K části první návrhu zákona
V.
K části první návrhu zákona
Platné znění zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. červenci 2025 | ||
. |
***
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dovozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,
b) neoprávněným vstupem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie, pokud u těchto vybraných výrobků
1. nedošlo k jejich dovozu a
2. vznikl celní dluh podle čl. 79 odst. 1 celního kodexu,
c) vývozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropské unie,
d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu,
e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,
f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a 99) je z něho odesílá, přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; správce daně může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,
g) výrobním daňovým skladem daňový sklad, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí a případně také zpracovává, skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá,
h) distribučním daňovým skladem daňový sklad, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky zpracovává, skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá,
g) i) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu; provozovatel daňového skladu je daňovým subjektem,
h) j) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození
1 Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.
2 Návrh zákona, kterým se mění zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (ST 633)
od daně dopravované z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; oprávněný příjemce je daňovým subjektem,
i) k) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen „uživatel“) právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 52a nebo 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat,
k) uživatelem osoba, která přijímá a užívá vybrané výrobky osvobozené od daně, nebo je podle § 52a nebo 53 prodává dalšímu uživateli; uživatel je daňovým subjektem,
j) l) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa výstupu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g); tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu,
k) m) uvedením do volného daňového oběhu
1. vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,
2. ztráta nebo znehodnocení vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně,
3. výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
4. dovoz vybraných výrobků, pokud nebyly tyto vybrané výrobky uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
5. neoprávněný vstup vybraných výrobků, pokud u těchto vybraných výrobků celní dluh nezanikl podle čl. 124 odst. 1 písm. e) až g) nebo k) celního kodexu, nebo
6. skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná
o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,
l) n) daňovou povinností výše daně připadající na vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,
m)o) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že tato osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit správci daně adresu pro doručování,
n) p) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách9) uvedených v § 47, 69, 84 nebo 95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu,10)
p) množstvím
1. počet kusů, nebo
2. množství vyjádřené v měřicích jednotkách, ve kterých je vyjádřen základ daně, měřené způsobem podle zákona upravujícího metrologii, pokud je základ daně vyjádřen jinak než v počtu kusů,
o) q) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen „kritéria udržitelnosti biopaliv“) nebo na základě hydrogenovaných rostlinných olejů splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu a splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí,
p) r) nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením takové znehodnocení, nenahraditelná ztráta nebo úplné zničení vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,
q) s) výrobou proces, při kterém
1. vybraný výrobek vznikne,
2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
r) t) společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby,
s) u) místem dovozu místo, na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,
t) v) místem výstupu místo,
1. ze kterého vybrané výrobky opouští daňové území Evropské unie, nebo
2. na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu vnějšího tranzitu, pokud jde o vybrané výrobky, které byly propuštěny do celního režimu vnějšího tranzitu,
u) w) elektronickým systémem elektronický systém podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému73),
v) x) nedostupností elektronického systému stav, kdy je nefunkční elektronický systém sám
o sobě; za nedostupnost elektronického systému se považuje také stav, kdy jsou neplatné přístupové komunikační prostředky správce daně k elektronickému systému nebo přístupové komunikační prostředky osoby, která používá elektronický systém, pokud tato osoba v přiměřené době vynaloží úsilí, které po ní lze rozumně požadovat k tomu, aby jí byly přiděleny platné přístupové komunikační prostředky,
w) y) jedinečným číslem pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) dopravou vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území odlišného členského státu nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu,
b) jedinečným číslem pro dopravu ve volném daňovém oběhu jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu,
c) evidovaným příjemcem osoba,
1. která oznámila správci daně, že hodlá na daňovém území České republiky přijímat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, a
2. které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky přiděleno správcem daně jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
d) evidovaným odesílatelem osoba,
1. která oznámila správci daně, že hodlá odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném
daňovém oběhu mezi členskými státy, a
2. které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků přiděleno správcem daně na daňovém území České republiky jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
e) zasíláním doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě na daňové území členského státu od něj odlišného
1. osobou podnikající nebo vykonávající jinou samostatnou hospodářskou činnost a mající místo pobytu nebo sídlo v členském státě, ve kterém je zahájena tato doprava, nebo na účet takové osoby a
2. osobě s místem pobytu nebo sídlem na území členského státu odlišného od státu podle bodu 1, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost,
f) zasílatelem osoba, která zasílá vybrané výrobky nebo jejímž jménem se vybrané výrobky zasílají,
g) zástupcem pro zasílání vybraných výrobků osoba, která byla zasílatelem pověřena pro plnění povinností souvisejících se zasíláním vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky.
***
§ 3b
Částečné ztráty vybraných výrobků
(1) Částečnou ztrátou se pro účely spotřebních daní rozumí ztráta vybraného výrobku,
a) ke které dojde v důsledku povahy vybraného výrobku při jeho výrobě, skladování, dopravě nebo při jiném nakládání s tímto výrobkem,
b) jejíž výše není vyšší než výše technicky zdůvodněné částečné ztráty a
c) která není nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením.
(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely
a) daně z minerálních olejů rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, ke které dochází při skladování nebo dopravě minerálních olejů v důsledku jejich povahy, vypočtená podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu,
b) daně z lihu rozumí částečná ztráta ve výši normy ztrát lihu podle zákona upravujícího líh.
(3) Výpočet výše technicky zdůvodněné ztráty při skladování a dopravě minerálních olejů a koeficient ztrát stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(4) Koeficientem ztrát podle odstavce 3 se rozumí koeficient vyjadřující výši technicky zdůvodněné ztráty při skladování nebo dopravě minerálních olejů na měřicí jednotku vybraného výrobku.
(5) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílání rozumí
a) společný práh částečné ztráty podle nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží povahy zboží76),
b) výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle odstavce 2, pokud není stanoven společný práh částečné ztráty podle písmene a).
(6) Pokud není stanovena výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle odstavce 2 nebo 5, je její výše nula.
§ 4
Plátce daně
(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,
a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, který vyrábí vybrané výrobky v souladu s tímto zákonem mimo režim podmíněného osvobození od daně, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu,
b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit
1. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)],
2. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)],
c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 15, 15a, 56 až 57) s výjimkou osoby uvedené v § 15 až 15b a 56 až 57,
d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení režimu podmíněného osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání ke vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na takovém porušení podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,
d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, v jejímž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a tím ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit; za daň společně a nerozdílně odpovídá také osoba, která se na takovém porušení podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,
e) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání a tím ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit; za daň společně a nerozdílně odpovídá také osoba, která se na takovém porušení podílela,
e) f) která pro účely podnikání přijme na daňovém území České republiky vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, pokud jí vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,
f) g) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně vyrábí vybrané výrobky v rozporu s tímto zákonem, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo oprávněně nabyté bez daně, anebo která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, zdaněné, nebo oprávněně nabyté bez daně; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na uvedeném této výrobě, skladování nebo dopravě podílela,
g) h) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při pozbytí vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo
h) i) která je v případě zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky
1. zasílatelem, pokud tato osoba nepověřila zástupce pro zasílání vybraných výrobků,
2. zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, pokud byl pověřen, nebo
3. příjemcem těchto vybraných výrobků, pokud je zasílání vybraných výrobků uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílání, nebo pokud zasílatel nebo zástupce pro zasílání vybraných výrobků neposkytnou zajištění daně.
(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodě 2, odstavci 1 písm. f), odstavci 4 a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.
(2) Právnická osoba zanikající bez právního nástupce, s výjimkou osob uvedených v § 15 až 15b a 56 až 57, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit nebo která uplatnila nárok na vrácení daně, je povinna předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, pokud u této povinnosti nebo nároku neuplynula lhůta pro stanovení daně nebo lhůta pro placení daně. Ustanovení daňového řádu upravující postup v případě daňového subjektu, který je právnickou osobou zanikající bez právního nástupce, který je povinen předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, u kterého je registrován, se použijí obdobně.
(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. a) také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela.
(4) Při dovozu nebo neoprávněném vstupu je plátcem dlužník podle celního kodexu. V případě neoprávněného vstupu odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném vstupu podílela.
(5) Pro účely odstavce 1 písm. f) písm. g) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u
a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,
b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,
c) lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin 10 l konečných výrobků,
d) piva 110 l,
e) meziproduktů 20 l,
f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,
g) cigaret 800 kusů,
h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,
i) ostatních doutníků 200 kusů,
j) tabáku ke kouření 1 kg.
(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. f) písm. g) jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce 5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2 až 4 obdobně.
(7) Nelze-li u plátce podle odstavce 1 písm. g) určit místní příslušnost správce daně podle daňového řádu, je místně příslušný správce daně, který vůči tomuto plátci jako první učinil úkon zahajující řízení.
§ 5
Prokázání zdanění vybraných výrobků
(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2 až 4).
(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo plátce,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nabyvatele,
c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení daňového dokladu,
f) číslo daňového dokladu.
(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího,
c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o prodeji,
f) číslo dokladu o prodeji.
(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vystavují osoba nebo správce daně, kteří vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá vydají pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesilatele,
b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,
c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o dopravě,
f) číslo dokladu o dopravě.
(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití nebo jiným rozhodnutím správce daně o vyměření anebo jiným rozhodnutím celního úřadu
o stanovení daně.
(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě nebo rozhodnutím podle odstavce 5. Na vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravované bez
a) daňového dokladu, dokladu o prodeji nebo dokladu o dopravě se hledí, jako by byly dopravovány s příslušným dokladem, pokud byl příslušný doklad před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně, nebo
b) rozhodnutí podle odstavce 5 se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.
(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě nebo rozhodnutím podle odstavce 5. Na vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravované bez rozhodnutí podle odstavce 5 se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.
(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány osobě se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.
(8) Doklad podle odstavce 1 může mít podobu
a) listinnou, nebo
b) elektronickou.
(9) Pokud má doklad podle odstavce 1 elektronickou podobu, musí
a) ho vystavitel opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem,
b) být před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně (dále jen „elektronický portál“), nebo
c) ho vystavitel opatřit elektronickým údajem, ze kterého je zjistitelné, že tento doklad byl vystaven před zahájením dopravy.
§ 6
Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené konečného spotřebitele uvedeného v § 53 odst. 5.
(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesílajícího plátce, popřípadě uživatele,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, přijímajícího uživatele,
c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň vybrané výrobky jsou osvobozeny od daně,
e) místo odeslání,
f) místo přijetí,
g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,
h) číslo dokladu o osvobození od daně.
(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití nebo jiným rozhodnutím správce daně o vyměření anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení daně.
(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50). Na vybrané výrobky osvobozené od daně dopravované bez dokladu o osvobození od daně se hledí, jako by byly dopravovány s tímto dokladem, pokud byl tento doklad před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně.
(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem
o osvobození od daně, rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení daně. Na vybrané výrobky osvobozené od daně dopravované bez rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiného rozhodnutí celního úřadu o stanovení daně se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.
(5) Doklad o osvobození od daně může mít podobu
a) listinnou, nebo
b) elektronickou.
(6) Pokud má doklad o osvobození od daně elektronickou podobu, musí
a) ho vystavitel opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem,
b) být před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu, nebo
c) ho vystavitel opatřit elektronickým údajem, ze kterého je zjistitelné, že tento doklad byl vystaven před zahájením dopravy.
***
§ 9
Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.
(2) Za okamžik uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu se při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky jejich
a) dovozem nebo neoprávněným vstupem považuje den vzniku celního dluhu,
b) ztrátou nebo znehodnocením při výrobě, skladování nebo jiném nakládání považuje den jejich zúčtování, nejpozději však třicátý den ode dne zjištění ztráty nebo znehodnocení.
(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) u vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílaných okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení anebo jiného porušení podmínek dopravy nebo zasílání, s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztráty,
b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje, s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztráty,
c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,
d) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v § 4 odst. 1 písm. f) g) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve,
e) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopraveny pro účely podnikání na daňové území České republiky,
f) dnem zániku nebo zrušení povolení k provozování daňového skladu nebo povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez tohoto povolení, nebo na vybrané výrobky, pro které toto povolení zaniklo podle § 13b a které jsou dnem zániku tohoto povolení uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
g) dnem, ve kterém byly na daňovém území České republiky přijaty vybrané výrobky zaslané z jiného členského státu,
h) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.
(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem pozbytí nebo dnem propachtování obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku, ke kterým náleží nezdaněné vybrané výrobky nacházející se mimo režim podmíněného osvobození od daně.
§ 10
Sazby a výpočet Výpočet daně
(1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.
(2) Základ daně vyjádřený jinak než v počtu kusů se zaokrouhluje na 2 desetinná
místa.
§ 11
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky
a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty31a), anebo osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,
b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle
§ 137,
c) dopravené dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77) (dále jen „osvědčení o osvobození od spotřební daně“), přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,
d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly států, které jsou členy Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,
e) dopravené dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v § 15 odst. 1 nebo 2; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu v Praze ,
f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu v Praze ,
g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu v Praze .,
h) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly státu, se kterým má Česká republika uzavřenu
mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou, pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal, nebo s jinou písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.
(3) Vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavce 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
§ 12
Uplatnění nároku na osvobození od daně
(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit písemně u plátce nebo uživatele, a to nejpozději před jejich vydáním, jinak nárok na vydání vybraných výrobků vydáním tohoto výrobku, jinak nárok na vydání vybraného výrobku osvobozeného od daně nevznikne. To se netýká uživatelů uvedených v § 53 odst. 5. To se netýká uživatelů, kteří nakládají s odpadními oleji osvobozenými od daně podle § 49 odst. 1, a konečných spotřebitelů uvedených v § 53 odst. 5.
(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to v celním prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití.
(3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez osvobozeného od daně uživatel prokazuje předložením povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, pokud nelze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat bez tohoto povolení; neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.
(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez osvobozeného od daně předložení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové povolení předloží k nahlédnutí.
(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
§ 13
Přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat a užívat pouze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
(2) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat pouze od dodavatele uvedeného v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
(2) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze
a) přijímat pouze od dodavatele uvedeného v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to neplatí, pokud jde o přijímání odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1,
b) užívat pouze v místě, ve kterém uživatel užívá vybrané výrobky osvobozené od daně, (dále jen „místo užívání“) uvedeném v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
(3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně novým, lze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
***
§ 14
Vracení daně plátci
(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem
a) jejich propuštění do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropské unie,
b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.
(2) Evidovanému odesílateli, který odešle do jiného členského státu pro účely podnikání vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání republiky nebo vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a přijaty na daňovém území České republiky evidovaným příjemcem, vzniká nárok na vrácení daně dnem splnění poslední z těchto podmínek:
a) vybrané výrobky jsou dopravovány
1. se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem, nebo
2. s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako zjednodušený elektronický průvodní doklad (dále jen „náhradní zjednodušený průvodní doklad“),
b) příslušným orgánem členského státu určení je potvrzeno přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu; pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému z důvodů jiných než uvedených v § 30g odst. 1, musí být potvrzení přijetí vybraných výrobků vydané příslušným orgánem členského státu určení odsouhlaseno správcem daně příslušným místu odeslání vybraných výrobků,
b) u vybraných výrobků v případě, že
1. došlo k jejich přijetí v jiném členském státě, je příslušným orgánem členského státu určení potvrzeno přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu; pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému z důvodů jiných než uvedených v § 30g odst. 1, musí být potvrzení přijetí vybraných výrobků vydané příslušným orgánem členského státu určení odsouhlaseno správcem daně příslušným místu odeslání
vybraných výrobků,
2. během jejich dopravy došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, evidovaný odesílatel prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, a
3. vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit tím, že během jejich dopravy došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek dopravy, evidovaný odesílatel předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,
c) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána a zaplacena, a
d) u vybraných výrobků, u nichž během jejich dopravy došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek dopravy, evidovaný odesílatel
1. prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, nebo 2. předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy vznikla povinnost přiznat
a zaplatit daň, a
e) d) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.
(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu, a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. Pokud při zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek zasílání, je plátce pro účely vzniku nároku na vrácení daně namísto předložení dokladu o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě určení, povinen
a) prokázat, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, nebo
b) předložit doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek zasílání vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň.
(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení.
(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).
(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.
(7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.
(8) (7) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.
(9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy, § 54 až 57 pro případy
týkající se vrácení daně z minerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z lihu.
(10) (8) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým vybrané výrobky, za které byla vrácena daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a podle § 15 až 15b, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.
§ 15
Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit
(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,22) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) rozumí:
a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „konzulární úřad“), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
b) zvláštní mise,
c) zastoupení mezinárodní organizace, d) orgány Evropské unie,
e) člen diplomatické mise23) nebo konzulárního úřadu24) se sídlem na daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,
f) úředník zastoupení mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,
g) člen rodiny osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společně hospodařící domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(2) Zaplacená daň se vrací
a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e), včetně členů jeho rodiny podle odstavce 1 písm. g) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,
b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a členům jeho rodiny podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok,
c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,
d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,
e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nestanoví jinak,
f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení,
g) osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně členů její rodiny podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.
(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.
(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím
31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.
(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství uvedené v § 4 odst. 5, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího, b) jméno kupujícího,
c) název a množství vybraných výrobků, d) datum vystavení dokladu,
e) datum uskutečnění prodeje, f) sazbu daně,
g) výši daně,
h) výši ceny včetně daně.
(9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku; to se netýká
osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.
(10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) kalendářní rok a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.
(12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit
takto:
a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a zvláštní mise podle odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
b) člen diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, včetně členů jeho rodiny, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),
c) zastoupení mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
d) orgán Evropské unie se sídlem na daňovém území České republiky podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně místně příslušnému podle jeho sídla na daňovém území České republiky,
e) úředník zastoupení mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f), včetně členů jeho rodiny, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky,
f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a), včetně jejich členů podle odstavce 1 písm. e) se sídlem v jiném členském státu, podávají daňové přiznání správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy,
g) orgán Evropské unie se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy,
h) za členy rodiny osob uvedených v odstavci 1 písm. e) nebo f) podávají daňové přiznání tyto osoby.
(13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené správcem daně vady nebo pochybnosti odstranila. Daň správce daně nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.
(14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný správce daně žádost o vrácení daně obdržel.
(15) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15a,
54 až 57.
§ 15
Vracení daně osobě požívající výsad a imunit
(1) Nárok na vrácení daně vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky, (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem na daňovém území České republiky,
b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,
c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,
d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, uvedených v písmeni c).
(2) Nárok na vrácení daně vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
a) mezinárodní organizaci se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému na daňovém území České republiky,
b) subjektu Evropské unie; subjektem Evropské unie se pro účely spotřebních daní rozumí orgán Evropské unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská investiční banka a subjekt založený Evropskou unií,
c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce na daňovém území České republiky,
d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky uvedeného v písmeni c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků, a to ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny těchto vybraných výrobků,
a) osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 400 000 Kč za kalendářní rok,
b) osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo d) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 60 000 Kč za kalendářní rok,
c) osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu.
(4) Pro posouzení splnění částky omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se do výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, započítává také částka,
a) která odpovídá výši daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle
§ 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobě
požívající výsad a imunit uplatňující nárok na vrácení daně, a
b) kterou by osoba požívající výsad a imunit byla povinna přiznat a zaplatit, kdyby výrobky uvedené v písmeni a) nebyly osvobozeny od daně.
(5) Částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro výrobu tepla nebo pohon motorů osobou požívající výsad a imunit uvedenou v odstavci 1. V případě osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo d) se částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nevztahuje pouze na nákup minerálních olejů použitých v osobním automobilu, jehož diplomatická registrační značka je uvedena na seznamu diplomatických registračních značek osobních automobilů.
(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud celková cena včetně daně uvedená na jednom dokladu o prodeji a zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se v případě osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(7) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) nebo c) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. b) nebo d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro osobní spotřebu svou nebo člena své rodiny, který tvoří součást domácnosti této osoby.
(8) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí
a) uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo
b) v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně.
(9) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání pro vrácení daně, přehled nakoupených vybraných výrobků k potvrzení naplnění principu vzájemnosti, seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o prodeji uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje nákup vybraných výrobků, a seznam diplomatických registračních značek osobních automobilů.
Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání
a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu vybraných výrobků, které
1. jsou uvedeny v odstavci 5, je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit za nákup stejného druhu vybraných výrobků vracena daň, a
2. nejsou uvedeny v odstavci 5, je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň,
b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby,
c) skutečnost, že diplomatické registrační značky uvedené v seznamu diplomatických registračních značek osobních automobilů byly přiděleny.
(10) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit
a) doklad o prodeji,
b) v případě, že daňové přiznání podává osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1, přehled nakoupených vybraných výrobků v členění na
1. vybrané výrobky, které jsou uvedeny v odstavci 5, a
2. vybrané výrobky, které nejsou uvedeny v odstavci 5,
c) v případě osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o prodeji uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje nákup vybraných výrobků,
d) seznam diplomatických registračních značek osobních automobilů, pokud tato osoba uplatňuje nárok na vrácení daně za nakoupené minerální oleje použité pro tyto automobily, na které se nemá vztahovat částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b).
(11) Daňové přiznání pro vrácení daně nelze podat elektronicky.
(12) O porušení mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.
§ 15a
Vracení daně ozbrojeným silám cizích států
(1) Nárok na vrácení daně vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu24a), které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly
a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo
b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír; tento nárok nevznikne ozbrojeným silám České republiky.
(2) Zaplacená daň se vrací ozbrojeným silám vysílajícího státu maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok. Tento limit se nepoužije pro minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle § 45 odst. 2 písm. c) až e) a j) nakoupené pro služební vozidla, letadla a lodě na daňové území České republiky, kdy se zaplacená daň vrací bez omezení.
(3) Zaplacená daň se vrací civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok.
(4) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavcích 2 a 3 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a), c) nebo d) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené ozbrojeným silám vysílajícího státu nebo civilním zaměstnancům doprovázejícím tyto ozbrojené síly ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5.
(6) Vojenské orgány ozbrojených sil24a) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský personál a civilní zaměstnance vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u správce daně vykonávajícího působnost na území hlavního města Prahy, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.
(7) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro účel vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(8) Správce daně daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u správce daně uvedeného v odstavci 6 nejpozději posledního dne dvanáctého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.
(9) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany správci daně uvedenému v odstavci 6 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost nastala.
(10) Ozbrojené síly vysílajícího státu, které uplatnily nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemohou uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15, 54 až 57.
§ 15a
Vracení daně ozbrojeným silám jiného státu
(1) Nárok na vrácení daně vzniká ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny vybraných výrobků, ozbrojeným silám, které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, a to dnem tohoto nákupu, pokud jde o ozbrojené síly
a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo
b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy; tento nárok nevznikne ozbrojeným silám České republiky.
(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 vznikne namísto ozbrojených sil Ministerstvu obrany, pokud zdaněné vybrané výrobky nakoupí pro ozbrojené síly uvedené v odstavci 1 a těmto ozbrojeným silám je předá. Tento nárok vzniká dnem převzetí těchto vybraných výrobků těmito ozbrojenými silami.
(3) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí uplynutím dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém začala běžet.
(4) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 povinna přiložit daňový doklad nebo doklad o prodeji.
§ 15b
Vracení daně ozbrojeným silám jiného státu podle mezinárodní smlouvy
(1) Nárok na vrácení daně v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu, vzniká dnem nákupu vybraných výrobků
a) ozbrojeným silám, které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami, pokud pro tyto vybrané výrobky nevznikl nárok na vrácení daně podle § 15a odst. 1,
b) příslušníkovi ozbrojených sil uvedených v písmeni a) a členovi jeho rodiny, kteří nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo
c) dalším osobám, o kterých tak stanoví mezinárodní smlouva, na základě které vznikne nárok na vrácení daně podle písmene a).
(2) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí uplynutím dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém začala běžet.
(3) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba uvedená v odstavci 1 povinna přiložit
a) daňový doklad nebo doklad o prodeji a
b) další písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
§ 16
Zánik nároku na vrácení daně
Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
§ 16
Vystavování dokladů při vracení daně osobě požívající výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu
(1) Prodávající je povinen na žádost osoby požívající výsad a imunit uvedené v § 15 odst. 1 nebo 2, pro kterou je uskutečňován nákup vybraných výrobků, bezodkladně vystavit doklad o prodeji s tím, že tento doklad musí obsahovat
a) jméno osoby, pro kterou je nákup vybraných výrobků uskutečňován, a to namísto obchodní firmy nebo jména, sídla nebo místa pobytu a daňového identifikačního čísla kupujícího, a
b) také
1. datum uskutečnění prodeje,
2. sazbu daně a
3. cenu včetně daně.
(2) Prodávající je povinen na žádost osoby uvedené v § 15b odst. 1 písm. b), pro kterou je uskutečňován nákup vybraných výrobků, bezodkladně vystavit doklad o prodeji s tím, že tento doklad musí obsahovat
a) jméno osoby, pro kterou je nákup vybraných výrobků uskutečňován, a to namísto obchodní firmy nebo jména, sídla nebo místa pobytu a daňového identifikačního čísla kupujícího, a
b) také
1. datum uskutečnění prodeje a
2. sazbu daně.
§ 16a
Obecná ustanovení o správě vracení daně osobě požívající výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu
(1) Osoba žádající o vrácení daně podle § 15 až 15b je pro účely vracení daně daňovým subjektem.
(2) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad a imunit je v případě
a) diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
b) člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob uvedených v písmeni a),
c) subjektu Evropské unie se sídlem na daňovém území České republiky správce daně místně příslušný podle sídla tohoto subjektu na daňovém území České republiky,
d) subjektu Evropské unie se sídlem v jiném členském státě Celní úřad pro hlavní město Prahu,
d) subjektu Evropské unie se sídlem v jiném členském státě Celní úřad pro hlavní město Prahu
v Praze,
e) mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně
příslušný podle jejich sídla nebo umístění na daňovém území České republiky,
f) úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky.
(3) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně podle § 15a a 15b je Celní úřad pro hlavní město Prahu.
(3) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně podle § 15a a 15b je Celní úřad pro hlavní město Prahu v Praze.
(4) Pokud je daň vracena ozbrojeným silám jiného státu, správce daně prostřednictvím Ministerstva obrany
a) doručuje písemnosti a provádí další potřebná vyrozumění,
b) vrací vratitelný přeplatek, a to na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely.
(5) Z vybraných výrobků, u kterých byla vrácena daň a které byly ozbrojenými silami jiného státu zapůjčeny, zastaveny nebo převedeny, jsou tyto ozbrojené síly povinny daň přiznat a zaplatit, a to prostřednictvím Ministerstva obrany.
(6) U vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně podle § 15 až 15b, nelze uplatnit nárok na vrácení daně podle jiného ustanovení tohoto zákona.
§ 16b
Uplatnění nároku na vrácení daně osobou požívající výsad a imunit a ozbrojenými silami jiného státu
(1) Nárok na vrácení daně podle § 15 až 15b se uplatňuje v daňovém přiznání pro
vrácení daně.
(2) Nárok podle odstavce 1 lze uplatnit pouze ve lhůtě pro uplatnění nároku na vrácení daně. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká.
(3) K nároku podle odstavce 1 uplatněnému mimo lhůtu pro jeho uplatnění se nepřihlíží.
(4) Lhůtu pro uplatnění nároku podle odstavce 1 nelze navrátit v předešlý stav.
§ 16c
Četnost podávání daňového přiznání pro vrácení daně osobou požívající výsad a imunit a ozbrojenými silami jiného státu
(1) V daňovém přiznání pro vrácení daně lze uplatnit jeden nebo více nároků na vrácení daně podle § 15 až 15b, u nichž běží lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně.
(2) Daňové přiznání pro vrácení daně, kterým se uplatňuje nárok na vrácení daně, lze podat jednou za kalendářní
a) měsíc, jde-li o vracení daně
1. osobě požívající výsad a imunit uvedené v § 15 odst. 1 písm. a) nebo c) a odst. 2 písm. a),
2. ozbrojeným silám jiného státu a Ministerstvu obrany,
3. příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy,
b) čtvrtletí, jde-li o vracení daně osobě požívající výsad a imunit uvedené v § 15 odst. 1 písm. b) nebo d) a odst. 2 písm. c) nebo d),
c) rok, jde-li o vracení daně subjektu Evropské unie.
§ 16d
Zvláštní ustanovení o podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně ozbrojenými silami jiného státu
(1) Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně podávají a jiné úkony vůči správci daně při stanovení vracené daně činí ozbrojené síly jiného státu pouze prostřednictvím Ministerstva obrany.
(2) Podání učiněné ozbrojenými silami jiného státu elektronicky může být podepsáno i způsobem, se kterým jiný právní předpis nespojuje účinky vlastnoručního podpisu. Má-li Ministerstvo obrany o takto podepsaném podání pochybnosti, vyzve ozbrojené síly jiného státu před postoupením tohoto podání správci daně k jeho dodatečnému potvrzení způsobem uvedeným v daňovém řádu nebo jiným důvěryhodným způsobem ve lhůtě stanovené Ministerstvem obrany. Běh lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně nebo doby podle odstavce 4 se v takovém případě staví ode dne vydání výzvy podle věty druhé do pátého pracovního dne ode dne, kdy došlo k dodatečnému potvrzení podání.
(3) Lhůta pro podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 1 je zachována, je-li toto podání nejpozději v poslední den lhůty učiněno u orgánu veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává správci daně.
(4) Dnem podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 1 je den, kdy bylo toto podání postoupeno orgánem veřejné moci,
jehož prostřednictvím se podává, správci daně. Dojde-li k postoupení tohoto podání později než patnáctý den, považuje se za den jeho podání tento den.
§ 16e
Vyloučení opravného daňového přiznání v případě vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu
Ustanovení o opravném daňovém přiznání se u daňového přiznání pro vrácení daně nepoužijí.
§ 16f
Stanovení vracené daně v případě vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu
(1) Pro potřeby vymezení předmětu daňového řízení se vracená daň posuzuje ve vztahu k jednotlivému nároku na vrácení daně podle § 15 až 15b s tím, že předmětem daňového řízení jsou všechny nároky na vrácení daně podle § 15 až 15b uplatněné v jednom daňovém přiznání pro vrácení daně.
(2) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání pro vrácení
daně.
(3) Neoznamuje-li správce daně výsledek vyměření nebo doměření, považuje se za
den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně.
(4) Lhůta pro stanovení daně začne běžet dnem, v němž bylo podáno daňové přiznání pro vrácení daně.
§ 16g
Vznik úroku z daňového odpočtu v případě vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit a ozbrojeným silám jiného státu
Dnem, od kterého běží doba, po jejímž uplynutí vzniká úrok z daňového odpočtu, je při vracení daně podle § 15 až 15b den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně, ze kterých vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet.
***
§ 18
Daňové přiznání a splatnost daně
(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(1) Plátce, kterému vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, je povinen podat daňové přiznání za každou daň samostatně.
(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž
je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
(3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 88 odst. 4 a 5). Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.
(4) Daňové přiznání, které se podává v průběhu insolvenčního řízení20), je upraveno v § 136a.
(5) (4) Daň je splatná do 40. dne po skončení čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) (5) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Daňové přiznání se podává a daň je splatná první pracovní den po dni vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, pokud tato povinnost vznikne podle
a) § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
b) § 9 odst. 3 písm. d), nebo
c) § 68 písm. c).
(7) (6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy nebo zasílání vybraných výrobků ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků anebo jiného porušení podmínek dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání.
***
§ 19
Podmíněné osvobození od daně
(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je
a) umístěn v daňovém skladu,
b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz (§ 24 až 27f). (2) Za daňový sklad se považuje
a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 a § 78 odst. 3), nebo
b) sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 89 a 99).
(3) (2) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. a), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 2, § 78 odst. 3, § 89 odst. 3, § 99 odst. 3 a 5 a § 100a odst. 1) ve výrobním daňovém skladu. Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.
(4) (3) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 5 a § 59 odst. 3).
(5) (4) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v daňovém skladu v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3).
(6) (5) V případech podle § 13b jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně umístěné v prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
***
§ 21
Zajištění daně
(1) Zajištění daně může být poskytnuto
a) složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky,
b) finanční zárukou, kterou přijal správce daně, nebo
b) bankovní zárukou přijatou správcem daně, nebo
c) ručením, pokud osobu ručitele povolí správce daně.
(2) Má-li být daň zajištěna ručením zajištění daně poskytnuto ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině.
(3) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti.
(4) Byla-li daň zajištěna ručením, správce daně vyzve ručitele ke splnění jeho ručitelské povinnosti, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná.
(4) Bylo-li zajištění daně poskytnuto ručením, lze výzvu ručiteli ke splnění jeho ručitelské povinnosti vydat i bez předchozího vymáhání daně na dlužníkovi.
(5) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. šedesátým dnem po doručení výpovědi správci daně. Ručitel však ručí za všechny nedoplatky na spotřební dani, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou.
(6) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58 a 77),
a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,
b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a),
c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b) nebo jsou tyto výrobky přijaty v místě přímého dodání.
(7) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 6 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen.
(8) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků.
(9) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 6 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo podle odstavce 11 rozhodnuto o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.
(9) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 6 za 3 bezprostředně předcházejí po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než 3,21násobek poskytnutého zajištění daně, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně na výši podle odstavce 6 ve lhůtě 10 dnů ode dne zjištění rozdílu. Provozovatel daňového skladu, kterému bylo sníženo zajištění daně podle odstavce 11, zvyšuje zajištění daně na výši podle odstavce 6 sníženou o částku, o kterou mu bylo zajištění daně sníženo.
(10) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích
zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může požádat celní úřad o snížení zajištění daně. Správce daně rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla postoupena. Vznikne-li tak vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně.
(11) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Správce daně může rozhodnout o snížení zajištění daně nebo
o upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o tom, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým peněžním dluhům a aktivně spolupracuje s orgány Celní správy České republiky. Žadatel prokazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát peněžním dluhům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.
(12) Správce daně rozhodne o žádosti o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně ve lhůtě 60 dnů ode dne podání této žádosti; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně žadatele vhodným způsobem vyrozumí.
(13) Rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně se vydává nejdéle na dobu 1 roku ode dne vydání tohoto rozhodnutí. Provozovatel daňového skladu může
o vydání rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, požádat nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(14) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.
(15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit správci daně každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, a to do 5 kalendářních dní ode dne vzniku změny.
(16) Správce daně může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo
o upuštění od zajištění daně, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.
(17) Ustanovení o zajištění daně platí pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků obdobně, s výjimkou § 58 odst. 1, § 77 odst. 1 a 2, § 90 a 116a.
§ 21a
Povolení ručitele
(1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem správcem daně.
(2) Ručitelem nemůže být
a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka,
b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5 % nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka,
c) člen rodiny dlužníka.
(3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením,
o povolení ručitele rozhoduje správce daně, který také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování daňového
skladu.
(4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje správce daně, v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad (dále jen „správce daně místně příslušný daňovému skladu“), který vybrané výrobky odesílá, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladu.
(5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině.
(6) Správce daně nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské povinnosti.
(7) Správce daně je oprávněn požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podává žádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.
(8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového skladu, rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(9) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu, rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek.
(10) Zjistí-li kterýkoli orgán Celní správy České republiky nebo orgán Finanční správy České republiky skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské povinnosti ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění správci daně, který vydal povolení k ručení.
***
§ 24
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58a),
a) z daňového skladu do jiného daňového skladu, do místa výstupu nebo do místa přímého dodání s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d),
b) z místa dovozu do daňového skladu, do místa výstupu nebo do místa přímého dodání s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d).
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat z
a) daňového skladu
1. provozovateli daňové skladu, nebo
2. do místa výstupu,
b) místa dovozu
1. provozovateli daňového skladu,
2. do místa výstupu, nebo
3. osobám podle § 11 odst. 1 písm. c) až h).
(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladu povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu povinen oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.
(3) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel poskytne zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 58 odst. 2 až 5]. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou dopravy podle odstavce 1 písm. b). Výjimka se nepoužije pro případ, kdy oprávněný odesílatel je provozovatelem daňového skladu, do kterého jsou vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne správce daně místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Pokud se pro dopravu vybraných výrobků nepoužije zajištění daně pro provozování daňového skladu, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť, a to způsoby podle § 21 odst. 1. Ustanovení § 21 odst. 2, 4 a 5 a § 21a se na toto zajištění použijí obdobně. Daň se považuje za zajištěnou ode dne připsání příslušné částky na tento účet. Pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem, použije správce daně zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství.
(4) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu, které není daňovým skladem, pouze pokud deklarant nebo jiná osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit, celnímu úřadu poskytli
a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován oprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá, a
b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány.
(5) Správce daně může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytli namísto nich nebo společně s nimi také dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Zajišťuje-li daň dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, poskytuje se zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně místně příslušným odesílajícímu daňovému skladu.
(6) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. a) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) může být zahájena pouze po obdržení specifického správního referenčního kódu (dále jen „referenční kód“) podle § 26 odst. 4 nebo po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1.
(7) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do
daňového skladu nebo do místa přímého dodání je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa výstupu je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu pomocí prostřednictvím elektronického systému celním úřadem místně příslušným podle místa výstupu vybraných výrobků (dále jen „celní úřad výstupu“). Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37 nebo 38 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu. Přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhu. Provozovatel daňového skladu může ukončit dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání; přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhu.
(8) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, správce daně, kterému bylo poskytnuto zajištění daně, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co osoba, která poskytla zajištění daně, prokáže skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny, nebo skutečnost, že v průběhu dopravy v souvislosti s dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, anebo předloží doklad o zaplacení daně, pokud tato povinnost v průběhu dopravy vznikla.
(9) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně.
(10) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne- li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.
(11) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky do daňového skladu nebo do místa výstupu, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7 8.
(12) Zahájenou dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nelze v jejím průběhu rozdělit.
§ 25
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy, pokud vybrané výrobky jsou dopravovány z daňového skladu umístěného
a) v jiném členském státě nebo od oprávněného odesílatele z jiného členského státu
1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republiky,
2. do místa výstupu vybraných výrobků na daňovém území České republiky, nebo
3. příjemci podle § 11 odst. 1 písm. c), d) nebo e) až h),
b) na daňovém území České republiky, nebo oprávněným odesílatelem z místa dovozu na
daňovém území České republiky
1. do provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,
2. do místa výstupu vybraných výrobků v jiném členském státě,
3. příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g) h),
c) v jiném členském státě, oprávněným odesílatelem z jiného členského státu přes daňové území České republiky
1. do provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,
2. do místa výstupu vybraných výrobků v jiném členském státě,
3. příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g) h).
(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků povinen oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.
(3) Vybrané výrobky může z místa dovozu na daňovém území České republiky dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. b) pouze provozovatel daňového skladu. Pokud oprávněný odesílatel po uložení pokuty dále neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nevydá celní úřad, který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, (dále jen „celní úřad dovozu“) tomuto oprávněnému odesílateli referenční kód podle § 26 odst. 4 pro dopravu z místa dovozu v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c odst. 2 po dobu dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(4) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány podle odstavce 1 písm. b), provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou případu, kdy jako oprávněný odesílatel dopravuje vybrané výrobky z místa dovozu na daňovém území České republiky. Správce daně může na žádost provozovatele daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytli namísto nich nebo společně s nimi také dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 3. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu požádá.
(5) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu na daňovém území České republiky, které není daňovým skladem, pouze pokud deklarant nebo jiná osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit,
celnímu úřadu poskytli
a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován oprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá,
b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány, a
c) doklady prokazující, že je zboží určeno k odeslání do jiného členského státu.
(6) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány, nebo okamžikem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 může být zahájena pouze po obdržení referenčního kódu podle § 26 odst. 4 nebo v případě nedostupnosti elektronického systému po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 může být zahájena pouze s osvědčením o osvobození od spotřební daně.
(7) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37, 38 nebo 39 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu celním úřadem výstupu.
(8) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků mohou ukončit dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání; přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhu.
(9) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy
a) je příjemci potvrzena skutečnost, že byly splněny podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, nebo
b) osoba, která poskytla zajištění daně,
1. prokáže, že v souvislosti s dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit, nebo
2. předloží doklad o zaplacení daně, pokud v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
(10) Lhůta podle odstavce 9 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do
a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost,
b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo
c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci.
(11) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění
daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně.
(12) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne- li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.
(13) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky z daňového území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo do místa výstupu v jiném členském státě, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7 8.
(14) Zahájenou dopravu vybraných výrobků podle odstavce 1 nelze v jejím průběhu rozdělit na daňovém území České republiky. Pokud byla tato doprava vybraných výrobků zahájena na daňovém území České republiky, nelze ji v jejím průběhu rozdělit ani na území jiného členského státu.
§ 26
Návrh elektronického průvodního dokladu při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s elektronickým průvodním dokladem. To se netýká dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c až 27f nebo § 100 nebo dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příjemci, který přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h) nebo obdobně osvobozené podle právních předpisů jiného členského státu.
(2) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu pomocí prostřednictvím elektronického systému v souladu s nařízením Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní prováděcím nařízením Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77).
(3) Návrh elektronického průvodního dokladu zašle pomocí prostřednictvím
elektronického systému
a) provozovatel odesílajícího daňového skladu správci daně místně příslušnému daňovému skladu,
b) oprávněný odesílatel celnímu úřadu dovozu.
(4) Orgán uvedený v odstavci 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento provozovatel nebo oprávněný odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, přidělí orgán uvedený v odstavci 3 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej provozovateli odesílajícího daňového skladu nebo oprávněnému odesílateli bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle § 24 odst. 3 nebo 4 nebo § 25
odst. 5 a podmínka označení vybraných výrobků podle odstavce 7.
(5) Orgán uvedený v odstavci 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto návrhu odpovídají skutečnosti.
(6) Náležitosti návrhu elektronického průvodního dokladu jsou uvedeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží povahy zboží76). Pokud má být na dopravované vybrané výrobky v jiném členském státě uplatněna snížená sazba daně, je přílohou návrhu elektronického průvodního dokladu osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě vydané výrobci těchto vybraných výrobků. Pokud výrobci těchto vybraných výrobků není v okamžiku předložení návrhu elektronického průvodního dokladu takové osvědčení vydáno, musí být toto osvědčení přiloženo k návrhu elektronického průvodního dokladu před zahájením dopravy.
(7) Orgán uvedený v odstavci 3 může nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků.
§ 27
Elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků příjemci, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h), nebo je uskutečňována podle § 25 odst. 8, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům jiného členského státu, ve kterém má být doprava ukončena. Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 do daňového skladu nebo do místa přímého dodání, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému provozovateli daňového skladu, který je v elektronickém průvodním dokladu uveden jako příjemce.
(2) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo § 25 odst. 8, nebo příjemci podle § 11 odst. 1 písm. e), správce daně, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, odešle tento doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému příjemci uvedenému na tomto dokladu a správci daně místně příslušnému podle místa, ve kterém má být doprava ukončena, je-li tento správce daně odlišný od správce daně, který tento doklad obdržel.
(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h), správce daně, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, odešle tento doklad bezodkladně příjemci uvedenému na tomto dokladu a správci daně místně příslušnému podle místa, ve kterém má být doprava ukončena, je-li tento správce daně odlišný od správce daně, který tento doklad obdržel.
(3) (4) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno celní prohlášení pro vývoz.
(4) (5) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, správce daně, který prostřednictvím elektronického systému obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, propustí dopravované vybrané výrobky do celního režimu vývozu a předá tento doklad bezodkladně prostřednictvím elektronického systému celnímu úřadu výstupu.
(5) (6) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen předat referenční kód elektronického průvodního dokladu osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je tato osoba povinna předložit příslušný referenční kód správci daně, který si jej vyžádal.
(6) (7) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel může prostřednictvím elektronického systému zrušit elektronický průvodní doklad nejpozději do okamžiku zahájení dopravy podle § 24 odst. 6 nebo § 25 odst. 6.
(7) (8) Provozovatel odesílajícího daňového skladu, který poskytl zajištění daně, nebo oprávněný odesílatel, který poskytl zajištění daně, může v průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně prostřednictvím elektronického systému změnit příjemce nebo místo určení, pokud se nejedná o dopravu osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. c) nebo e), e) až g).
(8) (9) Náležitosti návrhu na zrušení elektronického průvodního dokladu podle odstavce 6 a na změnu příjemce nebo místa určení podle odstavce 7 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží povahy zboží76).
(9) (10) Zrušení elektronického průvodního dokladu podle odstavce 6 a změna příjemce nebo místa určení podle odstavce 7 se provedou postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77).
§ 27a
Oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Po přijetí vybraných výrobků přijímajícím daňovým skladem, oprávněným příjemcem nebo v místě přímého dodání podle § 24 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 8 předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 odst. 1 písm. a) bodu 1 a písm. b) bodu 1 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí prostřednictvím elektronického systému správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou nepředvídatelných ztrát nebo znehodnocení, příjemce uvede v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28). Pokud má být na dopravené vybrané výrobky uplatněna snížená sazba daně, je přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osvědčení podle právních předpisů členského státu odeslání vydané výrobci těchto vybraných výrobků příslušným orgánem tohoto členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1 nebo osvědčení vydané tímto výrobcem podle nařízení Komise upravujícího požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu zboží v případě vlastní certifikace; to neplatí v případě samoosvědčení malých nezávislých výrobců podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů78). Pokud příjemce neobdržel do okamžiku předložení oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně takové osvědčení, musí být toto osvědčení přiloženo k oznámení o přijetí vybraných výrobků nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla doprava ukončena.
(2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. c) nebo e) až
g) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků a osvědčení o osvobození od spotřební daně správci daně místně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li příjemce sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, předloží toto oznámení správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu.
(3) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. d) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 osvědčení o osvobození od spotřební daně správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy.
(3) Po přijetí vybraných výrobků je osoba uvedená v § 11 odst. 1 písm. d) povinna nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 předložit Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu osvědčení o osvobození od spotřební daně.
(2) Po přijetí vybraných výrobků o3) Po přijetí vybraných výrobků je osopovinna nejpozději do 5 prac1 písm. h) povinna nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 prostřednictvím Ministerstva obrany předložit Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu
a) čestné prohlášení potvrzené příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal, nebo
b) jinou písemnost než podle písmene a), stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. c) nebo e) až
g) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků a osvědčení o osvobození od spotřební daně správci daně místně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li příjemce sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, předloží toto oznámení Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu v Praze.
(3) Po přijetí vybraných výrobků je osoba uvedená v § 11 odst. 1 písm. d) povinna nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3
předložit Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu v Praze osvědčení o osvobození od spotřební daně.
(4) Po přijetí vybraných výrobků je osoba uvedená v § 11 odst. 1 písm. h) povinna nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 prostřednictvím Ministerstva obrany předložit Celnímu úřadu pro hlavní město Prahu v Praze
a) čestné prohlášení potvrzené příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal, nebo
b) jinou písemnost než podle písmene a), stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(4) (5) Správce daně podle odstavce 1, 2 nebo 3 nebo 2 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti příjemce uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3 nebo 2 a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní. Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 nebo 2 příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny.
(5) (6) Správce daně podle odstavce 1, 2 nebo 3 nebo 2 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 4 5 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto oznámení odpovídají skutečnosti.
(6) (7) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 zašle prostřednictvím elektronického systému oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Správce daně podle odstavce 3 nebo 4 sdělí příslušným orgánům jiného členského státu odeslání, že doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) nebo h) byla ukončena.
(7) (8) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území České republiky do jiného členského státu podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 3, zašle správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně obdržené z jiného členského státu odesílateli bezodkladně po jeho obdržení.
(8) (9) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24, správce daně podle odstavce 1 zašle oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí prostřednictvím elektronického systému přímo odesílateli.
(9) (10) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 nebo 2 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží povahy zboží76).
(11) V případě přijetí zkapalněných ropných plynů oprávněným příjemcem nebo v místě přímého dodání je náležitostí oznámení o přijetí vybraných výrobků podle odstavce 10 také údaj o tom, pro jaký účel budou tyto plyny použity.
§ 27ab
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně při vývozu
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována do místa výstupu, je deklarant povinen poskytnout celnímu úřadu, kterému je podáváno celní prohlášení pro vývoz (dále jen „celní úřad vývozu“), referenční kód.
(2) Celní úřad vývozu ověří správnost a platnost údajů uvedených v celním prohlášení pro vývoz, a to porovnáním s údaji uvedenými v elektronickém průvodním dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti příslušné orgány členského státu odeslání.
(3) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží informaci o tom, že příslušný orgán členského státu odeslání shledal při ověření správnosti podle odstavce 2 údaje uvedené v celním prohlášení pro vývoz nesprávnými nebo neúplnými, a má za to, že údaje uvedené v elektronickém průvodním dokladu jsou nesprávné, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel odstraní nedostatky v elektronickém průvodním dokladu.
(2) Celní úřad vývozu porovnáním s údaji uvedenými v elektronickém průvodním dokladu ověří správnost a platnost údajů uvedených v celním prohlášení pro vývoz a bezodkladně prostřednictvím elektronického systému uvědomí příslušné orgány členského státu odeslání o tom, že uvedené údaje shledal nesprávnými nebo neúplnými, nebo že celní prohlášení pro vývoz neobsahuje vady.
(3) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží prostřednictvím elektronického systému informaci o tom, že údaje uvedené v celním prohlášení pro vývoz byly při ověření správnosti podle odstavce 2 příslušným orgánem členského státu vývozu shledány
a) nesprávnými nebo neúplnými, a má za to, že údaje uvedené v elektronickém průvodním dokladu jsou nesprávné nebo neúplné, bezodkladně prostřednictvím elektronického systému uvědomí o této skutečnosti odesílatele vybraných výrobků, nebo
b) správnými a úplnými, bezodkladně prostřednictvím elektronického systému oznámí tuto skutečnost odesílateli vybraných výrobků.
(4) Pokud nedojde k vývozu vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, celní úřad vývozu oznámí pomocí prostřednictvím elektronického systému tuto skutečnost bezodkladně příslušným orgánům členského státu odeslání.
(5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží prostřednictvím elektronického systému informaci o tom, že nedojde k vývozu vybraných výrobků, oznámí tuto skutečnost bezodkladně pomocí prostřednictvím elektronického systému odesílateli vybraných výrobků.
(6) Odesílatel vybraných výrobků, kterému byla oznámena skutečnost podle odstavce 5, je pomocí elektronického systému povinen zrušit elektronický průvodní doklad nebo změnit místo určení vybraných výrobků.
(6) Odesílatel vybraných výrobků, kterému byla oznámena skutečnost podle odstavce 5, je povinen
a) prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení vybraných výrobků, nebo
b) požádat správce daně místně příslušného podle místa odeslaní vybraných výrobků
o zrušení elektronického průvodního dokladu.
§ 27b
Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována do místa výstupu, vyhotoví celní úřad vývozu na základě informací poskytnutých celním úřadem výstupu nebo obdobným orgánem podle právních předpisů jiného členského státu, jejichž správnost a platnost ověřil, oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie a zašle jej pomocí prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského státu odeslání.
(2) Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží povahy zboží76).
(3) Pokud celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží oznámení o vývozu vybraných výrobků, zašle jej pomocí prostřednictvím elektronického systému odesílateli vybraných výrobků.
§ 27c
Nedostupnost elektronického systému při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nedostupný, zahájí provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel takovou dopravu pouze po splnění následujících podmínek:
a) vybrané výrobky jsou dopravovány s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako návrh elektronického průvodního dokladu podle § 26,
b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí orgán uvedený v § 26 odst. 3 a předloží mu kopii dokladu uvedeného v písmeni a),
c) zajistí daň podle § 24 odst. 3 nebo 5 nebo § 25 odst. 4,
d) poskytne informace o důvodech nedostupnosti v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost.
(2) Doprava vybraných výrobků s dokladem podle odstavce 1 písm. a) může být zahájena pouze se souhlasem orgánu uvedeného v § 26 odst. 3.
(3) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel jsou povinni předat doklad podle odstavce 1 písm. a) deklarantovi.
(4) Deklarant je povinen celnímu úřadu vývozu poskytnout kopii dokladu podle odstavce 1 písm. a) nebo referenční kód tohoto dokladu.
(5) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh elektronického průvodního dokladu v souladu s § 26 odst. 2.
(6) Orgán uvedený v § 26 odst. 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu, zejména porovnáním údajů uvedených v dokladu podle odstavce 1 písm. a) s návrhem elektronického průvodního dokladu podle odstavce 5. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti
odesílatele podle odstavce 1 a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, orgán uvedený v § 26 odst. 3 přidělí tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej odesílateli podle odstavce 1. Elektronický průvodní doklad poté nahradí doklad podle odstavce 1 písm. a). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními § 26 a 27.
(7) Odesílatel vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uvedený v odstavci 1 je povinen uchovávat doklad uvedený v odstavci 1 písm. a) po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká.
(8) V případě nedostupnosti elektronického systému podle odstavce 1 provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel elektronicky sdělí orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 změny podle § 27 odst. 7 8 ještě před jejich uskutečněním. Toto sdělení obsahuje stejné náležitosti jako návrh na změnu příjemce nebo místa určení podle § 27 odst. 8 9. Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh na změnu příjemce nebo místa určení podle
§ 27 odst. 7 8; tato změna se provede pomocí prostřednictvím elektronického systému postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77).
***
§ 27d
Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle
§ 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d), a podle § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy do místa výstupu, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému podle
§ 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1 z důvodu
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 odst. 1 písm. a) bodu 1 a písm. b) bodu 1nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému podle § 27a odst. 1 z důvodu
a) nedostupnosti elektronického systému v místě přijetí vybraných výrobků,
b) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků z jiného členského státu, pokud příjemce do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel elektronický průvodní doklad s přiděleným referenčním kódem, nebo
c) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků na daňovém území České republiky, pokud nebylo možno do okamžiku přijetí vybraných výrobků použít postup podle § 27c odst. 5 a 6,
použije doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků. Tento doklad se považuje za potvrzení ukončení dopravy. Příjemce jej bezodkladně předloží správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků.
(2) Pokud příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží
z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému, správce daně zašle kopii dokladu uvedeného v odstavci 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli podle odstavce 1 na daňovém území České republiky.
(3) Správce daně místně příslušný podle místa přijetí vybraných výrobků předá doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání z jiného členského státu.
(4) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1. Dále se použije postup podle ustanovení § 27c odst. 5 a 6.
***
§ 27f
Náhradní doklady při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle
§ 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3 nebo § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) a s výjimkou dopravy do místa výstupu podle § 24 odst. 1, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí § 24 odst. 1 písm. a) bodu 1 a písm. b) bodu 1 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo § 27b z důvodů jiných než uvedených v § 27d odst. 1, takže tyto skutečnosti nelze prokázat postupy stanovenými v případě nedostupnosti elektronického systému, je příjemce povinen předložit správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků.
(2) Neobsahuje-li náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků vady, správce daně uvedený v odstavci 1 zašle tento doklad příslušným orgánům členského státu odeslání nebo v případě dopravy podle § 24 odst. 1 správci daně místně příslušnému pro odesílatele. Správce daně místně příslušný pro odesílatele pak zašle tento doklad přímo odesílateli.
(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) s výjimkou dopravy příjemci, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo h), správce daně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků, který obdrží náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků od příslušných orgánů jiného členského státu, posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému.
§ 28
Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy
(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, jestliže u dopravovaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení anebo jiné skutečnosti ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu, oprávněnému příjemci, na místo přímého dodání, na místo výstupu, příjemci, který přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. c), d) nebo e) až h), nebo osobě, která přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené
podle právních předpisů jiného členského státu.
(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení nebo v důsledku částečné ztráty a orgán uvedený v § 26 odst. 3 místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu nebo místu dovozu, ze kterého byla doprava zahájena, byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud odstavec 9 nestanoví jinak.
(4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky v okamžiku tohoto porušení.
(5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zahájené v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky v okamžiku, kdy bylo toto porušení zjištěno.
(6) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.
(7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republiky podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropské unie, nebo
c) byly zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztráty,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně v místě odeslání na daňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad dovozu.
(8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republiky podle
§ 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státu neprokáže nebo příslušný orgán jiného členského státu vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropské unie,
c) byly zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztráty, nebo
d) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně v místě odeslání na daňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne
zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad dovozu.
(9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět, že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně nebyly dodány na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn správcem daně místně příslušným daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nebo celním úřadem dovozu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 6 7 nebo § 25 odst. 7 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy na území jiného členského státu.
(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy, že nedošlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto jiném členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 5. K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republiky, postupuje se podle odstavce 4. Po zaplacení daně uvědomí správce daně o této skutečnosti příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zjištěno.
***
§ 28e
Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy podle § 28b až 28d (dále jen „oznámení ve věci dopravy“) lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
(2) Oznámení ve věci dopravy kromě obecných náležitostí podání obsahuje je formulářovým podáním a oznamovatel je v tomto oznámení povinen uvést také
a) údaje označující správce daně,
b) a) údaje o tom, zda se oznamuje přijímání nebo odesílání vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, případně údaj o dočasné povaze této činnosti, a
c) b) identifikační, kontaktní a platební údaje oznamovatele a
d) c) b) adresu místa určení nebo odeslání vybraných výrobků a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu tohoto místa.
(3) Oznámení ve věci dopravy může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně přiděleno jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud se toto číslo přiděluje.
***
§ 28j
Porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dojde, pokud u dopravovaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich doprava převzetím vybraných výrobků evidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků přiděleno na území jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, na místě určení, pokud se nejedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení nebo částečnou ztrátu.
(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení nebo v důsledku částečné ztráty a správce daně byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu.
(2) (3) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dojde, pokud je doprava uskutečněna
a) mezi jinými osobami než osobami podle § 28a odst. 1, nebo
b) bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu nebo náhradního zjednodušeného průvodního dokladu.
(3) (4) Dojde-li k porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně.
(4) (5) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o
a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňovém území České republiky,
b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě, ke kterým došlo na daňovém území České republiky při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy.
***
§ 30
Návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) Evidovaný odesílatel před zahájením dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy vyhotoví návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu pomocí prostřednictvím elektronického systému v souladu s nařízením Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní prováděcím nařízením Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77), a zašle ho pomocí tohoto systému správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků.
(2) Náležitosti návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu jsou
stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží povahy zboží76).
(3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní.
(4) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu vady, přidělí správce daně podle odstavce 1 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej evidovanému odesílateli. Tento správce daně zašle bezodkladně zjednodušený elektronický průvodní doklad pomocí prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského státu určení.
(5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa určení vybraných výrobků obdrží pomocí prostřednictvím elektronického systému zjednodušený elektronický průvodní doklad, doručí ho pomocí prostřednictvím elektronického systému evidovanému příjemci.
***
§ 30b
Změna místa určení během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) Evidovaný odesílatel může v průběhu dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy změnit místo určení vybraných výrobků, pokud se toto místo
a) nachází na území členského státu určení a nedojde ke změně evidovaného příjemce, nebo
b) shoduje s místem odeslání.
(2) Náležitosti návrhu na změnu místa určení vybraných výrobků podle odstavce 1 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží povahy zboží76).
(3) Změna místa určení vybraných výrobků podle odstavce 1 se provede pomocí prostřednictvím elektronického systému postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77).
§ 30c
Oznámení o přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) Evidovaný příjemce, který na daňovém území České republiky přijal vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení této dopravy oznámit pomocí prostřednictvím elektronického systému přijetí těchto vybraných výrobků správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků.
(2) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží povahy zboží76). Pokud má být na dopravené vybrané výrobky uplatněna snížená sazba daně, je přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu osvědčení podle právních předpisů členského státu odeslání vydané výrobci těchto vybraných výrobků příslušným orgánem tohoto členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1; to neplatí v případě samoosvědčení malých nezávislých výrobců podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů78). Pokud evidovaný příjemce neobdržel do okamžiku předložení oznámení
o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu takové osvědčení, musí být toto osvědčení přiloženo k oznámení o přijetí vybraných výrobků nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla doprava ukončena.
(3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného příjemce a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní.
(4) Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 evidovanému příjemci přijetí tohoto oznámení a zašle jej pomocí prostřednictvím elektronického systému příslušným orgánům členského státu odeslání.
(5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží pomocí prostřednictvím elektronického systému oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, doručí ho pomocí prostřednictvím elektronického systému evidovanému odesílateli.
***
§ 30f
Obnovení dostupnosti elektronického systému
(1) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému evidovaný odesílatel, který zahájil dopravu s náhradním zjednodušeným průvodním dokladem nebo který změnil místo určení vybraných výrobků, předloží správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu nebo návrh na změnu místa určení vybraných výrobků.
(2) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu, a to zejména porovnáním údajů uvedených v náhradním zjednodušeném průvodním dokladu s návrhem zjednodušeného elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní.
(3) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu vady, použije se § 30 odst. 4 a 5 obdobně.
(4) Změna místa určení vybraných výrobků se provede pomocí prostřednictvím
elektronického systému postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení
směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77).
***
§ 33a
Oznámení zasílatele
(1) Osoba, která hodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zasláním těchto vybraných výrobků; toto oznámení lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
(2) Oznámení podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání obsahuje a) údaje označující správce daně a oznámení, které je činěno, a
b) identifikační, kontaktní a platební údaje oznamovatele.)
(2) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.
(3) Pokud je pověřen zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je součástí oznámení podle odstavce 1 plná moc s úředně ověřeným podpisem pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky.
(4) Oznámení podle odstavce 1 může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně osobě podle odstavce 1 přiděleno číslo pro účely zasílání, pokud se toto číslo přiděluje.
(5) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě podle odstavce 1 číslo pro účely zasílání a sdělí jej této osobě.
***
§ 33d
Zrušení čísla pro účely zasílání
(1) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání
a) na základě oznámení zasílatele, nebo
b) z moci úřední.
(2) Zasílatel učiní oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto oznámení je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Na toto oznámení se použijí § 33a odst. 2 a použije § 33b obdobně.
(3) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání z moci úřední, pokud toto číslo nebylo použito déle než 1 rok.
(4) O zrušení čísla pro účely zasílání správce daně vyrozumí zasílatele.
***
§ 33g
Daňové přiznání v případě zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky
(1) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh zasílatele může správce daně rozhodnout, že vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období mohou být zahrnuty do jednoho daňového přiznání.
(2) K daňovému přiznání je zasílatel povinen připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě, ze kterého byly odeslány.
§ 33h
Použití zajištění daně pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky
(1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede na úhradu této daně. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu požádá.
(2) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nezaniklo podle odstavce 1, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně
a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem,
b) prokáže, že v souvislosti se zasílanými vybranými výrobky došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě anebo jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit, nebo
c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu zasílání vybraných výrobků vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
(3) Lhůta podle odstavce 2 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do
a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost,
b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo
c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci.
(4) Zánikem zajištění daně nebo pravomocným rozhodnutím o uvolnění zajištění daně se stává složená nebo převedená částka na depozitním účtu pro zajištění daně, která nebyla převedena na úhradu daně, přeplatkem zasílatele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně zasílateli bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku.
(5) Požádá-li zasílatel správce daně o nevrácení vratitelného přeplatku, který se vrací bez žádosti podle odstavce 4, může v žádosti také uvést, že má být vratitelný přeplatek ponechán na depozitním účtu pro zajištění daně k opakovanému použití na zajištění daně při zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky.
***
§ 33k
Zasílání vybraných výrobků na území jiného členského státu
(1) Zaslat vybrané výrobky z daňového území České republiky do jiného členského státu lze pouze, pokud to osoba, která zboží odesílá, před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému správci daně a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.
(2) Osoba zasílající vybrané výrobky podle odstavce 1 je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány.
***
§ 37
Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků ve výrobním daňovém skladu
(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) výrobního daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků ve výrobním daňovém skladu,
b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků výrobního daňového skladu,
c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků výrobního daňového skladu,
d) použitých pro vlastní spotřebu tohoto provozovatele,
e) přijatých v místě přímého dodání,
f) vydaných z místa přímého dodání.
(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta, je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54 odst. 2 a § 78 odst. 6 a 7; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu jsou-li vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání,
c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho společně hospodařící domácnosti a osob jemu blízkých, jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich společně hospodařících domácností a osob jim blízkých,
d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu jsou-li vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání,
e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků
vyvezených, datum jejich propuštění do celního režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,
f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo § 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).
(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené správcem daně. Zápis do evidence po převzetí vybraných výrobků musí být učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy.
(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
(5) Provozovatel daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků ve a) struktuře, kterou zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, a
b) formátu, který zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud vede tuto evidenci elektronicky.
(5) Poskytuje-li provozovatel daňového skladu správci daně výstup z evidence vybraných výrobků jako podání, je toto podání formulářovým podáním. Poskytuje-li tento výstup jinak než jako podání, poskytne jej ve struktuře stanovené pro formulářové podání s tím, že je-li poskytován elektronicky, tak i ve formátu stanoveném pro formulářové podání.
§ 38
Evidence ve skladu vybraných výrobků v distribučním daňovém skladu
(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) distribučního daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) převzatých do skladu vybraných výrobků,
b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu provozovatele daňového skladu tohoto provozovatele,
c) vydaných ze skladu vybraných výrobků,
d) přijatých v místě přímého dodání,
e) vydaných z místa přímého dodání.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.
***
§ 42
(1) Správce Nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, správce daně zajistí vybrané výrobky, popřípadě i dopravní prostředek, který je dopravuje, jestliže zjistí, že
a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5, 6, 27 a, 27c, 30a, 30e, 51, 58b, 100 51a, 58b, 99, 100 nebo 100a s výjimkou uvedenou v § 50 odst. 8; to neplatí pro odpadní oleje, které lze v souladu s § 50 odst. 8 dopravovat bez dokladu, a tabákové výrobky, jejichž zdanění lze v souladu § 106 odst. 2 prokázat také tabákovou nálepkou,
b) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5,
c) b) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) nebo b) jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo
d) c) doklad uvedený v písmenu a) nebo b) je pozměněný nebo padělaný.
(2) Nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo není-li prokázáno oprávněné nabytí vybraných výrobků za ceny bez daně, správce daně tyto vybrané výrobky zajistí, jestliže
a) jsou skladovány bez dokladu uvedeného v § 5; to neplatí pro tabákové výrobky, jejichž zdanění lze v souladu s § 106 odst. 2 prokázat také tabákovou nálepkou,
b) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo
c) doklad uvedený v písmenu a) je pozměněný nebo padělaný.
(3) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku podle odstavce 1 nebo 2 provede správce daně, který jako první zjistí důvody pro zajištění, a sepíše o tom protokol. Stejnopis protokolu předá osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.
(4) Osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, vydá zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek správci daně; odmítne-li jejich vydání, správce daně vybrané výrobky nebo dopravní prostředek odejme. Odnětí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvede do protokolu.
(5) Správce daně určí místo a způsob uskladnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku. Náklady na uskladnění zajištěných vybraných výrobků a dopravního prostředku hradí jejich vlastník, popřípadě osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, pouze v případě, že správce daně rozhodne o propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
***
§ 43b
Návrh na vydání povolení
(1) Návrh na vydání povolení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
(2) Návrh na vydání povolení lze učinit i elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Z tiskopisu podle odstavce 1 musí být patrné, které z předepsaných údajů se uvádí v povolení a lze je změnit
a) pouze na žádost držitele povolení, nebo b) z moci úřední.
(4) V návrhu na vydání povolení je navrhovatel povinen uvést a) údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability,
b) další předepsané údaje potřebné pro správu daní.
§ 43b
Návrh na vydání povolení
(1) Návrh na vydání povolení je formulářovým podáním.
(2) Z formulářového podání musí být patrné, které z předepsaných údajů se uvádí v povolení a lze je změnit
a) pouze na žádost držitele povolení, nebo
b) z moci úřední.
(3) V návrhu na vydání povolení je navrhovatel povinen uvést také údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability.
***
§ 43f
Bezdlužnost
(1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
a) u orgánů Finanční správy České republiky,
b) u orgánů Celní správy České republiky,
c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo
d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(2) Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. c) a d) se prokazuje potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů přede dnem podání návrhu na vydání povolení.
(2) Bezdlužnost zjišťuje správce daně z moci úřední.
***
§ 43h
Postup k odstranění pochybností v údajích v návrhu na vydání povolení
(1) Správce daně prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je navrhovatel povinen tak učinit.
(2) Po marném uplynutí stanovené lhůty správce daně řízení zastaví.
(3) V případě pochybností o výši zajištění daně podle § 19b, 22a nebo 23a uvedené v návrhu na vydání povolení postupuje správce daně podle odstavců 1 a 2 obdobně.
§ 43j
Oznamovací povinnost držitele povolení
(1) Dojde-li ke změně údajů, které jsou uvedeny v povolení a které se uvádějí v návrhu na vydání povolení, je držitel povolení povinen tuto změnu oznámit správci daně do 5 dnů ode dne, kdy nastala.
(2) Držitel povolení je povinen ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability; to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc od sdělení těchto údajů při podání návrhu na vydání povolení.
(3) Držitel povolení je povinen na výzvu správce daně oznámit další údaje potřebné pro správu daní.
(4) Oznamovací povinnost držitele povolení se nevztahuje na údaje, které má správce daně k dispozici, nebo jejichž změnu může automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků
a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) (4) Správce daně prověří údaje uvedené v oznámení a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve držitele povolení, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je držitel povolení povinen tak učinit.
***
§ 43q
Použití zajištění daně v případě zrušení nebo zániku povolení
(1) Dojde-li k zániku povolení nebo k jeho zrušení bez náhrady,
a) zaniká zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitním účtu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně, nebo
b) v případě, že je zajištění daně poskytnuto finanční bankovní zárukou nebo ručením, správce daně vyzve výstavce finanční bankovní záruky nebo ručitele k uhrazení nedoplatku na dani.
(2) Přeplatek vzniklý převodem podle odstavce 1 písm. a) lze do doby, než nastane poslední den splatnosti zajištěné daně, použít pouze na úhradu splatných daňových pohledávek na témže osobním daňovém účtu. Pokud následně vznikne vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 30 dnů od jeho vzniku.
§ 43r
Použití údajů správcem daně
Daňový subjekt není v oblasti povolovacího řízení povinen předkládat správci daně údaje, které má správce daně k dispozici nebo je může automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Okruh těchto údajů zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 44
Plátce daně z minerálních olejů
(1) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit.
a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,
b) při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§ 45 odst. 2 písm. b)],
c) b) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro
1. pohon motorů,
2. výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“), nebo
3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
d) c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,
e) d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,
f) e) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7),
g) f) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo
h) g) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(2) Plátcem není osoba, která nakládá s minerálními oleji výhradně podle § 58b odst. 6.
§ 45
Předmět daně z minerálních olejů
(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje z minerálních olejů jsou minerální oleje; minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí:
a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 41 až 2710 12 59, ostatní benziny, kterými se pro účely spotřebních daní rozumí benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 11 až 2710 12 25 a 2710 12 90, a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 a 2710 12 70,
b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát,
c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39,
d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,
e) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů a zkapalněného bioplynu uvedených v písmenech f) a g),
f) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19, nebo
g) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané
1. pro stacionární motory,
2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo
3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích
uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19.
(2) Předmětem daně jsou Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí
také
a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,
b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde- li o směs obsahující ostatní benzin,
c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl tohoto metylesteru řepkového oleje musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,
d) směsi benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35), které obsahují nejméně 90 % objemových benzinu
a nejvýše 10 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35), přičemž obsah kyslíku nesmí převýšit hodnotu 3,7 % hmotnostních,
e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,
f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech b) až e) a g) až m),
g) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35) neuvedené v písmenech d), e), l) a m), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
h) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních35a), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových směsi etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl- terciál-butyl-éteru a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35),
i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu35a) tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této směsi musí činit nejméně 78 % objemových,
j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery mastných kyselin, přičemž podíl metylesterů mastných kyselin nesmí činit více než 7 % objemových všech látek ve směsi obsažených,
k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 % hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
l) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmeni m), které obsahují nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické normě35b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
m)směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmenech d), e), i) nebo l), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. b) a odpovídají příslušné technické normě35c), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
n) směsi těžkých topných olejů uvedených v odstavci 1 písm. c) s minerálními oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, nebo
o) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) s hydrogenovanými rostlinnými oleji splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl těchto hydrogenovaných
rostlinných olejů musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených.
(3) Předmětem daně jsou Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí
také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury
a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
b) 2707,
c) 2709,
d) 2710 19 71 až 2710 19 99 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, které nejsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. b),
e) 2714 a 2715,
f) 2901 a 2902,
g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
h) 3403,
i) 3811,
j) 3817,
k) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
l) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
m)3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.
(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.
(5) Předmětem daně jsou Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a plynů, předmětem daně z elektřiny nebo předmětem daně z pevných paliv.
(6) Předmětem daně jsou Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.
(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.
(7) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také
a) výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro
pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech, (dále jen „aditivum“), nebo
b) výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro výrobu tepla.
(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem35d) zákonem, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 10). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.
(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy
a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g), nebo
b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e).
(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.
(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu
a) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích10a),
b) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu ve skladovacích nádržích čerpacích stanic10a), pokud se jedná o minerální oleje, u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž sazba daně není nižší než sazba daně vzniklé směsi.,
c) určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s minerálním olejem pod kódem nomenklatury 3811 nebo aditivem již uvedenými do volného daňového oběhu, pokud
1. podíl minerálních olejů pod kódem nomenklatury 3811 nebo aditiv v této směsi činí nejvýše 0,2 % objemových,
2. všechny složky této směsi byly zdaněny stejnou sazbou a
3. tato směs splňuje požadavky na pohonné hmoty podle zákona upravujícího pohonné hmoty,
d) určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro výrobu tepla s minerálním olejem pod kódem nomenklatury 3811, přísadou nebo plnidlem již uvedenými do volného daňového oběhu, pokud
1. podíl minerálních olejů pod kódem nomenklatury 3811, přísady nebo plnidla v této směsi činí nejvýše 0,2 % objemových a
2. všechny složky této směsi byly zdaněny stejnou sazbou.
§ 46
Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,
b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,
c) b) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro
1. pohon motorů,
2. výrobu tepla, nebo
3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
d) c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,
e) d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,
f) e) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej,
g) f) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo
h) g) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
§ 47
Základ daně z minerálních olejů
(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.
(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
§ 48
Sazby daně z minerálních olejů
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
Kód nomenklatury | Text | Sazba daně |
2710 | motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně | 12 840 Kč/1000 l |
motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l | 13 710 Kč/1000 l | |
střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) | 9 950 Kč/1000 l | |
těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) | 472 Kč/t | |
odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) | 660 Kč/1000 l | |
2711 | zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn podle § 45 odst. 1 písm. e) | 3 933 Kč/t |
zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn podle § 45 odst. 1 písm. f) | 0 Kč/t | |
zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn podle § 45 odst. 1 písm. g) | 1 290 Kč/t |
(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin
s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.
(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).
(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 9950 Kč/1000 l.
(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 9950 Kč/1000 l.
(20) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. o) se zdaňují sazbou 9950 Kč/1000 l.
§ 49
Osvobození od daně z minerálních olejů
(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2. Od daně takto nejsou osvobozeny ostatní benziny.
(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.
(3) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a) výrobního daňového skladu, ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.
(4) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21 používané jako pohonná hmota pro jiný druh letů než pro soukromé rekreační létání. Toto osvobození se týká výhradně minerálních olejů použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského státu nebo třetí zemí.
(5) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.
(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j, používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.
(7) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.
(8) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného35) splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů.
(9) (8) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z minerálních olejů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.
(10) Od daně jsou osvobozeny hydrogenované rostlinné oleje splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro
pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů.
(11) (9) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst. 2 písm. l), které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů.
(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde
o ozbrojené síly
a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky, nebo
c) státu, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(11) Minerální oleje osvobozené podle odstavce 10 mohou ozbrojené síly uvedené v odstavci 10 přijímat pouze od Ministerstva obrany.
§ 50
Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,
d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky jednoho místa užívání do jiného místa užívání téhož uživatele,
e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, nebo
f) od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem, nebo z důvodu jejich přepracování v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo nezáměrného smíšení.
(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 2, 4 a 6, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a 5, a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g)
osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy; to neplatí pro dopravu odpadních olejů. Toto oznámení se podává je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup; v případě nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu jiným vhodným způsobem. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 26 odst. 7 a správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy, nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.
(5) Správce daně uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.
(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu správci daně uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.
(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 písm. a) až e) musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, správce daně uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl správci daně předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.
(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.
§ 51
Prokázání zdanění minerálních olejů
(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 dokladu podle § 5 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká; v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně. V dokladu o dopravě lze namísto výše spotřební daně celkem uvést příslušnou sazbu spotřební daně. Pokud je místem určení čerpací stanice, musí být v dokladu o dopravě podle
§ 5 odst. 4 uvedeno její evidenční číslo, bylo-li Ministerstvem průmyslu a obchodu přiděleno.
(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 dokladu podle § 5 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány podle části šesté.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle
§ 5 odst. 3 nebo dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem podle § 5 a dokladem
o zajištění daně podle § 60 odst. 10.
§ 51a
Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů bez daně
(1) U minerálních olejů podle § 45 odst. 3, u kterých nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, se oprávněné nabytí vybraných výrobků bez daně prokazuje dokladem, který je při prodeji těchto minerálních olejů prodávající povinen bezodkladně vystavit a který musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo- li přiděleno, kupujícího,
c) množství prodaných minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,
d) datum vystavení dokladu,
e) číslo dokladu,
f) účel použití minerálního oleje nebo prohlášení, že minerální olej není určen pro pohon motorů, pro výrobu tepla ani pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.
(2) Pokud nevznikne povinnost vystavit doklad podle odstavce 1, prokazuje se oprávněné nabytí vybraných výrobků bez daně dokladem, který vystavuje osoba nebo správce daně, kteří minerální oleje podle § 45 odst. 3, u kterých nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, vydali pro dopravu. Tento doklad musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo- li přiděleno, odesilatele,
b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,
c) množství dopravovaných minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu, u nichž nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,
d) datum vystavení dokladu,
e) číslo dokladu,
f) účel použití minerálního oleje nebo prohlášení, že minerální olej není určen pro pohon motorů, pro výrobu tepla ani pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.
(3) Při dopravě minerálních olejů značkovaných podle části šesté musí být v dokladu podle odstavce 1 nebo 2 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány podle části šesté.
(4) Pro doklad podle odstavce 1 nebo 2 se § 5 odst. 6, 8 a 9 použije obdobně.
***
§ 52a
Povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně rovněž prodat uživateli, který
a) je držitelem tohoto povolení, nebo
b) je oprávněn přijímat a užívat minerální oleje osvobozené od daně bez tohoto povolení.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně novým, lze tyto minerální oleje přijímat, užívat nebo prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
(3) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. d), se použije odstavec 1 obdobně.
(4) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle § 49 odst. 8, 10 nebo 11 9, nelze podle odstavce 1 prodat.
§ 52b
Podmínky pro vydání povolení k přijímání a užívání odpadních olejů osvobozených od daně
Podmínkami pro vydání povolení k přijímání a užívání odpadních olejů osvobozených od daně jsou
a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti související s povolením,
b) povolení podle zákona o odpadech, na základě nějž je navrhovatel oprávněn odpadní oleje přebírat, je-li takové povolení zákonem o odpadech vyžadováno, a
c) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku.
§ 53
Nakládání s minerálními oleji osvobozenými od daně bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 3, 4 a 6 a § 63 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud nejsou přijímány za účelem dalšího prodeje.
(2) Provozovatel daňového skladu je oprávněn přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
a) odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1,
b) minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, pokud je přijímá z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f).
(3) Uživatel je oprávněn prodávat nebo předávat odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) v množství menším než 10 000 l za 1 kalendářní rok bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud tyto oleje sám vyrobil nebo vznikly při jeho činnosti.
(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů lze v rámci podnikatelské činnosti přijímat a prodávat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně pouze za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli.
(5) Konečný spotřebitel je oprávněn přijímat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů mimo rámec své podnikatelské činnosti.
(6) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně.
(7) Uživatel je oprávněn prodávat minerální oleje osvobozené od daně podle § 49
odst. 4 bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud tyto minerální oleje
a) nakoupí od provozovatele daňového skladu nebo držitele povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně,
b) prodá uživateli, který tyto oleje použije pro účely uvedené v § 49 odst. 4, a
c) uživateli uvedenému v písmeni b) fyzicky dodá osoba uvedená v písmeni a).
***
§ 54
Vracení daně z minerálních olejů plátci
(1) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 5 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu
a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené,
b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,
c) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické účely přímo související s výrobou,
d) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to nejpozději druhý pracovní den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu;
uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.
§ 56
Vracení daně z minerálních olejů osobě užívající tyto oleje pro výrobu tepla
(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 43 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19, které jí byly použity pro výrobu tepla a které byly označkovány a obarveny podle části páté, pokud jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů. Toto ustanovení se nevztahuje na osobu, které byla vrácena daň z nakoupených minerálních olejů podle § 15 až 15b.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká také osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny a tyto minerální oleje použila pro výrobu tepla. To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c).
(3) Nárok na vrácení daně vzniká také osobě, která obarvila a označkovala podle části páté minerální oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a tyto minerální oleje použila pro výrobu tepla.
(4) Osoba žádající o vrácení daně je pro tento účel daňovým subjektem.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby minerálních olejů uvedených v odstavci 1 nebo 2 pro výrobu tepla.
(6) Daň se vrací ve výši daně snížené o 660 Kč/1 000 l, která byla
a) zahrnuta do ceny minerálních olejů uvedených v odstavci 1 nebo 2,
b) zaplacena na základě použití minerálních olejů uvedených v odstavci 1 nebo 2 pro vlastní spotřebu, nebo
c) zaplacena z minerálních olejů uvedených v odstavci 1 nebo 2, které byly přijaty ve volném daňovém oběhu nebo v režimu podmíněného osvobození od daně anebo dovezeny.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje evidencí o nabytí a spotřebě vedenou osobou, které vznikl nárok na vrácení daně, a
a) v případě nákupu minerálních olejů daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji,
b) v případě dovozu minerálních olejů rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení daně, nebo
c) v případě, kdy osoba použije pro výrobu tepla minerální oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2, které sama vyrobila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla, dokladem, který musí obsahovat tyto údaje:
1. obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, této osoby,
2. množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 nebo 2 uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,
3. výši spotřební daně celkem,
4. datum vystavení dokladu,
5. číslo dokladu.
(8) Evidence o nabytí a spotřebě podle odstavce 7 se vede zvlášť za každé topné zařízení, ve kterém se minerální oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 spotřebovávají.
(9) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla je kalendářní čtvrtletí.
(10) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(11) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání.
§ 56a
Vracení daně z ostatních benzinů
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného
osvobození od daně osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily tyto benziny použila v rámci podnikatelské činnosti, a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým osobu, které byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a až 15b.
(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(2) Osoba žádající o vrácení daně je pro tento účel daňovým subjektem.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2.
(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat, že ostatní benziny, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2, ostatní benziny, které samy vyrobily nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození kupujícího,
c) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu, e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji, g) číslo dokladu o prodeji.
(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,
b) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu, d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu, f) číslo interního dokladu.
(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez
žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla
a) zahrnuta do ceny ostatních benzinů,
b) zaplacena na základě použití ostatních benzinů pro vlastní spotřebu, nebo
c) zaplacena z ostatních benzinů, které byly přijaty ve volném daňovém oběhu nebo v režimu podmíněného osvobození od daně anebo dovezeny.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje evidencí o nabytí a spotřebě vedenou osobou, které vznikl nárok na vrácení daně, a
a) v případě nákupu ostatních benzinů daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji,
b) v případě dovozu ostatních benzinů rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení daně, nebo
c) v případě, kdy osoba použije pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí podle § 45 odst. 2 ostatní benziny, které sama vyrobila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla, dokladem, který musí obsahovat tyto údaje:
1. obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, této osoby,
2. množství ostatních benzinů uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,
3. výši spotřební daně celkem,
4. datum vystavení dokladu,
5. číslo dokladu.
(6) Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba uvedená v odstavci 1 povinna prokázat, že ostatní benziny, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2.
(7) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z ostatních benzinů je kalendářní čtvrtletí.
(8) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(9) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání.
§ 57
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím osobě užívající tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese
(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, nebo osobě, která provádí hospodaření v lese podle lesního zákona. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila
minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) za cenu obsahující daň nebo daň, tyto oleje vyrobila a tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje použila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla a tyto oleje použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.
(2) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na toho, komu byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a. Nárok na vrácení daně se rovněž nevztahuje na osobu, která je ke dni podání daňového přiznání v likvidaci, úpadku nebo která je povinna vrátit veřejnou podporu v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.
(2) Nárok na vrácení daně nelze uplatnit
a) za vybrané výrobky, za které byl uplatněn nárok na vrácení daně podle § 15 až 15b, nebo
b) osobou, která je
1. ke dni podání daňového přiznání podnikem v obtížích podle nařízení Komise, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem79), nebo
2. povinna nebo jejíž kapitálově spojená osoba nebo jinak spojená osoba jsou povinny vrátit veřejnou podporu poskytnutou v České republice v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.
(3) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely spotřebních daní rozumí
a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, výroby osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu, s výjimkou pěstování konopí pro léčebné použití a vědecké účely,
b) chov hospodářských zvířat za účelem získávání, zpracování nebo výroby živočišných produktů včetně produkce těchto chovných nebo plemenných zvířat evidovaných podle plemenářského zákona; hospodářskými zvířaty se pro účely spotřebních daní rozumí skot, koně, prasata, drůbež, ovce nebo kozy, a
c) rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství.
(4) Osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má je pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat daňovým subjektem.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.
(6) Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů byla u minerálních olejů vyrobených nebo přijatých v režimu podmíněného osvobození od daně zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu, nebo která byla zaplacena z minerálních olejů, které byly přijaty ve volném daňovém oběhu nebo v režimu podmíněného osvobození od daně anebo dovezeny, se ve výši
a) 8 500 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující
1. chov hospodářských zvířat za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje rostlinnou výrobu,
2. rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje chov hospodářských zvířat,
3. rostlinnou výrobu a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat nad 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech, nebo
4. rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat do 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech,
b) 3 380 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující zemědělskou prvovýrobu, na kterou nelze uplatnit sazbu podle písmene a), nebo provádějící hospodaření v lese za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech.
(7) Výše pevné částky vracené daně podle odstavce 6 je v případě směsí minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) vypočtena z výše daně, která byla zahrnuta do ceny těchto minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu, snížené o výši daně odpovídající podílu biopaliva ve směsi.
(8) Pro účely spotřebních daní se rozumí
a) intenzitou chovu hospodářských zvířat podíl počtu hospodářských zvířat, která jsou chována osobou uvedenou v odstavci 1, přepočteného na velkou dobytčí jednotku, a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura vedené pro tuto osobu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství,
b) citlivou plodinou plodina, na kterou je poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a
c) zastoupením citlivých plodin a révy vinné podíl výměry zemědělské půdy s citlivými plodinami a révou vinnou a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura zaznamenaných nebo vedených pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství.
(9) Nákup minerálních olejů se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje dokladem o prodeji minerálních olejů a jejich výroba interním dokladem; tyto doklady je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu.
(9) Nabytí minerálních olejů se prokazuje
a) v případě jejich nákupu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji,
b) v případě jejich dovozu rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení daně, nebo
c) v případě, kdy osoba spotřebované minerální oleje uvedené v odstavci 1 sama vyrobila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla, dokladem, který musí obsahovat tyto údaje:
1. obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, této osoby,
2. množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,
3. výši spotřební daně celkem,
4. datum vystavení dokladu,
5. číslo dokladu.
(10) Na dokladu o prodeji minerálních olejů musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího,
c) množství minerálních olejů podle odstavce 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů podle odstavce 1 do volného daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji, g) číslo dokladu o prodeji.
(11) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození výrobce,
b) množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů uvedených v odstavci 1 do volného daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu, f) číslo interního dokladu.
(12) (10) Doklady, kterými se prokazuje nákup nebo výroba nabytí minerálních olejů, se vedou v časové souslednosti. Tyto doklady je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu.
(13) (11) Spotřeba minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství nebo pro provádění hospodaření v lese se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje evidencí o skutečné spotřebě; tuto evidenci je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu. V případě rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat lze spotřebu prokázat ostatních druhů zemědělské prvovýroby se spotřeba minerálních olejů prokazuje evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona; spotřeba se má v tomto případě za prokázanou, jsou-li pro osobu uvedenou v odstavci 1 v příslušné evidenci evidovány hospodářská zvířata nebo zemědělská půda s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura.
(14) (12) Evidence o skutečné spotřebě obsahuje tyto údaje:
a) místo spotřeby minerálních olejů,
b) druh vykonávané práce, při níž došlo k použití minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství nebo pro provádění hospodaření v lese,
c) celkové množství spotřebovaných minerálních olejů,
d) jednoznačnou identifikaci právního důvodu, na jehož základě osoba provádí hospodaření v lese podle lesního zákona, pokud se jedná o tuto osobu.
(15) (13) Pokud osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, prokazuje spotřebu minerálních olejů evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona
upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona, platí, že za jednotlivé kalendářní měsíce spotřebovala množství minerálních olejů odpovídající množství minerálních olejů stanovenému podílem z ročního normativu minimální spotřeby. Roční normativ minimální spotřeby se stanoví jako minimální spotřeba minerálních olejů na činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat za kalendářní rok.
(16) (14) Dojde-li ke změně skutečností, které jsou rozhodné pro určení výše nároku na vrácení daně, hledí se na tuto změnu tak, že nastala uplynutím posledního dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k ní došlo. Pro určení kategorie normativu minimální spotřeby u rostlinné výroby pro daný kalendářní rok je rozhodným dnem
15. květen tohoto roku; pokud k tomuto datu nebyla zemědělská půda, pro kterou se kategorie normativu určuje, pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství evidována, je rozhodným dnem pro určení kategorie normativu minimální spotřeby poslední den kalendářního měsíce, ve kterém nastaly účinky právního důvodu, na jehož základě došlo ke změně osoby, pro kterou je v této evidenci zemědělská půda evidována.
(17) (15) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám používajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese je
a) kalendářní čtvrtletí, pokud se spotřeba prokazuje evidencí o skutečné spotřebě, nebo
b) kalendářní rok, pokud se spotřeba prokazuje evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona.
(18) (16) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, tento nárok zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit ani zaniká; u této lhůty nelze povolit její navrácení v předešlý stav.
(19) (17) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do konce pátého kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit její navrácení v předešlý stav.
(20) (18) Vznikne-li v důsledku vyměření nebo doměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně osobě, které tento nárok vznikl, bez žádosti do
a) 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru, nebo
b) 40 dnů ode dne, který se považuje za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru v případě, kdy se výsledek vyměření nebo doměření neoznamuje.
(21) (19) (17) Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání, kterými se uplatňuje nárok na vrácení daně, podává osoba uvedená v odstavci 1 elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně lze podat pouze elektronicky.
(22) (20) (18) Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou
a) způsob výpočtu výše nároku na vrácení daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese,
b) výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce,
c) způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat včetně přepočtu hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky a
d) způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné.
(19) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání.
§ 57a
Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně
Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává do 25 dnů dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období tato daň je splatná čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
§ 58
Zajištění daně z minerálních olejů
(1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 1 500 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně nebo finanční bankovní zárukou, kterou přijal správce daně.
(2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla anebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a na které se zároveň vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.
(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje; v řádně odůvodněných případech může správce daně rozhodnout, že se zajištění daně vyžaduje.
(6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem je stát34), umístěných v tomto daňovém skladu.
(7) Výše zajištění daně pro daňový sklad u zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e) až g) se stanoví za použití sazby daně, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů; obdobně se postupuje při stanovení výše zajištění daně u těchto plynů u oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů.
***
§ 58b
Doprava minerálních olejů mezi členskými státy pro účely podnikání
(1) Na dopravu minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu na daňovém, které jsou dopravovány z daňového území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání, se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava nemusí být uskutečněna pro osobu, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků na území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které
a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3,
b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a
c) podle právních předpisů jiného členského státu, do kterého jsou dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem.
(2) Na minerální oleje dopravované z jiného členského státu na daňové území České republiky se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava nemusí být uskutečněna osobou, které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků z území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které
a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3,
b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a
c) podle právních předpisů jiného členského státu, ze kterého jsou dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem.
(3) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 1 je evidovaný odesílatel povinen
a) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést daňové identifikační číslo příjemce minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu evidovaného příjemce a
b) oznámit pomocí prostřednictvím elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa odeslání minerálních olejů skutečnost, že vybrané výrobky opustily daňové území České republiky, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(4) Doprava minerálních olejů podle odstavce 1 se považuje za ukončenou okamžikem, kdy tyto minerální oleje opustí daňové území České republiky.
(5) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 2 je evidovaný příjemce povinen
a) plnit povinnosti evidovaného odesílatele podle § 30 vůči správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků,
b) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést daňové identifikační číslo přidělené odesílateli minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu odesílatele,
c) oznámit pomocí prostřednictvím elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa přijetí minerálních olejů přijetí těchto minerálních olejů, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; toto oznámení obsahuje stejné náležitosti jako oznámení podle § 30c odst. 1 s tím, že obsahuje daňové identifikační číslo přidělené odesílateli minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu odesílatele.
(6) Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro jiné účely než pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou prokazatelně dopravovány dopravovány z daňového území České republiky do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů včetně, jsou dopravovány bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu.
§ 59
Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje
(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury
a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla, nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,
c) 2710 12 až 2710 19 68, 2710 20 až 2710 20 39 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát; podmíněné osvobození od daně se pro tyto minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 21, 2710 12 25, 2710 19 29 a 2710 20 90 uplatní pouze při jejich hromadné obchodní přepravě,
d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,
e) 2901 10,
f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44,
g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
h) 3811 11 10, 3811 11 90, 3811 19 00 a 3811 90 00,
i) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
j) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
k) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.
Pro ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit.
(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 18 odst. 6 5 písm. a) a § 19 odst. 3 2.
(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny
a) minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1,
b) minerální oleje, které byly uvedeny do volného daňového oběhu, umístěné v daňovém skladu za podmínek stanovených v § 19 odst. 5 4, nebo
c) minerální oleje, které byly zadrženy správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterých bylo rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu; o umístění minerálních olejů
do daňového skladu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu.
(4) Minerální oleje uvedené v odstavci 3 nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány.
(5) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena.
(6) Při dopravě minerálních olejů produktovodem, která se uskutečňuje mezi Českou republikou a jiným členským státem, jsou průvodní doklady podle § 26 až 27f nahrazeny elektronickou evidencí provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronickou evidencí provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí, pouze pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.
(7) Samostatným distribučním daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm. b) nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu je součástí tohoto daňového skladu.
(8) Daňovým skladem minerálních olejů může být pouze sklad,
a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je užíváno v souladu se stavebním zákonem35d)
a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je užíváno v souladu se stavebním zákonem,
b) jehož skladovací zařízení jsou vybavena vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii,
c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 200 000 100 000 litrů,
d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.
(9) Podmínka podle odstavce 8 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.
(10) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícímu ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu, považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením správce daně místně příslušného daňovému skladu opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo.
(11) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna při výhradním nakládání s minerálními oleji uvedenými v § 45 odst. 1 písm. c) nebo e) až g) v daňových skladech, které
jsou vybaveny vhodným měřicím zařízením na měření hmotnosti při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii.
(12) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna v daňovém skladu minerálních olejů, který je vybaven
a) měřicím zařízením na měření
1. hmotnosti minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii, nebo
2. objemu a teploty minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii a
b) laboratoří provozovanou provozovatelem daňového skladu s potřebnými měřidly pro měření měrné hmotnosti vzorků podle požadavků zákona upravujícího metrologii, která provádí odběr vzorků a měření měrné hmotnosti minerálních olejů jako činnost v rozsahu akreditace udělené podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.
(13) Podmínka podle odstavce 12 písm. b) se nepovažuje za splněnou, pokud není alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí rok osvědčeno, že systém odběru a nakládání se vzorky splňuje stanovené požadavky. Toto osvědčení může provádět pouze oprávněná osoba, která je držitelem akreditace v oblasti inspekční činnosti pro odběry vzorků a laboratorního zkoumání paliv podle právního předpisu upravujícího požadavky na akreditaci, je bezúhonná a bezdlužná. O splnění těchto podmínek rozhodne Generální ředitelství cel na základě žádosti, ke které osoba přiloží doklady prokazující splnění těchto podmínek. Seznam oprávněných osob zveřejní Generální ředitelství cel způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přestane-li oprávněná osoba splňovat některou z uvedených podmínek, Generální ředitelství cel rozhodne, že není oprávněnou osobou.
(14) Podmínka podle odstavce 8 písm. c) nemusí být splněna
a) při skladování minerálních olejů v prostoru letiště, nebo
b) v případě produktovodu, který je samostatným daňovým skladem.
(15) Podmínky podle odstavce 8 písm. a) až c) nemusí být splněny v daňovém skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) ve výrobním daňovém skladu, jehož
a) výrobní kapacita je alespoň 200 000 litrů minerálních olejů za kalendářní měsíc a
b) výrobní zařízení pro nepřetržitou výrobu je napojeno na produktovod, který je
1. vybaven vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii, a
2. součástí daňového skladu.
***
§ 60
Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu
(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému
úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 20 tun za jeden kalendářní rok pro vlastní spotřebu nabudou za jeden kalendářní rok více než 20 tun zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g), mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(3) Právnické nebo fyzické osoby nesmějí vydat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
(4) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle § 40. Osoby uvedené v odstavci 1, které ve volném daňovém oběhu prodávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) konečnému spotřebiteli, v evidenci neuvádí údaje o tomto konečném spotřebiteli.
(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem, kterému tak vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit daň vypočtenou na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí být při dovozu po propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo
g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v technologicky oddělených soupravách dopravních prostředků, u nichž je zajištěno evidování množství vydaných zkapalněných ropných plynů přes ověřené stanovené měřidlo, a které neumožňují jakékoliv přečerpávání zkapalněných ropných plynů mezi jejich částmi, a v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny
byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost oznámí správci daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(11) Oznámení podle odstavce 10 se činí elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky, a to prostřednictvím
a) elektronického portálu v případě dopravy zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) pouze na daňovém území České republiky, nebo
b) elektronického systému v případě dopravy zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy.
(12) V případě nedostupnosti elektronického portálu nebo elektronického systému se oznámení podle odstavce 10 činí jiným vhodným způsobem.
(13) Součástí oznámení podle odstavce 10 je písemný souhlas osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastníka zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) s poskytnutím zajištění daně.
(14) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud osoba uvedená v odstavci 10, že poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(15) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.
(16) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(17) Osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém10) (dále jen
„hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná, zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů, a musí být opatřen závěrami správce daně.
***
§ 60c
Oznamovací povinnost držitele povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu
(1) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů od prvního nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od nového dodavatele oznámit tohoto dodavatele
elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů po uplynutí jednoho roku od posledního nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od daného dodavatele oznámit ukončení nákupu těchto zkapalněných ropných plynů od tohoto dodavatele elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 kromě obecných náležitostí podání obsahuje jsou formulářovými podáními a oznamovatel je v těchto oznámeních povinen uvést také obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele.
***
§ 66
Plátce daně z lihu
(1) Plátci jsou také
a) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 písm. a), d), f) a i),
b) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 písm. c) látky určené k aromatizaci obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 písm. c), s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, nebo
c) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f) g), které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 písm. b) a e) a podle § 71 písm. c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20.
(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit správci daně v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 písm. c) správci daně látek určených k aromatizaci obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 písm. c); to neplatí pro výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20.
***
§ 67
Předmět daně z lihu
(1) Předmětem daně je líh (etanol)47) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.
(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.
(3) Na líh se hledí jako na nedenaturovaný také, pokud
a) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro zvláštní denaturaci, kterým by měl být tento líh zvláštně denaturován podle zákona upravujícího líh, menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v zákoně upravujícím líh, nebo je zvláštně denaturovaný líh použit pro jiný účel než účel stanovený v zákoně upravujícím líh,
b) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro obecnou denaturaci, kterým by měl být tento líh denaturován podle nařízení Komise upravujícího vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně69), nebo menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v tomto nařízení,
c) došlo k daňovému zneužití výrobku obsahujícího líh zvláštně denaturovaný, který je denaturován v souladu s právními předpisy jiného členského státu, nebo
d) došlo k daňovému zneužití lihu obecně denaturovaného, který je denaturován v souladu s nařízením Komise upravujícím vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně69).
(4) V případě odstavce 3 písm. c) nebo d) Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zemědělství rozhodne, že líh není osvobozen od daně, a dále postupuje podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a). Rozhodnutí Komise podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a), podle kterého nemělo Ministerstvo financí rozhodnout, že líh není osvobozen od daně, se použije ode dne jeho platnosti.
(5) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření ke stanovení daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. c)].
§ 68
Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě,
b) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,
c) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez oprávnění provozovat živnost, a to tím dnem, který nastal dříve, nebo
d) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 písm. b) a e) a podle § 71 písm. c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20.
§ 69
Základ daně z lihu
Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C zaokrouhlené na dvě desetinná místa; množství lihu menší než 0,005 hl etanolu se zaokrouhluje na tři desetinná místa.
***
§ 71
Osvobození od daně z lihu
Od daně je také osvobozen líh
a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,50) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;51) toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
c) v látkách určených k aromatizaci
1. nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo
2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
d) pro výrobu a přípravu léčiv podle zákona o léčivech nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího veterinární léčivé přípravky70),
e) obecně denaturovaný, přiboudlina a líh v přiboudlině nebo ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,52)
f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel,52)
g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207, 2208, 3301 nebo 3302 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně nebo za jejich přítomnosti zničených,
h) ve vzorcích odebraných správcem daně,
i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.53)
***
§ 72
Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu
(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 písm. a), c) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, d), f) a i), nejpozději před vyhotovením dokladu
o uvedení lihu do volného daňového oběhu osvobození plátcem.
(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně u původního vlastníka v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, před nabytím vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu majetek původního vlastníka, před
a) uzavřením smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka nebo
b) pozbytím obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka.
(3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku obchodního závodu uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně
osvobození od daně u původního uživatele.
(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 písm. a), d) a f), předložit povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického53a) určeného k použití pro stanovený účel52). Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.
§ 73
Povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně
(1) Líh osvobozený od daně podle § 71 písm. b), c), e), g), h) nebo i) a podle § 71 písm. f), pokud se jedná o líh zvláštně denaturovaný syntetický technický, lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně.
(2) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze na základě tohoto povolení dále prodávat, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
(3) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně a použitý pro stanovený účel osvobození lze bezúplatně převést pouze za účelem přepracování v daňovém skladu nebo likvidace, a to odběrateli uvedenému v tomto povolení.
***
§ 75
Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně
(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle
§ 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.
(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 písm. a),
c) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, d), f) a i) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.
(3) V případech podle § 68 písm. a) a b), § 71 písm. b) a e), § 71 písm. c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.
(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.
§ 76
Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně
(1) Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení padesátý pátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice55), daňové přiznání se podává do 25. dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
(2) Plátce, který je registrovanou osobou podle zákona o povinném značení lihu, podává daňové přiznání elektronicky.
***
§ 78
Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh
(1) Pokud je lihovar56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami správce daně, zajištění daně se nevyžaduje.
(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami správce daně, stálá přítomnost úřední osoby správce daně nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.57)
(3) Daňovým skladem nemůže být pěstitelská pálenice.55)
(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3 § 19 odst. 2 nepoužije.
(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely34), musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.
(6) Správce daně může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16.
(6) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout o zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu v daňovém skladu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli tohoto daňového skladu vzniká dnem jeho opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.
(7) Správce daně v povolení rozhodnutí podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.
(8) V daňovém skladu může být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození od daně umístěn líh, který byl zadržen správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterého bylo rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu. O takovém umístění lihu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu. Takový líh musí být odděleně skladován a musí být odděleně evidován.
§ 79
Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky
(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 písm. a) a d) na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo
d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky jednoho místa užívání do jiného místa užívání téhož uživatele.
(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.
(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) potvrzený správcem daně místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.
(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje s dokladem vystaveným odesílatelem, který obsahuje
a) identifikační údaje odesílatele,
b) identifikační údaje příjemce,
c) místo dodání,
d) celkové množství obecně denaturovaného lihu v litrech při 20 °C a objemové procento lihu,
e) množství lihu v litrech etanolu zaokrouhlené na 2 desetinná místa při 20 °C,
f) druh a množství obecného denaturačního prostředku v litrech podle nařízení Komise
o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně74) a
g) datum vystavení dokladu.
(5) Před zahájením dopravy lihu použitého pro stanovený účel osvobození od daně k likvidaci či přepracování je odesílatel povinen oznámit dopravu správci daně místně příslušnému podle místa zahájení dopravy. Pokud tento správce daně nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Toto oznámení je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky prostřednictvím elektronického portálu; v případě nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu jiným vhodným způsobem. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které má být použitý líh dopravován.
***
§ 80
Plátce daně z piva
(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní společně hospodařící domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její společně hospodařící domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů, pivo
v celkovém množství nepřesahujícím 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.
(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit správci daně datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.
(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.
§ 81
Předmět daně z piva
(1) Pivem Předmětem daně z piva je pivo; pivem se pro účely tohoto zákona
spotřebních daní rozumí
a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo
b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.
(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny. Pro účely metody určení extraktu původní mladiny se neberou v potaz složky piva přidané po skončení kvašení.
§ 81a
Pivovar
Pivovarem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobní daňový sklad piva.
§ 82
Malý nezávislý pivovar
(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:
a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,
b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.
(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud
a) vlastní více než 50 % podílu na čistém majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,
b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo
c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.58)
(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely daně z piva rozumí varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.
(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky, že:
a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,
b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,
c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.
(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.
(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo, které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.
§ 82
Malý nezávislý pivovar
(1) Malým nezávislým pivovarem se pro účely spotřebních daní rozumí pivovar,
a) v němž roční výroba piva nepřekročí 200 000 hl; roční výrobou piva se pro účely daně z piva rozumí množství piva vyrobené za kalendářní rok,
b) jehož provozovatel ani vlastník nejsou právně ani hospodářsky závislí na provozovateli ani vlastníkovi jiného pivovaru,
c) který není výrobně závislý na jiném pivovaru a
d) kde se nevyrábí pivo v licenci.
(2) Podmínky podle odstavce 1 musí být splněny po celou dobu zdaňovacího období, za které je uplatňována snížená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary.
(3) Právně závislými na provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru jsou pro účely spotřebních daní provozovatel nebo vlastník pivovaru,
a) na které nebo ve kterých může provozovatel nebo vlastník jiného pivovaru přímo či nepřímo uplatňovat převažující vliv,
b) kteří mohou na provozovatele nebo vlastníka jiného pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru přímo či nepřímo uplatňovat převažující vliv,
c) na něž nebo v nichž může přímo či nepřímo uplatňovat převažující vliv osoba, která může přímo či nepřímo uplatňovat převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru, nebo
d) pokud provozují více než jeden pivovar nebo vlastní většinový podíl ve více než jednom pivovaru.
(4) Hospodářsky závislými na provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru jsou pro účely spotřebních daní provozovatel nebo vlastník pivovaru, kteří byli omezeni ve schopnosti samostatně přijímat obchodní rozhodnutí zejména proto, že tento provozovatel nebo vlastník anebo osoba, která může přímo či nepřímo uplatňovat převažující vliv na tohoto provozovatele nebo vlastníka nebo v tomto provozovateli nebo vlastníkovi, uzavřeli s provozovatelem nebo vlastníkem jiného pivovaru anebo osobou, která může přímo či nepřímo uplatňovat převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka jiného pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru, dohodu podle zákona upravujícího hospodářskou soutěž nebo jednají tak, že je omezena jejich schopnost samostatně přijímat obchodní rozhodnutí.
(5) Převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi pivovaru uplatňuje osoba zejména, pokud
a) vlastní většinový podíl tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru,
b) disponuje většinou hlasovacích práv tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru
nebo
c) se podílí na obchodním vedení tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru.
(6) Výrobně závislým na jiném pivovaru je pro účely spotřebních daní pivovar,
a) jehož provozní nebo skladovací prostory jsou technologicky nebo jinak propojeny s prostorami tohoto jiného pivovaru a
b) jemuž chybí některá část hlavního výrobního provozního souboru.
(7) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely spotřebních daní rozumí
a) varna, spilka a ležácký sklep, nebo
b) varna a cylindrokonické tanky nebo obdobné zařízení.
(8) Na pivovary, jejichž provozovatelé nebo vlastníci jsou vzájemně právně nebo hospodářsky závislí anebo ve kterých se vyrábí pivo v licenci poskytnuté provozovatelem nebo vlastníkem jiného pivovaru nebo v licenci, ve které se vyrábí pivo ve více pivovarech, se pro účely spotřebních daní hledí jako na malé nezávislé pivovary,
a) splňuje-li souhrnná výroba piva všech těchto pivovarů podmínku roční výroby piva uvedenou v odstavci 1 písm. a) a
b) nejsou-li výrobně závislé na jiném pivovaru ani mezi sebou.
(9) Pro účely určení sazby daně z piva vyrobeného v pivovaru, na který se na základě odstavce 8 hledí jako na malý nezávislý pivovar, se za roční výrobu piva tohoto pivovaru považuje souhrnná roční výroba piva uvedená v odstavci 8 písm. a).
§ 83
Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci osobě podle § 80 odst. 3 1 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) pivovaru dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je správce daně oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.
***
§ 85
Sazby a výpočet daně z piva
(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:
Kód nomenklatury | Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny | |
Základní sazba | Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary | |
Velikostní skupina podle výroby v hl ročně |
do 10 000 včetně | nad 10 000 do 50 000 včetně | nad 50 000 do 100 000 včetně | nad 100 000 do 150 000 včetně | nad 150 000 do 200 000 včetně | ||
2203, 2206 | 32,00 Kč | 16,00 Kč | 19,20 Kč | 22,40 Kč | 25,60 Kč | 28,80 Kč |
(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.
(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace piva a základní nebo snížené sazby.
(4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).
(5) Snížená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary se použije také na pivo, které je dopraveno z jiného členského státu na daňové území České republiky, pokud je vyrobeno osobou, které bylo příslušným orgánem jiného členského státu vydáno osvědčení podle právních předpisů tohoto jiného členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1 nebo která vydala osvědčení podle nařízení Komise upravujícího požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu zboží v případě vlastní certifikace; toto osvědčení je přílohou daňového přiznání, pokud je v něm na pivo uplatněna snížená sazba daně z piva.
(5) Sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary lze uplatnit na pivo vyrobené v malém nezávislém pivovaru.
(6) Sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary lze uplatnit také na pivo, které je dopraveno z jiného členského státu na daňové území České republiky, pokud je vyrobeno osobou podle právních předpisů jiného členského státu obdobnou provozovateli malého nezávislého pivovaru,
a) které bylo příslušným orgánem jiného členského státu vydáno osvědčení podle právních předpisů tohoto jiného členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1, na dokladu, se kterým byla uskutečňována doprava z jiného členského státu, byla uvedena skutečnost, že pivo bylo vyrobeno takovou osobou, a toto osvědčení bylo přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků, nebo
b) pokud na dokladu, se kterým byla uskutečňována doprava z jiného členského státu, byla uvedena skutečnost, že pivo bylo vyrobeno takovou osobou, a byly splněny podmínky samoosvědčení podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů78).
***
§ 88
Zařazení do velikostní skupiny
(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí správci daně své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládané výroby od
zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.
(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku správci daně.
(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním roce.
(4) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.
(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce správci daně nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.
§ 88
Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny a změna tohoto zařazení
(1) Jestliže provozovatel malého nezávislého pivovaru hodlá uplatňovat sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary, je ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém zahájil výrobu, povinen oznámit správci daně předpokládanou roční výrobu tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupinu podle
§ 85 odst. 1 (dále jen „velikostní skupina“); předpokládaná roční výroba musí odpovídat minimálně dvanáctinásobku podílu předpokládané výroby od zahájení výroby do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájil výrobu.
(2) Jestliže provozovatel malého nezávislého pivovaru, který byl v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce plátcem daně z piva v základní sazbě, hodlá uplatňovat sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary, je povinen oznámit správci daně předpokládanou roční výrobu tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupinu do
31. ledna daného kalendářního roku.
(3) Jestliže výroba piva v malém nezávislém pivovaru v průběhu kalendářního roku překročí horní mez poslední oznámené velikostní skupiny, je provozovatel tohoto pivovaru ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tato skutečnost nastala, povinen oznámit správci daně tuto skutečnost a podat dodatečná daňová přiznání za každé zdaňovací období tohoto kalendářního roku; tato daň je splatná ve lhůtě, ve které je splatná daň za zdaňovací období, ve kterém nastala tato skutečnost. Pro kalendářní rok, ve kterém nastala tato skutečnost, se použije sazba daně odpovídající nově předpokládané roční výrobě.
(4) Jestliže skutečná roční výroba piva v malém nezávislém pivovaru za uplynulý kalendářní rok byla nižší než dolní mez původně oznámené velikostní skupiny, je jeho provozovatel po uplynutí kalendářního roku oprávněn pro účely uplatnění nižší sazby daně nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku podat dodatečné daňové přiznání za jednotlivá zdaňovací období tohoto uplynulého kalendářního roku. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vratitelný přeplatek se vrací bez žádosti.
(5) Jestliže má být malý nezávislý pivovar oproti předchozímu kalendářnímu roku zařazen do jiné než původně oznámené velikostní skupiny, učiní jeho provozovatel do
31. ledna vůči správci daně oznámení o předpokládané roční výrobě tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupině; tento pivovar může být zařazen do velikostní skupiny vyšší nebo o jeden stupeň nižší, než do které byl zařazen podle skutečné výroby v předchozím kalendářním roce.
§ 89
Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo
(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) Distribučním skladem piva může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.
(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.
(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)] nesmí být vyráběno v pivovaru.
(4) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, o opětovném uvedení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který uvedl toto pivo do volného daňového oběhu; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.
(5) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu o opětovném uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování, pokud tento provozovatel dopravil v režimu podmíněného osvobození od daně toto pivo z daňového území České republiky do jiného členského státu, ve kterém bylo toto pivo uvedeno do volného daňového oběhu, a tento provozovatel přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu zpět na daňovém území České republiky. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.
***
§ 92
Plátce daně z vína a meziproduktů
(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.
(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy.
(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.
(4) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.
§ 93
Předmět daně z vína a meziproduktů
(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou víno a meziprodukty; vínem a meziprodukty se pro účely spotřebních daní rozumí vína a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.
(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:
a) 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, jejichž
skutečný obsah alkoholu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty60) (dále jen „skutečný obsah alkoholu“) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,
b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204
21 08, 2204 21 09, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo
c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:
a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,
b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,
c) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v písmenu a) nebo b), a 2206, nepodléhají-li dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo
d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(4) Vínem se pro účely tohoto zákona spotřebních daní rozumí šumivé a tiché víno a
s výjimkou části čtvrté rozumí čtvrté také fermentovaný nápoj.
(5) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.
§ 94
Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit
(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3.
(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, fyzické osobě uvedené v § 92 odst. 1 dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
***
§ 97
Osvobození od daně z vína a meziproduktů
(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty
a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,
b) pro výrobu a přípravu léčiv,
c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo
d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.
(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z vína a meziproduktů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.
(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,53) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané správcem daně.
(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty, které byly v odůvodněných případech zničeny za přítomnosti úředních osob správce daně.
(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
***
§ 98a
Daňové přiznání k dani z vína a splatnost této daně
(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3 a § 100a) podle § 99 odst. 3, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.
(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit osobě, která vyrábí tiché víno podle
§ 99 odst. 3 nebo § 100a, daňové přiznání se podává do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a tato daň je splatná čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
(2) Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), nejsou tyto osoby povinny sdělit tuto skutečnost správci daně.
§ 99
Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty
(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) Distribučním daňovým skladem vína může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.
(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst. 3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)] ve výrobním daňovém skladu, pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.
(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventuru zásob tichého vína za přítomnosti úřední osoby správce daně. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není nesmí být vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)] ve výrobním daňovém skladu.
(6) Vedlejší produkty60d), které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína
právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem60e), se na daňovém území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit správci daně.
(6) Vedlejší produkty vznikající při výrobě tichého vína osobou uvedenou v § 99 odst. 3 nebo § 100a, které jsou předmětem daně z vína a mají být odstraněny v souladu se zákonem o vinohradnictví a vinařství, se na daňovém území České republiky dopravují s dokladem, který je osoba, která tyto produkty dopravuje, na vyžádání povinna předložit správci daně, a to dokladem uvedeným v § 100a odst. 4 nebo dodacím listem obsahujícím tyto náležitosti:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo- li přiděleno, osoby, která tyto produkty vyrobila,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo- li přiděleno, kupujícího, nebo pokud vedlejší produkty nejsou dopravovány za účelem prodeje, adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,
c) druh a množství dopravovaných vedlejších produktů,
d) datum vystavení dokladu.
(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle
§ 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.
§ 100
Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky
(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez dokladu uvedeného v § 27 nebo 27c, pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).
(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit správci daně doklady doklad provázející tiché víno při dopravě podle nařízení Komise v přenesené pravomoci upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů75) nebo průvodní doklad pro přepravu vinařského produktu, která se uskutečňuje výlučně na území České republiky, podle zákona o vinohradnictví a vinařství.
***
§ 101
Předmět daně z tabákových výrobků
(1) Předmětem daně z tabákových výrobků jsou tabákové výrobky.
(2) Tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) cigaretami
1. tabákové provazce, které se kouří v nezměněném stavu a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),
2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo
3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,
b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele jsou v nezměněném stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují
1. krycí list ze surového tabáku, nebo
2. trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, případně i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníků s náustkem, činí-li jejich jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,
c) tabákem ke kouření
1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek, a který je možné kouřit bez dalšího průmyslového zpracování,
2. tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno
a) nebo b) a který je možné kouřit,
3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic s šířkou řezu menší než 1,5 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret, nebo
4. tabák do vodní dýmky.
(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 9.
(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b).
(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 9, nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud je určen k jinému účelu než ke kouření a současně je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli.
(7) Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.
(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely spotřebních daní rozumí tabák, který lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází před vdechnutím kapalinou.
(9) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák, splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským účelům a potvrzení
o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.
***