KOLEKTIVNÍ SMLOUVA
na období 2018 - 2020
uzavřená mezi
1. Ostravskou univerzitou,
se sídlem: xx. Xxxxxxxxx 0, 000 00 Xxxxxxx; IČ 61988987, zastoupenou rektorem, prof. MUDr. Xxxxx Xxxxx, CSc.,
a
(dále jen “zaměstnavatelˮ)
2. Základní odborovou organizací Vysokoškolského odborového svazu na Ostravské univerzitě, registr. č. 1941,
se sídlem: xx. Xxxxxxxxx 0, 000 00 Xxxxxxx, IČ 71186506 zastoupenou předsedkyní výboru, PhDr. Xxxxxx Xxxxxxxx, PhD.,
(dále jen “odborová organizaceˮ)
Čl. I.
Všeobecná ustanovení
1. Tato kolektivní smlouva (dále jen KS) vymezuje práva a povinnosti smluvních stran v oblasti vztahů pracovněprávních, zaměstnanosti, mezd a odměňování za práci, bezpečnosti práce a otázek sociálních.
Ujednání KS jsou závazná pro obě strany, přičemž nároky vyplývající z této smlouvy náleží zaměstnancům bez ohledu na jejich odborovou organizovanost, pokud se dále ve smlouvě nestanoví jinak.
Zaměstnanec může jednostranným projevem vůle stanovit, že ve vztazích touto smlouvou upravených odborová organizace není oprávněna vystupovat jeho jménem.
2. Vyplývá-li z obecně závazného právního předpisu, případně i z ustanovení KS vyšší právní síly, výhodnější právní postavení nebo nárok zaměstnance, má takovéto ustanovení přednost před ujednáním této KS.
3. Nároků, jejichž uspokojení je poskytováno výhradně z odborových prostředků, požívají výlučně zaměstnanci odborově organizovaní.
4. Informační povinnost a projednávání: Informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům se vykonává prostřednictvím odborové organizace.
4.1 V souladu s ustanovením § 279 a § 287 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce v platném znění (dále jen ZP) je zaměstnavatel povinen informovat odborovou organizaci zejména o:
a) ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji;
b) činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejich důsledcích na životní prostředí a o jeho ekologických opatřeních;
c) právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích o převažující činnosti zaměstnavatele označené kódem Klasifikace ekonomické činnosti a o uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele;
d) základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách;
e) záležitostech v rozsahu stanoveném v § 280 ZP;
f) opatřeních, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zamezení diskriminace;
g) nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou;
h) bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1 a
§ 108 ZP a zvláštním zákonem;
i) záležitostech v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v § 297 odst. 5 ZP;
j) vývoji mezd nebo platů, průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak;
k) záležitostech uvedených v § 279 ZP.
4.2 V souladu s § 280 a § 287 odst. 2 ZP zaměstnavatel projedná s odborovou organizací zejména:
a) pravděpodobný hospodářský vývoj u zaměstnavatele;
b) zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele, jeho racionalizační nebo organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost, zejména opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 62 ZP;
c) nejnovější stav (počet) a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny;
d) převod podle § 338 až 342 ZP (přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele);
e) bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1 a
§ 108 a ZP a zvláštním zákonem;
f) záležitosti v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v § 297 odst. 5 ZP;
g) ekonomickou situaci zaměstnavatele;
h) množství práce a pracovní tempo (§ 300 ZP);
i) změny organizace práce;
j) systém odměňování a hodnocení zaměstnanců;
k) systém školení a vzdělávání zaměstnanců;
l) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců,
m) další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců;
n) záležitosti uvedené v § 280 ZP.
4.3 Zaměstnavatel se zavazuje přihlédnout k odůvodněným návrhům odborové organizace vyplývajícím ze zjištěných případů porušení ustanovení ZP, ostatních pracovněprávních předpisů, včetně mzdových předpisů a právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o zaměstnanosti. Současně se zaměstnavatel zavazuje informovat odborovou organizaci o následně přijatých opatřeních.
5. Součinnost mezi smluvními stranami ve věcech upravených touto smlouvou, jakož i pracovněprávními předpisy, se vykonává na úrovni zaměstnavatelů takto: rektor, na jednotlivých fakultách děkan – předseda výboru odborové organizace.
Výbor odborové organizace bude pro svou potřebu dostávat jedno vyhotovení zápisu z kolegia rektora.
Předseda nebo místopředseda odborové organizace mají právo požádat rektora nebo děkana o účast na jednání kolegia při projednávání problematiky specifikované v § 280 a § 287 odst. 2 ZP.
Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout odborové organizaci bez zbytečného odkladu Výroční zprávu o činnosti Ostravské univerzity a Výroční zprávu o hospodaření Ostravské univerzity (dále jen OU).
6. V případě změny obecně závazných právních předpisů, týkajících se nároků z této smlouvy, zahájí smluvní strany bez odkladu vyjednávání podle zákona o kolektivním vyjednávání a kolektivní smlouvu odpovídajícím způsobem smluvním dodatkem upraví.
7. Jestliže se některé ustanovení této KS stane zcela nebo zčásti neplatným z důvodu rozporu s platnými právními předpisy, nebo případně KS vyššího stupně, nejsou tím dotčena ostatní ustanovení. Namísto tohoto neplatného ustanovení se použije přiměřeně úprava platného právního předpisu, který je svým charakterem nejbližší smyslu neplatného ustanovení. Totéž platí i pro nutné doplňky a výklady.
8. Tato KS je závazná pro obě smluvní strany i pro případné právní nástupce.
9. Tato KS se řídí ustanoveními ZP v platném znění a předpisy souvisejícími.
10. Zaměstnavatel se zavazuje zvát zástupce odborové organizace na závěrečné projednání rozpočtu OU na úrovni kolegia rektora.
Čl. II.
Pracovněprávní oblast
1. Pracovní poměr vzniká zásadně uzavřením písemné pracovní smlouvy.
Pracovní smlouva kromě bližšího označení druhu práce, skutečnosti, zda je zaměstnanec považován za akademického pracovníka, označení místa výkonu práce, dne nástupu práce a doby trvání pracovního poměru obsahuje rovněž název a sídlo zaměstnavatele, nárok na délku dovolené na zotavenou, případně uvedení způsobu jeho uplatnění, údaj o výpovědních dobách, údaj o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti a termínu výplaty mzdy a místa a způsobu jejího vyplácení, stanovení a rozvržení týdenní pracovní doby, místo výkonu práce pro účely poskytování cestovních náhrad a konečně údaj o kolektivní smlouvě, která upravuje pracovní podmínky zaměstnance a označení účastníků této KS. Zaměstnancům, se kterými
v pracovní smlouvě všechny shora označené údaje nebyly sjednány, zaměstnavatel podá písemnou informaci o těchto právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru do jednoho měsíce od uzavření pracovní smlouvy.
2. Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání.
Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.
Ustanovením předchozího odstavce není dotčen postup podle zvláštních právních předpisů, kdy se předpokládá, že pracovní poměr může trvat jen po určitou dobu.
V rámci této KS smluvní strany uzavírají dohodu v souladu s § 39 odst. 4 ZP, podle které lze sjednat pracovní poměr se zaměstnancem na dobu určitou opakovaně i v případě vážných provozních důvodů zaměstnavatele nebo důvodů spočívající ve zvláštní povaze práce. Vážné provozní důvody zaměstnavatele, důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, pravidla jiného postupu a okruh zaměstnanců jsou dány takto:
a) Omezený provoz šaten na pracovištích zaměstnavatele v období od 1. 7. do 31. 8. daného kalendářního roku pro absenci studentů od skončení letního do začátku zimního semestru. Zaměstnavatel při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou bude postupovat tak, že se zaměstnanci se sjednaným druhem práce
„Šatnář/Šatnářka“ bude sjednán pracovní poměr na dobu určitou vždy od 1. 9. daného kalendářního roku do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Tato pravidla jiného postupu zaměstnavatele se týkají zaměstnanců se sjednaným druhem práce
„Šatnář/Šatnářka“.
b) Doba určitá realizace projektů je definovaná poskytovatelem projektů, přičemž projekt je časově ohraničená a ucelená sada činností a procesů, jejímž cílem je konkrétní zavedení, vytvoření nebo změna. Zaměstnavatel při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou bude postupovat tak, že se zaměstnanci:
- jejichž součástí náplně práce je plnění jednotlivých aktivit nebo výstupů a u nichž jsou osobní/mzdové výdaje/náklady uplatňovány v rámci rozpočtu daného
projektu
- bude sjednávat pracovní poměr na dobu určitou opakovaně v případě, že zaměstnavatel má k dispozici další projekt či potřebu výkonu práce na aktuálně realizovaných projektech, odpovídající kvalifikaci a schopnostem zaměstnance. Tato pravidla jiného postupu zaměstnavatele se týkají zaměstnanců zařazených na pracovištích zaměstnavatele, v jejichž rámci se zaměstnanci podílí na realizaci výše uvedených projektů.
3. V pracovní smlouvě lze se zaměstnancem sjednat zkušební dobu v délce maximálně 3 měsíců. U vedoucích zaměstnanců lze sjednat zkušební dobu v délce maximálně 6 měsíců.
4. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišení, které stanoví ZP nebo zvláštní právní předpis, nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze práce, kterou zaměstnanec vykonává, a který je pro výkon této práce nezbytný.
5. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů účastníků pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se domáhá zákonným způsobem svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
Dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny následky tohoto porušování a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, případně aby mu byla nahrazena nemajetková újma v penězích.
Zaměstnavatel je povinen při vzniku pracovního poměru seznámit zaměstnance s KS a předpisy souvisejícími s ochranou zdraví při práci a požární ochranou.
Zaměstnavatelem je OU resp. příslušná fakulta ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb.
6. Pracovní poměr akademických pracovníků i neakademických zaměstnanců se řídí příslušnými ustanoveními ZP. Místa akademických pracovníků se obsazují v souladu s ustanoveními § 77 zákona č. 111/1998 Sb.
Jmenování do funkce se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 111/1998 Sb. a ZP.
Zaměstnanec, který byl do funkce jmenován, může být z funkce odvolán a též se může funkce písemně vzdát.
7. Zaměstnavatel je oprávněn vyslat zaměstnance na pracovní cestu pouze na základě dohody s ním.
8. Pokud zaměstnavatel v období 30 kalendářních dnů rozváže pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. a) – c) s více než 30 zaměstnanci, anebo s alespoň 5 zaměstnanci a s nejméně s 25 z týchž důvodů rozváže pracovní poměr dohodou, je povinen plnit povinnosti uložené § 62 ZP, tj. zejména povinnost v dostatečném předstihu poskytnout potřebné informace a podklady odborové organizaci a tato opatření s ní projednat, a dále povinnost průběžně o jednáních s odborovou organizací a jejích výsledcích písemně informovat Úřad práce.
9. Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance. Osobní spis obsahuje písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v pracovním poměru a dle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a dále písemnosti, které je zaměstnavatel povinen vést na základě zákona. Zaměstnanec má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něho výpisky a pořizovat si stejnopisy dokladů v něm obsažených, a to na náklady zaměstnavatele.
Do osobního spisu zaměstnance může rovněž nahlížet jeho přímý nadřízený vedoucí zaměstnanec.
Při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání pouze do rukou zaměstnance. V potvrzení o zaměstnání je zaměstnavatel povinen uvést:
a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání;
b) druh konaných prací;
c) dosaženou kvalifikaci;
d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby;
e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky;
f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení.
Zaměstnavatel je na požádání povinen vydat zaměstnanci posudek o pracovní činnosti do 15 dnů od vyžádání, ne však dříve než v době dvou měsíců před skončením pracovního poměru. Posudek nesmí obsahovat jiné informace než hodnotící práci, kvalifikaci a schopnosti zaměstnance a další skutečnosti bezprostředně související s výkonem zastávané práce.
10. Při skončení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou z tzv. organizačních důvodů § 52 a) – c) ZP náleží zaměstnanci odstupné ve výši stanovené ZP a nad uvedený rámec ve výši jednonásobku průměrného výdělku.
Při skončení pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. d) ZP (pracovní úraz, nemoc z povolání nebo při ohrožení touto a dosažení nejvyšší přípustné expozice) výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou, náleží zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své odpovědnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.
11. Zaměstnavatel se zavazuje trvale umožňovat zaměstnancům zvyšování a prohlubování kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě při dodržování pravidel dle § 230 a
231 ZP. Při uzavření kvalifikační dohody v souvislosti se zvyšováním nebo prohlubováním kvalifikace postupuje zaměstnavatel podle § 234 a 235 ZP.
12. Týdenní pracovní doba je stanovena pro všechny zaměstnance OU v délce 40 hodin, s výjimkou zaměstnanců s kratší pracovní dobou. Rozvržení pracovní doby a uplatňování pružné pracovní doby musí být v souladu s § 81 až § 84 ZP. Další podmínky určují opatření rektora.
Týdenní pracovní doba ve dvousměnném pracovním režimu je stanovena v délce nejvýše 38,75 hodin. Týdenní pracovní doba v nepřetržitém pracovním režimu je stanovena v délce 37,5 hodin. Začátek a konec pracovní doby na pracovištích s dvousměnným a nepřetržitým pracovním režimem, včetně rozpisu směn, určuje vedoucí zaměstnanec podle požadavku uživatelů budov.
S ohledem na specifické podmínky pedagogických a provozních pracovišť je na jednotlivých pracovištích OU uplatňována pružná pracovní doba. Bližší podmínky rozvržení pracovní doby jsou stanoveny opatřením rektora.
13. Zaměstnavatel může se zaměstnancem z provozních nebo zdravotních nebo jiných závažných osobních důvodů sjednat v pracovní smlouvě kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu.
Zaměstnavatel se zavazuje přednostně sjednat kratší než stanovenou pracovní dobu se zaměstnanci, kteří dosáhli 50 let věku, v těch případech, kdy by zaměstnavatel s těmito zaměstnanci mohl jinak z organizačních důvodů pracovní poměr rozvázat výpovědí nebo dohodou.
14. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, která se nezapočítává do pracovní doby. Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
Zaměstnancům s denní pracovní dobou 6 a méně hodin není přestávka v práci poskytována.
15. Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat pracovní pohotovost za předpokladu, že se s ním o tom písemně dohodl. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle § 140 ZP, za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas.
16. Práci přesčas lze zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v týdnu a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento uvedený rozsah může zaměstnavatel požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem.
Maximální rozsah práce přesčas v kalendářním roce může být 416 hodin.
17. Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí zaměstnanec, který pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní směny v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v době mezi 22. a 6. hodinou.
18. Zaměstnanec je povinen používat formulář „Evidenční list docházky“ pro evidence odpracované doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce. Svým podpisem stvrdí správnost uvedených dat a výkaz odevzdá na konci kalendářního měsíce nadřízenému zaměstnanci. Zaměstnavatel je povinen na požádání umožnit zaměstnanci nahlédnout pro srovnání do evidence jeho pracovní doby.
19. Zaměstnancům – neakademickým zaměstnancům přísluší dovolená na zotavenou v rozsahu základní výměry 6 týdnů v kalendářním roce. Dovolená na zotavenou zaměstnanců – akademických pracovníků činí 8 týdnů v kalendářním roce. Hlavní období pro čerpání dovolené v běžném kalendářním roce je 1. 7. – 30. 8. a 27. – 31. 12. V tomto období čerpají akademičtí pracovníci nejméně 6 týdnů a ostatní zaměstnanci nejméně 4 týdny dovolené na zotavenou.
Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby dovolenou vyčerpal zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém zaměstnanci právo na
dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
Pokud zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce z naléhavých osobních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel neurčil její čerpání, nebo pro překážky v práci, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
Nevyčerpá-li zaměstnanec tuto dovolenou ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.
20. Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno k léčení, mimo režim dočasné pracovní neschopnosti, v rozsahu nejvýše pěti pracovních dnů v kalendářním roce s náhradou mzdy ve výši průměru na dovolenou. Podrobnosti stanoví opatření rektora.
Pokud to provozní podmínky dovolí, poskytne zaměstnavatel na základě písemné žádosti zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno) s úhradou zdravotního pojištění zaměstnancem. Neplacené volno je poskytováno až po vyčerpání nároku na dovolenou za příslušný kalendářní rok.
Akademickým pracovníkům poskytne zaměstnavatel tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za 7 let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů zaměstnavatele. Zaměstnanci se při čerpání tvůrčího volna dle § 76 zákona č. 111/1998 Sb. poskytuje mzda dle Vnitřního mzdového předpisu OU.
21. Zaměstnavatel poskytne v nezbytném rozsahu pracovní volno s náhradou mzdy pro výkon odborářské činnosti v těchto případech:
a) účast na aktivech, konferencích a školeních pořádaných Vysokoškolským odborovým svazem;
b) v mimořádných případech smluvními stranami předem dojednaných;
c) dle možností k zabezpečení přípravy organizace a průběhu aktivit pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, které jsou uvedeny v Katalogu služeb;
d) pro členy výboru odborové organizace v pracovní době za účelem účasti na schůzích a pro zajištění běžné činnosti odborové organizace v rozsahu jedenkrát za dva týdny v přiměřeném rozsahu;
e) konání voleb zástupců zaměstnanců v pracovní době; nedovolují-li to provozní možnosti zaměstnavatele, může se volba uskutečnit i mimo pracoviště;
f) pro předsedu odborové organizace nebo jeho zástupce (místopředsedu) při řešení pracovněprávních záležitostí se zaměstnavatelem.
Jmenný seznam členů výboru odborové organizace bude zaměstnavateli předán při podpisu KS a bude odborovou organizací příležitostně aktualizován.
Zaměstnavatel vždy do 10. dne následujícího měsíce informuje odborovou organizaci o všech případech skončení pracovního poměru v uplynulém kalendářním čtvrtletí. Případy skončení
pracovního poměru zaměstnavatelem výpovědí nebo okamžitým zrušením projedná s odborovou organizací v dostatečném časovém předstihu.
22. Změna pracoviště mezi jednotlivými fakultami, ústavy a rektorátem je změnou obsahu pracovního poměru podle § 40 ZP a bude řešena dodatkem k pracovní smlouvě (dohodou o změně pracovní smlouvy).
23. Zaměstnavatel je povinen zpracovávat osobní údaje zaměstnanců v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění, a to zejména tak, aby nedocházelo k neoprávněnému přístupu k těmto údajům, neoprávněnému přenosu, neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití těchto údajů.
24. Nároky zaměstnanců vyslaných na tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu budou poskytovány dle § 151 až 189 ZP a dle příslušného opatření rektora.
25. Minimálně měsíc před uplynutím sjednané doby pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o prodloužení nebo neprodloužení pracovní smlouvy.
Čl. III.
Sociální oblast
1. Zaměstnavatel bude v rámci péče o zaměstnance vytvářet podmínky, resp. poskytovat plnění v oblasti kulturních, tělovýchovných, rekreačních akcí a služeb a poskytovat další sociální výhody zaměstnancům v závislosti na schváleném rozpočtu.
2. Zaměstnavatel zabezpečuje pro zaměstnance pracovně lékařské služby ve zdravotnickém zařízení, kterým je ANDYMED s.r.o., ul. Poštovní 1118/10 , 702 00 Ostrava a Fakultní nemocnice Ostrava, ul. 17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava - Poruba.
Zajištění a provádění závodní preventivní péče je stanoveno opatřením rektora.
3. Zaměstnavatel v souladu s pracovněprávními předpisy poskytne zaměstnancům na stravování stravenku Gastro Pass od společnosti Sodexo.
4. Zaměstnavatel dle možností poskytne zaměstnancům příležitostnou nákladní nebo osobní dopravu za úhradu.
5. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům na základě této KS, při splnění všech podmínek pro jejich získání, následující mimořádné odměny:
A) Odměnu u příležitosti životního jubilea 50 let v roce dovršení tohoto věku. Odměna náleží zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, pokud součet jeho úvazků u zaměstnavatele ke dni vzniku nároku na odměnu je 0,7 a výše. Částka odměny se stanovuje v závislosti na nepřetržité délce pracovního poměru u zaměstnavatele a činí:
a) 5 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 10 let,
b) 6 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 15 let,
c) 7 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 20 let,
d) 8 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 25 let,
e) 10 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 30 a více let.
B) Odměnu při prvním skončení pracovního poměru u zaměstnavatele v souvislosti s odchodem do důchodu. Odměna náleží zaměstnanci po předložení kopie rozhodnutí příslušného státního orgánu o jeho přiznání. Odměna náleží zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, pokud součet jeho úvazků u zaměstnavatele ke dni vzniku nároku na odměnu je 0,7 a výše. Částka odměny se stanovuje v závislosti na nepřetržité délce pracovního poměru u zaměstnavatele a činí:
a) 5 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 10 let,
b) 6 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 15 let,
c) 7 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 20 let,
d) 8 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 25 let,
e) 10 000 Kč, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval 30 a více let.
C) Odměnu za věrnost zaměstnavateli, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval v nepřetržité délce 10, 20, 25, 30 a 35 let. Odměna náleží zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, pokud součet jeho úvazků u zaměstnavatele ke dni vzniku nároku na odměnu činí 1,0. Částka odměny činí 5 000 Kč. Pro zaměstnance v hlavním pracovním poměru, ale úvazkem nižším než je 1,0, bude částka odměny přepočítána ke dni vzniku nároku poměrově k výši tohoto úvazku.
Za podání návrhu na přiznání odměn uvedených pod písmeny A) až C) odpovídá personalista kmenové fakulty.
Zaměstnavatel může rozhodnout o poskytnutí mimořádné odměny zaměstnanci také v případě dalších mimořádných událostí v souvislosti s provozem na OU, jako je předcházení požárům a jiným živelným událostem, jejich likvidace nebo odstraňování jejich následků, v případech zamezení ohrožení života, zdraví nebo majetku zaměstnavatele a v dalších případech uvedených ve Vnitřním mzdovém předpisu OU.
6. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.
Čl. IV.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
1. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců (dále jen BOZP) při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen plnit v oblasti BOZP povinnosti stanovené § 103 ZP.
2. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
Systém řízení BOZP na OU upravuje opatření rektora.
3. Povinnosti zaměstnavatele v oblasti prevence rizik se řídí § 101 a 102 ZP.
4. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat úkoly v prevenci rizik jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Spolupráce zaměstnavatele a odborně způsobilé osoby v prevenci rizik a předpoklady odborné způsobilosti se řídí § 9 a 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů.
5. Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Poskytování a používání osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a desinfekčních prostředků a ochranných nápojů se řídí § 104 ZP.
6. Zaměstnanci mají právo účastnit se na řešení otázek souvisejících s BOZP prostřednictvím odborové organizace. Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP se řídí § 108 ZP.
7. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání se řídí § 105 ZP.
8. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště.
9. Technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, mohou obsluhovat jen zdravotně a zvlášť způsobilí zaměstnanci. Jen takoví zaměstnanci mohou rovněž vykonávat činnosti, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců.
10. Pokud se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny, nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru a při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot postupovat podle zvláštních právních předpisů.
11. Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit a provádět pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti.
12. Opatřením rektora zaměstnavatel stanoví okruh vedoucích zaměstnanců, na jejichž pokyn je zaměstnanec povinen podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
13. Pracoviště, na které se vztahují podmínky vyplácení zvláštního příplatku za vykonávání činnosti ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, určí zaměstnavatel vnitřním mzdovým předpisem podle prováděcího nařízení vlády k ZP. Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % ze základní sazby minimální mzdy.
Čl. V.
Odměňování za práci, pojištění a daně
1. Odměňování zaměstnanců se řídí ustanoveními ZP v platném znění a Vnitřním mzdovým předpisem OU, vydaným v souladu s ustanovením zákona č. 111/1998 Sb.
2. Zaměstnavatel se zavazuje zařadit zaměstnance do příslušného mzdového tarifu podle výše uvedených předpisů, tedy podle skutečně vykonávaného druhu činnosti. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci předložit doklady, na jejichž základě bylo toto zařazení provedeno, seznámit ho se mzdovými podmínkami a Vnitřním mzdovým předpisem OU. Informace o mzdě se považuje za důvěrnou.
3. Zaměstnavatel ve Vnitřním mzdovém předpise OU stanoví podmínky pro přiznání a změny všech příplatků, například příplatku osobního. Vnitřní mzdový předpis OU je zaměstnavatel povinen před jeho schválením projednat s odborovou organizací. Vnitřní mzdový předpis OU je volně přístupný zaměstnancům k nahlédnutí na Portálu OU. Na žádost zaměstnance je zástupce odborové organizace oprávněn zúčastnit se projednávání otázek mzdových nároků zaměstnance.
4. Zaměstnavatel předloží odborové organizaci rozpis rozpočtu na příslušný rok a v následujících létech vždy do 28. února bez ohledu na to, zda je již podepsán dodatek ke KS na příslušný rok, případně do jednoho měsíce po schválení Akademickým senátem OU.
5. V případě dalšího příjmu do rozpočtu k použití na mzdy nebo odměny pro stávající rok a pro rok následující seznámí zaměstnavatel se způsobem jeho použití odborovou organizaci.
6. Zaměstnancům, kteří se v písemné pracovní smlouvě dohodli se zaměstnavatelem na výplatě mzdy bezhotovostním způsobem, vyplácí zaměstnavatel mzdu na jejich účet u zvoleného peněžního ústavu. Číslo tohoto účtu, případně jeho změnu, je zaměstnanec povinen oznámit mzdové účtárně zaměstnavatele nejpozději tři pracovní dny před koncem kalendářního měsíce, za nějž má být mzda poprvé vyplacena.
Pokud zaměstnanec ve stejné lhůtě sdělí zaměstnavateli, že požaduje výplatu mzdy v hotovosti, zaměstnavatel se zavazuje takto mzdu vyplatit, a to v termínu a v místě zaměstnavatelem určeném.
U zaměstnanců činných na základě dohod mimo pracovní poměr s výjimkou cizích státních příslušníků bude mzda nebo odměna vyplacena bezhotovostním stykem na bankovní účet, který jsou tito povinni nahlásit při sepisování pracovní smlouvy nebo dohody.
7. Mzda za vykonanou práci a odměna z dohod konaných mimo pracovní poměr je splatná vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následující po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu, některou její složku nebo odměnu z dohod. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí zaměstnavatel odměnu z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.
8. Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.
9. Na základě písemné žádosti odborové organizace adresované rektorovi OU je zaměstnavatel povinen projednat případnou aktualizaci Vnitřního mzdového předpisu OU.
Čl. VI.
Podmínky pro činnost odborové organizace
1. Odborová organizace může bezplatně a po dohodě se zaměstnavatelem dle potřeby užívat v prostorách zaměstnavatele jednu zasedací místnost s technickým vybavením pro výkon své činnosti.
2. Zaměstnavatel umožní výkon činnosti členům výboru odborové organizace tak, aby nebyl narušen provoz pracoviště.
3. Členové výboru odborové organizace požívají zvýšené ochrany v souvislosti s ukončením pracovního poměru.
4. Zaměstnavatel provede bezplatné provádění měsíčních srážek členských příspěvků členů odborové organizace, bezplatné zasílání sražené částky na účet odborové organizace a vedení měsíčních přehledů zaplacených členských příspěvků. Současně zašle předsedovi odborové organizaci měsíční přehled zaplacených členských příspěvků. Tuto srážku lze provést pouze po písemném souhlasu zaměstnance adresovaném mzdové účtárně OU.
Čl. VII.
Závěrečná ustanovení
1. Tato kolektivní smlouva se uzavírá na období do 31. prosince 2020. Dobu trvání kolektivní smlouvy je možno písemným dodatkem prodloužit.
2. Veřejná kontrola plnění smlouvy proběhne za účasti zástupců zaměstnavatele na konferenci odborové organizace.
3. Tato kolektivní smlouva nabývá účinnosti dne 1. ledna 2018.
4. Xxxxxxx byla podepsána zástupci smluvních stran v Ostravě dne 5. prosince 2017
…………………………………….. ………………………….………… Xxxx. XXXx. Xxx Xxxx, XXx. PhDr. Xxxxx Xxxxxxx, XxX.
rektor OU předsedkyně ZO VOS na OU
Příloha:
- aktuální seznam členů výboru ZO VOS na OU.
Příloha Aktuální seznam členů výboru ZO VOS na OU
Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxx
Referentka pro kontrolu hospodaření
Zastupuje Lékařskou fakultu OU a Fakultu sociálních studií OU
Xxx Xxxxxxxx
Hospodářka
Zastupuje Rektorát OU
Xxxxx Xxxxxxx
Referentka pro bezpečnost práce Zastupuje Univerzitní knihovnu OU
Xxxxxx Xxxxxxxx
Referentka pro práci s dětmi
Zastupuje Přírodovědeckou fakultu OU a Ústav pro výzkum a aplikaci fuzzy modelování
Xxxx Xxxxxxxx
Místopředsedkyně
Zastupuje Fakultu umění OU
Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx
Zastupuje Centrum informačních technologií
Xxxxx Xxxxxxxx
Referentka pro práci s důchodci Zastupuje Pedagogickou fakultu OU
PhDr. Xxxxx Xxxxxxx, XxX.
Předsedkyně
Xxxxx Xxxxxxxx
Jednatelka a referentka pro kulturu Zastupuje Filozofickou fakultu OU
Do funkcí byli výše uvedení členové výboru zvoleni na dobu trvání funkčního období 2016- 2019.