ÚZEMNÍ PLÁN
Obec Košetice
ÚZEMNÍ PLÁN
KOŠETICE
NÁVRH URČENÝ PRO OPAKOVANÉ PROJEDNÁNÍ DLE §53 ZÁKONA Č.183/2006Sb.
s vyznačením změn od posledního projednání
TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ - ČÁST ZPRACOVANÁ
ZPRACOVATELEM (PROJEKTANTEM)
TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNENÍ - ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM
ZáříČervenec 2016
Zadavatel : Obec Košetice
Pořizovatel dokumentace: Městský úřad Pelhřimov, odbor výstavby, oddělení územního plánu
na žádost obce Košetice
Zpracovatel: Ing. arch. Xxxxx Xxxxxx
Xxxxxxxxxx 1998
155 00 Praha 5
IČO: 66896274, Číslo autorizace ČKA 03 - 539
Autorský tým: Ing. arch. Xxxxx Xxxxxx, autorizovaný architekt a urbanista
Ing. arch. Xxxxxx Xxxxxxxxxx
Xxx. Xxx Xxxxxxxxxx, autorizovaná pro ÚSES Xxx. Xxxxxx Xxxxxx
Speciální profese: Xxx. Xxx Xxxxxxxxx, autorizovaný pro zahradní tvorbu
Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxx, XXx., autorizovaný pro technickou infrastrukturu
Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxx, autorizovaný pro dopravní stavby
ZáříČervenec 2016
SEZNAM VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE
Přílohy územního plánu
čís. | Název | měřítko |
1 | Výkres základního členění území | 1:10 000 |
2 | Hlavní výkres | 1:5 000 |
3 | Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací | 1:5 000 |
4 | Koncepce veřejné infrastruktury – energetické a hmotové | 1:5 000 |
systémy |
Přílohy odůvodnění územního plánu
čís. | Název | měřítko |
1 | Koordinační výkres | 1:5 000 |
2 | Širší vztahy | 1:50 000 |
3 | Výkres předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu | 1:5 000 |
a pozemků určených k plnění funkce lesa |
OBSAH
ÚZEMNÍ PLÁN
ČÁST I.
1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 8
2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 8
2.1 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE 8
2.2 OCHRANA A ROZVOJ CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT V ÚZEMÍ 9
3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 11
3.1 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ SÍDEL A ZASTAVĚNÝCH LOKALIT 11
3.2 URBANISTICKÁ KONCEPCE 12
3.3 ZASTAVITELNÉ PLOCHY (MIMO ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ) 13
3.4 ZASTAVITELNÉ PLOCHY (V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ) 14
3.5 ZÁSADY PRO PLOCHY PŘESTAVBY 15
3.6 ZÁSADY PRO ZELEŇ V SÍDLE 15
4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 17
4.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 17
4.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 19
4.3 OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY (VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA, SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SLUŽBY, KULTURA, VEŘEJNÁ SPRÁVA, OCHRANA OBYVATELSTVA) 21
4.4 DALŠÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ 22
(OBCHODNÍ PRODEJ, TĚLOVÝCHOVA A SPORT, UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SLUŽBY, VĚDA, VÝZKUM, POZEMKY SOUVISEJÍCÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY,VEŘEJNÉ PROSTRANSTVÍ) 22
4.5 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ 22
5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED
POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ23
5.1 NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY 23
5.2 NÁVRH ÚSES 25
5.3 PROSTUPNOST KRAJINY 28
5.4 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ 28
5.5 OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM 28
5.6 KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY 29
5.7 VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN 29
6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČ.STANOVENÍ ZÁKAZU STAVEB DLE §18 ODST.5 SZ), POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ) 30
6.1 PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A OBECNÁ CHARAKTERISTIKA JEJICH PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ30
6.2 STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU 42
7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT 4445
7.1 PLOCHY A KORIDORY VPS DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY, VPO, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM VYVLASTNIT (V) 45
8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVŮ KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ DLE§5 ODST1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA 48
8.1 PLOCHY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO (P) 48
9. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ DLE §50 ODST.6 STAVEBNÍHO ZÁKONA 48
10. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI 48
GRAFICKÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU - viz samostatná příloha grafické části
ČÁST II.
1. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ , VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ 49
2. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI 49
3. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI 49
4. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU PODLE PŘÍLOHYČ.9, STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU NEBO NA ŽÁDOST, A U REGULAČNÍHO PLÁNU
Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO JEHO VYDÁNÍ 50
5. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 5051
6. VYMEZENÍ URBANISTICKY NEBO ARCHITEKTONICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT 51
ODŮVODNĚNÍ - ČÁST ZPRACOVANÁ ZPRACOVATELEM (PROJEKTANTEM)
1. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 53
1.1 POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 53
1.2 SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE 53
1.3 SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 53
1.4 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 57
1.5 VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 58
1.6 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 58
1.7 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY
DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ60
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ61
2.1 ŠIRŠÍ VZTAHY 61
3. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ PODMÍNEK A STANOVISEK PO FÁZI VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ 69
4. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 70
4.2. POPIS OPATŘENÍ NAVRŽENÝCH K PREVENCI, ELIMINACI, MINIMALIZACI, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI ÚČINKŮ NA PROSTŘEDÍ 72
5. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (K NÁVRHU KONCEPCE PODLE ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) 74
6. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY 74
7. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A VYHODNOCENÍ SOULADU
S POŽADAVKY NÁSLEDUJÍCÍMI 74
8. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY 80
9. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 82
10. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§43 ODST.1 STAVEBNÍHO ZÁKONA),
S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ 85
11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 86
11.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) 86
11.2. POZEMKY URČENÉ PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL) 112113
12. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ ODŮVODNĚNÍ 112113
13. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK 112113
GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - viz samostatná příloha
ODŮVODNĚNÍ - ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM
1. POSTUP POŘÍZENÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU 114115
2. PŘEZKUM NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU DLE § 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA118119
2.1. PŘEZKUM SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 118119
2.2. PŘEZKUM SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 126127
2.3. PŘEZKUM SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY TOHOTO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ DLE §53 ODST. 4 PÍSM. C) STAVEBNÍHO ZÁKONA 128128
2.4. PŘEZKUM SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘ. S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ 129129
2.5. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 173171
2.6. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 (STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ) 174172
2.7. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY 175173
3. NÁVRH ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ175173 4. NÁVRH VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK 185183
ÚZEMNÍ PLÁN
Textová část
ČÁST I.
1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Vymezení zastavěného území je provedeno ke dni 29. 5. 2014 a je upřesněno v grafické části – Výkrese základního členění území - č.1, Hlavním výkrese- č.2, a informativně zobrazeno ve výkresech dalších.
2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
2.1 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE
Rozvoj obce Košetice bude založen na těchto rozvojových potenciálech:
1) podpora rozvoje bydlení přednostně v rámci zastavěných území – v prolukách a zadních pozemcích v návaznosti na stávající zástavbu, při respektování urbanistické struktury historické zástavby, která bude revitalizována především obnovou návsí, veřejných prostranství a přechodu zástavby do krajiny - dále pak na rozvojových plochách v návaznosti na stávající zastavěné území,
2) podpora rozvoje tradiční zemědělské a řemeslné výroby za účelem zvýšení nabídky pracovních míst při důsledné ochraně navazujících obytných ploch a krajinného rázu
3) podpora rozvoje cestovního ruchu a podnikání za účelem zvýšení atraktivity území pro rekreaci v přírodě, sportovní a relaxační aktivity s využitím okolí obce a stávajících i budoucích rekreačních lokalit a sportovišť,
4) zamezení aktivit omezujících splnění předcházejících cílů 1), 2) a 3) při současném respektování urbanistické struktury sídel (připustit pouze pozitivní koncepční rozvoj)
5) posílení prostupnosti krajiny, posílení turistických a cyklistických tras, zvláště mezi údolními částmi na hranicích správního území a nejvyššími partiemi u místních částí, s jejich propojením navzájem, při současném respektování a rozvíjení prvků ochrany přírody a krajiny
6) vyřešení závad dopravní infrastruktury v celém správním území v návaznosti na silnici II. třídy, na silnice III. třídy i hlavní místní komunikace, a to s ohledem na nemožnost vymezení trasy obchvatu Košetic (přeložka II/112) v budoucnu při zajištění bezkolizního křížení se stávajícími komunikacemi, cestami a navrženými turistickými a cyklistickými trasami
7) zabezpečení dostatečného množství parkovacích a odstavných míst (též pro návštěvníky obce) spolu s upravením příjezdů do všech lokalit a s rozvíjením pobytové funkce hlavních veřejných prostranství (shromažďovací prostory pro kulturní a společenské akce)
8) nepodporování zastavování dočasnými stavbami - u stávajících staveb tohoto typu provést komplexní rekonstrukci, jinak plochy využít pro novou výstavbu trvalého charakteru s odpovídajícím vzhledem nebo je asanovat
9) plochy nevyužívaných komunikací v rámci obce, případně okolních ploch veřejných využít pro veřejnou či soukromou zeleň a vedlejší komunikace převádět do dopravně zklidněného režimu – na obytné ulice
10) zástavba na plochách rekreace a sportu v OP hřbitova bude umožněna s podmínkou nevyužívání podzemních zdrojů jako pitné vody
2.2 OCHRANA A ROZVOJ CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT V ÚZEMÍ
Rozvoj obce vychází z hlavních cílů Programů rozvoje Kraje Vysočina:
1. ZLEPŠENÍ KONKURENČNÍ POZICE EKONOMIKY
2. ZVÝŠENÍ KVALITY SOCIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ S DŮRAZEM NA ROZVOJ LID.ZDROJŮ
3. ZVÝŠENÍ KVALITY TECHNICKÉHO PROSTŘEDÍ S DŮRAZEM NA ROZVOJ SÍŤOVÉ INFRASTRUKTURY
Územní plán vytyčuje přesněji tyto hlavní cíle ochrany a rozvoje hodnot, které přímo souvisí s bodem 3.4 Vytváření dokumentů územního a regionálního rozvoje kraje, v rámci dílčích cílů:
1.3 Ekonomická stabilizace venkova s důrazem na integraci ekonomických aktivit a polyfunkční využívání krajiny
• Využití místních specifik výroby
• Obnova a rozvoj venkovských sídel
1.4 Rozvoj cestovního ruchu
• Budování a zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu
2.2 Rozvoj bytové výstavby a regenerace bytového a nebytového fondu
2.4 Rozvoj volnočasových aktivit a sportu
• Rozvoj aktivit volného času s důrazem na dlouhodobé a pravidelné aktivity
• Rozvoj sportu a tělovýchovy
2.5 Rozvoj kultury, zachování kulturního dědictví a kulturních tradic
• Ochrana a zachování kulturního dědictví, obnova kulturních památek v regionu
3.1 Rozvoj nadregionální dopravní sítě a zkvalitňování dopravní sítě regionálního významu s důrazem na stimulaci rozvoje hromadné dopravy
• Dobudování a modernizace nadřazené silniční sítě v kraji
• Modernizace komunikací v rámci Kraje Vysočina
• Rozvoj cyklistické dopravy
3.3 Optimalizace rozvoje energetických a vodohospodářských sítí
• Zásobování energiemi
• Zásobování vodou
• Odvádění a čištění odpadních vod
MIMO TYTO CÍLE STANOVUJE OCHRANU, ROZVOJ TĚCHTO SPECIFICKÝCH HODNOT:
• Revitalizace a rozvoj zámku Košetice na objekt sloužící veřejnosti
• Revitalizace návsí a parkových veřejných prostranství všech místních částí, doplnění ozelenění obvodu i intravilánu místních částí.
• Obnova zaniklých hospodářských rybníků, niv vodotečí a vlhkých luk s prameništi v celém správním území
• Ochrana jedinečnosti samot v krajině včetně židovského hřbitova před dalším zastavováním jejich okolí při současném zachování jejich zahrad, sadů a okolních lesních porostů
• Rozvoj rekreační oblasti Vysočiny včetně zajištění prostupnosti okolního území, díky obnovení účelových cest v krajině s vedením nových turistických tras
2.2.1 ZACHOVÁNÍ URBANISTICKÉ STRUKTURY OBCE
Územní plán stanovuje:
1) Zachovat ráz návsí zastavováním novou zástavbou pouze historizujícího ohleduplného vzhledu, stávající zástavbu při její rekonstrukci upravovat obdobně.
2) Při využití proluk nebo stávajících (stabilizovaných) ploch zachovávat strukturu zástavby (tj. uliční čáru, stavební čáru, orientaci os k veřejnému prostranství), charakter a architektonický výraz dle okolní historické zástavby.
3) Bytovou výstavbu spolu s rodinnou výstavbou z poválečného rozvoje obce doplnit o střechy s možností vestavby podkroví, stávající podkroví upravovat pro nové bytové jednotky.
4) Asanovat nevyužívané budovy po zemědělské výrobě a ponechané modernizovat a přestavět do podoby hospodářských dvorů.
5) Nepodporovat zastavování dočasnými stavbami. Stávající objekty tohoto typu asanovat nebo komplexně regenerovat.
6) Nové výrobní areály rozčlenit na menší celky se zástavbou, která bude skryta v ochranné zeleni.
7) Dokomponovat nově vzniklé lokality samostatných RD z přelomu 20. století novými plochami pro rozvoj bydlení, rekreace a odpočinku.
8) Zachovat propojení všech místních částí do krajiny obnovou a doplněním komunikací.
9) Zachovat napojení sídel na nadřazenou silniční síť ve stávajícím rozsahu; při rekonstrukci ji doplnit o chybějící ochrannou zeleň, doplnit účelové komunikace pro přístup k pozemkům, objektům.
2.2.2 DOKOMPONOVÁNÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
Územní plán stanovuje :
10) Revitalizovat náves v Košeticích, přilehlé veřejné budovy, volné pozemky a přírodní okolí na základě územní studie
11) Upravit prostory u bytové zástavby do podoby veřejných parků.
12) K rozvojové ploše Z9 navazující na plochy veřejné zeleně (P60 a P98) a k rozvojovým plochám Z102 a Z103 navazujícím na plochu veřejné zeleně (Z99) realizovat rozsah veřejného prostranství s přihlédnutím k požadavkům vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.
13) Nejen v plochách s vyznačenými důležitými pěšími propojeními realizovat pěší komunikace v souběhu s místními komunikacemi nebo jako součást obytných ulic.
2.2.3 OCHRANA VÝZNAMNÝCH SOUČÁSTÍ OBRAZU KRAJINY
Územní plán ukládá:
14) Zachovat významné panoramatické pohledy na údolí Pekelského a Martinického potoka a na samoty v krajině nejen z terénních hran u Košetic, ale i z příjezdových komunikací a cest; zároveň vytvářet přístupy a rozhledy z nejvyšších bodů ve správním území Košetic.
15) Chránit celé území na základě navrženého řešení využití ploch nejen v zastavěném území a zastavitelných plochách, ale důsledně i v územích nezastavěných.
16) Nevyužívat plochy vysoké a nízké zeleně a cesty (ostatní pozemky, ttp) v krajině přímo pro zemědělskou produkci a umožnit tak přirozenou obnovu remízů, podobně nezakládat a rekultivovat meliorace a umělá koryta vodotečí pro obnovení přirozeného stavu lesozemědělské krajiny.
2.2.4 OCHRANA PŘED NEKONCEPČNÍM ROZVOJEM OBCE
Územní plán určuje:
17) Nebudou překročeny hodnoty maximálního nárůstu obyvatel o 260 trvale ubytovaných osob (o 35% více než dnes – celkem 1000 obyv.), na jejichž kapacitu jsou navrženy rozvojové plochy.
18) Rozvoj zástavby na zastavitelných plochách mimo zastavěné území realizovat směrem od hranic zastavěného území k hranicím nezastavěného území.
19) Vzhledem ke složité konfiguraci obce nedovolit otevírání rozvojových ploch bez vybudování potřebných sítí veřejné infrastruktury (včetně velikostně odpovídajících retenčních nádrží) – předpoklad je až 20 let (2.etapa ještě později), během kterých by mohl být návrh územního plánu zrealizován.
3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
3.1 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ SÍDEL A ZASTAVĚNÝCH LOKALIT
ZSJ (díl ZSJ) | katastrální území – Sídlo | označení pro potřeby úze- mního plánu | Dílčí lokality / prostorově odloučená zastavěná území | |
670758 | Košetice | KO | Beránkův mlýn | Nová Ves |
Obora | Pekelský potok | |||
Borek | Pod velkou oborou | |||
Brant | Pod vsí | |||
Cihelský rybník | U altánu | |||
Háj | U borku | |||
Hrad | U čihovického dolíku | |||
Hrozný žlab | Nový rybník | |||
Jiříkov | U Nového dvora | |||
K háji | U zikšovny | |||
Kopanka | V hádkách | |||
Krasolesí | V hejlech | |||
Mrchoviště | V pekle | |||
Na hradě | V rovinách | |||
Na hranicích | Ve psích polích | |||
Na hutích | Vystrkov | |||
Na klátech | Za dědičovým | |||
Na Sádkách | Za humny | |||
Na žlábku | Za křížky | |||
Nad Kachlířkou | Za obcí | |||
Přesnější vymezení urbanistických jednotek a lokalit je obsaženo ve výkrese základního
členění číslo 1.
3.2 URBANISTICKÁ KONCEPCE
3.2.1 ZÁSADY ROZVOJE PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ A FUNKČNÍHO VYUŽITÍ SÍDEL
Územní plán obce počítá s maximálním nárůstem obyvatel přibližně do 1000 trvale ubytovaných osob.
PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ
Urbanistická struktura sídel bude citlivě dokomponována v rámci stávajícího zastavěného území a pomocí nové zástavby na okrajích rozšířena do ucelených kompaktních sídelních jednotek v zemědělské krajině.
1) Osídlení v územním obvodu obce Košetice se bude rozvíjet především v rámci místních sídel, s ohledem na nutnost přednostního využití proluk, úprav stáv. budov.
2) Pro další územní rozvoj budou především využity nezastavěné plochy zastavěného území a zastavitelné plochy přímo navazující na zastavěné území (s ohledem na ochranná pásma veřejné infrastruktury a ochranu přírody a krajiny).
3) Stanovuje se ochrana historické zástavby statků v krajině a zástavby kolem návsí místních částí jako ochrana architektonicky cenných staveb - statků č.p.9, č.p.19, č.p.20, č.p.22, č.p.34, č.p.116, pomníku obětem 1.sv.války a všech nemovitých kulturních památek, zařazením mezi stavby, na které se odvolává kapitola 6., v II. části územního plánu.
4) Mimo vymezené zastavěné území a zastavitelné plochy se nepřipustí vznik nových prostorově oddělených sídelních jednotek ani rozšiřování stávajícího stavebního využití kromě účelových zařízení pro obhospodařování krajiny, omezeného využití ploch pro související technické vybavení, zařízení pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, opatření a staveb pro turistiku a rekreaci.
OBYTNÁ A REKREAČNÍ ÚZEMÍ
5) Bydlení bude rozvíjeno ve vlastních sídlech a bude umožněno v omezeném rozsahu v lokalitách přímo navazujících na zastavěné území sídel ve vymezených rozvojových plochách.
6) V Košeticích se počítá s využitím pro ubytování a rekreaci. Jsou pro ně vymezeny především plochy smíšené a sportovní v zastavěném území sídla a v navazujících zastavitelných plochách.
7) S menšími ubytovacími kapacitami (privát) se počítá v celém správním obvodu obce.
OBČANSKÉ VYBAVENÍ, SPORTOVNÍ PLOCHY A ZAŘÍZENÍ VOLNÉHO ČASU
8) Zřizování občanského vybavení sloužícího občanům v rozsahu odpovídajícím možnostem rozvoje obce a místních částí se umožní v rámci zařízení se smíšeným využitím a plochách sportovních nad rámec stávajících ploch občanského vybavení.
9) Umisťování obchodu a služeb sloužících místním občanům je možné zejména v rámci ploch smíšených, eventuálně v parteru obytných domů v Košeticích.
10) Umístění nových ploch sportu je rozděleno na plochy sportovních zařízení, sloužící k rekreaci nejen místním občanům v blízkosti Košetic, na plochy hřišť v rámci veřejných prostranství v celém sídle (nepřevažující využití na pozemcích ostatních – sídelní zeleně) a na plochy rekreace specifické - koupaliště u nového rybníka (dočasné využití na pozemcích ostatních).
11) Další plocha s možností rekreace je navržena jako sportovní vybavení u Základní školy Košetice, kde se předpokládá výstavba zázemí pro kemping.
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
V řešeném území se mimo regulativy funkčního využití uvedené v části 6. uplatní též další regulativy týkající se podmiňujících staveb infrastruktury.
Plochy a veřejná infrastruktura jsou realizovatelné nezávisle na časovém horizontu (předpoklad je do roku 2030), pouze se závislostí na podmiňujících VPS. (K výstavbě pro rodinné a bytové domy v rozvojových plochách nebude možné vyžadovat investice na financování technické a dopravní infrastruktury pro tyto pozemky.) Pokud nebude v době přípravy investice reálné, v předpokládaných etapách, počítat s napojením na veřejnou kanalizaci, lze z hlediska územního plánu podmíněně připustit výstavbu na výše níže uvedených plochách za předpokladu, že investor až do doby napojení zajistí individuální čištění odpadních vod v kvalitě odpovídající požadavkům zákona a dotčených orgánů.
3.3 ZASTAVITELNÉ PLOCHY (MIMO ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ)
Xxxxxx pro zástavbu a související veřejně prospěšné stavby v zastavitelných plochách
(tabulky podrobněji specifikují využití funkčních ploch s důrazem na nutné vybudování podmiňujících VPS před samotnou výstavbou na ploše)
označ. lokality | plocha rozdílné ho využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | podmiňující veřejně prospěšné stavby |
KO | BI | Z2 | rodinné domy volně stojící | V T30 |
Z3 | V T30 | |||
Z4 | V T30, V T10 | |||
Z5 | V T30, V T10 | |||
Z6 | V T30, V T10 | |||
Z7 | V D01 | |||
Z9 | rodinné domy volně stojící (2.etapa) s podmínkou zpracování územní studie | V D02, V T56, V T11 | ||
Z10 | rodinné domy volně stojící | V T31 | ||
Z19 | V T35 | |||
BV | Z12 | rodinné domy venkovské | V T33, V D06 | |
Z13 | V T32 | |||
Z14 | V T33 | |||
Z25 | rodinné domy venkovské pouze mimo lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s podmínkou provedení biologických průzkumů | |||
OS | Z34 | sportovní plochy se zázemím | ||
Z35 | ||||
Z36 | ||||
Z37 | ||||
RI | Z102 | rodinná rekreace (2.etapa) s podmínkou zpracování územní studie | V D02, V T56, V T11 |
označ. lokality
plocha rozdílné ho využití
RH VL
VS
VZ
DS
pořadové
číslo plochy
Z103
Z40
Z51 Z52
Z49
Z50
Z53 Z54 Z57 Z55 Z56 Z58
Z59
Z100 Z104
hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch
rodinná rekreace (2.etapa) s podmínkou zpracování územní studie
rekreace pouze mimo lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s podmínkou provedení biologických průzkumů
nerušící průmyslová zóna
drobná výroba řemeslná (2.etapa)
s podmínkou zpracování územní studie
drobná výroba řemeslná s podmínkou zpracování územní studie
drobná výroba řemeslná
zemědělské usedlosti
propojení rozšíření zemědělských zemědělského areálů areálu
rozšíření zemědělského areálu odstavná plocha
podmiňující veřejně prospěšné stavby
V D02, V T56, V T11
V T55
V T32 V T53 V T33
V T32 V D06
3.4 ZASTAVITELNÉ PLOCHY (V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ)
Vymezení zastavěného území je provedeno v grafické části - Hlavním výkrese- č. 2 a dalších Zastavitelné plochy v zastavěném území se nacházejí v těchto lokalitách:
Plochy pro zástavbu a související veřejně prospěšné stavby v zastavitelných plochách
označ. lokality | plocha rozdílné ho využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | podmiňující veřejně prospěšné stavby |
KO | BH | Z1 | bytové viladomy | |
BI | Z11 | rodinné domy volně stojící | V T31 | |
BV | Z16 | rodinné domy venkovské | ||
Z17 | ||||
Z18 | V T35 | |||
Z20 | ||||
Z21 |
označ. lokality | plocha rozdílné ho využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | podmiňující veřejně prospěšné stavby |
Z23 | ||||
Z24 | ||||
DS | Z26 | rozšíření garáží (k bytům) | ||
SV | Z41 | obytné domy smíšené venkovské | ||
OS | Z63 | zázemí stávajícího hřiště |
3.5 ZÁSADY PRO PLOCHY PŘESTAVBY
Plochy pro zástavbu a související veřejně prospěšné stavby v přestavbovém území
označ. lokality | plocha rozdílné ho využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | podmiňující veřejně prospěšné stavby |
KO | BV | P15 | rodinné domy venkovské | V T34 |
P22 |
12) Územní plán předpokládá možnost asanace pozemků opuštěných a nevyužívaných objektů, především budov po bývalé zemědělské výrobě, mimo urbanisticky hodnotná území. V Košeticích je navíc navržena k asanaci budova zemědělské haly u příjezdu od Onšova.
13) V případě realizace asanace se bude postupovat následovně:
- dojde k asanaci celých budov včetně dočasných objektů
- nová zástavba bude realizována dle projektové dokumentace, respektive v zastavěné ploše objektů původních
- nové využití pro výrobu nepřesáhne svými negativními vlivy hranice areálu např. jako zázemí agroturistického zařízení
3.6 ZÁSADY PRO ZELEŇ V SÍDLE
Polo veřejná zeleň (předzahrádky)
14) Územní plán umožňuje podmíněné využití těchto pozemků (plochy ZV a PV mezi obytnými plochami a komunikacemi) v případě přičlenění k přiléhajícím domům a jejich soukromé využití.
Veřejná zeleň (ZV)
15) Stanovuje se maximální podíl zpevněných ploch v plochách parkové zeleně do 15%.
16) Plánují se následující nové parkové plochy (na veřejných prostranstvích):
označ. lokality | plocha rozdílné ho využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | související veřejně prospěšné stavby a opatření |
KO | ZV | P60 | parková úprava příjezdu do nové lokality | |
P98 | napojení zámeckého parku na novou | |||
komunikaci s podmínkou | ||||
nezastavitelnosti | ||||
Z99 | ozelenění průchodu podél lesa s podmínkou nezastavitelnosti |
Veřejná prostranství (PV) viz kapitola Veřejná infrastruktura Zahrady (ZS/ZSn)
17) Umožňuje se využití zahrad v zastavěném území pro přístavby stávajících objektů.
18) Plánují se změny kultur na zahrady v místech přechodu zástavby do krajiny.
19) Úpravy zahrad budou mít charakter obytný, rekreační nebo samo pěstitelský.
20) V místech, kde nevytváří plocha zahrad (zahrádek, vysoké zeleně) mezi plochami zastavěnými či zastavitelnými a plochami zemědělskými přechod do krajiny, bude v rámci ploch určených pro zástavbu nebo v rámci ploch navazujících zahrad vznikat zelený pás tvořený trvalým travním porostem, keřovými bloky a stromovými skupinami.
21) Plánují se následující nové plochy zahrad:
označ. lokality | plocha rozdíl- ného využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | související veřejně prospěšné stavby a opatření |
KO | ZSn | K2a | Zeleň soukromá - zahrada nezastavěná | |
K12a | ||||
K20a | ||||
K61 | ||||
K19a | ||||
K71 | ||||
K88 | ||||
K89 | ||||
K101 | ||||
KO | ZS | Z10a | Zeleň soukromá - zahrada |
Zahradní osady (RZ)
22) Ukládá se zastavení rozšiřování tohoto druhu rekreace mimo plochy vymezené ÚP
- plochy nebudou určeny pro drobné domácí hospodářství, nýbrž jen pro rekreační pobytovou funkci.
4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ
4.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
4.1.1 SILNIČNÍ DOPRAVA
Územní plán Košetice uvažuje se silniční sítí a místními komunikacemi (dále MK) jako stabilizovanými, umožňuje však jejich rekonstrukci. V grafické části jsou upřesněny podrobnosti, ochranná pásma dopravních liniových staveb a čísla komunikací (silnic).
Plochy silnic (všech tříd bez rozlišení) jsou součástí ploch dopravní infrastruktury – silniční.
Plochy účelových a místních komunikací (všech tříd bez rozlišení) jsou součástí ploch veřejných prostranství.
DOPRAVA V POHYBU
Podmínky pro umísťování dopravní infrastruktury jsou uvedeny níže u jednotlivých typů komunikací. V místech nových komunikací je potřeba zajistit uliční prostor v zástavbě rodinných domů a v zástavbě bytových domů dle příslušné vyhlášky, který by umožnil bezkolizní umístění sítí technické infrastruktury. Bude zajištěn přístup k nové zástavbě pro požární techniku dle příslušných ČSN a předpisů, zároveň nebude ztížen přístup ke stávající zástavbě.
SILNICE II. A III.TŘÍDY:
1) Řešení územního plánu stanovuje úpravu hlavní komunikace v Košeticích (úprava křižovatek, šíře vozovky, zřízení přechodů pro chodce a doprovodné zeleně) v celém průběhu tak, aby došlo k maximálnímu snížení negativních účinků dopravy na obytnou zástavbu a její obyvatele.
2) Vymezuje se koridor pro homogenizaci stávající silnice II/112 kolem současné osy komunikace v zastavěném i nezastavěném území dle ZÚR Kraje Vysočina v proměnné šířce. Podmínkou pro umístění veřejné infrastruktury je zajištění snížení hlukové zátěže sídla dopravou, ochrana a rozvoj doprovodné zeleně a zachování veřejných prostranství, přes něž jsou napojeny okolní nemovitosti. V koridoru nebudou umísťovány stavby, které by znemožnily či podstatně ztížily umístění stavby homogenizace silnice II. třídy.
MÍSTNÍ KOMUNIKACE
Skelet místních komunikací bude postupně doplňován (rozvojové lokality) a stavebně a technicky vylepšován (stávající komunikace). Budou upřednostňovány dopravně zklidněné komunikace.
3) V souvislosti s navrhovaným řešením územního plánu jsou vymezeny tyto nové místní komunikace vedoucí mimo zastavěné území:
• nová komunikace pro obsluhu rozvojové plochy bydlení v Košeticích na severu (VP-Z43)
4) V souvislosti s navrhovaným řešením územního plánu budou provedeny tyto úpravy na skeletu místních komunikací:
• vedení místní komunikace do lokality bydlení na severu v Košeticích spolu s úpravou napojení na stávající MK a na navrhovanou hlavní komunikaci v lokalitě (VP-Z44) skrz plochu Z5
• úprava vedení komunikace z návsi k obchodnímu středisku a od zámku k lokalitě Na Sádkách v Košeticích včetně výhyben dle normových parametrů
• vedení místní komunikace do lokality bydlení na západě v Košeticích (VP-Z45) spolu s úpravou napojení na stávající MK a na navrhovanou komunikaci do lokality Na Sádkách skrz plochu Z9
• úprava ukončení komunikace směřující k hřišti na východě Košetic normovým obratištěm v rámci plochy sportu (Z36) a její šířková úprava včetně výhyben dle normových parametrů (VP-Z46), napojení jednosměrně kolem hřiště ke kapličce (VP-Z47)
• změna účelové komunikace vycházející od hřiště směrem na zemědělský areál na místní komunikaci směřující podél rozvojových ploch na jihovýchod, obsluhující rozvojové lokality bydlení a zemědělství (VP-Z48)
• úprava dle historických vzorů stávajících komunikací na celé návsi v Košeticích a v Nové Vsi
5) V souvislosti s úpravami parkování ve všech místních částech územní plán plánuje úpravu šířky vozovek na skeletu místních komunikací.
ÚČELOVÉ KOMUNIKACE
6) V územním plánu je vyznačen stávající skelet základních funkčních účelových komunikací v krajině spolu s návrhy na nutné doplnění. Některé komunikace v obci, sloužící dnes převážně soukromým účelům, budou přístupné veřejně.
7) V souvislosti s úpravami využití krajiny územní plán navrhuje obnovu zaniklých účelových komunikací (lesních a polních cest), včetně doprovodné zeleně.
8) V souvislosti s navrhovaným řešením územního plánu jsou vymezeny tyto nové účelové komunikace mimo zastavěné území:
• vedení účelové komunikace k lesu a Cihelskému rybníku (VP-Z72)
• vedení účelové komunikace nezpevněné v zeleni podél lesa od ČOV směrem k Očihovu (VP-Z75)
• vedení účelové komunikace pro zemědělskou techniku po hraně Borku – úsek pro spojení stávajících lesních cest (VP-Z76)
• vedení účelové komunikace pro zemědělskou techniku v lokalitě Nad Kachlířkou – úsek pro spojení stávající polní cesty se silnicí II. třídy (VP-Z78)
• vedení účelové komunikace v zeleni v trase modré turistické značky mezi lokalitami Na Sádkách a Borek (VP-Z79)
• vedení účelové komunikace pro zemědělskou techniku v lokalitě V hádkách – úsek pro překonání Pekelského potoka (VP-Z82)
• nová komunikace v zeleni pro cykloturisty od silnice III.třídy do lesa v lokalitě Vystrkov pro napojení na stávající lesní cestu (VP-Z83)
• vedení účelové komunikace v zeleni podél lesa na jihu Košetic přes vrch Vystrkov k silnici III.třídy (VP-Z84) s vedením nové turistické trasy
• příprava na obnovení spojení do údolí nad Košeticemi (VP-Z93)
• příprava na obnovení spojení do Krasolesí (VP-Z94)
9) V souvislosti s navrhovaným řešením územního plánu budou provedeny tyto úpravy na skeletu účelových komunikací:
• obnova přístupu z hráze rybníka pod Beránkovým mlýnem do lesa (VP-Z73)
• obnova statutu účelové komunikace podél Pekelského potoka (VP-Z74)
• skutečné vedení přístupu k Novému rybníku (VP-Z77)
• obnova přístupu od Nové Vsi a Krasolesí k rybníku v Pekle (VP-Z80)
• skutečné napojení cest na východě Krasolesí na silnici III. třídy (VP-Z81)
DOPRAVA V KLIDU
10) Plochy pro garážování vozidel budou řešeny samostatně. Další potřebná stání budou vymezena v uličním profilu anebo vestavováním do objektů na pozemcích domů, citlivě k daným terénním podmínkám dle předpokladu úpravy místních komunikací na komunikace zklidněné obytné.
11) Všechny nové rozvojové plochy pro trvalé bydlení i pro sport a rekreaci musí povinně splňovat požadavky platných předpisů na odstavování a parkování vozidel.
12) Pro rozvojové lokality bydlení, areály výroby, služeb a maloobchodu a pro stavební rozvoj v zastavěném území budou potřebná odstavná parkovací stání řešena v rámci navrhovaných stavebních pozemků. Výjimečně lze připustit parkování v uličním prostoru, který na to musí být přizpůsoben.
13) Pro návštěvníky budou vymezena nová veřejná parkoviště v rámci úprav veřejných prostranství místních částí (do 50míst).
4.1.2 HROMADNÁ DOPRAVA
Územní plán neplánuje úpravy místní hromadné dopravy a dopravních zařízení. Navrhuje se zachovat obsluhu místních částí hromadnou dopravou včetně zachování zastávek na silnicích II. a III.třídy, a případně lépe zorganizovat spojení mezi místními částmi a centrem v Košeticích s obsluhou i místní části Krasolesí.
4.1.3 TURISTICKÉ PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ KOMUNIKACE
Jedná se o cesty, stezky a pěšiny, po kterých vedou trasy a jejich propojení pro pěší, cyklistické a další rekreační využití. V místech těchto komunikací jsou vymezeny koridory upřesněné dle způsobu využití a s případnými podmínkami v šířce 2m na obě strany od osy.
PĚŠÍ TURISTICKÉ TRASY
14) Územní plán vytváří podmínky pro vybudování pěšího propojení podél silnice III.třídy z Košetic do Nové Vsi (napojení na žlutou turistickou značku)
15) Dále územní plán vytváří podmínky pro vybudování pěšího propojení mezi Košeticemi – lokalitou na Sádkách, Novou Vsí, Krasolesím, lokalitou Vystrkov (napojení na turistickou značku), lokalitou Na Hradě, Onšovem, Martinicemi, Chyšnou (napojení na turistickou značku) a plánuje tudy vést naučnou stezku „za historií Košeticka“.
16) Navrhuje se Ppři úpravách všechny trasy doplnit o doprovodnou zeleň a případně upravit pro cykloturisty.
CYKLOTRASY
17) Plánuje se koridor cyklotrasy z Košetic přes Krasolesí směr Radějov a z Košetic směr Martinice po silnicích III. třídy, místních a účelových komunikacích, s propojením po stávající silnici II. třídy.
18) Připouští se vyznačení cyklotrasy v souběhu s případnou novou naučnou stezkou.
4.1.4 DOPRAVNÍ VYBAVENOST
V územním plánu se další dopravní vybavenost nepředpokládá. Součástí vymezení ploch pro dopravu jsou parkoviště, včetně jednoho pro nákladní automobily a zemědělské stroje.
4.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
V územním plánu se technická infrastruktura řeší v koridorech v šíři dle jednotlivých druhů. Některé z těchto koridorů nejsou zobrazitelné, proto je pro jejich zobrazení zvoleno vedení prostřednictvím směrových os.
Podmínky pro umísťování technické infrastruktury jsou uvedeny níže u jednotlivých typů. Obecně je koridor možno využít v celé jeho šíři při respektování prostorových požadavků daných platnou legislativou. V koridorech nebudou umísťovány stavby, které by znemožnily či podstatně ztížily umístění stavby, pro kterou je koridor vymezen.
4.2.1 HMOTOVÉ SYSTÉMY
Koridory hmotových systémů mají šíři 2m od osy na obě strany.
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
1) V územním plánu bude plně přebírán stávající funkční vodárenský systém a využíván pro zásobování nových lokalit, které jsou v dosahu tlakových možností stávající soustavy s dostatečnou kapacitou zdrojů a akumulace ve vlastních Košeticích (vyjma místní části Nová Ves a Krasolesí a prostorově odloučených lokalit v krajině).
2) Nezásobené prostorově odloučené lokality budou nadále vybaveny lokálním zásobováním pitnou a užitkovou vodou z vlastních zdrojů (domovních studní). Pro tyto lokality, kde není vodojem vůbec zastoupen, musí být udržovány funkční přístupové cesty k vodním nádržím v blízkosti (rybníky Nový, Cihelský, Novoveský, Kachlířka) jejichž zachování je podmínkou ÚP.
KANALIZACE
3) Všechny nové lokality pro bydlení budou vybaveny oddílnou splaškovou kanalizací, jejíž nové části mohou být zaústěny do stávající trubní jednotné nebo oddílné sítě s napojením na ČOV. Jinak musí být zajištěno lokální zneškodňování v domovní ČOV nebo jí ekvivalentní technologii čištění odpadních vod, které jsou v souladu s příslušnou legislativou. Nové rozvojové plochy s počtem nad 4RD a také nově budovaná veřejná prostranství (vyjma parků) budou také vybaveny oddílnou dešťovou kanalizací.
4) V územním plánu je předpokládáno dobudování oddílné dešťové kanalizace v sídlech při potřebné rekonstrukci stávající jednotné sítě pro všechny zastavěné plochy.
5) Zpevněné plochy a povrchy hlavních komunikací budou nadále odvodněny samostatnými větvemi pro odvod atmosférických srážek, zaústěny budou přímo do místních vodotečí. Parkovací plochy a veřejná prostranství budou vybaveny samostatnými dešťovými sběrači.
6) Územní plán nadále předpokládá čištění odpadních vod stávající ČOV v Košeticích s dostatečnou kapacitou, navrhuje se její intenzifikace na maximálně 1500EO.
7) Ostatní výše nezmíněné prostorově odloučené lokality budou nadále vybaveny lokálním zneškodňováním splaškových a dešťových vod (bezodtokové jímky vyvážené do ČOV, ale lépe nové domovní ČOV)
VODNÍ TOKY A NÁDRŽE
8) Plánuje se vybudování nového rybníka s retenční funkcí v lokalitě V hádkách pod Krasolesím.
4.2.2 ENERGETICKÉ SYSTÉMY
Koridory energetických systémů mají šířky dle způsobu vedení – u kabelového vedení elektro 22kV 2m od osy a u vzdušného vedení elektro 22kV 7m od osy na obě strany.
ELEKTRICKÁ ENERGIE
9) Územní plán využívá část zbylých kapacit výkonu stávajících trafostanic 22/0,4 kV pro zajištění odběrů pro navržené nové lokality v celém řešeném území, plánuje jejich posílení v rámci stávajících trafostanic, příp. výměnu za moderní v případě, že jejich kapacita nestačí.
10) Pro odběry v nové lokalitě v jižní části Košetic u průmyslové zóny je naplánována nová kompaktní trafostanice TSN. Připojena je jako koncová TS samostatným vn vedením 22 kV do soustavy nadzemního vedení vedoucího k lokalitě zemědělského areálu.
11) Pro odběry v nové lokalitě v jižní části Košetic u rybníka je naplánována nová kompaktní trafostanice TSN. Připojena je jako koncová TS samostatným vn vedením 22 kV do soustavy nadzemního vedení vedoucího k lokalitě zemědělského areálu.
12) Pro odběry v nové lokalitě ve východní části Košetic v zóně drobné výroby je
naplánována nová kompaktní trafostanice TSN. Připojena je jako koncová TS samostatným vn vedením 22 kV k lokalitě zemědělského areálu a je zokruhována k navrhované trafostanici níže.
13) Pro odběry v lokalitě bydlení a areálu sportu ve východní části Košetic je plánována nová kompaktní trafostanice TSN. Připojena je jako koncová TS novým samostatným kabelovým vedením 22 kV do TS uvedené výše a níže.
14) Pro odběry v lokalitě bydlení u bytovek v Košeticích je plánována nová kompaktní trafostanice TSN. Připojena je jako koncová TS novým samostatným kabelovým vedením 22 kV do TS uvedené výše a ke stávající TS nad zámeckým parkem.
15) Pro odběry v lokalitě bydlení a rekreace na severu Košetic je plánována nová kompaktní trafostanice TSN. Připojena je jako koncová TS novým samostatným kabelovým vedením 22 kV do soustavy nadzemního vedení vedoucího k centru obce.
16) Pro odběry v lokalitě bydlení na západě Košetic je plánována nová kompaktní trafostanice TSN. Připojena je jako koncová TS novým samostatným vn vedením 22 kV do soustavy nadzemního vedení vedoucího západně od obce.
17) Připojení nových lokalit na spotřební síť rozvodu nn 0,4 kV bude realizováno jednak samostatnými kabely na výstupním rozvaděči nn 0,4 kV příslušné trafostanice, případně na nejbližším síťovém rozvaděči stávajících rozvodů nn.
VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ
18) Plánuje se doplnění veřejného osvětlení v rozvojových plochách včetně potřebné rekonstrukce stávající soustavy.
VYTÁPĚNÍ
19) V územním plánu není počítáno s napojením Košetic na distribuční síť zemního plynu.
20) Navrhuje se využívat obnovitelných zdrojů energie.
ALTERNATIVNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE
21) Navrhuje se konverse solární radiace na el. energii (např. využití pro osvětlení domovních vstupů, zahrad, veřejného osvětlení, svislých dopravních značek na pozemních komunikacích). Vždy je nutné tyto zdroje kombinovat se zdroji konvenčními.
22) Pro rodinné domy je možné využívat i tepelná čerpadla napojená na odběr nízko potenciálního tepla z atmosféry, případně zemních vrtů. Nelze opomenout ani biomasu, především odpadní dřevní hmotu, ke konversi na teplo, (především vhodné pro RD).
23) Větrné elektrárny nebudou povolovány.
4.2.3 PŘENOS INFORMACÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SÍŤ MTO
24) Územní plán propojuje budoucí zástavbu v nových lokalitách, uvnitř intravilánu, kabelovým napojením na stávající síťové rozvaděče. V nových lokalitách budou tyto radiální větve ukončeny uživatelskými rozvaděči.
4.2.4 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
25) Územní plán doplňuje systém o nová stanoviště pro sběr tříděných komponentů, především u nových ploch určených k zástavbě.
26) Pro likvidaci biologických látek se plánuje zřídit obecní (případně jako součást zařízení pro údržbu veřejné zeleně) kompostovou deponii a kompostovou hmotu využívat ke kultivaci obecní zeleně.
27) Všechny nové stavby musí mít vyřešenu nezávadnou likvidaci odpadů podle platných předpisů.
4.3 OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
(VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA, SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SLUŽBY, KULTURA, VEŘEJNÁ
SPRÁVA, OCHRANA OBYVATELSTVA)
Rozmístění zařízení veřejného občanského vybavení se považuje za stabilizované. Případného potřebného rozšíření kapacity těchto zařízení bude dosaženo v rámci stávajících funkčních ploch, popřípadě adaptací vhodných objektů, či rozšířením do nových ploch.
4.4 DALŠÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ
(OBCHODNÍ PRODEJ, TĚLOVÝCHOVA A SPORT, UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SLUŽBY, VĚDA, VÝZKUM, POZEMKY SOUVISEJÍCÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY,VEŘEJNÉ PROSTRANSTVÍ).
Pro umisťování zařízení komerčního vybavení sloužícího místním občanům (obchod, služby) jsou vhodné především plochy ve smíšeném venkovském území podél osy tvořené návsí u obchodního střediska a přilehlou částí hlavní ulice v Košeticích. Mimo jádrové prostory zástavby sídelních částí se neumožní vznik čistě obchodních ploch.
Další rozvoj občanského vybavení je možný využitím přípustných funkcí rozvojových ploch - ploch občanského vybavení, ploch smíšených a výrobních, ploch rekreace, ploch technické infrastruktury, ploch dopravních. Jedná se o stavby související s rozvojem podnikání a zaměstnanosti v oblasti služeb, sportovních a relaxačních aktivit, cestovního ruchu.
Sportovní plochy se zařízeními rekreace a volného času se budou rozvíjet v Košeticích v návaznosti na stávající plochy u fotbalového hřiště. Pro sportovní vybavení (hřiště) jsou vyhrazeny plochy v celém sídle v rámci veřejných parků.
4.5 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
1) Mezi veřejná prostranství jsou zařazeny plochy v následujících lokalitách:
Náves v Košeticích a Nové Vsi, okolí silnic v sídlech, místní a účelové komunikace všech tříd (viz kapitola doprava)
OBECNÉ POŽADAVKY NA VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
2) Stanovuje se maximální podíl zeleně v plochách veřejných prostranství do 5085%.
3) V nových lokalitách pro výstavbu budou povinně vznikat veřejná prostranství, jejichž součástí budou pozemky vymezené jako veřejná zeleň.
4) Nové místní a nadřazené komunikace budou mít vymezen zelený pás, aby byla umožněna výsadba stromů (příp. keřů). Do tohoto zeleného pásu nesmí být uloženy inženýrské sítě.
5) Při ukládání nových či rekonstruovaných inženýrských sítí při stávajících místních komunikacích musí být vytvořen pás pro umístění zeleně, do stávajících ploch pro veřejnou zeleň nesmí být sítěmi negativně zasahováno.
Územní plán ukládá:
ÚZEMÍ NOVÉ NÁVSI V KOŠETICÍCH
6) přestavět jak uspořádání ústředního prostoru, tak uspořádání navazujících ulic do menších provozních celků, které by korespondovaly s okolním využitím a zároveň umožnily obslužnou, pobytovou a shromažďovací funkci.
7) v úrovni komunikací upravit přístup od Velké Strany do návsi a na ní upravit parkovací plochy a celkově ji více ozelenit.
8) Náves bude dokomponována novými prvky parteru včetně parkingu a parkové úpravy.
OSTATNÍ VÝZNAMĚJŠÍ PROSTRANSTVÍ
9) Prostor hlavních komunikací v Košeticích a místní komunikace Velká Strana spolu s postranními veřejnými prostory změnit z převážně dopravní funkce na převážně obytnou, s doplněním o vzrostlou zeleň.
5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ
5.1 NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
1) Cílem koncepce uspořádání krajiny je zachování charakteru zemědělské krajiny při současném posílení funkce zeleně mezi jednotlivými hony zemědělské půdy, v blízkosti zástavby, cest, komunikací a vodních ploch.
2) Využití půdy zůstane zachováno dle druhů katastrálních pozemků, se změnami dle návrhu územního plánu.
3) Hospodářské využití musí ve všech případech respektovat zájem ochrany přírodních zdrojů a ÚSES. Na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo k jiným vodním útvarům budou zachovávány břehové porosty. Tam, kde se tyto porosty nenacházejí, budou doplňovány.
4) Jsou vymezeny nové plochy pro trvalé travní porosty spolu s plochami pro mimolesní vysokou a keřovou zeleň a lesy:
označ. lokality | plocha rozdílnéh o využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | Související veřejně prospěšné stavby a opatření |
KO | NP | K29 | zeleň vysoká a izolační (2.etapa) | |
K30 | zeleň vysoká a izolační | |||
K31 | zeleň vysoká a izolační | |||
K32 | ||||
K67 | V G24 | |||
K68 | V G23 | |||
K69 | V G22 | |||
K70 | V G21 | |||
K92 | zeleň vysoká a izolační s podmínkou nezastavitelnosti | |||
K95 | ||||
K28 | zeleň vysoká a izolační pouze mimo lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s podmínkou provedení biologických průzkumů | |||
L | K90 | Zalesnění pouze mimo lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů | V R13 | |
K91 | V R14 | |||
NZp | K85 | trvalý travní porost s podmínkou nezastavitelnosti | ||
K86 | ||||
K87 |
označ. lokality | plocha rozdílnéh o využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | Související veřejně prospěšné stavby a opatření |
K96 |
LOUKY A PASTVINY, OBNOVA MEZÍ
5) Počítá se s omezeným využitím pozemků TTP pro pastvu, v rozsahu, který by nadměrně nenarušoval rostlinný kryt.
6) Navýšení ploch trvalých travních porostů na úkor orné půdy je vyžadováno především na svazích a v údolnicích, ale také na pozemcích navazujících na zastavěná území a vodní plochy. Při vodních tocích bude zatravnění přesahovat manipulační pásmo vodního toku a jiných vodních útvarů.
7) Územní plán ukládá chránit a dále rozvíjet remízy a meze ve volné krajině.
LESY
8) Územní plán počítá se stávající rozlohou lesa, přičemž navrhuje i další zalesňování.
9) Územní plán nepřipouští takové změny v území, které by negativně ovlivnily imisní zátěž lesních porostů, která se v současné době pohybuje v pásmu D – nejnižší patrná imisní zátěž.
10) Lesy budou v plochách ÚSES postupně nahrazovány ze smrkových monokultur na ekologicky stabilnější smíšené porosty (dle mapovaného lesního typu).
MIMOLESNÍ VYSOKÁ ZELEŇ
11) Je navrženo začlenění stávajících výrobních objektů do krajiny – doplnění ozelenění obvodu stávajících zemědělských areálů.
12) Rozptýlenou zeleň v krajině pojímá ÚP jako pozůstatky tradičního hospodaření a uspořádání krajiny v minulosti a ukládá povinnost vlastníkům pozemků tyto prvky zachovat a dále rozvíjet. Toto však neplatí v případě neudržovaných ploch, které jsou evidovány katastrem jako jiná plocha. Prvky rozptýlené zeleně budou zrevidovány pro návrh na vyhlášení Krajinných prvků dle nařízení vlády.
13) Silnice v zastavěném území i v krajině se plánují osázet stromořadími. Současná stromořadí budou revidována, popř. doplněna o nové dřeviny.
MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU
Správní území Košetice je součástí oblasti krajinného rázu Pelhřimovsko a Střední Posázaví a územní plán v nich vymezuje místo krajinného rázu (dále jen MKR) v rámci svého správního území:
Košeticko – intenzivně využívané území s velkými bloky orné půdy obklopující spádovou obec Košetice, kde se také soustředí zemědělská prvovýroba typu JZD, je charakteristickým rysem MKR.
Územní plán stanovuje v rámci MKR tyto přírodní charakteristiky, které budou chráněny jako typické projevy krajinného rázu:
• Zdvižená plošina monotónního charakteru s četnými výhledy
• Povodí Martinického, Pekelského a Košetického potoka s potenciální vegetací Udatnových olšin
• Zdroje pitné vody a ochranná pásma zdrojů pitné vody
Negativní projevy přírodní charakteristiky krajinného rázu, pro které platí níže uvedená opatření:
• Umělá koryta vodotečí a odvodnění zemědělské půdy, vysoký obsah živin
v povrchových vodách
• Velmi malá pestrost bioty
Územní plán stanovuje v rámci MKR tyto kulturní charakteristiky, které budou chráněny jako typické projevy krajinného rázu:
• Malebné sídelní lokality v krajině, které sloužily dnes již zaniklé tvrzi v Košeticích jako poplužní dvory
• Cenná architektura na návsi v Košeticích – barokní zámecký dvůr s hospodářskými budovami, kostel
• Sakrální prvky v obci Košetice – milník, socha sv. Xxxx Xxxxxxxxxxx
• Charakter tradiční zemědělské obce
Negativní projevy kulturní charakteristiky krajinného rázu, pro které platí níže uvedená opatření:
• velké bloky orné s absencí doprovodné zeleně
• nesourodost nového zemědělského areálu s okolní zástavbou a krajinou
• zámecký areál s hospodářskými dvory ztratí novou výstavbou návaznost na okolní krajinu
Opatření k ochraně MKR Košeticko:
• ozelenění zemědělského areálu
• vytvoření pásů mimolesní zeleně ve volné krajině, především podél cest, silnic a podél jednotlivých bloků orné půdy
• striktní nezastavitelnost zeleně obklopující zámecký areál (zahrady a parková zeleň, přírodní zeleň podél komunikace do odloučené lokality Na Sádkách)
Na úrovní státní správy ochrany přírody a krajiny se požaduje vymezovat Významné krajinné prvky a to především v místech vodních toků, které nejsou chráněny územním plánem. Dále územní plán ukládá konkrétně řešit krajinu celého správního území obce Košetice na základě krajinného plánu nebo plánu společných zařízení.
5.2 NÁVRH ÚSES
Na prvcích ÚSES je vyžadováno zajištění migrace i trvalé existence přirozené rostlinné a živočišné říši. V rámci těchto prvků budou cílová společenstva odpovídat potenciální přirozené vegetaci. Na pozemcích lesa bude výsadba po obmytí odpovídat mapovaným lesním typům. Dodržovány budou při zabezpečování funkčnosti ÚSES požadované parametry i navržené trasování. Při realizaci výsadeb v místě regionálního ÚSES se bude vycházet z Biogeografického členění ČR II. díl (Xxxxx, M., kol.), které na úrovni biochor udává, jak by se vyvíjel vegetační pokryv bez přítomnosti člověka.
Regulativy pro existující biocentrum
Dosažení přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám musí být podřízeny vedlejší funkce biocentra (tj. např. produkční funkce). Rušivé činnosti (jako je umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzivní hospodaření atd.) a činnosti snižující ekologickou stabilitu jsou nepřípustné.
Regulativy pro existující biokoridor
Bude umožněna migrace všech organismů mezi biocentry, nikoliv jejich trvalá existence v biokoridoru. Proto jsou přípustné širší možnosti hospodářského využití - biokoridor může být z části tvořen antropickými společenstvy s dostačující ekologickou stabilitou (extenzívní sady, trvalé travní porosty aj.). Možné je souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami atd. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb (příčné křížení), vodohospodářských zařízení, čistíren odpadních vod atd. Ostatní změny a činnosti zhoršující ekologickou stabilitu jsou vyloučeny.
Regulativy pro prvky ÚSES navržené k založení
Nelze připustit takovou změnu ve využití území, která budoucí realizaci znemožní nebo výrazně ztíží - jsou vyloučeny činnosti a změny využití území zhoršující jeho ekologickou stabilitu.
5.2.1 REGIONÁLNÍ BIOCENTRA
Vymezují se následující:
kód RBC | název | kat. území | význam | Plocha (ha) | Cílové ekosystémy |
RBC 741 | Borek | Košetice – hraniční se správní obcí Křešín (k.x. Xxxxxxxx x Xxxxxxx) | vymezené funkční | 40 | BUAD |
NÁVRH OPATŘENÍ: | Funkčnost prvku je zabezpečena v rámci plochy VPS U157 dle ZUR Kraje Vysočina, zpřesněné na hranice parcel. | ||||
RBC 742 | Meandry x Xxxxxxx | Košetice – hraniční se správními obcemi Křelovice (k.x. Xxxxxxx) a Onšov (k.ú. Onšov) | vymezené funkční | 36 | LONO |
NÁVRH OPATŘENÍ: | Funkčnost prvku je zabezpečena v rámci plochy VPO U158 dle ZUR Kraje Vysočina, zpřesněné na hranice parcel. | ||||
5.2.2 REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY
Vymezují se následující:
kód RBK | název | kat. území | význam | délka (m) | Cílové ekosystémy |
RBK 409 | Borek – Meandry x Xxxxxxx | Košetice – hraniční se správní obcí Chýstovice (k.x. Xxxxxxxxxx) | vymezený funkční | 93 | BUAD |
NÁVRH OPATŘENÍ: | Funkčnost prvku je zabezpečena v rámci plochy VPO U191 dle ZUR Kraje Vysočina, zpřesněné na hranice parcel. | ||||
5.2.3 LOKÁLNÍ BIOCENTRA
Vymezují se následující:
kód LBC | název | kat. území | význam | rozloha (ha) | Cílové ekosystémy |
BC 1 | Na hradě | Košetice | Vložené funkční | 3,1 ha | BUAD |
BC 2 | V hejlech | Košetice | Vložené funkční | 3,1 ha | BUAD |
BC 3 | V Pekle | Košetice – hraniční se správní obcí Buřenice (k.x. Xxxxxxxx) | Vymezené funkční | 1,4 ha | BUAD |
kód LBC | název | kat. území | význam | rozloha (ha) | Cílové ekosystémy |
BC 13 | U vodojemu | Košetice – hraniční se správní obcí Křelovice (k.ú. Křelovice) | Vymezené funkční | 1,6 ha | BUAD |
BC 24 | U silnice | Košetice | Vymezené funkční | 3,3 ha | LONO |
BC 26 | Beránkův mlýn | Košetice | Vymezené funkční | 2,2 ha | LONO |
5.2.4 LOKÁLNÍ BIOKORIDORY
Na částečně funkčních prvcích ÚSES je vyžadováno dodržení návrhu opatření, který je k těmto prvkům zpracován. Vymezují se následující:
kód LBK | název | kat. území | význam | Délka (m) | Cílové ekosystémy |
BK 2 | Jiříkov | Košetice | Vymezený částečně funkční | 2356 | BUAD |
NÁVRH OPATŘENÍ: | Funkčnost BK bude zabezpečena v rámci navržené mimolesní zeleně K67 až K70 | ||||
BK 4 | V občinách | Košetice – přechází do k.ú. Radějov | Vymezený funkční | 30 | BUAD |
BK 12 | Háj | Košetice | Vymezený funkční | 1705 | BUAD |
BK 23 | Pekelský potok | Košetice | Vymezený částečně funkční | 1534 | BUAD, LONO |
NÁVRH OPATŘENÍ: | Funkčnost BK bude zabezpečena v rámci navrženého zatravnění K85. | ||||
BK 25 | Hrozný žlab | Košetice | Vymezený částečně funkční | 1620 | BUAD, LONO |
NÁVRH OPATŘENÍ: | Funkčnost BK bude zabezpečena v rámci navržené mimolesní zeleně K87 a zatravnění K86. | ||||
BK 27 | Pekelský potok | Košetice | Vymezený funkční | 1170 | BUAD, LONO |
5.2.5 INTERAKČNÍ PRVKY
kód IP | název | kat. území | význam | Cílové ekosystémy |
IP 1 | Košetice | Navržený nefunkční | BUAD | |
Opatření k zajištění funkčnosti | ||||
V hranicích interakčního prvku zajistit úpravu ozelenění a tím funkčnost. Zeleň bude mít charakter roztroušený a v místě rozšíření IP bude rozšířen stávající remízek až k lesu. | ||||
IP 2 | Košetice | Navržený nefunkční | BUAD, LONO | |
Opatření k zajištění funkčnosti | ||||
V hranicích interakčního prvku zajistit úpravu ozelenění a tím funkčnost. V místě podmáčení provést založení mokřadní vegetace. Zeleň bude mít charakter kompaktní s enklávami trvalého travn.porostu. | ||||
IP 3 | Košetice | Navržený nefunkční | BUAD, LONO | |
Opatření k zajištění funkčnosti | ||||
V hranicích interakčního prvku zajistit úpravu ozelenění a tím funkčnost. V případě podmáčení provést založení mokřadní vegetace. Zeleň bude mít charakter kompaktní s alejí podél cesty. | ||||
5.3 PROSTUPNOST KRAJINY
Cílem koncepce územního plánu je vytvoření prostupné krajiny. Územní plán vytváří krajinu prostupnou pro člověka (obnova cestní sítě a zakládání turistických tras) i živočichy (síť ÚSES a dálkový migrační koridor). Tyto prvky ukládá územní plán chránit. Všechny stávající cesty budou zachovány a doplněny o nové. Využití stávající sítě lesních a polních cest je přípustné pro cyklostezky i turistické trasy.
5.4 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
Územní plán vyžaduje zatravnění svažitých částí pozemků a údolnic, které jsou náchylné k vodní erozi a následnému odlivu půdních částic korytem vodního toku. Je navržena obnova a zřízení liniové zeleně a remízků kolem stávajících polních cest.
Konkrétněji může řešit protierozní ochranu půdy v krajině komplexní pozemková úprava.
Na plochách určených k zástavbě budou odtokové poměry řešeny příslušnou částí projektové dokumentace staveb. Požaduje se 30% retence a 30% vsak dešťových vod přímo na všech stavebních pozemcích.
5.5 OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM
Hranice aktivní zóny a stoleté vody je ve správním území Košetic vymezena mimo zastavěné území na Martinickém potoce, kde bude ponechán souvislý pás luk, popř. obhospodařovaná mimolesní zeleň. S ohledem na přítomnost Evropsky významné lokality na Martinickém potoce na něm nebudou prováděna žádná další opatření proti povodním.
Podél stávajících i navržených polních cest bude řešeno jejich odvodnění do břehového pásma vodního toku v rámci zatravněných příkopů.
Vymezuje se následující vodní plocha s retenční funkcí:
označ. lokality | plocha rozdílnéh o využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | Související veřejně prospěšné stavby a opatření |
KO | W | K64 | rybník –pouze mimo lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s podmínkou provedení biologických průzkumů | V R60 |
5.6 KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY
1) Pro větší využívání krajiny pro pěší a cyklistickou turistiku budou realizovány cesty, propojující místní části se stávajícím systémem turistických a cyklistických značených cest na území ČR. Dále se plánuje rekreační využití vyhrazených areálů a speciálních stezek pro jízdu na koních. Tyto stezky budou odděleny od ostatních (pěších, cyklistických a vozových) cest a budou zřizovány jako součást jezdeckých areálů.
2) Rekreační využití krajiny bude respektovat příslušnost většiny území k OP vodního zdroje Švihov a bude omezeno v územích podléhajících režimu ÚSES.
3) Letní rekreační využití krajiny bude spočívat především v nenáročných formách – cykloturistice, pěší turistice, eventuálně rekreační jízdě na koních. Poměrně nízká intenzita předpokládaného rekreačního využití nesmí mít negativní důsledky na přírodní prostředí.
4) U jednotlivých sídel se rekreační využití krajiny omezí na plochy veřejné zeleně, vodní plochy a výhledově též na možnosti přiměřeného využívání nově založených ploch vysoké zeleně, lesů a luk pro každodenní rekreaci.
5) Pro větší využívání silnic III. třídy a spojení obcí cyklistickou dopravou budou vyznačeny a udržovány nové cyklistické značené trasy mezi nimi, které mohou navázat na plánovanou naučnou stezku - především mezi Košeticemi, Novou Vsí a Krasolesím.
5.7 VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN
V území se nenacházejí ani nepředpokládají dobývací prostory přípustné pro dobývání ložisek nerostných surovin. Je provedeno pouze vymezení poddolovaných území mimo zastavěné části hlavních sídel v grafické části územního plánu.
6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČ.STANOVENÍ ZÁKAZU STAVEB DLE §18 ODST.5 SZ), POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ)
6.1 PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A OBECNÁ CHARAKTERISTIKA JEJICH PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ
6.1.1 STRUKTURA PLOCH S ROZDÍLNÝM ZBŮSOBEM VYUŽITÍ DLE VYHL. 501 / 2006
V následující tabulce jsou uvedeny všechny plochy s rozdílným způsobem využití (dále jen
„funkčních ploch“) zastavěného, nezastavěného území a zastavitelných ploch v řešeném území.
Do funkčních ploch v tabulce nejsou zahrnuty stávající a navrhované pozemní komunikace s podrobným rozdělením dle typu (na rozdíl od grafické části) a také podrobné rozdělení ostatních ploch využívaných sezónně nebo pouze místně (turistické stezky, cyklistické tratě, plochy lesního hospodářství atd.)
Pro územní plán jsou stanoveny tyto podrobněji členěné plochy funkčního využití:
Plochy bydlení – BI, BV, BH Plochy smíšené obytné – SV
Plochy občanského vybavení – OV, OM, OS, OH Plochy smíšené výrobní – VS
Plochy výroby a skladování – VL, VZ Plochy zeleně - ZS, ZSn, ZP
Plochy rekreace – RZ, RH, RI, RN , RX Plochy technické infrastruktury – TI Plochy dopravní infrastruktury – DS Plochy zemědělské – NZ, NZp
Plochy lesní – NL Plochy přírodní – NP
Plochy vodní a vodohospodářské – W Plochy veřejných prostranství – PV, ZV
Stanovené dělení je včetně obecné (předpokládané) charakteristiky hlavního využití uvedeno v následující tabulce:
značka | název funkční plochy | obecná charakteristika |
BI | PLOCHY BYDLENÍ - v rodinných domech – městské a příměstské | bydlení městského typu v rodinných domech s vyloučením chovu hospodářských zvířat |
BV | PLOCHY BYDLENÍ - v rodinných domech – venkovské | bydlení venkovského typu v rodinných domech, resp. v dvojdomech - nízkopodlažní zástavbě s možným spojením se zemědělskou činností - hospodářským využitím pozemků (rostlinná výroba, chov drobného domácího zvířectva ) - vždy pouze pro vlastní potřebu a nenarušujícím obytné objekty sousedů. |
BH | PLOCHY BYDLENÍ - v bytových domech | bydlení v bytových domech s možným nebytovým využitím parterů nerušícími obslužnými funkcemi místního významu |
SV | PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - venkovské | bydlení v rodinných domech; občanské vybavení pouze v druzích a rozsahu potřebném pro obsluhu místních obyvatel |
OV | PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ – veřejná infrastruktura | plochy určené pro plnění funkcí občanského vybavení – školství, zdravotnictví, státní veřejná správa, kultura, tělovýchova, služby, obchod |
OM | PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ - komerční zařízení malá a střední | plochy komerčního vybavení (obchod, administrativa, ubytování, stravování), supermarkety a obdobné komerčně obchodní areály |
OS | PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ - tělovýchovná a sportovní zařízení | plochy a objekty sportovních zařízení anebo obdobných provozů, vycházející ze sportovní (pohybové) relaxace obyvatel, návštěvníků |
OH | PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ - hřbitovy | hřbitov |
VS | PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ řemeslné výroby, služeb | výrobny a provozovny živnostenského charakteru – např. sídla firem, služby, hranice negativních vlivů nad přípustnou mez bude na hranici této plochy rozdílného využití (případně na hranici vlastního pozemku souvisejícího s provozovnou) |
VL | PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – lehký průmysl | plochy výrobních areálů lehkého průmyslu, negativní vliv nad přípustnou mez bude na hranici této plochy rozdílného využití (případně na hranici vlastního pozemku souvisejícího s provozem) hranice areálu |
VZ | PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – zemědělská výroba | výrobny a provozovny zemědělského charakteru, ochranné pásmo plynoucí z rozsahu ploch rostlinné či živočišné výroby nesmí zasáhnout plochy s bydlením |
ZS | PLOCHY ZELENĚ – soukromá, vyhrazená | plochy soukromé zeleně –zahrady, předzahrádky – v zastavěném území. |
ZSn PLOCHY ZELENĚ–soukromá a vyhrazená nezastavěná | plochy soukromé zeleně – zahrady, sady se zemědělskou funkcí v nezastavěném území | |
ZP | PLOCHY ZELENĚ – přírodního charakteru v sídle | plochy zeleně udržované v přírodě blízkém stavu |
RZ | PLOCHY REKREACE – zahrádkářské osady | zahrádkářské chaty, pozemky |
RI | PLOCHY REKREACE – rodinná rekreace | rekreační domky s vlastní zahradou, vyhovující definici rodinného domu dle SZ |
RH | PLOCHY REKREACE – hromadná rekreace | rekreační chalupy a rekreační domky vyhovující definici rodinného domu dle SZ v rekreačních areálech zájmových skupin obyvatel |
RN | PLOCHY REKREACE – na plochách přírodního charakteru | chaty a chalupy stavebně neuzpůsobené pro celoroční obývání, veřejná tábořiště, rekreační louky (kempy), přírodní koupaliště |
značka | název funkční plochy | obecná charakteristika |
RX | PLOCHY REKREACE – specifické | stávající střelnice v přírodní zeleni bez oplocení - jen nezbytné technické vybavení, respektive pláž - návrh |
TI | PLOCHY TECHICKÉ INFRAST. - inženýrské stavby | objekty a provozy technického vybavení území - zejména objekty technické infrastruktury – vodárny, vodojemy, ČOV, trafostanice, apod. |
DS | PLOCHY DOPRAVNÍ INFRAST. - silniční | silniční infrastruktura, garážování nebo parkování vozidel; čerpací stanice pohonných hmot, odstavné plochy |
NZ | PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – orná půda | orná půda; stavby nezbytné pro obhospodařování (např. skladování sena, slámy, hnoje, posedy) |
NZp | PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ - nízká a rozptýlená zeleň – maloplošná zeleň, louky, pastviny (TTP) | louky a pastviny, extenzivní zeleň, sady: specifické využití ploch TTP; stavby nezbytné pro obhospodařování (např. skladování sena, přístřešky pro pastvu, mobilní včelíny, posedy) |
NL | PLOCHY LESNÍ – plochy užívané pro funkci lesa (PUPFL) | lesní porosty; stavby nezbytné pro obhospodařování (např. skladování dřeva, krmiva, krmelce, posedy, lesní cesty) |
NP | PLOCHY PŘÍRODNÍ – - vysoké zeleně- izolační a doprovodná zeleň v krajině | plochy zeleně udržované v přírodě blízkém stavu, meze a remízky, stavby nezbytné pro obhospodařování (např. mobilní včelíny, posedy) |
W | PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ – vodní toky a plochy | vodní toky a plochy |
PV | PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ | veřejná prostranství – ulice, náměstí, návsi, tržiště a další veřejné prostory - při rozdělení dle typu upřesněné na umístění místních nebo účelových komunikací |
ZV | PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – veřejná zeleň | plochy veřejné zeleně –parky a parkově upravená zeleň, uliční zeleň jako součást veřejného prostoru |
Vymezení jednotlivých funkčních ploch v řešeném území je předmětem grafické části – Hlavní výkres číslo 2.
Definice užívaných pojmů:
Hlavní využití – Funkce, které lze v území připustit a které by měly být v území vždy zastoupeny (převažující využití). Rozvojové (návrhové) plochy mají upřesněný účel využití blíže specifikován v kapitole 3, obecně všechny pak v kapitole 6.1.1.
Přípustné využití – Funkce, které lze v území obecně připustit. Případné funkční a prostorové kolize je třeba řešit především s ohledem na hlavní využití.
Podmíněně přípustné využití – Funkce, jejíž negativní dopad na plochy rozdílného využití musí být eliminován návrhem vhodných opatření. Proto jsou zavedeny pro takto označené účely využití podmínky, které budou řešeny následujícím způsobem:
Při zpracování projektových dokumentací musí být zpracováno podrobnější řešení dokladující konkrétní účely využití plochy předpokládané k využití i ploch okolních a jejich možného vzájemného ovlivnění tak, aby nebylo schvalované využití na újmu přípustnému a zejména hlavnímu využití v území (funkční ploše).
číslo podmínky | popis |
0 | s podmínkou, že rozsah podmíněného účelu využití nebude větší než rozsah přípustného využití stavebního pozemku |
1 | s podmínkou více bytových jednotek v zástavbě tvořené viladomy (tj. architektonicky a hmotově odpovídající velké rodinné domy (vily)) |
2 | s podmínkou zachování odstupových vzdáleností platných pro rekreaci |
3 | s podmínkou návaznosti na zástavbu |
4 | s podmínkou zachování odstupových vzdáleností platných pro bydlení |
5 | s podmínkou nenarušení obytného prostředí nadlimitním hlukem |
6 | s podmínkou umístění parkovacích stání dle normových parametrů pro občanské vybavení na vlastním pozemku |
7 | s podmínkou zajištění hlukového odclonění podmíněného účelu využití |
8 | s podmínkou zajištění hlukového odclonění zásobovacího dvora na pozemku vůči obytným plochám |
9 | s podmínkou nenarušení klidových ploch rekreace nadlimitním hlukem |
10 | s podmínkou zajištění hygienického oddělení podmíněného účelu využití (hranice negativních vlivů nad přípustnou mez bude na hranici vlastního pozemku se zástavbou) |
11 | s podmínkou návaznosti na veřejný prostor (neoplocený veřejně přístupný pozemek) |
12 | s podmínkou umístění na vlastním pozemku se zástavbou, pokud tím nedojde k porušení kontinuity veřejného prostoru a narušení uliční čáry |
13 | s podmínkou, že zalesnění nepřesahuje výměru 5000m2, současně navazuje na stávající pozemky určené k plnění funkce lesa, je umístěno mimo lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a mimo BPEJ 1. a 2. třídy ochrany. Osázení rychle rostoucími dřevinami je z hlediska využití v územním plánu považováno za zvláštní typ zalesnění – vztahují se na ní stejné podmínky (viz výše). |
14 | s podmínkou, že se jedná o skladování sena, slámy, dřeva, krmiva anebo přístřešky pro pastvu, nepřesahující výměru 50m2 |
15 | s podmínkou, že nedojde k ohrožení významného krajinného prvku anebo lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů |
16 | s podmínkou, že oplocení je možné jen jako dočasné, a to pouze mimo přírodní krajinné prvky, významné krajinné prvky a územní systém ekologické stability a při zachování průchodnosti a prostupnosti krajiny |
Nepřípustné využití – Funkce, jejíž negativní dopad na plochy rozdílného využití nelze připustit. Tímto se však nevylučuje umísťování staveb dle §18 odst.5 Stavebního zákona v nezastavěném území.
Použité značky
1 |
Přípustné využití
Podmíněně přípustné využití s číslem podmínky Nepřípustné využití
6.1.2 PLOCHY ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY
( termín „ostatní“ uvedený za druhy využití označuje ty, u nichž nebylo uvedeno v předchozích položkách využití úžeji specifikované )
ÚČELY VYUŽITÍ/ JEDNOTLIVÉ TYPY FUNKČNÍCH PLOCH> | BI | BV | BH | SV | OV | OM | OS | OH | VS | VL | VZ | ZP | ZS | ZV | RZ | RI | RH | RN | TI | DS | PV | |
(termín „ostatní“ uvedený za druhy využití označuje ty, u nichž nebylo uvedeno v předchozích položkách využití úžeji specifikované) ÚČELY VYUŽITÍ PLOCH… v | PLOCHY BYDLENÍ v rodinných domech–městské a příměstské | PLOCHY BYDLENÍ v rodinných domech – venkovské | PLOCHY BYDLENÍ v bytových domech | PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ venkovské | PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ veřejná infrastruktura | PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ komerční zařízení malá a střední | PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ tělovýchovná a sportovní zařízení | PLOCHY OBČAN. VYBAVENÍ hřbitovy | PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ řemeslné výroby, služeb | PLOCHY VÝROBY A SKLAD. lehký průmysl | PLOCHY VÝROBY A SKLAD. zemědělská výroba | PLOCHY ZELENĚ přírodního charakteru v sídle | PLOCHY ZELENĚ soukromá a vyhrazená | PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - veřejná zeleň | PLOCHY REKREACE Zahrádkářské osady | PLOCHY REKREACE Rodinná rekreace | PLOCHY REKREACE Hromadná rekreace | PLOCHY REKREACE Na plochách přírodního charakteru | PLOCHY TECHICKÉ INFRAST. inženýrské stavby | PLOCHY DOPRAVNÍ INFRAST. Silniční | PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ | |
trvalé bydlení v rodinných domech volně stojících, event. dvojdomech | 1 | 3 | ||||||||||||||||||||
trvalé bydlení v rodinných domech řadových | 1 | 3 | 1 | |||||||||||||||||||
bydlení ve vícebytových domech | 0 | 0 | ||||||||||||||||||||
ubytování v zařízeních penzionového nebo internátního typu | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||
služební byty, pohotovostní ubytování nebo bydlení majitele – podmínka max.2 byty | ||||||||||||||||||||||
pronajímatelné rekreační ubytovací zařízení | 6 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
rekreační chalupy a rekreační domky stavebně uzpůsobené pro celoroční užívání (splňující požadavky na trvalé bydlení) | 4 | 4 | ||||||||||||||||||||
rekreační chalupy a rekreační domky stavebně neuzpůsobené pro celoroční užívání | 3 | |||||||||||||||||||||
zahrádkářské chaty | 2 | 2 | ||||||||||||||||||||
základní školská a výchovná zařízení (jesle, mateřské a základní školy, školní družiny a kluby) | 0 | 0 | 5 | 5 | 5 | |||||||||||||||||
ostatní školská a vzdělávací zařízení míst. významu (např. hudební, jazykové a výtvarné školy, autoškoly) | 0 | 5 | ||||||||||||||||||||
vzdělávací zařízení regionálního významu | 5 | 5 | ||||||||||||||||||||
kulturní zařízení místního významu (například knihovny a čtenářské kluby) | 0 | 7 | 7 | |||||||||||||||||||
zařízení pro kulturu – obecně | 5 | 5 | ||||||||||||||||||||
lokální zařízení církví | 0 | 5 | 5 | |||||||||||||||||||
denní stacionáře a výcviková střediska zdravotně postižených | 0 | 0 | 5 | 5 | 7 | |||||||||||||||||
azylové domy a domovy seniorů | 0 | 0 | 7 | |||||||||||||||||||
zařízení pečovatelské služby | 0 | 0 | 7 | |||||||||||||||||||
zařízení sociální péče – ostatní | 0 | 6 | 6 | 7 | ||||||||||||||||||
jednotlivá zařízení základní zdravotní péče (například lékařské ordinace) | 0 | 7 | ||||||||||||||||||||
zdravotnická zařízení místního významu (obvodní zdravotní střediska) | 5 | 5 | 7 | |||||||||||||||||||
Lékárny | 8 | 8 | 8 | 5 | 0 | |||||||||||||||||
služby první pomoci | 5 | 0 | ||||||||||||||||||||
stanice nebo služebny záchranné služby | 7 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||
hřbitov | ||||||||||||||||||||||
drobné venkovní veřejné plochy a zařízení pro sport a rekreaci rezidentů | 5 | 5 | 5 | 5 | 7 | 7 | 9 | 9 | 9 | 9 | ||||||||||||
veřejná prostranství obecně | ||||||||||||||||||||||
sportovní hřiště | 5 | 7 | 7 | 9 | 9 | |||||||||||||||||
kryté sportovní haly, kuželny, plavecké bazény, jízdárny apod. | 0 | |||||||||||||||||||||
sportovní areály a stadiony, výstavní plochy | ||||||||||||||||||||||
drobné maloobchodní prodejny (do 3 zaměstnanců) | 8 | 6 | 10 | 10 | 9 | |||||||||||||||||
maloobchodní prodejny potravinářské (do 10 zaměstnanců) | 8 | 8 | 8 | 6 | 10 | 10 | ||||||||||||||||
maloobchodní prodejny nepotravinářské (do 10 zaměstnanců) | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 6 | 10 | 10 | ||||||||||||||
obchodní domy a nákupní centra | 6 | |||||||||||||||||||||
tržnice a soustředěný stánkový prodej potravin a drobného zboží – s podmínkou bez staveb | ||||||||||||||||||||||
prodejní haly a prodej ze skladu (například stavebniny, potřeby pro zahrádkáře a kutily) | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
autobazary | 0 | 7 | ||||||||||||||||||||
klubová zařízení bez stravovacího a občerstvovacího provozu - kromě heren a erotických klubů | 0 | 0 | 5 | 7 | 9 | 9 | ||||||||||||||||
zařízení rychlého občerstvení (například snack bary, bufety, pizzerie) s denním provozem | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 10 | 10 | 10 | |||||||||||||
restaurační a pohostinská zařízení s denním provozem - kromě heren a erotických klubů | 8 | 8 | 8 | 10 | 10 | |||||||||||||||||
klubová, restaurační a pohostinská zařízení kromě heren a erotických klubů - ostatní | 8 | 8 | ||||||||||||||||||||
tělovýchovná (fit-centra), sauny pro veřejnost a relaxační zařízení - kromě erotických salonů | 0 | 0 | 0 | 9 | 9 | |||||||||||||||||
herny– kasina (dle zákona o loteriích) | 5 | 7 | ||||||||||||||||||||
komerční zař. volného času (např. kina, diskotéky, centra vol. času) – kromě heren a erotických klubů – obecně | 5 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
noční kluby a erotické salóny | ||||||||||||||||||||||
hotely a ubytovací zařízenípenziony | 5 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
hotely a společenská centra včetně doprovodného vybavení | 5 | 6 | ||||||||||||||||||||
autokempy nebo tábořiště pro karavany | ||||||||||||||||||||||
hostely, turistické ubytovny a další obdobná zařízení bez stravovacího provozu | 6 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
hostely, ubytovny a zařízení pro školy v přírodě a obdobná zařízení se stravováním pro ubytované | 8 | 8 |
hostely, turistické ubytovny a další obdobná zařízení – ostatní | 8 | 8 | 8 | |||||||||||||||||||
zařízení pro agroturistiku | 10 | 10 | 10 | |||||||||||||||||||
jednotlivé kanceláře jako součást obytných domů | 7 | |||||||||||||||||||||
administrativa, správa, peněžnictví a pojišťovnictví – obecně | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||
policejní stanice a služebny | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
sociální provozy obsluhující provozovny a areály: stravování, zdravotní péče, rehabilitace, služby zaměstnancům | 6 | 6 | 10 | |||||||||||||||||||
archivy a depozitáře | 0 | 0 | 0 | 0 | ||||||||||||||||||
drobné a neobtěžujícínerušící nevýrobní služby a sběrny služeb - kromě autoservisů (do 5 zaměstnanců) | 5 | 5 | 6 | 6 | 10 | 7 | 7 | 6 | ||||||||||||||
malé autoservisy (do 5 zaměstnanců) | 7 | 0 | 10 | 6 | ||||||||||||||||||
nevýrobní služby a sběrny služeb – ostatní | 7 | 7 | 0 | 6 | 10 | |||||||||||||||||
drobné a neobtěžujícínerušící řemeslnické provozovny a opravny (do 5 zaměstnanců) | 7 | 7 | 7 | 7 | 0 | 10 | ||||||||||||||||
neobtěžujícínerušící výrobní provozy | 7 | 7 | 7 | |||||||||||||||||||
výrobní, zpracovatelské a opravárenské provozy a areály - ostatní | 10 | 10 | ||||||||||||||||||||
vzorkovny a pohotovostní sklady zboží | ||||||||||||||||||||||
sklady včetně pronajímatelných | 0 | 10 | ||||||||||||||||||||
dvory pro údržbu pozemních komunikací, vozovny, překladiště | 0 | 0 | 0 | 0 | ||||||||||||||||||
doplňkové stavby - skleníky, altány, bazény, aj. | ||||||||||||||||||||||
doplňkové stavby pro chov drobných hospodářských zvířat (králíci, slepice apod.) | 10 | 10 | 10 |
stavby a doplňkové stavby pro chov hospodářských a kožešinových zvířat | 10 | 10 | 10 | |||||||||||||||||||
skladové stavby pro zemědělskou výrobu (například sklady krmiva, hnojiv apod.) | 10 | |||||||||||||||||||||
zařízení pro místní sběr recyklovatelných komunálních odpadů | 10 | 10 | 10 | 8 | ||||||||||||||||||
kompostárna | 10 | 10 | ||||||||||||||||||||
zařízení komunální hygieny – ostatní (např. vodárenství, čištění odpadních vod) | 10 | 10 | ||||||||||||||||||||
hasičské stanice, zbrojnice | 7 | 7 | 10 | 10 | 10 | |||||||||||||||||
technické vybavení nezbytné pro zabezpečení funkce zóny (trafo, výměníková stanice, obslužná komunikace apod.) | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | ||||||
technické vybavení – ostatní | 10 | 10 | 0 | 0 | ||||||||||||||||||
autobusová a vlaková nádraží / terminály/ zastávky | 7 | 7 | ||||||||||||||||||||
stavební dvory a zařízení pro údržbu technických sítí a komunikací | ||||||||||||||||||||||
objekty a zařízení pro údržbu a ochranu v areálech | 7 | 7 | 7 | 9 | ||||||||||||||||||
jednotlivé garáže (1 až 2 garáže) | 2 | 0 | ||||||||||||||||||||
řadové garáže (3 a více garáží) | 7 | 10 | 10 | 10 | ||||||||||||||||||
hromadné garáže pro osobní automobily | 7 | 10 | 7 | 10 | 10 | |||||||||||||||||
manipulační a odstavné plochy pro dopravní prostředky | 7 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||
parkovací a odstavné plochy pro rezidenty / uživatele | 5 | 5 | 7 | 0 | 9 | 9 | 9 | 5 | ||||||||||||||
parkoviště a odstavná stání vyhrazená pro hosty, návštěvníky a personál | 5 | 7 | 10 | 10 | 10 | 10 | 5 | |||||||||||||||
čerpací stanice pohonných hmot | 10 | 10 | 10 | 10 | ||||||||||||||||||
místní a účelové komunikace (dle zákona o pozemních komunikacích) | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |
silniční infrastruktura (silnice a související dopravní stavby) | ||||||||||||||||||||||
drobné plochy veřejné zeleně sloužící převážně místním obyvatelům, s dětskými hřišti | 5 | 10 | 10 | 10 | 9 | 9 | 9 | 9 | ||||||||||||||
drobné plochy veřejné zeleně, dětská hřiště a hřiště pro mládež - ostatní | 5 | 5 | 5 | 5 | 7 | 7 | 9 | 9 | 9 | 9 | 10 | |||||||||||
rekreační odpočinkové plochy s drobným mobiliářem (pergoly, lavičky, lávky, malý sklad apod.) | 5 | 7 | 7 | 10 | 10 | 10 | 9 | 9 | 9 | 7 | ||||||||||||
veřejná a okrasná zeleň | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 12 | 11 | 11 | 11 | ||||||||
ochranná a izolační zeleň | 12 | 12 | 12 | |||||||||||||||||||
vyhrazená a soukromá zeleň včetně oplocení | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | |||||||||||||
půjčovny sportovních a rekreačních potřeb a skladiště těchto potřeb pro potřeby půjčovny | 5 | 5 | 5 | 0 | 10 | 10 | 9 | 9 | 9 | |||||||||||||
vodní plochy | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
6.1.3 PLOCHY V NEZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ A ZÁKAZ STAVEB DLE §18 ODST.5 SZ
Řešení územního plánu mimo vymezené zastavěné území a zastavitelné plochy nepřipouští vznik nových prostorově oddělených sídelních jednotek ani rozšiřování stávajícího stavebního využití kromě účelových zařízení pro obhospodařování krajiny (funkčních ploch pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, ochranu přírody a krajiny), omezeného využití ploch pro související veřejnou technickou infrastrukturu (sítě TI), staveb, zařízení a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků (protierozní opatření - především plochy ochranné zeleně, vodní plochy, protipovodňová opatření a další vodní díla, která jsou uvedena ve vodním zákoně), a opatření a staveb pro turistiku a rekreaci (cyklistické stezky, účelové komunikace, oplocení, informační tabule, hygienická zařízení apod.). Územním plánem je v nezastavěném území vyloučena možnost umístění staveb, zařízení a jiných opatření pro těžbu nerostů na základě
§18 odst. 5 stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů. Do nezastavěného území patří:
PLOCHY ZELENĚ
– soukromá a vyhrazená nezastavěná ( ZSn )
PLOCHY PŘÍRODNÍ - vysoké zeleně- izolační a doprovodná
zeleň v krajině ( NP ) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – orná půda ( NZ ) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – (TTP) ( NZp )
PLOCHY LESNÍ – (PUPFL) ( NL )
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ ( W )
PLOCHY REKREACE – specifické ( RX )
ÚČELY VYUŽITÍ/ JEDNOTLIVÉ TYPY FUNKČNÍCH PLOCH> | ZSn | NP | NZ | NZp | NL | W | |
(termín „ostatní“ uvedený za druhy využití označuje ty, u nichž nebylo uvedeno v předchozích položkách využití úžeji specifikované) ÚČELY VYUŽITÍ PLOCH… v | PLOCHY ZELENĚ Soukromá a vyhrazená nezastavěná | PLOCHY PŘÍRODNÍ Vysoké zeleně – izolační a doprovodná zeleň v krajině | PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Orná půda | PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ - nízká a rozptýlená zeleň – maloplošná zeleň, louky, pastviny | PLOCHY LESNÍ plochy užívané pro funkci lesa | PLOCHY VODNÍ A VODOHOS. Vodní plochy a toky | |
orná půda | |||||||
maloplošná zeleň, louky, pastviny (TTP) | |||||||
extenzivní zeleň, meze, remízky | |||||||
sady, ochranná zeleň | |||||||
rychle rostoucí dřeviny | 13 | 13 | 13 | ||||
lesní porosty | 13 | 13 | 13 | 13 | |||
vodní plochy a toky |
ÚČELY VYUŽITÍ/ JEDNOTLIVÉ TYPY FUNKČNÍCH PLOCH> | ZSn | NP | NZ | NZp | NL | W | |
stavby nezbytné pro obhospodařování | 14 | ||||||
účelová komunikace | 15 | 15 | 15 | ||||
oplocení | 16 |
Prostorově odloučená území (specificky nezastavitelné plochy rekreace RX )
Pro dále vyjmenované nové stavební lokality v krajině v řešeném území jsou pouze definována tato funkční využití:
označ. lokality | plocha rozdílnéh o využití | pořadové číslo plochy | hlavní využití a stanovení podmínek pro využití ploch | Související veřejně prospěšné stavby |
KO | RX | K65 | pláž u nového rybníka pouze mimo lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů |
Do doby schválení záměru vybudování nového rybníka v dalších řízeních po schválení územního plánu bude zachováno stávající zemědělské využití všech pozemků.
6.2 STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU
Ukazatele pro přípustnou intenzitu využití se týkají vždy stavebního pozemku včetně prostorově souvisejících pozemků nádvoří, zahrad apod., pokud mají tvořit se stavebním pozemkem jeden funkční a provozní celek (funkční plochu).
Intenzita využití stávající plochy (stabilizované) při úpravách zastavění nepřekročí míru využití dalších stejných funkčních ploch v blízkosti včetně výškové hladiny, případně bude odpovídat míře využití a výškové regulaci stanovené pro nejbližší návrhovou funkční plochu stejného typu.
Definice užívaných pojmů
• Výšková regulace zástavby – Počet nadzemních podlaží zástavby. Pokud se počet nadzemních podlaží v různých částech zástavby liší, uvažuje se vždy největší počet nadzemních podlaží dosažený v jednom místě zástavby při přilehlé veřejné komunikaci. Pokud jsou stavebně upravena k účelům využití podkroví o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, považuje se za zvláštní druh nadzemního podlaží zástavby. Označení výškové regulace zástavby se skládá z přípustného počtu nadzemních podlaží zástavby + označení „P“ v případech, kdy se připustí využití podkroví.
• Nadzemní podlaží – podlaží s horním lícem podlah, který není níže než 0,80m pod úrovní okolního neupraveného terénu ve styku s lícem zástavby.
• Zastavěná plocha – obecně plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podlaží a komunikací do vodorovné roviny (přesné znění viz Stavební zákon).
• Maximální plocha pro stavbu rodinného domu – při vymezování stavebního pozemku pro rodinný dům bude dodržena maximální výměra 1200m2, která bude zahrnovat i případné rozšíření o navazující zahradu (týká se ve správním území pouze samotné obce Košetice). Specifické místní části Nová Ves a Krasolesí jsou omezeny odlišně maximální výměrou 1500m2.
• Minimální velikost stavebního pozemku (netýká se oddělování pozemku pod stavbou) – geodeticky oddělovaný pozemek musí mít minimálně tuto výměru (stávající pozemky již
oddělené před schválením tohoto územního plánu mohou mít nižší, adekvátně se však snižuje i jejich maximální zastavěná plocha). Údaj v závorce udává možnost rozšíření stavebního pozemku o pozemek navazující zahrady, tj.(+zahrada 800).
• stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití:
označení lokality | funkční plocha | pořadové číslo plochy Z../P.. | Výměra plochy – maximální velikost stavebního pozemku (včetně obslužných komunikací) v ha | Výšková regulace zástavby (počet podlaží + podkroví) | minimální velikost stavebního pozemku (m2) | maximální celková zastavěná plocha na jednom pozemku (m2) |
KO | BH | Z1 | 0,1684 | 3+P | celý pozemek1600 | 35%, max. 600 |
BI | Z2 | 0,3119 | 1+P | 800 (+zahrada 400) | 35%, max. 300 | |
BI | Z3 | 0,2675 | 1+P | 1000 | 35%, max. 300 | |
BI | Z4 | 0,6745 | 1+P | 800 | 35%, max. 250 | |
BI | Z5 | 0,7023 | 1+P | 800 | 35%, max. 250 | |
BI | Z6 | 0,6256 | 1+P | 800 | 35%, max. 250 | |
BI | Z7 | 0,9927 | 1+P | 1000 | 35%, max. 300 | |
RHBI | Z9 | 3,16102322 | 12+P | 600800 | 2535%, max. 150250 | |
BI | Z10 | 0,3349 | 1+P | 800 (+zahrada 400) | 35%, max. 300 | |
BI | Z11 | 0,4090 | 1+P | 700 | 35%, max. 250 | |
BV | Z12 | 0,2776 | 1+P | 600 (+zahrada 600) | 40%, max. 300 | |
BV | Z13 | 0,1497 | 1+P | celý pozemek1400 | 25%, max. 350 | |
BV | Z14 | 0,1739 | 1+P | celý pozemek1600 | 25%, max. 350 | |
BV | P15 | 0,7014 | 1+P | 1200 | 35%, max. 300 | |
BV | Z16 | 0,0814 | 1+P | celý pozemek 750 | 30%, max. 250 | |
BV | Z17 | 0,1304 | 1+P | celý pozemek 1200 | 25%, max. 300 | |
BV | Z18 | 0,4166 | 1+P | 800 | 35%, max. 250 | |
BI | Z19 | 1,2293 | 1+P | 800 (+zahrada 400) | 35%, max. 300 | |
BV | Z20 | 0,1236 | 1+P | 1100 | 35%, max. 300 | |
BV | Z21 | 0,1049 | 1+P | celý pozemek1000 | 35%, max. 300 | |
BV | P22 | 0,2991 | 1+P | 1400 | 35%, max. 400 | |
BV | Z23 | 0,3201 | 1+P | 1500 | 35%, max. 400 | |
BV | Z24 | 0,1502 | 1+P | celý pozemek1400 | 35%, max. 400 | |
BV | Z25 | 0,8415 | 1+P | 1500 | 35%, max. 400 | |
DS | Z26 | 0,0137 | 1+0 | 25 | 100%, max. 25 | |
OS | Z34 | 0,3128 | 1+P | 1500 | 30%, max. 500 | |
OS | Z35 | 0,2814 | 1+P | celý pozemek1600 | 30%, max. 600 |
označení lokality | funkční plocha | pořadové číslo plochy Z../P.. | Výměra plochy – maximální velikost stavebního pozemku (včetně obslužných komunikací) v ha | Výšková regulace zástavby (počet podlaží + podkroví) | minimální velikost stavebního pozemku (m2) | maximální celková zastavěná plocha na jednom pozemku (m2) |
OS | Z36 | 0,1725 | 1+P | celý pozemek1600 | 30%, max. 600 | |
OS | Z37 | 1,7115 | 1+P | 2000 | 30%, max. 700 | |
RH | Z40 | 0,3543 | 1+P | 800 | 20%, max. 150 | |
SV | Z41 | 0,0747 | 2+P | celý pozemek700 | 35%, max. 250 | |
VS | Z49 | 1,5719 | 1+P | 2000 | 30%, max. 700 | |
VS | Z50 | 1,6121 | 1+P | 4000 | 30%, max. 1500 | |
VL | Z51 | 1,3129 | 1+P | 2000 | 30%, max. 700 | |
VL | Z52 | 1,4823 | 1+P | 4000 | 30%, max. 1500 | |
VS | Z53 | 0,3742 | 1+P | 1500 | 30%, max. 400 | |
VS | Z54 | 0,1986 | 1+P | celý pozemek1500 | 30%, max. 400 | |
VZ | Z55 | 0,3910 | 1+P | 1000 | 30%, max. 300 | |
VZ | Z56 | 0,4167 | 1+P | celý pozemek4000 | 30%, max. 1500 | |
VS | Z57 | 0,1667 | 1+P | celý pozemek1500 | 30%, max. 400 | |
VZ | Z58 | 0,4169 | 1+P | celý pozemek4000 | 30%, max. 1500 | |
VZ | Z59 | 0,13807441 | 1+P | celý pozemek1500 | 30%, max. 500 | |
OS | Z63 | 0,0701 | 2+P | celý pozemek650 | 35%, max. 250 | |
VZ | Z100 | 2,4215 | 1+P | 8000 | 65%, max. 5000 | |
RI | Z102 | 3,9680 | 1+P | 600 | 25%, max. 150 | |
RI | Z103 | 2,6475 | 1+P | 600 | 25%, max. 150 | |
DS | Z104 | 0,1077 | 0+0 | 500 | 65%, max. 350 |
Charakter a struktura zástavby, výšková hladina zástavby
• Při navrhování objektů bude dodržován vzhled dle původní historické zástavby, která je charakteristická výrazně obdélnými tvary půdorysů a střechami s možností vestavby podkroví.
• Celková výška zástavby nesmí překročit 12m nad okolním terénem stavebního pozemku v místě stavby, v okrajových plochách v návaznosti na nezastavěné území a v okolí
kulturních památek bude řešena ve stávající hladině zástavby.
7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A
STAVBÁM VYVLASTNIT
7.1 PLOCHY A KORIDORY VPS DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY, VPO, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM VYVLASTNIT (V) :
Právo k vyvlastnění u dále uvedených staveb lze uplatnit. Právo k vyvlastnění pro VPS vymezených koridory bude uplatněno vydáním územního rozhodnutí pro jednotlivé stavby.
7.1.1 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY PRO DOPRAVU, VYMEZENÍ KORIDORŮ (VD)
Koridory pro tyto veřejně prospěšné stavby se vymezují:
- pruhem 12 m vymezeným vždy 6 m od osy stavby pro dopravu, v případě DK06 koridorem proměnné šířky
ozna- čení | katastr. území | účel stavby | dotčené pozemky v katastrálním území |
V DK 06 | KO | Koridor přestavby silnice II/112 | |
V D01 | KO | Místní komunikace zpřístupňující rozvojové plochy Z4, Z5, Z6 | |
V D02 | KO | Pěší propojení (chodník) z nové lokality bydlení podél lesa k lokalitě V Sádkách | |
V D03 | KO | Místní komunikace zpřístupňující rozvojové plochy Z9, R1, Z102, Z103 | |
V D04 | KO | Místní komunikace zpřístupňující rozvojové plochy Z10, Z11, Z36 | |
V D05 | KO | Místní komunikace zpřístupňující zázemí hřiště | |
V D06 | KO | Místní komunikace zpřístupňující rozvojové plochy Z12, Z53, Z55, Z56 | |
V D07 | KO | Účelová komunikace k Cihelskému rybníku | |
V D08 | KO | Místní komunikace zpřístupňující centrum obce |
7.1.2 STAVBY PRO VEŘEJNÉ TECHNICKÉ VYBAVENÍ, VYMEZENÍ KORIDORŮ ( V T)
Koridory pro tyto veřejně prospěšné stavby se vymezují:
- pruhem 3 m vymezeným vždy 1,5 m od předpokládané osy stavby
ozna- čení | katastr. území | účel stavby | dotčené pozemky v katastrálním území |
a) odvodnění a kanalizace | |||
V T10 | KO | Nová dešťová kanalizace pro Z4, Z5, Z6 | |
ozna- čení | katastr. území | účel stavby | dotčené pozemky v katastrálním území |
V T11 | KO | Nová dešťová kanalizace pro Z9, R1, Z102, Z103 | |
V T12 | KO | Nová dešťová kanalizace z odlučovače u čerpací stanice pod zeměděl. areálem | |
b) vodovody | |||
V T30 | KO | Nový vodovod pro plochy Z4, Z5, Z6 | |
V T31 | KO | Nový vodovod pro plochy Z10, Z11, Z36 | |
V T32 | KO | Nový vodovod pro plochy Z13, Z49, Z50, Z55 | |
V T33 | KO | Nový vodovod pro plochy Z12, Z53, Z55, Z56 | |
V T34 | KO | Nový vodovod pro plochu P15 | |
V T35 | KO | Nový vodovod pro plochy Z18, Z19, Z34 | |
V T36 | KO | Nový vodovod pro plochu Z40 | |
d) energetika | |||
V T50 | KO | Nové vedení kabelu 22kV pro plochy bydlení vč. nové TS | |
V T51 | KO | Nové vedení kabelu 22kV ke sportovnímu areálu vč. nové TS | |
V T52 | KO | Nová TS sportovního areálu vč. propojení kabelem k vedení vn na jihu | |
V T53 | KO | Nové vedení vn 22kV pro lokalitu drobné výroby vč. nové TS | |
V T54 | KO | Nové vedení vn 22kV pro lokalitu výroby vč. nové TS | |
V T55 | SP | Nové vedení vn 22kV pro lokalitu výroby vč. nové TS | |
V T56 | SP | Nové vedení vn 22kV pro lokalitu bydlení vč. nové TS | |
Sítě telekomunikací vedené pod novými veřejnými komunikacemi nejsou v seznamu veřejně prosp. staveb samostatně uváděny, budou budovány současně s investicemi do komunikace
7.1.3. SNIŽOVÁNÍ OHROŽENÍ V ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI PŘÍRODNÍMI KATASTROFAMI, ZVYŠOVÁNÍ RETENČNÍCH SCHOPNOSTÍ ÚZEMÍ (V K+R)
ozna- čení | katastr. území | předmět / účel | dotčené pozemky v katastrálním území |
V R13 | KO | Zalesnění v lokalitě Na hradě k zadržování dešťových vod | |
V R14 | KO | Zalesnění v lokalitě Na klátech k zadržování dešťových vod | |
V R60 | KO | Založení vodní nádrže na Pekelském potoce s retenční schopností k zadržování dešťových vod | |
V K62 | KO | Založení polní cest y se stromořadími podél Košetického potoka s protierozním účinkem |
ozna- čení | katastr. území | předmět / účel | dotčené pozemky v katastrálním území |
V K63 | KO | Založení polní cest y se stromořadími podél Košetického potoka s protierozním účinkem | |
V K64 | KO | Založení polní cest y se stromořadími ve svahu Vystrkova s protierozním účinkem | |
V K65 | KO | Založení polní cest y se stromořadími ve svahu Vystrkova s protierozním účinkem | |
V K18 | KO | Založení polní cest y se stromořadími v lokalitě Na žlábku s protierozním účinkem | |
V K19 | KO | Založení polní cest y se stromořadími ve svahu Vystrkova s protierozním účinkem | |
V R20 | KO | Založení ochranného zatravnění kolem lesního porostu k zadržování dešťových vod | |
V R66 | KO | Založení ochranného zatravnění kolem vodního toku k zadržování dešťových vod | |
V R67 | KO | Založení ochranného zatravnění kolem vodního toku k zadržování dešťových vod | |
V R68 | KO | Doplnění vzrostlé zeleně kolem vodoteče k zadržování dešťových vod |
7.1.4. ZALOŽENÍ PRVKŮ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (V U)
Přejímají se tato veřejně prospěšná opatření ze ZÚR Kraje Vysočina:
ozna- čení | katastr. území | předmět / účel | dotčené pozemky v katastrálním území |
V U157 | KO | RBC 741 Borek | |
V U158 | KO | RBC 742 Meandry x Xxxxxxx | |
V U191 | KO | RBK 409 Borek – Meandry x Xxxxxxx |
7.1.5. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘÍRODNÍHO, KULTURNÍHO A ARCHEOLOGICKÉHO DĚDICTVÍ (V G)
ozna- čení | katastr. území | předmět / účel | dotčené pozemky v katastrálním území |
V G21 | KO | Založení mimolesní zeleně pro přechod ÚSES přes zemědělské pozemky (BK 2) | |
V G22 | KO | Založení mimolesní zeleně pro přechod ÚSES kolem Nové Vsi (BK 2) | |
V G23 | KO | Založení mimolesní zeleně pro přechod ÚSES přes zemědělské pozemky (BK 2) | |
V G24 | KO | Založení mimolesní zeleně pro přechod ÚSES přes zemědělské pozemky (BK 2) |
7.1.6. STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY STÁTU (V B)
Veřejně prospěšné opatření není stanoveno. Na tato opatření se předkupní právo nevztahuje.
7.1.7. PLOCHY ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV (V A)
Na tyto úpravy se předkupní právo nevztahuje.
ozna- čení | katastr. území | předmět / účel asanace | dotčené pozemky v katastrálním území |
V A29 | KO | asanace ploch budovy bývalého zahradnictví u zámku |
8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVŮ KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ DLE§5 ODST1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA
8.1 PLOCHY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO (P)
Předkupní právo se dle ustanovení stavebního zákona pro Územní plán Košetice neuplatňuje.
9. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ DLE §50 ODST.6 STAVEBNÍHO ZÁKONA
Na návrh ÚP Košetice se nevztahuje.
10. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
POČET LISTŮ TEXTOVÉ ČÁSTI DOKUMENTACE BEZ ODŮVODNĚNÍ : 2426 POČET VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE BEZ ODŮVODNĚNÍ : 4 POČET LISTŮ TEXTOVÉ ČÁSTI DOKUMENTACE ODŮVODNĚNÍ : 2475 POČET VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE ODŮVODNĚNÍ : 3
ČÁST II.
1. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ , VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ
1.1 PLOCHY A KORIDORY ÚZEMNÍCH REZERV
Územní plán nevymezuje takovéto plochyu územní rezervy:
označ. lokality | číslo plochy | upřesněná charakteristika hlavního využití | Další související stavby | etapa realizace / časový horizont |
KO | R1 | Plocha rekreace – funkční plocha RH | nestanovena / do 31.12.2018 |
Podmínkou pro budoucí využití územní rezervy je v případě přípravy výstavby:
• plocha R1 bude využitelná po 70% naplnění plochy Z9 zkolaudovanou rekreační zástavbou
2. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI
Územní plán nevymezuje takovéto plochy.
3. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI
V řešeném území se vymezují tato komplexní území, jež budou součástí zpracování územních studií: Všechny lokality jsou vymezeny ve výkrese Základního členění území.
ÚZEMÍ NEJVĚTŠÍ ROZVOJOVÉ LOKALITY REKREACE A BYDLENÍ V KOŠETICÍCH
Zahrnuje část území dnešních polí západně od Košetic ve svahu s navrženou navrženými plochou plochami RH RI – Z9Z102 a Z103, a BI – Z9, obsahující nové místní komunikace, sídelní zeleň a velké množství nových rekreačních objektů a rodinných domů.
Územní studie bude respektovat tyto podmínky:
a) Bude řešeno zásobování lokality hmotovými a energetickými systémy technické infrastruktury a dopravní obslužnost lokality včetně výpočtů zatížení stávající veřejné infrastruktury. V případě nevyhovujících kapacit bude zástavba ploch podmíněna realizací posílení veřejné infrastruktury.
umístění staveb vůči terénu i s ohledem na stavební geologii, aby byla zajištěna bezkonfliktní koncepce lokality z hledisek zakládání staveb.
b) Bude řešena etapizace výstavby v souladu se stanovenou stanoveným územní rezervou dělením ploch – rozvojové plochy budou využívány postupně (tj. nejdříve plocha Z9 a až po jejím 80% naplnění plocha R1Z103, a až po 80% naplnění Z103 teprve plocha Z102), ale na základě jedné územní studie pro celou lokalitu.
c) Požaduje se detailní řešení veřejné infrastruktury, parcelace a dodržení rozsahu veřejných prostranství dle vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území –
pro plochy Z102 a Z103 je podmínkou realizace plochy ZV – Z99, pro plochu Z9 jsou je podmínkou realizace určeny ploch ZV – P60 a P98.
d) Požaduje se optimalizovat prostorové uspořádání stavebních objektů a strukturu zeleně na veřejných prostranstvích, včetně vlivu na ráz krajiny. Citlivě volit architektonické řešení staveb s ohledem na zachování krajinného rázu a charakteru sídla, nevytvářet nevhodné dominanty v území.
Navrhuje se lhůta pro pořízení studie do 31. 12. 20182020.
ÚZEMÍ ROZVOJOVÝCH LOKALIT DROBNÉ VÝROBY V KOŠETICÍCH
Zahrnuje území dnešních polí východně od Košetic směrem na Onšov s navrženými plochami VS – Z49 a VS – Z50 při stávající silnici III. třídy, obsahující nové obslužné komunikace a parkoviště pro zóny.
Územní studie bude respektovat tyto podmínky:
a) Bude řešeno umístění staveb vůči terénu i s ohledem na stavební geologii, aby byla zajištěna bezkonfliktní koncepce lokality z hledisek zakládání staveb.
b) Bude řešena etapizace výstavby v souladu se stanoveným pořadím změn v území – rozvojové plochy budou využívány postupně (tj. nejdříve na ploše Z50 a až po jejím naplnění na ploše Z49), ale na základě jedné územní studie.
c) Požaduje se řešení včetně napojení na stávající silnice a také s ohledem na vedení příjezdu k ČOV Košetice, přístupům k okolním nemovitostem a nenarušení krajinného rázu.
Navrhuje se lhůta pro pořízení studie do 31. 12. 20182020.
4. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU PODLE PŘÍLOHYČ.9, STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU NEBO NA ŽÁDOST, A U REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO JEHO VYDÁNÍ
Návrh ÚP Košetice nevymezuje takovéto plochy.
5. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
Stanovení pořadí změn v celém řešeném území se neuvažuje pro všechny rozvojové plochy, stanovuje se pouze pro plochy vybrané do 2. etapy.
5.1 VYMEZENÍ ETAPIZACE
Všechny navržené plochy vyjma ploch VS – Z49, NP – K29, RI – Z102, RI – Z103, BI – Z9 a veškerá veřejná infrastruktura jsou realizovatelné nezávisle na časovém horizontu (předpoklad je do roku 2030), pouze se závislostí na podmiňujících VPS.
Plochy zařazené do 2. Etapy (VS – Z49, NP – K29, RI – Z102, RI – Z103, BI – Z9) budou využitelné po splnění následujících podmínek:
Plochy Z49 a K29 budou využitelné po 70% naplnění plochy VS – Z50 zkolaudovanou zástavbou.
Plocha Z9 bude využitelná po 50% naplnění návrhové plochy BI – Z3 zkolaudovanou zástavbou.
Plocha Z103 bude využitelná po 80% naplnění plochy Z9 zkolaudovanou zástavbou. Plocha Z102 bude využitelná po 80% naplnění plochy Z103 zkolaudovanou zástavbou.
6. VYMEZENÍ URBANISTICKY NEBO ARCHITEKTONICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT
U urbanisticky a architektonicky významných staveb zvláště označených územím plánem (všechny vymezeny ve výkrese hlavním) se stanovuje požadovat architektonickou část projektové dokumentace od autorizovaného architekta.
Stanovuje se ochrana historické zástavby statků v krajině a kolem návsí místních částí jako ochrana architektonicky cenných staveb - statků č.p. 9, č.p.19, č.p.20, č.p. 22, č.p. 34, č.p. 116, pomníku obětem 1.sv.války a všech nemovitých kulturních památek.
ODŮVODNĚNÍ
- ČÁST ZPRACOVANÁ ZPRACOVATELEM (PROJEKTANTEM)
1. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
1.1 POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Tato kapitola je součástí textové části odůvodnění – část zpracovaná pořizovatelem
1.2 SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Z hlediska Politiky územního rozvoje (ve znění aktualizace č. 1) schválené usnesením vlády
ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015 (PÚR) se v ÚP Košetice řeší republikové priority:
Je navržena komplexní ochrana a rozvoj přírodních kulturních a civilizačních hodnot území v jednotlivých kapitolách návrhu, zároveň je tím bráněno upadání venkovské krajiny, sociální segregaci, životního prostředí ve spolupráci s vedením obce. V území jsou vytvářeny podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí. Ve venkovském prostředí je rozvíjen primární sektor při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské půdy a ochrany a rozvoje ekologických funkcí krajiny. Správní území je řešeno komplexně ve všech místních částech, s širokou nabídkou zastavitelných a přestavbových ploch, včetně areálů brownfields, a zároveň je stejně podrobně řešeno využití krajiny, kde jsou všechny významné prvky chráněny a záměry do ní zasahující maximálně kompenzovány využitím, obnovou a zakládáním krajinné zeleně a cestní sítě (pěších a cyklistických cest). Tím jsou zajištěny podmínky migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a přístupnosti pro člověka. Jsou vymezeny a chráněny před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně, neboť krajina je negativně poznamenána lidskou činností. Plochy pro novou obytnou zástavbu jsou vymezovány v dostatečném odstupu od nových koridorů dopravní infrastruktury a je zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. Navržené prvky jsou předpokladem k rozvoji rekreace a cestovního ruchu pro návštěvníky, pro místní je navíc zlepšena veřejná infrastruktura, a to bez fragmentace krajiny, s výsledkem příznivějšího životního prostředí uvnitř sídel (emise, hluk,…). Podmínky pro preventivní ochranu území jsou zapracovány do návrhu ÚP, přestože významnější ohrožení území kromě hluku se s ohledem na jeho umístění nepředpokládá. Případné přeložení silnice II/112 mimo zastavěnou část sídla by znamenalo zhoršení podmínek pro rozvoj obce Košetice, proto jsou možné úpravy ve stávajícím i rozšířeném rezervovaném koridoru. Veřejná infrastruktura je řešena v dlouhodobých souvislostech, se zohledněním nároků dalšího vývoje území. Z hlediska technické infrastruktury jsou voleny technologie zajišťující vysokou kvalitu života, včetně doporučení využívání obnovitelných zdrojů.
Na ÚP Košetice se nevztahují kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území pro rozvojovou oblast a rozvojovou osu z PÚR.
1.3 SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Územní plán Košetice je zpracován v souladu se Zásadami územního rozvoje (dále ZÚR) kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 3. Území obce Košetice se nachází dle ZÚR v území vymezené specifické oblasti krajského významu SOBk 1. Správní území obce není součástí rozvojové oblasti ani rozvojové osy.
Ve správním území Košetic je zajištěn soulad se stanovenými prioritami územního plánování Kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území návrhem vyváženého rozvoje obce založeným na příznivém životním prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a podpoře sociální soudržnosti. V řešeném území nejsou umístěny republikově významné záměry ani se nejedná o území regionu se soustředěnou podporou státu nebo o významné město Vysočiny, přesto je zde ze ZÚR řešena homogenizace silnice II/112 pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje (i přes jeho hranice) do okolních měst Pelhřimov a Vlašim i z bývalé střediskové obce Košetice. Správní území Košetic je sice charakteristické rozmanitostí kulturní krajiny, přitom ale velkým podílem zemědělských půd v první třídě
ochrany a nedostatečným podílem příměstské zeleně, které historicky vedou k rozšiřování zástavby směrem k okolním lesům a vodotečím, čímž se vytváří vztah obyvatelstva ke svému území při současné ochraně pozitivních znaků utvářejících území (tím orná půda na hranici obce není), ochraně kvality životního prostředí (bez zásahů do podzemních a povrchových vod vyjma zvyšování retenčních schopností území) a při zachování a citlivém doplnění výrazu sídel a omezení fragmentace krajiny. V rámci specifické oblasti jsou tak vytvořeny podmínky pro řešení specifických problémů při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území s takovými formami rozvoje, které vyhovují potřebám hospodářského a sociálního využívání území. Záměr rozšíření zástavby za Košetickým zámkem se zajištěním udržitelného rozvoje obce nekoresponduje, má malý vliv na jeho budoucí využití.
V rámci SOBk 1 jsou stanoveny a pro územní plán Košetice určující tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území, které jsou v územním plánu Košetice dodrženy:
d) zlepšují se parametry silnice II/112 Čechtice – Pelhřimov včetně obchvatu sídla;
e) aktivně se podporuje vytváření nových pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu, rekreace a turistiky v této části Posázaví vymezením ploch pro sport, ubytování a vymezením nových turistických a cyklistických stezek;
f) podporuje se vytváření nových pracovních příležitostí zejména ve větších obcích, tedy i v Košeticích, vymezením rozvojových ploch pro nerušící výrobu a drobné podnikání;
h) eliminují se možné negativní vlivy rozvoje na kulturní a civilizační hodnoty území, (ochrana přes kapitolu 4 v II. části ÚP), včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a na přírodní i krajinné hodnoty v území (návrh ochrany krajiny a územního systému ekologické stability); hodnoty jsou využity jako prvek pro stabilizaci a rozvoj území (rozvoj zámku Košetice a okolního zámeckého parku);
i) respektují se skladebné části ÚSES (regionální doplněn o lokální biocentra a současně s lokálním ÚSES napojen na okolní obce) a pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu (zalesněné pásy táhnoucí se ke Strážišti, zarostlá údolí potoků).
V rámci SOBk 1 jsou stanoveny a pro územní plán Košetice určující tyto úkoly pro územní plánování, které jsou v územním plánu dodrženy:
a) byly prověřeny možnosti zlepšení místní komunikační sítě a s ohledem na nevymezení koridoru pro obchvat Košetic a potřebu omezení dopravy přes náves stanoveny úpravy této silnice a také úpravy místních komunikací na zklidněné obytné;
b) byly prověřeny možnosti využití potenciálu obcí pro rozvoj komerčních aktivit cestovního ruchu (zámek Košetice, návrh kempu a rybníka v blízkosti, privátní ubytování v celé obci) – deficit technické infrastruktury nebyl zjištěn, v případě rozvojových ploch za Košetickým zámkem bude ověřen v rámci zpracování územní studie;
c) byly analyzovány možnosti rozvoje ekonomických aktivit v koridoru silnice II/112 a navržen rozvoj nerušící a zemědělské výroby u zemědělského družstva;
d) byl ověřen rozsah zastavitelných ploch a předpoklad jejich využitelnosti vzhledem k dopravní a technické infrastruktuře v oblasti (stanoveny rozvojové plochy
s podmiňujícími VPS veřejné infrastruktury, v návrhu pro společné jednání včetně etapizace) při respektování kulturních, přírodních a civilizačních hodnot území (tyto nejsou návrhy ohroženy, naopak je jim přikládána důležitost a ochrana).
Další podrobnosti jsou uvedeny v kapitole splnění zadání.
Pro koncepci ochrany a rozvoje hodnot území stanovují ZÚR tyto úkoly pro územní plánování s vazbou na Košetice, které jsou v územním plánu dodrženy:
Přírodní hodnoty
d) Prosazují se přirozená a přírodě blízká opatření na zvýšení retenční schopnosti krajiny jako jsou ochrana a tvorba přirozených mokřadních ekosystému, lužních lesu, ekologicky příznivá revitalizace koryt a rybníku;
f) minimalizuje se zábor kvalitní zemědělské pudy, zejména půd první a druhé třídy ochrany v místech, kde umístění obce umožňuje výběr a lokalizaci rozvojových ploch na nižších třídách ochrany. (požadavek byl ale v ZÚR spojen především s ochranou před záborem pro výstavbu VE a FVE, které územní plán vylučuje)
Civilizační hodnoty Dopravní infrastruktura:
d) u koridorů pro umístění homogenizace silnice II/112 bylo jejich vymezení v územním plánu obce Košetice dále zpřesněno a byla zajištěna jejich koordinace s ostatními záměry v územním plánu Košetice;
f) při upřesňování koridoru dopravní infrastruktury byly respektovány:
f.1) kulturní a civilizační hodnoty, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví;
f.2) přírodní a krajinné hodnoty;
f.3) skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky krajinného rázu;
f.4) ochranná pásma a další limity rozvoje území;
Územní plán považuje ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot za svou prioritu, a proto důsledně chrání kvalitní zemědělské půdy ve volné krajině, podporuje obnovu lesozemědělské krajiny a její stabilitu. Zaměření Košetic v rámci specifické oblasti je podřízeno rezidenčně rekreační funkci svébytného (kdysi střediskového) sídla. V územním plánu je navržena koordinace dopravních záměrů s rozvojovými plochami místního významu, skladebnými částmi ÚSES a rozvojových ploch s krajinným rázem.
V územním plánu jsou dále zohledněny požadavky týkající se stávajících tras a koridorů nadmístního krajského významu:
ZÚR na území Kraje Vysočina stanovují pro územní plánování úkol, který územní plán Košetice plní, odstraňovat dopravní závady na silniční síti nadmístního významu řešením obchvatu obcí a přeložek stávajících tahů silnic, a vymezují koridor silnice II. třídy číslo 112 v šířce 80 m pro homogenizaci stávajícího tahu, který územní plán Košetice přejímá.
ZÚR ve znění aktualizace č. 1 3 stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území ÚSES, které nebyly součástí schváleného zadání ÚP Košetice, ale jsou v územním plánu dodrženy:
a) respektují se plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny;
b) stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES budou upraveny pro zajištění funkčnosti skladebných částí
ÚSES;
c) technická a vegetační opatření v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES jsou podřízena požadavkům na zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES
Stejně tak úkoly pro územní plánování:
a) je zpřesněno vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost;
b) při zpřesňování vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů jsou respektovány též jiné zájmy v území, zejména požadavky na ochranu vodohospodářsky významných zdrojů;
c) ochranná zóna (pásmo) nadregionálního biokoridoru se v daném území nenachází, ale požadavek, aby nebyla jejich součástí zastavěná území je uplatněn v rámci všech úrovní ÚSES.
Zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území i úkoly pro územní plánování jsou splněny. Jsou respektována a upřesněna veřejně prospěšná opatření ze ZÚR – U157, U158, U191 – územní systémy ekologické stability.
ZÚR také stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území v krajinném typu - lesozemědělská harmonická:
a) zachovat v nejvyšší možné míře stávající využívání lesních a zemědělských pozemků;
b) lesní hospodaření směřovat k diferencovanější a přirozenější skladbě lesů a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením;
c) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami;
d) zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů;
e) rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit, rekreační zařízení s vyšší kapacitou lůžek připouštět pouze na základě vyhodnocení únosnosti krajiny;
f) chránit luční porosty.
K souladu s vyhodnocením se zásadami určenými pro činnosti v území a s hlavním cílovým využitím krajiny ve stanovených typech krajiny územní plán přispívá tím, že v celém území krajiny lesozemědělské harmonické zachovává hlavní cílové využití krajiny, navíc pouze
s možností homogenizace silnice II/112 dle ZÚR. Zachování stávajícího využití lesních a zemědělských pozemků v maximální možné míře je provedeno dle katastru nemovitostí, ale je možné pouze mimo lokality potřebného rozvoje obce, kde dochází především k záborům zemědělských pozemků. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch. Lesní hospodaření je usměrněno dle možností daných územnímu plánování v biokoridorech a biocentrech ÚSES, obdobně tvarová a hmotová regulace zástavby je navržena s ohledem na cenné architektonické a urbanistické znaky sídel. Podíl zahrad a trvalých travních porostů je na jednu stranu zvyšován pro obnovu přirozeného harmonického vztahu sídla a zemědělské krajiny, jejíž, na druhou však výrazně dotčen záměrem rozvoje rekreace a bydlení za Košetickým zámkem, výsledek je proto negativní (-7 ha zahrad, tj. -27%). Hhospodářská funkce krajiny v řešeném území zatím dominuje, luční porosty jsou proto chráněny. Cestovní ruch je rozvíjen dle koncepce rozvoje Košetického zámku v jediné lokalitě za zámeckým parkem, přičemž se nejedná o chatovou lokalitu ani rekreační zařízení s vyšší kapacitou lůžek, nýbrž o rekreační objekty (jednotlivé „chalupy“ – rekreační domky jako druhé bydlení v rámci areálu hromadného ubytování – jako rekreace zájmových skupin obyvatel), které nebudou mohou být určeny pro trvalé obývání., ale s S ohledem na zachování urbanistických znaků sídla by měly tvarově a hmotově odpovídat tradiční zástavbě, což ale změna č.3 platného ÚPo nerespektuje, a tento nesoulad bohužel musel být převzat i do návrhu nového ÚP dle námitky vlastníka. Rozsah lokality proto byl k opakovanému veřejnému projednání upraven dle změny č.3 ÚPo rozdělením na návrhovou návrhové plochyu hromadné rodinné rekreace s požadavkem územní studie a plochu územní rezervybydlení alespoň
s požadavkem územní studie na celou lokalitu, s řešením po částech ve 2.etapě a s ověřením kapacit veřejné infrastruktury.
ZÚR po aktualizaci č. 3 také stanovují pro oblasti krajinného rázu tyto specifické
zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území, které nebyly součástí zadání ÚP Košetice:
CZ0610-OB005 Pelhřimovsko
a) věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umísťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu do exponovaných průhledů;
b) zachovat prvky historického členění krajiny.
Tyto zásady byly podkladem pro rozhodování i při volbě vhodných řešení v územním plánu Košetice. V rámci vymezení ploch nebyly navrhovány území pro výstavbu výškových objektů a plochy nezastavěného byly lépe začleněny do krajinného rámce.
CZ0610-OB016 Střední Posázaví
a) neumísťovat výškové stavby v prostorech, ze kterých se budou vizuálně uplatňovat v území přírodního parku Melechov a ve vyvýšených prostorech, odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží nebo budou vizuálně potlačovat přírodní charakter území;
b) chránit typickou dominantu krajiny Melechov.
Tato oblast krajinného rázu zasahuje pouze okrajově do lesních porostů na východní straně katastrálního území Košetice, kde se změna využití nenavrhuje, a tedy není vyhodnocení relevantní.
ZÚR stanovují ve všech oblastech krajinného rázu pro činnost v území a rozhodování o změnách v území zásadu chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny, jimiž jsou zejména
a) typický reliéf v makro i mezo měřítku;
b) typická struktura kulturní krajiny včetně stop tradičních způsobů hospodaření;
c) přírodní složky krajiny, charakter zalesnění, lesních okrajů, vzorek drobných ploch a linií zeleně apod.;
d) historické krajinářské úpravy;
e) hydrografický systém včetně typického charakteru údolí daného jak jeho morfologií tak historickým využitím toku;
f) typické kulturní dominanty v krajinné scéně a to včetně typické siluety;
g) sídelní struktura;
h) urbanistická struktura sídel;
i) měřítko a hmota tradiční architektury;
j) typické siluety sídel a charakter okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou;
k) omezení pro jednotlivé stavby a zařízení vyplývající z ustanovení uvedených v bodech (146e) se nevztahují na veřejně prospěšné stavby uvedené v bodech (150) –
(163) ZÚR, v případě, že stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivu ZÚR
popř. územního plánu na udržitelný rozvoj území nebo k vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí bude ve vztahu k realizaci stavby souhlasné.
Z těchto charakteristických znaků návrh územního plánu stanovuje zásady pro místo krajinného rázu Košeticko.
Další podrobnosti řešení návazností územního plánu na nadřazenou ÚP dokumentaci viz kapitola splnění zadání.
1.4 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Územní plán obce vytváří rámce pro zabezpečení trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Toho dosahuje zejména
• regulací funkčního využití celého řešeného území s cílem stabilizovat a posílit udržitelné využívání
• vytvořením územně technických podmínek pro rozvoj sídelní funkce na úroveň odpovídající poloze a významu sídla v aglomeračním prostoru na hranicích se Středočeským krajem, ale současně zamezení nepřiměřenému rozšiřování zástavby mimo zastavěné území v místních částech, při dodržení respektive restituci charakteru zástavby
• umožněním rozvoje kvalitního bydlení vymezením rozvojových ploch zastavitelného území v kvalitních lokalitách pro tuto funkci především pro rodinné domy ve všech místních částech
• vytvořením územně technických podmínek pro rozvoj elementárních funkcí a pro rekreační využití okolí všech místních částí
• koncepcí urbanistického uspořádání vycházející z respektování principu kontinuity dlouhodobě utvářeného aglomeračního uspořádání obce, vycházející z postupné regenerace prostor dotčených zemědělskou činností a vytvářející územně technické předpoklady pro přiměřené hospodářské a rekreační využití krajinné části území
• vytvořením územně technických podmínek pro nezávadnou výrobu a přiměřené zemědělské využití krajiny jako zdroj ekonomické prosperity obce a jeho obyvatel
• koncepcí dopravy, jež minimalizuje její negativní dopady na obytné a rekreační využití v územním obvodu obce
• koncepcí technického vybavení, jež zajišťuje napojení všech nových rozvojových lokalit na systémy technické infrastruktury a bezrizikové odstraňování všech splaškových odpadních vod jejich čištěním v čistírnách odpadních vod
1.5 VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Územní plán Košetice vychází z územně analytických podkladů ORP Pelhřimov, které spolu s doplňkovými průzkumy zjistily a posoudily stav území a jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty. Výsledky byly shrnuty v rozboru udržitelného rozvoje území a jeho SWOT analýze, která prověřila přínosy, příležitosti, problémy a rizika ve všech rovinách hospodářského a sociálního rozvoje a přírodního a životního prostředí. Na základě nich územní plán stanovuje koncepci rozvoje území, potřebu změn v území především pro kvalitní bydlení, veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace, urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a stanovuje podmínky pro provedení změn včetně obnovy a rozvoje sídelní struktury. Pořadí provádění změn v území navazuje pouze na nezbytnost vybudování veřejné infrastruktury před samotnou zástavbou rozvojových ploch. Územní plán vytváří podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků přírodě blízkým způsobem, a to v rámci vyvážení všech pilířů udržitelného rozvoje, tedy i z hlediska vytvoření podmínek pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn. Komplexním řešením území včetně zajištění podmínek civilní ochrany, rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území, ochrany území před negativními vlivy záměrů a regulací rozsahu ploch pro využívání přírodních zdrojů zajišťuje podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Snaží se uplatňovat poznatky z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie, památkové péče a dalších v rámci možností daných územnímu plánu prováděcími vyhláškami ke stavebnímu zákonu.
1.6 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
V dokumentaci územního plánu je výjimečně užíváno pojmů nedefinovaných stavebním zákonem. Nerušící výroba (průmysl) - jedná se o lehký průmysl, skladování, logistiku, jehož negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu. Pojem Viladům je zvolen pro architektonicky a hmotově odpovídající velký rodinný dům (vilu), v které je však umístěno více bytových jednotek jako u domu bytového. Minimální a maximální velikost stavebního pozemku je v územním plánu stanovena z důvodu naplnění dikce prováděcí vyhlášky č.
458/2012Sb. ke Stavebnímu zákonu – tj. územní plán musí obsahovat „stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků“. Při určování velikosti stavebních pozemků byly zohledňovány prostorové souvislosti stávající a navrhované zástavby a pozemků, na kterých je umístěna tak, aby nová zástavba odpovídala prostorovou strukturou zástavbě stávající a doplnila vhodně krajinný ráz. Zároveň je tak v minimálních velikostech pozemků zohledňováno i optimální rozdělení pozemků v plochách pro budoucí kvalitní zástavbu.
1.6.1 PLOCHY S JINÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, KTERÉ NEJSOU STANOVENY VYHLÁŠKOU O OBECNÝCH POŽADAVCÍCH NA VÝSTAVBU
Plochy s rozdílným způsobem využití jsou v ÚP navrženy v souladu s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění a dále jsou podrobněji členěny:
V případě Ploch bydlení je v území zastoupena zástavba jak rodinných tak bytových domů, jenž má zcela odlišný způsob využívání:
– individuální v rodinných domech – městské– RD bez možnosti využívání
pozemku pro malé domácí hospodářství
– individuální v rodinných domech – vesnické – RD a hospodářská stavení s dvory
– hromadné v bytových domech – bydlení v bytových domech s možným nebytovým
využitím parterů - lze pouze podmíněně připustit využití pro RD
V případě rekreace je třeba rozlišovat rekreační zařízení, odlišit je od území nezastavěných
– rodinná rekreace – rekreační domky s vlastní zahradou, vyhovující definici rodinného domu dle SZ
– hromadná rekreace – rekreační chalupy a rekreační domky vyhovující definici rod. domu
dle SZ v rámci areálu hromadného ubytování
– na plochách přírodního charakteru - chaty, veřejná tábořiště, rekreační louky
– zahrádkové osady – zahrádkářské chaty s omezenou velikostí pro každý dílec (zahrádku)
– specifická – stávající střelnice a navrhovaná pláž u nového rybníka - jen nezbytné technické vybavení
Naopak v některých případech je vhodné umožnit větší rozsah využití ploch, avšak respektem ke stávající zástavbě, v rámci ploch smíšených obytných:
– vesnické – bydlení v rodinných domech; občanské vybavení pouze v druzích a rozsahu
potřebném pro obsluhu místních obyvatel
Plochy občanského vybavení mají různé požadavky na velikost okolních pozemků (např. plochy sportu) a je třeba mezi nimi rozlišovat mezi plochami s budovami určenými pro veřejnost a komerčními soukromými:
veřejná vybavenost, komerční zařízení malá a střední, tělovýchova a sport, veřejná pohřebiště a související služby
Plochy výroby a skladování nemusí mít nutně negativní vliv na okolí, ale zařazení takovýchto ploch do smíšených obytných není vhodné, proto se dále dělí:
PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ - řemeslné výroby, služeb – vyloučení negativního vlivu vzhledem k nepřevažující výrobě nad službami, navíc možnost bydlení majitele
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – lehký průmysl, zemědělská a lesnická výroba –
bez bydlení, pouze možnost služebního bytu ostrahy objektu
Obdobné předpoklady má i technická infrastruktura v rozsahu dopadů na využití ploch:
– inženýrské stavby–menší dopad na využití ploch než např.stavby pro nakládání s odpady
Plochy zemědělské jsou členěné prostorově pro dotvoření okolní krajiny dle stupně využití
– orná půda – větší dopad na využití ploch než nízká a rozptýlená zeleň – maloplošná zeleň, louky, pastviny (TTP)
Ostatní plochy s jiným způsobem využití než je stanoveno ve výše uvedené vyhlášce
jsou používány – jedná se o plochy, které nemají zemědělské využití (protierozní apod.) a které přispívají k vyloučení či podstatnému omezení zastavitelnosti ploch v rámci sídla a zároveň vyjma soukromé zeleně jsou veřejnými prostranstvími:
Plochy zeleně
– soukromá, vyhrazená – plochy soukromé zeleně – zahrady, předzahrádky v zastavěném území
– soukromá a vyhrazená nezastavěná – plochy soukromé zeleně – zahrady, sady se zemědělskou funkcí v nezastavěném území
– přírodního charakteru v sídle – plochy zeleně udržované v přírodě blízkém stavu
Plochy krajinné zeleně
– přírodní vysoké zeleně – izolační zeleň, liniová zeleň podél komunikací a vodotečí
Plochy veřejných prostranství
– veřejná zeleň – parky a parkově upravená zeleň
– místní komunikace – veškeré bez rozlišení tříd
– účelové komunikace – veřejně přístupné
1.7 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Tato kapitola je součástí textové části odůvodnění – část zpracovaná pořizovatelem
1.7.1 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ PODMÍNEK A STANOVISEK PO FÁZI SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ
Úprava návrhu územního plánu zohledňuje veškeré podmínky vzešlé ze společného jednání k návrhu územního plánu a připomínky obce. Veškeré dále nekomentované požadavky jsou byly v upraveném návrhu územního plánu splněny.
Z hlediska zákonem chráněných zájmů ochrany ZPF byly přeřešeny následující plochy tak, aby s nimi dotčený orgán mohl souhlasit :
Plocha Z9 byla zařazena jako plocha pro hromadnou rekreaci a teprve po jejím naplnění bude by byla v budoucnu umožněna výstavba na ploše R1. Podobně plocha VS – Z50 byla zařazena spolu s plochou NP – K30 do první etapy výstavby, a až po jejím naplnění bude možné využít plochu VS – Z49 spolu s plochou NP – K29 ve druhé etapě.
Plocha pro účelovou komunikaci Z75 byla umístěna více k hranicím parcel s podmínkou, že bude umožněna pouze jako nezpevněná. Více se její lokalizace nezměnila z důvodu potřebného vedení po vrstevnici (s ohledem na sklon komunikace) nad nepřístupnými porosty kolem potoka.
Vymezené plochy pro zeleň soukromou mimo zastavěné území (nezastavitelnou) nespadají do záborů ZPF. Zeleň mimolesní mimo ÚSES je předepsána jako součást areálů, ale
v případě stávajícího zemědělského areálu byla již historicky založena až v návaznosti na zcela využitou plochu pro zemědělskou výrobu, na kterou se návrhem navazuje, a jako
v případě ploch VS se řeší dostatečný rozsah izolační zeleně eliminující možný negativní dopad do krajinného rázu i na nedaleké obytné budovy.
Doporučená maximální plocha pro stavbu RD byla již v návrhu ÚP zvolena do 1200m2, je součástí prostorové regulace v Košeticích, výjimkou je pouze místní část Nová Ves, kde je plochu Z20 možno rozšířit o zahradu v proluce, a místní část Krasolesí, která je charakteristická velkými statky se zahradami a sady, proto je zvolena do 1500m2.
Z hlediska ochrany přírody a krajiny byly po dohodě plochy, kde jsou mapovány lokality přírodních stanovišť, umožněny za podmínky umístění pouze mimo lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Plochy ZS dělí také zastavěné území na menší celky podle skutečného využití, ale jsou zpravidla v rozsahu větším než 2000 m2. Pokud však v nich existující plochy bydlení jsou cennou zástavbou a není vhodné jejich přičlenění k přiléhajícím plochám rozdílného využití, pak mohou mít plochy rozdílného využití i rozsah menší. Je tím bráněno vzniku nové zástavby v prolukách tradiční venkovské zástavby, což by jinak její dochovanou kvalitu i kvalitu okolního prostředí ohrozilo.
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
2.1 ŠIRŠÍ VZTAHY
2.1.1 POSTAVENÍ OBCE V OSÍDLENÍ
Obec Košetice se nachází cca 16 km severně od Pelhřimova a 13 km severovýchodně od Pacova. Územní obvod je součástí bývalého okresu Pelhřimov, v současnosti spadá pod stavební úřad Pelhřimov a ORP Pelhřimov. Zájmové území obce se rozkládá na území o výměře 1 292 ha. Součástí Košetic je i místní část Nová Ves a několik samot v krajině.
Územní obvod obce zahrnuje jedno katastrální území: k. ú. Košetice (kód katastrálního území 670758). Sousedními obcemi jsou Chýstovice, Martinice, Onšov, Křelovice, Arneštovice, Buřenice a Křešín.
Obec Košetice je situována severně pod vrchem Vystrkov v průměrné nadmořské výšce 530 m n. m. v okrajové části Českomoravské vrchoviny. Průběh terénu je typický pro vrchovinu, zastavěné území se sice nachází na převážně rovinaté ploše, ale zbylé okolí tvoří vrchy a údolí. Terén se od obce svažuje na sever údolími směrem k Želivce. Přilehlé okolí tvoří převážně zemědělsky využívaná půda, v severní a jižní části se rozprostírají lesy a vzrostlá zeleň.
Kompaktní intravilán je zastavěn převážně rodinnými domy charakteru venkovského, okolní území je pokryto množstvím původních zemědělských dvorů. Na jihovýchodním okraji obce se nachází zemědělský areál Agropodniku Košetice a.s. Protější, tedy severozápadní okraj obce tvoří plochy Starého zámku s přilehlým parkem. V celé vnitřní části obce se nachází množství služeb a řemeslných provozoven.
Obec Košetice čítá 715 obyvatel (dle ČSÚ - reálně a v evidencích do roku 2011 více) s mírně nepříznivou věkovou strukturou, ale s pozitivním přírůstkem obyvatelstva. Přímo v obci se nachází obecní úřad a základní občanské vybavení, dále mateřská a základní škola – vyššího stupně (1. – 9. třída) a obecní knihovna. Nejbližší nemocnice se nachází v Humpolci a Pelhřimově. Z historických památek je zde významná stavba kostela sv. Xxxx Xxxxxxxx, Starý zámek a Nový Zámek (lovecký zámeček).
Základní dopravní dostupnost je zajišťována obyvatelům při přepravě do škol, zaměstnání a úřadů a to výhradně autobusovou dopravou. Její linky vedoucí přes území obce směřují do okolních měst Pelhřimov, Humpolec, Pacov, Vlašim, Počátky, Hořice, ale i do vzdálených jako je například Praha, Benešov, Tábor, Jindřichův Hradec a Jihlava.
HISTORIE
Osídlení v okolí Košetic je dokladováno již v 11.století. Na přelomu 13. - 14. století vznikla ve východní části dnešního katastru Košetic (za hranicemi statku želivského kláštera zvaného Borek) zemanská tvrz zvaná Kočičí hrádek, která však zanikla během Husitských válek. První dochovaná zmínka o obci Košetice pochází z roku 1352, přestože kostel sv. Xxxx Xxxxxxxx zde stával nejspíše již od počátku 14. století. Po husitských válkách se obec
dostala do majetku Trčků z Lípy, kteří ji vtiskli charakter liniové obce, a po roce 1596 na jejím konci naproti kostelu vznikla renesanční tvrz. Z téže doby pochází i židovský hřbitov u Košetic. Nastoupivší rod Beřkovských obec držel až do poloviny 17. století, kdy byla tvrz proměněna na panský statek a přecházela pak mezi mnoha vlastníky. Až v roce 1725 kupuje panství xxxxx Xxxxxx, který zde vybudoval barokní zámek (Starý) s hospodářským dvorem a pivovarem, lovecký zámeček (Nový) a založil tak dodnes zachovaný půdorys obce „do podkovy“ a skrze nadaci spolu se synem obnovil samostatnou faru při Košetickém kostele. V roce 1769 však rod panství prodává a to až v roce 1786 nachází nové stálé majitele. Polský rod Böhmů zakládá nové osady Krasolesí a Nový Dvůr, skelnou huť a novou faru, později včetně farní školy. Po roce 1860 přechází panství na rod Xxxxxxxxx, kteří po mnoha ničivých požárech ves obnovují a sami obyvatelé ji doplňují o nové objekty stálého lékaře, dobrovolné hasiče či později o družstevní záložnu a židovskou modlitebnu. Mezi léty 1896 až 1910 se v obci rozvíjí odpor proti novému německému továrníkovi Rostovi, zakladateli četnické stanice, kterého střídá český podnikatel Xxxxx Xxxxxx, později dokonce první ministr zemědělství ČSR. Ten nechal přesunout hřbitov od kostela do jeho dnešní pozice a vystavět novou občanskou školu v roce 1913. Po roce 1919 pak vznikla místní pošta, obecní knihovna, pobočka TJ Sokol a bylo zavedeno pravidelné autobusové spojení do Vlašimi a později i do všech dalších větších měst. V období 2. Světové války Košetice čítaly na 1000 obyvatel. Udržování počtu obyvatel za První republiky souviselo hlavně s rozvojem občanské společnosti (obecní samospráva, 1. pozemková reforma) a řemesel (např. soukromý lihovar, kampelička). Válečný a poválečný odsun části obyvatel znamenal snížení na úroveň 750 obyvatel. Během poválečného období byly v Košeticích založeny socialistické provozy JZD, MNV s knihovnou a pobočkou DUP v zámku, vystavěna nová základní škola s přístavbou 2. stupně a také škola mateřská. Od poloviny sedmdesátých let 20. století se Košetice staly střediskovou obcí, pod kterou postupně spadaly obce Arneštovice, Buřenice, Chýstovice, Chyšná, Martinice a Onšov, které zvedly počet obyvatel k 1400, naposledy zde vídaným v polovině 19. století. Obec se dočkala výstavby vodovodu až v 80. letech, přestože projekty byly připraveny již po válce. V 90. letech došlo k osamostatnění všech socialisticky připojených obcí od Košetic, a tedy snížení počtu obyvatel na 760. Díky zachování spádovosti obce došlo k rozšíření školy v Košeticích o školní jídelnu a později i o novou mateřskou školu. Po roce 2000 byl také vystavěn nový obecní úřad a nová sportoviště. Zámecký areál byl v roce 1996 vrácen původním majitelům, postupně však osiřel (poslední provoz lihovaru, přikoupený k zámku, zde byl zrušen v roce 2004) a v roce 2006 byl celý areál i s okolními pozemky prodán novým italským vlastníkům.
KRAJINA
Z geomorfologického hlediska se území rozkládá v západní části Křemešnické vrchoviny v okrsku Košetická pahorkatina. Celé geomorfologické členění je následující.
provincie - ČESKÁ VYSOČINA | |
podprovincie | Českomoravská soustava |
oblast | Českomoravská vrchovina |
celek | Křemešnická vrchovina |
podcelek | Želivská pahorkatina |
Horninová skladba území je značně monotónní tvořena pararulou. Výrazně se v krajině projevují silně kyselé kvarcity, které jsou geologickým základem hřbetů (vrch Vystrkov, vrch Radějov) Údolí vodních toků jsou tvořena sedimenty kvartéru obsahující písčito-kamenitý materiál, pokrytý na povrchu jemnozrnějšími povodňovými hlínami. Údolí vodních toků se vyznačují vysokým obsahem živin i vody. Úpatí svahů má charakter hlinito-kamenitých svahovin někdy až několik metrů mocných. Tyto svahoviny zahlazují reliéf do vizuelně monotónního reliéfu, který udává základní charakter krajiny.
Tab.1
Xxxxxxxxx podloží | ||||
Hornina / sediment | pararula | kvarcit | splachové sedimenty | svahové sedimenty |
stáří | paleozoikum až proterozoikum | paleozoikum až proterozoikum | kvartér | kvartér |
typ horniny | metamorfity | metamorfity | sedimenty nezpevněné | sedimenty nezpevněné |
geologický region | moldanibikum | moldanibikum | kvartér Českého masivu a Karpat | kvartér Českého masivu a Karpat |
Nejvyšším bodem v území je kopec Vystrkov (564 m.n.m.)
Klimaticky spadá oblast do mírně teplé oblasti MT5 (klimatický atlas ČR, Quitt). Charakteristiku uvádí následující tabulka:
Tab.2
Klimatické charakteristiky dle Xxxxxx | ᴓ °C leden | -4 – (-5) | |
Klimatická oblast | MT5 | ᴓ °C duben | 6-7 |
∑ letní dny | 30-40 | ᴓ °C červenec | 16-17 |
∑ dny s teplotou ≥ 10°C | 140-160 | ᴓ °C říjen | 6-7 |
∑ mrazové dny | 130-140 | ∑ dnů se srážkami ≥ 1mm | 100-120 |
∑ letní dny | 40-50 | ∑ srážek za vegetační období | 350-450 |
∑ jasné dny | 120-150 | ∑ srážek v zimním období | 250-300 |
∑ zatažené dny | 50-60 | ∑ dnů se sněhovou pokrývkou | 60-100 |
Jednoduší klimatickou charakteristiku umožňuje také 1. číslo kódu BPEJ. Tab.3
symbol | charakteristika | suma teplot na 10°C | průměrná roční teplota | průměrný roční úhrn srážek v mm | pravděpodobnost suchých vegetačních období | vláhová jistota |
Kód regionu (dle 1. čísla kódu BPEJ) 7 | ||||||
MT4 | mírně teplý, vlhký | 2200-24000 | 6-7 | 650-750 | 5-15 | > 10 |
Ekologické podmínky a biota dává vzniknout typologickým členěním na 4 úrovních. Pro účely územního plánu je charakterizován biogeografický region (bioregion) a Biochora.
Obec Košetice je součástí Pelhřimovského bioregionu (1.46), nejvýrazněji se v území uplatňuje biochora 4BS, která na východě přechází do biochory 4US.
Biochora | název | cílová společenstva - přirozená | cílová společenstva - náhradní |
4BS | Erodované plošiny na metamorfitech 4. v. s. | BUAD, LONO | - |
4US | Výrazná údolí v kyselých metamorfitech 4.v.s. | BUAD, BUKD, SUB, BOAD, SPS, LONO, VOLT, VOVT | - |
Z fytogeografického hlediska spadá území do Táborsko-vlašimské pahorkatiny (42b).
Potenciální přirozenou vegetaci zastupuje biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae- Quercetum petraeae, Abieti - Quercetum).
Krajinný typ území je charakterizován kódem 3M2 – lesozemědělská vrcholně středověká
sídelní krajina Hercynika.
Ve využití krajiny jasně dominuje zemědělská výroba na orné půdě – ½ území. Kvantitativní rozložení ploch v krajině udává tabulka výměr půdy v obcích zpracované Českým statistickým úřadem.
celková výměra obce | z toho (v ha) | ||||||||||
zemědělská půda | z toho: | lesní půda | vodní plochy | zastavěné plochy | ostatní plochy | ||||||
orná půda | zahrady | sady | chmelnice | vinice | louky | ||||||
1292 | 745 | 620 | 26 | - | - | - | 98 | 459 | 7 | 15 | 67 |
Zájmové území spadá do povodí Želivky (1-09-02). Jižní část k. ú. Košetice odvodňuje Pekelský potok (1-09-02-085/0). V severní části území je spádnice ukloněna ke Košetickému potoku (1-09-02-083/0) a k Martinickému potoku (1-09-02/082/0). Správcem vodních toků jsou Povodí Vltavy a Lesy ČR. Řešeným územím dále protéká řada dalších bezejmenných vodotečí, které jsou pravo nebo levobřežními přítoky hlavních vodotečí tohoto kat. území.
Povrchové vodní plochy se vyskytují v zájmovém území a jedná se o vodní plochy v krajině s funkcí retenční, hospodářskou i krajinotvornou. Mezi největší vodní nádrže patří Nový rybník, rybník Kachlířka a Cihelský rybník.
Z hlediska ÚSES v rámci ZÚR je do ÚP převzat krajinný typ území: lesozemědělská harmonická (tj. cílové využití krajiny pro zemědělství a lesní hospodářství; bydlení; základní veřejnou vybavenost a místní ekonomické aktivity; cestovní ruch a rekreaci.)
2.1.2 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNICE II. a III. TŘÍDY
Územím prochází silnice II. třídy – II/112 – Pelhřimov - Benešov.
Zbylou část silniční sítě tvoří silnice III. tříd, konkrétně III/1281 Vyklantice – Košetice, III/1285 (odbočka z III/1281 do Nové Vsi), III/1286 (odbočka z III/1281 do Krasolesí), III/12920A Arneštovice – Košetice, III/11232 Košetice - Onšov a III/11231 (odbočka ze silnice II/112 do Xxxxxxxx).
Dále je součástí řešeného území síť místních zpevněných komunikací v krajině propojující obec Košetice se silniční sítí a jejími místními částmi:
Jedná se o místní komunikaci IV. třídy spojující místní část Krasolesí (III/1284) na jihu s obcí Radějov, a o místní komunikaci IV. třídy spojující centrální část Košetic na západě k lokalitě Na Sádkách. Propojení ostatních samot zajišťují účelové komunikace rozvětvující se ze silniční sítě.
OBSLUHA HROMADNOU DOPRAVOU
Obec Košetice a její místní část Nová Ves jsou obsluhovány hromadnou autobusovou dopravou z Pelhřimova. Na území obce se nachází 5 autobusových zastávek – Košetice, Košetice – Malá Strana, Košetice – škola, Krasolesí – rozcestí, Nová Ves. Četnost spojů je v současné době dobrá a cíle jednotlivých linek zaručují spojení nejen s okolními městy, ale i vzdálenými regionálními centry.
PĚŠÍ A TURISTICKÉ TRASY
Skrz území vlastní obce Košetice prochází modře značená turistická trasa (Pelhřimov –
Červena Řečice – Košetice – Lukavec). Jiná značená ani naučná trasa se prozatím
v zájmovém území obce Košetice nenachází. CYKLOTRASY
Značené cyklistické trasy v řešeném území jsou zastoupeny:
Místní cyklotrasa č. 161 (Humpolec, Želiv, Košetice, Lukavec až Načeradec).
2.1.3 ŠIRŠÍ VZTAHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Stávající technické vybavení sídla zahrnuje centralizovaný systém dopravy pitné vody, jednotnou splaškovou odvodňovací soustavu (pouze místní část Košetice), částečně vybudovanou oddílnou trubní soustavu pro odtok dešťových odpadních vod a využívanou centrální čistírnu odpadních vod splaškových za Agropodnikem Košetice a.s.
Obec má vybudovaný funkční systém hospodaření s tuhými domovními odpady včetně primárního třídění s 5 sběrnými stanovišti. Energetické nároky obce zabezpečuje elektrizační dvoustupňová soustava pro transport el. proudu ( vn soustava 22kV a nn soustava 0,4kV ). Ta pokrývá území celého správního obvodu Košetic (zdroj R 110/22kV Humpolec). Přenos informací zabezpečuje pozemní telekomunikační síť místního telefonního obvodu Pelhřimov s vlastní digitální automatickou telefonní ústřednou. Přítomni jsou v území mobilní operátoři O2, T-Mobile, Vodafone. Území je zatíženo nadzemními trasami směrového vysílání ( RRT ) ve velkých výškách, ne však dálkovými pozemními kabely.
Hmotové systémy
VODOVOD
Převážná část zájmového území ÚP (místní část Košetice) je zásobována pitnou vodou a užitkovou vodou z vodárenské soustavy Humpolec ( Hu – Pe – Pa ) a z vlastního zdroje vody. Soustava Humpolec je napájena upravenou pitnou vodou z ÚV (odběr surové vody z vodárenské nádrže) na Želivce. Řídící vodojem této skupiny ( Pelhřimov ) je zemní vdj Košetice II ( 2x250m3, 563,5 / 559,5 m.n.m. ).
Přenosová zásobní gravitační síť je napojena na centrální vodojem. Prameniště podzemní vody (další zdroj vody pro obec) tvoří 11 kopaných studní, voda z těchto lokálních zdrojů je gravitací svedena do podzemního vodojemu o obsahu 100m3 (541,0/544,3 m n. m.). Část obce je zásobena z tohoto vodojemu (gravitačním přivaděčem DN 125, eternit). Sítě jsou vzájemně propojeny. Vodovod provozuje Vodak Humpolec.
Úroveň povrchů území (Košetice 489 – 530 m.n.m., Nová Ves 543 – 554 m.n.m.) a zástavba v intravilánu sídla Košetice (max. dvě nadzemní podlaží) spolu s převýšením řídícího vdj 559,5 m.n.m. zaručuje trvalý dostatečný hydrodynamický přetlak v přenosové síti a transport vody o dostatečném výtokovém přetlaku. Objekty mimo centralizovanou zástavbu Košetic v dalších místních částech a ve volné krajině jsou zásobovány z lokálních zdrojů.
KANALIZACE
Obec Košetice má vybudovanou jednotnou splaškovou a dešťovou kanalizaci. Kanalizace (DN 300 – 500mm) má část gravitační, zaústěnou přes odlehčovací komory do sběrných a přečerpacích jímek. Odpadní splašková voda je dále čerpána a výtlakem zaústěna do gravitační sítě splaškové kanalizace a čištěna na centrální mechanicko-biologické čistírně obce Košetice. Dešťové odpadní vody v nových lokalitách jsou odváděny samostatnou oddílnou kanalizací (betonové trouby DN 300 – 500mm) vyústěnou přímo do místní vodoteče. Stávající mechanicko-biologická čistírna je umístěna v jihovýchodní části obce v blízkosti rozsáhlého zemědělského komplexu. Předčištěné o. v. splaškové z ČOV jsou zaústěny do místní vodoteče, bezejmenného toku zaústěného do Pekelského potoka, kapacita ČOV je cca 1000 EO. Místní část Nová Ves a Krasolesí a na samotách řeší likvidaci
o. v. splaškových individuálně, buď přes biologické septiky, domovně monoblokové ČOV nebo akumulací v žumpách s následným odvozem na ČOV Košetice. Dešťové o. v. vsakují na vlastních pozemcích, akumulují nebo řeší odtokem do lokálních vodotečí (Košetický potok). Kanalizační síť a ČOV provozuje VODAK Humpolec.
Integrovaný systém hospodaření s tuhými odpady
Stávající systém hospodaření s TDO v obci zabezpečuje sběr a odvoz směsného odpadu na zabezpečenou a řízenou skládku, třídění (primární) části TDO, ukládání vytříděných komponentů do sběrných nádob na sběrných stanovištích (5 sběrných stanovišť) a zabezpečuje pravidelný odvoz netříděného směsného odpadu a vytřídění komponentů. Odvoz na skládku (Hrádek u Pacova) zabezpečuje firma Sompo Pelhřimov. Současně je garantem sběru a likvidace nebezpečných látek, systém v obci zahrnuje i sběrné místo a využívá sběrného dvora v Pelhřimově. Sběr objemných komponentů je organizován ve vyhlášených termínech. Přistaveny jsou velkokapacitní kontejnery. Termíny jsou vyhlašovány i pro sběr nebezpečných látek a sběr feromagnetických a barevných kovů. Na katastru obce nejsou evidovány černé skládky. Evidované černé skládky byly rozebrány nebo rekultivovány.
Energetické systémy
Správní území obce Košetic je zásobováno energií vícecestným způsobem. ELEKTŘINA
Využívána je elektrická energie dostupná přes vybudovanou napájecí vn síť 22kV (vrchní vedení) se zdrojem z rozvodny 110/22kV v Humpolci a spotřební sítí 0,4kV s nadzemními a kabelovými rozvody. Napájecí síť je propojena se spotřebními sítěmi trafostanicemi 22/0,4kV (celkem 11ks TS).
TUHÁ PALIVA
Podstatným zdrojem pro zajištění energetických požadavků, hlavně tepla, jsou fosilní tuhá paliva, hnědé (nekvalitní) uhlí a dřevní hmota (Nová Ves, částečně Košetice a ostatní rozptýlení lokální uživatelé v celém správním území). Alternativní energetické zdroje jsou dosud využívány sporadicky (fotovoltaické panely, tepelná čerpadla).
Přenos informací
Stávající telekomunikační síť v obci a místní části úrovně MTO plošně zabezpečuje připojení všech účastnických stanic v rámci TO. Automatická telefonní ústředna pro zájmové území obce je město Pelhřimov (ATU), uzlová telefonní ústředna (ÚTÚ) je také v Pelhřimově. V území operují mobilní operátoři O2, T – mobile, Vodafone.
V zájmovém území (správní obvod Košetic) nejsou trasovány žádné dálkové kabely.
Přes zájmové území ÚP jsou trasovány paprsky směrového vysílače (RRT) z RS Strážiště. Nad vlastní obcí ani místními částmi není žádná trasa směrového vysílání umístěna.
2.1.4 ŠIRŠÍ VZTAHY ÚSES A DALŠÍCH PŘÍRODNÍCH SYSTÉMŮ
Košetice mají vymezený na území lokální a regionální ÚSES, který je popsán v návrhové části textu. Do severní a východní části území při Martinickém potoce zasahuje regionální biokoridor a biocentrum, které byly na základě požadavků ZÚR upřesněny. Detaily vymezení jsou uvedeny níže:
Vegetační stupně | Trofické řady | Hydrické řady |
4 - Bukový | A– oligotrofní (chudá, kyselá) | 1- suchá |
B– mezotrofní (středně bohatá) | 2- omezená | |
C– nitrofilní (obohacená dusíkem) | 3- normální | |
D– bázická (živinami bohatá na bázických horninách) | 4- zamokřená | |
5- trvale mokrá |
Cílové ekosystémy odpovídající STG a biochorickému členění:
Biochora | STG | Cílové ekosystémy | Náhradní ekosystémy |
4 BS | 4 A(AB)B,BC 3-5 | BUAD, LONO | |
Rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech | |||
4 US | 4 A(AB)B 3-5 | BUAD, BUKD, BOAD | |
Výrazná údolí v kyselých metamorfitech | |||
kód RBC | název | kat. území | význam | Plocha (ha) | Vzdálenost navazujícího | BPEJ | lesní typ | geobioce nologická | popis |
biocentra a | typizace | ||||||||
jeho typ, | (STG) | ||||||||
původ | |||||||||
RBC 741 | Borek | Košetice – hraniční se správní obcí Křešín (k.x. Xxxxxxxx x Xxxxxxx) | vymezené funkční | 40 | 300m(západ) BC 1 mimo spr. území Košetic vložené do RBK 409 v ÚP Martinice u Onšova | 4K2 4S9 | 4 A,AB, B 3 | Lesní BC s převažující m zastoupení smrku | |
RBC | Meandry | Košetice – | vymezené | 36 | LBC mimo | 3L1 | 4 BC,C 5a | Lesní BC | |
742 | x Xxxxxxx | hraniční se | funkční | spr. území | s převažující | ||||
správními | Košetic | m zastoupení | |||||||
obcemi | vložené do | smrku | |||||||
Křelovice | RBK 409 v | ||||||||
(k.x. Xxxxxxx) | ÚP Martinice | ||||||||
a Onšov (k.ú. Onšov) | u Onšova | ||||||||
RBK | Borek – | Košetice – | vymezený | 93 | 4S1 | 4 (AB)B 3 | Vodní BK | ||
409 | Meandry x Xxxxxxx | hraniční se správní obcí | funkční | s břehovými porosty | |||||
Chýstovice | |||||||||
(k.x. | |||||||||
Xxxxxxxxxx) | |||||||||
Funkčnost lokálního ÚSES je v řešeném území omezená, a proto se předpokládá realizace opatření, které zajistí funkčnost všem prvkům a jejich funkční napojení na nadřazené regionální a nadregionální koridory. Detaily vymezení jsou uvedeny níže:
kód LBC | název | kat. území | význam | Rozloha (ha) | Vzdálenost navazujícího biocentra a jeho typ, původ | BPEJ | lesní typ | geobioc enologi cká typizace (STG) | popis |
BC 1 | Na hradě | Košetice | Vložené funkční | 3,1 ha | 820m k BC 13 1064m k RBC 742 | 4S9 | 4 (AB) B 3 | Les s převažujícím zastoupení smrku |
kód LBC | název | kat. území | význam | Rozloha (ha) | Vzdálenost navazujícího biocentra a jeho typ, původ | BPEJ | lesní typ | geobioc enologi cká typizace (STG) | popis |
BC 2 | V hejlech | Košetice | Vložené funkční | 3,1 ha | 615m k RBC741 1700m k BC 3 | 4K1 | 4 A,AB 3 | Les s převažujícím zastoupení smrku | |
BC 3 | V Pekle | Košetice – hraniční se správní obcí Buřenice (k.x. Xxxxxxxx) | Vymezen é funkční | 1,4 ha | 1700m k BC 2 v k.x. Xxxxxxxx není ÚP, navazuje se na generel | 4S1 | 4 (AB) B 3 | Les s převažujícím zastoupením smrku nacházející se v PHO podzemního vodního zdroje | |
BC 13 | U vodojemu | Košetice – hraniční se správní obcí Křelovice (k.ú. Křelovice) | Vymezen é funkční | 1,6 ha | 820m k BC 1 v k.ú. Křelovice u P. není ÚP, navazuje se na generel | 4K2 | 4 A,AB 3 | Les s převažujícím zastoupením smrku | |
BC 24 | U silnice | Košetice | Vymezen é funkční | 3,3 ha | 1430m k BC 4 1650m k BC 26 | 7.67.0 1 | 4 B 4(5) | Kosená louka v nivě regulované vodoteče bez keřového podrostu | |
BC 26 | Beránkův mlýn | Košetice | Vymezen é funkční | 2,2 ha | 1650m k BC 24 1220m k RBC 742 | 7.68.1 1 | 4 (AB) B 4(5) | Nekosená niva Pekelského potoka s náletem olše, vrba a břehem s keřovým porostem. | |
BK 2 | Jiříkov | Košetice | Vymezený částečně funkční | 2356 | 7.29.1 1 7.50.1 1 | 4K2 | 4 A,AB, B 3-4 | Les, orná, ttp | |
kód LBK | název | kat. území | význam | Délka (m) | BPEJ | lesní typ | geobioc ogická typizace (STG) | popis | |
BK 4 | V občinách | Košetice – přechází do k.ú. Radějov | Vymezený funkční | 30 | 4S1 | 4 (AB) B 3 | Les | |
BK 12 | Háj | Košetice | Vymezený funkční | 1705 | 4S9 4K2 | 4 A,AB, B 3 | Les s převažujícím zastoupení smrku | |
BK 23 | Pekelský potok | Košetice | Vymezený funkční | 1534 | 7.67.0 1 7.68.1 1 | 4 AB, B 4-(5) | Les, ttp – niva Pekelského potoka | |
BK 25 | Hrozný žlab | Košetice | Vymezený částečně funkční | 1620 | 7.68.1 1 | 4K9 | 4 A,AB, B 3-(5) | Ttp – niva Pekelského potoka s fragmenty mimolesní zeleně přecházející v les. Místy zasahuje orná půda k břehové čáře |
BK 27 | Pekelský potok | Košetice | Vymezený funkční | 1170 | 4V8 | 4(AB)B, BC(BD)4 | Niva potoka, les |
3. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ PODMÍNEK A STANOVISEK PO FÁZI VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ
Úprava návrhu územního plánu zohledňuje veškeré podmínky vzešlé z veřejného projednání k návrhu územního plánu a připomínky obce. Veškeré dále nekomentované požadavky jsou v upraveném návrhu územního plánu splněny.
V dokumentaci územního plánu je dle stavebního zákona udáván počet listů textové části, což je při vynásobení dvěma počet stran textové části dokumentace, byla doplněna informace o počtu listů odůvodnění, jehož výsledný počet je ale jasný až při vydání opatření obecné povahy. Dále byla upravena kapitola 6 v II. části návrhu ÚP dle požadavků Kraje a byla změněna stavebním zákonem nedefinovaná chalupa na rekreační dům.
Areál za Košetickým zámkem byl převzat ze změny č.3 ÚPo, byly mu však stanoveny podmínky pro etapizaci, veřejnou infrastrukturu a požadavek zpracování územní studie na celou lokalitu s dalšími podmínkami dle stanovisek orgánu ochrany ZPF. Bude muset být chráněna stávající vzrostlá zeleň v návaznosti na areál Košetického zámku a v ochranném pásmu lesa, kde je proto novým územním plánem stanoven požadavek na realizaci ploch dle vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.
Rozšíření areálu zemědělského družstva bylo v návrhu omezeno pouze na rozsah 1.etapy požadovaného rozvoje, aby velikost ploch nevyvolala požadavek na vyhodnocení vlivů (SEA). Přestože se jedná o lokalitu větší než 2 ha, koncepce zajištění obsluhy zemědělského areálu byla již vyřešena v návrhu územního plánu pro vedlejší plochu VZ-Z59, nová plocha VZ-Z100 na druhé straně komunikace nevyvolává nové nároky na veřejnou infrastrukturu, proto obec nepožaduje zpracování územní studie.
4. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
4.1. INFORMACE O VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU
Požadavek na vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebyl stanoven dotčeným orgánem v procesu projednávání návrhu zadání ÚP Košetice, neboť mezi požadavky obce nepatřilo zpracování variant řešení a nebylo nařízeno posouzení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. V celém procesu projednávání územního plánu také nebyl uplatněn požadavek dotčeného orgánu na posouzení významné evropské lokality nebo ptačí oblasti.
4.1.1. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ
Vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území není v současné době optimální. Vyváženost vztahu podmínek pro koexistenci všech prvků v území byla do nedávné doby narušena poškozováním životního prostředí v blízkosti rychle se rozvíjejících zemědělských družstev na okrajích sídel a s nimi souvisejícími neřízenými skládkami v krajině, jejichž rekultivace sice již proběhla, avšak obnova krajiny zatím spíše stagnuje. To spolu se zatížením ovzduší zdroji na tuhá paliva a negativní vodní erozí plynoucí z přílišných meliorací v kopcích jen podtrhuje využívání krajiny na hraně únosnosti.
Územní plánu přijal výzvu k založení obnovy krajiny jak v úrovni vodohospodářské (provedeny retenční nádrže), tak v úrovni obhospodařování krajiny (obnova cest, krajinné zeleně, zakládání rodinných zemědělských usedlostí) a zachování a udržitelného rozvoje zemědělské a nerušící výroby.
Podstatný je proto vyvážený návrh všech funkcí ve správním území obce, s orientací hospodářských a sociálních činností do sídel a obnovou přírodního charakteru krajiny. Předpokladem proto ale musí být další podpora zlepšování životního prostředí budováním moderních sítí veřejné infrastruktury (sítě, komunikace), územního systému ekologické stability (změna kultur, obnova doprovodné zeleně) a revitalizací krajiny do podoby před nástupem socialismu (zalesňování, obnova přirozených koryt vodotečí a neobnovování meliorací).
Bohužel v současném otevřeném světě neznamená dosavadní přístup k rozvoji obce formou rozvíjení podmínek pro bydlení udržitelný úspěch. V současnosti je potřeba zaměřit se na příznivější životní prostředí pro všechny stávající obyvatele. Teprve potom bude nová výstavba, nové příležitosti a příliv nových obyvatel možností, jak pokračovat ve zlepšení veřejné infrastruktury obce. Zdrojem solidních příjmů budou nadále příjmy jejích obyvatel, stejně jako nové příjmy z rekreace v okolní krajině. Vyjížďka za prací může být více eliminována při zachování a rozvoji výroby v místě. Souvisejícím faktorem může být nabídka dlouhodobé rekreační funkce spojené s ubytováním a podpora sportu v krajině i v sídlech.
Z těchto principů vychází i návrh územního plánu, při jehož aplikaci v území by mělo dojít
k řízenému rozvoji Košetic – svébytné rekreační a rezidenční obce s vazbou na vyšší vybavenost v Pelhřimově, ale s dostatkem pracovních míst. Z tohoto důvodu je také navrhována rezervace koridoru silnice II/112 pro homogenizaci v budoucnu. Vzhledem k dostatečnému uličnímu prostoru a přitom nedostatku parkování a upravených veřejných prostranství se vzrostlou zelení je navržena úprava hlavních komunikací procházejících skrze Košetice, spolu úpravou nové návsi.
Navržené řešení je z hlediska záborů ploch nového územního plánu v souhrnu jen odůvodněným navýšením oproti ÚPo a jeho změnám, doplněného o nové veřejné prostory, parky a další veřejnou a mimolesní zeleň v celém území.
V místě doprovází nejen novou výstavbu kompletní infrastruktura, která je navíc doplněna o požadavky na ozelenění, osvětlení a výsadbu zelených pásů vzrostlé zeleně kolem sídel. Zároveň jsou zhodnoceny a doplněny veškeré potřebné aktivity doprovázející rezidenční charakter obce, které by měly zajistit soudržnost obyvatel obce.
Předpokladem územního plánu je dosažení kvalitních tepelně-technických vlastností ochlazovaných ploch objektů, systémů s regulací vytápění u budoucí zástavby, dále uplatnění úsporného charakteru urbanizace, orientace, tvaru, stupně prosklení fasád objektů, využití rekuperace tepla, solární radiace, tepelných čerpadel, atd. pro tvorbu vnitřních klimatických poměrů v zástavbě. V návrhu je zohledněna snaha vytvářet podmínky pro úsporný (z energetického hlediska) typ zástavby a tvorbu nízkoenergetických domů.
4.1.2. SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH.
Územní plán ve svém návrhu předchází negativním důsledkům soustavy řešených sídel na okolní prostředí i naopak. Z hlediska převážně zemědělského využívání přírody obnovou okolní krajiny, z hlediska ovzduší podporou alternativních energetických zdrojů vyjma větrných elektráren a nepovolování zdrojů znečištění při rekonstrukcích či nové výstavbě, kde dále řeší parkování i likvidaci odpadů, a z hlediska možných lokálních záplav a vodní eroze stanovuje požadavek na 30% retenci a 30% vsak dešťových vod přímo na všech pozemcích.
Územní plán podporuje rozvoj pracovních příležitostí v místě vymezením ploch pro nerušící výrobu a služby a navrhuje řešení změn v bydlení - úpravu bytových domů a jejich okolí a využití takových ploch pouze pro bytové vila domy, které by byly blíže tradiční zástavbě v obci, a zároveň umožňuje jejich obyvatelům dosažení vlastních rekreačních ploch či ploch pro rodinné bydlení – proto návrh územního plánu pouze pozitivně přispívá k přirozené obměně obyvatelstva směrem k většímu podílu střední vrstvy. Celkově dokumentace ÚP zajišťuje koordinovaný přístup k využití pozemků a ochraně majetků s výhledem jejich budoucího zhodnocení.
Pro zajištění vyváženého životního prostředí museli být samozřejmě využity i některé soukromé pozemky pro veřejné komunikace, zeleň a technickou infrastrukturu. Je úkolem vedení obce vyřešit případná vyrovnání za majetkové újmy. Každopádně celkový efekt územního plánu přinese prospěch všem ve všech částech řešeného území.
V rámci aplikace územního plánu je však nutné v rámci vedení obce i rozhodujících dotčených orgánů pro budoucí pozitivní rozvoj rezidenčního území obce, jeho ochranu a ochranu okolní přírody, nepřispět v souladu s návrhem ÚP k následujícím rizikům:
připuštěním pokračujícího chátrání Starého Zámku a přiléhajícího parku, veřejného vybavení obce a možnosti přesunu silnice II. třídy mimo Košetice
vznik skládek, pokračující vytápění tuhými palivy vyjma dřevní hmoty, změna stavu zásob podzemních vod, a dále neřešení zemědělské planiny s vysokou ekologickou nestabilitou a zanedbanou doprovodnou zelení
stavby velkého měřítka (především v plochách výroby), neekologický způsob zemědělství, nestarání se o vytvoření a udržování zájmových bodů v krajině i sídlech.
4.2. POPIS OPATŘENÍ NAVRŽENÝCH K PREVENCI, ELIMINACI, MINIMALIZACI, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI ÚČINKŮ NA PROSTŘEDÍ
4.2.1. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ OPATŘENÍ
Územní plán rozvíjí především funkce nezhoršující koncentraci škodlivin – bydlení, služby, rekreace atd. Zřizování nových výrobních ploch, které by mohly ovlivnit životní prostředí, se neuvažuje nad rámec ploch z platného ÚPo a doplňkové plochy pro rozšíření zemědělské výroby u největšího zdroje současného znečištění ovzduší – Agropodniku Košetice a.s. s přiléhající průmyslovou zónou. Navrhovaná nerušící a drobná výroba proto nebude mít negativní účinky oproti stávajícímu stavu, nová plocha bude posouzena v dalších fázích projektové přípravy.
Řešené území je v oblasti částečného narušení životního prostředí. Návrh tuto situaci zlepšuje - snižuje zátěž životního prostředí místními stacionárními zdroji – zejména topeništi na tuhá paliva – jejich konverzí na kvalitnější paliva – dřevní hmotu a alternativní zdroje energie. Územní plán jako celek usiluje o zlepšení podmínek života obyvatel v obci i v regionu zejména tím, že
• navrhuje plochy pro kvalitní bydlení v lokalitách s kvalitním obytným prostředím a v dotyku s plochami zeleně
• vymezuje plochy pro rekreaci a sport v dobré pěší dostupnosti z obytného území
• v návrhu zabezpečuje základní standard vybavení technickou infrastrukturou pro trvalé bydlení i rekreační ubytování v celém území
• reguluje funkční uspořádání tak, aby umožnilo vznik zařízení dalšího občanského vybavení
• vytváří podmínky pro posílení místní ekonomiky vymezením ploch pro výrobu a pro vybavení cestovního ruchu - vytváří kapacity pro rekreaci obyvatel z regionu
4.2.1.1. OVZDUŠÍ A KLIMA
Území není výrazně zatíženo důsledky škodlivých exhalací průmyslu a energetiky, přestože jsou zde při nepříznivých meteorologických podmínkách překračovány imisní limity. V současné době je územní obvod obce zařazen do třídy mírného znečištění ovzduší.
Z hlediska zabezpečení zájmů ochrany ovzduší bude respektován z.č.201/2012Sb., pokud by byl v samostatném řízení umístěn v území nový zdroj znečišťování ovzduší ve stávající nebo navrhované výrobní zóně.
Návrh je v souladu s §11 odst.2 zákona č.201/2012 o ochraně ovzduší, s ohledem na přílohu 2 zákona a vzhledem ke snížení lokálního znečištění ovzduší díky přechodu na ušlechtilá paliva v domácnostech (elektřina, popřípadě lokální využití alternativních obnovitelných zdrojů energie) i v souladu s přílohou 1 o imisních limitech a kvalitě ovzduší.
4.2.1.2. VODA
Změny navrhované územním plánem nebudou mít vliv na charakter odvodnění oblasti ani neovlivní hydrologické charakteristiky (hladiny podzemních vod, průtoky, vydatnost vodních zdrojů). Napojení zástavby všech místních částí na ČOV Košetice (přímo, či přes domovní čistírny) pozitivně ovlivní jakost spodních vod. Tentýž efekt by měla mít zvýšená kontrola individuálního odstraňování splašků v žumpách a septicích v ostatních prostorově odloučených lokalitách.
Stávající vodoteče a přírodní vodní nádrže (převážně povodí Želivky) budou udržovány, pravidelně čištěny a zabezpečována jejich lokální hydrologická (drenáž území, retardace a retence odtoku povrchových vod) a ekologická funkce (migrace biofondu mezi biocentry…)
4.2.1.3. PŮDA, ÚZEMÍ A GEOLOGICKÉ PODMÍNKY
Změny navrhované územním plánem nebudou mít vliv na místní topografii, na stabilitu a
erozi půdy, na horninové prostředí a nerostné zdroje. Ve správním území obce se neuvažuje umístění skládky či jiných zařízení pro ukládání odpadů. Důsledky navrhovaného územního rozvoje na půdní fond jsou kvantifikovány v části 11.
4.2.1.4. FLÓRA, FAUNA A EKOSYSTÉMY
Ze změn navrhovaných územním plánem v řešeném území nevyplývá riziko poškození a vyhubení rostlinných a živočišných druhů a jejich biotopů.
4.2.1.5. VLIVY NA ANTROPOGENNÍ SYSTÉMY, JEJICH SLOŽKY A FUNKCE
Územní plán usiluje o vytvoření podmínek pro stavební restituci zachované části zastavěných území sídel se zvláštním důrazem na centrální prostory sídelních částí s trvalým bydlením. Navrhuje v první etapě zejména doplnění zástavby v prolukách uvnitř zastavěného území.
Změny navrhované územním plánem nepovedou k poškození a ztrátám architektonických, archeologických, geologických a paleontologických památek.
4.2.1.6. VLIVY NA STRUKTURU A FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Ze změn navrhovaných územním plánem ovlivní strukturu a funkční využití území zejména:
• dovybavení celého zastavěného území i rozvojových ploch v místních částech základní technickou infrastrukturou (odkanalizování splaškových vod a jejich čištění na ČOV)
• separovaný sběr, recyklace a kontrolovaná likvidace tuhého komunálního odpadu atp. ve všech částech obce
• založení prostoru nové návsi u silnice II. třídy a přiléhajících hlavních ulic na centrální osy Košetic
• omezený rozvoj zastavitelných ploch určených pro bydlení v lokalitách navazujících na zastavěná území místních částí a využití proluk v zastavěném území
• revitalizace a rozvoj sportovních, rekreačních a výrobních zařízení
4.2.1.7. HLUK
Hlavním významným zdrojem hluku je doprava ze stávajícího zemědělského areálu a z přiléhající silnice II. třídy procházející dále celými Košeticemi. Územní plán do budoucna počítá se zachováním těchto zdrojů hluku - jedná se o zasažení stabilizovaného území, které dle výhledů dopravního zatížení nebude v budoucnu ohroženo více než dnes. Navrhované rozvojové plochy pro bydlení jsou umístěny mimo území ohrožené hlukem, navrhovaná nerušící výroba je přejímána z ÚPo v místech zatížení nejvyššího, nepovede tak k dalšímu zhoršení hlukové zátěže. Podrobnosti z hlediska hladin akustického tlaku jsou zakresleny ve výkrese koordinačním.
4.2.1.8. VELKOPLOŠNÉ VLIVY V KRAJINĚ
Vzhledem k celkově nízké intenzitě využití území nepovede souhrnné působení všech prostorových jevů a faktorů vyplývajících ze změn navrhovaných územním plánem k překročení ekologické únosnosti území. Územní plán svými návrhy naopak přispěje ke zlepšení situace v pilíři životního prostředí.
4.2.2. TECHNICKÁ OPATŘENÍ
Technická opatření navrhovaná územním plánem se týkají zejména ochrany vod, likvidace znečištění vody a půdy splaškovými odpadními vodami, odstraňování a recyklace tuhých komunálních odpadů a zajištění požární bezpečnosti. Tato opatření jsou konkrétně popsána v příslušných částech Územního plánu v Odůvodnění.
4.2.3. OPATŘENÍ V ŘEŠENÍ DOPRAVY
Dopravní opatření navrhovaná územním plánem se týkají zejména provedení úprav na skeletu pozemních komunikací v zastavěném území v návaznosti na dopravu v klidu.
5. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (K NÁVRHU KONCEPCE PODLE ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)
Tato kapitola je součástí textové části odůvodnění – část zpracovaná pořizovatelem.
6. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY
Tato kapitola je součástí textové části odůvodnění – část zpracovaná pořizovatelem.
7. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY NÁSLEDUJÍCÍMI
7.1 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ
Územní plán nemá odchylky oproti požadavkům zadání.
7.1.1 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘ. Z DALŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ
Územní plán plní hlavní priority plynoucí z Politiky územního rozvoje ČR 2008. Územní plán je zpracován v souladu se Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina (dále jen "ZÚR") ve znění aktualizace č.3. Zejména respektuje koridory pro navrženou veřejnou infrastrukturu – detailní informace jsou součástí předchozí kapitoly 1.
Program rozvoje Kraje Vysočina ("PRKV") – jeho cíle jsou součástí základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot v územním plánu.
Program rozvoje obce není dosud zpracován a schválen.
Pro území obcí v mikroregionu Košeticko nebyly zpracovány rozvojové studie, ale projekty a studie zaměřující se na rozvoj veřejné infrastruktury v obcích. Svazek obcí zpracovává a koordinuje žádosti pro získávání dotací jak z Kraje Vysočina, tak z ministerstva pro místní rozvoj. Svazek obcí je zapojen do Programu péče o krajinu a také do Programu obnovy venkova. V Košeticích se na základě těchto projektů připravovala tato opatření:
• Výstavba MŠ přístavbou k ZŠ, výstavba tenisového hřiště
• Zřízení pečovatelského domu
• Ozelenění obce
• Výstavba cyklostezek
• Oprava a obnova místních komunikací
• Oprava veřejného osvětlení
7.1.2 POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ
Požadavky vyplývající ze zpracovaných ÚAP jsou zapracovány do koordinačního výkresu.
V návrhu řešení ÚP Košetice jsou respektovány všechny limity využití území vyplývající z ÚAP.
Ze závěrů ÚAP jsou respektovány požadavky na vymezení zastavěného území. Závady k řešení v územním plánu jsou charakteru stávajícího a jejich řešení bylo vyhodnoceno jako neekonomické – v případě silnice II/112 v záplavovém území Q100 Martinického potoka je jasné, že most na silnici II. třídy je vystavěn nad úrovní aktivní zóny zápl. území Q100 a je zde pouze zřejmý nesoulad dat ÚAP se skutečností (hranice Q100 v okolí nemůže překračovat hranici aktivní zóny zápl. území Q100). V případě vedení silnice II. třídy skrz zastavěné území Košetic je její alternativní vedení mimo obec jak zhoršením podmínek pro hospodářský rozvoj území obce, tak zcela neefektivním investováním do silnice nové (výhledově pouze 1400 vozidel za den). Křížení této silnice s lokálním biokoridorem je podobně jako u záplavového území řešitelné v rámci homogenizace silnice II/112, která je součástí návrhu územního plánu Košetice dle požadavku ZÚR.
Střet záměru na provedení změn v území (nové rozvojové plochy za zámeckým parkem) s limitem využití území (oblast krajinného rázu) byl vyhodnocen v rámci změny č.3 ÚPo Košetice nedostatečně a pouze na základě námitky vlastníka jsou plochy zařazeny do návrhu nového ÚP k opakovanému veřejnému projednání pro posouzení dotčenými orgány. V rámci nového zpracování ÚP Košetice je vymezena plocha zeleně oddělující lesní porost při Košetickém potoce od budoucí zástavby (na ploše bývalého zahradnictví), která jinak bude navazovat ze zbylých tří stran na zastavěné území obce (proluka mezi vlastní obcí a lokalitou Na Sádkách).
7.1.3 POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE
Územní plán požadavky částečně plní.
Je zpracován pro celé správní území obce Košetice a hlavní rozvojové záměry (plochy pro bydlení, bydlení s možností drobných podnikatelských aktivit, podnikatelských aktivit / výroby nerušící, obchodu a služeb) územní plán soustřeďuje přímo do centrální obce a do jejího nejbližšího okolí, které mají vazbu na nadřazenou silniční síť a dostupnost hromadné dopravy. Územní rezervy pro bydlení územní plán nenavrhuje, neboť velikost rozvojových ploch je s ohledem na demografický vývoj více než dostatečná. Návrh totiž počítá s nárůstem počtu obyvatel o 35 % a ve své konečné podobě realizace dle zadání omezuje počet na 1000 obyvatel. Navíc je navržena pouze plocha pro bydlení za Košetickým zámkem ve 2.etapě. Navrhuje se tak vyvážený nárůst trvalého a rekreačního bydlení. Územní plán též navrhuje nové samostatné plochy pro zemědělství - agroturistiku, přestože drobné provozy je možno umístit v rámci ploch pro bydlení venkovského typu. V platném územním plánu obce (ÚPO) Košetice byly vymezeny dostatečně velké plochy pro výrobu a skladování, které nový územní plán přejímá, doplňuje je pouze o požadavek rozšíření zemědělského družstva.
Ve správním území obce se nepředpokládá výraznější rozvoj výrobních, sportovních a specifických rekreačních ploch nad rámec schváleného projednaného ÚPo, ani jiných aktivit, které by samostatně či ve spojení s jinými mohly významně ovlivnit životní prostředí. Navrhuje se ale posílení rekreačního využití sídel a krajiny návrhem veřejné zeleně, nových vodních ploch, cyklistických a turistických tras včetně naučné stezky a jejich vazby na spojení místních částí i okolních obcí.
Součástí návrhu je plocha koridoru pro dopravu – homogenizace silnice II. třídy II/112 dle požadavků ZÚR, a to ve stávajícím rozšířeném koridoru mimo zastavěná území a ve vymezeném koridoru v rámci zastavěného území Košetic.
V rámci zpracování nového ÚP byly vyhodnoceny některé plochy v místní části Nová Ves – Krasolesí jako zcela neodpovídající historické struktuře této liniové lokality, jejichž využitím by došlo ke znehodnocení kulturních a přírodních hodnot a jednalo by se neodůvodněné navyšování ploch pro bydlení, služby a ubytování v místech, kde se již dnešní objekty přeměňují na rekreační. Změna 1 ÚPo Košetice byla navíc schválena již v roce 2008 a do dnešní doby zde neproběhlo žádné využití navržené rozvojové plochy. Z původního ÚPo se naopak osvědčilo doplnění proluk stávající zástavby či prodloužení jednostranně zastavěného území.
Územní plán přesto vymezuje dostatek rozvojových ploch dle požadavků obce, zadání ÚP a nekonfliktních požadavků žadatelů. Vzhledem k malému využití stávajícího zastavěného území ve všech místních částech byly na některých plochách v zastavěném území navrženy také další rozvojové plochy dle návrhu projektanta ÚP – především v prolukách.
Nestanovením celkové etapizace územní plán umožňuje pružně reagovat na skutečnou poptávku a část rozvojových ploch nevyužít, plochy nad rámec potřebného rozvoje obce jsou zařazeny do 2.etapy. Rozvojové plochy vždy navazují na zastavěné území a scelují jeho tvar.
Nemohlo však být vyhověno požadavkům týkajících se vymezení nových ploch pro zástavbu zcela mimo dosah stávajícího zastavěného území sídel, ploch v konfliktu s ochrannou přírody a krajiny (včetně OP lesa, ÚSES), ploch v ochranných pásmech veřejné infrastruktury a dalších ploch, které by ve výsledku zvýšily počet budoucích obyvatel nad stanovenou horní hranici.
7.1.4 POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ
Územní plán požadavky plní.
Při prostorovém uspořádání řešeného území vychází územní plán z platného členění na katastrálním území. Respektuje stav, kdy části území jsou zcela bez osídlení, a proto pro ně užívá stávající či navržené místní názvy dle obsaženého území.
Plochy bydlení či plochy smíšené obytné jsou navrženy tak, aby navazovaly na stávající zastavěné území sídel, aby plochy nevybíhaly do volné nezastavěné krajiny a aby nebyl narušen krajinný ráz dotčené oblasti – Pelhřimovska.
Návrh územního plánu Košetice vychází z charakteru řešeného území a chrání jeho krajinný ráz. Jsou zapracovány podmínky prostorové regulace (zastavěnost pozemků je stanovena v průměru do 35%) i pro plochy určené pro výrobu (maximální výška staveb, charakter zástavby). Jsou vyznačeny významné objekty pro obraz sídel.
Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny podmínky pro využití s určením přípustného využití, nepřípustného využití a podmíněně přípustného využití, dále jsou vymezeny koridory veřejné infrastruktury a veřejně prospěšných staveb, opatření, asanací a veřejných prostranství.
Rozvoj ploch výroby a skladování je soustředěn do stávajících areálů a omezeně také v návaznosti na stávající areály, kde byly již dříve vymezeny plochy v rámci ÚPo Košetice, s doplněním o rozšíření zemědělského areálu dle požadavku provozovatele.
Občanské vybavení je vzhledem k velikosti místních částí umožněno v polyfunkčních smíšených plochách a plochách veřejného vybavení a sportu spolu s potřebnými plochami pro dopravu (zejména pro dopravu v klidu), v samotných Košeticích je však doplněno o komerční zařízení malá a střední a o jednu plochu pro rozšíření veřejného vybavení obce.
Etapizace rozvoje je provázána na budování technické infrastruktury jako podmiňujících investic pro územní rozvoj zejména mimo zastavěné území.
Centrální prostor obce – náves - je celkově komponován pro obnovení prostorového i funkčního významu pro celé řešené území, včetně revitalizace přiléhajících území, a to v rámci doporučení následného zpracování architektonické a urbanistické studie.
KRAJINA
Územní plán na základě velké novely stavebního zákona podrobně řeší funkční využití nezastavěného území (krajiny), Návrh územního plánu Košetice vychází z koncepce zákona č. 17/1992Sb., o životním prostředí, v platném znění a jeho zásad únosného zatížení životního prostředí a udržitelného rozvoje a dále ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Řešení obsahuje zásady ochrany všech složek životního prostředí, včetně územního systému ekologické stability; důsledně je doplněn návrh kvalitního krajinného prostředí celého řešeného území včetně zachování všech přírodních fragmentů.
ÚP Košetice funkční regulací obnovuje údolní nivy a cestní síť účelových komunikací i
v místech jejich faktického zániku. Případné další účelové cesty zpřístupňující zemědělské či lesní pozemky a rozčlenění velkoplošných zemědělských pozemků travnatými příp. porostovými mezemi je doporučeno provést v rámci zpracování pozemkových úprav.
Je také navrženo rozšíření lesních ploch na „chudší“ zemědělské půdě a v plochách nevhodných k zemědělskému obdělávání, avšak až po kladném projednání s dotčenými orgány v jednotlivých lokalitách v dalších řízeních.
Zřízení souvislých pásů luk podél vodotečí a zatravnění úžlabí ohrožených vodní erozí je navrženo přímo v rámci funkční regulace území.
Pro všechna k. ú. jsou navrženy prvky ÚSES lokální s návaznostmi na okolní obce.
Nové návrhové plochy jsou navrženy tak, aby nebyly narušeny hodnotné průhledy na přírodní příp. kulturní útvary i na samotné místní části. Je navrženo začlenění stávajících výrobních objektů zemědělského charakteru do krajiny a přechodové pásy zeleně mezi plochami se zástavbou a krajinou.
Součástí územního plánu je vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL dle příslušných zákonů.
7.1.5 POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ( DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY)
Územní plán požadavky plní.
Doprava
V návrhu ÚP Košetice jsou dodrženy obecné zásady návrhů pozemních komunikací. Jsou minimalizovány negativní dopady dopravy na zastavěnou část řešeného území, především na území obytné, jsou splněny požadavky na umístění objektů mimo hlukové pásmo průtahu silnice II/112. Zároveň jsou řešeny účelové komunikace zpřístupňující okolní pozemky a obslužné komunikace do rozvojových lokalit. Při řešení územního plánu byly vyhodnoceny úpravy napojení silnic II. a III. třídy jako nepodstatné z hlediska nároků na plošné vymezení. Dále byly vymezovány pouze kapacity prostorového uspořádání stávající a navrhované sítě MK, s návrhem úprav především jejich šířky. Požadavky plynoucí z rozšíření lokality zástavby za Košetickým zámkem prověří územní studie.
Pro nové rozvojové plochy navrhuje Územní plán úpravy stávajících MK a zcela nové MK, včetně jejich připojení na stávající komunikační síť, přitom minimalizuje počty vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, zejména z důvodů bezpečnosti provozu.V návrhu ÚP Košetice jsou vytvořeny předpoklady, aby mohly být splněny podmínky zákona o pozemních komunikacích v jeho platném znění.
Součástí řešení územního plánu je návrh doplnění sítě pěších a cyklistických cest, upravených tak, aby bylo možno po nich zřídit novou naučnou stezku.
Navrhuje se zřízení parkovacích stání (reorganizace parkování) na všech návsích místních částí. Žádné z těchto parkovišť nebude zátěží pro životní prostředí, vzhledem k jejich velikosti a rozmístění v rozsáhlém řešeném území.
Technické vybavení
Respektují se stávající i navržené koridory nadřazených sítí technické infrastruktury. V návrhu ÚP jsou využívány všechny stávající obslužné systémy T.I., předpokládá se jejich rozšíření, úprava a dobudování (především: vodárenská soustava, oddílné odvodnění včetně čerpacích stanic na ČOV Košetice, hygienické zabezpečení lokálních zdrojů vody, aplikace malých domovních čistíren splaškových odpadních vod, náhradu (postupnou) tuhých fosilních paliv alternativními energetickými zdroji – solární radiací a jejími alternacemi, geotermální energií v kombinaci s tepelnými čerpadly.)
Předpokládá se i dodatečná úprava tepelně-technických vlastností ochlazovaných plášťů stávajících objektů bytových a občanského vybavení.
Územní plán počítá s využitím stávajících rozvodů a navrhuje jejich rozšíření o vedení do nových lokalit. Místní zdroje vody byly do vodovodní sítě zahrnuty. Kanalizační síť je
navržena tak, aby bylo možno napojit rozvojové plochy, a to na dostatečně kapacitní ČOV Košetice s návrhem možné intenzifikace. Požadavky plynoucí z rozšíření lokality zástavby za Košetickým zámkem prověří územní studie.
Odpadní vody na samotách a u rekreačních objektů v krajině jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení, u nových objektů je navržena výstavba domovních čistíren odpadních vod.
Z důvodů zpomalení odtoku dešťových vod z území je navržena likvidace srážkových vod, zejména ze střech jednotlivých nemovitostí, zásakem na přilehlých pozemcích.
Pro rozvojové lokality jsou navrženy nové trafostanice tam, kde nelze využít výkonovou rezervu stávajících trafostanic. Veřejné osvětlení je provedeno na nových plochách ve všech místních částech.
Veškerá ochranná a bezpečnostní pásma stávajících sítí (vodovody, kanalizace, elektrická vedení, plynovody, sdělovací kabely, apod.) jsou respektována a chráněna. Stávající inženýrské sítě jsou v nezbytných případech navrženy k přeložení.
Nakládání s odpady
Evidované skládky (již rekultivované) nejsou zastavitelnými plochami a předpokládá se jejich současné využití jako TTP, plochy vzrostlé zeleně či zahrady a sady.
Stávající systém hospodaření s tuhými odpady, a to domovními a komunálními bude doplněn o nová sběrná stanoviště pro tříděné komponenty.
Občanské vybavení
Územní plán neuvažuje vzhledem k počtu trvalých obyvatel nové specifické plochy pro obchodní komplexy v místě, rozšiřuje pouze stávající veřejné vybavení obce. Orientační výhled obchodních ploch je zpracován z hlediska pracovních příležitostí a na základě nich navržen další rozvoj veřejného a komerčního vybavení ve stabilizovaných plochách.
Dále se ÚP soustředí na oživení rekreace a cestovního ruchu v Košeticích, pro něž navrhuje rozšíření možností využití stávajících sportovišť – zázemí fotbalového hřiště včetně jeho rozšíření, rozšíření sportovních ploch – a také umožňuje privátní ubytování v celé obci.
Veřejná prostranství
Do ploch veřejného prostranství jsou zahrnuty návsi, ulice, chodníky, zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení v centrech místních částí. Ostatní veřejné prostory jsou součástí prostor místních, účelových komunikací a sídelní a krajinné zeleně.
V návrhu ÚP Košetice jsou vytvořeny předpoklady prostupnosti pro pěší v zastavěném území a zastavitelných plochách a dále v návaznosti na krajinu a v krajině samotné.
7.1.6 POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Požadavky na ochranu kulturních památek
Respektují se památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek dle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů i archeologické lokality; vyznačeny jsou v grafické části v koordinačním výkrese (výkres č. 1)
Urbanistické hodnoty
Územní plán požadavky plní a zachovává urbanistické hodnoty nejvýznamnějších urbanistických celků, stejně jako stanovuje podmínky pro revitalizaci návsi Košeticích formou regulativů, zařazením lokalit s výměrou nad 2ha do ploch s nutností zpracování územní studie, atd.
Ochrana přírodních hodnot území
Návrh ÚP Košetice nemá negativní vliv na celkovou koncepci ochrany přírody a krajiny a koncepci ochrany životního prostředí. Je vyloučeno umísťování záměrů do blízkosti EVL v údolí Martinického potoka vyjma homogenizace silnice II/112 a ÚSES.
Jsou vytvořeny předpoklady pro propojení sídelní a krajinné zeleně - zachování stávající a
doplnění o novou. Je předepsáno, že na úseku ochrany ovzduší, ochrany vod, atd. se musí respektovat a dodržovat práva a povinnosti vyplývající z platných předpisů.
Součástí územního plánu je místní ÚSES podle §4 odst. 1 zákona číslo 114/1992 Sb. Všechny navržené prvky procházející ÚSES zároveň využívají stávajících polních cest.
Z hlediska lokálního ÚSES je zachován rozsah a množství lokálních biocenter na trase biokoridorů, s napojeními lokálních ÚSES nejen v rámci řešeného území na regionální ÚSES, ale i s návaznostmi na okolní území. Obdobně je řešen dálkový migrační koridor, zakreslený do grafické části ÚP ve stávajících lesních porostech, kde nelze stejně jako v ÚSES budovat neprůchodné překážky ve formě protihlukových stěn, opěrných zdí, zpevněných prudkých náspů a zářezů u komunikací a vodních toků, trvalého oplocení a dalších omezujících prvků pro velké savce.
Územní plán respektuje obecné zájmy ochrany životního prostředí a zájmy ochrany přírody a krajiny vyplývající ze zákona číslo 114/1992 Sb. a ochrany ovzduší dle §11 odst. 2 písm. a) zákona číslo 201/2012 Sb. Stávající znečištění ovzduší evidované nedalekou hydrometeorologickou stanicí plyne z blízkosti velkého znečišťovatele ovzduší na Vysočině – Dřevozpracujícího družstva Lukavec. V návrhu jeho nového územního plánu byla přijata opatření k omezení jeho emisí, která by měla zajistit zlepšení situace i v samotných Košeticích.
Je navrženo zvýšení podílu lesních a vodních ploch v návaznosti na dotváření územního systému ekologické stability a ochrannou zeleň.
Při zpracování územního plánu jsou dodrženy zásady ochrany ZPF. Návrh zastavitelných ploch je zvlášť důkladně zdůvodněn, v průběhu zpracování byly vyhodnoceny jiné možné řešení a předběžné řešení bylo navrženo jako nejvýhodnější z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných zájmů.
Zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa není součástí návrhu ÚP, na rozdíl od návrhu dalšího zalesňování.
7.1.7 POŽADAVKY NA VĚŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, OPATŘENÍ A ASANACE
ÚP navrhuje plochy a koridory VPS a VPO dle zadání a přejímá také další z nadřazené dokumentace ZÚR Kraje vysočina.
Územní plán navrhuje jako asanační úpravy opuštěné a nevyužívané objekty a plochy po bývalé zemědělské výrobě dle zadání.
7.1.8 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z DALŠÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Územní plán požadavky plní: Je řešena ochrana ovzduší, ochrana vod, požární ochrana, ochrana proti hluku, je zpracována doložka CO. Ochranné pásmo hřbitovů nebylo dosud vymezeno dle platné právní úpravy, je však součástí odůvodnění územního plánu.
Řešení územního plánu respektuje PHO vodních zdrojů, záplavové území a hluková pásma méně významných zdrojů hluku umístěných v řešeném území i v jeho okolí. Plochy pro větrné elektrárny nejsou vymezeny.
7.1.9 POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ
Území plán požadavky plní.
V řešeném území se uplatňuje střet zájmů na rozvojových plochách (zastavitelné plochy) s ochranou ZPF, a také střet mezi zastavěnými územími a okolní krajinou, nadřazenou silniční infrastrukturou, neudržovanými plochami a limity, které jsou řešeny (viz kapitola požadavky vyplývající z ÚAP). Územní plán dle pokynů zadání rehabilituje zastavěné území, doplňuje zástavbu přednostně do proluk a respektuje stávající měřítko zástavby a její charakter. Veřejná infrastruktura je respektována a doplňována dle požadavků zadání. Při využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa– umístění staveb, vyjma komunikací, je zohledněna minimální vzdálenost 25m od okraje lesních pozemků.
7.1.10 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE
V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE
Na návrh řešení ÚP Košetice se nevztahují žádné zvláštní požadavky z PÚR ani ZÚR, ostatní záměry byly prověřeny zpracovatelem na základě úkolů stanovených pro SOBk 1 v ZÚR (viz kapitola 1 Odůvodnění). Návrh ÚP Košetice stanovuje hranici zastavěného území obce a místních částí a také hranice bývalého zastavitelného území obce ve vazbě na nově vymezené rozvojové plochy zastavitelné a přestavbové.
7.1.11 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO ÚZEMNÍ STUDIE
V návrhu ÚP Košetice je pro větší rozvojové plochy se zástavbou nad 2 ha v návaznosti na zadání uloženo prověření změn jejích využití územní studií, která bude podmínkou pro rozhodování v území. Rozsah byl přehodnocen vzhledem k celkové urbanistické koncepci vycházející ze zadání. Ta požaduje detailnější řešení při vymezování veřejného prostranství v rámci rozvojových ploch větších než 2 ha, které jsou proto také podmínkou územní studie.
7.1.12 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO REGULAČNÍ PLÁNY
Nebyly specifikovány v rámci zadání, územní plán je nenavrhuje.
7.1.13 POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
V rámci projednávání zadání ÚP Košetice nebyl stanoven požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území a vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí.
Dále nebyl dotčeným orgánem stanoven požadavek na posouzení vlivu na významné evropské lokality nebo ptačí oblasti. Územní plán posouzení neobsahuje, neboť do oblasti EVL svými záměry nezasahuje.
7.1.14 POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU A POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU KONCEPTU A NÁVRHU
Na návrh řešení ÚP Košetice se nevztahuje požadavek na zpracování konceptu ÚP a zpracování variant řešení. Obsah návrhu ÚP odpovídá zadání a novele stavebního zákona platné od 1.1.2013.
8. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY
Obec Košetice patří v prostoru mezi Pelhřimovem a Pacovem k jednomu z mála míst soustředěné nové výstavby rodinných domů. Plyne to z tradice rozvoje této obce v minulých padesáti letech, kdy došlo k oživení díky jejímu zařazení jako obce střediskové pro severní svahy Strážiště. Díky tomu má obec zachovalé nejen pracovní příležitosti v místě, ale i plné veřejné vybavení, které se snaží udržet vzhledem k své velikosti a předpokládanému dalšímu rozvoji. Místní části Nová Ves a Krasolesí také v současnosti procházejí vlnou nového zájmu o využití – v obou případech je to dáno nádherným krajinným prostředím a zachovalostí historické struktury sídel (v prvním navíc potenciálem daným přítomností silnice mezi Košeticemi a Lukavcem) a umístěním nad malebnými údolími Pekelského a Košetického potoka s množstvím samot. Hospodářská činnost v obci a jejím okolí byla donedávna omezena na pár středně velikých výrobních podniků spojených se zemědělstvím, které i dnes doplňují další lokality hospodářství při obnovovaných hospodářských dvorech ve volné krajině a také plochy pro rozvoj nerušící výroby v Košeticích.
Koncepce rozvoje území obce proto vyzdvihuje hlavní zjištěné silné stránky a příležitosti a upozorňuje na nutnost řešení stránek slabých a případných budoucích hrozeb. Proto do
ochrany a rozvoje civilizačních a kulturních hodnot zařazuje zachování urbanistické struktury, její vnitřní revitalizaci, koncepční rozvoj a lepší vnější začlenění do krajiny.
Správní území obce se nachází v krajinném prostředí vyvýšeniny nad Martinickým potokem a jeho přítoky, s relativně plochým středem mezi Košeticemi a Novou Vsí, ale s výraznými spády k okrajům, s množstvím výhledů, přírodních zajímavostí, významných krajinných prvků a rozlehlými pozemky lesních porostů, které jsou vysokou devizou obce, zároveň však tyto prvky limitují extenzivní rozvoj obce i místních částí a ztěžují rozvojové podmínky.
Urbanistická koncepce proto obsahuje všechny hlavní rozvojové cíle tak, aby ohleduplně a přitom dostatečně využil krajinný potenciál obce i místních částí nabídkou nových rozvojových ploch, které však byly podrobeny posouzení jejich vlivu na okolí a jejich rozsah byl oproti ÚPo korigován.
Podstatné je vymezení nových ploch a možnost úprav ve stávající zástavbě s ohledem na předpokládaný nárůst ubytovacích kapacit díky rozvoji letní i zimní turistiky. K té územní plán přispívá doplněním nových turistických tras, rozšířením sportovního areálu v Košeticích a vymezením nové okružní naučné stezky a doplněním cyklotras.
Vzhledem k rozlehlosti obce a předpokladu pokračujícího nárůstu počtu obyvatel v budoucnosti si sídlo snaží zachovat pracovní příležitosti v místě (podniky zemědělského a zpracovatelského charakteru spolu s veřejnými službami), ale i je posílit skrze obnovu veřejného vybavení a podpory doplnění o nerušící průmysl na jihu, zemědělskou výrobu a o zóny drobného podnikání na východě obce. Předpokládá se totiž nárůst počtu obyvatel ve správním území obce na 1000 ze současných cca 750 během následujících 20 let. Zároveň je navrženo dostatečné množství ploch pro rekreaci a sportovní vyžití všech obyvatel (při respektování všech prvků ochrany přírody a krajiny) spolu s posílením ploch občanské, technické a dopravní vybavenosti.
Územní plán zajišťuje podporu rozvoje přednostně v rámci zastavěného území (v nových budovách i v nástavbách či přestavbách stávajících), a také díky dalším navrženým plochám v těsném kontaktu se zastavěným územím. Většina místních částí mimo Košetice je natolik zachována v původním stavu z doby před II. světovou válkou, že téměř vylučuje možnost doplnění rozvojových ploch mimo intravilán bez negativního dopadu do jejich urbanistické struktury.
Obecně jsou připuštěny pouze ty podnikatelské aktivity, které nemají rušivý vliv na obytnou a rekreační funkci sídla. Pro případ předpokládané výstavby na plochách výroby je navrženo ozelenění obvodu stávajících i nových areálů, aby se omezil negativní zásah do krajinného rázu.
Nabídka ploch v území umožňuje různorodý výběr velikosti ploch pro investory, které jsou spolu se zastavěním diverzifikovány dle blízkosti k centrům zástavby. Všude je zastavění přizpůsobeno současnému charakteru území.
U ploch pro bydlení předpokládá územní plán tento postup jejich využití – jako první etapu dostavbu stávajících rozestavěných lokalit. Až v další fázi otevření nových lokalit v přímé návaznosti na zastavěné (rozestavěné) území (návaznost infrastruktury) a nakonec otevírání nových lokalit (zcela nová infrastruktura). Předpokladem otevírání nových lokalit je napojení na čistírnu odpadních vod a také posílení či nová výstavba trafostanic. Až pro dalekou budoucnost jsou zařazeny plochy do 2.etapy rozvoje obce po jejich ověření územní studií.
Do jednotlivých lokalit jsou přivedeny nové místní komunikace v rámci návrhu veřejných prostranství, která pokračují i do okolní krajiny s komunikacemi účelovými. V souvislosti s jejich výstavbou jsou navrženy i koridory technické infrastruktury, zabezpečující hmotové i energetické systémy, společně jsou promítnuty do veřejně prospěšných staveb.
Je navržena intenzifikace některých ploch veřejné zeleně do podoby parků, zejména jejich vybavení mobiliářem, zřízení vnitřního systému cest a odpočívadel, podobně i v plochách
ochranné zeleně a mimolesní vysoké zeleně, veřejné plochy zeleně kolem obytných budov jsou pak určeny pro rekreaci obyvatel místních (nikoli však pro zahrádky či garážové přístřešky).
Krajina je nejen chráněna, ale i navržena k obnově konkrétními plochami změn orné půdy na trvalé travní porosty, mimolesní zeleň, lesy, a doplněním vodních ploch, biokoridorů a biocenter. V rámci její revitalizace je umožněno i rekreační využívání krajiny pro letní i zimní turistiku včetně cyklistiky a lyžování.
Vzhledem k důrazu na zachování estetických architektonicko-urbanistických hodnot současné zástavby je ve zvlášť označených lokalitách vyžadován projekt a dohled od architekta. Všechny plochy s rozdílným využitím pak mají stanoveny plošné a plochy pro zástavbu i prostorové regulativy, doplněné případným požadavkem na zpracování konkrétnější územní studie.
Územní plán též v souladu se zadáním nepodporuje zastavování dočasnými stavbami, například garáží, skladů, apod. - u stávajících staveb tohoto typu navíc navrhuje komplexní rekonstrukci tak, aby výstavba měla trvalý charakter s odpovídajícím vzhledem. Neumožňuje se také otevírání nových prostorově odlehlých lokalit mimo stávající sídla.
Územní plán dle požadavků zadání řeší křižovatky a kritická dopravní místa v celém řešeném území tak, aby zajistil bezkolizní fungování obce. Zabezpečení dostatečného množství parkovacích a odstavných míst (též pro návštěvníky obce) je vyřešeno v dostatečné míře spolu s upravením příjezdů. Ve veřejném prostoru na návsích a hlavních komunikacích je přeorganizováno parkování s cílem rozvíjení i pobytové funkce těchto prostor (shromažďovací prostory, kulturní a společenské akce).
Na základě uvedených změn, spolu s očekáváním rozšíření pracovních příležitostí v místě a dále se zlepšením poptávky po rekreačních aktivitách v této části Pelhřimovska, lze předpokládat další výrazný rozvoj řešeného území v následujících letech při současném návratu využití území k rekreaci a odpočinku do dvaceti let.
9. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
Platný územní plán obce Košetice (dále ÚPO) byl zpracován dle starého stavebního zákona, a tak rozsah návrhových ploch pro zástavbu byl vzhledem k omezenému používání ploch s rozdílným způsobem využití větší, než bylo nutně potřebné. To bylo kompenzováno zařazením dalších ploch do územních rezerv (2.etapa nevyhodnocovaná v odůvodnění např. záborů ZPF), které byly využívány až po schválení několika změn ÚPo.
Vyhodnocení využití vymezených zastavitelných ploch a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch je podrobně provedeno, avšak s ohledem na tvorbu nové územně plánovací dokumentace je přejímáno vymezení ploch ÚPo a jeho změn s úpravami, doplněními, v některých případech jsou i nevhodné plochy vypouštěny (místní část Krasolesí), a teprve následně je vše konkretizováno v odůvodnění – v kapitole záborů ZPF.
Obecným problémem využití zastavěného území jsou vlastnické vztahy v území. Zastavěná území (včetně intravilánu 1966) byla dlouhodobě uvažována k zastavění, ale majitelé pozemků tuto zástavbu chtěli a do budoucna chtějí realizovat sami a většinou pouze pro své rodinné příslušníky. Do té doby budou pozemky využívat nadále jako zahrady, které nelze považovat za neúčelné využití zastavěného území. Proto dosud došlo pouze k několika využitím v zastavěném území, a to převážně u ploch, kde byl zajištěn většinový vlastnický podíl obce. U ostatních ploch dosud probíhají dohody a směny, aby byly v budoucnosti pro rozvoj obce a jejích místních částí také využitelné.
Proto nelze se stabilizovanými plochami v obci a jejích místních částech s ohledem na nutný přírůstek obyvatel (nejen přirozenou cestou) pro udržitelný rozvoj zatím uvažovat – dojde pouze k rozmělnění stávajícího obyvatelstva do více bytových jednotek. Poukazuje na to především fakt, že do doby vymezení rozvojových ploch v ÚPo a jeho změnách, a následně jejich připravenosti k výstavbě, poklesl počet obyvatel Košetic na 700 z cca 750. Následný demografický vývoj obce byl však opačný a od roku 2006 došlo k pravidelnému přírůstku počtu zcela nových obyvatel obce o cca 10 obyvatel ročně na stávajících cca 740. Po roce 2010 se naplno projevila i v této části Vysočiny ekonomická recese, která by však měla být využita pro ekonomičtější přípravu budoucího rozvoje obce. Potřeba vymezení zastavitelných ploch pro zcela nové obyvatele je tedy zřejmá.
Otázka potřeby vymezení zastavitelných ploch (v zastavěném i mimo zastavěná území) je dána dlouhodobou ekonomickou a sociální situací správního území obce Košetice. V území a okolí došlo během a po válce k odsunu většiny tehdejšího židovského a německého obyvatelstva, čímž se obydlenost území snížila o třetinu. Počet obyvatel se v době komunismu zvyšoval pouze na základě připojování jiných obcí ke Košeticím, případně nuceným přesunem obyvatel do místních částí z jiných obcí, což se obrátilo v devadesátých letech pro změnu osamostatňováním menších obcí od Košetic. Počet obyvatel dnešního správního území se tak víceméně nezměnil již šedesát let. Během posledních osmi let se ale nastartovala změna k pozitivnímu trendu přírůstku obyvatel a tomu se nový územní plán přizpůsobil. Trend sice může být pozastaven postupující Evropskou krizí, po ní se však opět vrátí minimálně na předchozí úroveň. Proto se stále uvažuje s přírůstkem o maximálně 260 obyvatel, na jejichž kapacitu jsou navrženy rozvojové plochy v celém správním území, v horizontu příštích 20 let, což je odhad velice umírněný (rozvoj navržený v 2.etapě tento horizont přesahuje a není s ním ve výpočtu počítáno).
V územním plánu byly proto dle nového stavebního zákona vytipovány rozvojové plochy v zastavěném území a v jeho prolukách pouze na pozemcích současně nezatížených vlastnickými vztahy, které ve výsledku tvoří více jak desetinu všech rozvojových ploch pro zástavbu.
Podobná situace s vlastnictvím pozemků je bohužel i v zastavitelných plochách po obvodu všech místních částí, kde návrh územního plánu doplňuje a sceluje tvar zastavěných území tak, aby dotvořil charakter a ucelený obraz obcí.
Jakýkoli nový investor v obci je největším přínosem, ale pokud v současnosti v místě nefunguje, nemá reálnou šanci na získání pozemků uvnitř sídel, kde navíc narazí na ztížené podmínky provedení předpokládaného nového záměru. S ohledem na nutnost oživení celého správního území Košetic a jejich udržitelný rozvoj jsou tedy navržené zastavitelné plochy v návaznosti na všechny místní části nutností, která je však dostatečně usměrněna regulativy nového územního plánu. Dle vyhodnocení územního plánu na udržitelný rozvoj území je rozsah rozvojových ploch v navrženém rozsahu ideální pro budoucí rozvoj celého správního území obce (vyjma 2.etapy s realizací za 20 let).
Další zastavitelné plochy novým územním plánem jsou proto vymezovány na základě prokázání nemožnosti využití již vymezených zastavitelných ploch a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Počet možných rodinných domů a bytových jednotek v dalším textu vychází ze stanovené prostorové regulace v návrhu územního plánu, rozsahy ploch zahrnují i veřejná prostranství, kterými bude nutno nové rozvojové plochy obsloužit. Rozsah pozemku pro stavbu RD je do 1200m2 v Košeticích a do 1500m2 v Krasolesí a Nové Vsi.
ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ
Územní plán obce Košetice počítal s možností využití zastavěného území (některých zahrad) pro zástavbu při zařazení do ploch stabilizovaných – v těchto plochách (prolukách) však za čtrnáct let platnosti ÚPO nevznikl žádný nový samostatný rodinný dům. Jiná situace je u ploch, které byly pro novou zástavbu vytipovány dle požadavků vlastníků a označeny návrhem. V tomto případě došlo k využití dvou ploch ze čtyř v Košeticích (celkem 0,6ha) a dvou ploch z pěti v Krasolesí (celkem 0,5ha). Zbývající nevyužité plochy lze i přes vysvětlení
v předchozí kapitole považovat za zastavitelné, nový územní plán je přejímá. V Krasolesí lze tedy hypoteticky umístit v zastavěném území čtyři rodinné domy (celkem 0,8ha), v Košeticích jeden dům bytový a jeden se smíšenou funkcí (celkem 0,25ha), a také v prolukách jednu plochu řemeslné výroby (0,3ha) a jednu plochu pro zemědělství (0,4ha). Přesto se nový územní plán pokouší zdůraznit možnosti dalšího využití zastavěného území Košetic vymezením tří zastavitelných ploch pro celkem šest RD, další čtyři RD by bylo v budoucnu po dohodě možné realizovat v místě dnešní zahrádkové osady (celkem 1,25ha). Zde však dojde pouze k přesunu stávajících obyvatel do nových ploch bydlení – dojde k rozdělení rodin. Dohromady to tedy bez změny vlastnických vztahů v zastavitelných plochách v zastavěném území znamená přírůstek (pouze o potomky) 14 RD x 2 + 6 b.j. x 2 = 40 obyvatel v horizontu dvaceti let, tedy o 2 obyvatele ročně. Tento počet lze tedy chápat pouze jako rezervu dalšího možného rozvoje obce - jedná se o přírůstek 5% za celé návrhové období ÚP.
ZASTAVITELNÉ PLOCHY
Jiná situace je u ploch mimo zastavěné území v Košeticích, kde došlo k významnému rozvoji obce. Za deset let bylo postaveno mimo zastavěné území 28 nových RD a další jsou v přípravě výstavby. Díky tomu byly všechny rozvojové plochy mimo zastavěné území využity následovně: severní lokalita celá (přes 2ha), východní a jižní lokality pouze ojediněle (celkem 0,5ha). Všechny tyto lokality byly navrženy s vyváženým poměrem návrhových a výhledových ploch. Pouze západní lokalita je velmi specifická díky jejímu určení pro hromadnou rodinnou rekreaci a bydlení související se záměrem vlastníka Košetického zámku a dosud nebyla vůbec využita (zároveň již není je však v ochranné lhůtě pěti let od schválení ve změně č. 3 – celkem 3,2 9,9 ha v návrhu, který je oproti změně č.3 ÚPo upraven včetně jeho doplnění - o požadavky územní studie rezervy). Rozsah této lokality pro rekreaci včetně vymezeného územní rezervybydlení (vše ve 2.etapě rozvoje obce) odpovídá kdysi rozlehlému uzavřenému zahradnickému komplexu navázaného na Košetický zámek. Poptávka, která by dnes mohla určit potřebu rozsahu této rozvojové plochy pro rekreaci, není přesně zjistitelná, ale veškeré objekty s možností rekreace jsou ve správním území Košetic využity a obecní úřad eviduje další zájemce – na navržené ploše může vzniknout areál s cca 30 60 objekty pro celkem minimálně 60 120 rekreantů, což znamená průměrný přírůstek 3 6 rekreantů ročně v průběhu 20 let, tato plocha Z102 však musela být nově zařazena též do druhé etapy na základě stanoviska orgánu ochrany ZPF. Nuceně převzatá 2. etapa ze změny č.3 ÚPo pro rekreaci (přestože se jedná o výhled dle ÚPo = rezervu dle ÚP) znamená dalších 40 objektů, respektive minimálně 80 rekreantů. Pokud by mělo dojít k jejímu využití v průběhu následujících 20 let, příliv rekreantů by vyústil v ohrožení udržitelného rozvoje obce z hlediska sociální soudržnosti (téměř by se rovnal množství předpokládaných nových obyvatel). Toto by podtrhlo i využití plochy bydlení ve 2.etapě za Košetickým zámkem pro minimálně 30 RD a 60 obyvatel, kterou též není možné odůvodnit, protože přesahuje limit nových obyvatel stanovený zadáním nového územního plánu. Celá pPlocha rekreace v 1. etapě je již dnes pravděpodobně zabezpečena kapacitní technickou infrastrukturou, na kterou neklade nové nároky. Takovýto vývoj je v souladu s Koncepcí rozvoje rekreace Kraje Vysočina i Koncepcí rozvoje mikroregionu Košeticko. Plochy rekreace a bydlení v 2.etapě však takto zabezpečeny nejsou a v souladu s koncepcí rozvoje také ne – proto je na celou lokalitu (ve 2. etapě) požadována územní studie, která prověří možnosti jejího využití a mimo jiné i dopadů na veřejnou infrastrukturu obce,
S ohledem na změnu stavebního zákona se nové rozvojové plochy ve změnách ÚPo začaly řešit bez rezerv (výhledů), pouze s etapizací velkých rozvojových ploch. Takto byla řešena plocha rekreace u Košetického zámku (první etapa 3,96ha, takovéto plochy se v území jinak nevyskytují) a takto řeší i nový územní plán některé plochy, které z výhledů přesouvá do návrhu. Jedná se o plochy řemeslné výroby, které byly jednotlivými žadateli již v minulosti požadovány a využity (celkem 0,9ha), proto nový územní plán vymezuje nové v rozsahu 1,6ha v první etapě a stejně pro druhou etapu. K tomuto přiléhají dva soukromé záměry ze změn ÚPO spojené s bydlením – opět plocha řemeslná + Z14 a plocha zemědělská + Z15
(celkem 1,1ha), připravované k výstavbě. Pozemky pro RD v plochách Z3 a Z4 jsou již rozprodány a také připraveny k výstavbě (9RD).
Nové plochy pro bydlení odpovídají schválenému zadání nového územního plánu vyjma plochy zařazené do 2. etapy (popsána výše, předpoklad řešení za 20 let). Dle vyhodnocení využitelnosti zastavěného území se jedná o maximálně 220 nových obyvatel v horizontu 20 let, což je průměrně 11 obyvatel ročně, tedy necelé 3 rodinné domy dokončené za rok, které odpovídají současnému tempu výstavby obce a znamenají 30% plánovaný nárůst obyvatelstva v návrhovém období územního plánu.
Pro nové zájemce o bydlení v RD je územním plánem navrženo (bez 2.etapy) v místní části Košetice 4,9ha ploch (celkem 40RD), v místních částech ostatních se zástavba nová zatím doplňovala do proluk, ale navržený rozsah v Nové Vsi a v Krasolesí (celkem 6 RD na necelý 1ha) odpovídá tempu růstu při předpokládaném nevyužití proluk zbývajících dle vyhodnocení zastavěného území. Celkem je v zastavitelných plochách mimo zastavěné území navržen možný přírůstek obyvatel 55RD x 4 = 220.
V lokalitě Cihelský rybník, kde kdysi stávala sklářská huť, je navržena obnova zástavby alespoň pro hromadnou rekreaci (0,35ha, takovéto plochy se v území dnes nevyskytují). Plochy občanského vybavení jsou přejímány v lokalitě u fotbalového hřiště (1,7ha) pro jeho rozšíření o tréninkové plochy a v lokalitě Na Sádkách u bývalého hotelu (0,3ha), kde je též umístěna plocha pro umístění souvisejícího agroturistického zemědělského areálu (0,4ha) a plocha pro legalizaci odstavného parkoviště. Konečně u zemědělského družstva, největšího zaměstnavatele v okolí, je navržena plocha pro rozvoj zemědělského areálu (2,6ha), související nerušící výroby (1,4ha) a přes silnici plocha pro nerušící výrobu nezávislého charakteru (1,3ha, jinde se nevyskytuje), které jsou proti 10ha družstva drobným rozšířením, které odpovídá předpokládanému maximálnímu 35% nárůstu obyvatelstva.
Z uvedeného vyplývá, že všechny plochy v novém územním plánu kromě ploch pro bydlení mimo zastavěné území a ploch bydlení a rekreace ve 2.etapě mají své jasné, nezaměnitelné určení a polohu, a plochy pro bydlení mimo zastavěné území (bez 2.etapy) pak odpovídají předchozímu tempu rozvoje obce. Rozsah všech ploch nezahrnutých do druhé etapy odpovídá návrhovému období 20 let. Rozsah ploch zahrnutých do druhé etapy toto období přesahuje, ale tyto budou případně realizovatelné až po využití jasně definovaných obdobných ploch zařazených v etapě první.
10. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§43 ODST.1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ
Návrh územního plánu neřeší žádné nadmístní záměry, které by nebyly řešeny v ZÚR.
11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
11.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF)
11.1.1. CELKOVÝ ROZSAH POŽADOVANÝCH PLOCH, ÚDAJE O DRUHU POZEMKŮ, BPEJ A TŘÍDĚ OCHRANY ZPF
K záboru ZPF dochází v k. ú. Košetice. Zábor ZPF se týká zastavěného území obcí, zastavitelných ploch a změn v krajině. K trvalému záboru jsou určeny plochy uvedené v tabulce vyhodnocení ZPF o celkové výměře 36,07 44,9374 ha, z čehož 2026,2412 ha je převzato z územního plánu obce Košetice a proto pouze 15,9518,69 ha tvoří zábory zcela nové. Ke změně záborů oproti původnímu územnímu plánu obce Košetice došlo jednak úpravou vymezení ploch s ohledem na metodiku ochrany ZPF a také kvůli změně katastrálních map, kdy se změnily tvary pozemků a původně navrhované plochy byly k těmto novým hranicím přizpůsobovány. Dále nebyly v původním ÚPo vyhodnocovány plochy v zastavěném území, které z rozvojových ploch v Košeticích tvoří téměř 3 ha, a také návrhové zastavitelné plochy v místní části Krasolesí, které zde tvořily 2,5 ha. V záborech nového ÚP se podstatně projevují tyto nedostatky předchozího zpracování a také důsledky komplexního řešení krajiny, vyžadovaného novelou stavebního zákona a řešeného až v tomto novém územním plánu, jenž znamenají zábor téměř 10 ha nejkvalitnějších půd potřebných pro obnovu krajiny. Oproti ÚPo se plochy ve volné krajině týkají podpory prostupnosti – cesty, z nichž velká část již existuje, dále ÚSES s navrženými pásy doprovodné a ochranné zeleně – a také se týkají ochrany proti erozi (zalesňování, nové vodní plochy).
BPEJ
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) vyjadřuje svým pětimístným kódem půdní vlastnosti a další stanovištní poměry jako je klima a reliéf následovně:
1. číslo = klimatický region
2. a 3. číslo = charakteristika hlavní půdní jednotky
4. číslo = kombinace sklonitosti a orientace vůči světovým stranám
5. číslo = vyjádření hloubky a skeletovitosti půdy V rámci územního plánu se pracuje s prvním třemi čísly BPEJ následovně:
Klimatické regiony v řešeném území
kód regionu | symbol | charakteristika | suma teplot nad 10oC | roční teplota oC | roční srážky mm | pravděpodobnost suchých vegetačních období | vláhová jistota |
7 | MT4 | mírně teplá oblast | 2200 - 2400 | 6 - 7 | 650 - 750 | 5 – 15 | >10 |
VÝPIS A CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH PŮDNÍCH JEDNOTEK (HPJ)
dle Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., ze dne 15. prosince 1998, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, Změny 546/2002 Sb.
HPJ | genetický půdní představitel | půdní druh | půdní substrát | poznámka |
29 | hnědé půdy kyselé hnědé půdy podzolové | lehčí, středně těžké, lehké | různé substráty | štěrkovité |
50 | hnědé půdy oglejené, oglejené půdy | středně těžká | žula, rula svor, fylit, opuka aj. | sklon k přemokření |
67 | oglejené půdy zbažinělé | různé | jíly, koluviální sedimenty | humózní zamokř.pl.rov. |
68 | oglejené půdy zbažinělé, glejové půdy svahových poloh | středně těžká až velmi těžké | těžké smíšené svahoviny | svahové polohy prameniště |
BPEJ a třídy ochrany ZPF
Kód BPEJ | Třída ochrany | 7.29.14 | III. |
7.29.01 | I. | 7.50.11 | III. |
7.29.11 | I. | 7.67.01 | V. |
7.29.04 | II. | 7.68.11 | V. |
Charakteristika tříd ochrany ZPF
Půdní jednotky jsou zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy podle metodického pokynu ze dne 12.6.1996 č.a.: OOLP/1067/96:
• I. třída: nejcennější půdy, vyjmutí možné jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.
• II. třída: zemědělské půdy v rámci klimatického regionu s nadprůměrnou produkční schopností, vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné, s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné
• III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, v územním plánování možno eventuálně využít pro výstavbu.
• IV. třída: půdy převážně s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
• V. třída: ostatní půdy s nízkou produkční schopností, pro zemědělské účely postradatelné; předpoklad efektivnějšího nezemědělského využití (s výjimkou ochranných pásem, chráněných území ap.)
• Převážná většina zemědělské půdy v řešeném území je v třídě ochrany I. a II. !!!!!!!!!!!!!
11.1.2. ODTOKOVÉ A HYDROLOGICKÉ POMĚRY
Na plochách určených k zástavbě budou odtokové poměry řešeny příslušnou částí projektové dokumentace staveb. Odtokové a hydrologické poměry jsou v daném území ovlivněny především klimatickým a fyzicko-geografickými podmínkami. Odtokové poměry jsou z větší části závislé na stavu vodního koryta a říční nivy a také na přítomnosti lesa. Ve volné krajině je žádoucí, aby odtokové poměry zvyšovaly retenční, akumulační a retardační potenciál krajiny umožňující využití větší části srážek pro vegetaci. Zrychlený odtok je možný pouze v zastavěném území obcí. V blízkosti vodních toků bude řešena akumulace a zadržení vody v krajině pomocí přirozených říčních ramen, tůněk a lužní vegetace.
11.1.3. ÚDAJE O AREÁLECH ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY, SÍTI HOSPODÁŘSKÝCH CEST A JEJICH NARUŠENÍ
Přestože charakter sídel jakož i nadmořská výška by tomu nenasvědčovala, zemědělské
areály se v řešeném území vyskytovaly v každé z obcí. Stav a velikost zemědělských areálů sice dokládá zemědělskou tradici v území, ale tato velikost již není pro dnešní formy zemědělství únosná a proto také množství z nich je v havarijním stavu. Zemědělská výroba se dodnes udržela pouze v Košeticích. Síť hospodářských cest není narušena. Síť lesních cest bude využita pro cyklostezky a turistické trasy s doplněním o několik nových tras.
11.1.4. ÚDAJE O USKUTEČNĚNÝCH INVESTICÍCH DO PŮDY
Byly zjištěny na ploše záborů na východě Košetic, podél Pekelského potoka a jeho bezejmenného přítoku v Košeticích, a podél Košetického potoka a jeho bezejmenného přítoku v Nové Vsi. Meliorační stavby je nutno zrevidovat, posoudit jejich funkčnost a možnosti současného a budoucího využití. Na plochách ÚSES se požaduje jejich neobnovování.
11.1.5. ÚDAJE O USPOŘÁDÁNÍ ZPF, ÚSES A POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH
Převažují trvalé travní porosty a orná půda. Kvalita půdy a její využití odpovídá klimatickému regionu 7. Podíl ZPF v území je dvoutřetinový, necelou zbývající třetinu zaujímají lesní porosty, v nichž se vyskytují velké enklávy orné půdy.
Politika vysokých výnosů na zemědělské půdě způsobila vznik velkých zoraných ploch, které zcela zničily původní krajinnou strukturu. V současné době se o obnovení krajiny pomocí cest, mimolesní zeleně, protierozních a jiných opatření snaží návrh nového územního plánu. Systém ÚSES je bohatě vymezen v rámci lesa, mimolesní zeleně a vodních prvků. Převažují zde hlavně funkční skladebné části. Částečně funkční prvky však budou postupně dosazovány buď v rámci evropských nebo národních dotačního programů. Do prvků ÚSES se zástavbou nezasahuje.
11.1.6. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ
Do zastavěného území zasahují zábory v celkovém rozsahu 2,9076 ha, mimo zastavěné území 33,1601 42,0298 ha. Všechny součty záborů spolu s vyhodnocením a porovnáním jsou uvedeny v tabulce záborů ZPF.
11.1.7. NAVRHOVANÉ VYUŽITÍ ZPF
Využití ZPF zůstane podle druhu katastrálních pozemků. Zdejší terén vybízí pro postupné navyšování plochy travních porostů pro volnou pastvu dobytka. Na plochách lesa, ale také na ZPF (ttp, mimolesní zeleň, vodní plochy) se bude uplatňovat také mimoprodukční potenciál (naučné stezky, cyklostezky, turistické stezky, hipostezky)
11.1.8. VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ
Navržené zábory vycházejí z požadavků obce a vlastníků pozemků, které musely být korigovány vzhledem ke střetu těchto zájmů s limity využití území. Navržené zábory se týkají ploch bydlení (9,41 ha + 3,2 ha v 2.etapě), rekreace (3,52 4,3 ha a 2,6 ha v 2.etapě), komunikací (3,04 14 ha), občanského vybavení (2,51 ha), zeleně (7,56 6,68 ha), vodních ploch (2,38 ha), řemeslné výroby (3,50 ha, polovina v 2.etapě) a nerušící průmyslové (2,56 ha) a zemědělské výroby (1 4,36 ha).
Zábory ZPF z velké části zasahují do I. třídy ochrany, což dokládá následující tabulka, je to dáno obklopením všech místních částí Košetic takto bonitními zemědělskými plochami. Plochy pro rozvoj bydlení jsou prioritně využívány ve stávajících prolukách v zastavěném území a v plochách určených k přestavbě. Mimo současně zastavěné území jsou plochy pro rozvoj obcí navrhovány v jeho těsné návaznosti s ohledem na zachování a případné dotvoření struktury sídel.
Odůvodnění jednotlivých záborů je součástí tabulky Bilance záborů ZPF (viz níže):
Třída BPEJ | Celková plocha záboru | Třída BPEJ | Celková plocha záboru |
I. | 21,4021 23,2145 | III. | 14,4830 0886 |
II. | 0,3061 | V. | 7,26964011 |
Navrhované zábory pro bydlení a rekreaci jsou z hlediska ochrany ZPF kompenzovány v regulativech a to tak, že je dána minimální výměra pozemku s maximální výměrou zastavění. Vytváří se tím dostatek prostoru pro zahrady, které jsou nezastavitelné, a tak skutečný zábor bude méně než poloviční. Toto bude platit i v případě ploch přebírané průmyslové zóny Košetic nebo ploch občanského vybavení (včetně ploch sportovních).
Další významný díl záborů patří zeleni a vodním plochám. Ty leží většinou také na vysoké bonitě, avšak tyto plochy neslouží účelům zastavění a tak je nelze z hlediska ochrany ZPF negativně posuzovat, nehledě na to, že tyto plochy mají pozitivní kompenzace z hlediska krajinotvorného i půdoochranného. Proto jsou řešeny doplnění koridorů ÚSES na nefunkčních pozemcích plochami zatravnění, v jednom případě je řešena i podpora lesního pozemku v orné půdě před úplnou likvidací tohoto krajinného prvku. Dále jsou podpořeny zalesnění na zbytkových plochách u lesních porostů a plochy ostatní zeleně podél niv vodních toků. Podobný vliv bude mít i navržená obnova cestní sítě v krajině. Ta díky fungování zemědělského družstva prošla obrovskou změnou a cílem návrhu je zachovat alespoň poslední fragmenty do doby zpracování komplexních pozemkových úprav a také legalizovat trasy stávajících cest, které vznikly jako náhradní řešení již zaniklých. Toto je třeba řešit dříve, než dojde k převodu těchto ploch, z většiny vlastněné státem, na soukromé osoby a zajistit je pro obec, aby v rámci KPÚ bylo vůbec možné je ještě řešit. Z tohoto důvodu se přebírají a řeší zjištěné nedostatky z Pasportu stezek a cest v krajině obce Košetice.
Celkově lze říci, že umístění záborů není z hlediska ochrany ZPF optimální, ale hledisko prostorové v tomto případě převažuje hledisko půdní ochrany. Plochy pro rozvoj obce totiž nelze navrhovat na plochách jiných než zastavěných popřípadě na plochách těsně navazující na zastavěné území.
Požadavek metodického pokynu MŽP ohledně parcel do 1200m2 je v územním plánu dodržen vyjma navržené zástavby pro rodinné bydlení v Krasolesí, která navazuje na tradiční zástavbu samostatných zemědělských statků - tyto jsou umístěny na pozemcích s rozlohou kolem 3000m2, a tedy menší parcely s objekty než navržené (o velikosti 1500m2) by v urbanisticky hodnotné lokalitě poškodily její krajinný ráz. Navržené zábory navíc doplňují zastavění v prolukách, snaží se o zachování původní struktury zastavění a ozeleňují obvod sídla čímž vytváří plynulý přechod sídla do krajiny. V těchto souvislostech jsou vymezeny dva druhy ploch soukromé zeleně – ZS určená i pro doplňkové stavby ke stavbě hlavní a ZSn pouze pro zemědělské využití zahrad, sadů, tedy i pro možnost realizace přechodového pásu mezi zástavbou a krajinou v místech, kde to neumožňuje stávající nebo předpokládaná zastavěnost pozemků. V případě plochy Z19 je nutno rozšířit stávající komunikaci na jižním okraji obce i v této ploše, a tak pro zástavbu na exponovaném jižním okraji sídla je nutný i přechodový pás zvlášť.
U ploch mimolesní zeleně kolem výrobních areálů se by v případě zemědělského družstva jedná o konkrétní stanovení již částečně založeného pásu zeleně, který se do zastavěného území nevešel již v minulosti, v případě navržené řemeslné výroby by umístění ozelenění v rozvojových plochách přineslo jejich podstatné zmenšení, je proto voleno řešení v etapách realizace jednotlivých ploch včetně ozelenění v původním rozsahu.
Na základě požadavku Krajského úřadu ke změně č.3 ÚPo jsou navíc plochy jednotného druhu rekreace u Košetického zámku řešeny ve dvou etapách, aby byl eliminován největší navrhovaný zábor půd III. stupně ochrany. V druhé etapě je též zařazena plocha bydlení tamtéž místo dosud hodnocené plochy rekreace (byla až do veřejného projednání nového
ÚP). K těmto plochám však přibyly ještě podmiňující plochy veřejných prostranství, které musely být vymezeny na základě vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, neboť Krajský úřad nesouhlasil s možností jejich vymezení v rámci podmiňující územní studie. Návrhem záborů ZPF se nenarušuje organizace zemědělského půdního fondu, hydrologických ani odtokových poměrů v území a síť zemědělských účelových komunikací.
Bilance záboru ZPF dle části/katastrálního území a účelu vynětí:
označ. záboru | kat. území | p.p.č. | kultura | účel vynětí (změna kultury) | plocha [ha] | BPEJ | třída ochrany ZPF | plocha BPEJ | celkem plocha záboru | zast. území | poznámka |
K. ú. Košetice | |||||||||||
1 | Košetice | 764/8 | Ost. pl. | Bydlení v bytových domech | 0,1684 | - | - | - | - | - | převzato z ÚPO |
2 | Košetice | 754/1 758/5 761/1 | Ttp Orná Orná | Bydlení v rodinných domech - městské | 0,3119 | 7.29.11 7.68.11 | I. V. | 0,2689 0,0430 | 0,3119 | - | převzato z ÚPO |
2a | Košetice | 754/1 754/3 754/4 756/13 | Ttp Ttp Ttp Ttp | Zeleň soukromá nezastavěná | 0,2720 | - | - | - | - | - | plocha nezastavěného území |
3 | Košetice | 754/8 761/22 | Ttp Orná | Bydlení v rodinných domech - městské | 0,2675 | 7.29.11 | I. | 0,2675 | 0,2675 | - | př. ÚPO, proluka mezi zastavěným územím |
4 | Košetice | 754/1 758/3 758/4 761/1 761/28 761/29 | Ttp Orná Orná Orná Orná Orná | Bydlení v rodinných domech - městské | 0,6745 | 7.29.11 | I. | 0,6745 | 0,6745 | - | převzato z ÚPO |
5 | Košetice | 761/1 768/2 | Orná Orná | Bydlení v rodinných domech - městské | 0,7023 | 7.29.11 | I. | 0,7023 | 0,7023 | - | převzato z ÚPO a doplněno |
6 | Košetice | 761/1 768/2 | Orná Orná | Bydlení v rodinných domech - městské | 0,6256 | 7.29.11 | I. | 0,6256 | 0,6256 | - | převzato z ÚPO a doplněno |
7 | Košetice | 771/1 774/3 774/4 774/6 774/7 | Ttp Orná Orná Orná Orná | Bydlení v rodinných domech - městské | 0,9927 | 7.29.11 7.29.14 | I. III. | 0,3938 0,5989 | 0,9927 | 0,1343 | převzato z ÚPO a doplněno |
označ. záboru | kat. území | p.p.č. | kultura | účel vynětí (změna kultury) | plocha [ha] | BPEJ | třída ochrany ZPF | plocha BPEJ | celkem plocha záboru | zast. území | poznámka |
774/15 774/17 774/18 774/19 774/20 774/21 774/24 774/27 | Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná | ||||||||||
9 | Košetice | 776/1 776/2 | Zahrada Ost. | Hromadná rekreace Bydlení v rodinných domech - venkovské (2.etapa) | 3, 23221610 | 7.29.14 7.29.11 7.29.01 | III. I. I. | 2,9260 0,0017 0,2333 | 3,1610 | - | převzato z ÚPO |
10 | Košetice | 226/35 259/1 259/5 | Ttp Orná Orná | Bydlení v rodinných domech - městské | 0,3349 | 7.29.11 | I. | 0,3349 | 0,3349 | - | převzato z ÚPO |
10a | Košetice | 241 240/2 259/1 259/5 | Orná Orná Orná Orná | Zeleň soukromá zastavitelná | 0,3366 | 7.29.11 | I. | 0,3366 | 0,3366 | - | převzato z ÚPO |
11 | Košetice | 222/1 222/5 226/13 226/26 226/27 226/29 226/32 | Zahrada Zahrada Zahrada Ttp Ttp Ttp Ttp | Bydlení v rodinných domech - městské | 0,4090 | 7.29.11 7.50.11 | I. III. | 0,3796 0,0221 | 0,4017 | 0,1592 | převzato z ÚPO |
označ. záboru | kat. území | p.p.č. | kultura | účel vynětí (změna kultury) | plocha [ha] | BPEJ | třída ochrany ZPF | plocha BPEJ | celkem plocha záboru | zast. území | poznámka |
226/36 | Zahrada | ||||||||||
12 | Košetice | 1999/1 1999/2 | Ttp Ttp | Bydlení v rodinných domech - městské | 0,2776 | 7.50.11 7.67.01 | III. V. | 0,0143 0,2633 | 0,2776 | - | převzato z ÚPO |
12a | Košetice | 2008 209/12 209/38 209/47 209/50 | Ttp Ttp Ttp Ttp Ttp | Zeleň soukromá nezastavěná | 0,3615 | - | - | - | - | - | Plocha nezastavě- ného území |
13 | Košetice | 2037/3 2037/5 | Orná Orná | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,1497 | 7.29.11 | I. | 0,1497 | 0,1497 | - | převzato z ÚPO |
14 | Košetice | 2013/2 2014/4 209/46 | Ttp Ost. pl. Ttp | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,1739 | 7.50.11 7.67.01 | III. V. | 0,1350 0,0389 | 0,1739 | - | převzato z ÚPO |
15 | Košetice | 1801/1 1801/2 1802 | Ttp Ttp Ttp | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,7014 | 7.29.01 7.29.11 7.68.11 | I. I. V. | 0,5005 0,1945 0,0064 | 0,7014 | 0,7014 | úprava stáv. zahrádk. kolonie na bydlení v zastavěném území |
16 | Košetice | 1818/1 | Zahrada | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,0814 | 7.29.01 | I. | 0,0814 | 0,0814 | 0,0814 | Proluka v zastavěném území |
17 | Košetice | 164/3 167/1 169/2 | Zahrada Zahrada Zahrada | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,1304 | 7.29.01 | I. | 0,1304 | 0,1304 | 0,1304 | Proluka v zastavěném území |
18 | Košetice | 141 145/1 146 150 155 157/1 | Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,4166 | 7.29.01 | I. | 0,4166 | 0,4166 | 0,4166 | Proluka v zastavěném území |
označ. záboru | kat. území | p.p.č. | kultura | účel vynětí (změna kultury) | plocha [ha] | BPEJ | třída ochrany ZPF | plocha BPEJ | celkem plocha záboru | zast. území | poznámka |
164/1 2306 | Zahrada Zahrada | ||||||||||
19 | Košetice | 1754/1 1754/10 1754/14 1754/15 1754/16 1754/17 1754/19 1754/23 1754/25 1771 1772 1779 1781 1786 1789/1 | Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná | Bydlení v rodinných domech - městské | 1,2293 | 7.29.01 | I. | 1,2293 | 1,2293 | - | převzato z ÚPO |
19a | Košetice | 1754/1 1754/10 1754/14 1754/15 1754/16 1754/17 1754/19 1754/23 1754/25 1771 | Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná | Zeleň soukromá nezastavěná | 0,7524 | - | - | - | - | - | Plocha nezastavě- ného území |
označ. záboru | kat. území | p.p.č. | kultura | účel vynětí (změna kultury) | plocha [ha] | BPEJ | třída ochrany ZPF | plocha BPEJ | celkem plocha záboru | zast. území | poznámka |
1772 1779 1781 1786 1789/1 | Orná Orná Orná Orná Orná | ||||||||||
20 | Košetice | 1026/1 1026/2 1026/4 1027/1 | Ttp Zahrada Ttp Ost. pl. | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,1236 | 7.68.11 | V. | 0,1236 | 0,1236 | 0,0502 | převzato z ÚPO Proluka mezi zastavěným územím |
20a | Košetice | 1026/1 1027/1 | Ttp Ost. pl. | Zeleň soukromá nezastavěná | 0,0792 | Plocha nezastavě- ného území | |||||
21 | Košetice | 1192/1 | Zahrada | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,1049 | 7.29.11 | I. | 0,1049 | 0,1049 | 0,1049 | Proluka v zastavěném území |
22 | Košetice | 1212/1 1212/2 1212/3 | Zahrada Zahrada Zahrada | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,2991 | 7.29.11 7.67.01 | I. V. | 0,0551 0,2440 | 0,2991 | 0,2291 | Proluka v zastavěném území |
23 | Košetice | 1190/2 1190/5 1190/6 1190/7 | Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,3201 | 7.29.11 | I. | 0,3201 | 0,3201 | 0,3201 | Proluka v zastavěném území |
24 | Košetice | 1154/2 1154/8 1154/9 | Zahrada Zahrada Zahrada | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,1502 | 7.29.11 | I. | 0,1502 | 0,1502 | 0,1502 | Proluka v zastavěném území |
25 | Košetice | 480 1131 1133/1 | Zast. pl. Ttp Ttp | Bydlení v rodinných domech - venkovské | 0,8415 | 7.29.11 | I. | 0,8361 | 0,8361 | - | převzato z ÚPO |
označ. záboru | kat. území | p.p.č. | kultura | účel vynětí (změna kultury) | plocha [ha] | BPEJ | třída ochrany ZPF | plocha BPEJ | celkem plocha záboru | zast. území | poznámka |
26 | Košetice | 157/2 167/2 1792/2 | Ost. pl. Zahrada Zahrada | Dopravní infrastruktura - silniční | 0,0137 | 7.29.01 | I. | 0,0126 | 0,0126 | 0,0201 | převzato z ÚPO |
27 | Košetice | 2338 | Zahrada | Komunikace ostatní | 0,0439 | 7.29.01 | I. | 0,0439 | 0,0439 | 0,0439 | Proluka v zastavěném území |
28 | Košetice | 1171/27 1171/29 1171/30 1171/31 1171/32 | Ttp Ttp Ttp Ttp Ttp | Zeleň mimolesní | 1,0993 | 7.29.11 7.67.01 | I. V. | 0,0787 1,0203 | 1,0990 | - | převzato z ÚPO a upraveno z původní technické infrastruktury |
29 | Košetice | 2026 2029/4 2029/6 2029/7 2029/8 2029/9 2029/10 2029/11 2029/13 2029/14 2029/15 2029/16 2029/17 2029/18 | Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná | Zeleň mimolesní(2.etapa) | 0,3621 | 7.29.11 | I. | 0,3621 | 0,3621 | - | |
30 | Košetice | 1993 1991/1 2037/1 | Orná Orná Orná | Zeleň mimolesní | 0,4037 | 7.29.11 7.50.11 7.67.01 | I. III. V. | 0,0150 0,2330 0,1557 | 0,4037 | - |
označ. záboru | kat. území | p.p.č. | kultura | účel vynětí (změna kultury) | plocha [ha] | BPEJ | třída ochrany ZPF | plocha BPEJ | celkem plocha záboru | zast. území | poznámka |
2037/4 2037/7 2037/8 2037/9 2037/13 2037/15 2037/20 2037/21 2037/27 2222/7 2222/8 | Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná | ||||||||||
31 | Košetice | 185/1 1972 1942/22 1942/31 1942/33 1942/37 1942/42 1942/35 1942/36 1942/40 | Ttp Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná | Zeleň mimolesní | 0,3660 0,0529 | 7.29.01 7.29.11 7.50.11 | I. I. III. | 0,3326 0,0334 0,0529 | 0,3660 0,0529 | - | |
32 | Košetice | 1942/11 1942/13 1942/16 1942/17 1942/42 | Orná Orná Orná Orná Orná | Zeleň mimolesní | 0,5820 | 7.29.11 | I. | 0,5820 | 0,5820 | - |
označ. záboru | kat. území | p.p.č. | kultura | účel vynětí (změna kultury) | plocha [ha] | BPEJ | třída ochrany ZPF | plocha BPEJ | celkem plocha záboru | zast. území | poznámka |
1942/43 1942/44 1942/45 1942/47 1942/48 1942/49 1942/73 1942/74 1942/75 1942/76 1942/77 | Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná | ||||||||||
34 | Košetice | 1390 1392 | Orná Orná | Sport a rekreace | 0,3128 | 7.29.01 | I. | 0,3128 | 0,3128 | 0,0225 | převzato z ÚPO |
35 | Košetice | 730/1 730/6 730/7 730/8 730/9 | Ttp Ttp Ttp Ttp Ttp | Sport a rekreace | 0,2814 | 7.68.11 | V. | 0,2814 | 0,2814 | - | převzato z ÚPO |
36 | Košetice | 226/26 | Ttp | Sport a rekreace | 0,1725 | 7.29.11 | I. | 0,1725 | 0,1725 | - | převzato z ÚPO |
37 | Košetice | 235 240/2 259/5 259/6 259/7 259/10 | Orná Orná Orná Orná Orná Orná | Sport a rekreace | 1,7115 | 7.29.11 | I. | 1,7115 | 1,7115 | - | převzato z ÚPO |
40 | Košetice | 1883/4 | Ttp | Hromadná rekreace | 0,3543 | 7.68.11 | V. | 0,3543 | 0,3543 | - | navazuje na |
označ. záboru | kat. území | p.p.č. | kultura | účel vynětí (změna kultury) | plocha [ha] | BPEJ | třída ochrany ZPF | plocha BPEJ | celkem plocha záboru | zast. území | poznámka |
1883/5 | Ttp | zastavěné území, kdysi zde stávala sklářská huť | |||||||||
41 | Košetice | 2316/6 | Zahrada | Smíšené obytné - venkovské | 0,0747 | 7.67.01 7.50.11 | V. III. | 0,0313 0,0434 | 0,0747 | 0,0747 | Proluka v zastavěném území |
43 | Košetice | 754/1 758/3 758/4 758/5 758/12 761/1 768/2 771/1 774/3 774/6 774/7 774/15 776/1 776/2 | Ttp Orná Orná Orná Orná Orná Orná Ttp Orná Orná Orná Orná Zahrada Ost. pl. | Místní komunikace | 0,8338 | 7.29.14 7.29.11 | III. I. | 0,1450 0,6847 | 0,8297 | 0,0204 | převzato z ÚPO a doplněno |
44 | Košetice | 761/1 | Zahrada | Místní komunikace | 0,0407 | 7.29.11 | I. | 0,0407 | 0,0407 | 0,0407 | převzato z ÚPO |
45 | Košetice | 764/3 769/8 769/9 771/11 774/3 774/17 | Ost. pl. Ost. pl. Ost. pl. Ttp Orná Orná | Místní komunikace | 0,0664 | 7.29.11 7.29.14 | I. III. | 0,0052 0,0272 | 0,0324 | 0,0033 |