STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Článek 1

Založení akciové společnosti

1. Akciová společnost ASOMPO, a.s., IČ 25872826, byla založena bez veřejné nabídky akcií na základě zakladatelské smlouvy a rozhodnutí zakladatelů ze dne 15. 12. 2000.

2. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě v oddíle B, vložce 2450

Článek 2

Doba trvání společnosti

1. Společnost je založena na dobu neurčitou.

Článek 3 Firma společnosti

1. Firma společnosti zní ASOMPO, a.s.

Článek 4 Sídlo společnosti

1. Sídlem společnosti je: Životice u Nového Jičína 194, PSČ 742 72

1. Předmětem podnikání je :

Článek 5

Předmět podnikání společnosti

- výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

- podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady

- výroba elektřiny

Článek 6

Výše základního kapitálu společnosti

1. Základní kapitál společnosti činí 40.537.000,-Kč.

Článek 8 Akcie

Základní kapitál společnosti je rozdělen na:

- 407 akcií na jméno, v číslování od čísla 001 do 407, o jmenovité hodnotě každé akcie ve výši 1.000,-Kč v zaknihované podobě,

- 773 akcií na jméno, v číslování od čísla 001 do 773, o jmenovité hodnotě každé akcie ve výši 10.000,-Kč v zaknihované podobě,

- 324 akcií na jméno, v číslování od čísla 001 do 324, o jmenovité hodnotě každé akcie ve výši 100.000,-Kč v zaknihované podobě.

S každou akcií o jmenovité hodnotě:

- 1.000,- Kč je spojen 1 hlas,

- 10.000,- Kč je spojeno 10 hlasů,

- 100.000,- Kč je spojeno 100 hlasů.

Celkový počet hlasů ve společnosti je 40.537.

Společnost vede seznam akcionářů. Všechny akcie jsou kmenové a nejsou spojené se žádným zvláštním právem.

Článek 9

Omezení převoditelnosti a zastavení akcií

1. Převoditelnost akcií lze omezit pouze u akcií na jméno.

2. Akcie je možno převádět pouze se souhlasem valné hromady společnosti. Valná hromada je povinna odmítnout udělit souhlas s převodem akcií v případě, že tyto akcie mají být převedeny na právnickou osobu, která není zapsána v seznamu akcionářů společnosti ASOMPO, a.s. To neplatí v případě převodu akcií na obec nebo město.

3. Předchozí souhlas valné hromady společnosti je potřebný též k zastavení těchto akcií. Smlouva o zastavení akcií na jméno nemůže nabýt účinnosti dříve, než příslušný orgán společnosti udělí souhlas k jejich zastavení. K prodeji zastavených akcií na jméno při uplatnění zástavního práva se souhlas příslušného orgánu společnosti nevyžaduje.

Článek 10

Práva a povinnosti akcionáře

1. Akcionář má všechna oprávnění, která mu dávají tyto stanovy a obecně závazné předpisy. Akcionář je povinen plnit všechny povinnosti, které musí stanoví obecně závazné předpisy a stanovy.

2. Akcie zakládá právo akcionáře účastnit se na řízení společnosti. Toto právo akcionář uplatňuje výhradně na valné hromadě.

3. Na valné hromadě je akcionář zejména oprávněn:

a) hlasovat,

b) požadovat a dostat vysvětlení ohledně těch záležitostí týkajících se společnosti, které jsou předmětem jednání valné hromady,

c) podávat návrhy k projednávaným otázkám.

5. Návrhy a protinávrhy k usnesením, o nichž je pořizován notářský zápis, uplatní akcionář v předstihu, který je požadován zákonem.

Článek 11

Právo na podíl na zisku a na likvidačním zůstatku

1. Akcionář má právo na podíl na zisku (dividendu), který valná hromada podle výsledků hospodaření společnosti určila k rozdělení mezi akcionáře.

2. Akcionář není povinen vrátit společnosti dividendu přijatou v dobré víře.

3. Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. Jeho výši schvaluje valná hromada při ukončení likvidace.

4. Po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých majetkových vkladů.

Článek 12

Výplata dividendy - splatnost

1. Dividenda a tantiéma schválená k rozdělení usnesením valné hromady o rozdělení zisku, je splatná do tří měsíců od dne schválení tohoto usnesení.

2. Společnost je povinna vyplatit dividendu na své náklady a nebezpečí na bankovní účet akcionáře vedený v seznamu akcionářů ke dni splatnosti dividendy.

Článek 13 Orgány společnosti

1. Společnost je zřízena s dualistickým systémem vnitřní struktury

2. Orgány společnosti jsou:

- valná hromada,

- představenstvo,

- dozorčí rada.

Článek 14 Valná hromada

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Skládá se ze všech na ní přítomných akcionářů. Koná se nejméně jednou za rok, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období.

2. Obce a města jako akcionáři jednají na valné hromadě společnosti prostřednictvím svých zástupců, určených způsobem uvedeným v § 84 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb. Delegace se prokazuje výpisem z usnesení příslušného zasedání zastupitelstva obce a delegované osoby prokáží svou totožnost platným průkazem totožnosti.

3. Do působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem, nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností

b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,

c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

e) volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady,

f) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky,

g) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty,

h) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu,

i) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,

j) jmenování a odvolání likvidátora,

k) schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,

l) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

m) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,

n) schválení smlouvy o tichém společenství, včetně schválení jejích změn a jejího zrušení,

o) rozhodování o přítomnosti třetích osob na valné hromadě, které nejsou akcionáři nebo jejich zástupci, členy orgánů společnosti nebo orgánů valné hromady,

p) další rozhodnutí, která tento zákon nebo stanovy svěřují do působnosti valné hromady.

5. Je-li valná hromada oprávněna určité rozhodnutí přijmout, je oprávněna rovněž takové rozhodnutí změnit nebo zrušit, pokud to neodporuje povaze tohoto rozhodnutí.

6. Valná hromada je dále oprávněna schvalovat strategické záměry společnosti.

7. Valná hromada je oprávněna svým usnesením udělovat pokyny představenstvu k operativnímu řízení společnosti.

Článek 15

Účast na valné hromadě

1. Každý akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat na ní vysvětlení a uplatňovat návrhy. Může tak činit osobně, prostřednictvím svého zástupce určeného způsobem uvedeným v § 84 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., nebo zástupce na základě písemné plné moci.

2. Zástupce akcionáře, určený způsobem uvedeným v § 84 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb. svou delegaci prokazuje výpisem z usnesení příslušného zasedání zastupitelstva obce a delegované osoby prokáží svou totožnost platným průkazem totožnosti.

3. Akcionář se účastní valné hromady na vlastní náklady.

4. Valné hromady se účastní členové představenstva a členové dozorčí rady.

5. Pro posouzení oprávnění přítomných osob k účasti na valné hromadě je rozhodující seznam akcionářů vedený společností. Xxxxx, která prokáže při prezenci před valnou hromadou, že je oprávněným akcionářem, bude zapsána do listiny přítomných při prezenci.

Článek 16

Způsob svolávání valné hromady

1. Řádnou valnou hromadu svolává představenstvo.

2. Představenstvo je povinno uveřejnit pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání tak, že ji zveřejní na webových stránkách společnosti a zašle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně 30 dní před konáním valné hromady, nebo do datové schránky akcionáře.

3. Pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o konání valné hromady obsahuje náležitosti stanovené zákonem. Je-li na pořadu jednání valné hromady navrženo schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky, stanovy určují ke zveřejnění tyto hlavní údaje účetní závěrky :

a) hospodářský výsledek před zdaněním,

b) náklady z daňového hlediska neuznatelné,

c) rozdíl účetních a daňových odpisů

d) daň z příjmu za daný rok

e) odložená daň

f) hospodářský výsledek za daný rok

4. Představenstvo je povinno svolat valnou hromadu:

a) zjistí-li, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat,

b) zjistí-li, že se společnost dostala do úpadku,

c) jestliže to vyžadují jiné vážné zájmy společnosti,

d) požádá-li o její svolání dozorčí rada,

e) požádají-li o její svolání akcionáři, kteří počtem akcií, jichž jsou majiteli, splňují kritérium stanovené § 365 zákona o obchodních korporacích a navrhnou konkrétní záležitosti k projednání na této valné hromadě.

5. Pokud představenstvo v případě ad 4. e) tohoto článku nesvolá valnou hromadu do 40 dnů od doručení návrhu na její svolání představenstvu, a to způsobem uvedeným v tomto článku s tím, že uvedená lhůta se zkracuje na 15 dní, rozhodne soud na žádost těchto akcionářů, že je zmocňuje svolat mimořádnou valnou hromadu.

6. Pokud se představenstvo na svolání valné hromady bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, svolá valnou hromadu kterýkoliv člen představenstva nebo dozorčí rada.

7. Vyžadují-li to zájmy společnosti, svolává valnou hromadu dozorčí rada společnosti.

8. Bez splnění požadavků zákona na svolání valné hromady se valná hromada může konat pouze, pokud s tím souhlasí všichni akcionáři.

Článek 17

Stanovení programu valné hromady na žádost kvalifikované menšiny akcionářů

1. Na žádost akcionářů, kteří počtem akcií, jichž jsou majiteli, splňují kritérium stanovené § 365 zákona o obchodních korporacích, je představenstvo povinno zařadit na pořad jednání jimi určenou záležitost, splňuje-li žádost podmínky uvedené v zákoně.

2. Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu.

Článek 18 Usnášeníschopnost valné hromady

1. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 60% základního kapitálu společnosti.

2. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí se nepřihlíží k akciím a zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo s nimi spojené vykonávat.

3. Není-li valná hromada usnášeníschopná, je představenstvo povinno svolat způsobem uvedeným v článku 16 odst. 2 těchto stanov náhradní valnou hromadu s nezměněným pořadem jednání s tím, že lhůta uvedená v článku 16 odst. 2 se zkracuje na 15 dní, a tato náhradní valná hromada je usnášeníschopná bez ohledu omezení uvedené v čl. 18 odst. 1 stanov. Pozvánka musí být zaslána a oznámení o konání valné hromady musí být uveřejněno nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada.

Článek 19

Způsob hlasování na valné hromadě

1. Hlasování se děje aklamací zvednutím hlasovacího lístku s příslušným počtem hlasů akcionáře, pokud se valná hromada neusnesla jinak.

2. Vyžaduje-li zákon k přijetí usnesení souhlas určité většiny akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala, hlasují o tomto usnesení postupně akcionáři podle jednotlivých druhů akcií.

Článek 20

Způsob rozhodování o otázkách, kde zákon vyžaduje rozhodování kvalifikovanou většinou

1. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, nevyžaduje-li zákon nebo tyto stanovy k přijetí určitého usnesení většinu jinou.

2. Valná hromada rozhoduje vyšší většinou hlasů při schválení usnesení v těchto případech:

- dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů:

a) rozhodnutí o změně stanov,

b)rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

c) rozhodnutí o vydání dluhopisů,

d) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,

e) pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,

f) rozhodnutí o snížení základního kapitálu,

g) rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu,

h) rozhodnutí o volbě a odvolání členů představenstva a dozorčí rady

- tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných akcionářů majících akcie, jichž se týká:

a) rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií,

b) rozhodnutí o změně práv spojených s určitým druhem akcií,

c) rozhodnutí o omezení převoditelnosti akcií na jméno,

d) rozhodnutí o vyřazení akcií z obchodování na evropském regulovaném trhu,

e) rozhodnutí o udělení nebo odmítnutí souhlasu s převodem akcií,

f) rozhodnutí o vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů,

g) rozhodnutí o vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování nových akcií,

j) rozhodnutí o schválení zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady,

- souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit je vyžadován u:

a) rozhodnutí o spojení akcií.

Článek 21

Postup při rozhodování valné hromady

1. Valná hromada hlasuje vždy nejdříve o návrhu usnesení předneseném členem představenstva pověřeným řízením valné hromady do zvolení předsedy valné hromady, poté předsedou valné hromady nebo osobou řídící valnou hromadu, pokud byl předložen, poté o ostatních návrzích v pořadí, v jakém byly předloženy.

2. Je-li schválen jeden z návrhů, o dalších návrzích se již nehlasuje.

Článek 22 Orgány valné hromady

1. Valná hromada volí předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů.

2. Jednání valné hromady řídí zvolený předseda. Do jeho zvolení ji řídí člen představenstva, jehož tím představenstvo pověří.

Článek 23

Zápis o valné hromadě

1. O průběhu jednání valné hromady je vyhotovován zápis, který musí obsahovat náležitosti uvedené v zákoně.

2. Každý akcionář může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu nebo jeho části za celou dobu existence společnosti.

Článek 24 Rozhodnutí jediného akcionáře

1. Sejdou-li se všechny akcie společnosti v rukou jediné osoby, vykonává tato osoba působnost valné hromady. Valná hromada se pak nekoná.

2. Působnost valné hromady vykonává jediný akcionář. Pokud se společnost stane společností s minimálně dvěma akcionáři, valná hromada se koná.

Článek 25 Hlasování per rollam

1. Stanovy společnosti připouštějí hlasovaní per rollam. Osoba oprávněná ke svolání valné hromady zašle všem akcionářům návrh rozhodnutí, který obsahuje

a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,

b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře, určenou těmto stanovami v délce 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři,

c) podklady potřebné pro jeho přijetí.

2. Nedoručí-li akcionář ve lhůtě určené shora pod písm. b) osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí akcionáře formu veřejné listiny, ve které se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, kterého se vyjádření týká. Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech akcionářů

Článek 26 Představenstvo

1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.

2. Představenstvo má sedm členů a všechny členy představenstva volí valná hromada. Členové představenstva pak volí ze svého středu předsedu.

3. Funkční období člena představenstva činí čtyři roky.

4. Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Představenstvo rozhoduje prostou většinou hlasů všech svých členů. Každý člen představenstva má jeden hlas.

5. Člen představenstva je povinen svoji funkci vykonávat osobně a nelze pověřit třetí osobu, aby jej zastupovala.

6. Představenstvo jednou za účetní období předkládá valné hromadě zprávu o podnikatelské

činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.

7. Před přípravou návrhu na volbu člena představenstva si představenstvo vyžádá návrh svozové oblasti na volbu člena představenstva za danou svozovou oblast. Návrh na volbu nebo odvolání člena představenstva předkládaný představenstvem musí být podpořen písemným souhlasem nadpoloviční většiny členů dané svozové oblasti. Představenstvo je povinno informovat valnou hromadu před volbou členů představenstva o návrzích svozových oblastí na volbu člena představenstva.

Článek 27 Zasedání představenstva

1. Zasedání představenstva se svolává nejméně 6x ročně s tím, že doba mezi dvěma po sobě následujícími zasedáními představenstva nesmí přesáhnout 90 dnů.

2. Zasedání představenstva svolává jeho předseda písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu zasedání a program zasedání. Pozvánka musí být doručena členům představenstva a členům dozorčí rady nejméně sedm dnů před zasedáním. Pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva, lze svolat jeho zasedání i telegraficky nebo

telefaxem. I v takovém případě musí mít pozvánka výše uvedené náležitosti a členové představenstva a dozorčí rady musí potvrdit její přijetí. Lhůta sedmi dnů nemusí být dodržena pouze v případě, že se všichni členové představenstva a dozorčí rady písemně vzdají svého práva na včasné svolání představenstva, a to buď do zápisu ze zasedáním představenstva nebo písemným prohlášením.

3. Předseda představenstva je povinen svolat zasedání představenstva vždy, požádá-li o to kterýkoliv člen představenstva, nebo na základě usnesení dozorčí rady.

4. Zasedání představenstva řídí předseda, v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený člen představenstva.

5. Zasedání představenstva se koná v sídle společnosti, ledaže by představenstvo rozhodlo jinak.

6. Představenstvo společnosti může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy jiných orgánů společnosti nebo její zaměstnance.

7. Členové dozorčí rady jsou oprávněni se zúčastnit zasedání představenstva vždy. Vznese-li přítomný člen dozorčí rady návrh na rozhodnutí představenstva, je představenstvo povinnost o tomto návrhu hlasovat.

8. Náklady spojené se zasedáními i s další činností představenstva nese společnost.

9. O průběhu zasedání představenstva a přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje představenstvem určený zapisovatel a předseda představenstva.

10. V zápise z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování.

Článek 28

Rozhodování mimo zasedání představenstva

1. Rozhodnutí v naléhavých případech může představenstvo přijmout i mimo zasedání (per rollam), a to písemně – listinou podepsanou všemi členy představenstva.

2. Takové rozhodnutí je stejně platné a účinné, jako by bylo přijato na zasedání představenstva

řádně svolaném a konaném.

3. Podpisy členů představenstva nemusí být na jedné listině, pokud každý z členů

představenstva připojil svůj podpis pod plný text daného rozhodnutí.

4. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápise nejbližšího zasedání představenstva.

5. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání představenstva zajistí předseda představenstva.

Článek 29

Omezení působnosti představenstva

1. Tyto stanovy omezují právo představenstva k zastupování v níže uvedených případech. Toto omezení však není účinné vůči třetím osobám. Představenstvo není oprávněno bez souhlasu valné hromady :

a) uzavírat smlouvy jejichž plnění převyšuje částku pěti milionů Kč,

b) zcizovat nebo zastavovat majetek společnosti v hodnotě nad jeden milion korun.

Článek 30 Odstoupení člena představenstva

1. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Je povinen oznámit písemně svoje odstoupení představenstvu nebo oznámit své odstoupení z funkce na valné hromadě při jejím jednání. Výkon jeho funkce končí dnem, kdy jeho odstoupení projednalo nebo mělo projednat představenstvo na svém nejbližším zasedání.

2. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit rovněž tak, že oznámí své odstoupení z funkce na zasedání představenstva.

3. Orgánem příslušným k projednání odstoupení člena představenstva je představenstvo.

Článek 31

Důsledky zániku funkce člena představenstva

1. Pokud člen představenstva zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo skončí jeho funkční období anebo státní orgán v případech stanovených zákonem neudělil souhlas s výkonem funkce, zvolí valná hromada do dvou měsíců nového člena představenstva.

2. Pokud člen představenstva zemře, odstoupí z funkce nebo výkon jeho funkce ze zákona zanikne, jmenuje představenstvo, jehož počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, svým rozhodnutím náhradní členy představenstva do příštího zasedání valné hromady.

Článek 32

Zákaz konkurence člena představenstva

1. Člen představenstva nesmí porušovat podmínky zákazu konkurenčního jednání dle § 441 zákona o obchodních korporacích.

2. V případě, že člen představenstva vykonává pro společnost práci na základě pracovní smlouvy či jiné smlouvy tuto smlouvu nahrazující, nepovažuje se takový vztah za obchodní.

Článek 33

Jednání jménem společnosti

1. Jménem společnosti jedná představenstvo společnosti.

2. Za představenstvo jedná navenek jménem společnosti předseda představenstva samostatně, nebo dva členové představenstva společně.

Článek 34

Odměna za výkon funkce a tantiémy členů představenstva

1. Členům představenstva přísluší za výkon jejich funkce odměna. Výši této odměny stanoví valná hromada.

2. Podíl členů představenstva na zisku stanovuje valná hromada ze zisku určeného k rozdělení.

Článek 35 Dozorčí rada

1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti a dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.

2. Dozorčí rada má šest členů a všechny členy dozorčí rady volí valná hromada.. Funkční období člena dozorčí rady činí čtyři roky.

3. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu. Dozorčí rada rozhoduje prostou většinou hlasů všech svých členů. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas.

4. Do působnosti dozorčí rady patří zejména :

a) kontrolovat dodržování obecně závazných právních předpisů, stanov společnosti a pokynů a usnesení valné hromady při uskutečňování podnikatelské činnosti,

b) přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou popřípadě i mezitímní účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládat své vyjádření valné hromadě,

c) přezkoumávat zprávu představenstva o vztazích mezi propojenými osobami

d) svolat mimořádnou valnou hromadu, vyžadují-li to zájmy společnosti,

e) určit svého člena, který bude zastupovat společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva,

f) nahlížet kdykoliv do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti, zejména do obchodní evidence, účetnictví, účetních dokladů a obchodních knih společnosti.

5. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti.

6. Před přípravou návrhu na volbu člena dozorčí rady si představenstvo vyžádá návrh svozové oblasti na volbu člena dozorčí rady za danou svozovou oblast. Návrh představenstva na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady musí být podpořen písemným souhlasem nadpoloviční většiny členů dané svozové oblasti. Představenstvo je povinno informovat valnou hromadu před volbou členů dozorčí rady o návrzích svozových oblastí na volbu člena dozorčí rady.

Článek 36

Způsob volby členů dozorčí rady

1. Členy dozorčí rady volí valná hromada.

Článek 37 Odstoupení člena dozorčí rady

1. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit. Je povinen oznámit písemně svoje odstoupení dozorčí radě nebo oznámit své odstoupení na valné hromadě při jejím jednání. Výkon jeho funkce končí dnem, kdy jeho odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada na svém nejbližším zasedání.

2. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit rovněž tak, že oznámí své odstoupení z funkce na zasedání dozorčí rady.

3. Orgánem příslušným k projednání odstoupení člena dozorčí rady je dozorčí rada.

Článek 38

Důsledky zániku funkce člena dozorčí rady

1. Pokud člen dozorčí rady zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo skončí jeho funkční období anebo státní orgán v případech stanovených zákonem neudělil souhlas s výkonem funkce, zvolí valná hromada, příp. zaměstnanci, jedná-li se o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, do tří měsíců nového člena dozorčí rady.

2. Pokud člen dozorčí rady zemře, odstoupí z funkce nebo výkon jeho funkce ze zákona zanikne, jmenuje dozorčí rada, jejíž počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, svým rozhodnutím náhradní členy dozorčí rady do příštího zasedání valné hromady.

Článek 39

Zákaz konkurence člena dozorčí rady

1. Člen dozorčí rady nesmí porušovat podmínky zákazu konkurenčního jednání dle § 451 zákona o obchodních korporacích.

2. V případě, že člen dozorčí rady vykonává pro společnost práci na základě pracovní smlouvy

či jiné smlouvy tuto smlouvu nahrazující, nepovažuje se takový vztah za obchodní.

Článek 40

Svolání zasedání dozorčí rady

1. Zasedání dozorčí rady se svolává podle potřeby společnosti, nejméně však 1x za každé kalendářní čtvrtletí.

2. Zasedání dozorčí rady svolává jeho předseda písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu zasedání a program zasedání. Pozvánka musí být doručena členům dozorčí rady nejméně sedm dnů před zasedáním. Pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, lze svolat jeho zasedání i telegraficky, telefaxem event. elektronickou poštou. I v takovém případě musí mít pozvánka výše uvedené náležitosti a členové dozorčí rady musí potvrdit její přijetí.

3. Předseda dozorčí rady je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to, některý z členů dozorčí rady nebo představenstva a uvede naléhavý důvod jejího svolání, a to nejpozději do 15 dnů od doručení takové žádosti. Pokud se v tomto termínu koná řádné zasedání dozorčí rady, zařadí požadovanou záležitost do programu jednání.

4. Člen dozorčí rady je povinen vykonávat svoji funkci osobně a nelze pověřit třetí osobu, aby jej zastupovala.

5. Zasedání dozorčí rady řídí předseda.

6. Zasedání dozorčí rady se koná v sídle společnosti, ledaže by se dozorčí rada usnesla jinak.

7. O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje dozorčí radou určený zapisovatel a předseda dozorčí rady.

8. Na žádost člena dozorčí rady se do protokolu zaznamená jeho odchylné mínění od rozhodnutí dozorčí rady.

9. V zápise z jednání dozorčí rady musí být jmenovitě uvedeni členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením dozorčí rady nebo se zdrželi hlasování.

10. Náklady spojené se zasedáními i s další činností dozorčí rady nese společnost.

Článek 41

Odměna za výkon funkce a tantiémy členů dozorčí rady

1. Členům dozorčí rady přísluší za výkon jejich funkce odměna. Výši této odměny stanoví valná hromada.

2. Podíl členů dozorčí rady na zisku stanovuje valná hromada ze zisku určeného k rozdělení.

Článek 42

Ředitel společnosti

1. Ředitel společnosti je osoba jmenovaná do funkce představenstvem společnosti. Jeho povinností je organizovat a řídit běžný chod společnosti.

2. Do působnosti ředitele společnosti patří :

a) vykonávat usnesení představenstva,

b) zabezpečit výkonné řízení společnosti,

c) zabezpečovat operativní řízení společnosti,

d) vykonávat působnost, kterou na něj přeneslo představenstvo,

e) vystupovat jménem společnosti v pracovněprávních vztazích ve vztahu k zaměstnancům,

f) předkládat návrhy představenstvu.

3. Ředitel společnosti je jmenován a odvoláván představenstvem a ze své činnosti je odpovědný představenstvu.

4. Ředitel může být současně členem představenstva nebo dozorčí rady společnosti.

Článek 43 Hospodaření společnosti

1. Účetním obdobím je kalendářní rok, nestanoví-li zákon v konkrétním případě jinak.

2. Společnost je povinna zajišťovat řádné vedení účetní evidence. Evidence účetnictví společnosti je vedena příslušnými obecně závaznými právními předpisy.

3. Po skončení účetního období sestavuje společnost účetní závěrku podle obecně závazných předpisů.

Článek 44

Rezervní fond a tvoření dalších fondů společnosti

1. Společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20% z čistého zisku, avšak ne více než 10% z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se doplňuje o částku 5% z čistého zisku až do výše 20% základního kapitálu.

2. Takto vytvořený rezervní fond do výše 20 % základního kapitálu lze využít pouze k úhradě ztráty společnosti.

3. O použití rezervního fondu rozhoduje valná hromada na návrh představenstva.

4. Společnost zřizuje v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména pak v souladu se zákonem o odpadech a zákonem o účetnictví další fondy.

Článek 45 Způsob rozdělení zisku

1. O způsobu rozdělení zisku rozhoduje valná hromada na návrh představenstva. K návrhu představenstva předkládá valné hromadě své vyjádření dozorčí rada.

2. O rozdělení zisku lze rozhodnout jen, jsou-li dány podmínky stanovené zákonem, zejména je-li přidělena příslušná část zisku do rezervního fondu, jestliže se příděl do rezervního fondu podle těchto stanov a zákona vyžaduje.

3. Valná hromada může rozhodnout o převedení zisku na účet nerozděleného zisku.

Článek 46 Způsob úhrady ztráty

1. O úhradě ztráty rozhoduje valná hromada. Návrh na úhradu ztráty předkládá valné hromadě představenstvo. Případná ztráta vzniklá při hospodaření společnosti bude kryta především z jejího rezervního fondu, je-li to možné. Valná hromada může však rozhodnout též o úhradě ztráty :

a) z ostatních fondů společnosti, pokud nejsou ze zákona vázány k jiným účelům,

b) snížením základního kapitálu společnosti,

c) přeúčtováním ztráty na účet neuhrazené ztráty minulých let, nebo

d) z nerozděleného zisku uplynulých let.

Článek 47

Postup při doplňování a změně stanov

1. Ke změně stanov dochází rozhodnutím valné hromady o změně stanov, jiným rozhodnutím valné hromady nebo jinou právní skutečností.

2. Je-li na programu valné hromady schválení změny stanov, musí pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o konání valné hromady :

a) obsahovat navržený text změn,

b) obsahovat upozornění pro akcionáře, že jsou oprávněni nahlédnout v sídle společnosti do návrhu změn stanov.

3. Ve lhůtě pro oznámení valné hromady musí být akcionářům v sídle společnosti k dispozici úplný návrh změn stanov k nahlédnutí. Na žádost akcionáře je společnost na jeho náklady a nebezpečí povinna mu zaslat návrh stanov.

4. Hodlá-li akcionář uplatnit protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, doručí ho společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady; to neplatí, jde-li o návrhy určitých osob do orgánů společnosti. V případě, že žádost byla doručena po uveřejnění a rozeslání pozvánky na valnou hromadu, uveřejní představenstvo doplnění pořadu valné hromady nejpozději 5 dnů přede dnem jejího konání, případně, je-li určen, před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Představenstvo oznámí akcionářům způsobem stanoveným tímto

zákonem a stanovami pro svolání valné hromady znění akcionářova protinávrhu se svým stanoviskem; to neplatí, bylo-li by oznámení doručeno méně než 2 dny přede dnem konání valné hromady nebo pokud by náklady na ně byly v hrubém nepoměru k významu a obsahu protinávrhu anebo pokud text protinávrhu obsahuje více než 100 slov. Obsahuje-li protinávrh více než 100 slov, oznámí představenstvo akcionářům podstatu protinávrhu se svým stanoviskem a protinávrh uveřejní na internetových stránkách společnosti.

6. O rozhodnutí o změně stanov je pořizován notářský zápis. Notářský zápis o rozhodnutí o změně stanov musí obsahovat též schválený text změny stanov.

7. Dojde-li ke změně stanov, a to nejenom rozhodnutím valné hromady, ale na základě jakékoliv právní skutečnosti, je představenstvo povinno vyhotovit bez zbytečného odkladu úplné znění stanov.

8. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu uložit změny stanov, stejně jako úplné znění stanov do sbírky listin obchodního rejstříku.

9. Rozhoduje-li společnost o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, o štěpení akcií či o spojení více akcií do jedné akcie, o změně formy nebo druhu akcií anebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo o její změně, nabývá změna stanov účinnosti dnem zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku.

10. Ostatní změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem rozhodnutí valné hromady, neplyne-li z rozhodnutí nebo ze zákona, že nabývají účinnosti později.

Článek 48 Způsoby zrušení společnosti

1. Společnost může být zrušena na základě:

a) rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti a její přeměně,

b) rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti s likvidací,

c) rozhodnutím soudu o zrušení společnosti nebo o neplatnosti společnosti,

d) prohlášením konkurzu na majetek společnosti nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.

Článek 49 Likvidace společnosti

1. Způsob provedení likvidace společnosti při jejím zrušení se řídí obecně závaznými předpisy.

2. O způsobu vypořádání likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada. Likvidační zůstatek bude rozdělen mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.

3. Likvidátora jmenuje a odvolává valná hromada. Není-li likvidátor takto jmenován bez zby- tečného odkladu, jmenuje ho soud.

Článek 50 Zánik společnosti

1. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

Článek 51 Svozové oblasti

1. Z důvodu zajištění rovnoměrného zastoupení akcionářů v orgánech společnosti se zřizují svozové oblasti, které tvoří co do výše celkové nominální hodnoty přibližně stejné skupiny akcionářů (dále jen „svozové oblasti“).

2. Zřizují se níže uvedené svozové oblasti:

a) Svozová oblast Studénka: tvořená akcionáři (obcí nebo městem) Albrechtičky,

Bartošovice, Pustějov, Slatina, Studénka, Zbyslavice

b) Svozová oblast Odry: tvořená akcionáři (obcí nebo městem) Bernartice nad Odrou, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou,

Luboměř, Mankovice, Odry, Spálov, Vražné

c) Svozová oblast Fulnek: tvořená akcionáři (obcí nebo městem) Fulnek, Hladké Životice, Suchdol nad Odrou, Kujavy, Kunín, Šenov u Nového Jičína, Vrchy

d) Svozová oblast Štramberk - Mořkov: tvořená akcionáři (obcí nebo městem) Hodslavice, Hostašovice, Mořkov, Rybí, Starý Jičín, Štramberk, Životice u Nového Jičína, Veřovice, Ženklava

e) Svozová oblast Nový Jičín: tvořená akcionářem městem Nový Jičín

f) Svozová oblast Příbor: tvořená akcionáři (obcí nebo městem) Mošnov, Příbor,

Skotnice, Trnávka, Sedlnice, Závišice, Libhošť

g) Svozová oblast Frenštát pod Radhoštěm: tvořená akcionáři (obcí nebo městem) Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Tichá, Trojanovice, Lichnov.

3. V případě, kdy v mezidobí od poslední valné hromady dojde k rozdělení člena svozové oblasti se vznikem dvou nebo více nových obcí, rozhodne představenstvo svým usnesením o zařazení nově vzniklé obce do konkrétní svozové oblasti, a to do doby nejbližší valné hromady společnosti ASOMPO. O trvalém zařazení nově vzniklé obce do konkrétní svozové oblasti rozhoduje valná hromada společnosti ASOMPO změnou těchto stanov.

4. Má-li se konat zasedání svozové oblasti za účelem předložení návrhů na volbu členů orgánů společnosti, svolá jej představenstvo písemnou pozvánkou tak, aby se konalo nejpozději 40 dnů před konáním valné hromady společnosti, na které se má volba orgánů společnosti uskutečnit.

Článek 52 Společná ustanovení

1. Skutečnosti stanovené obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami oznamuje společnost akcionářům způsobem stanoveným pro zaslání pozvánky o konání valné hromady.

2. Písemnosti určené jiným osobám se doručují na jejich adresu oznámenou společnosti.

3. V případě, že se některé ustanovení stanov, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu nebo vzhledem k jeho změnám, ukáže nebo stane neplatným, neúčinným nebo sporným anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena.

4. Namísto dotyčného ustanovení nastupuje buď ustanovení příslušného obecně závazného předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov nebo - není-li takového ustanovení právního předpisu – způsob řešení, jenž je v obchodním styku obvyklý.

5. Vznik, právní poměry a zánik společnosti, jakož i všechny právní vztahy, vyplývající ze stanov společnosti a pracovněprávní i jiné vztahy uvnitř společnosti, včetně vztahů z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení zaměstnanců společnosti se řídí českými obecně závaznými právními předpisy.

6. Případné spory mezi akcionáři a společností, spory mezi společností a členy jejích orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři, související s jejich účastí ve společnosti, budou řešeny smírnou cestou.

7. Nepodaří-li se vyřešit takový spor smírně, bude k jeho projednání a rozhodnutí příslušný český soud, a to nevylučují-li to ustanovení obecně závazných pracovněprávních předpisů, podle sídla společnosti.

8. Kromě níže uvedených výjimek nabývají účinnosti změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, okamžikem, kdy o nich rozhodla valná hromada. U těchto rozhodnutí může usnesení valné hromady určit, že změny stanov nabývají účinnosti později. Musí tak však určit usnesení valné hromady, uvedení pozdější účinnosti ve stanovách je subsidiární. Výjimkou jsou rozhodnutí:

- o zvýšení nebo snížení základního kapitálu,

- o štěpení akcií či spojení více akcií do jedné akcie,

- o změně formy nebo druhu akcií anebo omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změně,

- o podání žádosti o registraci nebo její zrušení,

kdy změna stanov nabývá účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku. V těchto případech nelze určit den účinnosti změny stanov jinak.

Představenstvo společnosti