DOHODA SVĚTOVÉ OBCHODNÍ ORGANIZACE O ZEMĚDĚLSTVÍ
DOHODA SVĚTOVÉ OBCHODNÍ ORGANIZACE O ZEMĚDĚLSTVÍ
Zahraniční rozměr společné zemědělské politiky se dnes řídí předpisy Světové obchodní organizace a především její Dohodou o zemědělství ze dne 15. dubna 1994.
PRÁVNÍ ZÁKLAD
VŠEOBECNÝ RÁMEC ZAHRANIČNÍHO ROZMĚRU SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP)
Od roku 1995 je celá společná zemědělská politika (SZP) podřízena pravidlům Světové obchodní organizace (WTO). Byl vytvořen Orgán pro řešení sporů (ORD), který se řídí závazným postupem řešení sporů a jehož úkolem je dohlížet na dodržování nových multilaterálních pravidel ze strany signatářských států.
DOHODA SVĚTOVÉ OBCHODNÍ ORGANIZACE O ZEMĚDĚLSTVÍ
Dohoda GATT z roku 1947 se sice uplatňovala i na zemědělství, ale pouze ve velmi omezené míře a nesourodým způsobem, a signatářské státy (neboli „smluvní strany“) proto toto odvětví z pole působnosti zásad stanovených ve všeobecné dohodě prakticky vyjmuly. Takzvané Uruguayské kolo jednání, které bylo zahájeno v Punta del Este v roce 1986, začlenilo tento sektor do multilaterálních obchodních jednání. Po osmi letech náročného vyjednávání byl podepsáním Marrákešské dohody vytvořen v rámci WTO nový multilaterální rámec podporující postupnou liberalizaci zemědělství.
Na zemědělství se uplatňují veškeré dohody a memoranda WTO týkající se obchodu se zbožím, které byly uzavřeny v roce 1994 a vstoupily v platnost 1. ledna 1995. Zemědělský sektor je však výjimečný tím, že je upraven zvláštní dohodou, dohodou o zemědělství, jejíž ustanovení se používají přednostně. Zemědělské výroby a obchodu se zemědělskými produkty se navíc
týkají i některá ustanovení Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření (SPS) a v souvislosti s ochranou zeměpisných označení také ustanovení Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS).
Tyto dohody lze uplatňovat s jistou pružností ve prospěch rozvojových zemí, které jsou členy WTO (zvláštní a rozdílné zacházení), a také nejméně rozvinutých zemí a rozvojových zemí, které jsou čistými dovozci potravin (zvláštní ustanovení).
Na základě dohody o zemědělství se členské státy WTO zavázaly uplatnit program reforem platných zemědělských politik (v období let 1995–2000 pro rozvinuté země a 1995–2004 pro rozvojové země). Tento program stanovil pravidla pro tři hlavní oblasti:
A. Přístup na trh
Dohoda o zemědělství si kladla za cíl zlepšení přístupu na trhy prosazováním:
— převedení veškerých ochranných opatření na hranicích na cla (celní ekvivalenty), která se mají následně postupně snižovat (v porovnání s referenčním obdobím 1986–1988 o 36 % za šest let v období 1995–2000 u rozvinutých zemí a o 24 % u zemí rozvojových);
— u zvláštních výrobků, na něž se nevztahují celní poplatky, stanovením závazku
„minimálního přístupu“ pro třetí země prostřednictvím otevření celních kvót (na konci roku 2000 představovaly pro každou skupinu výrobků 5 % spotřeby v referenčním období 1986–1988);
— udržení celních koncesí na dovoz přinejmenším na jejich úrovni z let 1986–1988 (tzv. „běžný přístup“); zavedení zvláštní ochranné doložky, která se použije, dojde-li k překročení určitého stropu pro objem dovozu, nebo k propadu cen dovážených produktů pod určitou hranici.
Ustanovení Dohody o zemědělství ostatně doplňují také Dohoda o technických překážkách obchodu (WTO TBT) a systémy technické podpory.
B. Vnitřní podpora
Dohoda o zemědělství počítá se snižováním objemů podpory odstupňovaným podle povahy pomoci, která je rozdělena do různých kategorií podle toho, do jaké míry může narušit zemědělské trhy.
— „Oranžová kategorie“ (amber), neboli „agregovaná míra podpor“ (AMS), zahrnuje podporu formou cen a podpory vázané na výrobu, na něž se nevztahuje výjimka z povinného snižování. Oproti referenčnímu období 1986–1988 měla být za šest let snížena o 20 %. Kromě toho mohou všechny členské státy WTO uplatňovat ustanovení de minimis, které umožňuje vyjmout z běžné AMS podporu, jejíž výše je nižší než 5 % hodnoty dotčeného produktu (specifická podpora) nebo celkové zemědělské výroby (nespecifická podpora). Tento strop je pro rozvojové země stanoven na 10 %.
— „Modrá kategorie“ zahrnuje podpory pro programy kontroly nabídky, na něž se vztahuje výjimka ze závazku snižování: např. přímé podpory vypočtené podle rozlohy a fixních výnosů nebo podle počtu kusů dobytka (to je i případ „kompenzačních podpor“ schválených v roce 1992 v rámci SZP) (viz 5.2.3). U žádného výrobku však nesmí součet podpor z titulu MGS a subvencí zařazených do modrého okruhu („MGS celkem“) přesáhnout celkovou výši podpory přidělenou v průběhu prodejní kampaně 1992.
— „Zelená kategorie“ zahrnuje dvě skupiny podpory. Do první skupiny patří programy související s veřejnými službami (např. s výzkumem, vzděláváním a odbornou přípravou, osvětou, reklamou, infrastrukturami, vnitřní potravinovou pomocí nebo s vytvářením
veřejných zásob na zajištění potravin). Do druhé skupiny patří přímé platby zemědělcům, které nesouvisí s výrobou. Jedná se především o programy na zaručení příjmů a bezpečnosti (přírodní katastrofy, finanční účast státu na pojištění sklizně atd.), programy na uzpůsobení struktur a programy zaměřené na ochranu životního prostředí. Veškerá podpora spadající do zelené kategorie je považována za kompatibilní s rámcem WTO a je zcela vyňata ze snižování objemů podpory.
C. Vývozní dotace
Ve srovnání s referenčním obdobím let 1986–1990 měla být podpora vývozu snížena za šest let o 21 % co do objemu a o 36 % co do rozpočtu, s výjimkou hovězího masa, u nějž se jednalo
o období let 1986–1992. Toto lineární snížení se uskutečnilo v případě Evropské unie podle 20 skupin produktů. Zpracovaných výrobků se týkalo jen snížení rozpočtu.
DOPAD DOHODY O ZEMĚDĚLSTVÍ NA SZP
Reforma společné zemědělské politiky z roku 1992 měla kromě vnitřních cílů zčásti za cíl i usnadnění podpisu dohody o zemědělství v rámci Uruguayského kola. Evropská unie skutečně do značné míry dodržela závazky, jež přijala v Marrákeši.
A. Přístup na trh
Závazky týkající se vázaných cel Evropské unie se vztahovaly na 1 764 celních položek. Průměrné vázané celní poplatky pro zemědělsko-potravinářské výrobky, které činily na počátku období jejich zavedení 26 %, již na konci tohoto období dosahovaly jen 17 %. EU navíc u 775 položek z celkového počtu 1 764 uplatňuje nulové nebo minimální clo. Jen na 8 % celních položek je uvaleno clo vyšší než 50 %. Nejvyšší sazby se týkají mléčných výrobků, hovězího masa, obilovin a výrobků z obilovin a také cukru a sladidel. Pokud jde o celní kvóty, zavedla Evropská unie celkem 87 kvót, z nichž 37 vychází z „minimálního přístupu“ a 44 z „běžného přístupu“. V roce 2014 byla na 71 % celkového dovozu zemědělsko-potravinářského zboží do EU uplatněna nulová celní sazba, přičemž se jedná o hodnotu ve výši 72 miliard EUR.
B. Dotovaný vývoz
90 % dotací na vývoz oznámených Světové obchodní organizaci pochází z Evropské unie. Je však třeba brát v úvahu, že různé praktiky našich největších konkurentů (v otázce potravinové pomoci, vývozních úvěrů a státních obchodních podniků), na něž plynou značné částky, nebyly podrobeny předpisům WTO. Evropská unie ostatně tento druh podpory, který může výrazně narušovat obchod se zemědělskými produkty, omezila. V rámci reformy SZP z roku 2013 (viz 5.2.3) byla celková částka určená na náhrady u všech zemědělských produktů stanovena na 0 EUR. Vývozní náhrady budou tedy nadále používány jen výjimečně v případě, že je třeba čelit vážné krizi na trzích. Podíl vývozních náhrad v zemědělském rozpočtu Evropské unie v důsledku toho poklesl z 29,5 % v roce 1993 (10,1 miliard EUR) v EU-12 na téměř 0 % v roce 2014 v EU-28 (viz 5.2.2). Pro část produktů z EU byla snížení poměrně významná. Jedná se především o máslo, řepku, sýry, ovoce a zeleninu, vejce, vína a maso obecně. Poslední oznámení Světové obchodní organizaci se týká období 2014–2015 (G/AG/N/EU/29 z května 2016).
C. Domácí podpora
Reforma SZP z roku 2003, která oddělila většinu existujících přímých podpor od produkce, a pozdější odvětvové reformy umožnily, aby se valná část podpor z oranžové („amber“) a modré kategorie přeměnila na podpory zelené kategorie (68,7 miliard EUR v období 2013– 2014 v EU o 27 členských státech, z čehož 31,8 miliard představovaly platby zemědělským podnikům oddělené od produkce) (G/AG/N/EU/34) (viz tabulka v příloze). Objem podpor
„oranžové kategorie“ (AMS) se výrazně snížil: na počátku období platnosti dohody představoval
81 miliard EUR a v letech 2013–2014 už jen 5,9 miliard, a to navzdory postupnému rozšiřování Unie. Evropská unie tedy do značné míry dodržuje závazky, které ohledně této kategorie přijala v Marrákeši (72,2 miliard EUR ročně). „Modrá kategorie“ dosáhla v tomtéž oznamovacím období výše 2,6 miliard EUR.
DOMÁCÍ PODPORA EU OZNÁMENÁ WTO (v milionech EUR) | Období 2011–2012 (G/AG/N/EU/20) | Období 2012–2013 (G/AG/N/EU/26) | Období 2013–2014 (G/ AG/N/EU/34) | |||
ZELENÁ KATEGORIE | 70 976,8 | 87,8 % | 71 140,0 | 89,1 % | 68 697,8 | 88,8 % |
MODRÁ KATEGORIE | 2 981,1 | 3,7 % | 2 754,2 | 3,5 % | 2 663,6 | 3,4 % |
ORANŽOVÁ KATEGORIE (AMS) | 6 858,9 | 8,5 % | 5 899,1 | 7,4 % | 5 971,7 | 7,8 % |
OZNÁMENÁ PODPORA CELKEM | 80 816,8 | 100 % | 79 793,3 | 100 % | 77 333,1 | 100 % |
ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Evropský parlament vždy velmi pozorně sledoval průběh multilaterálních jednání obecně, a zejména pak jednání o zemědělství. O tomto zájmu svědčí několik usnesení (ze dne
18. prosince 1999 o třetí ministerské konferenci WTO v Seattlu; ze dne 25. října 2001 o otevřenosti a demokracii v mezinárodním obchodu; ze dne 13. prosince 2001 o konferenci WTO v Dohá; ze dne 12. února 2003 o jednáních WTO o obchodu se zemědělskými produkty; ze dne 25. září 2003 o páté ministerské konferenci WTO v Cancúnu; ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola z Dohá; ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference Světové obchodní organizace v Hongkongu; ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá; ze dne 24. dubna 2008 o možnosti reformy WTO). Parlament vyjádřil politování nad neúspěchem konferencí v Seattlu, Cancúnu a Hongkongu a podpořil úsilí, jež Evropská unie vyvíjí ve snaze zajistit pokračování jednacího kola z Dohá.
Parlament vždy vybízel Komisi, aby hájila zájmy evropských výrobců a spotřebitelů i zájmy zemědělců v zemích, s nimiž EU tradičně udržuje zvláštní vztahy (země AKT). V roce 1999, na počátku takzvaného „kola tisíciletí“ (Millenium Round), podpořil Parlament přístup vyjednavačů EU ve prospěch evropského zemědělského modelu založeného na multifunkčnosti zemědělské činnosti. Svou podporu stvrdil několika usneseními a trval také na výslovném uznání „neobchodních zájmů“ a na zohlednění požadavků občanů, pokud jde o zabezpečení potravin, ochranu životního prostředí, kvalitu potravin a dobré životní podmínky zvířat.
V usnesení ze dne 24. dubna 2008 zdůraznili poslanci nutnost hluboké reformy Světové obchodní organizace. Za nezbytné považovali zejména posílení koordinace činností WTO s činnostmi ostatních mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní organizace práce (ILO), Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Rozvojový program Organizace spojených národů (UNDP) nebo Světová zdravotnická organizace (WHO).
Nástup nové administrativy prezidenta Xxxxxx ve Washingtonu, který započal dne 20. ledna 2017, nicméně znamená, že obchodnímu multalateralismu lze předpovídat obtížné období.
Xxxxxx Xxxxxx 06/2017