Změna zákona č. 254/2019 Sb., znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých

V.

Platné znění zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a dalších předpisů s vyznačením navrhovaných změn

Změna zákona č. 254/2019 Sb., znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých

ústavech

ST ... – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (pozn.: 10. 4. 2024 projednán vládou ČR),

ST... – návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vstupu a pobytu cizinců (pozn.: k 14. 3. 2024 ukončeno meziresortní připomínkové řízení).

§ 1

Obecná ustanovení o výkonu znalecké činnosti

(1) Výkonem znalecké činnosti se rozumí provádění znaleckých úkonů, zejména zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení, a činnost, která bezprostředně směřuje k podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení.

(2) Nestanoví-li zákon jinak, platí ustanovení o znalci také pro znaleckou kancelář a znalecký ústav.

(3) Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.

(4) Znalec vykonává znaleckou činnost osobně; to platí i v případě, že znaleckou činnost vykonává ve znalecké kanceláři.

§ 2

Způsob výkonu znalecké činnosti

(1) K výkonu znalecké činnosti jsou oprávněni znalci, znalecké kanceláře a znalecké

ústavy.

(2) Znalec může vykonávat znaleckou činnost samostatně, nebo jako zaměstnanec v pracovním poměru, společník nebo člen znalecké kanceláře. Je-li znalec v pracovněprávním nebo obdobném vztahu pracovním nebo v jiném obdobném poměru ke znaleckému ústavu, může vykonávat znaleckou činnost rovněž samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře.

§ 3

Příslušnost

Ve věcech výkonu znalecké činnosti a ve věcech žádostí o zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen "seznam znalců") rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo").

§ 4

Seznam znaleckých oborů a seznam znaleckých odvětví

(1) Seznam znaleckých oborů je stanoven v příloze tohoto zákona.

(2) Seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 4

Znalecké obory a znalecká odvětví

(1) Znalecké obory jsou stanoveny v příloze tohoto zákona.

(2) Znalecká odvětví jednotlivých znaleckých oborů stanoví ministerstvo vyhláškou.

ČÁST DRUHÁ VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI

HLAVA I

PODMÍNKY PRO VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI

§ 5

Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalce a slib znalce

(1) Znalcem může být fyzická osoba, která

a) je odborně způsobilá k výkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má být zapsána,

b) je bezúhonná,

c) má odpovídající materiálně technické zázemí a přístrojové vybavení, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,

d) je plně svéprávná,

e) nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l), b), g) až n), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a) až g), c) až h), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 1 písm. e) § 14 odst. 2 písm. c),

f) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

g) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, a

h) po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až g) složila bez výhrady do rukou ministra spravedlnosti slib podle odstavce 2.

(2) Slib znalce zní: „Slibuji, že při své znalecké činnosti budu dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl.“

§ 6

Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalecké kanceláře

(1) Znaleckou kanceláří může být ústav nebo obchodní korporace, která

a) bude vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti ve stejném v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců,

a) bude vykonávat znaleckou činnost v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců, prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti; rozsah oprávnění k výkonu znalecké činnosti těchto znalců musí v souhrnu odpovídat minimálně rozsahu oprávnění k výkonu znalecké činnosti znalecké kanceláře,

b) má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti,

c) má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,

d) je bezúhonná,

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a

g) nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l), b), g) až n), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a) až g), c) až h), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 1 písm. e). § 14 odst. 2 písm. c), a

h) bude pojištěna podle § 22.

(2) Znalec může být zaměstnancem v pracovním poměru, společníkem nebo členem pouze jedné znalecké kanceláře; takový znalec není je oprávněn vykonávat současně znaleckou činnost samostatně pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, ve kterých nevykonává znaleckou činnost tato znalecká kancelář.

§ 7

Podmínky pro výkon znalecké činnosti znaleckého ústavu

(1) Znaleckým ústavem může být ten, kdo

a) je vysokou školou nebo její součástí, veřejnou výzkumnou institucí, státním podnikem, ústavem, organizační složkou státu, vnitřní organizační jednotkou této složky nebo osobou veřejného práva,

b) vykonává vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru a odvětví a případně specializaci alespoň po dobu 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o zápis do seznamu znalců,

c) bude vykonávat znaleckou činnost pomocí alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podal žádost o zápis do seznamu znalců, nebo prostřednictvím osob zapojených do vědeckovýzkumné činnosti v příslušném oboru, odvětví, případně specializaci předního odborníka v příslušném oboru a odvětví, pro které si podal žádost o zápis do seznamu znalců, v pracovním poměru; předním odborníkem v příslušném oboru a odvětví se rozumí zejména znalec, všeobecně uznávaný xxxxxxx nebo garant příslušného vědeckého nebo vzdělávacího programu,

d) je bezúhonný,

e) má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,

f) má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti,

g) má vnitřními předpisy stanoven postup, jak bude znalecké posudky v souladu s § 28 odst. 4 brát na vědomí,

h) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

i) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a

j) nebyl v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestán pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l), b), g) až n), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a) až g), c) až h), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo kterému v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 1 písm. e). § 14 odst. 2 písm. c), a

k) bude pojištěn podle § 22.

(2) Je-li žadatelem o zápis do seznamu znalců organizační složka státu nebo vnitřní organizační jednotka této složky, je podmínka pro výkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. b) splněna, pokud prokáže dostatečnou odbornost nezbytnou k výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí v daném oboru a odvětví a případně specializaci jiným způsobem; podmínka pro výkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. c) je splněna, pokud bude činnost vykonávat prostřednictvím osob ve služebním poměru, u kterých prokáže nezbytnou odbornost podle věty první k výkonu znalecké činnosti v příslušném oboru a odvětví s odbornou péčí.

§ 8

Odborná způsobilost

(1) Za odborně způsobilou podle § 5 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která

a) získala vysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru zaměřené na daný obor a dané odvětví nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání zaměřené na daný obor a dané odvětví,

b) získala 5 let aktivní odborné praxe zaměřené na daný obor a dané odvětví,

c) získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný obor a dané odvětví, nebo absolvovala specializační studium zaměřené na daný obor a dané odvětví, pokud je to nezbytné k výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí,

d) získala osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou komorou zřízenou ze zákona, jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem, a

e) úspěšně složila vstupní zkoušku podle § 10.

(2) Aktivní odbornou praxí zaměřenou na daný obor a dané odvětví se rozumí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností náležejících do daného oboru a daného odvětví po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu znalců.

(3) Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. c) a d) se považuje také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.

(4) Splnění podmínek podle odstavce 1 se posuzuje též s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena.

(5) V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis do seznamu znalců splnění některé z podmínek podle odstavce 1 prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že znalecká činnost bude vykonávána s odbornou péčí; zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší aktivní odborné praxe.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet oborů a odvětví,

a) pro které je nutné doložit získání jiného osvědčení o odborné způsobilosti, nebo absolvovat specializační studium podle odstavce 1 písm. c), včetně uvedení toho, o jaké osvědčení nebo specializační studium se jedná, a

b) pro které je nutno doložit osvědčení vydané profesní komorou podle odstavce 1 písm. d) včetně uvedení toho, o jakou komoru se jedná.

§ 9

Bezúhonnost

(1) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.

(2) Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku ministerstvo použije výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku rejstříku trestů dokládá také

a) u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,

b) u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,

c) u právnické osoby, která v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců nepřetržitě vykonávala činnost nebo měla sídlo mimo území České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu.

(4) Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad,

předloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.

(5) Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu znalců; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce. Na vyžádání ministerstva žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení. Je-li žadatelem právnická osoba, musí podmínku bezúhonnosti splňovat rovněž fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu nebo vykonává činnost člena jejího statutárního orgánu.

§ 10

Vstupní zkouška znalce

(1) Vstupní zkouška se skládá z obecné části, kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého posudku, a zvláštní části, kterou se ověřuje zejména schopnost vypracovat znalecký posudek a znalosti z oboru a odvětví, s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena. Vstupní zkouška se koná v českém jazyce.

(2) Obecnou část vstupní zkoušky zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Obecná část vstupní zkoušky se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání vstupní zkoušky uspěl v jiném oboru či odvětví, než pro které nově žádá o zápis do seznamu znalců, v uplynulých 3 letech přede dnem podání žádosti.

(3) Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) až g) a v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a uhradí poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky, bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku. Poplatek za umožnění vykonání obecné části vstupní zkoušky činí 3 000 Kč. Poplatek za umožnění vykonání zvláštní části vstupní zkoušky činí 5 000 Kč.

(4) Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Ministerstvo umožní opakování vstupní zkoušky žadateli, který uhradil poplatek za vykonání části vstupní zkoušky, o jejíž opakování žádá, a to po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát. Poplatek za umožnění opakování obecné části vstupní zkoušky činí 3 000 Kč. Poplatek za umožnění opakování zvláštní části vstupní zkoušky činí 5 000 Kč.

(5) Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování, stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu znalců nejdříve po uplynutí 5 3 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky.

(6) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže vážné důvody své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném termínu ve výši 5 000 Kč.

(7) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném náhradním termínu tomu, kdo

se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže důvody zvláštního zřetele hodné své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění jejího vykonání a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném náhradním termínu ve výši 10 000 Kč.

(8) Žadatel, který se nedostaví ke vstupní zkoušce a svoji neúčast řádně a včas neomluví, se hodnotí stupněm neuspěl.

(9) Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.

HLAVA II

VZNIK, POZASTAVENÍ A ZÁNIK OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT ZNALECKOU ČINNOST

§ 11

Vznik oprávnění vykonávat znaleckou činnost

(1) Oprávnění vykonávat znaleckou činnost vzniká zápisem do seznamu znalců.

(2) Žádost o zápis do seznamu znalců podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede obor a odvětví a podle vlastního uvážení i specializaci, ve které chce vykonávat znaleckou činnost.

(3) Ministerstvo zapíše žadatele do seznamu znalců, splnil-li žadatel podmínky pro výkon znalecké činnosti, a to do 10 pracovních 15 dnů ode dne jejich splnění nebo ode dne složení slibu, je-li žadatelem fyzická osoba. Rozhodnutí o zápisu do seznamu znalců se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem znalce do seznamu znalců.

(4) Ministerstvo vydá znalci průkaz znalce (dále jen "průkaz") a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí znalecké pečeti. Postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu znalecké pečeti a barvu znalecké pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Znalec je povinen oznámit ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou výkonu znalecké činnosti znalce, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(6) Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 12

Zvláštní ustanovení o vzniku oprávnění vykonávat znaleckou činnost

(1) Ministerstvo zapíše do seznamu znalců fyzickou osobu jako znalce a ústav nebo obchodní korporaci jako znaleckou kancelář nebo toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a) jako znalecký ústav, aniž by splnili podmínky pro zápis do seznamu znalců podle příslušných

ustanovení tohoto zákona, pokud

a) získali v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody

o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci oprávnění obdobné znaleckému oprávnění podle tohoto zákona a

b) ministerstvo po složení rozdílové zkoušky uzná jejich kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

(2) Rozdílovou zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého úkonu. Na rozdílovou zkoušku se použijí ustanovení § 10 obdobně. Způsob vykonání rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu znalců složit slib podle § 5 odst. 2 do rukou ministra spravedlnosti.

§ 13

Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost

(1) Oprávnění vykonávat znaleckou činnost se pozastavuje dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí znalce do vazby nebo dnem, kdy znalec nastoupil výkon trestu odnětí svobody, výkon ústavního ochranného léčení nebo výkon zabezpečovací detence, a to po dobu trvání okolnosti, která je důvodem pozastavení tohoto oprávnění.

(1) Ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost,

a) byl-li znalec vzat do vazby nebo nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, a to po dobu trvání výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo

b) požádá-li znalec písemně o pozastavení činnosti a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat znaleckou činnost pozastaveno.

(2) Ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost, požádá-li znalec písemně o pozastavení činnosti a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat znaleckou činnost pozastaveno.

(2) (3) Ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud

a) bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro trestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnosti a zda se jedná o trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnosti,

a) bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro

1. trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, nebo

2. jiný úmyslný trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnosti,

a to nejdéle do dne pravomocného skončení tohoto trestního stíhání; bude-li znalci za uvedený trestný čin uložen trest, ochranné léčení, zabezpečovací detence nebo bude-li podmíněně upuštěno od jeho potrestání s dohledem a nehledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen, pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost znalci končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost,

b) existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon znalecké činnosti, nebo

c) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.

(3) (4) Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost na žádost znalce, pokud tomu nebrání závažné důvody.

(4) (5) Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nesmí znalec vykonávat znaleckou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje všechny své zadavatele dosud nerozpracovaných znaleckých posudků; tyto znalecké posudky již znalec nezpracuje. Pozastavením oprávnění vykonávat znaleckou činnost však není dotčena povinnost dokončit již rozpracované znalecké posudky a doplnit nebo vysvětlit již podané znalecké posudky, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných znaleckých posudků bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení činnosti a znalec o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dotčených rozpracovaných znaleckých posudků. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, musí znalec vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro zpracování znaleckého posudku.

(5) (6) Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost a ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaznamená ministerstvo v seznamu znalců bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nabylo právní moci neprodleně, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o důvodu pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle odstavce 1; v ostatních případech pak v den, kdy bylo rozhodnutí vydáno.

(6) (7) Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nemá odkladný účinek.

(8) Pozastavením oprávnění vykonávat znaleckou činnost není dotčena povinnost být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti podle § 22.

§ 14

Zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost

(1) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud

a) znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti,

b) znalec nedoloží doklad o uzavřeném pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu ve lhůtě podle § 22 odst. 4,

c) znalec nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat znaleckou činnost nebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí a oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebylo pozastaveno,

d) nastanou důvody uvedené v § 35 odst. 4, nebo

e) znalec závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem.

(1) Ministerstvo zruší oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti.

(2) Ministerstvo může zrušit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud

a) znalec nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat znaleckou činnost nebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí a oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebylo pozastaveno,

b) nastanou důvody uvedené v § 35 odst. 4, nebo

c) znalec závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem.

(2) (3) Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo znalce před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.

(3) (4) Oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaniká

a) smrtí znalce,

b) zánikem znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu,

c) oznámením o ukončení znalecké činnosti, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení ministerstvu doručeno, nebo

d) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

(4) (5) Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku, nebo ten, kdo má podklady

u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.

(5) (6) Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byla vydána znalecká pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má znaleckou pečeť a průkaz u sebe, odevzdat znaleckou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu ministerstvu. Ministerstvo bez zbytečného odkladu zaznamená zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost do seznamu znalců.

HLAVA III

SEZNAM ZNALCŮ

§ 15

Obecná ustanovení o seznamu znalců

(1) Seznam znalců je informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, a do něhož se zapisují znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) K údajům, které jsou označené tímto zákonem jako neveřejné, má přístup ministerstvo. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce seznamu znalců přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.

(3) Znalec má právo nahlížet do seznamu znalců na všechny údaje, které jsou o něm zapsány.

(4) Z údajů podle odstavce 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(5) Údaje z neveřejné části ze seznamu znalců ministerstvo vymaže po uplynutí 10 let od zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

§ 16

Údaje vedené v seznamu znalců

(1) Jako veřejný údaj se ministerstvo do seznamu znalců zapisuje

a) jméno a příjmení nebo název,

b) obor a odvětví a případně specializace, pokud byla zvolena; jedná-li se o znaleckou kancelář nebo znalecký ústav, pak i jména znalců, prostřednictvím kterých znaleckou činnost v jednotlivých oborech, odvětvích a případně specializacích vykonává, případně osob zapojených do vědeckovýzkumné činnosti znaleckého ústavu podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo

§ 7 odst. 2,

b) obor a odvětví a případně specializaci, pokud byla zvolena; jedná-li se o znaleckou kancelář, pak i jména a příjmení znalců, prostřednictvím kterých znaleckou činnost v jednotlivých oborech a odvětvích a případně specializacích vykonává; jedná-li se o znalecký ústav, pak i jména a příjmení osob podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo jména a

příjmení osob, jejichž prostřednictvím je znalecký ústav podle § 7 odst. 2 oprávněn jednat,

c) údaj o tom, že znalec vykonává znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře,

d) sídlo,

e) kontaktní adresa adresu na území České republiky v případě, že znalec nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

f) identifikační číslo osoby,

g) identifikátor datové xxxxxxxx,

h) telefonní kontakt,

i) den zápisu do seznamu znalců,

j) údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li znalec nebo znalecký ústav zapsán podle tohoto zákona,

k) údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, neuplynulo-li více než 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku,

l) k) údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon znalecké činnosti znalce pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení; to platí i v případě, že byla pozastavena činnost některému ze znalců působících ve znalecké kanceláři,

m) l) údaj o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, jeho důvodu a datu.,

m) údaj o pojistiteli, době trvání pojištění a limitu pojistného plnění pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, jedná-li se o znaleckou kancelář nebo znalecký ústav podle § 22 odst. 1.

(2) Na žádost znalce se Znalec do seznamu znalců zapisuje může zapsat jako veřejný

údaj

a) adresa adresu elektronické pošty,

b) kontaktní adresu,

b) c) internetová stránka internetovou stránku týkající se znalecké činnosti.,

d) údaj o pojistiteli, době trvání pojištění a limitu pojistného plnění dobrovolně sjednaného pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti.

(3) Jako neveřejný údaj se ministerstvo do seznamu znalců zapisuje

a) údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, uplynulo-li 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku,

b) údaj o uložené výtce,

c) údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona,

d) adresa adresu místa trvalého pobytu nebo místa pobytu, nemá-li znalec trvalý pobyt na území České republiky, a

e) údaj o datu narození, je-li znalec fyzickou osobou, a

e) f) jiná skutečnost potřebná jinou skutečnost potřebnou pro výkon dohledu.

(4) Znalci, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu znalců přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby ministerstvo.

(5) Změnu údajů zapisovaných do seznamu znalců je znalec povinen oznámit ministerstvu do 10 pracovních nebo zapsat do seznamu znalců neprodleně, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(6) Znalec je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců Integrovaném cizineckém agendovém systému, jedná-li se

o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, veřejného rejstříku nebo od znalce zapíše ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu znalců.

§ 17

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a

f) státní občanství, případně více státních občanství.

(2) Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá z informačního systému

evidence obyvatel údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,

g) omezení svéprávnosti,

h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a

i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) státní občanství, případně více státních občanství,

f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

g) omezení svéprávnosti,

h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a

i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a

b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.

(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

HLAVA IV

PRÁVA A POVINNOSTI ZNALCŮ

§ 18

Vyloučení

(1) Znalec nesmí provést znalecký úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit.

(2) Jakmile se znalec dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést znalecký úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li znalce orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je znalec v dané věci z podání znaleckého posudku vyloučen.

(3) Odstavec 1 o vyloučení znalce se použije obdobně i pro konzultanta.

§ 19

Odmítnutí podání znaleckého úkonu

(1) Znalec odmítne provést znalecký úkon, pokud

a) má pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost,

b) nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo specializaci, ve kterých je potřebné úkon vykonat,

c) mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas, nebo

d) vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře.

(2) Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí znalec odmítnout vykonat znalecký

úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas, nebo tak stanoví jiný zákon.

(3) Pro odmítnutí výkonu znalecké činnosti znaleckou kanceláří a znaleckým ústavem se použijí odstavce 1 a 2 přiměřeně.

§ 20

Mlčenlivost

(1) Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.

(2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit jen zadavatel.

(3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být znalecký posudek použit; povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činností.

(4) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě, která vykonala znalecký úkon, nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.

§ 21

Odpovědnost za výkon znalecké činnosti

(1) Znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti.

(2) Znalec se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

§ 22

Pojištění znalců

(1) Znalec Znalecká kancelář a znalecký ústav, s výjimkou znaleckého ústavu podle

§ 7 odst. 2, musí být pojištěn pojištěny pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti po celou dobu výkonu znalecké činnosti tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat; osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost podle § 26 nemá povinnost být pojištěna.

(2) Znalecký ústav podle § 7 odst. 2 a znalec, který vykonává znaleckou činnost jako

zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře, nemá povinnost být pojištěn.

(3) (2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění znalce pro jednotlivé obory a odvětví stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) (3) Znalec Znalecká kancelář a znalecký ústav podle odstavce 1 doloží ministerstvu doklad o uzavřeném pojištění pro případ odpovědnosti za újmu podle odstavce 1

a) do 60 pracovních dnů ode dne zápisu do seznamu,

b) do konce kalendářního roku, který předchází roku, na nějž se pojištění vztahuje,

c) do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změně, která zakládá povinnost změny pojištění,

d) b) do 1 týdne 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá.

(5) (4) Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.

§ 23

Konzultant

Vyžaduje-li to povaha věci, je znalec oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena ve znaleckém posudku.

§ 24

Oznamovací povinnost znalce

Znalec je povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních do 15 dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.

HLAVA V

USTANOVENÍ ZNALCE A OSOBY JEDNORÁZOVĚ VYKONÁVAJÍCÍ ZNALECKOU ČINNOST

§ 25

Ustanovení znalce

(1) Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, znalce se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště. Orgán veřejné moci se znalcem předem projedná zadání znaleckého posudku a lhůtu pro podání znaleckého posudku. Tuto lhůtu lze na žádost znalce výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele. Znalec je povinen na žádost orgánu veřejné moci provést předběžný odhad předpokládané výše

znalečného, které si provedení úkonu vyžádá.

(2) Orgán veřejné moci ustanoví znalecký ústav nebo znaleckou kancelář především ke zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního posouzení.

§ 26

Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost

(1) Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců pro daný obor a odvětví a případně specializaci, má potřebné předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, a vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud

a) pro daný obor a odvětví a případně specializaci není nikdo v seznamu znalců zapsán,

b) žádný zapsaný znalec nemůže znalecký posudek podat, nebo

c) by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi.

(2) Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

(3) Takto ustanovená osoba složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 5 odst. 2; před složením slibu nesmí podat znalecký posudek. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis.

(4) Není-li odbornost takto ustanovené osoby uvedena v příloze k tomuto zákonu nebo ve vyhlášce vydané na základě § 4 odst. 2, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k podání znaleckého posudku, povinen sdělit ministerstvu, pro který obor nebo odvětví byla tato osoba ustanovena. Součástí takového sdělení je i věcné vymezení daného oboru nebo odvětví.

(5) Pro účely jednorázového podání znaleckého posudku se na osobu podle odstavce 1 hledí, jako by byla

a) znalcem, jedná-li se o fyzickou osobu,

b) znaleckou kanceláří, jedná-li se o ústav nebo obchodní korporaci, nebo

c) znaleckým ústavem, jedná-li se o toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a).

HLAVA VI

ZNALECKÝ POSUDEK

§ 27

Způsob podání znaleckého posudku

(1) Znalecký posudek se podává v listinné podobě nebo, souhlasí-li s tím zadavatel, v elektronické podobě; lze jej podat též ústně do protokolu.

(2) Podává-li se znalecký posudek v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk znalecké pečeti. Podává-li se znalecký posudek v elektronické podobě, musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno a příjmení znalce nebo název znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu a označení "znalec", "znalecká kancelář" nebo "znalecký ústav", a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let 3 roky ode dne vyhotovení znaleckého posudku.

(3) Znalec má povinnost vyhotovit stejnopis znaleckého posudku podaného v listinné podobě a uchovat jej nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku. Znalec má povinnost uchovat znalecký posudek podaný v elektronické podobě se všemi náležitostmi podle odstavce 2 nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku.

(3) Znalec má povinnost uchovat znalecký posudek v listinné nebo v elektronické podobě se všemi náležitostmi podle odstavce 2 nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku.

(4) Způsob provedení znaleckého úkonu a náležitosti znaleckého úkonu, užívání znalecké pečeti a znalecké doložky stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 28

Náležitosti znaleckého posudku

(1) Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.

(2) Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti:

a) titulní stranu,

b) zadání,

c) výčet podkladů,

d) nález,

e) posudek,

f) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,

g) závěr,

h) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku,

i) znaleckou doložku a

j) otisk znalecké pečeti.

(3) V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckou kanceláří, musí být mezi osobami, které se podílely na zpracování, uveden a podepsán vždy alespoň jeden znalec, jehož prostřednictvím znalecká kancelář vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován. Dále musí být ve znaleckém posudku uvedeno, který znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.

(4) V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckým ústavem, musí být podepsán znalcem nebo osobou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2 a dále musí být ve znaleckém posudku uvedeno, kdo se podílel na jeho zpracování a kdo je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem musí být vzat na vědomí postupem upraveným vnitřními předpisy tohoto znaleckého ústavu. Údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku v něm musí být uveden, a to včetně data a podpisu odpovědné osoby.

(5) Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V souladu s obecně uznávanými postupy a standardy obsahuje závěr posudku jednoznačné odpovědi na položené otázky; pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, uvede znalec skutečnosti snižující přesnost závěru.

(6) Znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.

(7) Na poslední stranu znaleckého posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je zapsán, označení oboru a odvětví, popřípadě specializaci, ve kterých je oprávněn podávat znalecké posudky, a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci znaleckých posudků (dále jen "evidence posudků"). Při podání znaleckého posudku ústně do protokolu se uvedou též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky.

(8) Znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek.

(9) Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 29

Evidence posudků

(1) Správcem evidence posudků je ministerstvo. Evidence posudků je informačním systémem veřejné správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Znalec je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence posudků.

(3) Znalec do evidence posudků zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání znaleckého posudku nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže,

a) den zadání znaleckého posudku,

b) den podání, případně den vysvětlení nebo doplnění znaleckého posudku,

c) předmět znaleckého posudku,

d) obor a odvětví, případně specializaci, ve kterých má být podán znalecký posudek,

e) označení zadavatele znaleckého posudku,

f) označení znalce a osob, které se podílely na jeho zpracování,

g) termín pro vyhotovení znaleckého posudku,

h) příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci a

i) údaj o vyúčtovaném a přiznaném znalečném.;

údaje podle písmen a) až h) znalec zapíše do evidence posudků do 30 dnů a údaj podle písmene i) do 90 dnů ode dne zadání znaleckého posudku nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže.

(4) V evidenci posudků je rovněž pro každého znalce veden

a) celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech,

b) celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech,

c) celkový počet zpracovaných znaleckých posudků v jednotlivých letech,

d) počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci,

e) počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli,

f) celkový počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků.

(5) Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence posudků přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.

(6) Způsob vedení evidence posudků stanoví ministerstvo vyhláškou.

(7) Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně provádí kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech znalců.

ČÁST TŘETÍ ZNALEČNÉ

§ 30

Znalečné

Znalečným se rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě.

§ 31

Odměna

(1) Znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna.

(2) Odměna za výkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7.

(3) Smluvní odměna musí být písemně sjednána před započetím výkonu znalecké činnosti, a to tak, aby žádným způsobem nezávisela na výsledku této činnosti. Znalec ve znaleckém posudku povinně uvede, zda byla smluvní odměna sjednána.

(4) Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu.

(5) Určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.

(6) Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(7) Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 32

Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě

(1) Nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě

v přímé souvislosti s úkonem.

(2) Jiné náklady znalce, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně.

(3) Jestliže znalec přibral konzultanta, má znalec nárok na náhradu hotových výdajů konzultanta s tím spojených a na náhradu za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.

(4) Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se podle zákona o dani z přidané hodnoty zahrnují jako vedlejší výdaje do základu daně, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(5) Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(6) Nemá-li znalec sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, považuje se pro účely náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za sídlo znalce kontaktní adresa na území České republiky.

(7) Výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě, a vyúčtování náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 33

Poskytnutí zálohy

Orgán veřejné moci může v odůvodněných případech poskytnout znalci přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady.

§ 34

Vyúčtování a úhrada

Byl-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, je znalec povinen vyúčtovat znalečné zároveň s podáním znaleckého posudku. Orgán veřejné moci, který rozhodl

o ustanovení znalce, nebo který znalecký úkon vyžádal, rozhodne o znalečném bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. Znalečné se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o znalečném, nejpozději do 15 30 dnů.

ČÁST ČTVRTÁ DOHLED

§ 35

Výkon dohledu

(1) Dohled nad výkonem znalecké činnosti znalce vykonává ministerstvo (dále jen "orgán dohledu").

(2) Orgán dohledu prověřuje, zda znalci postupují v souladu s tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Orgán dohledu je oprávněn posuzovat věcnou správnost znaleckého posudku. Při posuzování věcné správnosti znaleckého posudku orgán dohledu kontroluje zejména, zda znalec při zpracování posudku postupoval s odbornou péčí, včetně toho, zda je posudek v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví.

(3) Ministerstvo si může vyžádat náhodně vybrané posudky znalce za účelem kontroly podle odstavce 2.

(4) V případě, že počet znaleckých posudků vypracovaných znalcem v uplynulých 5 letech nepřesahuje 3 znalecké posudky, orgán dohledu rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost z důvodu nečinnosti, neexistují-li důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by nemělo být rozhodnuto o zrušení oprávnění tohoto znalce; to neplatí, je-li znalec zapsán v seznamu znalců méně než 5 let.

(5) Nerozhodne-li orgán dohledu o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle odstavce 4, provede kontrolu podle odstavce 3 u všech znaleckých posudků, které byly tímto znalcem doposud zpracovány.

(6) (5) Pro účely posouzení skutečností, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat znaleckou činnost, je ministerstvo oprávněno nahlížet do částí soudního nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují, jestliže nevyplývají z pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu.

(7) (6) Ministerstvo si může vyžádat výpis z evidence Rejstříku může použít výpis z rejstříku trestů v případě existence důvodného podezření, že znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti.

§ 36

Oznamovací povinnost orgánu veřejné moci

(1) Zjistí-li orgán veřejné moci skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s výkonem znalecké činnosti došlo k porušení tohoto zákona, oznámí to bez zbytečného odkladu ministerstvu.

(2) Orgán činný v trestním řízení neprodleně vyrozumí orgán dohledu o vydání usnesení o zahájení trestního stíhání nebo o vzetí znalce do vazby.

(3) (2) Orgán veřejné moci zašle bez zbytečného odkladu ministerstvu opis rozhodnutí ve věcech, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

§ 37

Výtka

Drobné nedostatky ve výkonu znalecké činnosti a drobné poklesky v chování ministerstvo znalci písemně vytkne. Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu znalců. Údaj o uložené výtce se v seznamu znalců vede po dobu 3 let.

§ 38

Poradní sbory

Ministr spravedlnosti zřídí v oborech a odvětvích, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, poradní sbory pro znalecké otázky.

ČÁST PÁTÁ PŘESTUPKY

§ 39

(1) Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 1 odst. 3 vykoná znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo případně specializaci, pro které nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost,

b) v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

c) v rozporu s § 1 odst. 3 nevykoná znaleckou činnost ve sjednané nebo stanovené době,

c) d) v rozporu s § 13 vykoná činnost znalce v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,

e) uvede v seznamu znalců nepravdivý údaj o sjednaném pojištění podle § 16 odst. 2 písm. d),

d) f) v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost nebo povinnost zapsat změnu údajů řádně nebo ve stanovené lhůtě,

e) g) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí vykonat znalecký úkon, nebo vykoná znalecký úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,

f) h) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést znalecký úkon, nebo v rozporu s § 28 odst. 6 odmítne písemný znalecký úkon osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit,

g) i) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti,

h) j) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

i) k) v rozporu s § 24 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,

j) l) v rozporu s § 27 odst. 3 nevyhotoví stejnopis znaleckého posudku předloženého v listinné podobě nebo jej znalecký posudek neuchová po dobu alespoň 10 let,

k) m) v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti,

l) n) v rozporu s § 28 odst. 8 neoprávněně opatří znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem,

m) o) v rozporu s § 29 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence posudků nebo je v rozporu s § 29 odst. 3 nezapisuje řádně nebo ve stanovené lhůtě,

n) p) sjedná smluvní odměnu v rozporu s § 31 odst. 3,

o) q) v rozporu s § 31, 32 nebo 34 vyúčtuje vyšší znalečné.

(2) Za přestupek se uloží lze uložit

a) pokuta pokutu do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), m) až o) c), f), o) až q),

b) pokuta pokutu do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), k) nebo l) e), h), k), m) nebo n),

c) pokuta pokutu do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g), h) nebo j), b), d), g), i), j) nebo l).

(3) Ten, kdo znalecký posudek zpracoval, a ten, kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku, může být spolupachatelem přestupku podle odstavce 1 písm. a), b), e) a k) c), g) a m).

§ 39a

(1) Znalecká kancelář nebo znalecký ústav podle § 22 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonají znaleckou činnost, aniž by byly pojištěny v souladu s § 22.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč.

§ 40

(1) Osoba podle § 26 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

b) v rozporu s § 1 odst. 3 nevykoná znaleckou činnost ve sjednané nebo stanovené době,

b) c) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí vykonat

znalecký úkon, nebo vykoná znalecký úkon ve věci, v níž měla být vyloučena,

c) d) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést znalecký úkon, nebo v rozporu s § 28 odst. 6 odmítne písemný znalecký úkon osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit,

d) e) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti,

e) f) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

f) g) v rozporu s § 27 odst. 3 nevyhotoví stejnopis znaleckého posudku předloženého v listinné podobě nebo jej znalecký posudek neuchová po dobu alespoň 10 let,

g) h) v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti,

h) i) v rozporu s § 31, 32 nebo 34 vyúčtuje vyšší znalečné.

(2) Za přestupek se uloží lze uložit

a) pokuta pokutu do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) b) nebo i),

b) pokuta pokutu do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo g) d) nebo h),

c) pokuta pokutu do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e) nebo

f) c), e), f) nebo g).

(3) Ten, kdo znalecký posudek zpracoval, a ten, kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku, může být spolupachatelem přestupku podle odstavce 1 písm. a), b) a g), c) a h).

§ 41

(1) Jiná osoba než znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku

tím, že

a) se neoprávněně vydává za znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav,

b) neoprávněně vykoná znaleckou činnost,

c) neodevzdá po zániku znaleckého oprávnění znaleckou pečeť, průkaz a podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku podle § 14 odst. 4 a 5 5 a 6,

d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2 anebo povinnost mlčenlivosti podle

§ 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

§ 42

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(2) Ministerstvo odloží podnět k zahájení řízení o přestupku z moci úřední, jestliže byl podán v době, po kterou se vede řízení před orgánem veřejné moci, ve kterém byl znalecký posudek předložen jako důkaz.

(2) (3) Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.

(3) (4) Do promlčecí doby přestupku podle § 39 odst. 1 písm. a), b) a k), c) a m) a přestupku podle § 40 odst. 1 písm. a) a g), b) a h) se nezapočítává doba, po kterou se vede řízení před orgánem veřejné moci, ve kterém byl znalecký posudek předložen jako důkaz.

(4) (5) Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 37.

(5) (6) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo do seznamu znalců bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebo zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 43

Kde jiné právní předpisy hovoří o znalci, rozumí se tím také osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost.

§ 44

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).

1) Rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti.

HLAVA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 45

(1) Řízení o jmenování znalce nebo zápisu znaleckého ústavu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 46

Znalci

(1) Znalec, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako znalec do seznamu znalců podle tohoto zákona.

(2) Znalec podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká.

(3) (2) Podá-li znalec jmenovaný podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 2 do 31. prosince 2025 žádost o zápis do seznamu znalců podle tohoto zákona, považuje se zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou. Zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká.

§ 47

Znalecké ústavy

(1) Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán ve druhém oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaný znalecký ústav musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tento znalecký ústav nebo prostřednictvím osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2. V opačném případě ministerstvo rozhodne

o zrušení znaleckého oprávnění znaleckého ústavu.

(2) Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecká kancelář do seznamu

znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaná znalecká kancelář musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tato znalecká kancelář. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zrušení znaleckého oprávnění znalecké kanceláře.

(3) Je-li znaleckým ústavem zapsaným v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jiná osoba veřejného práva, její organizační složka nebo vnitřní organizační jednotka této složky, nebo veřejná vysoká škola nebo její součást, je zapsána jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaný znalecký ústav musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tento znalecký ústav nebo prostřednictvím osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zrušení znaleckého oprávnění znaleckého ústavu.

(4) Znalecký ústav podle odstavců 1 a 3 a znalecká kancelář podle odstavce 2 jsou zapsány do seznamu znalců podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2028; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká.

§ 48

Obory a odvětví výkonu znalecké činnosti

Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav podle § 46 a 47, kteří získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., mají oprávnění vykonávat znaleckou činnost pro stejné obory, odvětví a specializaci, pro které získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 49

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

2. Zákon č. 322/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

3. Část pátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.

4. Zákon č. 444/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících,

ve znění pozdějších předpisů.

5. Část druhá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.

6. Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

7. Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 11/1985 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

8. Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 184/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb.

9. Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 77/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

10. Část první vyhlášky č. 432/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení.

11. Vyhláška č. 123/2015 Sb., která stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.

§ 50

Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Změna zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů

§ 105

(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce. V přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení, jež považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí, pokud byla věc vrácena k došetření, státní zástupce, a v řízení před soudem předseda senátu. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, je-li k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.

(2) Při výběru osoby, která má být jako znalec přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen. Znalec může odmítnout podání znaleckého posudku z důvodů uvedených v jiném právním předpisu

a také z důvodů uvedených v § 99 a 100. O vyloučení znalce rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej k podání znaleckého posudku přibral, a v řízení před soudem předseda senátu. Při vyžadování odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení zváží, zda osoba, od níž odborné vyjádření vyžaduje, s ohledem na svůj poměr k obviněnému, jiným osobám zúčastněným na trestním řízení nebo poměr k věci není podjatá.

(3) Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodu podjatosti, pro který je vyloučen z podání znaleckého posudku podle zvláštního zákona. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci. V přípravném řízení důvodnost takových námitek posoudí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu soudu, před kterým se v době oznámení námitek vede řízení; jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je orgán, kterému přísluší o opravném prostředku rozhodnout. Vyhoví-li tento orgán námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Stanovisko k námitkám uplatněným v rámci opravného prostředku zpravidla tvoří součást odůvodnění rozhodnutí o takovém opravném prostředku.

(4) Jestliže jde o objasnění skutečnosti zvláště důležité, je třeba přibrat znalce dva. Dva znalce je třeba přibrat vždy, jde-li o prohlídku a pitvu mrtvoly (§ 115). K prohlídce a pitvě mrtvoly nesmí být přibrán jako znalec ten lékař, který zemřelého ošetřoval pro nemoc, která smrti bezprostředně předcházela.

(5) O odborné vyjádření podle odstavce 1 lze požádat i osobu, která je podle zvláštního zákona zapsána jako znalec nebo znalecká kancelář v seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření vždy bez úplaty. Za odborné vyjádření náleží odměna a náhrada hotových výdajů; odměna nenáleží za odborné vyjádření vyžádané od orgánu nebo instituce uvedené v § 157 odst. 3 větě druhé nebo fyzické osoby poskytující odborné vyjádření v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k takovému orgánu nebo instituci. Ustanovení § 157 odst. 4 a 5 se použije obdobně.

§ 157

Obecné ustanovení

(1) Státní zástupce a policejní orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání.

(2) Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. K prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn:

a) vyžadovat od policejního orgánu spisy, včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení,

b) odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu,

c) dočasně odložit zahájení trestního stíhání.

(3) V závažných a skutkově složitých věcech může státní zástupce nebo policejní orgán využít odborné pomoci konzultanta, který má znalost ze speciálního oboru. O návrh na výběr určité osoby jako konzultanta může též požádat správní úřad, jiný orgán, vědeckou nebo výzkumnou instituci. O přibrání konzultanta sepíše státní zástupce nebo policejní orgán úřední záznam. Se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon jeho funkce nahlížet do spisu a být přítomen při provádění úkonů trestního řízení. Do provádění úkonů však nesmí zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v průběhu trestního řízení dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí ustanovení tohoto zákona a zvláštního zákona upravující vyloučení znalce z podání znaleckého posudku. Účast konzultanta nezbavuje státního zástupce a policejní orgán odpovědnosti za zákonný průběh trestního řízení.

(4) Konzultantovi přibranému podle odstavce 3 náleží za poskytnutí odborné pomoci odměna a náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložil v přímé souvislosti s poskytováním odborné pomoci; odměna nenáleží konzultantovi, který poskytuje odbornou pomoc v pracovněprávním vztahu k orgánu nebo instituci uvedené v odstavci 3 větě druhé. Odměna se stanoví podle množství účelně vynaložené práce a stupně odbornosti potřebné k poskytnutí odborné pomoci. Odměna se může přiměřeně krátit, pokud odborná pomoc nebyla poskytnuta řádně. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního poskytnutí odborné pomoci, může orgán činný v trestním řízení odměnu zcela odepřít. Odměna a náhrada hotových výdajů se zvyšuje

o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je konzultant, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z odměny a náhrady hotových výdajů uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. Výši a způsob určení odměny a náhrady účelně vynaložených hotových výdajů a způsob jejich výplaty stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(4) Konzultantovi přibranému podle odstavce 3 náleží za poskytnutí odborné pomoci odměna; odměna nenáleží konzultantovi, který je orgánem nebo institucí uvedenou v odstavci 3 větě druhé nebo fyzickou osobou poskytující odbornou pomoc v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k takovému orgánu nebo instituci. Odměna se stanoví podle množství účelně vynaložené práce a stupně odbornosti potřebné k poskytnutí odborné pomoci, a to způsobem, jakým se stanoví odměna znalce za hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti; hranice sazby odměny konzultanta činí 50 % hranice sazby odměny znalce. Odměna se může zvýšit, krátit nebo odepřít za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako odměna znalce. Konzultantovi přibranému podle odstavce 3 náleží též náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložil v přímé souvislosti s poskytováním odborné pomoci, a to ve výši, v jaké náleží znalcům. Odměna a náhrada hotových výdajů se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je konzultant, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z odměny a náhrady hotových výdajů uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(5) Nárok na úhradu odměny a náhrady hotových výdajů je konzultant povinen vyúčtovat do 3 dnů od poskytnutí odborné pomoci. Výši odměny a náhrady hotových výdajů určí orgán činný v trestním řízení, který konzultanta přibral, do 30 dnů od provedení vyúčtování. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtované odměny nebo náhrady hotových výdajů, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Odměna a náhrada hotových výdajů konzultanta je splatná do 30 dnů od jejich přiznání.

*****

Změna zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Čl. II

Závěrečná a přechodná ustanovení k části první

1. Příslušnost k řízení ve věcech, v nichž byla podána obžaloba před účinností tohoto zákona, se posoudí podle dosud platných předpisů; to neplatí pro další řízení v takové věci, jestliže ji soud za účinnosti tohoto zákona pravomocně vrátil státnímu zástupci k došetření.

2. Trestní stíhání zahájené před účinností tohoto zákona má stejné účinky, jako trestní stíhání zahájené podle tohoto zákona.

3. Protokolujícím úředníkem je zaměstnanec soudu s nejméně jednoletou praxí při protokolaci, který složil odbornou zkoušku stanovenou pro protokolujícího úředníka určenou Ministerstvem spravedlnosti.

4. Ve věcech, kde vazba započala přede dnem účinnosti tohoto zákona, začnou běžet lhůty, v nichž je třeba rozhodnout o dalším trvání vazby, až ode dne účinnosti tohoto zákona; tím není dotčeno ustanovení o přípustném trvání vazby.

5. Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce, jestliže byl v projednávané věci činný jako vyšetřovatel.

6. Stížnost pro porušení zákona může ministr spravedlnosti podat za podmínek stanovených trestním řádem i proti pravomocnému rozhodnutí vyšetřovatele učiněnému přede dnem účinnosti tohoto zákona.

7. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou výši odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení.

8. 7. Pravomoc k vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby (§ 161 odst. 3 a 4, § 179a odst. 3) ve věcech, kde trestní stíhání bylo zahájeno přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadní právní úpravou.

Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů V A R I A N T A I

§ 127

(1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci nebo osoby, která disponuje potřebnými odbornými předpoklady, odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.

(2) Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.

(3) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost.

(4) Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.

(5) Za vydání odborného vyjádření podle odstavce 1 náleží finanční úhrada, stanoví-li tak zvláštní předpis odměna a náhrada hotových výdajů, pro jejichž určení se ustanovení

§ 139 odst. 2 o znalečném užije obdobně. Odměna za vydání odborného vyjádření činí polovinu sazby časové odměny znalce stanovené zvláštním právním předpisem. Orgánu veřejné moci za vydání odborného vyjádření odměna ani náhrada hotových výdajů nenáleží.

§ 127a

Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku ostatním účastníkům bylo před vypracováním znaleckého posudku umožněno vyjádřit se v přiměřené lhůtě k osobě znalce, oboru a odvětví, ve kterých má být znalecký posudek podán, k zadání a podkladům, ze kterých má znalec vycházet, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. V odůvodněných případech, zejména nebylo-li zajištění předchozího vyjádření účastníků možné, soud nemusí při provádění tohoto důkazu k nesplnění podmínky předchozí výzvy k vyjádření přihlédnout. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku anebo mu může poskytnout jinou nezbytnou součinnost k opatření podkladů potřebných k vypracování znaleckého posudku.

V A R I A N T A II

§ 127

(1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci nebo osoby, která disponuje potřebnými odbornými předpoklady, odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.

(2) Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný Má-li soud sám nebo na základě vyjádření účastníků pochybnost o správnosti posudku nebo jeví-li se mu posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud požádá znalce, který znalecký posudek zpracoval, o jeho doplnění nebo nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.

(3) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost.

(4) Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.

(5) Za vydání odborného vyjádření podle odstavce 1 náleží finanční úhrada, stanoví-li tak zvláštní předpis odměna a náhrada hotových výdajů, pro jejichž určení se ustanovení

§ 139 odst. 2 o znalečném užije obdobně. Odměna za vydání odborného vyjádření činí polovinu sazby časové odměny znalce stanovené zvláštním právním předpisem. Orgánu veřejné moci za vydání odborného vyjádření odměna ani náhrada hotových výdajů nenáleží.

§ 127a

(1) Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.

(2) Soud umožní ostatním účastníkům se v přiměřené lhůtě vyjádřit k vypracovanému znaleckému posudku, a to zejména k osobě znalce, oboru a odvětví, ve kterých znalecký posudek podal, k zadání a podkladům, ze kterých znalec vycházel. Ustanovení § 127 odst. 2 se použije obdobně.

Změna zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb.

§ 7

Podmínky pro výkon tlumočnické činnosti a slib tlumočníka a překladatele

(1) Tlumočníkem může být fyzická osoba, která

a) je odborně způsobilá k výkonu tlumočnické činnosti v daném jazyce, pro který má být

zapsána,

b) je bezúhonná,

c) je plně svéprávná,

d) nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 37 odst. 1 písm. a) až d), f) až k) a) až c), e), g) až l) nebo podle § 37 odst. 2 písm. a) až d), f) až l) a) až c), e), g) až m), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 38 odst. 1 písm. a) až e) a), c) až f) nebo podle § 38 odst. 2 písm. a) až f) a), c) až g), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a), b) až d), ani pokutou ve výši 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 2 písm. a), b) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost podle § 14 odst. 1 písm. c) § 14 odst. 2 písm. b),

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

g) prokáže znalost českého jazyka v rozsahu nutném k výkonu tlumočnické činnosti, není-li tato osoba rodilým mluvčím, a

h) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) až g) složila bez výhrady do rukou ministra spravedlnosti slib podle odstavce 2 nebo 3.

(2) Slib tlumočníka zní: „Slibuji, že při své tlumočnické činnosti budu dodržovat právní předpisy, že tlumočnickou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu tlumočnické činnosti dozvěděl.“

(3) Slib překladatele zní: „Slibuji, že při své překladatelské činnosti budu dodržovat právní předpisy, že překladatelskou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu překladatelské činnosti dozvěděl.“

(4) Znalost českého jazyka podle odstavce 1 písm. g) se prokazuje dokladem o splnění zkoušky u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, nebo dokladem o splnění rovnocenné jazykové zkoušky. Potřebnou úroveň znalosti českého jazyka a rovnocenné jazykové zkoušky stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou. Rodilým mluvčím se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která složila maturitní zkoušku z českého jazyka.

§ 8

Odborná způsobilost

(1) Za odborně způsobilou podle § 7 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která

a) získala vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání,

b) absolvovala státní jazykovou zkoušku speciální pro obor tlumočnický nebo překladatelský, nebylo-li předmětem vysokoškolského vzdělání studium jazyka, pro který daná osoba žádá

o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, nebo absolvovala jinou obdobnou jazykovou zkoušku pro shodnou úroveň znalosti jazyka, nebo se jedná o osobu, jejímž mateřským jazykem je daný jazyk,

c) získala 5 let aktivní tlumočnické nebo překladatelské praxe,

d) absolvovala doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem právo a právní věda,

e) získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný jazyk nebo absolvovala kvalifikační akreditovaný kurz zaměřený na daný jazyk, pokud je to nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí, a

f) úspěšně složila vstupní zkoušku podle § 10.

(2) Aktivní tlumočnickou nebo překladatelskou praxí se rozumí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností souvisejících s daným jazykem po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, kdy převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání.

(3) Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. e) se považuje také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.

(4) V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů splnění některé z podmínek podle odstavce 1 prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že tlumočnická nebo překladatelská činnost bude vykonávána s odbornou péčí; zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší aktivní odborné praxe.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadované vzdělání a požadovanou délku praxe pro zápis žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů spolu s uvedením specifikace potřebného osvědčení o odborné způsobilosti nebo kvalifikačního akreditovaného kurzu, jsou- li nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí.

§ 9

Bezúhonnost

(1) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem

tlumočnické činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.

(2) Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku ministerstvo použije výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku rejstříku trestů dokládá také

a) u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,

b) u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy.

(4) Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.

(5) Doklad podle odstavce 3 písm. a) nepředkládá občan České republiky, pokud je státem, v němž se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržoval po dobu delší než 3 měsíce, členský stát Evropské unie.

(6) Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce.

(7) Na vyžádání ministerstva žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení.

§ 10

Vstupní zkouška tlumočníka

(1) Vstupní zkouškou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon tlumočnické činnosti a řízení, v nichž se tlumočnická činnost vykonává, a náležitostí tlumočnického úkonu. Vstupní zkoušku zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Vstupní zkouška se koná v českém jazyce.

(2) Vstupní zkouška se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání vstupní zkoušky uspěl v jiném jazyce, než pro který nově žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů v uplynulých 3 letech před dnem podání žádosti.

(3) Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) až g) a v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a uhradí poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky, bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku. Poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky činí 3 000 Kč.

(4) Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Ministerstvo umožní opakování vstupní zkoušky žadateli, který uhradil poplatek za vykonání vstupní zkoušky, o jejíž opakování žádá, a to po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát. Poplatek za umožnění opakování vstupní zkoušky činí 3 000 Kč.

(5) Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování, stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů nejdříve po uplynutí 3 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky.

(6) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže vážné důvody své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném termínu ve výši 5 000 Kč.

(7) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném náhradním termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže důvody zvláštního zřetele hodné své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném náhradním termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném náhradním termínu ve výši 10 000 Kč.

(8) Žadatel, který se nedostaví ke vstupní zkoušce a svoji neúčast řádně a včas neomluví, se hodnotí stupněm neuspěl.

(9) Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 11

Vznik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost

(1) Oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost vzniká zápisem do seznamu tlumočníků a překladatelů.

(2) Žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede jazyk, pro který žadatel žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, a to podle seznamu jazyků uveřejněném na internetových stánkách ministerstva.

(3) Ministerstvo zapíše žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů, splnil-li žadatel podmínky pro výkon tlumočnické činnosti, a to do 10 pracovních 15 dnů ode dne složení slibu. Rozhodnutí o zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem tlumočníka do seznamu tlumočníků a překladatelů.

(4) Ministerstvo vydá tlumočníkovi průkaz tlumočníka (dále jen "průkaz") a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí tlumočnické pečeti. Postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu tlumočnické pečeti a barvu

tlumočnické pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Tlumočník je povinen oznámit ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou pro výkon tlumočnické činnosti, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(6) Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 13

Pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost

(1) Oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost se pozastavuje dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí tlumočníka do vazby nebo dnem, kdy tlumočník nastoupil výkon trestu odnětí svobody, výkon ústavního ochranného léčení nebo výkon zabezpečovací detence, a to po dobu trvání okolnosti, která je důvodem pozastavení tohoto oprávnění.

(1) (2) Ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud o to sám tlumočník písemně požádá a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost pozastaveno.

(2) (3) Ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud

a) bylo zahájeno trestní stíhání tlumočníka pro trestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti a zda se jedná o trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon tlumočnické činnosti,

a) bylo zahájeno trestní stíhání tlumočníka pro

1. trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti, nebo

2. jiný úmyslný trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon tlumočnické činnosti,

a to nejdéle do dne pravomocného skončení tohoto trestního stíhání; bude-li tlumočníkovi za uvedený trestný čin uložen trest, ochranné léčení, zabezpečovací detence nebo bude-li podmíněně upuštěno od jeho potrestání s dohledem a nehledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen, pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost tlumočníkovi končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,

b) existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon tlumočnické činnosti, nebo

c) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.

(3) (4) Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost na žádost tlumočníka, pokud tomu nebrání závažné důvody.

(4) (5) Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nesmí tlumočník vykonávat tlumočnickou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje všechny své zadavatele dosud neprovedených tlumočnických úkonů; tyto tlumočnické úkony již tlumočník neprovede. Pozastavením oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost však není dotčena povinnost překladatele dokončit již rozpracované překladatelské úkony a doplnit nebo vysvětlit již provedené překladatelské úkony, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných tlumočnických úkonů bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení překladatelské činnosti a překladatel o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dosud neprovedených překladatelských úkonů. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, musí překladatel vrátit zadavateli podklady sloužící pro provedení překladatelského úkonu.

(5) (6) Pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost a ukončení pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost zaznamená ministerstvo v seznamu tlumočníků a překladatelů bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nabylo právní moci neprodleně, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o důvodu pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost podle odstavce 1; v ostatních případech pak v den, kdy bylo rozhodnutí vydáno.

(6) (7) Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nemá odkladný účinek.

§ 14

Zánik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost

(1) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud tlumočník

a) přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické činnosti,

b) nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat tlumočnickou činnost nebo ji nemůže provádět s odbornou péčí a oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nebylo pozastaveno, nebo

c) závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem.

(1) Ministerstvo zruší oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud tlumočník přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické činnosti.

(2) Ministerstvo může zrušit oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud

tlumočník

a) nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat tlumočnickou činnost nebo ji nemůže provádět s odbornou péčí a oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nebylo pozastaveno, nebo

b) závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem.

(2) (3) Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo tlumočníka před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.

(3) (4) Oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost zaniká

a) smrtí tlumočníka,

b) oznámením o ukončení tlumočnické činnosti, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení ministerstvu doručeno,

c) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.

(4) (5) Po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost musí ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro provedení tlumočnického úkonu, nebo ten, kdo má podklady u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.

(5) (6) Po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost musí ten, komu byla vydána tlumočnická pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má tlumočnickou pečeť a průkaz u sebe, odevzdat tlumočnickou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu ministerstvu. Ministerstvo bez zbytečného odkladu zaznamená zánik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost do seznamu tlumočníků a překladatelů.

§ 16

Údaje vedené v seznamu tlumočníků a překladatelů

(1) Jako veřejný údaj se ministerstvo do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje

a) jméno a příjmení,

b) jazyk a případně specializaci, pokud byla zvolena,

c) sídlo,

d) kontaktní adresa adresu na území České republiky v případě, že tlumočník nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,

e) identifikační číslo osoby,

f) identifikátor datové xxxxxxxx,

g) telefonní kontakt,

h) den zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů,

i) údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li tlumočník zapsán podle tohoto zákona,

j) údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst. 1 písm. c),

k) j) údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon tlumočnické činnosti pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení,

l) k) údaj o zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, jeho důvodu a datu.

(2) Na žádost tlumočníka se Tlumočník do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje

může zapsat jako veřejný údaj

a) adresa adresu elektronické pošty,

b) kontaktní adresa adresu,

c) internetová stránka internetovou stránku týkající se tlumočnické činnosti,.

d) specializace.

(3) Jako neveřejný údaj se ministerstvo do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje

a) údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu,

b) údaj o uložené výtce,

c) údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona,

d) údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst. 2,

e) adresa adresu místa trvalého pobytu, nebo místa pobytu, nemá-li tlumočník trvalý pobyt na území České republiky, a

f) údaj o datu narození a

f) g) jiná skutečnost potřebná jinou skutečnost potřebnou pro výkon dohledu.

(4) Tlumočníkovi, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby ministerstvo.

(5) Změnu údajů zapisovaných do seznamu tlumočníků a překladatelů je tlumočník povinen oznámit ministerstvu do 10 pracovních nebo zapsat do seznamu tlumočníků a překladatelů neprodleně, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(6) Tlumočník je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců Integrovaném cizineckém agendovém systému, jedná-li se o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, obchodního rejstříku nebo od tlumočníka zapíše ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu tlumočníků a překladatelů.

§ 17

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a

f) státní občanství, případně více státních občanství.

(2) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,

g) omezení svéprávnosti,

h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a

i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) státní občanství, případně více státních občanství,

f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

g) omezení svéprávnosti,

h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a

i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a

b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.

(5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 24

Oznamovací povinnost tlumočníka

Tlumočník je povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést

k pozastavení nebo zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, a to neprodleně, nejpozději však do 10 do 15 dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.

HLAVA VI

TLUMOČNICKÝ A PŘEKLADATELSKÝ ÚKON

§ 27

Způsob provedení tlumočnického a překladatelského úkonu

(1) Tlumočnický úkon lze provádět pouze ústně; přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být prováděn písemně. Pro písemné provedení tlumočnické činnosti platí odstavec 2 obdobně.

(2) Překladatelský úkon lze provádět pouze písemně. Provádí-li se překladatelský úkon v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk překladatelské pečeti. Provádí-li se překladatelský úkon v elektronické podobě, musí být dán souhlas zadavatele. Zároveň musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno a příjmení překladatele a označení „překladatel", „soudní překladatel", „soudní tlumočník“ nebo „soudní překladatel a soudní tlumočník“, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let 3 roky ode dne provedení překladatelského úkonu.

(3) Je-li tlumočnická či překladatelská činnost vykonávána z některého nebo do některého z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, vykonává se taková činnost způsobem odpovídajícím charakteru použitého komunikačního systému.

(4) Tlumočnickou pečetí lze opatřit pouze překladatelský úkon nebo tlumočnický úkon v písemné podobě.

(5) U tlumočnických úkonů, jejichž celková délka přesahuje 4 hodiny, musí být zařazena alespoň hodinová přestávka nebo být ustanoveni alespoň 2 tlumočníci.

(6) Způsob provedení tlumočnického úkonu a náležitosti překladatelského úkonu, užívání tlumočnické pečeti a tlumočnické doložky stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 28

Evidence úkonů

(1) Správcem evidence tlumočnických a překladatelských úkonů (dále jen "evidence úkonů") je ministerstvo. Evidence úkonů je informačním systémem veřejné správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Tlumočník je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence úkonů.

(3) Tlumočník do evidence úkonů zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání tlumočnického úkonu nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže,

a) den zadání,

b) den provedení, případně den vysvětlení nebo doplnění tlumočnického úkonu,

c) předmět tlumočnického úkonu,

d) zdrojový a cílový jazyk, ve kterém má být proveden tlumočnický úkon,

e) označení zadavatele,

f) termín, případně prodloužený termín pro provedení tlumočnického úkonu,

g) příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci,

h) počet hodin tlumočení nebo počet normostran překladu a

i) údaj o vyúčtované a přiznané odměně a náhradách.;

údaje podle písmen a) až h) tlumočník zapíše do evidence úkonů do 30 dnů a údaj podle písmene i) do 90 dnů ode dne zadání tlumočnického úkonu nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže.

(4) V evidenci úkonů je rovněž pro každého tlumočníka veden

a) celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech,

b) celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech,

c) celkový počet provedených tlumočnických úkonů v jednotlivých letech,

d) počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné moci,

e) počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných ostatními zadavateli,

f) celkový počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů.

(5) Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence úkonů přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.

(6) Způsob vedení evidence úkonů stanoví ministerstvo vyhláškou.

(7) Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně provádí kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech tlumočníků.

§ 29

Odměna

(1) Tlumočníkovi náleží za výkon tlumočnické činnosti odměna.

(2) Odměna za výkon tlumočnické činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 6 5.

(3) Určenou odměnu lze zvýšit, je-li tlumočnický úkon mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené provedení tlumočnického úkonu. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými ve vyhlášce nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.

(4) Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(5) Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 32

Vyúčtování a úhrada

Byl-li tlumočnický úkon zadán orgánem veřejné moci, je překladatel povinen vyúčtovat odměnu a náhrady zároveň s provedením překladatelského úkonu a tlumočník bez zbytečného odkladu po provedení tlumočnického úkonu. Orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení tlumočníka, nebo který tlumočnický úkon vyžádal, rozhodne o odměně a náhradách bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. Odměna a náhrady se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o odměně a náhradách, nejpozději do 15 30 dnů.

§ 33

Výkon dohledu

(1) Dohled nad výkonem tlumočnické činnosti vykonává ministerstvo.

(2) Ministerstvo prověřuje, zda tlumočník vykonává tlumočnickou činnost v souladu s tímto zákonem a s právními předpisy vydanými k jeho provedení.

(3) Pro účely posouzení skutečností, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, je ministerstvo oprávněno nahlížet do částí soudního nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují, jestliže nevyplývají z pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu.

(4) Ministerstvo si může vyžádat výpis z evidence Rejstříku může použít výpis z rejstříku trestů v případě existence důvodného podezření, že tlumočník přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické činnosti.

§ 35

Výtka

Drobné nedostatky ve výkonu tlumočnické činnosti a drobné poklesky v chování související s výkonem tlumočnické činnosti ministerstvo tlumočníkovi písemně vytkne. Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu tlumočníků a překladatelů. Údaj o uložené výtce se v seznamu tlumočníků a překladatelů vede po dobu 3 let.

§ 37

(1) Tlumočník se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává překladatelskou činnost, není-li zapsán též jako překladatel,

b) v rozporu s § 4 odst. 1 vykonává tlumočnickou činnost v jazyce, pro který nemá oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,

c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává tlumočnickou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

d) v rozporu s § 4 odst. 1 nevykonává tlumočnickou činnost ve sjednané nebo stanovené době,

d) e) v rozporu s § 13 odst. 4 5 vykonává tlumočnickou činnost v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,

e) f) v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost nebo povinnost zapsat změnu údajů řádně nebo ve stanovené lhůtě,

f) g) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon, nebo provede tlumočnický úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,

g) h) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést tlumočnický úkon,

h) i) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti,

i) j) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

j) k) v rozporu s § 24 nesplní svou informační povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,

k) l) v rozporu s § 27 odst. 4 neoprávněně opatří tlumočnickou pečetí listinu, která není tlumočnickým úkonem,

l) m) v rozporu s § 28 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence úkonů nebo je v rozporu s § 28 odst. 3 nezapisuje řádně,

m) n) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.

(2) Překladatel se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává tlumočnickou činnost, není-li zapsán též jako tlumočník,

b) v rozporu s § 4 odst. 1 vykonává překladatelskou činnost v jazyce, pro který nemá oprávnění vykonávat překladatelskou činnost,

c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává překladatelskou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

d) v rozporu s § 4 odst. 1 nevykonává překladatelskou činnost ve sjednané nebo stanovené době,

d) e) v rozporu s § 13 odst. 4 5 vykonává překladatelskou činnost v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,

e) f) v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost nebo povinnost zapsat změnu údajů řádně nebo ve stanovené lhůtě,

f) g) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést překladatelský úkon, nebo provede překladatelský úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,

g) h) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést překladatelský úkon,

h) i) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své překladatelské činnosti,

i) j) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

j) k) v rozporu s § 24 nesplní svou informační povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,

k) l) v rozporu s § 27 odst. 4 neoprávněně opatří překladatelskou pečetí listinu, která není překladatelským úkonem,

l) m) v rozporu s § 27 odst. 2 nezajistí, aby překladatelský úkon obsahoval veškeré požadované náležitosti,

m) n) v rozporu s § 28 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence úkonů nebo je v rozporu s § 28 odst. 3 nezapisuje řádně,

n) o) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.

(3) Za přestupek se uloží lze uložit

a) pokuta pokutu do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), l) a m) d), f), m)

a n) a podle odstavce 2 písm. e), m) a n) d), f), n) a o),

b) pokuta pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j) nebo k) h),

k) nebo l) a podle odstavce 2 písm. g), j), k) nebo l) h), k), l) nebo m),

c) pokuta pokutu do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), f), h) nebo

i) a) až c), e), g), i) nebo j) a podle odstavce 2 písm. a) až d), f), h) nebo i) a) až c), e), g), i) nebo j).

§ 38

(1) Osoba podle § 26 odst. 1, která byla ustanovena k podání tlumočnického úkonu, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává tlumočnickou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

b) v rozporu s § 4 odst. 1 nevykonává tlumočnickou činnost ve sjednané nebo stanovené době,

b) c) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon, nebo provede tlumočnický úkon ve věci, v níž měla být vyloučena,

c) d) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést tlumočnický úkon,

d) e) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti,

e) f) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

f) g) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.

(2) Osoba podle § 26 odst. 1, která byla ustanovena k provedení překladatelského úkonu, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává překladatelskou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,

b) v rozporu s § 4 odst. 1 nevykonává překladatelskou činnost ve sjednané nebo stanovené době,

b) c) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést překladatelský úkon, nebo provede překladatelský úkon ve věci, v níž měla být vyloučena,

c) d) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést překladatelský úkon,

d) e) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své překladatelské činnosti,

e) f) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,

f) g) v rozporu s § 27 odst. 2 nezajistí, aby překladatelský úkon obsahoval veškeré požadované náležitosti,

g) h) v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.

(3) Za přestupek se uloží lze uložit

a) pokuta pokutu do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) b) nebo g) a podle odstavce 2 písm. g) písm. h),

b) pokuta pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) d) a podle odstavce 2 písm. c) nebo f) d) nebo g),

c) pokuta pokutu do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e)

c), e) nebo f) a podle odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e) c), e) nebo f).

§ 39

(1) Jiná osoba než tlumočník se dopustí přestupku tím, že

a) se neoprávněně vydává za tlumočníka,

b) neoprávněně vykonává tlumočnickou činnost,

c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost mlčenlivosti podle

§ 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,

d) neodevzdá po zániku tlumočnického oprávnění tlumočnickou pečeť, průkaz, nebo podklady sloužící k provedení tlumočnického úkonu podle § 14 odst. 4 a 5 5 a 6.

(2) Jiná osoba než překladatel se dopustí přestupku tím, že

a) se neoprávněně vydává za překladatele,

b) neoprávněně vykonává překladatelskou činnost,

c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost mlčenlivosti podle

§ 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat překladatelskou činnost,

d) neodevzdá po zániku překladatelského oprávnění překladatelskou pečeť, průkaz, nebo podklady sloužící k provedení překladatelského úkonu podle § 14 odst. 4 a 5 5 a 6.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

§ 40

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(2) Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.

(3) Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 35.

(4) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl tlumočník nebo překladatel uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo do seznamu tlumočníků a překladatelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou nebo překladatelskou činnost.