ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Platné znění zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1) některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. Dále zákon upravuje některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů.
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) některé povinnosti při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochrany lidských práv a svobod a podpory demokracie a právního státu. Dále zákon upravuje některé povinnosti při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů nebo v Evropské unii anebo které zavedla podle sankčního zákona.
Vymezení pojmů
Mezinárodními sankcemi se pro účely tohoto zákona rozumí příkaz, zákaz nebo omezení stanovené za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochrany lidských práv a svobod a podpory demokracie a právního státu, pokud vyplývá
a) z rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (dále jen „Rada
bezpečnosti“), přijatých podle článku 41 Charty Organizace spojených národů,
b) ze společných postojů, společných akcí nebo jiných opatření přijatých na základě
ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo
,
c) z přímo použitelných předpisů Evropských společenství, kterými se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice. ,
d) z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo
e) z rozhodnutí vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) územím, na které se vztahují mezinárodní sankce, určité území plně nebo částečně ovládané subjektem nebo státem, na který se vztahují mezinárodní sankce, včetně vzdušného prostoru a pobřežních vod;
b) subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, ten, proti komu jsou namířeny
sankce uvedené v dokumentu podle § 2;
c) osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce,
1. stát, na který se vztahují mezinárodní sankce,
2. občan státu, na který se vztahují mezinárodní sankce,
3. příslušník nebo představitel subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce,
4. jiná fyzická osoba obvykle se zdržující na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, s výjimkou státních občanů České republiky,
5. právnická osoba se sídlem na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
6. osoba uvedená v seznamech vydávaných sankčními výbory Rady bezpečnosti nebo v dokumentech orgánů Evropské unie uvedených v § 2 písm. b) nebo c) anebo ve vnitrostátním sankčním seznamu podle sankčního zákona;
d) českou osobou
2. státní občan České republiky,
3. jiná fyzická osoba než občan České republiky, obvykle se zdržující na území České
4. jiná fyzická osoba oprávněná k trvalému nebo k přechodnému pobytu na území České republiky2), nebo
5. právnická osoba se sídlem na území České republiky, včetně územních samosprávných celků3);
e) obvyklým zdržováním se na určitém území pobývání na tomto území po dobu alespoň 183 dnů v jednom kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu;
i) českým zbožím zboží vlastněné, držené nebo jinak ovládané českou osobou;
j) jiným zbožím zboží, které není českým zbožím ani zbožím, na které se vztahují
k) dopravním prostředkem zařízení určené zejména k přepravě osob, zavazadel, zboží anebo
poštovní zásilky;
l) dopravním prostředkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, dopravní prostředek
1. plující pod vlajkou státu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jím imatrikulovaný,
2. vlastněný, držený nebo používaný subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo v jeho prospěch anebo jím jinak ovládaný, nebo
3. vlastněný, držený, používaný anebo jinak ovládaný osobou, na kterou se vztahují
mezinárodní sankce;
m) českým dopravním prostředkem dopravní prostředek
1. plující pod vlajkou, imatrikulovaný, vlastněný, držený nebo používaný Českou
republikou nebo v její prospěch anebo jí jinak ovládaný, nebo
2. vlastněný, držený, používaný anebo jinak ovládaný českou osobou;
n) jiným dopravním prostředkem dopravní prostředek, který není českým dopravním prostředkem ani dopravním prostředkem, na který se vztahují mezinárodní sankce;
1. umělecké dílo a předmět kulturní hodnoty4),
2. kulturní památka, národní kulturní památka, nebo jejich soubor5),
3. sbírka muzejní povahy nebo sbírkový předmět6), nebo
p) ovládáním faktická anebo právní možnost svým jednáním ovlivňovat chování jiné osoby, využívání věci anebo běh událostí na určitém území. ;
q) veřejným rozpočtem státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fond organizační složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu, Národní fond, rozpočet příspěvkové organizace, rozpočet Vinařského fondu, rozpočet právnické osoby poskytující podporu podle zákona upravujícího poskytování podpory z veřejných prostředků, a to v rozsahu této podpory, nebo rozpočet, o němž to stanoví zvláštní zákon;
r) veřejnými prostředky dotace z veřejného rozpočtu, návratná finanční výpomoc z veřejného rozpočtu, jiné peněžní prostředky z veřejného rozpočtu nebo investiční pobídka podle zákona o investičních pobídkách;
s) poskytnutím veřejných prostředků vydání rozhodnutí, kterým se zcela nebo zčásti vyhovuje žádosti o poskytnutí veřejných prostředků, uzavření dohody, smlouvy nebo veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí veřejných prostředků nebo vyplacení veřejných prostředků;
t) nakládáním zcizení nebo zatížení, přenechání k užití jinému, nebo jiné nakládání, pokud by mělo vést k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení.
OBLASTI UPLATŇOVÁNÍ SANKCÍ
Omezení nebo zákazy uložené tuzemským právním aktem
§ 4
Obecné ustanovení
(1) Omezení nebo zákazy stanovené v § 5 až 8 se uplatní v rozsahu stanoveném
nařízením vlády, který vyplývá z
a) rozhodnutí Rady bezpečnosti, nebo
b) společného postoje, společné akce nebo jiného opatření přijatého na základě ustanovení
Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice.
(1) Omezení nebo zákazy stanovené v této hlavě se uplatní v rozsahu stanoveném
a) nařízením vlády, který vyplývá
1. z rozhodnutí Rady bezpečnosti,
2. ze společného postoje, společné akce nebo jiného opatření přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo
3. z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o
společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo
b) rozhodnutím vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.
(2) Omezení nebo zákazy podle odstavce 1 mohou být uplatňovány v oblastech
b) peněžních převodů, používání jiných platebních prostředků, nákupu a prodeje cenných
papírů a investičních nástrojů,
g) kulturních styků, nebo
i) pohybu osob,
j) poskytování veřejných prostředků nebo
k) veřejných zakázek.
(3) Nařízení vlády podle odstavce 1 písm. a) zároveň vymezí v souladu s § 3 písm. c) okruh osob, na které se vztahují mezinárodní sankce.
Obchod a služby, peněžní služby a finanční trhy
(1) V oblasti obchodu a služeb mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
a) dovozu anebo koupě zboží, na které se vztahují mezinárodní sankce, jeho prodeje nebo
jakéhokoli jiného nakládání s ním,
b) vývozu, prodeje anebo umožnění jiného nakládání s českým zbožím subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
c) průvozu českého zboží přes území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo zboží,
na které se vztahují mezinárodní sankce, přes území České republiky,
d) průvozu jiného zboží na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, anebo zboží určeného subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, přes území České republiky, nebo
e) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou
v písmenech a) až d).
(2) V oblasti peněžních převodů, používání jiných platebních prostředků, nákupu a prodeje cenných papírů a investičních nástrojů mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
a) poskytování jakéhokoli plnění českou osobou ve prospěch subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osoby, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, jakož i uzavírání obchodů s nimi včetně obchodů s cizí měnou,
c) jakéhokoli poskytování peněžních prostředků, investičních nástrojů nebo jiných cenných papírů, nebo finančních anebo ekonomických zdrojů subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce,
e) výplaty úroků z peněžních prostředků na účtech ovládaných subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, jakož i výplaty úroků z jimi ovládaných cenných papírů a investičních nástrojů,
f) uzavírání pojistné smlouvy se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, nebo plnění jim z pojistných smluv, nebo
g) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou
v písmenech a) až f).
Doprava a spoje
(1) V oblasti dopravy mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
a) vstupu českých dopravních prostředků na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
b) tranzitu jiných dopravních prostředků přes území České republiky nebo výstupu z něj na
území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
c) překračování státních hranic České republiky dopravními prostředky, na které se vztahují mezinárodní sankce, za účelem vstupu anebo opuštění území České republiky,
d) jakéhokoli fyzického nebo právního nakládání s dopravními prostředky, na které se vztahují mezinárodní sankce, nalézajícími se na území České republiky,
f) provádění oprav nebo poskytování náhradních dílů, součástek nebo nářadí potřebných pro opravy nebo úpravy dopravních prostředků, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo ,
g) uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce,
h) plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
g) i) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou
v písmenech a) až f) h).
(2) V oblasti spojů mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
b) poskytování služeb elektronických komunikací za účelem spojení se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo s osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
c) poskytování jiného spojení se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo s osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
d) rádiového, televizního nebo jiného vysílání na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
e) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou
v písmenech a) až d).
Technická infrastruktura
Vědeckotechnické, kulturní a sportovní styky
(1) V oblasti vědeckotechnických styků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
c) poskytování informací o vědeckých nebo technických výzkumech, programech anebo projektech české osoby nebo jejich výsledků subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nejsou-li tyto informace a výsledky veřejně dostupné,
d) poskytování práv průmyslových nebo práv duševního vlastnictví subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, nebo
e) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou
(2) V oblasti kulturních styků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
a) poskytování kulturních statků českou osobou nebo z českého území subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
b) přijímání kulturních statků českou osobou nebo na českém území od subjektu nebo osoby, na něž se vztahují mezinárodní sankce, anebo z území, na které se vztahují mezinárodní sankce, pokud se nejedná o dočasné přijetí za účelem záchrany, ochrany a uchování kulturních statků bezprostředně ohrožených ozbrojeným konfliktem nebo živelní katastrofou anebo o navrácení kulturních statků osobě, na kterou se nevztahují mezinárodní sankce,
c) poskytování autorských nebo s nimi souvisejících práv české osoby subjektu nebo osobě, na které se vztahují mezinárodní sankce, anebo k užití na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
d) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou
(3) V oblasti sportovních styků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
b) účasti české osoby nebo skupiny reprezentující Českou republiku na sportovním utkání pořádaném subjektem nebo osobou, na něž se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
c) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou
Pohyb osob
V oblasti pohybu osob mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
a) pobytu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými
osobami a na které se vztahují mezinárodní sankce,
b) vstupu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými
osobami a na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
c) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost
uvedenou v písmenu a) nebo b).
Poskytování veřejných prostředků
V oblasti poskytování veřejných prostředků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
a) poskytnutí veřejných prostředků osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
b) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost
uvedenou v písmenu a).
Xxxxxxx xxxxxxx
V oblasti veřejných zakázek mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu
a) zadání veřejné zakázky ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují
mezinárodní sankce,
b) výběru návrhu v soutěži o návrh ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se
vztahují mezinárodní sankce,
c) plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se
vztahují mezinárodní sankce, nebo
d) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až c).
Hlava II
Výjimky
Výjimky ze sankčního režimu
(1) Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) může, pokud to připouští obsah dokumentu podle § 2, povolit v souladu s tímto dokumentem a v nezbytně nutném rozsahu výjimky ze zákazu nebo omezení
a) na poskytování ošetření a lékařské péče,
c) na poskytování dávek sociální péče, státních sociálních dávek, dávek důchodového pojištění, dávek nemocenského pojištění (péče), podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a na platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,
d) na poskytování mzdy, náhrady mzdy, odstupného a dalších plateb vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného pracovního vztahu,
f) na náhradu škody způsobené činností, která nemá souvislost s prováděním mezinárodních
sankcí ve smyslu tohoto zákona, a na výplatu pojistného s tím spojeného,
g) k úhradě pohledávky subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, jestliže tato pohledávka nevznikla porušením mezinárodních sankcí,
i) na jiný účel, stanovený v dokumentu podle § 2 písm. c) nebo e).
(3) Opakovanou žádost o výjimku podle odstavce 1 lze podat pouze v případě uvedení důvodů, které v žádosti doposud nebyly uplatněny a které mohou odůvodňovat jiný výsledek rozhodnutí o poskytnutí výjimky.
(4) Výjimka se neposkytne, pokud by její poskytnutí bylo v rozporu se zahraničněpolitickým zájmem České republiky nebo mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
(5) V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 se uvedou pouze v obecné
rovině skutečnosti, na základě kterých nebyla výjimka poskytnuta.
POVINNOSTI VE VZTAHU K MAJETKU, NA KTERÝ SE VZTAHUJÍ MEZINÁRODNÍ SANKCE
§ 10
Oznamovací povinnost
(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že se u něj nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, je povinen učinit o tom bez zbytečného odkladu oznámení Úřadu. Právo na využívání údajů podle zákona upravujícího právo na digitální služby se ve vztahu k tomuto oznámení neuplatní.
(3) Oznámení se podává písemně nebo ústně do protokolu.
Nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na majetek, u kterého vzniká oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1.
(5) Úřad vydá předá oprávněné osobě, případně osobě určené podle písmene b) nebo c)
majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, jestliže
a) je osobou, na kterou se nevztahují mezinárodní sankce, a prokáže, že je vlastníkem nebo
oprávněným držitelem tohoto majetku,
b) je v dokumentu podle § 2 uvedeno, že má být konkrétní osobě vydán předán, nebo
c) tak pravomocně rozhodl příslušný tuzemský státní orgán, nebo příslušný orgán cizího státu anebo mezinárodní organizace, jehož rozhodnutí je na základě mezinárodního práva vykonatelné na území České republiky.
PRAVOMOCI A POVINNOSTI STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
Postupy týkající se majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce
Řízení před Úřadem
a) o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem,
b) o odnětí majetku, který nebyl vydán na výzvu podle § 11 odst. 3,
c) o převzetí tohoto majetku do správy státu za účelem jeho správy nebo následného vydání
předání oprávněnému,
d) o ustanovení nebo odvolání správce tohoto majetku a případně i o jeho odměně,
e) o prodeji tohoto majetku nebo jeho části podle § 13 odst. 3 § 13c,
f) o výjimečném užití majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, ve smyslu § 9 nebo za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství,
g) o vydání předání tohoto majetku ve smyslu § 11 odst. 5, nebo
h) že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud
1. takovou skutečnost vlastník nebo oprávněný držitel prokazatelně doloží,
2. taková skutečnost vyplyne z šetření Úřadu,
3. takový majetek je prokazatelně bezcenný nebo má zcela nepatrnou hodnotu, nebo
4. mezinárodní sankce k němu se vztahující byla zrušena. , nebo
i) o udělení souhlasu podle § 12a odst. 2 nebo § 13e odst. 1.
(2) Úřad uveřejní výrokovou část rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a h) bodů 1, 2 a 4 bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let; pokud by uveřejnění v konkrétním případě bylo v rozporu s veřejným zájmem, zjevně bezpředmětné nebo je-li to třeba k ochraně oprávněných zájmů třetích osob, Úřad
a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,
b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě,
c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo
d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí.
(2) (3) Úřad ve lhůtě do 30 dnů od přijetí oznámení podle § 10 odst. 1 sdělí oznamovateli, zda je majetek považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud do této lhůty nerozhodne podle odstavce 1 písm. a), b), c), g) nebo h). Tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena.
(3) (4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až d) nemá odkladný účinek. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. e) lze odejmout odkladný účinek v případě majetku podléhajícího zkáze.
(4) (5)Vykonatelnost rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, nastává dnem jeho doručení poslednímu z účastníků řízení, kterými jsou ten, na jehož návrh bylo rozhodováno, a ten, kdo má majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, u sebe, nebo ten, kdo jej vydal anebo komu byl odňat. V případě nebezpečí z prodlení lze rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, vyhlásit ústně; v tom případě nastává vykonatelnost rozhodnutí okamžikem jeho vyhlášení.
(5) (6) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) (7) Pověření zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují
služebním průkazem.
(7) (8) Ten, u koho se nachází majetek, o němž Úřad provádí šetření, na požádání nebo ten, kdo má informace o takovém majetku, na výzvu sdělí tomuto Úřadu v jím stanovené lhůtě všechny informace, které má o tomto majetku a případně i o dalších skutečnostech s ním souvisejících a o osobách, které mají vztah k tomuto majetku nebo se jakýmkoli způsobem podílely na nakládání s ním. Na žádost Úřadu předloží doklady o tomto majetku, osobách či dalších skutečnostech s tímto majetkem souvisejících, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům Úřadu.
(8) (9) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 7 8 může Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně, jestliže povinnost nebyla splněna ani po předchozím uložení pokuty. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 500 000 Kč. Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu. Pořádkovou pokutu vybírá Úřad.
Účinky omezení nebo zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce
(1) K právnímu jednání, jehož předmětem je nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, které je v rozporu s takovou mezinárodní sankcí, se nepřihlíží.
(2) S majetkem, na který se vztahuje mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze v rámci veřejné dražby nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu Úřadu. Výkon rozhodnutí nebo exekuci na majetek, na který se vztahuje mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze provést jen po předchozím souhlasu Úřadu.
(3) Považuje-li to Úřad za potřebné pro dosažení účelu omezení nebo zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, vyrozumí o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem také jiné orgány nebo osoby, které mají podle zvláštních právních předpisů uloženu evidenční, dohledovou nebo jinou povinnost ve vztahu k tomuto majetku nebo jeho vlastníku anebo držiteli. Zároveň tyto orgány nebo osoby vyzve k tomu, aby mu, pokud zjistí, že je s tímto majetkem nakládáno tak, že hrozí zmaření účelu omezení nebo zákazu nakládání s ním, tuto skutečnost neprodleně oznámily. Tyto orgány a osoby jsou povinny takové výzvě vyhovět.
(4) Ustanovení trestního řádu o účincích zajištění není odstavcem 2 nebo 3 dotčeno.
Správa vydaného nebo odňatého majetku
(1) Správu vydaného nebo odňatého majetku po dobu trvání mezinárodních sankcí nebo do doby jeho vydání předání oprávněnému zajišťuje Úřad, není-li dále uvedeno jinak. Ve vztahu k tomuto majetku je Úřad oprávněn ke všem úkonům a ke všem řízením, které s jeho správou souvisí a k nimž by byl oprávněn jeho vlastník.
(2) Na úhradu nákladů spojených se správou se přednostně použijí přírůstky a výnosy z vydaného nebo odňatého majetku během jeho správy; není-li jich, lze, není-li možné jiné
řešení, na úhradu takových nákladů použít výnosu z prodeje majetku nebo jeho části
v nezbytném rozsahu.
(3) Je-li to vzhledem k okolnostem nezbytné k zachování hodnoty majetku, Úřad rozhodne o prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části; výtěžek z takového prodeje je po dobu trvání sankce majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce.
(4) (2) Úřad vede vydaný nebo odňatý majetek v samostatné účetní evidenci a provádí jeho inventarizaci průkazným a přehledným způsobem v samostatné evidenci.
(5) (3) Při správě vydaného nebo odňatého majetku má Úřad zejména povinnost tento majetek řádně ochraňovat a pečovat o jeho zachování, účelně a hospodárně jej spravovat, chránit jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím a včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu bezdůvodného obohacení, chránit jej tím, že průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv, která jinak přísluší vlastníku, věřiteli nebo majiteli cenných papírů, zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv. Úřad přitom není oprávněn uzavřít jako pronajímatel smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, uzavřít smlouvu o prodeji podniku nebo jeho organizační složky, zřídit k tomuto majetku zástavní právo nebo zatížit nemovité věci věcným břemenem, nebo provést zajišťovací převod práva náležejícího do vydaného nebo odňatého majetku.
(6) (4) Správu vydaných nebo odňatých
a) radioaktivních látek a radioaktivních odpadů vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů,
b) tabákových výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Česká
obchodní inspekce Generální ředitelství cel,
c) jedinců (exemplářů) rostlin a živočichů vykonává Ministerstvo životního prostředí,
d) zbraní, střeliva a výbušnin vykonává Ministerstvo vnitra.
(7) (5) Úřad může podle povahy a rozsahu věcí a práv, která tvoří vydaný nebo odňatý majetek, pověřit jeho správou Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(8) (6) Nemůže-li správu vydaného nebo odňatého majetku vykonávat Úřad ani orgán pověřený podle odstavce 7 5, Úřad pověří podle povahy tohoto majetku výkonem jeho správy organizační složku státu.
(9) (7) Nemůže-li být správa vydaného nebo odňatého majetku vykonávána Úřadem, orgánem pověřeným podle odstavce 7 5 ani organizační složkou státu podle odstavce 8 6, může Úřad uzavřít smlouvu o výkonu správy vydaného nebo odňatého majetku s osobou podnikající v příslušném oboru. Obsahem takové smlouvy musí být výše úplaty za výkon správy a ujednání o odpovědnosti za škodu způsobenou na spravovaném majetku v době výkonu jeho správy, jinak je smlouva neplatná.
(10) (8) Rozhodnutím Úřadu o ustanovení správce podle odstavce 7 nebo 8 nebo smlouvou uzavřenou podle odstavce 9 vzniká správci Správce majetku má ve vztahu k vydanému nebo odňatému majetku oprávnění k zastupování vlastníka nebo jiné osoby oprávněné s majetkem nakládat při všech úkonech nebo řízeních, které s jeho správou souvisí a k nimž by byl oprávněn jeho vlastník nebo jiná osoba oprávněná s majetkem
nakládat. Rozsah takového oprávnění k zastupování vlastníka nebo jiné osoby oprávněné s majetkem nakládat může Úřad v rozhodnutí nebo smlouvě upravit. Na činnost správce se povinnosti a omezení podle odstavce 5 3 vztahují obdobně; správce se při své činnosti řídí též pokyny Úřadu.
§ 13a
Zadržení majetku orgánem Celní správy České republiky
(1) Orgán Celní správy České republiky může bez ohledu na práva třetích osob zadržet majetek, který by podle důvodného předpokladu mohl být majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce. Orgán Celní správy České republiky může po dobu nezbytně nutnou zadržet i dopravní prostředek, který majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, dopravuje.
(2) O provedení zadržení majetku nebo dopravního prostředku pořídí orgán Celní správy České republiky protokol nebo úřední záznam. Stejnopis protokolu nebo úředního záznamu orgán Celní správy České republiky předá osobě, která má majetek nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost k tomuto předání.
(3) Orgán Celní správy České republiky bez zbytečného odkladu informuje Úřad o zadržení majetku. Úřad bez zbytečného odkladu informuje orgán Celní správy České republiky o dalším postupu poté, co rozhodne podle § 12.
(4) Orgán Celní správy České republiky zadržený
a) majetek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen, pokud Úřad rozhodl, že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce podle § 12 odst. 1 písm. h), a
b) dopravní prostředek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen,
pokud uplyne doba nezbytně nutná k zadržení dopravního prostředku.
(5) Vydáním rozhodnutí o omezení nebo zákazu nakládání s majetkem podle § 12 odst. 1 písm. a) se zadržený majetek považuje za majetek odňatý podle § 12 odst. 1 písm. b).
(6) Správu odňatého majetku vykonává orgán Celní správy České republiky, který jej zadržel, nejde-li o majetek podle § 13 odst. 4, nebo nepověří-li Úřad výkonem správy tohoto majetku jiného.
Výkon působnosti orgánu Celní správy České republiky
Výkon působnosti orgánu Celní správy České republiky podle § 13a se považuje za
výkon správy daní.
Prodej majetku
(1) Úřad může rozhodnout o prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, pokud je to
a) zapotřebí na úhradu nákladů spojených se správou tohoto majetku, a to v nezbytném rozsahu,
b) nezbytné za účelem ochrany tohoto majetku před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením, popřípadě pro zachování jeho provozuschopnosti, nebo
c) ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, pokud převažuje nad právem na ochranu vlastnictví dotčené osoby.
(2) Při prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části postupuje organizační složka státu přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu. Spravuje-li majetek správce majetku podle
§ 13 odst. 7, Úřad pověří v rozhodnutí podle odstavce 1 podle povahy majetku prodejem organizační složku státu.
(3) Výtěžek z prodeje na základě rozhodnutí podle odstavce 1 je vlastnictvím toho, kdo prodaný majetek vlastnil, a po dobu trvání mezinárodních sankcí je majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce. Výtěžek z prodeje spravuje Úřad, pokud není v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoveno jinak.
Zápis skutečností do evidencí
Veřejné evidence a další evidence
(1) Do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob nebo do evidence svěřenských fondů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů se zapíše ve vztahu k podílu společníka nebo člena v obchodní korporaci, odštěpnému závodu, podstatné části majetku právnické osoby nebo podstatné části majetku ve svěřenském fondu, které jsou majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, omezení nebo zákaz nakládání s tímto majetkem.
(2) Do veřejného seznamu, jiného veřejného rejstříku než podle odstavce 1 nebo veřejné evidence se ve vztahu k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, zapíše omezení nebo zákaz nakládat s tímto majetkem.
(3) Skutečnosti podle odstavce 1 nebo 2 lze zapsat také do jiného seznamu nebo rejstříku než do seznamu nebo rejstříku podle odstavce 1 nebo 2, pokud to vyplývá z písemné dohody mezi Úřadem a správcem seznamu nebo rejstříku. Správce seznamu nebo rejstříku, jiný orgán veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, nebo jejich oprávněný uživatel informují způsobem a v rozsahu podle této dohody Úřad o tom, že s předmětem evidence bylo naloženo v rozporu se zapsaným rozhodnutím. Za tím účelem správce seznamu nebo rejstříku vhodným způsobem seznámí orgán veřejné
moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a jiného jejich oprávněného uživatele s
postupy vyplývajícími z této dohody.
(4) Do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se zapíší také
skutečnosti vyplývající ze změny nebo zrušení skutečností podle odstavce 1 nebo 2.
(5) Zápis do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se provede na základě oznámení Úřadu o vydání rozhodnutí, ze kterého vyplývají zapisované skutečnosti.
Účinky oznámení o rozhodnutí omezujícím nebo zakazujícím nakládání s majetkem
(1) Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, nutný zápis do veřejného seznamu, veřejného rejstříku nebo veřejné evidence, lze ode dne doručení oznámení podle § 13d odst. 5 orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, veřejnou evidenci nebo veřejný seznam, takový zápis na základě právního jednání provést jen s předchozím souhlasem Úřadu.
(2) Byl-li před vydáním rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) podán návrh na zápis převodu vlastnického práva nebo zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, do veřejného rejstříku, evidence svěřenských fondů nebo do veřejného seznamu na základě právního jednání, kterým se s tímto majetkem nakládá v rozporu s tímto rozhodnutím, a dosud o podaném návrhu nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, řízení o návrhu se bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) zastaví.
(3) Pro oznámení o rozhodnutí o nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu nebo omezení nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, se odstavec 1 použije obdobně.
Poskytování informací a stanovisek Úřadu
Shromažďování informací a údajů
(2) Orgány veřejné moci včetně územních samosprávných celků vykonávajících státní správu poskytují Úřadu na jeho žádost informace včetně osobních údajů z jimi spravovaných informačních systémů. Informace získané podle tohoto zákona může Úřad využít kromě plnění jeho účelu pouze k účelům boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti7) a financování terorismu.
(3) Informace shromážděné při plnění povinností podle tohoto zákona uchovává Úřad po dobu nezbytně nutnou k naplnění jeho účelu. Tyto informace může poskytnout v odpovídajícím rozsahu pouze v souladu s oprávněními podle § 16 odst. 3 4.
(4) Při činnosti podle tohoto zákona a k naplnění jeho účelu Úřad využívá informace z evidence, která je určena k plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(5) Úřad je oprávněn vést údaje získané při provádění tohoto zákona v informačním systému za podmínek, které stanoví zvláštní zákon8). K tomu účelu je oprávněn sdružovat informace získané podle tohoto zákona s informacemi shromážděnými podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v jediném informačním systému. Úřad neposkytuje na žádost podle zvláštního zákona zprávu o informacích, které jsou uchovávány v informačním systému vedeném podle tohoto zákona, pokud by tím bylo ohroženo plnění úkolů podle tohoto zákona.
(6) Zjistí-li Úřad skutečnosti, které odůvodňují podezření, že byl spáchán trestný čin, učiní oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny údaje a důkazy o nich, které má k dispozici, jestliže s oznámením souvisejí.
Stanovisko a informace pro řízení podle tohoto zákona
(1) Ústřední orgán státní správy, zpravodajská služba České republiky, Policie České republiky nebo Česká národní banka poskytnou Úřadu na jeho vyžádání informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona. Policie České republiky poskytnutí informace nebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách.
(2) Informace nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona poskytnuté Ministerstvem zahraničních věcí se uchovávají odděleně mimo spis.
Dozor nad prováděním mezinárodních sankcí
Kontrola
(1) Státní orgány, do jejichž působnosti patří výkon kontroly, kontrolují při výkonu své působnosti též plnění povinností podle tohoto zákona; v ostatních případech kontroluje plnění povinností podle tohoto zákona Úřad. Při zjištění nedostatků, zejména porušení povinnosti
(2) Česká národní banka kontroluje plnění povinností podle tohoto zákona u osob podléhajících jejímu dohledu, a to v rozsahu činností, nad nimiž u těchto osob vykonává dohled.
Ochrana informací
Povinnost mlčenlivosti
(1) Zaměstnanci Úřadu a orgánů uvedených v § 15 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o úkonech učiněných podle tohoto zákona a o informacích získaných při jeho provádění. Povinnost zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona má i ten, kdo se v souvislosti s šetřením prováděným Úřadem seznámí s informacemi získanými na základě tohoto zákona. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informace veřejně známé nebo informace, které mohou být zapsány podle tohoto zákona do veřejného rejstříku, veřejné evidence nebo veřejného seznamu.
(2) Povinnost mlčenlivosti osob uvedených v odstavci 1 nezaniká skončením pracovněprávního nebo jiného vztahu k orgánu uvedenému v § 15.
(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není zveřejnění zobecněných
informací, z nichž nevyplývá, které osoby nebo věci se týkají.
(3) (4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 a 2 se nelze dovolávat vůči
b) státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti9),
d) osobám vykonávajícím kontrolu podle § 15,
e) soudu rozhodujícímu v občanském nebo správním soudním řízení spory týkající se
nároku vyplývajícího z tohoto zákona,
g) příslušnému zahraničnímu orgánu při předávání údajů sloužících k dosažení účelu
stanoveného tímto zákonem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje,
h) příslušné zpravodajské službě České republiky při poskytnutí informací významných pro plnění jejích úkolů, nebo
j) správci poplatku za správu majetku,
k) správci seznamu nebo rejstříku podle § 13d odst. 3 nebo orgánu veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a oprávněnému uživateli tohoto seznamu nebo rejstříku,
l) Policii České republiky nebo Ministerstvu vnitra pro účely postupu podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo zákona upravujícího azyl,
m) vládě nebo Ministerstvu zahraničních věcí při postupu podle sankčního zákona nebo
n) orgánu, který poskytuje stanovisko nebo informaci podle § 14a.
(4) (5) Podá-li Úřad oznámení podle § 14 odst. 6, může ve smyslu podle odstavce 3 písm. e) nebo f) poskytnout informace oprávněnému pouze se souhlasem příslušného orgánu činného v trestním řízení.
(6) Předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády je oprávněn v odůvodněných případech zprostit osobu podle odstavce 1 povinnosti zachovávat mlčenlivost. Osoby, kterým vznikla povinnost zachovávat mlčenlivost v souvislosti s výkonem působnosti České národní banky, lze zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze se souhlasem České národní banky.
Podmínky poskytování informací
(1) Úřad nebo orgán podle § 15 poskytnou informace podle § 16 odst. 4 k účelu a v rozsahu vymezeném tímto zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí záznam do spisu.
(2) Úřad nebo orgán podle § 15 mohou poskytovat informace podle § 16 odst. 4 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi nimi a příslušným orgánem veřejné moci.
(3) Úřad a orgán podle § 15 vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě.
(4) Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými Úřadem nebo orgánem podle § 15, je mohou využít pouze pro tímto zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal. Pro zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost se § 16 odst. 6 použije obdobně.
(5) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje rovněž využití informací získaných při provádění mezinárodních sankcí pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.
POPLATEK ZA SPRÁVU MAJETKU
Poplatek
§ 17
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za správu majetku je osoba, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, nebo subjekt, na který se vztahují mezinárodní sankce.
§ 17a
Předmět poplatku
(1) Předmětem poplatku za správu majetku je správa majetku, na který se vztahují
mezinárodní sankce, vykonávaná podle tohoto zákona.
(2) Správou majetku se pro účely poplatku za správu majetku rozumí
a) nakládání s majetkem podle § 11, nebo
b) správa majetku podle § 13 nebo 13a.
§ 17b Základ poplatku
(1) Základem poplatku za správu majetku je hodnota spravovaného majetku zaokrouhlená na celé tisícikoruny nahoru.
(2) Hodnotou spravovaného majetku je pro účely poplatku za správu majetku nejvyšší hodnota spravovaného majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, za dobu správy tohoto majetku v průběhu poplatkového období,
a) vyjádřená v české měně v případě peněžních prostředků, nebo
b) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku v ostatních případech.
(3) Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro poslední den poplatkového období. V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, se pro její přepočet použije kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k americkému dolaru nebo euru a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro americký dolar nebo euro ke stejnému dni, nebo poslední známý kurs vyhlášený nebo zveřejněný Českou národní bankou.
§ 17c Sazba poplatku
Sazba poplatku za správu majetku činí 3 %.
§ 17d
Výpočet poplatku
(1) Poplatek za správu majetku se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
(2) Poplatek vypočtený podle odstavce 1 se sníží o jednu dvanáctinu za každý
kalendářní měsíc, ve kterém není vůbec vykonávána správa majetku.
§ 17e Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za správu majetku je kalendářní rok.
§ 17f
Rozpočtové určení
Výnos poplatku za správu majetku je příjmem státního rozpočtu.
Hlava II Správa poplatku
§ 17g Správce poplatku
(1) Správcem poplatku za správu majetku je finanční úřad.
(2) Poplatník poplatku za správu majetku je vybraným subjektem podle zákona
upravujícího Finanční správu České republiky, a to pro účely správy tohoto poplatku.
§ 17h Stanovení poplatku
(1) Správce poplatku za správu majetku vyměří poplatek z moci úřední.
(2) Lhůta pro stanovení poplatku za správu majetku počne běžet prvním dnem kalendářního roku, který bezprostředně následuje po uplynutí daného poplatkového období.
(3) Doměřit poplatek za správu majetku lze z moci úřední také na základě odpovědi na výzvu ke sdělení údajů rozhodných pro stanovení poplatku nebo na základě poskytnutí těchto údajů Úřadem.
(4) Příjemcem rozhodnutí o stanovení poplatku za správu majetku je také správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud tento majetek ke dni vydání rozhodnutí nespravuje poplatník. Správce majetku plní své povinnosti související se správou poplatku vlastním jménem na účet spravovaného majetku.
§ 17i
Určení hodnoty spravovaného majetku
(1) Správce poplatku za správu majetku může určit hodnotu spravovaného majetku
odhadem, pokud
a) jiný způsob určení hodnoty majetku by byl spojen s významnými obtížemi, anebo jej lze zajistit jen s vynaložením neúměrných nákladů,
b) ten, kdo spravuje majetek a nemá nárok na náhradu nákladů podle § 11 odst. 2,
k tomu neposkytne potřebnou součinnost nebo tento postup maří.
(2) Poplatník poplatku za správu majetku nese náklady řízení vzniklé v souvislosti s jím navrženým provedením znaleckého posudku jako důkazního prostředku.
§ 17j
Zvláštní způsoby placení poplatku
(1) Správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, je povinen převést do dne splatnosti poplatku peněžité přírůstky nebo výnosy z tohoto majetku, vzniklé během jeho správy, do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku.
(2) Nepostačují-li přírůstky a výnosy z majetku podle odstavce 1 na uhrazení splatné poplatkové pohledávky a jsou-li tímto majetkem peněžní prostředky, je správce majetku povinen je převést ke dni splatnosti poplatku do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku.
(3) Nelze-li splatnou poplatkovou pohledávku uhradit postupem podle odstavce 1 nebo 2, hradí se postupem podle daňového řádu.
§ 17k Splatnost poplatku
Poplatek za správu majetku je splatný do 30 dnů od vydání platebního výměru.
§ 17l
Poskytování informací pro správu poplatku
(1) Úřad poskytuje správci poplatku za správu majetku průběžně informace o majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, a další informace potřebné pro správu poplatku.
(2) Správce poplatku za správu majetku může vyzvat správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, aby sdělil údaje rozhodné pro stanovení poplatku, výši peněžitých a jiných přírůstků a výnosů z majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, vzniklé během jeho správy, které se u něj nacházejí, nebo výši spravovaných peněžních prostředků, které jsou majetkem, na který se vztahují sankce.
§ 17m
Limit pro předepsání a placení poplatku
Činí-li poplatek za správu majetku méně než 200 Kč, poplatek se nepředepíše
a neplatí.
§ 17n
Vyloučení úroků
Penále, úroky hrazené poplatkovým subjektem a úroky hrazené správcem poplatku v souvislosti s poplatkem za správu majetku nevznikají.
ČÁST PÁTÁ ŠESTÁ
PŘESTUPKY
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poruší omezení nebo zákaz stanovený v § 5 až 8 tohoto zákona povinnost podle části
druhé hlavy I,
b) poruší omezení nebo zákaz stanovený vpřímo použitelném předpise Evropských společenství povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, který určuje mezinárodní sankce ve smyslu § 2 písm. c),
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1 nebo § 12a odst. 3, nebo
d) nakládá s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, v rozporu s ustanovením
§ 11 odst. 1.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost
podle § 16 odst. 1 tohoto zákona.
(3) Pokus přestupku podle odstavců 1 a 2 je trestný.
(3) (4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
c) 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
(4) (5) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba přestupkem podle odstavce 1 písm. a) až c) získala pro sebe nebo pro jiného prospěch přesahující 5 000 000 Kč, anebo způsobila škodu přesahující 5 000 000 Kč nebo jiný zvlášť závažný následek, lze jí uložit pokutu do 50 000 000 Kč.
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Podle tohoto zákona se posuzuje též přestupek, který spáchala česká osoba v cizině, jestliže jím porušila omezení nebo zákaz, které má podle tohoto zákona nebo přímo
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo průmyslu a obchodu, jestliže uplatnění mezinárodní sankce, která byla nebo mohla být přestupkem ohrožena, zahrnuje zahraniční obchod s vojenským materiálem nebo režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Jinak přestupek podle tohoto zákona projedná Úřad.
(3) Pokutu za přestupek podle tohoto zákona vybírá Úřad.
Ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 4 až 8 se použijí v případě omezení nebo zákazů stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, ode dne platnosti tohoto předpisu.
(1) Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 18 odst. 1 písm. a), b) nebo d), uveřejní po nabytí právní moci rozhodnutí bez zbytečného odkladu jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let.
(2) V případě, že by uveřejnění podle odstavce 1 v konkrétním případě vedlo k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob nebo byl zjevně bezpředmětným, orgán, který rozhodnutí vydal,
a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,
b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě,
c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo
d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí.
(3) Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.
ČÁST ŠESTÁ SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 21a
Vztah k příkazům, omezením a zákazům podle přímo použitelných předpisů Evropské
unie
Ustanovení tohoto zákona s výjimkou části druhé hlavy I se použijí také na příkaz, omezení nebo zákaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se
provádí rozhodnutí přijaté podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, a to ode dne platnosti tohoto předpisu, nestanoví-li tento předpis jinak.
Zvláštní ustanovení o doručování do ciziny
(1) Adresátům, kteří se zdržují v cizině nebo jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu je v cizině, se v řízení podle tohoto zákona doručuje prostřednictvím veřejné vyhlášky.
(2) Při doručování podle odstavce 1 učiní správní orgán současně pokus vyrozumět adresáta vhodným způsobem o doručovaných písemnostech, pokud jsou jeho sídlo, adresa elektronické pošty nebo jiná elektronická adresa známy.
(3) Při správě poplatku za správu majetku se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
(1) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o provedení režimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití.
Zmocnění
(1) Vláda může stanovit nařízením úpravu postupů k naplnění ustanovení předpisů Evropských společenství podle § 2 písm. c).
(2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu plnění oznamovací
povinnosti a stanoví vzor služebního průkazu podle § 12 odst. 6 7.
Zrušuje se:
1. Zákon č. 48/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán.
2. Zákon č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
3. Zákon č. 4/2005 Sb., o některých opatřeních ve vztahu k Irácké republice.
4. Nařízení vlády č. 164/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán.
5. Nařízení vlády č. 327/2001 Sb., o dalších opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán.
6. Nařízení vlády č. 334/2001 Sb., o opatřeních vůči některým občanům Svazové
republiky Jugoslávie.
7. Nařízení vlády č. 170/2003 Sb., o opatřeních ve vztahu k Irácké republice.
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
1) Například nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních
omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu, v platném znění, nařízení Rady (EHS) č. 3541/92 ze dne 7. prosince 1992, kterým se zakazuje uspokojení nároků Iráku, pokud jde o smlouvy a obchodní operace, jejichž plnění bylo dotčeno rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 661(1990) a rezolucemi s ní souvisejícími, nařízení Rady (EHS) č. 3275/93 ze dne 29. listopadu 1993, kterým se zakazuje plnění pohledávek týkajících se smluv a transakcí, jejichž provedení by bylo dotčeno rezolucí Rady bezpečnosti OSN 883(1993) a rezolucemi s ní souvisejícími, rozhodnutí Rady č. 94/366/SZBP ze dne 13. června 1994 o společném postoji vymezeném Radou na základě článku J.2 Smlouvy o Evropské unii, kterým se zakazuje uspokojování pohledávek uvedených v odstavci 9 rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 757(1992), nařízení Rady (ES) č. 1733/94 ze dne 11. července 1994 o zákazu uspokojení nároků týkajících se smluv a transakcí, jejichž vykonání bylo ovlivněno rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 757(1992) a souvisejícími rezolucemi, nařízení Rady (ES) č. 2488/2000 ze dne 10. listopadu 2000, kterým se zachovává zmrazení prostředků se vztahem ke Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxx a osob s ním spojených, nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002, kterým se zavádí zvláštní omezující opatření namířená proti určitým osobám a subjektům spojeným s Xxxxxx xxx Xxxxxxx, sítí Al-Kajda a Talibánem, nařízení Rady (ES) č. 147/2003 ze dne 27. ledna 2003 o některých omezujících opatřeních vůči Somálsku, nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o určitých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Xxxxxx a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96, nařízení Rady (ES) č. 1727/2003 ze dne 29. září 2003 o některých omezujících opatřeních vůči Konžské demokratické republice, nařízení Rady (ES) č. 131/2004 ze dne 26. ledna 2004 o některých restriktivních opatřeních vůči Súdánu, nařízení Rady (ES) č. 234/2004 ze dne 10. února 2004 o omezujících opatřeních vůči Libérii, nařízení Rady (ES) č. 314/2004 ze dne 19. února 2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe, nařízení Rady (ES) č. 798/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se obnovují restriktivní opatření proti Barmě/Myanmaru a zrušuje nařízení (ES) č. 1081/2000, nařízení Rady (ES) č. 872/2004 ze dne 29. dubna 2004 o dalších omezujících opatřeních vůči Libérii.
2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 18 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
4) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb.
§ 66 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
Platné znění zákona č. 49/1997., o civilním letectví,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Letecký rejstřík
(2) Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle:
a) údaje o jeho vlastníku, a to
1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo
2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,
b) údaje o jeho provozovateli, a to
1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo
2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,
c) poznávací značka,
e) zřízení zástavního práva k letadlu, leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením,
f) letadlová adresa, byla-li přidělena,
g) datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku.,
h) další údaje, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(5) Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost České republiky.
(6) Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu.
Platné znění zákona č. 325/1999 Sb., o azylu,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(1) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou.
(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany a po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný
a) po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany a po nabytí právní moci rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,
b) poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo
c) po dni, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.
(5) Podal-li rodič, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochrany vede ministerstvo řízení, za své nezletilé dítě žádost o udělení mezinárodní ochrany, vede se o těchto žádostech společné řízení23), nerozhodne-li ministerstvo usnesením o vyloučení ze společného řízení, zejména z důvodu ochrany práv a oprávněných zájmů dítěte.
(6) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany podána ministerstvu, ministerstvo provede registraci této žádosti do 3 pracovních dnů od jejího podání; je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany podána policii, ministerstvo provede registraci do 6 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Registrací žádosti o udělení mezinárodní ochrany se rozumí vložení žádosti o udělení mezinárodní ochrany do evidence podle § 71 odst. 1 písm. a).
(1) Azyl nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.
(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na
jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně.
(3) Azyl dále nelze udělit, pokud
c) se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.
§ 15a
(1) Doplňkovou ochranu nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal
žádost o udělení mezinárodní ochrany,
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) se dopustil vážného zločinu,
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů,
d) představuje nebezpečí pro společnost nebo pro bezpečnost státu.
(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na
jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně.
(3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, který se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody.
(3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci,
a) který se mimo území dopustil jednoho nebo několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za které by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody, nebo
b) na kterého se vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.
a) smrtí azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo prohlášením azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany za mrtvou,
b) udělením státního občanství České republiky6) nebo jiného členského státu Evropské unie azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany,
c) písemným prohlášením azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany o vzdání se azylu nebo doplňkové ochrany, nebo
d) uplynutím doby, na kterou byla doplňková ochrana udělena. , nebo
e) dnem, od kterého se na azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, nebo dnem uvedeným v § 18a odst. 1.
(1) Ustanovení § 18 písm. e) se nepoužije, podal-li azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany do 60 dnů, ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany takovou námitku, zaniká mezinárodní ochrana marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnost.
(2) Ode dne zániku mezinárodní ochrany podle § 18 písm. e) se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.
(3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst.
1 písm. a) sankčního zákona, udělí ministerstvo na žádost azyl nebo doplňkovou ochranu, byla-li nová žádost o udělení mezinárodní ochrany podána do 3 let ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.
Platné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě
a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,10) nebo
b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění. nebo
c) toho, že se na něj vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.
(4) Policie dále označí za nežádoucí osobu cizince, v jehož případě
a) náklady spojené se správním vyhoštěním nese policie nebo ministerstvo (§ 123 odst. 6),
b) náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo
c) náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b).
(5) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(6) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost smluvních států, policie zařadí do informačního systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství20a); to neplatí v případě občana Evropské unie1b) nebo občana smluvního státu.
(7) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.
§ 155
(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem, anebo se na něj přestaly vztahovat mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. a) policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po zrušení rozhodnutí o správním vyhoštění z důvodu uvedeného v § 119a odst. 6 nebo po dodatečné úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním policii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k vycestování. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. b) nebo c) policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence nežádoucích osob.
(3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 6.
(1) Dnem, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o dlouhodobé vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu, podal-li cizinec do 60 dnů, ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal- li cizinec takovou námitku podle věty první, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnost.
(2) Ode dne zániku víza, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky podle odstavce 1, se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění.
(3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, postupuje se podle § 66 odst. 2 obdobně.
Platné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
Porušení mezinárodních sankcí
(1) Kdo ve větším rozsahu poruší příkaz, zákaz nebo omezení stanovené za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany lidských práv nebo boje proti terorismu a svobod, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva nebo podpory demokracie a právního státu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána ze svého členství v Organizaci spojených národů nebo v Evropské unii anebo které zavedla Česká republika podle sankčního zákona, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu, nebo
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo jiného značný prospěch.
(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více
státech,
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu,
d) způsobí-li takovým činem závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky,
nebo
e) přispěje-li takovým činem podstatně k narušení mezinárodního míru a bezpečnosti, opatření směřujících k ochraně lidských práv nebo boje proti terorismu„a svobod, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva nebo podpory demokracie a právního státu.
Platné znění zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Nabídkové řízení
§ 10
(1) Nabídkové řízení se zahajuje uveřejněním oznámení o zahájení nabídkového řízení. Oznámení je výzvou neomezenému počtu dopravců k podání nabídek a k prokázání splnění požadované kvalifikace. Oznámení musí obsahovat
a) identifikační údaje o objednateli,
b) popis předmětu nabídkového řízení, který zahrnuje rovněž předpokládanou hodnotu a předpokládaný rozsah veřejných služeb v přepravě cestujících,
c) kritéria pro výběr dopravce,
d) informaci o dostupnosti dokumentace nabídkového řízení,
e) lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 52 dnů ode dne uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení,
g) informaci o tom, v jakém jazyce má být nabídka podána.
(3) Pro zadávací podmínky nabídkového řízení se použijí obdobně § 36 a 37 zákona o zadávání veřejných zakázek a pro zadávací dokumentaci se použijí obdobně § 98 až 102 zákona o zadávání veřejných zakázek.
(4) Objednatel použije obdobně pro
a) zadávací lhůtu § 40 zákona o zadávání veřejných zakázek,
b) předložení dokladů a objasnění nebo doplnění údajů nebo dokladů § 45 a 46 zákona o zadávání veřejných zakázek,
d) technické podmínky § 89 až 91 a § 93 až 95 zákona o zadávání veřejných zakázek,
e) účastníky nabídkového řízení a jejich vyloučení z účasti v tomto řízení § 47 a 48 zákona o zadávání veřejných zakázek,
f) vyloučení účastníka z účasti v nabídkovém řízení z důvodu provádění mezinárodní sankce § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek,
f) g)jistotu § 41 zákona o zadávání veřejných zakázek,
g) h) podání nabídek a jejich obsah § 103 a 107 zákona o zadávání veřejných zakázek a
h) i) elektronické nástroje § 213 a 214 zákona o zadávání veřejných zakázek.
(1) Pro změnu závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně s tím, že pro účely podle odstavce 4 písm. a) se použije limit pro veřejné zakázky na služby pro dotčeného zadavatele.
(2) Pro uveřejňování smluv o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 219 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.
(3) Pro ukončení závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se
použije § 223 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.
Přestupky objednatele
(1) Objednatel se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie1) pro nabídkové řízení, přičemž tento postup ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících,
b) stanoví zadávací podmínky nabídkového řízení v rozporu se zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie1) a uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících,
c) uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících v rozporu se zákazem jejího uzavření podle § 13 odst. 3 nebo § 19 odst. 4,
d) odmítne námitky nebo postupuje při jejich vyřizování v rozporu s § 13 odst. 3 nebo § 19 odst. 4,
e) nepořídí nebo neuchová dokumentaci nabídkového řízení podle § 17,
f) uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v rozporu s
g) neodešle k uveřejnění informace podle § 19 odst. 1 nebo oznámení podle § 19 odst. 2,
h) neuveřejní smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících v rozporu s § 16 odst. 2
i) neuveřejní informace o smlouvě o veřejných službách v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální uzavřené přímým zadáním v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie11),
j) neposkytne Ministerstvu dopravy zprávu podle § 28, nebo
k) zajistí dopravní obslužnost
1. mimo svůj územní obvod v rozporu s § 3 odst. 2 nebo 3 nebo s § 4 odst. 1 bez souhlasu dotčeného kraje nebo obce anebo bez předchozí dohody s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu, nebo
2. tak, že v rozporu s § 8 odst. 2 písm. c) nejsou veřejné služby v přepravě cestujících poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 5 % z předpokládané hodnoty veřejných služeb v přepravě cestujících nebo do 20 000 000 Kč, pokud tuto předpokládanou hodnotu nelze zjistit. Za přestupky podle odstavce 1 písm. d), e),
i) nebo k) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. j) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
(3) Jednání objednatele spočívající v tom, že nedodrží pravidlo podle § 10 odst. 4 písm. f), není přestupkem podle tohoto zákona.
Platné znění zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon),
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(1) Poznámku zapíše katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, státního zástupce, policejního orgánu, správce daně, správce obchodního závodu, vyvlastňovacího úřadu, pozemkového úřadu, soudního exekutora, dražebníka, insolvenčního správce, Finančního analytického úřadu či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána.
(2) Pokud se poznámka zapisuje na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci, nemusí být toto rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci ani doložkou vykonatelnosti.
(1) K nemovitosti se zapisuje poznámka o
b) exekučním příkazu ke správě nemovitosti a k prodeji nemovitosti,
c) exekučním příkazu k postižení obchodního závodu,
d) usnesení o pokračování vedení exekuce správou obchodního závodu, usnesení o nařízení
prodeje obchodního závodu v dražbě,
e) usnesení o pokračování výkonu rozhodnutí správou obchodního závodu, usnesení
o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě,
f) usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem nemovitosti
a o nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního závodu,
g) usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti,
h) vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka,
i) rozhodnutí nebo usnesení o nařízení předběžného opatření,
j) uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné,
k) žádosti o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám podané u příslušného vyvlastňovacího úřadu,
l) zahájení pozemkových úprav,
m) rozhodnutí o schválení pozemkových úprav,
n) jiném rozhodnutí než podle písmene m) nebo opatření obecné povahy, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru nebo se kterým je zákonem spojeno omezení,
o) podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu,
p) výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,
q) dovolání se neúčinnosti právního jednání,
r) právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem, jakož i omezení
rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky,
s) výhradě přednostního pořadí pro jiné právo,
t) přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,
u) odkladu zrušení spoluvlastnictví a odkladu oddělení ze spoluvlastnictví,
v) ujednání o tom, že vlastník pozemku nemá předkupní právo k právu stavby a vlastník
práva stavby nemá předkupní právo k pozemku,
w) výhradě souhlasu se zatížením práva stavby,
x) zákazu zřídit zástavní právo k nemovitosti,
y) závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh,
z) závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého, za) stavbě, která není součástí pozemku.
(2) K nemovitosti se dále zapisuje poznámka o
a) započetí výkonu zástavního práva,
b) ujednání pořadí zástavních práv,
e) zákazu nakládat s nemovitostí,
f) dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu,
g) předání údaje o nemovitosti do evidence Úřadu pro zastupování státu ve věcech
majetkových,
h) omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků,
i) společném zařízení ve veřejném zájmu,
j) zákazu změny druhu nebo způsobu využití pozemku bez souhlasu pozemkového úřadu,
k) vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva zdravotní pojišťovnou.
Platné znění zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Zadávací podmínky
(1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
(2) Zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.
(3) Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
(4) Pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od zadavatele, s výjimkou advokáta nebo daňového poradce, označí zadavatel tuto část spolu s identifikací osoby, která ji vypracovala. Pokud zadávací dokumentace obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, zadavatel označí v zadávací dokumentaci tyto informace, identifikuje osoby, které se na předběžné tržní konzultaci podílely, a uvede všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžné tržní konzultace.
(5) Zadavatel je oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.
(6) Je-li to vhodné, může zadavatel umožnit prohlídku místa plnění.
(7) Zadávací podmínky mohou být po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak tento zákon.
(8) Zadavatel může požadovat, aby dodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení.
(9) Zadavatel může všem nebo některým účastníkům zadávacího řízení udělit ceny nebo platby, pokud pravidla pro jejich udělení stanoví v zadávací dokumentaci. Ceny nebo platby zadavatel účastníkům neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.
Průběh zadávacího řízení
(1) Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.
a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,
b) snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,
d) pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.
(3) Pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení nebo hodnocení nabídek zadavatel stanoví kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s
a) předmětem veřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, nebo
Zákaz zadání veřejné zakázky
(1) Zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.
(2) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na
a) účastníka zadávacího řízení, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení,
nebo
b) vybraného dodavatele, vyloučí ho zadavatel z účasti v zadávacím řízení.
(3) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na poddodavatele
a) účastníka zadávacího řízení, může zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele, nebo
b) vybraného dodavatele, musí zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele.
(4) Na základě požadavku zadavatele podle odstavce 3 musí účastník zadávacího řízení poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele, platí, že se na účastníka zadávacího řízení vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky.
§ 130
Při postupu podle této části se § 42 až 44 § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 použijí
obdobně.
Soutěžní podmínky soutěže o návrh
(1) V soutěžních podmínkách soutěže o návrh zadavatel stanoví, zda bude postupovat formou otevřené nebo užší soutěže o návrh.
(3) Soutěžní podmínky soutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku
jednotného klasifikačního systému musí obsahovat alespoň
a) jméno, nebo jména a příjmení členů poroty,
b) způsob označení soutěžních návrhů a jejich příloh pro zajištění anonymity,
c) výši cen, odměn nebo jiných plateb, pokud jsou poskytovány,
d) podmínky nakládání s právy k duševnímu vlastnictví, pokud návrh takové ochrany požívá,
e) předpokládanou výši investičních nákladů, má-li být zadána veřejná zakázka na služby, a
(4) Ceny, odměny nebo jiné platby zadavatel účastníkům soutěže o návrh neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.
(4) (5) Pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli se použije § 211 obdobně.
Porota
(2) Pokud zadavatel stanoví jako podmínku účasti v soutěži o návrh požadavky na profesní způsobilost dodavatelů podle § 77 odst. 2 písm. b) a c), musí nejméně polovina členů poroty mít požadovanou nebo rovnocennou kvalifikaci.
(3) Pokud v průběhu soutěže o návrh dojde ke změně ve složení poroty, musí zadavatel zajistit, aby byly naplněny podmínky podle odstavců 1 a 2. V případě soutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému oznámí zadavatel jména nově jmenovaných členů poroty všem účastníkům soutěže o návrh.
(4) Zadavatel zajistí, aby porota hodnotila anonymní návrhy. Anonymita návrhů musí být vůči členům poroty zajištěna až do okamžiku, než porota dospěje ke stanovisku.
(5) Porota vyhotoví o hodnocení návrhů zprávu, podepsanou jejími členy, v níž uvede pořadí návrhů sestavené na základě kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže o návrh.
(6) Účastníci soutěže o návrh mohou být v případě potřeby vyzváni porotou k odpovědi na dodatečné otázky, které porota zaznamená ve zprávě o hodnocení návrhů. Z rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrh vyhotoví porota podrobný zápis.
(7) Zadavatel je při výběru návrhu vázán stanoviskem poroty. Zadavatel rozhodne o novém hodnocení návrhů, pokud zjistí, že porota při hodnocení návrhů porušila postup stanovený tímto zákonem nebo soutěžními podmínkami soutěže o návrh. Nové hodnocení návrhů provede původní porota nebo zadavatel ustanoví novou porotu; vždy musí být dodržen požadavek na anonymitu návrhů. Důvody pro nové hodnocení návrhů připojí zadavatel k původní zprávě o hodnocení návrhů.
(8) Pokud se mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí vztahuje na účastníka soutěže o návrh,
a) může ho zadavatel vyloučit z účasti v soutěži o návrh,
b) který podal vybraný návrh, vyloučí ho zadavatel z účasti v soutěži o návrh; v takovém případě se za vybraný návrh považuje druhý návrh v pořadí, které vyplývá ze stanoviska poroty.
Ukončení závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku
(1) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit v případě, že v jejím plnění nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla uvedená v § 222.
(2) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť
a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení,
c) výběr dodavatele souvisí se závažným porušením povinnosti členského státu ve smyslu čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, o kterém rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.
(4) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.
(4) (5) Právo zadavatele ukončit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku podle jiných právních předpisů není tímto ustanovením dotčeno.
(5) (6) K ujednáním odchylným od odstavců 1 až 4 5 se nepřihlíží.
Zvláštní ustanovení pro řízení o zákazu veřejné zakázky
(1) Je-li předmětem řízení zákaz uzavření smlouvy podle § 48a, vyžádá si Úřad před zahájením nebo v průběhu řízení, pokud to shledá potřebným stanovisko Finančního analytického úřadu za účelem zjištění, zda se v případě konkrétního dodavatele jedná o osobu nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(2) Finanční analytický úřad poskytne Úřadu stanovisko podle odstavce 1. Před vydáním stanoviska si může Finanční analytický úřad vyžádat informaci od zpravodajské služby České republiky nebo Policie České republiky. Policie České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. Do dne doručení stanoviska podle odstavce 1 Úřadu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.
(3) Stanovisko podle odstavce 1 se uchovává odděleně mimo spis. V případě, ze stanoviska vyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že k uložení nápravného opatření došlo z důvodu porušení mezinárodních sankcí.
(4) V případě, že ze stanoviska podle odstavce 1 nevyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že nebylo zjištěno, že by postup zadavatele porušoval mezinárodní sankce.
§ 268
Přestupky zadavatele
(1) Zadavatel se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní
postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo
výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou,
b) stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou,
c) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 nebo 2,
d) postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4, nebo
e) nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo §
(2) Za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, lze uložit pokutu do
a) 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné
xxxxxxx zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).
(3) Za přestupek podle odstavce 1, jde-li o porušení pravidel stanovených pro postup pro zadávání koncesí, lze uložit pokutu do
a) 5 % z předpokládané hodnoty koncese, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li předpokládanou
hodnotu koncese zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).