KOMISE
I
(Informace)
KOMISE
RÁMEC SPOLEČENSTVÍ PRO STÁTNÍ PODPORU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
(2006/C 323/01)
Strana
1. ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.1 Cíle státní podpory výzkumu, vývoje a inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.2 Politika státní podpory a VaVaI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.3 Ověření vyváženosti podpory a jeho uplatnění v oblasti výzkumu, vývoje a inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
1.3.1 Akční plán pro státní podpory: cílenější státní podpory a jejich nižší počet, ověření vyváženosti pro posouzení podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
1.3.2 Cíl společného zájmu upravený v rámcových předpisech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
1.3.3 Vhodný nástroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1.3.4 Motivační účinek a nezbytnost podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1.3.5 Přiměřenost podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1.3.6 Negativní účinky podpory VaVaI musí být omezeny tak, aby celkový účinek byl pozitivní . . . . . . . . . . . 6
1.4 Provedení ověřování vyváženosti: Právní domněnky a potřeba konkrétnějšího posouzení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
1.5 Motivace u zvláštních opatření, na něž se vztahuje tento rámec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2. OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2.1 Oblast působnosti rámce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2.2 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
3. STÁTNÍ PODPORA VE SMYSLU ČL. 87 ODST. 1 SMLOUVY O ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.1 Výzkumné organizace a zprostředkovatelé v oblasti inovací jako příjemci státní podpory ve smyslu čl. 87
odst. 1 Xxxxxxx o ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.1.1 Veřejné financování nehospodářských činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.1.2 Veřejné financování nehospodářských činností 11
3.2 Nepřímá státní podpora podniků ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES prostřednictvím veřejně financovaných veřejných výzkumných organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.2.1 Výzkum jménem podniků (smluvní výzkum nebo výzkumné služby) 12
3.2.2 Spolupráce podniků a výzkumných organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Strana
4. SLUČITELNOST PODPORY PODLE ČL. 87 ODST. 3 PÍSM. B) SMLOUVY O ES 12
5. OPATŘENÍ PODPORY ZPŮSOBILÉ K PŘIZNÁNÍ SLUČITELNOSTI PODLE ČL. 87 ODST. 3 PÍSM. C) SMLOUVY O ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1 Podpora na projekty v oblasti VaV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1.1 Kategorie výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1.2 Základní míry podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1.3 Příplatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1.4 Způsobilé náklady 14
5.1.5 Vratná záloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
5.1.6 Daňová opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
5.1.7 Klauzule o vyrovnávací podpoře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
5.2 Podpora na studie technické proveditelnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
5.3 Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
5.4 Podpora pro mladé inovativní podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
5.5 Podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
5.6 Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
5.7 Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
5.8 Podpora pro inovační seskupení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
6. MOTIVAČNÍ ÚČINEK A NEZBYTNOST PODPORY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
7. SLUČITELNOST PODPORY S VÝHRADOU PODROBNÉHO POSOUZENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
7.1 Opatření podléhající podrobnému posouzení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
7.2 Metodika podrobného posouzení: Kritéria VaVaI pro ekonomické posouzení některých individuálních
případů 20
7.3 Pozitivní účinky podpory 20
7.3.1 Existence selhání trhu 20
7.3.2 Vhodný nástroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
7.3.3 Motivační účinek a nezbytnost podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
7.3.4 Přiměřenost podpory 22
7.4 Analýza narušení hospodářské soutěže a obchodu 22
7.4.1 Narušení dynamických pobídek 22
7.4.2 Vytvoření tržní síly 23
7.4.3 Zachování neúčinných struktur trhu 23
7.5 Porovnání a rozhodnutí 23
Strana
8. KUMULACE 23
9. ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
10. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 24
10.1 Podávání zpráv a monitorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
10.1.1 Výroční zprávy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
10.1.2 Přístup k plnému znění režimů 25
10.1.3 Informační listy 25
10.2 Vhodná opatření 25
10.3 Vstup v platnost, doba platnosti a revize 25
1. ÚVOD
1.1 Cíle státní podpory na výzkum, vývoj a inovace
Podpora výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) je důležitým cílem společného zájmu. Článek 163 Smlouvy o ES stanoví, že „Společenství má za cíl posilovat vědecké a tech- nologické základy průmyslu Společenství a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou ... pokládány za nezbytné“. V článcích 164 až 173 Smlouvy o ES jsou vymezeny činnosti, které mají být v této souvislosti prováděny, a oblast působnosti a provádění víceletého rámcového programu.
Na zasedání v Barceloně v březnu 2002 Evropská rada přijala jasný cíl pro další vývoj výdajů na výzkum. Vyjádřila souhlas s tím, že celkové výdaje na výzkum a vývoj (dále jen „VaV“) a inovace ve Společenství je nutné zvýšit s cílem dosáhnout do roku 2010 výše 3 % hrubého domácího produktu. Evropská rada dále objasnila, že dvě třetiny této nové částky by měly pocházet ze soukromého sektoru. K dosažení tohoto cíle by měly investice do výzkumu každoročně růst průměrným tempem 8 %, přičemž tempo růstu veřejných výdajů (1) by mělo činit 6 % a roční tempo růstu soukromých investic (2) by mělo činit 9 %.
Cílem je prostřednictvím státní podpory zvýšit hospodářskou účinnost (3) a tím přispět k trvale udržitelnému růstu a tvorbě pracovních příležitosti. Státní podpora VaVaI je proto slučitelná, pokud lze očekávat, že povede k dodatečnému VaVaI, a pokud se má za to, že narušení hospodářské soutěže není v rozporu se společným zájmem, který Společenství pro účely tohoto rámce staví na roveň hospodářské účinnosti. Cílem tohoto rámce je zajistit tento cíl, a zejména usnadnit členským státům lépe podporu zaměřit na příslušná selhání trhu (4).
Čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví zásadu, že státní podpora je zakázána. V určitých případech však tato podpora může být slučitelná se společným trhem na základě čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy. Podpora VaVaI bude odůvodněná zejména na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) a čl. 87 odst. 3 písm. c). V tomto rámci Komise stanoví pravidla, jež bude používat při posuzování oznámené podpory, čímž vykonává svou posuzovací pravomoc a zvyšuje právní jistotu a transparentnost svého rozhodování.
(1) Je třeba mít na paměti, že pouze část veřejných výdajů na VaV bude kvalifikována jako státní podpora.
(2) Srovn. „Investice do výzkumu: akční plán pro Evropu“; sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, KOM(2003) 226 v konečném znění, s. 7.
(3) V ekonomii se pojem „účinnost“ (nebo „hospodářská účinnost“) vztahuje na rozsah, v němž je celkový prospěch optimalizován na konkrétním trhu nebo v hospodářství obecně. Dodatečný VaVaI zvyšuje hospodářskou účinnost tím, že přesouvá tržní poptávku směrem k novým nebo zdokonaleným výrobkům, postupům nebo službám, což je rovnocenné snížení kvalitativně očištěné ceny těchto výrobků.
(4) K „selhání trhu“ dochází, pokud trh, je-li odkázán sám na sebe, nevede k hospodářsky účinnému výsledku. V těchto případech může zásah státu, včetně státní podpory, zlepšit výsledek trhu s ohledem na ceny, objem a využití zdrojů.
1.2 Politika státní podpory a VaVaI
V kontextu lisabonské strategie se úroveň VaVaI nepovažuje za optimální pro hospodářství ve Společenství, z čehož vyplývá, že zvýšení úrovně VaVaI povede k vyššímu růstu ve Společenství. Komise se domnívá, že ke splnění této výzvy je nutno zmodernizovat a vylepšit stávající pravidla státní podpory VaV.
Za prvé Komise v tomto rámci rozšiřuje stávající možnosti podpory VaV na nové činnosti podporující inovace. Inovace souvisí s postupem, který spojuje znalost a technologii s využitím tržních příležitostí pro nové nebo vylepšené produkty, služby a postupy podnikání ve srovnání s takovými produkty, službami nebo postupy, jež jsou již na společném trhu dostupné, a které s sebou nesou určitý stupeň rizika. Pro účely pravidel státní podpory se však Komise domnívá, že státní podpora na inovace musí být povolena nikoli na základě abstraktní definice inovací, ale pouze v rozsahu, která se vztahuje ke konkrétním činnostem, které jednoznačně řeší selhání trhu brzdící inovaci a u nichž přínosy státní podpory pravděpodobně převáží možnou újmu způsobenou hospodářské soutěži a obchodu.
Za druhé si Komise klade za cíl podporovat lepší správu státní podpory VaVaI. Zamýšlí rozšířit škálu blokových výjimek pro VaV, která je v současné době omezena na malé a střední podniky (dále jen „MSP“) (5). Budoucí obecné nařízení o bloko- vých výjimkách (dále jen „nařízení o blokových výjimkách“) pokryje méně problematická opatření podpory v oblasti VaVaI. Tento rámec se bude i nadále týkat všech opatření oznámených Komisi, ať již proto, že se na opatření nevztahuje nařízení o blokových výjimkách, nebo z důvodu povinnosti stanovené v nařízení o blokových výjimkách oznamovat podporu jedno- tlivě, nebo protože se členský stát rozhodne oznámit opatření, na která by se v zásadě mohla podle nařízení o blokových výjimkách vztahovat výjimka, jakož i posouzení veškeré neoznámené podpory.
Za třetí, aby bylo možno přezkoumání Komise lépe zaměřit, stanoví tento rámec pro posouzení opatření, která spadají do jeho působnosti, nejen pravidla týkající se slučitelnosti některých opatření podpory (kapitola 5 níže), ale, vzhledem k vyššímu riziku, že některá opatření podpory naruší hospodářskou soutěž a obchod, i další prvky týkající se analýzy motivačního účinku a potřebnosti podpory (kapitola 6 níže), jakož i dodatečnou metodiku, která se použije v případě podrobného posouzení (kapitola 7 níže).
(5) Akční plán pro státní podpory. Cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státní podpory v letech 2005–2009. KOM (2005) 107 v konečném znění – SEC(2005) 795; přijatý dne
7. června 2005.
V této souvislosti Komise zdůrazňuje, že konkurenceschopné trhy by měly v zásadě samy vést k nejefektivnějšímu výsledku s ohledem na VaVaI. V oblasti VaVaI to však nemusí platit obecně a zásah státu pak může tento výsledek zlepšit. Podniky budou více investovat do výzkumu jen potud, pokud mohou z jeho výsledků získat konkrétní obchodní přínosy a pokud jsou si těchto možností vědomy. Existuje mnoho důvodů nízké úrovně VaVaI, které jsou částečně zapříčiněny strukturálními překážkami a částečně existencí selhání trhu. Strukturální překážky by měly být přednostně řešeny cestou strukturálních opatření (6), zatímco státní podpora může hrát určitou úlohu při vyvažování neefektivností zapříčiněných selháním trhu. Empirické důkazy naznačují, že má-li být státní podpora účinná, musí být doprovázena příznivými rámcovými podmínkami, například přiměřenými systémy práv k duševnímu vlastnictví, konkurenč- ním prostředím s předpisy, které jsou příznivé pro výzkum a inovace, a podpůrnými finančními trhy.
Státní podpora však rovněž narušuje hospodářskou soutěž a silná hospodářská soutěž je zároveň rozhodujícím činitelem pro trhem motivovanou podporu investic do VaVaI. Opatření státní podpory je nutno navrhovat obezřetně s cílem omezit rozsah ttěchchto narušování. V opačném případě se státní podpora stane kontraproduktivní a sníží celkovou úroveň VaVaI a hospodář- ského růstu.
Hlavní obavou v souvislosti s podporou VaVaI pro podniky je, že budou narušeny a případně sníženy dynamické pobídky konkurenčních podniků k investování. Pokud podnik obdrží podporu, obecně to posílí jeho postavení na trhu a sníží návratnost investic u ostatních podniků. Je-li toto snížení dostatečně významné, je možné, že konkurenti svou činnost v oblasti VaVaI omezí. Vede-li kromě toho podpora u příjemce k mírným rozpočtovým omezením, může snížit i pobídku k inovacím na úrovni příjemce. Podpora může dále podpořit nevýkonné podniky nebo umožnit příjemci, aby zvýšil vylučo- vací praktiky či svou tržní sílu.
1.3 Ověření vyváženosti podpory a jeho uplatnění v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
1.3.1 Akční plán pro státní podpory: cílenější státní podpory a jejich nižší počet, ověření vyváženosti pro posouzení podpory
V Akčním plánu pro státní podpory (7) Komise oznámila, že „aby Xxxxxx co nejlépe přispěla k opětovně zahájené lisabonské strategii pro hospodářský růst a zaměstnanost, bude v případě potřeby posilovat svůj ekonomický přístup k analýze státní podpory. Ekonomický přístup je nástrojem lepšího zaměření a zacílení určité státní podpory směrem k cílům opětovně zahájené lisabonské strategie“.
(6) Včetně: vysokoškolského vzdělávání, výzkumných programů a veřej-
Při hodnocení, zda lze opatření podpory považovat za slučitelné se společným trhem, Komise zvažuje pozitivní dopad opatření podpory spočívající v dosažení cíle společného zájmu proti jeho potenciálně negativním vedlejším účinkům, jako je narušení obchodu a hospodářské soutěže. V Akčním plánu pro státní podpory bylo v návaznosti na současnou praxi toto hodnocení zformalizováno v podobě „ověření vyváženosti“ (8). Při rozhodování o schválení opatření státní podpory se toto ověření provádí ve třech krocích, z nichž první dva se týkají pozitivních a třetí negativních účinků státní podpory, a následně se zvažují pozitivní a negativní účinky:
1. Je opatření podpory zaměřeno na dobře vymezený cíl společného zájmu (např. růst, zaměstnanost, soudržnost, životní prostředí)?
2. Je podpora dobře navržena, aby zajistila splnění cíle společného zájmu, jinak řečeno řeší navrhovaná podpora selhání trhu nebo jiný cíl?
i) Je státní podpora vhodným nástrojem politiky?
ii) Existuje zde motivační efekt, tj. mění podpora chování podniků?
iii) Je opatření podpory přiměřené, tj. bylo by možno stejné změny chování dosáhnout s menší podporou?
3. Je narušení hospodářské soutěže a účinek na obchod omezený, takže celkově převažují pozitivní účinky?
Ověření vyváženosti se použije při navrhování pravidel státní podpory i při posuzování jednotlivých případů.
V případě nařízení o blokových výjimkách je státní podpora slučitelná, jsou-li splněny stanovené podmínky. Totéž platí obecně pro většinu případů, jimiž se tento rámec zabývá. U jednotlivých opatření podpory, která mohou vzhledem k vysokým částkám podpory mít vysoký rušivý potenciál, však Komise provede celkové posouzení pozitivních a negativních účinků podpory na základě zásady proporcionality.
1.3.2 Cíl společného zájmu upravený tímto rámcem
Tento rámec pojednává o cíli společného zájmu, jímž je podpora výzkumu, vývoje a inovací. Jeho účelem je zvýšení hospodářské efektivnosti řešením jasně definovaných selhání trhu, která brání hospodářství ve Společenství dosáhnout optimální úrovně VaVaI.
ných výzkumných zařízení, systému pravidel práv k duševnímu
vlastnictví podporujících inovace, přitažlivých rámcových podmínek pro podniky, jež je podnítí k provádění VaVaI.
(7) Akční plán státní podpory (poznámka pod čarou 5), bod. 21.
(8) Srovn. Akční plán státní podpory (poznámka pod čarou 5), body 11 a 20, podrobněji rozvedené již ve sdělení o inovacích, KOM(2005) 436 v konečném znění ze dne 21. září 2005.
Ke stanovení pravidel, která zajistí, aby opatření podpory tohoto cíle dosáhla, je především nezbytné určit selhání trhu, která brzdí VaVaI. VaVaI se uskutečňují prostřednictvím mnoha činností, které předcházejí řadě trhů s výrobky a které využívají dostupné kapacity VaVaI k rozvoji nových nebo zdokonalených výrobků (9) a postupů na těchto trzích s výrobky, a tak posilují hospodářský růst. Vzhledem k dostupným kapacitám VaVaI však mohou selhání trhu bránit, aby trh dosáhl optimálního výkonu, a tak vést k neefektivnímu výsledku z těchto důvodů:
— Kladné externality/přelévání znalostí: VaVaI často vytváří přínosy pro společnost v podobě přelévání znalostí. Pokud je to však ponecháno na trhu, řada projektů může mít ze soukromého hlediska nepřitažlivou míru návrat- nosti, ačkoli projekty by pro společnost byly prospěšné, jelikož podniky usilující o zisk opomíjejí vnější vlivy své činnosti, když rozhodují o tom, kolik VaVaI uskuteční. V důsledku toho nemusí být realizovány projekty ve společném zájmu, nezasáhne-li stát.
— Veřejné statky/přelévání znalostí: Při vytváření obecných poznatků, jako je základní výzkum, je nemožné zabránit druhým, aby těchto poznatků (veřejných statků) využili, zatímco konkrétnější poznatky související s výrobou chrá- nit lze, např. pomocí patentů, které vynálezci umožňují získat vyšší výnos z inovací. K nalezení vhodné politiky na podporu VaVaI je důležité rozlišovat mezi tvorbou obecných poznatků a poznatků, které lze chránit. Podniky mají tendenci přiživovat se na obecných poznatcích vytvořených druhými, což vede k tomu, že nejsou ochotny vytvářet poznatky samy. Trh může být nejen neúčinný, ale může zcela chybět. Pokud by bylo vytvořeno více obecných poznatků, mohla by mít z přelévání znalostí v hospodářství prospěch celá společnost. Za tímto účelem může být potřebné, aby vlády podporovaly vytváření znalostí v pod- nicích. V případě základního výzkumu může být vhodné, aby vlády plně financovaly snahy podniků provádět tento základní výzkum.
— Nedokonalé a asymetrické informace: Pro VaVaI je typická vysoká míra rizika a nejistoty. Kvůli nedokonalým a nebo asymetrickým informacím se mohou soukromí investoři zdráhat financovat hodnotné projekty; vysoce kvalifikovaní zaměstnanci nemusí být informováni o pra- covních příležitostech v inovativních podnicích. V důsledku toho nemusí být přidělování lidských a finančních zdrojů na těchto trzích přiměřené a projekty hodnotné pro hospodářství nemusí být realizovány.
— Nedostatečná koordinace a selhání sítě. Schopnost podniků provádět vzájemnou koordinaci nebo alespoň dosáhnout součinnosti a tudíž i poskytovat VaVaI může být negativně ovlivněna. Problémy, včetně obtíží koordinovat VaV a nalézat vhodné partnery, mohou vznikat z různých důvodů.
(9) To zahrnuje služby.
1.3.3 Vhodný nástroj
Je důležité mít na paměti, že mohou existovat jiné, vhodnější nástroje ke zvýšení úrovně VaVaI v hospodářství, např. regulace, zvýšení prostředků určených pro vysoké školy, obecná daňová opatření ve prospěch VaVaI (10). Vhodnost určitého nástroje politiky v dané situaci je obvykle spojena s hlavními příčinami problému. Snížení překážek trhu může být při řešení potíží nově příchozích s ohledem na příslušné výsledky VaVaI vhodnější než státní podpora. Při řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti VaVaI mohou být vyšší vynaložené prostředky na vysoké školy vhodnější než poskytnutí státní podpory na projekty v oblasti VaVaI. Členské státy proto musí volit státní podporu, je-li vhodným nástrojem vzhledem k problému, který se pokoušejí vyřešit. To znamená, že je nezbytné jasně určit selhání trhu, jež hodlají řešit pomocí podpory.
1.3.4 Motivační účinek a nezbytnost podpory
Státní podpora XxXxX musí vést k tomu, že příjemce podpory změní své chování tak, aby se zvýšila činnost v oblasti VaVaI a aby se uskutečnily projekty nebo činnosti v oblasti VaVaI, které by jinak nebyly provedeny vůbec, či byly provedeny jen v omezenějším rozsahu. Komise se domnívá, že v důsledku podpory se musí činnost v oblasti VaVaI zvýšit, pokud jde o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo rychlost. Motivační účinek je zjištěn pomocí srovnávací analýzy, a to porovnáním míry zamýšlené činnosti s podporou a bez podpory. Členské státy musí jasně ukázat, jak hodlají zajistit, aby byl motivační účinek přítomen.
1.3.5 Přiměřenost podpory
Podpora je považována za přiměřenou pouze tehdy, nelze-li dosáhnout téhož výsledku s užitím opatření podpory, jež zkresluje hospodářskou soutěž v menší míře. Zejména částka a míra podpory musí být omezena na minimum potřebné k provedení podporované činnosti VaVaI.
1.3.6 Negativní účinky podpory VaVaI musí být omezeny tak, aby celkový účinek byl pozitivní
Možná narušení hospodářské soutěže vyplývající ze státní podpory VaVaI lze rozlišit takto:
— narušení dynamických pobídek podniků a vypuzení,
— podpora neefektivní výroby,
(10) Viz sdělení o použití předpisů o státní podpoře v případě opatření týkajících se přímého zdanění podnikatelské činnosti (Úř. věst. C 384, ze dne 10.12.1998, s. 3)
— vylučující praktiky a zvyšování tržní síly,
— účinky na umístění hospodářských činností v jednotlivých
členských státech,
— účinky na obchodní toky v rámci vnitřního trhu.
Negativní účinky jsou obvykle vyšší u vyšších částek podpory a u podpory poskytnuté na činnosti, které úzce souvisejí s obchodním využitím výrobku nebo služby. Proto by měla být míra podpory obecně nižší u činností souvisejících s vývojem a inovacemi než u činností souvisejících s výzkumem. V definici způsobilých nákladů je dále nutné zajistit, aby náklady, které lze považovat za náklady na pokrytí běžných činností podniků, nebyly způsobilé pro podporu. Na míru narušení mají vliv rovněž charakteristiky příjemce a příslušných trhů. Tato hlediska budou vzata v úvahu zejména v případech, které budou posuzovány podrobně.
1.4 Provedení ověřování vyváženosti: Právní domněnky a potřeba konkrétnějšího posouzení
Tento rámec se použije při posuzování podpory na výzkum, vývoj a inovace, která je oznámena Komisi. Vyhodnocení slučitelnosti prováděné Komisí bude prováděno na základě ověření vyváženosti představeného v kapitole 1. Opatření bude tudíž schváleno pouze tehdy, jestliže lze po zvážení všech prvků ověření vyváženosti dospět k celkově kladnému hodnocení. Posouzení Komise se však může lišit způsobem, jímž se toto vyhodnocení provádí, neboť v každém jednotlivém případě se mohou rizika pro hospodářskou soutěž a obchod spojená s určitými druhy opatření lišit. Aniž by byly dotčeny články 4 až
7 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (11), Komise uplatní různé právní domněnky podle druhu oznámeného opatření státní podpory.
Veškerá oznámená podpora bude nejprve posuzována podle ustanovení kapitoly 5. V uvedené kapitole Komise stanovila řadu opatření, u nichž a priori předpokládá, že státní podpora zaměřená na tato opatření bude řešit konkrétní selhání trhu, která brzdí VaVaI. Komise dále vypracovala řadu podmínek a parametrů zaměřených na zajištění toho, aby státní podpora zacílená na tato opatření vskutku měla motivační účinek, byla přiměřená a zároveň měla pouze omezený negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod. Kapitola 5 tudíž obsahuje parametry týkající se podporované činnosti, měr podpory a podmínek slučitelnosti. V zásadě jsou pro slučitelnost podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES na základě tohoto rámce způsobilá pouze opatření, jež splňují kriteria stanovená v kapitole 5.
V kapitole 6 Komise blíže vysvětluje, jak bude posuzovat nutnost a motivační účinek podpory.
V kapitole 7 Komise blíže vysvětluje, ve kterých případech a jakým způsobem bude provádět podrobné posouzení.
(11) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.
To se projevuje na různých úrovních posouzení podrobněji popsanýchníže. Co se týče první úrovně, má Komise za to, že je v zásadě dostačující, aby daná opatření odpovídala podmínkám popsaným v kapitole 5, jestliže jsou splněny podmínky kapitoly 6, že platí domněnka motivačního účinku. U všech ostatních opatření má Komise za to, že je zapotřebí provést další přezkoumání z důvodu vyššího rizika pro hospodářskou soutěž nebo obchod, a to z důvodu dané činnosti, částky podpory nebo typu příjemce. Toto další přezkoumání bude obecně spočívat v další, podrobnější analýze skutkového základu případu v sou- ladu s ustanoveními uvedenými v kapitole 6 ohledně nutnosti a motivačního účinku podpory nebo v kapitole 7 ohledně posouzení podpory přesahující prahovou hodnotu stanovenou v oddílu 7.1 tohoto rámce. Po provedení tohoto dalšího přezkoumání může Komise podporu schválit, prohlásit ji za neslučitelnou se společným trhem nebo ji prohlásit za slučitelnou se společným trhem za splnění stanovených podmínek.
Za prvé má Komise má za to, že u určitých opatření podpory je splnění ustanovení uvedených v kapitolách 5 a 6 obecně dostačující pro zajištění slučitelnosti, neboť platí domněnka, že pro taková opatření by byl výsledek ověření vyváženosti pozitivní. Odpověď na otázku, zda určité opatření spadá do této kategorie, závisí na druhu příjemce a podporované činnosti a na částce udělené podpory. Komise má za to, že následující opatření budou prohlášena za slučitelná na základě kapitoly 5 a 6, pokud
i) splňují všechny podmínky a parametry uvedené v kapitole 5 a ii) podpora je udělena teprve po podání žádosti vnitrostátním orgánům:
— podpora na projekt a studie proveditelnosti, pokud je příjemce podpory malým nebo středním podnikem a pokud je částka podpory nižší než 7,5 milionů EUR na projekt (podpora na projekt plus podpora na studii proveditelnosti) pro jeden malý nebo střední podnik,
— podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví,
— podpora pro mladé inovativní podniky,
— podpora na poradenské služby a na podpůrné služby v oblasti inovací,
— podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků.
Ohledně opatření, jejichž výčet je podán výše, kapitola 6 upřesňuje, že domněnka motivačního účinku platí tehdy, jsou- li splněny podmínky uvedené výše v bodě ii).
Za druhé přezkoumání oznámené podpory, která je nižší než prahová hodnota stanovená v oddílu 7.1 tohoto rámce, spočívá v prokázání motivačního účinku a nezbytnosti stanovenými v kapitole 6. Takováto opatření budou tudíž prohlášena za slučitelná na základě kapitoly 5 a kapitoly 6 pouze tehdy, jestliže
i) splňují všechny podmínky a parametry uvedené v kapitole 5
a ii) motivační účinek a nezbytnost byly prokázány v souladu s kapitolou 6.
Za třetí další přezkoumání oznámené podpory vyšší než prahové hodnoty stanovené v oddílu 7.1 tohoto rámce spočívá v podrobném posouzení v souladu s ustanoveními kapitoly 7. Tato opatření budou tudíž prohlášena za slučitelná na základě kapitol 5, 6 a 7 jen tehdy, pokud i) splňují všechny podmínky a parametry uvedené v kapitole 5 a pokud ii) ověření vyváženosti podle kapitoly 7 představuje celkově kladné hodnocení.
1.5 Motivace pro zvláštní opatření, na něž se vztahuje tento rámec
Uplatněním těchto kritérií na VaVaI určila Komise řadu opatření, u nichž může být státní podpora za specifických podmínek slučitelná s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.
Podpora na projekty zahrnující základní a aplikovaný výzkum a experimentální vývoj je zaměřena zejména na selhání trhu související s kladnými externalitami (přelévání znalostí), včetně veřejných statků. Komise považuje za užitečné zachovat různé kategorie činnosti v oblasti VaVaI bez ohledu na skutečnost, že činnosti mohou sledovat spíše interaktivní model inovací než model lineární. Různé míry podpory vyjadřují různý rozsah selhání trhu a to, jak úzce činnost souvisí s obchodním využitím. Oproti předchozím pravidlům státních podpor v této oblasti byly některé inovační činnosti zařazeny do experimentálního vývoje. Kromě toho se zjednodušil systém příplatků. Vzhledem k očekávaným větším důsledkům selhání trhu a očekávaným větším kladným externalitám se zdají být oprávněné příplatky pro malé a střední podniky v případě spolupráce malých a středních podniků a spolupráce s těmito podniky, přeshraniční spolupráce a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (spolupráce podniků s veřejnými výzkumnými organizacemi).
Podpora na studie technické proveditelnosti v souvislosti s projekty v oblasti VaVaI se zaměřuje na překonání selhání trhu sou- visejícího s nedokonalými a asymetrickými informacemi. Má se za to, že tyto studie jsou trhu vzdálenější než samotný projekt, a proto lze uznat poměrně vysoké míry podpory.
Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví je zaměřena na selhání trhu související s kladnými externalitami (přelévání znalostí). Cílem je zvýšit možnosti malých a středních podniků dosáhnout přiměřených výnosů, a tím jim poskytnout pobídku k provádění VaVaI.
Podpora pro mladé inovativní podniky byla zavedena za účelem řešení selhání trhu spojených s nedokonalými a asymetrickými informacemi, která poškozují tyto podniky zvlášť silně a omezují jejich schopnost získat přiměřené prostředky na inovační akce.
Podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách se zaměřuje na selhání trhu, jež souvisí s neúplnými informacemi a kladnými externalitami. Nabízí tak řešení problému spočíva- jícího v tom, že inovace ve službách neodpovídají vždy kategoriím VaV. Inovace činností služeb často spíše než z využívání existujících vědeckotechnických nebo obchodních znalostí vyplývá z interakce se zákazníky a konfrontace s trhem.
Navíc se inovace činností služeb obvykle silněji opírá o nové postupy než o technologický rozvoj. V tomto rozsahu nejsou inovace postupů a organizační inovace v oblasti služeb vhodně pokryty podporou na projekty VaV, a proto jsou nutná další specifická opatření podpory k řešení selhání trhu, která stojí v cestě těchto inovací.
Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací poskytované zprostředkovateli v oblasti inovací se zaměřuje na selhání trhu v souvislosti s nedostatečným šířením informací, externalitami a nedostatečnou koordinací. Státní podpora je vhodným řešením ke změně pobídek pro malé a střední podniky, aby takové služby nakupovaly, a ke zvýšení nabídky a poptávky po službách poskytovaných zprostředkovateli v oblasti inovací.
Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků řeší selhání trhu související s nedokonalými informacemi na trhu práce ve Společenství. Vysoce kvalifikovaní pracovníci ve Společenství jsou s větší pravděpodobností najímáni velkými podniky, protože mají sklon vnímat velké podniky jako podniky, které nabízejí lepší pracovní podmínky a jistější a přitažlivější zaměstnání. Naproti tomu malé a střední podniky by mohly mít prospěch z přenosu důležitých poznatků a větší inovační kapacity, pokud by byly schopny přijmout vysoce kvalifikované pracovníky k provádění činností v oblasti VaVaI. Vytváření spojnic mezi velkými podniky nebo vysokými školami a malými a středními podniky může přispět rovněž k řešení selhání trhu v souvislosti s koordinací a podporovat vytváření seskupení.
Podpora pro inovační seskupení se zaměřuje na řešení selhání trhu související s problémy koordinace, které brzdí rozvoj seskupení nebo omezují vzájemné působení a toky poznatků v rámci seskupení. Státní podpora by mohla k tomuto problému přispět dvěma způsoby: za prvé podporou investování do otevřených a společných infrastruktur pro inovační seskupení a za druhé podporou zaměřenou na povzbuzování seskupení ke zlepšení spolupráce, vytváření sítí a vzdělávání.
2. ROZSAH PŮSOBNOSTI A DEFINICE
2.1 Rozsah působnosti rámce
Tento rámec se vztahuje na státní podporu na výzkum, vývoj a inovace. Bude se používat v souladu s ostatními politikami Společenství týkajícími se státní podpory, dalšími ustanoveními Smluv zakládajících Evropská společenství a právních předpisů přijatých na základě těchto smluv.
Podle obecných zásad Smlouvy nelze státní podporu schválit, je- li opatření podpory diskriminační v rozsahu, který není odůvodněn charakterem státní podpory. S ohledem na VaVaI je zejména nutné zdůraznit, že Komise neschválí opatření podpory, které vylučuje možnost využít výsledky VaVaI v ostatních členských státech.
Veřejné orgány mohou zadat VaV obchodním společnostem nebo si od nich výsledky VaV zakoupit. Není-li VaV získán za tržní cenu, bude obvykle využito státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Jsou-li však tyto kontrakty naopak zadány
za tržních podmínek, o čemž může svědčit například vypsání veřejného nabídkového řízení v souladu s použitelnými směrni- cemi o zadávání veřejných zakázek, zejména směrnicí Evrop- ského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (12) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (13), Komise obvykle uzná, že se nejedná o státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
Tento rámec se vztahuje na podporu na výzkum, vývoj a inovace ve všech odvětvích upravených Smlouvou o ES. Použije se rovněž na odvětví, která podléhají zvláštním pravidlům Společenství pro státní podporu, nestanoví-li tato pravidla jinak (14).
Tento rámec se týká státní podpory VaVaI v oblasti životního prostředí (15), poněvadž existuje mnoho synergií, které lze využít, mezi inovacemi souvisejícími s kvalitou a výkonností a inovacemi týkajícími se optimalizace využívání energií, odpadu a bez- pečnosti.
Po vstupu v platnost nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne
25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj (16), je podpora na výzkum a vývoj poskytovaná malým a středním podnikům vyňata z oznamovací povinnosti za podmínek stanovených v nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním pod- nikům (17). Členské státy však mohou takovou podporu oznamovat. Pokud se rozhodnou tak učinit, bude při posuzování této oznámené podpory používán tento rámec.
Ačkoli osobní náklady jsou způsobilé v několika opatřeních, na něž se tento rámec vztahuje, a bylo zavedeno opatření podpory na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků, obecná pod- pora na zaměstnávání a vzdělávání výzkumných pracovníků spadá i nadále do zvláštních nástrojů státní podpory v oblasti zaměstnávání a vzdělávání, v současnosti nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (18) a nařízení Komise (ES) č 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (19).
(12) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.
(13) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.
(14) Například článek 3 nařízení Rady (EHS) č. 1107/70 ze dne 4. června 1970 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitro- zemských vodních cestách stanoví zvláštní pravidla pro slučitelnost státní podpory na VaV v odvětví železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy.
(15) Viz stávající pokyny Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (Úř. věst. C 37, 3.2.2001, s. 3) bod 7. Mimoto v souvislosti s revizí pokynů pro ochranu životního prostředí Komise uváží možnost začlenit nová opatření, která mohou zahrnovat i ekologické inovace.
(16) Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 22.
(17) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33. Nařízení ve znění nařízení (ES)
č. 364/2004.
(18) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20. Nařízení ve znění nařízení (ES)
Podpora na výzkum, vývoj a inovace pro podniky v nesnázích ve smyslu pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (20) je z oblasti působ- nosti tohoto rámce vyloučena.
2.2 Definice
Pro účely tohoto rámce se použijí tyto definice:
a) „malými a středními podniky“ (dále jen „MSP“) „malými podniky“ a „středními podniky“ se rozumějí podniky ve smyslu nařízení (ES) č. 70/2001 nebo jiným nařízením, které jej nahrazuje;
b) „velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nepatří do definice malých a středních podniků;
c) „mírou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procento přípustných nákladů na projekt. Všechny částky se uvádějí před odpočtem pro zdanění nebo jiným poplatkem. Pokud se podpora poskytuje v jiné formě než je grant, výše podpory se rovná grantovému ekvivalentu podpory. Podpora splatná v několika splátkách je diskon- tovaná na její hodnotu v době poskytnutí. Úroková sazba, která se má použít pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory při zvýhodněné půjčce, je referenční sazba použitelná v době poskytnutí podpory. Míra podpory se vypočítává na příjemce;
d) „výzkumnou organizací“ se rozumí určitý subjekt, např. vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky; podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem;
e) „základním výzkumem“ se rozumí experimentální a teo- xxxxxxx práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zamě- řena na uplatnění nebo využití v praxi;
č. 363/2004 (Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 20).
(19) Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 3. (20) V současnosti: Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.
f) „aplikovaným výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů nezbytných pro aplikovaný výzkum kromě prototypů, na něž se vztahuje písmeno g);
g) „experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojo- vání, formování a používání stávajících vědeckých, tech- nologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem tvorby plánů a uspořádání nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může zahrnovat rovněž např. jiné činnosti zaměřené na definování koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů a služeb. Činnosti mohou zahrnovat vytváření návrhů, výkresů, plánů a jiné dokumentace za předpokladu, že nejsou určeny pro obchodní využití.
Vývoj obchodně využitelných prototypů a pilotních pro- jektů je zahrnut rovněž tehdy, pokud je prototyp nutně konečným komerčním produktem, jehož výroba je příliš nákladná, než aby byl použit pouze pro účely předvedení a ověření. V případě následného obchodního využití demonstračních nebo pilotních projektů je od způsobilých nákladů nutno odečíst případný výnos z takovéhoto využití.
Způsobilá je rovněž experimentální výroba a zkoušení výrobků, postupů a služeb, pokud je nelze použít nebo přeměnit k použití v průmyslových aplikacích či komerčně využívat.
Experimentální vývoj nezahrnuje běžné nebo pravidelné změny výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, stávajících služeb a jiných nedokončených operací, i když takovéto změny mohou představovat zlepšení;
h) „vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplácena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu VaVaI;
i) „inovacemi postupů“ (21) se rozumějí realizace nového nebo podstatně zlepšeného způsobu výroby nebo poskyto- vání (včetně významných změn techniky, zařízení a nebo programového vybavení). Za inovace se nepovažují menší změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již použí- vaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prosté obnovení nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách činitelů, úprav, pravidelných sezónních nebo cyklických změn, obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;
(21) Srov. definici v manuálu OSLO, Pokyny pro shromažďování
j) „organizačními inovacemi“ (22) se rozumějí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracoviště nebo vnějších vztahů. Za inovace se nepovažují změny obchodních praktik, organizace pracoviště nebo vnějších vztahů, které jsou založeny na způsobech organi- zace, které jsou již v podniku používány, změny ve strategií řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách činitelů, úprav, pravidelných sezónních nebo jiných cyklických změn, obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;
k) „vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumějí výzkumní pracovníci, inženýři, původci průmyslových vzorů a vedoucí marketinku s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou odbornou praxí. Doba studia v doktor- ském programu může být započtena jako doba relevantní odborné praxe;
l) „vysláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnance příjemcem po určitou dobu, načež má zaměstnanec právo vrátit se k svému předchozímu zaměstnavateli;
m) „inovačním seskupením“ se rozumí seskupení nezávislých podniků – inovativních začínajících, malých, středních a velkých podniků a výzkumných organizací – působící v určitém odvětví a regionu a navržené k podněcování inovační činnosti podporou intenzivních interakcí, sdílením zařízení a výměnou poznatků a odborných znalostí a efektivním přispíváním k převodu technologií, vytváření sítí a šíření informací mezi podniky v seskupení. Členské státy by měly usilovat přednostně o zajištění vhodné rovnováhy malých a středních podniků a velkých podniků v seskupení k dosažení určité kritické míry, zejména prostřednictvím specializace v určité oblasti VaVaI a se zohledněním stávajících seskupení v členském státě a na úrovni Společenství.
3. STÁTNÍ PODPORA VE SMYSLU ČL. 87 ODST. 1 SMLOUVY O ES
Jakékoli financování, které splňuje podmínky čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES bude v zásadě považováno za státní podporu. V zájmu vyjasnění jsou v následujícím textu podrobněji rozvedeny situace, které jsou typické pro oblast výzkumu, vývoje a inovací.
3.1 Výzkumné organizace a zprostředkovatelé v oblasti inovací jako příjemci státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1
Smlouvy o ES
Otázku, zda jsou výzkumné organizace příjemci státní podpory, je nutno zodpovědět v souladu s obecnými zásadami státní podpory.
a interpretaci inovačních dat, 3. vydání, Organizace pro hospodář-
skou spolupráci a rozvoj, 2005, strana 49. (22) Srov. definici v manuálu OSLO, strana 51.
V souladu s čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a judikaturou Soudního dvora ES je nutno veřejné finance na činnosti v oblasti VaVaI prováděné výzkumnými organizacemi považovat za státní pod- poru, pokud jsou splněny všechny podmínky čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. V souladu s judikaturou to mimo jiné vyžaduje, aby výzkumná organizace byla vymezena jako podnik ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. To nezávisí na jejím právním postavení (zda byla zřízena podle veřejného nebo soukromého práva) nebo ekonomické povaze (tzn. na tom, zda vytváří či nevytváří zisk). Rozhodující pro to, aby byla považována za podnik je skutečnost, zda taková výzkumná organizace provádí ekonomickou činnost, což je činnost spočívající v nabídce zboží a nebo služeb na určitém trhu (23). Jakékoliv veřejné financování tudíž spadá při splnění dalších podmínek pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
3.1.1 Veřejné financování nehospodářských činností
Pokud stejný subjekt provádí jak činnosti hospodářské, tak i nehospodářské povahy, financování z veřejných zdrojů nebude s cílem dvojího financování spadat pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, lze-li jasně oddělit oba uvedené typy hospodářské činnosti, jakož i příslušné náklady a financování (24). Důkaz, že tyto náklady byly správně přiděleny, může být podán předložením ročních finančních výkazů univerzit a výzkumných organizací.
Komise má nicméně za to, že primární činnosti výzkumných organizací, jsou obvykle neziskového charakteru, zejména:
— vzdělávání s cílem zvýšit množství a zlepšit kvalifikaci lidských zdrojů,
— provádění nezávislého výzkumu i výzkumu prováděného ve spolupráci s jinými subjekty s cílem zvýšit objem znalostí a zlepšit chápání stávajícího know-how,
— šíření výsledků výzkumu.
Komise má dále za to, že činnosti sloužící převodu technologií (poskytování licencí, odstředivé vytváření (spin-off) dalších forem managementu znalostí vytvořených výzkumnou organizací) mají nehospodářskou povahu, jestliže jsou vnitřní povahy (25)
(23) Věc 118/85, Komise v. Itálie [1987] Sb. rozh. 2599, odstavec 7; věc
a veškeré příjmy z těchto činností jsou reinvestovány do primárních činností daných výzkumných organizací (26).
3.1.2 Veřejné financování hospodářských činností
Jestliže výzkumné organizace a další neziskoví zprostředkovatelé v oblasti inovací (například technologická centra, podnikatelské/ technologické inkubátory, obchodní komory) příležitostně vykonávají hospodářské činnosti, například pronájem infrastruk- tur, poskytování dodavatelských služeb obchodním společno- stem nebo provádění smluvního výzkumu, měly by je provádět za běžných tržních podmínek a financování těchto činností z veřejných zdrojů v sobě zpravidla bude obsahovat státní podporu.
Mohou-li však výzkumné organizace nebo neziskové výzkumné organizace prokázat, že celková částka financování ze státních prostředků k poskytnutí určitých služeb, byla předána koneč- nému příjemci a prostředník z ní nezískal žádný prospěch, organizace, která fungovala jako prostředník, nemusí být nutně považována za příjemce státní podpory.
Ohledně podpor plynoucích konečným příjemcům se použijí obvyklá pravidla upravující státní podpory.
3.2 Nepřímá státní podpora podniků ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES prostřednictvím veřejně
financovaných veřejných výzkumných organizací
Tento oddíl má za cíl vyjasnit, za jakých podmínek získávají podniky výhodu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES v případech smluvního výzkumu prováděného určitou výzkum- nou organizací nebo výzkumu prováděného ve spolupráci s výzkumnou organizací. Ohledně zbytku úpravy obsažené v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES se použijí obvyklá pravidla. V souladu s relevantní judikaturou bude zapotřebí zejména posoudit, zda lze jednání veřejné výzkumné organizace při- pisovat státu (27).
C-35/96 Komise v. Itálie [1998] Sb. rozh. I-3851, CNSD, odstavec 36;
věc C-309/99, Wouters [2002] Sb. rozh. I-1577, odstavec 46.
(24) Ekonomické činnosti spočívající v konkrétním výzkumu provádě- ném na objednávku průmyslového subjektu cestou pronájmu výzkumných infrastruktur a poskytování poradenských služeb.
(25) Vnitřní povahou Komise se rozumí situace, kdy je management znalostí výzkumné organizace (výzkumných organizací) prováděn buďto oddělením nebo pobočkou výzkumné organizace nebo společně s dalšími výzkumnými organizacemi. Svěření dodávek specifických služeb třetím stranám prostřednictvím veřejné soutěže obvykle nezbavuje tyto činnosti povahy činností vnitřních.
(26) Ohledně všech zbývající druhů převodu technologií, na něž organizace získávají státní podporu, se Komise nedomnívá, že by mohla na základě svých současných poznatků obecně rozhodnout o tom, že financování takovýchto činností má povahu státní podpory. Komise zdůrazňuje povinnost členských států danou ustanovením čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES vyhodnotit povahu těchto opatření v každém jednotlivém případě a oznámit tato opatření Komisi, mají-li za to, že představují státní podporu.
(27) Srov. věc C-482/99, Francie v. Komise, [2002] Sb. rozh. I-4397, k otázce přisuzovatelnosti státu.
3.2.1 Výzkum jménem podniků (smluvní výzkum nebo výzkumné služby)
Tento bod se týká situace, v níž je projekt prováděn výzkumnou organizací pro určitý podnik. Výzkumná organizace jednající jako příkazník poskytuje službu podniku jednajícímu jako příkazce v situacích kdy i) příkazník obdrží úměrnou úplatu za svou službu a a ii) příkazce určí podmínky této služby. Příkazce obvykle vlastní výsledky projektu a nese riziko neúspěchu. Pokud výzkumná organizace provádí takovou zakázku, není obvykle prostřednictvím výzkumné organizace postoupena podniku žádná státní podpora, je-li splněna jedna z těchto podmínek:
1. výzkumná organizace poskytuje službu za tržní cenu nebo,
2. neexistuje-li tržní cena, výzkumná organizace poskytuje službu za cenu, která zahrnuje plně náklady a přiměřený zisk.
3.2.2 Spolupráce podniků a výzkumných organizací
V případě projektu prováděného ve spolupráci se na návrhu projektu podílejí, k jeho provedení přispívají a riziko a výsledek projektu sdílejí nejméně dva partneři.
V případě projektů prováděných ve spolupráci společně podniky a výzkumnými organizacemi Komise předpokládá, že pro- střednictvím výzkumné organizace není průmyslovému partneru poskytnuta žádná nepřímá státní podpora díky příznivým podmínkám spolupráce, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
1. zúčastněné podniky hradí plně náklady projektu,
2. výsledky, které nemají za následek vznik práv k duševnímu vlastnictví, mohou být obecně šířeny a případná práva k duševnímu vlastnictví s ohledem na výsledky VaVaI náležejí plně (28) výzkumné organizaci,
3. výzkumná organizace obdrží od zúčastněných podniků náhradu rovnající se tržní ceně práv k duševnímu vlastnic- tví (29), která plynou z činnosti výzkumné organizace v souvislosti s projektem a které se převedou na zúčastněné podniky. Případný příspěvek zúčastněných podniků na náklady výzkumné organizace se od této náhrady odečte.
(28) „Plné přidělení“ znamená, že výzkumná organizace požívá plných hospodářských výhod těchto práv tím, že si k nim ponechá plné dispoziční právo, zejména vlastnické právo a právo poskytnout licence. Tyto podmínky mohou být uděleny i v případě, že se daná organizace rozhodne uzavřít další smlouvy týkající se těchto práv včetně poskytnutí příslušných licencí partneru spolupráce.
(29) „Úplata odpovídající tržní ceně za práva k duševnímu vlastnictví“ znamená získání plného hospodářské užitku z těchto práv. V souladu s obecnými zásadami státních podpor a s uvážením obtíží logicky vyplývajících z daného předmětu objektivně určit tržní cenu práv k duševnímu vlastnictví bude Komise považovat tuto podmínku za
Není-li splněna žádná z výše uvedených podmínek, členský stát se může spolehnout na jednotlivé posouzení projektu spolu- práce (30). Státní podpora nemusí být přítomna, pokud posou- zení smluvní dohody mezi partnery vede k závěru, že případná práva k duševnímu vlastnictví s ohledem na výsledky VaVaI a práva na přístup k výsledkům jsou přidělena různým partnerům podílejícím se na spolupráci s přiměřeným zohledně- ním jejich zájmů, odvedené práce a finančních a jiných příspěvků k projektu. Nejsou-li splněny podmínky 1), 2) a 3) a jednotlivé posouzení projektu spolupráce nevede k závěru, že se nejedná o státní podporu, Komise bude považovat celou výši příspěvku výzkumné organizace na projekt za podporu podnikům.
4. SLUČITELNOST PODPORY PODLE ČL. 87 ODST. 3 PÍSM. B) SMLOUVY O ES
Podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES lze podporu VaVaI, která má napomoci uskutečnění významného projektu společ- ného evropského zájmu, považovat za slučitelnou se společným trhem.
Komise vyvodí závěr, že čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES platí, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:
1. navrhovaná podpora se týká projektu, který je jasně definován z hlediska svého provedení, včetně účastníků a cílů projektu. Komise se rovněž může rozhodnout, že bude určitou skupinu projektů považovat za jediný projekt.
2. projekt musí být ve společném evropském zájmu: projekt musí přispět konkrétním, jasným a identifikovatelným způsobem k zájmu Společenství. Výhoda dosažená cílem tohoto projektu nesmí být omezena na členský stát nebo členské státy, které jej realizují, ale musí být rozšířena na Společenství jako celek. Projekt musí představovat významný posun vpřed s ohledem na cíle Společenství, například tím, že má velký význam pro evropský výzkumný prostor nebo že je předním projektem evrop- ského průmyslu. Skutečnost, že projekt uskutečňují pod- niky z různých zemí, nepostačuje. Pozitivní účinky podpory lze prokázat např. významným přeléváním pro společnost, přispěním opatření ke zlepšení situace Společenství s ohledem na VaVaI v mezinárodním měřítku, vytvořením nových trhů nebo vývojem nových technologií.
splněnu, jestliže výzkumná organizace jakožto prodávající bude
v okamžiku uzavření smlouvy jednat tak, aby získala co nejvyšší možnou protihodnotu.
(30) Tímto ustanovením se nemění povinnost členských států oznamovat určitá opatření podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.
Přínosy projektu by neměly být omezeny na výrobní odvětví přímo dotčené, ale jeho výsledky musí mít v hospodářství v rámci Společenství širší význam a využití (navazující trhy, alternativní využití v jiných odvětvích atd.);
3. podpora je nezbytná pro dosažení stanoveného cíle společného zájmu a přestavuje pobídku pro provedení projektu, který musí zahrnovat i vysokou míru rizika. To lze prokázat rentabilitou projektu, výší investice a peně- žními toky v čase a studiemi proveditelnosti, posouzením rizik a stanovisky odborníků;
4. projekt má velký význam s ohledem na svou povahu a rozsah: musí to být vzhledem k cíli projekt smysluplný a dostatečně rozsáhlý.
Komise bude na oznámení pohlížet příznivěji, pokud příjemce sám k projektu významně přispěje. Bude též příznivěji pohlížet na oznámené projekty, do nichž budou zapojeny podniky nebo výzkumné subjekty z významného počtu členských států.
Aby Komise mohla daný případ řádně posoudit, je nutno prokázat společný evropský zájem v praxi: např. je nutno prokázat, že projekt umožňuje dosáhnout významného pokroku k dosažení konkrétních cílů Společenství.
5. SLUČITELNOST PODPORY S ČL. 87 ODST. 3 PÍSM. C) SMLOUVY O ES
Státní podpora na výzkum, vývoj a inovace je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud na základě ověření vyváženosti vede k větší činnosti v oblasti VaVaI, aniž by nepříznivě ovlivnila podmínky obchodování v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. Komise bude pohlížet příznivě na oznámení opatření podpory, která jsou doložena pečlivým vyhodnocením obdob- ných opatření podpory v minulosti s prokázáním motivačního účinku podpory. Následující opatření jsou způsobilá k přiznání slučitelnosti podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.
5.1 Podpora na projekty v oblasti VaV
Podpora na projekty v oblasti VaV bude považována za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v tomto oddílu.
5.1.1 Kategorie výzkumu
Podpořená část výzkumného projektu musí zcela spadat do
Při zařazení různých činností bude Komise odkazovat na vlastní praxi a rovněž na zvláštní příklady a vysvětlivky uvedené v manuálu Frascati o měření vědeckých a technických činností, navržené standardní praktiky pro přehledy výzkumného a expe- rimentálního vývoje (31).
Skládá-li se projekt z různých úkolů, tyto úkoly musí být kvalifikovány jako úkoly spadající do kategorií základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje nebo jako úkoly, které nespadají do žádné z těchto kategorií.
Toto zařazení nemusí nutně sledovat chronologický přístup s postupným přesouváním v čase od základního výzkumu k činnostem bližším trhu. V souladu s tím Komisi nic nebrání v tom, aby určitý úkol, který se provádí v pozdější fázi projektu jako aplikovaný výzkum, zařadila jako aplikovaný výzkum, a zároveň zjistila, že určitá činnost prováděná v rámci projektu v dřívějším okamžiku představuje experimentální vývoj nebo že nepředstavuje výzkum vůbec.
5.1.2 Základní míry podpory
Míra podpory vypočtená na základě způsobilých nákladů projektu nesmí přesáhnout:
a) 0 % u základního výzkumu;
b) 0 % u aplikovaného výzkumu;
c) % u experimentálního vývoje.
Míru podpory je nutno zjistit pro každého příjemce a pro každého partnera, který obdrží státní podporu v rámci projektu prováděného ve spolupráci.
V případě státní podpory na projekt v oblasti VaV, který se provádí ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a pod- niky, nesmí společná podpora vyplývající z přímé státní podpory konkrétního výzkumného projektu a příspěvků (pokud před- stavují podporu – viz oddíl 3.2. od výzkumných organizací k tomuto projektu překročit u žádného přijímacího podniku dané výše mezní hodnoty podpory.
5.1.3 Příplatky
Mezní částky stanovené pro aplikovaný výzkum a experimentální vývoj lze zvýšit takto:
a) pokud má být podpora poskytnuta malým a středním podnikům, míru podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;
jedné či několika z těchto kategorií výzkumu: základní výzkum,
aplikovaný výzkum, experimentální vývoj. (31) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, 2002.
Malý podnik | Střední pod- nik | Velký podnik | |
pro velké podniky: přeshraniční spolu- práce nejméně s jed- ním malým nebo středním podnikem nebo — spolupráce podniku s výzkumnou orga- nizací nebo — šíření výsledků | |||
Experimentální vývoj | 45 % | 35 % | 25 % |
Experimentální vývoj v případě: — spolupráce mezi podniky; pro velké podniky, přeshraniční spolu- práce nebo spolu- práce s alespoň jedním malým nebo středním podnikem nebo — spolupráce podniku s výzkumnou orga- nizací | 60 % | 50 % | 40 % |
b) do maximální míry podpory ve výši 80 % lze příplatek 15 procentních bodů uplatnit, pokud (32):
i) projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi nejméně dvěma na sobě nezávislými podniky a jsou splněny tyto podmínky:
— jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způso- bilých nákladů projektu prováděného ve spolu- práci,
— projekt musí zahrnovat spolupráci s nejméně jedním malým nebo středním podnikem nebo přeshraniční spolupráci, tj. činnosti v oblasti výzkumu a vývoje se uskutečňují nejméně ve dvou různých členských státech,
ii) projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem a výzkumnou organizací, zejména v kontextu koordi- nace vnitrostátních politik VaV a jsou splněny tyto podmínky:
— výzkumná organizace nese alespoň 10 % způso- bilých nákladů projektu,
— výzkumná organizace má právo zveřejnit výsledky výzkumného projektu v míře, v níž pocházejí z výzkumu prováděného touto orga- nizací,
iii) pouze v případě aplikovaného výzkumu, jestliže jsou výsledky projektu obecně šířeny prostřednictvím technických a vědeckých konferencí nebo jejich zveřejněním ve vědeckých nebo odborných časopi- sech nebo ve zdrojích s otevřeným přístupem (databáze, v nichž jsou pro každého dostupné prvotní údaje o výzkumu) nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.
Pro účely bodů i) a ii) se subdodávky nepovažují za účinnou spolupráci. V případě spolupráce podniku s výzkumnou organizací se nejvyšší možné míry podpory a příplatků stanovené v tomto rámci nevztahují na výzkumné organizace.
Tabulka znázorňující míru podpory:
Malý podnik | Střední pod- nik | Velký podnik | |
Základní výzkum | 100 % | 100 % | 100 % |
Aplikovaný výzkum | 70 % | 60 % | 50 % |
Aplikovaný výzkum v případě: — spolupráce mezi podniky; | 80 % | 75 % | 65 % |
(32) Projekty financované v rámcovém programu Evropského společen- ství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace budou mít automaticky nárok na příspěvek za spolupráci kvůli minimálním podmínkám účasti na těchto projektech.
5.1.4 Způsobilé náklady
Míra podpory bude vypočtena na základě nákladů na výzkumný projekt v rozsahu, v němž mohou být považovány za způsobilé. Veškeré způsobilé náklady musí být přiděleny na konkrétní kategorie VaV.
Způsobilé jsou tyto náklady:
a) osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely výzkumného projektu);
b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a na období, kdy jsou využívány pro výzkumný projekt. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení využívány pro projekt po celou dobu jejich životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu vypočtené pomocí správných účetních postupů;
c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou používány pro výzkumný projekt. U budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání výzkumného projektu, které jsou
vypočteny v souladu se správnými účetními postupy. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;
d) náklady na smluvní výzkum, technické poznatky a patenty zakoupené nebo které byly předmětem licence pořízené od vnějších zdrojů za tržní ceny, za předpokladu, že transakce proběhla v podmínkách volné hospodářské soutěže a nedo- šlo při ní k žádné nesrovnalosti, a náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely výzkumné činnosti;
e) dodatečné režijní náklady vzniklé bezprostředně v důsledku výzkumného projektu;
f) ostatní provozní výdaje včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumné činnosti.
5.1.5 Vratná záloha
Pokud členský stát poskytuje vratnou zálohu, která se považuje za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, použijí se níže uvedená pravidla:
Kdykoli je členský stát schopen prokázat na základě platné metodiky spočívající na dostatečně ověřitelných údajích, že je možné vypočíst hrubý ekvivalent grantu takovéto podpory poskytnuté formou vratné zálohy a na tomto základě vytvořit režim podpory, kde tento ekvivalent hrubého grantu splňuje podmínky maximálních měr podpory stanovené v tomto oddíle, může tento režim a související metodiku oznámit Komisi. Přijme-li Komise tuto metodiku a uzná-li režim za slučitelný, podpora může být udělena na základě ekvivalentu hrubého grantu této vratné zálohy až do měr podpory přípustných podle ustanovení tohoto oddílu.
Ve všech ostatních případech je vratná záloha vyjádřena jako procentní podíl způsobilých nákladů; pak smí překročit míry uvedené v tomto oddíle za podmínky, že jsou splněny následující požadavky.
Aby Komise mohla opatření podpory posoudit, je nutno určit podrobná ustanovení o splacení zálohy v případě úspěšnosti projektu a jasně vymezit, co se bude považovat za úspěšný výsledek výzkumné činnosti. Všechny tyto prvky musí být oznámeny Komisi. Komise přezkoumá, zda definice úspěšného výsledku byla stanovena na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy.
V případě úspěšného výsledku musí opatření zabezpečit splacení zálohy s úrokem, který se přinejmenším rovná použitelné
úrokové sazbě vypočtené podle sdělení Komise o metodě stanovení referenčních a diskontních sazeb (33).
V případě úspěchu, který přesahuje výsledek definovaný jako úspěšný, by měl být členský stát oprávněn požadovat další platby kromě splacení částky zálohy včetně úroku podle referenční sazby stanovené Komisí.
Jestliže projekt neuspěje, záloha nemusí být splacena zcela. V případě částečného úspěchu bude Komise za běžných okolností požadovat, aby zajištěné splacení bylo úměrné stupni dosaženého úspěchu.
Záloha může zahrnovat nejvýše 40 % způsobilých nákladů v případě experimentálního vývoje a 60 % v případě aplikova- ného výzkumu, k nimž lze přičíst příplatky.
5.1.6 Daňová opatření
Na základě hodnotících studií (34) předložených v oznámení členských států bude Komise považovat opatření daňové podpory VaVaI za mající motivační účinek tím, že podněcují vyšší výdaje na VaVaI ze strany podniků.
Míra podpory v případě daňové státní podpory VaVaI se vypočte buď na základě jednotlivých projektů v oblasti VaVaI nebo na úrovni podniku jako poměr mezi celkovou úlevou na dani a částkou veškerých způsobilých nákladů na VaVaI vzniklých v období nejvýše tří po sobě následujících fiskálních roků. V posledně jmenovaném případě se oznámení opatření daňové podpory VaVaI může týkat bez rozdílu všech způsobilých činností VaVaI; v tomto případě nesmí být překročena příslušná míra podpory na experimentální vývoj (35).
V době oznámení musí členský stát předložit odhad počtu příjemců.
5.1.7 Klauzule o vyrovnávací podpoře
K řešení skutečného nebo možného přímého či nepřímého narušení mezinárodního obchodu lze povolit vyšší míry podpory, než jsou obecně přípustné podle tohoto oddílu, pokud soutěžitelé usazení mimo Společenství – přímo či nepřímo – obdrželi (v posledních třech letech) nebo dostanou v rovnocenné míře podporu na obdobné projekty, programy, výzkum, vývoj nebo technologie. Pokud je však pravděpodobné, že k narušení mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze dotyčného odvětví po více než třech letech, lze v souladu s tím rozhodné období prodloužit.
(33) Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3, zveřejněno rovněž na adrese: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxxxxxxx/xxxxx_xxx/xxxxxxxxxxx/xxxx- rence.html.
(34) Třebaže to nemusí být možné provést ex ante pro nově zavedené daňové opatření státní podpory, od členských států bude očekáváno předložení hodnotících studií o motivačních účincích jejich vlastních daňových opatření.
(35) Naopak v případě, kde opatření státní podpory na VaVaI činí rozdíl mezi různými kategoriemi VaVaI, nelze překročit relevantní míry podpory.
Je-li možné, dotčený členský stát poskytne Komisi dostatečné informace, aby tato mohla situaci posoudit, zejména s ohledem na nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má soutěžitel z třetí země. Pokud Komise nemá důkazy o poskytnuté nebo navrhované podpoře, může své rozhodnutí založit na nepřímých důkazech.
5.2 Podpora na studie technické proveditelnosti
Podpora na vypracování studií technické proveditelnosti pro účely činností aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že míra podpory vypočtená na základě nákladů na studie, nepřekročí tyto míry podpory:
a) u malých a středních podniků 75 % v případě vypracování studií pro účely činností aplikovaného výzkumu a 50 % v případě vypracování studií pro účely činností experimen- tálního vývoje;
b) u velkých podniků, 65 % v případě vypracování studií pro účely činností aplikovaného výzkumu a 40 % v případě vypracování studií pro účely činností experimentálního vývoje.
5.3 Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví
Podpora poskytnutá malým a středním podnikům na náklady související se získáním a uznáním patentů nebo jiných práv k průmyslovému vlastnictví je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES do stejné míry podpory jako v případě podpory VaV u výzkumných činností, které poprvé vedly k dotčeným právům k průmyslovému vlastnictví.
Způsobilými náklady jsou
a) veškeré náklady, které vzniknou do doby udělení práv v prvním právním řízení včetně nákladů spojených s vypracováním, podáním a obnovováním přihlášky i nákladů, jež vzniknou v souvislosti s obnovováním přihlášky před udělením práva;
b) náklady na překlady a další náklady, které vzniknou v souvislosti se získáváním práva nebo s jeho uznáváním v dalších právních řízeních;
c) náklady, které vzniknou v souvislosti s obhajováním platnosti práva během přihlašovacího řízení a s případným námitkovým řízením i v případě, že tyto náklady vzniknou až po udělení práva.
5.4. Podpora pro mladé inovativní podniky
Podpora pro mladé inovativní podniky je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, jsou-li splněny následující podmínky (36):
a) příjemcem je malý podnik, který v době poskytnutí podpory existuje po dobu kratší 6 let a
b) příjemcem je inovativní podnik, a to na základě toho, že:
i) členský stát může na základě vyhodnocení pro- vedeného vnějším znalcem, a to zejména na základě obchodního plánu prokázat, že příjemce v předvída- telné budoucnosti vyvine výrobky, služby nebo postupy, které jsou technologicky nové nebo značně zdokonalené ve srovnání se současným stavem v daném odvětví ve Společenství a které znamenají riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, nebo
ii) výdaje příjemce na VaV představují alespoň 15 % jeho celkových provozních výdajů alespoň v jednom ze tří let předcházejících udělení podpory, nebo, v případě začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou finanční situaci v předchozích letech, v souladu s auditem za jeho současné fiskální období potvrze- ným vnějším auditorem;
c) podpora nepřevýší částku 1 milionu EUR. Výše této podpory nesmí překročit částku 1,5 milionu EUR v regio- nech způsobilých na základě odchylky podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES a 1,25 milionu EUR v regionech způsobilých na základě odchylky podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.
Příjemce může obdržet podporu pouze jednou během období, ve kterém je způsobilý jako mladý inovativní podnik. Tuto podporu lze kumulovat s jinými podporami poskytnutými podle tohoto rámce, přičemž podpora na výzkum, vývoj a inovace je předmětem výjimky podle nařízení (ES) č. 364/2004 nebo jiného nařízení, které jej nahradí, a podporou schválenou Komisí podle pokynů pro rizikový kapitál.
Příjemce nesmí obdržet státní podporu jinou než podporu XxXxX a podporu na rizikový kapitál dříve, než tři roky po poskytnutí podpory pro mladé inovativní podniky.
5.5 Podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách
Inovace ve službách nemusí vždy spadat do kategorií výzkumu vymezených v oddílu 5.1, ale jsou typicky méně systematické
(36) Tím není dotčeno použití pokynů pro vnitrostátní regionální podporu na léta 2007–2013 (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13) a zejména udělení podpory nově založeným malým podnikům do celkové částky 2 milionů EUR na malý podnik se sídlem v oblastech, kde se lze odchýlit od ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.
a často vycházejí z interakce se zákazníky, poptávky na trhu, přijetí obchodních a organizačních modelů a praktik z inovativ- nějších odvětví nebo obdobných zdrojů.
Podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES při maximální míře podpory 15 % v případě velkých podniků, 25 % v případě středních podniků a 35 % v případě malých podniků. Velké podniky jsou způsobilé pro tuto podporu pouze tehdy, spolupracují-li s malými a středními podniky, pokud jde o podporovanou činnost, přičemž spolupracujícím malým a středním podnikům musí vzniknout nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů.
Běžné nebo pravidelné změny výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, stávajících služeb a jiných nedokončených operací nejsou způsobilé pro státní podporu, i když mohou představovat zdokonalení.
Musí být splněny tyto podmínky:
a) organizační inovace musí vždy souviset s používáním a využitím informačních a komunikačních technologií (IKT) ke změně organizace;
b) inovace je formulována jako projekt s určeným a kvalifiko- vaným vedoucím projektu a s určenými náklady na projekt;
c) výsledkem podpořeného projektu je vypracování normy, modelu podnikání, metodiky nebo koncepce, které lze soustavně reprodukovat, případně certifikovat a patentovat;
d) inovace postupů nebo organizační inovace jsou nové nebo významně zdokonalené v porovnání se současným stavem daného odvětví ve Společenství. Novost může členský stát prokázat například na základě přesného popisu inovace ve srovnání se současným postupem nebo organizačními technikami používanými jinými podniky ve stejném odvětví;
e) projekt v oblasti inovací postupů nebo organizačních inovací zahrnuje značnou míru rizika. Toto riziko může členský stát prokázat například tím, že přesvědčivě doloží: náklady na projekt v poměru k obratu společnosti, dobu potřebnou k vyvinutí nového postupu, očekávané výnosy z inovace postupů ve srovnání s náklady na projekt a pravděpodobnost selhání.
5.6 Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací
Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:
1. příjemcem je malý nebo střední podnik;
2. podpora udělená v kterémkoli tříletém období nepřesáhne maximální částku 200 000 EUR na jednoho příjemce (37);
3. poskytovatel služeb má prospěch z vnitrostátní nebo evropské certifikace. Nemá-li poskytovatel služeb prospěch z vnitrostátní nebo evropské certifikace, nesmí podpora činit víc než 75 % způsobilých nákladů;
4. příjemce musí použít státní podporu na to, aby pořídil tyto služby za tržní cenu (nebo je-li poskytovatel služeb neziskovou organizací za cenu, která zahrnuje celé náklady a přiměřený zisk).
Způsobilé jsou tyto náklady:
— u poradenských služeb v oblasti inovací jsou to následující náklady: konzultace vedení, technologická pomoc, služby v oblasti převodu technologií, vzdělávání, poradenství při nabývání a ochraně práv k duševnímu vlastnictví a při obchodování s těmito právy a v souvislosti s licenčními smlouvami, poradenství v souvislosti s používáním norem,
— u podpůrných služeb v oblasti inovací jsou to následující náklady: kancelářské prostory, databáze, technické kni- hovny, výzkum trhu, použití laboratoře, označování, zkoušení a osvědčování jakosti.
Je-li poskytovatel služeb neziskovým subjektem, může být podpora poskytnuta formou snížení ceny jakožto rozdílu mezi zaplacenou cenou a tržní cenou (nebo cenou, v níž jsou zakalkulovány plné náklady a přiměřená marže). V takovém případě by měly členské státy zřídit systém zajišťující transpa- rentnost plných nákladů poskytnutých poradenských a podpůr- ných služeb, jakož i ceny zaplacené příjemcem, aby bylo možno změřit a průběžně sledovat poskytovanou podporu.
5.7 Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků
Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků vyslaných z veřejné výzkumné organizace nebo velkého podniku do malých a středních podniků je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
Vyslaní pracovníci nesmějí nahrazovat jiné zaměstnance, ale být zaměstnáni v nově vytvořené funkci v rámci podniku a musí být ve výzkumné organizaci nebo velkém podniku, který takovéto
Způsobilé náklady jsou stejné jako u podpory VaV (srov. oddíl).
V případě organizačních inovací však náklady na nástroje a vybavení zahrnují pouze náklady na nástroje a vybavení IKT.
(37) Aniž by byla dotčena možnost pobírat zároveň podporu de minimis
ohledně dalších způsobilých výdajů.
pracovníky vysílá, zaměstnáni nejméně po dobu dvou let. Vyslaní pracovníci musí v malém nebo středním podniku, který dostává podporu, pracovat na činnostech VaVaI .
Způsobilými náklady jsou veškeré osobní náklady na vypůjčení a zaměstnání vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně nákladů na využití personální agentury, jakož i příspěvek na mobilitu pro vyslané pracovníky. Maximální míra podpory činí 50 % způsobilých nákladů po dobu nejvýše 3 let na podnik a vypůjčenou osobu.
Toto ustanovení neumožňuje zahrnout náklady na poradenství (úhrada služeb poskytnutých odborníkem, aniž by byl tento odborník v podniku zaměstnán) jako takové, na něž se vztahují pravidla podpory pro malé a střední podniky (38).
5.8 Podpora pro inovační seskupení
Investiční podporu lze poskytnout na zřízení, rozšíření a povzbuzení inovačních seskupení výhradně právnické osobě, která inovační seskupení provozuje. Tento subjekt odpovídá za organizaci účasti a přístupu do sídla seskupení, využívání jeho zařízení a podílení se na jeho činnostech. Přístup do sídla seskupení, využívání jeho zařízení a podílení se na jeho činnostech nelze omezit a poplatky účtované za využívání jeho zařízení a podílení se na jeho činnostech musí být v souladu s příslušnými náklady seskupení.
Taková podpora může být udělena těmto zařízením:
— zařízení pro vzdělávací a výzkumná střediska,
— výzkumné infrastruktury s otevřeným přístupem: labora- toře, zkušebny,
— širokopásmové síťové infrastruktury.
Maximální míra podpory činí 15 %.
V případě regionů způsobilých pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Xxxxxxx o ES má Komise za to, že míra podpory nesmí překročit:
— 30 % pro regiony s méně než 75 % průměru HDP EU-25 na obyvatele, u nejvzdálenějších regionů s vyšším HDP na obyvatele a u regionů se statistickým účinkem do 1. ledna 2011 (39),
— 40 % pro regiony s méně než 60 % průměru HDP EU-25 na obyvatele,
— 50 % pro regiony s méně než 45 % průměru HDP EU-25 na obyvatele.
Jako projev uznání jejich zvláštního znevýhodnění budou nejvzdálenější regiony způsobilé pro další příplatek ve výši
(38) V současnosti: nařízení (ES) č. 70/2001.
(39) Srov. Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013, odstavce 18-20.
20 % HDP, jestliže jejich HDP na obyvatele klesne pod 75 % průměru EU-25 a v ostatních případech ve výši 10 %.
Regiony se statistickým účinkem, které spadají do odchylky podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx o ES, budou od 1. ledna 2010 způsobilé pro 20 % míru podpory.
Je-li podpora udělena malému nebo střednímu podniku, lze maximální míru zvýšit o 20 procentních bodů u malého podniku a 10 procentních bodů v případě podpory pro střední podnik.
Způsobilými náklady jsou náklady související s investicemi do pozemků, budov, strojního zařízení a vybavení.
Provozní podporu na povzbuzení inovačních seskupení lze poskytnout právnické osobě provozující inovační seskupení. Tato podpora musí být dočasná a zpravidla musí být její poskytování do určité doby zastaveno, aby existovala pobídka k tomu, že budou ceny v přiměřeném časovém horizontu odrážet náklady.
Takováto podpora může být udělena na omezenou dobu pěti let za podmínky, že se poskytovaná částka podpory postupně snižuje („degresivní podpora“). Její intenzita může v prvním roce dosáhnout 100 %, ale v pátém roce musí lineárně poklesnout až na nulu. Trvání nedegresivní podpory je omezenou celkovou dobou pěti let a její intenzita nesmí převýšit 50 % způsobilých nákladů. V řádně odůvodněných případech a na základě přesvědčivých důkazů předložených oznamujícím členským státem může být podpora na povzbuzení seskupení udělena na delší dobu, jež však nepřekročí deset let.
Způsobilými náklady jsou osobní a administrativní náklady spojené s těmito činnostmi:
— marketing seskupení s cílem získat pro účast v něm další společnosti,
— správa veřejně přístupných zařízení seskupení,
— organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí na podporu výměny znalostí a vytváření sítí mezi členy seskupení.
Při oznamování investiční podpory nebo podpory na povzbu- zení seskupení musí členský stát poskytnout rozbor tech- nologické specializace inovačního seskupení, stávajícího regionálního potenciálu, stávající výzkumné kapacity, přítom- nosti seskupení ve Společenství se stejným účelem a možných tržních objemů činností seskupení.
Případy, kdy členské státy financují inovační infrastrukturu, která budeme být provozována na bázi otevřeného přístupu pro neziskové organizace, budou posuzovány podle ustanovení oddílu 3.1.
6. MOTIVAČNÍ ÚČINEK A NEZBYTNOST PODPORY
Státní podpora musí mít motivační účinek, tj. musí vést k tomu, že příjemci změní své chování tak, že se zvýší jejich činnost v oblasti VaVaI. V důsledku podpory by se měla činnost v oblasti VaVaI zvýšit, pokud jde o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo rychlost.
Komise se domnívá, že státní podpora nepředstavuje pro příjemce pobídku ve všech případech, kdy činnost v oblasti VaVaI (40) byla zahájena před tím, než příjemce podal žádost o podporu u vnitrostátních orgánů.
Pokud podpořený projekt v oblasti VaVaI nebyl zahájen před podáním žádosti, Komise má za to, že motivační účinek je automaticky splněn u těchto opatření podpory:
— podpora na projekt a studie proveditelnosti, pokud je příjemce podpory malým nebo středním podnikem a pokud je částka podpory nižší než 7,5 milionů EUR na projekt na jeden malý nebo střední podnik,
— podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví,
— podpora pro mladé inovativní podniky,
— podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací,
— podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků.
U všech ostatních opatření (41) bude Komise požadovat, aby
členské státy doložily motivační účinek.
K ověření, zda plánovaná podpora přiměje příjemce podpory podniky k tomu, že změní své chování tak, že se zvýší jejich činnost v oblasti VaVaI, členské státy předem poskytnou vyhodnocení zvýšené činnosti v oblasti VaVaI pro všechna jednotlivá opatření posuzovaná Komisí na základě srovnávací analýzy porovnávající situaci bez podpory a situaci, kdy je podpora poskytnuta. Lze použít následující kritéria spolu s dalšími relevantními kvantitativními a nebo kvantitativními faktory předloženými členskými státy, které podaly příslušné oznámení:
Rozšíření rozsahu projektu: růst celkových nákladů na projekt (bez snížení výdajů příjemce podpory v porovnání se situací, kdy by nebyla poskytnuta podpora); zvýšení počtu osob přidělených na činnosti v oblasti VaVaI;
Rozšíření rozsahu: zvýšení počtu očekávaných přínosů projektu; náročnější projekt, který se vyznačuje vyšší pravděpodobností
(40) Pokud se navrhuje poskytnout podporu projektu v oblasti VaVaI, nevylučuje to, že možný příjemce již provedl studie proveditelnosti, na něž se žádost o státní podporu nevztahuje.
(41) Tzn. podpora na projekt pro velké podniky a na malé a střední podniky ohledně podpory převyšující 7,5 milionu EUR; podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách a podpora pro inovační seskupení.
dosažení zásadního pokroku na poli vědy nebo techniky či vyšším rizikem neúspěchu (spojeným zejména s vyšším rizikem obsaženým ve výzkumném projektu, s dlouhodobou povahou projektu a s nejistotou ohledně jeho výsledků).
Urychlení postupu projektu: kratší doba dokončení projektu ve srovnání se situací, kdy by byl projekt uskutečňován bez podpory;
Zvýšení celkové částky vynaložené na VaVaI: celkové zvýšení nákladů na VaVaI vynaložených příjemcem; změny rozpočtových prostředků přidělených na projekt (bez odpovídajícího snížení rozpočtu jiných projektů); zvýšení nákladů na VaVaI vynalože- ných příjemcem vyjádřené jako podíl celkového obratu;
Pokud lze prokázat významný účinek na alespoň jeden z těchto prvků s přihlédnutím k běžnému chování podniku v příslušném odvětví, Komise obvykle vyvodí závěr, že navrhovaná podpora má motivační účinek.
Pokud Komise provádí podrobné posouzení jednotlivého opatření, tyto ukazatele nelze považovat za dostatečné k pro- kázání motivačního účinku a bude nutno Komisi předložit dodatečné důkazy.
Při posuzování režimu podpory jsou podmínky týkající se motivačního účinku pokládány za splněné, pokud se členský stát zaváže poskytovat individuální podporu v rámci schváleného režimu podpory teprve po ověření, zda je přítomen motivační účinek, a k předkládání výročních zpráv o provádění schváleného režimu. Ve svých výročních zprávách členský stát musí uvést, jak posoudil motivační účinek podpory před jejím poskytnutím s použitím výše uvedených kvantitativních a kvalitativních ukazatelů.
7. SLUČITELNOST PODPORY S VÝHRADOU PODROBNÉHO POSOUZENÍ
Komise se domnívá, že zvýšení činnosti v oblasti VaVaI ve Společenství je ve společném zájmu Společenství, jelikož lze očekávat, že významně přispěje k růstu, prosperitě a trvale udržitelnému rozvoji. V této souvislosti Komise uznává, že státní podpora hraje pozitivní roli, je-li dobře zaměřená a vytváří-li vhodnou pobídku pro podniky, aby zvýšily VaVaI. Státní podpora však může vést rovněž k významnému narušení hospodářské soutěže, které je nutno vzít v úvahu.
7.1 Opatření podléhající podrobnému posouzení
U níže uvedených opatření provede Komise vzhledem k vyššímu riziku narušení hospodářské soutěže podrobnější posouzení.
U opatření, na něž se vztahuje nařízení o blokových výjimkách:
— u všech případů oznámených Komisi na základě povin- nosti oznámit podporu jednotlivě, jak je stanoveno v nařízení o blokových výjimkách.
U opatření, na něž se vztahuje tento rámec:
V případech, kdy částka podpory převyšuje
— na podporu projektů (42) a studie proveditelnosti:
— je-li předmětem projektu „převážně“ základní výzkum (43): 20 milionů EUR na podnik, na projekt/ studii proveditelnosti,
— je-li předmětem projektu „převážně“ aplikovaný výzkum (44): 10 milionů EUR na podnik, na projekt/ studii proveditelnosti,
— pro všechny ostatní projekty: 7,5 milionu EUR na podnik, na projekt/studii proveditelnosti,
— u inovací postupů a organizačních inovací ve službách 5 milionů EUR na projekt a podnik,
— pro inovační seskupení (na jedno seskupení) 5 mili- onů EUR.
Účelem tohoto podrobného posouzení je zajistit, aby vysoké částky podpory VaVaI nenarušovaly hospodářskou soutěž v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem, ale skutečně přispěly ke společnému zájmu. Tak tomu je, pokud přínosy státní podpory s ohledem na dodatečný VaVaI převáží nevýhody pro hospodářskou soutěž a obchod.
Podrobné posouzení je posouzením přiměřenosti v závislosti na možném rušivém potenciálu v daném případě. V souladu s tím skutečnost, že se provádí podrobné posouzení, neznamená nutně potřebu zahájit v daném případě formální vyšetřovací řízení, ačkoli u některých opatření tak tomu být může.
Pokud členské státy zajistí úplnou spolupráci a poskytnou včas přiměřené informace, Komise se vynasnaží provést vyšetřování včas.
7.2 Metodika podrobného posouzení: Kritéria VaVaI pro ekonomické posouzení některých individuálních
případů
Komise uvádí pokyny, pokud jde o druh požadovaných informací a používanou metodiku u opatření podléhajících
(42) U projektů EUREKA je tento strop stanoven na dvojnásobek této
částky.
(43) Má se za to, že projekt sestává „převážně“ ze základního výzkumu, je-li více než polovina způsobilých nákladů vynaložena na činnosti, které spadají do kategorie základního výzkumu.
(44) Má se za to, že projekt sestává „převážně“ aplikovaného výzkumu, je- li více než polovina způsobilých nákladů vynaložena na činnosti, které spadají do kategorie aplikovaného výzkumu nebo základního výzkumu.
podrobnému posouzení. Tyto pokyny mají zajistit, aby rozhod- nutí Komise a jejich odůvodnění byla transparentní a před- vídatelná, aby byla zajištěna předvídatelnost a právní jistota.
Podrobné posouzení se provádí na základě níže uvedených pozitivních a negativních prvků, které se použijí dodatečně ke kritériím stanoveným v kapitole 5. V některých případech může použitelnost a váha přisuzovaná těmto prvkům záviset na formě nebo cíli podpory. Podrobnost posouzení se strany Komise bude úměrná riziku narušení hospodářské soutěže. To znamená, že rozsah analýzy bude záviset na povaze případu. Státní podpora pro činnosti, které jsou vzdáleny od trhu, proto bude s menší pravděpodobností předmětem velmi podrobného posouzení.
Členské státy se vyzývají, aby předložily všechny prvky, které považují za prospěšné pro posouzení daného případu. Členské státy se zejména vyzývají, aby se spoléhaly na hodnocení minulých režimů nebo opatření státní podpory, posouzení dopadů provedené orgánem poskytujícím podporu, finanční zprávy, vnitřní obchodní plány, které by podnik měl vypracovat u důležitých projektů, odborná stanoviska a jiné studie související s VaVaI.
7.3 Pozitivní účinky podpory
Skutečnost, že podpora podněcuje podniky, aby ve Společenství uskutečnily VaVaI, které by jinak neprovedly, představuje hlavní pozitivní prvek, k němuž se bude přihlížet při posuzování slučitelnosti podpory.
V této souvislosti bude Komise věnovat pozornost zejména těmto prvkům:
— čistý přírůstek VaVaI uskutečňovaných podnikem,
— příspěvek opatření k celkovému zlepšení dotyčného odvětví s ohledem na úroveň VaVaI,
— příspěvek opatření ke zlepšení situace ve Společenství s ohledem na VaVaI v mezinárodním měřítku.
7.3.1 Existence selhání trhu
Jak je uvedeno v kapitole 1, státní podpora může být nezbytná ke zvýšení VaVaI v hospodářství pouze v rozsahu, v němž trh sám o sobě nezajišťuje optimální výsledek. Je zjištěno, že některá selhání trhu brzdí celkovou úroveň VaVaI ve Společenství. Ne všechny podniky a odvětví v hospodářství však narážejí na tato selhání trhu stejnou měrou. Proto co se týká opatření, která podléhají podrobnému posouzení, členský stát musí předložit přiměřené informace, zda se podpora vztahuje na obecné selhání
trhu s ohledem na VaVaI ve Společenství nebo na konkrétní selhání trhu.
Podle toho, jaké konkrétní selhání trhu je třeba řešit, Komise vezme v úvahu tyto prvky:
— přelévání znalostí: předpokládaná úroveň šíření infor- mací, specifičnost vytvořených poznatků, dostupnost ochrany práv k duševnímu vlastnictví,
— nedokonalé a asymetrické informace: míra rizika a složitost výzkumu, potřeba vnějších financí, charakteri- stika příjemce podpory s ohledem na získání vnějších financí,
— nedostatečná koordinace: počet spolupracujících podni- ků; míra spolupráce, odlišný zájem mezi spolupracujícími partnery, problémy při navrhování smluv, problémy třetích stran při koordinaci spolupráce.
Pro státní podporu zaměřenou na projekty VaVaI nebo činnosti v podporovaných oblastech vezme Komise v úvahu: i) znevý- hodnění způsobená odlehlostí a jinými regionálními zvlášt- nostmi; ii) zvláštní údaje o místním hospodářství, společenské a nebo historické důvody pro nízkou úroveň činnosti VaVaI ve srovnání s příslušnými průměrnými údaji a nebo situací v členských státech a nebo na evropské úrovni; a iii) případný další důležitý ukazatel, který dokládá vyšší míru selhání trhu.
7.3.2 Vhodný nástroj
Státní podporu VaVaI lze povolit podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud je nezbytná k dosažení cíle společného zájmu, jako výjimku z obecného zákazu státní podpory. Důležitým prvkem v ověření vyváženosti je, zda a nakolik lze státní podporu VaVaI považovat za vhodný nástroj ke zvýšení činnosti v oblasti VaVaI vzhledem k tomu, že stejných výsledků lze dosáhnout jinými, méně rušivými nástroji.
V analýze slučitelnosti bude Komise přihlížet zvláště k jakémukoli posouzení dopadu navrhovaného opatření, které provedl členský stát. Za vhodný nástroj se považují opatření, u nichž členský stát zvážil jiné možnosti politiky a u nichž byly zjištěny výhody použití výběrového nástroje, jako je státní podpora, a byly předloženy Komisi.
7.3.3 Motivační účinek a nezbytnost podpory
Při posuzování státní podpory VaVaI je nejdůležitější podmínkou analýza motivačního účinku opatření podpory. Zjišťování
motivačního účinku znamená posouzení, zda plánovaná podpora přiměje podniky, aby uskutečnily VaVaI, které by jinak neprovedly.
V kapitole 6 je podána řada ukazatelů, jež mohou členské státy použít k prokázání motivačního účinku. Pokud je však opatření posuzováno podrobně, Komise bude požadovat, aby byl motivační účinek přesněji vymezen, aby se zamezilo nepatřič- nému narušení hospodářské soutěže.
Při analýze vezme Komise kromě ukazatelů uvedených v kapitole 6 v úvahu tyto prvky:
— specifikace zamýšlené změny: zamýšlená změna v cho- vání, o níž státní podpora v oznámeném případě usiluje, musí být dobře specifikována (spuštění nového projektu, větší velikost, rozsah nebo rychlost projektu),
— srovnávací analýza: změnu chování je nutno zjistit pomocí srovnávací analýzy, jaká by byla úroveň zamýšlené činnosti s podporou a bez podpory. Rozdíl obou scénářů se považuje za dopad opatření podpory a popisuje motivační účinek,
— ziskovost: nebyl-li by projekt sám o sobě pro soukromý podnik ziskový, ale vytvořil by významná pozitiva pro společnost, je pravděpodobnější, že podpora má motivační účinek. K vyhodnocení celkové ziskovosti (či neziskovosti) projektu lze použít metodiky hodnocení, které se běžně používají v dotčeném výrobním odvětví (45),
— výše investice a peněžní toky v čase: vysoké počáteční investice, nízká úroveň odpovídajících peněžních toků a významný podíl peněžních toků vznikajících ve velmi vzdálené budoucnosti budou považovány za pozitivní prvky při posuzování motivačního účinku,
— xxxx xxxxxx spojeného s výzkumným projektem: na základě např. studií proveditelnosti, posouzení rizik a odborných stanovisek se při posuzování rizik přihlédne zejména k nevratnosti investice, pravděpodobnosti obchod- ního neúspěchu, riziku, že projekt bude méně výnosný, než se očekávalo, riziku, že provádění projektu ohrozí jiné činnosti, a riziku, že náklady projektu ohrozí finanční životaschopnost podniku; U státní podpory zaměřené na projekty nebo činnosti v oblasti VaVaI v podporovaných oblastech vezme Komise v úvahu znevýhodnění způsobená odlehlostí a jinými regionálními zvláštnostmi, které mají negativní dopad na úroveň rizika výzkumného projektu,
(45) Tyto mohou zahrnovat způsoby hodnocení současné čisté hodnoty projektu (tzn. součet diskontovaného předpokládaného peněžního toku plynoucího z investice minus investiční náklady), vnitřní návratnost (internal rate of return – IRR) nebo návratnost použitého kapitálu (return of capital employed – ROCE), finanční zprávy a vnitřní obchodní plány obsahující informace o prognózách poptávky, prognózy nákladů, finančních prognózy (např. NPV, IRR, ROCE), dokumenty, které jsou předloženy investičnímu výboru a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytnuté finančním trhům mohou sloužit jako důkaz.
— průběžné vyhodnocování: na opatření, u nichž se předpokládají (v malém měřítku) pilotní projekty nebo které stanoví dobře vymezené milníky vedoucí k ukončení projektu v případě neúspěchu a u nichž se předpokládá následné veřejně dostupné monitorování, bude pohlíženo pozitivněji, pokud jde o posouzení motivačního účinku.
7.3.4 Přiměřenost podpory
Nezávisle na kriteriích uvedených v kapitole 5 by mě dotčený
členský stát poskytnout tyto dodatečné informace:
— otevřené výběrové řízení: pokud v členském státě existuje více (možných) kandidátů na provedení projektu v oblasti VaVaI, splnění požadavku přiměřenosti je pravděpodobnější, pokud byl projekt zadán na základě transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií,
— podpora omezená na nejnižší možnou míru: členské státy musí vysvětlit, jak byla uvedená částka vypočtena, aby se zajistilo, že je omezena na nejnižší nezbytnou míru.
7.4 Analýza narušení hospodářské soutěže a obchodu
Státní podpora VaVaI může ovlivnit hospodářskou soutěž na dvou úrovních: i) dopad na hospodářskou soutěž v inovačním postupu, tj. hospodářskou soutěž s ohledem na VaVaI uskuteč- ňované směrem nahoru od trhů s výrobky a ii) dopad na hospodářskou soutěž na trzích s výrobky, kde jsou využívány výsledky činností VaVaI.
Při posuzování negativních účinků opatření podpory Komise zaměří svou analýzu narušení hospodářské soutěže na před- vídatelný dopad podpory VaVaI na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených trzích s výrobky. Komise bude přikládat větší váhu rizikům pro hospodářskou soutěž a obchod, která mohou s velkou pravděpodobností vzniknout v dohledné budoucnosti.
Účinek na hospodářskou soutěž v inovačním postupu bude relevantní tehdy, bude-li mít předvídatelný dopad na výsledek hospodářské soutěže na budoucích trzích s výrobky. V určitých případech se výsledky VaVaI např. v podobě práv k duševnímu vlastnictví obchodují na tzv. technologických trzích, např. prostřednictvím poskytnutí licence na patenty. V těchto pří- padech Komise může zvážit rovněž účinek podpory na hospo- dářskou soutěž na technologických trzích.
Dopad VaVaI na trhy s výrobky je značně dynamický a analýza proto bude výhledová. Často lze tutéž inovační činnost spojit s více budoucími trhy s výrobky. Je-li tomu tak, musí být dopad státní podpory posouzen z hlediska souboru dotčených trhů.
Existují tři různé způsoby, jimiž může podpora VaVaI narušit hospodářskou soutěž na trzích s výrobky:
1. podpora VaVaI může narušit dynamické pobídky pro účastníky na trhu, aby investovali (vypuzení);
2. podpora VaVaI může vytvořit nebo zachovat postavení tržní síly;
3. podpora VaVaI může zachovat neefektivní strukturu trhu.
Státní podpora může mít rovněž negativní účinek na obchodo- vání na společném trhu. Zejména pokud podpora XxXxX vede k vypuzení soutěžitelů, opatření podpory mohou v zásadě vést k přesunu obchodních toků a umístění hospodářské činnosti.
7.4.1 Narušení dynamických pobídek
Hlavní obava související s podporou VaVaI poskytovanou podnikům se týká toho, že jsou narušeny dynamické pobídky soutěžitelů k investování. Pokud podnik obdrží podporu, obecně to zvyšuje pravděpodobnost úspěšného VaVaI na straně tohoto podniku, což v budoucnu povede k větší přítomnosti na trhu (trzích) s výrobky. Tato větší přítomnost může vést soutěžitele k tomu, že omezí rozsah svých původních investičních plánů (vypuzení).
Ve své analýze Komise přihlédne k těmto prvkům:
— Výše podpory: Opatření podpory, která zahrnují značné částky podpory, povedou pravděpodobněji k významným účinkům vypuzení. Význam výše podpory se bude měřit s ohledem na celkové soukromé výdaje na VaV v odvětví a částku vynaloženou hlavními účastníky.
— Blízkost trhu/kategorie podpory: Čím více je opatření podpory zaměřeno na činnost v oblasti VaVaI blízko trhu, tím je pravděpodobnější, že vyvine značné účinky vypu- zení.
— Otevřené výběrové řízení: Pokud je grant poskytnut na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, Komise zaujme kladnější postoj.
— Překážky odchodu: Soutěžitelé s větší pravděpodobností zachovají (nebo ještě zvýší) své investiční plány, jsou-li překážky odchodu u inovačního postupu velké. To může nastat, pokud je mnoho minulých investic soutěžitelů vázáno v určité trajektorii VaVaI.
— Pobídky k soutěži o budoucí trh: Podpora VaVaI může vést k tomu, že konkurenti příjemce podpory upustí od soutěže o budoucí trh, protože výhoda poskytnutá podporou (vzhledem k technologické výhodě nebo nača- sování) snižuje možnost, aby na tento budoucí trh vstoupili se ziskem.
— Rozlišení výrobků a úroveň hospodářské soutěže: Týká-li se inovace výrobků spíše vývoje odlišných výrobků (související např. s odlišnými značkami, normami, tech- nologiemi, skupinami spotřebitelů), soutěžitelé budou pravděpodobně postiženi méně. Totéž platí, pokud se na trhu vyskytuje mnoho efektivních soutěžitelů.
7.4.2 Vytvoření tržní síly
Podpora VaVaI může mít narušující účinky vzhledem ke zvýšení nebo zachování určitého stupně tržní síly na trzích s výrobky. Tržní síla je schopnost ovlivňovat po značnou dobu tržní ceny, objem, paletu nebo jakost zboží a služeb nebo jiné parametry hospodářské soutěže na trhu, a to na úkor spotřebitelů. Komise posoudí tržní sílu před poskytnutím podpory a změnu tržní síly, kterou lze očekávat v důsledku podpory.
Komise je znepokojena zejména těmi opatřeními v oblasti VaVaI, která umožňují příjemci podpory převést nebo posílit tržní sílu, kterou má na současných trzích s výrobky, na budoucí trhy s výrobky. Komise proto pravděpodobně nebude zjišťovat problémy týkající se hospodářské soutěže v souvislosti s tržní silou na trzích, na nichž má každý příjemce podpory podíl na trhu nižší než 25 %, a na trzích s koncentrací trhu s Herfindahl- Hirschmanovým indexem (HHI) nižší než 2 000.
Ve své analýze Komise přihlédne k těmto prvkům:
— Tržní síla příjemce podpory a struktura trhu: Má-li příjemce podpory již nyní na trhu s výrobky dominantní postavení, opatření podpory může toto dominantní postavení dále posílit dalším oslabením konkurenčních překážek kladených ze strany soutěžitelů přijímajícího podniku. Obdobně, opatření státní podpory mohou mít závažný dopad na oligopolních trzích, na nichž působí jen několik málo účastníků.
— Úroveň překážek vstupu: V oblasti VaVaI mohou pro nově příchozí existovat významné překážky vstupu. K těmto překážkám patří právní překážky vstupu (zejména práva k duševnímu vlastnictví), úspory z rozsahu, překážky přístupu k sítím a infrastruktuře a jiné strategické překážky vstupu nebo rozšíření působení.
— Kupní síla: Tržní síla podniku může být omezena rovněž postavením kupujících na trhu. Přítomnost silných kupu- jících může sloužit jako protiargument zjištění silného postavení na trhu, pokud je pravděpodobné, že kupující budou usilovat o zachování dostatečné hospodářské sou- těže na trhu.
— Postup volby: Opatření podpory, která podnikům se silným postavením na trhu umožňují ovlivňovat postup volby např. tím, že mají právo dávat doporučení podnikům v postupu volby nebo ovlivňovat cestu výzkumu způso- xxx, který bezdůvodně nepřeje alternativní cestě, mohou vzbuzovat u Komise obavy.
7.4.3 Zachování neúčinných struktur trhu
Podpora VaVaI může, není-li správně zaměřena, podporovat nevýkonné podniky, a tedy vést ke strukturám trhu, kdy mnoho účastníků trhu nedosahuje účinného rozsahu. Při své analýze Komise uváží, zda je podpora poskytnuta na trzích s nadbytečnou kapacitou, v upadajících výrobních odvětvích nebo v citlivých odvětvích. Obavy jsou méně pravděpodobné v případě, kdy je státní podpora VaVaI zaměřena na změny v dynamice růstu odvětví, zejména zaváděním nových technologií.
7.5 Porovnání a rozhodování
Na základě těchto pozitivních a negativních prvků Komise porovná účinky opatření a rozhodne, zda výsledná narušení nepříznivě ovlivňují podmínky obchodování v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. Analýza každého jednotlivého případu bude založena na celkovém posouzení předvídatelných pozitivních a negativních účinků státní podpory. Za tímto účelem Komise nebude uplatňovat kritéria uvedená v oddílech 7.3 a 7.4 mechanicky, ale bude provádět celkové posouzení na základě zásady proporcionality.
Komise případně nevysloví námitky k oznámenému opatření podpory bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení nebo po formálním vyšetřovacím řízení stanoveném v článku 6 nařízení (ES) č. 659/1999 může ukončit řízení rozhodnutím podle článku 7 uvedeného nařízení. Pokud Komise přijme podmínečné rozhodnutí ve smyslu čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999, může zejména zvážit připojení níže uvedených podmínek, které musí omezit výsledné narušení nebo účinek na obchod a být přiměřené:
— nižší míra podpory než je povolena v kapitole 5, včetně mechanismů zpětného získání a různých podmínek pro splacení vratných záloh,
— šíření výsledků, spolupráce a jiné závazky týkající se chování,
— oddělení účtů, aby se předešlo vzájemnému subvencování z jednoho trhu na trh druhý, působí-li příjemce na více trzích,
— žádná diskriminace vůči ostatním možným příjemcům (omezení selektivity).
8. KUMULACE
Pokud jde o kumulaci, použijí se stropy podpory stanovené v tomto rámci bez ohledu na to, zda je podpora projektu financována zcela ze státních prostředků nebo zda je částečně financována Společenstvím, s výjimkou specifického a omeze- ného kontextu rámcových programů vědeckého a technického
rozvoje přijatých v souladu s hlavou XVIII Smlouvy o ES nebo hlavou II Smlouvy o Euratomu.
Jsou-li výdaje způsobilé pro podporu VaVaI zcela nebo zčásti způsobilé i pro podporu k jiným účelům, společná část bude podléhat nejpříznivějšímu stropu podle použitelných pravidel. Toto omezení se netýká podpory poskytnuté v souladu s pokyny Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (46).
Podpora VaVaI nesmí být kumulována s podporou de minimis, pokud jde o stejné způsobilé výdaje, s cílem obejít maximální míry podpory stanovené v tomto rámci.
9. ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV
Co se týká podpory VaV u výrobků uvedených v příloze I Smlouvy o ES a odchylně od omezení míry podpory nebo příplatků stanovených jinde v tomto rámci, Komise bude nadále povolovat míry podpory do výše 100 % i v případech, kdy VaV provádějí podniky, jsou-li v každém případě splněny tyto čtyři podmínky:
— jedná se o obecný zájem konkrétního odvětví nebo pododvětví,
— informace o provedení výzkumu a jeho cílech jsou zveřejněny na internetu před zahájením výzkumu. Je nutno uvést rovněž přibližné datum očekávaných výsledků a místo zveřejnění na internetu a zmínku, že výsledky budou k dispozici zdarma,
— výsledky výzkumu jsou zpřístupněny na internetu po dobu nejméně 5 let. Tyto informace na internetu nesmí být zveřejněny dříve, než jsou poskytnuty členům určité organizace,
— podpora je poskytnuta přímo výzkumnému ústavu nebo subjektu a nesmí zahrnovat přímé poskytnutí podpory nesouvisející s výzkumem podniku vyrábějícího nebo zpracovávajícího nebo uvádějícího na trh zemědělské výrobky ani poskytovat cenovou podporu výrobcům těchto výrobků.
Komise schválí státní podporu pro spolupráci podle článku 29 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (47) pokud bylo pro tuto spolupráci schváleno spolufinancování podle uvedeného článku a nebo je státní podpora udělena formou dalšího financování podle článku 89 nařízení (ES) č. 1698/2005 za stejných podmínek a ve stejné míře jako spolufinancování.
(46) Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2.
(47) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1463/2006 (Úř. věst. L 277, 9.10.2006, s. 1).
Případy podpory VaV v případě výrobků uvedených v přílo- ze I Smlouvy o ES, které nesplňují podmínky této kapitoly, budou přezkoumány podle běžných pravidel tohoto rámce.
10. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
10.1 Podávání zpráv a monitorování
10.1.1 Výroční zprávy
V souladu s požadavky nařízení Rady (ES) č. 659/1999 a nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (48) předkládají členské státy Komisi výroční zprávy.
Kromě požadavků uvedených v těchto ustanoveních výroční zprávy o opatřeních podpory VaVaI musí u každého opatření, včetně poskytnutí podpory v rámci schváleného režimu, obsahovat tyto informace:
— jméno/název příjemce,
— výše podpory na jednoho příjemce,
— míra podpory,
— odvětví, v nichž se podpořené projekty realizují.
V případě daňové podpory má členský stát povinnost předložit pouze seznam příjemců, kteří obdrželi roční úlevu na dani vyšší než 200 000 EUR.
V případě seskupení musí zpráva obsahovat též stručný popis činnosti seskupení a jeho efektivnosti při podchycování činností v oblasti VaVaI. Komise si může vyžádat dodatečnou informaci o udělené podpoře, aby ověřila, zda byly dodrženy podmínky jejího rozhodnutí o schválení daného opatření podpory.
Výroční zprávy se zveřejní na internetových stránkách Komise.
U veškeré podpory poskytnuté v rámci schváleného režimu velkým podnikům musí členské státy ve výroční zprávě rovněž vysvětlit, jak byl u podpory poskytnuté těmto podnikům respektován motivační účinek, zejména při použití ukazatelů a kritérií uvedených v kapitole 6 výše.
(48) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES)
č. 1627/2006 (Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 10).
10.1.2 Přístup k plnému znění režimů
Komise se domnívá, že v zájmu lepší transparentnosti regionální podpory v rozšířené Unii jsou nezbytná i další opatření. Zejména je nutné zajistit, aby členské státy, hospodářské subjekty, zainteresované strany a vlastně i Komise samotná měly snadný přístup k plnému znění všech příslušných programů podpory VaVaI.
Toho lze snadno dosáhnout zřízením propojených internetových portálů. Z tohoto důvodu bude Komise při zkoumání režimů podpory zahrnujícími VaVaI systematicky požadovat od dotče- ných členských států, aby zveřejnily plné znění všech povolených režimů podpory na internetu a sdělily Komisi internetovou adresu, na níž se tato zveřejněná znění nacházejí. Režim podpory nesmí být uskutečněn před zveřejněním příslušné informace na internetu.
10.1.3 Informační listy
Členské státy musí zajistit vedení podrobné evidence o poskyto- vání podpory na jakákoli opatření VaVaI. Tyto záznamy, které musí obsahovat veškeré informace potřebné ke zjištění, že byla dodržena výše způsobilých nákladů a maximální přípustná míra podpory, musí být uchovávány po dobu 10 let od dne poskytnutí podpory.
Komise požádá členské státy o předložení této informace, aby bylo možno provést posouzení dopadu tohoto rámce po třech letech od okamžiku, kdy vstoupily v platnost (49).
10.2 Vhodná opatření
Na základě čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES Komise navrhne členským státům níže uvedená vhodná opatření s ohledem na jejich příslušné stávající režimy podpor na výzkum a vývoj:
Aby tyto režimy byly v souladu s tímto rámcem, členské státy je případně pozmění tak, aby je uvedly do souladu s tímto rámcem ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne vstupu tohoto rámce v platnost, kromě následujících výjimek:
— členské státy provedou ve lhůtě dvaceti čtyř měsíců změny týkající se ustanovení uvedených v bodu 3.1.1 tohoto rámce,
— nový práh pro velké jednotlivé projekty se použije od vstupu tohoto rámce v platnost,
— povinnost předkládat podrobnější výroční zprávy podle bodu 10.1.1. a povinnost podávat zprávy podle bodu
10.1.3. se použije na současné režimy podpor ve lhůtě šesti měsíců ode dne vstupu tohoto rámce v platnost.
Členské státy jsou vyzvány, aby do dvou měsíců ode dne zveřejnění tohoto rámce udělily svůj výslovný bezpodmínečný souhlas s navrhovanými vhodnými opatřeními. Pokud se dotyčný členský stát nevyjádří, bude mít Komise za to, že s navrhovanými opatřeními nesouhlasí.
10.3 Vstup v platnost, doba platnosti a revize
Tento rámec vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2007 nebo, pokud nebyl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie před tímto datem, prvního dne po jeho zveřejnění v Úředním věstníku a nahradí rámec Společenství pro státní podporu na výzkum a vývoj.
Tento rámec se použije do 31. prosince 2013. Po konzultaci členských států může Komise rámec před tímto dnem pozměnit na základě významných hledisek souvisejících s politikou hospodářské soutěže nebo politikou výzkumu nebo s cílem vzít v úvahu jiné politiky Společenství nebo mezinárodní závazky. Komise hodlá provést přezkum tohoto rámce tři roky po jeho vstupu v platnost.
Komise použije tento rámec na všechny oznámené podpořené projekty, u nichž musí přijmout rozhodnutí po zveřejnění rámce v Úředním věstníku, a to i tehdy, pokud projekty byly oznámeny před zveřejněním rámce. To zahrnuje jednotlivou podporu udělenou podle schválených režimů podpor a oznámenou Komisi v souladu s povinností takovou podporu jednotlivě oznamovat.
V souladu s oznámením Komise o určení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (50) Komise v případě neoznámené podpory použije:
— tento rámec, pokud byla podpora udělena po jeho vstupu v platnost,
— rámec platný v době udělení podpory ve všech ostatních případech.
(49) Při tomto postupu se členské státy mohou rozhodnout, že podpoří
Komisi poskytnutím vlastních následných posouzení režimů podpor
a jednotlivých opatření. (50) Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.
PŘÍLOHA
Formulář pro podávání souhrnných informací k podpoře v rámci rozšířené povinnosti podávat zprávy (oddíl 10.1)
(1) Podpora ve prospěch (název podniku/podniků – příjemce/příjemců podpory, malý nebo střední podnik či ne): . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(2) Číslo režimu podpory (číslo, které Komise přidělila stávajícímu režimu/režimům, na jehož/jejichž základě se podpora poskytuje): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(3) Orgán veřejné správy, který podporu poskytuje (název a kontaktní údaje): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(4) Členský stát, kde se podpořený projekt nebo opatření provádí: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(5) Typ projektu nebo opatření: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(6) Stručný popis projektu nebo opatření: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(7) Případné způsobilé náklady (v eurech): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(8) Aktualizovaná výše podpory (hrubá) v eurech: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(9) Míra podpory ( % hrubého ekvivalentu příspěvku): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(10) Případné podmínky čerpání navrhované podpory: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(11) Plánované datum zahájení a skončení projektu nebo opatření: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(12) Datum přiznání podpory: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .