.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce     

2.4.1 Skladování

• Je řešeno v pokynu ŘLVH č. 1/2013.

• Stavební řešení skladů je rozpracováno v pracovním postupu na skladování PHM a chemických směsí.

2.4.2 Ochrana včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů

• Je řešena v pokynu ŘLVH č. 1/2013.

2.4.3 Postupy pro práci a zacházení se značkovacími barvami ve spreji

Pokud výrobce nestanoví v bezpečnostním listu, případně na štítku jiná pravidla, musí zaměstnavatel i zaměstnanec při skladování a práci se značkovacími bar- vami ve spreji dodržovat následující postupy a bezpečnostní zásady:

• Skladovat nádoby se sprejem a prázdné obaly na suchém a dobře větraném místě při teplotě 10 až 30 °C. Mimo vliv přímého slunečního záření. Nevystavovat ná- doby teplotám vyšším než 50 °C. Odstranit možné zdroje hoření a tepla.

• Mimo dosah oxidačních činidel, silně kyselých či silně zásaditých látek, zdrojů hoření a tepla.

• Přepravovat nádoby se sprejem odděleně od jiných hořlavých látek.

• V uzavřených prostorách nepoužívat značkovací sprej při nebezpečí vzniku po- žáru od otevřeného ohně nebo jiného zdroje hoření, tvorbě hořlavých či výbuš- ných koncentrací se vzduchem a tvorbě koncentrátů par při skladování i použití zamezit odvětráním místnosti.

• Požár nádob se spreji hasit se zvýšenou opatrností, zabránit ve vzniku přetlaku v nádobách ochlazováním povrchu obalů vodou.

• Z důvodu přítomnosti toxických zplodin hoření používat při hašení dýchací přístroj.

• Zabránit proniknutí tekutého odpadu, vzniklého při hašení požáru, do kanalizace či vodních toků po požáru zlikvidovat zdroje hoření, místnosti vyvětrat, odpad naložit do kontejnerů a skladovat s nehořlavým absorpčním materiálem, jako například pískem, zeminou, vermikulitem, zeminou s obsahem rozsivkových řas.

• Při likvidaci následků požáru používat dýchací přístroje, zaměstnanci nesmí při práci se značkovacími barvami jíst, pít a kouřit.

• Při přerušení a po skončení práce si musí pečlivě umýt ruce, a v případě kontaktu s obsahem nádoby si musí omýt potřísněnou část těla. Musí používat ochranné brýle, které jsou určeny k ochraně zraku proti stříkajícím kapalinám a antistatický oděv z přírodních vláken či ze syntetických vláken odolávající vysokým teplotám.

• Při delší či opakované práci s přípravkem musí používat ochranné rukavice nebo chránit exponované části pokožky ochrannými krémy.

• Při práci v uzavřených prostorách musí používat vhodné dýchací masky schvá- leného typu.

2.4.4 Práce s motorovým postřikovačem

Zaměstnavatel musí zajistit používání takových postřikovačů, u nichž hladina hluku a vibrací nepřesahuje nejvyšší přípustné hodnoty.

Pokud výrobce nestanoví jinak, obsluha motorového postřikovače musí:

• upravit nosné popruhy postřikovače na postavu obsluhy, doplnit pohonné hmoty a překontrolovat stav a funkčnost postřikovače, zejména funkci rychlo-

uzávěrů popruhů, ovládání a upevnění motoru v nosném rámu, vlastní postři- kovací zařízení, těsnost potrubí, uzavření kohoutu dopravního potrubí k trysce postřikovače; Případné závady odstranit před zahájením práce.

• používat ochranné oděvy a pracovní prostředky.

• do zásobníku doplnit aplikovaný přípravek (kapalina, prášek, granule), překon- trolovat těsnost a uzavření zásobníku.

• řídit se návodem výrobce a zásadami uvedenými pro práci s přípravky, přemístit se do prostoru, kde má být proveden zásah postřikovačem.

• při startování umístit postřikovač základovou deskou na zemi mimo dosah před- mětů, které by mohl nasát ventilátor postřikovače tak, aby se bezprostředně před výstupním otvorem nenacházela žádná osoba; přepnout regulační páčku, páčku plynu a klapku karburátoru do startovací polohy a zaujmout bezpečný postoj; přidržovat postřikovač levou nohou za základovou desku a levou rukou za motorickou část; pravou rukou uchopit lanko startovacího mechanizmu a uvést motor postřikovače do chodu a přepnout ovládací páčky do pracovní po- lohy s volnoběžnými otáčkami motoru a umístit postřikovač na záda; pravou rukou uchopit rukojeť postřikovacího zařízení, otevřít kohout dopravního po- trubí chemické látky, zvýšit otáčky motoru postřikovače a celoplošně, v pruzích nebo pomístně dle technologického postupu, použitého přípravku a trysky, pří- padně rozptylové mřížky aplikovat přípravek

• během aplikace se pohybovat pouze směrem dopředu; postřik a poprach prová- dět pouze směrem po větru, nesměrovat ústí postřikovacího zařízení k jiným osobám.

• s ohledem na vítr a dosah postřikovače kontrolovat zásah, nepřipustit, aby byl přípravek aplikován na jinou vegetaci nebo živočichy, než je určeno a dbát na ochranu životního prostředí; Při nutnosti zastavení motoru postřikovače pře- sunout spínač na rukojeti do polohy STOP a uzavřít kohout dopravního po- trubí.

• v případě nouze uvolnit rychlouzávěry popruhů a odložit postřikovač.

• provádět údržbu, opravy a kontroly postřikovače v rozsahu stanoveném výrob- cem po skončení práce s postřikovačem ve směně vyprázdnit palivovou nádrž a vyčistit zásobník chemické látky; po skončení směny uložit nepoužité a nespo- třebované přípravky a obaly od těchto látek do uzamykatelného skladu, aby látky nebyly vystaveny slunečnímu záření.

• postřikovač odstavit na suchém místě.

• postřikovač přepravovat s chladným motorem, s vyprázdněnou palivovou nádrží a vyprázdněným zásobníkem, uložený tak, aby neohrožoval osoby přítomné při přepravě.

2.4.5 Profesionální zařízení pro aplikaci přípravků

• Jsou řešeny v pokynu ŘLVH č. 1/2013.

2.5 Ohrožený prostor

• Ohrožený prostor při práci s chemickými přípravky je prostor, ve kterém mohou být osoby ohroženy aplikovaným přípravkem.

2.6 Zakázané činnosti

• Provádět u postřikovače s motorem v chodu doplňování pohonných hmot, opravy, údržbu, čištění, kontroly, apod. (netýká se seřizování chodu motoru a kon- troly činnost postřikovacího zařízení).

• Uvádět motor postřikovače do chodu nepovoleným způsobem a ve vzdálenosti menší jak 2 m od místa doplňování pohonných hmot, dále jestliže by tím mohly být ohroženy další osoby a v uzavřené místnosti.

• Provádět pracovní činnost, jestliže se v ohroženém prostoru nachází jiná osoba.

• Kdy vzhledem k síle větru, nelze bezpečně aplikovat přípravek, nebo pokud by mohlo dojít k poškození životního prostředí, za snížené viditelnosti, za deště nebo mrazu.

• Ponechávat v zásobníku postřikovače přípravek do další pracovní směny.

• Používat k přepravě pohonných hmot nádoby neschváleného typu.

• Doplňovat pohonné hmoty v blízkosti otevřeného ohně.

• Při doplňování pohonných hmot, při údržbě, opravách a seřizování motoru a pa- livové soustavy postřikovače kouřit, jíst a pít.

PRÁCE S KŘOVINOŘEZEM

3. Práce s křovinořezem a vyžínačem

Tento pracovní pokyn je závazným pravidlem pro provádění prací s křovinořezem, nebo vyžínačem, včetně jejich adaptérů.

3.1 Výklad pojmů

Křovinořez nebo slabší modely, nazývané též vyžínače je přenosné nářadí se spa- lovacím, elektrickým nebo akumulátorovým motorem a vyměnitelnými rotujícími pracovními nástroji, které je používáno zejména při výchově a ochraně mladých lesních porostů, vyžínání trávy, odstraňování buřeně a nežádoucích nárostů.

Zpětný vrh je nežádoucí, obsluhou nechtěné odhození křovinořezu, ke kterému dochází při dotyku kritické, čelní části obvodu pilového kotouče, nebo hvězdice s překážkou.

3.2 Podmínky pro vykonávání prací

3.2.1 Kvalifikace zaměstnance – podmínky

• Zdravotně způsobilý zaměstnanec, jehož způsobilost pro práci v riziku vibrací, hluku a při fyzické zátěži byla prověřena při vstupní, periodické, nebo mimořádné lékařské prohlídce.

• Stáří nad 18 let.

• Odborná kvalifikace.

• V případě žen:

– při splnění shora uvedených kvalifikačních a zdravotních předpokladů

– při vybavení křovinořezu dvouramenným nosným popruhem

– jestliže vibrace křovinořezu, s kterým žena pracuje, nepřesahují povolené hod- noty a pokud energetický výdej a fyzická zátěž při práci nepřesahuje hodnoty

stanovené příslušným právním předpisem (NV 361/2007 v platném znění, kte- rým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci).

• Zaměstnavatel nesmí ženě proti její vůli přikázat práci s křovinořezem.

3.2.2 Odborná kvalifikace

• Odbornou kvalifikaci pro práci s křovinořezem splňují absolventi odborných les- nických učilišť a středních odborných lesnických škol, případně absolventi kurzu pro obsluhy křovinořezů v zařízení s akreditací pro tuto činnost.

• Absolventi ukončeného bakalářského studia vysokých škol fakulty lesnictví, dře- vařství.

• Pracovníci bez odborné kvalifikace mohou se zařízením pracovat po absolvování školení lektorem PŘP a křovinořezů, který je jmenován generálním ředitelem LČR, s. p. U těchto pracovníků musí být dále provedena praktická zkouška a o této zkoušce musí být učiněn záznam.

• Před prvým přidělením práce s křovinořezem a opakovaně při periodických ško- leních musí být zaměstnanci seznamováni se zásadami bezpečné práce s křovi- nořezem, se zásadami stanovenými výrobcem pro obsluhu, údržbu a broušení, s technologickými a pracovními postupy, s působícími pracovními riziky a opa- třeními k jejich eliminaci, s opatřeními stanovenými při zařazení činnosti do kategorie prací apod.

           3.3 Technická a organizační opatření      

Zaměstnavatel musí:

• používat pouze takové typy křovinořezů, u kterých hladina hluku a vibrací ne- přesahují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené příslušným právním předpisem (v současnosti NV 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací).

• na pracovišti seznámit zaměstnance

– s organizací práce

– se zvláštnostmi pracoviště z hlediska bezpečnosti práce

– se způsobem zajištění dohledu při práci osamoceného zaměstnance

– se způsobem zajišťování první pomoci

– s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci

– s návodem výrobce na používání, obsluhu, údržbu a opravy křovinořezu, způ- sob používaní, údržby a ostření pracovních nástrojů.

• upozornit na probíhající činnosti na okolních pracovištích.

• neurčí-li výrobci křovinořezů jinak, činnost organizovat tak, aby práce s křo- vinořezem byla ve směně přerušována nejméně 10 pravidelnými přestávkami v trvání 10 min.

• podle prováděné činnosti křovinořez vybavit výrobcem doporučenými pracov- ními nástroji a použitému nástroji odpovídajícím krytem.

• vybavit zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky dle podni- kového seznamu (při prořezávkách a při hrozbě pádu předmětů shora také ochrannou přilbou).

• zaměstnance vybavit obvazovým balíčkem.

Zaměstnanec musí:

• před započetím a v průběhu práce kontrolovat technický stav křovinořezu a pra- covního nástroje, zejména stav a upevnění pilového kotouče a ochranného krytu kotouče.

• pracovní nástroj udržovat a brousit způsobem a pomůckami dle určení výrobců.

• práce provádět s řádně upevněným a naostřeným pracovním nástrojem, který je určený pro daný typ křovinořezu a odpovídá prováděné práci.

• k povolování a utahování pilového kotouče používat blokovací zařízení nebo za- tlačit zuby kotouče do pařezu nebo kmenu.

• při přecházení na vzdálenost větší jak 50 m zastavit chod motoru, pokud pod- mínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při přecházení na kratší vzdálenosti.

• řezný nástroj křovinořezu před přepravou demontovat nebo opatřit ochranným krytem.

• dodržovat bezpečnostní přestávky, při kterých může odložit používané osobní ochranné pracovní prostředky a nesmí být vystaven expozicí hluku a vibrací; tyto bezpečnostní přestávky lze sloučit s přestávkami na jídlo a oddech; zaměstnanci jsou povinni přestávky dodržovat.

• řídit se návody výrobců.

• při provádění práce s křovinořezem používat odpovídající pracovní nástroj a kryt.

• používat ochranné pracovní prostředky.

• mít při vykonávání pracovní činnosti při sobě obvazový balíček.

        3.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce     

Při provádění pracovní činnosti musí být křovinořez vybaven dle požadavků vý- robce zejména:

• funkčními dvouramennými popruhy, doplněnými závěsným zařízením pro při- pevnění křovinořezu a bezpečnostní pojistkou, která umožňuje rychlé rozpojení závěsného zařízení pomocí jedné ruky, případně popruhy s nosnou konstrukcí u křovinořezů umisťovaných na záda.

• bezpečnostními prvky (systém tlumení vibrací, tlumič výfuku, páčka pro přidá- vání plynu se samovolným vracením do výchozí polohy, pojistka proti nechtě- nému přidání plynu, spojka umožňující plynulý záběr nástroje).

3.4.1 Pracovní nástroje křovinořezů a jejich použití

Obsluha křovinořezu musí používat pracovní nástroj, který odpovídá prováděné činnosti (viz následující tabulka).

vzory možných pracovních nástrojů		použití
bez vyobrazení	– strunové hlavice – hlavice s výklopnými noži	vyžínání trávy
	– robustní hlavice s výklopnými noži (bez vyobrazení) – plastové vícebřité (2–4, výjimečně 8) nástroje	vyžínání bylin se silnými, případně suchými stonky
	– kovové vícebřité (2–4, výjimečně 8) nástroje	odstraňování zdřevnatělého bylinného krytu a keřovité vegetace do průměru 3 cm v místě řezu
	kovové pilové kotouče – trojúhelníkové ozubení – hoblovací zuby – vlčí ozubení (bez vyobrazení)	kácení dřevin do průměru 10 cm v místě řezu
bez vyobrazení	adaptéry	aplikace pesticidů, příprava půdy, vyvětvování, apod.

3.4.2 Příprava křovinořezu k práci

Obsluha křovinořezu doplní pohonné hmoty, překontroluje křovinořez a pracovní nástroj, zejména stav bezpečnostních prvků křovinořezu, stav popruhů, závěs- ného zařízení, stav nabroušení, vystředění a upevnění pilového kotouče, stav a upevnění ochranného krytu pracovního nástroje. Případné zjištěné závady musí obsluha před zahájením práce odstranit.

3.4.3 Startování křovinořezu

Obsluha uloží křovinořez podpěrkou na motoru a krytem pracovního nástroje na zem tak, aby se nástroj nedotýkal žádné překážky, z dosahu pracovního nástroje

vykáže všechny osoby, nasadí si ochranné pracovní prostředky. Přivře vzduchovou klapku karburátoru (při startování studeného motoru), spínač zapalování a páčku plynu přepne do polohy pro startovaní. Za- ujme bezpečný postoj, levou rukou s palcem v pod- hmatu uchopí dle obrázku křovinořez a přitlačuje ho k zemi. Pravou rukou uchopí rukojeť lanka startova- cího mechanizmu, povytáhne lanko, po propojení startovacího mechanizmu intenzivně lanko vytáhne. Vrátí rukojeť lanka do výchozí polohy, případně star- tování opakuje. Po uvedení motoru do chodu otevře přívod vzduchu do karburátoru a páčku plynu přepne do výchozí polohy (pro volnoběžné otáčky motoru).

3.4.4 Umístění křovinořezu na těle obsluhy

Obsluha si umístí na ramena popruhy, které sepne bezpečnostní pojistkou. Na zá- věsné zařízení zavěsí křovinořez s motorem v chodu tak, aby se nosná trubka hří- dele nacházela přibližně 15 cm pod pravým kyčelním kloubem obsluhy a pracovní nástroj křovinořezu s naplněnou nádrží se nacházel ve vzdálenosti 20–30 cm nad terénem, při čemž obsluha nesmí křovinořez přidržovat (netýká se křovinořezu s adaptérem). Nastaví sklon řídítkových rukojetí tak, aby předloktí a paže rukou svíraly úhel 120–130°.

3.4.5 Vlastní pracovní činnost

Jestliže se v ohroženém prostoru nenachází žádná osoba, zaujme obsluha křovi- nořezu bezpečný postoj na mírně rozkročených nohou a provádí pracovní činnost tak, aby nemusela překračovat pokácené dřeviny, minimalizovala neproduktivní přechody po pracovišti a pohledem mohla sledovat pracovní nástroj a okolí. V době, kdy obě nohy obsluhy křovinořezu současně nespočívají na zemi, nesmí být pracovní nástroj, případně adaptér křovinořezu v záběru. Při možném ohrožení obsluhy, jiné osoby, křovinořezu nebo jiných hodnot přeruší obsluha práci a po- kračuje až po pominutí nebezpečí.

3.4.6 Vyžínání trávy a bylin se silnými, případně suchými stonky

Kromě zásad uvedených u vlastní pracovní činnosti obsluha vede křovinořez pažemi obdobným způsobem jako ruční kosu, při čemž provádí vyžínání v pruhu o šířce při- bližně 1,5 m, a to při pohybu pažemi zprava doleva, tam kde to podmínky vykonávané práce dovolí i zleva doprava. Při vyžínání ploch kolem rostliny provádí obsluha krou- živý pohyb křovinořezem tak, aby rostlina nebyla poškozena pracovním nástrojem.

3.4.7 Odstraňování zdřevnatělých bylin, keřovité vegetace, nežádoucích nárostů apod.

Kromě zásad uvedených u vlastní pracovní činnosti obsluha vede křovinořez švi- hem obdobným způsobem jako u ruční kosy (u vegetace do průměru 1 cm v místě řezu), případně u keřovité vegetace o průměru do 3 cm v místě řezu postupuje vpřed bez pohybu křovinořezem do stran, vrátí se do výchozího místa a pokračuje v odstraňování nežádoucí vegetace obdobným způsobem ve vedlejším pruhu.

3.4.8 Kácení stromků

Kromě zásad uvedených u vlastní pracovní činnosti obsluha křovinořezu musí od- stranit větve ze spodní části kmene, jestliže větve brání v bezpečném kácení stromku. Řez stromku vést ve výšce 10–30 cm nad terénem, a to šikmo vzhledem

k ose kmene (netýká se kácení pomocí 3 řezů). Jestliže je to z hlediska kácení, pří- padně z důvodu bezpečné práce výhodné, lze nejprve oddělit korunu a teprve ná- sledně kmen stromku. Stromky o průměru do 6 cm v místě řezu lze kácet pomocí jednoho řezu, do 9 cm pomocí dvou řezů, tak aby se řezy setkaly. Jestliže je to z dů- vodu zajištění bezpečné práce nutné, zejména u stromků s větším průměrem, kácet pomocí tří řezů (zásekový řez) s ponecháním nedořezu a uvedením stromu k pádu tlakem ruky obsluhy nebo pomocníka.

dvojitý řez zásekový řez

Podle směru a síly větru, tvaru koruny a sklonu kmene stromku, sklonu terénu, okolního porostu atp. rozhodnout, do kterého směru provede kácení stromku. Při kácení vést do řezu pilový kotouč nakloněný do toho směru, kam má spadnout oddenek kmene.

možnosti ovlivnění směru pádu stromku
směr naklonění kotouče	umístění kmenu na kotouč	směr pádu stromku

Stahování zavěšených stromků provádět s ohledem na pracnost a fyzické zatížení ihned po skácení, případně rozdělení stromku na kratší sekce, nebo po odložení křovinořezu.

3.4.9 Údržba

Způsob, povolený rozsah, četnost čištění, údržby, seřizování a kontrol křovinořezu určuje výrobce v návodech k obsluze. Takto stanovené zásady musí zaměstnanec obsluhující křovinořez dodržovat, stejně jako zásady výrobců pracovních nástrojů k údržbě, případně broušení. Stanoví-li výrobce povinnost používat při broušení některé pomůcky, jako vodítko k pilníku, rozváděcí přípravek, přípravek k měření a snížení omezovacího zubu (pro pilové kotouče s hoblovacím ozubením). Zaměst- navatel musí tyto pomůcky opatřit a zaměstnanec obsluhující křovinořez musí pomůcky při broušení používat.

3.4.10 Přeprava křovinořezu

Obsluha může přepravovat pouze křovinořez vybavený transportním ochranným krytem, který kryje celý řezný nástroj, případně s demontovaným řezným nástro- jem.

3.5 Ohrožený prostor při práci s křovinořezem

Ohrožený prostor při práci s křovinořezem je kruhová plocha o poloměru 15 m, ne- stanoví-li výrobce jinak. Jedná se o prostor, ve kterém mohou být osoby ohroženy otáčejícím se pracovním nástrojem nebo odmrštěnými předměty.

3.6 Zakázané činnosti

Při práci s křovinořezem je zakázáno:

• Provádět u křovinořezu s motorem v chodu doplňování pohonných hmot, opravy a čištění, nasazování nebo seřizování ochranného krytu pilového kotouče, pří- padně jiné práce na křovinořezu nebo pracovním nástroji. U křovinořezu s mo- torem v chodu lze provádět pouze seřizování karburátoru.

• Uvádět motor křovinořezu do chodu nepovoleným způsobem, ve vzdálenosti menší jak 2 m od místa doplňování pohonných hmot a jestliže by tím mohly být ohroženy další osoby a v uzavřené místnosti.

• Provádět pracovní činnost s křovinořezem, u kterého chybí, je poškozen nebo pracovnímu nástroji neodpovídá ochranný kryt pracovního nástroje, je poško- zený řezný nástroj (prasklý, zohýbaný, s vylámanými zuby). Chybí předepsané závěsné zařízení nebo funkční rychloupínání. Pokud při volnoběžných otáčkách motoru se pohybuje pracovní nástroj a jestliže se v ohroženém prostoru nachází nepovolaná osoba.

• Provádět kácení dřevin částí pilového kotouče, kde hrozí nebezpečí zpětného vrhu.

• výsek označený černě je kritická část obvodu pilového kotouče s nebezpečím zpětného vrhu

• Křovinořez s motorem v chodu odkládat nebo s ním přecházet na vzdálenost větší jak 50 m.

• Používat k přepravě pohonných hmot nádoby neschváleného typu, doplňování pohonných hmot provádět v blízkosti otevřeného ohně nebo do křovinořezu s motorem v chodu. Při doplňování pohonných hmot, při práci, údržbě, opravách, seřizování motoru a palivové soustavy křovinořezu kouřit, jíst a pít.

PRÁCE S MOTOROVÝM JAMKOVAČEM

4. Práce s jamkovačem

4.1 Výklad pojmů

Jamkovač je přenosné nářadí nebo nesené strojní zařízení s vlastním motorickým pohonem, případně poháněné strojem, s vyměnitelnými pracovními nástroji, po- užívané v lesnictví k vrtání děr pro sloupy, kůly oplocení, hloubení jamek pro sa- zenice atd.

4.2 Podmínky pro vykonávání prací

Jamkovač smí obsluhovat:

• odborně, zdravotně a fyzicky způsobilý zaměstnanec starší 18 let, jehož způso- bilost pro práci v riziku vibrací, hluku a fyzické zátěži byla ověřena při vstupní, periodické, nebo mimořádné lékařské prohlídce.

• proškolený zaměstnanec.

• při školeních musí být zaměstnanec obsluhující jamkovač seznamován se zá- sadami bezpečné práce s jamkovačem, se zásadami stanovenými výrobcem pro obsluhu a údržbu, s technologickými a pracovními postupy, s působícími pracovními riziky a opatřeními k jejich eliminaci, s opatřeními stanovenými při zařazení činnosti do kategorie prací, případně s dalšími hygienickými po- žadavky.

4.3 Technická a organizační opatření

Zaměstnavatel musí:

• používat pouze takové typy mechanizačních prostředků, u kterých hladina hluku a vibrací nepřesahují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené příslušným právním

předpisem (v současnosti NV 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platném znění).

• zajistit, aby s jamkovačem nebyly prováděny práce v ochranných pásmech pod- zemních vedení.

• na pracovišti seznámit zaměstnance s organizací práce, se zvláštnostmi praco- viště z hlediska bezpečnosti práce, se způsobem zajištění dohledu při práci osa- moceného zaměstnance, se způsobem zajišťování první pomoci, s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci a upozornit na probíhající činnosti v okolních pracovištích.

• pro práci s jamkovačem určit potřebný počet zaměstnanců dle určení výrobce.

• činnost organizovat tak, aby práce s jamkovačem byla pravidelně přerušována přestávkami v trvání 10 min., při kterých může obsluha odložit používané osobní ochranné pracovní prostředky a nesmí být vystavena expozicí hluku a vibrací; tyto bezpečnostní přestávky lze sloučit s přestávkami na jídlo a oddech; počet přestávek a souhrnnou dobu práce s jamkovačem ve směně určuje výrobce za- řízení.

• zaměstnance seznámit s návodem výrobce na používání, obsluhu, údržbu, opravy jamkovače a pracovních nástrojů.

• zaměstnance pro práci s jamkovačem vybavit osobními ochrannými pracovními prostředky.

• zaměstnance vybavit obvazovým balíčkem.

Zaměstnanec musí:

• mechanizační prostředky používat, udržovat a opravovat v rozsahu povoleném výrobcem.

• před zahájením práce a při provádění činnosti kontrolovat technický stav me- chanizačních prostředků, pracovních nástrojů, zejména stav a upevnění nástroje.

• přerušit práci, jestliže nemůže pokračovat v práci bezpečným způsobem a o pře- rušení práce informovat přímého nadřízeného nebo jinou osobu určenou za- městnavatelem.

• dodržet výrobcem určený počet členů obsluhy při práci.

• dodržet přestávky a souhrnnou dobu práce s jamkovačem ve směně.

• řídit se návody k obsluze a údržbě.

• používat předepsané pracovní ochranné prostředky (přiléhavý oděv, obuv s pro- tiskluznou podrážkou, ochrana proti hluku, rukavice, při hrozbě pádu předmětů shora ochranná přilba).

• při vykonávání pracovní činnosti mít při sobě obvazový balíček.

        4.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce     

Jestliže výrobce nestanoví jinak, musí obsluha jamkovače dodržovat následující postupy.

4.4.1 Vybavení jamkovače pro práci

Při provádění pracovní činnosti musí být jamkovač vybaven dle požadavků vý- robce, zejména funkční upínací hlavicí a bezpečnostními prvky (antivibrační prvky, tlumič výfuku, brzda vrtáku, páčka pro přidávání plynu se samovolným vracením do výchozí polohy, pojistka proti nechtěnému přidání plynu, spojka umožňující plynulý záběr nástrojů).

Použitý pracovní nástroj musí odpovídat prováděné činnosti (vrtáky různých prů- měrů a délek zemní spirálové, kypřící, sázecí, na led, štěrk apod.).

4.4.2 Příprava jamkovače k práci

Obsluha jamkovače musí:

• doplnit pohonné hmoty a řídit se interními pokyny pro pohonné hmoty.

• překontrolovat stav, případně funkčnost jamkovače a pracovního nástroje; pří- padné zjištěné závady před zahájením práce odstranit.

4.4.3 Startování jamkovače

Pokud výrobce nestanoví jinak, provede obsluha následující kroky

• Sepnout brzdu pracovního nástroje.

• Uložit jamkovač na zem tak, aby se pracovní nástroj nedotýkal žádné překážky.

• Z dosahu pracovního nástroje vykázat nepovolané osoby.

• Nasadit si ochranné pracovní prostředky.

• Přivřít vzduchovou klapku karburátoru (při startování studeného motoru), spínač zapalování a páčku plynu přepnout do polohy startovaní.

• Zaujmout bezpečný postoj, levou rukou uchopit jamkovač za rukojeť a přitla- čovat ho k zemi, případně umístit pravou nohu na jamkovač v místě určeném výrobcem. Pravou rukou uchopit rukojeť lanka startovacího mechanizmu, po- vytáhnout lanko a po propojení startovacího mechanizmu intenzivně lanko vy- táhnout. Vrátit rukojeť lanka do výchozí polohy, případně startování opakovat. Po uvedení motoru do chodu otevřít přívod vzduchu do karburátoru a páčku plynu přepnout do výchozí polohy (pro volnoběžné otáčky motoru).

• Na začátku pracovní směny, případně při pochybnosti o správné činnosti pro- vést kontrolu funkce brzdy pracovního nástroje tak, že při zapnuté brzdě krátce (na 2, max. 3 sekundy) zvýší otáčky motoru na maximum, přičemž se nástroj nesmí otáčet.

4.4.4 Vlastní pracovní činnost

Jednočlenná obsluha musí:

• v místě vyhloubení díry postavit jamkovač na čelní část pracovního nástroje.

• zaujmout bezpečný postoj na obou, mírně rozkročených nohou.

• držet rukojeti jamkovače oběma rukama s palci v podhmatu tak, aby se rukojeti nacházely přibližně ve výši pasu obsluhy.

• odbrzdit pracovní nástroj a přesvědčit se, zda pracovní nástroj nemůže způsobit žádný úraz nebo škodu a přidat plyn.

• v případě vzniku nebezpečné situace ihned přerušit prováděnou činnost, se- pnout brzdu vrtáku a v práci pokračovat až po pominutí nebezpečí.

• po vyhloubení díry do příslušné hloubky uvést motor jamkovače do volnobě- žných otáček, sepnout brzdu pracovního nástroje a vyzvednout jamkovač z vrtu pod stejným úhlem, pod kterým bylo prováděno vyhloubení.

• k vyhloubení další díry přenášet jamkovač se zabrzděným pracovním nástrojem směřujícím vpřed a s motorem ve volnoběžných otáčkách tak, aby se tlumič vý- fuku nacházel dále od těla obsluhy, při tom přidržovat jamkovač za upínací hla- vici nebo za pracovní nástroj.

• při přecházení na vzdálenost větší jak 20 m zastavit chod motoru, pokud pod- mínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při přecházení na kratší vzdálenost.

• v případě zaklesnutí pracovního nástroje ihned uvést motor jamkovače do vol- noběžných otáček, zastavit chod motoru, sepnout brzdu pracovního nástroje a proti směru chodu pracovního nástroje otáčet jamkovačem až do uvolnění ná- stroje.

• výměnu pracovního nástroje provádět při vypnutém motoru a při výměně po- stupovat dle pokynů výrobce.

Dvoučlenná obsluha dodržuje obdobné zásady s tím, že

• V plném rozsahu zásady platí pro zaměstnance obsluhujícího motor a pohyb pracovního nástroje jamkovače, který je zároveň odpovědný za bezpečný průběh prováděných prací.

• Druhý člen obsluhy se podílí na práci i údržbě, při čemž dodržuje pracovní po- stupy pro jednočlennou obsluhu (kromě činností při obsluze motoru a nástroje) a upozorňuje spolupracovníka na hrozící nebezpečí.

• Jamkovač za rukojeti oběma rukama drží oba zaměstnanci.

4.4.5 Údržba

Způsob, povolený rozsah, četnost provádění čištění, údržby, seřizování a kontrol jamkovače určuje výrobce v návodech k obsluze a údržbě. Takto stanovené zásady musí zaměstnanec obsluhující jamkovač dodržovat, stejně jako zásady výrobců pracovních nástrojů k údržbě, případně k broušení.

4.4.6 Přeprava jamkovače

Obsluha musí přepravovat jamkovač:

• s chladným motorem mimo činnost.

• se sejmutým pracovním nástrojem.

• s vyprázdněnou palivovou nádrží.

• bezpečně uložený v poloze, při které nemůže dojít k poškození jamkovače nebo osob přítomných při přepravě.

4.5 Ohrožený prostor při práci s jamkovačem

Jedná se o prostor, ve kterém mohou být osoby ohroženy otáčejícím se pracov- ním nástrojem nebo odmrštěnými předměty, nestanoví-li výrobce zařízení jinak.

4.6 Zakázané činnosti

Při práci s jamkovačem je obsluze zakázáno:

• používat volný pracovní oděv, který by mohl být zachycen otáčejícím se pracov- ním nástrojem.

• mít nezakryté dlouhé vlasy a nosit při práci šperky.

• provádět u jamkovače s motorem v chodu opravy, údržbu, čištění, nasazování pracovního nástroje, apod. u jamkovače s demontovaným pracovním nástrojem as motorem v chodu lze provádět pouze seřizování karburátoru.

• uvádět motor jamkovače do chodu nepovoleným způsobem, ve vzdálenosti menší jak 2 m od místa doplňování pohonných hmot, jestliže by tím mohly být ohroženy další osoby a v uzavřené místnosti.

• provádět pracovní činnost s jamkovačem, u kterého je poškozena upínací hla- vice, rukojeti nebo pracovní nástroj, s tupým vrtákem, případně nefunkčními bezpečnostními prvky.

• provádět pracovní činnost, jestliže při práci nelze zajistit stabilitu obsluhy nebo bezpečné postavení nohou (např. z důvodu kluzkého, drolivého nebo svažitého terénu).

• provádět pracovní činnost, jestliže obsluha není schopna držet rukojeti jamko- vače oběma rukama, případně by měla při provádění práce rukojeti jamkovače ve výši prsou nebo výše.

• doplňovat pohonné hmoty do jamkovače s motorem v chodu nebo v blízkosti otevřeného ohně.

• při doplňování pohonných hmot, při práci, údržbě, opravách a seřizování motoru a palivové soustavy jamkovače kouřit, jíst a pít.

PŘENOSNÁ ŘETĚZOVÁ PILA

5. Práce s řetězovou pilou

Níže uvedené zásady se vztahují na práce, prováděné pomocí přenosné řetězové pily obsluhované jedním pracovníkem. Neřeší případy používání přenosné řetě- zové pily v zařízeních na podélné rozřezávání nebo příčné přeřezávání dříví, vyvě- tvování stojících stromů atd.

V tomto pracovním pokynu jsou stanoveny zásady, obecně platné pro všechny činnosti, při nichž jsou přenosné řetězové pily používány. Těžba dříví je řešena sa- mostatným pracovním pokynem.

5.1 Výklad pojmů

Přenosná řetězová pila (PŘP) je malý mechanizační prostředek vybavený spalo- vacím nebo jiným motorem (elektrickým, akumulátorovým), jehož řezným nástro- jem je uzavřený (nekonečný) pilový řetěz (dále jen řetěz) vedený ve vodící liště nebo motorová pila vybavená přídavnými adaptéry (odkorňovače).

Obsluha PŘP je zaměstnanec, který provádí údržbu, povolené opravy a práce s PŘP. Ústupová cesta je trasa, po které může obsluha PŘP bezpečně odstoupit od stromu po provedení hlavního nebo dělícího řezu do míst, kde nebude obsluha

ohrožena padajícím nebo pohybujícím se stromem, kmenem, kořenovým koláčem nebo větvemi, vymrštěním napruženého stromu nebo větve atd.

Nebezpečný prostor kolem PŘP s pohybujícím se řetězem je prostor se středem v místě uchycení vodící lišty k PŘP o poloměru, který je určen jako dvojnásobná délka PŘP s nasazenou vodící lištou.

Ohrožený prostor je prostor, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohro- žuje její zdraví, případně zdraví a bezpečnost jiných osob. Při kácení stromu je to kruhová plocha o poloměru dvojnásobné výšky těženého stromu.

Nabíhající část řetězu je ta část řetězu, která se pohybuje směrem k PŘP.

Odbíhající část řetězu je ta část řetězu, která se pohybuje směrem od PŘP.

Zpětný vrh je nežádoucí stav, ke kterému dochází po nechtěném přiložení odbí- hajícího řetězu na koncové části vodící lišty ke kmeni, větvi apod. Pohyb řetězu způsobí vymrštění pily proti obsluze PŘP.

            5.2 Podmínky pro vykonávání prací      

Práce s PŘP může vykonávat zdravotně způsobilý zaměstnanec starší 18 let, který splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v této příloze. Zaměstnavatel musí na své náklady zajišťovat a organizovat lékařské prohlídky a doškolení zaměstnanců.

Zdravotní způsobilost

Schopnost zaměstnance konat práci v riziku hluku, vibrací přenášených na ruce, celkové fyzické zátěže organizmu, pracovní polohy, při zátěži chladem a teplem musí být ověřena a potvrzena v zařízení pracovně lékařských služeb nebo v zaří- zení specializovaném na nemoci z povolání při vstupní prohlídce, periodické, nebo mimořádné lékařské prohlídce v rozsahu a termínech dle rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, vydaného při kategorizaci prací, případně dle interního předpisu.

Kvalifikační způsobilost

stupeň oprávnění pro výkon práce

bez omezení obsluha smí vykonávat všechny práce s PŘP při těžbě

těžba dřeva a zpracování dříví, v pěstební činnosti a ochraně lesa, při příčném i podélném řezání dřeva

s omezením obsluha smí s PŘP provádět pouze prořezávky, výřez plevelných těžba do 15 cm dřevin, kácení stojících stromů do průměru 15 cm v místě řezu

a příčné řezy

Zaměstnavatel musí, pokud tomu tak není, stupeň oprávnění pro výkon práce s PŘP vyznačit do kvalifikačního průkazu nebo obdobného dokladu zaměstnance.

Kvalifikace bez omezení bude uznána

Absolventům učňovských škol a absolventům středních škol, kde je těžba dříví předmětem teoretické i praktické výuky a kteří úspěšně složili z tohoto předmětu zkoušku, což doloží výučním listem, vysvědčením, případně jiným dokladem.

Dále absolventům kurzů, kteří předloží doklad o úspěšném složení zkoušky ve ško- lícím zařízení s akreditací ministerstva školství nebo MPSV k provádění výuky obsluh PŘP. V dokladu musí být jednoznačně určena způsobilost pro provádění prací s PŘP bez omezení nebo těžba dřeva.

Kvalifikace s omezením bude uznána

Absolventům akreditovaných kvalifikačních kurzů zaměřených pouze na některé práce s pilou, jako jsou například příčné přeřezávání, manipulace dříví atd. Zároveň nelze uznat kvalifikaci bez omezení, pokud délka kurzu nepřesáhla 32 vyučovacích hodin včetně praxe. Takováto kvalifikace bude posouzena jako kvalifikace s ome- zením.

Kopie dokladu, podle kterého byla zaměstnanci uznána kvalifikace pro práci s PŘP, bude založena na příslušné OJ, nebo její části (středisku nebo polesí závodu).

Kvalifikace pro práci s PŘP s elektrickým motorem

Kromě kvalifikace pro práci s omezením nebo bez omezení, musí obsluha PŘP s elektrickým motorem splňovat podmínky příslušných elektrotechnických před- pisů, to je musí být osoba poučená.

Doškolení obsluhy PŘP

• Po dvou letech od získání kvalifikace pro práci s PŘP a dále nejméně jednou za dva roky musí obsluha PŘP absolvovat doškolení. Doškolení zaměstnanců pro- vede podle podnikových osnov lektor LČR, s.p., určený generálním ředitelem. Zá- věrečné přezkoušení lektor provede formou písemného testu jednotlivých účastníků doškolení včetně praktické zkoušky. Výsledky testu budou uloženy spolu s prezenční listinou, ve které bude uveden datum a místo konání doško- lení, název organizační jednotky, jméno a příjmení účastníka doškolení a jméno a kvalifikace lektora. Kopie prezenční listiny bude zaslána OZO LČR, s.p. (netýká se doškolení prováděných na závodech). Skartační doba výsledků testů je 5 let, prezenčních listin 10 let od konání doškolení. Úspěšným absolventům doškolení lektor do jejich kvalifikačního průkazu zaznamená název a datum doškolení, které potvrdí razítkem lektora a svým podpisem.

• Za takto provedené školení přináleží lektoru PŘP odměna za doškolení na jednu OJ, s minimálně 5 účastníky, v hodnotě 800,- Kč. Odměnu je možno vyplatit po předložení osnovy školení včetně prezenční listiny a schválení vedoucím OdBOZ- PaPO nebo vedoucím OPEP.

• Lektor PŘP je povinen se podrobit nejméně 1x za 4 roky lektorskému školení. Toto školení smí provádět pouze zařízení s akreditací ministerstva školství nebo MPSV.

Pozastavení platnosti kvalifikace

• Získaná kvalifikace má časově neomezenou platnost. Generální ředitel, ředitel závodu nebo lení správce, může pozastavit platnost kvalifikace zaměstnancům na návrh lektora neúspěšným účastníkům doškolení obsluh PŘP, při hrubém, pří-

padně opakovaném porušení zásad bezpečné práce s PŘP, při kterých došlo k ohrožení zdraví nebo života obsluhy PŘP či jiných osob nebo zásad pro ochranu životního prostředí.

• Zaměstnanec, kterému byla pozastavena platnost kvalifikace pro práci s PŘP, se může nejdříve za měsíc od pozastavení platnosti zúčastnit doškolení k obnovení kvalifikace. Kvalifikace bude obnovena absolventům doškolení, kteří úspěšně absolvují ústní přezkoušení před vedoucím příslušné organizační jednotky a lek- torem LČR, s.p.

• Pozastavení platnosti kvalifikace musí být pořízen zápis s uvedením důvodu a termínu pozastavení platnosti. Kopii zápisu musí obdržet zaměstnanec.

Práce s PŘP žen

Zaměstnavatel nesmí ženě proti její vůli přikázat práci s PŘP. Ženy mohou s PŘP pracovat při splnění výše uvedených kvalifikačních a zdravotních předpokladů. Dále jestliže vibrace pily, s kterou žena pracuje, nepřesahují povolené hodnoty, pokud energetický výdej a fyzická zátěž při práci nepřesahuje hodnoty stanovené příslušným právním předpisem (NV 361/2007 v platném znění, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci).

           5.3 Technická a organizační opatření      

Zaměstnavatel u PŘP ve vlastnictví zaměstnanců, pokud si tyto PŘP pronajímá (poskytuje náhrady) musí:

• vyžadovat od zaměstnanců předložení protokolu o provedené roční kontrole stroje u autorizovaného servisu, nebo osoby s osvědčením vydaným školícím za- řízením s autorizací pro tuto činnost; tento protokol v kopii zakládá do doby předložení nového protokolu; hodiny provozu lze doložit na vyžádání výstupem z úlohy výroba a mzdy.

• vybavit zaměstnance nádobami na dopravu a nalévání benzinové směsi a oleje (v případě, že si dopravu PHM obsluha PŘP nezajišťuje sama), pomůckami k za- jištění bezpečné práce při kácení a měření podle použité technologie výroby.

Zaměstnavatel u PŘP v jeho vlastnictví musí:

• vybavit zaměstnance nádobami na dopravu a nalévání benzinové směsi a oleje (v případě, že si dopravu PHM obsluha PŘP nezajišťuje sama), pomůckami k za- jištění bezpečné práce při kácení a měření podle použité technologie výroby; ke každé PŘP evidovat v záznamníku provozu údaje o PŘP (typ PŘP, její výrobní a evi- denční číslo, rok výroby), datum zařazení do provozu, počet hodin v provozu za

měsíc, obsluhu, výsledky kontrol PŘP, opravy provedené v opravnách, datum pro- vedení a výsledek specializované kontroly a datum vyřazení z provozu; skartační doba záznamníku je 1 rok po vyřazení PŘP z provozu.

• jestliže výrobce nestanoví jinak, zajistit provádění specializovaných kontrol PŘP takto; dle NV 378/2001 §4 odst. 2 v platném znění kontrolou 1x za rok u autori- zovaného servisu, nebo osoby s osvědčením vydaným školícím zařízením s auto- rizací pro tuto činnost,nebo ve lhůtě kratší, pokud tak stanoví průvodní dokumentace stroje; u PŘP s elektrickým motorem v termínech pro revize elek- trického přenosného nářadí.

• vybavit a prokazatelně seznámit obsluhu PŘP s návodem výrobce (v českém ja- zyce) k obsluze, údržbě PŘP a řezacích částí včetně jejich broušení, nářadím a po- můckami pro opravy a broušení, ochranným krytem řezacích částí a prostředky pro poskytnutí první pomoci.

Zaměstnavatel i obsluha PŘP

Odpovídají za vybavení PŘP při jejím používání funkčními bezpečnostními prvky, to je krytem pohybujících se částí (kromě činné části řetězu), zachycovačem prasklého řetězu, páčkou akcelerátoru plynu nebo spínače elektrického proudu samočinně se vracející do základní polohy a zabraňující samovolnému zvýšení otáček motoru. PŘP s elektrickým motorem navíc zařízením proti nebezpečnému dotykovému napětí. PŘP se spalovacím motorem navíc bezpečnostní brzdou ře- tězu s ochranou prstů levé ruky, ochranu pravé ruky (rozšířená spodní část zadní rukojeti), tlumícími prvky oddělujícími vibrující část pily od části nosné (silent- bloky) a odstředivou spojkou automaticky zastavující řetěz při volnoběžném chodu motoru a STOP vypínač.

        5.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce     

Kritéria pro posuzování řezacích částí PŘP

Obsluha PŘP musí provádět údržbu a opravy řezacích částí dle pokynů výrobců. Jestliže výrobce nestanoví jiná opatření, nesmí obsluha PŘP k práci používat ře- tězku opotřebenou v místě styku s řetězem o 0,25 mm a více oproti původnímu stavu, vodící lištou deformovanou, s otřepy na kluzných plochách, s nestejno- měrně opotřebenými kluznými plochami, s hloubkou drážky menší než 8 mm, s výtlukem v některé části lišty větším než 1,5 mm, s poškozeným, nefunkčním nebo nadměrně opotřebeným ozubeným kolečkem (mezera mezi řetězem a lištou v koncové části lišty u kolečka menší než 1,5 mm), s rozevřenou drážkou (netýká se rozšíření pro náběh řetězu do lišty) Řetěz neohebný, s prasklým nebo poškoze-

ným článkem, s nadměrně opotřebeným článkem (u nýtu zbývá 1 mm nebo méně materiálu, obroušené nebo ulomené vodící články), s hoblovacím článkem v hř- betní části kratším jak 3 mm nebo který nelze na liště napnout.

Specializované kontroly PŘP a řezacích částí

Kontroly smí provádět osoba:

• u PŘP se spalovacím motorem: s autorizací od výrobce, nebo s osvědčením od školícího zařízení s akreditací pro tuto činnost.

• u PŘP s elektrickým motorem: znalá ve smyslu příslušných elektrotechnických předpisů.

Pokud výrobce nestanoví jinak, musí obsluha PŘP:

• práci s PŘP ve směně přerušit nejméně 10 pravidelně zařazenými přestávkami v trvání 10 minut, ve kterých obsluha nesmí být vystavena nadměrnému půso- bení hluku a vibrací

• před začátkem a v průběhu práce kontrolovat stav PŘP, zejména bezpečnostních prvků; při zjištění závady na některém z bezpečnostních prvků okamžitě práci přerušit, u neodstranitelné závady ukončit práci s PŘP a v práci s PŘP pokračovat až po odstranění závady.

• z míst provádění práce s PŘP a z ústupové cesty odklidit před začátkem práce odstranitelné překážky (buřeň, křoviny, spadlé větve, sníh apod.), zabraňující ob- sluze v bezpečném provádění práce a odstoupení do bezpečné vzdálenosti.

• při startování mít PŘP položenou na terénu, případně na jiném pevném pod- kladu tak, aby se řetězem nedotýkala žádného předmětu, levou rukou držet PŘP za přední rukojeť a pravou nohou zasunutou do zadní rukojeti PŘP přidržovat, pokud výrobce nestanoví jinak.

• při práci zaujímat bezpečný postoj na obou nohách, PŘP držet levou rukou s pal- cem v podhmatu za přední rukojeť a pravou rukou za zadní rukojeť.

• používat PŘP maximálně do výše ramen obsluhy, ve zvýšených polohách práce provádět nabíhající částí řetězu.

• při krácení dříví nebo jiného materiálu vést prvý řez na straně tlaku a krácení dokončit na straně tahu; při krácení zaujmout polohu mimo směr pružení krá- ceného materiálu.

• při používání PŘP ve výškách, v korunách stojících stromů, pracovat pouze z pevné podložky, kterou je např. pevná nebo výsuvná pracovní plošina; obsluha i PŘP musí být během práce zajištěna proti pádu samostatnými jistícími pro- středky, upevněnými k pracovní plošině nebo ke stromu mimo zónu prováděné práce.

• okamžitě přerušit práci, jestliže se v nebezpečném prostoru nebo v ohroženém prostoru nachází další nepovolaná osoba.

• při přecházení s motorem v chodu zablokovat chod pilového řetězu bezpečnostní brzdou řetězu; při přecházení na pracovišti na vzdálenost větší než 150 m, pokud to k zajištění bezpečné práce není nutné již při kratší vzdálenosti, zastavit chod motoru.

• přepravovat PŘP s nasazeným ochranným krytem řezacích částí nebo demon- tovanou řezací částí uloženou tak, aby nemohla ohrozit přepravované osoby.

• pohonné hmoty přepravovat ve schválených, k tomu účelu určených nádobách; řídit se interními pokyny pro automobilový benzin.

• každý pracovník s PŘP musí vždy být při práci vybaven prostředky pro poskytnutí první pomoci.

• používat při práci s PŘP předepsané OOPP, které jsou definovány v jiném inter- ním předpise.

5.5 Ohrožený prostor při práci PŘP

• Ohrožený prostor je prostor, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohro- žuje její zdraví, případně zdraví a bezpečnost jiných osob. Při kácení stromu je to kruhová plocha o poloměru dvojnásobné výšky těženého stromu.

• Ohrožený prostor u zavěšeného nebo podříznutého stromu se rozumí prostor do kterého lze předpokládat pád tohoto stromu, úměrně zvětšen ve vztahu k naklonění, velikosti úhlu mezi patou a špicí stromu k terénu.

• Každé pracoviště musí být vhodně zabezpečeno proti vstupu nepovolané osoby, práce prováděné v blízkosti cest musí být označeno i na těchto komu- nikacích.

• Práce vykonávané v obtížných pracovních podmínkách, v ohroženém prostoru turistických cest, dráhy, pozemních komunikací, ochranných pásmech byly pro- váděny za trvalého dozoru jiných osob zajištěných zaměstnavatelem.

5.6 Zakázané činnosti

• Provádět jiné opravy než povoluje výrobce.

• Provádět údržbu, čištění, opravy nebo výměnu řezacích částí u PŘP s motorem v chodu (kromě seřizování karburátoru) nebo s neodpojeným přívodním kabe- lem elektrické energie. Obsluha smí seřizovat pouze volnoběžné otáčky.

• Snižovat omezovací patku hoblovacího článku řetězu více než připouští výrobce.

• Spouštět motorovou pilu v okruhu do 2 m od místa doplňování pohonných hmot.

• Plnit palivovou nádrž za chodu motoru nebo v blízkosti otevřeného ohně.

• Při práci, údržbě, čištění a opravách PŘP, při manipulaci s pohonnými hmotami nekouřit, nejíst a nepít.

• Startovat řetězovou pilu jiným způsobem než je uvedeno v tomto předpisu.

• Používat PŘP k jiným činnostem než určeným výrobcem a dále s nefunkčními bezpečnostními prvky, s řetězem pohybujícím se při volnoběžných otáčkách mo- toru, s prasklým nebo nadměrně opotřebeným spojkovým bubnem, s řezacími částmi poškozenými nebo opotřebenými více než povoluje výrobce.

• PŘP s elektrickým motorem používat, jestliže je poškozena elektrická část pily (zejména kabely, kryt motoru, ovládací prvky).

• Používat PŘP na žebříku, v místech s nebezpečím uklouznutí, případně pádu (např. v koruně stojícího stromu, na kmenu stromu, na hromadě dříví) a jestliže nelze zajistit bezpečnou ústupovou cestu, nebo bezpečné provedení řezu.

• Současně s jinou osobou provádět práce na ležícím stromu, kmenu, trámu apod. jako odvětvování, odkorňování, krácení a přeřezávání. Druhá osoba smí na jiném stromu práce provádět v bezpečné vzdálenosti, kde není ohrožena pádem od- řezaných větví, samovolným pohybem odděleného materiálu apod., nejméně však ve vzdálenosti 5 metrů.

• Při práci s PŘP dříví, případně jiný materiál přidržovat rukou, nohou nebo jinou částí těla.

TĚŽBA DŘEVA MOTOROVOU PILOU

6. Práce s řetězovou pilou v těžbě dřeva, včetně zpracování

Níže uvedené pracovní postupy platí pro těžbu dříví, prováděnou pomocí PŘP, nebo ručního nářadí.

Při provádění práce s PŘP musí být dále dodržovány zásady uvedené v pracovním postupu pro práci s motorovou pilou.

6.1 Výklad pojmů

Přenosná řetězová pila (PŘP) je malý mechanizační prostředek vybavený spalo- vacím nebo jiným motorem (elektrickým, akumulátorovým), jehož řezným nástro- jem je uzavřený (nekonečný) pilový řetěz (dále jen řetěz) vedený ve vodící liště nebo motorová pila vybavená přídavnými adaptéry (odkorňovače).

Ústupová cesta je trasa, po které může obsluha PŘP bezpečně odstoupit od stromu po provedení hlavního nebo dělícího řezu do míst, kde nebude obsluha ohrožena padajícím nebo pohybujícím se stromem, kmenem, kořenovým koláčem nebo větvemi, vymrštěním napruženého stromu nebo větve atd.

Nebezpečný prostor kolem PŘP s pohybujícím se řetězem je prostor se středem v místě uchycení vodící lišty k PŘP o poloměru, který je určen jako dvojnásobná délka PŘP s nasazenou vodící lištou.

Ohrožený prostor je prostor, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohro- žuje její zdraví, případně zdraví a bezpečnost jiných osob. Při kácení stromu je to kruhová plocha o poloměru dvojnásobné výšky těženého stromu.

Ohrožený prostor u zavěšeného nebo podříznutého stromu se rozumí prostor do kterého lze předpokládat pád tohoto stromu, úměrně zvětšen ve vztahu k naklo- nění, velikosti úhlu mezi patou a špicí stromu k terénu.

Nabíhající část řetězu je ta část řetězu, která se pohybuje směrem k PŘP.

Odbíhající část řetězu je ta část řetězu, která se pohybuje směrem od PŘP.

Zpětný vrh je nežádoucí stav, ke kterému dochází po nechtěném přiložení odbí- hajícího řetězu na koncové části vodící lišty ke kmeni, větvi apod. Pohyb řetězu způsobí vymrštění pily proti obsluze PŘP.

6.2 Podmínky pro vykonávání prací

• Kvalifikační, odborné a zdravotní předpoklady řeší pracovní postup pro práci s motorovou pilou.

6.3 Technická a organizační opatření

Zaměstnavatel musí zřetelně ze strany předpokládaného postupu obsluhy PŘP označit jednotlivé stromy určené k úmyslné těžbě. U holosečí vyznačení provést na okrajích seče barevnými pruhy na stromech, které nemají být těženy. Zajistit dohled nad zaměstnancem, provádějícím práce s PŘP. Zajistit uvolnění zavěšeného stromu nejpozději v průběhu následujícího kalendářního dne po oznámení této skutečnosti obsluhou PŘP.

Zaměstnavatel a zaměstnanec musí při těžbě dříví pomocí PŘP dodržovat kromě opa- tření uvedených v tomto pracovním postupu organizační a technické podmínky a zá- sady bezpečné práce stanovené postupem pro práci s PŘP. Při kácení stromů v místech, kde mohou být ohroženy stavební objekty, komunikace, železniční tratě, elektro- vody, jiné nadzemní vedení, turistické trasy apod. dodržovat zvýšených bezpeč- nostních pravidel a zajistit okolí vhodným způsobem proti ohrožení ostatních osob.

6.4 Pracovní postupy a zásady bezpečné práce

Jestliže technologický postup výroby nestanoví jinak, musí obsluha PŘP je-li to třeba upravit před započetím těžby okolí paty stromu a kmen stojícího stromu. Strom skácet, upravit oddenkovou část kmene, strom odvětvit, změřit jeho délku a tloušťku, zkrátit na požadované sortimenty dříví, u vyrobeného sortimentu vy- značit délku a tloušťku na čele.

6.4.1 Určení směru pádu stromu

Směr kácení musí obsluha PŘP určit s ohledem na ochranu okolních objektů, okol- ních stojících stromů, nárost, mlaziny, podrost, směr vyklizování dříví, terénní podmínky, dřevinu, tvar a velikost koruny, zdravotní stav stromu, klimatické a po- větrnostní podmínky. Je-li to možné, volit směr kácení stromů příčně přes již vy-

robené sortimenty dříví, a to z důvodu snížení fyzické zátěže a zlepšení polohy těla při následném odvětvování a otáčení stromů.

6.4.2 Úprava pracoviště a ústupové cesty

Obsluha PŘP musí z okolí těženého stromu odklidit odstranitelné překážky (buřeň, křoviny, spadlé větve, sníh apod.), které brání v bezpečném provedení směrového zářezu, hlavního řezu, uvedení stromu k pádu a ustoupení šikmo vzad od padají- cího stromu do bezpečné vzdálenosti.

6.4.3 Úprava kmene stojícího stromu

Obsluha PŘP musí u stromu ještě před skácením odstranit větve bránící bezpeč- nému skácení stromu, a to nabíhající částí řetězu maximálně do výše ramen ob- sluhy PŘP, hrubé nečistoty v místech vedení řezů a kořenové náběhy bránící bezpečnému skácení stromu nebo nacházející se ve směru předpokládaného pádu stromu, případně v místě umístění pomůcky k uvedení stromu k pádu (u nor- málně rostlých stromů). Při odstraňování náběhů musí být vodorovné řezy vedeny ve stejné výši nebo níže než vodorovný řez směrového zářezu.

6.4.4 Kácení stojících, normálně rostlých stromů

Obsluha PŘP musí při kácení stromu na straně předpokládaného pádu stromu vy- tvořit směrový zářez a později vést hlavní řez kolmo na podélnou osu kmene tak, aby mezi vodorovnou částí směrového zářezu a hlavním řezem zůstal nedořez o šířce nejméně 2 cm.

U stromů s průměrem do 15 cm na pařezu lze místo směrového zářezu vést pouze vodorovný řez (nedořez musí být zachován).

U přesílených stromů a při nebezpečí rozštípnutí oddenkové části stromu (např. při těžbě stromů nakloněných ve směru pádu, při kácení stromů po směru větru) musí obsluha PŘP provést před zahájením hlavního řezu bělové řezy. Způsob ve- dení bělových řezů je zřejmý z obrázku:

bělové řezy

• musí být vedeny pod vodorovnou částí směrového zářezu kolmo na hranu směrového zářezu tak, aby přerušily nedořez na každé straně nejvíce o 10 cm (u silných stromů)

Směrový zářez

Obsluha PŘP musí vést vodorovnou část směrového zářezu do hloubky 1/5 až 1/3 vzhledem k průměru těženého stromu v místě řezu. Šikmou část směrového zá- řezu vést nad vodorovnou částí směrového zářezu (vrchní směrový zářez) ve výšce, odpovídající přibližně 2/3 hloubky zářezu. Šikmý a vodorovný řez se musí spojit v jedné přímé, vodorovné průsečnici kolmé na předpokládaný směr pádu stromu a vyjmout část kmene, vzniklou při řezání směrového zářezu.

Jestliže je to vzhledem k terénu v místě paty stromu vhodné, lze vést šikmou část směrového zářezu pod vodorovnou částí směrového zářezu (spodní směrový zářez), a to při dodržení zásad jako u vrchního směrového zářezu. Spodní směrový zářez je vhodné využít při těžbě stromů směrem ze svahu.

Hlavní řez

Obsluha PŘP musí vykázat před započetím hlavního řezu z ohroženého prostoru těženého stromu všechny nepovolané osoby. V ohroženém prostoru se smí na- cházet pouze obsluha PŘP, případně pomocník obsluhy PŘP. V nebezpečném pro- storu v okolí pily s pohybujícím se řetězem se smí nacházet pouze obsluha PŘP. Kde to podmínky bezpečné práce umožní, vést hlavní řez vodorovně co nejblíže k patě stromu, max. ve výšce odpovídající 1/3 průměru těženého stromu měře- ného v místě řezu. Hlavní řez vést v horní polovině vrchního směrového zářezu, případně v rovině vodorovného řezu směrového zářezu u spodního směrového zářezu. U stromů s průměrem v místě řezu menším než účinná délka vodící lišty použít hlavní řez vedený tahem nebo hlavní řez vějířovitý.

postup při vedení postup při vedení hlavního řezu tahem hlavního řezu vějířovitého

U stromů s průměrem v místě řezu přesahujícím účinnou délku vodící lišty, nej- výše však o dvojnásobek, provést hlavní řez zápichem.

postup při vedení hlavního řezu zápichem

U stromů s průměrem v místě řezu přesahujícím účinnou délku vodící lišty o dvoj- násobek provést ve střední části směrového zářezu ve výšce budoucího hlavního řezu zápich do takové hloubky, aby hlavní řez beze zbytku přerušil zbývající část kmenu stromu až k nedořezu. Při zápichu do směrového zářezu (vějířovitý – viz obr. A nebo postupný viz obr. B) ponechat u obvodu kmene neporušené dřevo v délce nejméně 15 cm. Hlavní řez provést zápichem (viz obr. C).

6.4.5 Kácení stromů s těžištěm vychýleným ve směru pádu

Obsluha PŘP musí kořenové náběhy odstranit pouze ve směru pádu stromu, pro- vést směrový zářez do hloubky 1/3 až 1/2 vzhledem k průměru kmene v místě řezu. Pod směrovým zářezem přerušit dřevní vlákna bělovými řezy, u silných stromů do hloubky maximálně 10 cm. Obsluha musí použít spínač kmenů, případně jiný prostředek bránící v rozštípnutí. Hlavní řez vést v horní polovině směrového zá-

řezu s ponecháním nedořezu u směrového zářezu o síle nejméně 2 cm některým z níže uvedených způsobů:

srdcový řez

• z obou stran směrového zářezu vést pomocné řezy tak, aby se proťaly na kmenu proti směrovému zá- řezu a nenarušily dřevo v místě nedořezu

• provést hlavní řez ve směru ke směrovému zá- řezu

třemi řezy

• s použitím zubové opěrky pily, umístěné v místě budoucího nedořezu, vést postupně z každé strany kmenu pomocné vějířovité řezy tak, aby se řezy vzájemně proťaly, vytvořily nedořez a na proti- lehlé straně ponechaly u obvodu kmene neporu- šené dřevo přidržující strom v původní poloze

• přerušit zbývající dřevo u obvodu kmene řezem ve- deným směrem k nedořezu

zápichem

• provést zápich, vytvořit nedořez, vést řez smě- rem k obvodu kmene a zde ponechat neporušené dřevo

• přerušit zbývající dřevo u obvodu kmene řezem vedeným směrem k nedořezu

6.4.6 Kácení stromů s těžištěm vychýleným mimo směr pádu

Stromy s těžištěm mírně vychýlených v úhlu do 900 od směru kácení.

Obsluha PŘP musí provést směrový zářez mírně posunutý na opačnou stranu od směru vychýlení a použít kmenový spínač..

• hlavní řez začít na straně vychýlení stromu v horní polovině směrového zářezu

• na straně vychýlení stromu ponechat nedořez o síle nejméně 2 cm a na opačné straně tím širší, čím je větší vychýlení těžiště stromu

• současně s hlavním řezem, jakmile to umožní po- loha řezacích částí pily, provádět klínování nej- méně dvěma tažnými klíny, z nichž alespoň jeden je umístěn v řezu na straně vychýlení stromu

6.4.7 Stromy s těžištěm mírně vychýleným proti směru kácení

Při kácení musí obsluha použít kmenový spínač, či jiný vhodný prostředek. Při kácení slabých stromů obsluha PŘP může postupovat takto:

• provést nejprve hlavní řez, jakmile to zahloubení řezacích částí pily do kmenu umožní, provádět klí- nování nejméně dvěma tažnými klíny

• po vyrovnání stromu do svislé polohy vytvořit ve směru pádu stromu směrový zásek, a to do hloub- ky nejvíce 1/5 průměru kmene v místě řezu a s po- necháním nedořezu alespoň 2 cm

• pomocí klínů uvést strom k pádu.

Při kácení silných stromů obsluha PŘP může postupovat takto:

• provést ve směru předpokládaného pádu stromu směrový zásek, v místě hlavního řezu vést zápi- chem řez s ponecháním nedořezů dle obrázku a vzniklý prostor rozšířit pro založení klínů

• do rozšířeného prostoru vložit hy- draulický, případně tažný klín a klín uvést do tahu (na obrázku označen I)

• střídavě z pravé a levé strany stromu oddělovat takovou část zbývajících dřevních vláken, aby do hlavního řezu mohly být vkládány další dřevěné nebo plastové pojistné klíny, na ob- rázku označené jako II a III

• střídavým přiřezáváním až k nedo- řezu, zarážením tažných a pojistných klínů vyrovnat strom do svislé polohy a dále uvést k pádu.

6.4.8 Kácení stromů suchých, vyhnilých a dutých

Při kácení souší nebo při zjištění vyhnilého nebo dutého stromu (podle rozšíření oddenku, barvy pilin nebo po vytvoření směrového zářezu) obsluha PŘP musí provádět kácení se zvýšenou opatrností do směru naklonění. Jestliže je to k za- jištění bezpečnosti práce třeba, uvést strom k pádu pomocí tahu lana navijáku mechanizačního prostředku, stahováku zavěšených stromů, přetlačné tyče apod. Vést směrový zářez do hloubky 1/3 průměru kmene v místě řezu, hlavní řez (podle průměru kmene postupný, vějířovitý nebo zápichem) v horní polovině zářezu s ponecháním co nejširšího nedořezu. Jestliže to stav stromu umožní, provádět klínování více klíny, u slabších stromů zajistit pilu proti sevření v řezu a uvedení stromu k pádu dřevorubeckou lopatku. U souší používat klíny mini- málně.

6.4.9 Kácení stromů srostlých a dvojáků

Obsluha PŘP při srůstu stromů ve výš- ce do 1 m nad terénem musí

• každý strom kácet jednotlivě do směru naklonění jako strom s těžiš- těm vychýleným ve směru pádu

• nejprve provést kácení stromu slab- šího nebo nakloněného ve směru pádu

• hlavní řezy provést zápichem

Při srůstu stromů ve výšce nad 1 m obsluha PŘP musí

• použitím kmenového spínače zabrá- nit roztržení jednotlivých kmenů

• stromy kácet běžným způsobem jako jeden strom ve směru kolmém na ro- vinu, vedenou středy obou kmenů

6.4.10 Kácení jednotlivých zlomů

Obsluha PŘP musí u stromů s kmenem odděleným na více částí zpracovat nejprve zcela oddělené části, nacházející se v závěsu stojícího stromu a následně zlomy le- žící na terénu. Ke stažení zlomu použít některý z postupů, uvedených v části 4. Sto- jící zlom kácet obdobným způsobem jako normálně rostlý strom, případně jako strom s vychýleným těžištěm. Strom se zlámaným kmenem, který není zcela od- dělen a zlom se nedotýká terénu, kácet jako strom s vychýleným těžištěm. U stromů se zlámaným kmenem, který není zcela oddělen a zlom se dotýká terénu, provést směrový zářez tak, aby umožnil pád stromu do boku (kolmo na rovinu ve- denou patou stromu, částí koruny dotýkající se terénu a vrcholem zlomu). Směrový zářez, hlavní řez, nedořez a uvedení kmenu k pádu provádět běžným způsobem se zvýšenou opatrností a ohledem zejména na možné pružení kmene a pád zlomu.

6.4.11 Pracovní postupy proti sevření PŘP v řezu a k uvedení stromu k pádu

Při kácení stromů s těžištěm jednoznačně vychýleným ve směru pádu nemusí ob- sluha PŘP za bezvětří vkládat do hlavního řezu žádný prostředek proti sevření pily v řezu a k uvedení stromu k pádu. V ostatních případech obsluha PŘP musí jakmile to umožní poloha řezací části pily, nejpozději po provedení 2/3 hlavního řezu, vlo- žit do řezu pomůcku k zamezení sevření PŘP tak, aby nedošlo k poškození řetězu pily a teprve potom u nedořezu dokončit hlavní řez. Jako pomůcku k zamezení se- vření PŘP v řezu použít dřevorubecký háček, dřevorubeckou přetlačnou lopatku nebo tažný klín (dřevěný, plastový, kovový). Strom, nakloněný mimo směr pádu, vyrovnat do svislé polohy pomocí klínů nebo lana mechanizačního prostředku, případně stahováku stromů a teprve potom u nedořezu dokončit hlavní řez. Po dokončení hlavního řezu u nedořezu pomocí dřevorubeckého háčku (pouze u stromů s průměrem do 15 cm měřeným v místě řezu), přetlačné tyče (při těžbě s pomocníkem při kácení), dřevorubecké přetlačné lopatky nebo klínu (tažného, případně hydraulického), lana mechanizačního prostředku nebo lana stahováku

zavěšených stromů uvést strom k pádu. U stromů s průměrem v místě řezu 35 cm a více musí být do řezu vložen alespoň jeden tažný klín. Jestliže je to z důvodu za- jištění bezpečnosti obsluhy PŘP nebo k zabránění vzniku škod třeba, použít k uve- dení stromu k pádu tah lana mechanizačního prostředku, stahováku zavěšených stromů apod., při čemž mechanizační prostředek musí být umístěn mimo ohro- žený prostor káceného stromu. Při použití mechanického, případně hydraulického klínu, musí obsluha PŘP zamezit sevření pily v řezu pomocí klínu. Jakmile začne strom padat, vyjmout PŘP a spolu s případným pomocníkem při kácení odstoupit po ústupové cestě a zde setrvat až do doby pominutí nebezpečí pádu větví z okol- ních stromů a pádu pohybujícího se káceného stromu. PŘP nemusí být z řezu vy- jmuta při ohrožení obsluhy PŘP padajícím stromem, např. při sevření PŘP v řezu.

6.4.12 Pracovní postupy pro stažení stromu zavěšeného na jiný strom

U stromu, který se při kácení zavěsil na jiný strom, musí obsluha PŘP nabíhající stranou řetězu maximálně do výše ramen obsluhy PŘP odstranit větve bránící v uvolňování stromu, odříznout nedořez a pokusit se ihned po zavěšení strom uvolnit některým z povolených způsobů, ke kterým patří otáčení stromu kolem jeho osy obracákem, odsunování pákou, rozkýváním stromu v příčné ose kmene, uvolnění stahovákem zavěšených stromů. Nepodaří-li se po vyčerpání dostupných možností zavěšený strom uvolnit, neprodleně tuto skutečnost oznámit bezpro- střednímu nadřízenému, který zajistí uvolnění stromu nejpozději v průběhu ná- sledujícího dne stažením potahem nebo mechanizačním prostředkem.

Zaměstnavatel musí zajistit ohrožený prostor zavěšeného stromu proti vstupu nepovolaných osob vhodným bezpečnostním opatřením.

6.4.13 Pracovní postup při úpravě kmene skáceného stromu

Obsluha PŘP musí odstranit nerovnosti vzniklé při kácení stromu (nedořez, třísky, vytrhaná vlákna apod.). Odřezat kořenové náběhy tak, aby se oddenková část kmene směrem k čelu kmene nesbíhala a zbytky po kořenových nábězích přeční- valy oblou plochu kmene nejvíce o 3 cm. Odstranit z kmene viditelná cizí tělesa. Z pařezu odřezat případnou třísku, vytrženou z kmene. Jestliže tak stanoví tech- nologický postup výroby, odstranit v délkách dále využitelných sortimentů hnilo- bou, houbami, případně mechanicky poškozenou oddenkovou část kmene.

6.4.14 Pracovní postupy při odvětvování stromů

Zaměstnanec musí odvětvovat pouze stromy řádně pokácené, případně uvolněné ze závěsu, a to při splnění podmínky práce s pilou maximálně do výše ramen ob-

sluhy PŘP. Jestliže tuto podmínku nelze splnit ani případným krácením kmene na požadovaný sortiment, zkrátit větve, na kterých skácený strom spočívá a po sní- žení polohy stromu do potřebné výšky provést odvětvení. V případě pádu stromu přes terénní nerovnost, přírodní nebo umělou překážku, která neumožňuje odvě- tvovat strom při dodržení bezpečnosti práce, provést odvětvení až po odtažení stromu mechanizačním prostředkem nebo potahem.

6.4.15 Odvětvování stromů pomocí PŘP

Obsluha PŘP musí při odvětvování postupovat po levé straně stromu ve směru od oddenkové části stromu k jeho vrchu, takto odvětvit 3/4 obvodu kmene, po otočení stromu provést odřezání zbývajících větví a případně opravit předcházející řezy. Strom otočit tak, aby se zbývající větve pokud možno nacházely na pravé straně. V případě ohrožení obsluhy PŘP nebo jiných osob, případně při hrozbě poškození majetku nebo jiných hodnot lze při odvětvování postupovat po pravé straně kmene nebo ve směru od vrcholu k oddenku. Větve odřezávat zároveň s oblinou kmene, a to zejména střední částí vodící lišty. Neprovádět řezy odbíhajícím řetězem v ob- lasti koncové části vodící lišty. Při odřezávání větví zaujmout takovou polohu, aby pila řezací částí v žádné fázi řezu nesměřovala proti obsluze PŘP nebo jiné osobě, držet pilu oběma rukama, spočívat pevně na obou nohách současně a využívat možnosti rozložení hmotnosti pily mezi ruce a kmen stromu, případně pravé stehno obsluhy. Pilu do řezu nasazovat při plných otáčkách motoru. K odřezání další větve posunout po kmenu pilu s řezací částí směřující od obsluhy PŘP nebo s řezací částí umístěnou na straně kmenu, nacházející se dále od obsluhy PŘP, při čemž držet pilu oběma rukama. Nelze-li některý z uvedených způsobů použít, musí být při přecházení u PŘP sepnuta brzda řetězu. Překážející odřezané větve odhodit po odložení pily se sepnutou brzdou řetězu na bezpečné místo tak, aby nedošlo při náhodném pohybu pily ke zranění obsluhy PŘP ani jiné osoby a aby nedošlo k pádu nebo zavalení pily. Povolen je i způsob, při kterém obsluha PŘP rukou před sebou přidržuje pilu se sepnutou brzdou za přední rukojeť na kmeni odvětvova- ného stromu řezací částí směřující od obsluhy PŘP a druhou rukou odhazuje pře- kážející větve. Při nebezpečí ohrožení obsluhy PŘP nebo sevření řezací části pily v řezu při odřezávání silných větví a silně napružených větví provést nejprve zkrá- cení větve jedním nebo více řezy a po snížení tahových a tlakových sil ve dřevě v místě řezu dokončit odřezání větve u kmene stromu. Při odřezávání nebo zkra- cování napružené větve, případně podrostu stát mimo směr pružení.

Odvětvování napruženého stromu provádět ze strany mimo směr pružení stromu, v případě ohrožení zdraví obsluhy PŘP směrem od vrcholu stromu k oddenku. Podle síly větví a polohy větví na kmeni použít při odvětvování některou z níže uvedených metod nebo jejich kombinaci.

metoda švihová

• používá se k odřezání tenkých větví.

• fáze I. a III. se provádí odbíhající částí řetězu, fáze

II. nabíhající částí řetězu.

metoda šestifázová (švédská)

• používá se u stromů vytvářejících přesleny k odře- zání nenapružených větví.

• tato metoda může být použita do takové síly větví, kdy vzhledem k jejich délce a umístění na kmenu nedochází při vedení řezu od spodní části větve směrem k horní k sevření řezací části pily v řezu.

metoda silných větví (rakouská)

• používá se k odřezání silných nebo napružených větví.

• větve se v pořadí dle obrázku odřezávají nabíhající nebo odbíhající částí řetězu s ohledem na pnutí a pružení větví tak, aby řez byl dokončen na straně tahu.

6.4.16 Odvětvování stromu sekyrou

Zaměstnanec musí Při odvětvování postupovat směrem od oddenku k vrcholu stromu, při čemž větve oddělovat na vrchní a odvrácené straně kmene. Tenčí větve odstranit jediným sekem vedeným těsně u kmene, středně silné větve nejdříve šikmo naseknout a potom ve směru tahu odseknout. Silné větve nejdříve zeslabit oboustranným zásekem vedeným těsně u kmene a potom ve směru tahu odsek- nout. Sekerou oddělovat větve do průměru 8 cm, silnější odřezávat pomocí PŘP.

6.4.17 Pracovní postupy při krácení kmene

Krácení kmene při vyrovnaných tahových a tlakových silách ve dřevě v místě řezu Obsluha PŘP musí provést krácení kmenu s průměrem v místě řezu menším než délka lišty řezem tahem nebo řezem vějířovitým s použitím opěrky pily. U kmenů

o průměru v místě řezu do dvojnásobku délky lišty provést řez (tahem nebo vějí- řovitý) v délce lišty z libovolné strany kmene a krácení dokončit z opačné strany kmene. Jestliže se kmen v místě řezu dotýká terénu, provést v obou případech do- končení řezu nabíhající částí řetězu koncovou částí lišty, případně po pootočení kmene.

Krácení napruženého kmene: Obsluha PŘP musí upravit místo, ze kterého bude krácení prováděno tak, aby provádění řezů bylo bezpečné, připravit a upravit ústu- povou cestu směrem vzad z místa provádění řezů. Při krácení zaujmout postoj na obou nohách na straně mimo směr pružení stromu. Zejména u silně napružených kmenů dokončit krácení s PŘP drženou nataženými pažemi. U kmenů s průměrem v místě řezu menším než délka lišty vést prvý řez na straně tlaku, podle síly napru- žení do hloubky přibližně 1/3 průměru kmene (u slabě napružených kmenů), pří- padně na výšku lišty (u silně napružených kmenů). Krácení kmenu dokončit řezem ze strany tahu, a to řezy tahem nebo řezy vějířovitými s použitím opěrky pily.

šipky směřující k sobě označují stranu tlaku, směřující od sebe stranu tahu

U kmenů s průměrem v místě řezu větším než délka lišty provést nejprve boční zeslabovací řez z té strany kmenu, nacházející se dále od místa, z něhož je pro- váděno krácení. Druhý řez vést ze strany tlaku a krácení dokončit řezem ze strany tahu. Řezy musí být vedeny tak, aby se vzájemně spojily. U velmi napru- žených kmenů silných dimenzí lze po provedení bočního zeslabovacího řezu a řezu ze strany tlaku vést ze strany tahu třetí řez zápichem, který přeruší stře- dovou část kmene a ponechá neporušené dřevo v místě největšího tahu Krácení dokončit řezem ze strany tahu. Řezy musí být vedeny tak, aby se vzájemně spo- jily. Při nebezpečí sevření řezací části pily v řezu vložit do řezu vhodnou po- můcku, např. klín.

6.4.18 Pracovní postupy při ručním odkorňování kmenů

Ručním odkorňováním kmenů je loupání, škrabání nebo prokřesávání pomocí ručního nářadí (loupákem, škrabákem, sekyrou, pořízem) nebo PŘP s adaptérem. Zaměstnanec musí při škrabání kmen odkorňovat směrem od oddenku k vršku

(krajní oddenkovou část napřed směrem k čelu), při čemž nejprve odstraní kůru na vrchní a bližší boční straně (levé) a po jeho otočení pak odkornit zbývající část kmene. Při škrábání do běla provést dočištění kmene od zbytků lýka.

Při prokřesání odstranit kůru v pruzích (při průměru kmene do 10 cm dvěma pásy, při průměru nad 10 cm třemi a více pásy), u břízy je přípustný i tvar šrou- bovice.

    6.5 Těžba dříví a zpracování stromů v soustředěné kalamitě  

Zaměstnavatel musí organizačně zajistit

Těžbu dříví mohou provádět zaměstnanci, kteří splňují kvalifikační a zdravotní podmínky pro provádění práce, mají zkušenosti se zpracováním jednotlivých vý- vratů a zlomů, minimálně dvouletou praxi v těžbě dříví a jejich dovednosti byly před zahájením prací ověřeny.. Zaměstnanci, kteří tyto podmínky nesplňují, mohou provádět pouze práce na skládkách (netýká se kvalifikačních a zdravotních podmínek).

V případě nasazení pracovní skupiny nebo více jednotlivců musí být zaměstnanci rozmístěni na pracovišti tak, aby se vzájemně neohrožovali. Zaměstnanci prová- dějící těžbu dříví musí pracovat pod soustavným dohledem jiného spolupracov- níka nebo technického dozoru. Zaměstnanci musí být před začátkem prací prokazatelně seznámeni s postupem prací a zvláštnostmi práce na konkrétním pracovišti.

Všechny přístupové cesty a nejnutnější přibližovací linky musí být uvolněny před- nostně. Postup těžby musí směřovat od přibližovacích linek do porostu, při čemž musí být přednostně odstraňovány stromy zavěšené a polovyvrácené. V době pro- vádění těžebních prací musí být na pracovišti k dispozici mechanizační prostředek, schopný vyklízet dříví ve stromových délkách.

V případě navršení jednotlivých vyvrácených stromů na sebe postupně oddělit stromy nejprve ve vrchní vrstvě, tyto stromy pomocí mechanizačního prostředku vyklidit na volné prostranství nebo skládku a zde dokončit zpracování stromu dle další technologické návaznosti. Při provádění oddělujícího nebo krátícího řezu mít připravenu bezpečnou ústupovou cestu a stát na zemi mimo směr pružení stro- mu.

6.5.1 Oddělení kmene od kořenového koláče

Obsluha PŘP musí dodržovat zásady uvedené v části „Krácení kmene“ a dále před oddělením kmene zajistit kořenový koláč proti samovolnému pohybu pomocí vzpěr, lana navijáku mechanizačního prostředku. Je zakázáno kořenový koláč za- jistit pouze jednou vzpěrou, mechanizačním prostředkem umístěným v prostoru možného pádu koláče (např. zajištění pomocí čelního rampovače). Polovyvrácené stromy těžit jako stromy s vychýleným těžištěm. U vyvrácených stromů určit pro- stor ohrožený možným pohybem kořenového koláče nebo napruženého stromu. Po oddělení kmene od kořenového koláče odstranit zajištění proti samovolnému pohybu a pomocí dostupných prostředků se pokusit koláč navrátit do původní polohy.

6.5.2 Oddělení kmene nenapruženého nebo slabě napruženého stromu

Obsluha PŘP musí vést řez u paty stromu na straně tlaku přibližně do 1/3 průměru kmene a oddělení dokončit řezem ze strany tahu. Řez na straně tlaku lze nahradit šikmými řezy, které oddělí dřevo ve tvaru klínu. S výhodou lze použít oddělení kmenu šikmými řezy, při kterých obsluha PŘP musí:

• první řez vést na straně tlaku šikmo k ose kmene do 1/3 kmene

• druhý řez vést šikmo ze strany tahu tak, aby se oba řezy protnuly

6.5.3 Oddělení kmene silně napruženého stromu

• odstranit nejprve pnutí kmene krácením stromu

• jestliže krácení nelze provést, použít kmenový spínač

• mezi spínačem a patou stromu vést prvý řez na straně tlaku kolmo na osu kmene přibližně do hloubky 1/3 kmene

• ze strany tahu vést řez posunutý zhruba o 10 cm od roviny vedené prvým řezem tak, aby se řez na spodní straně kmene nacházel blíže ke kořenovému koláči.

• řez ukončit na úrovni prvého řezu

6.5.4 Oddělení kmene při nebezpečí pádu kořenového koláče na obsluhu PŘP

Jestliže nelze zajistit kořenový koláč proti pádu, obsluha PŘP musí:

• oddělit kmen ve vzdálenosti větší, než je výška kořenového koláče nad terénem

• oddělení oddenkové části stromu provést až po navrácení kořenového koláče do původní polohy

6.6 Ohrožený prostor při práci PŘP

Ohrožený prostor je prostor, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohro- žuje její zdraví, případně zdraví a bezpečnost jiných osob. Při kácení stromu je to kruhová plocha o poloměru dvojnásobné výšky těženého stromu.

Každé pracoviště musí být vhodně zabezpečeno proti vstupu nepovolané osoby, práce prováděné v blízkosti cest musí být označeno i na těchto komunikacích.

6.7 Zakázané činnosti

Při těžbě dříví je zaměstnanci zakázáno:

• kácet stromy za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení, při teplotě vzduchu pod –15 °C a při poklesu viditel- nosti pod dvojnásobnou výšku káceného stromu.

• kácet a zpracovávat stromy nebo pobývat a pohybovat se v ohroženém prostoru zavěšeného, podříznutého stojícího stromu a v prostoru ohroženém pádem stromu, na kterém zavěšený strom spočívá.

• podřezávat stromy, na kterých spočívá zavěšený strom, odřezávat zavěšený strom po špalcích, kácet jiný strom přes strom zavěšený.

• mechanizačním prostředkem uvádět strom do směru pádu nebo stahovat za- věšený strom jinak než lanem navijáku.

• opracovávat stromy nad úrovní ramen obsluhy PŘP a vylézat na zavěšené stromy nebo na stromy, o které jsou zavěšené stromy opřeny.

• na prudkých svazích s nebezpečím samovolného pohybu dříví kácet stromy jinak, než ze svahu dolů, kácet a zpracovávat stromy, jestliže nad nebo pod pra- covištěm pracují jiné osoby a krátit dříví na sortimenty kratší jak 6 m.

• provádět práce v prostoru ohroženém pohybem kmene, vymrštěním napruže- ného stromu nebo kmene po dokončení oddělovacího řezu, pádem nezajiště- ného kořenového koláče atd.

TĚŽBA DŘÍVÍ HARVESTORY

7. Práce s harvestorem

Níže uvedené zásady se vztahují na práce, prováděné harvestorovými uzly včetně jednotlivých fází výroby, při kterých je použito harvestorové technologie.

7.1 Výklad pojmů

Harvestor je samojízdný více operační stroj určený ke kácení, odvětvování, krácení stromů a ukládání sortimentů

Operátor je zaměstnanec, který obsluhuje harvestor a řídí jednotlivé fáze zpraco- vání.

Ohroženým prostorem při kácení stromů harvestorem je kruhová plocha o polo- měru dvojnásobné výšky káceného stromu zvětšená o délku ramene stroje.

Vyvážecí souprava je mechanizační prostředek, který je primárně určen pro vykli- zování zpracované dřevní suroviny po harvestorové těžbě přímo z porostu.

7.2 Podmínky pro vykonávání prací

Harvestor smí obsluhovat pouze zaměstnanec:

• starší 18 let, pověřený.

• zdravotně způsobilý.

• proškolený a přezkoušený v akreditovaném středisku, nebo pověřeným zástup- cem výrobce.

• držitel platného řidičského průkazu s oprávněním k řízení motorového vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny.

Další požadavky na způsobilost obsluhy je uvedena v Riziku 34 podnikového do- kumentu.

           7.3 Technická a organizační opatření      

Při přípravě pracovišť zaměstnavatel musí:

• pracoviště v závislosti na technických možnostech stroje rozdělit na pracovní pole vyklizovacími linkami.

• vyklizovací linky viditelně vyznačit a vést pokud možno kolmo na vrstevnice.

• stromy z linek odstranit úrovňovým kácením, pařezy v případě nutnosti sní- žit.

• povrch linek na neúnosném terénu upravit, zejména ve výjezdových poloměrech linek a v místech výjezdů na odvozní komunikaci.

• v místech vyústění linek na vozovku s živičným povrchem tyto výjezdy označit dopravní značkou, nebo jiným vhodným bezpečnostním značením.

V technologických postupech zaměstnavatel musí stanovit:

• návaznosti jednotlivých pracovních operací na zvolenou technologii těžby.

• stroje a zařízení, pracovní prostředky a pomůcky pro jednotlivé pracovní činnosti.

• počet, umístění, výšku a označení skládek dříví.

• odpovídající manipulační prostory pro uložení a doplňování pohonných hmot a olejů.

• prostory pro údržbu stroje včetně zajištění těchto prostor.

• způsob dopravy dříví ze skládek.

• technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků, pracoviště a přilehlého okolí.

• opatření při pracích za mimořádných podmínek (např. sníh, mlha, déšť, silný vítr, atd.).

• v případě provádění prací více subjekty zpracuje technologické postupy ten zho- tovitel prací, který zajišťuje těžbu dříví harvestorem.

Zaměstnavatel dále musí:

• při nasazení více mechanizačních prostředků pro těžbu dříví na jednom praco- višti koordinovat jejich provoz.

• v případě těžby dříví harvestorem prováděné jiným subjektem sepsat „protokol o předání a převzetí pracoviště“.

• v rozsahu potřebném pro výkon práce vybavit zaměstnance návodem k obsluze stroje a doklady o předání a převzetí pracoviště.

• seznámit operátora ještě před zahájením práce s technologickým postupem a zvláštnostmi pracoviště z hlediska bezpečné práce.

• seznámit operátora ještě před zahájením práce se systémem poskytnutí první pomoci a vybavit stroj lékárničkou první pomoci.

• vybavit pracovníky vhodným nářadím a pomůckami, nutnými pro práci a údržbu harvestoru.

• zajistit pravidelné kontroly a revize stroje v souladu s požadavky příslušných předpisů a pokynů výrobce.

• vybavit harvestor prostředky proti nechtěnému úniku provozních kapalin (ha- varijní soupravy).

• vybavit stroj funkčním práškovým hasicím přístrojem umístěným na trvale do- stupném místě a v zákonných lhůtách zajistit jeho kontroly a revize.

Operátor musí:

• dodržovat zásady bezpečné práce.

• dodržovat pokyny výrobce zařízení, uvedených v instrukční příručce nebo v ná- vodu k obsluze a údržbě stroje.

• provádět kontroly, údržbu, mazání a čištění stroje a příslušenství v souladu s po- kyny výrobce včetně kontroly čitelnosti bezpečnostních štítků.

• udržovat v suchu kabely akumulátoru a pravidelně kontrolovat pevnost uchy- cení kabelů, zejména konektorů startéru.

• pravidelně zbavovat stroj nánosů oleje a mazacích tuků, především u kácecí hla- vice a spodního pancéřování stroje.

• okamžitě likvidovat úniky paliva a olejů pomocí nasákavých látek.

• udržovat lékárničku první pomoci v řádném stavu.

• v případě závady na bezpečnostních prvcích okamžitě ukončit činnost.

                 7.4 Pracovní postupy         

7.4.1 Přesuny a přejíždění harvestoru na pracovišti

Zaměstnavatel musí:

• zajistit, aby po vlastní ose stroje byly prováděny pouze krátké přesuny.

• pro přesun stroje zvolit trasu se silnicemi s potřebnou šířkou a světlou výškou průjezdů.

• na lesních cestách překontrolovat šířku cest zejména v místech zatáčení stroje a dále nosnost mostů a propustků, přes které se bude stroj pohybovat.

Operátor musí:

• uložit a zajistit hydraulický jeřáb, kácecí hlavici a rameno v přepravní poloze.

• dodržovat maximální povolenou rychlost při přejíždění po ose stroje.

• při transportu na dopravním prostředku stroj zajistit parkovací brzdou, lanovými úvazky a kola podložit klíny.

• při vlečení poškozeného stroje použit tažnou tyč, připojenou k tažnému oku stroje.

• před rozjezdem stroje dát zvukové znamení.

• při přejíždění zajistit příčnou i podélnou stabilitu stroje.

7.4.2 Příprava harvestoru k práci

Operátor musí:

• k výstupu na stroj nebo sestupu ze stroje použít schůdky nebo stupadla s madly, při čemž musí být obrácen čelem ke stroji.

• stupadla i schůdky udržovat v provozuschopném stavu a pravidelně je zbavovat nečistot, sněhu a námrazy.

• před zahájením vlastní práce provést zkoušku jednotlivých funkcí, včetně funkce stop tlačítka.

• zajistit, že v době chodu motoru a funkčních zkoušek se v okruhu 15 m od podá- vacích kol hlavice nesmí nacházet žádná osoba.

7.4.3 Těžební činnost harvestoru

Operátor musí:

• před zahájením práce dát zvukové znamení.

• práce zahájit až po odchodu všech osob z ohroženého prostoru, pokud se v ohro- ženém prostoru vyskytne nepovolená osoba, musí operátor práci zastavit.

• zajistit, aby se při provozu v kabině stroje kromě operátora nezdržovala žádná jiná osoba.

• pracovní činnost zahájit teprve tehdy, když je zajištěna stabilita stroje.

• s ohledem na další zpracování vytěženého dříví určit směr kácení tak, aby nedo- cházelo ke škodám na okolních porostech.

• kácecí hlavici pevně upnout co nejníže k patě stromu.

• stromy o hmotnatosti vyšší jak 0,5 m3 po odříznutí a nasměrování vypustit uvol- něním hlavice tak, aby nedošlo k narušení stability nebo poškození stroje.

• usměrnit strom při odvětvování tak, aby nedošlo k poškození okolních stromů v porostu a aby větve v maximálně možném množství padaly na vyvážecí linii.

• během provozu sledovat chod stroje.

• zjištěné závady neprodleně odstranit a zaznamenat do provozního deníku.

• při zjištění takové závady, kterou není operátor schopen sám odstranit, musí okamžitě přerušit práci, stroj zajistit proti nežádoucímu spuštění a neprodleně informovat odpovědného pracovníka.

• v případě vzniku poruchy hydraulického jeřábu nebo kácecího ústrojí, která ne- umožní dokončit kácení stromu, přemístit stroj mimo ohrožený prostor a tento prostor zajistit proti vstupu jiných osob a kácení stromu dokončit přenosnou motorovou pilou, je-li na pracovišti k dispozici, případně okamžitě po odstranění závady stroje.

• při převrácení stroje vypnout motor, uzavřít ventil přívodu paliva a vypnout hlavní spínač elektrického proudu stroje.

7.4.4 Ukončení práce s harvestorem

Operátor musí:

• při přerušení nebo ukončení práce stroj zabezpečit proti samovolnému pohybu a zneužití vyjmutím klíče ze zapalování a vypnutí hlavního spínače stroje.

• jestliže nebude kácecí hlavice umístěna do přepravní polohy a mechanicky za- jištěna, musí obsluha před vypnutím motoru kácecí hlavici uložit na zem ve sta- bilizované horizontální poloze se zatáhnutými noži, uvolněnými podávacími válci a zapřít ji tak, aby nedošlo k jejímu sklopení.

• nejpozději do konce směny zatřít poraněná místa na stromech fungicidním pří- pravkem tak, aby nátěr přesahoval přes okraj rány až na nepoškozenou kůru stromu.

• v případě náhodného poranění většího povrchu stromu neurčeného k těžbě tento strom dodatečně zpracovat.

• bližší podrobnosti pro tyto případy musí být dohodnuty v „protokolu o předání a převzetí pracoviště“.

                7.5 Zakázané činnosti         

• Používat stroj pro jiné činnosti, než pro které je stroj určen.

• Při práci na stroji, údržbě a opravách nosit prsteny, náramky, hodinky a volný oděv.

• Provádět údržbu a opravy stroje nezabezpečeného proti samovolnému pohybu a náhodnému spuštění.

• Při čištění používat motorovou naftu.

• Otevírat a odstraňovat kryty a kapoty u stroje s motorem v chodu, provádět opravy, údržbu, čištění, seřizování a mazání za chodu stroje.

• Uvádět do chodu nebo používat stroj s odmontovaným nebo poškozeným kte- rýmkoliv ochranným zařízením.

• Dotýkat se pohyblivých části stroje tělem nebo předměty, nářadím drženými v rukou, kromě případů, které připouští návod k obsluze.

• Pouštět motor jiným způsobem, než spouštěcím spínačem z kabiny stroje.

• Provádět pracovní činnost se strojem, u kterého byla zjištěna závada nebo opo- třebení ohrožující život a zdraví nebo jiné hodnoty.

• Pracovat se strojem za snížené viditelnosti a v noci, není-li pracovní prostor stroje a pracoviště dostatečně osvětleno a označeno.

• Opustit místo operátora, je-li stroj nebo některé jeho pracovní zařízení v chodu (netýká se procesu zahřívání hydraulického systému na provozní teplotu).

• Vyřazovat z činnosti bezpečnostní, ochranné a pojistné zařízení a měnit jejich předepsané parametry.

• Umisťovat do kabiny jinou osobu a jiné věci než osobní potřeby operátora, není- li v kabině k tomu účelu určená uzavíratelná schránka nebo sedačka pro další osobu.

• Seskakovat ze stroje.

• Při jízdách v terénu nepoužívat bezpečnostní pásy nebo mít otevřené dveře do kabiny.

• Pracovat se strojem v takových podmínkách, kdy nelze zajistit stabilitu stroje.

• Vstupovat pod zdvižené rameno nebo pokácený strom.

• Pracovat se strojem v ochranných pásmech elektrických a jiných vedení. Ochranná pásma jsou definována v příloze 1 Směrnice „Zásady bezpečné práce při lesnických činnostech“.

• Pracovat se strojem osamoceně, pokud není zajištěno spojení alespoň mobilním telefonem.

• Používat mobilní telefon při pohybu stroje a před dokončením jednotlivých ope- rací výroby.

• Kouřit a používat otevřený oheň v blízkosti palivového systému a baterií, při kon- trole a čerpání pohonných hmot a při používání lehce vznětlivých čistících pro- středků.

• Při spuštění motoru používat otevřený oheň nebo spouštěcí plyn (éter, atd.) spolu s předehřívačem.

• Obsluhovat stroj při zdravotní indispozici, případně pod vlivem alkoholu, omam- ných látek nebo léků působících na vnímání a reakční schopnosti.

• Používat harvestorovou hlavici jako přetlačné zařízení při těžbě dřeva motoro- vou pilou.

• Používat rameno harvestoru jako zdvihací zařízení pro jiná břemena než je tech- nologie výroby těžby harvestorem.

SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ

8. Práce při soustřeďování dříví

Níže uvedené zásady se vztahují na soustřeďování dříví na všech lokalitách vý- roby, prováděné mechanizačním prostředkem, potahem, lanovkou, nebo ručně.

8.1 Výklad pojmů

Soustřeďování dříví je souhrnný název pro vyklizování dříví z porostu k přibližo- vací lince, přibližování vyklizeného dříví na skládku, případně vyvážení dříví z po- rostu nebo přibližovací linky na lesní skládku.

Pracoviště je prostor vymezený zaměstnancům pro vykonávání práce. Přibližovací linka je součást lesní odvozní sítě vedená po neupraveném terénu v porostu, která spojuje porost s přibližovací cestou nebo lesní skládkou.

Lesní skládka je odlesněná plocha u lesní cesty, sloužící pro dočasné ukládání, pří- padně výrobu sortimentů dříví.

Odvozní místo je prostor příjezdný pro odvozní prostředky, sloužící ke krátkodo- bému uskladnění dříví před jeho odvozem k odběrateli nebo k dalšímu zpracování. Traktor pro soustřeďování dříví je univerzální nebo speciální traktor s lesnickou

výbavou, která zajišťuje bezpečnost traktoru a osádky, umožňuje a usnadňuje soustřeďování dříví a jeho uložení na skládkách. Mezi lesnickou výbavu traktoru patří čelní rampovač, radlice, rampovací vzpěra, vyklizovací naviják, závěsný hy- draulický manipulátor, hydraulický nakládací jeřáb (drapák), ochranná síť zadní části kabiny apod.

Vyvážecí souprava slouží k vyvážení krátkých sortimentů dříví (sortimentní vyvá- žecí souprava), kmenů v celých délkách nebo pokácených stromů (vyvážecí sou- prava se svěrným oplenem) na odvozní místo nebo místo dalšího zpracování. Skládá se z traktoru s terénním kolovým nebo pásovým podvozkem, hydraulic- kého nakládacího jeřábu s drapákem a rotátorem a přívěsu s klanicemi nebo klecí na zdvojené nápravě, případně svěrného oplenu.

Lanové dopravní zařízení je souhrnný název pro lanovky a lanové automobilové nebo traktorové systémy, které slouží zejména v terénech neúnosných nebo s vel- kými spády k vyklízení a dopravě dříví v úplném závěsu nebo polozávěsu z porostu na skládky.

Ohrožený prostor při soustřeďování dříví je prostor nacházející se pod praco- vištěm na svazích se sklony, na kterých hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví, kamenů apod. Kruhový prostor o poloměru dvojnásobné výšky těženého stromu, při kácení stromu harvestory zvětšený o délku ramena stroje na pra- covištích s probíhající těžbou dříví. Prostor mezi nákladem a prostředkem pro soustřeďování dříví při sestavování nákladu. Prostor v prodloužení směru na- pnutého lana a ve vnitřním úhlu napnutého lana. Prostor kolem nákladu vleče- ného prostředkem pro soustřeďování dříví, pod zvedaným, pod dopravovaným a pod odkládaným dřívím při soustřeďování dříví vrtulníkem a lanovým doprav- ním zařízením a prostor v okolí skládky dříví během navalování, rovnání a od- vozu dříví.

            8.2 Podmínky pro vykonávání prací      

• Zaměstnavatel může prací pověřit zaměstnance, který je starší 18 let, je zdra- votně způsobilý, splňuje kvalifikační předpoklady, je pro práci vyškolen a zacvi- čen. Lékařské prohlídky, vyškolení a zacvičení u zaměstnanců v pracovním poměru musí zaměstnavatel zajišťovat a organizovat na své náklady.

• Traktor UKT nebo SLKT smí řídit pouze zaměstnanec pověřený, zdravotně způ- sobilý, proškolený a přezkoušený. Musí být držitelem platného řidičského prů- kazu s oprávněním k řízení motorového vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny (dále viz riziko 10). Pokud je traktor vybaven drapákem na HR, musí být zároveň držitelem průkazu jeřábníka a vazače (HR) přezkoušeného 1x za rok akreditovaným střediskem.

• Vyvážecí soupravu smí řídit pouze zaměstnanec pověřený, zdravotně způsobilý, řádně a prokazatelně proškolený. Přezkoušený v akreditovaném středisku, nebo zaměstnavatelem minimálně 1 x za dva roky a musí být držitelem platného ři- dičského průkazu s oprávněním k řízení motorového vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny. Obsluha musí být držitelem průkazu jeřábníka a vazače (HR) přezkoušeného 1x za rok akreditovaným střediskem (dále riziko 9).

• Vazač u lanového dopravního zařízení smí být pouze zaměstnanec pověřený, zdravotně způsobilý, řádně a prokazatelně proškolený, musí být držitelem prů- kazu vazače přezkoušeného 1x za rok akreditovaným střediskem (dále riziko 52).

           8.3 Technická a organizační opatření      

Zaměstnavatel musí:

• při soustřeďování dříví mechanizačními prostředky používat prostředek, který je k tomu konstrukčně určen a který je pro soustřeďování dříví vybaven bezpečnost- ními prvky (zejména bezpečnostní kabinou, ochrannou sítí zadní části kabiny).

• mechanizační prostředky mohou být použity pouze k účelu a v souladu s urče- ním výrobce; podle použitého prostředku, zvolené technologie a pracovního po- stupu vybavit prostředky při soustřeďování dříví výstrojí a nářadím (řetězovými nebo lanovými úvazky, kladkami, ochrannými límci k zavěšení kladek, kotevními úvazky, montážními lany, podvlékacím hákem, sochorem, sekerou, háčkem atp.).

• k mechanizačním prostředkům a adaptérům používaným při soustřeďování dříví mít k dispozici návody výrobce k obsluze, údržbě, montáži, kontrole, seřízení a opravám a tyto návody poskytnou zaměstnancům, kteří s mechanizačními prostředky pracují.

• při provozu mechanizačních prostředků a použitých adaptérů zajistit vedení do- kumentace pravidelných kontrol a oprav dle určení výrobce a jiných zákonných předpisů.

• prostředek pro soustřeďování dříví volit zejména podle způsobu výroby dříví, množství vyrobené dřevní hmoty, hmotnosti sortimentů, přístupnosti vyrobe- ného dříví, terénních podmínek, podélného a příčného sklonu terénu, přibližovací vzdálenosti, další technologické návaznosti při výrobě dříví atp.

• pro stavbu lanového dopravního zařízení zajistit vypracování projektu a před za- hájením stavby předat projekt obsluze lanového dopravního zařízení.

• zajistit přípravu pracoviště, zejména síť přibližovacích linek, označení a úpravu přibližovacích linek (stolice k rozšíření cesty v oblouku, odrazníky, snížení výšky pařezů, výjezdový poloměr linky), potřebné množství, umístění a úpravu skládek, pomocné prostory (k plnění pohonných hmot, k údržbě apod.), určit ohrožené prostory při provádění jednotlivých pracovních činností.

• před zahájením práce seznámit zaměstnance zejména s technologickým postu- pem, se zvláštnostmi pracoviště z hlediska zajištění bezpečné práce, s použí- vanou signalizací tam, kde se na soustřeďování dříví podílí více pracovníků, s rozmístěním a pracovní činností dalších pracovníků v blízkosti pracoviště pro soustřeďování dříví, se způsobem zajištění a přivolání první pomoci.

• zajistit označení a provést opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob do prostoru, ohroženého činnostmi prováděnými při soustřeďování dříví, případně pádem dříví nebo samovolným pohybem dříví nebo kamenů ze svahů.

• vybavit zaměstnance ochrannými pomůckami podle podnikového seznamu.

• zajistit ošetření poraněných míst na stromech fungicidním přípravkem tak, aby nátěr přesahoval až přes okraj rány na kůru stromu.

Zaměstnanec musí:

• před zahájením práce zkontrolovat a prověřit stav a funkčnost mechanizačního prostředku, adaptérů, pomocných zařízení, výstroje, zejména bezpečnostních prvků, krytů točivých částí, lan a vázacích prostředků; pracovní činnost zahájit až po odstranění případných závad, ohrožujících bezpečné provádění pracovních činností, zdraví, majetek nebo životní prostředí.

• provádět pouze takové opravy a seřízení mechanizmu, pro které má kvalifikaci, oprávnění a vybavení; opravy provádět po uvolnění nákladu a zajištění pro- středku proti pohybu, u oprav pohybujících se částí stroje po zastavení motoru.

• před začátkem soustřeďování dříví vykázat z ohroženého prostoru všechny ne- povolané osoby.

• používat takové pomůcky a zařízení pro pracovní činnost, pomocné, montážní a vyprošťovací práce, které odpovídají silám vznikajícím při těchto pracích.

• před vyklizováním uvolnit přimrzlé dříví, a to plynulým tahem lana navijáku ve směru kolmo na kmen nebo zvedáním oddenkové části kmene.

• řádné upevnit výstroj a nářadí nacházející se v kabině; osobní věci v kabině mít uloženy tak, aby nebránily řidiči ve výhledu a řízení stroje.

• dodržovat výrobcem příslušného prostředku stanovenou maximální svahovou dostupnost; při jízdě a práci v terénu po celou dobu pohybu stroje a při hrozícím nebezpečí převrácení stroje se poutat bezpečnostním pásem, jestliže výrobce prostředek pásem vybavil.

• skládku dříví zajistit proti rozkulení založením spodních krajních kmenů klíny, případně jinými přírodními nebo umělými zábranami.

• dříví na skládku ukládat nepřekřížené, do stabilní polohy tak, aby nehrozilo sa- movolné sesunutí kmene, do maximální výšky 3 m pokud není zajištěno pev- nými opěrami a do maximální výše 5 m v případě pevných opěr; skládku dříví udržovat ve sklonu do 60°.

• na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví nebo ztráta stabi- lity mechanizačního prostředku, vyklizovat dříví lanem pomocí směrové kladky zvolit velikost nákladu s ohledem na použitý prostředek, terénní podmínky, po- vrch a délku linek.

• zajistit, aby zavěšený náklad neohrozil stabilitu a řiditelnost prostředku; při ohro- žení stability soustřeďovacího prostředku uvolnit zavěšený náklad a pokračovat v činnosti až po přemístění prostředku na bezpečné místo.

• přerušit práci při vstupu jiné osoby do ohroženého prostoru, při zhoršení svého zdravotního stavu nebo klimatických podmínek, při zjištění závady ohrožující bezpečnost obsluhy nebo jiných osob, životní prostředí nebo jiné hodnoty; po- kračovat v činnosti až po vykázání jiné osoby z ohroženého prostoru nebo po odstranění závady.

• každý případ přerušení práce na delší dobu neprodleně hlásit přímému nadří- zenému.

• pohonné hmoty doplňovat na místě určeném zaměstnavatelem po zastavení chodu motoru a vypnutí zapalování ve vzdálenosti minimálně 10 m od míst po- užívání otevřeného ohně.

• před opuštěním stroje tento zabezpečit proti pohybu a zneužití, na konci pra- covní směny spustit radlici.

• zaměstnanec a všechny osoby nacházející se na pracovišti při soustřeďování dříví musí mít na hlavě nasazenu ochrannou přilbu (netýká se práce v kabině mechanizačních prostředků).

8.4 Pracovní postupy

8.4.1 Vyklizování dříví ručně

Zaměstnavatel musí nahrazovat ruční vyklizování dříví jiným vhodným způso- xxx. Výjimečně smí muž starší 18 let ručně vyklizovat na rovinatém terénu nebo ve směru spádu na krátké vzdálenosti slabé, krátké sortimenty dříví v délkách do 4 m, případně tyče nebo tyčky. Při zvedání dříví musí zaměstnanec zaujmout vhod- nou pracovní polohu a práci ve směně přerušit zařazením nejméně deseti pravi- delně opakujícími se přestávkami v trvání deseti minut.

8.4.2 Usměrněné gravitační spouštění dříví

Zaměstnavatel může tento způsob soustřeďování dříví použít výjimečně ve vhod- ných lokalitách za užití smyků, a to při dodržení podmínky minimalizace škod na porostech, nárostech, terénu a dopravovaném dříví, vymezení a označení ohrože- ného prostoru výstražnými tabulkami zakazujícími vstup nepovolaných osob a stanovení signalizace pro dorozumívání zaměstnanců. Zaměstnanec musí spouštět dříví při viditelnost na pracovišti na vzdálenost minimálně 100 metrů, oznámit začátek spouštění, jeho přerušení a ukončení dohodnutým signálem, pře- křížené a nakupené kmeny spouštět se zvýšenou opatrností a to nejdříve kmeny nacházejí v horní vrstvě.

8.4.3 Soustřeďování dříví koňmi

• Kůň při soustřeďování dříví musí být zdravý, bez hrubých tělesných vad, s vhod- nými vlastnostmi pro práci, klidný, zacvičený v tahu dříví. Pracovní postupy platí pro soustřeďování dříví, které provádí jeden kočí jedním koněm. Při použití jiného způsobu musí být pracovní postupy upraveny podle konkrétních podmínek.

Přípravné práce

• Kočí váže koně zpravidla dvěma vazáky za stájovou ohlávku ve stání, odděleným pevnou přepážkou od stání jiného koně. Při čištění koně, který musí být uvázán, stojí po jeho boku. Před postrojením koně ho nejprve nauzdí.

• Při vyvádění a vedení koně jde po jeho levé straně a nepřipustí, aby opratě nebo postraňky byly vláčeny po zemi. Při delším stání zapřaženého koně nebo při krmení koně na pracovišti vypne zevní postraňky a má koně pod stálým dohledem.

• Při kování kopavého nebo kousavého koně kováře na tuto vlastnost upozorní. Ve stáji sejme ostré zimní ozuby na podkovách a nahradí je krátkými tupými ozuby. Ocas a hřívu u koně neúměrně nezkracuje. V terénech zamořených hmy- zem, zejména bodavým, chrání koně chemickými prostředky nebo čabrakou (sítí).

• Používá potahový vůz způsobilý k jízdě na veřejných komunikacích a při jízdě dodržuje pravidla silničního provozu.

• Před zapřažením nebo vypřažením koně zabrzdí potahový vůz a postraňky při- pne až po zapnutí držáků k oji.

Poutání kmene a jízda s nákladem

• Kočí přednostně vyklidí dříví z přibližovací linky, při vlastním vyklizování postupuje od linky směrem do porostu. Zavede koně k vyhlédnutému kmenu, otočí ho do směru vyklizování a zastaví koně tak, aby sám nebyl při poutání úvazku ohrožen kopyty koně. Úvazek (lanový nebo řetězový), uvolněný z rozporky, upne na kmen ve vzdálenosti přibližně 0,5 m od konce bližšího k přibližovací lince (s použitím podvlékacího háčku, případně nadzvedne kmen sochorem nebo skoblicí) a úva- zek umístí na váhy, případně rozporku. Na svahu upevňuje úvazek z postavení nad kmenem. Do jednoho úvazku může poutat i více kmenů. Počet kmenů v ná- kladu závisí na hmotnosti koně, vyklizovaném dříví a jeho hmotnosti, svažitosti, povrchu a vlhkosti terénu, případně jiných vlivech.

• Kmeny přimrzlé před vyklizením nejprve uvolní posunutím oka úvazku co nejníže k terénu, případně tahem koně kolmo na osu kmene. Kmen směřující proti směru vyklizování nejprve zapřáhne za čep a otočí oddenkem do směru vyklizování.

• Při soustřeďování dříví se pohybuje vedle nákladu ve vzdálenosti přibližně 2 m stranou od koně, před rozporkou, na svahu ze strany nad kmenem a v oblouku z vnitřní strany dráhy. Sleduje koně a náklad, vhodným vedením koně mini- malizuje škody na stojících stromech. Kmen uvázlý na překážce uvolní pomocí sochoru, změnou směru tahu koně, pootočením úvazku atp., a to vždy po před- chozím sejmutí úvazku z rozporky.

• Jestliže dříví koněm nepřibližuje, odkládá dříví na vývozním místě na hromádky dle sortimentů v množství potřebném pro následně použitý přibližovací prostře- dek tak, aby s linkou svíralo co možná nejmenší úhel a pod kmeny bylo možno podvléknout úvazek (podloží čela kmenů, využije terénní nerovnost apod.).

• Po příjezdu s nákladem na vývozní nebo odvozní místo zastaví koně, sejme z roz- porky úvazek, uvolní úvazek na kmenu a následně úvazek z kmenu sejme, pří- padně tahem koně úvazek vyprostí. Na odvozním místě na skládku dříví nakuluje nebo navaluje pomocí návalku nebo lana a kladky, případně ručního nářadí tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost jeho ani koně.

• Při stahování zavěšeného stromu kočí přivede koně ze směru nejméně pravdě- podobného pádu stromu a do tohoto směru také strom stahuje.

8.4.4 Soustřeďování dříví traktory

Příprava traktoru

• Traktorista zastaví traktor na vyklizovací lince nebo v porostu tak, aby z jednoho postavení bezeškodně vyklidil co největší počet kmenů. Zajistí traktor proti ne- žádoucímu pohybu brzdou a rampovací vzpěrou, štítem, případně poutáním, vypne náhon navijáku a uvolní tažné lano.

Poutání kmene

a) Poutání kmene pomocí úvazků traktorem s navijákem – vyklizování jednotlivých kmenů

• Traktorista vystoupí z kabiny, s úvazkem a koncem tažného lana, případně s pracovními pomůckami přejde k nejbližšímu kmenu a lano povytáhne ještě minimálně o 1 m navíc. Lano může být nejvíce vytaženo tak, aby na bubnu na- vijáku zůstaly nejméně 3 závity lana. Kde nemůže být podmínka na beze- škodné vyklízení splněna při přímém tahu lana, musí traktorista použít směrovou kladku.

• Při vyklízení dříví v nepříznivém terénu lze použít vysokou kladku, ke zvětšení tažné síly navijáku silovou kladku. Při umístění kladky na stromy neurčené k těžbě musí být použity ochranné límce nebo obdobné zařízení k ochraně stromů.

• Ve vzdálenosti přibližně 0,5 m od konce kmene blíže k traktoru obepne kmen úvazkem a zaklesne úvazek do posledního kluzáku na tažném laně. Ruce a prsty nesmí vkládat do ok nebo mezi úvazek, lano a poutaný kmen. Při připojování úvazku do kluzáku musí stát tak, aby při náhodném navíjení nebo při samovol- ném pohybu kmene nemohl být kmenem zasažen.

• Přemístí se do traktoru, zapne náhon navijáku, navíjí lano a přitahuje upoutané kmeny ke štítu traktoru. Při zachycení kmenu o překážku zastaví navíjení a po- kračuje ve vyklizování až po přesměrování kmene (přepnutím nebo otočením úvazku, vložením úvazku mezi čelo kmenu a překážku, vložením směrové kladky, odvalením sochorem, apod.) Manipulovat s lanem, kladkami, úvazky a nákladem smí pouze při přerušení vyklizování po uvolnění tažného lana.

• Pokud se při vyklizování upoutaný náklad začne nekontrolovaně pohybovat ze svahu a vznikne nebezpečí převrácení nebo stržení traktoru, musí traktorista ihned vypnout náhon navijáku a nechat tažné lano volně vymotávat, případně vytrhnout z lanového bubnu (týká se i jízdy s nákladem).

• Podle technologického postupu traktorista vyklizované dříví odkládá na přibli- žovací lince nebo přibližuje na odvozní místo.

b) Poutání kmene pomocí úvazků traktorem s navijákem – sběrný způsob

• Traktorista uchopí potřebný počet úvazků a s koncem tažného lana postupuje středem prostoru budoucího vyklizování k poslednímu kmenu. Lano nemusí vést ke kmenům v přímce.

• Způsobem a při dodržení zásad uvedených v odstavci a) upne nejvzdálenější kmen a úvazek vloží do posledního kluzáku na tažném laně.

• Vrací se zpět směrem k traktoru, vychýlí tažné lano k dalšímu kmenu, který má být poután a kluzáky posunuje po laně, kmen upne a úvazek umístí do dalšího kluzáku a pokračuje až do vytvoření nákladu.

• Úvazek posledního kusu (nejblíže k traktoru) zaklesne do kluzáku, který je na laně nejblíže k navijáku.

• Počet současně vyklizovaných kmenů je závislý na typu traktoru a vyklizovacího navijáku, na hmotnosti, délce a rozmístění dříví, terénních podmínkách, mož- ností vzniku škod apod.

c) Poutání kmene pomocí úvazků traktorem s navijákem – traktorista a pomocník

• U dvoučlenné osádky nebo při práci v komplexní četě poutání kmene podle zásad uvedených v odstavci a) provádí pomocník, kterému v případě potřeby traktorista pomáhá.

• Pomocník po umístění úvazku do kluzáku odstoupí do bezpečné vzdálenosti a dá dohodnutým způsobem traktoristovi znamení k navíjení lana, z bezpečného

místa sleduje průběh vyklizování, v případě nebezpečí dává traktoristovi pokyn k zastavení prováděné činnosti.

• V době jízdy traktoru s nákladem, pomocník zpravidla zůstává v porostu a umis- ťuje na kmeny úvazky.

d) Poutání kmene pomocí úvazků traktorem s dálkově ovládaným navijákem

• Traktorista před vystoupením z kabiny uvolní lano navijáku, uvede soupravu dál- kového ovládání do pohotovostního stavu a podle pokynů výrobce provede jeho kontrolu. Podle zásad uvedených v odstavci a) upne kmeny a zaujme bezpečné postavení, ze kterého může pozorovat a řídit vyklizování.

• Při přerušení práce vypne hlavní vypínač dálkového ovládání. Po každém přeru- šení práce kontroluje tlak vzduchotlakové soustavy.

• Při poklesu tlaku pod předepsanou hranici přeruší práci.

e) Xxxxxxxxxxx vyklizování dříví

• S ohledem na zajištění stability stroje traktorista zastaví traktor v dosahu kmene hydraulickým nakládacím jeřábem. Závěsným hydraulickým manipulátorem (drapák, čelisti) uchopí kmen ve vzdálenosti přibližně 0,5 m od konce bližšího k traktoru. Jestliže to nosnost zařízení, kapacita drapáku, případně vyklizované dříví umožní, urovná a uchopí více kmenů. Sklopí nakládací zařízení tak, aby se kmeny částí blíže k traktoru nacházely v nejnižší možné poloze.

Sestavení nákladu

• Pokud není náklad sestaven v porostu, pojíždí traktorista po přibližovací lince, zastaví traktor u dříví připraveného na vývozním místě tak, aby při provádění pracovních činností nebyla ohrožena stabilita stroje a nevznikla škoda na po- rostu, brzdou zajistí traktor proti nežádoucímu pohybu a uvolní tažné lano. Traktorista vytáhne lano, upne pomocí úvazků jednotlivé kmeny, případně do jednoho úvazku upoutá více kmenů a úvazky vloží do posledních kluzáků na tažném laně.

• Navijákem přitáhne upoutané kmeny ke štítu a přemístí traktor k dalšímu dříví vyklizenému na lince, kde postup opakuje až do úplného sestavení nákladu.

• Velikost nákladu závisí zejména na typu traktoru, na délce a hmotnosti dříví, sklo- nitosti, povrchu a stavu terénu nebo přibližovací linky a přibližovací vzdálenosti.

• U dvoučlenné posádky provádí poutání kmenů pomocník.

Jízda s nákladem

• Traktorista přizvedne přední spodní část sestaveného nákladu nad terén a v polo- závěsu nebo vlečením dopravuje náklad rychlostí, přizpůsobenou typu prostřed- ku, hmotnosti nákladu, povrchu, sklonu a stavu terénu nebo přibližovací cesty.

• Při ohrožení stability traktoru (přejíždění překážky, sklon terénu, jízda v zatáčce) nebo když soustřeďovací prostředek v obtížném terénu uvázne, uvolní trakto- rista zavěšený náklad, který znovu lanem navijáku přitáhne po přemístění trak- toru na bezpečné místo a pokračuje v jízdě.

Uložení dříví na lesní skládce

• Na lesní skládce traktorista třídí dříví podle sortimentů. Po příjezdu na skládku zastaví traktor, vypnutím navijáku uvolní zavěšený náklad na předem připravené podklady, rozepne úvazky, pojezdem stroje je vyprostí, navine lano na buben na- vijáku, vystoupí z kabiny a zavěsí úvazky na traktor.

• Rampovacím zařízením, případně nosným štítem kmeny nakulí na skládku tak, že traktorem najede (nacouvá) kolmo na kmeny v místě jejich přibližného tě- žiště, spustí radlici (vzpěru, štít) mírně nad povrch terénu a pojezdem (couváním) traktoru kmeny tlačí. Traktory vybavené čelním rampovačem mohou náklad do váhy určené výrobcem přemisťovat ve zvednuté poloze při jízdě.

• Po uložení dříví na skládku traktorista dříví pomocí rampovací radlice nebo vzpěry začelí s přesností do 50 cm. Osoby přítomné na skládce se při nakulování dříví na skládku a začelování dříví musí zdržovat v bezpečné vzdálenosti od místa provádění prací.

8.4.5 Soustřeďování dříví vyvážecími soupravami

• Operátor přesune soupravu do porostu, ve vhodném postavení zastaví u naklá- daného dříví, uvolní hydraulický jeřáb z přepravní polohy do polohy pracovní, drapákem nakládacího zařízení uchopí dříví (jeden nebo více kusů), které uloží na přívěs (oplen).

• Postupně přemisťuje soupravu k dalším kmenům.

• Hmotnost nakládaného dříví nesmí přesáhnout povolené zatížení hydraulického jeřábu a nosnost přívěsu (oplenu).

• Po zkompletování nákladu operátor uloží hydraulický jeřáb do přepravní polohy, sevře svěrný oplen (je-li použit) a přemístí dříví na lesní skládku nebo na místo dalšího zpracování.

• Na skládce rozevřením svěrného oplenu a pojezdem, u krátkých sortimentů hy- draulickým jeřábem náklad složí a v případě potřeby dříví hydraulickým jeřábem urovná.

8.4.6 Soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením

Soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením (dále jen LDZ) provádí obsluha LDZ, jejímiž členy jsou strojník, upínač a odepínač. Upínání nebo odepínání dříví

může zajišťovat zaměstnanec provádějící jiné práce, např. těžbu dříví, odklízení dříví od LDZ apod. Obsluha LDZ se navzájem dorozumívá pomocí vysílaček nebo předem dohodnuté signalizace (v případě, když upínač nebo odepínač pracuje na dohled se strojníkem). Při každém nejasném signálu nebo pokynu vysílačkou musí strojník ihned přerušit vykonávanou činnost a pokračovat až po ověření situace.

Přípravné práce

• Stavba LDZ musí být prováděna podle projektu, jehož součástí je mapa s vyzna- čenou trasou, podélný profil trasy se zakreslením největších terénních zlomů, polohy stožárových, podpěrných a kotevních stromů, maximálního průhybu nos- ného lana, výpočet montážního napětí, maximálního zatížení a maximálního průhybu nosného lana, výšky zavěšení stožárových a průjezdných botek, určení (posouzení) dimenze stožárových, podpěrných a kotevních stromů, umělých kotev, případně podpěr.

• Obsluha provede pochůzku a podle projektu pro stavbu LDZ vytýčí trasu, označí podpěry, horní a spodní stromy (dle druhu LDZ), vyznačí místo pro skládky dříví a pohonnou stanici.

• Křižování LDZ a veřejné komunikace není přípustné, případné výjimky s podmín- kami pro zajištění bezpečnosti provozu na komunikaci musí schválit příslušný orgán odboru dopravy.

• Křižování LDZ s komunikací musí být označeno výstražnými tabulkami. V před- stihu nebo současně se stavbou LDZ obsluha (pokud má potřebnou kvalifikaci pro práce s přenosnou řetězovou pilou) nebo jiná těžební skupina provede pro- kácení trasy LDZ, skládek a místa pro umístění pohonné stanice.

Stavba LDZ

• Po přepravě LDZ na pracoviště překontroluje strojník technický stav zařízení a společně s ostatními členy obsluhy rozmístí součásti LDZ po trase. Pro podpěru nosného lana posádka LDZ použije průjezdné (podpěrné nebo snižovací), pří- padně neprůjezdné botky. Podpěry a kotvení mohou být přirozené nebo umělé.

• Při kotvení a napínání lan nesmí osádka LDZ používat řetězu. Obsluha kotví všechny stromy použité při stavbě trasy LDZ. Stromy se směrovými kladkami vratného lana obsluha kotví dle potřeby.

• Při stavbě a údržbě nesmí obsluha LDZ šplhat po nosném laně.

• Při montáži a demontáži zařízení, prováděné na stromech a podpěrách, se nesmí pod nimi nikdo nacházet. K výstupu na stromy a umělé podpěry musí obsluha LDZ použít stupačky, žebřík nebo jiné vhodné zařízení.

• Obsluha LDZ musí být při práci ve výškách nad 1,5 m jištěna ochranným pásem. Před zahájením činnosti musí obsluha LDZ dohodnout signalizaci, kterou budou

všechny zúčastněné osoby používat po dobu stavebních prací i při vlastní čin- nosti.

• Znamení k zastavení musí dát každý pracovník, který zpozoruje závadu. Jestliže kterýkoliv člen obsluhy LDZ použitému signálu neporozumí, musí okamžitě pře- rušit prováděnou činnost.

• Obsluha LDZ dopraví lano na trasu ručně, navijákem nebo jiným způsobem (po- tahem apod.), při čemž musí být určena osoba kontrolující bezpečné provádění práce, upraví plochu pro pohonnou stanici a zakotví věž.

• Pomocí napínače nebo jiného mechanizmu strojník napne nosné lano tak, aby nebylo překročeno povolené montážní napětí nosného lana.

• Podle situace terénu a daného technologického postupu, v případě když dříví není ihned po přiblížení LDZ odklízeno na jiné skládky, zřídí obsluha LDZ pod lanem skládky dříví, které mohou být orientovány kolmo nebo podélně (rovno- běžně) s lanem.

• Obsluha prověří konstrukci a funkčnost zařízení, zejména vozíku, brzd a signa- lizačního zařízení při zkušebních jízdách s nákladem.

• Provoz LDZ může být zahájen až po odstranění případných závad. Konstrukce a zařízení musí být funkční po celou dobu provozu LDZ.

Vlastní provoz

• Strojník dopraví vozík do porostu, případně do prostoru mýtní těžby. Upínač uchopí volný konec tažného lana, které pod ostrým úhlem k nosnému lanu dopraví k nej- vzdálenějšímu kmenu připravovaného nákladu. Ve vzdálenosti přibližně 0,5 m od čela podvlékne úvazek pod kmen, v případě nutnosti použije podvlékací háček, sepne úvazek a umístí ho do posledního kluzáku na tažném laně.

• Úvazky na kmeny připravuje zpravidla v předstihu tak, aby po dopravení tažného lana ke kmenu mohl již jenom umístit úvazek na kluzák. Ruce a prsty nesmí vklá- dat do ok, mezi úvazek, případně lano a poutaný kmen.

• Při připojování úvazku k lanu musí stát tak, aby při náhodném pohybu kmene nemohl být kmenem zasažen. Obdobně postupuje u dalších kmenů.

• Počet současně vyklizovaných kmenů je závislý zejména na přípustném zatížení LDZ, na sortimentu, hmotnosti a délce dříví.

• Po sestavení nákladu odstoupí do bezpečné vzdálenosti a dá strojníkovi vysílač- kou pokyn k vyklízení.

• Při práci na svahu se pohybuje nad poutanými a pohybujícími se kmeny, pří- padně z bezpečného místa sleduje vyklizovaný náklad a před případnou pře- kážkou dá včas pokyn k zastavení. Překážky nesmí překonávat pouze tahem lana.

• Manipulovat s lanem, úvazky a nákladem smí pouze při přerušení vyklizování po uvolnění tahu lana. Po vyklizení pod nosné lano pokynem vysílačkou předá náklad strojníkovi. Strojník nesmí uvést zařízení do chodu bez pokynu upínače, případně odepínače.

• Obsluha LDZ musí během prováděné činnosti sledovat pohyb soustřeďovaného dříví a pohybovat se tak, aby nedošlo k zasažení uvolněnou kladkou, přetrženým lanem, nebo odvalujícím se dřívím.

• Při navíjení a odvíjení lan s výjimkou LDZ s oběžným lanem se nesmí obsluha ani žádná jiná osoba pod lany zdržovat. Jestliže současně se soustřeďováním dříví probíhá těžební činnost, nesmí být kácení stromů prováděno v případě, že by těženým dřívím byl ohrožen zapínač v době upínání nebo vyklizování dříví pod lano. Upínač ani žádná jiná osoba nesmí vstupovat do prostoru, ohroženého těžbou stromu, to je na plochu o poloměru dvojnásobku výšky káceného stromu.

• V případě samovolného pohybu dříví směrem k pohonné stanici nebo skládce dříví upozorní smluveným výstražným znamením upínač, nebo kterýkoliv další člen pracovní skupiny na takto vzniklé nebezpečí.

• Pracovník provádějící těžbu ani žádná jiná osoba se nesmí zdržovat v ohroženém prostoru soustřeďovaného dříví a v prostoru ohroženém při přetržení lana.

• Po vyklizení dříví pod lano, je na nosném nebo dopravně oběžném laně dříví v po- lozávěsu nebo úplném závěsu přibližováno na skládku, při čemž strojník podle potřeby reguluje rychlost přibližování. Během práce se obsluha LDZ nesmí po- hybovat pod nosným lanem. Připínat či odepínat náklad za chodu může obsluha provádět pouze u LDZ s oběžným lanem.

• Pohonné stanice LDZ musí být v nepřítomnosti obsluhy LDZ zajištěny proti mož- nosti uvedení do chodu nepovolanými osobami.

Práce na skládce dříví

• Po přiblížení dříví na skládku strojník zastaví pohyb vozíku a spustí dříví, přičemž se odepínač musí nacházet mimo dosah neseného, spouštěného a ukládaného dříví.

• Není-li dříví po odložení LDZ dopravováno traktorem na vzdálenější skládky, ukládá se na skládky podélně či kolmo ke směru trasy LDZ. Odpínání úvazků může odepínač (strojník) provádět jen po úplném uvolnění lana.

• Odepnuté, na kluzáky zavěšené úvazky strojník dopraví vozíkem zpět do porostu. Při odebírání dříví ze skládek přibližovacím nebo odvozním prostředkem nesmí tento prostředek s dřívím manipulovat v době, kdy je na skládku ukládáno dříví pomocí LDZ.

• V ohroženém prostoru ukládaného dříví se nesmí nacházet žádná osoba ani me- chanizační prostředek.

Údržba LDZ během provozu

• Obsluha LDZ provádí údržbu zařízení a lan dle instrukcí výrobce. Údržbu a opravy nosného systému, vozíku nebo navijáku nesmí obsluha opravovat při chodu LDZ.

Demontáž LDZ

• Provádí se dle návodu výrobce v závislosti na typu LDZ.

• Po demontáži veškerých součástí obsluha LDZ celou soupravu, zejména kladky, kotevní úvazky, montážní lana a pohybové příslušenství LDZ podle návodu vý- robce vyčistí, prohlédne, vyřadí vadné součásti a odstraní všechny závady.

• Výsledek prohlídky zapíše do provozního deníku LDZ.

• Poškozené lano musí být vyřazeno, případně lze vyjmout poškozený úsek a lano zaplést.

               8.5 Zásady bezpečné práce        

Při soustřeďování dříví je zakázáno:

• provádět pracovní činnosti za bouřky, za silného větru, při poklesu teplot pod

– 15°C a na pracovištích nedostatečně osvětlených.

• pracovat v ohroženém prostoru (netýká se umístění a sejmutí úvazku z rozporky při soustřeďování dříví koňmi).

• pracovat v ohroženém prostoru na svahu, kde hrozí nebezpečí samovolného po- hybu dříví, může zaměstnanec vykonávat pracovní činnost pouze z horní strany kmenu.

• manipulovat s břemeny s hmotností větší jak 50 kg a zvedat břemena v nepří- znivé pracovní poloze (v předklonu atp.).

• pracovat při zdravotní indispozici, případně pod vlivem alkoholu, omamných látek nebo léků působících na vnímání a reakční schopnosti.

• podsouvat úvazek pod kmen nadzvednutý sochorem nebo skoblicí tak, aby se pod kmenem nacházela ruka nebo jiná část těla zaměstnance nebo jiné osoby.

• vyprošťovat kmen ležící pod jinými kmeny; upínat, odepínat, upravovat, usměr- ňovat nebo jinak manipulovat s pohybujícím se nákladem.

• překračovat nebo vstupovat na vlečené dříví, na napnutá lana a lana v pohybu.

• soustřeďovat dříví v nebezpečných úsecích, nezajištěných proti pádu nákladu a strhnutí prostředku pro soustřeďování dříví (stolicí k rozšíření cesty v oblouku, odrazníky atp.).

• soustřeďovat dříví bez použití směrové kladky na svazích, kde hrozí samovolný pohyb dříví nebo v případě ohrožení jiných osob.

• při práci používat poškozené lano nebo úvazek.

• zajistit skládku dříví proti rozkulení jiným způsobem než založením spodních krajních kmenů klíny, případně jinými přírodními nebo umělými zábranami; při ručním ukládání krátkých sortimentů dříví mohou být skládky proti rozkulení založeny jinak.

• dříví na skládku ukládat překřížené, do nestabilní polohy, do výšky maximálně 1,5 m při ručním ukládání, do 3 m při ukládání mechanizačními prostředky bez opěry, nebo do 5 m při ukládání mechanizačním prostředkem, při zajištění kmenů pevnými zarážkami.

• sklon skládky maximálně do 60°.

Při práci s koňmi je dále zakázáno:

• používat koně mladší než tři roky (netýká se zácviku koně), nezacvičené v tahu dříví, se zlozvyky ohrožujícími bezpečnost kočího při obsluze nebo práci (kopa- vost, kousavost, lekavost, nadměrná přecitlivělost na hmyz), koně neokované nebo nevhodně okované.

• používat nevhodné nebo koni neodpovídající postroje, při vedení nebo řízení koně si omotávat opratě kolem ruky nebo těla.

• pracovat s úvazkem nebo manipulovat s kmenem, jestliže úvazek nebyl uvolněn z rozporky.

Při soustřeďování dříví pomocí mechanizačních prostředků je dále zakázáno:

• používat prostředek k jiné činnosti, než určil výrobce.

• při obsluze, údržbě a opravách nosit prsteny a náramky.

• provádět údržbu a opravy stroje nezabezpečeného proti samovolnému pohybu a náhodnému spuštění nebo s motorem prostředku v chodu.

• uvádět do chodu nebo používat stroj s otevřenými, odmontovanými nebo po- škozenými kryty, kapotami nebo jiným ochranným zařízením.

• dotýkat se pohyblivých části stroje tělem nebo předměty či nářadím drženým v rukou, kromě případů, které připouští návod k obsluze.

• pracovat se strojem, u kterého byla zjištěna závada nebo opotřebení takového rázu, že by mohlo způsobit další škodu, ohrožení života a zdraví nebo požár.

• vyřazovat z činnosti bezpečnostní, ochranné a pojistné zařízení, měnit jejich předepsané parametry.

• přepravovat osoby na nákladu, na mechanizačním prostředku mimo kabinu, pře- pravovat v kabině osoby při jízdě s nákladem a přepravovat v kabině volně ulo- žené nářadí.

• seskakovat ze stroje.

• při jízdě v terénu nepoužívat bezpečnostní pásy nebo mít otevřené dveře ka- biny.

• pracovat se strojem v takových podmínkách, kdy nelze zajistit stabilitu stroje.

• používat mobilní telefon při pohybu stroje a při provádění pracovních činností.

• kouřit a používat otevřený oheň v blízkosti palivového systému a baterií, při kon- trole a čerpání pohonných hmot a při používání lehce vznětlivých čisticích pro- středků.

• nahřívat motor otevřeným ohněm, při spouštění motoru používat spouštěcí plyn (éter, atd.) spolu s předehřívačem.

• nerespektovat svahovou dostupnost prostředku, stanovenou výrobcem.

• uvolňovat zapříčené nebo přimrzlé dříví narážením nebo pojezdem stroje.

• zdržovat se ve vnitřním úhlu, mezi, pod nebo v prodlouženém směru napnutých lan a pod upevněným břemenem.

• vyklízet dříví v době, kdy se v prostoru sběrného lana a upoutaných kmenů na- chází jiná osoba.

• používat na pracovištích s možným samovolným pohybem dříví prostředek pro bezúvazkové soustřeďování dříví.

• při zhoršených adhezních podmínkách nepoužívat protiskluzné řetězy nebo po- lopásy.

• používat jiný způsob ke stahování zavěšených stromů než lano navijáku.

• opustit stroj nezajištěný proti pohybu zařazením rychlostního stupně a ruční brzdou, zakládacím klínem, spuštěním radlice apod. a nezabezpečeného proti zneužití.

Soustřeďování dříví pomocí LDZ je dále zakázáno:

• provádět pracovní činnosti při poklesu viditelnosti pod 50 m.

• vystupovat na stromy nebo umělé podpěry jinak než za použití stupaček nebo žebříku připoutaného k podpěře, pracovat ve výškách nad 1,5 m bez použití ochranného pásu.

• při dopravě tažného lana k nákladu mít toto lano omotáno kolem některé části těla.

• vyklizovat dříví kolmo na nosné lano.

• opravovat za chodu nosný systém, vozík nebo naviják a dopravovat LDZ osoby.

• na skládce dřeva se pohybovat po kmenech stromů.

ODVOZ DŘÍVÍ

9. Práce při odvozu dříví

9.1 Výklad pojmů

Odvoz dříví je fáze dopravy dříví, navazující na soustřeďování dříví a směřující na manipulační nebo expediční sklady, případně přímo ke spotřebiteli. Jedná se o pře- místění dříví (sortimentů) převážně dopravními prostředky mezi lokalitami včetně vagónování.

Prostředek pro odvoz dříví je speciální nákladní automobil nebo odvozní sou- prava, vybavená pro odvoz dříví, výjimečně silniční nákladní vozidlo nebo traktor s přívěsem.

Odvozní souprava je tažné motorové vozidlo a přípojné vozidlo. Tažným vozidlem může být nákladní vozidlo nebo návěsový tahač. Speciální nákladní automobil, tahač i přípojné vozidlo jsou pro odvoz dříví vybaveny pevnými nebo odnímatel- nými klanicemi, případně klanicovými opleny. Pro odvoz krátkých sortimentů dříví v délkách nepřesahující šířku ložné plochy mohou být klanice umístěny na čele a zádi vozidla, přívěsu nebo návěsu.

Přípojné vozidlo může být jedno nebo víceosý přívěs, návěs nebo polopřívěs. Přívěs a návěs je po celou dobu jízdy pevně spojen s tažným vozidlem ojí, v případě te- leskopické oje je tato oj při jízdě s nákladem vysunuta na potřebnou vzdálenost podle délky převáženého nákladu. Polopřívěs je při jízdě bez nákladu připojen ojí k tažnému vozidlu, při jízdě s nákladem je s tahačem spojen nákladem dříví.

Hydraulický nakládací jeřáb (hydraulická ruka) je zařízení používané pro nakládání a skládání dříví, instalované na nákladní vozidlo, návěsový tahač, návěs, výjimečně na přívěs.

Odvozní místo je prostor příjezdný pro odvozní prostředky, sloužící ke krátkodo- bému uskladnění dříví před jeho odvozem k odběrateli nebo k dalšímu zpracování. Ohrožený prostor při nakládání a skládání dříví je rovna délce manipulovaného

sortimentu dříví prodloužena o délku ramene (HR) stroje.

9.2 Podmínky pro vykonávání prací

Řízení prostředků pro odvoz dříví

• Nákladní motorové vozidlo smí řídit pouze zaměstnanec pověřený, zdravotně způsobilý, proškolený a přezkoušený. Musí být držitelem platného řidičského průkazu s oprávněním k řízení motorového vozidla příslušné skupiny nebo pod- skupiny.

• Pro řízení motorových vozidel skupiny C, C+E, D a D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E o celkové hmotnosti nad 3500 kg, musí být držitelem platného prů- kazu profesní způsobilosti řidiče.

Obsluha hydraulického nakládacího jeřábu (dále jen HNJ)

• HNJ smí obsluhovat zaměstnanec starší 18 let, zdravotně způsobilý, proškolený, prokazatelně seznámený, a musí být držitelem průkazu jeřábníka (HR) přezkou- šeného 1x za rok akreditovaným střediskem.

9.3 Technická a organizační opatření

Zaměstnavatel musí:

• k odvozu dříví používat dopravní prostředky k tomu účelu výrobcem určené, vy- bavené schváleným typem HNJ, klanic, klanicového oplenu nebo speciální klece k uložení dříví a poutacím zařízením nákladu; silniční nákladní vozidla nevyba- vená klanicemi nebo klanicovými opleny používat pouze pro odvoz ručně naklá- daného dříví v délkách do 1 m; u HNJ zajistit provedení roční kontroly a jednou za 2 roky revizní zkoušky, pokud výrobce nestanoví jinak.

• pro rozpojovaní a připojovaní přípojného vozidla určit a poučit způsobilého po- mocníka, nebo dbát zvýšené opatrnosti a vždy dát při těchto činnostech zvukové znamení.

• při nakládání dříví na odvozním místě je dobré zajistit přítomnost odpovědného THZ, nebo jiného pověřeného pracovníka, který při nakládání dříví zajišťuje do- hled nad řidičem, vydává dříví, vyplňuje dodací list a může být nápomocen při přípravě odvozní soupravy, při couvání nebo otáčení, případně výjezdu odvozní soupravy na veřejnou komunikaci.

• při častém otáčení, couvání a při výjezdu vozidla na pozemní komunikaci v mís- tech s nedostatečným výhledem řidiče, případně vyžadují-li to jiné okolnosti, zajistí, určí a poučí zaměstnavatel osobu, která bude při těchto činnostech ná- pomocna.

Zaměstnanec musí:

• denně kontrolovat technický stav a vybavení tažného a přípojného vozidla (kla- nice, jištění klanic, opleny, poutací zařízení a ostatní zařízení) a zjištěné závady odstranit.

• provádět a do denního záznamu o provozu vozidla nákladní dopravy zapisovat údržbu tažného a přípojného vozidla dle technické dokumentace výrobce.

• provádět předepsané prohlídky a technické kontroly dle určení výrobce HNJ a vo- zidla.

• denně před zahájením provozu provést zkoušku funkčnosti podle návodu pro provoz HNJ a vizuální kontrolu za účelem zjištění zjevných vad HNJ.

• pro bezpečný výstup a sestup do kabiny, na HNJ a na ložnou plochu používat pevně zabudovaná stupadla nebo žebřík.

• bezpečně uložit a rozložit náklad na ložné ploše tak, aby nebylo překročeno sta- novené užitečné zatížení vozidla a tlaky na nápravy, náklad začelit a poutacím zařízením schváleného typu zajistit.

• po skončení nakládky urovnat dříví v horní vrstvě skládky tak, aby kmeny nebyly vzájemně překříženy a nacházely se ve stabilní poloze.

• dříví ukládat na skládku, jejíž spodní krajní kmeny jsou zajištěny klíny nebo ji- nými přírodními či umělými zábranami, ve sklonu skládky do 60°, do výšky nej- více 1,5 m při ručním ukládání, 3 m při ukládání mechanizačními prostředky bez pevné opěry, nebo do 5 m při ukládání mechanizačním prostředkem, při zajištění kmenů pevnými zarážkami.

• na skladech vybavených pevnými klecemi určenými ke skladování dříví je výška a sklon uloženého dříví odvislá od fyzických možností klece, uvedených v tech- nické dokumentaci.

• okamžitě přerušit provádění práce při zjištění poruchy nebo závady, která ohro- žuje bezpečnost prováděných prací nebo zařízení a při náhlém zhoršení svého zdravotního stavu; přerušení práce na delší dobu neprodleně oznámit bezpro- středně nadřízenému.

Zaměstnavatel a zaměstnanec – povinnosti

• Zaměstnavatel musí zajistit vybavení odvozní soupravy ručním nářadím pro opravy a údržbu vozidla a HNJ (klíč na matice nebo šrouby kol, nářadí dodávané výrobcem), potřebným příslušenství a předepsanou výbavou (zejména klíny k za- jištění kol, přenosný výstražný trojúhelník, příruční zvedák, náhradní kolo, pout- ací zařízení, červený praporek pro označení přesahujícího nákladu nebo předepsané osvětlení nákladu pro jízdy za snížené viditelnosti, lékárnička), při práci HNJ v blízkosti vedení vysokého napětí indikátorem vysokého napětí.

• Řidič musí nářadí, příslušenství a výbavou používat a udržovat ho v provozu- schopném stavu.

• Dbát na požadované vzdálenosti oplenů vozidla a polopřívěsu, nastavení vzdá- lenosti oplenů dle druhu převáženého dříví, dodržovat nejvyššího přípustného zatížení vozidla (soupravy vozidel).

• Řidič nesmí překračovat povolené rozměry a zatížení vozidla včetně nákladu.

• Zaměstnavatel musí vybavit každého zaměstnance přítomného nakládce dříví ochrannou přilbou a zaměstnanci v ohroženém prostoru při nakládání dříví po- mocí HNJ musí mít přilbu nasazenu na hlavě.

• Zaměstnavatel zajistí označení ohroženého prostoru proti vstupu nepovolaných osob.

• Při nakládání a skládání dříví na veřejných komunikacích zajistí zastavení pro- vozu po dobu nakládky (vykládky).

                 9.4 Pracovní postupy         

Pracovní postupy platí pro jednočlennou osádku. Pokud v postupech není stano- veno jinak, provádí u dvoučlenné osádky druhý člen příslušnou pracovní činnost podle pracovních postupů uvedených pro řidiče.

9.4.1 Příprava vozidla a HNJ před nakládáním dříví

Řidič zastaví vozidlo přibližně 1 m od skládky rovnaného dříví, zastaví chod motoru vozidla, zajistí vozidlo ruční brzdou, vystoupí z kabiny, založí zadní kola vozidla klíny a sklopí postranici vozidla, pokud je nasazená.

9.4.2 Při nakládce pomocí HNJ na vozidlo, přívěs nebo návěs valníkového provedení

• Řidič v místě nakládky přistaví vozidlo (soupravu) tak, aby skládka dříví byla v opti- mální vzdálenosti vzhledem k dosahu HNJ a zároveň mohl bezpečně provádět na- kládku.

• Vyřadí rychlostní stupeň, zabrzdí vozidlo pomocnou ruční brzdou, vypne pohon pojezdu, zapne pohon čerpadla HNJ, nastaví potřebné otáčky motoru, vystoupí z kabiny, kola tažného i přípojného vozidla založí klíny.

• Hydraulicky, případně ručně umístí do pracovní polohy podpěry ke stabilizaci vo- zidla, tak, aby se opěrné talíře mírně opírali o terén, v případě neúnosného terénu podloží opěru pevnou podložkou, nasadí si na hlavu ochrannou přilbu a uvolní poutací zařízení.

• Po schůdkách nebo po žebříku se přemístí na plošinu vozidla, sklopí sedačku pro obsluhu HNJ a po stupačkách vystoupí k sedačce obslužného stanoviště HNJ, za- ujme polohu na sedačce, zkontroluje stabilitu HNJ a připraví výložník a drapák do pracovní polohy.

• Překontroluje HNJ, neporušenost pomocného rámu, chod čerpadla a jeho pohon, postupně zapíná jednotlivé rozvaděče a kontroluje těsnost potrubí.

9.4.3 Při nakládce pomocí HNJ na tažné vozidlo a polopřívěs

• Řidič před nakládacím místem zastaví soupravu, vyřadí rychlostní stupeň, zabrzdí vozidlo pomocnou ruční brzdou a vystoupí. Zabrzdí polopřívěs s ojí pro trvalé spo- jení s tažným vozidlem, kola založí dvěma klíny, odjistí posun oje, nastoupí do ka- biny, odbrzdí vozidlo, popojede vozidlem na takovou vzdálenost, aby vzdálenost oplenů na tažném vozidle a polopřívěsu odpovídala délce odváženého dříví.

• Zastaví vozidlo, vyřadí rychlostní stupeň, zabrzdí vozidlo pomocnou ruční brzdou, vypne pohon pojezdu, zapne pohon čerpadla HNJ, nastaví potřebné otáčky mo- toru, vystoupí, podloží kola vozidla zakládacími klíny.

• Při rozpojování jednonápravového polopřívěsu s krátkou ojí zůstává v kabině vo- zidla a řídí se pokyny pomocníka. Po zastavení vozidla je další postup řidiče shodný s přípravou polopřívěsu s ojí pro trvalé spojení s tažným vozidlem. Vysune podpěry ke stabilizaci vozidla do pracovní polohy tak, aby opěrné talíře byly mírně opřeny o terén, v případě neúnosného terénu podloží opěry pevnou podložkou.

• Nasadí si na hlavu ochrannou přilbu a uvolní poutací zařízení.

• Po stupačkách nebo žebříku přemístí na plošinu vozidla, sklopí sedačku pro ob- sluhu HNJ a po stupačkách vystoupí k sedačce obslužného stanoviště HNJ, zaujme polohu na sedačce HNJ, zkontroluje stabilitu HNJ a připraví výložník a drapák do pracovní polohy.

• Překontroluje HNJ, neporušenost pomocného rámu, chod čerpadla a jeho pohon, postupně zapíná jednotlivé rozvaděče a kontroluje těsnost potrubí.

• Pomocník při rozpojování jednonápravového polopřívěsu s krátkou ojí zabrzdí polopřívěs, jeho kola založí klíny, spustí podpěru k zajištění polopřívěsu, připraví kabely a vzduchové hadice k rozpojení, rozpojí tažné vozidlo od oje polopřívěsu a dá řidiči pokyn k popojetí vozidla na potřebnou vzdálenost.

                 9.5 Nakládání dříví         

• Dříví lze na odvozní prostředky nakládat podél, u krátkých sortimentů do délky

2,50 m také napříč ložné plochy tažného vozidla a přípojného vozidla, při čemž

krajní kmeny na boční straně vozidla (u kmenů ložených podélně s ložnou plo- chou), i krajní kusy krátkého dříví na čele a zádi vozidla (při ukládání napříč ložné plochy) musí být zajištěny alespoň dvěma klanicemi tak, aby naložené dříví kla- nice dostatečně přesahovalo. Výjimečně lze z důvodu lepšího využití ložné plochy odvozního prostředku nakládat dříví kombinovaně napříč a podélně s ložnou plo- chou. Podmínkou kombinovaného způsobu ložení dříví je možnost zajištění dříví klanicemi a poutacím zařízením dle pravidel, stanovených tímto předpisem.

• Odnímatelné klanice musí být při nakládání a přepravě nákladu zajištěny proti uvolnění.

• Rovnané sortimenty dříví nesmí žádnou částí svého objemu převyšovat klanice. Dlouhé podélně ložené sortimenty dříví musí být uloženy tak, aby kmeny spodní vrstvy nákladu byly uloženy na obou oplenech, konce kmenů u klanic a v horní vrstvě přesahovaly přes klanice nejméně o 0,40 m. Kmen u klanice v horní vrstvě nákladu převyšoval klanici maximálně o polovinu obliny kmene a kmeny umís- těné ve středu horní vrstvy převyšovaly klanice nejvíce o 0,35 m a čelo nákladu přesahovalo klanice předního oplenu minimálně o 0,50 m. Maximální rozdíl mezi oddenky kmenů na čele nákladu byl 0,25 m. Na jedno uchopení HNJ lze nakládat více kusů tenkých, dlouhých kmenů, případně svazek rovnaného dříví, jestliže to bezpečnost nakládání a ukládání dříví umožňuje. Minimální délka výřezů pro odvoz soupravou s klanicovými opleny je 6 m, maximální délka odvozní soupravy včetně nákladu může být 22 m. Náklad musí být na vozidle a přípojném vozidle rozmístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna stabilita a ovladatelnost vozidla.

• Velikost naloženého nákladu je závislé na přípustném užitečném zatížení vo- zidla nebo soupravy a přípustných tlacích na nápravy vozidla nebo soupravy.

9.5.1 Ruční nakládka

• Nakládá jednotlivé kusy dříví na bližší polovinu ložné plochy vozidla maximálně do výše klanic, případně postranic. V případě potřeby se pomocí žebříku nebo stupaček určených k výstupu (sestupu) přemístí na ložnou plochu a urovná dříví.

• Po naložení jedné strany uzavře postranici, poutacím zařízením zajistí naložený náklad a odebere zajišťovací klíny.

• Nastoupí do kabiny a se zvýšenou opatrností otočí vozidlo a zastaví prázdnou po- lovinou ložné plochy u skládky dříví, založí vozidlo klíny a opakuje úkony uvedené při přípravě vozidla k nakládce, poté doloží zbývající část ložné plochy dřívím.

9.5.2 Nakládání pomocí HNJ

• Obsluha ovládá HNJ pomocí pák a pedálů rozvaděče, nakládá dříví uchopením v místě těžiště (u krátkých sortimentů dříví s malou hmotností) nebo opřením

o opěrku (jestliže to výrobce HNJ povoluje), u polopřívěsu také uchopením kmenu na jeho konci, zvednutím a provlečením mezi (nad) klanicemi oplenu po- lopřívěsu a vozidla, případně zvážením přes naložený náklad ukládá dříví na lo- žnou plochu (opleny), otevře drapák při jeho postupném zvedáním nad klanice a otočí výložník ke skládce. Tento postup opakuje až do úplného naložení ná- kladu. Během nakládání sleduje stabilizační účinek podpěr a podle potřeby sta- bilizaci upraví. V případě potřeby urovnání krátkého dříví apod. opře výložník s drapákem mimo plošinu vozidla na zem, přemístí se za použití stupaček, pří- padně žebříku na ložnou plochu a provede zamýšlený úkon. Po urovnání nebo provedení úkonu se stejnou cestou vrátí na sedačku a pokračuje v nakládce. Je- stliže urovnávání dříví provádí pomocník, nesmí práce provádět nebo pobývat v prostoru ohroženém pádem dříví.

• Pomocník dříví může urovnávat poté, až řidič dříví odloží, přemístí HNJ mimo lo- žnou plochu a nehrozí nebezpečí rozvalení odloženého dříví. Při nakládání dříví z více skládek nasměruje a uloží výložník do přepravní polohy a provede úkony popsané v části „Příprava vozidla, HNJ a nákladu pro přepravu“ a zajistí náklad poutacím zařízením.

• Při použití oplenové soupravy s polopřívěsem s krátkou ojí při odvozu výřezů nebo dlouhého dříví musí být před prvním odjezdem k další skládce na soupravě naloženo minimálně 50 % přípustného užitečného zatížení soupravy.

• Dříví na vozidlo s polopřívěsem nakládá zásadně oddenkovou částí na oplen vo- zidla.

                 9.6 Jízda s nákladem         

9.6.1 Postup řidiče při přípravě vozidla, HNJ a nákladu pro přepravu

• Po ukončení nakládky nasměruje a uloží výložník do přepravní polohy, sestoupí ze sedadla pro obsluhu HNJ, sedadlo sklopí, po stupačkách nebo žebříku sestoupí na plošinu vozidla a na zem, zasune stabilizační podpěry, vstoupí do kabiny, vypne pohon čerpadla, zapne pohon pojezdu, zařadí nejnižší převodový stupeň a vypne motor.

• Zajistí uložený náklad poutacím zařízením schváleného typu umístěným na předním oplenu a oplenu přívěsu, případně mezi klanicemi vozidla, návěsu nebo přívěsu. Poutací zařízení a úchyt pro konec jeho lana nebo pásu musí být pevně uchyceny k plošině nebo konstrukci tažného, případně přípojného vozidla. Je- stliže uchycení poutacího zařízení není provedeno na čele a zádi vozidla nebo přípojného vozidla, musí být náklad ložen podélně s ložnou plochou. Každá hráň rovnaného dříví musí být upoutána samostatně.

• Provede celkovou prohlídku soupravy, HNJ, nákladu a jeho zajištění, odebere a uloží zakládací klíny, odbrzdí polopřívěs. Při přečnívajícím nákladu přes vnější okraj obrysových světel tažného nebo vlečného vozidla vzadu nebo vpředu o více než 1 m a po stranách více než o 0,40 m označí přečnívající konec nákladu červeným praporkem o rozměrech alespoň 0,30 x 0,30 m, za snížené viditelnosti vpředu bílým světlem a bílou odrazkou a vzadu červeným světlem a červenou odrazkou.

• Sundá ochrannou přilbu, vstoupí do kabiny, vyplní předepsanou pracovní a pře- pravní evidenci, nastartuje motor a opustí s vozidlem místo nakládky.

9.6.2 Postup řidiče při jízdě s nákladem

• Před výjezdem na pozemní komunikaci, nejpozději po ujetí 5 km zastaví vozidlo a dotáhne lana poutacího zařízení.

• Bezpečnost výjezdu na pozemní komunikaci v místě s nedostatečným rozhle- dem zajistí pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

• Při zjištění závady na vozidle nebo nákladu zastaví na nejbližším příhodném místě vozidlo a provede opravu nebo úpravu nákladu.

• Při vstupu na pozemní komunikaci během provádění opravy použije výstražnou vestu s vysokou viditelností (týká se všech členů osádky).

                  9.7 Skládání dříví          

Ruční skládání

• Řidič pomocí stupaček na vozidle, případně žebříku zaujme místo na ložné ploše nebo na nákladu a shazuje rovnané dříví na zem. Po složení části nákladu se- stoupí na zem a dříví urovná do hráně.

• Při přítomnosti pomocníka řidič z ložné plochy podává dříví pomocníkovi stojí- címu na zemi, který dříví rovná do hráně.

Postup řidiče při přípravě vozidla a HNJ na skládání dříví

• Po příjezdu na místo určení nákladu vyhledá odpovědného pracovníka, předá dodací list a řídí se jeho pokyny pro složení nákladu. Po příjezdu ke skládce zajistí vozidlo parkovací brzdou, vystoupí z kabiny, založí kola tažného i přípojného vo- zidla zakládacími klíny, z přečnívajícího nákladu sejme výstražné označení a uvolní lana nebo pásy poutacího zařízení.

• V případě skládání nákladu pomocí HNJ umístěného na vozidle připraví HNJ k pracovní činnosti dle pracovních postupů uvedených v části „Příprava vozidla a HNJ před nakládáním dříví.

• Při skládáním dříví, kterého se aktivně účastní, použije ochrannou přilbu (netýká se skládání dříví prováděného ručně).

Skládání pomocí HNJ umístěného na vozidle

• Platí obdobné zásady jako při nakládce (viz pracovní postup „Nakládání pomocí HNJ“).

Skládání pomocí mechanizačního zařízení skladu

• Skládání dříví provádí a řídí zaměstnanec skladu, obsluha příslušného mecha- nizačního zařízení (čelní a otočné nakladače, skladové jeřáby, navijáky apod.), nebo jeho pomocník.

• Řidič se skládání účastní jako pomocník, při čemž se řídí pokyny zaměstnanců skladu.

• Při skládání řidič ani jiná osoba nesmí setrvávat v kabině vozidla, zdržovat se pod av prostoru možného pádu břemene a v prodloužení napnutých lan navijáku.

Skládání celého nákladu pomocí skladových navijáků

• Řidič převáže celý náklad dříví úvazky, které připne k tažným lanům navijáků, ze strany dále od rampy uvolní pojistky klanic na oplenech, ustoupí do bezpečné vzdálenosti a dá pokyn obsluze navijáků k napnutí lana a stažení nákladu dříví na rampu.

• Odepnutí úvazků ze dříví na rampě provádí pracovník manipulačního skladu.

                9.8 Příprava k odjezdu         

Příprava po skládání pomocí mechanizačního zařízení skladu nebo ručním

• Řidič uzavře a zajistí postranice, případně vztyčí a zajistí klanice, pokud byly při skládání sklopeny, odejme a uloží klíny, vstoupí do kabiny, připojí přívěs (viz dále), vyplní předepsanou dopravní a přepravní evidenci.

Příprava po skládání HNJ, umístěným na vozidle

• Řidič složí výložník s drapákem HNJ do přepravní polohy, umístí stabilizační podpěry do přepravní polohy a zajistí je, odebere a uloží zakládací klíny, sejme ochrannou přilbu, nastoupí do kabiny vozidla, vypne pohon čerpadla a zapne pohon pojezdu, připojí polopřívěs (viz dále) a vyplní předepsanou pracovní a přepravní evidenci.

Připojení polopřívěsu a přívěsu

• Dvounápravový polopřívěs a polopřívěs s teleskopickou ojí řidič umístí do polohy pro jízdu bez nákladu a zajistí ho. Připojování polopřívěsu s krátkou ojí a přívěsu

k vozidlu řidič provádí s pomocí poučené osoby, která dá řidiči znamení k cou- vání, navádí řidiče tažným zařízením vozidla na oko oje a ve vzdálenosti nejpoz- ději 0,25 m od závěsu dá řidiči pokyn k zastavení.

• Pomocník opustí prostor za zádí vozidla a z bezpečné vzdálenosti dá řidiči pokyn k dokončení couvání. Po přiblížení tažného zařízení vozidla k oku oje dá pokyn k zastavení vozidla a dokončí spojení vozidel. Řidič vyřadí rychlostní stupeň, za- brzdí vozidlo pomocnou ruční brzdou, vystoupí z kabiny, provede kontrolu spo- jení a zajištění vozidla s přívěsem nebo polopřívěsem, případně uložení polopřívěsu na vozidle, připojí elektrický kabel a vzduchovou hadici, navine pře- bytečnou délku elektrického kabelu a brzdové hadice, odbrzdí přípojné vozidlo, odebere a uloží zakládací klíny.

               9.9 Zásady bezpečné práce        

Všem osobám účastnícím se odvozu dříví nebo přítomným na pracovišti je zaká- záno:

• Provádět pracovní činnosti při nakládání a skládání pomocí HNJ nebo jiného me- chanizačního prostředku bez použití ochranné přilby.

• Zajíždět k pracovištím, kde je prováděna těžba dříví, na vzdálenost menší než je dvojnásobná délka těžených stromů, u těžby prováděné strojem zvětšená o délku ramene stroje a zajíždět do prostoru ohroženého samovolným pohybem dříví.

• Provádět nakládání a skládání, není-li pracoviště dostatečně osvětleno.

• Házet rovnané dříví do rukou odebírajícího, házet dříví na zem nebo plošinu vo- zidla v době urovnávání dříví pomocníkem.

• Používat vozidlo nebo HNJ k jinému účelu, než ke kterému je výrobcem zařízení určena.

• Provádět opravy HNJ při zapnutém náhonu čerpadla, se zavěšeným břemenem, při zvednutém výložníku.

• Provádět nakládku a vykládku bez zajištění odvozního prostředku proti pohybu a převrácení.

• Přerušit práci nebo opustit sedadlo HNJ při zavěšeném břemenu.

• Pracovat s HNJ v ochranných pásmech (ochranná pásma jsou uvedena v příloze č. 1

• Manipulovat pomocí HNJ s dřívím, jestliže se v prostoru ohroženém pádem dříví nacházejí nepovolané osoby.

• Vstupovat pod zavěšené břemeno a do prostoru možného pádu nakládaného nebo skládaného dříví.

• Pojíždět s vozidlem, když HNJ není uložen v přepravní poloze a pokud je na HNJ zavěšeno břemeno.

• Ukládat na ložnou plochu vozidla nebo soupravy vozidel náklad s vyšší hmot- ností než je přípustné užitečné zatížení nebo nevhodným umístění nákladu pře- kročit přípustné tlaky na nápravy jakož i přesahovat povolené rozměry nákladu.

• Přepravovat dříví nezajištěné proti pohybu a vypadnutí.

• Při zajišťování nákladu nebo z jiných důvodů se zdržovat pod nákladem, jestliže dříví není uloženo na obou oplenech.

• Uvolňovat klanice na straně skládání nákladu, pohybovat se po odjištění klanic mezi vozidlem a skládkou.

• Provádět otáčení a couvání, vyjíždět na komunikace v místech s nedostatečným výhledem, rozpojovat jednoosý polopřívěsu s krátkou ojí a zapojovat přípojné vozidlo bez náležitě poučeného pomocníka.

             9.10 Průměrné hmotnosti dříví       

Níže uvedené hodnoty jsou převzaty z „Přepravního a tarifního věstníku ČD“.

Průměrné hmotnosti dříví
sortiment	stav vlhkosti	měrná jednotka	dřevina (hmotnost v kg)
			smrk jedle	borovice modřín	listnáče
					tvrdé	měkké
surové kmeny, průmyslové výřezy	syrové proschlé	m3	900 630	980 700	1150 950	900 700
dolovina	syrové proschlé	m3	725 570	790 630	1000 800	–
tyčovina, tyčové výřezy	syrové proschlé	m3	750 600	750 600	–	–
vláknina, ostatní průmyslové dříví	bez rozlišení	m3 prm	665 440	745 470	1000 570	720 450
palivové dříví	bez rozlišení	m3 prm	640 410	640 410	860 520	620 400

MANIPULAČNÍ SKLADY

10. Manipulace dříví na manipulačních skladech

Níže uvedené zásady se vztahují na práce, prováděné při manipulaci dříví (sorti- menty) na manipulačních skladech včetně jeho zpracování.

10.1 Výklad pojmů

Hydraulický nákladní jeřáb (HNJ) je zařízení používané pro nakládání a skládání dříví. Čelní nakladač je kolový dopravní prostředek s nástavbou čelního klešťového dra- páku, který slouží k přemisťování sortimentů dřevní hmoty.

Podélný dopravník je zařízení zajišťující přesun dřevní hmoty rovnoběžně s po- délnou osou dříví pomocí gumového pásu, válečků nebo řetězů s unašeči.

Příčný dopravník je zařízení zajišťující přesun dřevní hmoty kolmo k podélné ose dříví pomocí řetězů, případně jiného technického zařízení.

10.2 Podmínky pro vykonávání prací

Jeřábník, obsluha HNJ (HR) musí:

• být pověřen k obsluze.

• zaškolen a seznámen pro obsluhu konkrétního typu jeřábu.

• znát předpisy pro vazače a tím zabránit případným škodám při chybě vazače.

• být schopen pracovat ve výškách.

• být schopen odhadovat výšku, vzdálenost, průjezdnost.

• fyzicky ovládat jeřáb.

• být seznámen s používáním dorozumívacích signálů.

• být seznámen se způsoby a prostředky pro nouzové opuštění jeřábu.

• být seznámen s používáním hasicích přístrojů umístěných na jeřábu.

Vazač musí být:

• oprávněn k vázání břemen.

• vyškolen.

• prakticky zacvičen.

• přezkoušen ze znalostí, které pro vázání břemen a pohyb jeřábu ukládají pří- slušné obecně platné předpisy, případně výrobci jeřábu nebo příslušenství pro zdvihání.

• schopen určit hmotnost a těžiště břemene.

• schopen odhadovat výšku, vzdálenost a průjezdnost.

• schopen bezpečně řídit pohyb jeřábu a břemene.

• seznámen s používáním dorozumívacích signálů.

Obsluha čelního nakladače musí být zaměstnanec:

• pověřený.

• zdravotně způsobilý.

• proškolený.

• přezkoušený.

• držitel platného řidičského průkazu s oprávněním k řízení motorového vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny a strojního průkazu.

Obsluha manipulační, odkorňovací linky a skladových mechanismů musí být za- městnanec:

• zdravotně způsobilý.

• proškolený.

• seznámený z obsluhou linky a mechanismů.

Obsluha přenosné řetězové pily (dále jen PŘP)

Řeší pracovní postup týkající se práce s PŘP.

Ostatní profese a pomocné práce

Zaměstnanci ostatních profesí musí splňovat kvalifikační předpoklady pro danou profesi.

Zaměstnanci provádějící pomocné práce musí být prokazatelně seznámeni:

• zejména s riziky vznikajícími na pracovišti a opatřeními k eliminaci těchto rizik.

• se zásadami k zajištění bezpečné práce; zaměstnanci musí být zdravotně způ- sobilý pro danou činnost.

           10.3 Technická a organizační opatření      

Zaměstnavatel – povinnosti

• Prostorově uspořádat MS tak, aby dříví mohlo být bezpečně skládáno, ukládáno, manipulováno, tříděno a expedováno. Skladované dříví nesmí bránit v používání přístupových a vnitřních komunikací, pracovních a manipulačních prostorů a bezpečném používání strojů a zařízení skladu.

• Zajistit, aby komunikace a prostory na MS umožňovaly bezpečný provoz a pohyb, byly řádně udržovány a čištěny, při náledí posypány vhodným materiálem (pís- kem, kamennou drtí apod.).

• V termínech zajistit provádění revizí a revizních zkoušek mechanismů a pro- středků MS.

• Zajistit označení MS výstražnými tabulkami“ Vstup nepovolaným osobám za- kázán“ a dopravní značkou omezující rychlost jízdy dle určení dopravně provo- zního řádu.

• Zpracovat řád skladu a s těmito řády seznámit zaměstnance.

• Na skladech dříví používat pouze stroje a zařízení v odpovídajícím technickém stavu, s nepoškozenou elektroinstalací.

• Kabely a vedení nad komunikacemi umístit tak, aby nebránily v provozu.

• Dopravníky a manipulační linky vybavit bezpečnostními STOP tlačítky dle určení výrobce zařízení.

• Při volném uskladňování dříví dodržovat přirozený sklon skladovaného dříví tak, aby nedocházelo k samovolnému posunu.

Zaměstnanec – povinnosti

• Při výkonu pracovní činnosti se řídit

– tímto předpisem

– zásadami pro obsluhu, údržbu, opravy

– zásadami pro činnost příslušného mechanizačního prostředku nebo strojního zařízení (stanovených výrobcem, získaných při nabývání kvalifikace pro ob- sluhu apod.)

– informacemi získanými při školení zaměstnanců.

• Provádět údržby, opravy, kontroly, doplňování a výměny náplní v termínech a roz- sahu určeném výrobcem zařízení.

• Jeřábník se musí při práci řídit pokyny vazače a reagovat na znamení k zastavení vykonávané činnosti dané jinou osobou.

• Obsluha mechanizačního prostředku a strojního zařízení musí před zahájením provozu provést vizuální kontrolu prostředku (zařízení) a zkoušku funkčnosti zejména bezpečnostního vybavení.

• Po skončení pracovní směny a při provádění čištění, údržby a kontroly strojního zařízení, jeřábu, kolejové dráhy, kabelové šachty apod. vypnout hlavní vypínač přívodu elektrické energie k zařízení.

• Přerušit práci při zjištění závady ohrožující bezpečnost osob, zařízení nebo jiného majetku, případně při náhlém zhoršení svého zdravotního stavu nebo nevolnosti.

• Přerušení práce musí zaměstnanec neprodleně ohlásit svému nadřízenému.

Zaměstnavatel a zaměstnanec – povinnosti

• V termínech daných příslušnými předpisy nebo výrobcem zajistit provádění údržby, oprav, kontrol, revizí zařízení, vedení předepsaných evidencí a určit za- městnance odpovědného za vedení evidencí.

• Zaměstnanec musí tyto činnosti zajišťovat a evidovat při práci s jeřáby musí za- městnavatel při řízení provozu, požadavcích na zaměstnance, zajišťování podmí- nek pro bezpečnou práci, vedení dokumentace, při nasazení, kontrolách opravách a údržbách jeřábů, vázání břemen a manipulaci s nimi, školeních apod. vycházet z platných právních předpisů a norem. Zaměstnanci jsou povinni opatření stano- vená těmito předpisy plnit. Používaná ocelová vázací lana užívat a kontrolovat.

• Zaměstnavatel musí před zahájením pracovní činnosti, na které se spolu s ob- sluhou mechanizačních prostředků nebo strojního zařízení podílejí také jiní pra- covníci, stanovit způsob dorozumívání mezi pracovníky (signály). Zaměstnanci jsou povinni stanovené signály při práci používat.

• Při nutnosti použití otevřeného ohně při opravách v prostorách s hořlavým ma- teriálem, zaměstnavatel vydá příkaz a provede opatření k zajištění bezpečnosti během a po provedení prací (poučení zaměstnanců, dozor při provádění prací, kontrola po provádění prací, umístění vhodného druhu a dostatečného počtu přenosných hasicích přístrojů při vlastním provádění práce i při kontrolách). Za- městnanci, provádějící práce s otevřeným ohněm, dozor a kontrolu musí práce vykonávat se zvýšenou opatrností.

• Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci ukládali surové dříví nebo vyro- bené sortimenty dříví na skládky nebo rampy tak, aby spodní krajní kmeny byly zajištěny klíny nebo umělými zábranami, aby se kmeny vzájemně nekřížily a na- cházely se ve stabilní poloze, při sklonu skládky do 60°, do výšky nejvíce

– 1,5 m při ručním ukládání

– 3 m při ukládání mechanizačními prostředky

– 5 m při ukládání mechanizačním prostředkem, při zajištění kmenů pevnými zarážkami.